únor 2008 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

Školní krounský ob∏asník
2
únor/2008
Zprávy z ředitelny
První pololetí letošního školního roku máme zdárně za
sebou. Nebylo přitom obdobím nijak klidným a nudným. Ve
škole i školce pokračovaly různé práce směřující ke zlepšení
prostředí pro nás všechny. Žáci, kteří měli zájem,
prohlubovali své znalosti a získávali nové poznatky a učitelé
i provozní zaměstnanci se snažili dát dětem to nejlepší.
Všem, kteří v uplynulém období poctivě pracovali nebo se
učili, patří obrovský dík. No, a pokud jste vy, žáci, nebyli se svým vysvědčením
spokojeni, nezbývá nic jiného, než ve 2. pololetí pořádně zabrat.
Deváťákům se nezadržitelně blíží jeden z nejdůležitějších okamžiků jejich
dosavadního života - přijímací řízení na střední školy. Věřím, že si s pomocí rodičů i
učitelů vyberou střední školy zodpovědně a přiměřeně svým schopnostem, budou přijati
a v dalším studiu spokojeni. Přeji jim mnoho úspěchů a i kousek tolik potřebného štěstí.
Ti, kteří dávali ve škole pozor a popřípadě se ještě doma poctivě učili, se určitě nemají
čeho bát.
Během ledna 2008 byla ve škole instalována v pořadí již čtvrtá interaktivní tabule,
tentokrát v učebně fyziky/chemie. Přinést by měla další zkvalitnění, zpestření a
obohacení výuky, což by mělo žáky, byť někteří z nich dělají vše pro to, aby je
vědomosti zasáhly co nejméně, ještě lépe připravit pro další studium.
Asi jste si také všimli nepořádku okolo školy, který se objevil po roztání sněhu.
Zatímco větve a starou trávu uklidíme na jaře, ostatní odpadky musíme odstraňovat
skoro každý den. Opravdu je tak těžké donést slupky, papírky nebo PET lahve do
odpadkového koše nebo popelnice? Nedělejte si kolem školy (a nejen tam) nepořádek.
Všímejte si i svých spolužáků a nabádejte je také k dodržování pořádku. Škola i obec je
přece nás všech.
Každodenní život přináší každému z nás spoustu starostí a problémů. Některé
dokážeme řešit snadno a sami, jiné obtížně a pouze s pomocí. Nebojte se říci si o
pomoc. A než se rozhodnete svůj problém nějak řešit, zamyslete se také nad důsledky
svých kroků. Škola nabízí široké spektrum pomoci žákům i rodičům. Využívejte
konzultačních hodin, rodičovských sdružení, kontaktů na pedagogicko-psychologickou
poradnu i jiná specializovaná pracoviště.
Neustále také bojujeme s nesprávným používáním automatu na nápoje. Je nutné
používat jen mince 1, 2, 5, 10 a 20 Kč a házet je do automatu postupně a pomalu. Jinak
automat „zblbnete“ a přestane správně fungovat.
Mgr. Josef Kyncl
Bleskáč (naše interview)
Ve středu 14. listopadu 2007 odcestovali redaktoři Škrobu do muzea
v Havlíčkově Brodě. Podařilo se jim totiž domluvit rozhovor s historikem a
muzeologem panem Eduardem Veselým, správcem Muzea Vysočiny. Pan Veselý
jim v rozhovoru poskytl mnoho zajímavých informací o sbírkách muzea, o jeho
jednotlivých expozicích i o sobě a o své práci. Členové redakční rady měli také
možnost prohlédnout si byt Karla Havlíčka Borovského, výstavu věnovanou
3
únor/2008
tvorbě malíře Jana Zrzavého a mohli si i zasoutěžit v tom, co si zapamatovali
z právě ukončeného výkladu průvodce a exkurze po muzeu.
Pan správce Eduard Veselý
Jak dlouho pracujete v muzeu jako
správce?
Jako kurátor pracuji od roku 1978, což
je dvacet devět let. Mám na starosti
sbírku skla, protože muzeum se
specializuje na produkci skla tady ve
středním Posázaví. Máme zde exponáty
i ze středověku. Dále mám na starosti
sbírku předmětů z cínu, z barevných
kovů a ze železa (například předměty
z oblasti zemědělství, kovářství atd.),
sbírku starých tisků - knížek - a také
věci z oblasti obchodu. Celkem to je asi
osm tisíc předmětů.
Když Vám bylo tolik let, kolik je dnes
nám (cca 12 – 15 let), věděl jste, že se
jednou budete věnovat historii, nebo
Vás dějepis nebavil, jako často nebaví
nás?
Pamatuji si, že jsem měl na druhém
stupni spolužáka, se kterým nás
nebavilo si psát poznámky, ale dějepis
nás celkem bavil, protože nám ředitel
Hronek v Ronově nad Doubravou
docela poutavě vyprávěl. Měli jsme
vcelku štěstí, že jsme si zapsali do
sešitu takovou osnovu, podle ní jsme si
látku docela dobře zapamatovali a
dokázali
své
poznatky
potom
reprodukovat. Ale nemyslete si, že jsem
byl nějaký premiant a že jsem všechno
věděl a všechno mě bavilo. To
rozhodně ne.
Vy dnes máte daleko více informací. Za
nás nebyly v televizi dokumentární
filmy třeba o starověkém Egyptě nebo o
pravěku. Existovaly pouze Štorchovy
knihy, Zemanovy filmy jako Cesta do
pravěku, Burianovy kresby. Vy dnes
máte k dispozici například simulovanou
skutečnost, jak vypadal starověký Řím,
jak to vypadalo ve starověkém Egyptě.
Počítačová animace dokáže kouzelné
věci. To za nás vůbec neexistovalo.
Takže mě dějepis také vždycky nebavil
a nenapadlo mě, že půjdu pracovat do
muzea.
Co obnáší práce správce muzea? Jak
udržujete vystavené předměty?
Muzeum je veřejná instituce, kde se
shromažďují sbírky. My tyto sbírky
dále rozšiřujeme, aby podaly co
nejrealističtější
obraz
o
dávné
skutečnosti. Čím více jich je, tím
pestřeji zobrazí tuto skutečnost. Sbírky
musíme roztřídit, zpracovat, to znamená
očistit,
ocenit,
stabilizovat
a
zkompletovat, aby se zachovaly do
budoucnosti. Zařadíme je do depozitáře
(pozn. redakce: depozitář = zde odborně
uspořádaná sbírka) a tam jsou chráněny.
Je pro Vás toto zaměstnání jenom
prací, nebo je to zároveň i Váš
koníček?
Kdyby to pro mě byla jenom práce,
těžko bych tady vydržel dvacet devět
let. Je to samozřejmě i koníček. Vždy
mám radost, když objevím něco
nového.
