Nachbarsprache spielend lernen | Učíme se jazyk sousední země

Transkript

Nachbarsprache spielend lernen |
Draußen macht´s Spaß! |
Učíme se jazyk sousední země hravou formou
Venku nás to baví!
Das bin ich |
Komm, wir spielen! |
To jsem já
Pojď, budeme si hrát!
In unserem Zimmer |
Wir gehen einkaufen |
V našem pokojíčku
Jdeme nakupovat
Meine Familie |
Ich esse gerne! |
Moje rodina
Rád(a) jím!
Meine Freunde |
Was ziehe ich heute an? |
Moji kamarádi
Co si dnes obleču?
Mein Kindergartenweg, mein Schulweg |
Singen und Musik machen |
Na cestě do školky, do školy
Hrajeme a zpíváme
Im Kindergarten, in der Schule, im Hort |
Erzählen und vorlesen |
Ve školce, ve škole, v družině
Vyprávíme a čteme si
Wir machen einen Ausflug ins Nachbarland |
Jedeme na výlet do sousední země
Einige Tipps zur Arbeit mit den Fotokarten
Tipy na práci s kartami
1) Die Karten zeigen und gemeinsam besprechen
• Eine Karte wird so gehalten, dass alle Kinder das Bild gut sehen können.
• Die Fachkraft beschreibt den Kindern in ihrer Muttersprache, was auf dem Bild zu sehen ist,
bzw. erzählt eine Begebenheit, die sich auf das Bild bezieht, oder stellt den Kindern Fragen
zu dem Bild.
• Eine umgekehrte Variante ist, die Kinder zunächst raten zu lassen, was auf dem Foto
geschieht.
• Die wichtigsten Wörter zum Thema der Fotokarten sind auf der Rückseite in beiden
Sprachen mit Lautschrift erfasst.
• Einzelne Wörter und Phrasen der Nachbarsprache laut vorlesen und gemeinsam
nachsprechen.
1) Ukazujeme dětem karty s fotografiemi a společně o nich hovoříme
• Držíme kartu tak, aby všechny děti obrázek dobře viděly.
• Pedagog dětem v mateřštině popíše, co je na obrázku, resp. jim vypráví o něčem, co se
k obrázku vztahuje, nebo klade dětem otázky k obrázku.
• Opačnou variantou je, že necháme děti nejprve hádat, co se na fotografii odehrává.
• Nejdůležitější slovíčka k tématu na kartě jsou sepsána z druhé strany v obou jazycích
s fonetickým přepisem. Jednotlivá slovíčka a fráze nahlas přečteme a společně opakujeme.
2) Bilderwiese
• Alle Bilder werden auf dem Boden verteilt, die Kinder suchen bekannte Dinge und
benennen Übereinstimmungen zu ihrem Alltag auf den Karten (Gegenstände, Personen,
Farben …).
• Die Kinder stellen sich neben ein Bild, das ihnen gut gefällt / auf dem sie etwas
Interessantes entdeckt haben, und erklären, warum sie sich neben das Bild gestellt haben.
3) Erzählen einer Geschichte
• Die Kinder sehen sich die Fotokarten an und legen ausgewählte Bilder so zusammen, dass
eine Geschichte entsteht.
• Je älter die Kinder sind, umso mehr Karten können für eine Geschichte ausgewählt werden.
• Zu jedem Bild / jedem Teil der Geschichte können einzelne Wörter und Phrasen der
Nachbarsprache kennengelernt werden.
4) Memory / Laufmemory
• Jedes Bild (oder eine verkleinerte Variante davon) kopieren, so dass von jedem Foto ein
Paar vorhanden ist.
• Die Fotos mit der Bildseite nach unten auf den Boden legen und mit den Kindern
klassisches Memory spielen, wobei die Kinder dazu motiviert werden einzelne Begriffe zu
dem Bild, welches sie aufdecken, in der Nachbarsprache zu sagen.
• Für Laufmemory die Fotos im Raum verteilen und eine Fotokarte zeigen. Die Kinder
müssen schnell zur entsprechenden Karte rennen und sich auf oder neben die Karte
stellen. Dazu wird ein Begriff, der auf der Karte zu sehen ist und vorher abgesprochen
wurde, von allen gemeinsam laut gerufen.
5) Wortpaare finden (für Kinder, die bereits lesen können)
• Einige Seiten aus dem Wörterbuch zu bestimmten Themen kopieren und so zerschneiden,
dass der tschechische Begriff und seine deutsche Entsprechung auf einem Papierstreifen
bleiben. Die Kinder lesen (in der Gruppe oder zu zweit) das deutsche und das tschechische
Wort laut vor und ordnen die Wortpaare den entsprechenden Bildern zu. Manche
Wortpaare passen zu mehreren Fotokarten.
Fragen, die zu jedem Bild gestellt werden können:
Was ist auf dem Bild zu sehen? Welche Dinge kennst du / kennt ihr?
Was gefällt euch/dir auf dem Bild? Was gefällt dir / euch nicht? Warum?
Wo sind die Kinder? Was machen die Kinder?
2) Obrázková louka
• Všechny obrázky rozložíme na zem, děti hledají známé věci a pojmenovávají, co znají ze
svého každodenního života (předměty, osoby, barvy atp.).
• Děti se postaví k obrázku, který se jim nejvíce líbí nebo na němž objevily něco zajímavého,
a vysvětlí, proč se postavily k tomuto obrázku.
3) Vyprávění příběhu
• Děti si prohlédnou fotografie a vybrané obrázky poskládají tak, aby vznikl příběh. Čím jsou
děti starší, o to více karet si mohou pro příběh vybrat.
• Ke každému obrázku / každé části příběhu se děti seznámí se slovíčky a frázemi v jazyce
sousedů.
