Obeccná patologie

Amyloid a amyloidóza
regresivní změna charakterizovaná EC ukládáním amyloidu
amyloid-vláknitá nerozpustná bílkovina
složka-minoritní-pentagonální
majoritní-fibrilární
Základní charakteristiky- skupina chorob charakterizovaná ukládáním fibrilárních proteinů
s beta strukturou v EC prostorách
klinicky se projeví změnou funkce orgánu
Makroskopie- difúzní postižení- orgán je tužší a větší
uzlovité postižení- nádorová ložiska
orientační histochemická reakce dle Virchowa
voskový, matný mastný
Chemické složení amyloidu
fibrilární protein- 7-10 nm
90%
má beta strukturu
má vazebná místa pro Kongo červeň
P- komponenta- glykoprotein 10%
PAS pozitivní, nefibrilární protein
glykosaminoglykany
Mikroskopie
hyalinní glykoproteinový materiál
eozinofilní, má homogenní strukturu
barví se Kongo červení a dává zelený dvojlom v polarizovaném světle
ELMI(elektronová mikroskopie)- tvořen svazky mikrofibril a P komplement
krystalografie a spektroskopie- fibrily mají beta strukturu
Důsledky ukládání amyloidu
ukládán EXTRACELULÁRNĚ systémově nebo lokálně
ve slezině, ledvinách, srdci, klouby, šlachy, svaly, nadledviny, játra, GIT
ve sleziněch- v pulpách a v cévách
v ledvinách- glomeruly a cévy
tlak na sousední tkáně- atrofie
zúžení cév- atrofie
zvýšená permeabilita kapilár- proteinurie, průjmy
Amyloidóza= skupina onemocnění s různou etiologií
dělení- generalizovaná-postihuje vice orgánů současně- AL, AA
lokalizovaná-ukládání amyloidu v 1 místě
AE-endokrinní
AS-senilní
Reaktivní (sekundární) AA amyloidóza
provází jiná onemocnění
prekurzor- sérový AA protein (SAA)- akutní fáze
produkce prekurzoru- játra- během zánětu syntéza proteinů akutní fáze, včetně SAA,
v séru je fagocytován a štěpen
amyloidózní protein AA vzniká štěpením SAA
distribuce depozit- systémová- játra, ledviny, slezina, nadledviny, GIT
choroby provázené AA amyloidózou
chronické infekční- tbc, lepra, osteomyelitidis
chronické neinfekční- revmatoidní artritida, Chronova choroba
paraplegie- opakovaná infekce?
nádory- karcinom ledviny
patogeneze- zánět- aktivace makrofágů- interleukiny
nadprodukce SAA- proteolýza v makrofázích
amyloidogenní gen
faktor ovlivňující tvorbu amyloidu
AL amyloidóza= primární
systémová- chybí u ní základní onemocnění
monoklonální produkce Ig- B-lymfocytární proliferace
plazmocytom- choroba těžkých řetězců
Waldenstromova choroba
amyloidní protein- intaktní Ig s lehkými řetězci nebo jejich fragment- oba lehké
řetězce
amyloidgeneze- sekrece Ig s lehkým řetězcem- proteolýza v makrofázích- konverze
alfa struktury do beta konfigurace
klinické projevy- neuropatie, kardiomyopatie, purpura kůže, atropatie, makroglosie,
karpální syndrom, zmnožení plazmocytů ve dřeni, Bence- Jonesova bílkovina
Lokalizované formy amyloidózy
familiární- AF- prekurzor transthyroitin- transportní protein pro tyroxin a retinol
endokrinní- AE-medulární karcinom štítné žlázy- prokalcitonin
nesidiom-nádor Langerhansových ostrůvků pankreatu
feochromocytom nadledvin
nádorovitý- při lokalizaci plazmocytomu kostí, jazyka
AL
amyloidóza dialyzovaných mezenchymových buněk
typ- senilní- kardiální- atriální- natriuretický peptid
aortální- transthyretin
cerebrální- Alzheimerova choroba- A4 protein
cerebrální – islandský typ- mozek, hemoragie- amyloidový protein- cystatin
Klinické projevy amyloidózy
Ledviny- proteinurie, uremie- otoky na víčkách
Srdce- arytmie, srdeční selhání, kardiomyopatie
GIT- zvětšení jazyka
průjmy, malabsorpce
slabost, únava, úbytek na váze, kolapsy
Diagnostika amyloidózy
Odběr biologického vzorku
Kongo červeň
imunohistochemie
imunoflourescence
ELMI-elektronová mikroskopie- ultrastruktura
Patogeneze amyloidózy-nejasná
1. Enzymatický defekt makrofágů
2. Produkce abnormálních prekurzorů, rezistentních k proteolýze
Heredofamiliární amyloidóza
prekurzor- transthyretin nebo AA amyloid
nefropatická amyloidóza
familiární středozemní hořečka- AA protein, záněty kloubů a serózní postižení
ledvin
syndrom hluchoty a kopřivky
neuropatická amyloidóza- protein- transtyretin
neuropatie HK, DK a rtů
kardiopatická amyloidóza
ANTRAKÓZA A UHLOKOPSKÁ NEMOC
patří mezi pneumokoniózy
pneumokonióza= choroba vznikající v souvislosti s inhalací anorganických prachů
Antrakóza=prostá pigmentace amorfním uhlíkem (saze)
uhlík v plicní tkáni nezpůsobuje fibroprodukci
ukládá se v prašných buňkách (koniofágy)v alveolech a intersticiu podél lymfatik
dále také v pleuře a hilových uzlinách
Antrakosilikóza= uhlokopská nemoc
vznik- dlouhotrvající expozice uhelného prachu- amorfní uhlík postrádá jakékoliv známky
fibrogenicity tíže onemocnění závisí na ostatních příměsí- hlavně Si
MA: plíce silně černě pigmentované
na řezu-uhelné prachové makuly-intenzivně černá ložiska
uhelné noduly- zmnožení vaziva hmatné černé uzlíky
MI: makuly-shluky makrofágů-cytoplazma přeplněna černým antrakotickým pigmentem
Atrofie
zmenšení orgánu (tkáně) původně normálně vyvinutého
postihuje element parenchymu přibývá vaziva atrofický organ je menší a tužší se
sníženou funkcí
dělení- prostá- vzniká zmenšením velikosti buněk orgánů a to zejména těch, které mají
pomalou nebo žádnou obměnu buněčné populace
mikroskopické změny jsou nenápadné, nejvýznamnější je výskyt
autofagických vakuol- autolysozomů s hromaděním lipofuchsinu= pigment z opotřebování
hlavně ve svalech a v játrech
hnědá atrofie
numerická-zmenšení počtu buněk- v orgánech s rychlou obměnou buněk
může být vyvolaná nedostatečnou regenerací
krvetvorba, pohlavní žlázy, kosti
průvodní znak- zrychlený růst až hypertrofie zbývajících částí
dřeňový útlum- numerická atrofie kostní dřeně- relativní úbytek krvetvorné
tkáně ve prospěch tukové tkáně útlum krvetvorby- APLASTICKÁ anémie
zánětlivá atrofie-rychlý rozpad buněk rozpadové produkty zaniklých buněk
zánět s novotvorbou vaziva
difusní- nevede ke změně tvaru orgánu
ložisková- dochází ke změně tvaru orgánu
příčiny-fyziologická-senilní atrofie, involuční
involuce thymu, mléčné žlázy, pohlavní žlázy
inaniční- nedostatek výživy- vnitřní příčiny nádor
vaskulární- pozvolné zmenšování přívodu krve
tlaková-stagnující moč v ledvinné pánvičce, atrofie kůže pod prstenem
ze záření- nejčastěji je postižena kůže
z inaktivity- noha v sádře
z nervových a endokrinních vlivů- nedostatek příslušných hormonálních změn
Sheehanův syndrom= panhypopituitarismus a poporodní nekrosy hypofýzy
genetické vlivy- vrozené poruchy bílkovin svalu- Duchennova a Beckerova svalová
dystrofie
z neznámých příčin
mikroskopie- pyknóza jádra, zvýšená bazofilie cytoplazmy, ztráta rezervních hmot (tuk,
glykogen), někdy hromadění lipofuchsinu (myokard, játra)
časté druhotné změny
proliferativní zánět skleróza
zachovalá zdravá tkáň v atrofii, často hypertrofuje= kompenzační hypertrofie
někdy jsou zaniklé buňky nahrazovány tukovou tkání- kosterní sval, myokard, pankreas
vakátní bujení tuku- atrofie, kdy např. ledvina má normální velikost, ale po rozříznutí
má v hilu spoustu tuku a atrofickou kůru i dřeň
život ohrožující stav- atrofická ledvina- aterosklerotická nefroskleróza- povrch ledviny
granulovaný, četné drobné malé jizvy ve tvaru V
význam- ztráta specializovaných struktur, hypofunkce
klinicky němá nebo nevýznamná
klinicky zřejmá
Apoptóza a nekróza
Smrt = ireverzibilní porucha uspořádání a funkcí
buňky
organismu
Apoptóza- indukovaná forma buněčné smrti- často geneticky programovaná
logický a funkční protipól mitózy
systém odstranění nepotřebných, zestárlých buněk
biochemie:exprese genů de novo
aktivuje se CED (Cell Death) cysteinových proteáz a následně jaderné endonukleasydochází k poškození jaderné DNA a zastavení všech biosyntetických pochodů v buňce
tvorba s apoptózou vázaných proteinů
induktorů buněčné smrti
p53- zastavuje růstovou fázi buňky v kontrolním bodě s cílem opravy
poškozené DNA- popř. vstup do apoptózy, je-li poškození nenapravitelné
mutován ve více než 50% lidských nádorů
inhibitorů buněčné smrti
bcl-2
průběh : časná segregace jaderného chromatinu v ostře ohraničené shluky, kondenzace
cytoplazmy- stává se tmavší, svraštění buňky s zachováním celistvosti organel, pučení a tvorba
apoptických tělísek, karyorhexe
apoptická tělíska- fagocytována okolními elementy, ve kterých mohou po určitou dobu
persistovat jako lysozomální apoptická tělíska- při hepatidách v hepatocytech- Councilmanova tělíska
v centrofolikulárních makrofázích lymfatických
folikulů- Flemingova tělíska
projevuje se pouze mikroskopicky, nikdy není tak masivní, aby docházelo k
makroskopickým změnám na orgánech
význam- fyziologický proces nutný pro správné formování orgánů a fungování řady tkání
patologický proces vedoucí k poškození organismu
průkaz- histologicky v HE (apoptická tělíska)
elektronková mikroskopie
elektroforesa- průkaz fragmentů DNA
Nekróza= intravitální odumření tkáně
buněčná smrt navozená zvenčí- nevratný děj
ischemie, účinkem toxických látek, infekčních agens…
průběh: rozpad buněčných membrán shlukování jaderného chromatinu a dělení cytosolu do
nepravidelných formací, zduření organel a tvorba chomáčovitých sraženin v mitochondriální matrix ÚPLNÁ DEZINTEGRACE BUŇKY
biochemie:nedochází k expresi genů de novo
porucha energetických membránových systémů
změna koncentrací iontů- hlavně vápníku
zvýšení objemu vody zduření buňky
autolýza
mikroskopické změny- ztráta barvitelnosti jádra a cytoplazmy
jádro- pyknóza- svraštění a tmavnutí jádra
nástěnná hyperchromatosa- chromatin se hromadí na vnitřní straně
jaderné membrány
karyorhexe-rozpad jádra na fragmenty
karyolýza- rozplynutí jádra
cytoplazma- vakuolizace, denaturace proteinů eozinofilie cytoplazmy
nakupení fygocytů v okolí- tkáňová vitální reakce
biochemické změny- podmíněny influxem vápenatých iontů do buněk: aktivují enzymy
transaminasy- ukazují na jaterní poškození- ALT, AST
laktátdehydrogenasa- LD1, LD2- myokard a erytrocyty
LD3- kosterní svaly
LD4, LD5- játra a kosterní svaly
fosfatasa- alkalická- osteoblasty, ledviny, játra, GIT, placenta
kyselá- osteoklasty, prostata
podobnost s postmortálními změnami, ale nekrotická tkáň je alespoň částečně napojená na
cirkulaci další změny
význam: patologický proces vedoucí k dočasnému poškození organismu
trvalému poškození organismu
smrti organismu
dělení podle makroskopického podkladu tkání
prostá- makroskopický vzhled tkáně se zpravidla neliší- kůže, kost
obvykle primární stadium následujících
kolikvační= zkapalnění tkáně- mozek, pankreas
hnisavý zánět
výsledkem- pseudocysta- nemá vlastní epiteliální výstelku
koagulační- makroskopicky patrná nejdříve za 3 dny po odumření tkáně- denaturace
bílkovin- děje se v parenchymatózních orgánech bohatých na bílkoviny
většinou se hojí jizvou
zvláštní typy- kaseifikační= zesýrovatění- tuberkulosa
zrnitá, žlutavá- způsobeno lipidy, které se uvolňují z
tkáně- typická pro chronické záněty
Zenkerova vosková- příčně pruhované svaly- infekce výsledkem je, že maso vypadá jako uvařené- zešedivělé na povrchu
dekubity- nekróza vyvolaná spolupůsobením tlaku, imobility a negativní energetickou bilancí
(katabolismus)
další vývoj
žádný- smrt organismu
gangréna
demarkace= reaktivní nakupení granulocytů- jen na periferii nekrotického úseku
sekvestrace-uvolnění nekrotické tkáně
regenerace a reparace- jizva- srdce-infarkt
příčiny- hypoxie, anoxie
mechanické
termické- popáleniny
ionizující záření: slabé atrofie
silné nekróza- rtg
chemické- poleptání
mikrobiální- antrax
alergická
hormonální
AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ
=patologické změny tkání a orgánů, jejichž podstatou jsou imunitní reakce namířené proti
antigenům vlastního těla
postihuje především mladé ženy
Autotolerance
klonální delece- eliminace imunokompetentních T-a B-lymfocytů, které reagovaly
proti vlastním antigenům organismu
periferní inhibice-utlumení reaktivní imunokompetentní buňky jinými regulačními
buňkami imunitního systému
imunologické privilegium
mechanismy narušující autotoleranci
zkřížená reaktivita protilátky proti 2 antigenům, z nichž 1 je vlastní a 2. cizí
nerovnováha mezi Th a Ts
genetická predispozice
dělení
lokalizovaná-orgánově specifická-imunitní reakce je namířena proti určité tkáni nebo
orgánu
DM 1. typu- proti B-buňkám Langerhansových ostrůvků
Goodpasteurův syndrom-proti bazálním membránám v ledvinách a plicích
Hashimotova thyreoiditis- proti koloidu a thyreocytům
systémová-orgánově nespecifická-postihuje více orgánů
lupus erytromatodes
tvorba několik typů autoprotilátek proti různým antigenům