Jak dlouhá je historie Vašeho muzea?
Počátky muzea spadají do roku 1874,
kdy byl při havlíčkobrodské městské
škole založen historický kabinet, ve
kterém začaly být shromažďovány
různé historické předměty a nálezy.
Vznikla tak muzejní společnost. Až
teprve v roce 1898 po národopisné
výstavě v Praze, kde se prezentovaly
jednotlivé regiony, se začaly sbírat
jednotlivé starožitnosti, například kroje,
písemnosti, výtvarné umění, řemeslné
výrobky. Prostě každý region sbíral to,
čím byl proslulý. A tehdy bylo oficiálně
založeno havlíčkobrodské muzeum.
Jaký nejcennější exponát Vaše
muzeum vlastní?
Svým způsobem jsou cenné všechny.
Ale úplně nejcennějším je Kancionál
Pavla Mělnického z roku 1506, což je
obrovská
pergamenová
kniha
církevních písní, která má samozřejmě
nevyčíslitelnou hodnotu.
Víte, který exponát je asi nejstarší a
který nejmladší?
Nejstarší
exponáty
má
kolega
archeolog. Jsou to neolitické předměty
(období 5000 – 8000 let př. n. l.), třeba
neolitická čepelka z pazourku a série
neolitických sekeromlatů – kamenných
sekyr. Nejmladšími předměty budou
obrazy, plastiky a sochy, které nám má
v nejbližší době prodat nějaký pan
Bašta z Ledče. Nejnovějšími exponáty
jsou dva barokní obrazy otce Jana
Václava Stamice, jež jsme objevili
nedávno tady na faře.
Setkal jste se během svého správcování
v muzeu s nějakou krádeží? Pokud
ano, co se ztratilo?
Pořádali jsme jednu z výstav, na které
byl obrázek sv. Václava na skle. Tak
ten byl například ukraden. Z pracovny
Karla Havlíčka Borovského bylo
nedávno odcizeno pozlacené čistítko na
4
únor/2008
pero. Z velkých krádeží jsem já zažil
jednu asi v roce 1993 nebo 1994
v Ledči, kde nám asi tři Ukrajinci a
jeden český inženýr, který si je
„naverboval“,
ukradli
několik
historických pušek a kuší nevyčíslitelné
hodnoty. Ačkoliv byli pachatelé
chyceni, zbraně se nikdy nenašly.
Redaktoři Škrobu při rozhovoru
Máte přehled o tom, kolik lidí přibližně
navštíví během roku Vaše muzeum?
Do roku 1989, kdy byly organizovány
hromadné zájezdy a také bylo všechno
levnější, jsme měli návštěvnost kolem
patnácti tisíc lidí ročně. Po revoluci
klesla návštěvnost, a byl to úděl většiny
muzeí, asi na šest tisíc. Poslední dobou
návštěvnost opět postupně roste, takže
je nyní kolem dvanácti tisíc osob za
rok.
Pokud bychom se někdy chtěli stát
správci muzea, jaké podmínky bychom
museli splnit? Potřebujeme nějaké
speciální vzdělání?
Museli byste studovat nějaký obor
zaměřený na historii nebo muzeologii,
kterou jsem studoval já. Nebo jiný obor,
který se dá využít v muzeu.
Máte, co se týče Vašeho muzea, do
budoucna nějaké plány nebo nějaké
tajné přání?
Chtěli bychom rozšířit muzeum třeba o
nějaký přírodovědný obor. Chtěli
bychom také, aby krajský úřad splnil
slib a abychom dostali depozitář (pozn.
redakce: depozitář = zde prostor
k trvalému ukládání cenných muzejních
exponátů). Dále bychom si přáli, aby
byly peníze na nákup sbírek a Vás,
návštěvníky, aby bavilo do muzea
chodit. To je myslím nejdůležitější.
5
únor/2008
Jaké máte nejcennější památky na
Karla Havlíčka Borovského?
Určitě to jsou jeho rukopisy – knihy a
dopisy.
Jak obsáhlá je sbírka Vašeho muzea?
Dohromady je to asi třicet pět tisíc
kusů.
Připravili redaktoři Škrobu
ZE ŽIVOTA ŠKOLY
Dne 14. listopadu jsme se s redakční radou vydali do Havlíčkova Brodu.
Účelem cesty byla návštěva muzea a jeho správce pana Veselého. O půl osmé jsme
nastoupili do autobusu mířícího z Krouny křižovatky do Hlinska. V Hlinsku jsme
asi půl hodiny čekali na vlak a potom jeli až do Havlíčkova Brodu.
Rozhovor s panem Veselým probíhal v domě, kde kdysi žil Karel Havlíček
Borovský a kde je dnešní muzeum. V muzeu jsme viděli například originál obrazu
Kleopatra od známého českého malíře Zrzavého, který stále nosil čepici, ale jednou
po vypití většího množství vína čepici sundal a někdo ho vyfotil a i tato vzácná
fotka je v muzeu vystavena.
Po prohlídce nás čekal krátký rozchod. Usadili jsme se v cukrárně, zatímco
pan učitel se vydal hledat autobusové nádraží. Cestou na nádraží jsme se rozdělili,
kdo chtěl, zašel ještě do Kauflandu a ostatní šli už čekat na autobus.
Cestu do Krouny jsem ale nevnímal, protože jsem hrál karty. Domů jsme
dorazili okolo půl jedné a musel jsem konstatovat, že bych si podobný výlet docela
rád zopakoval.
6
nastupovalo a hurá do Pardubic. Cesta byla docela příjemná. Když jsme
přijeli do Pardubic, do představení zbývala asi hodina, a tak nám náš
doprovod povolil rozchod. Všichni se hrnuli do obchodů a spousta dětí si
zašla na svačinu do Mc Donaldu.
Po vydatných nákupech jsme se sešli před divadlem. Chvilku jsme
čekali na opozdilce, a když se konečně dostavili na místo určení, mohli jsme
jít dovnitř. Paní učitelky nám rozdaly lístky. V šatně jsme si odložili věci a
každý šel hledat své sedadlo a čekat na začátek představení.
Představení „Motýli“ vyprávělo o jednadvacetiletém mladíkovi Donu
Bakerovi, který pocházel z malého městečka. Narodil se slepý, ale až
podivuhodně dobře se s tím vyrovnal. Jeho matka však nechtěla uvěřit
tomu, že je její syn samostatný. Aby jí přesvědčil, že se o sebe dokáže
postarat, odstěhoval se do města. Poznal tam mladou společenskou dívku,
která byla zároveň jeho sousedkou. Stala se pro něj víc než přítelkyní. Jeho
matce se to nelíbilo a varovala ho, že ho dívka opustí. Don jí nevěřil. Dívka
ho sice nejprve skutečně opustila, ale nakonec se k němu vrátila a Donova
matka pochopila, že její syn už není malý chlapec a že si svůj život dokáže
řídit sám.
