Spina, Spencer aj. Úvod do islamu I

Úv
od
o
d
á
l
is
u
m
Warraq Sina
Davis K.S. Lal Spencer
Fitzgerald Bat Ye'or Stenhouse
Luxenberg Ramesh Bruno Bostom
(a kolektiv muslimsk%ch autor/)
Obsah
Úvod do islámu............................................................................................ .................5
1. Základy....................................................................................................... ..........5
a. P*t pilí-/ islámu....................................................................................... .......5
b. Korán - Alláhova kniha................................................................... ................5
c. Sunna - „Cesta“ proroka Mohameda................................................ ...............8
d. Právo "aría................................................................................................. ....14
2. D$ihád a dhimizace.................................................................................... ........15
a. Co znamená „d$ihád“?..................................................................... ..............15
b. Hasan Al-Banna o d$ihádu...................................................... .....................15
c. Dar al-islam a dar al-harb: D/m islámu a D/m války............................. ....19
i. Takíja - nábo$enské klamání................................................................ .....19
d. D$ihád nap-í' historií....................................................... ............................21
i. První velká vlna d$ihádu: Arabové, 622-750............................. ...............21
ii. Druhá velká vlna d$ihádu: Turkové, 1071-1683..................................... .23
e. Dhimizace.......................................................................... ............................25
f. D$ihád v moderní é-e...................................................................... ...............26
3. Záv*r............................................................................................................ .......28
4. &asto kladené dotazy....................................................................... ..................29
a. A co k-í$ové v%pravy?................................................................. ...................29
b. Pokud je islám násiln%, pro' je tolik muslim/ mírumilovn%ch?..................31
c. Co násilné pasá$e v Bibli?....................................................... ......................31
d. M/$e islám zpacifikovat islámská „reformace“?................... .......................32
e. Co historie západního kolonialismu v islámském sv*t*?.............................32
f. Jak m/$e b%t násilná politická ideologie druh%m nejv*t"ím a nejrychleji
rostoucím nábo$enstvím na sv*t*?.................................................................... 33
g. Je spravedlivé pova$ovat v"echny "koly islámského my"lení za násilné?...33
h. Co velké úsp*chy islámské civilizace v pr/b*hu historie?................... ........33
5. V%znamov% slovník..................................................................... .......................34
Muslimové vlastními slovy.................................................................................. .......36
Muslim"tí u'enci o d$ihádu.................................................................. .................37
Jákub ibn Ibrahim al-Ansari (Abu Jusuf)................................... .....................37
Vále'né procedury....................................................................................... ..37
Shajbani................................................................................................... ..........38
!ejk Burhanuddin Ali z Marghinanu.......................................... .....................38
Al-Suyuti....................................................................................................... .....44
!áh Wali-Alláh................................................................................................ ...44
Nábo$enská a morální doktrína d$ihádu................................................ ..............45
Klasi'tí islám"tí komentáto-i koránu o zabíjení nev*-ících................... ..............54
Tafsir Ibn Abbas........................................................................... .....................54
Tafsir al-D$alalayn................................................................................ ............54
Ibn D$uzayy.............................................................................................. .........55
As-Suyuti....................................................................................... ....................55
Tafsir Ibn Abbas........................................................................... .....................55
3
Tafsir al-Jalalayn.................................................................. ............................56
Ibn Juzayy................................................................................. ........................56
as-Suyuti..................................................................................................... .......56
Ibn Kathir k ver"/m 9:5 a 9:29.............................................................................. 58
Ver"e 9:1-5.......................................................................................................... 58
Pro' není na za'átku této súry basmalah........................................ ............58
Zve-ejn*ní odmítnutí modloslu$ebník/............................ ...........................59
Existující mírové smlouvy z/staly platné do vypr"ení jejich platnosti.......62
Toto je Ver" me'e...................................................................................... .....62
Ver" 9:29................................................................................. ...........................64
Mohamed a d$ihád podle sunny.......................................................... ..................68
Korán o #idech................................................................................. ......................75
Odpadlictví v islámu................................................................................ ..............79
Kamenování za cizolo$ství........................................................................... ..........82
Nemuslim"tí pod-ízení islámského státu........................................................... ...84
Právní definice d$ihádu......................................................................... ................87
o-10.0 Vále'ná ko-ist............................................................................ .............91
Anal%zy............................................................................................... ........................93
Mohamed, koránské texty, "aría a podn*cování k násilí.................... ..................93
P/vodní v%znam d$ihádu.................................................................. ...............93
Jihád v kontextu.......................................................................................... ......94
N*které Koránské s/ry................................................................ .....................94
Proti “Lidem Knihy” - $id/m a k-es.an/m............................. .....................94
Proti v"em nev*-ícím v islám a Aláha.......................................................... 95
Mohamedovo chování.................................................................... ....................96
Mohamed - pán "avle........................................................................................ .96
Islám dnes......................................................................................................... .98
Nesouhlas s islámem................................................................................ .........99
Autorství koránu........................................................................ .......................99
O p/vodu koránu.................................................................................................. 101
Rozhovor s “Christophem Luxenbergem” od Alfreda Hackensbergera.........101
Odkr%vání reality za d$ihádem......................................................... ..................105
Pravda o umírn*ném islámu.................................................................... .......107
Mír podle islámu........................................................................................... ...108
Nejv*t"í vyslovená le$ o Koránu................................................... ..................108
Anal%za ver"e 2:256.......................................................................... ...............111
Je nám o d$ihádu -íkána pravda?........................................................... ........114
Záv*r............................................................................................. ...................120
Svody islámského ráje.......................................................................................... 121
Co je za dve-mi 'íslo jedna................................................................ ..............121
Radosti sexu................................................................................................... ..122
Jak získat p-ístup do Ráje............................................................................... 123
Asasíni a svody ráje.................................................................................. .......123
Dodatek 1, Mohamed versus Je$í"............................................................. .....124
4
Dodatek 2, Sebevra$ední d$ihádisté a Ráj............................ .........................124
Dodatek 3, Ráj stále lákadlem pro mladé mu$e................................. ............125
Dodatek 4, Assasíni............................................................................ .............125
Muslimsk% otroká-sk% systém ve st-edov*ké Indii.................. ..........................126
P/vod muslimského otroká-ského systému............................. ......................126
Postavení otrok/ v islámu......................................................... .................127
!í-ení islámského otroká-ství.......................................... ..........................128
Ture'tí otroci............................................................................. ..................129
Zotro'ování Ind/ arabsk%mi a tureck%mi nájezdníky.................................... 129
Zotro'ování Araby.............................................................................. .........130
Ghaznavidské zajímání indick%ch otrok/....................................... ...........131
P/vod m%tu tolerantní pluralistické islámské spole'nosti............................. ....134
Andalúsk% m%tus, eurábijská realita.................................................... ..............142
Úvahy o islámu............................................................................................. ............146
Islámsk% slovník pro nev*-ící................................................................. .............146
„Islámofobie“ je útok ad hominem........................................................... ............153
Islámofobie?........................................................................................................ ..156
Ex-muslimové hovo-í.................................................................................... ............161
Pro' nejsem muslim................................................................................. ............161
P-edmluva........................................................................................................ 161
Úvod.................................................................................................... .............163
1. Aféra Rushdie............................................................................. .................164
P-ed 14. únorem 1989....................................................................... ..........164
Po 14. únoru 1989.................................................................. .....................170
Trahison de clercs............................................................................... .............175
Pro' nelze islám reformovat.......................................................... ......................194
Jak porazit islám..................................................................................... .................204
dal"í z p-elo$en%ch u'enc/ o d$ihádu
1. Úvahy o islámu
1. Sedm m%t/ o islámu
http://info.pravdaoislamu.cz/index.php/2005/11/09/sedm-mytu-o-islamu/
2. Mohamed a Ai"a
http://info.pravdaoislamu.cz/index.php/2005/12/21/mohamed-a-aisa/
3. Islám bez hlavy
http://info.pravdaoislamu.cz/index.php/2006/01/23/islam-bez-hlavy/
4. Islámsk% slovník pro nev*-ící
http://info.pravdaoislamu.cz/index.php/2006/08/29/islamsky-slovnik-proneverici/
5
Úvod do islámu
Úvod do islámu
Gregory M. Davis
Tento úvod do islámu je zam%"len jako vzd*lávací nástroj, jeho$ prost-ednictvím
mohou lidé získat informace o základech islámu a kter% má pomoci t*m
vzd*lan*j"ím z nich se zprost-edkováním fakt/ dal"ím lidem.
Podobn* mají moje kniha a dokument slou$it jako stru'ná vysv*tlení hlavních
hybn%ch 'ástí islámu a jejich d/sledk/ pro západní spole'nost. Úvod do islámu je
zhu"t*nou verzí knihy a dokumentu a jeho cílem je poskytnout ve-ejnosti
pochopení islámu a odhalit nep-im*-enost p-eva$ujících názor/ na n*j.
1. Základy
a. P*t pilí-/ islámu
P*t pilí-/ islámu tvo-í nejzákladn*j"í principy nábo$enství. Jde o
1. Víru v jedinost Alláha a kone'nost Mohamedova proroctví (vyjád-enou
pronesením "ahady, $e „Není boha krom* Alláha a Mohamed je Alláhov%m
prorokem“).
2. Dodr$ování p*ti denních modliteb (salah).
3. Dávání almu$ny (zakat).
4. P/st (sawm).
5. Pou. (had$d$) do Mekky pro ty, kte-í jsou jí schopni.
Samotn%ch p*t pilí-/ nám toho o nábo$enství a o tom, v co mají muslimové v*-it
a jak se mají chovat mnoho ne-íká. Druh% a$ pát% pilí- - modlitba, dávání almu$ny,
p/st a pou. - jsou aspekty, které sdílí mnoho nábo$enství. Kone'nost Mohamedova
proroctví v islámu je nicmén* unikátní. Abychom islám a to, co znamená b%t
muslimem, pochopili, musíme porozum*t Mohamedovi i zjevením, která skrze n*j
Alláh seslal a která tvo-í korán.
b. Korán - Alláhova kniha
Podle u'ení islámu byl korán seslán jako série zjevení od Alláha proroku
Mohamedovi prost-ednictvím archand*la Gabriela. Mohamed je poté diktoval sv%m
stoupenc/m,. Mohamedovi spole'níci se 'ásti koránu nau'ili zpam*ti a zapsali je
na to, co bylo zrovna po ruce, a pozd*ji, po Mohamedov* smrti z nich sestavili za
vlády t-etího chalífy Uthmana knihu.
Korán je zhruba stejn* dlouh% jako k-es.ansk% Nov% zákon. Skládá se ze 114
súr (nezam*+ovat se sírou, jak se naz%vá Mohamedova biografie) r/zn%ch délek,
6
Úvod do islámu
které m/$eme pova$ovat za jeho kapitoly. Podle islámské doktríny to bylo kolem
roku 610 v jeskyni poblí$ Mekky, kdy$ dostal Mohamed od Alláha první zjevení
prost-ednictvím archand*la Gabriela. Zjevení Mohamedovi na-izovalo, aby
„recitoval“ nebo „'etl“ (súra 96); slova, která m*l podle p-íkazu proná"et, nebyla
jeho vlastní, ale Alláhova. B*hem dal"ích dvanácti let v Mekce p-i"la k
Mohamedovi dal"í zjevení, která tvo-ila poselství obyvatel/m m*sta, aby opustili
své pohanské zp/soby a obrátili se k uctívání jediného Alláha.
Zatímco byl Mohamed v Mekce, prokazoval velk% respekt monoteismu
k-es.ansk%ch a $idovsk%ch obyvatel a odsuzoval pohanství. Je to pochopitelné,
proto$e Alláh v koránu tvrdil, $e je stejn%m bohem jako je ten, kterého uctívají #idé
a k-es.ané, a kter% se nyní odhalil Arab/m prost-ednictvím svého vybraného posla,
Mohameda. Jsou to zjevení koránu, která p-i"la pozd*ji v Mohamedov* karié-e,
kdy$ on a první muslimové ode"li z Mekky do Medíny, která prom*nila islám z
relativn* vlídné formy monoteismu v expanzionistickou, vojensko-politickou
ideologii, která vytrvala to dne"ních dní.
Ortodoxní islám nep-ijímá, $e p-eklad koránu do jiného jazyka je „p-ekladem“
ve stejném smyslu, jako je nap-íklad Bible kralická p-ekladem p/vodních
hebrejsk%ch, aramejsk%ch a -eck%ch písem. Argument pou$ívan% 'asto omlouva'i
islámu k odvracení kritiky -íká, $e korán mohou pochopit pouze lidé, kte-í um*jí
arabsky. Arab"tina je ale pln* schopná p-ekladu jako kter%koliv jin% jazyk. A
pochopiteln* v*t"ina muslim/ neumí arabsky. V následující anal%ze budeme
pou$ívat p-eklad Ivana Hrbka. P-ípadné vsuvky budou uvedeny {v závorkách}.
Ti Zápa(ané, kte-í si p-e'tou korán, jsou 'asto zmateni, pokud jde o jeho smysl,
a to díky neznalosti kriticky d/le$itého principu interpretace koránu známého jako
„nahrazování“. Princip nahrazování - al-naskh wa al-mansukh (nahrazující a
nahrazené) - ur'uje, které ver"e zjevené pozd*ji v Mohamedov* karié-e „nahrazují“
- tedy ru"í a nahrazují - d-ív*j"í ver"e, které jsou s t*mi nov*j"ími v rozporu. Takto
pasá$e zjevené pozd*ji b*hem Mohamedovy kariéry v Medín* ru"í platnost t*ch
zjeven%ch d-íve v Mekce. Základ principu nahrazování byl polo$en v samotném
koránu:
2:106 Kdykoliv zru"íme ver" n*jak% 'i dáme ti na+ zapomenout,
p-ineseme jin%, lep"í anebo podobn%. Co$ neví", $e B/h je v"ech v*cí
mocen?
Zdá se, $e ver" 2:106 byl zjeven jako odpov*( na skepticismus zam*-en% na
Mohameda, $e Alláhova zjevení nejsou v pr/b*hu 'asu zcela konzistentní.
Mohamed to vyvrátil tím, $e „Alláh je mocen v"ech v*cí“ - m/$e dokonce i zm*nit
sv/j názor. Aby to bylo je"t* zmaten*j"í, a'koliv byl korán Mohamedovi zjeven
sekven'n* v pr/b*hu asi dvaceti let, není sestaven chronologicky. Kdy$ byl za
chalífy Uthmana korán kone'n* sestaven do kni$ní formy, súry byly se-azeny od
nejdel"í k nejkrat"í bez jakéhokoliv ohledu na po-adí, ve kterém byly zjeveny nebo
na jejich obsah. Aby bylo mo$né zjistit, co korán na dané téma -íká, je nutné projít
dal"í islámské texty, které poskytují vodítko k tomu, v jakém okam$iku
7
Úvod do islámu
Mohamedova $ivota k danému zjevení do"lo. Po takovém pr/zkumu lze zjistit, $e
mekkánské súry, které byly zjeveny v dob*, kdy byli muslimové zranitelní, jsou
obecn* vlídné; pozd*j"í medínské súry, zjevené poté, co se stal Mohamed hlavou
armády, jsou agresivní.
Vezm*me nap-íklad 50:45 a súru 109, které byly ob* zjevené v Mekce:
50:45 My nejlépe známe, co hovo-í, a ty nejsi ustanoven, abys je nutil
násilím. P-ipomínej tedy pomocí Koránu t*m, kdo hrozby Mé se obávají.
109:1 Rci: „Nev*-ící!
109:2 Já nebudu uctívat to, co vy uctíváte,
109:3 a vy nejste ctitelé toho, co já uctívám,
109:4 a já nejsem ctitelem toho, co vy jste uctívali,
109:5 a vy neuctíváte to, co já uctívám.
109:6 Vy máte své nábo$enství a já své nábo$enství mám.“
Pak je zde ver" zjeven% bezprost-edn* poté, co muslimové dorazili do Medíny a
byli stále je"t* zranitelní:
2:256 Nebudi$ $ádného donucování v nábo$enství! A ji$ bylo jasn*
rozli"eno správné vedení od bloud*ní! Ten, kdo nev*-í v Tághúta a v*-í v
Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, je$ nikdy se neutrhne. A B/h je
sly"ící, v"ev*doucí.
V kontrastu s tím vezm*me ver" 9:5, b*$n* naz%van% Ver" me'e, kter% byl
zjeven ke konci Mohamedova $ivota:
9:5 A a$ uplynou posvátné m*síce, pak zabíjejte modloslu$ebníky,
kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim
v"emo$né nástrahy! Jestli$e se v"ak kajícn* obrátí, budou dodr$ovat
modlitbu a dávat almu$nu, nechte je jít cestou jejich, v$dy. B/h je v*ru
odpou"t*jící, slitovn%.
Proto$e byl zjeven pozd*ji v Mohamedov* $ivot* ne$ 50:45, 109 a 2:256,
nahrazuje Ver" me'e ve shod* s ver"em 2:106 mírumilovná na-ízení. Súra 8,
zjevená p-ed súrou 9, obsahuje podobná témata:
8:39 Bojujte tedy proti nim, aby u$ nebylo poku"ení k odpadlictví a aby
v"echno nábo$enství bylo jen Bo$í. Jestli$e v"ak p-estanou, pak B/h
jasn* vidí v"e, co d*lají.
8:67 Nebylo dáno proroku $ádnému, aby m*l zajatce, pokud dokonale
neporazil nep-átele na zemi. Vy tou$íte po tom, co nabízí vám $ivot
pozemsk%, zatímco B/h vám chce dát $ivot budoucí - a B/h mocn% je i
moudr%.
8
Úvod do islámu
9:29 Bojujte proti t*m, kdo$ nev*-í v Boha a v den poslední a nezakazují
to, co zakázal B/h a Jeho posel, a kte-í neuctívají nábo$enství pravdy, z
t*ch, kter%m se dostalo Písma dokud nedají poplatek p-ímo vlastní
rukou, jsouce poní$eni.
9:33 On je ten, jen$ vyslal posla Svého se správn%m vedením a
nábo$enstvím pravdiv%m, aby zvít*zilo nad v"emi nábo$enstvími jin%mi,
i kdy$ se to nelíbí modloslu$ebník/m.
Na-ízení koránu muslim/m, aby ve jménu Alláha vedli válku proti
nemuslim/m, jsou nezpochybnitelná. Co více, p-edstavují absolutní autoritu,
proto$e byla zjevena pozd*ji v Mohamedov* karié-e a tak ru"í a nahrazují d-ív*j"í
p-íkazy k mírumilovnému jednání. Bez znalosti principu nahrazování budou lidé ze
Západu pokra'ovat v chybném chápání koránu a budou chybn* ozna'ovat islám za
“nábo$enství míru”.
c. Sunna - „Cesta“ proroka Mohameda
V islámu je Mohamed pova$ován za al-insan al-kamil („ideálního 'lov*ka“).
Mohamed není $ádn%m zp/sobem pova$ován za bo$ského, ani není uctíván (není
povoleno jeho zobrazování, aby se nepodporovalo modloslu$ebnictví), je ale
prvot-ídním modelem pro v"echny muslimy, pokud jde o jejich chování. Jsou to
Mohamedova osobní u'ení a 'iny - které tvo-í „cestu proroka“, sunnu - podle 'eho
muslimové ur'ují, jak vypadá dobr% a svat% $ivot. Detaily z Mohamedova $ivota o
tom, jak $il, co u'inil, jeho nekoránské v%roky a osobní zvyky jsou nezbytnou
sou'ástí vzd*lání zbo$ného muslima.
Znalost sunny pochází p-edev"ím z hadís/ („zpráv“) o Mohamedov* $ivot*, které
byly p-edávány ústn*, dokud nebyly v osmém století, asi sto let po Mohamedov*
smrti, kodifikovány. Hadísy p-edstavují nejd/le$it*j"í 'ást islámsk%ch text/ po
koránu; v zásad* jsou sbírkou p-íb*h/ o Mohamedov* $ivot*, o kter%ch se v*-í, $e
pocházejí od lidí, kte-í Mohameda osobn* znali. Existují tisíce a tisíce hadís/, z
nich$ n*které jsou dlouhé n*kolik stránek, zatímco jiné pouh%ch n*kolik -ádek.
Kdy$ byly hadísy poprvé v osmém století sebrány, bylo jasné, $e mnoho z nich není
autentick%ch. První u'enci hadís/ vykonali obrovskou práci, aby ur'ili, které
hadísy jsou autoritativní a které jsou podez-elé.
Hadísy, které zde citujeme, pocházejí z nejspolehliv*j"í a nejautenti't*j"í sbírky,
Sahihu al-Buchariho, kter% je uznáván jako platn% v"emi "kolami islámského
u'ení, a kter% byl p-elo$en muslimsk%m u'encem a lze ho nalézt na internetu.1
R/zné p-eklady hadís/ se mohou li"it v d*lení na svazky, knihy a v 'íslování, obsah
je ale stejn%. U ka$dého hadísu je nejprve uvedena jeho klasifikace, poté jméno
'lov*ka, od kterého hadís pochází (obecn* jde o n*koho, kdo znal Mohameda
osobn*) a poté vlastní obsah hadísu. A'koliv absolutní autenticitu t*chto hadís/
nelze potvrdit, v islámském kontextu jsou i tak pova$ovány za autoritativní.
1 V angli'tin*, University of Southern California,
http://www.usc.edu/dept/MSA/fundamentals/hadithsunnah/bukhari/
9
Úvod do islámu
Proto$e Mohamed sám je m*-ítkem morálky, jeho 'iny nejsou posuzovány podle
nezávisl%ch morálních standard/, ale spí"e samy tvo-í standard toho, co je pro
muslimy vhodné.
Svazek 7, kniha 62, &íslo 88; Vypráv*la Ursa: Prorok sepsal (man$elskou
smlouvu) s Ai"ou, kdy$ jí bylo "est let, a zavr"il jejich man$elství, kdy$ jí
bylo dev*t let, a ona s ním z/stala dal"ích dev*t let (t.j. do jeho smrti).
Svazek 8, kniha 82, &íslo 795; Vypráv*l Annas: Prorok usekl ruce a
chodidla mu$/m z kmene Uraina a nevypálil (jejich krvácející
kon'etiny), dokud nezem-eli.
Svazek 2, kniha 23, &íslo 413; Vypráv*l Abdulláh bin Umar: #idé (z
Medíny) p-ivedli p-ed proroka mu$e a $enu ze sv%ch lidí, kte-í spáchali
(cizolo$ství) nelegální pohlavní styk. Na-ídil, aby byli ukamenováni (k
smrti) poblí$ místa, kde se vedle me"ity provád*ly poh-ební modlitby.
Svazek 9, kniha 84, &íslo 57; Vypráv*l Ikrima: N*jací ateisté byli
p-edvedeni p-ed Aliho {'tvrtého chalífu} a ten je nechal upálit. Kdy$
zpráva o tom dorazila k Ibn Abbasovi, ten -ekl, „Kdybych byl na jeho
míst*, nenechal bych je upálit, proto$e to Alláh/v prorok zakázal, kdy$
-ekl, ‘Netrestejte nikoho Alláhov%m trestem (ohn*m)’. Nechal bych je
zabít podle v%roku Alláhova proroka, ‘Pokud n*kdo zm*ní své islámské
nábo$enství, zabijte ho’“.
Svazek 1, kniha 2, &íslo 25; Vypráv*l Abu Hurajra: Alláh/v prorok byl
dotázán, „Co je nejlep"í skutek?“ Ten odpov*d*l, „V*-it v Alláha a jeho
proroka (Mohameda)“. Tazatel se pak zeptal, „Co je dal"í (skutek, v jeho
dobrot*)?“ Odpov*d*l, „Podílet se na d$ihádu (nábo$enském boji) za
Alláhovu v*c“.
V islámu není $ádná „p-irozená“ morálka a spravedlnost, která by p-ekra'ovala
konkrétní p-íklady a p-íkazy zapsané v koránu a sunn*. Proto$e je Mohamed
pova$ován za posledního Alláhova proroka a korán za v*'né a nezm*nitelné slovo
samotného Alláha, není zde $ádná vyvíjející se morálka, která by umo$+ovala
slou'ení islámské morálky s morálkou pocházející z jin%ch zdroj/. Celé islámské
morální univerzum se otá'í v%hradn* kolem $ivota a u'ení Mohameda.
Po spolehliv%ch hadísech je dal"ím zdrojem p-ijíman%ch znalostí o Mohamedovi
síra ($ivot) proroka, sestavená v osmém století jedním z nejv*t"ích u'enc/ islámu,
Mohamedem ibn Ishákem.
Mohamedova prorocká kariéra je p-irozen* rozd*lena na dv* 'ásti: první v
Mekce, kde 'trnáct let pracoval na získávání konvertit/ k islámu; a pozd*j"í ve
m*st* Medína, kde se stal mocn%m politick%m a vojensk%m v/dcem. V Mekce
vidíme nap/l biblickou postavu, která ká$e pokání a dobro'innost, jak je
pronásledována a odmítána místními lidmi; pozd*ji v Medín* vidíme schopného
velitele a stratéga, kter% systematicky dob%val a zabíjel ty, kte-í se mu stav*li na
odpor. Jsou to tyto pozd*j"í roky jeho $ivota, které nejsou ve slu"né spole'nosti
zmi+ovány. V roce 622, kdy$ Mohamed p-ekonal padesátku, on a jeho stoupenci
10
Úvod do islámu
vykonali hid$ru (emigraci nebo út*k) z Mekky do oázy D$athribu - pozd*ji
p-ejmenované na Medínu - asi 200 kilometr/ na sever. Mohamed/v nov%
monoteismus rozhn*val pohanské v/dce v Mekce a út*ku z Mekky pravd*podobn*
p-edcházel pokus o Mohamed/v $ivot. Mohamed poslal do Medíny vyslance, aby si
zajistil p-ijetí. Medínské kmeny ho p-ijaly jako v/dce muslim/ a soudce v
mezikmenov%ch sporech.
Krátce p-edtím, ne$ Mohamed utekl p-ed nep-átelstvím, mu na kopci u Mekky
slíbila v*rnost nová skupina konvertit/. Ishák v sí-e popisuje v%znam této události:
Síra, str 208: Kdy$ dal Alláh Mohamedovi povolení k boji, druh% {slib
v*rnosti na Akáb*} obsahoval podmínky t%kající se války, které v
prvním slibu nebyly. Nyní se {Mohamedovi stoupenci} zavazovali vést
válku proti v"em a za Alláha a jeho proroka, zatímco on jim slíbil za
v*rnou slu$bu odm*nu v ráji.
Vznikající Mohamedovo nábo$enství pro"lo v tomto okam$iku v%znamnou
zm*nou. U'enec Ishák se zjevn* sna$í ve sv%ch muslimsk%ch 'tená-ích vyvolat
dojem, $e zatímco ve sv%ch prvních rocích byl islám relativn* tolerantní vírou,
která „trp*la urá$kami a promíjela nev*dom%m“, Alláh brzy za'al po muslimech
po$adovat, aby „vedli válku proti v"em za Alláha a jeho proroka“. Islámsk%
kalendá- dokládá v%znam hid$ry tím, $e z ní 'iní rok jedna. Rok hid$ry, 622, je
pova$ován za v%znamn*j"í ne$ rok Mohamedova narození nebo smrti, nebo ne$ rok
zjevení prvního ver"e koránu, proto$e islám je p-edev"ím politicko-vojensk%m
podnikem. Bylo to a$ v okam$iku, kdy Mohamed opustil se svojí polovojenskou
skupinou Mekku, kdy$ islám dosáhl odpovídajícího politicko-vojenského vyjád-ení.
Roky v islámském kalendá-i (kter% pou$ívá lunární m*síce) jsou ozna'ovány jako
PH, po hid$-e.
Prvním v%znamn%m vojensk%m podnikem, kter% prorok vybojoval, byla bitva u
Badru. Poté, co se v Medín* po hid$-e zavedl, za'al Mohamed se sérií nájezd/ na
karavany mekkanského kmene Kuraj"ovc/ sm*-ující do S%rie.
Svazek 5, kniha 59, &íslo 287; Vypráv*l Kab bin Malik: Prorok vyjel ven,
aby se setkal s karavanami Kuraj"ovc/, Alláh ale zp/sobil, $e se setkali
(muslimové) se sv%m nep-ítelem neo'ekávan* (bez p-edchozího úmyslu).
Svazek 5, kniha 59, &íslo 289; Vypráv*l Ibn Abbas: V den bitvy u Badru
prorok -ekl, „Alláhu! Naléhám na tebe, (dodr$) tvojí úmluvu a slib.
Alláhu! Pokud je tvojí v/lí, aby t* nikdo neuctíval (pak dej vít*zství
pohan/m)“. Pak ho Abu Bakr uchopil za ruku a -ekl, „To je pro tebe
posta'ující“. Prorok vy"el ven a -ekl, „Jejich zástupy budou obráceny na
út*k a uká$ou nám svá záda“. (54:54)
Kdy$ se po bitv* vrátil do Medíny, varoval Mohamed obyvatele z $idovského
kmene Kajnuka, aby p-ijali islám, jinak je potká stejn% osud jako Kuraj"ovce
(korán 3:12-13). Kajnukové souhlasili s tím, $e opustí Medínu, pokud si mohou
11
Úvod do islámu
ponechat sv/j majetek, co$ jim Mohamed povolil. Po vyhnání Banu Kajnuka se
Mohamed za'al zab%vat jedinci z Medíny, o kter%ch si myslel, $e jednali zrádn*.
Prorok nem*l obzvlá"t* rád mnoho básník/, kte-í zesm*"+ovali jeho nové
nábo$enství a jeho nárok na proroctví - toto téma je zjevné i dnes z násiln%ch reakcí
muslim/ na cokoliv, co m/$e b%t vnímáno jako zesm*"+ování islámu. Zacházením s
t*mito jedinci ustanovil „ideální 'lov*k“ prov$dy precedent pro zacházení muslim/
s kritiky jejich nábo$enství.
Síra, str 367: {Kab bin al-Ashraf} pak slo$il erotické ver"e urá$livé
povahy o muslimsk%ch $enách. Prorok -ekl … „Kdo m* Ibn Ashrafa
zbaví?“ Mohamed bin Maslama, bratr z Bani Abdu’l-Ashhal -ekl, „Já si s
ním za tebe poradím, Alláhovo proroku, zabiju ho“. {Mohamed} -ekl,
„U'i+ tak, pokud m/$e"“ … „Je tvojí poviností, aby ses o to pokusil“,
{-ekl Mohamed bin Maslamovi}. Ten -ekl, „Proroku Alláha, budeme
muset -íkat l$i“. Prorok odpov*d*l, „,íkej, co je t-eba, proto$e má" v této
v*ci svobodu“.
Svazek 4, kniha 52, &íslo 270; Vypráv*l D$abir bin Abdulláh: Prorok -ekl,
„Kdo je p-ipraven zabít Kaba bin al-Ashrafa, kter% skute'n* zranil
Alláha a jeho proroka?“ Mohamed bin Maslama -ekl, „Alláhovo proroku!
Chce", abych ho zabil já?“ Odpov*( byla souhlasná. Proto "el Mohamed
bin Maslama za ním (t.j. Kabem) a -ekl, „Tato osoba (t.j. prorok) nám
ulo$ila úkol a po$ádala nás o dobro'innost“. Kab odpov*d*l, „P-i
Alláhovi, jednou ho za'nete mít dost“. Mohamed mu -ekl, „Následovali
jsme ho, proto ho nechceme opustit ne$ uvidíme, jak jeho v*c skon'í“.
Mohamed bin Maslama s ním takto hovo-il, dokud nedostal p-íle$itost
ho zabít.
V%znamná 'ást síry je v*nována poezii slo$ené Mohamedov%mi stoupenci a
nep-áteli v rétorick%ch soubojích, které byly odrazem t*ch, které probíhaly na
boji"tích. Zdá se, $e existovalo neformální sout*$ení ve velebení sebe, svého kmene
a svého boha, a zesm*"+ování nep-ítele v%-e'n%m a pam*tihodn%m zp/sobem. Kab
bin Malik, jeden z vrah/ svého bratra Kaba bin al-Ashrafa, slo$il následující:
Síra, str 368: Kab bin Malik -ekl: Z nich byl Kab ponechán le$ící tvá-í k
zemi (Po jeho pádu byl sra$en {$idovsk% kmen} al-Nadir). S me'em v
ruce jsme ho srazili na Mohamed/v p-íkaz, kdy$ tajn* v noci poslal
Kabova bratra, aby "el za Kabem. Ten ho svedl a srazil ho lstí.
Mekan"tí Kuraj"ovci se p-eskupili k útoku na muslimy v Medín*. Mohamed
získal informace o p-icházející mekkanské úto'né síle a utábo-il své síly na malém
pahorku Uhud severn* od Medíny, kde se poté do"lo k bitv*.
Svazek 5, kniha 59, &íslo 377; Vypráv*l D$abir bin Abdulláh: V den bitvy
12
Úvod do islámu
u Uhudu p-i"el za prorokem mu$ a -ekl, „,ekni mi, kam p/jdu, pokud
se stanu mu'edníkem?“ Prorok odpov*d*l, „Do ráje“. Mu$ odhodil datle,
které nesl v ruce, a bojoval, dokud se nestal mu'edníkem.
Svazek 5, kniha 59, &íslo 375; Vypráv*l Al-Bara: … kdy$ jsme stáli proti
nep-íteli, ti se op-eli do ostruh tak, $e jsem vid*l jejich $eny utíkat
sm*rem k horám, $e zvedaly své "aty z nohou a odhalovaly nákotníky.
Muslimové za'li -íkat, „Ko-ist, ko-ist!“ Abduláh bin D$ubajr -ekl,
„Prorok ode m* dostal pevn% slib, $e neopustím toto místo“. Jeho
spole'níci ale odmítli (z/stat). Proto kdy$ odmítli (z/stat), (Alláh) je
zmátl tak, $e nev*d*li, kam jít, a utrp*li sedmdesát ob*tí.
A'koliv byl Mohamed p-ipraven u Uhudu o vít*zství, rozhodn* nebyl pora$en.
Pokra'oval v nájezdech, které nejen $e 'inily muslimy v Alláhov%ch o'ích
ctnostn%mi, byly také lukrativní. V islámském pohledu na sv*t není $ádn%
nesoulad mezi bohatstvím, mocí a svatostí. Jako p-íslu"níci pravé víry bylo jenom
logické, $e budou také po$ívat od Alláha materiální odm*ny - i kdy$ to m*lo
znamenat plen*ní nev*-ících.
Kdy$ Mohamed zneutralizoval po Badru Banu Kajnuka, po Uhudu se obrátil
proti Banu Nadir. Podle síry Alláh Mohameda varoval p-ed pokusem o jeho
zavra$d*ní a prorok na-ídil muslim/m, aby se p-ipravili na válku proti Banu
Nadir. Banu Nadir souhlasili s odchodem do vyhnanství, pokud by jim Mohamed
povolil ponechat si movit% majetek. Mohamed s touto podmínkou souhlasil, pokud
za sebou zanechají svojí zbroj.
V roce 627 stál Mohamed proti nejv*t"í v%zv* své nové spole'nosti. Tohoto roku
provedli Kuraj"ovci z Mekky nejodhodlan*j"í útok na muslimy v samotné Medín*.
Mohamed si myslel, $e by nebylo záhodno bojovat s nimi v pravidelné bitv* jako u
Uhudu a ukryl se v Medín*, chrán*n ze t-í stran lávov%mi poli. Mekkané museli
zaúto'it ze severozápadu z údolí mezi lávov%mi proudy a zde Mohamed na-ídil
vykopat kv/li obran* m*sta zákopy.
Svazek 4, kniha 52, &íslo 208; Vypráv*l Anas: V den {bitvy} o zákopy
Pomocníci -íkali, „Jsme ti, kte-í p-ísahali Mohamedovi v*rnost k
d$ihádu (prov$dy) dokud budeme na$ivu“. Prorok jim podpov*d*l,
„Aláhu! Není $ivota krom* $ivota po smrti. Proto poct*te Pomocníky a
Emigranty {z Mekky} va"í "t*drostí“.
A vypráv*l Mud$a"i: M/j bratr a já jsme p-i"li k prorokovi a já jsem
po$adoval, aby od nás p-ijal slib v*rnosti pro emigraci. On -ekl,
„Emigrace p-e"la spolu s lidmi“. Zeptal jsem se, „Pro co ti tedy budou
lidé dávat slib v*rnosti?“ On -ekl, „Vezmu od nich (slib) k islámu a
d$ihádu“.
Mekkané byli zákopem odra$eni a byli p-es n*j schopni vysílat pouze malé
nájezdnické skupiny. Po n*kolika dnech se vrátili zp*t do Mekky. Po tomto vít*zství
se Mohamed obrátil proti t-etímu medínskému $idovskému kmeni, Banu Kurajza.
13
Úvod do islámu
Zatímco Banu Kajnuka a Banu Nadir potkal exil, osud Banu Kurajza byl mnohem
hrozn*j"í.
Síra, str 463-4: Pak se {kmen Kurajza} vzdal a prorok je zav-el v Medín*
v prostorách al-Harith, $eny z Banu al-Najjar. Pak "el prorok na
medínskou tr$nici a vykopal tam zákopy. Pak pro n* poslal a usekl jim v
t*chto zákopech hlavy, jak k n*mu byli po skupinách p-ivád*ni. Mezi
nimi byl nep-ítel Alláha Huyayy bin Akhtab a jejich ná'elník Kab bin
Asad. Bylo jich celkem 600 nebo 700, a'koliv n*kte-í -íkají a$ 800 nebo
900. Jak byli po skupinách p-ivád*ni k prorokovi, ptali se Kaba, co si
myslel, $e se s nimi stane. Ten odpov*d*l, „Nikdy to nepochopíte?
Nevidíte, $e posel se nikdy nezastaví a $e ti, kte-í jsou odvád*ni se
nevracejí? P-i Alláhovi, tohle je smrt!“ Tak to pokra'ovalo, dokud s nimi
prorok neskon'il.
Zde tedy nacházíme jasn% precedent, kter% vysv*tluje podivnou zálibu
islámsk%ch terorist/ p-ipravovat své ob*ti o hlavy: jde pouze o dal"í precedent,
kter% jim zanechal jejich prorok.
Po dal"ím muslimském nájezdu, tentokrát na místo zvané Chajbar, „Byly $eny z
Chajbaru rozd*leny mezi muslimy“, co$ byla obvyklá praxe. (Síra, str. 511) Nájezd
na Chajbar byl proveden proti Banu Nadir, kter% Mohamed d-íve vyhnal z Medíny.
Síra, str 515: Kinana bin al-Rabi, kter% m*l na starost bohatství Banu
Nadir, byl p-iveden p-ed proroka, kter% se ho na n*j dotázal. Pop-el, $e
ví, kde se nachází. K prorokovi p-i"el #id a -ekl, $e vid*l Kinanu chodit
ka$d% ve'er k jist%m rozvalinám. Kdy$ prorok -ekl Kinanovi, „Ví", $e
kdy$ zjistím, $e to má" ty, zabiju t*?“, odpov*d*l, „Ano“. Prorok dal
p-íkazy, aby byly rozvaliny vykopány a byla nalezena 'ást bohatství.
Kdy$ se dotázal na zbytek, byl mu odmítnut a prorok dal p-íkazy alZubajrovi bin al-Awwam, „Mu' ho, dokud z n*j nedostane", co má“, ten
proto rozdm%chal k-emenem a ocelí ohe+ na jeho hrudi, dokud skoro
nezem-el. Pak ho prorok p-edal Mohamedovi bin Maslamovi, kter% mu
usekl hlavu jako pomstu za svého bratra Mahmuda.
Mohamedovo nejv*t"í vít*zství p-i"lo v roce 632, deset let poté, co byl se sv%mi
stoupenci nucen uprchnout do Medíny. Tohoto roku shromá$dil sílu asi deseti tisíc
muslim/ a spojeneck%ch kmen/ a vyrazil na Mekku. „Prorok dal sv%m velitel/m
na-ízení, aby po vstupu do Mekky bojovali pouze proti tomu, kdo jim bude
odporovat, krom* malého mno$ství lidí, kte-í m*li b%t zabiti, i kdyby byli nalezeni v
Kab*“ (Síra, str. 550)
Svazek 3, kniha 29, &íslo 72; Vypráv*l Anas bin Malik: Alláh/v prorok
vstoupil v roce Dobytí do Mekky v arabské helm* na hlav* a kdy$ si jí
sundal, p-i"el 'lov*k a -ekl, „Ibn Khatal se ukr%vá v Kab*“. Prorok -ekl,
14
Úvod do islámu
„Zabij ho“.
Po dobytí Mekky p-edstavil Mohamed budoucnost regionu.
Svazek 4, kniha 52, &íslo 177; Vypráv*l Abu Hurajra: Alláh/v prorok
-ekl, „Hodina {Posledního soudu} nenadejde, dokud nebudete bojovat
proti #id/m a kámen, za kter%m se bude ukr%vat #id, ne-ekne, „Ó
muslime! Skr%vá se za mnou #id, zabij ho“.
Svazek 1, kniha 2, &íslo 24; Vypráv*l Ibn Umar: Alláh/v prorok -ekl,
„Bylo mi na-ízeno (Alláhem) bojovat proti lidem, dokud nedosv*d'í, $e
nikdo krom* Alláha nemá právo na to b%t uctíván, a $e Mohamed je
Alláhov%m prorokem, a dokud nebude provád*t modlitby a dávat
povinnou almu$nu, a pokud tak u'iní, pak p-ed mnou ochrání své $ivoty
a majetky s v%jimkou {po$adavk/ islámského práva} a jejich poslední
zú'tování bude s Alláhem“.
Byla to vále'ná prohlá"ení jako tato, na základ* kter%ch islám"tí u'enci d*lí
sv*t na dar al-islam (D/m islámu, t.j. národy, které se pod-ídily Alláhovi) a dar alharb (D/m války, t.j. ti, kte-í se nepod-ídili). Tehdy stejn* jako dnes bylo poselství
islámu nev*-ícímu sv*tu stejné: pod-i(te se, jinak budete dobyti.
d. Právo "aría
Na rozdíl od mnoha nábo$enství obsahuje islám závazn% a velmi p-esn% právní
a politick% plán pro uspo-ádání spole'nosti zvan% "aría, co$ v p-ekladu znamená
p-ibli$n* „cesta“. P-edpisy "aríe jsou odvozeny od na-ízení koránu a sunny (u'ení a
precedent/ Mohameda, jak jsou zaznamenány v d/v*ryhodn%ch hadísech a sí-e).
Korán a sunna jsou spole'n* základem na-ízení "aríe, která je návodem na dobrou
islámskou spole'nost. Proto$e "aría vychází z koránu a sunny, její dodr$ování není
otázkou volby. !aría je právní -ád na-ízen% Alláhem celému lidstvu. Poru"it "aríu
nebo odmítat její autoritu znamená spáchat akt vzpoury proti Alláhovi a Alláh
na-izuje zbo$n%m proti takovému chování bojovat.
V islámu nexistuje $ádné odd*lení mezi nábo$ensk%m a politick%m; islám a
"aría namísto toho p-edstavují komplexní zb/sob -ízení spole'nosti na v"ech
úrovních. A'koliv je teoreticky mo$né, aby m*la islámská spole'nost vn*j"kov*
r/zné formy - volenou vládu, d*di'nou monarchii apod. - a. u$ je tato vn*j"í forma
jakákoliv, obsah p-edepisuje "aría. Je to tato skute'nost, která staví "aríu do
protikladu s formami vlády zalo$en%mi na n*'em jiném ne$ na koránu a sunn*.
P-íkazy "aríe lze rozd*lit do dvou 'ástí:
1. Akty uctívání (al-ibadat), které zahrnují:
Rituální o'istu (Wudu)
Modlitby (Salah)
P/sty (Sawm and Ramadan)
15
Úvod do islámu
Charitu (Zakat)
Pou. do Mekky (Hajj)
2. Mezilidské vztahy (al-muamalat), které zahrnují:
Finan'ní transakce
D*dické právo
S+atky, rozvody, pé'i o d*ti apod.
Jídlo a pití (v'etn* rituálních porá$ek a lovu)
Tresty
Válku a mír
Soudní zále$itosti (v'etn* sv*dectví a dokazování)
Je mo$né vid*t, $e existuje jen málo oblastí $ivota, které "aría nereguluje
konkrétním zp/sobem. Cokoliv od mytí rukou p-es v%chovu d*tí po dan* a
vojenskou politiku spadá pod její diktát. Proto$e je "aría odvozena z koránu a
sunny, poskytuje ur'it% prostor pro v%klad. Po prov*-ení islámsk%ch zdroj/ je ale
zjevné, $e jakékoliv smysluplné pou$ívání "aríe bude velmi odli"né od 'ehokoliv, co
p-ipomíná svobodnou nebo otev-enou spole'nost podle západního chápání. Normou
bude kamenování cizolo$ník/, popravy odpadlík/ a rouha'/, potla'ování ostatních
nábo$enství a povinné nep-átelství v/'i neislámsk%m stát/m p-eru"ované
pravideln%mi válkami. Je spravedlivé ozna'it islám a jeho právo "aría za formu
totality.
2. D$ihád a dhimizace
a. Co znamená „d$ihád“?
D$ihád znamená doslova „úsilí“. P-ísn* vzato neznamená d$ihád „svatou
válku“, jak n*kdy správn* poukazují omlouva'i islámu. Z/stává nicmén* otázka, o
jak% druh „úsilí“ jde: o vnit-ní duchovní úsilí proti chtí'i, nebo o vn*j"í fyzick% boj?
Jako v p-ípad* pokusu o zji"t*ní, co -íkají islámská u'ení na konkrétní téma, je
t-eba prozkoumat korán a sunnu. Z t*chto zdroj/ je z-ejmé, $e je po musimech
po$adováno, aby bojovali proti mnoha v*cem: lenosti v modlitbách, zanedbávání
dávání almu$ny atd. Je také ale stejn* tak jasné, $e muslim/m je na-ízen fyzick%
boj proti nev*-ícím. Sv*dectvím úst-ední role vojenské akce v islámu je i
Mohamedova úctyhodná vojenská kariéra.
b. Hasan Al-Banna o d$ihádu
Zde je citát z pojednání D$ihád od Hasana al-Banny. Al-Banna zalo$il v roce
1928 Muslimské bratrstvo, které je dnes nejmocn*j"í egyptskou organizací po
vlád*. Ve svém pojednání al-Banna neúprosn* obhajuje postoj, $e muslimové musí
vyjít ve zbrani proti nev*-ícím. Jak -íká, „Ver"e koránu a sunna … vyz%vají lidi
obecn* (nev%mluvn*j"ím zp/sobem a nejjasn*j"ími v%razy) k d$ihádu, ozbrojenému
16
Úvod do islámu
boji, v"emi zp/soby na zemi i na mo-i“.
V"ichni muslimové musí vést d$ihád
D$ihád je povinností na-ízenou Alláhem ka$dému muslimovi a
nem/$e b%t ignorován, ani se mu nelze vyhnout. Alláh p-ipsal d$ihádu
velk% v%znam a u'inil odm*nu pro mu'edníky a bojovníky velkolepou.
Pouze ti, kte-í jednali podobn* a formovali své chování podle mu'edník/
a jejich chování p-i d$ihádu, se k nim mohou p-ipojit v jejich odm*n*.
Co více, Alláh konkrétn* poctil mud$ahedíny {ty, kte-í vedou d$ihád}
jist%mi vyjíme'n%mi kvalitami, jak duchovními, tak praktick%mi, ze
kter%ch budou mít u$itek v tomto sv*t* i v tom p-í"tím. Jejich 'istá krev
je symbolem vít*zství v tomto sv*t* a znamením úsp*chu a bla$enosti v
tom nadcházejícím.
Ti, kte-í doká$í p-icházet pouze s v%mluvami, byli ale varováni p-ed
extrémn* stra"liv%m trestem a Alláh je ozna'il t*mi nejhor"ími jmény.
Pokáral je za jejich zbab*lost a nedostatek ducha a kritizoval je za jejich
slabost a lenost. V tomto sv*t* budou obklopeni hanbou a v tom p-í"tím
ohn*m, ze kterého neuniknou, i kdyby m*li velké bohatství. Slabost
absence a vyh%bání se d$ihádu jsou pova$ovány Alláhem za jeden z
velk%ch h-ích/ a jeden ze sedmi h-ích/, které zaru'ují pád.
