20. rumunsko

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci
podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské
unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech
zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná
o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: RUMUNSKO1
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
Základní údaje o zemi
1.
 Počet obyvatel: 21 537 563 (1. červenec 2007)2 Přinejmenším milion osob
v produktivním věku v posledních deseti letech odešlo za prací do zahraničí.
 Rozloha země: 238 391 km2.
 Administrativní uspořádání: 42 okresů (respektive 41 + hlavní město Bukurešť,
které se chápe jako samostatná jednotka).
 Počet obcí:3 320 „střediskových obcí“, 2 856 sídel.
Bezpečnostní komunita země
2.

Nejvýznamnější policejně-bezpečnostní platformou v zemi je Rumunská
policie (Poliţia Română)4, podléhající Ministerstvu vnitra a reformy státní
správy5 (Ministerul Internelor si Reformei Administrative), označovanému též
jako Ministerstvo pro správu a vnitro.6 V minulých letech došlo ve sboru k řadě
změn, které byly doporučeny Evropskou unií. Teprve od roku 2002 se
například jedná o civilní sbor (jehož členové nejsou nositeli statusu
vojenských osob).7 Specifickému postavení se těší policejní generální
ředitelství Bukurešť,8 které je též označováno jako „Metropolitní policie“
(Politia Capitalei).9 Počet příslušníků sboru je podle různých údajů uváděn
mezi 55 000 až 60 000 osobami ve služebním poměru (k čemuž je třeba
připočíst přinejmenším 11 000 civilních zaměstnanců).
 Četnictvo (Jandarmeria Română)10 je organisace s vojenským statutem, která
ale rovněž podléhá Ministerstvu vnitra a reformy státní správy. V řadách
Četnictva slouží přibližně 18 000 příslušníků.11
1
Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto
děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatisace bezpečnosti.
2
Institutul National de Statistica: Population <http://www.insse.ro/cms/files/pdf/en/cp2.pdf>.
3
Institutul National de Statistica: Geografie, Meteorologie Şi Mediu Înconjurător <http://www.insse.ro/cms/files/pdf/en/cp1.pdf>.
4
Jandarmeria Romana <http://www.jandarmeriaromana.ro/index.htm>.
Politia Româna <http://www.politiaromana.ro>.
Wikipedia: Romanian Police <http://en.wikipedia.org/wiki/romanian_police> (encyklopedie Wikipedia o policii v Rumunsku).
5
Ministry of Administration and Interior <http://www.mira.gov.ro/engleza/home_eng/english.htm>.
6
Wikipedia: List of Romanian Ministers of the Interior <http://en.wikipedia.org/wiki/list_of_romanian_ministers_of_the_interior>.
7
Politia Româna: Directorate for Public Order Police <http://www.politiaromana.ro/engleza/directia_ordine_publica.htm>.
Politia Româna: Site-uri ale unităţilor teritoriale de poliţie <http://www.politiaromana.ro/site_judetean.htm>.
8
Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 685.
9
Bucharest Police <http://b.politiaromana.ro/index.php?option=com_content&task=section&id=27&itemid=1048>.
10
Association of the European and Mediterranean Police Forces and Gendarmeries with Military Status
<http://www.fiep-asso.org/ro/index.htm>.
Jandarmeria Romana <http://www.jandarmeriaromana.ro/>.
11
Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 685.
Wikipedia: Jandarmeria Romana <http://en.wikipedia.org/wiki/jandarmeria_romana>.
1
 Pohraniční policie (Poliţia de Frontieră)12 provádí kontrolu na hraničních
přechodech, včetně mezinárodních letišť a přístavů. Po vstupu Rumunska do
Schengenského prostoru tato služba zřejmě zanikne a sloučí se s Rumunskou
policií. Sbor podléhá rovněž Ministerstvu vnitra a reformy státní správy.
Početní stavy personálu se autorovi nepodařilo zjistit.
 Mezi nejvýznamnější „bezpečnostní projekty“, jejichž cílem je navázat kontakt
s veřejností a transformovat její názory na bezpečnost do každodenní praxe
patří tzv. Místní úřady veřejného pořádku, které jsou součástí místní
