PRAHA PRAHA

P
RAHA
hlavní město
České republiky
tradice, historie
památky, turistika
a současnost Prahy
a jejích městských částí
PROXIMA Bohemia
www.mistopisy.cz
praha
nejstarší dějiny prahy
Podle pověsti založila Prahu moudrá
kněžna Libuše, manželka Přemysla Oráče. Jeho vláda v českých zemích trvala
několik set let, a to až do 4. srpna 1306,
kdy byl v Olomouci zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. Ve skutečnosti bylo území Prahy obydleno zřejmě již
v 7. tisíciletí př. n. l. Od mladší doby kamenné, která ve střední Evropě začíná
přibližně 6 000 let př. n. l., bylo osídleno
nepřetržitě a často se nacházelo v centru
pravěkého vývoje Čech. Na území Pražské kotliny se vystřídalo mnoho etnických
skupin, které přicházely jak z východu,
tak ze západu, což vedlo ke krvavým bojům, které způsobily prolínání či střídání
jejich kultur. Již tehdy sem směřovali obchodníci z Římské říše, a tak se o Praze
nejdříve dovídáme zejména z pramenů
římských, franských nebo byzantských.
Území Čech bylo na přelomu letopočtu
obsazeno kmenem germánských Markomanů s historicky doloženým vládcem Marobudem, vychovaným v Římě.
Marobud vybudoval patrně ve středních
Čechách organizované panství po vzoru
Říma. Přesná lokalita jeho sídla není známa, ale mělo vzniknout v jednom z bývalých keltských oppid (Závist nebo Stradonice u Berouna), případně v Bubenči, kde
byly také zjištěny známky germánského
osídlení. Marobud byl nakonec vyhnán
vlastními lidmi, kmen Markomanů však
v Čechách pobýval několik dalších staletí.
Ve 4. – 7. století došlo v Evropě k tzv.
stěhování národů, během něhož opustily
germánské kmeny (nejprve Markomani, pak polabští Germáni a Langobardi)
české území. Kolem poloviny 6. století se
v Pražské kotlině objevili Slované a po
Vyšehrad
O původu osídlení dnešní Prahy svědčí i nálezy z období řivnáčské (v mladší
době kamenné) a únětické (ve starší
době bronzové) kultury, mj. i v těsné
blízkosti Pražského hradu v Bubenči.
V období mladší doby železné (laténské
období) žil na území Čech keltský kmen
Bójů, podle kterého nazvali Římané tuto
kotlinu Boiohaemum, z čehož vznikl název Bohemia. V oblasti Prahy vybudovali
Keltové největší z osmi známých oppid v
Čechách – Závist u Zbraslavi. Na Hradčanech v ulici Úvoz byla např. nalezena
jáma z keltského období, vyhloubená
snad na těžbu železné rudy, která je v ní
bohatě obsažena. Keltové byli ohrožováni Germány od severu a Římany od jihu
a později úplně vytlačeni.
18
ukončení přesunů jednotlivých národů
tu zůstali jako stálí obyvatelé. Opěrnými body jejich převážně zemědělského
osídlení se od 7. století stala vyvýšená,
opevněná hradiště Šárka, Zámka, Podhoří, Butovice aj. Od těchto hradišť
a rozptýlených osad vedly stezky a cesty
k brodům a břehům Vltavy.
O původu názvu Praha existuje mnoho
teorií. Nejznámější mluví o vzniku jména
podle prahu, který měl tesat muž v Libušině proroctví. Podle Josefa Dobrovského je název města odvozen od prahů neboli slapů – peřejí na řece Vltavě, český
ctymolog Antonín Profous se domnívá,
že jméno vzniklo od polohy hradiště,
které stálo na holém a vyprahlém kopci,
tedy na „prazě“. Historik V. V. Tomek je
toho názoru, že jméno Prahy pochází od
vypraženého, tzn. vypáleného lesa, který
musel ustoupit vznikající osadě, a další
historici mají další teorie. Která je ta pravá, se už asi nedozvíme.
Písemné zprávy o existenci Prahy podal
již v 60. letech 10. století kupec Ibrahím ibn Jakúb at-Tartúši, člen poselstva
cordobského chalífa - Hakama II., který putoval k císaři Otovi I. Kupec tehdy
Prahu popsal jako kamenné město s trhem, ve svých arabských zápiscích jej
nazval Fáraga nebo Báraga. Na přelomu
11. a 12. století píše o městě i známý český kronikář Kosmas. Podle historického
kalendáře Daniela Adama z Veleslavína
(1546–1599), významného renesančního knihkupce a vydavatele, se založení
Prahy uskutečnilo přesně 2. listopadu
723.