Islám se zab%vá otázkou d$ihádu a mobilizace celé ummy {globální
islámské spole'nosti} v jedno spole'enství, které bude celou svojí silou
bránit pravou v*c více, ne$ jak%koliv dávn% nebo moderní systém $ití, a.
u$ nábo$ensk% nebo ob'ansk%. Ver"e koránu a sunna Mohameda
p-etékají v"emi t*mito vzne"en%mi ideály a vyz%vají lidi obecn*
(nev%mluvn*j"ím zp/sobem a nejjasn*j"ími v%razy) k d$ihádu,
ozbrojenému boji, v"emi zp/soby na zemi i na mo-i.
Zde al-Banna nabízí citace z koránu a spolehliv%ch hadís/, které demonstrují
povinnost boje pro muslimy. Citace jsou srovnatelné s t*mi, které najdete v 'ásti 2b
a zde je vynecháváme.
U'enci o d$ihádu
Práv* jsem vám p-edstavil n*které ver"e koránu a hadísy t%kající se
d/le$itosti d$ihádu. Nyní bych vám rád p-edstavil n*které z názor/ "kol
islámského my"lení, v'etn* moderních autorit, které se t%kají d$ihádu a
nutnosti p-ipravenosti. Od nich dojdeme k uv*dom*ní toho, jak daleko
se umma odch%lila od praxe islámu, jak jí m/$eme vid*t v koncensu
u'enc/ ohledn* otázky d$ihádu.
Autor Majma’ al-Anhar fi Sharh Multaqal-Abhar p-i popisu pravidel
d$ihádu podle "koly Hanáfí -íká: „D$ihád lingvisticky znamená
vynakládat co nejv*t"í úsilí slovem i 'inem; v "aríi je to boj proti
17
Úvod do islámu
nev*-ícím a t%ká se v"eho mo$ného úsilí, které je nutné ke zni'ení moci
nep-ítele islámu, v'etn* jejich bití, plundrování jejich majetku, ni'ení
jejich svatostánk/ a rozbíjení jejich model. To znamená, $e d$ihád je co
nejv*t"ím úsilím o zaji"t*ní síly islámu takov%mi zp/soby, jako je boj
proti t*m, kte-í bojují proti vám, a boj proti dhimmi {nemuslim/m
$ijícím pod muslimskou vládou} (pokud poru"í pravidla smlouvy) a proti
odpadlík/m (kte-í jsou hor"í ne$ nev*-ící, proto$e nev*-í poté, co
potvrdili svojí víru).
Je na"í povinností bojovat proti nep-átel/m. Imám musí posílat
vojenské v%pravy do dar al-harb {domu války - nemuslimského sv*ta}
nejmén* jednou nebo dvakrát ro'n* a lidé ho v tom musí podporovat.
Pokud plní tuto povinnost dostatek lidí, zbytek je jí zbaven. Pokud tato
spole'enská povinnost nem/$e b%t touto skupinou napln*na, pak le$í
zodpov*dnost na sousedních skupinách, pak na dal"ích sousedních atd,
a pokud tato povinnost nem/$e b%t napln*na jinak ne$ ú'astí v"ech,
pak se stává individuální povinností, stejn* jako je modlitba povinná
pro v"echny“.
U'enci jsou v této otázce jednoho názoru, jak by m*lo b%t z-ejmé, a to
bez ohledu na to, zda moderní nebo klasi'tí. V"ichni se jednohlasn*
shodují na tom, $e d$ihád je spole'enskou povinností islámské ummy,
aby roz"i-ovala dawu, a $e d$ihád je individuální povinností, pokud
nep-ítel zaúto'í na muslimskou zemi. Dnes, mí brat-i, jsou muslimové
nuceni b%t pod-ízení jin%m a jsou ovládáni nev*-ícími. Na"e zem* byly
oble$eny a ná" osobní majetek, respekt, 'est, d/stojnost a soukromí byly
poru"eny. Na"i nep-átelé dohlí$ejí na na"e zále$itosti a rituály na"í víry
jsou pod jejich jurisdikcí. I p-esto muslimové selhávají p-i pln*ní své
zodpov*dnosti za dawu, která le$í na jejich ramenou. V této situaci se
tak stává povinností ka$dého muslima vést d$ihád. M*l by se du"evn* a
fyzicky p-ipravit, aby byl p-ipraven, aby a$ Alláh rozhodne.
Nem*l bych kon'it tuto diskusi bez zmínky o tom, $e muslimové se v
$ádném období své historie (p-ed sou'asn%m obdobím útisku, kdy
ztratili svojí d/stojnost) nevzdali d$ihádu, ani nebyli nedbalí v jeho
provád*ní, a to ani jejich nábo$enské autority, mystici a -emeslníci atd.
Byli v$dy p-ipraveni. Nap-íklad Abduláh ibn al-Mubarak, velmi
vzd*lan% a zbo$n% 'lov*k, byl v*t"inu svého $ivota dobrovolníkem v
d$ihádu, a Abdulwahid bin Zajd, súfi a zbo$n% mu$, 'inil to samé. A ve
své dob* Shaqiq al-Balkhi, "ejk súfi/, povzbuzoval své $áky k d$ihádu.
…
Zále$itosti související s d$ihádem
Mnoho muslim/ dnes chybn* v*-í, $e boj proti nep-íteli je d$ihád
asghar (men"í d$ihád) a $e boj proti vlastnímu egu je d$ihád akbar
(v*t"í d$ihád). Jako d/kaz je citován následující hadís: „Vrátili jsme se z
18
Úvod do islámu
men"ího d$ihádu, abychom se pustili do v*t"ího d$ihádu“. Oni -ekli: „Co
je v*t"í d$ihád?“ On -ekl: „D$ihád srdce, d$ihád proti vlastnímu egu“.
Tento hadís je n*kter%mi lidmi pou$íván ke sni$ování d/le$itosti boje
a k odvracení od p-ípravy na boj a k odrazování od nabídek d$ihádu na
Alláhov* stezce. Tento hadís není sahih (spolehliv%): Prominentní
u'enec hadís/ Al Hafiz ibn Hajar al-Asqalani -ekl v Tasdid al-Qaws:
„Je dob-e znám% a 'asto opakovan% a byl zaznamenán od Ibrahima
ibn Abla“.
Al Hafiz Al Iraqi -ekl v Takhrij Ahadith al-Ahya:
„Al Bayhaqi ho p-edal se slab%m 'lánkem v -et*zci vyprav*'/ na
základ* autority D$abira a al-Chatiba ho p-edal ve své historii na
základ* autority D$abira“.
Ale i kdyby "lo o spolehliv% hadís, nikdy by neznamenal zavr$ení
d$ihádu nebo p-ípravy na n*j s cílem osvobození zem* muslim/ a
odvrácení útok/ nev*-ících. A. je známo, $e tento hadís jednodu"e
zd/raz+uje d/le$itost boje proti vlastnímu egu, aby byl jedin%m cílem
'in/ ka$dého muslima Alláh.
Dal"í zále$itosti související s d$ihádem zahrnují p-ikazovat dobré a
zakazovat "patné. Je -e'eno v hadísu: „Jednou z nejv*t"ích forem
d$ihádu je pronést slova pravdy v p-ítomnosti tyranského v/dce“. Nic se
ale nesrovnává se ctí "ahada kubra (nejvy""ího mu'ednictví) nebo s
odm*nou, která 'eká na mud$ahedíny.
Doslov
Mí brat-i! Umma, která ví, jak zem-ít vne"enou a 'estnou smrtí, bude
mít zaru'ena vzne"en% $ivot v tomto sv*t* a nekon'ící bla$enost v tom
p-í"tím. Poní$ení a hanba jsou d/sledky lásky k tomuto sv*tu a strachu
ze smrti. Proto se p-ipravte na d$ihád a milujte smrt. #ivot si vás najde
sám.
Mí brat-i, m*li byste v*d*t, $e jednoho dne budete stát p-ed smrtí, a k
této osudné události dojde pouze jednou. Pokud budete trp*t za Alláha,
budete z toho mít prosp*ch v tomto $ivot* a odm*nu v tom dal"ím. A
pamatujte si, brat-i, $e nic se ned*je bez Alláhovy v/le: p-em%"lejte o
tom, co po$ehnan% a v"emocn% Alláh -ekl:
Potom na vás B/h seslal, po tomto utrpení, bezpe'í spánku, jen$
pokryl jeden oddíl z vás, zatímco druh% oddíl byl v duchu nespokojen a
vyslovoval - pravd* navzdory - o Bohu domn*nky, je$ se podobaly
domn*nkám doby nev*domosti. I -ekli: „Co$pak my máme v/bec n*jaké
slovo v téhle v*ci?“ Rci: „V"echna tato v*c nále$í Bohu!“ Av"ak oni skryli
v du"ích sv%ch to, co ti najevo nedali, a -ekli: „Kdybychom m*li n*jaké
slovo v této v*ci, nebylo by mezi námi zabit%ch.“ Rci: „Kdybyste byli
z/stali v domech sv%ch, vskutku ti, jim$ bylo p-edepsáno, aby byli
zabiti, by byli v*ru vy"li k míst/m, kde nyní spo'ívají. A stalo se tak,
19
Úvod do islámu
aby B/h vyzkou"el to, co je v hrudích va"ich, a aby odhalil, co je v
srdcích va"ich.“ A B/h zná dob-e, co v hrudích je skryto. {súra 3:154}
c. Dar al-islam a dar al-harb: D/m islámu a D/m války
Násilné p-íkazy koránu a násiln% precedent Mohamed/v udal tón islámskému
pohledu na politiku a sv*tové historii. Islám"tí u'enci d*lí sv*t na dv* sféry vlivu,
D/m islámu (dar al-islam) a D/m války (dar al-harb). Islám znamená pod-ízení a
proto D/m islámu zahrnuje ty státy, které se pod-ídily vlád* islámu, co$ znamená
státy, ve kter%ch vládne právo "aría. Zbytek sv*ta, které právo "aría nep-ijal a není
tak ve stavu pod-ízení, se nachází ve stavu vzpoury nebo války proti Alláhov* v/li.
Spo'ívá na Domu islámu, aby vedl válku proti Domu války, dokud se v"echny státy
nepod-ídí Alláhov* v/li a nep-ijmou právo "aría. Poselství islámu nemuslimskému
sv*tu je stejné dnes jako bylo v Mohamedov* dob* a b*hem celé historie: pod-i(te
se nebo budete dobyti. Jediné období, ve kterém nevedl D/m islámu aktivn* válku
proti Domu války bylo to, kdy byl muslimsk% sv*t tak slab% nebo rozd*len%, $e jí
nebyl schopen vést.
Období klidu v probíhající válce, kterou D/m islámu vyhlásil Domu míru, ale
neznamenají odvr$ení d$ihádu jako principu, ale odrá$í zm*nu strategick%ch
faktor/. Je p-ijatelné, aby muslimské státy vyhlásily hudnu, neboli p-ím*-í, v dob*,
kdy jsou nev*-ící státy p-íli" mocné, ne$ aby vedení otev-ené války proti nim m*lo
smysl. D$ihád není kolektivním pokusem o sebevra$du, i kdy$ korán povzbuzuje na
individuální úrovni k „zabíjejí a jsou zabíjeni“ (súra 9:111). B*hem poslední
n*kolika staletí byl muslimsk% sv*t p-íli" politicky rozd*len% a technologicky
pod-adn%, ne$ aby pro Západ p-edstavoval v*t"í hrozbu. To se ale m*ní.
i. Takíja - nábo$enské klamání
Kv/li stavu války mezi Domem islámu a Domem války musí b%t za sou'ást
islámské taktiky pova$ováno i systematické lhaní nev*-ícím. Papou"kování
muslimsk%ch organizací v Domu války, $e „islám je nábo$enství míru“, nebo $e
ko-eny muslimského násilí le$í v nevyvá$ené psychice konkrétních „fanatik/“, je
t-eba pova$ovat za dezinformace, které mají dovést nev*-ící sv*t k tomu, $e si
p-estane dávat pozor. Individuální muslimové mohou b%t pochopiteln* up-ímní,
kdy$ pova$ují své nábo$enství za „mírumilovné“ - pouze ale v tom p-ípad*, pokud
neznají jeho skute'ná u'ení, nebo ve smyslu egyptského teoretika Sajída Qutba,
kter% ve svém díle Islám a univerzální mír vyjád-il postoj, $e skute'n% mír
zavládne ve sv*t* okam$it* poté, co bude dobyt islámem.
Samo za sebe hovo-í, $e a'koliv muslim/, kte-í p-edstavují islám jako
mírumilovné nábo$enství, je v Dom* války bezpo'et, v Dom* islámu tak-ka
neexistují. Muslimsk% odpadlík mi jednou doporu'il test pro Zápa(any, kte-í v*-í,
$e islám je nábo$enstvím „míru“ a „tolerance“: zkuste vést tuto argumentaci na
ulici v Ramaláhu, Rijádu nebo Islámabádu, nebo kdekoliv v muslimském sv*t*.
Ujistil m*, $e nebudou $ít déle ne$ p*t minut.
20
Úvod do islámu
Mervyn Hiskett rozebírá takíju ve své knize N*kte-í se obracejí v modlitb* k
Mekkce:
Problém ohledn* zákona a po-ádku {s ohledem na muslimy v Dom*
války} povstává ze starého islámské právního principu - takíja, co$ je
slovo, jeho$ ko-en znamená „z/stat v*rn%“, v praxi ale znamená
„p-etvá-ku“. Má plnou podporu koránu (92:17 a 49:13) a umo$+uje
muslim/m pod-ídit se navenek po$adavk/m neislámsk%ch vlád, zatímco
uvnit- „z/stanou v*rní“ tomu, co pova$ují za správn% islám a 'ekají, a$
se vlna oto'í.
Svazek 4, kniha 52, &íslo 269; Vypráv*l D$abir bin Abdulláh: Prorok -ekl,
“Válka je klam”.
Historicky zahrnují p-íklady takíji povolení vzdát se islámu, aby si 'lov*k
zachránil krk, nebo vlichotit se do p-ízn* nep-íteli. Není t*$ké vid*t, $e d/sledky
takíje jsou ve svém extrému záke-né: prakticky znemo$+ují vyjednávání - a
pochopiteln* ve"kerou poctivou komunikaci mezi Domem islámu a Domem války.
Nem*lo byt b%t p-ekvapivé, $e vál'ící strana se bude sna$it zavád*t druhou stranu
pokud jde o její zp/soby a zám*ry. Hugh Fitzgerald z Jihad Watch shrnuje takíju a
kitman, dv* související formy klamání, takto:
„Takíja“ je nábo$ensky schvalovaná doktrína, která má po'átek v
"íitském islámu, nyní je ale praktikována i ne"íity. Jde o úmyslné
klamání o nábo$ensk%ch zále$itostech kv/li ochran* islámu a v*-ících.
Související termín, kter% má "ir"í v%znam, je „kitman“, kter% je
definován jako „mentální zatajení“. P-íkladem takíje by mohlo b%t
tvrzení omlouva'/ islámu, $e „samoz-ejm*“, $e v islámu existuje
svoboda vyznání a následná citace ver"e koránu - „Nebudi$ donucování
v nábo$enství“. {2:256} Dojem, kter% je takto p-edáván, je ale
nepravdiv%, proto$e nebyla zmín*na muslimská doktrína nahrazování,
neboli naskh, podle které jsou star"í ver"e jako ten o „nedonucování v
nábo$enství“ zru"eny nov*j"ími, mnohem násiln*j"ími a zlomysln*j"ími
ver"i. V ka$dém p-ípad* nám historie ukazuje, $e v islámu je, a v$dy
bylo, „donucování v nábo$enství“ pro muslimy i nemuslimy. …
„Kitman“ má k „takíji“ blízko, spí"e ne$ o p-ímo'aré klamání jde ale o
-íkání pouze 'ásti pravdy, kdy „mentání zatajení“ ospraved+uje
vynechání zbytku. Jeden p-íklad posta'í. Kdy$ muslim trvá na tom, $e
„d$ihád“ opravdu znamená „duchovní úsilí“ a nedodá, $e tato definice je
v islámu nová (o n*co více ne$ století), klame tím, $e zatajuje, a
praktikuje tak kitman. Pokud cituje na podporu pochybného tvrzení
hadís, podle kterého Mohamed poté, co se vrátil dom/ z jedné z mnoha
ze sv%ch bitev, údajn* -ekl, $e se vrátil z „men"ího d$ihádu k v*t"ímu
21
Úvod do islámu
d$ihádu“ a nedodá, co je také známo, $e jde o „slab%“ hadís, jeho$
autenticita je nejrespektovan*j"ími u'enci zpochyb+ována, pak také
praktikuje kitman.
V dobách, ve kter%ch si moc Domu války vynucuje, $e d$ihád je t-eba vést
nep-ímo, musí b%t p-irozen%m postojem muslim/ k nev*-ícímu sv*tu klam a
vynechávání. Odhalit jasn* kone'n% cíl Domu islámu dob%t a vyplenit D/m války,
kdy$ ten dr$í v"echny vojenské trumfy, by byla strategická idiocie. Na"t*stí pro
d$ihádisty nerozumí v*t"ina nev*-ících tomu, jak 'íst korán, ani se neobt*$ují tím
zji".ovat, co Mohamed ve skute'nosti d*lal a u'il, tak$e je snadné pomocí
vybran%ch citát/ a vynechávání vytvo-it dojem, $e „islám je nábo$enství míru“.
Ka$d% nev*-ící, kter% chce takové fikci uv*-it, bude ".astn* trvat na svém omylu a
citovat n*kolik mekkánsk%ch ver"/ a -íkat, $e Mohamed byl mu$em velké
zbo$nosti a "t*drosti. K rozpt%lení totoho omylu sta'í kopat jen o n*co málo
hloub*ji.
d. D$ihád nap-í' historií
V roce 622 (roku jedna podle islámského kalendá-e) zavrhl Mohamed Mekku a
ode"el do m*sta Medíny (Yathribu) asi 200 kilometr/ na sever. V Medín* ustanovil
polovojenskou organizaci, která "í-ila jeho vliv a vliv jeho nábo$enství v Arábii.
Proto$e v islámu nikdy neexistovalo odd*lení politiky a vojenství od nábo$enství,
tento v%voj byl podle islámsk%ch princip/ zcela p-irozen%. Do svojí smrti v roce 632
roz"í-il Mohamed svojí vládu sérií nájezd/ a bitev na v*t"inu ji$ní Arábie. Dobyté
obyvatelstvo v této oblasti se mohlo bu(to pod-ídit vlád* muslim/ a platit da+ za
ochranu nebo konvertovat k islámu.
i. První velká vlna d$ihádu: Arabové, 622-750
P-ed koncem svého $ivota poslal Mohamed dopisy do velk%ch -í"í na St-edním
v%chod*, ve kter%ch po$adoval jejich pod-ízení své autorit*. To rozptyluje jakékoliv
pochybnosti, $e Mohamed m*l v úmyslu zastavit expanzi v Arábii. Je jist* pouze
logické, $e jediné pravé nábo$enství, zjevené posledním prorokem, m*lo vládnout
univerzáln*. Proto stejn* jako Mohamed bojoval a pod-ídil si lidi Arabského
poloostrova, jeho následovníci Abu Bakr, Omar, Uthman a Ali (známí jako „'ty-i
správn* vedení chalífové“) a dal"í chalífové bojovali a ve jménu Alláha si
pod-izovali lidi na St-edním v%chod*, v Africe, Asii a Evrop*.
Svazek 4, kniha 53, &íslo 386: Vypráv*l D$ubair bin Haija: Omar {druh%
chalífa} poslal muslimy do velk%ch zemí, aby bojovali proti pohan/m …
Kdy$ jsme do"li do zem* nep-ítele, zástupci Chosroa {krále Persie} p-i"li
se 'ty-iceti tisíci vále'níky a p-ekladatel se postavil a -ekl, „A. se mnou
jeden z vás promluví!“ Al-Mughira odpov*d*l, … „Ná" prorok, posel
22
Úvod do islámu
na"eho Pána, nám na-ídil bojovat proti vám, dokud nebudete uctívat
pouze Alláha, nebo nezplatíte d$izju (t.j. da+ z hlavy); a ná" prorok nás
zpravil, $e ná" Pán -íká, 'Kdokoliv z vás bude zabit (t.j. stane se
mu'edníkem) p/jde do ráje, kde povede tak p-epychov% $ivot, jak%
nikdy neza$il, a kdokoliv z vás z/stane na$ivu, se stane va"ím pánem'“.
Islám se poté, co se pustil do bleskové války své doby, rychle roz"í-il na území
Byzancie, Persie a západní Evropy. Sk-ípající byzantská a perská moc, které proti
sob* bojovaly k vzájemnému úpadku, dokázaly postavit proti tomuto
neo'ekávanému útoku jen mal% odpor. Arabské muslimské armády napochodovaly
do Svaté zem*, dobyly to, co je dnes Írákem a Íránem, pak se p-evalily severní
Afrikou do !pan*lska a nakonec do Francie. Muslimská ofenzíva byla nakonec
zastavena v roce 732 na Západ* bitvou o Poitiers/Tours nedaleko od Pa-í$e. Na
v%chod* pronikl d$ihád hluboko do st-ední Asie.
Stejn* jako Mohamed plenil své nep-átele, tak jeho následovníci zbavovali
dobyté oblasti - nesrovnateln* materiáln* i kulturn* bohat"í ne$ pusté písky Arábie
- jejich bohatství a pracovní síly. Tak-ka p-es noc vid*ly pokro'ilej"í civilizace
St-edního v%chodu, severní Afriky, Persie a Ibérie, jak bylo jejich zem*d*lství,
místní nábo$enství a populace zni'eno nebo vyplen*no. S v%jimkou n*kolika
opevn*n%ch m*st, kter%m se poda-ilo dojednat podmíne'nou kapitulaci, byla
katastrofa, která postihla tyto zem*, tak-ka úplná.
Bat Ye’or, p-ední odbornice na expanzi islámu a jeho zacházení s nemuslimy,
poskytla neocenitelnou slu$bu, kdy$ sestavila a p-elo$ila po'etné pramenné
dokumenty popisující staletí islámského dob%vání. Zahrnula tyto dokumenty do
sv%ch prací o islámské historii a utrpení nemuslim/ pod islámskou vládou. V
historii d$ihádu je zabíjení civilist/, znesv*cování kostel/ a plen*ní venkova b*$né.
Zde je sv*dectví Michala ze S%rie o muslimské invazi do Kappadokie (v ji$ním
Turecku) roku 650 za chalífy Omara:
… kdy$ dorazil {do Euchaity v Arménii} muawija {muslimsk% velitel},
na-ídil setnutí v"ech mu$sk%ch obyvatel; rozmístil strá$e tak, $e nikdo
nemohl uniknout. Poté, co shromá$dil v"echno bohatství m*sta, na-ídil
mu'it v/dce, aby je p-inutil odhalit [poklady], které byly ukryty. Taijaje
{muslim"tí Arabové} odvedli v"echny do otroctví - mu$e a $eny, chlapce a
dívky - a spáchali v tomto ne".astném m*st* mnoho prostopá"ností:
zlomysln* páchali nemorálnosti v kostelech. Vrátili se do své zem* s
jásotem. (Michal ze S%rie, citován v Bat Ye’or, Úpadek v%chodního
k-es.anství pod islámem, str. 276-7.)
Následující popis nájezdnick%ch v%prav v severním !pan*lsku a Francii v
osmém a devátém století od muslimského historika Ibn al-Athira (1160-1233)
nevyjad-uje nic ne$ uspokojení nad rozsahem ni'ení zp/sobeného nev*-ícím, v'etn*
civilist/.
Roku 177 (17. dubna 793) poslal "pan*lsk% princ Hi"am na nep-átelské
23
Úvod do islámu
území velkou armádu vedenou Abd al-Malikem bin Abd al-Wahidem bin
Mugithem, která provád*la v%pady a$ k Narbonne a Jarand*. Tento
generál nejprve napadl Jarandu, kde byla elitní francouzská posádka;
pobil nejstate'n*j"í z nich, zni'il zdi a v*$e m*sta a tak-ka se mu
poda-ilo ho dob%t. Pak pochodoval na Narbonne, kde opakoval stejné
'iny a poté ve v%padu pochodoval do zem* Cerdagne {poblí$ Andorry v
Pyrenejích}. Po n*kolik m*síc/ k-i$oval zemí ka$d%m sm*rem,
znásil+oval $eny, zabíjel vále'níky, ni'il pevnosti, pálil a plenil v"e,
zahán*l pry' nep-ítele, kter% neuspo-ádan* prchal. Vrátil se v bezpe'í a
zdrav% a p-itáhl za sebou Alláh ví kolik ko-isti. To je jedna z
nejslavn*j"ích v%prav muslim/ ve !pan*lsku.
Roku 223 (2. prosince 837) poslal Abd ar-Rahman bin al Hakam,
panovník !pan*lska, armádu proti Alav*; utábo-il se poblí$ m*sta Hisn
al-Gharat, které oblehl; zmocnil se ko-isti, kterou tam nalezl, zabil
obyvatele a stáhl se, p-i'em$ odvedl $eny a d*ti jako zajatce.
Roku 231 (3. zá-í 845) postupovala muslimská armáda do Galicie na
území nev*-ících, kde plenila a v"echny masakrovala.
Roku 246 (27. b-ezna 860) postupoval Muhammad bin Abd ar-Rahman s
mnoha vojáky a velk%m vojensk%m aparátem proti oblasti Pamplona.
P-emohl, zruinoval a vyplenil toto území, kde plenil a zaséval smrt. (Ibn
al-Athir, Annals, citováno v Bat Ye’or, Úpadek v%chodního k-es.anství
pod islámem, str. 281-2)
První vlna d$ihádu zaplavila v*t"inu Byzancie, vizigótského, franckého a
perského impéria a dala nov* zrozenému islámskému impériu vládu nad územím
od ji$ní Francie p-es !pan*lsko nap-í' severní Afrikou po Indii a k jihu Ruska.
Po'átkem druhého tisíciletí oslabila islámské impérium mongolská invaze z
v%chodu, která tam ukon'ila arabskou nadvládu.
ii. Druhá velká vlna d$ihádu: Turkové, 1071-1683
Asi dvacet let p-ed tím, ne$ vyrazila do Svaté zem* ze st-ední Evropy první
k-i$ácká armáda, za'aly napadat turecké (osmanské) armády k-es.anskou
byzantskou -í"i, která vládla území, které je dnes Tureckem, od okam$iku, kdy bylo
hlavní m*sto ,ímské -í"e p-esunuto v roce 325 do Konstantinopole. V bitv* u
Mazikertu v roce 1071 utrp*ly k-es.anské síly katastrofální porá$ku, která
ponechala v*t"inu Anatolie (Turecka) otev-enou invazi. Tato druhá vlna d$ihádu
byla do'asn* zadr$ena invazními armádami b*hem k-í$ov%ch v%prav, po'átkem 14.
století ale Turkové ohro$ovali Konstantinopoli i samotnou Evropu.
Na Západ* vytla'ovaly -ímskokatolické armády kousek po kousku muslimské
24
Úvod do islámu
síly z Iberijského poloostrova, dokud nebyly v roce 1492 definitivn* vyhnány
(rekonkvista). Ve v%chodní Evrop* nicmén* pokra'oval islám v postupu. Jedna z
nejv%znamn*j"ích bitev mezi invazí muslim/ a rodil%mi obyvateli byla bitva o
Kosovo v roce 1389, kdy Turkové zni'ili multinárodní armádu vedenou srbsk%m
králem Lazarem, a'koliv byl jejich postup do Evropy touto bitvou v%razn*
zpomalen. Po po'etn%ch pokusech o dobytí probíhajících od sedmého století padla v
roce 1453 Konstantinopol, klenot v%chodního k-es.anství, nakonec do rukou armád
sultána Mahometa II. Zv*rstva první vlny d$ihádu nelze p-ipisovat „arabskosti“
jejich pachatel/, proto$e Turkové prokázali, $e jsou pln* schopni $ít podle princip/
koránu a sunny. Paul Fregosi popisuje ve své knize D$ihád scény, které se odehrály
po kone'ném útoku na Konstantinopoli.
N*kolik tisíc p-e$iv"ích se ukrylo v kadedrále: "lechtici, sluhové, b*$ní
ob'ané, jejich $eny a d*ti, kn*$í a jepti"ky. Zamkli obrovské dve-e,
modlili se a 'ekali. {Chalífa} Mahomet {II} dal voják/m t-i 'tvrti. Ti
znásil+ovali, jepti"ky byly pochopiteln* prvními ob*.mi, a zabíjeli. Ne$
odpoledne Mahomet masakr zastavil, byly zabity nejmén* 'ty-i tisíce
lidí. Na-ídil muezínovi, aby vystoupil do kazatelny Svaté Sofie a zasv*til
budovu Alláhovi. Od té doby z/stala me"itou. Padesát tisíc obyvatel,
více ne$ polovina v"ech obyvatel, bylo se-azeno a odvedeno do otroctví.
B*hem následujících m*síc/ byli otroci na tureck%ch tr$nicích
nejlevn*j"ím zbo$ím. Mahomet na-ídil, aby p-ed n*j bylo p-edneseno
t*lo mrtvého císa-e. N*jací ture'tí vojáci ho na"li v hromad* t*l a
poznali Konstantina {XI} podle zlat%ch orl/ a jeho botách. Sultán
na-ídil, aby mu byla u-íznuta hlava a aby byla umíst*na mezi nohy
kon* pod jezdeckou bronzovou sochou císa-e Justiniána. Hlava byla
pozd*ji zakonzervována a poslána do hlavních m*st Osmanské -í"e k
pot*"e jejich obyvatel.
Mahomet poté na-ídil, aby p-ed n*j byl p-iveden Velk% vévoda Notaras,
kter% p-e$il, a zeptal se ho na jména a adresy p-ední "lechty, ú-edník/ a
ob'an/, které mu Notaras dal. Pak je nechal v"echny zatknout a
setnout. Sadisticky kupoval od jejich vlastník/ {t.j. muslimsk%ch
velitel/} vysoce postavené v*zn*, kte-í byli zotro'eni, pouze kv/li
pot*"ení z toho, aby je mohl nechat p-ed sv%mi zraky setnout. (Fregosi,
Jihad, str. 256-7)
Druhá, turecká vlna d$ihádu dosáhla nejdále p-i nepoda-eném obléhání Vídn* v
letech 1529 a 1683, kdy byla v druhém p-ípad* muslimská armáda pod vedením
Kara Mustafy odra$ena -ímsk%mi katolíky pod vedením polského krále Jana
Sobieskiho. V následujících desetiletích byla Osmanská -í"e vytla'ena zp*t p-es
Balkán, a'koliv nebyla nikdy zcela vytla'ena z Evropy. A'koliv imperiální d$ihád
kolísal, muslimské pozemní a námo-ní nájezdy na k-es.anská území pokra'ovaly a
k-es.ané byli uná"eni do otroctví je"t* v devatenáctém století ze zemí tak
25
Úvod do islámu
vzdálen%ch, jako bylo Irsko (a dokonce i z Islandu - pozn. p-.).
e. Dhimizace
Islámské pronásledování nev*-ících není v $ádném p-ípad* omezeno na d$ihád,
a'koliv ten je základem vztah/ mezi muslimsk%m a nemuslimsk%m sv*tem. Poté,
co d$ihád skon'í s dob%váním území nev*-ících, m/$e b%t dobyt%m „lidem knihy“ historicky #id/m, k-es.an/m a zoroastriánc/m - zaru'ena dhimma, neboli smlouva
o ochran*. Dhimma zaru'uje, $e $ivoty a majetek nev*-ících jsou vylou'eny z
d$ihádu po dobu, po kterou to muslim"tí vládci povolí, co$ obecn* znamená po
dobu, po kterou jsou pod-ízení nemuslimové - dhimmi - pro islámsk% stát
ekonomicky u$ite'ní. Korán ukládá platbu d$izji (da+ z hlavy, súra 9:29), co$ je
okázal% zp/sob, jak%m mohou muslim"tí páni dhimmi vyu$ívat. D$izja ale nemá
pouze ekonomickou funkci; existuje také proto, aby dhimmi poní$ila a ukázala jim
nad-ízenost islámu. Al-Maghili, muslimsk% teolog z patnáctého století, vysv*tluje:
V den platby {d$izji} budou {dhimmi} shromá$d*ni na ve-ejném míst*
jako je suq {tr$nice}. M*li by zde stát a 'ekat na nejni$"ím a
nej"pinav*j"ím míst*. V%konn% ú-edník, kter% zastupuje zákon, bude
postaven nad n* a bude pou$ívat v%hr/$né chování, aby oni i v"ichni
ostatní vid*li, $e na"ím cílem je poní$it je p-edstíráním, $e bereme jejich
majetek. Uv*domí si, $e jim prokazujeme laskavost, kdy$ od nich
p-ijímáme d$izju a necháme je svobodn* odejít. (Al-Maghili, citován v
Bat Ye’or,Úpadek v%chodního k-es.anství pod islámem, str. 361)
Islámské právo kodifikuje pro dhimmi r/zná dal"í omezení, z nich$ v"echna
jsou odvozena z koránu nebo sunny. N*kolik stovek let islámského my"lení o
správném zacházení s dhimmi je shrnuto u'encem ze sedmnáctého století alDamanhurim, hlavou univerzity al-Azhar v Káhi-e, nejpresti$n*j"ího centra
u'enosti v muslimském sv*t*:
… stejn* jako je dhimmi zakázáno stav*t kostely, jsou jim zakázány i
dal"í v*ci. Nesmí pomáhat nev*-ícím proti muslim/m … pozvednout
k-í$ na islámském shromá$d*ní … vyv*"ovat b*hem sv%ch svátk/
vlajky; nosit zbran* … nebo je p-echovávat doma. Pokud by u'inili n*co
tohoto druhu, musí b%t potrestáni a zbran* musí b%t zabaveny. …
Spole'níci [proroka] se na t*chto bodech shodli, aby tak demonstrovali
poní$ení nev*-ících a aby chránili ty, kte-í jsou slabí ve ví-e. Proto$e
kdy$ je uvidí poní$ené, nebudou mít sklony p-ijímat jejich víru, co$ by
se ned*lo, pokud by je vid*li mocné, py"né nebo v luxusních "atech,
proto$e to v"e v nich vyvolává nutkání si jich vá$it a p-iklán*t se k nim
p-i pohledu na vlastní nouzi a chudobu. (Al-Damanhuri, citován v Bat
Ye’or,Úpadek v%chodního k-es.anství pod islámem, str. 382)
26
Úvod do islámu
K-es.ané, #idé a zoroastránci na St-edním v%chod*, v severní Africe a ve velké
'ásti Evropy trp*li po staletí utiskujícími omezeními dhimmy. Postavení t*chto
dhimmi je v mnoha ohledech srovnatelné s postavením b%val%ch otrok/ na
americkém jihu po ob'anské válce. Bylo jim zakázáno stav*t svatostánky nebo
opravovat ty ji$ stojící, byli ekonomicky ochromeni d$izjou, sociáln* poní$eni,
právn* mén*cenní a obecn* byli dr$eni v postavení trvalého oslabení a
zranitelnosti ze strany muslimsk%ch pán/. Není proto p-ekvapivé, $e se jejich po'ty
zmen"ovaly, na mnoha místech a$ k bodu vyhynutí. Obecn* "patn* chápan% úpadek
islámského impéria b*hem posledních n*kolika století lze snadno vysv*tlit
demografick%m úpadkem populace dhimmi, která poskytovala zásadní prost-edky
technické a správní zp/sobilosti.
Pokud dhimmi poru"ili podmínky dhimmy - mo$ná nediskrétním
praktikováním svého nábo$enství nebo tím, $e neprokazovali dostate'nou úctu
muslim/m - pak byl obnoven d$ihád. V r/zn%ch bodech islámské historie se
dhimmi povznesli nad své pod-ízené postavení a to bylo 'asto d/vodem k násilné
odvet* ze strany muslimské populace, která v*-ila, $e poru"ili podmínky dhimmy.
St-edov*ká Andalúsie (maurské !pan*lsko) je 'asto dávána omlouva'i islámu za
p-íklad ur'itého druhu multikulturní -í"e div/, ve které bylo #id/m a k-estan/m
islámskou vládou povoleno povznést se v -adách u'enc/ a vládní administrativy.
Není nám nicmén* sd*lováno, $e toto uvoln*ní omezení vedlo k "iroce roz"í-en%m
nepokoj/m v muslimské populaci, která zabila stovky dhimmi, p-evá$n* #id/. Tím,
$e odmítli konvertovat k islámu a vymanili se z tradi'ních omezení dhimmy, si
nep-ímo zvolili jedinou dal"í volbu, kterou korán povoluje: smrt.
f. D$ihád v moderní é-e
Po porá$ce p-ed hradbami Vídn* v roce 1683 vstoupil islám do období
strategického úpadku, b*hem kterého byl stále více ovládán vzestupujícími
evropsk%mi koloniálními mocnostmi. Kv/li své materiální slabosti ve srovnání se
Západem nebyl D/m islámu schopen provád*t rozsáhlé vojenské kampan* proti
územím nev*-ících. Islámské impérium, v té dob* ovládané osmansk%mi Turky,
bylo omezeno na odrá$ení stále drav*j"ích evropsk%ch mocností.
V roce 1856 p-inutil nátlak Západu Osmanské impérium, aby pozastavilo
dhimmu, pod kterou $ili jeho nemuslim"tí poddaní. To poskytlo b%val%m dhimmi
dosud neznámé mo$nosti sociálního a osobního rozvoje, také to ale rozdm%chalo
odpor ortodoxních muslim/, kte-í v tom vid*li poru"ení "aríe a jejich Alláhem dané
nad-azenosti nad nemuslimy.
Koncem 19. století nap*tí mezi evropsk%mi poddan%mi impéria vedlo k masakru
30 000 Bulhar/ v roce 1876 za údajnou rebelii proti osmanské vlád*. Po zásahu
Západu, kter% vedl k nezávislosti Bulharska, za'ali b%t osmanská vláda a její
muslim"tí poddaní stále více znepokojení dal"ími skupinami nemuslim/, kte-í
usilovali o nezávislost.
V této atmosfé-e do"lo k první fázi arménské genocidy v roce 1896, kdy bylo
povra$d*no asi 250 000 Armén/. Masakr/ se ú'astnili vojáci i civilisté. Peter
27
Úvod do islámu
Balakian zdokumentoval tuto hr/znou událost ve své knize Ho-ící Tigris. Masakry
z devadesát%ch let byly ale pouhou p-edehrou k mnohem v*t"ímu holokaustu z
roku 1915, kter% stál $ivoty asi 1,5 miliónu lidí. A'koliv k masakru p-isp*ly r/zné
faktory, nelze pochybovat o tom, $e ne"lo o nic jiného ne$ o d$ihád veden% proti
Armén/m, kte-í ji$ nebyli nadále chrán*ní dhimmou. V roce 1914 vstoupila
Osmanská -í"e na stran* centrálních mocností do první sv*tové války a byl
oficiáln* vyhlá"en protik-es.ansk% d$ihád.
Aby propagoval my"lenku d$ihádu, "ejk al-Islam {nejv%"e postaven%
nábo$ensk% v/dce Osmanské -í"e} vydal prohlá"ení vyz%vající
muslimsk% sv*t, aby povstal a zmasakroval své k-es.anské utiskovatele.
„Ó muslimové“, -íkal dokument, „vy, kte-í jste uchváceni "t*stím a
stojíte na hran* ob*tování svého $ivota a va"eho dobra za správnou v*c
a 'elící nebezpe'í, shromá$d*te se nyní kolem tr/nu impéria“. V
Ikdamu, tureckém listu, kter% práv* p-e"el do n*meckého vlastnictví,
byla zd/raz+ována my"lenka d$ihádu: „Skutky na"ich nep-átel vyvolaly
hn*v Alláha. Objevil se záblesk nad*je. V"ichni muslimové, mladí i
sta-í, mu$i, $eny a d*ti musí splnit své povinnosti. … Pokud to ud*láme,
osvobození poroben%ch muslimsk%ch království bude zaru'eno“. … „Ten,
kdo zabije i jen jednoho nev*-ícího“, -íkal jeden pamflet, „nebo toho, kdo
vám vládne, a. u$ potají nebo otev-en*, bude odm*n*n Alláhem“.
(citováno v Balakian, Ho-ící Tigris, str. 169-70)
Protik-es.ansk% d$ihád vyvrcholil v roce 1922 ve Smyrn* na st-edomo-ském
pob-e$í, kde bylo zmasakrováno tureckou armádou pod lhostejn%m dohledem
spojeneck%ch vále'n%ch lodí 150 000 -eck%ch k-es.an/. Celkem bylo mezi roky
1896-1923 zabito asi 2,5 miliónu k-es.an/, v první moderní genocid*, která je
dodnes tureckou vládou popírána.
Od rozpadu islámské -í"e po první sv*tové válce byly po celé zemi bojovány
nezávisl%mi muslimsk%mi státy a d$ihádistick%mi skupinami r/zné d$ihády.
Nejvytrvalej"í úsilí bylo zam*-eno proti Izraeli, kter% spáchal neprominuteln% 'in
znovuvybudování Domu války na území, které bylo d-íve sou'ástí Domu islámu.
Dal"í prominentní d$ihády byly vybojovány proti Sov*t/m v Afghánistánu,
muslimsk%mi Bos+áky proti Srb/m v b%valé Jugoslávii, muslimsk%mi Albánci
proti Srb/m v Kosovu a &e'enci proti Rus/m na Kavkaze. D$ihády byly také
vedeny v severní Africe, na Filipínách, v Thajsku, Ka"míru a na mnoha dal"ích
místech po celé zemi. Krom* toho bylo po celé zemi spácháno muslimy obrovské
mno$ství teroristick%ch útok/, v'etn* okázal%ch útok/ z 11. zá-í 2001 v USA, 11.
b-ezna 2004 ve !pan*lsku a 7. 'ervence 2005 v Británii. (Úpln% seznam
muslimsk%ch útok/ naleznete na stránkách www.thereligionofpeace.com.)
Skute'nost je taková, $e seznam sou'asn%ch konflikt/, na kter%ch se nepodílejí
muslimové, je celkem krátk%. Islám pro$ívá návrat.
28
Úvod do islámu
3. Záv*r
Hlavní p-eká$kou k lep"ímu pochopení islámu je dnes - mo$ná krom*
otev-eného strachu - rozb-edl% jazyk. Vezm*me pro za'átek na odiv stav*nou
„válku proti terorismu“. Po prozkoumání dává fráze „válka proti terorismu“ asi
stejn% smysl, jako „blesková válka“, „kulky“ nebo „strategické bombardování“.
„Válka proti terorismu“ nazna'uje, $e je zcela v po-ádku, $e se nás nep-ítel sna$í
zni'it - a da-í se mu to - pokud p-i tom nepou$ívá terorismus. „Terorismus“, to by
m*lo b%t zjevné, je taktikou nebo strategií pou$ívanou k dosa$ení cíle; je to cíl
islámského terorismu, kter% musíme pochopit, a to logicky vy$aduje pochopit islám.
Jak jsme vid*li, v rozporu s v"eobecn* roz"í-en%m trváním na tom, $e skute'n%
islám je pacifistick%, i kdy$ je zna'n% po'et jeho stoupenc/ násiln%, islámské zdroje
jasn* ukazují, $e násilí proti nemuslim/m je úst-edním a neodlu'iteln%m
principem islámu. Islám je mén* osobní vírou a více politickou ideologií, která je ve
stavu fundamentální a trvalé války s neislámsk%mi civilizacemi, kulturami a lidmi.
Islámské svaté texty diktují spole'ensk%, vládní a ekonomick% systém pro celé
lidstvo. Kultury a jedinci, kte-í se nepod-ídí islámské vlád*, $ijí de facto ve stavu
vzpoury proti Alláhovi a musí b%t násilím p-ivedeni k pod-ízenosti. Zavád*jící
termín „islámofa"ismus“ je zcela redundantní: islám sám je druhem fa"ismu, kter%
dosáhne své plné a odpovídající formy v okam$iku, kdy získá moc státu.
Okázalé 'iny islámského terorismu konce 20. a za'átku 21. století jsou jen
sou'asn%mi projevy globální dobyva'né války, kterou islám vede od dn/ proroka
Mohameda v 7. století a která postupuje vp-ed i dnes, co$ je ale n*co, o 'em je dnes
ochotno uva$ovat jen málo lidí.
Je d/le$ité si uv*domit, $e hovo-íme o islámu - nikoliv islámském
„fundamentalismu“, „extrémismu“, „fanatismu“, „islámofa"ismu“ nebo „islamismu“,
ale o skute'ném islámu, islámu ve svojí ortodoxní form*, jak byl chápán a
praktikován správn* v*-ícími muslimy od Mohamedov%ch dob do dne"ka. K
hromadícímu se mno$ství epizod islámského terorismu z konce 20. a po'átku 21.
století dochází p-evá$n* kv/li geostrategick%m zm*nám, ke kter%m do"lo po konci
studené války a po roz"í-ení technick%ch mo$ností, které jsou terorist/m dostupné.
S kolapsem sov*tské hegemonie nad velkou 'ástí islámského sv*ta, spojeného s
rostoucím bohatstvím ropu vyvá$ejících zemí, má muslimsk% sv*t svobodu a
zp/soby, kter%mi m/$e podporovat d$ihád po celém sv*t*. Krátce, d/vod, pro'
muslimové op*t vedou válku proti nemuslim/m, je ten, $e mohou.
Je d/le$ité poznamenat, $e i kdyby na západní p/d* ji$ nikdy nedo"lo k
$ádnému velkému teroristickému útoku, bude islám stále pro Západ p-edstavovat
smrtelné nebezpe'í. Zastavení terorismu by jednodu"e znamenalo zm*nu v taktice
islámu - pravd*podobn* nazna'ující dlouhodob*j"í plán, kter% by umo$nil islámské
imigraci a vy""í porodnosti p-ivést islám blí$e k vít*zství p-ed dal"ím kolem násilí.
Nem/$e b%t p-íli" zd/razn*no, $e muslimsk% terorismus je symptomem islámu,
kter% m/$e b%t na vzestupu nebo na ústupu, zatímco islám bude z/stávat trvale
nep-átelsk%.
29
Úvod do islámu
Mohamed Taki Partovi Samzevari ve svém díle „Budoucnost islámského hnutí“
z roku 1986 shrnuje islámsk% pohled na sv*t takto:
Ná" vlastní prorok … byl sou'asn* generál, státník, správce, ekonom,
právník a prvot-ídní mana$er. … V koránské historické vizi se musí
sejít podpora Alláha a revolu'ní boj lidí, aby byli svr$eni a zabiti
satan"tí vládci. Lidé, kte-í nejsou p-ipraveni zabíjet a umírat, aby
vytvo-ili spravedlivou spole'nost, nemohou o'ekávat Alláhovu podporu.
V"emocn% nám slíbil, $e p-ijde den, kdy bude celé lidstvo $ít sjednoceno
pod vlajkou islámu, kdy znamení p/lm*síce, Mohamed/v symbol,
zavládne nadev"ím. … Tento den musí b%t uspí"en d$ihádem skrze na"í
p-ipravenost nabídnout své $ivoty a prolít ne'istou krev t*ch, kte-í
nespat-í sv*tlo p-inesené Mohamedem z Nebes na jeho miraj {no'ním
v%letu k Alláhovu stolci}. … Je to Alláh, kter% vkládá zbra+ do na"ich
rukou. Nem/$eme ale o'ekávat, $e za nás stiskne spou". jenom proto, $e
jsme zbab*lí.
Je t-eba zd/raznit, $e v"echny zde poskytnuté anal%zy vycházejí ze samotn%ch
islámsk%ch zdroj/ a nejsou produktem západního kritického zkoumání. (A
pochopiteln* v*t"ina moderní vzd*lanosti o islámu je sotva „kritická“ jak%mkoliv
smyslupln%m zp/sobem.) Je to samotná sebeinterpretace islámu, která 'iní z násilí
nutnost a oslavuje ho, nikoliv n*jak% cizí v%klad.
4. &asto kladené dotazy
Existuje mno$ství otázek, které se nevyhnuteln* objeví, kdy$ se -ekne, $e islám
je násiln%. Tyto otázky jsou z v*t"í 'ásti zavád*jící nebo nepodstatné a nijak
nepochyb+ují existující d/kazy nebo argumenty, $e násilí je od islámu
neodmyslitené. Bez ohledu na to se prokázaly b%t rétoricky efektivními p-i
odvracení od vá$ného zkoumání islámu a proto se zde budu n*kter%mi z nich
zab%vat.
a. A co k-í$ové v%pravy?