4) Pexeso
• Okopírujeme každý obrázek (nebo jeho menší variantu), abychom měli od každé fotografie
pár.
• Fotografie rozložíme obrázkem dolů na zem a hrajeme s dětmi klasické pexeso. Děti jsou
při tom motivovány, aby v jazyce sousedů říkaly jednotlivé pojmy z obrázku, který otočily.
• Můžeme si zahrát i běhací pexeso tak, že rozmístíme fotografie po místnosti a ukážeme
jednu kartu s fotografií. Děti musejí rychle běžet k odpovídající kartě a postavit se na ni
nebo vedle ní. Všichni společně nahlas vysloví pojem, který je na kartě a byl předem
probrán.
5) Děti hledají dvojice slov (pro děti, které už umí číst)
• Okopírujeme ze slovníku některé strany na určité téma a rozstříháme je tak, aby český
a německý ekvivalent zůstaly na jednom papírovém proužku. Necháme děti (ve skupině či
ve dvojicích) nahlas číst česká i německá slovíčka a přiřazovat dvojice slovíček k obrázkům.
Některé dvojice slov se hodí k více fotografiím.
Otázky, které můžeme položit ke každému obrázku:
Co vidíš / vidíte na obrázku? Které věci znáš / znáte?
Co se ti / vám na obrázku líbí? Co se ti / vám nelíbí? Proč?
Kde jsou děti? Co dělají?
Nachbarsprache spielend lernen
Učíme se jazyk sousední země hravou formou
das Nachbarland
sousední země
Wörter, Vokabeln
slova, slovíčka
[das nachbárlant]
[ßousseddnjih semnje]
[véata], [vokábln]
[ßlowa], [ßlowihtschka]
die Nachbarsprache
jazyk sousední země
lernen
učit se
[nachbáršpráche]
[jassick ßousseddnjih semnje]
[léanen]
[uttschitt ße]
Tschechisch
čeština
sich anschauen
prohlížet si
[čechyš]
[tscheschtjinna]
[zich anšaun]
[pro-hlihschett ßi]
Deutsch
němčina
wiederholen
opakovat
[dojč]
[njemtschinna]
[vídahóln]
[oppackowatt]
die Kinder
děti
lesen
číst
[kinda]
[djetji]
[lézn]
[tschihss-t]
die Lektorin
lektorka
singen
zpívat
[lektóryn]
[lektorrka]
[zingen]
[ß-pihwatt]
das Foto
fotka
fragen
ptát se
[fótó]
[fottka]
[frágn]
[ptaht ße]
Wörterbuch S. 22
Slovníček str. 22
auf deutsch / tschechisch sprechen
mluvit německy / česky
mein tschechisches / deutsches Album
moje české / německé album
[auf dojč / čechyš šprechn]
[mluwitt njemmetski / tschess-ki]
[majn čechyšes / dojčes album]
[moje tschesskäh / njemmetzkäh album]
Das gefällt mir.
To se mi líbí.
Sagt mal …
Řekněte …
[das gefelt mía]
[to ße mi lihbih]
[zágt mál]
[rscheknjette]
Das mache ich gerne.
To dělám rád.
Gut gemacht! Toll!
Dobře! Skvěle!
[das mache ich géane]
[to djelahm raht]
[gůt gemacht], [tol]
[dobbrsche], [ßkwjelle]
Das macht Spaß.
To mě baví.
Richtig.
Správně.
[das macht špás]
[to mnje bawih]
[rychtych]
[ß-prahwnje]
Wie sagt man …?
Jak se řekne …?
Zeig mal!
Ukaž!
[ví zágt man]
[jack ße rscheckne]
[cajk mál]
[uckasch]
Was ist das …?
Co je to …?
Noch einmal.
Ještě jednou.
[vas ist das]
[zo je to]
[noch ajnmál]
[jeschtje jeddnou]
Das ist …
To je …
Was heißt das …?
Co to znamená …?
[das ist]
[to je]
[vas hajst das]
[zo to snammenah]
www.schrittfuerschritt.info
www.krucekpokrucku.info
Das bin ich
To jsem já
das Gesicht
obličej
die Haare
vlasy
[gezicht]
[obblitschej]
[háre]
[wlassi]
die Augen
oči
blond
blonďatý
[augn]
[ottschi]
[blont]
[blondjattih]
die Ohren
uši
braun
hnědý
[óarn]
[uschi]
[braun]
[hnjeddih]
die Nase
nos
lang
dlouhý
[náze]
[noss]
[lang]
[dlou-hih]
der Mund
pusa
kurz
krátký
[munt]
[pussa]
[kurc]
[krahtkih]
der Junge
chlapeček, kluk
größer
větší
[junge]
[chlappettscheck, kluck]
[grésa]
[wjettschih]
das Mädchen
holčička, holka
kleiner
menší
[métchjen]
[holltschitschka, hollka]
[klajna]
[mennschih]
Wörterbuch S. 24
Slovníček str. 24
Ich bin …
Já jsem …
Ich spreche Deutsch und Tschechisch.
Mluvím česky a německy.
[ich bin]
[jah ßemm]
[ich špreche dojč unt čechyš]
[mluwihm tschesski a njemmetzki]
Wer ist das?
Kdo je to?
Wir wohnen in Pilsen.
Bydlíme v Plzni.
[véa ist das]
[gdo je to]
[vía vónen in pilzn]
[bidlihme fplsnji]
Ich heiße …
Já se jmenuju …
Ich bin größer als meine Schwester.
Jsem větší než moje sestra.
[ich hajse]
[jah ße mennuju]
[ich bin grésa als majne švesta]
[ßem wjettschih nesch moje ßess-tra]
Wie heißt du?
Jak se jmenuješ?
Ich habe blonde Haare.
Mám blonďaté vlasy.
[ví hajst dů]
[jack ße mennujesch]
[ich hábe blonde háre]
[mahm blondjattäh wlassi]
Wie alt bist du?