vazba protilátek k antigenům tvorba imunokomplexů, které
se ukládají v různých tkání a poškozují je= imunopatologická reakce III.typu
charakteristika-hematoxylinová tělíska v intersticiu poškozovaných
tkání-LE buňky- granulocyty s velkou bazofilní inkluzí
akutní a subakutní
kůže-čevenofialový erytém + fotosenzitiva
cévy-fibrinoidně nekrotická generalizovaná vaskulitida
ledviny-fokální glomerulonefritis
srdce-nebakteriální, atypická, verukózní endokarditida
klouby-artritis
chronický- postižení kůže- erytém, folikulární hyperkeratóza
revmatoidní artritis= chronické onemocnění většího počtu kloubů
podmíněno imunopatologickou reakcí III. typu
začíná jako ranní ztuhlost a bolestivost kloubů ruky a nohy zmenšení
rozsahu pohybů vznik ankylosy a svalové kontraktury
trvale progredující onemocnění až znehybnění
MI:kloubní dutina vyplněna serosním až serofibrinosním exsudátem
nízké viskosity, s příměsí polynukleárů, synoviální membrána je překrvená a prosáklá, s
kulatobuněčnou celulisací
imunokomplexy se ukládají do synovialis, chrupavky i synoviální
tekutiny klkovitě zduří pannus, chrupavka nekrotizuje, pod ní se tvoří granulační tkáň
pannus se mění v tlustou vazivovou blánu ankylosa
Sjögrenův syndrom=klinický syndrom charakterizovaný xerostomií,
xeroftalmií a revmatoidní arthritidou
formy-primární- postihuje exokrinní žlázy
sekundární
ženy kolem menopauzy
příčina- autoimunitní pochod charakterizovaný tvorbou protilátek proti
cytoplasmatickým antigenům duktálního epitelu
MI: lymfoidní infiltráty kolem vývodů, které se zužují, jejich lumen
zaniká a mění se v epimyoepithelové ostrůvky
CEROID, LIPOFUCHSIN, LIPOCHROM, MELANOSIS COLI
patří mezi lipopigmenty
žlutohnědé až hnědé pigmenty vznikající v autofagických lysosomech polymerací
produktů peroxidace nenasycených MK
ceroid + lipofuchsin
hnědé pigmenty nerozpustné v tucích
barví se Sudanem, PAS+, fluoreskují v UV
argentafinní
ceroid se pokládá za předstupeň lipofuscinu
je více sudanofilní
méně redukuje roztok stříbra než lipofuscin
výskyt-u rozpadlých buněk
tvorba- ovlivňována poměrem proixidačních a antioxidačních faktorů
lipofuchsin= pigment z opotřebení
zmnožuje se ve stáří, především v buňkách s malou mitotickou aktivitou
výskyt- játra, myokard, nadledviny, neurony, svaly
lipochrom- exogenní pigment vznikající z karoteinoidů
přítomnost v těle je konstantní
výskyt- se rozpuštěný v tukové tkáni, jejíž žlutooranžové zabarvení podmiňuje
patologicky zmnožen při zvýšeném příjmu karoteinoidů v potravě
zvýšen žlutý tuk podkoží, dlaně a planty (xanthosa) a lební base
Definice zánětu, morfologické změny v místě zánětu a jejich výklad
Definice-ustálená komplexní forma obranné a reparativní odpovědi organismu na noxu
příčiny- fyzikální
chemické
infekční
imunitní
Zánět- reparativní-proces vyvolaný obvykle neživými příčinami- fyzikální
chemické
defenzivní- zánět vyvolaný mikroorganismy- ochranná přizpůsobivost
Morfologické změny
makroskopické- Celsovy znaky odvozené od zánětu kůže
rubor= zčervenání- důsledek hyperemie
calor=zahřátí-důsledek caloremie (uvolňuje se pyrexin, globulinové frakce
exsudátu)- podílí se na ní i zánětlivá hyperemie
tumor=zduření- zánětlivý edém
dolor= bolest- kyselá reakce v zánětlivém ložisku působí na nervová zakončení
vliv mediátorů a leukocytů
functio laesa= porucha funkce- vliv mediátorů a leukocytů
mikroskopické
fáze zánětlivého procesu
alterace-regresivní projevy tkání různého stupně
od poruchy metabolismu až po nekrózu
exsudace- důsledek vaskulárních změn
peristaltická hyperemie- krajní rozšíření kapilár a venul
bez přiměřených změn přívodné tepénky
mediátory zánětu- chemická teorie zánětu
biologický amplifikační systém
komplement
kalikrein
koagulační faktory
základ imunologické teorie
zánětu
fluxní hyperemie- axonový reflex
zvýšená permeabilita- exsudace vody, bílkovin a buněk
zánětlivý edém
vaskulární odpověď
okamžitá přechodná- max. po 5 minutách
zvýšená permeabilita venul
příčina- histamin
mechanismus- kontrakce endotelií
opožděná prodloužená- max. do 24hodin
zvýšená permeabilita kapilár a venul
příčina- poškození mezibuněčných spojů
příklad- UV světlo
okamžitá perzistující-max. 30-60 minut
zvýšená permeabilita všech cév
mechanismus- těžké poškození endotelií a
pericytů
hojení- novotvorba cév
výstup tekutých, bílkovinných a buněčných součástí z cév do
poškozené tkáně
infiltrace= zánětlivá celulizace spojená s exsudací
pavimentace, marginace- hromadění buněk na stěně kapiláry
leukostáza- vyplněn celý průsvit kapilár
adherace k endotelu
emigrace, leukodiapedeze- améboidními pohyby se protlačují
stromky kapilár ven
akutní fáze zánětu- granulocyty
hojení zánětu- trombocyty, endotel, fibroblasry
proliferace- reparativní pochody vedoucí k hojení
vzniká mladé vazivo- granulační tkáň
výsledek je JIZVA
Hlavní mediátory zánětu
vazodilatace- prostaglandiny, NO
zvýšená permeabilita cév- vazoaktivní aminy, C a C5, bradykinin, leukotrieny
chemotaxe-C5a, leukotrien, produkty bakterií, cytosiny
horečky- IL-1,6, TNF, prostaglandiny
bolest- prostaglandiny, bradykinin
poškození tkáně- lysozomální enzymy, NO
Systematická manifestace zánětu
zánětlivá reakce lymfatické tkáně
teplota- IL-1, prostaglandiny
leukocytóza
lymfocytóza u virových onemocnění
eozinofilie u parazitárních onemocnění
Vývoj akutního zánětu
zhojení ad integrum- rezoluce
úprava propustnosti cév
zástava migrace
vyčištění ložiska makrofágy
regenerace tkáně
zhojení per defectum
regenerace není možná- rozsáhlá nekróza
proroste granulační tkáň JIZVA
progrese v chronický zánět
a)noxa přetrvá v ložisku- rozvine se imunitní reakce
b)kolimace- vznikne absces
DIABETTES MELLITUS A GLYKOGENÓZY
glykogen- zásobní polysacharid vznikající polymerizací glukózy
histologicky lze snadno sledovat
tinkční vlastnosti, bezbarvý
ELMI- denzní granula
PAS-intensivně červená positivní reakce
bestový karmín
lokalizace za normálních okolností
volně v cytoplazmě
ve fagosomech
cytoplazmatické pseudoinkluze v játrech
corpora amylacea ve výběžcích nervových buněk
šokový protein, glykogen, ubikvitin
příčiny zmnožení glykogenu ve tkáních
neléčený DM- intranukleární inkluze v hepatocytech
armaniho, světlé buňky v ledvinách
lokalizovaná (dystrofická) glykogenóza
toxické vlivy- játra
hypoxie- myokard
světlobuněčné nádory- karcinom ledviny
Diabetes mellitus
porucha metabolismu způsobená nedostatečnou tvorbou inzulinu v ostrůvcích pankreatu
důležitý znak- glykogenní infiltrace- v pars recta proximálního tubulu a v proximálním úseku
tenkého raménka Henleovy kličky
v játrech- při diabetické acidóze- ložiskové nahromadění glykogenu v hepatocytech
Glykogenóza- skupina geneticky podmíněných poruch metabolismu glykogenu
nedostatečná činnost glykogenolytických enzymů
nemoc začíná již v útlém věku
I.Gierkeho nefrohepatomegalické onemocnění
defekt- glukosa-6-fosfatasa
lokalizace-ledviny, střevo, játra
klinický projev- hypoglykémie
II.Pompeho kardiomegalické onemocnění
defekt- alfa-1,4-glukosidasa
lokalizace- srdce, svaly, játra
klinický projev- oběhové selhání
III. Cori- defekt- amylo-1,6-glukosidáza
orgánové postižení- játra
IV. Anderson- defekt- amylo-1,4-transglykosidáza
orgánové postižení- játra
V. McArdle- defekt- salová fosforyláza
orgánové postižení- svaly
VI. Hers- defekt- jaterní fosforyláza
orgánové postižení- játra
VII.-XII.- velmi vzácné
EMBOLIE A JEJÍ TYPY
=zavlečení pohyblivého předmětu krevním proudem na místo, kde anatomické zúžení cévy brání jeho
dalšímu pohybu
embolus= předměty, které se krví pohybují (vmetek)
obvykle vyplňuje cévu úplně
obkročný-nasedá na rozdvojení cév
embolizace= pochod zavlečení
nejčastěji k ní dochází z žilní periferie do plicních tepen
tromby z levého srdce a plicních žil se vmetají do tepen velkého oběhu
u větví portálního žilního oběhu se vmetají do jater
paradoxní embolie- cestou otevřeného foramen ovale se může dostat embolus z periferních
žil do tepenné oblasti velkého oběhu
vznik- TK v pravé síni je tak zvýšená, že spád směřuje vlevo
embolizace do plicnice, hypertrofie pravého srdce
retrográdní embolie- trombus z veny cava inferior se může při zvýšeném intrathorakálním
tlaku (kašlem) dostat do hepatálních žil
následek-vazokonstrikce zhoršení cirkulačních poměrů v postiženém úseku
reflexně, humorálně
Typy embolie podle druhu vmetku
trombotické- nejčastěji embolie plicnice
zdroj- končetinová žilní trombóza- utržený trombus se značnou silou vmetává do plic
při větším embolu- následek- reflexní zástava činnosti srdce a smrt
při delším přežití se často vyvine plicní edém
infarkt
celulární- při rozsevu zhoubných nádorů
embolie plodové vody-následek infuze většího množství plodové vody během porodu
do děložních žil a vmetávání do plicních kapilár- v plicních arteriolách nacházíme pak četné šupiny
odloupaných keratinocytů plodu a jiné komponenty plodové vody zavzaté do velkého množství
trombocytárních a fibrinových trombů DIC
subcelulární- DNA do kapilár- vzniká při chemoterapii z rozpadlých maligních nádorů
tuková- do periferních vén se dostávají kapénky tuku
zlomeniny dlouhých kostí, tupé poranění podkožní tukové tkáně, popálení
patrná pouze mikroskopicky
v plicích tukové kapénky vyplňující kapiláry- část kapének se
kapilárami protlačují do velkého oběhu dostane se do kapilár mozku a glomerulech ledvin
větší rozsah tukové embolie může být příčinou smrti pro ložiskovou
nedokrevnost (ischemii) mozku
vzduchová- do periferních nebo plicních žil vnikne vzduch
do periferních žil- při operaci strumy- v krčních žilách je často negativní tlak při
jejich otevření se může nasávat vzduch přes pravé srdce do plicních arteriol zpěnená krev kvůli
vysokému povrchovému napětí a stlačitelnosti nemohou být protlačeny
100-200 ml vzduchu smrt
do plicních žil- při poranění hrudníku, operaci plic a srdce levé srdce periferie
malé množství vzduchu v tepnách mozku blokuje cirkulaci a vede k ložiskové
mozkové hypoxii a nebo smrti
EXTRAVASKULÁRNÍ ROZPAD KRVE A KREVNÍ PIGMENTY
Hematogenní pigmenty
vznikají degradací Hb- nejprve se odštěpí Fe a globin otevření porfyritového kruhu bilirubin
hemosiderin- komplexní sloučenina, v níž ionizovatelné vazby Fe(OH)3 jsou vázány na
proteinovou složku s příměsí látek místního původu
v nadbytku tvoří zrnéčka a hrudky rezavě hnědé barvy
uložen IC v siderofázích
histochemická reakce na Fe silně pozitivní
hematoidin- chemicky totožný s bilirubinem
výskyt- starší krevní výrony v podobě červeno-žlutých jehličkových krystalů
reakce na Fe negativní
uložen EC
hemofuchsin- směs ceroidu s hemosiderinem
hematin- hnědý pigment podobající se hemosiderinu- ale Fe je v pevné hydroxidické vazbě nereaguje v histochemických reakcích
příčina tmavé barvy gangrenózních končetin
GANGRÉNA- TYPY A PŘÍČINY
modifikovaná nekróza
typy- sicca= suchá- nekrosa modifikovaná VYSCHNUTÍM
hlavně na končetinách- cévní uzávěr- rozpad Ery a přeměna Hb na hematin
umbilica- fyziologická gangréna- pouze u novorozenců
humida= vlhká- nekrosa modifikovaná infekcí hnilobnými bakteriemi
pomnožení hnilobných bakterií- sirovodík působí na Hb verdhemoglobin
nekrotická tkáň má vlhký vzhled, zapáchá, cárovitě se rozpadá, barva je
špinavě zelená
2 typy- povrchová
ve vnitřních orgánech- plíce, střevo
emphysematosa= plynatá- nekrosa modifikovaná infekcí histotoxickými Clostridiemi
způsobena vlivem Clostridii (G+)- zkvašují glykogen na metan hrozí celková
intoxikace organismu
po traumatech bakterie zaneseny hluboko do organismu- anaerobní prostředí pomnožení myonekrosa cirkulace intoxikace organismu
MA- edém, krepitace plynu při palpaci, změna zabarvení
příklady gangrén a rizikových faktorů
diabetes mellitus
aterosklerosa
Burgerova nemoc
gangréna po popálení
Raynaudova nemoc
gangréna v dekubitu
apendicitis gangrenosa
Hemolytický ikterus
Ikterus= žloutenka-žluté nebožlutozelené zbarvení tkání bilirubinem v nadměrné koncentraci
ústřední místo zpracovávající bilirubin- játra
Metabolismus bilirubinu
příčiny ikteru- nadměrná produkce bilirubinu
vázne konjugace bilirubinu v játrech
vázne vylučování bilirubinu do GIT
účinek bilirubinu na tkáně
ukládá se do pojiva- kůže, patro, skléry, orgány, bazální ganglia- prostoupené
nekonjugovaným bilirubinem u jádrového ikteru (novorozenci)
játra- hromadění bilirubinu v hepatocytech dilatace žlučových kapilár větších žlučovodů městnání žluči po delší dobu tvrdnutí jater- množí se vazivová tkáň
déletrvající žloutenka cholemická nefróza- poruchy ledvinných funkcí