Centrem středověké Prahy byl od počátku Pražský hrad. Hrad vybudovaný
na vyvýšenině, byl vlastně knížecím palácem, ve kterém žila, a odkud vládla,
nejstarší česká knížata. V areálu Hradu
bylo učiněno několik archeologických
nálezů, které dokazují, že tu sídlili lidé již
v pozdní době kamenné a mladší době
bronzové. V jeho východní i západní části byly navíc objeveny keramické úlomky
z 8. století, kdy zde žili Slované. Podle
výsledků archeologických průzkumů se
soudí, že Pražský hrad založil kolem roku
880 kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců.
Raně středověké hradiště bylo opevněno
příkopem a valem z hlíny a kamení. První
zděnou stavbou v areálu byl kostel Panny
Marie, další kostely, zasvěcené svatému
Jiří a svatému Vítu, byly založeny v první
polovině 10. století.
Od 10. století byl Pražský hrad nejen
sídlem hlavy státu, ale také nejvyššího
představitele církve – pražského biskupa.
Na Pražském hradě byl roku 976 založen
i první klášter v Čechách, a to při kostele
sv. Jiří. Usadil se v něm ženský řád benediktinek. V hlavním hradním kostele, jímž
je od 11. století chrám sv. Víta, jsou uchovávány relikvie světců a zemských patronů – sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Všem
třem světcům je katedrála i zasvěcena,
i když se většinou používá zkrácený název Svatovítská katedrála. V podzemních
prostorách chrámu se nalézá i hrobka
českých panovníků, kde odpočívají první knížata i pozdější králové. Katedrála
vznikla na místě původní románské rotundy z 1. poloviny 10. století a větší rovněž románské baziliky z 11. století.
Jádro dnešního pražského osídlení začalo vznikat až v 8. století na levém břehu
řeky Vltavy, v místech dnešního Pražského hradu a Malé Strany. Právě na Malé
Straně prokázaly archeologické průzkumy zbytky nejstaršího opevnění, kte-
praha
praha 7
Městská část Praha 7 se rozkládá na úze­mí
situovaném severně od historického centra města na levém břehu řeky Vltavy. Tvoří ji historické celky Bubny a Holešovi­ce,
část Bubenče, ostrov Štvanice a část Císařského ostrova. V současné době zde na
ploše o rozloze 710 ha žije 42 700 obyvatel.
Praha 7 patří mezi oblíbené a hojně vyhledávané části české metropole. Po staletí zde lidé nejen žili, ale mnozí se sem
s oblibou chodili rekreovat a trávili tu svůj
volný čas. Již před osmi staletími zřídili
na nynějším katastru Přemyslovci Královskou oboru, jež pro Pražany dodnes
představuje cíl častých vycházek, rekreačního sportování a odpočinku.
Do dnešní podoby bylo území formováno zejména v 19. století, avšak historie celého regionu sahá daleko nazpět,
v podstatě až ke kořenům sídelního vývoje pražské kotliny. Základ současnému sedmému obvodu daly osady Holešovice a Bubny. První písemná zmínka
o Bubnech se dochovala ve falzu vyšehradském z roku 1088 a Holešovice se
v kronikách objevují prvně roku 1228.
V roce 1850 došlo k jejich sloučení
a v roce 1884 byla tato ves HolešoviceBubny připojena k Praze jako její sedmá
čtvrť.
Na území městské části je situována řada
kulturních památek, historických budov
a organizací působících v oblasti kultury, sportu a volného času. Mezi významné objekty patří kostely sv. Antonína
a sv. Klimenta, Pražská tržnice, Akademie výtvarných umění, Místodržitelský
letohrádek, Hanavský pavilon, Národní
technické muzeum či Národní zeměděl-
84
ské muzeum.
Zásadní dominanty představují zejména Veletržní palác a Výstaviště. Veletržní palác byl postaven ve 30. letech
20. století a za dobu jeho existence se
zde uskutečnila řada celostátních i mezinárodních výstav a veletrhů. Roku 1974
tuto funkcionalistickou stavbu zničil požár. Po rekonstrukci do ní byly umístěny
sbírky moderního a současného umění
Národní galerie a sbírky umění 19. století. Další významné centrum veletržního
dění v rámci české metropole, Výstaviště
v Holešovicích, bylo společně s Průmyslovým palácem otevřeno roku 1891.
Poprvé v českých zemích se zde uplatnila architektura s železnou montovanou konstrukcí. Dodnes se tu pořádají
rozsáhlé veletrhy i velké zábavní akce.
Sedmý obvod je také domovem dvou
slavných českých sportovních klubů
AC Sparta Praha a HC Sparta Praha.