Jasnou odpov*dí na tuto otázku je, „dob-e, a co s nimi?“ Násilí páchané ve
jménu jin%ch nábo$enství nemá k otázce, zde je islám násiln%, $ádn% vztah.
Omlouva'i islámu ale doufají, $e zmínkou o k-í$ov%ch v%pravách odvrátí pozornost
od násilí islámu a vytvo-í dojem morální ekvivalence mezi v"emi nábo$enstvími.
V akademickém sv*t*, médiích i v islámském sv*t* jsou k-í$ové v%pravy
pova$ovány za agresivní války vedené krve$ízniv%mi k-es.any proti mírumilovn%m
muslim/m. A'koliv byly k-í$ové v%pravy zcela jist* krvavé, je p-esn*j"í je chápat
jako opo$d*nou reakci na staletí d$ihádu, ne$ jako nevyprovokované jednostranné
útoky. Muslimská vláda ve Svaté zemi za'ala v druhé polovin* sedmého století
30
Úvod do islámu
b*hem arabské vlny d$ihádu po dobytí Dama"ku a Jeruzaléma druh%m „správn*
veden%m“ chalífou Omarem. Po krvavém d$ihádu byly $ivoty k-es.an/ a #id/
tolerovány v rámci omezení dhimmy a muslim"tí Arabové obecn* povolovali
k-es.an/m putovat do zahrani'í na pout* na svá svatá místa, proto$e to byla praxe,
která byla pro muslimsk% stát ekonomicky lukrativní. V 11. století byla po
ob'anské válce v islámském impériu nahrazena relativn* blahovolná arabská
správa Svaté zem* seld$uck%mi Turky. B*hem druhé poloviny 11. století vedli
Turkové válku proti k-es.anské Byzantské -í"i a vytla'ili jí z pevností v Antiochii a
Anatolii (nyní Turecku). V roce 1071 utrp*ly byzantské síly drtivou porá$ku v bitv*
u Manzikertu, kter% se nyní nachází ve v%chodním Turecku. Turkové obnovili
d$ihád proti Svaté zemi, zneu$ívali, olupovali, zotro'ovali a zabíjeli k-es.any po
celé Malé Asii. Hrozili od-íznutím k-es.anstva od jeho nejsvat*j"ího místa, chrámu
bo$ího hrobu v Jeruzalém*, kter% byl pod správou Byzancie poté, co byl roku 1009
zni'en chalífou Al-Hakimem bi-Amr Alláhem.
Bylo to v kontextu obnoveného d$ihádu na St-edním v%chod*, kdy -ímsk% pape$
Urban II vyzval v roce 1095 západní k-es.any, aby p-i"li na pomoc sv%m v%chodním
bratr/m. Tato „ozbrojená pou.“, které se zú'astnilo velké mno$ství civilist/ i
voják/, se stala pozd*ji známou jako první k-í$ová v%prava. Idea „k-í$ové v%pravy“,
jak tento termín nyní chápeme, t.j. k-es.anské „svaté války“, se rozvinula v
nadcházejících letech se vzestupem organizací jako byli Templá-i, kte-í si z
„k-í$ov%ch v%prav“ u'inili zp/sob $ivota. Stojí za to poznamenat, $e nejhorliv*j"í
k-i$áci, Frankové, byli ti, kte-í staletí odolávali d$ihádu a nájezd/m podél franko"pan*lské hranice a v*d*li lépe ne$ kdokoliv jin% o hr/zách, kter%m muslimové
k-es.any vystavovali. V období první k-í$ové v%pravy bylo obyvatelstvo Malé Asie,
S%rie a Palestiny stále je"t* p-evá$n* k-es.anské, a'koliv $ilo pod vládou muslim/.
„K-i$ácké“ kampan* západních k-es.ansk%ch armád byly ve své dob*
ospravedl+ovány jako válka za osvobození v%chodního k-es.anstva, jeho$ populace,
zem* a kultura byla zdevastována staletími d$ihádu a dhimmizace. Dob%vat území
pro boha ve stylu d$ihádu byla my"lenka, která byla k-es.anství cizí, a nem*lo by
b%t p-ekvapivé, $e na Západ* nakonec zem-ela a na V%chod* nikdy nezískala
p-evahu.
Po velmi krvavém dobytí Jeruzaléma v roce 1999 armádami a vládami
k-i$áck%ch stát/ Eddesy, Antiochie a Jeruzaléma bojovaly muslimské a k-es.anské
síly v sériích válek, ve kter%ch se ob* strany provinily b*$nou "kálou vále'n%ch
nemravností. Pr/b*hem 'asu nicmén* k-i$ácké státy, dokonce i s posilou k-í$ov%ch
v%prav veden%ch z Evropy, podlehly po od-íznutí od d/le$it%ch dopravních cest
v*t"í muslimské síle. V roce 1271 padla poslední k-es.anská citadela, Antiochie, do
rukou muslim/. Muslimové, kte-í ji$ nadále nemuseli odvracet síly na dob%vání
k-es.anského p-edmostí na v%chod* St-edozemního mo-e, se p-eskupili k 400 let
dlouhému d$ihádu proti ji$ní a v%chodní Evrop*, kter% dvakrát dosáhl a$ k Vídni,
ne$ byl zastaven. Z geostrategického hlediska lze na k-í$ové v%pravy pohlí$et jako
na pokus Západu o zastavení svého vlastního zni'ení z rukou islámského d$ihádu
tím, $e bude bojovat proti nep-íteli. Po n*jakou dobu to fungovalo.
31
Úvod do islámu
Je také v%znamné, $e a'koliv na Západ* jsou k-í$ové v%pravy ji$ po n*jakou
dobu odsuzovány jako chybné, $ádná v%znamná islámská autorita nikdy nelitovala
staletí a staletí d$ihádu a dhimmizace veden%ch proti jin%m spole'nostem. To ale
není nijak p-ekvapující: zatímco nábo$enské násilí je v rozporu se základy
k-es.anství, je zapsáno do DNA islámu.
b. Pokud je islám násiln%, pro' je tolik muslim/ mírumilovn%ch?
To je podobné jako se ptát, „Pokud u'í k-es.anství pokoru, toleranci a odpu"t*ní,
pro' je tolik k-es.an/ arogantních a netolerantních? Odpov*( na ob* otázky je
z-ejmá: v kterémkoliv nábo$enství bude mnoho lidí, kte-í se k n*mu hlásí, nicmén*
jeho zásady nepraktikují. Stejn* jako je pro k-estana 'asto snaz"í vrátit úder, hrát
si na toho nejsvat*j"ího nebo pohrdat druh%mi, tak je pro muslima 'asto snadn*j"í
z/stat doma, ne$ se p-idat k d$ihádu. Pokrytci se najdou v"ude.
Co více, existují také lidé, kte-í nechápou své vlastní nábo$enství a proto jednají
mimo jeho p-edepsané hranice. V islámu $ije mnoho lidí, kte-í ho díky nutnosti
recitovat korán v arab"tin*, ani$ by mu rozum*li, ve skute'nosti nechápou. Jsou to
slova a p-ednes koránu, které p-itahují milosrdnou pozornost Alláha, nikoliv
znalost jeho u'ení. Obzvlá"t* na Západ* budou muslimové p-itahováni k
západnímu zp/sobu $ivota (co$ vysv*tluje, pro' jsou zde) a budou s men"í
pravd*podobností jednat násiln* proti spole'nosti, do které utekli p-ed islámskou
tyranií v zahrani'í.
Nicmén*, a. u$ je spole'ensk% kontext jak%koliv, jak islám zapou"tí ko-eny získává stále v*t"í mno$ství stoupenc/, staví stále více me"it a „kulturních center“
atd. - tím v*t"í je pravd*podobnost, $e n*kte-í z jeho stoupenc/ vezmou p-íkazy k
násilí vá$n*. To je problém, proti kterému dnes Západ stojí.
c. Co násilné pasá$e v Bibli?
Za prvé, násilné biblické pasá$e s otázkou, zda je islám násiln%, nesouvisejí.
Za druhé, násilné pasá$e v Bibli neobsahují trval% p-íkaz páchat násilí na
zbytku sv*ta. Na rozdíl od koránu je Bible rozsáhlou sbírkou dokument/
napsan%ch r/zn%mi lidmi v r/zn%ch dobách a v r/zn%ch situacích, co$ poskytuje
mnohem v*t"í svobodu jejího v%kladu. Korán pochází na druhou stranu v%hradn* z
jediného zdroje: od Mohameda. Korán musí b%t chápán prost-ednictvím
Mohamedova $ivota, jak -íká sám korán. Jeho války a zabíjení zárove+ odrá$ejí a
poskytují v%klad smyslu koránu. Co více, striktní doslovnost koránu znamená, $e
zde není $ádn% prostor pro interpretaci, kdy$ p-ijde na p-íkazy k násilí.
K-es.anství interpretuje svá písma skrze p-íklad Krista, „prince míru“, a
muslimové chápou korán prost-ednictvím p-íkladu vále'ného v/dce a despoty
Mohameda.
32
Úvod do islámu
d. M/$e islám zpacifikovat islámská „reformace“?
Jak by m*lo b%t jasné ka$dému, kdo se seznámil s islámsk%mi zdroji, odstranit
z islámu násilí vy$aduje hodit p-es palubu dv* v*ci: korán jako slovo Alláhovo a
Mohameda jako Alláhova proroka. Jin%mi slovy, zpacifikování islámu by
po$adovalo jeho transformaci v n*co, 'ím není. Západní k-es.anská reformace,
která je 'asto pou$ívána jako p-íklad, byla pokusem (a. u$ úsp*"n%m, nebo ne) o
návrat k esenci k-es.anství, konkrétn* k p-íkladu a u'ením Krista a apo"tol/.
Pokusit se o návrat k Mohamedov* p-íkladu by m*lo velmi odli"né následky. A je
mo$né -íci, $e islám dnes s nár/stem aktivity d$ihádu po celé zemi prochází
„reformací“. Muslimové saláfistického („ranného islámu“) ra$ení jí dnes provád*jí
p-esn* tím, $e se zam*-ují na $ivot Mohameda a jeho spole'ník/. Tito reformáto-i
jsou známí sv%m kritik/m pod hanliv%m ozna'ením wahábisté. &erpají inspiraci od
Mohameda a z koránu a nevyhnuteln* se uchylují k násilí. Ne".astnou skute'ností
je, $e dne"ní islám je stejn%, jak% byl po 'trnáct století: násiln%, netolerantní a
imperialistick%. Je bláznovstvím si myslet, $e budeme schopni b*hem n*kolika let
nebo desetiletí zm*nit sv*tonázor cizí civilizace. Násilná povaha islámu musí b%t
p-ijata jako daná; a$ poté budeme schopni p-ijít s odpovídající politikou, která
m/$e sv%"it na"e "ance na p-e$ití.
e. Co historie západního kolonialismu v islámském sv*t*?
Po porá$ce osmanské armády p-ed Vídní 11. zá-í 1683 polsk%mi silami vstoupil
islám do období strategického úpadku, b*hem kterého byl p-evá$n* ovládnut
evropsk%mi mocnostmi. V*t"ina Domu islámu byla kolonizována evropsk%mi
mocnostmi, které pou$ily svojí nad-azenou technologii a vyu$ily soupe-ení v
islámském sv*t*, aby ustanovily koloniální nadvládu.
A'koliv bylo mnoho praktik západních imperiálních mocností ve vlád* sv%m
koloniím jasn* nespravedliv%ch, je zcela neopodstatn*né vydávat západní
imperialismus - jak se to 'asto d*je - za kriminální podnik, co$ je základ moderních
protizápadních nálad. Bylo to kv/li asertivní roli západních mocností, $e vznikly
moderní státy jako Indie, Pákistán, Izrael, Ji$ní Afrika, Zimbabve atd. Bez západní
organizace by tyto oblasti z/staly chaotické a kmenové, jak tomu by v
p-edcházejících stoletích.
Kdy$ se podíváme na postkoloniální sv*t, je z-ejmé, $e nejúsp*"n*j"í
postkoloniální státy mají jeden spole'ní prvek: nejsou muslimské. Spojené státy,
Austrálie, Hong Kong, Izrael, Indie a Jizní Afrika jasn* p-ekonávají své muslimské
postkoloniální prot*j"ky - Írák, Al$írsko, Pákistán, Bangladé", Indonézii atd m*-eno jak%mkoliv m*-ítkem.
33
Úvod do islámu
f. Jak m/$e b%t násilná politická ideologie druh%m nejv*t"ím a nejrychleji
rostoucím nábo$enstvím na sv*t*?
Nem*lo by b%t p-ekvapivé, $e násilná politická ideologie je pro tak velkou 'ást
sv*ta p-ita$livá. P-ita$livá moc fa"istick%ch ideí je prokázána historií. Islám
kombinuje vnit-ní pohodlí, které poskytuje nábo$enská víra, s vn*j"í mocí sv*t
transformující politické ideologie. Stejn* jako revolu'ní násilí komunismu nabízí
d$ihád altrustickou omluvu pro zabíjení a ni'ení. Taková ideologie bude p-irozen*
p-itahovat násiln* zalo$ené lidi a zárove+ povzbuzovat nenásilné lidi, aby se také
chopili zbraní, nebo aby podporovali násilí nep-ímo. To, $e je n*co populární, st*$í
znamená, $e je to blahodárné.
Co více, oblasti, ve kter%ch se islám rychle "í-í, byly do velké míry zbaveny
svého nábo$enského a kulturního d*dictví, co$ 'iní z islámu jedinou $ivou ideologii
dostupnou t*m, kdo hledají smysl $ivota.
g. Je spravedlivé pova$ovat v"echny "koly islámského my"lení za násilné?
Omlouva'i islámu 'asto poukazují na to, $e islám není monolit a $e mezi
"kolami islámského my"lení existují rozdíly v názorech. To je pravda, ale a'koliv
existují rozdíly, existují také spole'né prvky. Stejn* jako se ortodoxní,
-ímskokatoli'tí a protestant"tí k-es.ané li"í v mnoha aspektech k-es.anství, p-esto
stále sdílejí d/le$ité spole'né prvky. Stejn* je tomu s islámem. Jedním ze
spole'n%ch prvk/ v"ech "kol islámského my"lení je d$ihád, kter% je chápán jako
povinnost ummy dob%t a pod-ídit si sv*t ve jménu Alláha a vládnout mu podle
práva "aría. &ty-i sunnitské madhaby ("koly jurisprudence) - Hanáfi, Maliki, !áfí a
Hanbali - se v"echny shodují na nutnosti d$ihádu. Kdy$ p-ijde na tuto otázku,
jednotlivé "koly se neshodují v takov%ch v*cech, jestli musí b%t nev*-ící nejprve
po$ádáni, aby konvertovali k islámu, ne$ m/$e vypuknout násilí (Usáma bin Ládin
vyzval p-ed útoky al-Kajdy Ameriku, aby konvertovala); v tom, jak%m zp/sobem je
rozd*lována mezi d$ihádisty ko-ist; nebo v tom, jestli v boji s Domem války dávat
p-ednost pomalé unavující strategii, nebo velkému frontálnímu útoku atd.
h. Co velké úsp*chy islámské civilizace v pr/b*hu historie?
Islámské úsp*chy na poli um*ní, literatury, v*dy a medicíny $ádn%m zp/sobem
nevyvracejí skute'nost, $e islám je vnit-n* násiln%. ,ímská a -ecká civilizace
dosáhly na t*chto polích také velk%ch úsp*ch/, také ale rozvíjely tradice násilí.
Zatímco ,ím dal sv*tu Virgíliovy a Horáciovy skvosty, byl také domovem
gladiátorsk%ch her, vra$d*ní k-es.an/ a v n*kter%ch dobách divokého militarismu.
Co více, úsp*chy islámské civilizace jsou dosti skromné, srovnáme-li 1300 let
historie islámu se Západem, hinduistickou nebo konfuciánskou civilizací. Mnoho
islámsk%ch úsp*ch/ jsou ve skute'nosti v%sledky práce nemuslim/ $ijících v
islámském impériu nebo nov%ch konvertit/ k islámu. Jeden z nejv*t"ích
34
Úvod do islámu
islámsk%ch myslitel/, Averroes, narazil se svojí studií neislámské (-ecké) filosofie a
preferováním západního zp/sobu my"lení na islámskou ortodoxii. Jakmile dhimmi
populace impéria b*hem poloviny druhého tisíciletí tak-ka zmizela, zapo'al sociální
a kulturní „úpadek“.
5. V%znamov% slovník
Alláh: „B/h“; arab"tí k-es.ané také uctívají „Alláha“, jde nicmén* o Alláha zcela
odli"ného druhu.
Alláhu Akbar: „B/h je velik%“; zp/sob velebení Alláha; vále'n% pok-ik muslim/.
PH: „po hid$-e“; islámsk% kalendá-; pou$ívá místo solárního roku lunární m*síc;
roku 2007 máme 1428 PH.
Pomocníci: arab"tí spojenci Mohameda a ranní muslimové.
Badr: první v%znamná bitva vybojovaná Mohamedem a muslimy proti kmeni
Kuraj"ovc/ z Mekky.
chalífa: titul vládce nebo v/dce ummy (globální muslimské spole'nosti); v/dce
d-ív*j"ího islámského impéria; titul byl zru"en Kemalem Atatürkem v roce 1924 po
rozpadu Osmanské -í"e a zalo$ení moderního Turecka.
dar al-Islam: „D/m (oblast) islámu“; islámská území pod vládou "aríe
dar al-harb: „D/m (oblast) války“: území ovládané nev*-ícími
dar al-sulh: „D/m (oblast) p-ím*-í“: ozemí ovládané nev*-ícími, kte-í jsou ale
spojenci muslim/; území ovládané muslimy, které ale není pod vládou "aríe
dhimma: smlouva o ochran* neotrock%ch „lidí knihy“, oby'ejn* #id/, k-es.an/ a
zoroastriánc/, která jim umo$+uje z/stat nomináln* svobodn%mi pod vládou
muslim/
dhimmi: „chrán*ní“; lidé pod ochranou dhimmy
dhimmizace: slovo vytvo-ené histori'kou Bat Ye’or k popisu postavení dhimmi
hadís: „zpráva“; kterákoliv z tisíc/ zpráv o $ivot* Mohameda p-edávaná ústn*,
dokud nebyla v osmém století zapsána; sahih (spolehlivé) hadísy tvo-í druhou
nejvy""í autoritu v islámu po koránu.
Hid$ra: „emigrace“; Mohamed/v odchod z Mekky do Medíny (Yathribu) v roce 622.
islám: „pod-ízení“ nebo „vzdání“ se.
d$izja: da+ z hlavy p-edepsaná ver"em koránu 9:29, aby byla placena k-es.any a
#idy $ijícími na muslimy ovládaném území.
Kaba: „kostka“; Mekkansk% chrám, ve kterém se p-ed Mohamedov%m dobytím
Mekky roku 632 nacházely po'etné arabské modly a kter% je stále nejuctívan*j"ím
objektem islámu; základní kámen Kaby, o kterém se v*-í, $e spadl z nebe, je
kámen, na kterém m*l Abraham ob*tovat svého syna Ismaela (nikoliv Izáka).
Mekka: nejsvat*j"í m*sto islámu; místo Mohamedova narození v roce 570; Velká
me"ita obsahuje Kabu; místo Mohamedova $ivota, ve kterém byly zjeveny rann*j"í
a mírumilovn*j"í ver"e koránu; místo Mohamedova vít*zství na Kuraj"ovci v roce
630.
Medína: „m*sto“, zkratka pro „prorokovo m*sto“; druhé nejsvat*j"í m*sto islámu;
cíl Mohamedovy hid$ry (emigrace) v roce 622; místo Mohamedova pozd*j"ího
35
Úvod do islámu
$ivota, kde byly zjeveny násiln*j"í ver"e koránu; místo t-etí velké bitvy Mohameda
proti kmeni Kuraj"ovc/ z Mekky; d-íve známé jako Yathrib.
Mohamed: prorok islámu.
Muslim: ten, kdo se pod-ídil islámu.
Korán: „recitace“; podle islámu nezm*n*ná slova Alláhova, jak je nadiktoval
Mohamedovi.
nájezd: 'in pirátství muslim/ na zemi nebo na mo-i proti nev*-ícím.
Síra: „$ivot“; zkrácen% v%raz pro Sírat rasúl Alláh, neboli #ivot Alláhova proroka;
kanonická biografie Mohameda napsaná v osmém století Ibn Ishákem a pozd*ji
redigovaná Ibn Hishamem; moderní p-eklad pochází od Alfreda Guillauma.
Sunna: „cesta“ proroka Mohameda; zahrnuje jeho u'ení, tradice a p-íklad.
Súra: kapitola koránu; koránské pasá$e jsou citována jako súra 'íslo:'íslo ver"e, t.j.
9:5.
Uhud: druhá velká bitva vybojovaná Mohamedem proti kmeni Kuraj"ovc/ z Mekky.
Omar: druh% „správn* veden%“ chalífa; vládl v letech 634-44 a byl následovníkem
Abu Bakra; dobyl Svatou zemi.
Umma: globální muslimská spole'nost.
Uthman: t-etí „správn* veden%“ chalífa; vládl v letech 644-56 a byl následovníkem
Omara; sestavil korán do kni$ní formy.
Yathrib: m*sto, do kterého Mohamed v roce 622 emigroval (hid$ra); prejmenováno
na Medínu.
36
Muslimové vlastními slovy
Muslimové vlastními slovy
37
Muslimové vlastními slovy
Muslim"tí u'enci o d$ihádu
Jákub ibn Ibrahim al-Ansari (Abu Jusuf)
Jákub ibn Ibrahim al-Ansari (Abu Jusuf) (zem*el 798) pomáhal "í*it vliv "koly Hanáfí.
Vále'né procedury
Zdá se, $e nejvíce uspokojiv% návrh, kter% jsme sly"eli v t*chto souvislostech, je,
$e neexistují $ádné námitky proti pou$ívání jakéhokoliv druhu zbraní proti
polyteist/m, vyku-ování a vypalování jejich domov/, kácení jejich strom/ a
datlovník/, a pou$ívání katapult/, nicmén* bez úmysln%ch útok/ na $eny, d*ti
nebo staré lidi; $e je mo$né pronásledovat ty, kte-í utíkají, dorá$et zran*né, zabíjet
zajatce, kte-í by mohli b%t muslim/m nebezpe'ní, to ale platí pouze pro ty, po
jejich$ brad* ji$ p-ejela b-itva, proto$e ostatní jsou d*ti, které nesmí b%t
popravovány.
Pokud jde o zajatce, kte-í jsou p-edvedeni p-ed imáma, ten má mo$nost je
nechat popravit, nebo je nechat vyplatit v%kupn%m, jak si p-eje, a m/$e zvolit tu
mo$nost, která je pro muslimy nejv%hodn*j"í a která je nejmoud-ej"í pro islám.
V%kupné se nesmí skládat ze zlata, st-íbra nebo zbo$í, ale pouze z v%m*ny za
zajaté muslimy. …
Pokud jde o m*, já -íkám, $e volba t%kající se zajatc/ je v rukou imáma: podle
toho, co bude podle n*j islámu a muslim/m prosp*"n*j"í, m/$e je popravit, nebo je
m/$e vym*nit za muslimské zajatce. …
Kdykoliv muslimové oblehnou nep-átelskou pevnost a uzav-ou s oble$en%mi
smlouvu, podle které budou souhlasit s ur'it%mi podmínkami, o kter%ch rozhodne
zplnomocn*nec, a tento mu$ rozhodne, $e jejich vojáci budou popraveni a jejich
$eny a d*ti vzaty do zajetí, bude takové rozhodnutí právoplatné. Toto bylo
rozhodnutí Sada bin Muadha ve spojení s Banu Kurajza ($idovsk%m kmenem z
Arábie).
Pokud rozhodnutí u'in*né zvolen%m rozhod'ím neur'uje zabití bojovník/
nep-ítele a zotro'ení jejich $en a d*tí, ale zavede da+ z hlavy, je toto rozhodnutí
také právoplatné; pokud ur'uje, $e pora$ení budou vyzváni k p-ijetí islámu, bude
také platné a oni se tak stanou muslimy a z/stanou svobodní. …
Co$ není pravda, $e Alláh ve své knize -ekl, “Bojujte proti … dokud nedají
poplatek p*ímo vlastní rukou, jsouce poní$eni” (korán 9:29), a $e prorok vyzval
polyteisty k p-ijetí islámu, nebo, pokud odmítnou, k placení dan* z hlavy, a $e
Omar bin Chatab poté, co si podmanil obyvatele Sawadu, neprolil jejich krev, ale
u'inil je poplatníky? …
Pokud nabídnou rezignaci a p-ijmou vyjednávání s muslimem o jejich volb*
spole'n* s jedním z nich, bude to odmítnuto, proto$e je nep-ijatelné, aby v*-ící
spolupracoval s nev*-ícím na rozhodnutí o nábo$enské otázce. Pokud na to vládc/v
38
Muslimové vlastními slovy
zástupce omylem p-istoupí a oba mu$i p-ijdou s návrhem rozhodnutí, imám ho
neprohlásí za závazné, pokud nestanovuje, $e nep-átelé se stanou poplatníky nebo
nekonvertují k islámu. Pokud je to jimi p-ijato, nebude jim to vyt%káno, a pokud
p-istoupí na to, $e budou poplatníky, budou jako takoví p-ijati, ani$ by bylo pot-eba
rozsudku.
Shajbani
Shajbani (zem*el 803/805) byl hanáfistick%m právníkem.
Bojujte ve jménu Alláha a na „Alláhov* stezce“. Bojujte [pouze] proti t*m, kte-í
nev*-í v Alláha. Kdykoliv potkáte polyteistické nep-átele, [nejprve] je pozv*te k
islámu. Pokud tak u'iní, p-ijm*te to od nich, a nechte je b%t. Poté byste je m*li
pozvat, aby se p-est*hovali ze svého území na území emigrant/ [do Medíny]. Pokud
tak u'iní, p-ijm*te to a nechte je b%t. Jinak by m*li b%t informováni, $e s nimi bude
zacházeno jako s muslimsk%mi nomády [Beduíny], [kte-í se nepodílejí na válce], v
tom, $e jsou pod-ízeni Alláhov%m p-íkaz/m stejn* jako ostatní muslimové, nebudou
ale dostávat podíl z vále'né ko-isti. Pokud odmítnou [p-ijmout islám], pak je
vyzv*te, aby platili d$izju (da+ z hlavy); pokud tak u'iní, p-ijm*te to a nechte je na
pokoji. Pokud oblehnete obyvatele pevnosti nebo m*sta a oni se budou sna$it
p-inutit vás, aby se vám mohli vzdát na základ* Alláhova soudu, nep-ijímejte to,
proto$e nevíte, jak% je Alláh/v rozsudek, p-inu.te je pod-ídit se va"emu rozsudku a
poté o nich rozhodn*te podle va"ich vlastních p-edstav.
Sly"el jsem Alláhova posla -íct b*hem v%pravy proti Banu Kurajza: “Ka$d% [z
nep*átel], kter% dosáhl puberty, bude zabit, ten, kter% ne, ale bude u"et*en”.
Pokud [islámská] armáda zaúto'í na území války a je to území, kterému se
dostalo pozvání k islámu, je chvályhodné, pokud armáda znovu pozvání pronese,
pokud to ale neud*lá, není to "patné. Armáda m/$e zaúto'it [na nep-ítele] v noci
nebo ve dne, a je povoleno pálit opevn*ní ohn*m nebo je zaplavovat vodou. Pokud
armáda získá vále'nou ko-ist, nem*la by b%t rozd*lována na nep-átelském území,
dokud jí muslimové nedopraví na bezpe'né místo a území islámu.
!ejk Burhanuddin Ali z Marghinanu
!ejk Burhanuddin Ali z Marghinanu (zem*el 1196) byl hanáfistick%m právníkem.
Je nezákonné vést válku proti komukoliv, kdo je"t* nebyl pozván k ví-e, ani$ by
po nich bylo nejprve po$adováno, aby jí p-ijali, proto$e prorok dal sv%m velitel/m
takovéto p-íkazy, na-ídil jim, aby vyzvali nev*-ící k p-ijetí víry, a také proto, $e lidé
si potom budou v*domi, $e jsou napadáni kv/li nábo$enství a nikoliv kv/li získání
jejich majetku, nebo zotro'ení jejich d*tí, a na tomto základ* je mo$né, $e mohou
b%t p-inuceni k souhlasu s touto v%zvou, aby se uchránili p-ed sou$ením války. …
39
Muslimové vlastními slovy
Posvátné p-íkazy t%kající se války jsou dostate'n* dodr$ovány, pokud jsou
provád*ny jakoukoliv stranou nebo kmenem muslim/, a nejsou ji$ tedy povinností
pro ostatní. Je to ur'eno Alláhov%m v%nosem, slovy koránu „zabíjejte nev(*ící“, a
také v%rokem proroka, „Válka je trval%m na*ízením a$ do Soudného dne“. Jejich
dodr$ování v m*-ítku zmín*ném v%"e je nicmén* posta'ující, proto$e válka není
pozitivním na-ízením, a její povaha je vra$edná a destruktivní, a je vedena pouze
za ú'elem "í-ení pravé víry nebo odpuzování zla od Alláhov%ch slu$ebník/; a kdy$
je tento p-íkaz napl+ován jedním kmenem nebo stranou, povinnost ji$ není
závazná pro zbytek muslim/, stejn%m zp/sobem, jako modlitby za mrtvé (pokud by
ov"em $ádn% muslim nevedl válku, v"ichni muslimové se tak podílejí na zlo'inu
jejího zanedbávání) - a také proto, $e kdyby to bylo na-ízení pozitivní, museli by ho
provád*t v"ichni muslimové, a v takovém p-ípad* by nemohly b%t zaji"t*ny
materiální zále$itosti války (jako kon*, zbroj a tak dále). Proto se zdá, $e vedení
války, jak je uvedeno v%"e, je posta'ující, s v%jimkou p-ípad/, kdy dojde k
v"eobecné v%zv* (tedy pokud nev*-ící napadnou muslimské území a imám vydá
v"eobecnou v%zvu po$adující po v"ech osobách, aby vyrazily do boje), proto$e v tom
p-ípad* se válka stává pozitivním na-ízením s ohledem na v"echny obyvatele, a. u$
mu$e nebo $eny, a a. u$ je imám spravedlivá osoba, nebo ne; a pokud nejsou lidé
$ijící na tom území schopni nev*-ící zapudit, pak se válka stává pozitivním
na-ízením pro v"echny sousedy; a pokud to není dosta'ující, pak pro jejich sousedy;
a stejn%m zp/sobem pro v"echny muslimy od V%chodu k Západu.
Nespo'ívá na nezletil%ch, aby vedli válku, proto$e jsou objekty soucitu; stejn*
tak to nespo'ívá na otrocích a na $enách, proto$e práva jejich pán/ nebo man$el/
mají p-ednost; ani nespo'ívá na slep%ch, zmrza'en%ch nebo star%ch, proto$e nejsou
schopní. Pokud nicmén* nev*-ící zaúto'í na m*sto nebo na území, v tom p-ípad* je
odpor povinností v"ech muslim/, tak$e $ena m/$e jít bez svolení man$ela a otrok
m/$e jít bez svolení svého pána, proto$e válka se v tom p-ípad* stává pozitivním
na-ízením; a majetek, a. u$ vlastn*n% nebo získan% man$elstvím, nem/$e soupe-it
s pozitivním na-ízením, stejn* jako v p-ípad* modlitby nebo p/stu. To platí v
p-ípad* v"eobecné v%zvy; bez ní není zákonné, aby "li $ena nebo otrok do války bez
svolení man$ela nebo pána, proto$e v takovém p-ípad* není jejich pomoci pot-eba,
proto$e ostatní jsou dostate'ní, a neexistuje tak d/vod k poru"ení práv man$ela
nebo pána. Dokud ve ve-ejné pokladn* existují n*jaké zdroje, pak je nadm*rné
vybírání daní na podporu vále'ník/ hanebné, proto$e takové vybírání p-ipomíná
placení za to, co je slu$bou Alláhovi, stejn* jako modlitby nebo p/st, a platit za to
n*komu je za t*chto okolností zakázáno. V tomto p-ípad* tedy není d/vod pro
n*jaké nadm*rné vybírání, proto$e fondy ve-ejné pokladny jsou p-ipraveny na
pomoc ve v"ech naléhav%ch p-ípadech, jako je válka a podobn*. Pokud nicmén* ve
ve-ejné pokladn* $ádné fondy nejsou, imám se nemusí zdráhat vybírat p-ísp*vky
na lep"í podporu vále'ník/, proto$e jejich vybíráním je odvraceno v*t"í zlo
(konkrétn* zkáza lidí), a p-ísp*vek je men"ím zlem, a jeho zavedení je men"ím
zlem nutn%m k odvrácení hor"ích následk/. Potvrzení toho lze nalézt u proroka,
kter% vzal od Safwana a Omara r/zné 'ásti zbroje; stejn%m zp/sobem bral také
majetek $enat%ch mu$/ a dával ho svobodn%m, aby je povzbudil a umo$nil jim jít
40
Muslimové vlastními slovy
radostn* do boje; a také bral t*m, kte-í z/stali doma, kon*, a dával je t*m, kte-í "li
do boje p*"ky.
Kdy$ muslimové vstoupí na území nep-ítele a oblehnou m*sta nebo pevnosti
nev*-ících, je nutné pronést v%zvu k p-ijetí víry, proto$e Ibn Abbas zaznamenal, $e
prorok je nikdy nezni'il, ani$ by je p-edtím pozval k p-ijetí víry. Pokud tedy
p-ijmou víru, je zbyte'né proti nim bojovat, proto$e toho, 'eho m*lo b%t dosa$eno
válkou, bylo dosa$eno bez ní. Prorok krom* toho -ekl, $e je nám na-ízeno bojovat
proti lidem pouze dokud ne-eknou, „Není boha krom( Alláha“. Kdy$ ale pronesou
vyznání víry, jejich osoby a majetek jsou pod ochranou (aman). Pokud nep-ijmou
v%zvu k ví-e, musejí b%t vyzváni k placení d$izji, neboli dan*, z hlavy, proto$e
prorok na-ídil velitel/m sv%ch armád, aby tak 'inili, a také proto, $e po pod-ízení
se této dani je válka koránem zakázána a ukon'ena. (Tato v%zva k placení dan* z
hlavy se nicmén* t%ká jenom t*ch, od kter%ch je p-ijatelná, proto$e vyz%vat
odpadlíky nebo modloslu$ebníky z Arábie k jejímu placení je zbyte'né, proto$e od
nich nelze p-ijmout nic jiného krom* p-ijetí víry, a takto je to na-ízeno v koránu.)
Pokud ti, kte-í jsou vyzváni, souhlasí s platbou dan* z hlavy, pak mají nárok na
stejnou ochranu a pravidla, jako muslimové, proto$e „Ali prohlásil, $e nev*-ící
souhlasí s platbou dan* z hlavy jenom proto, aby postavili svojí krev narove+ krvi
muslim/, a sv/j majetek narove+ majetku muslim/“.
Pokud muslim napadne nev*-ící, ani$ by je p-ed tím pozval k ví-e, je
pachatelem, proto$e toto je zakázáno; pokud je ale p-esto napadne p-ed tím, ne$ je
pozval k islámu, a zabíjí je a bere jejich majetek, nebude pokutován, pokárán ani
napravován, proto$e u nich neexistuje to, co by je chránilo (tedy islám), ani nejsou
na chrán*ném míst* (tedy v dar al-islám, muslimském území), a samotná
skute'nost zákazu neposta'uje k ospravedln*ní pokárání nebo pokuty nebo
od"kodn*ní za majetek; stejn%m zp/sobem není pokutován za zabíjení. Je
chvályhodné pozvat k ví-e lidi, které ji$ v%zva d-íve dosáhla, aby dostali siln*j"í a
dostate'né varování; není to ale povinné, proto$e jak ukazují tradice, prorok
vyloupil a vydrancoval kmen al-Mustalik p-ekvapením, a také souhlasil s
Asamahem na útoku na Qubnu v ranních hodinách, a zapálil jí, a takov%m útok/m
v%zva k p-ijetí víry nep-edcházela (Qubna je místo v S%rii: n*kte-í tvrdí, $e jde o
jméno kmene.)
Pokud nev*-ící po obdr$ení v%zvy nep-ijmou víru, ani nesouhlasí s placením
dan* z hlavy, pak spo'ívá na muslimech, aby prosili Alláha o pomoc a vedli proti
nim válku, proto$e Alláh pomáhá t*m, kte-í mu slou$í, a je ni'itelem sv%ch
nep-átel, nev*-ících, a je nutné ho prosit o pomoc b*hem ka$dé p-íle$itosti; i prorok
nám na-izuje tak 'init. A kdy$ tak u'iní, muslimové musí s Alláhovou pomocí
zaúto'it na nev*-ící v"emi dostupn%mi prost-edky, v'etn* vále'n%ch stoj/ (jako to
prorok u'inil s lidmi z Taifu), a musí také vypalovat jejich obyvatele (stejn* jako
prorok vypálil Baweeru), a musí je zaplavovat vodou a ni'it jejich sady a
po"lapávat jejich úrodu, proto$e tak budou oslabeni, jejich odhodlání padne a jejich
síly budou zlomeny; v"echny tyto zp/soby jsou proto právoplatné.
Není námitkou proti st-ílení "íp/ nebo jin%ch st-el na nev*-ící, $e existuje
mo$nost, $e by mezi nimi mohl b%t muslim, proto$e st-ílení "íp/ a tak dále mezi
41
Muslimové vlastními slovy
nev*-ící je opat-ením proti obecnému zlu a jeho odpuzování od muslim/, zatímco
zabití muslimského otroka nebo obchodníka je pouze konkrétním zlem, a k
zapuzení obecného zla m/$e b%t vykonáno konkrétní zlo, a také proto$e se jen
z-ídka stává, $e pevnosti nev*-ících jsou prosté muslim/, a pokud by bylo
pou$ívání "íp/ a dal"ích st-el zakázáno, bylo by to p-eká$kou v cest* války. Z
tohoto d/vodu také není pot-eba zdr$ovat se pou$ívání st-eln%ch zbraní, pokud by
se nev*-ící schovávali za muslimské d*ti nebo muslimské v*zn*, které mají po ruce.
Je nicmén* po$adováno, aby muslimové pou$ívající takové zbran* mí-ili na
nev*-ící, a ne na d*ti nebo na muslimské zajatce, a proto$e je nemo$né b*hem
st-elby p-esn* rozli"it mezi nev*-ícím a muslimem, osoba, která st-ílí, musí mít
zám*r toto rozli"ení u'init, a toto rozli"ení musí b%t u'in*no do té míry, do jaké je
to mo$né.
Není také $ádná pokuta nebo pokání pro vále'níka, kter% takovou st-elou
zasáhne dít* nebo muslima, proto$e válka je vedena z Alláhova p-íkazu, a
od"kodné nenále$í za nic, k 'emu m/$e dojít b*hem pln*ní Alláhov%ch p-íkaz/,
proto$e jinak by lidé jejich pln*ní zanedbávali z obav, $e se budou muset od"kodnit.
…
Nejsou $ádné námitky proti tomu, aby si bojovníci brali sebou své korány a
$eny, pokud je muslimská síla dostate'n* velká, aby zajistila jejich ochranu p-ed
nep-ítelem, a aby nep-ipustila jejich zajetí, proto$e v takovém p-ípad* je jejich
bezpe'í pravd*podobné, a to, co je pravd*podobné je pova$ováno za jisté. Pokud je
mno$ství vále'ník/ tak malé, $e nedoká$í zajistit bezpe'í p-ed nep-ítelem, v
takovém p-ípad* je braní $en nebo korán/ sebou zavr$eno, proto$e vzít je v takové
situaci sebou znamená vystavit je zneuct*ní; a obzvlá"t* brát si sebou korán
znamená vystavit ho opovr$ení, proto$e nev*-ící se koránu posmívají, aby tak
muslimy urazili; a to je prav% smysl prorokova v%roku, „Neberte si sebou korán na
území nep*ítele“ (tedy nev*-ících). Pokud jde muslim do tábora nev*-ících s
ochranou, nejsou námitky proti tomu, aby si sebou vzal sv/j korán, za p-edpokladu,
$e jde o nev*-ící, kte-í dodr$í své závazky, proto$e od nich nehrozí $ádné násilí.
Je zákonné, aby armádu doprovázely dosp*lé $eny, a aby vykonávaly takové
úkoly, které jsou pro n* vhodné, jako p-ípravu potravy, správu vody a p-ípravu lék/
pro nemocné a zran*né; pokud jde o mladé $eny, je lep"í, aby z/staly doma, aby se
zabránilo jejich zmatení. #eny se nicmén* nesmí podílet na boji, proto$e by to
nazna'ovalo slabost muslim/. #eny se tedy na boji nijak osobn* nepodílejí s
v%jimkou p-ípad/ naprosté nezbytnosti; a není chvályhodné brát s armádou mladé
$eny, a. u$ za ú'elem pohlavního uspokojení, nebo jako slu$ebné; pokud je nicmén*
pot-eba neodolatelná, je mo$né vzít sebou otrokyn*, nikoliv man$elky. #ena se
nesmí podílet na boji bez svolení man$ela a otrok se nesmí podílet na boji bez
svolení svého vlastníka (jak ji$ bylo -e'eno, práva man$ela a pána mají p-ednost),
pokud to není nezbytné v p-ípad* útoku nep-ítele. Muslimové nemohou poru"ovat
smlouvy ani jednat nespravedliv*, pokud jde o ko-ist nebo o znetvo-ené lidi
(od-ezáváním jejich u"í a nos/ apod); nebo. jak bylo zaznamenáno o prorokovi, $e
znetvo-il Oorneánce, bylo to zru"eno následn%mi zákazy. Stejn%m zp/sobem
nemohou muslimové zabíjet $eny a d*ti, nebo staré mu$e, upoutané na l/$ko nebo
42
Muslimové vlastními slovy
slepé, proto$e zabíjení je mo$né jenom v p-ípad* odporu a boje (podle na"ich
u'enc/), a tyto osoby toho nejsou schopny. Ze stejn%ch d/vod/ nemohou b%t
zabíjeni ochromení, ani ti, kte-í p-i"li o pravou ruku, nebo o pravou ruku a levé
chodidlo. Ash-Shafia -íká, $e sta-í lidé, lidé upoutaní na l/$ko nebo slepí mohou b%t
zabiti, proto$e jejich nevíra (podle n*j) jejich zabití umo$+uje, a to je p-ípad t*chto
osob. D/kazem proti n*mu je nicmén* to, $e ochromení nebo zmrza'ení nemohou
b%t zabiti, p-esto$e jsou také nev*-ící a p-esto nejsou zabiti, tak$e je z-ejmé, $e
samotná nevíra není d/vodem k zabití. Krom* toho zakázal prorok zabíjení
nezletil%ch nebo svobodn%ch, a jednou, kdy$ prorok vid*l, jak byla zabita $ena, -ekl,
„B(da! Tato $ena nebojovala, pro& byla tedy zabita?“ Nicmén* pokud je kterákoliv z
t*chto osob ve válce zabita, nebo kdy$ je $ena královna nebo ná'elnice, v takovém
p-ípad* je povoleno je zabít, proto$e by mohly obt*$ovat slu$ebníky Alláha. Proto
také, pokud se n*která ze zmín*n%ch osob pokou"í bojovat, m/$e b%t zabita, aby
bylo odstran*no zlo, a proto$e boj 'iní zabíjení mo$n%m.
Blázni nemohou b%t zabíjeni, pokud nebojují, proto$e takové osoby nejsou
zodpov*dné za svojí víru, pokud ale bojují, je nutné je zabít, aby bylo odstran*no
zlo. Bylo také zaznamenáno, $e nezletilí nebo blázni mohou b%t zabíjeni, pokud se
podílejí na boji, není ale mo$né je zabíjet poté, co byli vzati jako zajatci, na rozdíl od
ostatních, kte-í mohou b%t zabiti po jejich zajetí, nebo. podléhají trestu, proto$e
jsou zodpov*dní za svojí víru.
Osoba, která je bláznivá pouze p-íle$itostn*, je b*hem jejích jasn%ch období
pova$ována za p-í'etnou osobu.
Je hanebné, aby muslim za'ínal boj proti svému otci, kter% je mezi nev*-ícími,
ani ho nem/$e zabít, proto$e Alláh -ekl v koránu, „Ct(te své otce a matky“, a také
proto, $e podle v"ech u'enc/ spo'ívá na synovi, aby hájil otc/v $ivot, a povolení
bojovat s ním by bylo v rozporu s tímto názorem. Také pokud by syn nalezl na
boji"ti svého otce, nesmí ho zabít on sám, ale musí se dr$et na dohled, dokud
nep-ijde n*kdo jin% a nezabije ho: tak je cíle dosa$eno, ani$ by syn zabil svého otce,
co$ by byl zlo'in.
Pokud se nicmén* otec pokusí zabít syna, pak pokud ho není syn schopen
zapudit jinak ne$ jeho zabitím, nemusí syn váhat s jeho zabitím, proto$e jeho cílem
bylo pouhé zapuzení, které je zákonné; proto$e pokud by muslim vytasil me' s
úmyslem zabít svého syna, pak by syn nem*l jinou mo$nost ho zastavit ne$
zabitím, a v takovém p-ípad* je zákonné, aby syn zabil svého otce, proto$e jeho
cílem je jeho pouhé zastavení. Proto v p-ípad*, kdy je otec nev*-ící a pokusí se zabít
svého syna, je zákonné, aby syn v sebeobran* zabil svého otce.
Pokud imám uzav-e s nep-áteli, nebo s jak%mkoliv kmenem nebo skupinou mír,
a má pocit, $e z hlediska muslim/ p-ichází v úvahu, pak se nemusí zdráhat,
proto$e v koránu je -e'eno, „Pokud jsou nev(*ící naklon(ni míru, dejte s ním souhlas“,
a také proto, $e prorok uzav-el mír mezi muslimy a Mekkany na deset let; mír je
mo$n% v p-ípad*, kdy to vy$adují zájmy muslim/, proto$e cílem války je odstran*ní
zla a toho je v tomto p-ípad* dosahováno prost-ednictvím míru: pokud není mír v
zájmu muslim/, pak je nezákonn%, proto$e by to znamenalo vzdát se války jak
zjevn*, tak i skute'n*. Je zde nicmén* nutné poznamenat, $e není naprosto nutné
43
Muslimové vlastními slovy
omezovat mír na v%"e uvedené podmínky (konkrétn* na deset let), proto$e cíle,
kv/li kterému je mír uzavírán, lze n*kdy snadn*ji dosáhnout prodlou$ením míru
na del"í dobu. Pokud uzav-e imám mír s nep-áteli na jedno období (konkrétn* na
deset let), a poté má pocit, $e je pro muslimské zájmy v%hodn*j"í ho poru"it, m/$e v
takovém p-ípad* právoplatn* obnovit válku poté, co je o tom zpraví, proto$e po
zm*n* okolností, za kter%ch byl mír vhodn%, je poru"ením míru válka, a jeho
dodr$ování by znamenalo svévolné opu"t*ní války, jak zjevn*, tak i skute'n*, a
válka je Alláhov%m p-íkazem a její opu"t*ní je nepat-i'né (pro muslima). Je nutné
poznamenat, $e upozorn*ní nep-ítele takov%m zp/sobem, aby nedo"lo ke zrad*, je
nezbytn* nutné. Je také nutné, aby byla u'in*na taková prodleva v obnov* války,
aby mezi nimi mohla b%t obecn* roz"í-ena zpráva o poru"ení míru, a to znamená
takovou prodlevu, která je nutná, aby král nebo ná'elník komunikací nep-ítele
mohl roz"í-it zprávu do r/zn%ch kon'in jeho panství, proto$e taková prodleva
zabrání obvin*ní ze zrady.
