Průzkum Vnímání pocitu bezpečnosti (2015)

Transkript

Sociologický průzkum
VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČNOSTI OBYVATELI
BRNA
Závěrečná zpráva
Zpracoval:
Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání
(International Institute for Marketing, Communication and Entrepreneurship)
pod vedením prof. PhDr. M. Foreta. Csc.
Kooperace:
Mgr. Lucie Táborská
BRNO, prosinec 2015
Úvod ........................................................................................................................................................ 5
1. Výběr respondentů a časový průběh prací .......................................................................................... 6
2. Charakteristika souboru respondentů ................................................................................................. 6
2.1. Pohlaví a věk ................................................................................................................................ 6
2.2. Ekonomická aktivita ...................................................................................................................... 6
2.3. Vzdělání ........................................................................................................................................ 6
2.4. Rodinný stav ................................................................................................................................. 6
2.5. Délka bydlení v Brně .................................................................................................................... 6
2.6. Bydliště respondentů .................................................................................................................... 6
3. Názory na bezpečnostní problémy ...................................................................................................... 8
4. Názory na vývoj trestné činnosti v Brně a na zdroje ohrožení .......................................................... 11
4.1 Osobní zkušenosti s trestnou činností ......................................................................................... 12
4.2 Hodnocení vývoje trestné činnosti .............................................................................................. 12
4.3 Zdroje ohrožení .......................................................................................................................... 13
4.4 Místa, která považují lidé za nebezpečná .................................................................................. 14
4.5 Vývoj obav z ohrožení ................................................................................................................ 15
5. Opatření obyvatel pro zvýšení osobní bezpečnosti .......................................................................... 24
6. Názory na práci policie ...................................................................................................................... 25
6.1 Hodnocení práce policie .............................................................................................................. 26
6.2 Spokojenost s počty policistů (strážníků) a počty obvodních oddělení (revírů) ....................... 27
6.3 Rozlišování Policie České republiky a Městské policie .............................................................. 29
7. Hodnocení výchovného klimatu v rodinách ....................................................................................... 31
7.1. Hodnocení názorů na výchovu, násilí a návykové látky v rodině ............................................... 31
7.2. Domácí a sexuální násilí, reakce na setkání s ním .................................................................... 32
8. Prevence kriminality .......................................................................................................................... 37
8.1 Názory obyvatel na zajištění bezpečnosti a prevence kriminality ............................................... 37
8.2 Chování lidí jako svědků trestné činnosti .................................................................................... 38
8.3 Názory na účinnost prevence kriminality mládeže ...................................................................... 40
8.4 Ochota žít v sousedství vybraných kulturních a sociálních zařízení ........................................... 41
8.5 Názory na imigraci ....................................................................................................................... 43
8.6 Názory na prostituci ..................................................................................................................... 44
9. Hodnocení podmínek pro každodenní život v Brně .......................................................................... 45
9.1 Hodnocení celkové situace.......................................................................................................... 45
9.2 Problémy, které ve v Brně potřeba přednostně řešit ................................................................... 48
9.3 Co se v Brně změnilo k lepšímu .................................................................................................. 49
9.4 Stěhování mimo Brno .................................................................................................................. 49
10. Kamerové monitorovací systémy .................................................................................................... 51
11. Shrnutí výsledků průzkumu ............................................................................................................. 54
Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 58
Seznam grafů ........................................................................................................................................ 60
4
Úvod
Po negativních zkušenostech s kriminalitou a přes zaváděné preventivní programy stále velká
část občanů postrádá pocit bezpečí. Statistika podílu druhů trestných činů sice ukazuje, že
našim největším problémem je majetková kriminalita, města (obce) se ve spolupráci s dalšími
subjekty i obyvateli musí zabývat řešením celkové bezpečnostní situace.
Zlepšit bezpečnostní situaci ve městě znamená uskutečnit řadu opatření, část si mohou
obyvatelé zajistit sami, například zabezpečit domy a byty před vloupáním, odstranit
nepřehledná zákoutí a nepořádek, zpřehlednit a osvětlit okolí objektů, jiná
finančně nákladnější musí realizovat volení představitelé měst a obcí.
Aby město Brno mohlo dále připravovat a realizovat efektivní projekty a opatření, pravidelně
si nechává zpracovat studii toho, jak lidé vnímají bezpečnostní situaci ve městě Brně. V rámci
ní je zjišťováno, co lidé považují za největší bezpečnostní problémy, jaké jsou problematické
oblasti, jak hodnotí činnost policie a prevenci kriminality, jakými způsoby se sami zabezpečují
proti různým rizikům. Kromě oblasti bezpečnosti se studie zaměřuje i na související oblasti –
tj. na obecnější hodnocení života ve městě, míru tolerance populace, vnímání migrační otázky,
výchovné klima v rodinách ad.
Již popáté od roku 1996 se v Brně uskutečnil průzkum „Vnímání pocitu bezpečnosti obyvateli
Brna“. Průzkum organizovalo Koordinační centrum prevence, oddělení Odboru sociální péče
Magistrátu města Brna v souladu s doporučením Odboru prevence kriminality Ministerstva
vnitra České republiky. Na základě usnesení Městské rady pro prevenci kriminality je průzkum
opakován každé 3 roky.
5
1. Výběr respondentů a časový průběh prací
Výběrový soubor byl, stejně jako v případě předchozích studí z let 1996, 2002, 2005 a 2009 a
2012, vzhledem k zákonu o ochraně osobních dat, vybrán systémem kvótního výběru.
Vyškolení tazatelé podle předem stanovených sociálně demografických kritérií (městská část,
věk, pohlaví), které zajišťují reprezentativnost souboru, oslovovali respondenty na ulicích Brna
v prostoru: Brno – střed, Husovice, Zábrdovice, Židenice, Královo Pole a sídlišť Líšeň,
Vinohrady, Bystrc. Oslovený respondent musel mít v této městské části trvalé či přechodné
bydliště. Sběr dat proběhl během října 2015.
2. Charakteristika souboru respondentů
2.1. Pohlaví a věk
Výzkumu se zúčastnilo celkem 510 osob, z nichž bylo 43,7% mužů a 56,3% žen. Z hlediska
věkové skladby bylo 24,3% respondentů ve věku 18-29 let, 25,1% zastupovalo mladší střední
věk 30 – 44 let, 25,1% respondentů bylo ve starším středním věku 45 – 60 let
a 25,5%
respondentů bylo v postproduktivním věku, tj. 60 let a více.
2.2. Ekonomická aktivita
Z celkového počtu 295 ekonomicky aktivních respondentů (57,8% z celého vzorku) tvořili
největší podíl zaměstnanci (37,6% z celku respondentů), 11,0% soukromí podnikatelé,
5,5% dělnické profese a 3,7% respondenti s jinou ekonomickou aktivitou. Studentů bylo mezi
respondenty 12,2%. Bez ekonomické aktivity, tj. důchodců, žen na mateřské dovolené,
nezaměstnaných apod., byla zhruba necelá třetina respondentů (30,3%).
2.3. Vzdělání
Z hlediska nejvyššího ukončeného vzdělání bylo ve zkoumaném vzorku nejvíce zastoupeno
vzdělání středoškolské (57,2%). Respondentů se základním vzděláním a vyučených bylo
v souboru 16,4% a 26,4% souboru tvořili lidé s vysokoškolským vzděláním. 3 respondenti na
dotaz neodpověděli.
2.4. Rodinný stav
Nejvíce z celkového počtu 507 respondentů, celkem 42,8%, žilo samo, tj. byli svobodní,
rozvedení či ovdovělí. Druhou nejpočetnější skupinou, 20,5%, byli respondenti žijící
v manželství bez dětí (nebo s již dospělými dětmi), 19,1% respondentů bylo z rodin s dětmi ve
věku 15 let a více. Respondenti z domácností s dětmi do 15 let byli zastoupeni v 17,6%.
2.5. Délka bydlení v Brně
Převážná většina ze 490 respondentů, kteří odpověděli na dotaz, žije v Brně déle než 20 let
(71,4%), 9,6% po dobu 10 – 19 let, 8,2% je v Brně 5 – 9 let a 8,0% žije v Brně relativně krátce,
ne déle než 5 let. Respondenti tedy velmi důvěrně znají podmínky pro každodenní život v Brně.
Od narození zde žije necelá polovina (44,5%) zkoumaného souboru.
2.6. Bydliště respondentů
V oblasti, která v předchozích anketách z pohledu bezpečnosti měla nejhorší pověst,
tj.
Brno-střed, Husovice, Zábrdovice a Židenice bydlí celkem 39,8% respondentů (Brno-střed
20,1%, Husovice, Židenice. Zábrdovice 19,7%). Tato oblast, zkoumaná v minulých výzkumech
jako jeden celek, byla při výzkumu v roce 2012 rozdělena na tři samostatné oblasti: Brno-střed
1 (centrum, Stránice, Veveří), Brno-střed 2 (Staré Brno, Štýřice, Trnitá) a Husovice, Zábrdovice
6
a Židenice a počet respondentů byl navýšen o 100. V letošní studii již nebyl zájem cílit výzkum
více na vyloučené lokality, vrátili jsme se tedy k původnímu počtu cca 500 respondentů,
přičemž rozdělení na části Brno-střed, a Husovice, Židenice, Zábrdovice jsme pro návaznost
na poslední výzkum ponechali.
Královo pole, tj. oblast s převahou staré zástavby a velkým podílem starousedlíků, je
zastoupeno 20,8% respondentů. Na sídlištích Vinohrady a Líšeň, kam vede MHD přes
bezpečnostně problematické části Brna, žije 19,6% respondentů a posledních 19,8%
respondentů je ze sídliště Bystrc.
7
3. Názory na bezpečnostní problémy
Řada obyvatel Brna má osobní zkušenosti s trestnou činností. Stali se obětí trestného činu
nebo jeho svědkem (viz kapitola 4.1), případně se něco podobného přihodilo osobám v jejich
okolí. Podobné zkušenosti pochopitelně zvyšují obavy obyvatel z bezpečnostních rizik.
Jakého druhu trestné činnosti se lidé obávají nejvíce? Aby bylo možno na tuto otázku
odpovědět, bylo vybráno 11 nejčastějších problémů: kapesní krádeže, přepadení, krádeže
auta, vykradení bytu, znásilnění, obavy o bezpečnost dětí, vraždy, hospodářské zločiny,
dopravní nehody, výtržnictví a ohrožení dětí návykovými látkami. Respondenti měli určit, do
jaké míry se jednotlivých problémů oni osobně bojí.
V grafu č.1 jsou shrnuty výsledky a je zde přehledně zobrazeno, jak vysoké jsou obavy
z uvedených druhů bezpečnostních problémů. Odpovědi respondentů v absolutních
číslech jsou uvedeny v následující tabulce č.1.
Graf č. 1 Obavy obyvatel z konkrétních bezpečnostních problémů (v %)
100%
90%
80%
70%
60%
50%
podprůměrné
40%
průměrné
30%
nadprůměrné
20%
10%
0%
.
8
Přepadení
Krádeže auta
Vykradení
bytu
Znásilnění
Vraždy
Hospodářské
ho zločinu
Dopravní
nehody
Výtržnictví
Maximální
64
54
45
45
27
86
42
66
91
72
112
Nadprůměrné
114
115
80
103
54
139
32
99
145
160
128
Průměrné
208
165
176
196
112
154
103
151
209
179
140
Podprůměrné
79
117
79
107
100
68
154
109
33
64
81
Žádné
45
58
125
58
209
57
175
84
29
28
41
Celkem
510
509
505
509
502
504
506
509
507
503
502
O
bezpečnost
dětí
Kapesní
krádeže
Ohrožení dětí
návykovými
látkami
Tabulka č.1 Obavy obyvatel z konkrétních bezpečnostních problémů (abs.)
Aby bylo možné vyjádřit intenzitu obav z jednotlivých druhů bezpečnostních problémů a poté i
srovnat tyto údaje s hodnocením v roce 2002, 2005, 2009 a 2012, byly odpovědi týkající se
jednotlivých druhů trestné činnosti vyhodnoceny podle následujícího vzorce:
(- 2x četnost max.obav - četnost nadprůměrných obav + četnost podprůměrných obav + 2xčetnost žádných obav) x 100
počet odpovědí
Hodnoty se pohybují v intervalu od – 200 (všichni respondenti mají maximální obavy) do 200
(žádný z respondentů se zkoumaného bezpečnostního problému neobává). V následující
tabulce č. 2 můžeme sledovat hodnoty tohoto koeficientu pro rok 2015.
Tabulka č.2 Koeficient obav z jednotlivých druhů bezpečnostních problémů v roce 2015
Druh bezpečnostního
problému
Dopravní nehody
-46,5
Ohrožení dětí návykovými
látkami
-37,6
Výtržnictví
-36,6
O bezpečnost dětí
-25,6
Kapesní krádeže
-14,3
Přepadení
1,6
Vykradení bytu
5,9
Hospodářského zločinu
9,0
Krádeže auta
31,5
Vraždy
76,7
Znásilnění
87,1
9
Můžeme konstatovat, že nejvíce pociťují respondenti riziko dopravních nehod, obávají se
ohrožení dětí návykovými látkami a o jejich celkovou bezpečnost, výtržnictví a kapesních
krádeží. Spíše neutrálně se staví k riziku přepadení, vykradení bytu a hospodářského zločinu.
Naopak nejméně se občané Brna obávají znásilnění1, vraždy a slabší obavy jsou i u krádeže
automobilu2.
Z věkového hlediska v případě kapesních krádeží nejčastěji vyjádřili nadprůměrné obavy
respondenti starší 60 let (46,9% z nich). V případě výtržnictví vyjádřili nejvyšší obavy opět
osoby nad 60 let (53,8%) a osoby ve věku 30-44 let (50,3%). U obav z ohrožení dětí
návykovými látkami byla nejpočetnější skupina 30-44 (54,3%) a opět skupina 45-59 (54,7%).
Ohrožení celkové bezpečnosti dětí nejvíce zneklidňuje osoby ve věku 30-44 let (56,3%).
Dopravních nehod se nejvíce obávají osoby ve věku 18-29 let (54,9%) a 30-44 (52,3%)3.
Z hlediska místa bydliště hodnotili respondenti své obavy jako nadprůměrné ve více než 50%
v těchto oblastech:
 kapesní krádeže: přes 50% nikde, nejvíce Husovice, Židenice, Zábrdovice (42,6%)
 dopravní nehody: Brno-Střed (58,8%) a Bystrc (51%)
 výtržnictví: Husovice, Židenice, Zábrdovice (56%), všechny ostatní MČ těsně pod 50%
 obavy o bezpečnost dětí: Královo Pole (52,4%), Brno-střed, Líšeň a Bystrc kolem 45%
 obavy z ohrožení dětí návykovými látkami: Královo Pole (50,5%), Brno střed (50%),
ostatní MČ těsně pod 50%.
Ve všech oblastech míra nadprůměrných obav u těchto faktorů neklesla pod 30%4.
Tabulka č. 3 ukazuje srovnání vývoje výše uvedeného koeficientu s lety 2002, 2005, 2009 a
2012. Zeleně zvýrazněná políčka představují zlepšení a červená políčka zhoršení stavu.
Můžeme vidět, že oproti předchozím letům došlo ke snížení obav v 7 z 11 oblastí. Trvale
sestupnou tendenci sledujeme již od roku 2002 v případě strachu z přepadení, letos poprvé
se koeficient obav z přepadení posunul do kladných čísel (více osob tedy hodnotí obavy
z přepadení jako podprůměrné, než nadprůměrné).
Od roku 2005 trvale klesají obavy z krádeže auta, o bezpečnost dětí, a z ohrožení dětí
návykovými látkami.
Oproti roku 2015 se také snížily obavy z kapesních krádeží (zde je ze všech typů ohrožení
vůbec největší pokles obav – koeficient obav klesl o více než 30 bodů oproti roku 2012).
Naopak značný nárůst obav oproti roku 2012 je zaznamenán v případě dopravních nehod a
výtržnictví, zvýšily se i obavy ze znásilnění a vražd (tyto dva faktory mají neustále kolísavou
tendenci, možná způsobenou aktuálně řešenými kauzami v médiích).
Respondenti měli také možnost v rámci volné otázky doplit další ohrožení, kterých se obávají.
Z celkového počtu 44 odpovědí se nejčastěji vyskytovaly obavy z imigrantů
(11 osob),
z vandalismu a sprejerů (7 respondentů), ze styku s opilci, bezdomovci a narkomany – zejm.
v oblasti hl. nádraží (3 respondenti), podvodníků a podomních obchodníků (3 respondenti),
z krádeže osobního majetku a vloupání (3 respondenti) a z krádeže dokladů a zneužití
osobních údajů (2 respondenti).
Hodnota tohoto faktoru je však ovlivněna tím, že necelá polovina respondentů jsou muži. Ze
zúčastněných žen vyjádřilo maximální nebo nadprůměrnou obavu ze znásilnění 50,9% z nich (2012 to
bylo 24,4% žen). Oproti tomu má obavy ze znásilnění jen 6,9% mužů.
2 U tohoto faktoru hraje velkou roli, jestli respondent, nebo někdo jiný ze společné domácnosti vlastní
automobil. Mezi vlastnictvím automobilu a obavami z jeho krádeže se prokázal statisticky významný,
středně silný vztah (Kendallovo tau-c 0,315, signifikance 0,000). Z 350 respondentů, kteří auto vlastní,
vyjádřilo maximální nebo nadprůměrné obavy 30,9%, ze152 respondentů bez auta se obává 11,2%.
což není velký rozdíl. Zatímco krádeže se spíše nebo vůbec neobává 64,5% respondentů bez auta,
z respondentů vlastnících automobil je to jen 30,3%.