Kolik je ti let?
Meine Augen sind braun.
Moje oči jsou hnědé.
[ví alt bist dů]
[kollick je tji lett]
[majne augn zint braun]
[moje ottschi ßou hnjeddäh]
Ich bin … Jahre alt.
Je mi … let.
Ich habe eine Schwester / einen Bruder.
Mám sestru / bratra.
[ich bin … járe alt]
[je mi … lett]
[ich hábe ajne švesta / ajnen brůda]
[mahm ßess-tru / brattra]
In unserem Zimmer
V našem pokoji
das Zimmer
pokoj
die Leselampe
lampička
[cima]
[pockoj]
[lézelampe]
[lammpittschka]
das Kinderzimmer
dětský pokoj
der Sessel
křeslo
[kyndacima]
[djetzkih pockoj]
[zesl]
[krschesslo]
die Tür
dveře
der Puppenwagen
kočárek
[týa]
[dwersche]
[pupnvágn]
[kotschahreck]
die Wand
stěna
der kleine Maulwurf
Krtek, Krteček
[vant]
[ß-tjenna]
[klajne maulvuaf ]
[krteck], [krtettscheck]
der Holzboden
dřevěná podlaha
das Bett
postel
[holcbódn]
[drschewjennah poddla-ha]
[bet]
[poss-tell]
der Heizkörper
topení
die Bettdecke
deka, peřina
[hajckéapa]
[toppenjih]
[betdeke]
[decka], [perschinna]
das Regal
police, polička
die Taschen
tašky
[regál]
[pollitze], [pollitschka]
[tašn]
[taschki]
Wörterbuch S. 26
Slovníček str. 26
der Löwenkopf
lví hlava
Wir bekommen Besuch.
Přijde / Přichází návštěva.
[lévnkopf ]
[lwih hlawa]
[vía bekomen bezůch]
[prschijde / prschichahsih nahfschtjewa]
das Holzschwert
dřevěný meč
Herzlich willkommen!
Vítejte!
[holcšvéat]
[drschewjennih mettsch]
[heaclich vilkomen]
[wihtejte]
der Hampelmann
tahací panák
Das ist unser Zimmer.
To je náš pokoj.
[hamplman]
[ta-hattzih pannahk]
[das ist unza cima]
[to je nahsch pockoj]
unser, unsere
náš, naše
Spielen wir was?
Zahrajeme si něco?
[unza], [unzere]
[nahsch], [nasche]
[špíln vía vas]
[sa-hrajemme ßi njetzo]
wohnen
bydlet
Wir sitzen im Sessel und lesen.
Sedíme v křesle a čteme si.
[vónen]
[biddlett]
[vía zicn im sesl unt lézn]
[ßedjihme fkrschessle a tschtemme ßi]
Es klingelt.
Zvoní zvonek.
Wir haben viele Bücher.
Máme spoustu knížek.
[es klinglt]
[swonjih swonneck]
[via habn file býcha]
[mahme ß-pouss-tu knjihscheck]
Meine Familie
Moje rodina
die Familie
rodina
die Geschwister
sourozenci
[famílije]
[rodjinna]
[gešvista]
[ßourro-sentsi]
Das ist meine Familie. To je moje rodina.
die Schwester
sestra, ségra
[das ist majne famílije]
[to je moje rodjinna]
[švesta]
[ßess-tra], [ßähgra]
die Mama, die Mutti
máma, maminka
der Bruder
bratr, brácha
[mama], [muty]
[mahma], [mamminka]
[brůda]
[brattr], [brahcha]
der Papa, der Vati
táta, tatínek
die kleine Schwester
malá sestřička
[papa], [fáty]
[tahta], [tatjihneck]
[dý klajne švesta]
[mallah ßess-trschitschka]
die Eltern
rodiče
der große Bruder
velký brácha
[eltan]
[rodjitsche]
[dea gróse brůda]
[welkih brahcha]
die Tochter
dcera
zusammen
společně
[tochta]
[tserra]
[cuzamen][ß-pollettschnje]
der Sohn
syn
gemütlich
útulný, pohodový
[zón]
[ßinn]
[gemýtlich]
[uhtullnih], [po-hoddowih]
Wörterbuch S. 28
Slovníček str. 28
die Familienfeier
rodinná oslava
Mein Papa ist groß und hat braune Haare.
Tatínek je vysoký a má hnědé vlasy.
[famílijenfaja]
[rodjinnah osslawa]
[majn papa ist grós unt hat braune háre]
[tattjihneck je wissockih a mah hnjeddäh wlassi]
Wir unternehmen viel.
Hodně toho podnikáme.
Mein Papa ist lustig.
S tatínkem je legrace.
[vía untanémen fíl]
[hodnje to-ho podnjikahme]
[majn papa ist lustych]
[ß-tattjihnkem je leggratze]
Wir gehen ins Café.
Jdeme dokavárny / docukrárny.
Meine Mama mag Bücher.
Maminka má ráda knížky.
[vía géen ins kafé]
[demme dokawahrni / dozuckrahrni]
[majne mama mág býcha]
[mamminka mah rahda knjihschki]
Wir alle mögen Kuchen und Eis.
Všichni máme rádi koláče a zmrzlinu.
Wir haben uns lieb.
Máme se rádi.
[vía ale mégn kůchn unt ajs]
[fschichnji mahme rahdji kollahtsche a smrslinnu]
[vía háben uns líp]
[mahme ße rahdji]
Mein Papa heißt ...
Můj tatínek se jmenuje…
Ich bin der ältere.
Já jsem starší.
[majn papa hajst]
[muhj tattjihneck ße mennuje]
[ich bin dea eltere]
[jah ßem ß-tarschih]
Meine Mama heißt ...