Pokud jednají nev*-ící b*hem míru zrádn*, je v takovém p-ípad* zákonné, aby
na n* imám zaúto'il bez p-edchozího upozorn*ní, proto$e poru"ení smlouvy vychází
od nich. Je ov"em n*co jiného, pokud pouze malé mno$ství z nich poru"í smlouvu
tím, $e vstoupí na území muslim/ a spáchají na nich loupe$, proto$e to neznamená
poru"ení smlouvy. Pokud je nicmén* tato skupina dost silná na to, aby byla
schopná odporu a otev-en* bojuje proti muslim/m, znamená to poru"ení smlouvy
pouze touto skupinou, nikoliv ale zbytkem jejich národa nebo kmene, a proto$e tato
skupina poru"ila smlouvu bez povolení jejich prince, zbytek není za jejich 'iny
zodpov*dn%; nicmén* pokud zaúto'í s povolením jejich prince, poru"í smlouvu za
v"echny a její poru"ení se t%ká v"ech.
Pokud uzav-e imám mír s nep-áteli v%m*nou za majetek, nic tomu nebrání;
proto$e mír lze uzav-ít bez takového úplatku, je zákonné ho také uzav-ít za
úplatek. To nicmén* platí pouze v p-ípad*, $e mají muslimové pot-ebu majetku,
kter% bude takto získán; proto$e kdy$ není nutností, uzavírat mír za majetek není
zákonné, proto$e mír je nespln*ním povinnosti války. Je také t-eba poznamenat, $e
pokud dostane imám majetek po vyslání posla a uzav-ení míru, ani$ by muslim"tí
vojáci vstoupili na území nep-ítele, úplata je to samé jako d$izja, neboli da+ z
hlavy; to znamená, $e bude vydána na vojáky, nikoliv na chudé. Pokud nicmén*
majetek získali muslimové po napadení nep-ítele, jde o vále'nou ko-ist, z ní$ jedna
p*tina p-ipadne imámovi a zbytek bude rozd*len mezi vojáky, proto$e tento
majetek byl ve skute'nosti získán silou. Spo'ívá na imámovi, aby udr$oval mír s
odpadlíky a nevedl proti nim válku, aby m*li 'as zhodnotit svojí situaci, proto$e
existuje nad*je, $e se vrátí ke svojí ví-e. Je proto zákonné odlo$it válku proti nim v
nad*ji, $e mohou znovu p-ijmout islám; není ale zákonné p-ijímat od nich majetek.
Pokud by nicmén* imám od nich majetek p-ijal, nemusí jim ho vrátit, proto$e tento
majetek není chrán*n. Pokud nev*-ící pronásledují muslimy a nabízejí jim mír
v%m*nou za majetek, imám na to nesmí p-istoupit, proto$e by to znamenalo
poní$ení muslimské cti, a poní$ení by se t%kalo v"ech zú'astn*n%ch stran; proto to
není zákonné s v%jimkou p-ípad/, kdy hrozí zkáza, a v takovém p-ípad* je zákonné
koupit si mír majetkem, proto$e je povinností odvrátit zkázu jak%mkoliv
44
Muslimové vlastními slovy
dostupn%m zp/sobem.
Al-Suyuti
Imám Al-Suyuti (asi 1445-1505) byl proslul% egyptsk% autor a u&itel.
Bojujte proti t*m, kdo$ nev*-í v Alláha a v den poslední [pokud nev*-í v
proroka] a nezakazují to, co zakázal Alláh a Jeho posel [t.j. víno], a kte-í neuctívají
nábo$enství pravdy [t.j. islám, kter% je p-ísn% a ru"í ostatní nábo$enství], z t*ch,
kter%m se dostalo Písma [t.j. #id/ a k-es.an/], dokud nedají poplatek [t.j.
ka$doro'ní da+, která je na n* uvalena] p-ímo vlastní rukou, jsouce poní$eni.
!áh Wali-Alláh
!áh Walialláh (1703–1762) byl Súfi, kter% pracoval na znovuobnovení muslimské vlády
v ji$ní Asii.
Vyjasnilo se mi, $e nebeské království p-edur'ilo nev*-ící k omezení do stavu
poní$ení a k zacházení s naprost%m opovr$ením. … Jakmile jsem se toto jasn*
dozv*d*l (od Alláha), spontánn* jsem to zapsal, abych p-itáhl va"í pozornost k
velké p-íle$itosti, která p-ed vámi le$í. Nem*li byste proto b%t nedbalí v boji
d$ihádu.
Králové! Mala a’la na vás naléhá, abyste vytasili své me'e a neschovali je zp*t
do pochvy, dokud Alláh neodd*lí muslimy od polyteist/ a vzpurn%ch nev*-ících, a
dokud nebudou h-í"níci naprosto oslabeni a bezmocní. …
Tím, $e se chopíte me'e, abyste u'inili islám nad-azen%m, a pod-ízením va"ich
osobních pot-eb tomuto úkolu, sklidíte obrovské zásluhy.
Zap-ísaháme vás ve jménu proroka, abyste bojovali d$ihád proti nev*-ícím v
této oblasti. To vám dá nárok na velké odm*ny od Alláha nejvy""ího, a va"e jméno
bude zapsáno na seznam t*ch, kte-í za N*j bojovali d$ihád. Pokud jde o sv*tské
zisky, do va"ich rukou padne nezm*-itelná ko-ist a muslimové budou vysvobozeni
ze sv%ch pout. Invaze Nadira !áha, která muslimy zni'ila, ponechala Marathany a
Jatse v bezpe'í a prosperit*. To vedlo k tomu, $e nev*-ící op*t získali svojí sílu a k
omezení muslimsk%ch vládc/ v Dilí na pouhé loutky.
Kdy$ do oblasti se smí"en%m muslimsko-hinduistick%m obyvatelstvem dorazí
armáda dobyvatele, -í"ské strá$e by m*ly odvést muslimy z jejich vesnic do m*st a
také jejich majetek. … Tam, kde existuje i ta nejmen"í obava z porá$ky muslim/,
by m*la islámská armáda rozehnat nev*-ící do v"ech kout/ zem*. Jejich první
prioritou by m*l b%t d$ihád, a tedy zaji"t*ní bezpe'í pro v"echny muslimy.
45
Muslimové vlastními slovy
Nábo$enská a morální doktrína d$ihádu
Ibn Tajmíja
Ibn Tajmíja byl vlivn%m u&encem "koly Hanbali, kter% se narodil v roce 1263 a
zem*el v roce 1328. Byl stoupencem &istého islámu, takového, jak% podle koránu a
sunny praktikoval prorok Mohamed. Ve své dob( odsuzoval mnoho muslim, za
praktikování modloslu$ebnictví a p*idávání inovací do islámu. Vzhledem k tomu, $e
taková interpretace islámu p*edstavovala hrozbu jak pro tehdej"í duchovní, tak i pro
politické v,dce, byl n(kolikrát uv(zn(n a ve v(zení i zem*el.
Jeho u&ení jsou jedním ze základ, "koly Salafi, která pova$uje za autentick% pouze
islám praktikovan% prvními t*emi generacemi muslim, a sna$í se o jeho znovuvzk*í"ení
(&asto t(mi metodami, které pou$íval i Mohamed, tedy násilím).
Následující text zachycuje jeho pohled na doktrínu d$ihádu v islámu.
Tresty, které "aría na-izuje pro ty, kte-í neposlouchají Alláha a Jeho proroka,
jsou dvojího druhu:
1. Trest pro ty, kte-í jsou pod vládou [imáma], jak pro jedince, tak pro
kolektivy, jak bylo zmi+ováno d-íve [v kapitole o trestním právu], a
2. Trest pro neposlu"né skupiny, jako ty, které mohou b%t p-ivedeny pod
vládu imáma pouze rozhodn%m bojem.
Pak je tu d$ihád proti nev*-ícím (kufar), nep-átel/m Alláha a Jeho proroka.
Proto$e kdokoliv usly"el v%zvu Alláhova proroka a neodpov*d*l na ni, proti tomu je
t-eba bojovat, „dokud nebude konec svád(ní od víry a dokud nebude v"echno
nábo$enství pat*it Aláhovi“ (korán, 2:193 a 8:39).
Kdy$ Alláh seslal svého proroka a na-ídil mu pozvat lidi k Jeho nábo$enství,
nepovolil mu nikoho z tohoto d/vodu zabít p-edtím, ne$ prorok ode"el do Medíny.
Poté dal jemu a muslim/m povolení slovy:
Dovoleno bylo (vál'ení) t*m, kdo$ vál'í proto, $e bylo jim ublí$eno: a
B/h zajisté pomoci jim jest schopen: t*m, kdo$ vypuzeni byli z p-íbytk/
sv%ch bezprávn*, jen proto, $e -íkají: „Pánem na"ím jest B/h.“ A kdyby
B/h nebyl zapuzoval jedny lidi druh%mi, byly by b%valy poko-eny
klá"tery a chrámy a modlitebnice a me"ity, v nich$ mnoho vyslovováno
jest jméno bo$í; a B/h dojista pomáhá tomu, kdo jemu pomáhá: a B/h
siln% jest a mocn%. Pom/$e t*m, kte-í, budou-li upevn*ni v této zemi,
zachovávati budou modlitbu a dávati budou povinnou almu$nu: a
nabádati budou k dobru a zbra+ovati budou od zla. Bohu pak p-inále$í
kone'né (rozhodnutí) v*cí. (korán, 22:39-41)
46
Muslimové vlastními slovy
Poté ud*lal z boje povinnost slovy:
A je vám p-edepsán také boj, i kdy$ je vám nep-íjemn%. Je v"ak mo$né,
$e je vám nep-íjemné n*co, co je pro vás dobré, a je mo$né, $e milujete
n*co, co je pro vás "patné; jedin* B/h to zná, zatímco vy to neznáte.
(korán 2:216)
Zd/raznil tento p-íkaz a oslavoval d$ihád v mnoha medínsk%ch súrách.
Kritizoval ty, kte-í se vyh%bali ú'asti v n*m a naz%val je pokrytci a nemocn%mi ve
sv%ch srdcích. Alláh -ekl:
Rci: „Jsou-li otcové va"i a d*ti va"e a brat-i va"i a $eny va"e a
soukmenovci va"i a statky, kter%ch jste nabyli a obchod, jeho$ úpadku se
obáváte, a obydlí, v nich$ zálibu nalézáte, milej"í vám Boha a proroka
jeho a bojování na stezce bo$í? tedy vy'kejte, a$ B/h sám vlo$í se do v*ci
své: a B/h nevede stezkou pravou lid ne"lechetn%.“ (korán 9:24)
a
V*-ícími jsou pouze ti, kdo$ uv*-ili v Boha a proroka jeho a poté
nechovají (nejmen"ích) pochybností, n%br$ bojují statky i osobami sv%mi
na stezce bo$í: tito jsou opravdov%mi. (korán 49:15)
a
A -íkají ti, kdo$ uv*-ili: „Kdyby jen seslána byla súra!“ V"ak kdy$
rozhodná súra seslána jest a v ní zmínka u'in*na o boji, spat-í" ony, v
jich$ srdcích jest choroba, hledící na tebe pohledem omdlelého v zápase
smrtelném, pro'e$ p-ístojn*j"í byla by jim poslu"nost a -e' zdvo-ilá.
Kdy$ pak rozhodnuto jest o v*ci, tu kdyby v*rni byli Bohu, bylo by to pro
n* lep"ím! (korán 47:20-21)
V Koránu jsou po'etné podobné ver"e a stejn* 'astá je oslava d$ihádu a t*ch,
kte-í se na n*m podílejí, [nap-íklad] v sú-e al-Saf (Bitevní "ik):
Vy, kte-í$ jste uv*-ili, chcete, abych ukázal vám obchod, jen$ zachrání
vás od trestu bolestného? (Kdy$) v*-íte v Boha a proroka jeho, a bojujete
na stezce bo$í statky sv%mi i osobami sv%mi: to bude nejlep"ím pro vás,
kdybyste jen v*d*li. (B/h) odpustí vám viny va"e a uvede vás v zahrady,
pod nimi$ -eky tekou ? a v obydlí krásná v zahradách Edenu: to
bla$enost bude velká! A jiného (n*co), co rádi budete míti: pomoc od
Boha a vít*zství blízké. Radostnou oznamuj pak zv*st (tuto) v*rícím!
(korán 61:10-13)
47
Muslimové vlastními slovy
[a] jinde -ekl:
Zda$ stavíte ty, kdo$ napájejí poutníky a nav"t*vují modlitebnici
posvátnou, na rove+ tomu. jen$ uv*-il v Boha a v den poslední a bojoval
na stezce bo$í? Tito nebudou si rovni p-ed Bohem: a B/h nevede stezkou
pravou lid nepravostn%. Ti, kte-í uv*-ili a vyst*hovali se a bojovali na
stezce bo$í statky sv%mi a osobami sv%mi, na nejvy""í stupe+ budou
postaveni u Boha: tito budou ".astni. Oznamuje jim Pán jejich
milosrdenství své a zalíbení a zahrady, v ní$ rozko"e jsou stálé: v nich
p-eb%vati budou v*'n*: nebo. zajisté u Boha odm*na jest velká. (korán
9:19-21)
a
Vy, kte-í jste uv*-ili, opustí-li kdo z vás nábo$enství své, tu vzniknouti
dá B/h lidu, jej$ milovati bude a jen$ milovati bude jej. Poní$en%m bude
lid onen v/'i v*-ícím, v"ak hrd%m v/'i nev*-ícím: bojovati bude na
stezce bo$í a nebude báti se v%'itek kohokoliv. To jest milost bo$í: B/h
pop-ává jí, komu chce. On zajisté jest nesmírn%, v"ev*doucí. (korán
5:54)
a On -ekl:
Nem*li p-í'iny obyvatelé Medíny a Arabové, bydlící v pou"ti v/kol, aby
opustili proroka bo$ího, ani$ by více milovali $ivoty své, ne$ jeho $ivot: a
to proto, $e nepostihne je $íze+, ani námaha, ani nedostatek v boji na
stezce bo$í: ani$ pokro'ují krokem, jen$ by rozzlobiti mohl nev*-ící, ani$
utrpí co se strany nep-ítele, ani$ zapsáno jim to bylo co dobr% skutek ?
nebo. B/h zajisté nedá ztratiti se odm*n* t*ch, kdo$ dob-e 'iní. Ani$
dávají almu$nu, a. malou, 'i velkou, ani$ p-ekro'ují potok v údolí, ani$
by zapsáno jim to bylo (k dobru): aby odm*niti je mohl B/h lépe, ne$
zaslou$ili si dle skutk/ sv%ch. (korán 9:120-121)
Tak se zmínil [o odm*n*] vypl%vající ze zásluh a z 'in/, které musejí
praktikovat.
Na-ízení podílet se na d$ihádu a zmínka o jeho záslu$nosti se v koránu a sunn*
objevuje nespo'etn*krát.
Proto jde o nejlep"í dobrovoln% [nábo$ensk%] skutek, kter% m/$e 'lov*k
vykonat. V"ichni u'enci souhlasí, $e je lep"í ne$ had$ (velká pou.) a umra (malá
pou.), ne$ dobrovolná modlitba (salaat) a dobrovoln% p/st, jak ukazuje korán a
sunna.
48
Muslimové vlastními slovy
Prorok -ekl:
„Nejvy""í v*cí je islám, jeho centrálním pilí-em je modlitba a nevy""ím
konáním je d$ihád“.
A -ekl:
„V ráji jsou stovky stup+/ takové velikosti jako je vzdálenost mezi
nebem a m*sícem. V"echny tyto p-ipravil Alláh pro ty, kte-í se ú'astní
d$ihádu“.
O autenticit* tohoto v%roku panuje jednomyslná shoda.
Al-Buchari zaznamenal, $e [prorok] -ekl:
„Toho, jeho$ nohy jsou zaprá"eny ch/zí stezkou Alláhovou [d$ihádem],
Aláh zachrání p-ed pekeln%m ohn*m“.
A, jak zaznamenal Muslim, -ekl:
„Den a noc strávená na frontách islámu p-i obran* islámského území
p-ed nep-áteli je lep"í ne$ m*síc stráven% p/stem a ve'erními
pobo$nostmi. Pokud zem-e [p-i pln*ní svého úkolu], dostane odm*nu za
své zásluhy a bude ochrán*n p-ed and*lem Smrti“.
Související v%rok -íká, $e:
„Den stráven% p-i obran* islámu ve jménu Alláha je lep"í ne$ tisíc dní
stráven%ch jinak“.
On -ekl:
„Dvoje o'i nebudou dot'eny ohn*m: o'i, které plakaly strachy z Alláha, a
o'i, které strávily not na hlídce za Alláha“.
Al-Tirmidi o tomto v%roku -ekl, $e je dobr% (hasan). V Musnadu Ahmada ibn
Hanbala najdeme:
„Noc strávená na hlídce za Aláha je lep"í ne$ tisíc nocí a dn/ stráven%ch
ve'erními pobo$nostmi a p/stem“.
V Sahihu al-Buchariho a stejn* tak v Sahihu Muslima najdeme:
„Mu$ -ekl: ‘Alláhovo proroku, -ekni mi o 'inu, kter% se vyrovná d$ihádu
za Alláha’. Ten odpov*d*l: ‘Toho bys nebyl schopen’. Mu$ -ekl: ‘P-esto mi
49
Muslimové vlastními slovy
to -ekni’. Alláh/v prorok -ekl: ‘Doká$e" se, kdy$ bojovníci d$ihádu ode"li
na v%pravu, postit bez p-eru"ení a strávit noc v nep-etr$it%ch
modlitbách?’ Mu$ -ekl: ‘Ne’. Pak Aláh/v prorok -ekl: ‘Toto se vyrovná
d$ihádu’.“
V sunn* najdeme Mohameda, jak -íká:
„Ka$dá spole'nost má své nábo$enské pouti, a nábo$enskou poutí mé
spole'nosti je d$ihád za Aláha“.
Jde o rozsáhlou zále$itost, která je nesrovnatelná s dal"ími zále$itostmi, pokud
jde o prosp*"nost a záslu$nost t*chto 'in/. Po bli$"ím prozkoumání se to stane
jasn%m. Prvním d/vodem je, $e prosp*"nost d$ihádu je obecná a nezahrnuje pouze
osobu, která se ho ú'astní, ale také dal"í, jak v nábo$enském, tak i ve sv*tském
smyslu.
[Za druhé], d$ihád vede ke v"em druh/m uctívání, jak ve sv%ch vnit-ních, tak i
vn*j"ích formách. Více ne$ jak%koliv jin% 'in vede k lásce a k oddanosti k Alláhovi,
d/v*-e k N*mu, odevzdání se Mu i se sv%m majetkem, trp*livosti, asketismu,
p-ipomínání si Alláha a v"em dal"ím druh/m 'in/ [uctívání]. A jednotlivec nebo
komunita, které se ho ú'astní, se octnou mezi dv*ma mo$n%mi po$ehnan%mi
v%sledky: bu(to vít*zství a triumf, nebo mu'ednictví a ráj.
[Za t-etí], v"echny bytosti musí $ít a zem-ít. Je to d$ihád, p-i kterém je mo$né
$ít a zem-ít v nejvy""ím "t*stí, jak v tomto sv*t*, tak v tom následujícím.
Zavrhnout ho znamená ztratit zcela nebo úpln* oba druhy "t*stí. Jsou lidé, kte-í
cht*jí praktikovat nábo$enské a sv*tské 'iny plné t*$kostí, a'koliv z nich nebudou
mít u$itek, a'koliv d$ihád je nábo$ensky i sv*tsky mnohem u$ite'n*j"í, ne$
jak%koliv jin% t*$k% skutek. Jiní lidé [se ho ú'astní] z touhy usnadnit si 'as, a$ se
setkají se smrtí, nebo. smrt mu'edníka je snaz"í ne$ jiné formy smrti.
Ve skute'nosti jde o nejlep"í ze v"ech mo$n%ch zp/sob/ smrti.
Proto$e právoplatná válka je v zásad* d$ihádem a proto$e jejím cílem je, aby
v"echno nábo$enství bylo pouze Alláhovo (korán 2:189, 8:39) a proto$e Alláhovo
slovo je nejvy""í (korán 9:40), proto podle v"ech muslim/ musí b%t bojováno proti
t*m, kte-í stojí v cest*.
Pokud jde o ty, kte-í se nemohou bránit nebo nemohou bojovat, jako jsou $eny,
d*ti, mni"i, sta-í lidé, slepí, handicapovaní a jim podobní, nem*li by b%t zabíjeni,
pokud se neú'astní boje slovy [t.j. propagandou] a 'iny [t.j. "pehováním nebo jinou
pomocí ve válce].
N*kte-í [u'enci] jsou toho názoru, $e zabíjeni mohou b%t v"ichni, na prostém
základu, $e jsou nev*-ící, ale d*lají v%jimku pro $eny a d*ti, proto$e ty p-edstavují
vlastnictví muslim/.
Nicmén* správn% je první názor, proto$e kdy$ 'iníme Alláhovo nábo$enství
vít*zn%m, m/$eme bojovat pouze proti t*m, kte-í bojují proti nám. Alláh k tomu
-ekl:
50
Muslimové vlastními slovy
A bojujte na stezce Pán* proti t*m, kte-í bojují proti vám: v"ak ne'i+te
jim bezpráví, nebo. B/h nemiluje t*ch, kdo$ tak 'iní. (korán 2:190)
V sunn* je zaznamenán v%rok Alláhova proroka:
„Jednou pro"el kolem $eny, která byla zabita. Aláh/v prorok se zastavil
a -ekl: ‘Nebyla jedna z t*ch, které mohly bojovat’. Pak -ekl jednomu ze
sv%ch spole'ník/: ‘Doho+ Khalida ibn al-Walida a -ekni mu, aby
nezabíjel $eny, d*ti a otroky’.“
Je také zaznamenáno v sunn*, $e -íkal:
„Nezabíjejte velmi staré mu$e, ani malé d*ti nebo $eny“.
D/vod je, $e Alláh povolil prolévat krev pouze kdy$ je to nutné pro dobro
bytostí. ,ekl:
„Svád*ní od víry je hor"í ne$ zabití“ (korán 2:191)
To znamená, $e a'koliv v zabíjení je zlo a odpornost, je"t* v*t"í zlo a odpornost
je ve svád*ní od víry. Nicmén* nevíra t*ch, kte-í nebrání muslim/m v zavád*ní
islámu, je "kodlivá pouze pro n*.
Stejn%m zp/sobem u'enci -íkají, $e ten, kdo zavádí novinky, které jsou v
rozporu s koránem a sunnou, musí b%t potrestán mnohem tvrd*ji, ne$ osoba která
[v takové v*ci v*-í ale] z/stává zticha.
„Chyba, která je dr$ena v tajnosti“, -íká hadís, „po"kozuje pouze toho,
kdo jí spáchal, ale pokud se stane ve-ejnou a není odsouzena, po"kozuje
spole'nost“.
!aría na-izuje boj proti nev*-ícím, ale ne zabíjení t*ch, kte-í byli chyceni. Pokud
je b*hem války nebo jindy, t.j. kv/li ztroskotání jeho lodi, nebo proto$e zabloudil,
nebo lstí, chycen mu$sk% zajatec, pak hlava státu (imám) m/$e ud*lat cokoliv, co
pova$uje za odpovídající: zabít ho, zotro'it ho, propustit ho, nebo ho osvobodit za
v%kupné skládající se bu(to z lidí nebo majetku. To je pohled v*t"iny u'enc/ a je
podporován koránem a sunnou. Jsou nicmén* n*kte-í u'enci, kte-í tvrdí, $e
mo$nost propu"t*ní nebo osvobození za v%kupné byla zru"ena. Pokud jde o Lidi
knihy a Zoroastriánce, musí proti nim b%t bojováno, dokud se nestanou muslimy
nebo vlastní rukou nezaplatí d$izju, jsouce poní$eni. Pokud jde o ostatní, u'enci se
v názorech na právoplatnost p-ijímání d$izjy od nich li"í. V*t"ina z nich pova$uje
braní d$izjy od nich za neprávoplatné. V*t"ina z nich pova$uje za neprávoplatné
p-ijímat ji od [pohansk%ch] Arab/.
Pokud vzpurná skupina, a'koliv pat-í k islámu, odmítne dodr$ovat jasné a
v"eobecn* p-ijímané p-íkazy. v"ichni muslimové souhlasí s tím, $e proti nim musí
51
Muslimové vlastními slovy
b%t veden d$ihád, aby v"echno nábo$enství pat-ilo Alláhovi. Proto Abu Bakr a dal"í
spole'níci bojovali proti t*m, kte-í odmítli platit zakat. P/vodn* se n*kte-í ze
spole'ník/ zdráhali, ale nakonec v"ichni souhlasili. Omar ibn Khatab Abu Bakrovi
-ekl:
„Jak m/$e" bojovat proti t*mto lidem? Ne-ekl Aláh/v prorok: ‘Bylo mi
na-ízeno bojovat proti lidem, dokud nevyznají, $e není boha krom*
Alláha a $e Mohamed je jeho prorokem. Pokud to -eknou, jejich $ivoty a
majetek budou pro m* nedotknutelné, pokud neexistuje na-ízení
zákona, které mi umo$+uje si je vzít. Ze sv%ch 'in/ se budou zodpovídat
Alláhovi’.“ Pak Abu Bakr -ekl: „Povinnost platit zakat je takov%m
pravidlem. P-i Alláhovi, pokud mi odmítají dát 'ást toho, co dávali
Alláhovo prorokovi, budu proti nim kv/li jejich odmítání bojovat“. Omar
-ekl: „Pak jsem si okam$it* uv*domil, $e Alláh otev-el jeho srdce boji a
v*d*l jsem, $e má pravdu“.
Existují r/zné autentické hadísy, podle kter%ch prorok na-ídil bojovat proti
Kavarij/m. V Sahihu al-Buchariho, a stejn* tak v Sahihu Muslima, je autoritou
Aliho zaznamenáno, $e -ekl:
„Sly"el jsem Aláhova proroka -íkat: 'Nakonec povstane skupina lidí
mlad%ch v*kem a jednoduch%ch myslí, kte-í budou mluvit
nejkrásn*j"ími slovy, ale jejich víra nep/jde hloub*ji ne$ do jejich krk/.
Odvrhnou nábo$enství, jako hrot proniká. Kdekoliv je najdete je musíte
zabíjet, proto$e ti, kte-í je zabijí budou v den zmrtv%chvstání
odm*n*ni’.“
Muslim také zaznamenal, $e Ali -ekl:
„Sly"el jsem Aláhova proroka -íkat: ‘Objeví se v mé spole'nosti skupina
lidí, kte-í budou velmi dob-e recitovat korán. Va"e recitace není ni'ím v
porovnání s jejich. Stejn* tak vá" zp/sob provád*ní modliteb není ni'ím
v porovnání s jejich. Budou p-edná"et korán a v*-it, $e je jeho text
podporuje, a'koliv je ve skute'nosti bude odsuzovat. Jejich p-ednes
nep/jde dál ne$ za klí'ní kosti. Zavrhnou své nábo$enství stejn* jako
hrot proniká. Pokud armáda, která se k nim dostane, bude v*d*t, kolik
odm*ny jim prorok slíbil, vykonají tento skutek [a nebudou se starat o
dal"í dobré skutky]’.“
V dal"í verzi tohoto hadísu, zaznamenaném autoritou Abu Sajda od proroka,
najdeme následující slova:
„Budou bojovat proti lidem víry a modloslu$ebníky nechají b%t. Kdybych
$il tak dlouho, abych je mohl potkat, zabil bych je zp/sobem, jak%m byl
52
Muslimové vlastními slovy
pobit kmen Aad“.
Vládne jednozna'ná shoda o autenticit* tohoto hadísu.
Dal"í hadís zaznamenan% Muslimem -íká:
„Moje spole'nost se rozpadne na dv* strany. Z nich se objeví kací-i.
Strana, kter% bude blí$e pravd* bude mít povinnost je zabít“.
To byli lidé, kte-í byli zabiti Emírem al-Muminín (Velitelem v*rn%ch) Alim, kdy$
do"lo k rozkolu mezi lidmi Íráku a lidmi S%rie. Prorok jasn* -ekl, $e ob* strany, na
které se komunita rozpadla, pat-í do jeho spole'nosti, a $e Aliho stoupenci byli
blí$e pravd*. Na-ídil bojovat pouze proti t*m kací-/m, kte-í zavrhli islám a opustili
komunitu, a kte-í povolili brát $ivoty a majetek dal"ích muslim/. Je podlo$eno
autoritou koránu, sunny a shodou komunity, $e proti t*m, kte-í odpadnou od
zákon/ islámu, je t-eba bojovat, i kdyby pronesli dv* vyznání víry.
U'enci se neshodují, zda je povoleno bojovat proti vzpurn%m skupinám, které
zavrhnou zavedené dobrovolné zp/soby uctívání, jako jsou dv* poklony navíc p-i
soumraku. Vládne nicmén* jednozna'ná shoda o tom, $e je povoleno bojovat proti
lidem [kte-í nedodr$ují] jednozna'né a obecn* uznávané povinnosti a zákazy, dokud
neza'nou provád*t v%slovn* p-edepsané modlitby, platit zakat, postit se b*hem
ramadánu, konat pout* do Mekky a vyh%bat se tomu, co je zakázané, jako vzít si
$enu bez ohledu na právní p-eká$ky, jezení ne'istého jídla, protiprávnímu jednání
proti $ivot/m a majetku muslim/ a podobn*. Je povinností muslim/ b%t iniciativní
p-i boji proti t*mto lidem, jakmile jich dosáhnou prorokovy v%zvy s d/vody k boji.
Pokud ale napadnou muslimy jako první, pak je boj proti nim je"t* naléhav*j"í,
jak jsme zmi+ovali, kdy$ jsme mluvili o boji proti vzpurn%m a agresivním
bandit/m.
Nejzáva$n*j"ím typem povinného d$ihádu je ten, kter% je veden proti nev*-ícím
a proti t*m, kte-í se odmítají dr$et ur'it%ch na-ízení "aríe, jako proti t*m, kte-í
odmítají platit zakat a podobn*. Tento d$ihád je povinností, kdy$ je veden z na"í
iniciativy, a stejn* tak kdy$ je veden na obranu. Pokud je veden z na"í iniciativy,
jde o kolektivní povinnost, [co$ znamená], $e pokud se ho ú'astní dostate'né
mno$ství muslim/, jeho povinnost pro ostatní ustává a zásluhy pat-í t*m, kte-í se
ho zú'astnili, p-esn* tak, jak -ekl Alláh:
Ti z v*-ících, kte-í z/stanou sed*ti doma, ani$ by byli k tomu p-inuceni
okolnostmi, nebudou postaveni na úrove+ s t*mi, kdo$ state'n* bojují na
stezce bo$í osobami i statky sv%mi. B/h vyznamenal vy""ím stupn*m ty,
kte-í horliv* bojují statky i osobami sv%mi nad ony, kte-í sedí doma.
V"em slíbil B/h krásnou odm*nu: v"ak vyznamenal B/h ty, kdo$ horliv*
bojují, nad ony, kte-í sedí doma, velkou odm*nou, vy""ími stupni milosti
a odpu"t*ním a milosrdenstvím; a B/h zajisté velk%m jest v odpou"t*ní,
slitovn%m. (korán 4:95-96)
53
Muslimové vlastními slovy
Pokud se ale nep-ítel chystá na muslimy zaúto'it, pak je jeho zastavení
povinností v"ech t*ch, kte-í jsou pod útokem, a ostatních, aby jim pomohli. Aláh
-ekl:
Ale kdyby prosili vás o pomoc v p-í'in* víry, jest na vás, abyste poskytli
jim pomoci (korán 8:72)
Stejn%m zp/sobem prorok na-ídil muslim/m, abe pomáhali sv%m
spolumuslim/m.
Pomoc, která je povinností jak pro pravidelnou profesionální armádu, tak pro
ostatní, musí b%t poskytnuta v závislosti na mo$nostech ka$dého 'lov*ka, bojem na
koni nebo p*"mo, finan'ní pomocí, malou i velkou. Kdy$ byli muslimové napadeni
nep-ítelem b*hem zákopové bitvy, Alláh nikomu nepovolil vzdát se d$ihádu, a'koliv
jim povolil nezú'astnit se d$ihádu [po ukon'ení obléhání] p-i pronásledování
nep-átel. P-i této p-íle$itosti je rozd*lil do dvou kategorií, na ty, kte-í sed*li doma,
a na ty, kte-í vyrazili do boje, a kritizoval ty, kte-í $ádali proroka, aby je uvolnil [z
d$ihádu]:
A $ádala jiná 'ást jich proroka o dovolení k návratu, -kouce: „Zajisté.
domy na"e bez ochrany jsou.“ V"ak nebyly bez ochrany a oni pouze
cht*li prchnouti. (33:13)
Tak$e druhá [forma d$ihádu] se skládá z obrany nábo$enství, v*cí, které jsou
nedotknutelné, a $ivot/. Proto jde o boj z nutnosti. První [druh d$ihádu] je nicmén*
dobrovoln%m bojem s cílem "í-it nábo$enství, u'init ho triumfálním a zastra"it
nep-ítele, jako v p-ípad* expedice k Tabuku a podobn*.
Tato forma trestu [t.j. d$ihád] musí b%t vedena proti vzpurn%m lidem. Pokud jde
o obyvatele islámsk%ch zemí, kte-í nejsou vzpurní, odmítají ale provád*t
nábo$enské povinnosti, musejí b%t p-inuceni k dodr$ování sv%ch povinností, jako je
nap-íklad p*t základních povinností muslima, a dal"ích, jako je dodr$ování smluv
ve spole'ensk%ch vztazích.
54
Muslimové vlastními slovy
Klasi'tí islám"tí komentáto-i koránu o zabíjení nev*-ících
Komentá*e klasick%ch islámsk%ch u&enc, k Ver"i me&e 9:5 a k ver"i 9:29, které pat*í
mezi nejnásiln(j"í pasá$e koránu a definují vztah islámu k nev(*ícím.
Ver" 9:5 A a$ uplynou posvátné m*síce, pak zabíjejte modloslu$ebníky, kdekoliv je
najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim v"emo$né nástrahy! Jestli$e
se v"ak kajícn* obrátí, budou dodr$ovat modlitbu a dávat almu$nu, nechte je jít
cestou jejich, v$dy. B/h je v*ru odpou"t*jící, slitovn%.
Tafsir Ibn Abbas
Abdulláh ibn Abbas byl blízk%m p*íbuzn%m proroka Mohameda. O komentá*ích v tomto
tafsiru se *íká, $e pocházejí p*ímo od Abbase, kter% je pova$ován za vysoce
autentického.
(A a$ uplynou posvátné m(síce) pak po dni ob*tování, kdy$ p-ejde m*síc
muharram [první m*síc islámského roku], (zabíjejte modloslu$ebníky) jejich$
smlouva platí po padesát dní (kdekoliv je najdete) a. u$ na posvátném území nebo
jinde, b*hem posvátn%ch m*síc/ nebo v kter%koliv jin% 'as, (zajímejte je) uv*z+ujte
je, (obléhejte je) v jejich domovech, (a chystejte proti nim v"emo$né nástrahy) na
ka$dé cest*, kterou pou$ívají k obchodu. (Jestli$e se v"ak kajícn( obrátí) od
modloslu$ebnictví a uv*-í v Alláha (budou dodr$ovat modlitbu) a budou dodr$ovat
p*t denních modliteb (a dávat almu$nu) a p-ísp*vek na chudé, (nechte je jít cestou
jejich) pokud si p-ejí vstoupit do domu Alláhova. (v$dy+ B,h je v(ru odpou"t(jící)
Odpou"tí t*m, kte-í se kají, (slitovn%) k t*m, kte-í zem-ou ve stavu kajícnosti.
Tafsir al-D$alalayn
Tafsir al-D$alalayn je jedním z nejv%znamn(j"ích komentá*, koránu. Byl sestaven
dv(ma D$alaly - D$alalem al-Din al-Mahallim (1459) a jeho $ákem D$alalem al-Din
al-Suyutim (1505). Je obecn( kv,li svému jednoduchému stylu a jednosvazkovému
rozsahu pova$ován za jednu z nejp*ístupn(j"ích prací koránsk%ch komentá*,.
A a$ uplynou posvátné m*síce - to znamená na konci období odro'ení - zabíjejte
modloslu$ebníky, kdekoliv je najdete, a. u$ b*hem zákonem povoleného období,
nebo b*hem posvátného, zajímejte je, obléhejte je, v hradech a v pevnostech, dokud
nebudou mít jinou mo$nost ne$ b%t zabiti, nebo p-ijmout islám; chystejte proti nim
v"emo$né nástrahy, na ka$dé cest*, kterou pou$ívají. Jestli$e se v"ak kajícn* obrátí
od nevíry, budou dodr$ovat modlitbu a dávat almu$nu, nechte je jít cestou jejich,
v$dy. B/h je v*ru odpou"t*jící, slitovn% k t*m, kte-í se kají.
55
Muslimové vlastními slovy
Ibn D$uzayy
Ibn D$uzayy al-Kalbi byl u&encem, kter% $il ve &trnáctém století v Andal,sii.
A a$ uplynou posvátné m*síce, t.j. 'ty-i m*síce, které jsou pro to vyhrazeny. Ti,
kte-í -íkají, $e jde o Shawwal, Dhu’l-Qa’da, Dhu’l-Hijja and al-Muharram, -íkají, $e
jsou to dob-e známé posvátné m*síce - s dodatkem Shawwalu a bez Rajabu.
Zabíjejte modloslu$ebníky, kdekoliv je najdete. Ru"í v"echny mírové smlouvy v
koránu. ,íká se, $e nahrazuje ver" „A potom je bu( omilostn*te, anebo je propus.te
za v%kupné“ (korán 47:4). Také se -íká, $e je jím nahrazen a proto jsou propou"t*ní
a v%kupné povoleny. Chytejte je znamená zajímat je a chycení jsou zajatci.
Jestli$e se v"ak kajícn* obrátí od nevíry, budou dodr$ovat modlitbu a dávat
almu$nu. To nazna'uje, $e je t-eba bojovat proti ka$dému, kdo zavrhne modlitnu a
almu$nu, jak u'inil Abu Bakr. Tento ver" zahrnuje v%znam prorokov%ch slov „Bylo
mi na*ízeno bojovat proti lidem, dokud ne*eknou ‘Není boha krom( Alláha’ a neza&nou
dodr$ovat modlitby a platit zakat“. Nechte je jít cestou jejich znamená zaji"t*ní
bezpe'nosti.
As-Suyuti
Komentá* druhého ze dvou zmín(n%ch D$alal,.
Toto je Ver" me'e, kter% nahrazuje promíjení, smlouvy a p-ehlí$ení. Chytejte je
je pou$íváno jako d/kaz pro povolení k braní zajatc/. Obléhejte je je povolením k
obléhání a nájezd/m a no'ním útok/m. Ibn Abi Hatim vypráv*l, $e Abu Imran alJawfi -ekl, $e ve slovech „chystejte proti nim v"emo$né nástrahy na ka$dé cest*“
lze najít boj na stezce Aláhov*. Jestli$e se v"ak kajícn* obrátí, budou dodr$ovat
modlitbu a dávat almu$nu, nechte je jít cestou jejich. Pokání za modloslo$ebnictví
neposta'uje k jejich propu"t*ní, dokud neza'nou dodr$ovat modlitbu a platit zakat.
!áfí to p-ijal jako d/kaz povolení zabití ka$dého, kdo odvrhne modlitbu, a povolení
boje proti ka$dému, kdo odmítá platit zakat. N*kte-í to pou$ívají jako d/kaz
nevíry.
Ver" 9:29 Bojujte proti t*m, kdo$ nev*-í v Boha a v den poslední a nezakazují to, co
zakázal B/h a Jeho posel, a kte-í neuctívají nábo$enství pravdy, z t*ch, kter%m se
dostalo Písma dokud nedají poplatek p-ímo vlastní rukou, jsouce poní$eni.
Tafsir Ibn Abbas
(Bojujte proti t(m z t(ch, kter%m byla dána Písma) $id/m a k-es.an/m (kte*í nev(*í
v Aláha a v den poslední) ani v po$ehnání Ráje, (a nezakazují) v Tó-e (co zakázal
Alláh a jeho posel, a nenásledují nábo$enství pravdy) nepod-izují se Alláhovi
vyznáním Alláhovy bo$ské jedinosti, (dokud ochotn( nezaplatí da)) stoje: z ruky do
ruky, (jsouce poní$eni) poní$eni.
56
Muslimové vlastními slovy
Tafsir al-Jalalayn
Bojujte proti t*m, kdo$ nev*-í v Boha a v den poslední, proto$e jinak by v*-ili v
proroka, a nezakazují to, co zakázal B/h a Jeho posel, jako víno, a kte-í neuctívají
nábo$enství pravdy, to p-ísné, to, které nahradilo ostatní nábo$enství, tedy
nábo$enství islámu - z t*ch, kter%m se dostalo Písma, konkrétn* $idé a k-es.ané,
dokud nezaplatí da+ d$izja, ka$doro'ní da+ na n* uvalenou, ochotn*, jsouce
poní$eni, p-ivedeni k poddajnosti a souladu s autoritou islámu.
Ibn Juzayy
(Bojujte proti t(m, kdo$ nev(*í v Boha a v den poslední) Na-ízení bojovat proti
lidem knihy a pop-ení jejich víry v Alláha kv/li slov/m $id/ „Uzayr je syn Bo$í“ a
kv/li slov/m k-es.an/ „Mesiá" je syn Bo$í“. Jejich víra v soudn% den je pop-ena,
proto$e jejich víra není správná. Nep-ijímají p-í"tí sv*t a zmrtv%chvstání. (a
nezakazují to, co zakázal B,h a Jeho posel) proto$e pova$ují za správné mr"iny, krev,
vep-ové atd. (a kte*í neuctívají nábo$enství pravdy), t.j. nep-ijímají islám. (z t(ch,
kter%m se dostalo Písma) Ujas+uje, proti komu je na-ízeno bojovat. Kdy$ byl tento
ver" zjeven, Alláh/v prorok se vypravoval do Tabuku na boj proti k-es.an/m.
(dokud nezaplatí d$izju) U'enci souhlasí s p-ijímáním d$izji od $id/ a k-es.an/.
Zoroastriáni k nim byli p-idáni v souladu se slovy proroka „zacházejte s nimi jako s
lidmi knihy“. Panuje nesouhlas ohledn* jejího p-ijímání od modloslu$ebník/. Není
vybírána od $en, d*dí a "ílenc/. Malik -íká, $e jde o 'ty-i dináry od 'lov*ka, kter%
pou$ívá zlato, a 40 dirham/ od 'lov*ka, kter% pou$ívá st-íbro. Jde o da+ z hlavy.
(vlastní rukou) To má dva v%klady. Jeden je, $e dhimmi platí vlastní rukou a
neposílá nikoho za sebe, ani platbu neodkládá, jak je -e'eno „z ruky do ruky“.
Druh% je pod-ízení a poslu"nost, jako kdy$ se -ekne „podal ruku tomu a tomu
[v%raz znamenající 'pod-ídil se tomu a tomu']“. (jsouce poní$eni), t.j. pokorn*.
as-Suyuti
(Bojujte proti t(m, kdo$ nev(*í v Boha a v den poslední) To je základem pro
p-ijímání d$izji od lidí knihy, a je vyvrácením t*ch, kte-í ji p-ijímají od ostatních.
„Vlastní rukou“ znamená podle Abu Hatima silou, a podle Abu Sufjana podle
mo$ností. Doslovn%m v%znamem je, $e není brána od n*koho ve stavu t*$kostí, jak
-ekl Ibn al-Majishun. Abn Ujajna -ekl, $e „vlastní rukou“ znamená, $e není poslána
po n*kom jiném. To je pou$íváno jako d/kaz t*mi, kte-í -íkají, $e to nemuslim
nem/$e nechat na muslimovi, ale dhimmi musí zaplatit osobn*. (jsouce poní$eni)
Ibn Abbas -ekl: jsouce pod tlakem. Je zaznamenáno, $e al-Mughira -ekl Rustamovi
„Zvu t( k islámu, jinak musí" poní$en( zaplatit d$izju“. Ten -ekl „vím, co znamená
d$izja, ale co znamená poní$ení?“ On odpov*d*l: „Zaplatí" ve stoje a já budu sed(t, a
nad tvojí hlavou bude viset bi&“. Abu !ejch -ekl, $e Said ibn al-Musajab -ekl:
„Doufám, $e se dhimmi unaví placením d$izji, proto$e On *íká ‘dokud nezaplatí d$izju
57
Muslimové vlastními slovy
vlastní rukou jsouce ve stavu naprostého poní$ení’“. To je pou$íváno jako d/kaz t*mi,
kte-í -íkají, $e se vybírá poni$ujícím zp/sobem, tak, $e beroucí sedí a dhimmi stojí
se sklon*nou hlavou a ohnut%mi zády. D$izja je dána na váhu a beroucí chytí
dhimmiho za vousy a uhodí ho do brady. To je odmítáno podle Nawawim, kter%
-ekl: „Tento zp/sob není platn%“. Tento ver" je pou$íván jako d/kaz t*mi, kte-í
-íkají, $e dhimmi jsou ponecháváni v zemi islámu proto, $e chápou, $e se proti nim
nebude bojovat, kdy$ budou platit.
58
Muslimové vlastními slovy
Ibn Kathir k ver"/m 9:5 a 9:29
Ibn Kathir byl jedním z p*edních komentátor, koránu a jeho komentá*e jsou stále
aktivn( &teny a pou$ívány. Úpln% p*eklad jeho sbírky komentá*, do angli&tiny je
dostupn% na internetu.
Ver"e 9:1-5
[‹_ŽOŠ+ Žd‹JY1Šr Žtg‹LŠKŽ*tŠ… ‰_‹NŽ(Šr ŠUŠFŠ!Ž{Šr Œ}Ž{jmt hŒ, Žtg‹•OŒ9Š, - Š?Œ.Œ_ŽB‹Ž<t ŠeA0 Ž‹=Ž]Š2SŠ* Še5Œ^Y/t hŠ/Œs ŒfŒ/g‹'Š{Š… ŒfYK/t ŠeA0 •vŠpqŠ_Š!
Še5Œ_ŒH~ŠJŽ/t †Œ`Ž8‹0 ŠfYK/t YƒŠrŠ… ŒfYK/t ‡Œ`Œ7ŽF‹0 ]
(1. Zpro"t(ní od Boha a posla Jeho pro ty z modloslu$ebník,, s nimi$ jste uzav*eli
úmluvu:)
(2. „Pohybujte se voln( (modloslu$ebníci) po zemi po dobu &ty* m(síc, a v(zte, $e
nejste schopni uniknout zásahu Bo$ímu a $e B,h zahanbí nev(*ící!“)
Pro' není na za'átku této súry basmalah2
Tato vzne"ená súra ('. 9) byla jednou z posledních súr, která byla Alláhovu
poslovi zjevena. Al-Buchari3 zaznamenal, $e al-Bara -ekl, „Poslední zjeven% ver"
byl,
[ŒUŠK~ŠKŠJŽ/t hŒ, Žd‹JOŒ4ŽH‹5 ‹fYK/t Œc‹- ŠbŠ1g‹4ŽHŠ4Ž9Š5]
(A $ádají t( o vysv(tlení. Odpov(z: „B,h vám dává toto vysv(tlení o d(dictví v bo&ní
linii”) [korán 4:176], zatímco poslední súra, která byla zjevena, byla al-Bara“. 4
Basmalah není na za'átku této súry, proto$e spole'níci5, kte-í následovali V/dce
v*-ících Uthmana bin Affana, jí nezapsali do úplného vydání koránu, kter% sebrali.
První 'ást této vzne"ené súry byla zjevena Alláhovu poslovi, kdy$ se vrátil z bitvy u
Tabuku, a to b*hem poutního období, kdy$ Mohamed uva$oval, $e se zú'astní pouti.
P-ipomn*l si ale, $e této pouti se je"t* budou ú'astnit modloslu$ebníci, jak tomu
bylo b*hem p-edchozích let, a $e budou obcházet kolem Kaaby nazí. Necht*l s nimi
2 V%rok „Ve jménu Alláha, milosrdného, slitovného“ na za'átku ka$dé súry koránu krom*
súry 9. Krom* zde zmín*ného vysv*tlení, $e "lo o 'lov*kem provedenou zm*nu Alláhova
písma, existují je"t* dal"í teorie.