3 Vztah mezi dopravními nehodami a věkem byl jediný, u kterého se projevila statistická významnost.
4 Pouze v případě obyvatel Brna-střed byla těsně pod 30% obava z kapesních krádeží.
1
10
Tabulka č. 3 Koeficient obav z jednotlivých druhů bezpečnostních problémů (meziroční
srovnání)
Druh bezpečnostního
problému
Kapesní krádeže
2002
2005
2009
2012
2015
-60,6
-47,6
-35,3
-46,5
Přepadení
-31,6
-34,0
-20,8
-4,6
Krádeže auta
18,7
-7,6
26,7
31,3
Vykradení bytu
-41,9
-40,0
-1
-5,0
Znásilnění
87,4
76,9
73,7
92,3
Celková bezpečnost dětí
-25,3
-50,2
-44,3
-27,1
Vraždy
50,1
34,1
61,7
87,6
Hospodářského zločinu
51,9
27,7
53,7
2,4
Dopravní nehody
-38,0
-75,2
-68,6
-29,9
Výtržnictví
-20,9
-30,1
-33,4
-21,2
-14,3
1,6
31,5
5,9
87,1
-25,6
76,7
9,0
-46,5
-36,6
Ohrožení dětí návykovými
látkami
-41,0
-76,8
-51,9
-38,1
-37,6
4. Názory na vývoj trestné činnosti v Brně a na zdroje ohrožení
11
4.1 Osobní zkušenosti s trestnou činností
Svědkem trestné činnosti se v posledních dvou letech stalo 157 respondentů, případně jejich
rodinných příslušníků, tj. 30,9% z celkových 508, kteří odpověděli na dotaz. Obětí trestného
činu nebo pokusu o něj se v uplynulých dvou letech stalo 112 respondentů nebo jejich
rodinných příslušníků, tj. 22%. Oproti roku 2012 tak v obou případech došlo ke snížení,
v případě obětí o 13%, u svědků o 8,5%.
Graf č. 2 Svědkové trestného činu (v%)
80
70
60
1996
50
2002
40
2005
2009
30
2012
20
2015
10
0
ano
ne
Graf č. 3 Oběti trestného činu (v%)
90
80
70
1996
60
2002
50
2005
40
2009
30
2012
20
2015
10
0
ano
ne
4.2 Hodnocení vývoje trestné činnosti
12
Subjektivní hodnocení vývoje trestné činnosti za poslední dva roky je lepší, než v předchozích
dvou ročnících výzkumu. Ve srovnání s rokem 2012 klesl podíl osob, které se domnívají, že
trestná činnost roste a mírně se zvýšil podíl respondentů, kteří mají pocit, že trestná činnost je
stále stejná. Výrazně narostl počet respondentů, kteří vývoj kriminality nedokáží posoudit.
Z 509 respondentů uvedlo 125 (24,6%), že trestná činnost v Brně v posledních dvou letech
roste, to je o 12% méně než v roce 2012. Názor, že úroveň trestné činnosti se nemění, mělo
195 respondentů (38,3%), to je o 2% více než v roce 2012. Pocit, že v posledních dvou letech
trestná činnost klesla, mělo 20 respondentů (3,9%), tj. de facto stejně, jako při předchozím
šetření (3,6%).
Graf č. 4 Hodnocení vývoje trestné činnosti v posledních dvou letech (v%)
70
60
1996
50
2002
40
2005
2009
30
2012
20
2015
10
0
Vzrůstá
Je stejná
Klesá
Neví
4.3 Zdroje ohrožení
Jak je patrné z tabulky č. 3, respondenti nejčastěji za zdroj možného ohrožení považovali
Romy (42%). Obavy z ohrožení ostatními skupinami uváděli respondenti významně méně
často. Více než 10% respondentů se obává narkomanů, profesionálních zlodějů a recidivistů.
Obavy z extremistů letos klesly na 9,7% a 6,3% respondentů uvedla, že v nich nevzbuzuje
obavy žádná skupina obyvatel.
Ohrožení jinými skupinami obyvatel uvedlo 4,1 % respondentů, konkrétně uváděli nejčastěji
imigranty (14 respondentů), ostatní skupiny při letošním výzkumu respondenty až tolik netrápí.
3x byli zmíněni bezdomovci, sousedé a politici, 2x vandalové. Jedenkrát byli zmíněni podomní
obchodníci, alkoholici, sprejeři a soudci. 1 respondent se bojí všech nabízených skupin.
Tabulka č.4 Skupiny občanů, které vzbuzují pocit ohrožení (2015) 5
Zdroj ohrožení
Extrémisté (skinheads)
Romové
5
N
%
49
214
9,7
42,0
Respondenti volili jednu až tři možnosti z nabídky ohrožujících skupin.
13
Profesionální zloději
Recidivisté
Narkomani
Jiná skupina
Žádná skupina
Celkem
12,2
11,9
13,8
4,1
6,3
100
62
61
70
21
32
509
Ze srovnání s výsledky anket v roce 1996, 2002, 2005, 2009 a 2012 vyplývá, že u všech skupin
je tendence vývoje kolísavá. Ve srovnání s rokem 2012 opět poklesly obavy z extrémistů,
profesionálních zlodějů a narkomanů. Naopak vzrost počet osob, které se cítí být ohroženy
recidivisty. Víceméně stagnaci můžeme sledovat v případě Romů a osob, které se neobávají
žádné skupiny.
Tabulka č.5 Vývoj názorů na skupiny občanů, kterými se lidé cítí být ohroženi (v%)
Zdroj ohrožení
1996
2002
2005
2009
2012
2015
Extrémisté (skinheadi)
Romové
Profesionální zloději
Recidivisté
Narkomani
Jiná skupina
Žádná skupina
Celkem
8,6
52,6
14,0
17,4
0,7
2,3
4,5
100,0
15,9
36,4
18,3
11,8
9,9
3,0
4,6
100,0
14,2
52,5
16,4
6,2
6,2
2,4
2,0
100,0
16,5
49,1
12,5
5,0
6,6
5,2
5,2
100,0
12,8
41,1
13,4
6,2
17,8
4,2
4,5
100,0
9,7
42,0
12,2
11,9
13,8
4,1
6,3
100
4.4 Místa, která považují lidé za nebezpečná
Lidé nemají pouze obavy z některých skupin obyvatel. Také některá místa mají špatnou
pověst a jsou považována za potencionálně nebezpečná. Takovým lokalitám mají lidé
tendenci se vyhýbat a pokud se zde pohybují, jsou značně opatrní. Respondenti uvedli celkem
320 lokalit, ve kterých se necítí být bezpeční.
Přímo střed města (centrum) bylo uvedlo jako rizikové ve 107 odpovědích. Obecně Brnostřed nebo centrum uvedlo 27 osob, konkrétně se objevilo zejména Hlavní nádraží s podchody
a jeho bezprostřední okolí (65 respondentů), Špilberk (3x), Petrov a Denisovy sady (3x),
Česká, Masarykova (2x), Malinovského náměstí, okolí Špalíčku, Kopečná, Grohova.
Ve vnějším okruhu centra je za nebezpečnou považována především ulice Cejl (108
respondentů), Bratislavská (44 respondentů), Francouzská (8 respondentů), Křenová,
Zvonařka – vč. autobusového nádraží (3), Mendlovo nám. (2x), Hybešova, Ponávka (2x), park
Lužánky (3x), Vranovská. 5 respondentů zmínilo obecně oblast tzv. brněnského Bronxu.
Některou lokalitu v této části města považuje za málo bezpečnou 180 respondentů.
Tradiční - tj. stará - předměstí včetně sídlištní dostavby za méně bezpečná pokládá jen 17
respondentů, nejčastěji jsou uváděny Židenice (7 respondentů), Zábrdovice a Husovice (3
respondenti), Stará osada (3 respondenti), k dalším patří Královo Pole, Žabovřesky – Minská.
Okrajové čtvrtě a sídliště respondenti považovali za relativně bezpečná, jako nebezpečnou
lokalitu je označilo opět 17 respondentů, z toho Líšeň (7 respondentů – Masarova,
14
Novolíšeňská, Kotlanova, kolem ZŠ Horníkova), Bystrc (3 respondenti – Kubíčkova, Ečerova),
Starý Lískovec (2 respondenti), Bohunice (2 respondenti) a Komárov.
13 respondentů považovalo za nebezpečný specifický typ lokality jako jsou parky – zejména
potmě (10), MHD – zejm. noční rozjezdy (2), odlehlá místa 2), křižovatky, přechody a
podchody.
Názory na místa, která jsou potencionálně nebezpečná, zůstávají podobné jako při
předcházejících anketách. Lidé špatně hodnotí hlavně oblast Hlavního nádraží a tzv. brněnský
Bronx, tj. oblasti, kde leží ulice Cejl, Bratislavská, Francouzská6. Opatrnější jsou také v
Husovicích, Zábrdovicích a Židenicích.
4.5 Vývoj obav z ohrožení
Od roku 1996 stále dochází k posunům v názorech obyvatel na konkrétní druhy ohrožení.
Zřetelně jsou vidět tyto změny při grafickém srovnání.
Graf č. 5 Obavy z ohrožení kapesními krádežemi (v %)
45
40
35
1996
30
2002
25
2005
20
2009
15
2012
10
2015
5
0
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné Vůbec žádné
Tabulka č. 6 Obavy z ohrožení kapesními krádežemi (v %)
1996
2002
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné
Vůbec žádné
15,6
28,6
16,7
24,5
34,1
31,4
14,2
9,9
10,4
5,6
Obecně však tuto oblast ve svých výpovědích zmiňovalo výrazně méně osob, než v předchozích
letech (cca o 270 respondentů méně než v roce 2012 – kdy ale byl počet respondentů z této oblasti
navýšen o 100, a o téměř 200 méně, než v roce 2009, kdy byl počet respondentů z této lokality
stejný).
6
15
2005
2009
2012
2015
21
14,6
19,8
12,5
29,4
29,6
25,8
22,4
32
37,9
40
40,8
11,4
12,1
10
15,5
6,2
5,7
4,4
8,8
Maximální obavy z kapesních krádeží klesly na nejnižší úroveň od roku 1996, stejně tak
klesají i nadprůměrné obavy. Naopak průměrné obavy nadále rostou. Oproti předchozím
letům přibývá osob, které se krádeže obávají podprůměrně nebo vůbec.
Tabulka č. 7 Obavy z ohrožení přepadením (v %)
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné
Vůbec žádné
1996
19,9
22,6
33
17,8
5,9
2002
2005
2009
2012
2015
18,3
16,4
15,4
25,6
21
24
31,8
35,4
33,9
17,9
18,6
19,4
6,4
8,6
7,3
14,1
10,6
20,4
22,6
30,1
32,4
26,6
23,0
8,8
11,4
Graf č. 6 Obavy z ohrožení přepadením (v %)
40
35
30
1996
25
2002
20
2005
2009
15
2012
10
2015
5
0
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Maximální obavy z ohrožení přepadením nadále setrvale klesají, oproti předchozímu roku
mírně narostl podíl osob, které se obávají přepadení nadprůměrně, průměrně, ale také vůbec.
Naopak poklesl podíl respondentů, kteří mají z přepadení podprůměrné obavy.
Tabulka č. 8 Obavy z ohrožení krádežemi aut (v %)
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné
Vůbec žádné
1996
20,3
22,8
17,2
6,1
33,6
2002
13,3
21,5
25,7
12
27,5
16
2005
2009
2012
2015
19
9,7
22,8
18,4
25,3
29,8
12,4
19,8
20,2
22,3
9,6
8,9
16,9
15,8
28,2
34,9
23,2
15,6
22,1
24,8
Graf č. 7 Obavy z ohrožení krádežemi aut (v %)
40
35
30
1996
25
2002
20
2005
15
2009
2012
10
2015
5
0
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Obavy z krádeží aut se udržují už od roku 2002 téměř na stejné úrovni, nicméně stále mírně
klesají a dosahují zatím nejnižší hodnoty od r. 1996. Zároveň ale výrazně roste počet osob,
které se krádeže automobilu obávají průměrně a vůbec. Jak bylo řečeno výše, mezi
vlastnictvím automobilu a obavou z jeho krádeže existuje statisticky významný středně silný
pozitivní vtah (tj. s vlastnictvím automobilu roste obava z jeho krádeže).
Tabulka č. 9 Obavy z ohrožení bytovými krádežemi (v %)
1996
2002
2005
2009
2012
2015
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné
Vůbec žádné
23,3
16,7
22,4
9,3
12,6
8,8
28,7
34
24
21,5
20,9
20,2
30,9
31
31,6
39,2
34,5
38,5
10,8
11,1
15,2
20,9
22,7
21,0
6,3
7,2
6,8
9,1
9,2
11,4
Graf č. 8 Ohrožení bytovými krádežemi (v %)
17
45
40
35
1996
30
2002
25
2005
20
2009
15
2012
10
2015
5
0
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Oproti předchozímu výzkumu maximální obavy z bytových krádeží klesly pod úroveň roku
2009 a jsou nejnižší od roku 1996. Zároveň klesá počet osob majících z vykradení bytu
nadprůměrné obavy. Naopak roste podíl osob, které mají průměrné obavy i těch, kteří se
vykradení bytu nebojí vůbec Od roku 1996 tento ukazatel zaznamenal výrazně pozitivní vývoj.
Tabulka č. 10 Obavy z ohrožení znásilněním (v %)
1996
2002
2005
2009
2012
2015
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné
Vůbec žádné
10,8
9,2
9,7
9,2
6,4
5,4
14,2
9,6
9,7
9,6
8,7
10,8
23,5
15,2
21
19,2
18
22,3
18,1
16,6
13,1
21,1
19,8
19,9
33,4
49,4
46,4
40,2
47,1
41,6
Graf č. 9 Obavy z ohrožení znásilněním (v %)
60
50
1996
40
2002
2005
30
2009
20
2012
2015
10
0
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
18
Jak bylo uvedeno již v pozn. č. 1., obavy ze znásilnění jsou v absolutních hodnotách nižší, než
obavy z jiných rizik, protože tohoto druhu trestné činnosti se obávají více ženy, které tvoří jen
polovinu výzkumného vzorku.
Od roku 1996 můžeme sledovat víceméně klesavou tendenci této proměnné v hodnotách
maximálních, v letošním roce však mírně přibylo osob, které mají nadprůměrné a průměrné
obavy ze znásilnění, naopak poklesl počet osob, které se jej neobávají vůbec.
Tabulka č. 11 Obavy o bezpečnost dětí (v %)
1996
2002
2005
2009
2012
2015
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné
Vůbec žádné
31,2
20,5
34,7
24,3
21,4
17,1
29
25,7
23,5
27,4
24,7
27,6
20,8
27,1
25,3
27,8
26,1
30,6
7
12
8,2
9,3
15,1
13,5
12
14,7
8,2
11,1
12,7
11,3
Graf č. 10 Obavy o bezpečnost dětí (v %)
40
35
30
1996
25
2002
20
2005
15
2009
2012
10
2015
5
0
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Ve vývoji obav o bezpečnost dětí nelze nalézt žádnou jednoznačnou celkovou tendenci. Ve
srovnání s předchozí studií od roku 2005 došlo k poklesu maximálních obav, ostatní ukazatele
však mají setrvale kolísavou tendenci.
Tabulka č. 12 Obavy z ohrožení vraždou (v %)
1996
2002
2005
2009
2012
2015
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné
Vůbec žádné
17,4
7,8
12,3
6,9
12,4
10
13,5
9,7
27
29,5
23,9
25,4
29,8
29,7
28,4
30,6
13,4
23
21,5
37,4
7,5
8,3
4,7
6,3
18,2
20,4
31,6
30,4
38
34,6
Graf č. 11 Obavy z ohrožení vraždou (v %)
19
40
35
30
1996
25
2002
20
2005
2009
15
2012
10
2015
5
0
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Obavy z ohrožení vraždou jsou dlouhodobě poměrně nízké. V letošním výzkumu oproti roku
2012 narostly ve všech stupních – maximální, nadprůměrné i průměrné, přesto se stále drží
na nižší úrovni, než v předchozích letech.
Tabulka č. 13 Obavy z ohrožení hospodářským zločinem (v %)
1996
2002
2005
2009
2012
2015
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné
Vůbec žádné
9,9
5
10
5,2
17,8
13,0
16,9
13
15,1
11,2
17,8
19,4
26,6
32,5
30,7
32,9
28
29,7
20,5
24,2
25,5
24,5
17,3
21,4
26,1
25,3
18,5
26,3
19,2
16,5
Graf č. 12 Obavy z ohrožení hospodářským zločinem (v %)
35
30
25
1996
2002
20
2005
15
2009
10
2012
2015
5
0
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
20
Obavy z ohrožení hospodářským zločinem významně narostly oproti předchozím rokům pří
výzkumu v roce 2012, zejména v té maximální alternativě. V letošním roce nadále roste podíl
osob, které se obávají hospodářského zločinu nadprůměrně i poměrně a klesá podíl osob,
které se hospodářského zločinu neobávají vůbec. Můžeme to zřejmě přičítat zejména
množství medializovaných kauz a větší informovanosti populace o tomto problému
v posledních letech.