Městská část tvoří tradiční centrum bohatého kulturního a sportovního života
v Praze. Sídlí zde celá řada galerií, muzeí,
menších divadelních scén, zájmových
oddílů i sportovních klubů. Místní radnice ka­ždoročně pořádá populárně společenské akce, jako je například Den Prahy
7, zábavně-preven­tivní akce Bezpečné
prázdniny a Jak se hlídá Praha 7 či Jarní
ples. Koná se zde také mezinárodní festival nové­ho cirkusu Letní Letná.
Praha 7 také soustřeďuje převážnou část
zeleně pražské centrální oblasti. Jedná se
především o Královskou oboru Stromovku a Letenské sady, které mají ráz velkoměstského parku a přitahují návštěvníky
zejména působivými panoramaty celé
Prahy.
www.praha7.cz
capital of the czech republic
prague
Area: 496 km sq.
Population: 1 244 375 (31st December 2013)
Density of population: 2 601 inhabitants per
1 km sq.
Prague, the capital and largest city in
the Czech Republic, is situated in central
Bohemia on the two banks of the Vltava
river. Most government institutions and
other organizations, companies, and church authorities reside there. Prague has
the status of a region but it is headed by
its lordmayor. Since 1st January 2002, Prague has included 57 autonomous towns
and boroughs divided into 22 administrative districts with extended competence.
Prague has generally been renowned as
one of the most beautiful European cities.
For centuries, it has been the capital of
the Kingdom of Bohemia and twice even
of the Holy Roman Empire. Its historical
centre with an attractive view of Prague
Castle, the largest castle complex in the
world, is a UNESCO preserve, attracts
large numbers of visitors from all over the
world.
Charles Bridge
The official title of the Royal Capital City of
Prague was introduced in 1784 and, since
1920, it has been called the Capital City
of Prague. It is Praga, Prag or Prague in
other languages, probably derived from
práh (threshold) , which might have denoted a sill or a weir on the Vltava river near
Charles Bridge, or from pražiště, a locality
where forests had been burnt down and
cleared for fields. The founding of Prague,
according to a legend, took place when
a settler carved the threshold of his log
cabin and princess Libuše got the town
founded right there.
Prague´ s history covers more than one
thousand years. Human settlements existed in its territory already in prehistory .
The Slavs arrived in the second half of the
6th century. Prague Castle, founded by
the first historical Czech Přemyslide prince Bořivoj I between 880-890. has served
as the (still used) seat of the head of state
up to the present time. Saint Wenceslas
played a very important role in the emancipation of the Czech state and the Přemyslide dynasty in the Christian Europe.
He was murdered in 935 and as a martyr
has been the patron of the Czech lands.
Another princes´ residence was built in
Vyšehrad in the first half of the 10th century. Busy international market places arose
around the two castles and the incoming
craftsmen and tradesmen gave birth to
a medieval town . In the 13th century,
the inhabitants of the hitherto disintegrated town of Prague and fortified the Old
(then called Greater) Town . In 1257, king
Přemysl Otakar II founded and fortified
a new town on the Vltava´s left bank. Since the 14th century, it has been called the
Lesser Town (or the Little Quarter). The
towns of Prague experienced the climax
of their development during the reign
of Charles IV, the king of Bohemia and
Moravia and the emperor of the Holy Roman Empire (1346-1378). Prague became
more famous then. Charles IV founded
the first university north of the Alps, generously measured out and the New Town,
extended Hradčany and the Little Quarter and got dozens of secular and church
buildings constructed. Thus Prague grew
into a brilliant Gothic city, one the largest
in Europe of that time. About 40 000 people inhabited the area of 8 km sq. The city
of Prague could be compared with Rome,
Florence, Paris and Koln, then the most famous cities.
Prague Vyšehrad
In 1415, Master John Hus was burnt and
a movement of reformation (1419-1434)
in Prague brought about serious social
riots and disorders. The Hussite Prague
immediately seized power from the royal
authorities, German patricians and the
Roman Catholic church, defended itself
against king Zikmund´s crusaders and
temporarily ruled the country. Prague
burghers had kept their privileged positions during the following period before
the Hapsburg dynasty was enthroned in
1526. King Ferdinand I Hapsburg drastically restricted the rights of the Czech royal
towns after the unsuccessful rebellion of
the Estates in 1547. But after this loss of
political influence, Prague experienced vigorous Renaissance reconstruction in the
second half of the 16th century. The court
of the art-loving emperor Rudolph II,, who
resided in Prague in 1583-1612, attracted
artists and scholars from all over Europe.