Moje maminka se jmenuje…
Meine Schwester ist jünger als ich.
Ségra je mladší než já.
[majne mama hajst]
[moje mamminka ße mennuje]
[majne švesta ist jinga als ich]
[ßähgra je mlattschih nesch jah]
Meine Freunde
Moji kamarádi
der Junge
chlapeček, kluk
lachen
smát se
[junge]
[chlappettscheck], [kluck]
[lachn]
[ßmaht ße]
das Mädchen
holčička, holka
laut
nahlas
[métchjen]
[holtschittschka], [holka]
[laut]
[na-hlass]
der Freund
kamarád
still
potichu
[frojnt]
[kammaraht]
[štyl]
[potjichu]
die Freundin
kamarádka
fröhlich
veselý
[frojndyn]
[kammarahtka]
[frélich]
[wessellih]
das Kind
dítě
traurig
smutný
[kynt]
[djihtje]
[traurych]
[ßmuttnih]
die Kinder
děti
nett
hodný
[kynda]
[djetji]
[net]
[hoddnih]
zusammen spielen
hrát si spolu
böse
zlobivý
[cuzamen špíln]
[hraht ßi ß-pollu]
[béze]
[slobbiwih]
Wörterbuch S. 30
Slovníček str. 30
Das ist mein bester Freund.
To je můj nejlepší kamarád.
Das macht Spaß!
To mě baví.
[das ist majn besta frojnt]
[to je muhj nejleppschih kammaraht]
[das macht špás]
[to mnje bawih]
Das ist meine beste Freundin.
To je moje nejlepší kamarádka.
Das macht man nicht.
To se nedělá.
[das ist majne beste frojndyn]
[to je moje nejleppschih kammarahdka]
[das macht man nycht]
[to ße nedjellah]
Er / Sie heißt …
Jmenuje se…
Das gefällt mir nicht.
To se mi nelíbí.
[ea / zí hajst]
[mennuje ße]
[das gefélt mía nycht]
[to ße mi nellihbih]
Er / Sie kommt aus Tschechien.
Je z Česka.
Das macht nichts.
To nevadí.
[ea / zí komt aus čechyjen]
[je s-tschesska]
[das macht nychc]
[to newaddjih]
Er / Sie spricht tschechisch und ein bisschen deutsch. Mluví česky a trochu německy.
Alles klar?
Všechno v pořádku?
[ea / zí šprycht čechyš unt ajn bischen dojč]
[mluwih tschesski a trochu njemmetzki]
[ales klá]
[fschechno fporschahtku]
Wollen wir zusammen spielen?
Budeme si spolu hrát?
Ich freue mich auf …
Těším se na …
[voln vía cuzamen špíln]
[buddemme ßi ß-pollu hraht]
[ich froje mich auf ]
[tjeschihm ße na]
Was machst du?
Co děláš?
Ich habe dich lieb.
Mám tě rád
[vas machst dů]
[zo djellahsch]
[ich hábe dich líp]
[mahm tje raht]
Mein Kindergartenweg, mein Schulweg
Na cestě do školky, do školy
von Zuhause
z domova
grün
zelená
[fon cuhauze]
[sdommowa]
[grýn]
[sellenah]
der Rucksack
batoh, batůžek
rot
červená
[ruksak]
[battoch], [battuhscheck]
[rót]
[tscherwennah]
die Schultasche
školní taška
gelb / orange
žlutá / oranžová
[šůltaše]
[schkollnjih taschka]
[gelp] / [oránž]
[schluttah] / [orranschowah]
der Gehweg
chodník
um die Ecke
za roh, za rohem
[gévék]
[choddnjihk]
[um dý eke]
[sarroch], [sarro-hemm]
der Zebrastreifen
přechod pro chodce
langsam
pomalu
[cébraštrajfn]
[prschechott prochot-tze]
[langzám]
[pommallu]
die Ampel
semafor
schnell
rychle
[ampl]
[ßemmaforr]
[šnel]
[richle]
die Fahrkarte
jízdenka
auf dem Weg
na cestě
[fákáte]
[jihsdennka]
[auf dém vék]
[natzess-tje]
Wörterbuch S. 32
Slovníček str. 32
Ich gehe in den Kindergarten / in die Schule.
Jdu / chodím do školky / do školy.
Pass auf!
Dávej pozor!
[ich gée in dén kindagátn / in dý šůle]
[du / chodjihm doschkollki / doschkolli]
[pas auf ]
[dahwej posorr]
mit Mama / Papa gehen
jít s maminkou / s tatínkem
Schau links, rechts und wieder links!
Rozhlédni se nalevo, napravo a zase nalevo!
[mit mama / papa géen]
[jiht ßmamminkou / ß-tatjihnkem]
[šau links rechc unt vída links]
[ros-hlehdnji ße nallewo, napprawo a sasse nallewo]
Wir gehen zu Fuß.
Jdeme pěšky.
über die Straße gehen
přejít ulici
[vía géen cu fůs]
[demme pjeschki]
[ýba dý štráse géen]
[prschejiht ullitzi]
Wir fahren mit der Straßenbahn.
Jedeme tramvají.
Halt!
Stůj!
[vía fán mit dea štrásnbán]
[jeddemme trammwajih]
[halt]
[ß-tuhj]
Wir fahren mit dem Auto.
Jedeme autem.
Achtung! / Vorsicht!
Pozor!
[vía fán mit dem autó]
[jeddemme auttemm]
[achtung] / [foazicht]
[posorr]
Wir fahren mit dem Fahrrad.
Jedeme na kole.
Guten Morgen!
Dobré ráno!
[vía fán mit dem fárát]
[jeddemme na kolle]
[gůtn móagn]
[dobbräh rahno]
Ich fahre mit dem Roller.
Jedu na koloběžce.
Wir gehen nach Hause.
Jdeme domů.