Hemolytický ikterus= prehepatální = dynamický
příčina- hemolýza
vázne vychytávání bilirubinu
nedostatek glukuronyltransferasy vázne konjugace
vrozená korpuskulární anémie, sférocytóza
získané nekorpuskulární anémie
icterus neonati simplex
icterus neonati gravis- vysoká hladina nekonjugovaného bilirubinu- rozpustný
v tucích proniká přes hematoencefalickou bariéru
při fetální erytroblastóze- Rh- žena a Rh+ plod (2. těhotenství)
biochemie- nejsou barviva v močiu
zvýšen sterkobilin
normální jaterní testy
HEMORAGIE
=výstup krve z cév
dělení
podle lokalizace-zevní- krvácení do dutých orgánů- GIT
vnitřní-do tkání a tělních dutin
podle velikosti
petechie-tečkovitý výron ve škváře
ekchymosa- větší plošné krvácení v serózách
purpura-mnohotná petechie
apoplexie- masivní krvácení
sugilace= sufuze- podlitina- neohraničené plošné krvácení
podle původu
arteriální- tryská krev
venózní- tmavá krev vytéká proudem
kapilární-prosakování krve
patogenetické
hemorrhagie per rhexim- mechanické poškození cév- mozková hemoragie
hemorrhagie per diabrosin- nahlodání cévy vředovitým, zánětlivým nebo
nádorovým procesem
hemorrhagie per diapedesin- prostup krve rozšířenými póry mezi endoteliemi
kapilár
toxické poškození kapilár
silná krevní stáze
podle vyvolávající příčiny
úrazové
neúrazové
podle časového nástupu
primární- nastupuje bezprostředně po poranění
sekundární
zástava krvácení
spontánní
lékařským zásahem-prozatimní
definitivní
osud hematomu
zčásti resorpce
organizace granulační tkání
menší hematom-nespecifická granulační tkáň rezavá menší jizvička
hemofuchsin= hemosiderin + ceroid
větší hematom-zkapalnění centrální části + vazivové pouzdro
POSTHEMORAGICKÁ PSEUDOCYSTA-může osmoticky nasávat vodu zvětšuje se
následky krvácení
místní-útlak vytvářejícího hematomu
infekce hematomu
celkové-nedokrvenost tkání, hypovolemie
HYPERTENSE (SYSTÉMOVÁ A PLICNÍ) A JEJÍ PŘÍČINY
=symptom, při kterém se zvyšuje TK
systémová- 140/90 mmHg
plicní- 30/12 mmHg
Systémová hypertenze
přechodná
vznik- reflexně- zvýšení tonu sympatiku
humorálně- náhlé vyplavení adrenalinu nebo vasopresinu
TK se poté upraví k normě
trvalá
primární- v 95 % případů, její příčina není známa
většinou se objevuje mezi 35. – 45. rokem života
faktory podílející se na jejím vzniku
genetické
rasové- více u černochů
pohlaví- více u žen
zevní vlivy- stres, strava
patogeneze-vzestup V ECT nebo aktivace sympatiku roste MSV vazokonstrikce
odporových cév perfuse tkání se normalizuje chronické zvýšení TK
3 stadia
1.fáze- funkční změny, hypertense často kolísavá, beze změn srdce a stěny cév
2.fáze- fixovaná hypertense s hypertrofií LK, změny drobných tepen (vyšetření
očního pozadí), v moči malé množství bílkoviny
3.fáze- orgánové změny – srdce (dekompensace insuficience LK), ledviny
(arteriolosklerotická nefrosklerosa), mozek (difusní ischemické změny – poruchy paměti, řeči, hybnosti…)
sekundární- v 5 % případů, příčina je známa
renální hypertenze
renovaskulární hypertenze Goldblatova typu
renální insuficience
ateriosklerotická nefrosklerosa
chronická pyelonefritida
endokrinní hypertenze
feochromocytom
Cushingův syndrom
Connův syndrom
dále může hypertenzi dělit podle klinického průběhu
benigní- vyvíjí se pozvolna, hodnoty TK nebývají příliš vysoké, orgány jsou postiženy jen
v malé míře
maligní- charakterizovaná prudkými vzestupy TK dosahujícími až extrémních hodnot, vznikají
orgánové změny
komplikace
postižení srdce
hypertenze- akutní- dilatace LK
chronická- koncentrická hypertrofie LK tonogenního původu
kompensace – cor hypertonicum
postižení orgánů- spastické kontrakce cév
poškození endotelu vede k rozvoji aterosklerosy a plasmorhagiím
plasmorhargie- fibrinoidní nekrosa cévní stěny
po zhojení hyalinisace
aterosklerosou ischemie
oslabením cévní stěny
CHARCOTOVA TEPNA- prasklá a. lenticulostriata
Plicní hypertenze
vznik- akutní- plicní embolie
MA: sklerotické změny plicnice
MI: cirkulární hypertrofie medie arteriol, výskyt svalových snopců i na prekapilárách, subintimální
fibrosa
typy-hyperkinetická-VAZOKONSTRIKČNÍ
plexogenní plicní arteriopatie- fibrinoidní nekrosy
drobná vakovitá aneurysmata
plexiformní změny- rekanalisované tromby
angiomatoidní změny
postkapilární-VENOSNÍ
příčina- zvýšení tlaku v LS
reaktivní-HYPOXICKÁ
obstruktivní-TROMBOEMBOLICKÁ
komplikace
postižení srdce
hypertenze- akutní- dilatace PK
chronická- hypertrofie PK
postižení plic- rezavá indurace plic (postkapilární typ)
postižení plicních cév
HYPERTROFIE, HYPERPLAZIE, METAPLAZIE, ADAPTACE
patří mezi progresivní změny
= procesy směřující k náhradě poškozené tkáně nebo k jejímu přizpůsobení na měnící
se podmínky
Hypertrofie=zvětšení objemu buněk
dochází k ní u tkání s menší mitotickou aktivitou- srdce, svaly
hypertrofická tkáň pracuje energeticky neúsporně
pracovní- vzniká při dlouhodobém pracovním zatěžování
kompenzační hypertrofie srdeční komory
hypertrofie močového měchýře při obstrukci močové trubice
nervově podmíněná- vzniká při poruše inervace některých úseků GIT, které vedou ke spasmu
a k její hypertrofii, úsek orálně od zúžené části se rozšiřuje nahromaděným obsahem, často v tomto
rozšířeném úseku svalovina ještě kompensačně hypertrofuje
achalazie jícnu
Hirsprungova choroba
pylorostenosa
hormonální- jde většinou o hyperplasii
cévní- pozánětlivou hypertrofii epitelu
Hyperplazie=zvětšení počtu buněk
dochází k ní u tkání s větší mitotickou aktivitou-žlázy, kůže, sliznice
Hypertrofie a hyperplazie jsou významné svým mechanickým působením na okolní orgány
Metaplazie= náhrada diferencované tkáně jinou, rovněž diferencovanou tkání, která se v dané
lokalizaci obvykle nevyskytuje
příčiny- mechanické či chemické dráždění sliznice
avitaminosa A
přímá- diferenciace za mez fysiologického vývoje v dané oblasti
rohovění dlaždicového epitelu, kde normálně nerohoví
nepřímá- vzniká až po zániku diferencovanějších struktur
Barretův jícen
INTRAVASKULÁRNÍ ROZPAD KRVE (HEMOGLOBINEMIE, HEMOSIDERÓZA, HEMOCHROMATÓZA)
Hemoglobinemie- hemolýza je tak prudká, že RES nestačí zpracovat věškerý uvolněný Hb postupně se vyměšuje také ledvinami- hemoglobinurie
stav po transfúzi inkompatibilní krve
hemolytické stavy
Hemosideróza- znak déletrvající hemolýzy
projevuje se prostoupením všech úseků RES hemosiderinem
silně pigmentovány bývají Kupfferovy buňky jater, elementy splavů lymfatických uzlin
a sleziny
přenos hemosiderinu do ledvin krevní cestou se projevuje mírnou pigmentací cytoplazmy
buněk proximálních stočených kanálků
Hemochromatóza
idiopatická= primární- není hemolytické povahy
vzniká chorobně zvýšeným vstřebáváním Fe střevem přebytečné Fe se ukládá
podobně jako hemosiderin, ale ve slezině je ho méně
silně pigmentovány malé žlučovody, pankreas, slinné žlázy
bronzový diabetes- hnědá hyperpigmentace kůže
postižení pankreatu vyvolá klinický obraz cukrovky
pigmentová cirhóza- v játrech se de novo tvoří vazivo celková přestavba
v ledvinách se střádá ve stočených kanálcích II. řádu
sekundární= generalizovaná
při neefektivní hematopoéze
opakovaná transfúze krve
kongenitální- vzniká z atransferinámie- AR
KOAGULOPATIE, VASKULOPATIE
Vaskulopatie- poruchy primární hemostázy
vrozené
teleangiectasia hereditaria haemorhagica-AD
tvorba mikroaneuryzmat
Marfanův syndrom-AD
porucha tvorby fibrilinu (součást amorfní složky mezibuněčné hmoty)
postihuje více orgánových systémů
kostra- vysoká, štíhlá postava, arachnodaktylie, hyperflexibilita
kloubů, dolichocephalia s prominencí tubera frontalia, pectus carinatum nebo excavatum,
kyfoscoliosis
kardiovaskulární systém- disekující aneurysma aorty
oči-myopia, dislokace čočky
Ehlers-Danlosův syndrom
porucha tvorby kolagenu
postihuje více orgánových systémů
kůže- mimořádně elastická, snadno zranitelná, i drobná traumata
vedou k široce zejícím a špatně se hojícím defektům
klouby- hyperflexibilita
vnitřní orgány- možnost ruptury stěny tlustého střeva, velkých
tepen, snadno vznikají kýly
získané
avitaminosa C-krvácivé projevy
Cushingův syndrom
některé infekce
Henochova-Schönleinova purpura
imunopatologická reakce III. typu, kdy se imunokomplexy ukládají ve
stěnách cév
senilní purpura
zvýšená fragilita a ztráta elasticity cév ve stáří
Koagulopatie-poruchy sekundární hemostázy
klinicky se podobají poruchám primární hemostasy
ALE chybí petechie a purpury
vyskytuje se krvácení do hlubokých tkání a špatné hojení ran
vrozené- postižen bývá jen jeden koagulační faktor
hemofilie A- nedostatek faktoru VIII
hemofilie B- nedostatek faktoru IX
hemofilie C- nedostatek faktoru XI
afibrinogenemie- v plasmě není přítomen žádný fibrinogen
dysfibrinogenemie- přítomnost defektní formy fibrinogenu
získané- bývá postiženo více koagulačních faktorů současně
jaterní insuficience
nedostatek vitamínu K
terapeutické podávání antikoagulancií
Konkrementy a krystaly
Krystalizace –pevná tuhá tělíska vyskytující se volně nebo jako složky konkrementu
u určitých metabolických produktů běžná
krystaly kyseliny močové a kyselého močanu sodného
dna-primární- artritis uratica
porucha metabolismu purinů s hyperurikémií
zvýšená tvorba kyseliny močové (de novo, metabolickým zkratem)
snížené vylučování kyseliny močové
20%genetický podklad
ukládání krystalů v lysozomech poškození uvolnění enzymů zánětlivé
a další změny
výskyt- 10x častěji u mužů- ve čtvrté dekádě
klinický obraz- akutní dnový záchvat-prudká artritis, obvykle monoartrikulární
(nejčastěji metatarzophalengální kloub palce nohy = prodagra)
klidová fáze- postupně se zkracuje
chronická dna- přítomnost tofů, destrukce kloubů, deformace
ukládání krystalů kyseliny močové s jizvením v okolí= dnavé
tofy- klouby, periartikulární burzy, šlachy, orgánová lokalizace, často výrazná ateroskleróza
sekundární- zvýšený rozpad nukleoproteinů- krevní onemocnění
snížené vylučování kyseliny močové
klinicky podobné primární dně
cholesterolové krystaly
v ateronových plátech, v podnětlivých pseudoxantomech
krystaly- vřetenovité, na konci zašpičatělé, jehlicovité
opticky prázdné prostory- v běžných histologických preparátech- snadno se vyluhují
tukovými rozpouštědly během zpracování tkáně
Charcot-Leydenovy krystaly
krystaly- šestiboké, eozinofilní
vznik v místech zvýšeného rozpadu eozinofilů (parazitární reakce, alergické reakce)
krystaly paraptoteinu
u mnohotného myelomu
vznik z proteinů produkovaných nádorovými plazmocyty
často v ledvinách či kostní dřeni
krystaly- šestiboké nepravidelné hranoly, silně eozinofilní
mohou ucpávat kanálky ledvin
kryoglobuliny- některé proteinykrystalizující za chladu- mohou ucpávat cévy
Bence-Jonesova bílkovina
oxalátové krystaly
bezbarvé, světlolomné
v intersticiu, myokardu, tubuly ledvin
primární oxaláza
vrozená metabolická porucha
sekundární oxaláza
Konkrementy- pevné, většinou volné útvary vznikající ve vývodech orgánů
tvoří se zejména ve žlázových vývodech kondenzací kmenotvorné látky
pravé- kameny- žlučové, močové, slinné, pankreas, prostatické
nepravé- zahoustlé sekrety a terčovitá corpora amylacea
faktory vzniku
1)zvýšená c kmenotvorné látky- porucha metabolismu
diatézové kameny
2)porucha koloidního prostředí- nejčastěji při zánětu
smíšené kameny
3)změna pH a tím rozpustností kmenotvorné látky
význam především v moči, často při zánětech (tvorba NH3 alkalizace moči
z roztoku vypadávají hlavně vápenaté soli)
cholelithiáza- přítomnost kamenů ve žlučníku a nebo ve žlučových cestách
velmi časté (nad 50 let >50% žen a >30% mužů)
hypersaturace žluči cholesterolem (v roztoku udržován solemi ŽK a FL- při jejich
snížení c a zvýšení koncentrace cholesterolu vznikají cholesterolové krystaly a následně konkrementy
nadměrný energetický příjem
stáza žluči ve žlučníku
účast zánětu
zvýšená koncentrace bilirubinu ve žluči
podle složení- cholesterolové
pigmentové- necelých 5% všech kamenů
smíšené- 15-20% všech kamenů-obsahují cholesterol, bilirubin a
vápenaté soli- většinou RTG kontrastní
přítomnost kamenů ve žlučníku vede ke vzniku akutního nebo chronického zánětu
klinický obraz- asi 6% bez klinických příznaků
biliární kolika, akutní nebo chronická cholecystitis
syndrom chronické biliární dysplazie- břišní dyskomfort, poruchy trávení,
pachuť v ústech, tlakové bolesti v epigastriu, nauzea
komplikace-dekubitální nekróza perforace (náhlá příhoda břišní), eventuelně
penetrace do okolních orgánů vznik píštělí obstrukční ileus (uskřinutí konkrementu
v oblastiBauhinské chlopně (ileocekální chlopeň)
obstrukce žlučových cest obstrukční ikterus, eventuelně cholangitis
vznik karcinomu?