Ve hře sice účinkovalo jen několik herců, ale zato jsme mohli vidět
velmi známé tváře: Valerii Zawadskou, Vojtu Kotka, Janu Strykovou,
Richarda Trsťana. S divadelním představením i s celým výletem jsem já (a
doufám, že i ostatní) byla velmi spokojena a myslím, že bychom si takhle
měli vyrazit častěji.
Oxana Kurasevičová
DISKOTÉKA IX. TŘÍDY
Tomáš Sodomka
Jednoho dne nám paní učitelka Pejchová oznámila, že by byla možnost
jet do pardubického divadla (samozřejmě místo školy). Zeptala se, kdo by
chtěl jet. Přihlásila se celá třída, ale byli mezi námi i takoví experti, kteří
nemohli jet kvůli svému chování. Později jsme se dozvěděli, že představení
je naplánováno na 15. listopadu a vyrážíme hned o půl osmé ráno.
Nastal den „D“ a my jsme se shromáždili před školou a čekali na
objednaný autobus. Autobus dorazil včas, a tak se po pár minutách
únor/2008
Miss a Missák 2007
7. prosince 2007 pořádali žáci
deváté třídy za dozoru paní učitelky
Žežulkové ve společenském sále
Základní školy v Krouně diskotéku.
Hlavním cílem diskotéky bylo
nejen získání prostředků na
rozlučku deváťáků, ale především
vyhlášení ankety Miss a Missák pro
školní rok 2007/2008. Soutěž
proběhla v kategorii: VI. +VII. třída
7
únor/2008
a VIII. + IX. třída.
I když účast byla malá, přesto jsme se pobavili. Paní učitelka Žežulková byla
dobrým dozorem. Měli jsme pocit, že je skoro jednou z nás.
Myslím, že všichni byli spokojeni. Už se těšíme na další diskotéku.
Petra Stehnová
1. místo
2. místo
3. místo
1. místo
2. místo
3. místo
Kategorie VI. a VII. třídy
Miss
Aneta Švandová
1. místo
Erika Tomášková
2. místo
Lucie Kulichová
3. místo
Kategorie VIII. a IX. třídy
Miss
Aneta Mlynářová
1. místo
Petra Stehnová
2. místo
Nicolle Nováková
3. místo
Missák
Michal Obrovský
Martin Hromádko
Ondřej Bouška
Missák
Patrik Bělský
Ondřej Nádvorník
Daniel Hromádko
Ve čtvrtek 13. prosince 2007 se 6.
třída vydala do Městského muzea a
galerie v Poličce, kde se konala výstava
o pravěku s názvem OD DOBY
KAMENNÉ DO DOBY SLOVANSKÝCH
HRADIŠŤ. Tato výstava byla dotyková.
Hned ráno se na krounském nádraží
vyskytl problém. Jelikož byla výluka
vlaku, museli jsme hodinu a půl čekat,
než přijel náhradní. Když konečně vlak
Zkouška kostýmu
dorazil a my nastoupili, všem se ulevilo,
protože jsme si mohli konečně sednout. Asi po půl hodině cesty jsme dojeli do
Poličky.
Hned jak jsme vystoupili z vlaku, uháněli jsme směrem k muzeu. Naše
cesta vedla přes náměstí, a protože byl čtvrtek, bylo náměstí zaplněno stánky
s nejrůznějším zbožím. Samozřejmě, že nám paní učitelka dala rozchod. Po
rozchodu jsme se sešli u muzea, které je malý kousek od náměstí.
Jakmile jsme vešli dovnitř, pan průvodce zahájil prohlídku. Začali jsme
dobou kamennou a pomalu jsme se dostávali do doby železné. Hned po
výkladu začala dotyková část výstavy. To znamená, že jsme si mohli na
všechno sáhnout a všechno si zkusit. Když jsme si vyzkoušeli různá řemesla,
8
únor/2008
byl čas vrátit se domů. Tak jsme se zase pomalu šinuli na nádraží, nastoupili do
vlaku a jeli domů. Všem se výstava velice líbila.
Petr Hainc
PROJEKT „KUKAČKA“
V měsíci září naše škola požádala
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
(MŠMT) o grant v oblasti EVVO (výchovy
k ochraně životního prostředí). Projekt
zaslaný MŠMT jsme nazvali „KUKAČKA“.
Prozatímním cílem 1. části tohoto
projektu
bylo
zefektivnění
výchovně
vzdělávacího působení na žáky v oblasti
environmentální
výchovy,
vytvoření
venkovní naučné tabule mapující rostliny a
volně žijící zvířata vyskytující se v areálu
školy, vytvoření dvou interaktivních výukových materiálů s EVVO
tematikou koordinátorem projektu a také pracovních listů staršími žáky
naší školy pro mladší žáky (žáci 5. třídy pro 1. a 2. třídu, žáci 9. třídy pro 3.
– 5. třídu), vytvoření samostatné webové sekce v rámci internetových
stránek školy se zaměřením na projekt i EVVO, dále pak motivace dětí
k pozitivní seberealizaci jak ve školní výuce, tak ve volném čase, jejich
motivace k zodpovědnosti, nutnosti dokončit rozdělanou činnost, k
vytrvalosti a efektivitě práce.
Myslím si, že první část projektu jsme splnili celkem dobře. Venkovní
informační tabule je vyrobena a na jaře bude umístěna před budovu školy,
pracovní listy jsou sestaveny a pouze se upravují a připravují k vytištění. S
interaktivními materiály se žáci seznámí v hodinách přírodovědy a
prvouky v průběhu února. Abychom aktivně zapojili do projektu i rodiče,
požádali jsme je o pomoc při výrobě ptačích budek do areálu školy. Touto
cestou jim také moc děkujeme, protože se tohoto úkolu zhostili na
výbornou. Budky budou rozvěšeny v okolí školy hned, jak se trošičku
umoudří počasí.
Snaha naučit se sledovat přírodu kolem sebe, přemýšlet o svém
blízkém i vzdálenějším přírodním prostředí se nám všem společně daří.
9
únor/2008
Děti se aktivně zapojují do soutěží s ekotematikou, besedují nad otázkami
ekologie, přemýšlí o tom, jak „pomáhat přírodě“ a snaží se naučit se jí
„neubližovat“.
I v druhé části projektu nás čeká několik úkolů, o kterých budeme
postupně informovat ve Škrobu, na našich internetových stránkách apod.
Pevně věřím, že se nám podaří je zvládnout a zároveň mít radost z dobře
odvedené práce. Doufáme, že se něčemu novému i přiučíme.