[ich fáre mit dem rola]
[jeddu nakollobjeschtze]
[vía géen nach hauze]
[demme dommuh]
Im Kindergarten, in der Schule, im Hort
Ve školce, ve škole, v družině
die Gruppe / Klasse
skupina / třída
Klavier spielen
hrát na klavír
[grupe], [klase]
[ßkuppinna] / [trschihda]
[klavía špíln]
[hraht naklavihr]
die Hausschuhe
bačkory, bačkůrky
malen / ausmalen
malovat / vymalovat
[hausšůe]
[battschkorri], [battschkuhrki]
[máln], [ausmáln]
[mallowatt], [wimmallowatt]
die Schule
[šůle]
Hände waschen
umýt si ruce
[šůle]
[schkolla]
[hende vašn]
[ummiht ßi rutze]
die Tafel
tabule
Deutsch
němčina
[táfl]
[tabbulle]
[dojč]
[njemtschinna]
das Lehrbuch
učebnice
Tschechisch
čeština
[léabůch]
[uttschebbnjitze]
[čechyš]
[tscheschtjinna]
singen
zpívat
Sport
tělocvik, sport
[zingen]
[s-pihwatt]
[špoat]
[tjellotz-wick],[ß-port]
tanzen
tancovat
die Turnhalle
tělocvična
[tancn]
[tantzowatt]
[tuanhale]
[tjellotzwittschna]
Wörterbuch S. 34
Slovníček str. 34
der Kindergarten, die Kindertagesstätte
školka
das Bild
obrázek
[kyndagátn], [kyndatágesštete]
[schkollka]
[bilt]
[obbrahseck]
lesen, schreiben, rechnen
číst, psát, počítat
das Papier
papír
[lézn], [šrajbn], [rechnen]
[tschih-sst], [pssaht], [pottschihtatt]
[papía]
[pappihr]
auf die Toilette / aufs Klo gehen
jít na záchod
der Stift
tužka
[auf dý tojlete / aufs kló gén]
[jiht nasah-chott]
[štyft]
[tuschka]
Wir freuen uns auf die Ferien!
Těšíme se na prázdniny!
die Noten
známky, noty
[vía frojn uns auf dý féryjen]
[tjeschihme ße naprahsdnjinni]
[nótn]
[snahmki], [notti]
Ich freue mich auf die Schule!
Těším se do školy!
der Morgenkreis
ranní kruh
[ich froje mich auf dý šůle]
[tjeschihm ße doschkolli]
[móagnkrajs]
[ranjih kruch]
Zeichnen, Handarbeit
kreslení, ruční práce
die Ferien
prázdniny
[cajchnen], [hantarbajt]
[kresslenjih], [ruttschnjih prahtze]
[féryjen]
[prahsdnjinni]
Wir machen einen Ausflug ins Nachbarland
Jedeme na výlet do sousední země
der Ausflug
výlet
Euro (€)
euro (€)
[ausflůk]
[wihlett]
[ojro]
[e-uro]
der Rucksack
batůžek
Tschech. Krone (CZK) koruna, koruna česká (Kč)
[rukzak]
[battuhscheck]
[čechyše króne]
[korrunna tschesskah]
der Bus
autobus
das Nachbarland
sousední země
[bus]
[autobuss]
[nachbálant]
[ßousseddnjih semnje]
der Zug
vlak
die Nachbarsprache
jazyk sousední země
[cůk]
[wlack]
[nachbášpráche]
[jassick ßousseddnjih semnje]
die Fahrkarte
jízdenka
die Landkarte
mapa
[fákáte]
[jihsdennka]
[lantkáte]
[mappa]
die Grenze
hranice
die Flagge
vlajka
[grence]
[hranjitze]
[flage]
[wlajka]
der Reisepass
cestovní pas
gemeinsam reisen
cestovat společně
[rajzepas]
[zess-townjih pass]
[gemajnzám rajzn]
[zess-towatt ß-polletschnje]
Wörterbuch S. 36
Slovníček str. 36
die (Kranken-) Versicherungskarte
kartička zdravotní pojišťovny
Wir machen uns auf den Weg.
Vyrazíme. / Vydáme se na cestu.
[(krankn) fazicherungskáte]
[kartjitschka sdrawottnjih pojischtjowni]
[vía machn uns auf den vék]
[wirra-sihme] , [widdahme ße natzess-tu]
Kommt her!
Pojďte sem!
Wir sind da!
Jsme tu!
[komt héa]
[pojte ßem]
[vía zint dá]
[ßme tu]
Gute Reise!
Štastnou cestu!
fotografieren
fotografovat
[gůte rajze]
[schtjass-tnou zess-tu]
[fotografían]
[fottograffowatt]
Wohin fahren wir?
Kam jedeme?
lachen
smát se
[vóhyn fán vía]
[kamm jeddemme]
[lachn]
[ßmaht ße]
sich treffen
setkat se
Wir fahren nach Hause.
Jedeme domů.
[zich trefn]
[ßettkatt ße]
[vía fán nach hauze]
[jeddemme dommuh]
einsteigen / aussteigen
nastoupit/vystoupit
Es war wunderschön!
Bylo to moc hezké!
[ajnštajgn] [ausštajgn]
[nass-touppitt], [wiss-touppitt]
[es vá vundašén]
[billo to motz hesskäh]
Draußen macht´s Spaß!