Tabulka č. 14 Obavy z ohrožení dopravními nehodami (v %)
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné
Vůbec žádné
1996
22,6
31,6
34,5
8,4
2,9
2002
16,3
28,1
38,8
10,8
6
2005
27,8
32,8
28,6
8,4
2,4
2009
22,7
30,2
33,2
8,9
5
2012
15,2
17,9
29,2
28,6
34
41,2
13,5
6,5
8,1
5,7
2015
Graf č. 13 Obavy z ohrožení dopravními nehodami (v %)
45
40
35
1996
30
2002
25
2005
20
2009
15
2012
10
2015
5
0
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Obavy z ohrožení dopravními nehodami patří vůbec k nejvyšším, zejména v nadprůměrných
a průměrných obavách. V letošním běhu byl zaznamenán opětovný výrazný nárůst obavy
z dopravních nehod – zejm. průměrných obav. Zároveň oproti roku 2012 poklesl podíl osob,
které se dopravních nehod neobávají.
21
Tabulka č. 15 Obavy z ohrožení výtržnictvím (v %)
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné
Vůbec žádné
1996
2002
14,4
12,5
24,8
27,7
33,2
36,5
18,5
14,7
9,1
8,6
2005
16,2
26,5
35,5
14,8
14,8
2009
2012
2015
15,7
12,5
14,3
29
25,6
31,8
34,2
37,9
35,6
15,1
18,4
12,7
6
5,5
5,6
Graf č. 14 Obavy z ohrožení výtržnictvím (v %)
40
35
30
1996
25
2002
20
2005
2009
15
2012
10
2015
5
0
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Obavy z ohrožení výtržnictvím v letošním roce narostly, zejména v případě nadprůměrných
obav se dostaly na nejvyšší úroveň od roku 1996. Tento vývoj je zároveň následován
poklesem počtu osob, které mají z výtržnictví podprůměrné obavy.
Tabulka č. 16 Ohrožení dětí návykovými látkami (v %)
1996
2002
2005
2009
2012
2015
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
Podprůměrné
Vůbec žádné
28,4
23,9
35,1
27,1
25,4
22,3
25,7
26,8
27,3
25,5
23,1
25,5
19,4
29
23,2
28,1
26
27,9
10,2
7
8,2
11
15,3
16,1
16,3
13,3
6,2
8,4
10,2
8,2
22
Graf č. 15 Ohrožení dětí návykovými látkami (v %)
40
35
30
1996
25
2002
20
2005
2009
15
2012
10
2015
5
0
Maximální
Nadprůměrné
Průměrné
U obav z ohrožení dětí návykovými látkami se projevil setrvalý pokles maximálních a obav od
roku 2005, zatímco nadprůměrné a průměrné obavy oproti roku 2012 mírně vzrostly. Nepatrně
vzrostly i podprůměrné obavy, zatímco osob, které se ohrožení dětí návykovými látkami
nebávají vůbec, oproti rokům 2009 a 2012 ubylo.
23
5. Opatření obyvatel pro zvýšení osobní bezpečnosti
Respondenti byli dotazováni, jestli se snaží předcházet bezpečnostním rizikům nějakými
vhodně volenými a využívanými opatřeními. K takovým opatřením může patřit určité chování
posilující bezpečnost, např. vyhýbat se nebezpečným místům, nevycházet večer, chodit si
večer naproti, nepouštět neznámé osoby do bytu, zvyšovat si schopnost sebeobrany školením
v kursech. Zároveň si také lidé si mohou opatřit nějaký druhu obraného prostředku, např.
obranný sprej, střelnou zbraň, plynovou pistoli, cvičeného psa. Další možností je zvýšit osobní
ochranu i ochranu majetku bezpečnostními vstupními dveřmi, případně zvolit jiné opatření.
Tabulka č. 17 Opatření obyvatel pro výšení osobní bezpečnosti 2015 (N=501)
Opatření
Celkem
%
Nepouští neznámé osoby do bytu
439
87,6
Vyhýbání se nebezpečným místům
367
73,7
Chodí si večer naproti
249
49,7
Bezpečnější vstupní dveře
248
49,6
Večer nevychází
164
32,9
Opatřili si obranný prostředek, ne střelnou zbraň či plyn. pistoli
143
28,5
Kursy sebeobrany
62
12,4
Cvičený pes
45
9
Plynová pistole
25
5
Střelná zbraň
18
3
Jiné opatření
18
3
K nejvyužívanějším opatřením pro zvýšení bezpečnosti podle odpovědí respondentů i nadále
patří nepouštět neznámé osoby do bytu (87,6%) a vyhýbat se nebezpečným místům (73,7%).
Necelá polovina respondentů také uvedla, že si opatřili bezpečnostní dveře a že si ve
večerních a nočních hodinách chodí naproti, doprovází se. Třetina respondentů uvedla, že
večer nevychází. 28,5% odpovídajících si pořídilo nějaký obranný prostředek, nikoli však
střelnou zbraň či plynovou pistoli. Osmina respondentů má ke zvýšení bezpečnosti cvičeného
psa a 9% absolvovala kursy sebeobrany. Plynovou pistoli vlastní 5% a střelnou zbraň 3%
respondentů.
18 respondentů (3%) si zajišťuje vyšší bezpečnost jiným opatřením - nejčastěji respondenti
uvedli, že nosí pepřový sprej (8x), jsou ostražití (3x) a obecně se snaží chovat bezpečně zejm.
ve večerních hodinách – po 1 respondentovi uvedlo, že si hlídá osobní věci, v případě obav
telefonuje, nenosí u sebe moc peněz, chodí potmě jen s doprovodem. 3 respondenti uvedli,
že mají v bytě/domě elektronický zabezpečovací systém.
Tabulka č. 18 Vývoj opatření obyvatel pro zvýšení bezpečnosti (v%)
24
Opatření
1996
2002
2005
2009
2012
2015
Nepouští neznámé osoby do bytu
82,6
82,1
85,8
90,2
85,7
87,6
Vyhýbání se nebezpečným místům
79,2
71,8
77,4
69,1
74,2
73,7
Chodí si večer naproti
43,1
33,6
40,3
40,3
47,3
49,7
Bezpečnější vstupní dveře
56,7
56,5
55,3
49,4
48,0
49,6
Večer nevychází
Opatřili si obranný prostředek, ne
střelnou zbraň či plyn. pistoli
Kursy sebeobrany
39,3
32,4
25,7
27,2
24,9
32,9
19,2
27,0
21,0
24,8
31,7
28,5
4,5
12,1
10,6
10,1
8,2
12,4
Cvičený pes
6,8
14,1
12,0
12,7
10,0
9
Plynová pistole
3,2
4,4
3,2
7,1
4,8
5
Střelná zbraň
3,4
3,8
5,6
3,8
3,0
3
4,4
2,4
2,6
3,4
3
Jiné opatření
Dlouhodobě se vývoj opatření, která přijímají lidé pro zvýšení osobní bezpečnosti
i
bezpečnosti majetku, ve většině sledovaných položek stejně jako v předchozích letech
výrazně nemění.
Ve většině položek došlo k nepatrnému zvýšení (v jednotkách procent), s výjimkou vyhýbání
se nebezpečným místům (téměř beze změny) a počtu lidí, kteří mají jiný obranný prostředek
(ne plynovou pistoli či střelnou zbraň-pokles o 3,2%) či cvičeného psa (pokles o 1%).
Největší změna nastala v podílu osob, které z bezpečnostních důvodů večer nevycházejí –
došlo zde k nárůstu o 8%, čímž se toto bezpečnostní opatření dostalo na úroveň roku 2002.
6. Názory na práci policie
25
6.1 Hodnocení práce policie
V hodnocení práce Policie ČR a Městské policie měla převahu spokojenost (64,9% na území
celého Brna a 64,3% v místě bydliště), přičemž nejčastěji volili respondenti variantu spíše
spokojen/a (58,9% na území celého Brna a 56,6% v místě bydliště).
Tabulka č. 19 Spokojenost občanů s prací policie (v %, N=504)
Ve městě Brně
V místě bydliště
Velmi
spokojen/a
Spíše
spokojen/a
Spíše
Velmi
nespokojen/a nespokojen/a
6
58,9
30,3
4,8
100
7,7
56,6
30,1
5,6
100
Celkem
Graf č. 16 Spokojenost občanů s prací policie v Brně (abs.)
300
250
200
150
100
50
v místě bydliště
0
velmi
spokojen/a
spíše
spokojen/a
v Brně
spíše
nespokojen/a
velmi
nespokojen/a
Podíváme-li se na spokojenost s prací policie v místě bydliště podle jednotlivých zkoumaných
městských částí, největší podíl zcela nebo spíše spokojených respondentů je v oblasti
Židenice, Zábrdovice, Husovice (79%) a Brně střed (70,5%). I v ostatních částech je však
spokojenost poměrně vysoká (pohybuje se mezi 55 a 60%). Největší podíl zcela nebo spíše
nespokojených respondentů je v oblasti Vinohrad a Líšně (44,8%).
Srovnáme-li výsledky hodnocení práce Policie ČR i Městské policie na území celého Brna
s předcházejícími šetřeními v roce 1996, 2002, 2005, 2009 a 2012, můžeme nadále sledovat
trend zvyšující se spokojenosti, který má sice výkyvy, nicméně stále kontinuálně klesá počet
respondentů, kteří hodnotí práci obou policií spíše negativně, a zvyšuje se počet spíše
pozitivních hodnocení.
V případě působení policií na území celého Brna se oproti roku 2012 zvýšil podíl osob, které
jsou s jejich prací spíše spokojeny (o 6,3%) a klesl počet velmi nespokojených respondentů (o
4,3%). Zbylé dvě kategorie (zcela nespokojení a spíše spokojení) se téměř nezměnily.
26
V případě práce policie v místě bydliště respondenta, můžeme opět vidět posun k pozitivnímu
hodnocení, kdy podíl zcela a spíše negativních odpovědí klesá (o 6,6%, resp. 1,4%), a zároveň
se zvyšuje podíl spíše či zcela spokojených respondentů (o 4,3%, resp. 3,7%).
Graf č. 17 Změny v hodnocení spokojenosti obyvatel s prací policie na celém území Brna (v %)
70
60
50
1996
2002
40
2005
30
2009
2012
20
2015
10
0
Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a
Graf č. 18 Změny v hodnocení spokojenosti obyvatel s prací policie v místě bydliště (v %)
60
50
1996
40
2002
2005
30
2009
20
2012
2015
10
0
Velmi spokojen/a
Spíše spokojen/a
Spíše nespokojen/a Velmi nespokojen/a
6.2 Spokojenost s počty policistů (strážníků) a počty obvodních oddělení (revírů)
Počet policistů a strážníků v ulicích města Brna považuje necelá polovina z 509 respondentů
(44,2%) za nedostačující, spokojena byla zhruba čtvrtina respondentů (27,9%). Stejný počet
(27,9%) nedokáže posoudit. Oproti roku 2012 kleslo zhruba o 5% procento spokojených
respondentů, ti se přesunuli do skupiny respondentů, kteří neví, jestli je počet policistů v ulicích
dostatečný (více tab. 21).
27
Zda je obvodních oddělení policie v Brně dostatek, nedokázala odhadnout více než polovina
dotazovaných (51,9%), třetina respondentů, kteří odpověděli, tj. 31%, považují počet
obvodních oddělení za dostatečný. Zvýšení počtu obvodních oddělení by přivítalo 17,1%
respondentů. Oproti roku 2012 se tyto výsledky de facto nezměnily (více tab. 21).
Z hlediska místa bydliště jsou policisté v ulicích postrádáni nadpoloviční většinou respondentů
na sídlištích Líšeň a Vinohrady (60,7%) a v oblasti Husovice, Židenice, Vinohrady (53,5%). Na
nedostatečný počet obvodních oddělení PČR si opět stěžovali obyvatelé Líšně a Vinohrad
(43,9%).
Tabulka č. 20 Hodnocení počtu policistů (strážníků) a obvodních oddělení (revírů) (%, N=509)
Ano
Ne
Neví
Celkem
Dostatek policistů
(strážníků) v ulicích
27,9
44,2
27,9
100
Dostatek obvodních
oddělení
31,0
17,1
51,9
100
Graf č. 19 Hodnocení počtu policistů (strážníků) a obvodních oddělení (revírů) (abs.)
300
250
200
150
100
50
dostatek obvodních oddělení
0
dostatek policistů (srážníků) v ulicích
ano
ne
neví
Tabulka č. 21 Vývoj hodnocení počtu policistů (strážníků) a obvodních oddělení (revírů) (v %)
Dostatek
policistů
(strážníků)
v ulicích
Dostatek
obvodních
oddělení
2002
2005
Ano
2009
32,2
27,5
31,8
32,1
27,9
42,3
51,4
45,1
45,7
44,2
31,7
35,2
30,1
30,7
31,0
16,3
18,2
16,6
22
17,1
2012
2015
2002
2005
Ne
2009
2012
2015
Ve volné otázce se mohli respondenti vyjádřit k tomu, kde nejvíce strážníky/policisty
postrádají, čehož využilo 315 respondentů. 15 respondentů uvedlo, že většího množství
28
příslušníků obou policií je třeba všude. Názory ostatních respondentů jsou uvedeny
v následujícím přehledu, včetně počtu respondentů:
K místům, kde lidé postrádají více policistů v ulicích, případně více policejních oddělení patří
především:
 Střed města (96 respondentů),
konkrétně Hlavní nádraží (19 respondentů), podchody po Hlavním nádražím (6
respondentů), Úzká a Dornych (3 respondenti), park na Moravském nám., okolí Velkého
Špalíčku, Špilberk, Pellicova(po jednom respondentovi).
64 respondentů uvedlo střed Brna (centrum) obecně.
 Vnější okruh kolem středu města (81 respondentů),
zejména ul. Cejl (47 respondentů), Bratislavská (17 respondentů), obecně Staré Brno (5
respondentů), Ponava (3 respondenti), po 1 respondentovi: Koliště, Francouzská, park
Lužánky, Mendlovo nám., Poříčí, Křenová, Vídeňská.
 Tradiční, tj. stará předměstí, včetně sídlištní dostavby (51 respondentů),
Židenice (17 respondentů), Husovice (7 respondentů), Zábrdovice (2 respondenti),
Stará Osada (2 respondenti), Královo Pole (12 respondentů), Černá Pole (7
respondentů), Brno-Sever, Komín, Černovice a Starý Lískovec (po 1 respondentovi).
 Okrajová zóna města, vč. sídlišť (62 respondentů),
obecně okrajové části (112 respondentů), obecně panelová sídliště (2 respondenti),
Bystrc (17 respondentů), Líšeň (14 respondentů), Vinohrady (5 respondentů), Lesná (5
respondentů), Nový Lískovec, Obřany, Maloměřice, Komárov, Slatina (po 1
respondentovi).
 Obecná místa bez udání lokalizace (6 respondentů),
parky, vedlejší ulice (po 2 respondentech), hřbitovy, Úřad práce (po 1 respondentovi).
6.3 Rozlišování Policie České republiky a Městské policie
Rozlišovat mezi úkoly a pravomocemi Policie ČR a Městské policie respondenti umí. Pouze
13,7% respondentů uvedlo, že s rozdílem spíše nebo vůbec není obeznámená.
V porovnání s lety 2009 a 2012 se výrazně zvýšil podíl osob, které uvedly, že rozhodně znají
rozdíly mezi Policií ČR a Městskou policií a naopak se snížil podíl osob, u všech ostatních
odpovědí – informovanost o rozdílech mezi policiemi se oproti předchozím rokům zlepšila.
Tabulka č. 22 Vnímání rozdílů mezi policií ČR a Městskou policií
abs. počet
%
2002
2005
2009
2012
2015
2002
2005
2009
2012
2015
Rozhodně ano
271
283
241
269
295
54
56,5
47,6
43,5
57,8
Spíše ano
142
142
179
222
145
28,3
28,3
35,4
35,9
28,4
Spíše ne
64
66
79
106
57
12,7
13,2
15,6
17,1
11,2
Rozhodně ne
25
10
7
22
13
5
2
1,4
3,6
2,5
Celkem
502
501
506
619
510
100
100
100
100
100,0
29
Graf č. 20 Znalost rozdílů mezi Policií ČR a Městskou policií v roce 2015 (v%)
Rozhodně ano;
57,8
Spíše ano; 28,4
Spíše ne; 11,2
Rozhodně ne;
2,5
Zachovat Městskou policii, aby se nadále starala o bezpečnost obyvatel Brna v rámci svých
pravomocí, doporučilo 71,2 % dotazovaných obyvatel, což je o 16,8% více, než v roce 2012.
Naopak klesl počet respondentů, kteří doporučují Městskou policii převést pod Policii ČR (o
10,6%) i podíl respondentů, kteří doporučují Městskou policii zrušit (o 6,2%)
Tabulka č. 23 Názory na účelnost Městské policie
2002
abs. počet
2005
2009 2012
2015
2002
2005
%
2009
2012
2012
Zachovat
289
314
312
323
361
57,7
62,7
62,4
54,4
71,2
Převést pod
Policii ČR
170
141
138
205
121
33,9
28,1
27,6
34,5
23,9
Zrušit
42
46
50
66
25
8,4
9,2
10
11,1
4,9
Celkem
501
501
500
594
507
100
100
100
100
100,0
Graf č. 21 Názory na účelnost Městské policie v roce 2015 (%)
Převést pod
Policii ČR; 23,9
Zrušit; 4,9
Zachovat; 71,2
30
7. Hodnocení výchovného klimatu v rodinách
Respondentům byly položeny otázky, které se týkaly názorů na vybrané aspekty výchovy
v rodinách: Fyzické trestání dětí, násilí v rodinách, manželskou věrnost a odpovědnost,
konzumaci alkoholu a užívání měkkých i tvrdých drog.