3 Znám% muslimsk% u'enec a sb*ratel hadís/, vypráv*ní o skutcích a v%rocích Mohameda
a jeho spole'ník/. Jeho sbírka hadís/ pat-í spolu se sbírkou Muslima mezi dv* nejvíce
cen*né sbírky a podle kritérií tzv. v*dy o hadísech obsahuje pouze vypráv*ní pova$ovaná
za autentická, která se tedy mohou stát základem na-ízení islámského práva
4 Súra '. 9, která je zde komentována, je v 'eském Hrbkov* p-ekladu, kter% pou$íváme,
pojmenována At-Tauba (Pokání). Al-Bara (Ultimátum nebo Poslední v%zva) je jin% název
pro tuté$ súru
5 T.j. Mohamedovi spole'níci
59
Muslimové vlastními slovy
b%t spojován a poslal Abu Bakra as-Sidika, a. je jím Alláh pot*"en, aby ten rok vedl
pou. a seznámil lidi s jejich rituály, a na-ídil mu, aby informoval modloslu$ebníky,
$e na dal"ích poutích se ji$ nebudou moci podílet. Na-ídil mu, aby k lidem pronesl,
[ŒfŒ/g‹'Š{Š… ŒfYK/t ŠeA0 •vŠpqŠ_Š!]
(Zpro"t(ní od Boha a posla Jeho …). Kdy$ Abu Bakr ode"el, prorok poslal Ali bin
Abu Taliba, aby byl tím, kdo donese jako jeho zástupce tuto novinu
modloslu$ebník/m, proto$e byl jeho bratrancem. O tom se zmíníme pozd*ji.
Zve-ejn*ní odmítnutí modloslu$ebník/
Alláh -ekl,
[ŒfŒ/g‹'Š{Š… ŒfYK/t ŠeA0 •vŠpqŠ_Š!]
(Zpro"t(ní od Boha a posla Jeho), je prohlá"ení svobody od v"ech povinností ze
strany Alláha a Jeho posla,
[‰_‹NŽ(Šr ŠUŠFŠ!Ž{Šr Œ}Ž{jmt hŒ, Žtg‹•OŒ9ŠHŠMOŒ.Œ_ŽB‹Ž<t ŠeA0 Ž‹=Ž]Š2SŠ* Še5Œ^Y/t hŠ/Œs]
(pro ty z modloslu$ebník,, s nimi$ jste uzav*eli úmluvu: „Pohybujte se voln(
(modloslu$ebníci) po zemi po dobu &ty* m(síc,”) [korán 9:1-2]. Tyto ver"e se vztahují
na modloslu$ebníky, kte-í s muslimy uzav-eli smlouvy na dobu neur'itou a na ty,
jejich$ smlouvy m*ly skon'it d-íve ne$ za 'ty-i m*síce. Doba trvání t*chto smluv
byla zm*n*na na 'ty-i m*síce. Pokud jde o ty, jejich$ mírové smlouvy m*ly skon'it
v ur'it% den za déle ne$ 'ty-i m*síce, ty m*ly skon'it v ur'en% den bez ohledu na to,
jak daleko byl v budoucnosti, proto$e Alláh -ekl,
[ŽdŒNŒ"Y]‹0 hŠ/Œs Žd‹2Š]ŽNŠ* ŽdŒNŽOŠ/Œs ŽtgZŒ@ŠPŠ,]
(Dodr$ujte tedy pln( v,&i nim úmluvu a$ do vypr"ení lh,ty její) [korán 9:4]. Tak$e
kdokoliv m*l s Alláhov%m poslem uzav-enou mírovou smlouvu, ta m*la trvat a$ do
jejího vypr"ení, jak bylo zaznamenáno od Mohameda bin Kab al-Kuraziho a
dal"ích. Také se zmíníme o hadísu, kter% o tom hovo-í. Abu Mashar al-Madani -ekl,
$e Mohamed bin Kab al-Kurazi a n*kolik dal"ích -eklo, „Alláh/v posel poslal Abu
Bakra, aby vedl devátého roku (po hid$-e6) poutní rituály. Také poslal Ali bin Abi
Taliba s t-iceti nebo 'ty-iceti ver"i ze súry al-Bara (At-Tawba), aby je recitoval
lidem a dal tak modloslu$ebník/m 'ty-i m*síce, b*hem kter%ch se mohou voln*
pohybovat po zemi. Recitoval tyto ver"e v den Arafah (devátého dne m*síce DhulHijjah7). Modloslu$ebník/m bylo poskytnuto dal"ích dvacet dní (m*síc/) DhulHijjah, Muharram, Safar, Rabi al-Awwal a deset dní m*síce Rabi ath-Thani.
Vyhla"oval jim v jejich táborov%ch oblastech, ‘#ádnému modloslu$ebníkovi nebude
6 Mohamed/v nucen% odchod z Mekky do Medíny v roce 622 a za'átek muslimského
letopo'tu
7 T.J. poutního m*síce
60
Muslimové vlastními slovy
po tomto roce povoleno provád*t pou., a $ádná nahá osoba nebude moci obcházet
kolem Domu’“.8
Alláh -ekl,
[•_ŽOŠ& Šg‹NŠ, Žd‹4Ž3‹" ƒŒRŠ, ‹f‹/g‹'Š{Š… Š?Œ.Œ_ŽB‹Ž<t ŠeA0 •p†Œ_Š! ŠfYK/t YƒŠr Œ_Š3Ž.jmt AXŠŽ;t Š‚ŽgŠ5 Œ|SYM/t hŠ/Œs ŒfŒ/g‹'Š{Š… ŒfYK/t ŠeA0 •ƒtŠzŠrŠ…
‰dOŒ/Šr ‰utŠ^ŠFŒ! Žt…‹_ŠHŠ. Še5Œ^Y/t Œ_ABŠ!Š… ŒfYK/t †Œ`Œ7ŽF‹0 ‹_ŽOŠ+ Žd‹JY1Šr Žtg‹LŠKŽ*SŠ, Žd‹4ŽOY/ŠgŠ" ƒŒsŠ… Žd‹JY/ ]
(3. Provolání od Boha a posla Jeho k lidem v den velké pouti: B,h a Jeho posel se
z*íkají závazk, v,&i modloslu$ebník,m; jestli$e se v"ak kajícn( obrátíte, bude to pro vás
lep"í, jestli$e se v"ak odvrátíte zády, v(zte, $e nejste schopni uniknout zásahu Bo$ímu. A
oznam t(m, kdo$ neuv(*ili, zv(st radostnou o trestu bolestném!)
Alláh v tomto prohlá"ení -íká,
(od Boha a posla Jeho), jako varování lidem,
[ŒfŒ/g‹'Š{Š… ŒfYK/t ŠeA0]
[Œ_Š3Ž.jmt AXŠŽ;t Š‚ŽgŠ5]
(v den velké pouti), v den Ob*tování, nejlep"í a nejjasn*j"í den poutních rituál/,
b*hem kterého dochází k nejv*t"ímu shromá$d*ní lidí.
[‹f‹/g‹'Š{Š… Š?Œ.Œ_ŽB‹Ž<t ŠeA0 •p†Œ_Š! ŠfYK/t YƒŠr]
(B,h a Jeho posel se z*íkají závazk, v,&i modloslu$ebník,m) jsou svobodní od
v"ech závazk/ v/'i nim. Alláh dále vyz%vá modloslu$ebníky k pokání,
[Žd‹4Ž3‹" ƒŒRŠ,]
(jestli$e se v"ak kajícn( obrátíte), od "patného vedení a modloslu$ebnictví,
kterému se oddáváte,
[Žd‹4ŽOY/ŠgŠ" ƒŒsŠ… Žd‹JY/ •_ŽOŠ& Šg‹NŠ,]
(bude to pro vás lep"í, jestli$e se v"ak odvrátíte zády), a budete trvat na sv%ch
zp/sobech,
[ŒfYK/t †Œ`Œ7ŽF‹0 ‹_ŽOŠ+ Žd‹JY1Šr Žtg‹LŠKŽ*SŠ,]
(v(zte, $e nejste schopni uniknout zásahu Bo$ímu) Alláh je nad vámi a vy jste
v"ichni v jeho sev-ení, pod jeho mocí a v/lí,
[‰dOŒ/Šr ‰utŠ^ŠFŒ! Žt…‹_ŠHŠ. Še5Œ^Y/t Œ_ABŠ!Š…]
8 T.j. kolem Kaby v Mekce
61
Muslimové vlastními slovy
(A oznam t(m, kdo$ neuv(*ili, zv(st radostnou o trestu bolestném!) kter% jim
p-inese potupu a utrpení v tomto $ivot* a muka -et*z/ a ostnat%ch $elezn%ch ty'í v
$ivot* posmrtném. Al-Buchari zaznamenal, $e Abu Hurajra -ekl, „Abu Bakr m*
poslal b*hem pouti s dal"ími v den Ob*tování, abych vyhlásil v Min*, $e po tomto
roce nebude $ádnému modloslu$ebníkovi dovoleno podílet se na pouti, ani nebude
nahé osob* povoleno obcházet Kabu“. Humajd -ekl, „Protok potom poslal Aliho bin
Abi Taliba a na-ídil mu, aby vyhla"oval al-Baru“.9 Abu Hurajra -ekl, „Ali s námi
"í-il al-Baru na shromá$d*ní v Min* v den Ob*tování a vyhla"oval, $e $ádn%
modloslu$ebník se po tomto roce nezú'astní pouti, ani nebude $ádná nahá osoba
obcházet D/m“. Al-Buchari také zaznamenal tento hadís, ve kterém Abu Hurajra
-ekl, „V den Nahr m* Abu Bark poslal spole'n* s dal"ími zpravodaji do Miny, abych
ve-ejn* vyhlásil, $e ‘#ádnému pohanovi nebude po tomto roce povoleno vykonat
pou. a $ádné nahé osob* nebude povoleno obcházet Kabu’. Abu Bakr vedl b*hem
této poutní sezóny lidi a b*hem roku 'Rozlu'kové pouti'10, kdy pou. vykonal prorok,
se jí nezú'astnil $ádn% modloslu$ebník“. To je vypráv*ní, které al-Buchari
zaznamenal v knize o d$ihádu. Mohamed bin Ishák zaznamenal vypráv*ní od Abu
D$afara Mohameda bin Ali bin al-Husajna, kter% -ekl, „Kdy$ byla Alláhovo poslovi
zjevena al-Bara a on poslal Abu Bakra, aby dohlí$el na poutní rituály lidí, byl
dotázán, ‘Alláh/v posle! Pro' nepo"le" toto poselství Abu Bakrovi?’ Proto -ekl,
«iŒ4ŽOŠ! ŒcŽ2Šr ŽeŒ0 •c‹$Š{ SY/Œs iAMŠ* ‡AyŠQ‹5 Šm»
(Nebude to p*ijato, jako by to pocházelo od m(, pokud to nebude od &lena mé
rodiny.) Pak zavolal Aliho a -ekl mu,
«o•_Œ,SŠ. ŠUYMŠŽ:t ‹c‹&Ž]Š5 Šm ‹fY1Šr ohˆMŒ> tg‹FŠLŠ4Ž$t tŠzŒs Œ_Ž•YM/t Š‚ŽgŠ5 Œ|SYM/t iŒ, ŽƒAzŠrŠ… ŠvŠptŠ_Š! Œ{Ž]Šl ŽeŒ0 ŒUYCŒIŽ/t Œ„Œ^NŒ! Žx‹_Ž&t
‹fŠ/ Šg‹NŠ, •]ŽNŠ* d•K'… fOK* fK/t hKl ŒfK/t Œ•g‹'Š{ Š]ŽMŒ* ‹fŠ/ ŠƒSŠ. ŽeŠ0Š… o•ƒSŠ5Ž_‹* ŒVŽOŠ3Ž/SŒ! ‹ g‹DŠ5 ŠmŠ… o•€Œ_ŽB‹0 Œ‚SŠFŽ/t Š]ŽFŠ! ZX‹•Š5 ŠmŠ…
fŒ"Y]‹0 hŠ/Œs»
(Vezmi tuto &ást ze za&átku al-Bary a vyhla" mezi lidem v den Ob(tování, kdy$ se
shromá$dí v Min(, $e $ádn% nev(*ící nevstoupí do ráje, $ádnému modloslu$ebníkovi
nebude po tomto roce povoleno vykonávat pou+, nebude mo$né obcházet Kabu nah% a
kdokoliv uzav*el smlouvu s Alláhov%m poslem, ta z,stane platná dokud nevypr"í.)
Ali jel na velbloudici Alláhova posla jménem al-Adba, dokud na cest* nedojel
Abu Bakra. Kdy$ ho Abu Bakr spat-il, -ekl, „Jsi zde jako velitel nebo jako
následovník?“ Ali odpov*d*l, „Následovník“. Pokra'ovali. Abu Bakr vedl lidi na
pouti zatímco Arabové tábo-ili na sv%ch b*$n%ch místech z d$ahilije.11 V den
Ob*tování se Ali bin Abi Talib postavil a prohlásil, „Lidé! #ádn% nev*-ící nebude
p-ijat do ráje, $ádn% modloslu$ebník se nebude moci zú'astnit p-í"tí rok pouti,
nebude $ádné obcházení Kaby v nahot* a ka$d%, kdo má smlouvu s Alláhov%m
9 T.j. aby pohan/m recitoval ver"e, které jsou zde komentovány
10 Poslední pou. v Mohamedov* $ivot*
11 Období p-edislámské nev*domosti
62
Muslimové vlastními slovy
poslem, ta z/stane platná, dokud její platnost nevypr"í“. #ádn% modloslu$ebník se
tedy nezú'astnil po tomto roce pouti a obcházení v nahot* kolem Kaby ustalo. Pak
se vrátili za Alláhov%m poslem. To bylo tedy prohlá"ení nevinnosti, kdokoliv z
modloslu$ebník/, kdo nem*l smlouvu, získal mírovou smlouvu na jeden rok a
kdokoliv smlouvu m*l, ta z/stala platná a$ do vypr"ení její platnosti.“
[hŠ/Œs Žd‹2Š]ŽNŠ* ŽdŒNŽOŠ/Œs ŽtgZŒ@ŠPŠ, ˆt]Š%Šr Žd‹JŽOŠKŠ* Žt…‹_ŒN~ŠE‹5 ŽdŠ/Š… ˆS6ŽOŠ( Žd‹.g‹C‹IMŠ5 ŽdŠ/ Yd‹# Š?Œ.Œ_ŽB‹Ž<t ŠeA0 dZ"]ŠN~Š* Še5Œ^Y/t YmŒs
Š?ŒIY4‹Ž<t ZTŒ•‹5 ŠfYK/t YƒŒs ŽdŒNŒ"Y]‹0 ]
(4. V%jimku tvo*í ti modloslu$ebníci, s nimi$ jste uzav*eli úmluvu a kte*í vám potom
nikterak ne"kodili a nikomu proti vám nepomáhali. Dodr$ujte tedy pln( v,&i nim
úmluvu a$ do vypr"ení lh,ty její, nebo+ B,h v(ru miluje ty, kdo$ jsou bohabojní.)
Existující mírové smlouvy z/staly platné do vypr"ení jejich platnosti
Toto je v%jimka upravující nejdel"í dobu trvání smlouvy pro ty, kte-í m*li
obecnou smlouvu - bez zmínky o 'ase - na 'ty-i m*síce. Dostali 'ty-i m*síce, po
které mohli cestovat zemí a hledat úto'i"t* tam, kde si p-áli. Tam, kde byla
smlouva uzav-ena k ur'enému datu, m*la platit a$ do tohoto dohodnutého termínu.
Ti, kte-í spadali do této kategorie, se nicmén* museli zdr$et poru"ení podmínek
smlouvy s muslimy a pomoci nemuslim/m proti muslim/m. Tento druh mírové
smlouvy s muslimy m*l trvat a$ do konce smlouvy. Alláh vyzval k dodr$ování
takov%ch mírov%ch smluv, kdy$ -ekl,
[Š?ŒIY4‹Ž<t ZTŒ•‹5 ŠfYK/t YƒŒs]
(nebo+ B,h v(ru miluje ty, kdo$ jsou bohabojní) [korán 9:4], kte-í dodr$ují své
sliby.
[‰]ŠlŽ_Š0 Yc‹. Žd‹NŠ/ Žt…‹]‹FŽ-tŠ… Žd‹2…‹_‹CŽ%tŠ… Žd‹2…‹^‹&Š… Žd‹2g‹LZ"]Š$Š… ‹WŽOŠ% Š?Œ.Œ_ŽB‹Ž<t Žtg‹K‹4Ž-SŠ, ‹‚‹_‹Ž;t ‹_‹NŽ(Š[t Š\ŠKŠ91t tŠzŒRŠ,
•dOŒ%Y{ •{g‹HŠ+ ŠfYK/t YƒŒs Žd‹NŠKOŒ3Š' ŽtgZKŠ8Š, ŠvgŠ.Y`/t Žt‹gŠ"tpŠ… ŠvgŠKYC/t Žtg‹0SŠ-ŠrŠ… Žtg‹!SŠ" ƒŒRŠ, ]
(5. A a$ uplynou posvátné m(síce, pak zabíjejte modloslu$ebníky, kdekoliv je
najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim v"emo$né nástrahy! Jestli$e se
v"ak kajícn( obrátí, budou dodr$ovat modlitbu a dávat almu$nu, nechte je jít cestou
jejich, v$dy+ B,h je v(ru odpou"t(jící, slitovn%.)
Toto je Ver" me'e
Mujahid, Amr bin Shuayb, Muhammad bin Ishaq, Qatadah, As-Suddi a AbdurRahman bin Zayd bin Aslam -ekli, $e 'ty-i m*síce, o kter%ch tento ver" hovo-í, jsou
'ty-i m*síce milosti zmín*né v p-edchozím ver"i,
63
Muslimové vlastními slovy
[‰_‹NŽ(Šr ŠUŠFŠ!Ž{Šr Œ}Ž{jmt hŒ, Žtg‹•OŒ9Š,]
(Pohybujte se voln( po zemi po dobu &ty* m(síc,) Alláh dále -ekl,
[‹‚‹_‹Ž;t ‹_‹NŽ(Š[t Š\ŠKŠ91t tŠzŒRŠ,]
(A a$ uplynou posvátné m(síce …), co$ znamená „Po skon'ení 'ty- m*síc/, b*hem
kter%ch jsme vám zakázali bojovat proti modloslu$ebník/m, a které jsou obdobím
milosti, které jsme jim dali, pak s nimi bojujte a zabíjejte je v"ude, kde je najdete“.
Alláh/v dal"í v%rok,
[Žd‹2g‹LZ"]Š$Š… ‹WŽOŠ% Š?Œ.Œ_ŽB‹Ž<t Žtg‹K‹4Ž-SŠ,]
(pak zabíjejte modloslu$ebníky, kdekoliv je najdete), znamená na zemi obecn*, s
v%jimkou posvátného území, proto$e Alláh -ekl,
[Žd‹2g‹K‹4Ž-SŠ, Žd‹.g‹KŠ4~Š- ƒŒRŠ, ŒfOŒ, Žd‹.g‹KŒ4~ŠI‹5 hY4Š% Œ‚tŠ_ŠŽ;t Œ]Œ7Ž9ŠŽ<t Š]MŒ* Žd‹2g‹KŒ4~ŠI‹" ŠmŠ…]
(Av"ak nebojujte s nimi poblí$e Me"ity posvátné, dokud oni s vámi zde neza&nou
bojovat. Jestli$e v"ak vás tam napadnou, zabte je.) [korán 2:191] Alláh -íká,
[Žd‹2…‹^‹&Š…]
(zajímejte je), n*které popravte a jiné dr$te jako zajatce,
[‰]ŠlŽ_Š0 Yc‹. Žd‹NŠ/ Žt…‹]‹FŽ-tŠ… Žd‹2…‹_‹CŽ%tŠ…]
(obléhejte je a chystejte proti nim v"emo$né nástrahy), ne'ekejte, a$ je najdete.
Rad*ji je vyhledávejte a obléhejte je v jejich oblastech a pevnostech, sbírejte o nich
informace na r/zn%ch cestách a plavebních kanálech, aby jim to, co je "iroké,
p-ipadalo jako úzké. Tímto zp/sobem nebudou mít jinou volbu ne$ zem-ít nebo
p-ijmout islám,
[•dOŒ%Y{ •{g‹HŠ+ ŠfYK/t YƒŒs Žd‹NŠKOŒ3Š' ŽtgZKŠ8Š, ŠvgŠ.Y`/t Žt‹gŠ"tpŠ… ŠvgŠKYC/t Žtg‹0SŠ-ŠrŠ… Žtg‹!SŠ" ƒŒRŠ,]
(Jestli$e se v"ak kajícn( obrátí, budou dodr$ovat modlitbu a dávat almu$nu, nechte
je jít cestou jejich, v$dy+ B,h je v(ru odpou"t(jící, slitovn%.) Abu Bakr as-Sidik pou$il
tento a dal"í vzne"ené ver"e jako d/kaz nutnosti boje proti t*m, kte-í p-estali platit
zakat.12 Tyto ver"e povolují bojovat proti lidem, dokud nep-ijmou islám a neza'nou
dodr$ovat jeho na-ízení a povinnosti. Alláh zde hovo-í o nejd/le$it*j"ích aspektech
islámu, v'etn* t*ch, které jsou mén* d/le$ité. Nejvy""ími prvky islámu jsou jist*
Dv* sv*dectví13, modlitba, která je Alláhov%m právem, pak zakat, kter% prospívá
chud%m a pot-ebn%m. To jsou nejvzne"en*j"í 'iny, které mohou stvo-ení konat, a to
12 Pravidelnou da+ pro muslimy pou$ívanou podle dan%ch pravidel
13 !ahada, t.j. v%rok „Není boha krom* Alláha a Mohamed je jeho prorokem“
64
Muslimové vlastními slovy
je d/vod, proto Alláh 'asto hovo-í o modlitb* a zakatu sou'asn*. Dva Sahihy
zaznamenávají14, $e Ibn Omar -ekl, $e Alláh/v posel -ekl,
«vSŠ.Y`/t tg‹"ŽQ‹5Š… ŠvŠnYC/t tg‹LOŒI‹5Š… ŒfK/t ‹•g‹'Š{ tˆ]YLŠ•‹0 YƒŠrŠ… ‹fK/t SY/Œs ŠfŠ/Œs Šm ŽƒŠr t…‹]ŠNŽBŠ5 hY4Š% Š|SYM/t ŠcŒ"SŠ-‹r ŽƒŠr ‹wŽ_Œ0‹r»
(Bylo mi na*ízeno bojovat proti lidem, dokud nedosv(d&í, $e není bo$stva hodného
uctívání krom( Alláha a $e Mohamed je Alláhov%m poslem, dokud nezavedou modlitby
a nebudou platit zakat.) Tento vzne"en% ver" (9:5) byl nazván Ver"em me'e, o kterém
ad-Dahhak bin Muzahim -ekl, „Ru"í v"echny mírové smlouvy mezi prorokem a
modloslu$ebníky, ka$dou smlouvu a ka$dou podmínku“. Al-Awfi -ekl, $e Ibn Abbas
komentoval: „#ádn% modloslu$ebník nem*l po zjevení súry Bara ji$ nadále smlouvu
nebo slib bezpe'í. V"echny mírové smluvy uzav-ené p-ed zjevením a vyhlá"ením
súry Barah skon'ily desátého dne m*síce Rabi al-Akhir“.
Ver" 9:29
Na-ízení bojovat proti Lidem knihy15, dokud nebudou platit d$izju16
Alláh -ekl,
[ŠeŒ0 AaŠŽ;t Še5Œy Šƒg‹M5Œ]Š5 ŠmŠ… ‹f‹/g‹'Š{Š… ‹fYK/t Š‚Y_Š% SŠ0 Šƒg‹0A_Š•‹5 ŠmŠ… Œ_Œ&jmt Œ‚ŽgŠOŽ/SŒ! ŠmŠ… ŒfYK/SŒ! Šƒg‹MŒ0ŽQ‹5 Šm Še5Œ^Y/t Žtg‹KŒ4~ŠŠƒ…‹_ŒG~Šl Žd‹2Š… ‰]Š5 eŠ* ŠUŠ5Ž`ŒŽ:t Žtg‹DŽF‹5 hY4Š% ŠT~Š4ŒJŽ/t Žtg‹"…‹r Še5Œ^Y/t ]
(Bojujte proti t(m, kdo$ nev(*í v Alláha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal
Alláh a Jeho posel, a kte*í neuctívají nábo$enství pravdy, z t(ch, kter%m se dostalo
Písma, dokud nedají poplatek p*ímo vlastní rukou, jsouce poní$eni.)
Proto pokud Lidé knihy nev*-í v Mohameda, nemají $ádnou prosp*"nou víru v
$ádného posla ani v to, co poslové p-inesli. Místo toho následují svá nábo$enství,
proto$e odpovídají jejich p-edstavám, chtí'i a zp/sob/m jejich p-edk/, nikoliv
proto, $e jsou Alláhov%m zákonem a nábo$enstvím. Pokud by byli praví v*-ící ve
svá nábo$enství, jejich víra by je sm*rovala k Mohamedovi, proto$e v"ichni proroci
p-inesli dobré zprávy o Mohamedov* p-íchodu a na-ídili jim, aby ho poslouchali a
následovali. P-esto kdy$ byl seslán mu nev*-ili, a'koliv je nejmocn*j"ím ze v"ech
posl/. Nenásledují nábo$enství d-ív*j"ích posl/ proto$e pocházela od Alláha, ale
proto, $e odpovídají jejich touhám a chtí'/m. Proto jim není jejich vyhla"ovaná víra
v d-ív*j"í proroky nijak prosp*"ná, proto$e nev*-í v hlavního, nejmocn*j"ího,
posledního a nejdokonalej"ího ze v"ech prorok/. Proto Alláh/v v%rok,
14 Sbírky hadís/ od Muslima a Buchariho, viz také
15 K-es.an/m a #id/m (a podle n*kter%ch "kol islámské jurisprudence také
zoroastriánc/m)
16 Pravidelnou a poni$ující da+ z hlavy pro nemuslimské pod-ízené muslimského státu,
kte-í nep-ijali islám, je jim ale v omezené mí-e povoleno praktikovat jejich nábo$enství
65
Muslimové vlastními slovy
[ŠeŒ0 AaŠŽ;t Še5Œy Šƒg‹M5Œ]Š5 ŠmŠ… ‹f‹/g‹'Š{Š… ‹fYK/t Š‚Y_Š% SŠ0 Šƒg‹0A_Š•‹5 ŠmŠ… Œ_Œ&jmt Œ‚ŽgŠOŽ/SŒ! ŠmŠ… ŒfYK/SŒ! Šƒg‹MŒ0ŽQ‹5 Šm Še5Œ^Y/t Žtg‹KŒ4~ŠŠT~Š4ŒJŽ/t Žtg‹"…‹r Še5Œ^Y/t]
(Bojujte proti t(m, kdo$ nev(*í v Alláha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal
Alláh a Jeho posel, a kte*í neuctívají nábo$enství pravdy, z t(ch, kter%m se dostalo
Písma)
Tento ctihodn% ver" byl zjeven s p-íkazem boje proti Lidem knihy poté, co byli
pora$eni pohané, lidé se ve velkém mno$ství p-ihla"ovali k islámu a byla zaji"t*na
muslimská vláda nad Arabsk%m poloostrovem. Alláh na-ídil devátého roku po
hid$-e svému poslovi, aby bojoval proti Lidem Písem, #id/m a k-es.an/m, a aby
p-ipravil svojí armádu na boj proti ,íman/m a vyzval lidi k d$ihádu oznámením
sv%ch zám*r/ a cíl/. Alláh/v posel poslal zprávy o sv%ch zám*rech do r/zn%ch
oblastí kolem Medíny, aby shromá$dil síly, a shromá$dil armádu o t-iceti tisících
lidech. N*kte-í lidé z Medíny a n*kte-í pokrytci z/stali pozadu, proto$e ten rok byl
rokem sucha a intenzivního horka. Alláh/v posel vyrazil sm*rem k Ash-Sham, aby
bojoval proti ,íman/m, a$ dorazil k Tabuku, kde rozbil u jeho vodních zdroj/ asi
na dvacet dní tábor. Pak se modlil k Alláhovi o rozhodnutí a vrátil se zp*t do
Medíny, proto$e to byl t*$k% rok a lidé byli slabí, jak je"t* zmíníme, pokud Alláh
dá.
Placení d$izji je známkou nevíry a potupy
Alláh -ekl,
[ŠUŠ5Ž`ŒŽ:t Žtg‹DŽF‹5 hY4Š%]
(dokud nedají poplatek), pokud se nerozhodnou p-ijmout islám,
(vlastní rukou), pora$eni a poddan*,
[‰]Š5 eŠ*]
[Šƒ…‹_ŒG~Šl Žd‹2Š…]
(jsouce poní$eni), potupeni, poní$eni a sní$eni. Muslim/m proto není povoleno
p-iznávat 'est lidem dhimmy17 nebo je povy"ovat nad muslimy, proto$e jsou ubozí,
potupení a poní$ení. Muslim18 zaznamenal od Abu Hurajry, $e prorok -ekl,
«fŒIŠOŽkŠr hŠ/Œs ‹„…Z_ŠDŽkSŠ, ‰a5Œ_Š) iŒ, Žd‹2Š]Š%Šr Žd‹4OŒIŠ/ tŠzŒsŠ… oŒ‚ŠnY9/SŒ! †Š{SŠCYM/tŠ… Šyg‹NŠOŽ/t t…‹pŠ]Ž3Š" Šm»
17 Dhimma je islámská instituce poni$ujícího postavení k-es.an/ a #id/ pod vládou islámu,
která je tímto ver"em ustanovována
18 Znám% muslimsk% u'enec a sb*ratel hadís/, vypráv*ní o skutcích a v%rocích Mohameda
a jeho spole'ník/. Jeho sbírka hadís/ pat-í spolu se sbírkou al-Buchariho mezi dv*
nejvíce cen*né sbírky a podle kritérií tzv. v*dy o hadísech obsahuje pouze vypráv*ní
pova$ovaná za autentická, která se tedy mohou stát základem na-ízení islámského
práva
66
Muslimové vlastními slovy
(Neuzavírejte mír s #idy a k*es+any, a pokud je potkáte na cest(, p*inu+te je jít tou
nejmén( úzkou cestou.)
To je d/vod, pro' V/dce v*-ících Omar bin al-Chatab19, a. je jím Alláh pot*"en,
po$adoval, aby byly k-es.any spln*ny dob-e známé podmínky, které zajistily jejich
trvalé poní$ení, degradaci a pohanu. U'enci hadís/ vypráv*li od Abdur-Rahman
bin Ghanm al-Ashariho, $e -ekl, „Zaznamenal jsem od Omara bin al-Chataba, a. je
jím Alláh pot*"en, podmínky mírové smlouvy20, které uzav-el s k-es.any z AshShamu21:
‘Ve jménu Alláha, Milosrdného, Slitovného. Toto je dokument pro
slu$ebníka Alláhova Omara, V/dce v*-ících, od k-es.an/ z toho a toho
m*sta. Kdy$ jste vy (muslimové) p-i"li k nám, po$ádali jsme o bezpe'í
pro nás, na"e d*ti, majetek a stoupence na"eho nábo$enství. Sami jsme
na sebe uvalili podmínky22, $e v na"í oblasti ani nepostavíme klá"ter,
kostel ani útulek pro mnicha, ani neopravíme svatostánek, kter%
pot-ebuje opravu, ani je nebudeme pou$ívat za ú'elem nep-átelství k
muslim/m. Nebudeme bránit $ádnému muslimovi v odpo'inku v na"ich
kostelech, a. u$ p-ijde ve dne nebo v noci, a otev-eme dve-e [na"ich
svatostánk/] poutník/m a kolemjdoucím. Ti muslimové, kte-í p-i"li jako
hosté, budou dostávat ubytování a jídlo po t-i dny. Nepustíme do na"ich
kostel/ a dom/ "peha proti islámu ani nebudeme skr%vat klam [nebo
zradu] proti muslim/m. Nebudeme u'it na"e d*ti korán, propagovat
praxi modloslu$ebnictví, zvát n*koho k modloslu$ebnictví nebo bránit
na"im p-átel/m v p-ijetí islámu, pokud se tak rozhodnou. Budeme
respektovat muslimy, odejdeme z místa, na kterém sedíme, pokud se na
n* budou chtít posadit. Nebudeme napodobovat jejich oble'ení, 'apky,
turbany, sandály, ú'esy, mluvu, p-ezdívky a jména, nebo jezdit se
sedlem, nosit me' na zádech, po-izovat zbran* $ádného druhu ani
nebudeme zbran* nosit. Nebudeme pou$ívat pe'eti v arab"tin* ani
prodávat alkohol. Budeme si st-íhat vlasy na 'ele, nosit na"e zvykové
oble'ení, a. u$ jsme kdekoliv, a kolem pasu budeme nosit opasek,
nebudeme ve-ejn* vzty'ovat k-í$e a ukazovat je a na"e knihy na
ve-ejnosti na muslimsk%ch cestách a trzích. Nebudeme rozeznívat zvony
na"ich kostel/ jinak ne$ ti"e, nebudeme zvy"ovat na"e hlasy p-i recitaci
na"ich svat%ch knih v kostelech v p-ítomnosti muslim/, ani nebudeme
19 Mohamed/v spole'ník a po jeho smrti druh% chalífa
20 Je známa jako Omarova smlouva a je spolu s komentovan%m ver"em základem
postavení Lidí knihy (dhimmi) pod vládou islámu
21 Oblasti S%rie, Libanonu, Palestiny a Jordánu, po dobytí Omarov%mi muslimsk%mi
vojsky
22 Je zábavné, $e n*kte-í muslimové pou$ívají v diskusích s nemuslimy zcela vá$n*
argument, $e tento dokument byl skute'n* sestaven pora$en%mi k-es.any bez nátlaku
hrozby v p-ípad* nepod-ízení se poni$ujícím podmínkám muslim/ zavád*n%ch
komentovan%m ver"em a Omarovou smlouvou
67
Muslimové vlastními slovy
zvy"ovat hlasy [b*hem modliteb] na na"ich poh-bech, nebo zapalovat
pochodn* na poh-ebních procesích na muslimsk%ch cestách nebo na
jejich trzích. Nebudeme poh-bívat na"e mrtvé vedle muslimsk%ch
mrtv%ch, nebo kupovat sluhy, kte-í byli zajati muslimy. Budeme d*lat
muslim/m pr/vodce a nebudeme naru"ovat jejich soukromí v jejich
domovech’.
Kdy$ jsem dal tento dokument Omarovi, ten k n*mu dodal, ‘Nezbijeme
$ádného muslima. Toto jsou podmínky, které jsme si ur'ili proti sob* a
stoupenc/m na"eho nábo$enství v%m*nou za bezpe'í a ochranu. Pokud
n*kter% z t*chto slib/ poru"íme, pak je na"e dhimma (smlouva o
ochran*) poru"ena a vám je povoleno u'init s námi to, co je vám
povoleno u'init s odporujícími lidmi a vzbou-enci’“.
68
Muslimové vlastními slovy
Mohamed a d$ihád podle sunny
Následující text je v%b*rem hadís/ z kapitoly „D$ihád“ ze sbírky hadís/, neboli
záznam/ o 'inech a v%rocích proroka islámu Mohameda, jak je zaznamenal imám
Buchari. Buchariho sbírka obsahuje, m*-eno kritérii tzv. v*dy o hadísech, pouze ty
hadísy, které jsou pova$ovány za autentické, a je spolu se sbírkou imáma Muslima
jednou ze dvou nejv%"e hodnocen%ch sbírek hadís/.
41. Vypráv*l Abduláh bin Masud:
Zeptal jsem se Alláhova proroka, „Alláhovo proroku! Jak% skutek je nejlep"í?“
Odpov*d*l, „Nabídnout modlitby v d-íve ur'en%ch pevn%ch 'asech“. Zeptal jsem se,
„Jak% je dal"í dobr% skutek?“ Odpov*d*l, „B%t dobr% k rodi'/m a plnit své
povinnosti v/'i nim“. Pak jsem se zeptal, „Jak% je dal"í dobr% skutek?“ Odpov*d*l,
„Ú'astnit se d$ihádu za Alláhovu v*c“. Dál jsem se Aláhova proroka neptal a
kdybych se zeptal, -ekl by mi více.
44. Vypráv*l Abu Hurajra:
K Alláhovo prorokovi p-i"el mu$ a -ekl, „,ekni mi o takovém skutku, kter% se
vyrovná d$ihádu (v odm*n*)?“. Odpov*d*l, „Nenacházím takov% skutek“. Pak
dodal, „M/$e", zatímco muslim"tí bojovníci jsou na boji"ti, vstoupit do svojí me"ity
a modlit se bez ustání a postit se a nikdy neporu"it sv/j p/st?“ Mu$ -ekl, „Kdo by to
dokázal?“ Abu Hurajra dodal, „Mud$ahíd (t.j. muslimsk% bojovník) je odm*n*n
dokonce i za kroky svého kon*, zatímco chodí okolo (p-i pastv*) p-ivázán na
dlouhém provazu“.
45. Vypráv*l Abu Sajíd al-Chudri:
N*kdo se zeptal, „Alláhovo proroku! Kdo je nejlep"í mezi lidmi?“ Alláh/v prorok
odpov*d*l, „V*-ící, kter% sv%m $ivotem a majetkem bojuje ze v"ech sv%ch sil“.
Zeptali se, „Kdo je dal"í?“ Odpov*d*l, „V*-ící, kter% z/stává na jedné z horsk%ch
cest, uctívá Alláha a chrání lidi p-ed zlem v sob*“.
46. Vypráv*l Abu Hurajra:
Sly"el jsem Alláhova proroka -íkat, „P-íklad mud$ahída v Alláhov* v*ci – a Alláh
ví lépe, kdo skute'n* bojuje za jeho v*c – je jako osoba, která se neustále postí a
modlí. Alláh zaji".uje, $e p-ijme mud$ahída za svojí v*c do ráje, pokud bude zabit,
jinak ho v bezpe'í vrátí do jeho domova s odm*nami a s vále'nou ko-istí“.
69
Muslimové vlastními slovy
49. Vypráv*l Samura:
Prorok -ekl, „Minulou noc ke m* p-i"li dva mu$i (ve snu) a nechali m* vystoupit na
strom a pak m* p-ijali do lep"ího a vzne"en*j"ího domu, jeho$ jsem lep"í nevid*l.
Jeden z nich -ekl, ‘Toto je d/m mu'edník/’“.
50. Vypráv*l Anas bin Malik:
Prorok -ekl, „Jediné úsilí (boje) za Alláhovu v*c dopoledne nebo odpoledne je lep"í
ne$ cel% sv*t a v"echno v n*m“.
53. Vypráv*l Anas bin Malik:
Prorok -ekl, „Nikdo, kdo zem-e a dostane od Alláha dobré (v posmrtném $ivot*) si
nebude p-át, aby se vrátil do tohoto $ivota, ani kdyby m*l dostat cel% sv*t a
v"echno, co je v n*m, krom* mu'edníka, kter% vidí nad-azenost mu'ednictví a bude
se chtít vrátit zp*t nechat se znovu zabít (za Alláhovu v*c)“.
Vypráv*l Anas: Prorok -ekl, „Jediná snaha za Alláhovu v*c odpoledne nebo
dopoledne je lep"í ne$ cel% sv*t a v"echno, co je v n*m. Místo v ráji malé jako luk
nebo bi' jednoho z vás je lep"í, ne$ cel% sv*t a v"echno, co je v n*m. A kdyby se
lidem na zemi zjevila huriska z ráje, naplnila by prostor mezi rájem a zemí sv*tlem
a p-íjemnou v/ní a její pokr%vka hlavy je lep"í, ne$ sv*t a v"echno, co je v n*m“.
54. Vypráv*l Abu Hurajra:
Prorok -ekl, „P-i N*m, v Jeho$ rukou je m/j $ivot! Kdyby nebylo n*kter%ch mu$/
mezi v*-ícími, kte-í neradi z/stávají za mnou a kter%m nemohu poskytnout
dopravní prost-edek, jist* bych nikdy nez/stal za $ádnou sarijou (armádní
jednotkou) p-ipravující se v Alláhov* v*ci. P-i n*m, v jeho$ rukou je m/j $ivot! Rád
bych se stal mu'edníkem v Alláhov* v*ci a pak byl vzk-í"en a znovu se stal
mu'edníkem a pak byl znovu vzk-í"en a znovu se stal mu'edníkem“.
63. Vypráv*l al-Bara:
Mu$, jeho$ tvá- byla skryta za $eleznou maskou (t.j. byl odd*n% v pancí-i), p-i"el k
prorokovi a -ekl, „Alláhovo proroku! M*l bych bojovat, nebo nejprve p-ijmout
islám?“ Prorok -ekl, „Nejprve p-ijmi islám a potom bojuj“. Tak p-ijal islám a zem-el
jako mu'edník. Alláh/v prorok -ekl, „Málo práce, ale velká odm*na“. (U'inil velmi
málo (po p-ijetí islámu), bude ale hojn* odm*n*n).
65. Vypráv*l Abu Musa:
K prorokovi p-i"el mu$ a zeptal se, „Mu$ bojuje kv/li vále'né ko-isti; dal"í bojuje za
70
Muslimové vlastními slovy
slávu a t-etí bojuje kv/li dom%"livosti; kter% z nich bojuje za Alláhovu v*c?“ Prorok
-ekl, „Ten, kter% bojuje za to, aby Alláhovo slovo bylo nad-azené, ten bojuje za
Alláhovu v*c“.
68. Vypráv*la Ai"a:
Kdy$ se Alláh/v prorok vrátil v den (bitvy) al-Chandak (t.j. zákopové), slo$il své
zbran* a vykoupal se. Pak k n*mu p-i"el Gabriel, jeho$ hlava byla pokryta
prachem, a -ekl, „Slo$il jsi své zbran*! P-i Alláhovi, já jsem své je"t* neslo$il“.
Alláh/v prorok -ekl, „Kam (jít nyní)?“ Gabriel -ekl, „Tudy“ a ukázal sm*rem ke
kmeni Banu Kurajza. Aláh/v prorok pak na n* vytáhl.
72. Vypráv*l Anas bin Malik:
Prorok -ekl, „Nikdo, kdo vstoupí do ráje, by necht*l jít zp*t, ani kdyby dostal
v"echno na sv*t*, krom* mud$ahída, kter% si p-eje vrátit se na sv*t, aby se mohl
stát mu'edníkem desetkrát kv/li d/stojnosti, které se mu dostane (od Alláha)“.
Vypráv*l al-Mughira bin Shuba: Ná" prorok nám -ekl o poselství na"eho Pána, $e
„Kdokoliv z nás bude zabit, p/jde do ráje“. Omar se proroka zeptal, „Není pravda,
$e mu$i, kte-í jsou zabiti, p/jdou do ráje a jejich (t.j. pohan/) p/jdou do pekelného
ohn*?“ Prorok -ekl, “Ano”.
73. Vypráv*l Abduláh bin Abi Aufa:
Alláh/v prorok -ekl, „V*z, $e ráj spo'ívá pod stínem me'/“.
79. Vypráv*l Ibn Abbas:
V den dobytí (Mekky) prorok -ekl, „Není $ádná emigrace po Dobytí, ale pouze
d$ihád a cíle. Kdy$ jste vyzváni (muslimsk%m v/dcem) k boji, vyra$te okam$it*“.
80i. Vypráv*l Abu Hurajra:
Alláh/v prorok -ekl, „Alláh vítá dva mu$e s úsm*vem; jeden z nich zabil druhého a
oba vstoupí do ráje. Jeden bojuje za Alláhovu v*c a je zabit. Pozd*ji Alláh promine
vrahovi, kter% se také stane mu'edníkem (v Alláhov* v*ci)“.
82. Vypráv*l Abu Hurajra:
Alláh/v prorok -ekl, „P*t je pova$ováno za mu'edníky: Ti, kte-í zem-ou kv/li
moru, b-i"ním nemocem, utopí se nebo spadnou z budovy atd., a mu'edníci v
Alláhov* v*ci“.
71
Muslimové vlastními slovy
84. Vypráv*l al-Bara:
Kdy$ bylo zjeveno bo$ské zjevení „Ti z v*-ících, kte-í z/stali sed*t doma“, prorok
poslal pro Zajda (bin Thabita), kter% p-i"el s lopatkovou kostí a napsal ho na ní. Ibn
um-Maktum si st*$oval na svojí slepotu a p-i"lo následující zjevení: „Nejsou si
rovni ti v*-ící, kte-í z/stali sed*t doma – krom* t*ch, kdo$ jsou neschopní, s t*mi,
kdo$ usilovn* bojují na stezce Alláhov* majetkem sv%m i osobami sv%mi“. (korán
4.95)
153. Vypráv*l Omar:
Majetek kmene Banu Nadir, kter% dal Alláh svému prorokovi jako ko-ist, nezískali
muslimové se sv%mi ko+mi a velbloudy. Majetek proto pat-il Alláhovo prorokovi,
kter% z n*j dával své rodin* na ka$doro'ní v%daje a zbytek utratil za zbran* a kon*,
aby byly pou$ity v Alláhov* v*ci.
175. Vypráv*l Chalid bin Madan:
#e mu Umair bin al-Aswad al-Anasi -ekl, $e "el za Ubajdou bin al-Samitem, kdy$
p-eb%val v jeho dom* na pob-e$í s ($enou) Um Haram. Umair -ekl, „Um Haram
nám -ekla, $e sly"ela proroka -íkat, ‘Ráj je zaru'en první skupin* m%ch
následovník/, kte-í podniknou námo-ní v%pravu’. Um Haram dodala, ‘,ekla jsem,
„Ó Alláhovo proroku! Budu mezi nimi?“ On odpov*d*l, „Jsi mezi nimi“. Pak prorok
-ekl, „První armád* m%ch následovník/, která napadne císa-ovo m*sto, budou
odpu"t*ny jejich h-íchy“. Zeptala jsem se, „Budu jednou z nich, ó Alláhovo
proroku?“ On odv*d*l záporn*’“.
176. Vypráv*l Abdulláh bin Omar:
Alláh/v prorok -ekl, „Vy (t.j. muslimové) budete bojovat proti #id/m, dokud se
n*kte-í z nich neschovají za kameny. Kameny (je zradí a) -eknou, ‘Ó Abdulláhu (t.j.
Alláh/v otroku)! Skr%vá se za mnou #id; zabij ho tedy’“.
177. Vypráv*l Abu Hurajra:
Alláh/v prorok -ekl, „Hodina (posledního soudu) nenastane, dokud nebudete
bojovat proti #id/m a kámen, za kter%m se #id schová, ne-ekne, ‘Ó muslime! Je za
mnou #id, zabij ho tedy’“.
179. Vypráv*l Abu Hurajra:
Alláh/v prorok -ekl, „Hodina (posledního soudu) nenastane, dokud nebudete
bojovat proti Turk/m; lidem s mal%ma o'ima, 'erven%mi tvá-emi a ploch%mi nosy.
Jejich obli'eje budou vypadat jako "títy pota$ené k/$í. Hodina nenastane, dokud
72
Muslimové vlastními slovy
nebudete bojovat proti lidem, jejich$ boty jsou vyrobeny z vlas/“.
187. Vypráv*l Abdulláh bin Abbas:
Alláh/v prorok napsal dopis císa-i, kter% -íkal, „Pokud odmítne" islám, bude"
zodpov*dn% za h-íchy venkovan/ (t.j. tv%ch lidí)“.
195. Vypráv*l Anas:
Prorok vyrazil na Chajbar a dorazil k n*mu v noci. M*l ve zvyku neúto'it, kdy$ na
místo dorazil v noci, dokud nenastal den. Kdy$ tedy za'alo svítat, #idé vy"li se
sv%mi pytli a motykami. Kdy$ spat-ili proroka, -ekli, „Mohamed a jeho armáda!“
Prorok -ekl, „Alláh je nejv*t"í! a Chajbar je zni'en, proto$e kdykoliv p-ijdeme za
národem (t.j. nep-ítelem, proti kterému jdeme bojovat), pak ty, kdo byli varováni,
'eká bídné ráno“.
196. Vypráv*l Abu Hurajra:
Alláh/v prorok -ekl, „Bylo mi na-ízeno bojovat, dokud lidé ne-eknou, ‘Nikdo krom*
Alláha nemá právo b%t uctíván’, a kdokoliv -ekne ‘Nikdo krom* Alláha nemá právo
b%t uctíván’, toho $ivot a majetek bude p-ede mnou zachrán*n, krom* nárok/
islámského práva, a jeho zú'tování bude s Alláhem, (kter% ho bu(to potrestá, nebo
mu odpustí)“.