Venku nás to baví!
der Spielplatz
hřiště
im Park
v parku
[špílplac]
[hrschischtje]
[im pák]
[fparrku]
die Rutsche
skluzavka
im Freien, draußen
venku
[ruče]
[ßklusaffka]
[im frajen], [drausn]
[wennku]
die Schaukel
houpačka
langsam
pomalu
[šaukl]
[houppattschka]
[langzám]
[pommallu]
das Klettergerüst
prolézačka
schnell
rychle, honem
[kletageryst]
[prollehsattschka]
[šnel]
[richle], [honnem]
der Sandkasten
pískoviště
noch einmal
ještě jednou
[zantkastn]
[pihsskowischtje]
[noch ajnmál]
[jeschtje jeddnou]
die Schaufel
lopatička
nicht mehr
už ne
[šaufl]
[loppatjittschka]
[nycht méa]
[usch ne]
auf dem Spielplatz
na hřišti
schneller rychleji
[auf dem špílplac]
[na-hrschischtji]
[šnela]
[richleji]
Wörterbuch S. 38
Slovníček str. 38
höher
výš
Die Kinder schaukeln.
Děti se houpou na houpačce.
[héa]
[wihsch]
[dý kynda šaukln]
[djetji ße houppou na-houppatschtze]
Wir gehen raus.
Jdeme ven.
balancieren
balancovat, držet rovnováhu
[vía géen raus]
[demme wenn]
[balancían]
[ballantzowatt], [drschett rownowah-hu]
Halt dich fest!
Drž se!
laufen, rennen
běžet / běhat
[halt dych fest]
[drsch ße]
[laufn], [renen]
[bjeschett] / [bje-hatt]
Die Kinder rutschen.
Děti se kloužou na skluzavce.
Fahrrad fahren
Jezdit na kole
[dý kynda ručn]
[djetji ße klouschou na ßklusaftze]
[fárat fán]
[jesditt nackolle]
Fußball spielen
hrát fotbal
Auf die Plätze – fertig – los!
Připravit – pozor – teď!
[fůsbal špíln]
[hraht fottball]
[auf dý plece featych lós]
[prschiprawitt posorr tetj]
Komm, wir spielen!
Pojď, budeme si hrát!
Memory
pexeso
der Würfel
kostka
[memory]
[pexesso]
[vyafl]
[koss-tka]
Domino
domino
das Spielfeld
hrací pole, políčko
[dómino]
[domminno]
[špílfelt]
[hrattzih polle], [polihtschko]
Mikado
mikádo
würfeln
házet kostkou
[mikádo]
[mickahdo]
[vyafln]
[hahsett koss-tkou]
das Puzzle
puzzle
Du bist dran!
Jsi na řadě!
[pucle], [pazl]
[putzle], [pasl]
[dů bist dran]
[ßi narschadje]
Mensch, ärgere dich nicht Člověče, nezlob se
Punkte zählen
počítat body
[menš eagere dych nycht]
[tschlowjetsche neslopp ße]
[punkte céln]
[pottschihtatt boddi]
Brettspiel
desková hra, deskovka
die Legosteine
lego
[bretšpíl]
[desskowah hra], [desskoffka]
[légoštajne]
[leggo]
der Spieler / die Spielerin hráč / hráčka
der Kaufladen
krámek, obchůdek
[špíla] / [špíleryn]
[kaufládn]
krahmeck], [opchuhdeck]
[hrahtsch] / [hrahtschka]
Wörterbuch S. 40
Slovníček str. 40
die Figur, das Manschkerl / Männel
figurka, panáček
Spielst du mit (uns)?
Hraješ s námi?
[figůa], [manškeal] / [menl]
[figgurka], [pannahtscheck]
[špílst dů mit uns]
[hrajesch ßnahmi]
Ich habe gewonnen / verloren.
Vyhrál(a) / prohrál(a) jsem.
Karten spielen
hrát karty
[ich hábe gevonen / falóan]
[wi-hrahl(a) / pro-hrahl(a) ßem]
[kátn špíln]
[hraht karti]
die Regeln einhalten
dodržovat pravidla
Verstecken spielen
hrát si na schovávanou / na schovku
[dý régln ajnhaltn]
[dodrschowatt prawidla]
[faštekn špíln]
[hraht ßi nass-chowahwannou / nass-choffku]
Das hat mir Spaß gemacht.
To mě bavilo.
Das Spielzeug aufräumen!
Ukliďte všechny hračky!
[das hat mía špás gemacht]
[to mnje bawillo]
[das špílcojk aufrojmn]
[uklidjte fschechni hratschki]
Wir spielen Theater.
Hrajeme divadlo.
Ich verliere nicht gern.
Nerad(a) prohrávám.
[vía špíln teáta]
[hrajemme djiwaddlo]
[ich falíre nycht gean]
[nerratt / nerradda pro-hrahwahm]
das Kasperltheater
loutkové divadlo
Nicht schwindeln!
Nepodvádět, nešvindlovat!
[kasperlteáta]
[loutkowäh djiwaddlo]
[nycht švindln]
[neppoddwahdjett], [neschwindlowatt]
Wir gehen einkaufen
Jdeme nakupovat
das Geld
peníze
die Bäckerei
pekárna, pekařství
[gelt]
[pennjihse]
[bekeraj]
[pekkahrna], [pekkarschss-twih]
der Einkauf
nákup
das Gebäck
pečivo
[ajnkauf ]
[nahkupp]
[gebék]
[pettschiwo]
die Einkaufskorb
nákupní košík
die Kasse
pokladna
[ajnkaufskoap]
[nahkuppnjih koschihk]
[kase]
[pockladna]
die Tüte
pytlík, (igelitová) taška
die Verkäuferin
prodavačka
[týte]
[pittlihk], [iggellittowah taschka]
[fakojferyn]
[proddawattschka]
die Kiste
bedna, bedýnka
das Stück
kus
[kyste]
[beddna], [beddihnka]
[štyk]
[kuss]
das Geschäft
obchod
die Packung
balení
[gešeft]
[oppchott]
[pakung]
[ballenjih]
die Markthalle
tržnice
der Preis
cena
[mákthale]
[tr-schnjitze]
[prajs]
[zenna]
Wörterbuch S. 42
Slovníček str. 42
auf / geöffnet
otevřeno
suchen / finden
hledat / najít
[auf ] / [geefnet]
[ottewrschenno]
[zůchn] / [findn]
[hleddatt] / [najiht]
zu / geschlossen
zavřeno
Ich hätte gerne …
Vzal(a) bych si …
[ců] / [gešlosn]
[sawrschenno]
[ich hete géane]
[wsall / wsalla bich ßi]
einkaufen
nakupovat
Wieviel / Was kostet das?