A vy, čtenáři Škrobu, teď máte možnost zapojit se do našeho
ekologického soutěžení. Pokud znáte správnou odpověď na naši níže
napsanou soutěžní otázku, napište ji na kousek papíru spolu se svým
celým jménem a třídou a doneste ho p. uč. Žežulkové. Ze správných
odpovědí vylosujeme několik výherců a ti budou odměněni drobnou
cenou.
Více informací o projektu Vám poskytnou členové realizačního týmu p. ředitel Josef Kyncl, p. uč. Lenka Žežulková a p. uč. Petra Franklová.
Pokud Vás, žáky, napadne cokoli s ekologickou tématikou (soutěž,
článek, námět na ekoaktivity …), přijďte se svým nápadem za námi. Rádi
Váš nápad či plán zrealizujeme.
SOUTĚŽNÍ OTÁZKA
(na období únor a březen 2008)
Víte, kde se nachází nejbližší záchranná stanice pro volně žijící zvířata v
nouzi?
Mgr. Lenka Žežulková, koordinátorka projektu „KUKAČKA“
ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I
ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…
N
NO
OR
RO
OV
VÉ
ÉP
PO
OS
ST
TA
AV
VIIL
LII P
PR
RO
OR
RO
OS
ST
TL
LIIN
NY
Y
P
PO
OD
DZ
ZE
EM
MN
NÍÍ „„N
NO
OE
EM
MO
OV
VU
UA
AR
RC
CH
HU
U““
Do Norska začaly tento týden proudit tisíce vzorků semínek z Afriky. Norové
je uloží do zvláštního "bunkru", který vybudovali na jednom ze špicberských
ostrovů. Semínka mají pomoci obnovit produkci jídla na Zemi v případě, že
rostliny zničí například jaderná válka nebo klimatické změny.
10
únor/2008
Na Špicberky zamíří
vzorky z celé planety - z
Kolumbie, Etiopie, Indie,
Keni, Mexika, Peru, Filipín
nebo třeba Sýrie.
Skladovací
prostory
zařízení, které norskou vládu
přišlo na devět milionů dolarů
(přes 150 milionů korun), jsou
zavrtány
v
pískovcovém
masivu
za
vstupním
Za vstupem do bunkru je stodvacetimetrový tunel a dvě
stodvacetimetrovým
tunelem.
komory celkem pro čtyři a půl milionu semen.
Teplota v nich bude udržována
na minus 18 stupních Celsia. To by mělo například semenům slunečnice nebo obilí
umožnit přežít až stovky let.
Zdroj Idnes.cz
Stáje Sága se nacházejí v malé
obci Javorek poblíž Daňkovic. Z osobní
zkušenosti vám mohu dosvědčit, že
jsou tam nádherní koně. Najdete zde
také mnoho příjemných a hodných lidí,
kteří mají rádi koně a přírodu.
Koně tam jsou mírní a mají rádi
děti.
Pro
všechny
zájemce
je
připravena možnost zúčastnit se
jezdeckého výcviku. Stáj má k
dispozici sedm velkých koní a jednoho
poníka. Jako vedoucí výcviku zde pracuje paní Helena Štětková. Je hodná,
ale při výcviku přísná. Stáj nabízí i možnost jízd malých dětí v dětském
sedle s vodičem a hyporehabilitace – ježdění tělesně postižených.
Myslím si, že jízdu na koni by měl zkusit každý. Říká se, že „je mnoho
oblíbených míst na světě, ale to nejoblíbenější je na koňském hřbetě’’ nebo
„kdyby koně nebylo, nebyla by tak vysoko společnost‘‘. Z plemen koní
v Javorku můžete vidět například české teplokrevníky (Temži, Floru,
Bertíka), anglického plnokrevníka (Simču), slezské norice (Julču, Narcise).
Již zmíněný shetlandský pony se jmenuje Miranda.
11
únor/2008
Vzhledem k osobním zkušenostem a zážitkům vám jízdu na koních, ale i
jezdecký výcvik v těchto stájích opravdu doporučuji.
Kontakt:
Helena Štětková
Javorek č.p. 6
592 03 okr. Žďár nad Sázavou
mobilní telefon: 606378796
e-mail: [email protected]
web: http://staj-saga.wz.cz
Kristýna Drahošová
12
únor/2008
do kategorie románů vědecko-fantastických. Jeho tvorba patří mezi základní
kameny světové literatury pro mládež. Jen málokdo se v dětství s jeho tvorbou
nesetkal. Jeho knihy, tvořené především pro chlapce, znamenají podobný zážitek
jako knihy dalšího velikána dětské dobrodružné literatury, německého spisovatele
K. Maye. Jules Verne umírá 24. března roku 1905 v Amiens, kde od roku 1879 žil a
tvořil.
Připravila Aneta Mlynářová
LETEM SVĚTEM ANEB
CESTOVNÍ HOREČKA
(8. 2. 1828 – 24. 3. 1905)
Hádej, o jakou přírodní zajímavost se jedná
Jules Verne byl francouzský spisovatel a
dramatik. Jeden z nejpřekládanějších francouzsky
píšících autorů vůbec přichází na svět 8. února
roku 1828 v Nantes jako syn advokáta. V mládí
Verne studuje práva v Nantes a poté v Paříži, po
studiích pak pracuje na burze. Literární ambice
má Jules Verne již od mládí, do světa literatury ho
jako tajemníka pařížského Théatre lyrique uvádí
sám A. Dumas st. Na počátku své umělecké
kariéry se Jules Verne pokouší o tvorbu
dramatickou, nemá ale se svými dramaty úspěch.
Na dráhu romanopisce ho pak přivede velký ohlas
jeho cestopisných románů "Pět neděl v balóně“,
vydávaných v ediční řadě "Podivuhodné cesty".
Záhy se pak Jules Verne stává světoznámým
spisovatelem pro mládež (i když sám si přeje
napsat "román o vědě" pro dospělé). Svými poutavým stylem psanými
dobrodružnými romány, v nichž jsou zobrazeny nejrůznější, ve Vernově době
(zatím) neexistující, technické vynálezy, se stává zakladatelem nového literárního
žánru, tzv. sci-fi, tj. vědecko-fantastické literatury. Zároveň jimi neskrývaně sleduje
výchovné cíle. Jules Verne věří, že rozvoj moderní techniky povede zároveň k
rozvoji lidské společnosti, že přispěje k sociálnímu a morálnímu pokroku lidstva.
V tomto smyslu vznikají jedny z nejznámějších Vernových děl - "Cesta do
středu Země", "Cesta ze Země na Měsíc", "Dvacet tisíc mil pod mořem", "Tajemný
zámek v Karpatech", "Vynález zkázy" atd.
Verna přitahuje i svět mladých lidí, v nichž vidí nositele pokroku a změny tento svět se pak odráží v jeho dobrodružných cestopisech "Děti kapitána Granta",
"Patnáctiletý kapitán" či "Dva roky prázdnin".