208. Vypráv*l Anas:
Jednoho dne (bitvy) o p-íkop Ansar (Pomocníci) -íkali, „My jsme ti, kdo p-ísahal
Mohamedovi v*rnost v d$ihádu (nav$dy), dokud budeme na$ivu“. Prorok jim
odpov*d*l, „Alláhu! Není jin% $ivot ne$ $ivot po smrti. Vzdávám tedy 'est Ansar a
Emigrant/m za jejich "t*drost“.
Vypráv*l Mud$ashi: M/j bratr a já jsme p-i"li k prorokovi a já jsem ho po$ádal, aby
od nás p-ijal slib v*rnosti pro emigraci. On -ekl, „Emigrace p-e"la“. Zeptal jsem se,
„Za co tedy od nás vezme" slib v*rnosti?“ On -ekl, „P-ijmu slib k islámu a d$ihádu“.
210. Vypráv*l Salim Abu an-Nadr:
Osvobozen% otrok Omara bin Ubajdulláha, kter% byl Omarov%m sekretá-em:
„Abdulláh bin Abi Aufa mu napsal (tedy Omarovi) dopis, kter% obsahoval
následující: ‘Jednou Alláh/v prorok (b*hem svatého boje) 'ekal, dokud nezapadne
slunce, a pak mezi sv%mi lidmi povstal a -ekl, „Ó lidé! Nep-ejte si stanout proti
nep-íteli (v bitv*) a $ádat Alláha, aby vás zachránil (p-ed pohromami), pokud ale
budete proti nep-íteli stát, pak bu(te trp*liví a a. vejde ve známost, $e Ráj spo'ívá
pod stínem me'/“. Pak -ekl, „Ó Alláhu, Zjeviteli Knihy, Pohybova'i mraky, Vít*zi
73
Muslimové vlastními slovy
nad al-Ahzab (t.j. klany nev*-ících), pora$ ty nev*-ící a zajisti nám nad nimi
vít*zství“.
220. Vypráv*l Abu Hurajra:
Alláh/v prorok -ekl, „Byl jsem seslán s nejkrat"ími v%razy nesoucími nej"ir"í
v%znam, a byl jsem u'in*n vít*zem hr/zou (vr$enou do srdcí nep-átel), a zatímco
jsem spal, byly mi p-ineseny klí'e od pokladnice sv*ta a vlo$eny do ruky“. Abu
Hurajra dodal, „Alláh/v prorok opustil sv*t a nyní jste vy nositeli t*chto poklad/“
(t.j. prorok je nepou$íval).
234. Vypráv*l Anas:
Prorok dojel k Chajbaru ráno, zatímco lidé vycházeli se sv%mi motykami p-es
rameno. Kdy$ ho spat-ili, -ekli, „To je Mohamed a jeho armáda! Mohamed a jeho
armáda!“ Proto se uch%lili do pevnosti. Prorok zvedl ob* ruce a -ekl, „Alláh je
nejv*t"í, Chajbar je zni'en, proto$e kdy$ p-istoupíme k národu (t.j. k nep-íteli,
proti kterému bojujeme), pak na varované 'eká bídné ráno“. Pak jsme na"li n*jaké
opice, které jsme (zabili a) uva-ili. Prorok/v ohla"ovatel vyhlásil: „Alláh a jeho
prorok vám zakazují jíst maso opic“. Proto byly v"echny misky se sv%m obsahem
obráceny dnem vzh/ru.
256. Vypráv*l as-Sab bin Jaththama:
Prorok kolem m* pro"el na míst* zvaném al-Abwa nebo Waddan, a byl dotázán,
jestli je povoleno zaúto'it v noci na pohanské bojovníky, kdy$ mohou b%t jejich $eny
a d*ti vystaveny nebezpe'í. Prorok odpov*d*l, „Oni (t.j. $eny a d*ti) jsou jejich (t.j.
pohan/)“.
259. Vypráv*l Abu Hurajra:
Alláh/v prorok nás (t.j. vojenskou jednotku) poslal na v%pravu a -ekl, „Pokud
najdete toho-a-toho a toho-a-toho, oba je upalte“. Kdy$ jsme m*li v úmyslu odjet,
Alláh/v prorok -ekl, „Na-ídil jsem vám upálit toho-a-toho a toho-a-toho, a nikdo
krom* Alláha netrestá ohn*m, tak$e pokud je najdete, zabijte je“.
263. Vypráv*l Ibn Omar:
Prorok spálil datlové palmy kmene Banu Nadir.
267. Vypráv*l Abu Hurajra:
Prorok -ekl, „Chosroes bude zni'en a po n*m nebude $ádn% Chosroes, a císa- bude
jist* zni'en a po n*m nebude $ádn% císa-, a vy utratíte jejich poklady za Alláhovu
74
Muslimové vlastními slovy
v*c“. Zvolal, „Válka je klam“.
268. Vypráv*l Abu Hurajra:
Alláh/v prorok zvolal, „Válka je klam“.
280. Vypráv*l Abu Sajíd al-Chudri:
Kdy$ byl kmen Banu Kurajza p-ipraven p-ijmout Sad/v rozsudek, Alláh/v prorok
poslal pro Sada, kter% byl poblí$. Sad p-ijel na oslu a kdy$ se p-iblí$il, Alláh/v
prorok -ekl (Ansar, Pomocník/m), „Postavte se za svého v/dce“. Pak p-i"el Sad a
posadil se vedle Alláhova proroka, kter% mu -ekl, „Tito lidé jsou p-ipraveni
p-ijmout tv/j rozsudek“. Sad -ekl, „Odsuzuji je k tomu, $e jejich bojovníci budou
zabiti a jejich d*ti a $eny budou vzaty jako zajatci“. Prorok poté poznamenal, „Sade!
Rozsoudil jsi je soudem krále Alláha“.
288. Vypráv*l Sajíd bin D$ubajr:
Ibn Abbas -ekl, „&tvrtek! Jaká (velká v*c) se odehrála ve 'tvrtek!“ Pak za'al
plakat, dokud jeho slzy nezvlh'ily "t*rk na zemi. Pak -ekl, „Ve 'tvrtek se zhor"ila
nemoc Alláhova proroka o on -ekl, ‘P-ineste mi psací pot-eby, abych vám mohl
napsat n*co, po 'em ji$ nikdy nezbloudíte’. Lidé (p-ítomní) se nemohli shodnout a
lidé by nem*li b%t p-ed prorokem v nesouladu. ,ekli, ‘Alláh/v prorok je vá$n*
nemocn%’. Prorok -ekl, ‘Nechte m* samotného, proto$e stav, ve kterém se nacházím,
je lep"í, ne$ to, 'ím m* naz%váte’. Prorok dal na své smrtelné posteli t-i p-íkazy,
-ekl, ‘Vy$e+te pohany z Arabského poloostrova, respektujte cizí vyslance a dávejte
jim dary, jako jste to vid*li p-i mém jednání s nimi’. Zapomn*l jsem t-etí (p-íkaz)“.
311. Vypráv*l Abn Abbas:
Prorok -ekl v den dobytí Mekky, „Není $ádná emigrace (po Dobytí), ale pouze
d$ihád a dobré úmysly, a kdy$ jste vyzváni k d$ihádu, m*li byste v%zvu okam$it*
poslechnout“.
75
Muslimové vlastními slovy
Korán o #idech
Následující text je stru&n%m shrnutím toho, co *íká korán o #idech, a vy"el na
populárních islámsk%ch stránkách IslamOnline.net.
Drah% !ejku! As-Salam Alejkum. Jaké jsou podle Koránu hlavní charakteristiky a
kvality #id/?
Odpov(':
Ve jménu Alláha, nejmilosrdn*j"ího, nejsoucitn*j"ího.
V"echny díky a chvála pat-í Alláhovi a mír a po$ehnání jeho prorokovi.
Drah% tazateli, jsme opravdu pot*"eni va"í otázkou a modlíme se k Alláhovi,
aby na"e skromné úsilí, vynalo$ené v%hradn* k Jeho prosp*chu, splnilo va"e
o'ekávání.
Pokud jde o va"i otázku, toto je fatwa vydaná !ejkem Atijáhem Sakrem,
b%val%m p-edsedou Rady pro fatwy z Al-Azharu23, ve které -íká následující:
Korán vyhradil zna'né mno$ství sv%ch ver"/ hovoru o #idech, jejich osobních
kvalitách a charakteristikách. Popis #id/ v koránu je velmi nezaujat%; p-i
n*kter%ch p-íle$itostech, kde si to zaslou$í, je chválí, a p-i jin%ch p-íle$itostech,
kdy$ konají odsouzeníhodné 'iny, je odsuzuje. P-esto ty druhé p-ípady p-evy"ují
sv%m po'tem ty první, a to kv/li jejich "patn%m vlastnostem a t*$k%m zlo'in/m,
které spáchali.
Korán je chválí ve ver"i, kter% -íká: „A dali jsme kdysi ji$ dítkám Izraele Písmo,
moudrost i proroctví a u"t*d-ili jsme jim jídel v%te'n%ch hojnost a nad lidstvem
ve"ker%m jsme je vyznamenali.“ (korán 45:16) t.j. jako lidi své doby.
Mezi "patn%mi vlastnostmi, kter%mi byli charakterizováni, jsou tyto:
1. Vym%"leli si v*ci a l$iv* je p-ipisovali Alláhovi. Alláh v"emocn% -íká: „A to
proto, $e -íkají: 'Nemáme $ádné závazky v/'i lidem nev*dom%m.' Tím proná"ejí
v*dom* o Bohu le$.“ (korán 3:75) Také „A -íkají $idé: 'Bo$í ruka je spoutána okovy!'
Nech. jsou jejich ruce spoutány okovy a nech. jsou prokleti za to, co -íkají! Nikoliv,
ob* Jeho ruce jsou rozev-eny a On u"t*d-uje, jak chce“ (korán 5:64).
V jiném ver"i v"emocn% Alláh -íká: „B/h v*ru sly"el -e'i t*ch, kdo$ hovo-ili:
'B/h je chud%,jsme bohatí!' A zapí"eme si dob-e slova jejich i jejich bezprávné
zabíjení prorok/ a pak jim -ekneme: 'Ochutnejte trestu spalujícího'“ (korán 3:181)
2. Rádi naslouchají l$ím. Ohledn* toho Aláh -íká: „a k t*m, kdo$ vyznávají
$idovství a horliv* naslouchají l$ím a naslouchají i lidem jin%m, kte-í k tob*
nep-icházejí“ (korán 5:41)
23 Al-Azhar je nejpresti$n*j"í institucí sunnitského islámu se sídlem v Káhi-e v Egypt*
76
Muslimové vlastními slovy
3. Neposlouchají v"emocného Alláha a nikdy nedodr$ovali jeho p-íkazy. Alláh
-íká: „Proto$e v"ak poru"ili svou úmluvu, prokleli jsme je a zatvrdili jsme srdce
jejich“ (korán 5:13)
4. Spory a hádky. To je jasné z dal"ího ver"e, kter% -íká: „A -ekl jim prorok
jejich: 'B/h vám posílá Saula (Talút ) jako krále.' Pravili: 'Jak by nám tento mohl
vládnout, kdy$ my máme v*t"í nárok na vládu ne$ on, jen$ nemá dostatek
majetku?'“ (korán 2:247)
5. Ukr%vají pravdu a stojí za klamem. To lze pochopit z ver"e, kter% -íká: „A
mezi nimi je vskutku skupina, je$ p-ekrucuje jazyky sv%mi Písmo, abyste to
pokládali za Písmo, a'koliv to Písmo není, a -íkají: 'Toto p-ichází od Boha!', a
p-itom to v/bec není od Boha. A proná"ejí tak v*dom* o Bohu le$.“ (korán 3:78)
6. Po-ádání vzpour proti prorok/m a odmítání jejich vedení. To je jasné z ver"e:
„A hle, -ekli jste: 'Moj$í"i, neuv*-íme ti, dokud nespat-íme Boha zcela z-eteln*!'“
(korán 2:55)
7. Pokrytectví. Ve ver"i, kter% -íká: „Kdy$ potkají ty, kdo$ uv*-ili, -íkají: 'Uv*-ili
jsme', kdy$ v"ak z/stanou sami se sv%mi satany, hovo-í: 'Jsme s vámi a tamt*m se
jen posmíváme.'“ (korán 2:14) V dal"ím ver"i 'teme: „Chcete p-ikazovat lidem
zbo$né skutky, zatímco vy sami na n* zapomínáte, a'koliv Písmo od-íkáváte? Co$
tomu neporozumíte?“ (korán 2:44)
8. Up-ednost+ování vlastních zájm/ p-ed p-íkazy nábo$enství a diktátem
pravdy. Aláh -íká: „A kdykoliv p-i"el k vám posel s n*'ím, co du"e va"e si nep-ály,
zpy"n*li jste: jedny jste prohlásili za lhá-e a druhé jste zabili.“ (korán 2:87)
9. P-ání zla lidem a snaha o jejich svád*ní. To je jasné z ver"e, kter% -íká:
„Mnozí z vlastník/ Písma by si p-áli u'init z vás znovu nev*-ící poté, co dostalo se
vám víry, ze závisti, je$ je v nich, i kdy$ se pravda stala ji$ zjevnou.“ (korán 2:109)
10. Cítí bolest, kdy$ vidí druhé ".astné, a radují se, kdy$ jsou druzí posti$eni
ne"t*stím. To je jasné z ver"e, kter% -íká: „Kdy$ se vás dotkne n*co dobrého,
zarmucuje je to, ale kdy$ vás postihne ne"t*stí, radují se z toho.“ (3:120)
11. Jsou známi svojí arogancí a nad-azeností. Tvrdili, $e jsou syny Alláha a jeho
milovaní. Alláh nám o tom -íká ve ver"i, kde stojí: „#idé a k-es.ané -íkají: 'My
synové jsme Bo$í a milá'ci Jeho.'“ (korán 3:18)
12. Prosp*chá-ství a oportunismus pat-í mezi jejich vrozené vlastnosti. To je
jasné z ver"e, kter% -íká: „za to, $e brali lichvá-ské úroky, a'koli jim to bylo
zakázáno, a za to, $e pohlcovali majetky jin%ch lidí podvodn*“ (korán 4:161)
77
Muslimové vlastními slovy
13. Jejich nezdvo-ilost a neslu"n% zp/sob mluvy nelze ani popsat. K tomu ver"
koránu -íká: „N*kte-í z t*ch, kdo$ vyznávají $idovství, p-ekrucují smysl slov Písma
a -íkají 'Sly"eli jsme a neuposlechli jsme' a 'Sly", ani$ to je sly"et' a 'Ráiná!' A -íkají
to s p-ekroucenou v%slovnosti, a aby napadali nábo$enství. Kdyby byli -ekli 'Sly"eli
jsme a uposlechli jsme' a 'Sly"' a 'Unzurná!', b%valo by to pro n* lep"í a správn*j"í.
Av"ak B/h je proklel za nev*rectví jejich, a v*-í z nich jen po'et nepatrn%.“ (korán
4:46)
14. Je pro n* snadné zabíjet lidi a nevinné. Jejich srdcím není dra$"ího nic tak
jako prolévání krve a vra$d*ní lidsk%ch bytostí. Této vlastnosti se nikdy
nevzdávají, dokonce ani ohledn* prorok/ a bo$ích posl/. Aláh -íká: „a $e proroky
nespravedliv* zabíjeli“ (korán 2:61)
15. Jsou nemilosrdní a bez srdce. O tom ver" koránu vysv*tluje: „Va"e srdce se
v"ak od té doby zatvrdila a stala se jakoby kameny skal aneb je"t* tvrd"ími“ (korán
2:74)
16. Nikdy nedodr$ují své sliby a slovo. V"emocn% Aláh -íká: „Co$ poka$dé, kdy$
uzav-ou úmluvu n*jakou, musí b%t mezi nimi 'ást, která ji odvrhne? Nikoliv,
v*t"ina z nich jsou nev*-ící.“ (korán 2:100)
17. Sp*chají, aby spáchali h-íchy a sout*$ili v provin*ní. Aláh -íká: „a $e si
vzájemn* nezakazovali konání zavr$eníhodného. A jak hnusné bylo to, co d*lali!“
(korán 5:79)
18. Zbab*lost a jejich láska k pozemskému $ivotu je jejich nezpochybnitelnou
vlastností. Korán k tomu -íká: „Vy naháníte srdcím jejich v*t"í hr/zu ne$ B/h, a to
je proto, $e to jsou lidé, kte-í nic nechápou. Nebudou bojovat proti vám spole'n*,
n%br$ jednotliv* v sídli"tích opevn*n%ch 'i za hradbami. Jsou-li mezi sebou, je
state'nost jejich velká a ty je pokládá" za sjednocené, av"ak srdce jejich jsou
rozd*lena.“ (korán 59:13-14) V"emocn% Alláh také -íká: „Vskutku pak shledá", $e
jsou to lidé, kte-í nejvíce tou$í po $ivot*, ba více ne$ modloslu$ebníci“ (korán 2:96)
19. Lakomost je hluboko v jejich srdcích. Korán to popisuje: „Anebo mají snad
podíl n*jak% na vlád*? A i kdyby jej m*li, nedali by lidem ani slupku pecky
datlové!“ (korán 4:53)
20. P-ekrucování bo$ích zjevení a Aláhov%ch svat%ch knih. Aláh k tomu -íká:
„B*da t*m, kte-í Písmo vlastníma rukama sepisují a potom hovo-í: 'Toto od Boha
pochází!', aby tak nakoupili za nízkou cenu. B*da jim za to, co psaly ruce jejich!
B*da jim za to, co provád*jí!“ (korán 2:79)
Po tomto jasném vysv*tlení bychom rádi dodali, $e toto jsou jen n*které z
nejznám*j"ích vlastností #id/, jak je popisuje korán. Vzbou-ili se proti bo$ím
78
Muslimové vlastními slovy
na-ízením, p-ekroutili to, co jim bylo zjeveno a vymysleli nová u'ení, o kter%ch
tvrdili, $e jsou mnohem lep"í ne$ ta, která byla zapsána v Tó-e. Je to kv/li t*mto
vlastnostem, $e se v zemích, kde se pokusili usadit, nesetkali s dobr%m p-ijetím.
Namísto toho byli bu(to vyhán*ni nebo $ili v izolaci. Byl to v"emocn% Alláh, kter%
na n* uvrhl sv/j hn*v a u'inil z nich doup* poní$ení, kv/li jejich h-ích/m.
V"emocn% Alláh nám -ekl, $e jim se"le lidi, kte-í na n* budou lít dé". tvrd%ch
trest/, kter% bude trvat do Soudného dne. To v"e nám p-iná"í dobré zprávy o
nadcházejícím vít*zství muslim/ nad nimi, jakmile se muslimové za'nou dr$et
silné víry a p-ijmou moderní technologie.
79
Muslimové vlastními slovy
Odpadlictví v islámu
Následující text pochází z právního manuálu ("aríe) islámské právní "koly !áfí, jedné ze
&ty* hlavních "kol islámské jurisprudence. Anglick% p*eklad textu Umdat al-Salik
imáma Nawawiho, zalo$en% na pracech asi 400 p*edních islámsk%ch u&enc,, byl v roce
1991 certifikován univerzitou al-Azhar v Káhi*e, nejpresti$n(j"í institucí sunnitského
islámu, jako „v souladu s vírou a praxí ortodoxní muslimské spole&nosti.
o-8.0 Odpadlictví od islámu (ridda)
(O: Opu"t*ní islámu je nejodporn*j"í formou nevíry (kufr) a také nejhor"í. M/$e k
n*mu dojít prost-ednictvím sarkasmu, jako kdy$ je n*komu -e'eno, „ost-íhej si
nehty, to je sunna“, a on odpoví „neud*lal bych to, i kdyby to tak bylo“, v kontrastu
se situací, kdy existují okolnosti, které ho ospravedl+ují, jako kdy$ se jeho jazyk
zab*hne, nebo kdy$ n*koho cituje, nebo to -íká ze strachu.)
o-8.1
Kdy$ osoba, která dosáhla puberty a je p-í'etná, dobrovoln* odpadne od islámu,
zaslou$í si b%t zabita.
o-8.2
V takovém p-ípad* je povinností chalífy (A: nebo jeho zástupce) ho po$ádat, aby se
kál a vrátil se k islámu. Pokud tak u'iní, je to od n*j p-ijato, pokud ale odmítne, je
okam$it* zabit.
o-8.3
Pokud je svobodn%, nem/$e ho zabít nikdo krom* chalífy nebo jeho zástupce. Pokud
ho zabije n*kdo jin%, je vykonavatel potrestán (O: za osobování si chalífova
privilegia a zasahování do jeho práv, proto$e jde o jednu z jeho povinností).
o-8.4
Není $ádné od"kodn*ní za zabití odpadlíka (O: ani $ádné pokání, proto$e jde o
zabití n*koho, kdo si zaslou$í zem-ít).
o-8.5
Pokud odpadne od islámu a vrátí se n*kolikrát, je to (O: t.j. jeho návrat k islámu,
ke kterému dojde, kdy$ vysloví dv* vyznání víry) od n*j p-ijato, je ale potrestán.
o-8.6
(A: Pokud odpadne od islámu man$elka ze zavr"eného man$elství, pár je po 'ekací
období, které trvá t-i intervaly mezi menstruacemi, rozd*len. Pokud se man$elka
vrátí k islámu p-ed koncem 'ekacího období, man$elství není zru"eno, ale má se za
to, $e trvalo po celou dobu.)
o-8.7 &iny p-edstavující opu"t*ní islámu
80
Muslimové vlastními slovy
(O: mezi 'iny, které p-edstavují odpadnutí od islámu (a. nás p-ed nimi Aláh chrání)
jsou:
1- poklonit se modle, a. u$ sarkasticky, z pouhé pali'atosti, nebo ze skute'ného
p-esv*d'ení, jako toho, kdy$ n*kdo v*-í, $e Stvo-itelem m/$e b%t n*co, co má
po'átek v 'ase. Slunce a m*síc jsou v tomto ohledu jako modly, a o poklon*ní se
n*komu jinému ne$ Aláhovi jde tehdy, kdy$ je to zam%"leno jako uctívání toho
stejn* jako uctívání Aláha;
2- úmysl spáchat nevíru, i kdy$ jen v budoucnosti. A jako tento zám*r je i
rozhodování se, zda tak u'init nebo ne: 'lov*k tak tedy okam$it* páchá nevíru;
3- -íkat v*ci, které ukazují nevíru, jako "Aláh je t-etím ze t-í", nebo "jsem Aláh" pokud se 'lov*ku nezab*hl jazyk, nebo nejde o citaci, nebo jde o jednoho z p-átel
Aláha Nejvy""ího (wali, def: w-33) v duchovn* intoxikovaném stavu naprostého
zapomn*ní (A: p-ítel Aláh/v nebo ne, n*kdo zcela nedbal% je jako kdyby byl "ílen%,
a není právn* zodpov*dn%), a proto nejde o nevíru;
4- zlo-e'it Aláhovi nebo jeho prorokovi;
5- popírat existenci Aláha, jeho v*'nost bez po'átku, jeho v*'nost bez konce, nebo
popírat n*kter% z jeho atribut/, které mu p-ipisuje koncensus muslim/;
6- b%t sarkastick% o Aláhovo jménu, Jeho p-íkazech, Jeho zákazech, Jeho slibech,
nebo Jeho hrozbách;
7- popírat ver" koránu nebo n*co, na 'em se shoduje koncensus (def: b-7) u'enc/,
nebo p-idat ver", kter% tam nepat-í;
8- u"t*pa'n* -íkat "Nevím, co je to víra";
9- odpov*d*t n*komu, kdo -ekne "Není $ádná moc nebo síla krom* skrze Aláha"
v%rokem "’Není $ádná moc nebo síla atd’ t* nezachrání p-ed hladem";
10- pokud tyran -ekne "Jednám bez Aláhova rozhodnutí" utiskované osob*, kdy$
-ekla "Toto je rozhodnutí Aláhovo";
11- -íct, $e muslim je nev*-ící (kafir) slovy, která se nedají vylo$it jako pouh%
nevd*k Aláhovi za bo$ské po$ehnání;
12- kdy$ n*kdo chce nau'it prohlá"ení víry (arabsky "ahada, slovy "La ilaha ill
Allahu Muhammadun rasulu Llah" (Není boha krom* Aláha a Mohamed je jeho
prorokem)), a muslim odmítne ho to nau'it;
13- ozna'it muslima nebo n*koho, kdo se chce stát muslimem, ozna'ením nevíry
(kufr);
14- popírat povinn% charakter n*'eho, co je podle koncensu muslim/ (ijma, def: b-7)
sou'ástí islámu, kdy$ je to dob-e známo, jako modlitba (salat), nebo i jen jednu
modlitbu z povinn%ch p*ti, pokud neexistuje n*jaká omluva (def: u-2.4);
15- tvrdit, $e n*kter% z Aláhov%ch prorok/ je lhá-, nebo popírat, $e byli sesláni;
(n: Ala al-din Abidin dodává toto?
16- zlo-e'it islámu;
17- v*-it, $e v*ci samy o sob* nebo z vlastní p-irozenosti mají n*jak% p-í'inn% vliv
nezávisl% na v/li Aláhov*;
18- popírat existenci and*l/ nebo d$in/ (def: w-22), nebo nebí;
19- vyjad-ovat se sarkasticky k jakémukoliv rozhodnutí Svatého práva;
20- nebo popírat, $e Aláh zam%"lel, $e prorokovo poselství má b%t nábo$enstvím,
81
Muslimové vlastními slovy
které má následovat cel% sv*t (al-Hadíja al-Alaija (y-4), 423-24)
Jsou dal"í, proto$e toto téma je tak-ka nevy'erpatelné.))
82
Muslimové vlastními slovy
Kamenování za cizolo$ství
Následující právní definice a rozhodnutí pocházejí ze sbírky právních text, "koly !áfí
Umdat al-Salik.
o-12.0 Trest za smilstvo a sodomii
o-12.1
Právní trest je povinn* uvalen na ka$dého, kdo sesmilní nebo spáchá sodomii (A: za
p-edpokladu, $e je 'in právn* uznán, kdy$ viníci:
a) dosáhli puberty;
b) jsou p-í'etní;
c) spáchali 'in dobrovoln*;
bez ohledu na to, jestli jde o muslima, nemuslimského pod-ízeného islámského
státu, nebo n*koho, kdo opustil islám.
o-12.2
Pokud je pachatelem n*kdo, kdo byl schopen z/stat nevinn%, pak je on nebo ona
ukamenován k smrti, p-i'em$ n*kdo, kdo byl schopen z/stat nevinn%, znamená
kdokoliv, kdo m*l pohlavní styk (A: nejmén* jednou) se sv%m man$elem nebo
man$elkou v platném man$elství, je svobodn%, dosp*l% a p-í'etn%. Osoba není
pova$ována za schopnou z/stat nevinnou, pokud m*la pohlavní styk pouze v
man$elství, které není platné, nebo byla v dob* styku p-ed pubertou, nebo byla v
dob* man$elského styku nep-í'etná a pozd*ji nabyla p-ed spácháním cizolo$ství
p-í'etnosti.
Pokud je pachatel n*kdo, kdo nebyl schopen z/stat nevinn%, pak je trestem
bi'ování sto ranami a vykázání do vzdálenosti nejmén* 81 km/50 mil po dobu
jednoho roku.
o-12.4
Trestán není n*kdo, kdo spáchá smilstvo, kdy$ -ekne, $e nev*d*l, $e je nezákonné,
za p-edpokladu, $e je to nov% muslim, nebo pokud vyrostl v odlehlé (O: od
islámsk%ch u'enc/) divo'in*, pokud ale nejde o tento p-ípad, je taková osoba je
potrestána.
o-12.5
Pachatel není bi'ován ve velkém horku nebo zim*, nebo kdy$ je nemocn% a o'ekává
se jeho uzdravení (dokud se neuzdraví), nebo v me"it*, nebo kdy$ je pachatelem
t*hotná $ena, dokud neporodí a nezotaví se z porodních bolestí. Pou$it% bi' by
nem*l b%t ani nov%, ani star% a opot-ebovan%, ale n*co mezi tím. Pachatel není
b*hem bití nata$en ani svázán (O: jeho ruce jsou ponechány volné na ochranu p-ed
ranami), nebo nah% (O: je mu nebo jí ponechán oblek po kotníky), a vykonavatel
trestu nebije siln*. Rozd*luje rány mezi r/zné 'ásti t*la a vyh%bá se $ivotn*
83
Muslimové vlastními slovy
d/le$it%m 'ástem a obli'eji. Mu$ je bit vstoje; $ena vsed* a zahalená (O: rouchem
okolo ní). Pokud je pachatel vyhubl%, nebo je nemocn% a nejsou vyhlídky na
zlep"ení, pak je on nebo ona bit jedním palmov%m listem nebo kusem od*vu.
o-12.6
Pokud je trestem ukamenování, pachatel je kamenován i za velkého horka nebo
zimy, i kdy$ je nemocn% a o'ekává se jeho uzdravení. T*hotná $ena není
kamenována, dokud neporodí a dít* není zaji"t*no mlékem jiné $eny.
84
Muslimové vlastními slovy
Nemuslim"tí pod-ízení islámského státu
Následující právní definice postavení nemuslimsk%ch monoteist, pod vládou islámského
práva pocházejí ze sbírky právních text, "koly !áfí Umdat al-Salik.
o-11.1
Formální smlouva o ochran* je uzav-ena s ob'any, kte-í jsou:
1- #idé;
2- K-es.ané;
3- Zoroastriánci;
4- Samariánci a Sabiánci, pokud jejich nábo$enství není v rozporu se základy
judaismu a k-es.anství;
5- a ti, kte-í se dr$í nábo$enství Abrahámova nebo jednoho z dal"ích prorok/.
o-11.2
Taková smlouva nem/$e b%t uzav-ena s t*mi, kte-í uctívají modly, nebo s t*mi,
kte-í nemají Svatou knihu nebo n*co, co by mohlo b%t Knihou.
(A: N*co, co by mohlo b%t knihou, je odkazem na zoroastriánce, kte-í mají
poz/statky p-ipomínající dávnou Knihu. Pokud jde o pseudopísma kult/, které se
objevily po islámu (n: jako síkhové, Baháí, Mormoni atd.), nejsou, a ani nemohou
b%t, Knihou, proto$e korán je posledním zjevením.)
o-11.3
Taková smlouva je platná pouze pokud pod-ízení lidé:
a) následují pravidla islámu (A: ta zmín*ná ní$e (o-11.5) a ta t%kající se ve-ejného
chování a oblékání, a'koliv ve sv%ch 'inech uctívání a soukrom%ch $ivotech mají
pod-ízené komunity vlastní právo, soudce a soudy, kte-í mezi nimi prosazují
pravidla jejich vlastního nábo$enství);
b) platí da+ z hlavy pro nemuslimy (d$izju)
o-11.4 Da) z hlavy pro nemuslimy
Nejni$"í da+ z hlavy pro nemuslimy je jeden dinár (n: 4,235 gram/ zlata) na osobu
(A: ro'n*). Nejvy""í je jakákoliv 'ástka, na které souhlasí ob* strany. Je vybírána se
shovívavostí a slu"ností24, jako v"echny dluhy, a není vybírána od $en, d*tí a
"ílenc/.
24 Zde je nutné poznamenat, $e v historii tomu bylo 'asto opa'n*, a to v souladu s
doporu'eními teolog/ a koránu, tj. „dokud nedají poplatek vlastní rukou, jsouce
poní$eni“ (korán 9:29). P-eklad, ze kterého citujeme, je bohu$el poznamenán n*kolika
pokusy o vylep"ení dojmu oproti arabskému textu.Na-ízení t%kající se $enské ob-ízky
na-izuje nap-íklad v arab"tin* vy-íznutí klitorisu, zatímco „p-eklad“ hovo-í o odstran*ní
jeho p-edko$ky.
85
Muslimové vlastními slovy
o-11.5
Takoví nemuslim"tí pod-ízení jsou povinni -ídit se islámsk%mi pravidly, která se
vztahují k bezpe'nosti a zabezpe'ení $ivota, úcty a majetku. Krom* toho:
1- jsou trestáni za spáchání nev*ry nebo kráde$e, nikoliv ale za opilost;
2- jsou odli"eni od muslim/ oblekem, nosí bíl% pás;
3- nejsou zdraveni pozdravem „as salamu alejkum“ (mír s tebou - pozn. p-.);
4- musí se na ulici dr$et stranou;
5- nemohou stav*t vy""í budovy ne$ muslimové, nebo na vy""ím míst*, a'koliv kdy$
získají vysok% d/m, nemusí b%t zbourán;
6- je jim zakázáno otev-en* ukazovat víno nebo vep-ové, (A: a zvonit na kostelní
zvony nebo ukazovat k-í$e), recitovat Tóru nebo Evangelia nahlas, nebo na
ve-ejnosti ukazovat své poh-by a slavnosti;
7- je jim zakázáno stav*t nové kostely.
o-11.6
Je jim zakázáno p-eb%vat v Hid$ázu, co$ znamená v oblasti a m*stech okolo Mekky,
Medíny a Jamamy, po více ne$ t-i dny, kdy$ jim chalífa dovolí vstoupit kv/li
n*'emu, co pot-ebují.
o-11.7
Nemuslimové nemohou za $ádn%ch okolností vstupit na Svatou p/du Mekky, nebo
bez povolení vstoupit do $ádné me"ity (A: stejn* tak nem/$e muslim vstoupit do
kostela bez jejich povolení).
o-11.8
Je povinností chalífy chránit ty z nich, kte-í jsou v muslimsk%ch zemích, stejn*,
jako by chránil muslimy, a sna$it se o propu"t*ní t*ch, kte-í byli zajati.
o-11.9
Pokud se nemuslimsk% pod-ízen% islámského státu odmítne pod-ídit pravidl/m
islámu, nebo platit da+ z hlavy pro nemuslimy, pak je jejich smlouva se státem
poru"ena (A: a'koliv kdy$ neposlechne pouze jeden z nich, t%ká se to jenom jeho).
o-11.10
Dohoda je také poru"ena (A: s ohledem pouze k pachateli), pokud stát rozhodl, $e
kterákoliv z následujících v*cí jí poru"í, a n*kter% z pod-ízen%ch tak u'iní, a'koliv
pokud stát neur'í, $e tyto smlouvu poru"ují, pak jí neporu"ují; konkrétn* kdy$
jeden z pod-ízen%ch:
1- spáchá nev*ru s muslimskou $enou nebo si jí vezme;
2- skr%vá "pehy nep-átelsk%ch sil;
3- svádí muslimy od islámu;
4- zabije muslima;
5- nebo -ekne n*co nepovoleného o Aláhovi, Prorokovi, nebo o islámu.
86
Muslimové vlastními slovy
o-11.11
Kdy$ byla smlouva mezi pod-ízen%m a státem poru"ena, chalífa zvolí mezi 'ty-mi
mo$nostmi zmín*n%mi v%"e ve spojení s vále'n%mi zajatci.
87
Muslimové vlastními slovy
Právní definice d$ihádu
Následující úplná právní definice d$ihádu pochází ze sbírky právních text, "koly !áfí
Umdat al-Salik.
o-9.0 D$ihád
(O: D$ihád znamená válku proti nemuslim/m a je etymologicky odvozen od slova
mud$ahada, které znamená válku za ustanovení nábo$enství. A to je men"í d$ihád.
Pokud jde o v*t"í d$ihád, jde o duchovní válku proti ni$"ímu já (nafs), co$ je d/vod,
pro' prorok -ekl, kdy$ se vrátil z d$ihádu,
„Vrátili jsme se z men"ího d$ihádu k v*t"ímu d$ihádu“.
Posvátn%m základem pro d$ihád, kter% p-edchází koncensu u'enc/ jsou ver"e
koránu jako:
1- „Boj je vám p-edepsán“ (korán 2:216);
2- „Zabíjejte je, kdekoliv je najdete“ (korán 4:89);
3- „Bojujte proti modloslu$ebník/m jako jeden mu$“ (korán 9:36);
a takové hadísy, jako ten zaznamenan% Bucharim a Muslimem, podle kterého
prorok -ekl:
„Bylo mi na-ízeno bojovat proti lidem, dokud nedosv*d'í, $e není boha krom* Aláha
a $e Mohamed je Aláhov%m poslem, nebudou vykonávat modlitby a platit zakat.
Pokud to -eknou, zachránili p-ede mnou svojí krev a majetek, s v%jimkou práv
islámu nad nimi. A jejich kone'né zú'tování bude s Aláhem“;
a v hadísu zaznamenaném Muslimem,
„Jít ráno nebo ve'er bojovat na stezce Aláhov* je lep"í ne$ cel% sv*t a v"echno v
n*m“.
Detaily ohledn* d$ihádu lze najít v záznamech o prorokov%ch vojensk%ch
v%pravách, v'etn* jeho vlastních vojensk%ch nájezd/ a t*ch, na které poslal druhé.
Ty první jsou ty, kter%ch se zú'astnil osobn*, asi dvacet sedm (jiní -íkají dvacet
dev*t). Bojoval v osmi z nich a svojí vzne"enou rukou zabil pouze jednoho 'lov*ka,
Ubaje ibn Chalafa, a to v bitv* o Uhud. Na pozd*j"í v%pravy posílal bojovat druhé,
zatímco z/stával v Medín*, a t*ch bylo 'ty-icet sedm.)
o-9.1 Povinn% charakter d$ihádu
D$ihád je ve-ejnou povinností. Kdy$ se ho úsp*"n* ú'astní dostatek lidí, není pro
ostatní povinn%. (O: d/kazem pro to je prorok/v v%rok:
„Ten, kdo poskytne vybavení vojákovi v d$ihádu sám provádí d$ihád“
a v%rok Aláha nejvy""ího:
„Nejsou si rovni ti v*-ící, kte-í z/stali sed*t doma - krom* t*ch, kdo$ jsou
neschopní, s t*mi, kdo$ usilovn* bojují na stezce Bo$í majetkem sv%m i osobami
sv%mi. B/h pov%"il ty, kdo$ usilovn* bojují majetkem sv%m i osobami sv%mi, o
stupe+ v%"e ne$ ty, kdo$ z/stali sed*t doma. V"em B/h p-islíbil odm*nu
p-ekrásnou“ (korán 4:95)
Pokud se nikdo z t*ch, kter%ch se to t%ká, neú'astní d$ihádu, a ten se ned*je, pak
88
Muslimové vlastními slovy
ka$d%, kdo si je v*dom jeho povinnosti, je vinen h-íchem, pokud m*l mo$nost
d$ihád provád*t. V prorokov%ch dobách byl d$ihád ve-ejnou povinností od jeho
emigrace (hid$ry) do Medíny. V následujících dobách jsou mo$né dva postoje k
nemuslim/m.
První je, kdy$ jsou ve sv%ch vlastních zemích, a tom p-ípad* je d$ihád (def: o-9.8)
ve-ejnou povinností, a o tom autor mluví, kdy$ -íká, "D$ihád je ve-ejnou
povinností", co$ je mín*no pro muslimy a ka$d% rok.
Druh% je, kdy$ nemuslimové napadnou muslimskou zemi, nebo zemi sousední, a v
tom p-ípad* je d$ihád osobní povinností pro obyvatele té zem*, kte-í musí
nemuslimy vyhnat jakkoliv mohou).
o-9.2
D$ihád je osobní povinností v"ech, kte-í jsou v bitevních "icích (A: a út*k je
ohavn%m zlo'inem) (O: za p-edpokladu, $e je 'lov*k schopen bojovat. Pokud není,
kv/li nemoci, nebo smrti kon*, kdy$ není schopen bojovat p*"mo, nebo proto$e ji$
nemá zbra+, pak je mo$né odejít. Je také mo$né odejít, kdy$ je nemuslimská
armáda více ne$ dvakrát v*t"í ne$ armáda muslim/).
o-9.3
D$ihád je také (O: osobní) povinností pro ka$dého (O: schopného se ho ú'astnit,
$enu nebo mu$e, starého nebo mladého), kdy$ nep-ítel muslimy obklí'il (O: ze
v"ech stran, po vstupu na na"e území, i kdy$ jde o zruinovanou zemi, divo'inu,
nebo hory, proto$e nemuslimské síly vstupující do muslimské zem* jsou vá$nou
zále$itostí, která nem/$e b%t ignorována a musí se setkat s úsilím a bojem za jejich
vyhnání v"emi mo$n%mi zp/soby. To v"echno pokud podmínky umo$+ují
shromá$d*ní (A: v%"e zmín*n%ch) lidí, jejich zásobení a p-ípravu pro válku. Pokud
to podmínky neumo$+ují, jako kdy$ nep-ítel muslimy p-ekonal tak, $e nejsou
schopní se zásobovat nebo p-ipravit na válku, pak kdokoliv je nalezen nemuslimy a
ví, $e bude zabit, pokud bude chycen, má povinost se bránit v"emi dostupn%mi
zp/soby. Kdy$ si ale není jist%, $e bude zabit, co$ znamená, $e m/$e b%t a také
nemusí a m/$e b%t pouze vzat do zajetí, a ví, $e bude zabit, pokud se nevzdá, pak
se m/$e bu(to vzdát, nebo bojovat. #ena má také mo$nost volby mezi bojem a
vzdáním se, pokud si je jistá, $e nebude v p-ípad* chycení vystavena neslu"nému
'inu. Pokud si není jistá, $e bude p-ed takov%m 'inem v bezpe'í, má povinnost
bojovat a vzdání se není povolené).
o-9.4 Kdo má povinnost bojovat v d$ihádu
Ti, kte-í jsou vyzváni (O: k ú'asti na d$ihádu, kdy$ je ve-ejnou povinností), jsou
ka$d% schopn% mu$, kter% dosáhl puberty a je p-í'etn%.
o-9.5
Následující nemohou bojovat v d$ihádu:
1- N*kdo zadlu$en%, pokud ho jeho v*-itel nepustí;
2- nebo n*kdo s nejmén* jedním muslimsk%m rodi'em, pokud nedostane jejich
89
Muslimové vlastními slovy
povolení;
pokud nejsou muslimové nep-ítelem obklí'eni, pak je jim povoleno bojovat bez
povolení.
o-9.6
Je nep-ístojné vést vojenskou v%pravu proti nep-átelsk%m nemuslim/m bez
povolení chalífy (A: a'koliv pokud není $ádn% chalífa, povolení není po$adováno).
o-9.7
Muslimové nemohou hledat pomoc u nemuslimsk%ch spojenc/, pokud nejsou
muslimové v%razn* p-e'ísleni a spojenci mají k muslim/m dobrou v/li.
o-9.8 Cíle d$ihádu
Chalífa vede válku proti #id/m, k-es.an/m a zoroastriánc/m (N: za p-edpokladu,
$e je nejprve pozve k islámské ví-e a praxi, a pokud nep-ijmou, vyzve je pak k
$ivotu pod spole'ensk%m po-ádkem islámu placením nemuslimské dan* z hlavy
(d$izja, def: o-11.4) - co$ je v%znamem její platby, nikoliv peníze samotné - p-i'em$
z/stanou ve svém nábo$enství) (O: a válka pokra'uje) dokud se nestanou muslimy,
nebo nezaplatí nemuslimskou da+ z hlavy (O: v souladu se slovem Aláha
Nejvy""ího:
„Bojujte proti t*m, kdo$ nev*-í v Boha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal
B/h a Jeho posel, a kte-í neuctívají nábo$enství pravdy, z t*ch, kter%m se dostalo
Písma dokud nedají poplatek p-ímo vlastní rukou, jsouce poní$eni.“ (korán 9:29),
p-i'em$ 'as a doba pro to je p-ed kone'n%m p-íchodem Je$í"e. Po jeho kone'ném
p-íchodu od nich nebude p-ijato nic jiného ne$ islám, proto$e vybírání dan* z hlavy
je platné pouze do Je$í"ova p-íchodu, co$ je bo$sky zjeven% zákon Mohamed/v.
Je$í"/v p-íchod nebude znamenat zavedení jiného bo$sky zjeveného práva, proto$e
ten bude vládnout zákonem Mohamedov%m. Pokud jde o prorok/v v%rok
„Já jsem poslední, po m* nebude dal"ího proroka“
to není v rozporu s kone'n%m p-íchodem Je$í"e, proto$e ten nebude vládnout podle
Evangelií, ale jako následovník na"eho proroka).
o-9.9
Chalífa bojuje proti v"em ostatním lidem, dokud se nestanou muslimy (O: proto$e
nejsou lidmi s Knihou, ani tak nejsou vá$eni, a není jim povoleno se usadit a platit
da+ z hlavy (d$izju) (n: a'koliv podle "koly Hanáfi je lidem v"ech dal"ích
nábo$enství, dokonce i modloslu$ebník/m, povoleno $ít pod ochranou islámského
státu, pokud se stanou muslimy, nebo souhlasí s placením dan* z hlavy, a jedinou
v%jimkou jsou odpadlíci od islámu a modloslu$ebníci, kte-í jsou Arabové, kte-í
nemají jinou volbu, ne$ se stát muslimy (al-Hidaya sharh Bidaya al-mubtadi’ (y21), 6.48-49)).
o-9.10 Pravidla války
Není povoleno (A: v d$ihádu) zabíjet $eny a d*ti, pokud nebojují proti muslim/m.
90
Muslimové vlastními slovy
Stejn* tak není povoleno zabíjet zví-ata, pokud nejsou pou$ita k jízd* do boje proti
muslim/m, nebo pokud jejich zabití nepom/$e porá$ce nep-ítele. Je povoleno
zabíjet staré mu$e (O: star% mu$ ("ajch) znamená kdokoliv star"í 'ty-iceti let) a
mnichy.
o-9.11
Je nezákonné zabíjet nemuslimy, kter%m muslimové poskytli záruku ochrany (O: a.
u$ jde o jednoho nemuslima nebo o více, pokud je jejich po'et omezen, a jejich
ochrana nepo"kodí muslimy, jako kdy$ jsou to "pehové), za p-edpokladu, $e muslim,
kter% je chrání, dosáhl puberty, je p-í'etn% a 'iní tak dobrovoln* (O: a není jejich
zajatec nebo "peh).
o-9.12
Kdokoliv p-ijme islám d-íve, ne$ je zajat, nem/$e b%t zabit, ani nem/$e b%t
zkonfiskován jeho majetek, ani nemohou b%t zajaty jeho d*ti.
o-9.13
Kdy$ je zajato dít* nebo $ena, stávají se 'inem zajetí otroky, a $enino man$elství je
automaticky zru"eno.
o-9.14
Kdy$ je zajat dosp*l% mu$, chalífa zvá$í zájmy (O: islámu a muslim/) a rozhodne
mezi zajatcovou smrtí, otroctvím, propu"t*ním bez platby, nebo propu"t*ním
v%m*nou za peníze nebo za muslimského zajatce dr$eného nep-ítelem. Pokud se
zajatec stane muslimem (O: d-íve, ne$ chalífa vybere jednu ze 'ty- mo$ností), pak
nem/$e b%t zabit, a je zvolena jedna ze zb%vajících t-í mo$ností.
o-9.15
B*hem d$ihádu je mo$né kácet stromy nep-ítele a ni'it jejich p-íbytky.
o-9.16 P*ím(*í
(O: Pokud jde o smlouvy o p-ím*-í, autor je nezmi+uje. Podle Svatého práva
znamená p-ím*-í mírovou smlouvu s nep-áteli islámu, která zahrnuje zastavení
boje po ur'ené období, a. u$ za platbu nebo za n*co jiného. Posvátn%m základem
pro n* jsou ver"e Koránu jako:
1- „Zpro"t*ní od Boha a posla Jeho pro ty z modloslu$ebník/, s nimi$ jste uzav-eli
úmluvu“ (korán 9:1);
2- „A budou-li ochotni k míru, bu( k n*mu ochoten i ty“ (korán 8:61);
stejn* jako smlouvy, které prorok uzav-el s Kuraj"ovci u Hudajbíje, jak
zaznamenali Buchari a Muslim.