Kolik to stojí?
[ajnkaufn]
[nakkuppowatt]
[vífíl / vas kostet das]
[kollick to ß-tojih]
zahlen / bezahlen
platit / zaplatit
Das möchte ich haben.
To bych chtěl(a).
[cáln] / [becáln]
[platjitt] / [sapplatjitt]
[das mechte ich hábn]
[to bich chtjel/a]
das Brötchen, die Semmel
houska
minus / weniger
minus / bez
[brétchjen], [zeml]
[houßka]
[minus] / [véníga]
[mihnuss] / [bess]
plus / und
plus / a
Mama, kaufst du mir …?
Mami, koupíš mi …?
[plus] / [unt]
[pluss] / [a]
[mama kaufst dů mia]
[mammi kouppisch mi]
Ich esse gerne!
Rád(a) jím!
das Frühstück
snídaně
die Milch
mléko
[frýštyk]
[ß-njihdanje]
[milch]
[mlähko]
das Hörnchen
rohlík
kalt
studený
[hernchjen]
[ro-hlihk]
[kalt]
[ß-tuddennih]
der Kuchen
koláč
warm
teplý
[kůchn]
[kollahtsch]
[vám]
[tepplih]
der Teller
talíř
heiß
horký
[tela]
[tallihrsch]
[hajs]
[horrkih]
die Gabel
vidlička
salzig
slaný
[gábl]
[widdlitschka]
[zalcich]
[ßlannih]
das Glas
sklenička
bitter
hořký
[glás]
[ß-klenjittschka]
[bita]
[horschkih]
der Saft
džus
sauer
kyselý
[zaft]
[dschuss]
[zaua]
[kissellih]
Wörterbuch S. 44
Slovníček str. 44
süß
sladký
Guten Appetit!
Dobrou chuť!
[zýs]
[ßladdkih]
[gůtn apetýt]
[dobbrou chutj]
essen
jíst
Beim Essen schmatzt man nicht.
U jídla se nemlaská.
[esn]
[jihss-t]
[bajm esn šmact man nycht]
[u jihdla ße nemlasskah]
trinken
pít
Was möchtest du essen?
Co budeš jíst? / Co si dáš k jídlu?
[trynkn]
[piht]
[vas mechtest dů esn]
[zo buddesch jihss-t] / [zo ßi dahsch kjihdlu]
am Tisch sitzen
sedět u stolu
Ich habe Hunger.
Mám hlad.
[am tyš zicn]
[ßedjett uss-tollu]
[ich hábe hunga]
[mahm hlatt]
Das schmeckt mir nicht.
To mi nechutná.
Ich habe Durst.
Mám žízeň.
[das šmekt mía nycht]
[to mi nechuttnah]
[ich hábe duast]
[mahm schihsenj]
Das ist sehr lecker.
To je moc dobré.
Ich bin schon satt.
Už mám dost.
[das ist zéa leka]
[to je motz dobräh]
[ich bin šón zat]
[usch mahm doss-t]
Das mag ich gerne.
To mám rád(a).
[das mák ich géane]
[to mahm raht (rahda])
Was ziehe ich heute an?
Co si dnes obleču?
die Socken
ponožky
der Pulli
svetr, mikina
[zokn]
[ponnoschki]
[puli]
[ßwettr], [mickinna]
die Strümpfe
punčochy
die Schuhe
boty
[štrympfe]
[puntschochi]
[šůe]
[botti]
die Strumpfhose
punčocháče
die Jacke
bunda
[štrumpfhóze]
[puntschochahtsche]
[jake]
[bunda]
das T-Shirt
triko, tričko
die Mütze
čepice
[týšeat]
[tricko], [tritschko]
[myce]
[tscheppitze]
die Hose
kalhoty
die Handschuhe
rukavice
[hóze]
[kalhotti]
[hantšůe]
[ruckawitze]
die Jeans
džíny
die Gummistiefel
gumovky, gumáky
[džíns]
[dschihni]
[gumištýfl]
[gummofki], [gummahki]
der Rock
sukně
die Turnhose
tepláky
[rok]
[ßuknje]
[turnhóze]
[tepplahki]
Wörterbuch S. 46
Slovníček str. 46
die Kindergartentasche
taška na věci do školky
Wir ziehen uns an.
Oblékáme se.
[kyndagátntaše]
[taschka nawjetzi doschkolki]
[vía cíen uns an]
[oblähkahme ße]
sich anziehen
obléknout se, oblékat se
Kannst du dich alleine anziehen?
Umíš / můžeš se obléct sám?
[zich ancíen]
[obblähknoutt ße], [obblähkatt ße]
[kanst dů dych alajne ancín]
[ummihsch / muhschesch ße obblähtzt ßahm]
einfarbig
jednobarevný
Zieht die Hausschuhe an / aus.
Nazujte / zujte si bačkory.
[ajnfábich]
[jednobarrewnih]
[cít dý hausšůe an / aus]
[nasujte / sujte ßi battschkorri]
bunt
barevný
Was hast du am liebsten an?
Co nosíš nejraději?
[bunt]
[barrewnih]
[vas hast dů am lípsten an]
[zo nossihsch nejradjeji]
gestreift
pruhovaný, proužkovaný
Welche Farbe hat der / die / das …
Jakou barvu má ten / ta / to …?