Cílem bylo zjistit, jak se lidé dívají na některé problémy, které ovlivňují výchovu děti a mládeže.
Specifickým záměrem šetření bylo sledovat, v jakém rodinném klimatu je formováno vědomí
dětí a dospívajících, zejména ve vztahu k násilí v rodinách a vztahu k drogám a alkoholu. Nově
byly také ve spolupráci s organizací Persefona z.s. zařazeny otázky spojené se zkušenostmi
s domácím a sexuálním násilím respondentů.
7.1. Hodnocení názorů na výchovu, násilí a návykové látky v rodině
Na šestistupňové škále se měli lidé ztotožnit s určitým stupněm hodnocení jednotlivých výroků.
Odpovědi jsou shrnuty v následujících tabulkách:
Tabulka č. 24 Rodinné klima (abs.)
Dítě se nemá za
žádných okolností
fyzicky trestat
Násilí v rodině se
téměř nevyskytuje
Manželé si mají být
věrní
Je normální pít
alkohol
Je normální kouřit
marihuanu
Je normální brát
tvrdé drogy
1
2
3
4
5
6
71
124
160
85
22
20
17
42
166
141
82
33
342
78
36
15
7
3
66
122
142
71
42
38
10
24
52
44
83
268
2
0
8
3
22
446
1
2
3
4
5
6
14,7
25,7
33,2
17,6
4,6
4,1
3,5
8,7
34,4
29,3
17,0
6,8
71,1
16,2
7,5
3,1
1,5
,6
13,7
25,4
29,5
14,8
8,7
7,9
2,1
5,0
10,8
9,1
17,3
55,7
,4
0
1,7
,6
4,6
92,7
Bez fyzických
trestů nelze dítě
dobře vychovat
Násilí v rodinách
je velmi časté
Manželé si
mohou být
nevěrní
Není normální pít
alkohol
Není normální
kouřit marihuanu
Není normální
brát tvrdé drogy
Tabulka č. 25 Rodinné klima (v %)
Dítě se nemá za
žádných okolností
fyzicky trestat
Násilí v rodině se
Manželé si mají být
věrní
Je normální pít
alkohol
marihuanu
Je normální brát
tvrdé drogy
31
Bez fyzických
trestů nelze dítě
dobře vychovat
Násilí v rodinách
je velmi časté
Manželé si
mohou být
nevěrní
Není normální
pít alkohol
Není normální
kouřit marihuanu
Není normální
brát tvrdé drogy
V rámci rodinných vztahů se respondenti vysoce ztotožňovali zejména s názorem, že manželé
si mají být věrni (71,1% z nich se zcela ztotožnilo s názorem, že manželé si mají být věrní).
V názorech na fyzické trestání dětí se převážná většina respondentů přikláněla k výroku, že
se dítě nemá za žádných okolností trestat, podíl lidí, kteří se klonili k spíše k výroku, že bez
fyzických trestů nelze dítě dobře vychovat, nebyl zanedbatelný (26,3%, což je téměř o 20%
méně, než v roce 2012). Celkově dotazovaní považovali v nadpoloviční většině odpovědí
násilí v rodinách za časté (53,1% - o necelých 15% méně, než v roce 2012).
Míra tolerance respondentů k alkoholu, marihuaně a tvrdým drogám se stejně jako
v předchozích letech velmi lišila. Konzumace alkoholu je nadpoloviční většinou odpovídajících
považována za normální (68,6%), naopak kouření marihuany a především užívání tvrdých
drog je převážně odmítáno (82,1% resp. 97,9%). V případě kouření marihuany a užívání
tvrdých drog byla také nejčastěji uváděna krajní negativní odpověď (u marihuany 55,7%, u
tvrdých drog 92,7%).
Ve srovnání s výsledky šetření v roce 2012 došlo k řadě znatelných posunů v hodnocení.
Došlo k posílení názoru, že manželé si mají být věrni a k výraznému nárůstu příklonu k výroku,
že děti se nemají fyzicky trestat. Výrazně přibylo respondentů, kteří si myslí, že se v rodinách
často vyskytuje domácí násilí (o téměř 57 bodů).
V oblasti hodnocení vztahu k marihuaně a tvrdým drogám se názory víceméně nezměnily.
Zato tolerance k alkoholu výrazně posílila, index tolerance zde stoupl o téměř 22 bodů.
Tabulka č. 26 Intenzita názorů na výchovu v rodinách7
2002
2005
2009
2012
2015
Manželé si mají být věrní
214,0
202,4
221,9
215,0
245,3
Dítě se nemá za žádných
okolností fyzicky trestat
99,4
61,2
66,7
17,9
89,6
Je normální pít alkohol
43,2
53,1
58,9
43,7
65,5
Násilí v rodině se téměř
nevyskytuje
-15,8
-93,6
-61,8
-78,3
-21,4
marihuanu
-184,6
-206,2
-174,7
-184,7
-183,8
Je normální brát tvrdé
drogy
-282,6
-288
-279,8
-282,0
-285,0
7.2. Domácí a sexuální násilí, reakce na setkání s ním
Respondentům, byla předložena baterie výroků, týkajících se domácího násilí. Odpovědi
respondentů jsou shrnuty v tabulkách 27 a 28.
Nejrozporuplnější odpovědi byli u výroku „sexuální zneužívání dětí se téměř nevyskytuje“, kdy
se 41,7% respondentů přiklonilo k názoru, že sexuální násilí na dětech je spíše časté.
Téměř všichni respondenti si myslí, že násilí do vztahu a rodiny nepatří (99,6%), ve vztahu
jsou si lidé rovni (99%), je dobré udržovat kontakty s rodinou a přáteli (98,6%) a že sex je
dobrovolnou záležitostí, ke které by nikdo neměl být nucen (98,6%).
7
Vážená hodnota intenzity názorů byla vypočítána podle následujícího vzorce:
/3x (četnost 1) + 2x (četnost 2) + 1x( četnost 3) - 1x (četnost 4) - 2x (četnost 5) - 3x (četnost 6)/ x 100
počet respondentů
Interval: maximum 300 – minimum -300, kdy 300 je absolutní přijetí výroku a -300 absolutní odmítnutí výroku
32
Nepatrně větší nejistota se projevila v otázce, kdo se může stát osobou ohroženou domácím
násilím a v případě pomoci obětem domácího násilí. K názoru, že obětí domácího násilí se
může stát kdokoli bez ohledu na pohlaví či sociální postavení, se přiklonilo 91,2% respondentů.
Že je dobré osobě hrožené domácím násilím nabídnout pomoc, si myslí 95,3% respondentů a
polici v této situaci považuje za vhodné zavolat 91,2% respondentů.
Vážené průměry názorů na jednotlivé výroky ukazuje tabulka č. 27. Hodnota indexů se
pohybuje od 300 (úplné přijetí výroku) po -300 (úplné odmítnutí výroku).
Tabulka č. 27 Intenzita názorů na domácí násilí
sexuální zneužívání dětí se téměř nevyskytuje
32,3
násilí do vztahu a do rodiny nepatří
281,2
sex je dobrovolnou záležitostí partnerů, se kterou oba souhlasí
276,0
je v pořádku udržovat kontakty se širší rodinou a přáteli
273,3
ve vztahu jsou si lidé navzájem rovni, respektují se a mohou diskutovat o
svých názorech
osobou ohroženou domácím násilím se může stát kdokoliv nehledě na pohlaví
či postavení ve společnosti
je vhodné osobě ohrožené domácím násilím nabídnout pomoc, a to alespoň
předáním kontaktu na odborné organizace
pokud jsme svědky domácího násilí, můžeme zavolat policii, která je
oprávněna zasáhnout
281,1
219,2
245,7
243,9
Tabulka č. 28 Názory respondentů na domácí násilí (abs.)
sexuální zneužívání dětí se
násilí do vztahu a do rodiny
nepatří
sex je dobrovolnou záležitostí
partnerů, se kterou oba
souhlasí
je v pořádku udržovat
kontakty se širší rodinou a
přáteli
1
2
3
4
5
6
35
89
156
136
44
20
418
47
17
1
0
1
415
42
20
3
2
2
398
54
24
5
1
1
je povinností trávit veškerý
volný čas s
partnerem/partnerkou.
sexuální zneužívání dětí je
velmi časté
je běžné doma řešit problémy
násilím
sex patří mezi manželské
povinnosti a lze si ho vynutit i
proti vůli druhého
ve vztahu jsou si lidé
navzájem rovni, respektují se
a mohou diskutovat o svých
názorech
420
45
12
3
2
0
ve vztahu jde o to, kdo má
moc a může druhého ovládat
za pomoci jakýchkoliv
prostředků
osobou ohroženou domácím
násilím se může stát kdokoliv
nehledě na pohlaví či
postavení ve společnosti
303
74
61
23
14
5
osobami ohroženými domácím
násilím jsou výhradně ženy ze
sociálně slabých rodin.
4
osoba ohrožená domácím
násilím pomoc nechce,
takovýto vztah jí vyhovuje,
když v něm setrvává
3
při domácím násilí nemá smysl
volat policii, nemohou s tím nic
dělat, je to problém pouze těch
dvou osob, který se musí
vyřešit za zavřenými dveřmi.
je vhodné osobě ohrožené
domácím násilím nabídnout
pomoc, a to alespoň
předáním kontaktu na
odborné organizace
pokud jsme svědky domácího
násilí, můžeme zavolat policii,
která je oprávněna zasáhnout
350
342
57
66
51
17
50
14
33
2
6
Tabulka č. 29 Názory respondentů na domácí násilí (%)
sexuální zneužívání dětí se
násilí do vztahu a do rodiny
nepatří
sex je dobrovolnou záležitostí
partnerů, se kterou oba
souhlasí
je v pořádku udržovat
kontakty se širší rodinou a
přáteli
ve vztahu jsou si lidé
navzájem rovni, respektují se
a mohou diskutovat o svých
názorech
osobou ohroženou domácím
násilím se může stát kdokoliv
nehledě na pohlaví či
postavení ve společnosti
je vhodné osobě ohrožené
domácím násilím nabídnout
pomoc, a to alespoň
předáním kontaktu na
odborné organizace
pokud jsme svědky domácího
násilí, můžeme zavolat policii,
která je oprávněna zasáhnout
1
2
3
4
5
6
7,3
18,5
32,5
28,3
9,2
4,2
86,4
9,7
3,5
0,2
0
0,2
85,7
8,7
4,1
0,6
0,4
0,4
82,4
11,2
5,0
1,0
0,2
0,2
87,1
9,3
2,5
0,6
0,4
0
63,1
15,4
12,7
4,8
2,9
1,0
osobami ohroženými domácím
násilím jsou výhradně ženy ze
sociálně slabých rodin.
0,8
osoba ohrožená domácím
násilím pomoc nechce,
takovýto vztah jí vyhovuje,
když v něm setrvává
0,6
při domácím násilí nemá smysl
volat policii, nemohou s tím nic
dělat, je to problém pouze těch
dvou osob, který se musí
vyřešit za zavřenými dveřmi.
72,8
71,1
11,9
13,7
10,6
10,4
3,5
2,9
0,4
1,2
sexuální zneužívání dětí je
velmi časté
je běžné doma řešit problémy
násilím
sex patří mezi manželské
povinnosti a lze si ho vynutit i
proti vůli druhého
je povinností trávit veškerý
volný čas s
partnerem/partnerkou.
ve vztahu jde o to, kdo má
moc a může druhého ovládat
za pomoci jakýchkoliv
prostředků
Respondenti byli dotazováni, jestli se obávají ohrožení dětí sexuálním násilím, násilí ze strany
blízké osoby a znásilnění. Zajímalo nás také, v jakém prostředí se nejvíc se obávají sexuálního
napadení či obtěžování. Výsledky ukazují grafy č. 22 a 23.
Pokud jde o ohrožení dětí sexuálním násilím, zhruba třetina respondentů se obává
podprůměrně a vůbec (35,6%), téměř stejný podíl se obává průměrně (34,5%). Nadprůměrné
obavy má 29,9% respondentů. Obavy ze sexuálního obtěžování dětí jsou statisticky významně
vyšší u rodin s dětmi (zejm. s dětmi do 15 let), než u respondentů, co žijí v bezdětné
domácnosti či s dospělými dětmi.
Obavy s násilí ze strany blízké osoby mají respondenti spíše nízké. 79,4% respondentů se jej
obávají podprůměrně či vůbec, naopak nadprůměrně či maximálně se obává 8,8% (45)
respondentů. Překvapivě se neprojevily statisticky významné rozdíly mezi pohlavími ani mezi
různými typy rodinných stavů.
Znásilnění se nadprůměrně a maximálně obává 16,4% z 502 respondentů, naopak
podprůměrně či vůbec se neobává 61,5% respondentů. Obavy ze znásilnění středně silně
korelují s pohlavím respondenta – ženy vykazují vyšší míru obav než muži, přesto i u nich
nejsou příliš vysoké – nadprůměrně a maximálně se obává 23,2% žen (oproti 6,2% mužů),
naopak podprůměrné či žádné obavy má 59,2% žen (oproti 77,8% mužů).
34
Graf č. 22 Obavy z násilí (%)
100%
11,3
90%
80%
18,6
41,6
59,0
70%
60%
34,5
50%
19,9
40%
30%
20,4
19,0
22,3
20%
11,8
10%
16,6
10,8
5,3
3,5
0%
5,4
ohržení dětí sexuálním násilím obava z násilí od blízké osoby
maximálně
nadprůměrně
průměrně
obava ze znásilnění
podprůměrně
vůbec ne
Pokud se jedná o prostor, kde se respondent nejvíce obává sexuálního násilí či obtěžování,
jednoznačně je to volné prostranství – tuto alternativu zvolila téměř polovina respondentů
(z čehož jsou 80% ženy a 20% muži). 46% respondentů se sexuálního napadení či obtěžování
neobává vůbec (z toho 66% mužů a 34% žen). Ostatní alternativy volil jen mizivý počet
respondentů, nejméně se respondenti obávají napadení doma (tuto alternativu zvolily 3 ženy
a 1 muž).
Ti, kteří zvolili možnost „jinde“ uvedli, že se obávají všude (2x), v hospodách a klubech (2x),
ve vlaku (1x).
Potencionálně ohrožující osobou budou zřejmě cizí osoby, neboť jen 4 respondenti uvedli, že
se obávají nějaké známě osoby (žádný z nich nevyužil možnosti specifikovat, o koho jde) a
pouze 1 respondent se obává člena rodiny, který se chová násilně.
Graf č. 23 Prostor, ve kterém se respondent obává sexuálního násilí (%, N=470)
venku na
volném
prostranství;
49,36
v rámci rodiny;
0,85
doma; 0,43
na pracovišti;
1,91
neobává se;
45,96
jinde; 1,49
35
Pokud by se respondent hypoteticky stal obětí trestného činu znásilnění nebo sexuálního
zneužívání, nejčastěji by se obrátil na policii (tuto možnost uvedlo 67,9% ze 449 respondentů),
svěřili by se blízké osobě (14,7%) a vyhledali by odbornou lékařskou /gynekologickou/ pomoc
(10,9%).
Graf č. 24 Reakce na trestný čin znásilnění (%, N=449)
vyhledám
bezplatnou
poradnu; 4,2
svěřím se blízké
osobě; 14,7
nebudu to řešit;
2,2
vyhledám
lékařskou
pomoc; 10,9
obrátím se na
policii; 67,9
Respondenti byli dotazováni, jestli již někdy vyhledali pomoc organizace, která pomáhá
obětem trestných činů (domácího či sexuálního násilí). Ze 472 respondentů, kteří odpověděli
na dotaz, 11 respondentů (2,3%) již vícekrát vyhledalo pomoc takovéto organizace a 17
respondentů (3,6%) tak učinilo již vícekrát. 444 respondenti (94,1%) služeb těchto organizací
nikdy nevyužili.
Častěji těchto služeb využívají ženy (vícekrát nějakou organizaci oslovilo 9 žen a jedenkrát 10
žen).
36
8. Prevence kriminality
8.1 Názory obyvatel na zajištění bezpečnosti a prevence kriminality
Převážná část respondentů (58,6% z celkových 481 odpovědí), se ztotožnila s názorem, že
řád a pořádek jsou důležitější než osobní svoboda a každý musí respektovat veřejné autority
a zachovávat společná pravidla. Tento podíl je o necelá 4% nižší než v roce 2012 a trvá tak
nadále trend oslabování tohoto názoru. Podíl respondentů, kteří dávají přednost osobní
svobodě a právu se rozvíjet bez cizího omezování, činí 41,4%.
Vysoká kriminalita patří k nepříjemným jevům, postihujícím naší společnost a neustále se
hledají cesty, jak tento stav změnit. Dobrá prevence kriminality je, kromě jiného, finančně
náročná. Respondentům byl proto položen dotaz, zda by podpořili návrh, aby každý občan
odváděl ze svého příjmu do městského rozpočtu měsíčně 1% na zvýšení bezpečnosti před
kriminalitou v ulicích Brna (viz. tabulka č. 30).