P-ím*-í je povolené, nikoliv povinné. Jedin%, kdo m/$e uzav-ít p-ím*-í, je
muslimsk% vládce oblasti (nebo jeho zástupce) s 'ástí nemuslim/ v oblasti, nebo
chalífa (nebo jeho zástupce). Kdy$ je uzavíráno s n*k%m jin%m, ne$ s 'ástí
nemuslim/, nebo je uzavíráno se v"emi z nich, nebo se v"emi z ur'ité oblasti, jako
91
Muslimové vlastními slovy
jsou Indie nebo Malá Asie, pak ho m/$e uzav-ít pouze chalífa (nebo jeho zástupce),
proto$e jde o zále$itost nejzáva$n*j"ích d/sledk/, a. u$ globáln* nebo v dané
oblasti, a na"e zájmy musejí b%t postaveny nad jejich, co$ je d/vod, pro' je lep"í to
za v"ech okolností ponechat na chalífovi, nebo na n*kom, koho pov*-í zhodnocením
zájm/ v r/zn%ch oblastech.
Uzav-ení p-ím*-í musí slou$it n*jakému zájmu jinému, ne$ je zachování statu quo.
Aláh Nejvy""í -íká:
„Neochabujte a nevybízejte k míru, kdy$ máte p-evahu, v$dy. B/h je s vámi a On
neo"idí vás o dobré skutky va"e.“ (korán 47:35)
Zájmy, které ospravedl+ují uzav-ení p-ím*-í, jsou v*ci jako slabost muslim/ kv/li
nedostatku lidí nebo materiálu, nebo nad*je, $e se nep-ítel stane muslimem, nebo.
prorok uzav-el na 'ty-i m*síce p-ím*-í v roce, kdy byla osvobozena Mekka, se
Sufjanem ibn Umajou v nad*ji, $e se stane muslimem, a on p-ijal islám d-íve, ne$
'as vypr"el. Pokud jsou muslimové slabí, p-ím*-í m/$e b%t uzav-eno na deset let,
pokud je to nutné, nebo. prorok uzav-el s Kuraj"ovci na tuto dobu p-ím*-í, jak
zaznamenává Abu Dawud. Není povoleno ho uzavírat na del"í ne$ tuto dobu jinak,
ne$ prost-ednictvím nov%ch p-ím*-í, která netrvají déle ne$ deset let.
Pravidla pro takové smlouvy lze odvodit z t*ch pro nemuslimskou da+ z hlavy (def:
o-11); konkrétn*, pokud bylo uzav-eno platné p-ím*-í, nelze p/sobit nemuslim/m
$ádné "kody, dokud p-ím*-í neskon'í.)
o-10.0 Vále'ná ko-ist
o-10.1
Svobodn% muslimsk% mu$, kter% dosáhl puberty a je p-í'etn%, má nárok na vále'né
ko-isti, pokud se podílel na bitv* a$ do jejího konce. Po osobní ko-isti (def: o-10.2) je
spole'ná ko-ist z bitvy rozd*lena na p*t 'ástí. První p*tina je dána stranou a zbylé
'ty-i jsou rozd*leny, jeden díl ka$dému p*"ákovi a t-i díly ka$dému jezdci. Z t*chto
'ty- díl/ je také podle úsudku v/dce poskytnuta platba $enám, d*tem a
nemuslimsk%m bojovník/m na stran* muslim/. Bojovník získává sv/j podíl na
ko-isti pouze b*hem oficiálního d*lení. (A: Nebo si m/$e zvolit se tohoto práva
vzdát.)
o-10.2
Pokud jde o osobní ko-ist, ka$d%, kdo bez ohledu na odpor zabije nep-ítele, nebo ho
u'iní boje neschopn%m, riskoval vlastní $ivot, a proto má nárok na v"e, co m/$e
nep-íteli vzít, co$ znamená tolik, kolik doká$e z bitvy odnést, jako sedlo, "aty,
zbran*, peníze a tak dále.
o-10.3
Pokud jde o první p*tinu, která je vzata z ko-isti, ta je rozd*lena na p*t 'ástí a
rozd*lena takto:
1- prorokovi a po jeho smrti na takové islámské zále$itosti, jako opev+ování obrany
hranic, platy islámsk%ch soudc/, muezín/ a podobn*;
92
Muslimové vlastními slovy
2- p-íbuzn%m proroka z klan/ Banu Ha"im a Banu Mutalib, p-i'em$ ka$d% mu$
dostane podíl dvou $en;
3- sirotk/m, kte-í jsou chudí;
4- t*m, kte-í nemají peníze;
5- a poutník/m, kte-í pot-ebují peníze.
93
Anal!zy
Anal%zy
Mohamed, koránské texty, "aría a podn*cování k násilí
Paul Stenhouse PhD
K-es.ané a $idé b%vají 'asto kritizováni za své v%hrady v/'i bo$skému p/vodu
koránu, svaté knihy muslim/. Nicmén* muslimové, kte-í uctívají Alláha, jsou slovy
ver"e koránu 9:30 vyz%váni k vedení války proti $id/m a k-es.an/m, a k modlitb*
„Nech. B/h proti nim bojuje!“ Jsou odmítáni jako „nev*-ící“ a „pokrytci“, „Jejich
úto'i"t*m bude peklo - jak hnusn% je to cíl kone'n%!“ (korán 66:9). K-es.ané, kte-í
tvrdí, $e Je$í" je synem bo$ím, jsou naz%váni „lhá-i“ (korán 4:171, 10:66-69), pro
které budou „st-i$en bude "at z ohn* a hlavy jejich budou polévány vodou vroucí“
(22:17,19) „je$ rozleptá v"e, co v b-ichách jejich je, i k/$i jejich, a pro n* jsou
p-ipraveny d/tky $elezné“. (22:20-21).
Ve sv*tle fyzick%ch v%hr/$ek a urá$ek sm*-ovan%ch v/'i své ví-e mají $idé a
k-es.ané právo zkoumat d/v*ryhodnost koránu jako zdroje bo$ích zjevení.
Tento krátk% p-ehled ur'it%ch pasá$í koránu je odpov*dí na tvrzení muslim/ a
dal"ích, $e korán nepodn*cuje k násilí, $e d$ihád v$dy znamenal vnit-ní snahu o to
b%t dobr%m muslimem; nikdy podle nich neznamená ozbrojenou nebo vojenskou
akci; a $e prvotní islám byl v zásad* tolerantním systémem víry.
V roce 1950, dlouho p-ed obnovením zájmu o fundamentalistick% islám, napsal
znám% v*dec:
… v sou'asné dob* existuje p-edstava omluvného rázu, podle které
závisela islámská expanze zcela na p-esv*d'ování a dal"ích mírn%ch
zp/sobech, a $e d$ihád je mo$né pou$ít pouze v p-ípad* „sebeobrany“,
nebo jako „pomoc bezbrannému spojenci nebo bratru“. Aby tato
p-edstava byla udr$itelná, bere v úvahu pouze ranné texty a ignoruje
doktrínu islámu a jeho historickou tradici, a stejn* tak i texty koránu a
sunny které jsou s touto p-edstavou v rozporu.
P/vodní v%znam d$ihádu
D$ahada, ko-en slova d$ihád, se v koránu vyskytuje 'ty-icetkrát, v r/zn%ch
gramatick%ch formách. S v%jimkou ver"/ 6:109, 16:40, 24:53 a 35:42 jsou v"echny
ostatní v%skyty formou t-etí osoby slovesa, t.j. d$áhida, které v koránu a v
následném islámském chápání znamenalo a znamená „bojoval, vál'il nebo vedl
válku proti nev*-ícím a jim podobn%m“.
94
Anal!zy
Proto$e v první osob* m/$e sloveso d$ahada znamenat prost* „sna$il se,
usiloval“, lze 'asto najít tento eufemismus místo p-ekladu v%znamu t-etí osoby
slovesa tak-ka ve v"ech vydáních koránu zam*-en%ch na nemuslimy.
Zastánci islámu tvrdí, $e d$ihád se v koránu odkazuje primárn* na „duchovní
asketismus“ a nikoliv na militarismus. Místo p-ekladu t-etí osoby slovesa, t.j.
d$áhida, jsou 'tená-/m neznal%m arab"tiny nabízena neutrální slova jako „sna$il
se“ nebo „usiloval“.
Ka$d% arab"tiny i jen omezen* znal% p-ekladatel si bude na ka$dém kroku
v*dom mnohozna'nosti p-i pokusu o p-eklad mnoha frází a slov. Francouzsk%
orientalista Jacques Golius (1596-1667) podotkl, $e „'lov*k 'asto musí b%t v*"tcem
nebo jasnovidcem, ne$ se pokusí o p-eklad textu“. Dob-e znám% ver" 22:78 “A
bojujte usilovn* za Boha s úsilím, je$ si zaslou$í!” je jedním z t*ch, které jsou 'asto
interpretovány duchovním zp/sobem. Dokonce i Edward Lane, kter% si v"iml
pohledu n*kter%ch v*dc/ tvrdících, $e t-etí osoba slovesa d$ahada se vztahuje k
boji v/'i „objektu nesouhlasu“, -íká, $e tento objekt m/$e b%t t-í druh/: viditeln%
nep-ítel, (ábel a ego.
Jihád v kontextu
Na"t*stí se nám dochovalo dostate'né mno$ství srovnávacího materiálu, tak$e
m/$eme porozum*t tomu, jak Mohamedovi sou'asníci chápali pou$ití t-etí osoby
slovesa. Ver" 9:81 se zab%vá muslimy, kte-í odmítli doprovázet Mohameda na
vojenské v%prav* do Tabuku poblí$ hranic Ghassanského území - dne"ní ji$ní S%rie
a Jordánu - která vedla k známé smlouv* s k-es.ansk%m velitelem Ailahu [alAqaba] v roce 9 podle muslimského kalendá-e.
Muslim"tí simulanti jsou Mohamedem kritizováni za odmítnutí p-isp*t k boji za
Aláha sv%m majetkem a osobami.
Podle ver"e 9:81, „ti, kdo z/stali sed*t doma“, pou$ili jako v%mluvu extrémní
horko. Alláh je v koránu varuje, $e “V ohni pekelném bude mnohem hor"í vedro!”
Je z-ejmé, $e to, 'emu se tito muslimové vyh%bali, nebylo „duchovní sna$ení“.
Odmítali riskovat své $ivoty ve vojenské v%prav*. Slovo jud$áhidu znamená, a bude
tak pochopeno 'tená-i, kte-í rozum*jí arab"tin*, $e odporovali vedení války za
Alláha.
To, co následuje, je pouze mal%m v%b*rem 'ástí koránu, které se dot%kají otázek
války a násilí.
N*které Koránské s/ry
Proti “Lidem Knihy” - $id/m a k-es.an/m
„Bojujte proti t*m, kdo$ nev*-í v Boha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal
B/h a Jeho posel, a kte-í neuctívají nábo$enství pravdy, z t*ch, kter%m se dostalo
Písma dokud nedají poplatek p-ímo vlastní rukou, jsouce poní$eni.“ korán 9:29
95
Anal!zy
„A -íkají $idé: ´Uzajr je syn Bo$í!' a -íkají k-es.ané: 'Mesiá" je syn Bo$í!' A taková je
-e', ji$ ústy sv%mi proná"ejí, a napodobují tak -e' on*ch, kdo$ p-ed nimi byli
nev*-ící. Nech. B/h proti nim bojuje! Do jaké l$i to upadli!“ korán 9:30
Proti v"em nev*-ícím v islám a Aláha
„Vy, kte-í v*-íte! Bojujte proti t*m z nev*-ících, kte-í jsou poblí$e! Nech. ve vás
naleznou tvrdost a v*zte, $e B/h je na stran* bohabojn%ch!“ korán 9:123
„Nejhor"ími tvory p-ed Bohem jsou ti, kdo byli zatvrzele nev*-ící a stále je"t*
nev*-í“ korán 8:55
„A v*ru ti, kdo$ jsou nev*-ící z vlastník/ Písma a z modloslu$ebník/, p-ijdou do
ohn* pekelného a budou v n*m nesmrtelní, a to jsou ti nejhor"í ze v"ech stvo-ení!“
korán 98:6
„Vy,kte-í v*-íte! Neberte si nev*-ící za p-átele místo v*-ících!“ korán 4:144, 60:1
„Vy,kte-í v*-íte! Neberte si jako d/v*rníky nikoho krom* lidí z vás!“ korán 3:117
„Bojuj na stezce Bo$í, v$dy. neponese" b-ím* jiné ne$ své vlastní! Povzbuzuj v*-ící
a mo$ná $e B/h zadr$í nápor nev*-ících“ korán 4:84
„A oni bojují na cest* Bo$í - zabíjejí a jsou zabíjeni.“ korán 9:111
„A kdy$ se st-etnete s nev*-ícími, ude-te je do "íjí, a a$ jim zp/sobíte úplnou
porá$ku, pevn* je spoutejte! A potom je bu( omilostn*te, anebo je propus.te za
v%kupné, pokud válka neodlo$í své b-ím*.“ korán 47:4
„Proroku, povzbuzuj v*-ící k boji!“ korán 8:65
„Nebylo dáno proroku $ádnému, aby m*l zajatce, pokud dokonale neporazil
nep-átele na zemi.“ korán 8:67
„A a$ uplynou posvátné m*síce, pak zabíjejte modloslu$ebníky, kdekoliv je najdete,
zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim v"emo$né nástrahy!“ korán 9:5
„Ti, kdo$ uv*-ili, bojují na stezce Bo$í, a ti, kdo$ neuv*-ili, bojují na stezce
fale"ného boha.“ korán 4:76
„Nejsou si rovni ti v*-ící, kte-í z/stali sed*t doma - krom* t*ch, kdo$ jsou
neschopní, s t*mi, kdo$ usilovn* bojují na stezce Bo$í majetkem sv%m i osobami
sv%mi.“ korán 4:95
96
Anal!zy
„A odm*nou t*ch, kdo$ vedli válku proti Bohu a Jeho poslu a "í-ili na zemi
pohor"ení, bude v*ru to, $e budou zabiti anebo uk-i$ováni 'i budou jim useknuty
jejich pravé ruce a levé nohy anebo budou ze zem* vyhnáni.“ korán 5:33
„Proroku, bojuj usilovn* proti nev*-ícím a pokrytc/m a bu( p-ísn% na n*!
Úto'i"t*m jejich bude peklo, a jak hnusn% je to cíl kone'n%!“ korán 9:73, 66:9
„Av"ak posel a ti, kdo$ s ním uv*-ili, p-esto bojovali majetky i osobami sv%mi a pro
n* jsou p-ipraveny nejlep"í v*ci a oni budou bla$ení.“ korán 9:88 “B/h pro n*
p-ichystal zahrady, pod nimi$ -eky tekou; v nich budou nesmrtelní” korán 9:89
Mohamedovo chování
Jak Mohamed rozum*l t*mto ver"/m, a dal"ím stejného druhu, m/$e b%t
odvozeno z jeho chování, jak bylo zaznamenáno jeho $ivotopisci. V letech
následujících po jeho p-íchodu do D$athribu, nyní známého jako Medína, vytvo-il
prorok spojenectví mezi dv*ma kmeny - Aus a D$azraj (znám%ch dal"ím generacím
muslim/ jako Pomocníci - al Ansar - proto$e umo$nili dobytí Mekky a Kaby) - co$
byli Arabové z v*tve Qahtani, kte-í pat-ili k Jemen/m z ji$ní Arábie.
Ti byli tradi'ními nep-áteli, ve skute'nosti nesmi-iteln%mi nenávistníky, kmene
Kuraj"ovc/, ke kterému Mohamed pat-il, a kter% pocházel z Hid$ázu v severní
Arábii. Kuraj"ovci byli známí jako Madité, Kaisité nebo Mudarité, podle jmen
sv%ch p-edk/. B*hem staletí, která m*la p-ijít, spor mezi t*mito dv*mi kmenov%mi
skupinami m*l „zaplavit !pan*lsko a Sicílii, pou"t* Atlasu a b-ehy Gangy krví“.
Spor mezi t*mito tradi'ními beduínsk%mi nep-áteli neur'il jen osud pora$en%ch
lidí, ale i Západu, nebo. stál v cest* postupu muslimsk%ch sil, které se v osmém
století pokusily zabrat Francii a celou západní Evropu. Jejich sny o vytvo-ení
islámské osy od !pan*lska p-es Evropu do Konstantinopole a dále do Dama"ku,
byly zni'eny stejn%mi staletí star%mi spory, které daly islámu jeho p/vodní impuls.
Kdy$ jemenské kmeny vítaly Mohameda, pohybovaly se v nebezpe'n%ch vodách.
P-edák kmene Aus, Abu Hajatham bin Tajehan, se zeptal Mohameda, co by ud*lal,
kdyby si m*l vybrat mezi sv%mi p-íbuzn%mi v Mekkce a spojenci v D$athribu.
Prorok se údajn* usmál a -ekl: „Naopak: krev, krev! ni'ení, ni'ení! Já budu vá" a vy
budete moji“.
Mohamed - pán "avle
Mohamed se p-emístil do D$athribu ve v*ku 53 let a z kukly proroka se tak-ka
okam$it* objevila nová osobnost, tvrd"í a nelítostn*j"í. Relativn* mírn% 'lov*k,
kter% se t-ináct let sna$il získat své p-íbuzné a sousedy pro své nové nábo$enství,
se prom*nil v nepromíjejícího vále'níka rozhodnutého pod-ídit si sv/j kmen a
poko-it ty, kte-í se mu vysmívali. Prorokovo chování, údajn* podporované bohem,
polo$ilo základ muslimské mant-e: „Aláh, milosrdn% a slitovn%“.
97
Anal!zy
Ver" 47:37 (medínsk%) -íká: „Neochabujte a nevybízejte k míru, kdy$ máte p-evahu,
v$dy. B/h je s vámi a On neo"idí vás o dobré skutky va"e.“
Ver" 22:40 (medínsk%) schvaluje pou$ití síly: „A t*m, kdo$ cht*jí, je dovoleno, aby
bojovali kv/li tomu, $e jim bylo uk-ivd*no.”
Súry z mekkanského období neobsahují na d$ihád $ádné odkazy. Na druhou
stranu, súry z medínského období jsou jimi napln*ny takov%m zp/sobem, $e tato
povinnost se zdá b%t tou nejvíce prosazovanou.
Aby ospravedlnil vedení války proti Mekkan/m, svému vlastnímu kmeni, ve
jménu Alláha, Mohamed vysv*tlil, co myslel „k-ivdou“. Ver" 22:41 -íká: „kdo$ byli
bezprávn* vyhnáni ze sv%ch domov/ jedin* proto, $e -íkali: 'Pánem na"ím je Aláh!'“
#idé a k-es.ané byli p/vodn* b*hem mekkanského období pova$ováni za
vyjíme'né, jako s dr$iteli posvátn%ch knih s nimi m*lo b%t zacházeno více po
dobrém. Pak, po náhlé zm*n*, 'teme: „Bojujte proti t*m, kdo$ nev*-í v Boha a v
den poslední a nezakazují to, co zakázal B/h a Jeho posel, a kte-í neuctívají
nábo$enství pravdy, z t*ch, kter%m se dostalo Písma dokud nedají poplatek p-ímo
vlastní rukou, jsouce poní$eni.“ korán 9:29
Ibn Chaldun -íká v "estnáctém století v pokusu o porozum*ní neislámsk%m
spole'nostem, ve kter%ch nejsou politika a nábo$enství provázány, $e pro $idy a
k-es.any je t*$ké pochopit podstatu islámu, proto$e v t*chto nábo$enstvích není
$ádná svatá povinnost pou$ívat sílu k pod-ízení si lidí, jako je tomu v islámu.
Korán také poskytoval podporu Mohamedovu osobnímu $ivotu. Mohl mít více
ne$ 'ty-i $eny, nejvy""í mno$ství povolené jin%m v*-ícím; mohl si vzít sest-enici z
prvního kolene, která s ním emigrovala do Mediny; bez zaplacení v*na nebo beze
sv*dka si mohl vzít jakoukoliv v*-ící, která se mu dala; nemusel zaji".ovat sv%m
$enám stejná práva; kdy$ usiloval o ruku $eny, ka$d% dal"í zájemce musel od svého
úmyslu upustit; a po jeho smrti si $ádn% mu$ nesm*l vzít jeho vdovy.
B*hem posledních deseti let Mohamedova $ivota v Medin* byl islám postupn*
transformován z neur'itého sociálního experimentu s nábo$enskou tvá-í do
militantní a zastra"ovací síly, její$ rozvoj závisel na ko-isti z nájezd/ a na p-íjmech
z daní. Na Mohamed/v p-íkaz byli zabíjeni v*zni a provád*ly se politické vra$dy.
Po bitv* o Badr Mohamed nev*d*l, co si po'ít s v*zni. Omar navrhoval jejich
zabití, co$ by zastra"ilo kmeny a posílilo islám jako vojenskou sílu. Odpov*( p-i"la,
kdy$ byl zjeven ver" 68 osmé súry: „Nebylo dáno proroku $ádnému, aby m*l
zajatce, pokud dokonale neporazil nep-átele na zemi.“
Dva ze zajat%ch v Badru byli Ukba bin Abi Muait a an-Nadr bin al-Hareth.
Mohamed si pamatoval, jak nep-átel"tí v/'i n*mu byli, a na-ídil jejich st*tí. Nadra
chytil al-Mekdad bin Amr, kter% po$adoval peníze za v%kupné. Mohamed mu
p-ipom*l, co Nadr -ekl (viz ver" 8:31) a hlava padla. Pak byl p-ed proroka
p-edeveden Ukba a Asem bin Thabet dostal rozkaz ho setnout. „Co se stane s m%mi
d*tmi?“, na-íkal Ukba. „Pekeln% ohe+“, odpov*d*l prorok.
Po dobytí Mekky byla vyhlá"ena v"eobecná amnestie, s "esti v%jimkami. Jeden z
"esti, jejich $ivot na prorok/v p-íkaz propadl, byl Abdullah bin Sa’d bin Abi Sarh.
98
Anal!zy
Byl jedním z písa-/, kte-í zapisovali zjevení údajn* p-ijatá Mohamedem. P-i
mnoha p-íle$itostech zm*nil s prorokov%m svolením slova ver"/. Nap-íklad, kdy$
prorok -ekl, $e „Aláh je mocn% a moudr%“ (aziz, hakim), navrhl Abdullah zm*nu
aziz na alim, tak$e v%sledkem bude „v*doucí a moudr%“. Kdy$ vid*l mno$ství zm*n,
které provedl, Abdullah zavrhnul islám s tím, $e kdyby ver"e skute'n* pocházely
od boha, písa- jako on by nemohl provád*t zm*ny.
Na"t*stí byl Uthmanov%m soukojencem, a kdy$ po dobytí Mekky prosil
Mohameda o odpu"t*ní, prorok neochotn* souhlasil. Kdy$ se jeho spole'níci ptali,
pro' mu odpustil, odpov*d*l: „&ekal jsem, $e n*kdo z vás vstane a setne mu hlavu“.
Kdy$ se jeden z muslim/ zeptal, pro' mu nedal znamení, Mohamed odpov*d*l, $e
prorok nezabíjí ukazováním.
Mezi sv%m p-íjezdem do Mediny a smrtí se Mohamed osobn* zú'astnil
sedmadvaceti nájezd/. Popisy ta$ení Alláhova proroka se naz%vají magházi, t.j.
„vále'ná ta$ení“. A ghazwas, t.j. „vále'né nájezdy“, p-edstavují nejd/le$it*j"í 'ást
jeho biografie.
Mohamedova poslední slova p-ed smrtí byla: „Nedopus.te, aby na Arabském
poloostrov* z/stala dv* nábo$enství.“
Islám dnes
Nedávná studie Univerzální muslimské deklarace lidsk%ch práv z roku 1981
uzavírá, $e její muslim"tí auto-i evidentn* nev*-í, $e v islámsk%ch spole'nostech
dochází k poru"ování principu rovnosti, pokud jde o práva $en a nábo$ensk%ch
men"in; $e právo na sdru$ování je zaru'ováno pouze v p-ípad*, $e podporuje "í-ení
islámu; $e od v"ech $en se o'ekává, $e se provdají a práva svobodn%ch $en tudí$
nejsou specifikována; $e v islámském právu nejsou $ádné alimenty; $e a'koliv
korán zaji".uje posmrtné potrestání odpadlík/, muslimská tradice následuje
Mohamedova bratrance Ibn Abbase, kter% citoval Mohameda: „zabij toho, kdo
zm*ní své nábo$enství“ a „setni mu hlavu“.
„Historické záznamy“, pí"e Ann Elizabeth Mayer v knize Islám a lidská práva,
„ze století, b*hem kter%ch bylo islámské právo oficiálním rozhodovacím
standardem, ukazují, $e ú'inné záruky lidsk%ch práv prakticky neexistovaly.“
Súry vybrané z koránu a n*kolik ukázek z Mohamedova $ivota, poté co ode"el
do Mediny, jsou pouze "pi'kou ledovce (nebo spí"e "pi'kou me'e). Je jich prost*
p-íli" mnoho, ne$ abychom je mohli citovat v"echny.
Korán je pova$ován za slovo Alláhovo, nikoliv Mohamedovo. Nicmén*, jak si
v"imli Mohamedovi sou'asníci, a jak bychom si m*li v"imnout i my, v koránu b/h
ob'as zm*ní názor, nebo se opakuje. „B/h“ odpov*d*l na takovouto kritiku takto:
„Kdykoliv zru"íme ver" n*jak% 'i dáme ti na+ zapomenout, p-ineseme jin%, lep"í
anebo podobn%. Co$ neví", $e B/h je v"ech v*cí mocen?“ (korán 2:106)
Ale p-esn* proto, $e je bohem, b/h by nem*l zjevit ver" a pak ho zru"it a zjevit
lep"í nebo podobn%.
99
Anal!zy
Nesouhlas s islámem
V%zkumník Richard Burton z devatenáctého století poznamenal, $e ver" 2:189
-íká, $e mud$ahedín, kter% vede svatou válku, nesmí jednat agresivn*. Fráze z
koránu, kterou 'etl jako „nejednej agresivn*“, je r/zn* p-ekládána jako „nenapadej
je první“, „nep-ekra'uj hranice“, „neh-e" tím, $e zaúto'í" první“ nebo „ale neza'ínej
s nep-átelsk%mi akcemi“, abychom citovali pouze n*kolik p-eklad/.
Z t*chto verzí je ta, která -íká „nenapadej je první“ interpretací, nikoliv
p-ekladem. Ko-en pou$itého slova znamená doslovn* „jednat nespravedliv* nebo
agresivn*“ nebo „jít za p-ípustné hranice“.
Celá pasá$, která je n*kdy pou$ívána jako d/kaz, $e muslimové musí podle
koránu bojovat pouze v p-ípad*, $e jsou ostatními napadnuti kv/li své ví-e, pak zní
takto: „A bojujte na stezce Bo$í proti t*m, kdo$ bojují proti vám, av"ak ne'i+te
bezpráví, nebo. B/h nemiluje ty, kdo$ se bezpráví dopou"t*jí.“
Jádrem v*ci je v%znam slov „kdo$ bojují proti vám“. Z kontextu se zdá, $e by
m*lo jít o vojenskou akci. Mohamed ale evidentn* rozum*l této frázi mnohem "í-eji
ne$ jako vojenskému útoku.
„Prorok“, pí"e Ibn Ishák, jeho $ivotopisec, „na-ídil sv%m velitel/m, aby po
vstupu do Mekky bojovali pouze proti t*m, kte-í budou klást odpor, s v%jimkou
malého mno$ství lidí, kte-í m*li b%t zabiti za jak%chkoliv okolností.“
Jedna z nich byla Sára, osvobozená otrokyn*, která urazila Mohameda. Byla
zabita v mekkanském údolí.
Dal"í, kdo urazil proroka, byl al-Huwayrith bin Nuqaydh bin Wahb bin bin Abd
bin Kusaj. Byl zabit Alim.
Abdullah bin al-Khattal vlastnil dv* otrokyn*, Fatanu a Qaribu, které zpívaly
satirické písn* o prorokovi. On a jedna z dívek byli zavra$d*ni; druhá utekla a
poté, co po$ádala Mohameda o imunitu, jí byla ud*lena.
Nevyhnuteln%m záv*rem je, $e pouhá kritika proroka, satira v/'i n*mu nebo
„urá$ka“, jím byla interpretována jako vedení války proti n*mu a tudí$ zasluhující
smrt.
Toto metaforické chápání ver"e 2:189 je jist* mo$né a vytvá-í násiln% precedent,
kter% je stále následován. Krom* toho Mohamed interpretoval „a bojujte na stezce
Bo$í proti t*m, kdo$ bojují proti vám” jako „a bojujte proti t*m, kte-í vám odporují“,
pokud máme v*-it Ibn Ishákovi.
Autorství koránu
Existující d/kazy vedou k záv*ru, $e korán je dílem Mohamedov%m, nikoliv
bo$ím. Polyteisté a modloslu$ebníci, proti kter%m korán b*sní, byly k-es.anské,
$idovské a pohanské kmeny, které odmítly Mohamedova tvrzení o proroctví.
Pokrytci byli lidé z Mekky, kte-í se mu vysmívali a urá$eli ho. Byla seslána zjevení,
která m*la rozhodnout otázky, které vznikaly kolem zvlá"tních okolností
Mohamedova postavení. I prorokovy vztahy s jeho man$elkami a jeho man$elské
100
Anal!zy
problémy byly údajn* zále$itostí vy""ích zájm/. Byla seslána súra, která zajistila,
$e Mohamed nebyl ru"en lidmi p-icházejícími do jeho domu bez pozvání, a kte-í u
n*j trávili del"í 'as jezením a ru"ením ho otázkami. B/h "el tak daleko, $e
Mohamedovi zajistil dárek od t*ch, kte-í u n*j hledali radu.
Podle soudu muslimského pisatele, „krom* t-inácti let, které prorok strávil v
Mekkce, je historie islámu neoddiskutovateln* záznamem násilí a p-ebírání moci.
B*hem prorokova $ivota byl islám "í-en a upev+ován primárn* pomocí síly.“
Tento záv*r je opakován i v knize Krat"í historie islámu: D$ihád - svatá válka.
!í-ení islámu zbraní je nábo$enskou povinností muslim/ obecn*. Sotva unikl tomu,
aby se stal "estou základní povinností, a je za ní pova$ován následníky Kharidji/.
Hlavním podn*covatelem k tomuto násilí a p-ebírání moci byl korán, jeho$
krása jazyka a elegance formy popírala hr/zu, jí$ je schopen rozpoutat nad
bezstarostn%mi generacemi nemuslim/ a t*ch muslim/, kte-í nesplní po$adavky
sv%ch puritán"t*j"ích spoluv*rc/.
Mohamedovo chování demonstruje jeho pochopení poselství koránu.
Pokud bylo jeho porozum*ní správné, pak v"echny pokusy obhájc/ islámu
dokázat, $e islám je v zásad* tolerantní a mírumilovné nábo$enství, selhávají, kdy$
jsou konfrontovány se súrami z medinského období a neoddiskutovateln%m faktem
Mohamedova $ivota a následnou historií islámu.
Pokud bylo jeho porozum*ní chybné, pak nebyl prorokem a muslimové mají
problém, jak usmí-it údajn% bo$sk% p/vod koránu s mno$stvím faktick%ch chyb,
nekonzistencí, anachronism/ a dal"ích nedostatk/.
T*m, kte-í budou tvrdit, $e podstata d$ihádu a militantní cíle islámu jsou
nemuslimy "patn* chápány, pak vracíme zp*t v%zvu, kterou Mohamed údajn*
dával sv%m protivník/m v Mekkce: doka$te, $e se m%lím, „pokud dbáte o pravdu“
(korán 10:38, 11:13).
101
Anal!zy
O p/vodu koránu
Rozhovor s Christophem Luxenbergem (pseudonym), n(meck%m odborníkem na korán a
rann% islám, kter% se v(nuje kritick%m studiím p,vodu koránu. Vy"lo v italském &aspise
Chiesa.25
#e byla aramej"tina esperantem velké 'ásti dávného Blízkého v%chodu bylo
nyní díky filmu Umu'ení Krista od Mela Gibsona, kter% byl nato'en v tomto jazyce,
zaznamenáno i "irokou ve-ejností.
#e byla ale syro-aramej"tina také základem koránu, a to koránu primitivn*
k-es.anského systému, je ale mnohem specializovan*j"í názor, a to názor tak-ka
nelegální. A je více ne$ jen trochu nebezpe'n%. Autor nejv%znamn*j"í knihy na toto
téma - n*meck% profesor semitsk%ch a arabsk%ch jazyk/ - dal z opatrnosti p-ednost
psaní pod pseudonymem Christoph Luxenberg. P-ed n*kolika lety byl jeden z jeho
koleg/, Suliman Bashear, vyhozen na Nabluské univerzit* v Palestin* sv%mi
pobou-en%mi studenty z okna.
V Evrop* 16. a 17. století, rozbité nábo$ensk%mi válkami, se bibli'tí u'enci
udr$ovali v bezpe'í pseudonymy. Pokud ale ti, kte-í tak 'iní dnes, jsou koránsk%mi
experty, je to znamení toho, $e éra nového historického, lingvistického a
filologického 'tení za'ala i pro muslimskou svatou knihu.
Z mnoha d/vod/ jde o slibn% za'átek. Profesor Saarlandské univerzity v
N*mecku Gerd-Rüdiger Puin a dal"í korán"tí odborníci z oboru filologie tvrdí, $e
tento p-ístup ke svaté knize islámu m/$e porazit fundamentalistické a
manichejské 'tení, a m/$e ji p-ivést do lep"ího sv*tla prost-ednictvím sv%ch vazeb
na judaismus a k-es.anství.
Kniha Christopha Luxenberga vy"la v N*mecku v roce 2000 po názvem “Die
Syro-Aramäische Lesart des Koran” (Syro-aramejské 'tení koránu) a byla
publikována v Berlín* vydavatelstvím Das Arabische Buch. Momentáln* je
nedostupná a nebyla p-elo$ena do dal"ích jazyk/. Chystá se ale nové dopln*né
vydání, op*t v n*m'in*.
Zde následuje rozhovor s autorem, oti"t*n% v N*mecku v listu Süddeutsche
Zeitung a v Itálii v L´espresso 12-18. b-ezna 2004:
Rozhovor s “Christophem Luxenbergem” od Alfreda Hackensbergera
Otázka: Profesore, pro' si myslíte, $e je u$ite'né podniknou toto znovup-e'tení
koránu?
Odpov*(: „Proto$e v koránu je mnoho obskurních míst, které od za'átku
nedokázali vysv*tlit ani arab"tí komentáto-i. O t*chto pasá$ích se -íká, $e jim
m/$e porozumn*t pouze b/h. Západní v%zkum koránu, kter% je na západ*
25 http://chiesa.espresso.repubblica.it/dettaglio.jsp?id=7025&eng=y
102
Anal!zy
systematicky podnikán a$ od 19. století, bral v$dy za sv/j základ komentá-e
arabsk%ch u'enc/. Ti ale nikdy ne"li za etymologická vysv*tlení n*kter%ch termín/
cizího p/vodu“.
Otázka: V 'em je va"e metoda odli"ná?
Odpov*(: „Za'al jsem od p-edpokladu, $e jazyk koránu musí b%t studován z
historicko-lingvistického úhlu pohledu. Kdy$ byl korán sestaven, arab"tina jako
psan% jazyk neexistovala; tudí$ se mi zdálo jasné, $e v úvahu je t-eba vzít
p-edev"ím aramej"tinu, která byla v dob* mezi 4. a 7. stoletím nejen jazykem
psané komunikace, ale také esperantem této oblasti západní Asie“.
Otázka: ,ekn*te nám, jak jste postupoval.
Odpov*(: „Nejprve jsem provedl ’synchronní’ 'tení. Jin%mi slovy, 'etl jsem jak v
arab"tin*, tak v aramej"tin*. Díky tomuto postupu jsem byl schopen odhalit rozsah
d-íve neo'ekávaného vlivu aramej"tiny na jazyk koránu: ve skute'nosti v*t"ina
toho, co je nyní ozna'ováno jako ‘klasická arab"tina’, je derivací aramej"tiny“.
Otázka: Co potom -íkáte na a$ dodnes p-ijímanou p-edstavu, $e korán je první
knihou psanou v arab"tin*?
Odpov*(: „Podle islámské tradice pochází korán ze sedmého století, zatímco první
p-íklady arabské literatury v plném v%znamu té fráze nacházíme a$ o dv* století
pozd*ji, v 'ase ‘Mohamedovy biografie’; to znamená $ivota Mohamedova, jak byl
zapsán Ibn Hi"amem, kter% zem-el v roce 828. M/$eme proto -íct, $e postkoránská
arabská literatura se vyvíjela postupn*, v období následujícím práci al-Khalila bin
Ahmada, kter% zem-el v roce 796, zakladatele arabské lexikografie (kitab al-ayn), a
Sibawwayha, kter% zem-el v roce 796, kterému vd*'íme za gramatiku klasické
arab"tiny. Pokud nyní budeme p-edpokládat, $e skladba koránu byla ukon'ena v
roce Mohamedovy smrti, 632, pak p-ed sebou máme interval 150 let, b*hem
kter%ch se neobjevují $ádné stopy po arabské literatu-e, která by stála za zmínku“.
Otázka: Tak$e v Mohamedov* dob* arab"tina nem*la p-esná pravidla, a nebyla
pou$ívána k psané komunikaci. Jak byl tedy korán zapsán?
Odpov*(: „V této dob* neexistovaly $ádné arabské "koly - mo$ná s v%jimkou
k-es.ansk%ch center al-Anbar a al-Hira v ji$ní Mezopotámii, neboli v dne"ním
Íráku. Jejich liturgick%m jazykem byla syro-aramej"tina. A ta byla prost-edkem
jejich kultury, a obecn*ji jazykem psané komunikace“.
Otázka: Jak% je vztah mezi jazykem této kultury a p/vodem koránu?
Odpov*(: „Od za'átku t-etího století se syr"tí k-es.ané ve své evangelické misi
103
Anal!zy
neomezovali na blízké zem* jako na Arménii nebo Persii. Vydávali se do
vzdálen*j"ích teritorií, a$ k hranicím &íny a západního pob-e$í Indie, a do celého
Arabského poloostrova a$ do Jemenu a Etiopie. Je proto celkem pravd*podobné, $e
aby mohli své k-es.anské poselství p-inést arabsk%m lidem, pou$ívali mimo jiné
jazyk Beduín/, neboli arab"tinu. Aby mohli "í-it Evangelia, museli nutn* pou$ívat
spletenec jazyk/. Ale v dob*, kdy byla arab"tina pouze skupinou jazyk/ a nem*la
$ádnou psanou formu, nem*li misioná-i jinou mo$nost, ne$ se uch%lit k vlastnímu
psanému jazyku a svojí vlastní kultu-e; tedy syro-aramej"tin*. D/sledkem toho
bylo, $e jazyk koránu se zrodil jako psan% arabsk% jazyk, kter% byl ale zárove+
derivací arabo-aramej"tiny“.
Otázka: Chcete tím -íct, $e ka$d%, kdo nebere syro-aramejsk% jazyk v úvahu,
nem/$e p-elo$it a intepretovat korán správn*?
Odpov*(: „Ano. Kdokoliv, kdo chce studovat korán d/kladn*, musí b%t vzd*lán v
syro-aramejské gramatice a v literatu-e té doby, 7. století. Pouze tak m/$e ur'it
p/vodní v%znam arabsk%ch v%raz/, jejich$ sémantická interpretace m/$e b%t
ur'ena pouze zp*tn%m p-ekladem do syro-aramej"tiny“.
Otázka: Poj(me k nepochopením. Jednu z nejk-iklav*j"ích chyb, kterou citujete, je
ta o pannách slíben%ch v islámském ráji sebevra$edn%m bojovník/m.
Odpov*(: „Za'ínáme se slovem ‘huri’, pro n*j$ arab"tí komentáto-i nemohli najít
$ádn% jin% v%znam ne$ ony nebeské panny. Pokud ale bereme v úvahu derivace ze
syro-aramej"tiny, tento v%raz znamená ‘bílé hrozny’, které jsou jedním ze
symbolick%ch prvk/ k-es.anského ráje, vzpomínan%ch v poslední ve'e-i Je$í"e. Je
zde dal"í koránsk% v%raz, chybn* interpretovan% jako ‘d*ti’, nebo ‘mládenci’ ráje. V
aramej"tin* ozna'uje plod vína, kter% je v koránu p-irovnáván k perlám. Pokud jde
o symboly ráje, tyto interpretativní chyby jsou pravd*podobn* spojeny s mu$sk%m
monopolem na koránské komentá-e a na interpretaci koránu“.
Otázka: Mimochodem, co si myslíte o islámském "átku?
Odpov*(: „Súra 24, ver" 31 v arab"tin* -íká ‘A. bijí sv%mi závoji proti sv%m
vak/m’. To je nepochopitelná fráze, pro kterou byla nalezena tato interpretace: ‘A
nech. spustí závoje své na +adra svá’. Pokud je ale tato pasá$ 'tena ve sv*tle syroaramej"tiny, znamená jednodu"e ‘A. si upnou opasky kolem sv%ch bok/’“.
Otázka: Znamená to tedy, $e závoj ve skute'nosti znamená pás 'istoty?
Odpov*(: „Ne p-esn*. Je pravda, $e v k-es.anské tradici je pás spojován s 'istotou:
Marie je zobrazována s pásem okolo bok/. Ale ve sv*dectví evangelií o poslední
ve'e-i si Kristus také upíná zást*ru kolem bok/ p-ed tím, ne$ omyje apo"tol/m
nohy. Je zde mnoho jasn%ch paralel s k-es.anskou vírou“.
104
Anal!zy
Otázka: Objevil jste, $e súra 97 se zmi+uje o Betlému. A ve va"em p-ekladu súry
Marie je její „porod“ „uskute'n*n Pánem“. Co více, text obsahuje pozvání ke svaté
liturgii, ke m"i. Není pak korán ni'ím jin%m ne$ arabskou verzí k-es.anské Bible?
Odpov*(: „Ve svém p/vodu je korán syrsko-aramejskou liturgickou knihou, se
zp*vy a s v%+atky z Písem, která mohla b%t pou$ívána p-i k-es.ansk%ch
bohoslu$bách. V druhé -ad* m/$eme korán vid*t jako za'átek kázání sm*-ovaného
k p-inesení víry ve svatá písma mekkansk%m pohan/m, a to v arabském jazyce.
Jeho sociopolitické sekce, které nejsou nijak zvlá"t* spojeny s p/vodem koránu,
byly p-idány pozd*ji v Medín*. Na svém po'átku nebyl korán zam%"len jako základ
nového nábo$enství. P-edpokládá víru v Písma, a slou$í proto jako pouhá cesta k
arabské spole'nosti“.
Otázka: Mnoha muslim/m, pro které je korán svatou knihou a jedinou pravdou,
m/$ou va"e záv*ry p-ipadat jako rouhání. S jak%mi reakcemi jste se prozatím
setkal?
Odpov*(: „V Pákistánu byl zakázán prodej v%tisku Newsweeku, kter% obsahoval
'lánek o mojí knize. Jinak musím -íct, $e p-i sv%ch setkáních s muslimy jsem se
nesetkal s nep-átelsk%m chováním. Naopak, oce+ovali zaujetí nemuslima studiemi
zam*-en%mi na objektivní pochopení jejich svatého textu. Moje práce m/$e b%t
posuzována jako rouha'ská pouze t*mi, kte-í se rozhodli lp*t na chybách v
interpretaci bo$ího slova. Ale jak je psáno v koránu, ‘Nikdo nedoká$e p-ivést na
správnou cestu ty, které b/h p-ivedl k chyb*’“.
Otázka: Neobáváte se fatwy, rozsudku smrti jako byl ten, kter% byl vynesen nad
Salmanem Rushdiem?
Odpov*(: „Nejsem muslim, tak$e mi toto riziko nehrozí. Krom* toho, neurazil jsem
Korán“.
Otázka: P-esto ale pou$íváte pseudonym.
Odpov*(: „U'inil jsem tak na radu muslimského p-ítele, kter% se obával, $e n*jak%
horliv% fundamentalista by mohl jednat z vlastní iniciativy a ne'ekat na fatwu“.
105
Anal!zy
Odkr%vání reality za d$ihádem
S. Ramesh
Hork%m slovem se po 11. zá-í stalo slovo d$ihád. Nejde o nové slovo, které z
ni'eho nic vzniklo, ale o slovo, které stra"ilo tento sv*t po více ne$ 1400 let. Cílem
této anal%zy je zjistit, co ve skute'nosti znamená, a z jakého d/vodu je d$ihád
provád*n.
D$ihád znamená v arab"tin* „úsilí“. Je to islámsk% zp/sob zavád*ní fyzické
nad-azenosti nad nev*-ícími. Podívejme se nejprve na v%znam slova d$ihád.
Co znamená d$ihád?
D$ihád pochází ze slova d$ahada.
D$ihád = d$ahada (sloveso). Bojovat, usilovat, bojovat za víru.
Nyní se podívejme, jak d$ihád popisují muslim"tí u'enci.
Tafsír je název pro sbírku komentá-/ koránu od islámského u'ence a jedním z
neproslulej"ích komentátor/ koránu je Ibn Kathir. Zde je to, co -íká k d$ihádu ve
sbírce „Tafsír Ibn Kathira“, svazek 2, strany 116, 117, komentá- k ver"i 2:191:
Proto$e d$ihád zp/sobuje smrt a zabíjení lidí, Alláh p-itahuje na"i
pozornost ke skute'nosti, $e nevíra a polyteismus nev*-ících a jejich
vyh%bání se Alláhov* stezce jsou mnohem hor"í ne$ zabíjení. Proto
Alláh -íká: „A fitna (nevíra) je hor"í ne$ zabíjení“. Tím se -íká, $e shirk
(polyteismus) je vá$n*j"í a hor"í ne$ zabíjení.
V manuálu islámského práva „Reliance of the Traveler“ (Umdat al-Salik),
jednom z nejrespektovan*j"ích klasick%ch d*l islámské teologie, sestaveném
„velk%m u'encem hadís/ z 13. století a právníkem“ imámem Nawawim a dal"ími,
je d$ihád a jeho aplikace definován na stran* 599 takto:
D$ihád znamená vedení války proti nemuslim/m, a etymologicky je
odvozen od slova mud$ahada, které znamená válku za ustanovení
nábo$enství. A to je men"í d$ihád. Pokud jde o v*t"í d$ihád, je to
duchovní boj proti men"ímu já (nafs), co$ je d/vod, pro' prorok -ekl
poté, co se vrátil z d$ihádu: „Vrátili jsme se z men"ího d$ihádu k
v*t"ímu d$ihádu“.
Bassam Tibi pí"e v knize „Válka a mír v islámu“:
Ve svém jádru je islám nábo$enskou misí celému lidstvu. Muslimové
mají nábo$enskou povinnost "í-it ve sv*t* islámskou víru. „A vyslali
jsme t* k lidem v"em“ (korán 34:28) Pokud nemuslimové konvertují
nebo se pod-ídí, tato v%zva (dawa) m/$e b%t prosazována mírumilovn*.
Pokud ne, muslimové mají povinnost vést proti nim válku. V islámu mír
106
Anal!zy
vy$aduje, aby se nemuslimové pod-ídili v%zv* k islámu, bu(to konverzí
nebo placením povinné dan* z hlavy, d$izji. Sv*tov% mír, kone'ná fáze
dawy, je dosa$en pouze konverzí nebo pod-ízením celého lidstva islámu
… Muslimové v*-í, $e expanze prost-ednictvím války není agrese, ale
napl+ování p-íkaz/ koránu k "í-ení islámu jako cest* k míru. Pou$ívání
síly k "í-ení islámu není válka (harb), toto slovo je pou$íváno pouze k
popisu síly pou$ívané nemuslimy. Islámské války nejsou hurub (mno$né
'íslo harb), ale futuhat, 'iny „otevírání“ sv*ta islámu a projevy
islámského d$ihádu. Vztah mezi dar al-islám, domem míru, a dar alharb, sv*tem nev*-ících, má p-esto podle koránu a autoritavních
komentá-/ islámsk%ch právník/ povahu války. Nev*-ící, kte-í stojí v
cest* dawy, jsou za tento stav války vin*ni, proto$e pokud by se jí
pod-ídili, mohla by b%t dawa provád*na mírumilovn*. Jin%mi slovy, ti,
kdo odporují islámu, jsou p-í'inou válek a jsou za n* zodpov*dní. Pouze
kdy$ jsou muslimové slabí je povolena „do'asná smlouva“ (hudna)
(islám"tí právníci se li"í v definici „do'asnosti“).