samosprávy a ve kterých jsou zastoupeni občané, policisté, zástupci veřejných
institucí a samosprávy, respektive tzv. Konzultativní výbory, jejichž věcná
náplň je podobná, ale které jsou založeny na širší platformě.13
 Profesionálních hasičů14 je v rámci Rumunska odhadem 32 900 (stav k roku
2008, ve 259 stanicích). Dobrovolných hasičů je okolo 140 000 (3 165 stanic).
 Zpravodajská služba s vnější (rozvědnou) působností v rámci Rumunska se
nazývá Služba pro vnější informace (Serviciul de Informaţii Externe, SIE).15
Kontrarozvědka se nazývá Informační služba Rumunska (Serviciului Român
de Informaţii, SRI)16
 Obecní/místní policie (Poliţia Comunitară, případně Poliţia Locală) je sborem,
zřízeným obcí a podřízený představitelům obce. Tyto sbory zřídila řada obcí,
konkrétně v rámci Bukurešti je zřejmá velká vzájemná autonomie několika
místních sekcí. Z otevřených zdrojů lze vysledovat informace o všeobecné
podpoře a pomoci „celostátním“ orgánům prosazování práva, potírání
nedovoleného podnikání, vandalismu, zakládání nedovolených skládek,
vzdělávání veřejnosti o pravidlech silničního provozu, odtahování autovraků,
kontrola bezdomovců, kontrola a prosazování ustanovení legislativy o chovu
zvířat a podobně. Problematiku upravuje zákon ze dne 20. IX. 2004 č. 371,
o zřízení, organizaci a fungování komunitní policie.17
 Armáda (Forţele Armate Române) zaměstnává asi 90 000 osob v činné
službě (reservy tvoří okolo 104 000 osob).18
3.
Kriminalita v Rumunsku
Rumunsko se, stejně jako ostatní postsocialistické státy Evropy, potýkalo
s nárůstem kriminality v průběhu 90. let XX. století. Poslední vlna expanze trestné
činnosti je pozorována na počátku XXI. století (roku 2001 se jednalo o více než 340
000 případů). V souvislosti s ambicí Rumunska stát se členským státem Unie, začal
být boj proti kriminalitě jednou z politických priorit, což zapříčinilo (mimo jiné)
relativně znatelný úbytek zjištěné trestné činnosti:
12
Poliţia de Frontieră <http://www.politiadefrontiera.ro/>.
Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 687.
14
CTIF: Main Fire Statistics in Rumania <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-rumania>.
15
Foreign Intelligence Service <http://www.sie.ro/en/index_e.html>.
16
Serviciului Român de Informaţii <http://www.sri.ro>.
17
Legea politiei comunitare <http://www.avocatnet.ro/content/articles/id_1106/legea/politiei/comunitare.html>.
Politia Locala Sector 6 <http://www.politia6.ro/> (Bukurešť, okrsek 6)
Politia Locala Sector 2 <http://www.politiacomunitara2.ro/> (Bukurešť, okrsek 2)
Politia Comunitara Timisoara <http://www.polcomtim.ro/> (Timosquara)
18
Ministry of National Defence <http://english.mapn.ro/>.
13
2
19
Počet registrovaných trestných činů v Rumunsku:
rok
počet trestných činů
2002
312 204
2003
276 841
2004
231 637
2005
208 239
2006
232 658
2007
281 457
2008
289 331
V Rumunsku je například ročně zjištěno respektive hlášeno méně než 600
vražd (nedávným vrcholem byl rok 2002 s 563 případy), asi 7 000 násilných trestných
činů, z toho okolo 3 000 – 4 000 loupežných přepadení (v období let 2002 až 2008
vždy o něco méně, než v mnohem méně lidnaté České republice), respektive okolo
přibližně 1 100 krádeží motorových vozidel. Asi třetina veškeré zjištěné trestné
činnosti je spáchána v hlavním městě Bukurešti.20 Například v roce 2007 zde bylo
celkem registrováno přes 82 000 trestných činů. Celková objasněnost zjištěné trestné
činnosti se v Rumunsku stabilně pohybuje okolo 40 %.21
Přestože počet trestných činů na obyvatele nevyznívá pro Rumunsko nikterak
znepokojivě, v Evropské unii zaznívají hlasy, které označují tuto zemi (zejména po
jejím vstupu do Unie) za zdroj kriminálních aktivit, „prosakujících“ i do dalších
členských států.22
4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do
několika podoblastí:
Rámec zákonné
regulace
soukromých
bezpečnostních
služeb23