Tabulka č. 30 Názory na finanční podporu bezpečnosti obyvateli města
Určitě ano
Spíše ano
Spíše ne
Určitě ne
Celkem
Počet
Podíl v %
45
132
157
164
498
9,0
26,5
31,5
32,9
100,0
Vynaložit finanční prostředky ze svého příjmu na zvýšení bezpečnosti obyvatel v ulicích Brna
by byla ochotná třetina respondentů, z čehož 9% odpovědělo, že určitě ano a 26,5% spíše
ano. Nadpoloviční většina respondentů (64,4%) by však podobný návrh nepodpořila. Oproti
roku 2012 můžeme sledovat mírný nárůst ochoty vynakládat část svého příjmu přímo na
prevenci kriminality
Přesvědčení respondentů, že město a stát mají zajistit bezpečnost občanů bez jejich dalšího
finančního zatěžování, zjevně není zapříčiněno tím, že by respondenti subjektivně vnímali
výrazné zlepšení v úrovni kriminality ve městě. 64,1% respondentů je přesvědčeno, že se
v posledních třech letech bezpečnostní situace ve městě nezměnila a 18,1% dokonce, že se
zhoršila. Ve srovnání s rokem 2012 (graf č. 25) vidíme, že ubylo respondentů, kteří si myslí,
že se dlouhodobě bezpečnostní situace zhoršuje a přibylo těch, kteří vývoj kriminality
v posledních třech letech vidí spíše neutrálně a spíše pozitivně (v roce 2005 se k negativní
odpovědi přiklonilo 26,9% respondentů, v roce 2009 31,3%, v roce 2012 34,4% a letos 18,1%,
což je zatím nejlepší výsledek).
Tabulka č. 31 Hodnocení vývoje úrovně kriminality za poslední 3 roky
Počet
4
Podíl v %
0,8
Zlepšila se
83
17,0
Zůstala stejná
313
64,1
Zhoršila se
77
15,8
Výrazně se zhoršila
11
2,3
Celkem
488
100,0
Výrazně se zlepšila
37
Graf č. 25 Hodnocení vývoje úrovně kriminality za poslední 3 roky (%)
80
60
40
20
0
2013
Výrazně se
Zlepšila se
zlepšila
Zůstala
stejná
2012
Zhoršila se
Výrazně se
zhoršila
Bezpečnostní situaci v Brně respondenti ve srovnání s ostatními městy Jihomoravského kraje
nepovažují za znepokojivě horší. Více než polovina dotazovaných (55,1 %) ji považuje za
stejnou jako v celém Jihomoravském kraji, 17% dokonce za lepší. Za horší ji považuje celkem
11,6% dotazovaných.
Ve srovnání s rokem 2012 se více respondentů přiklonilo k pozitivní odpovědi, zhruba o 6%
vzrostl počet respondentů, kteří hodnotí bezpečnostní situaci v Brně jako lepší, než ve zbytku
JMK. Současně o 11,4% poklesl podíl těch, kteří ji hodnotí jako horší než ve zbytku kraje.
Můžeme tedy konstatovat, že se průměrné hodnocení bezpečnosti Brna ve srovnání
s ostatními městy jihomoravského kraje od roku 2012 znatelně zlepšil.
Tabulka č. 32 Srovnání bezpečnostní situace v Brně s ostatními městy Jihomoravského kraje
Počet
6
Podíl v %
1,2
Spíše lepší
85
17,0
Stejná
276
55,1
Spíše horší
52
10,4
Výrazně horší
6
1,2
Neví
76
15,2
Celkem
501
100,0
Podstatně lepší
8.2 Chování lidí jako svědků trestné činnosti
Způsob, jakým se lidé chovají a jakým jednají v nepříjemných či krizových situacích, může
pomoci při řešení bezpečnostních problémů. Jedna z takových krizových situací nastává, když
se člověk stane svědkem krádeže, která se ho bezprostředně netýká. Jak by se v takovém
případě zachovali respondenti, je uvedeno v následující tabulce.
38
Tabulka č. 33 Jednání obyvatel jako svědků krádeže
Nebudu si toho všímat
Zavolám anonymně tísňovou
policejní linku 158
Zavolám tísňovou linku 158 a
představím se
Budu se snažit na zloděje
křikem upozornit okolí
Podle okolností se pokusím
pachatele zadržet
Celkem
2015
Počet
Podíl v %
29
5,8
2012
Podíl v %
10,7
2009
Podíl v %
11,6
2005
Podíl v %
11,2
109
21,7
19,8
25,2
22,8
225
44,8
37,6
29,2
33,2
86
17,1
18,6
19,6
19,4
53
10,6
13,2
14,4
13,4
502
100,0
100
100,0
100,0
Největší podíl dotazovaných, 44,8%, by využil telefonu, pravděpodobně mobilního, a zavolal
na tísňovou linku 158 a představil se. 21,7% respondentů, by také zavolalo na tísňovou linku,
ale anonymně. Křikem by se snažilo na zloděje upozornit a pravděpodobně ho vyrušit 17,6%
odpovídajících a 10,6% respondentů by se snažilo pachatele případně i zadržet. Respondentů,
kteří uvedli, že by si podobného incidentu nevšímali, bylo nejméně, 5,8%.
Pokud se podíváme na aktivitu respondentů z hlediska pohlaví, existují zde malé, ale
statisticky významné rozdíly. Ženy častěji než muži volí křik na kolemjdoucí (o 8% častěji než
muži). Muži zase častěji než ženy volí aktivní řešení problému na místě – o 14% více mužů
než žen by se pokusilo pachatele na místě zadržet.
Jak můžeme vidět v tabulce č. 33, oproti roku 2012 přibylo respondentů, kteří by se při
telefonátu na linku 158, ať už pod svým jménem, nebo anonymně. Téměř na polovinu klesl
podíl respondentů, kteří by situaci vůbec neřešili a mírně ubylo i těch, kteří by se pokusili
pachatele zadržet.
Respondenti byli také dotazováni, jak by se chovali při vyšetřování krádeže jako svědci.
Nejmenší podíl respondentů, 7%, by vůbec nebyl ochoten svědčit. Nejčastěji by byli
respondenti ochotni svědčit anonymně (40,8%). 39,8% respondentů by bylo ochotno svědčit
pod svým jménem a 12,4% by své svědectví policii přímo samo nabídlo.
Oproti roku 2012 tak ubylo respondentů, kteří by svědčili otevřeně, těch, kteří by sami nabídli
svědectví na policii i neochotných svědčit. Naopak se zvýšil podíl respondentů ochotných
svědčit anonymně. Všechny změny jsou však jen velmi malé, v řádu tří procent.
Tabulka č. 34 Chování obyvatel při vyšetřování krádeže
2015
Počet
Podíl v %
Nejsem ochoten (ochotna)
svědčit
Jsem ochoten (ochotna) svědčit
anonymně
2012
Podíl v %
2009
Podíl v %
2005
Podíl v %
35
7,0
10,6
10,8
11,4
203
40,8
34,3
42,1
39,8
Jsem ochoten (ochotna) svědčit
198
39,8
40,6
30,1
33,0
Sám(a) nabídnu svědectví policii
62
12,4
14,6
17,0
15,8
Celkem
498
100,0
100,0
100,0
100,0
39
8.3 Názory na účinnost prevence kriminality mládeže
Prevenci kriminality mládeže je věnována v zemích EU, stejně jako v ČR, poměrně velká
pozornost, realizuje se řada opatření a programů. Lidé již měli dost možností se seznámit
s jejich účinky a mohou je tedy také hodnotit. Výsledky hodnocení jsou zachyceny
v následujících tabulkách.
Respondenti hodnotili pozitivně všechny předložené možnosti prevence kriminality mládeže.
Obecně, na základě získaných odpovědí, lze říci, že většina respondentů zcela neodmítala
žádný z předložených z programů či opatření, hodnocení účinnosti jednotlivých způsobů
prevence se však poměrně lišilo. Všechny nabízené alternativy byly přijímány min 55%
respondentů. Výsledky v tabulce č. 35 jsou uspořádány podle výsledků faktorové analýzy,
která jednotlivé nástroje prevence kriminality rozdělila do čtyř skupin – můžeme je nazvat
„dohled a represe“, „volnočasové aktivity“, „integrační programy“ a „vzdělávání/osvěta“.8
Za nejúčinnější prevenci kriminality mládeže (stejně jako kriminality obecně) jsou považovány
pěší hlídky v ulicích města, tedy prevence prostřednictvím kontroly jednání obyvatel na
veřejných místech. Velkou podporu má i zřizování kamerových systému na veřejných
prostranstvích a veřejně prospěšné práce. Výrazný posun oproti předchozím letům učinila i
podpora lepšího vybavení policie.
Další skupinou hojně podporovaných opatření je budování zařízení pro smysluplné trávení
volného času, budování hřišť a sportovišť a podpora mládežnických organizací, které dětem a
mládeži nabízejí atraktivní možnosti pro trávení volného času.
Účinnost integračních programů pro sociálně slabé, závislé a pro Romy je v průměru třetí
nejlépe hodnocená skupina opatření – nicméně podpora zejm. programů pro Romy je nízká
(nejnižší ze všech nabízených nástrojů prevence kriminality).
V průměru nejhůře je hodnocena účinnost vzdělávacích aktivit – osvětových akcí,
informačních kampaní a činnost poraden.
Tabulka č. 35 Názory na účinnost prevence kriminality mládeže (v%)
Určitě
ano
63,9
53,0
Spíše
ano
28,6
34,2
Spíše
ne
6,0
10,7
Určitě
ne
1,5
2,1
51,6
35,6
11,1
1,7
31,7
28,5
41,1
49,3
22,8
19,7
4,4
2,5
Podpora mládežnických organizací
Zařízení pro trávení volného času
Hřiště a sportoviště
51,3
45,3
42,4
36,0
45,9
43,0
11,5
7,8
12,4
1,3
1,0
2,3
Programy pro mládež ze sociálně slabých rodin
Podpora protidrogových zařízení
Integrační programy pro Rómy
Lepší informovanost občanů o možnostech prevence
kriminality
Poradny a linky důvěry
Osvětové akce (besedy apod.)
38,9
30,9
19,5
45,5
38,7
35,8
14,3
26,7
31,1
1,2
3,7
13,6
25,2
43,2
27,0
4,6
23,6
22,3
40,8
32,8
29,1
37,9
6,6
7,0
Pěší hlídky policie v ulicích
Kamerové systémy na veřejných prostranstvích
Uplatňování obecně prospěšných prací za malé
delikty
Lepší materiální vybavení policie
Předcházení kriminalitě technickými prostředky
8
Rotováno metodou Varimax, míra KMO 0,788, signifikance Bartlettova testu 0,000.
40
Srovnáme-li názory na účinnost jednotlivých opatření prevence kriminality mládeže s výsledky
ankety v roce 2012 prostřednictvím váženého průměru odpovědí, došlo k nárůstu hodnocení
účinnosti všech položek, vyjma integračních programů pro Romy, u kterých se hodnocení
zhoršilo o 16,9 bodu. Nevětší zvýšení podpory je u zlepšení materiálního vybavení policie (o
48,8 bodů).
Tabulka č. 36 Celkové hodnocení účinnosti opatření prevence kriminality9
2015
2012
2009
2005
2002
Pěší hlídky v ulicích
147,5
137,2
130,5
143,4
145,0
Zařízení pro trávení volného času
126,5
119,4
114,4
134,2
134,2
Kamerové systémy na veřejných prostranstvích
125,4
111,4
102,7
124,0
103,8
Podpora mládežnických organizací
124,5
110,2
99,0
126,9
127,8
Obecně prospěšné práce za malé delikty
124,3
109,6
99,6
138,1
115,2
Hřiště a sportoviště
110,7
103,6
106,3
121,0
132,0
Programy pro mládež ze sociálně slabých rodin
106,4
103,7
102,5
133,2
88,8
Předcházení kriminalitě technickými prostředky
81,6
61,9
56,2
37,3
--
Materiální vybavení policie
73,0
29,2
38,8
43,1
51,0
Podpora protidrogových zařízení
Lepší informovanost o možnostech prevence
kriminality
Poradny a linky důvěry
66,3
57,3
71,6
87,0
59,8
57,4
41,1
44,6
50,1
52,0
45,7
35,2
46,7
58,2
44,8
Osvětové akce
25,4
-6,2
8,6
18,1
17,4
Integrační programy pro Romy
16,7
33,6
29,7
22,6
2,6
8.4 Ochota žít v sousedství vybraných kulturních a sociálních zařízení
Pro realizování některých opatření prevence kriminality je potřeba budovat i určitá zařízení, ne
vždy jsou tato zařízení v sousedství přijímána pozitivně. Tabulky č. 37 a 38 ukazují, jak se
respondenti dívají na možnost, že by v jejich sousedství vzniklo některé ze jmenovaných
zařízení. Dokládají tedy jistou míru tolerance respondentů k těmto zařízením a potažmo i míru
tolerance obecně.
Jak je patrné z tabulek týkajících se roku 2015, velmi pozitivně se lidé dívají na sousedství se
zařízeními jako domov důchodců, policejní stanice a kostel či modlitebna, tedy zařízení, která
zpravidla nehrozí větším konfliktem (k pozitivní odpovědi se přiklonilo více než 85%
respondentů). Více než 50% podporu získalo i zřízení jídelny McDonald’s, a zařízení
související se zdravím klientů - ústavu pro duševně nemocné, centra pro zjišťování AIDS.
V letošním roce se staví více než polovina respondentů tolerantně i k výchovnému ústavu a
kontaktnímu centru pro osoby ohrožené drogami. Rockovému klubu, ubytovně pro
bezdomovce a romskému kulturnímu středisku se dostalo pozitivní podpory u více než 25%
respondentů, nejméně jsou respondenti ochotni tolerovat vznik kasina či herny (20%) a
ubytovnu pro imigranty (17%).
9
Vzorec pro výpočet vážených hodnot účinnosti opatření:
100x (2 x četnost odpovědí urč, ano + četnost odpovědí spíše ano - četnost odpovědí spíše ne - 2 x četnost odpovědí urč, ne)
počet respondentů
Hodnoty se pohybují v intervalu od maxima 200b, po minimum – 200b, kde s klesající hodnotou klesá i hodnocení účinnosti
programu.
41
Jednoznačnější výsledky ukazuje celkové skóre tolerance k jednotlivým typům zařízení (tab.
38), kde je patrné, že negativní postoje převažují u zařízení jako ubytovna pro bezdomovce,
ubytovny pro uprchlíky, kontaktního střediska pro ohrožené drogami a romského kulturního
střediska a u zábavních zařízení jako je rockový klub a kasino s ruletou.
Ve srovnání s rokem 2012 můžeme konstatovat nárůst tolerance u dvou třetin položek, vyjma
jídelny McDonalds (pokles o 28,3 bodů), rockového klubu (pokles o 29,4 bodů), romského
kulturního střediska (pokles o 11,4 bodů) a zejména ubytovny pro uprchlíky, kde je v letošním
roce zaznamenán vůbec největší propad tolerance – o necelých 112 bodů.
Naopak největší nárůst tolerance (kolem 40 bodů) je u zřízení centra pro zjišťování AIDS a
policejní stanice.
Tabulka č. 37 Názory na sousedství s vybranými zařízeními (v %)10
Vůbec
nevadilo
2
3
4
5
Silně
vadilo
Domov důchodců
78,5
13,6
5,3
,8
1,0
,8
Policejní stanice
Kostel nebo modlitebna
Jídelna McDonalds
65,9
47,6
21,7
20,7
19,0
19,1
8,9
15,3
18,9
2,4
6,3
9,9
,8
5,0
12,1
1,2
6,9
18,3
Centrum pro zjišťování AIDS
23,6
14,5
24,0
14,1
9,3
14,5
Ústav pro duševně nemocné
Výchovný ústav pro mládež
Kontaktní centrum pro
ohrožené drogami
14,7
13,5
17,3
13,1
27,9
27,9
14,9
13,7
10,4
13,3
14,9
18,4
14,4
12,6
24,2
17,1
11,8
19,9
Rockový klub
14,1
7,8
15,9
13,5
17,1
31,6
Ubytovna pro bezdomovce
Romské kulturní středisko
Kasino s ruletou, herna
6,9
8,9
5,8
6,9
5,2
4,2
23,9
14,5
10,3
22,7
16,1
11,9
17,2
19,7
21,0
22,3
35,6
46,8
Ubytovna pro uprchlíky
3,2
4,2
10,0
10,8
19,4
52,3
10
Seřazeno podle počtu pozitivních odpovědí (1-3).
42
Tabulka č. 38 Ochota žít v sousedství s vybranými zařízeními11
2015
2012
2009
2005
2002
Domov důchodců
262,8
236,3
242,0
260,3
246,6
Policejní stanice
240,4
200,5
209,6
224,0
243,2
Kostel nebo modlitebna
159,1
157,2
164,4
185,0
196,2
Centrum pro zjišťování AIDS
47,6
4,9
32,9
84,6
79,4
Jídelna McDonalds
33,4
61,7
70,6
45,2
71,8
Ústav pro duševně nemocné
26,1
23,9
44,7
92,6
112,4
Výchovný ústav pro mládež
-0,8
-30,2
8,0
21,0
-10,6
Kontaktní centrum pro ohrožené
drogami
-7,7
-38,2
-23,1
27,6
67,8
Ubytovna pro bezdomovce
-65,7
-90,3
-78,9
-25,3
-59,4
-63,6
Rockový klub
-68,6
-39,2
-7,1
-49,2
Romské kulturní středisko
-110,9
-99,5
-112,2
-104,8
-127,4
Kasino s ruletou, herna
-157,9
-141
-111,3
-98,4
-95,8
Ubytovna pro uprchlíky
-177,9
-66,1
-68,2
-90,6
-75,2
8.5 Názory na imigraci
Do naší země přichází řada lidí, kteří opustili své domovy pro špatnou politickou nebo
hospodářskou situaci. Současná migrační vlna, ve spojení s uskutečněnými teroristickými
útoky (i když výzkum probíhal v měsíci říjnu, takže poslední pařížský útok z 15.listopadu už
názory respondentů neovlivnil) výrazným způsobem zahýbala s názorem občanů Brna na
uprchlickou otázku. Rapidní snížení tolerance k uprchlíkům se projevilo již ve výše
prezentovaných výsledcích a bylo znatelné i v dalším dotazu, který se uprchlíků týká.