urolitiáza
vzniká ve všech oddílech močových cest- nephrolithiasis
ureterolithiasis
urocystolithiasis
častěji u mužů- asi 1-2 % populace
příčina-nejasná, často různé faktory
zvýšená c kmenotvorné látky v moči (chronická dehydratace, dna)
změna pH moče (záněty)
městnání moče při obstrukci močových cest
hyperkalciurie (asi u ½ pacientů s kameny s obsahem Ca, hladina v séru je
však normální- zřejměnadměrné vstřebávání a ihned jeho vylučování ledvinami)- asi 10% současně
hyperkalcemii (nadprodukce parathormonu, předávkování vitamínem D)
podle složení
oxalátové- nejčastější- drobné, ostnité, tmavé, tvořené šťavelanem
vápenatým- RTG kontrastní
hyperoxalurie- jen u malé části pacientů
fosfátové- solitární, šedobílé, velké, křehké, měkké
podklad odlitkových konkrementů
fosforečnan amonný, vápenatý nebo hořečnatý
urátové-různá velikost, rezavě hnědé, kulaté, hladké
uhličitanové-bělavé, tvrdé
cystinové, xantinové- velmi vzácné
klinicky- často bez příznakové, eventuelně hematurie
porucha odtoku moče- hydronefróza
prostatolithiáza- relativně častá- klinicky nevýznamná
sialolitiáza- nejčastěji dospělí muži- glandula submandibularis
etipatogeneze- změna složení obsahu se změnou pH
LEPRA, INFEKČNÍ SKLEROS
Lepra
=granulomatózní zánět, jehož původcem je Mycobacterium leprae
přenos- vzdušnou cestou
kontakt
inkubační doba- 2-3 roky
nepostihuje vnitřní orgány Mycobakterium leprae má rádo nízké teploty projevy na kůži
končetin, hlavy, zevního genitálu mužů
2 formy- tuberkuloidní- nervové zakončení kůže – MAKULA ANESTETICKÝ SYNDROM
u osob s vyšší rezistencí, není infekční
vleklý průběh- až 20 let
uzlíky z epiteloidních a Langhansových buněk leprosní makula- bledý
okrsek kůže ohraničený lehce zvýšeným a zatvrdlým okrajem
celý okrsek je znecitlivělý
postižení periferních nervů
častá atrofie svalů
lepromatózní- změny v povrchní škváře kůže
u osob s nízkou rezistencí, je infekční
vznikají leprony=granulovy z leprových buněk- buďto jsou uspořádaná do uzlů
nebo rozmístěna difúzně
onemocnění začíná horečkami a postižením kůže-makulósní vyrážka skvrnitá hyperpigmentace v kůži obličeje= FACIES LEONTINA
nejvíce postiženy jsou nervy
deformace kůže a končetin tvorba velké plochy zhruběle a uprostřed propadlých
ložisek ztráta citlivosti člověk se velmi často zraní až autoamputace
trofické defekty
častá komplikace- AA (sekundární) amyloidóza
Lipidózy
= vrozené poruchy enzymů lipidového metabolismu
lokalizace - myokard, slinné žlázy, pankreas, ledvinná pánvička
dělení - neuronální
neuroviscerální
viscerální
MI: hypertrofie lysozomů- mikrovakuolární, pěnitý až voštinovitý vzhled následné
regresivní změny
Tay- Sachsova choroba
defekt- hexoaminidáza A
hromadění- GM2 ganglizoid
postižení – CNS, retina
Fabryho choroba
defekt-α- galaktozidáza
hromadění-ceramid triherozid
postižení- kůže, ledviny
Gaucherova choroba
defekt-β-glukozidáza
hromadění-glukocerobrozid
postižení-játra, slezina, mozek, kosti
MI- Gaucherovy buňky- velké makrofágy střádající lipidy s pomačkanou cytoplazmou
nejprve se vyskytují v kostní dřeni
Krebbeho choroba
defekt- galaktozidaza
postižení-CNS
Metachromatická leukodystrofie
defekt-arylsulfatáza A
hromadění- sulfatidy
postižení- CNS, nervy, ledviny
Niemann-Pickova choroba
defekt - sfingomyelináza
hromadění -sfingomyelin, cholesterol
postižení- CNS, játra
MI- Niemann- Pickovy buňky- velké makrofágy s pěnitou cytoplazmou
M ALFORMACE
= vrozené vývojové vady
anomálie= malá odchylka, která nevede k funkční poruše
agenese= úplná nepřítomnost orgánu i jeho základů
aplasie= chybění orgánu, ale se zachováním jeho základu nebo rudimentu struktury
hypoplasie= vrozené zmenšení všech složek orgánu
atresie= nevytvoření lumina dutého orgánu
dysplazie= abnormální uspořádání buněk ve tkáních nebo přítomnost tkání, které se
v daném orgánu normálně nevyskytují
ektopie= abnormální uložení orgánu
dystopie= orgán zůstává na místě svého původního vývoje
selhání involuce-persistence určitých embryonálních struktur, které za normálních
okolností zanikají
poruchy oddělení- selhání mechanismu apoptózy
dysrafie= neúplný uzávěr
příčiny- teratogeny
vnitřní- genetické vlivy
zevní-chemické vlivy- léky
fyzikální vlivy-záření
výsledek působení teratogenního činitele závisí na
konkrétním účinku
stadium vývoje, ve kterém jsou dané orgány citlivé k působení teratogenu
efekt-polyotropní-vznik mnohočetných malformací
monotropní- postižení jednoho orgánu vyvolá kaskádu patogenetických dějů
agenese ledvin oligohydramnion deformace plodu tlakem dělohy
hypoplasie plic
dělení
gametopatie- poškození gamet
blastopatie- poruchy oplozeného vajíčka (blastocysta) do 15. dne vývoje
většinou velmi těžké vady neslučitelné se životem
siamská dvojčata
symetrické-spoj- hrudní-thoracopagus
pánevní-pygopagus
hlavový-craniopagus
asymetrické-jedna zrůda větší-autosit
druhá menší nebo rudimentární- parasit
epignatus-parazit zakotvený na spodině lební
fetus in feto- interní zrůda
embryopatie- poruchy vývoje zárodku od 15. dne do konce 3. měsíce
probíhá organogenese zakládají se všechny orgány
na začátku-těžké vady
na konci-lehčí vady- rozštěpové
rozštěpové vady páteře a míchy
cranioschisis-rozštěp hlavy
hemicrania-částečný
acrania-kompletníčasto
se
komplikuje
s anencefalií, kdy chybí mozek
rhachischisis-defekt uzávěru páteřního kanálu
=rozštěp obratlů- totální
parciální
fetopatie- poruchy plodu od konce 3. měsíce těhotenství do porodu
základní vývoj orgánu je dokončen, nyní se vyvíjejí jeho složky
zahrnují deformace normálních orgánových základů mechanickou silou
stlačení plodu
nedostatek pohybu
amniální srůsty a pruhy
vaskulární poškození
Mechanický a hepatotoxický ikterus
Ikterus= žloutenka-žluté nebožlutozelené zbarvení tkání bilirubinem v nadměrné koncentraci
ústřední místo zpracovávající bilirubin- játra
Hepatální ikterus
zvýšené oba bilirubiny- konjugovaný i nekonjugovaný
barviva v moči
jaterní testy- lehce
snížené ŽK- toxické poškození hepatocytů
není změněn sterkobilin
Posthepatální ikterus= obstrukční, resorpční
porucha transportu do žlučovodů
intrahepatálních žlučovodů
obstrukce extrahepatálních žlučovodů
biochemie- zvýšený konjugovaný bilirubin
cholesterol, ŽK, alkalická fosfatáza, barviva v moči
lehce-jaterní testy
není sterkobilin
příčiny- vývojová porucha
konkrement
nádor
zánětlivá stenóza
parazit- škrkavky
důsledky- cholestáza
cholemie- cholemická nefrosa
acholická stolice
porucha resorpce tuků a vitamínů
poškození jater
Mechanický intrahepatální ikterus- atresie žlučovodu
primární biliární hepatitis
sklerozující choloingoitis
MELANIN A JEHO PORUCHY METABOLISMU
Melanin= polymer metabolitů tyrosinu nebo dopaminu
– okulokutánní → vznik z tyrozinu
přítomen v melanocytech kůže, oční tkáně
eumelanin – nerozpustný, hnědočerný
phaeomelanin- rezavý až žlutohnědý- obsahuje S
– neuromelanin vznik z dopaminu
→ produkce – melanocyty: odvozené od neurální trubice
v bazální vrstvě epidermis, dermis, vlasové folikuly, mukózní
uvea, meningy, vnitřní ucho
membrány,
sekreční v kontaktu s epiteliálními bb. - cytoctinia
→ funkce:
cytoprotektivní
absorpce světla a konverze energie fotonů na teplo
uvea: absorpce světla
retina: ochrana před prosvícením světla
zraková ostrost – brání odrazu světla do fundu
výměník iontů
akumulovat
melanosomy fungují jako detoxikační a exkretorická struktura s kapacitou
toxické látky (např. těžké kovy)
zametač volných radikálů
→ vlastnosti: žlutohnědé až černé barvy, odbarvuje H2O2, redukuje AgNO3
ontogeneze melanosomu: premelanosomy → melanosomy → melaninová granula
melanocyty x melanopóry x melanofágy
melanopóry – bb. obsahující melanin
poruchy melaninového metabolismu
→ depigmentace – vrozený: albinismus (totální X parciální)
– získané: vitiligo, leukoderma
albinismus – na slunci solární dermatitida
AR, deficience tyrosinásy (tyrosinása pozitivní – defekt melanosomů)
okulokutánní albinismus – dominantní, dědičné
vitiligo – postnatálně vznikající skvrnité depigmentace kůže
autoimunitní blokáda melanocytů
mapovité, ostře ohraničené nepigmentované úseky kůže, chybí melanocyty
špatně se rozeznává od leukodermy
familiární nakupení, polygenní dědičnost
asociace s dalšími autoimunitními chorobami (DM...)
leukoderma – ložisková ztráta pigmentu- bledé skvrny bez ohraničení
pozánětlivé onemocnění destrukce melanocytů
u některých typů zánětů častá – syfilis ve 2. fázi, leukoderma psoriaticum
→ hyperpigmentace– celkové: Adisonova nemoc
– lokální: pihy, névy, chloasmata, melanodermie, melanom
Addisonova choroba= panhypokortikalismus z adrenálních příčin
generalizovaná hyperpigmentace kůže, grafitové skvrny
chloasmata-žlutohnědá skvrna vznikající zejména hormonálními vlivy
melanom – nádor z melanocytů
benigní-pigmentový névus- nakupení melanocytů (větší než pihy)
maligní-exciduje široce, nepravidelné okraje, nepravidelná denzita
Metabolické poruchy enzymopatie
akumulace substrátu
toxicita substrátu, krystalizace → cys:nóza uráty (dna)
fenylalaninhydroxyláza – fenylketonurie
oxidáza kys. Homogenisové – alkaptonurie
Místní poruchy krevního oběhu
Místní hyperémie
arteriální= aktivní- otevírají se při ní přídatné cévy, které jsou v klidu úplně uzavřeny a
nebo propouštějí jen krevní plazmu- vasa serosa
ovládána reflexně i humorálně
peristatická- maximální dilatace kapilár bez příslušného rozšíření arterioly
úzce spjata s poškozením tkáně škodlivinou vyvolávající zánět
škodlivina poškodí tkáň uvolnění histaminu dilatace kapilár- zpomalení
proudu
Leu se dostávají do styku s kapilární stěnou a mohou aktivně pronikat,
současně proniká i tekutina s krevními bílkovinami exsudace
ztrátou tekutých součástí se zvyšuje viskozita krve v postižených kapilárách peristáza
venózní- zamezení nebo znesnadnění odtoku krve venami
stlačení veny nádorem
ucpání jejího průsvitu trombem
veny mají četné kolaterály, dochází k tomu jen tehdy, je-li omezen kolaterální
oběh
kapiláry přeplněny maximálně krví zvýšení TK únik krevních tekutin do
tkání venostatický otok
pokud vznikne stáze hypoxemická nekróza= hemoragické infarsováníoblast či orgán je zbarven do tmavě fialové červeně
prázdné anémie- ischemie
příčina-uzávěr přívodné tepny
následky závisí na- anatomickém uspořádání tepen
rychlost uzávěru a doba jeho trvání
citlivost poškozené tkáně na anoxii
momentální funkční stav tkáně
stav celkové cirkulace
nejvyšší stupeň poškození tkáně ischemií má charakter nekrózy=
INFARKT
propustné pro ERY- hemoragie
=výstup krve z cév
=krvácení
=hromadění krve ve tkáních mimo cévní systém
=krevní výron- správný název hematom
Krvácení
podle lokalizace-zevní- krvácení do dutých orgánů- GIT
vnitřní
podle velikosti
petechie
ekchymosa- větší plošné krvácení v serózách
purpura
apoplexie- masivní krvácení
sugilace= sufuze- podlitina- neohraničené plošné krvácení
podle původu
arteriální- tryská krev
venózní- tmavá krev vytéká proudem
kapilární-prosakování krve
patogenetické
hemorrhagie per rheim- prosáknutí tepny nebo poranění- mozková hemoragie
hemorrhagie per diabrosin- nahlodání cévy vředovitým, zánětlivým nebo
nádorovým procesem
hemorrhagie per diapedesin- výstup krvinek z kapilár bez hrubšího poškození
stěny
toxické poškození kapilár
silná krevní stáze
Krvácivost= sklon k samovolnému krvácení
koagulopatie- nedostatek plazmatických činitelů
trombycytopatie a trombocytopenie
vaskulopatie-zvýšená fragilita cévní stěny
projevuje se neúměrným krvácením po traumatech
spontánní krvácení
následky- místní
celkové
MORFOLOGICKÉ PROJEVY TBC
vyvolána různými Mykobakteriemi
BS s FL a vosky blokují fuzi fagosomů s lysozomy
navozují hypersenzibilitu- účastní se při destrukci tkáně
neprodukují toxiny
pronikají do buněčných struktur bez histolýzy, aniž by tkáň bezprostředně poškozovaly
autorezistentní
2 projevy
tuberkulózní uzlík- PROLIFERATIVNÍ forma TBC
ovoidně protáhlé epiteloidní buňky, které mají sklon se řadit radiálně ke středu uzlíku
epiteloidní buňky- aktivované histiocyty- tak natlačeny, že připomínají epitel
buňky Langhansovy- splynuté epiteloidní buňky obrovské mnohojaderné buňky
(>100 jader)- kulovitý tvar, četné výběžky
MA: šedavé, tužší kulovité tělísko o průměru 1-2mm
vypadá jako jáhla miliární uzlík
někdy lehce zažloutlé nebo žluté, měkkčí konzistence centrální kaseifikace
sýrovité s úzklým lemem specifické granulační tkáně- měkký tuberkulul
tuberkulózní exsudát- EXSUDATIVNÍ forma TBC
serofibrinózní exsudát + Orthovy buňky (= epiteloidní buňky)
MI: málo zánětlivé celulizace- velké histiocytární elementy
kaseózní nekróza- důsledek hypersenzitivity- žlutá a někdy tuhá
kaseifikace- koagulační nekróza s chromatinovým popraškem
podléhá jí nejen exsudát, ale postupně všechny struktury, které exsudát
prostupuje
mění se na kolikvaci- změknutí nekrózy- druhotný příliv leukocytů, které
kolikvaci nekrózy dokončí akutní kaverna
kaverna- dutina po vyprázdnění obsahu
akutní- kaseózní nekróza
kolaps- hojí se JIZVOU
chronická- vzniká opouzdřením akutní kaverny- brání zhojení
tkáně jizvou
vazivo
specifická granulační tkáň
kaseózní nekróza
tuberkulózní hnis- napomáhá šíření infekce, pokud se začíná šířit do okolí- per
continuam
studené hlízy= abscesy- při TBC kostí
nejsou spojeny s horečkou
protlačuje se do okolí směrem nejmenšího odporu tuberkulózní
píštěl- provalí se navenek
Morfologické změny buňky v důsledku poškození organel
Jádro
udržováno skeletálními polypeptidy, které se upínají do vnitřní vrstvy jaderné membrány
heterochromatin-inaktivní složka DNA-bývá na periferii jádra
euchromatin- probíhá zde syntéza RNA
znak poškození jádra
změna konfigurace chromatinu- DYSKARYÓZA
únik DNA z jádra
nedostatek kyslíku v tkáních
hrubší změny jádra vedoucí ke změnám tvaru jádra, disperzity chromatinu a jeho rozpadu