V roce 1870 pak Jules Verne zachycuje ve svém románu "Ocelové město"
změnu francouzského vlasteneckého cítění, obrátivšího se proti Němcům. Jules
Verne je autorem mnoha dalších románů, ať již cestopisných či těch, které spadají
Tato skála je nejznámějším příkladem
sloupovitého rozpadu čediče u nás. Pětiboké až
šestiboké sloupce někde až 25 metrů dlouhé a
mající 20 – 40 cm v průměru tu stojí téměř svisle.
Pro svůj impozantní zjev i snadnou přístupnost je
nejnavštěvovanějším vulkanickým útvarem u
nás, známým i geologům v zahraničí.
Čedičový vrch (597 m), výrazně vystupující
z náhorní plošiny u Práchně na východním okraji
Kamenického
Šenova,
je
nejznámější
geologickou rezervací v ČR. Již v 18. století zde
byl v činnosti lom, v němž byla postupnou těžbou
odhalena
jedna
z nejkrásnějších
ukázek
sloupcové odlučnosti čediče. Celý útvar
připomíná píšťaly varhan. Pod skálou je malé
jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny
a je plněno srážkovou vodou. Ze snadno
dostupného vrcholu je výhled na Kamenický Šenov a okolní kopce. Na východním
úpatí hory stojí starý kamenný sloup Panny Marie.
Pokud jste poznali, o jaké přírodní zajímavosti je řeč, napište svoji odpověď spolu
se jménem a třídou a do 15. března zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze
správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.
Připravil Tomáš Sodomka
13
únor/2008
KULTURNÍ OKÉNKO
KDO JE TO?
Na přelomu 70. a 80. let byl tenhle rozpustilý klučina s dolíčky ve tvářích
největší dětskou hvězdou českého filmu. Poprvé se před filmovou kameru
postavil už jako sedmiletý. Jeho strýc byl rekvizitářem na Barrandově, a když
režisér Oldřich Lipský sháněl malého kluka do svého mimořádně úspěšného
snímku MAREČKU, PODEJTE MI PERO!, nabídl mu Tomáše. Ačkoli se ve
filmu jen tak mihnul, znamenalo to pro něj první úspěch a cestu na další
konkurz. Tentokrát ztvárnil již větší roli chlapce Vendelína v pohádkové
komedii AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ.
Posléze následovaly dvě jeho asi nejslavnější role. Nezbedný Vašek, syn
baletky a horolezce, který se marně snaží udobřit své rodiče v rodinných
komediích Marie Poledňákové JAK VYTRHNOUT VELRYBĚ STOLIČKU a
JAK DOSTAT TATÍNKA DO POLEPŠOVNY. A další Vašek, svérázný
městský vnuk hajného objevující přírodu v divácky nesmírně úspěšné
trilogii POD JEZEVČÍ SKÁLOU, NA PYTLÁCKÉ STEZCE a ZA
TRNKOVÝM KEŘEM.
Ve všech těchto snímcích výrazně zastínil i většinu svých dospělých
kolegů a dokázal zvednout úroveň i jinak průměrného díla. Za zmínku stojí
ještě úloha ve snímku SETKÁNÍ V ČERVENCI. A definitivně poslední tečku
za herectvím učinil na počátku 80. let seriálem pro německou televizi. Přes
svůj nesporný talent se poté vzdal filmové kariéry a po dokončení gymnázia
nastoupil na práva, aby mohl pomáhat spravedlnosti. Bohužel osud tomu
chtěl jinak a teprve jako dvaadvacetiletý tragicky zahynul při autonehodě v
severočeské Kytlici.
Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se
jménem a třídou a do 15. března zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných
odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.
Připravil Petr Schmied
Náš svět je jenom jedním z mnoha. Kromě něj existuje nesčetně dalších
světů, které se tomu našemu mnohdy podobají. Některé odlišnosti jsou
ovšem nadmíru pozoruhodné. Ve světě Zlatého kompasu má každý člověk
svého daemona, který je součástí jeho duše, má podobu zvířete a existuje
14
únor/2008
mimo lidské tělo. Mezi člověkem a jeho
daemonem panuje nesmírně silné pouto vnímají navzájem svoje myšlenky, nálady,
pocity a jeden bez druhého nemohou žít. V
dětství může daemon měnit podobu podle
vlastního přání, ale jakmile člověk dospěje,
získá jeho daemon definitivní stálou podobu. V
takovém světě žije Lyra Belacqua, dvanáctiletý
sirotek vyrůstající pod dohledem scholárů na
Jordánské koleji v britském Oxfordu. Poslal ji
sem ještě jako malou její přísný strýček,
badatel lord Asriel. Lyra ještě nic netuší, ale její
život se už brzy od základu změní. Podle
dávného proroctví má právě ona rozhodnout o
osudu nejen vlastního světa, ale i všech
Zdroj: www.google.cz
ostatních…
Kritika nejen od „expertů“, ale i od diváků nebyla příliš kladná. Mně
osobně se tento film líbil, velmi se těším na pokračování. Doufám, že bude
brzy, protože je to snad nejen podle mého názoru fantastická trilogie.
Výroba:
USA/2007
Délka filmu: 113 min
Režie:
Chris Weitz
Scénář:
Produkce:
Chris Weitz
Deborah Forte, Bill Carraro
Kamera:
Henry Braham, B.S.C.
Hudba:
Alexandré Desplat
Herci:
Žánr:
Nicole Kidman, Sam Elliott, Eva Green, Daniel Craig, Dakota Blue Richards
Fantasy
Připravila Jitka Odehnalová
ŠKROB DOPORUČU JE SVÝM
ČTENÁŘŮM
Harry Potter a Relikvie smrti
Potterovská fantasy-sága se uzavírá. Sedmým dílem nelítostný zápas dobra se
zlem vrcholí. Trojice věrných kamarádů – Harry, Hermiona a Ron – tentokrát do
posledního ročníku bradavické školy nenastoupí. Plní úkol, který po zásahu smrtící
kletbou nemohl splnit moudrý Albus Brumbál. Vypátrání a zničení viteálů, do
nichž Pán zla rozdrobil svou duši, je jedinou zárukou vítězství nad ním. Na
trojlístek hrdinů číhají nebezpečné nástrahy na každém kroku, ale ani v nucených
15
únor/2008
úkrytech neztrácejí podporu oddaných přátel a tajné
spojení s nimi. Závěrečná bitva s Voldemortem a
jeho přívrženci se odehraje v Bradavicích.
Sedmička prý přináší řešení problémů – a tak
si věrní fanouškové vychutnají kromě dobrodružství
i „odtajnění“ dosud nevyjasněných záhad a
dostanou odpověď na četné nezodpovězené otázky.