Většina respondentů se přiklání k spíše názoru, že imigranti jsou v naší zemi cizorodým
prvkem – variantu 4-6 zvolilo 405 ze 481 respondentů (84,3%), zcela krajní negativní názor
uvedlo 213 respondentů, tj. 44,3% (o 26% více, než v roce 2012).
Krajní pozitivní názor, že imigranti jsou pro naši zemi velkým přínosem, uvedlo jen 7
respondentů, tj, 1,4 %, což je o necelé 1,8% méně než v roce 2012. Různý stupeň pozitivního
vnímání (1 – 3) imigrantů uvedlo 76 respondentů, tj. 15,8%, v roce 2012 to bylo 42,2%
respondentů (viz graf č. 26). Toto je vůbec nejhorší výsledek za celou dobu provádění těchto
studií.
Tabulka č. 39 Názory na imigranty (v%, N=481)
Imigranti jsou pro zemi
velkým přínosem
1
2
1,5
2,3
3
4
5
6
12,1 17,3 22,7 44,3
11
Imigranti jsou v naší zemi
cizorodým prvkem
počet respondentů
Interval: maximum 300 – minimum -300, kdy 300 je absolutní přijetí zařízení a -300 absolutní odmítnutí zařízení
.
43
Graf č. 26 Srovnání názoru na imigranty v letech 2012 a 2015 (%)
100
80
60
40
2015
20
0
2012
imigranti jsou pro zemi
velkým přínosem
imigranti jsou v zemi
cizorodým prvkem
8.6 Názory na prostituci
Města, a nejen města, ale především naše legislativa, se stále nedokáží vypořádat se
společensky negativním jevem prostituce. Ani respondenti nebyli jednotní ve svých postojích
k prostituci.
Zhruba desetina respondentů je pro uzákonění prostituce jako živnosti, okolo 15%
respondentů se přiklonilo k názoru, že lze ponechat současný stav nezměněný a že by bylo
dobré prostituci zcela zakázat.
Nadpoloviční většina dotazovaných, 58,9%, považovala za nejvhodnější prostituci uzákonit,
ale uzavřít ji do veřejných domů. Toto stanovisko uvedlo o 2,7% dotazovaných více, než při
předcházejícím šetření.
Ve srovnání s předchozími výzkumy se nejvíce mění položky „ponechat současný stav“ a
„zcela prostituci zakázat.
Tabulka č. 40 Názory na vhodný přístup k prostituci
2015
Podíl v
Počet
%
Prostituci uzákonit jako
živnost
Prostituci uzákonit jako
živnost, ale omezit na veřejné
domy
Ponechat současný stav
Zcela prostituci zakázat
Celkem
2012
Podíl v
%
2009
Podíl v
%
2005
Podíl v
%
2002
Podíl v
%
50
10,7
11,8
8,1
9,7
13,2
275
58,9
56,2
59,9
65,5
55,4
68
74
467
14,6
15,8
100,0
11,6
20,4
100
7,2
24,8
100
8,1
16,7
100
9,7
21,7
100
44
9. Hodnocení podmínek pro každodenní život v Brně
9.1 Hodnocení celkové situace
Každý člověk si přeje bydlet v obci příjemné pro život, obyvatelé Brna nejsou výjimkou. Jak
vidí respondenti celkové podmínky pro každodenní život je uvedeno v tabulce č. 41.
V
dotazníku mohli hodnotit, zda Brno považují za čisté, dobře osvětlené, opravené, s dobrou
městskou dopravou, možnostmi pro kulturní vyžití, s dobrým životním prostředím, dobrou
obchodní sítí, dostatkem sportovišť, dobrou zdravotní péčí, dobrou nabídkou pracovních
příležitostí a dostatkem volných bytů. Mohli uvést, zda ho považují za místo, kde se zde
nekrade a život je v něm zcela bezpečný, mezilidské vztahy jsou výborné, zda město má
výborné vedení, schopné policisty i městské strážníky, zda se zde lidem dobře se žije.
Z hodnocení vyplývá, že mezi respondenty celkově převažoval spíše dobrý pocit ze života
v Brně, vyjma hodnocení množství krádeží se k pozitivní odpovědi přiklonilo více než 50%
odpovídajících.
Nejvíce jsou respondenti spokojeni (více než 75% pozitivních odpovědí)12:
s obchodní sítí, kulturním vyžitím, MHD, zdravotní péčí, celkovou kvalitou života ve městě (ta
je nejhůře hodnocena obyvateli Líšně a Vinohrad – 42% negativních odpovědí, Brna-střed –
38% negativních odpovědí a Králova Pole – 31% negativních odpovědí)13, veřejným
osvětlením, počtem sportovišť (hůře hodnoceno obyvateli Líšně a Vinohrad – 36% negativních
odpovědí) a vedením městské části (nejhůře hodnoceno občany z Brna–střed – 28%
negativních odpovědí a Husovic, Zábrdovic, Židenic – 27% negativních odpovědí).
50-74,9%, tedy ještě převažující pozitivní hodnocení, získala činnost policie, množství
pracovních příležitostí, kvalita mezilidských vztahů (nejhůře u obyvatel sídlišť – přes 50%
negativních odpovědí), činnost městských strážníků (nejhůře hodnoceno obyvateli Bystrce –
42% negativních odpovědí, Králova Pole – 38%, Vinohrad a Líšně – 31%), vedení města
(nejhůře hodnoceno obyvateli Vinohrad a Líšně – 43 negativních hodnocení a Brna-střed 38%
negativních odpovědí), kvalita životního prostředí (nejhůře hodnoceno obyvateli Vinohrad a
Líšně – 43 negativních hodnocení a Brna-střed 39% negativních odpovědí), bezpečnost,
čistota města, vzhled (opravenost) města, nabídka volných bytů (přes 65% negativních
odpovědí v Bystrci).
Pod hranicí spokojenosti (25-49,9% pozitivních odpovědí) byla hodnoceno množství krádeží
ve městě (přes 70% negativních odpovědí Bystrc a Královo Pole, přes 60% Líšeň a
Vinohrady).
Ve srovnání s hodnocením v roce 2012 (viz tabulka č. 42) došlo k pozitivnímu posunu u všech
položek – nejvíce v případě hodnocení množství pracovních příležitostí (11,9 bodů),
mezilidských vztahů (85 bodů), celkové bezpečnosti (80,8 bodů), množství krádeží (72,2
body), kvality životního prostředí (65,5 bodů), vedení městských částí (65,2 bodů), celkové
kvality života (65,1 bodů) a čistoty města (55,8 bodů).
Výčet je uspořádán podle spokojenosti sestupně.
Rozdíly mezi městskými částmi jsou uváděny jen v případě, že jsou statisticky významné (hodnota
sig. Cramerova V pod 0,05).
12
13
45
Tabulka č. 41 Hodnocení situace v Brně (v %)
Má výbornou obchodní
síť
Má výborné možnosti
pro kulturu
Má špatnou
obchodní síť
Má špatné možnosti
pro kulturu
38,3
34,9
20,4
4,8
1,0
,6
33,3
35,1
23,6
5,2
2,0
,8
17,2
38,9
33,8
8,7
,2
1,2
28,8
37,2
16,8
10,4
4,6
2,2
16,5
33,6
31,2
11,5
6,0
1,2
Má hodně sportovišť
14,1
28,8
36,2
11,9
5,4
3,6
Má málo sportovišť
Je dobře osvětlené
11,4
33,7
33,1
16,0
4,4
1,4
Je špatně osvětlené
Má výborné vedení
městské části
7,7
25,5
43,9
14,5
6,2
2,3
Má schopné policisty
5,1
28,8
40,6
17,1
5,3
3,1
6,5
23,8
42,7
15,3
6,3
5,4
7,2
23,9
37,6
20,1
7,8
3,2
4,3
26,6
37,5
17,4
8,8
5,3
2,9
18,3
46,5
18,8
9,8
3,8
6,6
21,9
37,4
19,1
12,7
2,2
3,4
18,6
42,7
23,7
9,3
2,2
Je čisté
4,2
19,2
40,9
20,0
9,0
6,8
Je špinavé
Je dobře opravené
4,4
18,4
40,1
21,2
10,4
5,6
Je špatně opravené
Má dostatek volných
bytů
6,9
17,9
32,4
19,5
11,6
11,6
Téměř se zde nekrade
,4
3,6
29,6
30,2
22,3
13,9
Dobře se zde žije
Má dobrou městskou
dopravu
Má výbornou zdravotní
péči
Má mnoho pracovních
příležitostí
Mezilidské vztahy jsou
výborné
Má schopné městské
strážníky
Má výborné vedení
města
Má výborné životní
prostředí
Život je v něm zcela
bezpečný
46
Špatně se zde žije
Má nevyhovující
městskou dopravu
Má špatnou
zdravotní péči
Má špatné vedení
městské části
Má neschopné
policisty
Má málo pracovních
příležitostí
Mezilidské vztahy
jsou velmi špatné
Má neschopné
městské strážníky
Má špatné vedení
města
Má špatné životní
prostředí
Život je v něm ve
stálém nebezpečí
Má nedostatek
volných bytů
Velmi mnoho se zde
krade
Tabulka č. 42 Hodnocení podmínek pro každodenní život v Brně 14
2015
2012
2009
2005
2002
Má výbornou obchodní síť
Má výborné možnosti pro
kulturu
Má dobrou MHD
196,6
170,9
154,7
175,8
156,4
182,2
144,1
132,7
156,3
163,8
151,4
125,8
99,4
101,8
71,6
Dobře se zde žije
150,4
85,3
71,2
92,6
116,8
Má výbornou zdravotní péči
120,7
103,5
65,9
69,4
96,2
Je dobře osvětlené
105,8
86
54,8
74,6
104,8
Má hodně sportovišť
Má výborné vedení městské
části
102,4
49,3
35,3
50,4
11,8
84,1
18,9
--
--
--
Má schopné policisty
76,5
42,5
26,3
-4,0
18,8
Je dobře opravené
Má mnoho pracovních
příležitostí
Mezilidské vztahy jsou
výborné
Má schopné městské
strážníky
Má výborné životní
prostředí
Má výborné vedení města
Život v Brně je zcela
bezpečný
Je čisté
72,9
21,2
8,8
9,2
76,6
65,5
-53,4
-46,8
-26,8
-27
61,8
-23,2
0,0
-5,4
26,8
51,4
13,1
8,4
-15,6
2
50,1
-15,4
-28,9
-18,4
26,4
44,4
-20,7
14,2
-4,0
15,2
41,3
-39,5
-40,7
-53,5
-23,4
33,5
-22,3
-41,7
-32,3
50,2
Má dostatek volných bytů
11
-14,5
-61,7
-74,5
-83,4
-78,5
-150,7
-129,9
-181,6
-136
Téměř se zde nekrade
14
počet respondentů
Interval: maximum 300 – minimum -300, kdy 300 je absolutní přijetí výroku a -300 absolutní odmítnutí výroku
47
9.2 Problémy, které ve v Brně potřeba přednostně řešit
Na otázku „Které problémy byste řešil přednostně?“ měli respondenti možnost uvést až tři
problémy, celkem se sešlo 734 návrhů. Z analýzy odpovědí vyplynulo následující pořadí
urgentnosti problémů, které by si respondenti přáli, aby městští zastupitelé řešili (tabulka
č.40)15:
Tabulka č. 43 Problémy, které je potřeba ve městě řešit přednostně
Problematika
Body
Lokalita
Kriminalita (omezení krádeží, výtržnictví a
vandalismu, delikvence a alkoholismus mládeže,
drogy, bezdomovectví ad.)
Doprava (provoz ve městě, parkování)
293
Nejvíce Brno-střed, Husovice, Židenice,
Zábrdovice a Vinohrady a Líšeň
284
Všude zhruba stejně
Životní prostředí, zeleň, čistota města
276
Bezpečnost (obecně zajištění osobní bezpečnosti,
zlepšení činnosti policie, kamerový systém, hlídky na
odlehlých místech – parky, zastávky MHD a v okolí
škol)
Problematika menšin (zejm. problémové vztahy
s Romy, integrace, uprchlíci)
144
Nejvíce Husovice, Židenice, Zábrdovice a
sídliště Vinohrady, Líšeň
Nejvíce obě sídliště a Husovice, Židenice,
Zábrdovice
138
Nejvíce Brno-střed a Husovice, Židenice,
Zábrdovice
Sociální oblast (soc. dávky, služby – zejm.
nedostatek domovů pro seniory a péče o ně, péče o
handicapované občany, bezbariérový pohyb po
městě, podpora rodin, zdravotnictví)
Stavební rozvoj (opravy infrastruktury a budov)
100
Nejvíce Husovice, Židenice, Zábrdovice,
Královo Pole, Brno-střed
77
Nejvíce Brno-střed
Volný čas (sport – koupaliště a cyklostezky,
volnočasové aktivity pro děti a seniory, dětská hřiště)
Bydlení (bytová politika, dostupnost bytů, výše
nájmů, opravy městských bytů)
Zaměstnanost (rozvoj pracovních příležitostí (pro
seniory a Romy), podpora podnikání)
Školství (zejm. nedostatek MŠ, podpora
alternativního školství a speciálního školství)
MHD (frekvence, cena)
74
Nejvíce sídliště a Husovice, Židenice,
Zábrdovice
Královo Pole, Bystrc
Brno-Střed
Nejvíce Brno-střed, Královo pole
Politika (změna vedení města, snížení byrokracie,
výběr veřejných zakázek)
16
Korupce
14
Občanská vybavenost
14
Odpady (přesun spalovny do neobydlené části, více
kontejnerů na třídění odpad, snížení poplatku pro ty,
co třídí odpady, zřízení sběrného dvora)
Veřejné osvětlení
13
Kultura (nová koncertní síň, kulturní akce, investice
do kultury)
10
15
69
62
55
25
Nejvíce Vinohrady a Líšeň, Brno-Střed
11
Pozn. počet bodů byl stanoven na základě četnosti a pořadí, ve kterém respondent problematiku uvedl (tj. každá odpověď od
respondenta byla vážena 1-3 body)
48
9.3 Co se v Brně změnilo k lepšímu
Na volnou otázku „Co se v životě města Brna zlepšilo za posledních 5 let?“ odpovědělo celkem
144 respondentů (28,3%), kteří uvedli celkem 241 odpovědí.
Pocit, že se nic nezlepšilo, mělo 8 respondentů (3,3% ze všech odpovědí). Naopak všechno
se zlepšilo podle 2 respondentů. Pozitivně hodnotili občané především změny v:
1. Vzhledu města (55 respondentů, tj. 22,8% ze všech odpovědí),
zejména celkový vzhled veřejných prostorů, stavební úpravy (Zelný trh), opravy
budov (zejm. historických) a nové stavby.
2. Městské hromadné dopravě (34 respondentů, tj. 14,1%),
3. Životním prostředí (30 respondentů, tj. 12,4%),
zejména zeleň, parky, čistotu ulic.
4. Dopravní situaci – opravy komunikací, obchvaty, rychlost dopravy atd. (26
respondentů, tj.10,8%)
5. Podmínkách pro sport a volný čas (21 respondentů, tj. 8,7%),
např. hřiště pro děti, cyklostezky, sportoviště, nabídka volnočasových aktivit
6. Kultuře (19 respondentů, tj. 8,4%).
7. Obchodní vybavenosti (17 respondentů, tj. 7%),
zejména nabídka obchodů a kvalitnější služby
8. Bezpečnosti (12 respondentů, tj. 5%),
např. práci městské policie, kamerový systém, méně žebrajících osob v centru.
9. Sociální sféře (11 respondenti, tj. 4,6%),
Zejména nabídka pracovních míst, možnosti studia, zdravotní péče, mezilidské
vztahy
10. Na úřadech (3 respondenti, tj. 1,2%),
Činnost magistrátu, ochota úředníků
9.4 Stěhování mimo Brno
Zda jsou lidé s městem spokojeni či nespokojeni mohou také ukázat úvahy
o
stěhování z Brna jinam. Proto byl tento dotaz respondentů položen. Odpovědi jsou uvedeny
v následující tabulce č. 44.
Tabulka č. 44 Úvahy o migraci z Brna
2015
2012
2009
2005
2002
Počet
Podíl v %
Podíl v %
Podíl v %
Podíl v %
Podíl v %
Nikdy neuvažoval(a)
270
54,0
43,3
43,7
54,7
51,8
Napadlo mě to
166
33,2
45,3
45,7
37,9
37,6
Vážně o tom uvažuji
53
10,6
8,9
6,8
6,2
8,2
11
2,2
2,5
3,8
1,2
2,4
500
100,0
100
100
100
100
Podnikám konkrétní
kroky k odstěhování
Celkem
49
O stěhování mimo Brno nikdy neuvažovalo 54% respondentů, 33,2% uvedlo, že podobná
myšlenka je již napadla. Vážně o tom však uvažuje 10,6% respondentů, ale jen 2,2% už
podniklo kroky k naplnění tohoto záměru. V porovnání se šetřením v roce 2012 se sice
nepatrně zvýšil podíl těch, kteří vážně uvažují nad odstěhováním z Brna, zároveň ale klesl i
podíl těch, které stěhování z města napadlo i těch, kteří o něm vůbec neuvažují.