With 60 000 inhabitants, the Czech capital was among the foremost European
cities. After the defeat of the second rising
of the Estates in the tragic battle of Bílá
hora (White Mountain) in 1620, Prague
suffered from strict punishment, forced
emigration of non-Roman Catholics, devastation and war losses in the Thirty Years´ War. The imperial court and authorities moved to Vienna and the degraded
city of Prague was only a regional centre. Neverthelees, it kept its cultural and
economic importance. More noblemen´s
manor houses, monasteries and churches
of the renewed Roman Catholic Church
were constructed and Prague then gained
its characteristic architecture thanks to the
unifying Baroque style.
The patent of Joseph II, the emperor, on
the 12th February 1784 ordered the unification of the four hitherto autonomous
towns of Prague (the Old Town, the New
Town, the Little Quarter and Hradčany) in
the capital city of Prague. As a result of
the industrial revolution, large industrial
districts (e. g. Karlín, Smíchov, Holešovice, Libeň et al.) arose around Prague´s
Baroque fortified walls. Prague became
the largest manufacturing and traffic centre of the country and grew into a modern
city during the 19th century. The patriotic
revival movement started there and, after
the revolution in 1848, it did away with
the post-1620 decay of the Czech language and strengthened Czech national self-confidence. But the process of modernization caused the negative reconstruction
that after 1893 demolished a large part
of the Old Town and almost the whole of
the New Town and Josefov (Jewish town).
This loss was partly made up for by the
new social buildings built in the styles of
Czech Neorenaissance, Art Nouveau and
11
hlavní město české republiky
prague 3
It is situated east from Prague centre and
includes Žižkov and a part of Královské Vinohrady. Prague 3 is situated east of the
city centre. It includes Žižkov and a part of
Vinohrady. 71 409 people inhabit the area
of 649 ha, which was outside Prague´s borders.
In 1358, Charles IV decided to transform
all slopes around Prague into vineyards
(vinohrady in Czech). The inhabitants
had to respect the vineyard law but were
tax free. In 1837, there were 66 houses
with 169 inhabitants and 216 heads of
cattle. Most farmsteads vanished and
only their names (Hrabovka, Ohrada, Parukářka, Pražačka) have remained to denote their positions in the past. The area
was named Královské Vinohrady in 1849.
In 1875, Vinohrady was divided from
Žižkov (the two autonomous towns were
incorporated into Prague in 1922). Emperor Franz Joseph I promoted Žižkov to
the town status on 15th May 1881.
Žižkov developed considerably after the
demolition of ramparts in 1874 and its
inhabitants did not accept the proposed
loyal name Rudolfov (after the Austrian
crown prince). The constructor Karel
Hartig (1833-1905) was elected mayor
of Žižkov on 22nd March 1876. As a
patriot, he supported the development
of the increasing town. Its name Žižkov
was permitted in 1877 and many streets
and squares were then named after famous Czechs of the past, including Hus
and Comenius. Hartig was among the
founders of the Hlahol singing choir and
Sokol fellowship. He took part in the National Theatre association and the club
supporting the upbuilding of the Jan Hus
monument in Prague.
Žižkov´s industry remained underdeveloped though most of the new inhabitants were workers and the town bore
proletarian character. The old Žižkov had
small workshops and little shops hidden
in the yards. There have been numerous
pubs in Žižkov. The present-day district
may remind visitors of Jaroslav Hašek, the
author of the good soldier Švejk. Vítkov
hillock includes the National Monument
and the memorial equestrial statue of
Jan Žižka, the third biggest statue of this
kind in the world. Some visitors of Prague
district 3 may notice Vinohrady´s noble
elegance. The young generation would
notice the TV transmitter in Žižkov with
babies climbing up the tower, sculptures
by David Černý. The Nejsvětějšího srdce
Páně church (in Jiří z Poděbrad square)
was built in the old Christian style by
the Slovenian architect Josip Plečnik in
1929-1932. The Akropolis Theatre is the
centre of independent culture. Other
attractive places are Jára Cimrman´ s
theatre, the Aero club cinema and the
stadium of FK Viktoria Žižkov football
club. The largest Prague cemetery called,
Olšanské hřbitovy, is a small forest in the
middle of the town.
Žižkov
The territory of Žižkov was sparsely
settled outside Prague´s boundaries.
In 1358, Charles IV ordered to turn slopes surrounding Prague into vineyards.
The inhabitants of “vine mountains“ respected the specific vineyard law that
was confirmed by the following rulers. It
made vine growers tax free.
In 1849, the territory was named Vinohrady and in 1867 the emperor Franz Joseph
I allowed it to use the name of Královské
Vinohrady. On 16th July 1875, Královské
Vinohrady was divided into two parts the present-day Žižkov and Královské
Vinohrady. The name of Žižkov was officially permitted in August 1877 after the
name Rudolfov in honour of the crown
prince Rudolph had not been accepted
by the population.
www-praha3.cz
Radnice v Praze 3
59