jsou dobře viditelné v mikroskopu
patologie
změny velikosti a kontury, dvou a více jaderné buňky, jádra s invaginací
změny chromatinu- změny poměru eu a heterochromatin- regenerace
marginace heterochromatinu- apoptóza
karyorhexe a karyolýza
alterace diploidie a chromozomů- nádory, trozomie
intranukleární inkluze- pseudoinkluze, pravé inkluze
ztluštění jaderných obalů lamina fibrosa u benigních nádorů s mezenchymových
buněk
Jadérko
při poškození-abnormální shlukování částic= SEGREGACE JADÉRKA
jemně fibrilárních
hrubě fibrilárních
granulárních
za normálních podmínek nepravidelně rozptýlené
zásah toxických, bakteriálních a jiných látek do metabolismu NK
funkční změny jadérka- prstenčitý vzhled- inaktivní stav
granulární houbovitý vzhled- hyperaktivní stav
ER
granulární- RER- zodpovědný za fyziologickou bazofilii membrány
granulární-ER
mírné poškození- ztráta přirozené polarity, vírovité uspořádání, hromadění obsahu cisteren,
ztráta prostorového uspořádání skupin ribozomů
hrubší poškození-dilatace prázdných cisteren ER
fragmentace membrán
tvorba koncentrických figur
příčiny- zhoršení krevního zásobení ve tkáni ztráta bazofilie cytoplazmy
uvolnění ribozomů z polyribozomů a RER
retence tekutin a vznik vakuol
retence bílkovin- eozinofilní inkluze- Russlova tělíska plazmocytů
parakrystalové inkluze v RER- nádory, endotelie
virové inkluze v RER
zmnožení ER- zátěž léky a toxiny
úbytek ER- při hladovění
GK- podobné jako ER- vezikulace, lamelární přeměna
přebírá proteiny vytvořené v RER
hypertrofie- stimulace syntézy steroidů
atrofie- chemoterapie- útlum proteosyntézy
Lysozomy- tělísko ohraničené jednoduchou membránou- obsahují různé hydrolázy
histologie- PAS pozitivní, pozitivní kyselá fosfatáza, marker CD68
změny- vznikají při vrozených defektech hydrolytických enzymů
v takových lysozomech i mimo ně v cytosolu se hromadí „ nestrávený“
produkt
uvolnění lysozomálních enzymů do buňky- silikóza, dna
uvolnění enzymů do prostředí- polynukleáry při zánětu
neschopnost fúze s fagosomy- mycobacter tuberculosis- produkuje sulfamid
neschopnost digesce- získaná lyozomální porucha- antihistaminika
nestravitelný materiál
lysozomální poruchy se střádáním- lipidózy, mukopolysaridóza, glykogenóza
Mitochondrie- při poškození buňky reagují změnou tvaru- zduřením po sférickou přeměnu až
rozpadu (derupce porucha iontové rovnováhy, megamitochondrie, bizarní tvary), zvyšuje se
aktivita lysozomálních hydrolytických enzymů- kyselá fosfatáza
menší stupně poškození se jeví rozpuštěním mitochondriálních krist
těžší, déle trvající změna- lamelární přeměna a konečný rozpad s tvorbou koncentrických
struktur- MYELINOVÝCH FIGUR
typická patologická uloženina v mitochondriích- tmavá zrníčka kalciumfosfátu
strukturální změny mitochondrií
změna tvaru a velikosti
depozita- glykogen, Ca, Fe
zmnožení mitochondrií
onkocytární přeměna buněk- eozinofilní granula
metaplazie
mitochondrióza
primární mitochondriální poruchy
defekt transportních proteinů
defekt utilizace substrátu
defekt CKC
Peroxizomy- malé kulaté organely obklopené jednoduchou membránou- obsahují katalázuoxidativní zkracování dlouhých řetězců MK
vrozený nedostatek- enzymopatie s hromaděním lístkovitých nitrobuněčných inkluzí
odpovídajících MK
Plazmatická membrána- fosfolipidová dvojvrstva- bariéra mezi EC a IC prostorem
poškození- nerovnosti buněčného povrchu- až puchýřkovité výběžky se zvýšenou
propustností- zvláště únik Ca z buňky a pronikání Na a vody do buňky, později vstupuje do buňky i Ca
rozpad buněčné membrány- základní znak těžkého poškození buňky- končí jejím odumřením
protruze cytoplazmy
porucha buněčné pumpy vznik IC edému
vzestup permeability
defekt receptorů pro LDL- vzestup cholesterolu
poškození vazbou komplementu
poruchy kartáčového lemu
Cytoskelet- lokomoční nástroj buňky a podpůrná struktura
regresivní změna- disrupce filamentů v blízkosti plazmatické membrány
aktivní filamenta
rigor mortis- vyčerpání ATP- vazba aktinu a myosinu
ischemie z uzávěru tepny
vliv toxinů
intermediální filamenta
cytokeratiny- alkoholický Malloryho hyalin
neurofilamenta
zduření axonů po alkoholu
PATOLOGICKÉ ZVÁPENATĚNÍ
ukládání Ca do tkání, které normálně nejsou zvápenatělé
vápenné soli- Ca3(PO4)2, C2P2O7, hydroxyapatit
fyziologická kalcifikace
matrix vesikly osteoblastů- niduspro kalcifikaci → následné kalcifikační uzle
nekolagenní proteiny- osteopentin, osteonektin, osteoklacin, Gla protein
alkalická fosfatáza, FL, kolagen I, hydroxyapatit
IC regulační mechanismy Ca
cytosolové proteiny- kalmodulin, S-100 protein
RER- kalretikulin, retikuloplasminy
v histologii- HE- vápenaté soli se barví modře
bazofilní bezbuněčné hmoty
dvojlom v polarizovaném světle
Kossova reakce- nepřímé určení zvápenění podle sdružení s fosfátovými ionty
stříbření- červné zbarvení
tetracyklinová flourescence
mechanismus vzniku- nejasný
kalcifikace= zvápenatění- dystrofická
metastatická
kalcinóza- lokalizace vazivo a svaly- lokalizovaná
generalizovaná
chondrokalcinóza- pseudodna- choroba z ukládání krystalů
dystrofické zvápenění- ukládání vápenných solí do tkáně předem patologicky změněné, aniž
by byla narušena celková homeostáza vápníku (jeho hladina v krvi je nezměněna)
proces- tvorba drobných IC vezikul vázaných na zbytky mitochondriích
změna předcházející zvápenění bývá nejčastěji nekróza
zánětlivé novotvořené vazivo podléhá regresi a zvápenění snadno
PERICARDITIS PETROSA= pancéřové srdce- podnětlivé ztluštění perikardu
litopedion- kalcifikovaný plod
porcelánový žlučník-zánětlivé novotvořené vazivo
hyalinně změněné vazivo
zvápeňuje ve stěnách ateroskleriticky změněných tepen
v žilách často kalcifikují zbytky trombů- FLEBOLITY
metastatické zvápenění
podmínky- hyperkalcemie, vzestup pH
systematické ukládání vápenných solí do intersticia plic, žaludeční sliznice, ledvin a
vnitřní elastity tepen při hyperkalcemii z adenomu parathyroidemi nebo při nádorové destrukci kosti
lokalizace- cévy, kůže
plíce-makroskopicky málo změněny
ale při pohmatu vzbuzují dojem pemzy
žaludek-Ca se ukládá ve stěně kapilár hlavně ve střední zóně sliznic
ledvina- zvápenění intersticia, hlavně v papilách
příčiny- hyperparatyreóza, hypervitaminóza, osteolytické nádorové procesy
kalcifikační centra-FL a kolagenní vlákna
tvorba nekolagenních proteinů jinými buňkami
hladká svalovina cév, destičky
metaplazie fibroblastů
calcinosis cutis – v podkoží se objevují kašovité hmoty kalciumfosfátu, může dojít k zvředovatění a
provalení hmot navenek (vápenná píštěl), kalcinosa kůže má podobu ohraničenou (postižení
především bříšek prstů a kůže nad extensory) nebo povšechnou (generalisovaný výskyt
kalcifikovaných uzlíků nebo plošné kalcifikace kůže – postižený se stává zcela nehybným, nemoc
končí vždy smrtelně)
kalcifylaxe – ve tkáni dochází k rychlé kalcifikaci, byla-li předtím infiltrována nějakým „mořidlem“
(zvláště sloučeniny železa)
vápenná dna (pseudodna) – ukládání krystalků hydroxyapatitů a pyrofosfátů v kloubech a jejich okolí,
připomíná dnu (při níž se ovšem ukládají krystalky urátů)
lokalizace- synoviální membrána
chrupavka a kost
PORUCHY IMUNITNÍCH REAKCÍ (NEDOSTATEK TVORBY PROTILÁTEK A ALERGIE)
=reakce organismu na antigen, jejichž základní mechanismus je fysiologický, ale rozsah je přemrštěný
nebo zeslabený
reakce časné přecitlivělosti
a.) typ I – zprostředkovaný IgE nebo anafylatoxiny (anafylaktický typ)
alergická reakce je vyvolána opakovanou expozicí specifickému alergenu
1. kontakt s alergenem senzibilizace- trvá 2-3 týdny
alergen fagocytován makrofágy jeho části vystavené na jeho
povrchu v komplexu s MHC II po vazbě Th lymfocytu produkuje
makrofág IL-4 diferenciace Th lymfocytu na TH2 lymfocyt stimulace B-lymfocytů na plasmocyty produkující IgE
anafylaktická reakce- příčina: vazba alergenu na igE navázané na
povrchu bazofilů a heparinocytů degranulace a uvolňování a
tvorbě produktů kyseliny arachidonové a cytokinů vazodilatace,
zvýšená permeabilita kapilár a krevní srážlivost a kontrakce hladké
svaloviny orgánů
následující kontakty uvolnění mediátorů, které jsou zodpovědné za
alergické projevy
lokální- inhalační vstup alergenu- alergická rýma, kopřivka, bronchiální
asthma
perorální vstup alergenu-otok sliznice, kolikovité bolesti břicha,
průjem
celkové- masivní degranulace basofilů a heparinocytů, uvolněné mediátory
pak způsobí generalizovanou vasodilataci, která vede ke vzniku šoku
b.) typ II – cytotoxický typ (zprostředkovaný protilátkami)
dána vazbou protilátek (typ IgG, vzácněji IgM) na antigen na povrchu vlastních buněk
za vzniku imunokomplexu
c.) typ III – imunokomplexový typ
podmíněna vznikem imunokomplexů, které se ukládají v různých tkáních, kde aktivují
komplement klasickou cestou
chemotaktické složky komplementu přitahují neutrofily, které způsobují
zánětovou reakci a poškozují tkáň
formy-lokální-postižení plic, ledvin, cév
celkové-sérová nemoc, SLE
d.) typ V – podtyp typu II., tvorba autoprotilátek proti buněčným receptorům
reakce pozdní přecitlivělosti
typ IV (tuberkulinový typ)
Poruchy metabolismu vody a elektrolytů
Poruchy metabolismu vody
IC změny množství vody
kalné zduření= albuminoidní dystrofie
postihuje hlavně parenchymatózní orgány
makroskopie- zvětšený, křehký, na řezu kalný, prominující tkáň
příčina-hypoxie: porucha fosforylace v mitochondriích při nedostatku
kyslíku druhotná anaerobní glykolýza- vede k okyselení a k částečnému vyvločkování
bílkovin cytoplazmy
horečnaté stavy, sepse, otravy
vakuolární dystrofie= hydropická dystrofie
obsah vody a elektrolytů v buňce je ještě vyšší než při kalném zduření
osmotická dystrofie
tvorba vakuol s vodou v cytoplazmě buněk
osmotická nefróza- vzniká při zvýšené osmotické účinnosti krve (infuze
hypertonického roztoku)
makroskopie- zvětšená, bledá
mikroskopie-vostinovité (včelí plásty) změny ledvinných buněk
proces je do značné míry reverzibilní
EC změny množství vody
dehydratace- ztráta většího množství tělesné tekutiny
hypertonická-ztráta hypotonické tekutiny
isotonická- ztráta vody a elektrolytů
makroskopie- ztráta kožního turgoru (hlavně v obličeji), suché a
lepkavé serózy
hyperhydratace
hypotonická-otrava vodou- náhlé snížení osmotického tlaku v buňkách
podráždění CNS
isotonická- projevuje se celkovým/ místním edémem
anasarka- edém hlavně v řídkém pojivu
hydrops- povšechná vodnatelnost
makroskopie- bledost, orgán je zvětšený, prosáknutí kůže,
z řezu teče vodnatá tekutina, otok je menší v místech s menším množstvím pojiva
mikroskopie- snopce vaziva řídké, buňky se uvolňují ze
souvislosti a jsou obklopeny prázdnými štěrbinami z nich vytekla tekutina
příčina- chronické srdeční selhání
transudace- provází vyšší stupeň hyperhydratace
= hromadění tekutiny v serózních dutinách
transsudát-čirá tekutina chudá na bílkoviny (nízká
specifická váha- na rozdíl od exsudátu)
hydrothorax
hydroperikardium
ascites= hydroperitoneum
Edém
při srdečním selhávání
příčina- pokles GF následkem vzestupu žilního tlaku hyperosmolalita moče
+ následná aktivace tenin- angiotensinového systému retence Na a vody v ECT
plíce-u srdečního selhávání-čirá, zpěněná
u zánětu- zkalená
venostatický-vzácnější – trombóza přetla ve venózním úseku kapilární kličky
hypoalbumický-nedostatek krevních bílkovin nízký onkotický tlak plazmy
příčiny-hladovění, kachexie, nádory
nefrotický edém- retence Na při zvýšenítubulární resorpce
postihuje zejména pojivo obličeje-hlavně víčka
lymfostatický- blokáda lymfatických cév- často po zánětech, lymfadektonomie
bohatá příměs bílkovin zmnožení kolagenních vláken otok nápadně
tuhne
klinický obraz- kůže zhrubělá-elefantiáza, neforemná
dříve nejčastěji u pacientek s karcinomem prsu
bysipel- v našich podmínkách nejčastější příčina zánětlivého lymfedémustreptokoky
lymfadenitida- zánět mízní uzliny
lymfangoitida- zánět lymfatické cévy
zánětlivý= Quinckeho edém- AD
postižení komplementu
náhle vzniklý edém rtu, laryngu smrtící
zvláštní druhy- hormonální příčiny (hyperaldosteronismus), intoxikace, šok
Poruchy metabolismu elektrolytů
Ca- patologické zvápenění
K- hyperkalemie- průvodní znak nedostatečné činnosti ledvin
rozpadu ERY
mikroskopie-nekrózy v myokardu, kosterním svalu
hypokalémie
mikroskopie- nekrózy v myokardu, hrubá vakuolizace tubulů ledvin
dělá arytmie
PORUCHY ZÁKLADNÍ MEZIBUNĚČNÉ HMOTY (FIBRINOID, HYALIN, HLENOVÉ SUBSTANCE)
Poruchy amorfní složky
HLENOVÁ DYSTROFIE
hromadění hlenu epitelového původu- kyselé mukopolysacharidy – mucin
hypersekrece hlenu při zánětu
alopecia mucosa-hromadění mukosubstancí mezi epitéliemi vystýlajícími vlasové
folikuly
mukoviscidosa- cystická fibróza- AR
mutace v genu CFTR na 7. chromosomu
zvýšená hlenotvorba v některých nádorech
hlenotvorný karcinom
gelatinosní karcinom z buněk typu pečetního prstenu
hromadění hlenu mezenchymového původu- neutrální mukopolysacharidy – mukoid
ganglion- vazivově opouzdřená dutinka vyplněná hlenem
opakovaná traumatizace tkáně
myxedém- hromadění hlenových látek ve škáře při hypothyreose
edem- pretibiálně, ruce, víčka, jazyk a podsliniční vazivo laryngu (zhrubění
hlasu)
Erdheimova cystická medionekrosa- postihuje medii aorty, ve které zaniká svalovina a
elastika, vznikají zde dutinky vyplněné hlenem
predisposice k disekci aorty
mukopolysacharidosy-hromadění hlenů v různých tkáních v důsledku enzymového
defektu
s mukopolysacharidurií (enzymopathie postihující lysosomy) – často se hleny
hromadí v koriu (zhrubění kůže – gargoylismus
v kostech (poruchy vzrůstu)
bez mukopolysacharidurie -chybná distribuce enzymů – v lysosomech chybí
úbytek hlenu mezenchymového původu
sklerosa- relativní zmnožení kolagenu
fibrosa- absolutní zmnožení kolagenu