A ještě bonus nakonec: dočtou se, jak si hrdinové
ságy stojí o devatenáct let později…
Připravil Petr Schmied
16
únor/2008
Bez dovolení o mně říká, že jsem blbá.
Cpal spolužáka do popelnice.
Dává mi 20 Kč s tím, že Armáda spásy je daleko.
Dělá si ve třídě ze sněhu ledničku.
Do školy nosí žvýkací a jiné gumy.
Honza řekl: „Ticho!“ Třída ho vyslyšela a on ze sebe vypustil toxické plyny, které byly
slyšet na celou třídu.
Během vyučování často odbíhá na záchod a klouže se po zábradlí. Při jednom dojezdu
uhodil pana ředitele do tváře pěstí.
Byl dokonce tak drzý, že zamkl třídu, která nešla zamknout, a vymlouval se, že nešla
zamknout.
JAZYKOVÝ KOUTEK
Znáte svůj mateřský jazyk?
Co to znamená?
Dala jsem poslední šanci vašemu synovi v hodině chemie, protože propadá. Chtěla
jsem slyšet něco kloudného z chemie, a tak nezadržitelně spustil tuto potupnou báseň.
Chemie ta zmije, ta mě jednou zabije, Glcka - to jako já, Glcka mi do krku HCL nalije.
Prosím o potrestání.
Dělá kuličky, střílí z trubičky.
Hřebec
Vyberte z následujících možností:
a) velký hřebík
b) samec koně
c) ten, kdo se hlasitě směje („hřebí se“)
Co to znamená?
Dnes o mé hodině čuměl do blba, a když jsem se ho zeptala, jestli dává pozor, řekl: „Já
se asi zamiloval“!
Vybrala Adéla Jirušová
FANTAZII SE MEZE NEKLADOU
ANEB NAŠE LITERÁRNÍ POKUSY
Kramflek
Vyberte z následujících možností:
a) flek na límci u kabátu
b) podpatek u boty
c) šunkafleky bez masa
Řešení naleznete na předposlední straně.
Perličky ze žákovských knížek
Bez dovolení padá ze židle.
Tvrdí, že nic nedělá, a když se jí zeptám, co dělá, tak mi na to odpoví, že nic nedělá.
Žákyně v hodině leží na lavici, spí, ignoruje napomenutí a nereaguje na pohyb učitele.
Redakce Škrobu pokračuje v únorovém vydání časopisu ve zveřejňování
literárních pokusů našich žáků. V tomto čísle jsme pro vás vybrali dvě práce
naší redaktorky, báseň a líčení s názvem Pohled z okna. Bohužel nás mrzí, že
nikdo z ostatních žáků školy nepřekonal svou lenost, možná taky stud, a ačkoli
jsme nabízeli zveřejnění příběhů, básní a dalších prací vás všech našich
čtenářů, nikdo nám své literární pokusy nepředal. Naše nabídka nadále trvá!
POHLED Z OKNA
Přijdu ze školy domů, tašku postavím k posteli a jdu si sednout ke stolu u
okna. „To byl dneska zase den,“ bleskne mi hlavou, když si vzpomenu na hádku
se svou nejlepší kamarádkou. Zlost už dávno vyprchala a teď mě mrzí, jak to
dopadlo.
17
únor/2008
Podívám se z okna a strnule hledím ven,
protože pohled je jiný než jindy. Domy a ostatní
objekty stojí samozřejmě na svém místě, ale jde z nich
nezvyklý strach. Pod oknem s balkónem se rozkládá
zmučený trávník s pískovištěm bez písku. Přímo proti
mému zraku stojí opuštěný kotec se dřevem na oheň a
po levé straně vyniká nevlídná silnice, podél níž se
z obou stran táhnou ploty sousedních zahrad a za
nimi bečí uražené ovce.
Po pravé straně nahlížím na zelené zábradlí kolem čističky, které dokreslují
roztřesené smrčky. Za tím vším drží přísnou stráž domky našich sousedů, z jejichž
zahrad na nás zlostně vrzají své výhružky ovocné stromy. Tomu všemu velí kopec
na obzoru, který se stýká se zlověstným nebem, které se na nás celý dnešní den
zlobí a z mraků chrlí dusící sníh, který pohltil naše ohniště. A vítr kvílí do světa
svůj nesouhlas nad jeho vlastním osudem.
Lenka Svobodová
Pohádka
Lenka Svobodová
Za sedmero horami a sedmero řekami,
řekami,
tam za hlubokými lesy,
lesy, tajemný hrad stojí.
Každá duše smrtelná vkročit se sem bojí.
Černý hrad hlídán je černou tmou.
Ve svých zdech ukrývá paní velmi zlou.
Když náhodou opustí hrad a po venku kráčí,
kráčí,
na všechny,
všechny, co potká,
potká, vždy se jen mračí.
Ani ptáček nezazpívá v tomto hrozném kraji.
Ledy zrádné kolem hradu snad nikdy neroztají.
neroztají.
Kytky tu nekvetou a s nadějí si šeptají,
šeptají,
že kletba pomine, stále tajně doufají.
Kdo by dnes věřil, že paní zlá,
zlá,
je velmi krásná princezna.
Nikdo neví, že jen ve svém smutku je ztracená.
A proto dnes není ta nádherná.
Uplynulo mnoho dní
a již se blíží k poledni.
V mlze se kůň ztrácí,
ztrácí,
to princ se z války vrací.
vrací.
Cestou k hradu míří,
míří,
světlo slunce kolem sebe šíří.
Ledy blízko hradu tají
a temnoty pryč utíkají.
Kam ztratila se paní zlá?
zlá?
Sláva!
láva! Je tu princezna.
Teď se s princem vítá
a nad hradem svítá.
Kytky
Kytky kvetou v zahradě
a vše je v dobré náladě.
Už tu není černý hrad,
hrad,
vše špatné šlo navždy spát…
18
únor/2008
NÁZORY, UDÁLOSTI,
KOMENTÁŘE
Poplatky ve zdravotnictví
Určitě každý z nás ví, jaké změny nám připravil
ministr zdravotnictví od 1. 1. 2008. Došlo, dá se říct,
k tomu, co nám předpovídali, že zdravotnictví si budeme
platit.
Určitě každý z nás cítí rozčarování z toho, že pokud
přijde do ordinace lékaře, musí zaplatit registrační
poplatek 30 Kč, a jestliže mu lékař předepíše léky,
pokračuje s placením v lékárně. Mnozí lidé se právem
zlobí, protože ačkoli zdravotní péči až do svého stáří
využívali minimálně a platili poctivě zdravotní pojištění,
musí nyní připlácet znovu.
Určitě nejvíc na to doplatí důchodci, ale také rodiny
s malými dětmi. Alespoň děti do 18 let z toho ministr mohl vynechat. Je až
hanebné, že se nejdříve státní orgány snažily, aby se zvýšila porodnost, a nyní,
když se narodí novorozeně, už za něj matka musí platit.