[geštrajft]
[pru-howannih], [prouschkowannih]
[velche fábe hat dea / dý /das …]
[jackou barrwu mah tenn / ta / to …]
gemustert
vzorovaný, se vzorem
Das ist mein Lieblingspulli.
To je můj oblíbený svetr.
[gemustat]
[wsorrowannih], [ße wsorrem]
[das ist majn líplinkspuli]
[to je muhj obblihbennih ßwettr]
Singen und Musik machen
Hrajeme a zpíváme
die Musik
hudba, muzika
die Flöte
flétna
[muzík]
[hudba], [musicka]
[fléte]
[flähtna]
die Noten
noty
Flöte spielen
hrát na flétnu
[nótn]
[notti]
[fléte špíln]
[hraht naflähtnu]
das Lied
píseň, písnička
das Blasinstrument
dechový nástroj
[lít]
[pihßenj], [pihßnjitschka]
[blásinstrument]
[dechowih nahß-troj]
das Musikstück
skladba
das Keyboard
klávesy
[muzíkštyk]
[ßkladba]
[kíboad]
[klahwessi]
der Notenständer
stojan na noty
die Melodie
melodie
[nótnštenda]
[ß-tojann nannotti]
[melodý]
[melloddije]
das Notenheft
notový sešit
der Ton
tón
[nótnheft]
[nottowih ßeschitt]
[tón]
[tohn]
das Glockenspiel
zvonkohra
die Tonleiter
stupnice
[gloknšpíl]
[swonko-hra]
[tónlajta]
[ß-tupnjitze]
Wörterbuch S. 48
Slovníček str. 48
ein Musikinstrument spielen
hrát na (nějaký) hudební nástroj
schlagen
bouchat, tlouct
[ajn muzíkinstrument špíln]
[hraht na (njejackih) huddebnjih nahß-troj]
[šlágn]
[bouchatt], [tloutzt]
hören
slyšet, poslouchat
Spielst du ein Instrument?
Hraješ na nějaký (hudební) nástroj?
[héan]
[ßlischett], [posslouchatt]
[špílst dů ajn instrument]
[hrajesch na njejackih huddebnjih nahß-troj]
Wir machen Musik.
muzicírovat, hrát a zpívat
Ich spiele ...
Hraju na …
[vía machn muzík]
[musitzihrowatt], [hraht a ß-pihwatt]
[ich špíle]
[hraju na]
summen
bzučet, broukat si
Wir spielen gemeinsam ein Lied.
Hrajeme (společně) písničku.
[zumen]
[bsutschett], [brouckatt ßi]
[vía špíln gemajnsám ajn lít]
[ß-pihwahme ß-polletschnje pihß-njitschku]
trommeln
bubnovat
Welches Lied wollen wir singen?
Jakou písničku budeme zpívat?
[tromln]
[bubnowatt]
[velches lít voln vía zingen]
[jackou pihß-njitschku buddemme ß-pihwatt?]
klingen
znít, zvonit
Und jetzt alle zusammen!
A teď všichni společně / najednou!
[klingen]
[snjiht], [swonjitt]
[unt ject ale cuzamen]
[a tetj fschichnji ß-polletschnje / najednou]
Erzählen und vorlesen
Vyprávíme a čteme si
das Buch
kniha, knížka
das Bücherregal
polička na knížky
[bůch]
[knji-ha], [knjihschka]
[býcharegál]
[pollitschka nacknjihschki]
die Bücher
knihy, knížky
die Geschichte
příběh
[býcha]
[knji-hi], [knjihschki]
[gešichte]
[prschihbjech]
das Lieblingsbuch
oblíbená knížka
die Decke
deka
[líplinksbůch]
[obblihbennah knjihschka]
[deke]
[decka]
das Tierbuch
knížka o zvířatech
der Teppich
koberec
[týabůch]
[knjihschka oswihrschattech]
[tepich]
[kobberrets]
das Lexikon
lexikon
das Kissen
polštář
[lexikon]
[lexikon]
[kysn]
[polschtahrsch]
der Atlas
atlas
die Stimme
hlas
[atlas]
[atlass]
[štyme]
[hlass]
das Bild
obrázek
die Phantasie
fantazie
[bilt]
[obbrahseck]
[fantazí]
[fanta-sije]
Wörterbuch S. 50
Slovníček str. 50
erzählen
vyprávět
Bitte lies eine Geschichte vor!
Přečti nějaký příběh.
[ercéln]
[wiprahwjett]
[bite lís ajne gešichte foa]
[prschettschti njejackih prschihbjech]
lesen
číst
Die Geschichte gefällt mir.
Ten příběh se mi líbií
[lézn]
[tschihss-t]
[dý gešichte gefélt mía]
[tenn prschihbjech se mi lihbih]
vorlesen
předčítat
Es war einmal...
Byl jednou jeden… / Byla jednou jedna…
[forlézn]
[prschett-tschihtatt]
[es vá ajnmál]
[bill jeddnou jeddenn], [billa jeddnou jeddna]
zuhören
poslouchat
Was ist passiert?
Co se stalo?
[cůhérn]
[posslouchatt]
[vas ist pasíat]
[zo ße ß-tallo]
verzaubern
začarovat
Kennst du das Märchen / die Geschichte vom ...?
Znáš tu pohádku / ten příběh o …?
[facauban]
[sattscharrowatt]
[kenst dů das méachjen / dý gešichte fom]
[snahsch tu po-hahtku / tenn prschihbjech o]
spannend
napínavý
Hokus pokus fidibus
čáry máry fuk
[španent]
[nappihnawih]
[hókus pókus fídibus]
[tschahri mahri fuk]

Nachbarsprache spielend lernen | Učíme se jazyk sousední země

Transkript

Podobné dokumenty

Deutsch-tschechisches Wörterbuch (nicht nur) für

novinky čšř - Česká škola v Řezně