Poruchy vláknité složky
HYALINNÍ DYSTROFIE
hyalin- bezstrukturní eosinofilní hmota různého složení a původu
MA: sklovitý vzhled
barvení- v HE růžově
v modrém trichromu modře
dochází ke zpevnění vazeb mezi stavebními součástmi kolagenu
výskyt- v jizvách, chronické záněty
hyalinisované vazivo- hyalinně degenerované vazivo- sklon ke steatose, kalcifikaci
FIBRINOIDNÍ DYSTROFIE
fibrinoid
barvení- v HE intensivně červeně
v modrém trichromu červeně
ve Weigertovi žlutě
ztráta vláknitého uspořádání kolagenu a změna barvitelnosti
vznik- autoimunitní podklad
intersticiální fibrinoid- ložisko nekrosy je prostoupeno zánětlivým exsudátem při
intersticiálním fibrinosním zánětu
vaskulární fibrinoid-vzniká ve stěně tepen při hypertensi, kdy dochází k průniku
plasmy do cévní stěny a její bílkovinné složky (fibrinogen, imunoglobuliny) se barví jako fibrin
Hyalinní zkapénkovatění= IC výskyt hyalinu
Malloryho hyalin- cytokeratin stočený do klubka v cytoplasmě hepatocytů u alkoholické cirhosy
Councilmanova tělíska- apoptotická tělíska v hepatocytech při hepatitidě
Crookeovy buňky- nenádorové buňky v okolí hypofysárního adenomu produkujícího ACTH
Russelova tělíska- inkluse v cytoplasmě plasmatických buněk při chronickém zánětu
trachomová tělíska-v cytoplasmě epithelu spojivky při infekci Chlamydia trachomatis, obsahují
glykogen
dystrofické změny gangliových buněk- u degenerativních onemocnění mozku
Lewyho tělíska- kulovité eosinofilní inkluse v cytoplasmě gangliových buněk
PRIMÁRNÍ KOMPLEX TBC A DĚTSKÁ TBC
TBC (Mykobakter) šíří se kapénkovou infekcí primární infekt v plicích- ložisko v dolním laloku Mycobacter se rozšíří
Primární komplex= Goldův komplex- ložisko prvotně infikované bakteriemi
primární infekt = Mycobakter
lymfatická uzlina, na kterou Mykobakter jako první narazí= SPÁDOVÁ
vzniká jen tehdy, pokud není dostatečná imunita
v plicním primárním infektu- rozmnožení Mykobakterií v alveolech tkáň je
zánětlivě prosáklá Mykobakter pohlcován makrofágy a histiocyty snadno se dostanou do krve a
regionálních mízních uzlin nespecifická reakce
hematogenní rozsev- malý likvidován nespecifickou tkáňovou reakcí při přirozené
vrozené rezistenci
vlivem postupující imunizace a alergičce tkáně silněji prostoupené Mykobakteriemi
po určité době propadají kaseifikaci- kaseifikuje primární komplex
Dětský typ TBC= primární neimunní TBC
může navázat na primární komplex
(podobně reagují i dospělí, kteří se v dětství s TBC nesetkali)
nízká odolnost, sklon ke generalizaci cestou lymfogenní
hematogenní
organismus si toho všimne
vyhojení- vazivové opouzdření a zvápenatění sýrovitých ložisek
jizva
opouzdřená Mykobakterie- izolované od imunitního systému
o nemusí se znovu aktivovat -90%
o progrese-10%- infekce se šíří po plicích až po celém těle- u dětí,
v dospělosti, když se člověk setká s TBC, je imunizovaný, proto po
dalším setkání obrana (pokud ale má natolik sníženou
imunitu- ztrácí svoji imunizaci primární reakce)
šíření-perkontinuálně po alveolech
porogenně- šíření skrze existující duté prostory- vzácné
lymfogenně- navazuje na kaseifikační proces v lymfatické uzlině
primokomplexu
SKROFULÓZA-zkapalnění napadených uzlin v krční oblasti a jejich
provalení na povrch
do uzlin ductus thoracicus venózní systém HEMATOGENNÍ
šíření
hematogenně-ložisko v plicích se provalí do cévního ssystému (nemusí to jít
přímo přes lymfatický systém)
miliární rozsev- vznikají drobná mnohočetná ložiska po celém těle (slezina, játra,
ledviny, plíce…) – tvrdé tuberkuly
nejhorší možnost- téměř nezvládnutelná
kaseózní rozsev- měkké tuberkuly
PŘÍČINY OBĚHOVÉ INSUFICIENCE V SRDCI
Oběhová nedostatečnost= výraz nepoměru mezi činností srdce a odporem periferních cév,
vyvolaném jejich strukturními změnami nebo primární poruchou mechanismů, které cirkulaci
regulují
následek- zpomalení toku krve a její hromadění
příčiny
orgánové
v srdci
vrozené srdeční vady
onemocnění myokardu
onemocnění endokardu
onemocnění perikardu
na periferii- v cévách a změny v množství a složení krve
hypertense ve velkém oběhu
hypertense v malém oběhu
krevní choroby
funkční-podráždění n.vagu aktivace parasympatiku zpomaleni SF až
zástava
projevy
kardiální
dilatace- projev AKUTNÍ insuficience
hypertrofie- kompenzace CHRONICKÉ insuficience¨
zvětšuje se V buněk
koncentrická- čistě hypertrofie příslušného srdečního oddílu
excentrická- hypertrofie spojená s dilatací
extrakardiální
venostasa= hromadění žilní krve v rozšířených žilách a kapilárách
tkáně sice překrvené, ale krev je chudá na kyslík
MA: postižené orgány zvětšené, měkké, červenomodré barvy
MI:hemoragická nekrosa buněk na žilní straně vlásečnic
klinické projevy- zvýšená náplň krčních žil,hepatosplenomegalie
indurace= venostatická fibrosa
nahrazení nekrotické tkáně vazivem
MA: tužší konzistence postižených orgánů
venostatický edém
způsobem vzestupem hydrostatického tlaku vlivem venostasy
transsudát= vystupující tekutina s nízkým obsahem bílkovin
cyanosa= modré zbarvení kůže a sliznic podmíněné zvýšeným obsahem
redukovaného hemoglobinu v krvi (nad 50 g/l)
Levostranné srdeční selhání
srdce- hypertrofie a dilatace LK
plíce-venostasa, edém plic rezavá indurace plic
Pravostranné srdeční selhání
srdce- hypertrofie PK
játra-zvětšená, tmavě červená, těžší, na řezu mají muškátový vzhled – muškátová
játra, dlouhodobé selhávání vede k induraci a k tzv. kardiální cirhose
slezina-zvětšená, cyanotická indurace
ledviny- zvětšené, tužší, modrofialové barvy
mozek- překrvený, těžší, edematosní
REGENERACE A REPARACE
patří mezi progresivní změny
=procesy směřující k náhradě poškozené tkáně nebo k jejímu přizpůsobení na měnící se
podmínky
Regenerace= náhrada zcela rovnocennou tkání- funkčně i morfologicky
tkáně dělíme podle schopnosti regenerace na
permanentní- neschopné regenerace- kardiomyocyty, neurony CNS
stabilní- s omezenou regenerační schopností- parenchymotózní orgány- játra, ledviny
jejich regenerace se zrychluje při poškození
labilní- neustále regenerující- krvetvorná kostní dřeň, povrchový epitel
podmínky regenerace epitelu
•
•
neporušená basální membrána nebo soustava retikulárních vláken jako
vodítek růstu
zachování kambiové vrstvy
regenerovaný epitel je v časném stádiu regenerace tvořen nepravidelnými buňkami
s basofilní cytoplazmou a častými jadernými odchylkami
hlavní podněty k regeneraci
zřejmě dány poklesem inhibitorů růstu (tzv. chalony)
ztrátou kontaktní inhibice růstu
rozsah regenerace- určité hranice
Reparace= náhrada funkčně méněcennou tkání-nejčastěji vazivem
týká se hojení ran, zlomenin, organizace trombu, nekrosy, vhojování cizorodého materiálu
SARKOIDÓZA
=multisystémové granulomatózní onemocnění nejasného původu
neznámá etiologie-asi hypersenzitivita- u mladých žen
tkáňovými změnami podobná proliferativní formě TBC
vytváří granulomy- tvořeny epiteloidními a Langhansovy buňkami
mohou splývat výrazná fibróza
nejčastěji v plicích a lymfatických uzlinách- stejně jako u TBC
bez známek kaseózní nekrózy, bez prokazatelných mykobakterií
v lymfocytárním lemu- zvýšené zastoupení T4 elementů
ALE tvoří granulomy i na kůži a v oku
inkluze v Langhansových buňkách
Schaumannova tělíska- modifikovaná kalcifikace- vrstvená, dvojlomná a bazofilní pro
obsah Ca solí- uložena extracelulárně
asteroidní tělíska- hvězdicovitý tvar z nakupených cytocenter
kalcitové inkluze
MA: postižené orgány se zvětšují- na povrchu patrné uzlíky- později výrazná fibrotizace až
hyalinizace
klinické projevy-snížení váhy, únava, dušnost, suchý kašel, erytém
hyperkalcémie
SILIKÓZA A AZBESTÓZA
patří mezi pneumokoniózy
pneumokoniózy= choroby vznikající v souvislosti s inhalací anorganických prachů
silikóza
vznik-inhalací prachu krystalického Si, obsahujícího SiO2
amorfní formy SiO2 nemají fibrinogenní účinek
nejnebezpečnější je prach složený z částic velikosti 0,2-2,0 mm
inhalované částice jsou v plicních alveolech fagocytovány
pro alveolární makrofágy jsou tyto částičky toxické zánik
fibrinogenní faktory spouštějí fibroplastický proces
MA: stadium retikulární fibrózy
stadium silikotických uzlíků-tvorba vazivových uzlíků po 10 letech od první expozice
2-4 mm postupně se zvětšují- časem splývají- větší šedavé a tuhé nepravidelné
okrsky
stadium progresivní masivní fibrózy
MI:silikotický uzlík- kulovitý tvar, tvořen koncentricky vrstevnatě uspořádaným kolagenním
vazivem
azbestóza
vznik-inhalace prachu obsahujícího vlákna azbestu
projev- komplexní změny
patogeneze-záchyt vláken v distálních částech dýchacích cest na úrovni bronchiolů a větvení
alveolárního duktu, částečky z části fagocytovány makrofágy, dostávají se do plicního intersticia zánětlivé změny spojené s uvolněním mediátorů zánětu- fibrinogenech faktorů intersticiální
fibróza plic
MA-výpotek
ztluštění parietální pleury-bělavé plaky-tvořené hyalinizovaným kolagenním vazivem
difúzní pleurální fibróza
MI-ložisková intersticiální fibróza-azbestová tělíska-zlatavě hnědá, segmentovaná
perlsova reakce
Steatóza a její typy
=ztukovění- hromadění tuků v podobě kapének IC I EC
fyziologický výskyt tukových kapének- makrofágy a leukocyty
epitelie mléčné žlázy
buňky mazových žlázek
pneumocyty- surfuktant
nádory z tukové tkáně
průkaz lipidů- Sudan oranž, čerň
steatóza- základní znak poruchy metabolismu tuků
= ztukovění různých tkání- ukládání tuků
vyšší stupeň- zažloutlá barva tkání
příčina- nadměrný příjem lipidů, DM, corhóza jater, léky, alkohol, po zánětech
mikroskopie- hromadění tukových kapének extra i intracelulárně
identifikace jednotlivých lipidů pomocí histochemických technik
příprava histologických řezů parafinovou technikou po
extrakci lipidů v buňce zbývají prázdné vakuoly- velikostí odpovídají tukovým kapénkám
malé- MALOKAPÉNKOVÁ STEATÓZA-steroidy, FL
velké-VELKOKAPÉNKOVÁ STEATÓZA- neutrální tuky
makroskopie- postižené orgány jsou žluté, na řezu mastné
intracelulární steatóza
tukové kapénky volně v cytoplazmě nebo obalené membránou
steatóza mitochondriální insuficience
porucha utilizace MK v mitochondriích- MK nejsou využity k
reesterifikaci TAG
typy- získaná- hypoxie, alkohol
vrozený deficitdehydrogenáz- Reyův syndrom
defekt β-oxidace- vázne transport MK- defekt karnitinu
v energeticky náročných buňkách myokardu či v kosterních
svalech
tukové kapénky jsou topicky vázané na mitochondrie
steatóza z lysozomální dysfunkce
dysfunkce lysozomů při degradaci lipidů
získané- relativní nedostatečnost lysozomů při vystupňované
endocytóze v histiocytech- fagocytózy, hydrolýza, reesterifikace
zrnéčkové buňky- jahodový žlučník- ve sliznici tukové buňky
= cholesterolosis vesicefale
steatóza při nedostatku lipoproteinů-vázne odstraňování cholesterolu z
buňky
nelysozomální porucha spjatá s funkcí transportních
lipoproteinů produkovaných granulárním ER¨
postihuje hepatocyty a enterocyty
tukové kapénky se hromadí v granulárním ER či GK
případně i volně v cytosolu
nedostatek LP- vysoká hladina lipidů v plazměhypercholesterolemie, hypertriacylglycerolemie
porucha ER- pokles syntézy apoproteinu B
ukládání TAG v ER → přechod do cytosolu
druhotná tvorba nádorovitých útvarů- XANTOMY
hyperlipoproteinémie
primární- I. typu- nedostatek endoteliální lipoproteinázy
v plazmě přetrvávají chylomikrony, recidující nekrózy pankreatu, kožní XANTOMYeruptivní sklon ke zvředovatění
projevy-arcus cornae,
hepatosplenomegalie
II. typu- nedostatek receptorů pro plazmatické LP
v periferních buňkách, XANTOMY šlachovité, lipoidní prstenec rohovky, riziko aterosklerózy
již v dětství
III. typu-genetická porucha apo E- podobný
průběh jako u II. typu, ale nastává až v dospělosti
extracelulární steatózy
2 podmínky vzniku- hypercholesterolemie
přítomnost hyalinního nebo jinak změněného
vaziva
familiární hypecholesterolemie
1.porucha syntézy LDL receptorů
2.porucha transportu z ER do GK
3.poruchy vazby LDL na rweceptory
4.porucha internalizace LDL
5.porucha disociace LDL a receptoru
Steatóza z nadměrného přívodu tuků
saginativní- z nadměrného přívodu potravou
transportní- z mobilizace tukových zásob
otrava muchomůrkou, P
steatóza parenchymatózních orgánů
dyskrazická-steatóza jater u diabetiků
resorptivní- resorpce makrofágy z okolí
jahodový žlučník, xantogranulom, lipogranulom
Toxická steatóza- toxiny poškodí oxidaci lipidů- hepatotoxické jedy
bakteriální toxiny
Retentivní steatóza- hypoxie
enzymatický defekt lipidózy
SYFILIS VROZENÁ
=specifický zánět, jehož původce je Treponema pallidum
průkaz- přímo- mikroskopicky stříbřením
nepřímo- protilátky
přenos-transplacentárně z matky na plod
díky nezralosti imunitního systému plodu se v něm treponema množí, až ke
konci fetálního období se začne vyvíjet senzibilizace v podobě proliferace mezenchymu
projevy- závisejí na tom, v jaké fázi těhotenství došlo k infekci
intrauterinní odúmrť plodu- foetus maceratus
plod je mrtvý nebo záhy zmírá- orgánová syfilis
játra-zvětšená, nazelenalá, tuhá elastická konzistence-PAZOURKOVÁ JÁTRA
slezina-zvětšená
plíce-zvýšená konzistence
kosti- na hranici chrupavky a kosti
kojenec přežívá a dá se vyléčit- polymorfní exantém
psoriasis plantaris et palmaris- hyperkeratosa kůže chodidel a dlaní
coryza syphilitica- chronická rýma s ragádami kolem nozder a úst
syfilis congenita tarda- syfilitická stigmata- Hutchinsonova trias, sedlovitý nos,
gummata, aortitis, paralysis progressiva
Hutchinsonova trias
1.) keratitis parenchymatosa – slepota
2.) labyrinthitis – hluchota
3.) Huntchinsonovy zuby – soudkovitý tvar korunky s obloukovitým
zářezem na řezácích
Syfilis získaná
=specifický zánět, jehož původce je Treponema pallidum
průkaz- přímo- mikroskopicky stříbřením
nepřímo- protilátky
přenos-pohlavní styk
projevy- neléčená ve 3 stádiích
I.