Největší dopad bude ovšem na sociálně slabé rodiny, kde možná rodiče
zanedbají zdravotní péči.
Myslím, že zatím k tomu nejlépe přistoupila nemocnice ve Vrchlabí, kde děti
do 18 let, i když se to vládě nelíbí, neplatí.
Musíme jen doufat, že když každý člověk zaplatí 30 Kč, půjdou tyto peníze na
rozvoj zdravotnictví a neskončí někde jinde, a že my lidé budeme mít snad lepší
lékařskou péči.
Petra Stehnová
ŠÍLENÉ POLOLETÍ
Když se řekne pololetí, většině z nás se vybaví písemky, samé
dozkušování a nakonec někdy u některých z nás poněkud nepovedené
pololetní vysvědčení.
Právě proto mají někteří žáci plné ruce práce, všechno se jim najednou
nahrnulo – musí opravovat známky z nepovedených zkoušení a různých
písemek. No prostě otrava.
Všichni se těší, jak si zajezdí třeba na snowboardu nebo na lyžích, a
místo toho většina z nich sedí doma nad knížkami plnými učení a pomalu
ani nevylezou ven. Všichni od nás očekávají to nejlepší, ale jak se to má
19
únor/2008
stíhat, když máme také své zájmy, které nechceme zanedbávat. A popravdě
řečeno, koho by bavilo se celé odpoledne jen učit.
Aneta Švandová
Blížily se vánoční svátky, a
přestože příprava svátečních dnů
vrcholila, našli jsme chvilku volna na
návštěvu
Regionálního
muzea
v Chrudimi, kde se konala vernisáž
výstavy pod názvem Vstupte do
našeho světa.
Za velkého úsilí profesorky
Kaválkové a za pomoci Občanského
sdružení Autistik a Chrudimské
besedy se podařilo uskutečnit první celostátní výstavu prací autistických dětí.
Své exponáty zaslala i škola se speciálními potřebami z Žiliny. Vernisáž se
konala 13. 12. 2007 od 17:00 hodin. Jako doprovodnou akci se povedlo připravit
pro veřejnost seminář Autismus záhad zbavený, kde přednášela paní ing. Miroslava
Jelínková, CSc.
Seminář měl velký ohlas a paní Jelínková musela zodpovědět spoustu dotazů
ohledně lidí postižených autismem. Je skoro na pováženou, že dost speciálních
pedagogů si nechce nechat poradit od matky postižené dcery… Přednášky paní
Jelínkové ale obletěly svět a není bez zajímavosti, že si ji vyžádali i na celostátní
konferenci v Austrálii.
Na vernisáži vystoupily dětské skupiny, například Klíčenky, které pomáhal
založit pan Haničinec, nebo bubínkový soubor z SPC Svítání z Pardubic.
Zahájení výstavy se ujali naši přední političtí představitelé v čele se starostou
města.
Autismus rovná se Rain Man???
Kdyby se měli lidé postižení autismem charakterizovat několika slovy, dalo by
se říci, že jsou to lidé žijící si ve svém světě. V překladu to znamená, že dítě
postižené autismem nedokáže zpracovat v hlavě obrazové, zvukové a hmatové
vjemy. K tomu dochází neschopností komunikace levé a pravé mozkové hemisféry.
Jejich problém je v neschopnosti komunikace s okolím. Pro názornost si představte,
že jste se ocitli v Číně a někdo vám vysvětluje jejich „rozsypaný“ čaj, tak se asi cítí
lidé s autismem u nás.
Autisti to nejsou lidé, kteří vše rozbíjejí, jak je charakterizují třeba posudkoví
lékaři, ale lidé, kteří mají velký strach z čehokoliv nového a neznámého. Jsou to
lidé bez schopnosti generalizovat (přenést naučenou zkušenost do jiného prostředí).
Naučíme-li je přecházet na zelenou na křižovatce v Hlinsku, nemáme jistotu, že
20
únor/2008
toho budou schopni na semaforu v Chrudimi. Budou-li číst slabiky ve své škole,
rozhodně to neznamená, že toho budou schopni v jiné škole nebo doma.
Autismus zahrnuje velké spektrum různých postižení, od těch vysoce
funkčních, mezi ně například řadili i Alberta Einsteina, až po autisty s nízkou
mentální úrovní. Vysoce funkční autisté a lidé s aspergrovým syndromem bývají ve
vedoucích funkcích nebo jsou úspěšnými podnikateli, jako je Bill Gates.
Většina lidí s autismem ale potřebuje nepřetržitý dohled a celodenní péči. Jsou
to lidé velmi zranitelní, neumí lhát a vymýšlet si. Co řeknou, je vždy pravda.
Neumí pochopit náš složitý svět, vtipy, čas, vztahy a city. Neumí se bránit,
nechápou zlo. Někteří jsou velmi zruční manuálně, jiní mají fotografickou paměť,
jiní zase dokážou najít jakýkoliv spoj po zeměkouli, ale už to neumí použít v praxi.
Výstava autistických prací trvá do 28. února 2008. Budete-li mít čas, určitě se
na ni běžte podívat. Názorně přibližuje zručnost autistů a svět, ve kterém žijí.
Lenka Svobodová
škole::
Průzkum na naší škole
Měl by se stát novým prezidentem Václav Klaus nebo Jan Švejnar?:
21
VYMALUJ A DOKRESLI
OBRÁZKY
únor/2008
22
únor/2008
POZNÁŠ, KDO ZE
ZAMĚSTNANCŮ NAŠÍ
ŠKOLY JE NA FOTOGRAFII?
Pokud jste poznali, kdo je na
obrázku,
napište
svoji
odpověď spolu se jménem a
třídou a do 15. Března zaneste
panu učiteli Schmiedovi. Ze
správných odpovědí budou
vylosováni výherci, kteří
obdrží drobné ceny.
HÁDANKY, TAJENKY,
RÉBUSY, VTIPY, RECEPTY
Co je to maximální blbina?
Co dělá osel, když na něj svítí slunce?
Řešení:
(.uknežěnep ezínep índelsop az is
tipuoK.)
(níts)
Arnold Schwarzenegger to má
dlouhé. Helmut Kohl to má krátké.
Madonna to nemá vůbec. Papež to
má, ale nepoužívá to. Co je to?
(ínemjířp)
Víte, jak sundáte jednorukého ze
stromu?
(.um etávámaZ)
Připravila Adéla Jirušová
23
únor/2008
ANGLICKÁ KŘÍŽOVKA
24
únor/2008
NĚMECKÁ KŘÍŽOVKA
T
Má to šest nohou, dvě
hlavy, dvě ruce, čtyři uši a
kráčí to po čtyřech. Co to
je?