„Koránsk% koncept války“ od pákistánského brigádního generála S. K. Malika
-íká (v p-edmluv*):
V islámu je ale válka vedena kv/li ustanovení nad-ízenosti Pána pouze
tehdy, kdy$ selhaly v"echny ostatní argumenty, které m*ly p-esv*d'it ty,
kte-í odmítají Jeho v/li proti samotnému smyslu stvo-ení lidstva.
Mnoho západních u'enc/ ukázalo sv%mi obvi+ujícími prsty na n*které z
v%"e uveden%ch ver"/ koránu, aby mohli tvrdit, $e sv*t islámu je ve
stavu nekone'ného boje proti nemuslim/m. Dostate'nou odpov*dí na to
je … $e vzdor proti autorit* Boha od t*ch, kte-í jsou Jeho otroky,
vystavuje tyto otroky riziku, $e budou obvin*ni ze zrady, a jako s
takov%mi, v perspektiv* islámského práva, s nimi bude zacházeno, jako
s n*jak%m druhem rakovinového nádoru na organismu lidstva … Tak se
stává nutností vyjmout rakovinou deformaci i za cenu operace, aby bylo
mo$né zachránit zbytek lidstva.
To je to, co si blízk% spojenec Ameriky ve válce proti terorismu myslí o tomto
druhu terorismu (d$ihádu), proti kterému by m*la Amerika ve skute'nosti bojovat.
Amerika s takov%mi spojenci jist* zvít*zí.
Tyto definice islámsk%ch u'enc/ jsou více ne$ posta'ující, aby ukázaly, $e d$ihád
je krvavou válkou proti nemuslim/m, která je má p-im*t k p-ijetí islámu.
Pokud s tím dne"ní tak zvaní islám"tí u'enci a zastánci mají problém, -ekn*te
jim, aby se o tom dohadovali s Mohamedem a s islámsk%mi u'enci minulosti a ne s
námi.
107
Anal!zy
Pravda o umírn*ném islámu
Mnoho lidí v*-í v iluzi umírn*ného islámu. Pro ty mám ale "patné zprávy. I
kdy$ d$ihád jen o vlas unikl tomu, aby se stal "est%m pilí-em islámu (povinností
pro muslimy), je povinností muslima se d$ihádu ú'astnit.
Nejsou si rovni ti v*-ící, kte-í z/stali sed*t doma - krom* t*ch, kdo$ jsou
neschopní, s t*mi, kdo$ usilovn* bojují na stezce Bo$í majetkem sv%m i
osobami sv%mi. B/h pov%"il ty, kdo$ usilovn* bojují majetkem sv%m i
osobami sv%mi, o stupe+ v%"e ne$ ty, kdo$ z/stali sed*t doma. V"em
B/h p-islíbil odm*nu p-ekrásnou, av"ak vyznamenal ty, kdo$ usilovn*
bojují, nad t*mi, kdo$ sedí doma (korán 4:95)
N*kte-í lidé si myslí, $e teroristick%mi 'iny d$ihádist/ jsou zabíjeni i
muslimové, jak by tedy takové jednání mohlo b%t islámské?
Korán tuto otázku o d$ihádu zodpovídá.
Vskutku ti, kdo$ uv*-ili, p-esídlili a vedli boj majetky i osobami sv%mi
na stezce Bo$í, a ti, kdo$ jim útulek poskytli a pomohli jim - ti v"ichni
jsou si navzájem p-áteli. Av"ak s t*mi, kdo$ uv*-ili, a p-esto
nep-esídlili, nep*stujte p-átelství v ni'em, dokud nep-esídlí … (korán
8:72)
Tento ver" jasn* prohla"uje, $e ochrana t*ch muslim/, kte-í p-ijali víru, ale
nebojují, není v rukou t*ch, kte-í se ú'astní d$ihádu.
Znamená to tedy, $e v"ichni muslimové nemusí b%t sou'ástí d$ihádu? Abychom
-ekli pravdu, „mo$ná“, proto$e to není p-esn* známo. Jak -íká tafsír Ibn Kathira:
V tomto ver"i u'inil Alláh povinností muslima bojovat d$ihád proti
zlému nep-íteli, kter% h-e"í proti islámu. Az-Zuhri -ekl: „D$ihád je
po$adován po ka$dé osob*, a. u$ se skute'n* p-ipojí k boji nebo z/stane
vzadu. Kdokoliv z/stane vzadu má povinnost poskytovat podporu,
pokud je tak dohodnuto; poskytovat pomoc, pokud je pomoci pot-eba; a
postupovat kup-edu, pokud je tak na-ízeno. Pokud ho není pot-eba, pak
z/stává vzadu”. Jak je zaznamenáno v sahihu:
„Kdokoliv zem-e, ale nebojoval, nebo up-ímn* boj nezva$oval, zem-e
smrtí d$ahilije (nev*domosti p-edislámské éry)“.
V den al-Fath (kdy$ dobyl Mekku) prorok -ekl:
„Není $ádná hid$ra (emigrace z Mekky do Medíny) po vít*zství, ale
pouze d$ihád a dobré úmysly. Pokud je po$adováno, abyste pochodovali
vp-ed, vyra$te.
108
Anal!zy
Nakonec ze Sahihu Muslima, kniha 1, hadís '. 33, a Sahihu Buchariho, svazek
1, kniha 8, hadís '. 387 p-ichází názorn% vhled do skute'ného smyslu a rozsahu
d$ihádu:
Mohamed -ekl: „Bylo mi na-ízeno bojovat proti lidem, dokud ne-eknou,
$e 'není $ádného boha krom* Aláha', $e 'Mohamed je Aláhov%m
prorokem', nebudou se modlit a platit nábo$enské dan*. Pokud to
ud*lají, jejich $ivoty a majetek jsou v bezpe'í“.
Korán -íká, $e za d$ihád jsou ud*lovány nejv*t"í odm*ny a $e je jistou cestou do
ráje v p-ípad*, $e „bojovník“ zem-e: „Nepova$ujte ty, kte-í ubiti byli na stezce bo$í,
za mrtvé. Nikoliv, oni $ijí u Pána svého, dob-e jsouce zaopat-eni. (korán 3:169) …
Nech. tedy bojují na stezce bo$í ti, kdo$ za $ivot vezdej"í kupují si $ivot budoucí: a
kdokoli bojuje na stezce bo$í, a. padne 'i zvít*zí, zajisté bohatou dostane od nás
odm*nu“. (4:74)
Aláh je také svádí odm*nou (rájem).
Dobrou zprávou je, $e mnoho muslim/ tak ne'iní, a n*kte-í, kte-í o tom v*dí,
islám opou"t*jí.
Mír podle islámu
Ne-íkají sou'asní islám"tí u'enci a stoupenci, $e islám je nábo$enstvím míru?
Pokud v islámu hraje takovou roli d$ihád, kdy je potom dosa$eno míru a jak?
Podle odborníka na islám Bassama Tibiho:
Muslimové mají nábo$enskou povinnost "í-it po sv*t* islámskou víru …
Pokud nemuslimové konvertují nebo se pod-ídí, pak toto "í-ení m/$e
probíhat mírumilovn*. Pokud ne, muslimové mají povinnost vést proti
nim válku. … Ti, kte-í islámu odporují, zp/sobují války a jsou za n*
zodpov*dní.
Tak$e podle islámsk%ch u'enc/ jsou to v"ichni nev*-ící, kdo nechce sv*tov% mír.
Sv*tového míru m/$e b%t podle u'ení islámu dosa$eno pouze tehdy, kdy$ se
v"ichni lidé na sv*t* pod-ídí islámu.
Nejv*t"í vyslovená le$ o Koránu
Dne"ní islám"tí u'enci nacházejí pot*"ení v tom, $e ukazují, $e “NEBUDI#
#ÁDNÉHO DONUCOVÁNÍ V NÁBO#ENSTVÍ” (korán 2:256). Tito islám"tí u'enci,
kte-í obvi+ují své kritiky z toho, $e vytrhávají ver"e koránu z kontextu, musí
prov*-it kontext tohoto ver"e. To je to, co nyní ud*lám:
P-ed tím, ne$ se do toho pustíme, musíme v*d*t, kdy a pro' byl tento ver"
Mohamedem vysloven (1) a zda si pozd*ji s tímto ver"em n*jak% jin% neodporoval
109
Anal!zy
(2)? A co se v takovém p-ípad* stane (3)?
Abychom zjistili, kdy a kde Mohamed n*jakou v*c zjevil (1), musíme sestavit
podle hadís/ chronologii koránsk%ch ver"/, a Mohamed/v $ivotopis a tafsír nám s
tím také pomohou. A'koliv neexistuje $ádná standardní a p-ijímaná chronologie
ver"/ koránu, egyptské standardní vydání poskytuje následující -azení súr s ver"i
datovan%mi z r/zn%ch období v závorkách:
XCVI, LXVIII (17-33, 48-50 Med.), LXXIII (10 f., 20 Med.), LXXIV, I,
CXI, LXXXI, LXXXVII, XCII, LXXXIX, XCIII, XCIV, CIII, C, CVIII, CII,
CVII, CIX, CV, CXIII, CXIV, CXII, LIII, LXXX, XCVII, XCI, LXXXV,
CVI, CI, LXXV, XCV, CIV, LXXVII (48 Med.), L (38 Med.), XC, LXXXVI,
LIV (54-6 Med.), XXXVIII, VII (163-70 Med.), LXXII, XXXVI (45 Med.),
XXV (68-70 Med.), XXXV, XIX (58, 71 Med.), XX (130 f. Med.), LVI (71 f.
Med.), XXVI (197, 224-7 Med.),XXVII, XXVIII (52-5 Med., 85 b*hem
hid$ry), XVII (26, 32 f., 57, 73-80 Med.), X (40, 94-6 Med.), XI (12, 17,
114 Med.), XII (1-3, 7 Med.), XV, VI (20, 23, 91,114, 141, 151-3 Med.),
XXXVII, XXXI (27-9 Med.), XXXIV (6 Med.), XXXIX (52-4 Med.), XL (56
f. Med.), XLI, XLII (23-5, 27 Med.), XLIII (54 Med.), XLIV, XLV (14
Med.), XLVI (10, 15, 35 Med.), LI, LXXXVIII,XVIII (28, 83-101 Med.),
XVI (126-8 Med.), LXXI, XIV (28 f. Med.), XXI, XXIII, XXXII (16-20
Med.), LII, LXVII, LXIX, LXX, LXXVIII, LXXIX, LXXXII, LXXXIV, XXX
(17 Med.), XXIX (1-11 Med.), LXXXIII hid$ra, II (281 pozd*ji), VIII (30-6
Mec.), III, XXXIII, LX, IV, XCIX, LVII, XLVII (13 b*hem hid$ry), XIII,
LV, LXXVI, LXV, XCVIII, LIX, XXIV, XXII, LXIII, LVIII, XLIX, LXVI,
LXIV, LXI, LXII, XLVIII, V, IX (128 f. Mec.), CX.
Encyklopede islámu také zaznamenává chronologii t-í západních odborník/ na
islám. Toto je chronologické po-adí posledních medínsk%ch súr podle jejich prací:
Weil: 2, 98, 62, 65, 22, 4, 8, 47, 57, 3, 59, 24, 63, 33, 48, 110, 61, 60, 58, 49, 66, 9,
5.
Noldeke a Blachere: 2, 98, 64, 62, 8, 47, 3, 61, 57, 4, 65, 59, 33, 63, 24, 58, 22, 48,
66, 60, 110, 49, 9, 5.
[Poznámka: Tradi'ní západní datování rozd*luje chronologické -azení súr
koránu do t-í nebo 'ty- skupin. Poslední skupina (naz%vaná také „pozdní
medínská“) je zastoupena naho-e. Oba seznamy obsahují d-ív*j"í súry, ale z
prostorov%ch a 'asov%ch d/vod/ zve-ej+ujeme pouze poslední skupinu. V"imn*te
si, $e súra 9 je ve v"ech t-ech skupinách p-edposlední.]
Canon Sell ukazuje v „Historickém v%voji koránu“ na stran* 204, $e D$alal-Din
as-Suyuti (dob-e znám% muslimsk% koránsk% u'enec) umis.uje kapitolu 9 na
p-edposlední místo, a Sir William Muir (v%znamn% západní odborník na islám)
umis.uje kapitolu 9 na poslední místo. V"echny zmi+ované odkazy také umis.ují
kapitolu tak-ka nakonec, pokud ne zcela. Hadís ze Sahihu Buchariho, svazek 6,
kniha 60, 'íslo 129 (nebo také 5.59.650), -íká: „Poslední zjevená súra byla al-Bara
…“ Tak$e súra 9 jím byla pova$ována za jednu z posledních, pokud ne zcela
110
Anal!zy
poslední. Práce v"ech "esti u'enc/ (t-í muslim/, t-í západních) se tedy v"echny
shodují v tom, $e kapitola 9 je bu(to poslední, nebo p-edposlední kapitolou koránu
zjevenou Mohamedovi.
Vidíme tedy, $e súra 2 byla zjevena v d-ív*j"ím období Mohamedova $ivota, kdy
nem*l odpovídající moc k tomu, aby byl agresivní, ale oproti tomu súra 9 byla
zjevena ke konci jeho $ivota, kdy naopak dostate'nou moc m*l.
Odporují pozd*j"í zjevení d-ív*j"ím? (2). Odpov*( zní ano.
Jeho d-ív*j"í ver"e, které byly mnohem tolerantn*j"í, byly nahrazeny
pozd*j"ími ver"i, které byly agresivní a netolerantní. A je ironií, $e ver" koránu
4:82 tuto neshodu vylu'uje. Otázka je, p-ijímají tento v%klad muslimové? Ano,
p-ijímají.
V knize „Islám: Mohamed a jeho nábo$enství“, strana 66, pí"e odborník na
islám Arthur Jeffery: „Korán je mezi ostatními svat%mi písmy unikátní v tom, $e
u'í doktrínu nahrazování, podle které pozd*j"í v%roky proroka nahrazují, t.j.
prohla"ují za neplatné a prázdné, jeho p-edchozí v%roky. D/le$itost znalosti toho,
kter% ver" zneplat+uje jiné, dala vzniknout koránské v*d* známé jako 'Nasikh wa
Mansukh', t.j. 'nahrazující a nahrazované'“.
Cen*ná práce „Al-Nasikh wal-Mansukh“ („nahrazující a nahrazované“) se ve
velk%ch detailech zab%vá mnoha koránsk%mi tématy, ve kter%ch se zdá b%t n*jak%
konflikt nebo protimluv. Kniha prochází v"emi súrami (kapitolami) koránu,
ukazuje detailn* na ka$d% ver", kter% byl zru"en, a na ver"(e), kter% ho nahrazuje.
Autor poznamenává, $e mezi 114 súrami je pouze 43 t*ch, které tímto konceptem
nebyly zasa$eny. Pokud v koránu nejsou $ádné rozpory, pro' je takové v*dy v/bec
t-eba?
Je tedy jasné, $e mnoho d-ív*j"ích ver"/ bylo nahrazeno pozd*j"ími, a ver"
2:256, kter%m se zab%váme, je mezi nimi.
Nyní k na"í t-etí otázce, co se v takovém p-ípad* stane?
Ibn Warraq shrnuje muslimsk% koncept nahrazování takto:
Korán rozpory p-ekypuje, a ranní muslimové si toho byli pln* v*domi;
aby si s nimi poradili, vymysleli v*du o nahrazování. Je to velmi
v%hodná doktrína, která, jak to nevlídn* shrnul jeden k-es.an, „zapadá
do zákona osobní prosp*"nosti, kter% se zdá b%t hlavní vlastností
Mohamedovy prorocké kariéry“. Podle této doktríny jsou ur'ité pasá$e
koránu nahrazeny pozd*ji zjeven%mi ver"i, které mají rozdíln% nebo
opa'n% v%znam. To bylo údajn* u'eno samotn%m Mohamedem, jak -íká
ver" 2:106: „Kdykoliv zru"íme ver" n*jak% 'i dáme ti na+ zapomenout,
p-ineseme jin%, lep"í anebo podobn%. Co$ neví", $e B/h je v"ech v*cí
mocen?“ … Nyní m/$eme vid*t, jak u$ite'ná a pohodlná je doktrína
nahrazování, proto$e pomáhá u'enc/m dostat se z t*$kostí - i kdy$
samoz-ejm* p-edstavuje problém pro obhájce islámu, proto$e pasá$e
koránu kázající toleranci lze nalézt v mekkansk%ch (t.j. rann%ch)
súrách, a v"echny pasá$e na-izující zabíjení, stínání a ubli$ování, tak
zvané ver"e me'e, jsou medínské (t.j. pozd*j"í); „Tolerance“ byla
111
Anal!zy
nahrazena „netolerancí“. Nap-íklad znám% Ver" me'e 9:5 „zabíjejte
modloslu$ebníky, kdekoliv je naleznete“ tak ru"í ver" 124 prosazující
toleranci a trp*livost.
Proto$e nyní byly t-i nejd/le$it*j"í otázky ohledn* kontextu zodpov*zeny,
p-ejd*me k historickému kontextu ver"e 2:256.
Anal%za ver"e 2:256
Zde je cel% ver":
Nebudi$ $ádného donucování v nábo$enství! Pravda stojí jasn( proti chyb(:
kdokoliv odmítá zlo a v(*í v Aláha se uchopil nejspolehliv(j"í rukojeti, která
se nikdy nezlomí. A Aláh je sly"ící a ví v"echny v*ci.
Toto je ver", kter% je nám 'asto ukazován, kdy$ -íkáme, $e islám není
nábo$enstvím míru.
Nyní se podívejte na zv%razn*nou 'ást. ,íká, $e nemá b%t $ádného donucování v
nábo$enství, proto$e pravda stojí jasn* proti chyb*. Tedy $e islám je pravé
nábo$enství, a ostatní nábo$enství jsou l$ivá. Dále pokra'uje tím, $e kdokoliv
odmítne zlo a v*-í v Alláha se uchopil nejspolehliv*j"í rukojeti, t.j. ten, kdo odmítl
ostatní nábo$enství a p-ijal islám. Mnoho obhájc/ m/$e argumentovat, $e to, o 'em
Alláh mluví (jako o chyb* a zlu) nemusí b%t nutn* ostatní nábo$enství, v tom
p-ípad* ale musí p-ijmout, $e ostatní nábo$enství jsou také pravdivá a nejsou zlem.
Pokud to p-ijmou, jak mohou potom obhájit ver", ve kterém Alláh -íká: „Alláh je
jedin%m bohem“? A pro' by musel posílat proroka, aby vedl lidi, kte-í ji$ pravdu
na"li?
Tak$e jasn* vidíme, $e ani p-i odhalování tohoto ver"e, kter% islamisté citují,
aby obhájili tolerantnost islámu, si Mohamed a jeho b/h neodpustili urá$ku
ostatních nábo$enství. Mohamedova tolerance v/'i ostatním nábo$enstvím v
kterémkoliv okam$iku jeho $ivota m/$e b%t stejn* tak dob-e m%tem. To proto, $e
n*kdo, kdo se prohla"uje za proroka boha, nemá $ádnou motivaci k tomu b%t
tolerantní k t*m, kte-í v*-í ve l$i a zlo, a ve skute'nosti je prací proroka tyto lidi ze
sv*ta odstranit.
Stále je"t* jsme se nezab%vali historick%m kontextem ver"e. Poj(me na to.
D/vod, pro' byl tento ver" zjeven, je jasn% z tohoto hadísu (Abu Dawud, kniha
14, 'íslo 2676):
Vypráv*l Abduláh ibn Abbas:
Kdy$ dít* $eny (v p-edislámsk%ch dobách) nep-e$ilo, slo$ila slib, $e
pokud její dal"í dít* p-e$ije, konvertuje ho na $idovství. Kdy$ byl kmen
Banu an-Nadir vyhnán (z Arábie), byly mezi vyhnan%mi n*které d*ti
Ansar (Pomocník/). Ti -ekli: nem*li bychom opustit na"e d*ti. Proto
112
Anal!zy
Aláh zjevil: „Nebudi$ $ádného donucování v nábo$enství. Pravda stojí
jasn* proti chyb*“.
Nyní se podívejme na tafsír Ibn Kathira k tomuto tématu (strany 37, 38):
Alláh -íká: „Nebudi$ donucování v nábo$enství“, co$ znamená: nenu.te
nikoho p-ijmout islám, proto$e je jasn%, a jeho d/kazy jsou z-ejmé.
Kohokoliv A/láh vede a otev-e jeho srdce islámu, ten ho samoz-ejm*
p-ijme jako n*co o'ividného. Kohokoliv Alláh vede "patn%mi cestami,
zaslepí jeho srdce, zalepí jeho u"i a zakryje jeho o'i, ten nem/$e
p-ijmout islám silou.
D/vodem ke zjevení tohoto ver"e bylo, $e $eny Pomocník/ d-íve slo$ily
slib konvertovat své syny k judaismu, pokud p-e$ijí d*tství. A kdy$ byl
kmen Banu an-Nadir vyhnán z Medíny, byly mezi nimi n*které d*ti
Pomocník/ a jejich rodi'e je nedokázali odvrhnout; proto Alláh zjevil:
„Nebudi$ $ádného donucování v nábo$enství …“, jak vypráv*l Ibn Jarir
autoritou Ibn Abbase, Abu Dawud a an-Nasai autoritou Bandara, Abu
Hatim a Ibn Hiban z hadís/ !uby, Mud$ahid a dal"í. Nicmén*
Mohamed Ibn Ishák vyprável, $e Ibn Abbas -ekl: to bylo zjeveno s
ohledem na mu$e z kmene Banu Salim Ibn Awf zvaného al-Husajní,
jeho$ dva synové konvertovali ke k-es.anství, a on sám byl muslim.
,ekl prorokovi: „Mám je p-inutit p-ijmou islám, oni trvají na
k-es.anství?“, a proto Alláh zjevil tento ver". Tento ver" byl ale
nahrazen ver"em „Boje“: „Zavoláni budete k boji proti lidu urputnosti
velké, s ním$ vál'iti budete, dokud neodevzdá se do v/le bo$í.“ (korán
48:16). Alláh také -íká: „Ó proroku, bojuj proti nev*-ícím a pokrytc/m a
zacházej p-ísn* s nimi“ (korán 9:73) a také -íká: „Vy, kte-í jste uv*-ili,
bojujte proti sousedícím s vámi nev*-ícím a nech. naleznou ve vás
drsnost: a v*zte, $e B/h jest s t*mi, kdo$ bojí se ho.“ (korán 9:123).
Proto musí b%t v"ichni lidé na sv*t* pozváni k islámu. Pokud kter%koliv
z nich odmítne, nebo odmítne platit d$izju, musí proti nim b%t veden boj
dokud nebudou zabiti. To je v%znam donucování. V Sahihu (alBuchariho) prorok -íká: „Aláh se podivuje nad lidmi, kte-í vstoupí do
ráje v -et*zech“, co$ znamená, $e v*zni, kte-í jsou p-ivedení v -et*zech
do islámského státu, a poté up-ímn* p-ijmou islám a stanou se
-ádn%mi, vstoupí mezi lidi Ráje.
Jasn* -íká, $e tento ver" byl nahrazen ver"em „BOJE“. A ten je t-eba dodr$ovat.
Pokud by nebylo nutné bojovat d$ihád s úmyslem konvertovat silou k islámu, pak
není pot-eba pro to, aby ver" „BOJE“ nahradil „NEBUDI# #ÁDNÉHO
DONUCOVÁNÍ V NÁBO#ENSTVÍ“.
113
Anal!zy
Internetové vydání26 tafsíru Ibn Kathira p-edstavuje zajímav% hadís a -íká, $e
je autentick%. V tomto hadísu Anas -íká, $e Alláh/v prorok -ekl mu$i „P-ijmi
islám“. Mu$ -ekl „Nemám ho rád“. Prorok -ekl „I kdy$ ho nemá" rád“. Prorok mu$i
-ekl, $e i kdy$ se mu p-ijetí islámu nelíbí, p-esto by ho m*l p-ijmout, „proto$e Aláh
ti zajistí up-ímnost a správn% cíl“.
Pokud tafsír Ibn Kathira dává tomuto hadísu osv*d'ení autority, pak ver" 2:256
neshledávám d/le$it%m, proto$e podle muslim/ tak zvan% nejlep"í muslim a
nejlep"í 'lov*k na sv*t* (t.j. prorok Mohamed) se jím ne-ídil. Nevidím $ádn% d/vod,
pro' by ho ostatní muslimové m*li následovat.
Co více, Ibn Kathir/v tafsír -íká jasn*, $e tento ver" se vztahuje ke konkrétní
situaci a byl nahrazen, a proto by v"ichni lidé m*li b%t zváni k islámu. Pokud
n*kdo z nich odmítne, nebo odmítne platit d$izju, m*l by proti nim b%t veden boj,
dokud nebudou pobiti.
V*-ím, $e tyto informace dostate'n* prokazují, $e tento ver" (2:256) nemá podle
islámské perpektivy v sou'asném sv*t* $ádnou platnost.
Pokud stále pochybujete, zde je poslední rána:
Kdo tou$í po jiném nábo$enství ne$ po islámu , nebude to od n*ho
p-ijato a v $ivot* budoucím bude mezi t*mi, kdo$ ztrátu utrpí. (korán
3:85)
Po tom v"em je jak%koliv omluvn% pohled, podle kterého je islám tolerantní k
jin%m nábo$enstvím, pouze podvodem.
Aláh: „Muslimové dobyjí cel% znám% sv*t a nakonec cel% sv*t“
A On je ten, jen$ vyslal posla Svého se správn%m vedením a s
nábo$enstvím pravdiv%m, aby mu dal zvít*zit nad ka$d%m jin%m
nábo$enstvím. (korán 48:28)
Ibn Kathir -íká k tomuto ver"i ve svém tafsíru:
Dobrá zpráva je, $e muslimové dobyjí cel% znám% sv*t a nakonec cel%
sv*t.
Alláh Nejvy""í a Nejvá$en*j"í -ekl, zatímco sv%m v*-ícím p-iná"el
radostné zprávy, $e prorok zvít*zí nad sv%mi nep-áteli a zbytkem lidí na
sv*t* prosp*"n%mi znalostmi a správn%mi 'iny. A islámská "aría má dva
prvky, prosp*"né znalosti a správné 'iny. Pravé nábo$enské znalosti
jsou podle definice pravdivé, a správné islámské jednání je podle
definice správné. Proto p-esv*d'ení, $e toto nábo$enské vedení je
pravdivé a jeho na-ízení jsou spravedlivá ($e On ho m/$e u'init
nad-azen%m v"em nábo$enstvím) pro lidi na sv*t*, Araby i ne-Araby, a.
u$ vyznávají jisté ideologie nebo jsou ateisté nebo modloslu$edníci. A
26 www.tafsir.com
114
Anal!zy
Alláh je posta'ujícím sv*dkem toho, $e Mohamed je jeho prorokem a $e
mu zajistí vít*zství. Alláh Nejvy""í a Nejvá$en*j"í ví nejlépe.
Mohamedovo nábo$enství má dob%t cel% sv*t, a volba, kterou máme, je bojovat,
abychom se zachránili.
Je nám o d$ihádu -íkána pravda?
Odpov*d zní NE. Dovolte mi citovat Daniela Pipese z jeho 'lánku „D$ihád: Jak
akademici zamaskovali jeho skute'n% v%znam“. Zab%vá se v n*m detailn* tím, jak
jsme byli podvedeni k tomu, abychom v*-ili, $e d$ihád je bojem proti
nespravedlnosti a poru"ování lidsk%ch práv (p-i'em$ d$ihád sám je nespravedlností
a poru"ováním lidsk%ch práv).
Zkoumáním mediálních prohlá"ení takov%ch univerzitních odborník/
zjistíme, $e mají sklon ukazovat fenomén d$ihádu nápadn* podobn%m
zp/sobem - problém je v tom, $e takov% obraz je fale"n%.
D$ihád: pohled profesora
Od více ne$ dvou tuct/ expert/, které jsem zkoumal, se objevuje n*kolik
vzájemn* propojen%ch témat. Pouze 'ty-i z nich p-iznávají, $e d$ihád
má v/bec n*jakou vojenskou slo$ku, a dokonce i oni, s jedinou v%jimkou,
trvají na tom, $e tato slo$ka je ve své podstat* 'ist* obranná. Valerie
Hoffman z Ilinoiské univerzity je unikátní v tom, $e -íká (jak je citována
noviná-i), $e „$ádn% muslim, kterého zná, by se nepostavil za takov%
terorismus [útoky z 11. zá-í], proto$e je proti islámsk%m pravidl/m
vm*"ování se“. #ádn% jin% expert by neza"el ani tak daleko, aby jen
nep-ímo napov*d*l, $e d$ihád obsahuje také úto'nou slo$ku.
Proto John Esposito z Georgetownu, z-ejm* nejviditeln*j"í akademik
zab%vající se islámem, trvá na tom, $e „ve snaze o to b%t dobr%m
muslimem mohou b%t období, kdy m/$e b%t 'lov*k povolán, aby bránil
svojí víru a spole'nost. Pak m/$e mít d$ihád v%znam ozbrojeného boje“.
Dal"í specialista vyznávající takov% pohled je Abduláh Ahmed an-Naim
z Emory, kter% vysv*tluje, $e „Válka je "aríou zakázána s v%jimkou dvou
p-ípad/: sebeobrany a "í-ení islámské víry“. Podle Blakea Burlesona z
Bayloru to znamená, $e v islámu by 'in agrese jako 11. zá-í „nebyl
pova$ován za svatou válku“.
Podle dal"ího p/l tuctu expert/ z mého pr/zkumu m/$e d$ihád
zahrnovat vojenskou obranu, ale toto pojetí je druho-adé v porovnání s
u"lechtil%m pojetím jako morálního zlep"ování se. Charles Kimball,
-editel odd*lení nábo$enství na Wake Forest, to -íká stru'n*: d$ihád
115
Anal!zy
„znamená boj nebo snahu jménem boha. Velk% d$ihád je pro v*t"inu
bojem proti sob*. Mal% d$ihád je vn*j"í obrann% d$ihád“. Podobn* se
vyjad-ují takové autority, jako Mohamed Siddiqi z Western Illiniois,
Jihn Iskander z Georgia State, Mark Woodard z Arizona State, Taha
Jabir al-Alwani z postgraduální fakulty islámsk%ch a sociálních v*d z
Leesburgu ve Virginii a Barbara Stowasser z Georgetownu.
Ale je"t* v*t"í zástup - dev*t ze zkouman%ch - popírá, $e d$ihád má
v/bec n*jak% vojensk% v%znam. Pro Joa Eldera, profesora socologie z
Wisconsinské univerzity, je my"lenka, $e d$ihád znamená svatou válku
„velkou dezinterpretací“. Namísto toho -íká, $e „d$ihád je nábo$ensk%m
bojem, kter% blízce reflektuje vnit-ní osobní boj nábo$enství“. Pro Della
DeChanta, profesora sv*tov%ch nábo$enství na Univerzit* v Ji$ní
Florid*, toto slovo „jak je oby'ejn* chápáno“ znamená „boj za to b%t
pravdiv%m podle v/le bo$í a nikoliv svatou válku“.
Shodující se pohledy byly vyjád-eny mimo jiné Johnem Kelsayem z John
Carroll Univerzity, Zahidem Bukharim z Georgetownu a Jamesem
Johnsonem z Rutgers. Roxanne Euben z Wellesley College, autorka
knihy Cesta do Kandaháru: v%voj d$ihádu v moderním islámistickém
politickém my"lení uji".uje, $e „Pro mnoho muslim/ znamená d$ihád
odolávání poku"ení a snahu o to b%t lep"ím 'lov*kem“. John Parcels,
profesor filosofie a nábo$ensk%ch studií na Georgia Southern Univerzity,
definuje d$ihád jako boj proti „touhám a vlastní v/li“. Pro Neda
Rinalducciho, profesora sociologie na Armnstrongov* Atlantské státní
univerzit*, jsou cíle d$ihádu: „Vnit-n*, b%t dobr%m muslimem.
Vn*j"kov*, vytvá-et spravedlivou spole'nost.“ A Farid Eseck, profesor
islámsk%ch studií na Auburnském seminá-i v New York City
pam*tihodn* popisuje d$ihád jako „odporování apartheidu a práci za
práva $en“.
Nakonec jsou zde ti akademici, kte-í se zam*-ují na koncept d$ihádu ve
smyslu „sebeo'i".ování“, a pak pokra'ují tím, $e ho zev"eobec+ují a
aplikují ho na nemuslimy i muslimy. Proto je pro Bruce Lawrence,
prominentního profesora islámsk%ch studií na Duke, d$ihád nejen velmi
ohebn%m termínem („b%t lep"í student, lep"í kolega, lep"í obchodní
partner. Nejv%"e ze v"eho, ovládat vlastní hn*v“), ale nemuslimové by
také m*li „kultivovat … ob'anskou ctnost známou jako d$ihád:
D$ihád? Ano, d$ihád … d$ihád, kter% by byl skute'n%m bojem proti na"í
vlastní krátkozrakosti a nedbalosti, stejn* tak jako je proti ostatním,
kte-í nás odsuzují nebo nenávidí za to, co d*láme, ne za to, 'ím jsme …
Pro nás Ameri'any by velk% d$ihád znamenal, $e musíme p-ezkoumat
americkou domácí a zahrani'ní politiku ve sv*t*, kter% v sou'asnosti
116
Anal!zy
ukazuje malé známky prosazování spravedlnosti pro v"echny.“
Zde se vracíme zp*t k pocit/m vyjád-en%m zahajovacím -e'níkem na
Harvardu, kter% se sna$il p-esv*d'it své publikum, $e d$ihád je n*'ím,
co by m*li v"ichni Ameri'ané obdivovat.
Problém s touto nahromad*nou moudrostí expert/ je jednoduch%.
Sugeruje, $e Usáma bin Ládin nemá tu"ení, co -íkal, kdy$ p-ed n*kolika
lety vyhla"oval d$ihád Spojen%m stát/m, a poté opakovan* vra$dil
Ameri'any v Somálsku, v americk%ch ambasádách ve v%chodní Africe, v
p-ístavu Aden, a poté 11. zá-í 2001. Nazna'uje, $e organizace, které
mají slovo d$ihád ve svém názvu, v'etn* Palestinského islámského
d$ihádu a bin Ládinovy vlastní „Mezinárodní islámské fronty pro
d$ihád proti $id/m a k-i$ák/m“, jsou velmi chybn* pojmenovány. A co
se v"emi t*mi muslimy, kte-í vedou násiln% a agresivní d$ihád, práv*
pod tímto jménem a práv* v tomto okam$iku, v Al$írsku, Egypt*,
Súdánu, &e'n*, Ka"míru, Mindanau, Ambonu a dal"ích místech po
celém sv*t*? Nesly"eli o tom, $e d$ihád je zále$itostí ovládání vlastního
hn*vu?
Je to samoz-ejm* bin Ládin, Islámsk% d$ihád a d$ihádisté po celém
sv*t*, kdo definují tento termín, a ne skupina akademick%ch omlouva'/.
Je"t* d/le$it*j"í je, $e zp/sob, jak%m tomuto termínu rozum*jí
d$ihádisté, je v souladu s jeho pou$íváním b*hem 'trnácti století
islámské historie.
V p-edmoderních dobách znamenal pro sunitské muslimy, dnes i tehdy
muslimskou v*t"inu, jednu v*c. Znamenal právní, povinnou a
komunitní snahu o roz"í-ení oblastí ovládan%ch muslimy (v arab"tin*
znám%ch jako dar al-islam) na ú'et oblastí ovládan%ch nemuslimy (dar
al-harb). Toto p-evládající vnímání, tento cíl d$ihádu, je politick%,
nikoliv nábo$ensk%. Nesna$í se ani tak o "í-ení islámské víry, jako spí"e
o "í-ení muslimské vlády (a'koliv to první 'asto následovalo po tom
druhém). Tento cíl je bez obalu ofenzivní, a jeho kone'n%m cílem není
nic men"ího ne$ dosa$ení vlády muslim/ nad cel%m sv*tem.
Získáním území a zmen"ením oblastí ovládan%ch nemuslimy dosahuje
d$ihád dvou cíl/: p-edstavuje nárok islámu na nahrazení ostatních
nábo$enství, a p-iná"í prosp*ch ze spravedlivého sv*tového po-ádku.
Slovy Majida Khadduriho z Univerzity Johnse Hopkinse, kter% v roce
1955 napsal (p-ed tím, ne$ byly univerzity dobyty politickou
korektností), $e d$ihád „je nástrojem jak pro roz"í-ení islámského
nábo$enství, tak pro zavedení imperialistického sv*tového státu“.
117
Anal!zy
Pokud jde o podmínky, za kter%ch je mo$né d$ihád vést - kdy, k%m, proti
komu, s jak%m zp/sobem vyhlá"ení války, s jak%m koncem, s jak%m
rozd*lením ko-isti a tak dále - tyto zále$itosti nábo$en"tí u'enci
rozpracovali b*hem staletí do extrémních podrobností. Ale o základním
v%znamu d$ihádu - válce proti nev*-ícím za ú'elem roz"í-ení
muslimského nábo$enství - vládla dokonalá shoda. Nap-íklad
nejd/le$it*j"í sbírka hadís/ (zpráv o v%rocích a 'inech Mohameda),
zvaná Sahih al-Buchari, obsahuje 199 odkaz/ na d$ihád, a ka$d% z nich
o n*m mluví ve smyslu ozbrojeného boje proti nemuslim/m. Abychom
citovali ze Slovníku islámu z roku 1885, d$ihád je „nábo$enskou
povinností ustanovenou koránem a tradicemi [hadísy] jako duchovní
institucí, a p-ikazovanou obzvlá"t* k ú'elu "í-ení islámu a zapuzování
zlého od muslim/“.
D$ihád nebyl b*hem století $ádnou abstraktní povinností, ale klí'ov%m
aspektem muslimského $ivota. Podle jednoho v%po'tu se Mohamed sám
zú'astnil 78 bitev, z nich$ pouze jedna byla obranná. B*hem jednoho
století po prorokov* smrti v roce 632 do"ly muslimské armády a$ do
Indie na v%chod* a do !pan*lska na západ*. A'koliv takováto
dramatická expanze u$ poté nebyla nikdy zopakována, d/le$itá vít*zství
v následujících stoletích zahrnovala sedmnáct indick%ch kampaní
Mahmuda z Ghazny (998-1030), bitvu o Manzikert v Anatolii (1071),
dobytí Konstantinopole (1453) a triumfy Uthmana dan Fodia v západní
Africe (1804-17). Krátce, d$ihád byl základní osnovou nejen v
p-edmoderní muslimské doktrín*, ale i v p-edmoderním muslimském
$ivot*.
D$ihád m*l b*hem 'asu dv* varianty v%znamu, jednu více radikální ne$
standardní v%znam, a druhou celkem nenásilnou. První je spojována
p-evá$n* s u'encem Ibn Tajmíjou (1268-1328), podle které jsou
muslimové, kte-í ne$ijí podle na-ízení své víry, pova$ováni za nev*-ící, a
proto jsou legitimním cílem d$ihádu. To se hodilo, kdy$ (jak se 'asto
stávalo) jeden muslimsk% vládce vedl válku proti druhému; pouze
ukázáním nep-ítele jako "patného muslima mohla b%t válka ozna'ena
za d$ihád.
Druhou variantou, oby'ejn* spojovanou se súfisty, neboli muslimsk%mi
mystiky, byla doktrína oby'ejn* ozna'ovaná jako „v*t"í d$ihád“, ale
lep"ím termínem je pravd*podobn* „vy""í d$ihád“. Tato súfistická
varianta uplat+uje alegorické zp/soby interpretace aby zm*nila
doslovn% v%znam d$ihádu jako ozbrojeného konfliktu, a namísto toho
vyz%vá ke sta$ení se ze sv*ta a k boji proti základním instinkt/m s
cílem dosáhnout nadp-irozeného v*domí a duchovního vhledu. Jak ale
poznamenává Rudolph Peters ve své autoritativní knize D$ihád v
118
Anal!zy
klasickém a moderním islámu (1995), tato interpretace se „sotva
vyskytuje“ v p-edmoderních spisech o d$ihádu.
V p-evá$né v*t"in* p-edmoderních p-ípad/ tedy d$ihád znamená
jedinou v*c: ozbrojenou akci proti nemuslim/m. V moderních dobách se
v*ci samoz-ejm* staly pon*kud komplikovan*j"ími, proto$e islám pro"el
pod vlivem Západu odporujícími si zm*nami. Muslimové, kte-í se musejí
zab%vat Západem, mají tendenci p-ijmout jeden ze t-í hlavních
p-ístup/: islámismus, reformismus a sekularismus. Pro ú'ely této
diskuse m/$eme dát sekularisty stranou (takové jako nap-íklad Kemala
Ataturka), proto$e d$ihád zcela odmítají, a namísto toho se zam*-it na
islámisty a reformisty. Ob* skupiny se p-ipoutaly k r/zn%m variantám
v%znamu d$ihádu, aby poté rozvinuly vlastní v%klady.
Islámisté, krom* toho, $e se dr$í základní koncepce d$ihádu jako
ozbrojeného boje proti nev*-ícím, p-ijali také za svojí v%zvu Ibn Tajmíji
k útok/m na bezbo$né muslimy. Tento p-ístup získával b*hem 20.
století na v%znamu, kdy$ islám"tí u'enci jako Hasan al-Banna (190649), Sayyid Qutb (1906-66), Abu al-Ala Mawdudi (1903-79) a Ajatoláh
Ruholáh Chomejní (1903-89) prosazovali d$ihád proti muslimsk%m
v/dc/m, kte-í ne$ili podle islámsk%ch zákon/ a neprosazovali je.
Revolucioná-i, kte-í v roce 1979 v Íránu svrhli "áha a vrahové, kte-í o
dva roky pozd*ji zast-elili egyptského prezidenta Anwara Sadata, se
dr$eli této doktríny. Stejn* tak se jí dr$í Usáma bin Ládin.
Reformisté naopak reinterpretují islám tak, aby ho dali do souladu se
západními zp/soby. Jsou to oni - v zásad* prost-ednictvím spis/ Sira
Sayyida Ahmada Chána, indického reformistického v/dce z 19. století kdo transformovali my"lenku d$ihádu do v%hradn* obranného boje
slu'itelného s mezinárodním právem. Tento p-ístup, chrakterizovan%
Encyklopedií islámu z roku 1965 jako „zcela obrann%“, dlu$í mnohem
více Západu ne$ islámskému my"lení. V na"ich vlastních dnech se
vyvinul do toho, 'emu Martin Kamer p-ezdívá „druh orientálního
quakerství“, a je spole'n* s návratem súfistického pojetí tím, co
povzbudilo n*které k popírání skute'nosti, $e d$ihád má v/bec n*jakou
vojenskou slo$ku, a k jeho redefinici na 'ist* duchovní nebo
spole'enskou aktivitu.
V*t"in* muslim/ v dne"ním sv*t* je tento pohyb od starého pojetí
d$ihádu spí"e vzdálen. Nevidí ani své vlastní v/dce jako cíle zasluhující
si d$ihád, ani nejsou p-ipraven stát se Quakery. Namísto toho v*t"ina z
nich vyznává klasické pojetí d$ihádu, jak v roce 1993 poznamenal
p-ední francouzsk% u'enec Alfred Morabia:
119
Anal!zy
„Ofenzivní agresivní d$ihád, ten, kter% byl kodifikován experty a
teology, nep-estává rezonovat v muslimském v*domí, jak individuálním,
tak kolektivním. … Sou'asní obhájci p-edstavují obraz této nábo$enské
povinnosti, která dob-e odpovídá sou'asn%m normám lidsk%ch práv, …
ale lidé tím nejsou p-esv*d'eni. … P-evá$ná v*t"ina muslim/ z/stává
pod duchovním vlivem zákona … jeho$ zásadní pot-ebou je po$adavek,
nikoliv nad*je, u'init slovo Alláhovo vít*zn%m kdekoliv na sv*t*.“
Krátce, d$ihád ve svém p/vodním v%znamu z/stává v muslimském
sv*t* mocnou silou, a to velmi dob-e vysv*tluje velkou p-ita$livost
postav jako je Usáma bin Ládin bezprost-edn* po 11. zá-í 2001.
V rozporu se zástupcem Harvardu, kter% ujistil své publikum, $e
„d$ihád není n*'ím, kv/li 'emu bychom se m*li cítit znepokojení“,
vyvolával a vyvolává tento koncept nejen znepokojení, ale i
nevyslovitené lidské utrpení: slovy "v%carské odbornice Bat Ye’or,
„válka, vyvlastn*ní, dhimmi status [pod-ízenost], otroctví a smrt“. Jak
Bat Ye’or poukazuje, muslimové „mají právo jako muslimové -íkat, $e
d$ihád je spravedliv% a duchovní“, pokud si tak p-ejí; ale podle stejného
metru ka$dé skute'n* up-ímné zhodnocení poskytne hlas také bezpo'tu
„nev*-ících, kte-í byli a jsou ob*.mi d$ihádu“, a kte-í, nikoliv mén* ne$
ob*ti nacismu nebo komunismu, mají „sv/j vlastní názor na d$ihád,
jeho$ jsou ob*.mi“. …
Pro pou$ití termínu ve svém p/vodním v%znamu se musíme obrátit k
islámist/m. Tito islámisté mluví otev-en* o d$ihádu ve svém správném
vojenském smyslu. Zde je Usáma Bin Ládin: Aláh „nám na-izuje
provád*t svat% boj, d$ihád, abychom pozdvihli slova Aláhova nad slova
nev*-ících“. A zde je Mula Mohamed Omar, b%val% v/dce re$imu
Tálibánu, nabádající muslimskou mláde$: „Jd*te k d$ihádu a m*jte své
zbran* p-ipravené“.
Je intelektuálním skandálem, $e od 11. zá-í 2001 experti na americk%ch
univerzitách opakovan* a sborem vydávali ve-ejná prohlá"ení, která se
vyh%bají p/vodnímu v%znamu d$ihádu v islámském právu a v
muslimské historii, nebo ho p-etírají na r/$ovo. Je to, jako kdyby
historici zab%vající se st-edov*kou Evropou popírali, $e v%raz „k-í$ová
v%prava“ kdy m*la vojensk% v%znam, a namísto toho poukazovali na
v%razy jako „k-í$ová v%prava proti hladu“ nebo „k-í$ová v%prava proti
drogám“, aby demonstrovali, $e tento termín znamená snahu o zlep"ení
spole'nosti. …
120
Anal!zy
Záv*r
Jasn* tedy zji".ujeme, $e d$ihád je ofenzivní válkou vedenou proti
nemuslim/m, kdy$ odmítají islám a následují nábo$enství nebo filosofii podle
vlastní volby. D$ihád je veden za ú'elem konverze nev*-ících k islámu silou nebo k
p-ijetí poní$ení platbou dan* z hlavy, d$izji.
Nelze $ádn%m zp/sobem ospravedlnit to, co Mohamed a jeho spole'níci jménem
d$ihádu d*lali. Mohamed/v islám nezná $ádnou toleranci. V"echno, co zná a chce,
je úplná nadvláda.
A'koliv d$ihád kolem nás pokra'uje bez ústání, existuje vá$ná a nebezpe'ná
konspirace, která má za cíl p-edstavit b*$n%m lidem „renovovan% a civilizovan%“
pohled na islám a d$ihád. Tyto omluvné pohledy, které jsou roz"i-ovány, jsou
nebezpe'n*j"í ne$ d$ihád, o kterém mluvíme. Tito omlouva'i zabra+ují lidem
porozumn*t skute'né hrozb*, a a$ jí budou moci pochopit sami za sebe, bude ji$
p-íli" pozd*.
D$ihád klepe na dve-e civilizovaného sv*ta p-evle'en za renesanci s pomocí
t*ch, které Ali Sina cituje jako „u$ite'né idioty“, a sna$í se do na"ich dom/ vnést
zkázu. Ale Ali Sina se m/$e m%lit v tom, $e nejsou „u$ite'n%mi idioty“, ale
„neu$ite'n%mi idioty“, kte-í nep-iná"ejí u$itek svojí práci ani lidstvu.
Je nejvy""í 'as, abychom si uv*domili hrozbu islámského d$ihádu, a pevn* se
mu kv/li vlastnímu p-e$ití postavili.
121