stádium- ulcus durum
objeví se 10-15 dnů v místě vstupu infekce (penis, ústa,
pochva…)
bez léčby se zhojí za 4-6 týdnů
MA:ploché zarudnutí a zduření, tuhá konzistence, nebolestivý
MI: není příznačný-nápadné hojnosti plazmatických buněk
v infiltrátu
zánětlivě změněné regionální uzliny reagujílymfoplazmocytárně
granulomatózně
stádium
objeví se 5.6 týdnů po vzniku vředu
projevy- nespecifické
kožní a slizniční
exantém-makulopapulosní rash-okrouhlé
hyperemické skvrny nebo pupeny
spontánně vymizí po několika týdnech
opakovaně se objevují po dobu 3 let
condylomata lata-zarudlé, plošné bradavičnaté
výrůstky- vysoce infekční
mucinózní pláty-zarudlé plochy se špekovitě
provleklými vředy na sliznicích
III.
stádium
objevuje se 8-25 let po infekci
tvoří gummata- pružné laločnaté útvary podobající se kaseózní
TBC
nekompletní centrální kaseifikace, kolem ní
lymfoplazmocytární infiltrace proliferativní zánět jizvení ložiskové svraštění orgánu
negumatózní projevy onemocnění
aortitis syfilitica-hrudní aorta: aneurysma smrt
neurolues
paralysis progressiva-atrofie mozku, vazivové
ztluštění plen mozkových, kůra zúžená, prostoupená hemosiderinem
tabes dorsalis-degenerace a demyelinizace axonů
v zadních míšních provazcích
II.
ŠOK, KOLAPS
= náhlý život ohrožující stav poruchy perfuse tkání, která může vést až k orgánovým změnám
příčiny
stavy způsobující snížení srdečního výdeje
generalisovaná vasodilatace
charakteristické znaky
náhlá arteriální hypotense-systolický tlak pod 100 mmHg
aktivace sympatoadrenálního systému vyvolaná snížením tlaku
laktátová acidosa z přechodu na anaerobní metabolismus
snížení srdečního indexu pod 1,8
dělení
podle patogeneze
hypovolemický
kardiogenní
obstrukční
příčiny- rozsáhlá plicní
tamponáda srdeční
jiný akutní útlak plicní cirkulace nebo dutých žil
distribuční
šok septicko-toxický
příčina- bakteriální infekce
patogeneze- toxiny stimulace endothelu a makrofágů exprese genu pro
inducibilní NO-synthasu neřízená produkce NO generalisovaná vasodilatace
pokles arteriálního tlaku a snížení afterloadu zvýšení ejekční frakce a tepového V
LK zvýšení srdečního výdeje
klinický obraz- teplá hypotenze
šok anafylaktický
příčina- parenterální průnik antigenu
patogeneze- antigen se naváže na IgE a způsobí jejich degranulaci uvolněné mediátory působí vasodilataci a zvyšují permeabilitu kapilár klesá MSV a vzniká arteriální
hypotense
šok neurogenní
příčiny- generalisovaná vasodilatace způsobená poškozením CNS úrazem
nitrolební krvácení
úpal
šok endokrinní
podle příčiny
hypovolemický
příčiny- krvácení zevní i vnitřní
sekvestrace tekutin
velké ztráty tekutin
patogeneze-snížení žilního návratu snížený preload snížení srdečního výdeje a
systolického TK
klinický obraz- studená hypotenze
dobrá prognóza
kardiogenní
příčiny- poruchy snižující schopnost srdce čerpat krev do aorty
diastolickou náplň srdeční
patogeneze- snížení srdečního výdeje – hypotense a hypoperfuse
anafylaktický
septický
neurogenní
patogeneze
fáze kompenzace
kompensační reakce organismu se snahou udržet dostatečnou perfusi vitálně důležitých
tkání na úkor hypoperfuse ostatních tkání
základ- aktivace sympatoadrenálního systému, podmíněná hypotensí
krevní V se z větší části přesune do vitálně důležitých tkání, arteriální tlak je v této fázi
normální nebo ustáleně snížený
fáze dekompenzace
vazodilatace hypoperfundovaných tkání
ireversibilní fáze- trvalé snížení TK a zvýšeí acidózy nastupují známky poškození buněčných
membrán s únikem buněčných enzymů vyrovnání iontových rozdílů- smrt buněk
orgánové změny při šoku
plíce- tachypnoe, intersticiální edém, mikroatelektasa (narušení tvorby surfaktantu)
ledviny-renální selhání
šoková ledvina- MA-bledá, zvětšená
MI-nekrosy výstelky proximálních tubulů, intersticiální edém, průnik ERYn
do tubulů, kde tvoří pigmentované hemoglobinové válce
střevo- poškození s narušením střevní bariéry s otokem a krvácením
játra-MI- centroacinární nekrosy
mozek-anoxická encefalopatie
lymfatické tkáně- selektivní nekrosy zárodečných center
nadledviny- deplece lipidů pseudotubulární degenerace
Kolaps
= stav, kdy dojde k úplnému nebo téměř úplnému přerušení cirkulace krve
hlavní projev- hypotense- podmíněná poklesem MSV
formy- srdeční zástava- neobnoví-li se spontánně činnost srdce
synkopa- během několika sekund se srdeční činnost spontánně obnoví
kardiální
neurogenní
TROMBOCYTOPATIE, TROMBOCYTOPENIE
Trombocytopenie
= pokles c trombocytů
příčiny
nedostatečná tvorba
nadměrná destrukce nebo konsumpce
sekvestrace destiček ve slezině
Wiskott-Aldrichův syndrom- GR
porucha membránovhé proteinu na povrchu T-buněk i trombocytů
opakované infekce, krvácivost, ekzémy
trombotická trombocytopenická purpura (TTP)
=krvácivost způsobená spotřebováním destiček při tvorbě trombů
příčina- poškození endotelu s uvolněním von Willebrandova faktoru
vznik destičkových mikrotrombů bez spotřebování
koagulačních faktorů ischemizace, krvácivost,
mikroangiopatická hemolytická anémie
idiopatická trombocytopenická purpura (ITP)
tvorba autoprotilátek proti trombům, které jsou pak fagocytovány ve slezině
diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC)
způsobená patologickým výskytem tkáňového faktoru v krvi generalizované
srážení krve spotřeba plasmatických koagulačních faktorů
průnik tkáňového faktoru do cévního řečiště
extravaskulární buňky
patologické krevní buňky
exprese v membráně aktivovaných endotelií a monocytů
uvolnění z hemolysovaných ERY
patogeneze-tkáňový faktor aktivuje faktor VII spuštění koagulační kaskády
hemolyticko-uremický syndrom-HUS
onemocnění předškolního dětského věku
charakteristika- akutní renální selhání s oligurií a mikroangiopatickou
hemolytickou anémií s trombocytopenií
podklad- poškození endotelu v glomerulech
na poškozený endotel nasedá tvorba fibrinu a shlukování destiček
tvoří se hyalinní tromby ucpávající kapiláry glomerulů ischemické
poškození kůry
Trombocytopatie
vrozené
poruchy adheze a agregace trombocytů
Bernard-Soulierův syndrom-poruchy povrchových glykoproteinů gpIb-IX
Glanzmannova trombastenie-poruchy gpIIa-gpIIIb
von Willebrandova nemoc-snížení hladiny von Willebrandova faktoru
poruchy sekrece trombocytů
syndrom Heřmanský-Pudlák a Chediak-Higashi-defekt granul
získané
ireversibilní blokáda cyklooxygenasy thrombocytů kyselinou
acetylosalicylovou
TROMBÓZA
=intravitální srážení krve v cévách spojené se shluknutím a postupnou změnou krevních destiček a
přeměnou fibrinogenu na fibrin
trombus-intravitálně vzniklá krevní sraženina
MA:tuhá, matná povrch, pevně lne ke stěně
koagulum-posmrtně vzniklá krevní sraženina
MA:poddajná, lesklý povrch, snadno oddělitelná od stěn
důvod- porušena rovnováha fibrinolytického systému a trvalého minimálního srážení krve
makroskopie-nástěnný- nevyplňuje postiženou cévu úplně-srdce, aorta
obturující-zcela ucpaná- žíly
mikroskopie
trombus- vyvolává v proudící krvi víry
korálový- pruhovitá struktura- lišty konglutinátů destiček s fibrinem a
leukocyty, mezi nimiž se usazují ERY
vrstvený- vrstvení koncentrické se stěnou výdutě, ve které se trombus
usazuje
červený- při obleněném oběhu krve stagnační trombus
stavba-ERY navzájem vázané sítí vláken fibrinu
lne ke stěně cévy
téměř vždy obturací
výskyt- žíly DK
bílý- stavba-koaglutinované trombocyty s malým množstvím fibrinu a
polynukleáru
fluxní trombus- dochází k němu převážně v proudící krvi
výskyt- okraje srdečních chlopní
smíšený- vzniká narůstáním bílého trombu tím, že se ve fibrinové síti
zachycují i Ery i Leu
destičkový- ve venulách a sinusoidách
není makroskopicky rozpoznatelný
optická mikroskopie- shluk- oxyfilní homogenní nebo zrnitý
hyalinní- vždy jen mikroskopické rozměry- v kapilárách
fibrin a destičky
výskyt- CNS, plíce, ledvina
při šoku, popálení, infekci
patogeneze-Virchovova trias
zpomalení krevního proudu- u ležících pacientů
změny cévní stěny- hlavně endotelu
složení krve- aktivace XII některými biologickými mediátory zánětu
důsledky
tepny ischemie
žíly venostáza
další vývoj a přeměny trombu
organizace trombu-intima cévy pod trombem trpí hypoxií pod vlivem RF
trombocytů vzniká zánět, který fixuje trombus ke změněnému endotelu ztluštění cévní stěny pod
trombem
tromboembolie
rekanalizace
pokračující trombóza-trombus může trvale narůstat
kulový trombus- trombu na místě ohraničeného rozšíření cévního řečiště uvolní se a postupně kulovitě narůstá
flebolit- trombus v žilách podléhá druhotným změnám a zvápenatění
puriformní změknutí- centrální část smíšených trombů může podlehnout leukocytární
hydrolýze a rozpadat se ve hmotu podobnou hnisu
hyalinizace trombu-ve starších nástěnných trombech zbotnávají fibrinová vlákna a
spojují se s ostatními autolyzovanými součástkami trombu v homogenní masu
ZÁNĚT EXSUDATIVNÍ SERÓZNÍ
exsudát- vodnatý- malá příměs fibrinu
proliferace a alterace málo vyznačená
hojí se prostým utlumením exsudace
Serózní zánět serózní blány
hromadění exsudátu v dutině, kterou blána obklopuje
změny vlastní serózy bývají nenápadné- lehké zarudnutí na povrchu
ztráta jejího normálního lesku
serofibrinózní zánět- z povrchu lze sloupnout tenkou fibrinovou blanku
serózně hemoragický zánět- větší příměs ERY
hojí se resorpcí exsudátu
mírné defekty povrchové výstelky lze snadno nahradit regenerací
MI: rozšířené kapiláry
edematózní prosáknutí jevící se načechráním všech fibrilárních struktur
buněčná infiltrace- leukocytární a lymfocytární- jen málo vyznačena
Serózní zánět sliznic
jeví se erytémem= prosté překrvení
katarální zánět- rinitida, enteritidy
příměs hlenu k exsudátu unikající na povrch
sliznice- zarudlá
sametovitě zduřelá edémem stromatu
stroma- rozšířené kapiláry
buněčná infiltrace- polynukleáry
bakteriální- větší únik polynukleárů i na povrch katarálně hnisavý zánět
epitelie povrchního epitelu deskvamují ložiskové obnažení bazální
membrány
katarální vřídky- ploché povrchní defekty
folikulární katar- lymfatická tkáň bývá zhusta silně zduřelá
MA: drobné tečkovité útvary, hlavně ve střevě
folikulární vřídky- epitel deskvamuje nad zvětšenými folikuly
hladké hojení- postupné ubývání hyperémie i exsudace s úbytkem hypersekrece
hlenu a postupnou náhradou ztraceného epitelu regenerací z okolních zbytků epitelu
při pomalejším průběhu zánětu se uplatňuje proliferativní složka
chronické zánětlivé dráždění sliznice- udržuje trvalou exsudaci na povrchu, ale i pod
epitelem zánětlivá proliferace vaziva
hypertrofický katar- silně vyjádřená proliferace epitelu
MA- celá sliznice je ztluštělá- rinitida, urocystitida
po uklidnění zánětu novotvořené vazivo se smršťuje jizví a přibýváním kolagenu
sliznice nabývá bělavé barvy
atrofický katar- svraštění intersticia i sdružené procesy povrchové vedou
k atrofii sliznice
cholecystitis retrahens- zmenšení a retrahce žlučníku
Serózní zánět kůže
puchýřkovitý vezikulární zánět- povrchová forma- ekzém, alergický zánět kůže