Na počátku je to černé, při
použití je to rudé, na konci
je to šedé. Co to je?
Nemá to huby, ale tři zuby,
u jídla slouží, po něm
netouží.
Kdo ho spatří, nechť ho
potlačí. Kdo ho chce
chovati, musí se varovati.
Dáš-li mu masti, bude
růsti. Když naroste, bude
krásti, všecko ti před očima
pobere a z domu tě vyžene.
Jsem jenom kůže bez
masa, sedím na kůži s
masem a nesu kůži a maso.
Co jsem?
Řešení hádanek: (inok an cedzej, ílhu, akčildiv, ňeho, oldes ékcedzej)
Dáma osloví na plese mírně opilého pána: „Vy jste opilý, vy jste strašně
moc opilý…“ Pan Mazánek se zmátoří a povídá: „Vy jste ošklivá, paní
Rumlová, vy jste strašně moc ošklivá…“ A pak zlomyslně dodá: „Jenže já
se z toho do rána vyspím.“
Žena čte noviny a povídá manželovi:
„Představ si, že našeho kominíka přejelo auto!“
„No vidíš, už ani na té střeše není člověk v bezpečí…“
Kominický mistr dostal tovaryše. Napadlo ho, aby si ho trochu prověřil.
Našel ho řádně opivněného a opřeného o kandelábr: „Tak, Václave, co jsi
dneska vymetl?“ „Pět hospod a tři výčepy.“
tedy
ona
teta
dnes
vy
docela
dítě
říci
starý
nebo
čekat
Na myslivecké výstavě stojí prvňáci u panelu se srnčími trofejemi a
poslouchají výklad průvodce. Najednou Karlík povídá: „Náš táta už taky
ulovil srnce!“ „On je myslivec?“ ptá se paní učitelka.“Ne, jezdí
s kamionem…“
Advokát se ptá klienta: „Kolikrát jste podvedl svou manželku?“ „Pane
doktore, já jsem k vám přišel pro právní radu, ne proto, abych se chlubil!“
Při hodině přírodopisu se ptá pan učitel žáka
Žofáka: „Jak dlouho žije vepř?“ „Až do zabíjačky…“
„Jaroušku, když nepropadneš, koupím ti vzduchovku.“ Jaroušek přichází
s vysvědčením. Usmívá se: „Tatínku, maminko, ušetřil jsem vám tři stovky!“
25
únor/2008
26
únor/2008
Vyluštěte si sudoku
Anketa:
Co byste lidem popřáli do nového roku?
roku?
Zdeněk Šípek – Lidem bych do nového roku přál hodně štěstí, zdraví, hodně
pracovních úspěchů, klidu v rodinném životě a pevné nervy na současnou politickou
situaci.
Tomáš Holomek, 6. třída. – Hodně štěstí, zdraví a úspěchů.
Patrik Zelenka, 6. třída – Hlavně hodně toho zdravíčka a ať je rok 2008 úspěšný.
Zápisky z policejního zápisníku
* Když mě vlákal do parku, tušila jsem, že o něco přijdu. Ale že to bude
kabelka, to mě nenapadlo.
* Trestného činu krádeže, při kterém jsem byl přistižen, upřímně lituji a slibuji,
že příště si dám větší pozor.
Kristýna Drahošová, 7. třída – Lidem bych asi popřála hodně štěstí a mnoho
úspěchů.
Adam Cach, 10 let (H
(Hlinsko) – Všem lidem bych popřál do nového roku hodně štěstí,
lásky a hlavně plno nervů na volbu nového prezidenta.
27
únor/2008
Optické iluze
28
únor/2008
&&&&& Žofka křížovka &&&&&
Kruh nebo spirála?
Z historie televize: Až do 30. let dvacátého století probíhaly vážné pokusy s …….. (1. část
tajenky) televizí založenou na principu rychle …… (2. část tajenky)…....... (3. část
tajenky). V některých městech v USA dokonce začalo a krátkou dobu fungovalo vysílání
pro tyto televize, než bylo vytlačeno plně elektronickým principem televizního přístroje.
Obrázek vypadá jako jedna
spirála. Ve skutečnosti jsou
to soustředné kruhy.
NÁŠ KOMIKS
Kreslí Lucie Vtípilová
Řešení úkolu: Co to znamená? – Hřebec. Správná odpověď je b. Kramflek.
Správná odpověď je b.
Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43, 469341115
e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XV.
Redakční rada: O. Bouška, P. Hainc, K. Drahošová, A. Jirušová, O. Kurasevičová, T.
Sodomka, A. Švandová, S. Giansanti, N. Nováková, A. Mlynářová, J. Odehnalová, P.
Stehnová, L. Svobodová, L. Vtípilová, Mgr. Petr Schmied
Illustrations: Lucie Vtípilová, Tereza Brožková
Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno.
Únor 2008
VODOROVNĚ: A. Osobní zájmeno; odborná péče o chodidla. – B. Část švu; součást
obrany rostlin; měkký prvek s velkou hustotou. – C. Označení příkladu; spojení několika
vodičů; iniciály čes. básníka (vl. jménem Antonín Bernášek); označení našich letadel. – D. 1.
část TAJENKY; nanotesla. – E. Neobvyklé ženské jméno; obchodně technická jednotka
(zkratka); iniciály našeho současného slavného fotbalisty. – F. Dezinfekční přípravek;
součást postroje koně; osada na Slovensku. – G. Označení vozidel z okresu Klatovy;
citoslovce bolesti; označení nabíjitelných spotřebičů; 12 kusů. – H. Německy „východ“;
žádná osoba; punkový účes. – I. Známý obchodní řetězec; ve větší vzdálenosti; lov. – J.
Vzácný plyn (reklamní nápisy); mastné skvrny na hladině polévky; primitivní plavidlo.
SVISLE: 1. Světový pohár (zkratka); figurka. – 2. Oklepat; vidina. – 3. Neukrýt se. –
4. Zkratka pro kyselost; balvan; tázací zájmeno. – 5. Uhlovodík; nejvyšší karty; Starořek. –
6. Označení odborníků v medicíně, právu a podobně; druh kovu; tázací zájmeno. – 7.
Člověk, který není místní (nářečně); spojka; hráč na chodský hudební nástroj. – 8. Kulatá
bakterie; druh pistole; dívčí jméno. – 9. Domov včel; 3. část TAJENKY; římsky 5. – 10. 2.
část TAJENKY. – 11. Značka kosmetiky; zkratka velké jednotky hmotnosti; násilí. –
12. Souhlas (z angličtiny); největší z měsíců planety Neptun.
Pomůcka: NT; Íti; ph; etan.
Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým
jménem a třídou na kousek papíru a do 15. března doneste p.uč. Schmiedovi. Ze
správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.

únor 2008 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

Podobné dokumenty