Na otázku „Jaké tři hlavní důvody máte pro úvahy o odstěhování z města?“ odpověděli celkem
64 respondenti (10,2%), kteří uvedli celkem 120 důvodů. Každá odpověď byla vážena 1-3
body podle pořadí.
Tabulka č. 45 Důvody stěhování mimo Brno
Důvody
Nekvalitní životní prostředí
Rodinné důvody, děti, stěhování za rodinou/partnerem
Bezpečnost
Finanční důvody – vysoké náklady ve městě
Bytové důvody – vysoké ceny v Brně, touha po domě
Pracovní uplatnění
Dopravní situace
Studium
Počet bodů
126
39
37
28
21
14
6
4
Za hlavní důvod stěhování z Brna bylo uváděno stejně jako v roce 2012 zejména špatné
životní prostředí. Následovaly rodinné, bezpečnostní, finanční a bytové důvody.
50
10. Kamerové monitorovací systémy
Po zavedení monitorovacích kamerových systémů ke zvýšení bezpečnosti obyvatelstva měli
lidé k jeho využívání původně výhrady. Postupně si však mnozí začali uvědomovat přínos
těchto systémů pro bezpečnost, což dokládají analýzy z předchozích let i současné odpovědi
respondentů na dotaz, zda se cítí bezpečněji na prostranstvích monitorovaných kamerovým
systémem. Z odpovědí jednoznačně vyplývá, že 78,4%% respondentů (cca o 4% více, než
v roce 2012) se cítí na prostranstvích sledovaných kamerovými systémy rozhodně nebo spíše
bezpečněji.
Tabulka č. 46 Hodnocení zvýšení pocitu bezpečí díky kamerovému systému
Počet
Podíl v %
Rozhodně ano
185
38,8
Spíše ano
189
39,6
Spíše ne
82
17,2
Rozhodně ne
21
4,4
Celkem
477
100,0
Tabulka č. 47 Podpora zřizování a rozšiřování kamerových systémů
Počet
Podíl v %
Ano, vždy
154
32,5
Částečně ano, zejména v rizikových lokalitách
227
47,9
Spíše ne, pouze v rizikových lokalitách
61
12,9
Ne, je to omezování osobní svobody
17
3,6
Nevím
15
3,2
Celkem
474
100,0
S pocitem větší bezpečnosti souvisí i značně vysoká podpora zřizování a rozšiřování
kamerových systémů na veřejných prostranstvích. 32,5% respondentů podporovalo kamerové
systémy na všech veřejných prostranstvích. Téměř polovina respondentů, přesně 47,9%, byla
pro zřízení kamerových systémů na většině veřejných prostranství, zejména v rizikových
oblastech a dalších 12,9% podporovalo kamerové systémy, ale jenom v rizikových lokalitách.
Za omezování osobní svobody monitorovací kamerové systémy považuje jen 3,6%
respondentů.
Ve srovnání s rokem 2012 o 12% narostla bezvýhradná podpora kamerových systémů a ubylo
těch, kteří kamery zcela odmítají (o 1,5%). Zároveň nepatrně poklesl i podíl respondentů, kteří
jsou s rozšířením kamerového systému svolní alespoň v rizikových lokalitách (o necelých 8
%). Částečná podpora kamerových systémů, zejména v rizikových lokalitách, zůstala zcela
stejná.
Za riziková místa, tedy prostory, kde je především vhodné budovat kamerové systémy,
respondenti považovali především centrum města, křižovatky a parkoviště. Instalace
kamerových systémů v okolí bydliště respondenta měla nejmenší podporu, přesto však 60%
respondentů by přivítala kamerové systémy i tady. 17% respondentů instalaci kamer v okolí
51
bydliště odmítá. Statisticky významně více přijatelné16 jsou kamery v okolí bydliště u
respondentů z Husovic, Židenic a Zábrdovic (74%), Brna-střed (65,3%) a Líšně a Vinohrad
(64,1%). Nadpoloviční souhlas získaly i kamery v oblasti Králova Pole (55,4%). Naopak spíše
odmítány byly kamery v Bystrci (45% pozitivních hlasů).
Oproti roku 2012 vzrostla podpora kamerových systémů ve všech oblastech (centrum o 13%,
křižovatky o 8%, okolí bydliště o 10%), kromě parkovišť, kde se nezměnila.
Tabulka č. 48 Názor na instalaci nových kamer
Centrum města
Křižovatky/komunikace
Parkoviště
Okolí bydliště
Ano
Ne
Nevím
Počet
405
28
43
%
85,1
5,9
9,0
Počet
389
45
40
%
82,1
9,5
8,4
Počet
370
49
55
%
78,1
10,3
11,6
Počet
288
84
103
%
60,6
17,7
21,7
Celkem
476
100,0
474
100,0
474
100,0
475
100,0
Graf č. 27 Názor na instalaci nových kamer
100,0
80,0
60,0
40,0
Okolí bydliště
Parkoviště
20,0
Křižovatky/komunikace
0,0
Ano
Centrum města
Ne
Nevím
Přestože lidé zřizování kamerových systémů podporují, z odpovědí na dotazy, týkající se míry
informovanosti o využívání kamerových systémů a znalosti prostor, které jsou kamerovými
systémy monitorovány, vyplývá, že míra informovanosti je stále dosti nízká. Jenom 31,5%
dotazovaných odpovědělo, že jsou více či méně o využívání kamerových systému informováni
a pouze 40,6% dotazovaných ví dobře nebo alespoň částečně, která veřejná prostranství jsou
v Brně kamerovým systémem monitorována. Nárůst informovanosti o využívání kamerových
systému je oproti roku 2012 cca 12%, informovanost ohledně rozmístění kamer se zvýšila o
14%.
16
Hodnota signifikance Cramerova V je 0,007.
52
Tabulka č. 49 Respondent má dostatek informací o využívání kamerových systémů
Počet
Podíl v %
Rozhodně ano
37
7,7
Spíše ano
114
23,8
Spíše ne
231
48,2
Rozhodně ne
97
20,3
Celkem
479
100,0
Tabulka č. 50 Znalost, která prostranství jsou monitorována kamerovým systémem
Počet
Podíl v %
Rozhodně ano
34
7,1
Spíše ano
160
33,5
Spíše ne
206
43,2
Rozhodně ne
77
16,1
Celkem
477
100,0
53
11. Shrnutí výsledků průzkumu
Názory na bezpečnostní problémy
Respondenti nejvíce pociťují riziko dopravních nehod, obávají se ohrožení dětí návykovými
látkami a o jejich celkovou bezpečnost, výtržnictví a kapesních krádeží. Spíše neutrálně se
staví k riziku přepadení, vykradení bytu a hospodářského zločinu. Naopak nejméně se občané
Brna obávají znásilnění, vraždy a slabší obavy jsou i u krádeže automobilu
Z hlediska místa bydliště hodnotili respondenti své obavy jako nadprůměrné ve více než 50%
v těchto oblastech: Brno-Střed (dopravní nehody, obavy o bezpečnost dětí, obavy z ohrožení
dětí návykovými látkami), Husovice, Židenice a Zábrdovice (výtržnictví), Královo Pole (obavy
o bezpečnost dětí, obavy z ohrožení dětí návykovými látkami), Bystrc (dopravní nehody). Ve
všech MČ se více než 40% respondentů nadprůměrně obává výtržnictví. Obava z kapesních
krádeží je nejsilnější v Husovicích, Židenicích, Zábrdovicích (42,6%).
Oproti předchozím letům došlo ke snížení obav v 7 z 11 zkoumaných oblastí. Trvale sestupnou
tendenci sledujeme již od roku 2002 v případě strachu z přepadení, letos poprvé se koeficient
obav z přepadení posunul do kladných čísel (více osob tedy hodnotí obavy z přepadení jako
podprůměrné, než jako nadprůměrné).
Od roku 2005 trvale klesají obavy z krádeže auta, o bezpečnost dětí, a z ohrožení dětí
návykovými látkami.
Oproti roku 2015 se také snížily obavy z kapesních krádeží (zde je ze všech typů ohrožení
vůbec největší pokles obav – koeficient obav klesl o více než 30 bodů oproti roku 2012).
Naopak značný nárůst obav oproti roku 2012 je zaznamenán v případě dopravních nehod a
výtržnictví, zvýšily se i obavy ze znásilnění a vražd (tyto dva faktory mají neustále kolísavou
tendenci, možná způsobenou aktuálně řešenými kauzami v médiích).
Názory na vývoj trestné činnosti v Brně a na zdroje ohrožení
Svědkem trestné činnosti se v posledních dvou letech stalo 157 respondentů, případně jejich
rodinných příslušníků, tj. 30,9% z celkových 508, kteří odpověděli na dotaz. Obětí trestného
činu nebo pokusu o něj se v uplynulých dvou letech stalo 112 respondentů nebo jejich
rodinných příslušníků, tj. 22%. Oproti roku 2012 tak v obou případech došlo ke snížení,
v případě obětí o 13%, u svědků o 8,5%.
Ve srovnání s rokem 2012 klesl podíl osob, které se domnívají, že trestná činnost roste a mírně
se zvýšil podíl respondentů, kteří mají pocit, že trestná činnost je stále stejná. Výrazně narostl
počet respondentů, kteří vývoj kriminality nedokáží posoudit.
Z 509 respondentů uvedlo 125 (24,6%), že trestná činnost v Brně v posledních dvou letech
roste, to je o 12% méně než v roce 2012. Názor, že úroveň trestné činnosti se nemění, mělo
195 respondentů (38,3%), to je o 2% více než v roce 2012. Pocit, že v posledních dvou letech
trestná činnost klesla, mělo 20 respondentů (3,9%), tj. de facto stejně, jako při předchozím
šetření (3,6%).
Jako zdroj možného ohrožení považovali respondenti nejvíce Romy (42%). Obavy z ohrožení
ostatními skupinami uváděli respondenti významně méně často. Více než 10% respondentů
se obává narkomanů, profesionálních zlodějů a recidivistů. Obavy z extremistů letos klesly
9,7% a 6,3% respondentů uvedla, že v nich nevzbuzuje obavy žádná skupina obyvatel.
Ohrožení jinými skupinami obyvatel uvedlo 4,1 % respondentů, konkrétně uváděli nejčastěji
imigranty (14 respondentů), ostatní skupiny při letošním výzkumu respondenty až tolik netrápí.
3x byli zmíněni bezdomovci, sousedé a politici, 2x vandalové. Jedenkrát byli zmíněni podomní
obchodníci, alkoholici, sprejeři a soudci. 1 respondent se bojí všech nabízených skupin.
Ze srovnání s výsledky anket v roce 1996, 2002, 2005, 2009 a 2012 vyplývá, že u všech skupin
je tendence vývoje kolísavá. Ve srovnání s rokem 2012 opět poklesly obavy z extrémistů,
profesionálních zlodějů a narkomanů. Naopak vzrost počet osob, které se cítí být ohroženy
recidivisty. Víceméně stagnaci můžeme sledovat v případě Romů a osob, které se neobávají
žádné skupiny.
54
Opatření obyvatel pro zvýšení osobní bezpečnosti
Dlouhodobě se vývoj opatření, která přijímají lidé pro zvýšení osobní bezpečnosti
i
bezpečnosti majetku, ve většině sledovaných položek stejně jako v předchozích letech
výrazně nemění.
K nejvyužívanějším opatřením pro zvýšení bezpečnosti podle odpovědí respondentů i nadále
patří nepouštět neznámé osoby do bytu (87,6%) a vyhýbat se nebezpečným místům (73,7%).
Necelá polovina respondentů také uvedla, že si opatřili bezpečnostní dveře a že si ve
večerních a nočních hodinách chodí naproti, doprovází se. Třetina respondentů uvedla, že
večer nevychází. 28,5% odpovídajících si pořídilo nějaký obranný prostředek, nikoli však
střelnou zbraň či plynovou pistoli. Osmina respondentů má ke zvýšení bezpečnosti cvičeného
psa a 9% absolvovala kursy sebeobrany. Plynovou pistoli vlastní 5% a střelnou zbraň 3%
respondentů.
18 respondentů (3%) si zajišťuje vyšší bezpečnost jiným opatřením - nejčastěji respondenti
uvedli, že nosí pepřový sprej (8x), jsou ostražití (3x) a obecně se snaží chovat bezpečně zejm.
ve večerních hodinách – po 1 respondentovi uvedlo, že si hlídá osobní věci, v případě obav
telefonuje, nenosí u sebe moc peněz, chodí potmě jen s doprovodem. 3 respondenti uvedli,
že mají v bytě/domě elektronický zabezpečovací systém.
Při srovnání s předchozími lety, došlo ve většině položek k nepatrnému zvýšení (v jednotkách
procent), s výjimkou vyhýbání se nebezpečným místům (téměř beze změny) a počtu lidí, kteří
mají jiný obranný prostředek (ne plynovou pistoli či střelnou zbraň-pokles o 3,2%) či cvičeného
psa (pokles o 1%). Největší změna nastala v podílu osob, které z bezpečnostních důvodů
večer nevycházejí – došlo zde k nárůstu o 8%, čímž se toto bezpečnostní opatření dostalo na
úroveň roku 2002.
Názory na práci policie
V hodnocení práce Policie ČR a Městské policie měla převahu spokojenost (64,9% na území
celého Brna a 64,3% v místě bydliště), přičemž nejčastěji volili respondenti variantu spíše
spokojen/a (58,9% na území celého Brna a 56,6% v místě bydliště).
Srovnáme-li výsledky hodnocení práce Policie ČR i Městské policie na území celého Brna
s předcházejícími šetřeními v roce 1996, 2002, 2005, 2009 a 2012, můžeme nadále sledovat
trend zvyšující se spokojenosti, který má sice výkyvy, nicméně stále kontinuálně klesá počet
respondentů, kteří hodnotí práci obou policií spíše negativně, a zvyšuje se počet spíše
pozitivních hodnocení.
V případě působení policií na území celého Brna se oproti roku 2012 zvýšil podíl osob, které
jsou s jejich prací spíše spokojeny (o 6,3%) a klesl počet velmi nespokojených respondentů (o
4,3%). Zbylé dvě kategorie (zcela nespokojení a spíše spokojení) se téměř nezměnily.
V případě práce policie v místě bydliště respondenta můžeme opět vidět posun k pozitivnímu
hodnocení, kdy podíl zcela a spíše negativních odpovědí klesá (o 6,6%, resp. 1,4%), a zároveň
se zvyšuje podíl spíše či zcela spokojených respondentů (o 4,3%, resp. 3,7%). Největší podíl
zcela nebo spíše spokojených respondentů je v oblasti Židenice, Zábrdovice, Husovice (79%)
a Brně střed (70,5%). I v ostatních částech je však spokojenost poměrně vysoká (pohybuje se
mezi 55 a 60%). Největší podíl zcela nebo spíše nespokojených respondentů je v oblasti
Vinohrad a Líšně (44,8%).
Počet policistů a strážníků v ulicích města Brna považuje necelá polovina z 509 respondentů
(44,2%) za nedostačující, spokojena byla zhruba čtvrtina respondentů (27,9%). Stejný počet
(27,9%) nedokáže posoudit. Oproti roku 2012 kleslo zhruba o 5% procento spokojených
respondentů, ti se přesunuli do skupiny respondentů, kteří neví, jestli je počet policistů v ulicích
dostatečný.
Co se týče počtu obvodních oddělení policie v Brně, třetina respondentů, kteří odpověděli, tj.
31%, považují počet obvodních oddělení za dostatečný. Zvýšení počtu obvodních oddělení by
přivítalo 17,1% respondentů. Oproti roku 2012 se tyto výsledky de facto nezměnily (více tab.
21).
55
Z hlediska výskytu policistů v ulicích, nadpoloviční většina respondentů je postrádá na
sídlištích Líšeň a Vinohrady (60,7%) a v oblasti Husovice, Židenice, Vinohrady (53,5%). Na
nedostatečný počet obvodních oddělení PČR si opět stěžovali obyvatelé Líšně a Vinohrad
(43,9%).
Hodnocení výchovného klimatu v rodinách, problematika domácího a sexuálního násilí
V rámci rodinných vztahů se respondenti vysoce ztotožňovali zejména s názorem, že manželé
si mají být věrni (71,1% z nich se zcela ztotožnilo s názorem, že manželé si mají být věrní).
V názorech na fyzické trestání dětí se převážná většina respondentů přikláněla k výroku, že
se dítě nemá za žádných okolností trestat, podíl lidí, kteří se klonili k spíše k výroku, že bez
fyzických trestů nelze dítě dobře vychovat, nebyl zanedbatelný (26,3%, což je téměř o 20%
méně, než v roce 2012). Celkově dotazovaní považovali v nadpoloviční většině odpovědí
násilí v rodinách za časté (53,1% - o necelých 15% méně, než v roce 2012).
Míra tolerance respondentů k alkoholu, marihuaně a tvrdým drogám se stejně jako
v předchozích letech velmi lišila. Konzumace alkoholu je nadpoloviční většinou odpovídajících
považována za normální (68,6%), naopak kouření marihuany a především užívání tvrdých
drog je převážně odmítáno (82,1% resp. 97,9%). V případě kouření marihuany a užívání
tvrdých drog byla také nejčastěji uváděna krajní negativní odpověď (u marihuany 55,7%, u
tvrdých drog 92,7%).
Ve srovnání s výsledky šetření v roce 2012 došlo k posílení názoru, že manželé si mají být
věrni a k výraznému nárůstu příklonu k výroku, že děti se nemají fyzicky trestat. Výrazně
přibylo respondentů, kteří si myslí, že se v rodinách často vyskytuje domácí násilí (o téměř 57
bodů).