serózní tekutina: ze škáry do pokožky edém jednotlivých epidermálních buněk edematózní rozšíření do IC prostor
Serózní intersticiální zánět- zánětlivý edém
urtikarie- kopřivkový pupen
reakce na alergen cirkulující v krvi
čistě serózní exsudace z cév do intersticia
vazivo škáry prostoupeno řídkým serózním exsudátem- nevelké množství eozinofilů
ZÁNĚT FIBRÓZNÍ INTERSTICIÁLNÍ
charakteristika- přítomnost fibrinového exsudátu v intersiciu
často se mísí s fibrinoidem z rozpadajícího se vaziva
základní příznak-revmatická horečka- systémové zánětlivé onemocnění vznikající na
podkladě zkřížené reakce proti M-proteinu steptokoků s různými autoantigeny
vznik- nejčastěji u dětí po přestálé infekci
postihuje- srdce, CNS, klouby, kůži a podkoží
postižení srdce u revmatické horečky
postižení myokardu a endokardu má ráz intersticiálního fibrinosního zánětu
myokarditis- tvorba mikroskopických Aschoffových uzlíků („granulomy“)
v intersticiu- v jejich centru je fibrinoidní nekrosa, kterou ohraničují Aschoffovy buňky
Aschoffovy buňky vznikají z histiocytů
Aničkovovy buňky-menší
reparativní změny vedou k jizvení
endokarditis verrucosa- tvorba bradavčitých výrůstků
MI: fibrinoidní nekrosa vyhřezávající nad povrch chlopně, při basi
ohraničena lemem z Aschoffových buněk
jizvení ztluštění chlopně, zkrácení a postižení šlašinek
Zánět fibrózní seróz, sliznic a kůže
příznačná vlastnost- exsudát se značnou příměsí fibrinogenu sráží se na vláknitý fibrin- zakotven
do povrchových porušených struktur zasahuje do intersticia
Fibrinózní zánět seróz
podle množství tekutiny
čistě fibrinózní-suchý
fibrinová síťka usměrňuje do tvaru klkatých nebo vlasům podobných útvarů
cor villosum
sero-fibrinózní- začíná jako serosní zánět, k němuž však přistupuje zvýšená exsudace
fibrinu
fibrinosně hnisavý-příměs leukocytů
hnisavá leptomeningitida-exsudát se hromadí v subarachnoidálním prostoru
exsudát se hromadí v serosní dutině
fibrin pokrývá v podobě žlutavě šedorůžových náletů serosy, které je mohou slepovat
hojení-obtížné- fibrin rozsáhlá vrstva granulační tkáně se sklonem k přechodu do
fibroprodukce-FIBRINÓZNĚ PRODUKTIVNÍ ZÁNĚT
fibrinózní ztluštění seróz
srůsty
obliterace dutiny
Fibrinózní zánět kůže a sliznic
tvorba fibrinové sítě spolu s nekrotickou tkání pablány
barva-žlutavěšedá nebo bělavá
krupózní zánět
malá alterativní složka
fibrin se sráží ve slizničním stromatu exsuduje na povrch
pablánu lze z povrchu snadno sloupnout
pneumokoková kruposní tracheitida
kruposní záněty horních cest dýchacích
difterický zánět
větší alterativní složka
pablána-2 vrstvy- fibrinosní exsudát na povrchu
nekrotická tkáň prostoupená fibrinovou sítí
její stržení vede ke krvácení
tonsilitida a laryngitida vyvolaná Corynebacterium diphteriae
příškvarkový zánět (escharotický)
alterace převažuje
pablána tvořena pouze nekrotickou tkání
chřipková nekrotisující tracheitida
hojení-2 fáze
sloupnutí pablány
zhojení defektu proliferativním zánětem- reepitelizace
ZÁNĚT HNISAVÝ
povrchní- základní rysy stejné jako u serózního zánětu
ALE v exsudátu značné množství leukocytů hnis
málo fibrinu- pokud se vytvoří, je rychle zkapalněn tekutý exsudát
od intersticiálního se liší sklonem ke kolikvaci tkáně
Hnisavý zánět seróz
řídce tekutý nebo mírně mazlavý žlutavý povlak hnisu
empyém-exsudát se hromadí v ohraničené performované dutině
emphyema thoracis- nakupení hnisu v pleurální dutině
hojení- teoreticky- bez výraznějších proliferací- prostým uhasínáním exsudace a resorpcí
exsudátu
prakticky- přechod ve fibrinózně hnisavou formu
smrtelné zakončení procesu před rozvinutím proliferativní fáze
Hnisavý zánět na sliznicích
exsudát se hromadí v preformovaných dutinách exsudát nemůže odtékat
pyosalfinx
katarálně hnisavá bronchitis katarálně hnisavá bronchopneumonie
charakteristická vlastnost- neporušenost mezialveolárních přepážek
malá příměs fibrinu v exsudátu
reparativní a proliferativní fáze
ad integrum jednorázovém zánětu
chronický zánět- proliferace k novotvoření vaziva v intersticiu vaziva
vstřebávání tukových látek v rozpadlých tukově degenerovaných
leukocytech zmnožená intersticiální tkáň nabývá zřetelně žluté barvy
MI: vazivová tkáň s velkým množstvím lipofágů s kapénkami tuku v plazmatu=
POZÁNĚTLIVÝ PSEUDOXANTOM- žlučník, vejcovod
Hnisavý intersticiální zánět
pyogenní mikroorganismy
charakteristický znak- sklon ke hnisavému roztavení intersticia
2 základní formy
flegmona- fibrinolýza neohraničenost a trvalé šíření zánětu
absces- ohraničen obklopením fibrinovou barérou
produktivní fáze- liší se od akutní- na hranicích hnisavé kolimace a zachované tkáně vzniká
zřetelná nespecifická zóna
granulační tkáň- chová se jako semipermeabilní membrána= PYOGENN9 membránana její vnitřní straně trvale udržuje exsudace leukocytů
hnisavých rozpadem makromolekulárních materiálů uvnitř abscesu na větší množství
molekul o nižší hodnotě zvýšená osmotická účinnost atrakce vody zvětšování abscesu i bez
další exsudace na okolní tkáně může působit tlakové nekróza
pokud je blíže k povrchu provalení navenek= hnisavá píštěl
abscesová dutina může kolabovat granulační tkáň může menší zbývající dutinu
vyplnit JIZVA
tomuto procesu mohou zabránit místní struktury nepřipouštějí kolabování
abscesové stěny
chronické intersticiální hnisání bez vyprázdnění navenek
rozpad leukocytů- tukové látky z dystroficky změněných leukocytů se střádají
v plazmatu histiocytů v okolní granulační tkáni z pyogenní membrány vzniká POZÁNĚTLIVÝ
PSEUDOXANTOM
komplikace hojení
přechod hnisavého procesu na okolní lymfatika a žíly
bakteriémie- bakterie se mohou lymfatickou cestou dostat do krve
obvykle blokovány imunologickými mechanismy
pokud ne aktivace RES sepse
hnisavá tromboflebitida- z průsvitu cév se odbourávají infikované zlomky trombu
s celými koloniemi bakterií pomnožují v místě embolizace trombu septický infarkt
metastatický absces
PYÉMIE- centrální- v ifikovaných trombech na srdečních chlopní (mitrální a
aortální)
periferní
ZÁNĚT LYMFOPLASMOCELULÁRNÍ NEHNISAVÝ
Charakterizován infiltrátem, v němž převládají malé mononukleáry
exsudativní složka- serózní, malá
alterace slabě vyjádřena, silnější jsou proliferativní změny
stírají se rozdíly mezi povrchovým a hlubokým zánětem
etiologie-virová a imunitní
nehnisavý zánět seróz
obdoba vleklého serozního zánětu s postupným ubýváním exsudace a přetrváním infiltrátu
nehnisavý zánět sliznic
vyznačena malobuněčná infiltrace sliznice
Formy- povrchové- navazují na záněty serózní- seróza
sliznice
kůže
intersticiální-při minimální alteraci vedou k časné rezoluci (zhojení)
při protahovaném průběhu vede k atrofii a fibróze parenchymu
ZÁNĚT PROLIFERATIVNÍ A GRANULOMATÓZNÍ
Proliferativní zánět
tvorba primitivního vaziva- množením fibroblastů, endotelií a tvorbou kolagenních fibril
konečný výsledek této proměny – zmnožení stávající vaziva- JIZVA
3 patogenetické formy
1)reparativní fáze akutního zánětu- nejčastější
chronická- hypertrofická
atrofická
2)reparace numerické atrofie
výsledek skleróza nebo fibróza
(zhuštění až absolutní zmnožení vaziva ve tkáni)
3)primárně proliferativní zánět- vzácný
postrádá exsudativní fázi
alternativní změny
proliferativní fascitida, fibromatózy
alergická reakce tuberkulinového typu
základní předpoklad vznik u: antigen nepodléhající snadnému rozštěpení makrofágy je prodávají T-lymfocytům v málo degradované formě
Granulomatózní zánět
chybí vzestup sérových protilátek
alergické reakce tuberkulinového typu
a) kolem cizorodého materiálu- obrovské vícejaderné buňky typu z cizích těles (svítí
v polarizovaném světle)
b) imunitní granulomy- specifická granulační tkáň- tvoří ji tvarově modifikované
histiocyty nakupené do epiteloidních granulomů
epiteloidní buňky a Langhensovy buňky
epiteloidní buňky
snížená fagocytární aktivita na 10%
exprimují méně receptorů FC a C5a
fagocytovaný materiál se najde zřídka
mají výraznou sekreční funkci-RER a GK
produkují angiotensin
aktivují kalcitriol hyperkalcémie
vznik epiteloidních granulomů
fagocytóza makrofágem
příprava antigenu
T- lymfocyty se váží na receptory makrofágů
uvolnění cytokinů
pozdní typ přecitlivělosti- vznik granulomů a kasefikace
ZMĚNY KRVE, VEDOUCÍ K OBĚHOVÉ NEDOSTATEČNOSTI
Oběhová nedostatečnost= stav, kdy dochází k nepoměru mezi činností srdce a periferní
cévní rezistenci
zvýšení objemu krve- pletorická hypertrofie srdce
plné krve
polyglobulie- zvýšený obsah Ery
reaktivní-nedostatečné sycení krve kyslíkem
polycytemia vera rubra
erytrosa
tekuté složky krve
hyperhydremie- nadměrné pití-mnichovské srdce-pivaři
tubingenské srdce- vinaři
nadměrná infuze fyziologického roztoku
snížení objemu krve
plné krve
oligemie-ztráty krve krvácením- normocytární anémie
chronické krvácené-mikrocytární anémie
tekuté složky krve
hypohydremie-dehydratace
zvracení, pocení, průjmy, šok
zvýšení viskozity krve- zvýšený obsah Ery (polyglobulinémie), dehydratace,
hyperproteinemie
hyperproteinemie- zmnožení krevních bílkovin
fyziologicky- těhotenství
patologicky- dehydratace, mnohotný myelom
anémie
ZMĚNY PŘI OBĚHOVÉ NEDOSTATEČNOSTI V KRVI A PERIFERII
Oběhová nedostatečnost= výraz nepoměru mezi činností srdce a odporem periferních cév, vyvolaném jejich
strukturními změnami nebo primární poruchou mechanismů, které cirkulaci regulují
následek- zpomalení toku krve a její hromadění
příčiny
orgánové
v srdci
vrozené srdeční vady
onemocnění myokardu
onemocnění endokardu
onemocnění perikardu
na periferii- v cévách a změny v množství a složení krve
hypertense ve velkém oběhu
hypertense v malém oběhu
krevní choroby
funkční-podráždění n.vagu aktivace parasympatiku zpomaleni SF až zástava
projevy
kardiální
dilatace- projev AKUTNÍ insuficience
hypertrofie- kompenzace CHRONICKÉ insuficience¨
zvětšuje se V buněk
koncentrická- čistě hypertrofie příslušného srdečního oddílu
excentrická- hypertrofie spojená s dilatací
extrakardiální
venostasa= hromadění žilní krve v rozšířených žilách a kapilárách
tkáně sice překrvené, ale krev je chudá na kyslík
MA: postižené orgány zvětšené, měkké, červenomodré barvy
MI:hemoragická nekrosa buněk na žilní straně vlásečnic
klinické projevy- zvýšená náplň krčních žil, hepatosplenomegalie
indurace= venostatická fibrosa
nahrazení nekrotické tkáně vazivem
MA: tužší konzistence postižených orgánů
venostatický edém
způsobem vzestupem hydrostatického tlaku vlivem venostasy
transsudát= vystupující tekutina s nízkým obsahem bílkovin
cyanosa= modré zbarvení kůže a sliznic podmíněné zvýšeným obsahem redukovaného
hemoglobinu v krvi (nad 50 g/l)
Levostranné srdeční selhání
srdce- hypertrofie a dilatace LK
plíce-venostasa, edém plic rezavá indurace plic
Pravostranné srdeční selhání
srdce- hypertrofie PK
játra-zvětšená, tmavě červená, těžší, na řezu mají muškátový vzhled – muškátová játra, dlouhodobé
selhávání vede k induraci a k tzv. kardiální cirhose
slezina-zvětšená, cyanotická indurace
ledviny- zvětšené, tužší, modrofialové barvy
mozek- překrvený, těžší, edematosní