Respondenti byli dotazováni, jestli se obávají ohrožení dětí sexuálním násilím, násilí ze strany
blízké osoby a znásilnění. Zajímalo nás také, v jakém prostředí se nejvíc se obávají sexuálního
napadení či obtěžování.
Pokud jde o ohrožení dětí sexuálním násilím, největší podíl respondentů se obává
podprůměrně a vůbec (35,6%), téměř stejný podíl se obává průměrně (34,5%). Nadprůměrné
obavy má 29,9% respondentů. Obavy ze sexuálního obtěžování dětí jsou vyšší u rodin s dětmi
(zejm. s dětmi do 15 let), než u respondentů, co žijí v bezdětné domácnosti či s dospělými
dětmi.
Obavy s násilí ze strany blízké osoby mají respondenti spíše nízké. 79,4% respondentů se jej
obávají podprůměrně či vůbec, naopak nadprůměrně či maximálně se obává 8,8% (45)
respondentů. Překvapivě se neprojevily statisticky významné rozdíly mezi pohlavími ani mezi
různými typy rodinných stavů.
Znásilnění se nadprůměrně a maximálně obává 16,4% z 502 respondentů, naopak
podprůměrně či vůbec se neobává 61,5% respondentů. Obavy ze znásilnění středně silně
korelují s pohlavím respondenta – ženy vykazují vyšší míru obav než muži, přesto i u nich
nejsou příliš vysoké – nadprůměrně a maximálně se obává 23,2% žen (oproti 6,2% mužů),
naopak podprůměrné či žádné obavy má 59,2% žen (oproti 77,8% mužů).
Pokud se jedná o prostor, kde se respondent nejvíce obává sexuálního násilí či obtěžování,
jednoznačně je to volné prostranství – tuto alternativu zvolila téměř polovina respondentů
(z čehož jsou 80% ženy a 20% muži). 46% respondentů se sexuálního napadení či obtěžování
neobává vůbec (z toho 66% mužů a 34% žen). Ostatní alternativy volil jen mizivý počet
respondentů, nejméně se respondenti obávají napadení doma (tuto alternativu zvolily 3 ženy
a 1 muž).
Prevence kriminality
Z výsledků šetření vyplývá, že 64,1% respondentů je přesvědčeno, že se v posledních třech
letech bezpečnostní situace ve městě nezměnila a 18,1% dokonce, že se zhoršila. Ve srovnání
s rokem 2012 ubylo respondentů, kteří si myslí, že se dlouhodobě bezpečnostní situace
zhoršuje a přibylo těch, kteří vývoj kriminality v posledních třech letech vidí spíše neutrálně a
spíše pozitivně.
Bezpečnostní situaci v Brně respondenti ve srovnání s ostatními městy Jihomoravského kraje
nepovažují za znepokojivě horší. Více než polovina dotazovaných (55,1 %) ji považuje za
56
stejnou jako v celém Jihomoravském kraji, 17% dokonce za lepší. Za horší ji považuje celkem
11,6% dotazovaných.
Ve srovnání s rokem 2012 se více respondentů přiklonilo k pozitivní odpovědi, zhruba o 6%
vzrostl počet respondentů, kteří hodnotí bezpečnostní situaci v Brně jako lepší, než ve zbytku
JMK. Zároveň o 11,4% poklesl podíl těch, kteří ji hodnotí jako horší než ve zbytku kraje.
Můžeme tedy konstatovat, že se průměrné hodnocení bezpečnosti Brna ve srovnání
s ostatními městy jihomoravského kraje od roku 2012 znatelně zlepšil.
Respondenti hodnotili pozitivně všechny předložené možnosti prevence kriminality mládeže.
Za nejúčinnější prevenci kriminality mládeže (stejně jako kriminality obecně) jsou považovány
pěší hlídky v ulicích města, tedy prevence prostřednictvím kontroly jednání obyvatel na
veřejných místech. Velkou podporu má i zřizování kamerových systému na veřejných
prostranstvích a veřejně prospěšné práce. Další skupinou velmi podporovaných opatření je
budování zařízení pro smysluplné trávení volného času, budování hřišť a sportovišť a podpora
mládežnických organizací, které dětem a mládeži nabízejí atraktivní možnosti pro trávení
volného času.
Srovnáme-li názory na účinnost jednotlivých opatření prevence kriminality mládeže s výsledky
ankety v roce 2012 prostřednictvím váženého průměru odpovědí, došlo k nárůstu hodnocení
účinnosti všech položek, vyjma integračních programů pro Romy, u kterých se hodnocení
zhoršilo. Nevětší zvýšení podpory je u zlepšení materiálního vybavení policie.
Ve srovnání s rokem 2012 můžeme konstatovat nárůst tolerantnosti. Respondenti vyjadřovali
svůj postoj ke vzniku různých typů zařízení v blízkosti jejich bydliště. Projevil se nárůst
tolerance u dvou třetin předkládaných položek, vyjma jídelny McDonalds (pokles o 28,3 bodů),
rockového klubu (pokles o 29,4 bodů), romského kulturního střediska (pokles o 11,4 bodů) a
zejména ubytovny pro uprchlíky, kde je v letošním roce zaznamenán vůbec největší propad
tolerance – o necelých 112 bodů. Naopak největší nárůst tolerance (kolem 40 bodů) je u
zřízení centra pro zjišťování AIDS a policejní stanice.
Rapidní snížení tolerance k uprchlíkům se i v dalším dotazu, který se uprchlíků týkal. Většina
respondentů se přiklání k spíše názoru, že imigranti jsou v naší zemi cizorodým prvkem –
variantu 4-6 zvolilo 405 ze 481 respondentů (84,3%), zcela krajní negativní názor uvedlo 213
respondentů, tj. 44,3% (o 26% více, než v roce 2012).
Krajní pozitivní názor, že imigranti jsou pro naši zemi velkým přínosem, uvedlo jen 7
respondentů, tj, 1,4 %, což je o necelé 1,8% méně než v roce 2012. Různý stupeň pozitivního
vnímání (1 – 3) imigrantů uvedlo 76 respondentů, tj. 15,8%, v roce 2012 to bylo 42,2%
respondentů (viz graf č. 26). Toto je vůbec nejhorší výsledek za celou dobu provádění těchto
studií.
V přístupu k prostituci nadpoloviční většina dotazovaných, 58,9%, považovala za nejvhodnější
prostituci uzákonit, ale uzavřít ji do veřejných domů. Zhruba desetina respondentů je pro
uzákonění prostituce jako živnosti, okolo 15% respondentů se přiklonilo k názoru, že lze
ponechat současný stav nezměněný a že by bylo dobré prostituci zcela zakázat.
Hodnocení města
Z dotazů týkajících se hodnocení kvality života v Brně vyplývá, že mezi respondenty celkově
převažoval spíše dobrý pocit ze života v Brně, vyjma hodnocení množství krádeží se
k pozitivní odpovědi přiklonilo více než 50% odpovídajících.
Nejvíce jsou respondenti spokojeni (více než 75% pozitivních odpovědí) s obchodní sítí,
kulturním vyžitím, MHD, zdravotní péčí, celkovou kvalitou života ve městě, veřejným
osvětlením, počtem sportovišť a vedením městské části.
50-74,9% pozitivních hlasů, tedy ještě převažující pozitivní hodnocení, získala činnost policie,
množství pracovních příležitostí, kvalita mezilidských vztahů, činnost městských strážníků,
vedení města, kvalita životního prostředí, bezpečnost, čistota města, vzhled (opravenost)
města, nabídka volných bytů.
Pod hranicí spokojenosti (25-49,9% pozitivních odpovědí) byla hodnoceno množství krádeží
ve městě.
57
Ve srovnání s hodnocením v roce 2012 došlo k pozitivnímu posunu u všech položek – nejvíce
v případě hodnocení množství pracovních příležitostí, mezilidských vztahů, celkové
bezpečnosti, množství krádeží, kvality životního prostředí, vedení městských částí, celkové
kvality života a čistoty města.
Pokud jde o změny, které respondenti hodnotili jako pozitivní, nejvíce bylo uváděno zlepšení
vzhledu města (opravy budov a veřejných prostor), MHD a životní prostředí (zejm. čistota ulic
a úprava zeleně).
O stěhování mimo Brno nikdy neuvažovalo 54% respondentů, 33,2% uvedlo, že podobná
myšlenka je již napadla. Vážně o tom však uvažuje 10,6% respondentů, ale jen 2,2% už
podniklo kroky k naplnění tohoto záměru. Důvodem pro stěhování je nejvíce životní prostředí,
rodinné důvody a bezpečnost.
Kamerový systém
Z analýzy jednoznačně vyplývá, že 78,4%% respondentů (cca o 4% více, než v roce 2012) se
cítí na prostranstvích sledovaných kamerovými systémy rozhodně nebo spíše bezpečněji.
S pocitem větší bezpečnosti souvisí i značně vysoká podpora zřizování a rozšiřování
kamerových systémů na veřejných prostranstvích. 32,5% respondentů podporovalo kamerové
systémy na všech veřejných prostranstvích. Téměř polovina respondentů, přesně 47,9%, byla
pro zřízení kamerových systémů na většině veřejných prostranství, zejména v rizikových
oblastech a dalších 12,9% podporovalo kamerové systémy, ale jenom v rizikových lokalitách.
Za omezování osobní svobody monitorovací kamerové systémy považuje jen 3,6%
respondentů. Ve srovnání s rokem 2012 o 12% narostla bezvýhradná podpora kamerových
systémů a ubylo těch, kteří kamery zcela odmítají (o 1,5%).
Za riziková místa, tedy prostory, kde je především vhodné budovat kamerové systémy,
respondenti považovali především centrum města, křižovatky a parkoviště. Instalace
kamerových systémů v okolí bydliště respondenta měla nejmenší podporu, přesto však 60%
respondentů by přivítala kamerové systémy i tady.
Oproti roku 2012 vzrostla podpora kamerových systémů ve všech oblastech (centrum o 13%,
křižovatky o 8%, okolí bydliště o 10%), kromě parkovišť, kde se nezměnila.
Seznam tabulek
58
Tabulka č.1 Obavy obyvatel z konkrétních bezpečnostních problémů (abs.) ......................... 9
Tabulka č.2 Koeficient obav z jednotlivých druhů bezpečnostních problémů v roce 2015...... 9
Tabulka č. 3 Koeficient obav z jednotlivých druhů bezpečnostních problémů (meziroční
srovnání) ..............................................................................................................................11
Tabulka č.4 Skupiny občanů, které vzbuzují pocit ohrožení (2015) ...................................13
Tabulka č.5 Vývoj názorů na skupiny občanů, kterými se lidé cítí být ohroženi (v%) .........14
Tabulka č. 6 Obavy z ohrožení kapesními krádežemi (v %).................................................15
Tabulka č. 7 Obavy z ohrožení přepadením (v %) ................................................................16
Tabulka č. 8 Obavy z ohrožení krádežemi aut (v %) ............................................................16
Tabulka č. 9 Obavy z ohrožení bytovými krádežemi (v %) ...................................................17
Tabulka č. 10 Obavy z ohrožení znásilněním (v %) ............................................................18
Tabulka č. 11 Obavy o bezpečnost dětí (v %) ......................................................................19
Tabulka č. 12 Obavy z ohrožení vraždou (v %) ....................................................................19
Tabulka č. 13 Obavy z ohrožení hospodářským zločinem (v %) ..........................................20
Tabulka č. 14 Obavy z ohrožení dopravními nehodami (v %) ..............................................21
Tabulka č. 15 Obavy z ohrožení výtržnictvím (v %) .............................................................22
Tabulka č. 16 Ohrožení dětí návykovými látkami (v %)........................................................22
Tabulka č. 17 Opatření obyvatel pro výšení osobní bezpečnosti 2015 .................................24
Tabulka č. 18 Vývoj opatření obyvatel pro zvýšení bezpečnosti (v%) ...................................24
Tabulka č. 19 Spokojenost občanů s prací policie (v %, N=504)..........................................26
Tabulka č. 20 Hodnocení počtu policistů (strážníků) a obvodních oddělení (revírů) (%,
N=509) .................................................................................................................................28
Tabulka č. 21 Vývoj hodnocení počtu policistů (strážníků) a obvodních oddělení (revírů) (v
%).........................................................................................................................................28
Tabulka č. 22 Vnímání rozdílů mezi policií ČR a Městskou policií........................................29
Tabulka č. 23 Názory na účelnost Městské policie ...............................................................30
Tabulka č. 24 Rodinné klima (abs.) ......................................................................................31
Tabulka č. 25 Rodinné klima (v %) ......................................................................................31
Tabulka č. 26 Intenzita názorů na výchovu v rodinách.........................................................32
Tabulka č. 27 Intenzita názorů na domácí násilí ...................................................................33
Tabulka č. 28 Názory respondentů na domácí násilí (abs.) .................................................33
Tabulka č. 29 Názory respondentů na domácí násilí (%) .....................................................34
Tabulka č. 30 Názory na finanční podporu bezpečnosti obyvateli města .............................37
Tabulka č. 31 Hodnocení vývoje úrovně kriminality za poslední 3 roky .................................37
Tabulka č. 32 Srovnání bezpečnostní situace v Brně s ostatními městy Jihomoravského kraje
.............................................................................................................................................38
Tabulka č. 33 Jednání obyvatel jako svědků krádeže ...........................................................39
Tabulka č. 34 Chování obyvatel při vyšetřování krádeže ......................................................39
Tabulka č. 35 Názory na účinnost prevence kriminality mládeže (v%) ..................................40
Tabulka č. 36 Celkové hodnocení účinnosti opatření prevence kriminality............................41
Tabulka č. 37 Názory na sousedství s vybranými zařízeními (v %).......................................42
59
Tabulka č. 38 Ochota žít v sousedství s vybranými zařízeními ............................................43
Tabulka č. 39 Názory na imigranty (v%, N=481) .................................................................43
Tabulka č. 40 Názory na vhodný přístup k prostituci ............................................................44
Tabulka č. 41 Hodnocení situace v Brně (v %) ...................................................................46
Tabulka č. 42 Hodnocení podmínek pro každodenní život v Brně .......................................47
Tabulka č. 43 Problémy, které je potřeba ve městě řešit přednostně ...................................48
Tabulka č. 44 Úvahy o migraci z Brna .................................................................................49
Tabulka č. 45 Důvody stěhování mimo Brno .......................................................................50
Tabulka č. 46 Hodnocení zvýšení pocitu bezpečí díky kamerovému systému .....................51
Tabulka č. 47 Podpora zřizování a rozšiřování kamerových systémů ..................................51
Tabulka č. 48 Názor na instalaci nových kamer ....................................................................52
Tabulka č. 49 Respondent má dostatek informací o využívání kamerových systémů ..........53
Tabulka č. 50 Znalost, která prostranství jsou monitorována kamerovým systémem ...........53
Seznam grafů
60
Graf č. 1 Obavy obyvatel z konkrétních bezpečnostních problémů (v %).............................. 8
Graf č. 2 Svědkové trestného činu (v%)...............................................................................12
Graf č. 3 Oběti trestného činu (v%).......................................................................................12
Graf č. 4 Hodnocení vývoje trestné činnosti v posledních dvou letech (v%)..........................13
Graf č. 5 Obavy z ohrožení kapesními krádežemi (v %) ......................................................15
Graf č. 6 Obavy z ohrožení přepadením (v %) .....................................................................16
Graf č. 7 Obavy z ohrožení krádežemi aut (v %) ................................................................17
Graf č. 8 Ohrožení bytovými krádežemi (v %)......................................................................17
Graf č. 9 Obavy z ohrožení znásilněním (v %) .....................................................................18
Graf č. 10 Obavy o bezpečnost dětí (v %) ...........................................................................19
Graf č. 11 Obavy z ohrožení vraždou (v %) .........................................................................19
Graf č. 12 Obavy z ohrožení hospodářským zločinem (v %) ...............................................20
Graf č. 13 Obavy z ohrožení dopravními nehodami (v %) ....................................................21
Graf č. 14 Obavy z ohrožení výtržnictvím (v %) ...................................................................22
Graf č. 15 Ohrožení dětí návykovými látkami (v %) ..............................................................23
Graf č. 16 Spokojenost občanů s prací policie v Brně (abs.) ................................................26
Graf č. 17 Změny v hodnocení spokojenosti obyvatel s prací policie na celém území Brna (v
%).........................................................................................................................................27
Graf č. 18 Změny v hodnocení spokojenosti obyvatel s prací policie v místě bydliště (v %) ..27
Graf č. 19 Hodnocení počtu policistů (strážníků) a obvodních oddělení (revírů) (abs.) .....28
Graf č. 20 Znalost rozdílů mezi Policií ČR a Městskou policií v roce 2015 (v%) ....................30
Graf č. 21 Názory na účelnost Městské policie v roce 2015 (%) ...........................................30
Graf č. 22 Obavy z násilí (%) ................................................................................................35
Graf č. 23 Prostor, ve kterém se respondent obává sexuálního násilí (%, N=470) ...............35
Graf č. 24 Reakce na trestný čin znásilnění (%, N=449) .......................................................36
Graf č. 25 Hodnocení vývoje úrovně kriminality za poslední 3 roky (%) ................................38
Graf č. 26 Srovnání názoru na imigranty v letech 2012 a 2015 (%) ......................................44
Graf č. 27 Názor na instalaci nových kamer ........................................................................52
61

Průzkum Vnímání pocitu bezpečnosti (2015)

Transkript

Podobné dokumenty

TZ_2015_03_11_Děti mají rády filmové adaptace

Značka FAIRTRADE