Instituce
odpovědná za
vytváření rámce
regulace
Oblasti pokryté
regulací









Zákon ze dne 8. VII. 2003, č. 333, o bezpečnosti institucí, osob
a zboží.24
Nařízení vlády č. 1010/2004, o schvalování metodologických
norem pro aplikaci zákona č. 333/2003.25
Nařízení o licenčních procedurách pro soukromé bezpečnostní
služby, 25. VI. 2004.26
Ministerstvo vnitra a reformy státní správy.
Generální ředitelství policejního sboru (odbor pro dozor nad
bezpečnostními společnostmi a strážními systémy).
Ostraha a ochrana budov, zboží a jiného majetku.
Přeprava peněz a cenností.
Ochrana osob (bodyguarding).
Distribuce a servis elektronických systémů ochrany.
Expertní konsultace na výše uvedená témata (poradenství,
odborná příprava personálu).
19
Eurostat: Crimes Recorded by the Police – Total Crime, 2002-2008
<http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php?title=file:crimes_recorded_by_the_police_-_total_crime,_20022008.png&filetimestamp=20110120145657>.
20
Directia Generala de Politie a Municipiului Bucuresti <http://b.politiaromana.ro>.
21
Wikipedia: Crime in Bucharest <http://en.wikipedia.org/wiki/crime_in_bucharest>.
22
Wikipedia: Romanian Crime in Europe <http://en.wikipedia.org/wiki/romanian_crime_in_europe>.
23
Právní rámec stanoví i povinnosti majitelů střežených institucí (ve vlastní režii stavět ploty, mříže, respektive používat
bezpečnostní zámky a bezpečnostní osvětlení).
Private Military and Security Services (PMSCs) Regulation Database: Romania
<http://www.privatesecurityregulation.net/countries/results/taxonomy%3A238.164>.
24
Law Regarding the Safety and Security of Sites, Persons and Goods, 8. VII. 2003, č. 333.
<http://www.arisonline.ro/index.php?id=90&nume_categ=law%20333/2003;%20chapters%20i%20-%20iii>.
25
Government Decision No. 1010/2004 Regarding the Approval of the Methodological Norms of Application of Law No.
333/2003 <http://www.arisonline.ro/index.php?id=67&nume_categ=%20legal%20norms%201010/2004;%20annex%201>.
26
Decision on Licensing Procedures for Private Security Services, 25. VI. 2004
<http://www.privatesecurityregulation.net/files/romanianprivatesecuritylaw.pdf>.
3
Požadavky pro
vstup na trh – na
úrovní právnické
osoby






Splnění náležitostí nutných pro každou právnickou osobu
(ustavení v souladu s právním řádem, zveřejněná formální
vlastnická struktura).
Držení příslušné obnovitelné licence pro poskytování služeb
v oblasti soukromé bezpečnosti (vydávané na období 3 let
policejním sborem Rumunska.
Vedení společnosti (majitelé, vedení a nejbližší rodinní
příslušníci) musí být bez záznamu v trestním rejstříku a musí
dosáhnout uspokojivé výsledky v rámci prověrky Rumunské
zpravodajské služby. Zpravodajská služba může svůj souhlas
s udělením licence kdykoli odvolat. Tímto okamžikem daná
firma (osoba) ztrácí právo podnikat (pracovat) v sektoru.
Majitelé firmy musí prokázat dostatečnou finanční sílu, nutnou
ke zvládání financování logistiky firmy.
V případě obnovování licence je třeba dokázat, že firma
v mezidobí náležitě plnila své daňové povinnosti vůči státu a že
i v další periodě jí zůstali „věrní“ alespoň někteří zákazníci.
Vedení a management společnosti musí prokázat svou
dostatečnou kvalifikaci pro podnikání v oblasti soukromé
bezpečnosti, stejně jako předpoklady co se týče fyzického
a duševního zdraví.
Mezi potřebnou dokumentaci, kterou musí žadatel o udělení
příslušné licence předložit, patří:27






Požadavky pro
vstup na trh – na
úrovni fyzické
osoby



Statut podnikatelského subjektu.
Rozhodnutí o vzniku podnikatelského subjektu podle zákona.
Žádost o zapsání do rejstříku obchodní a průmyslové komory.
Potvrzení o registraci na finančním úřadu.
Stvrzenka o zaplacení poplatku za posouzení žádosti.
Posudek místně odpovědného policejního orgánu na osobu,
která nese osobní odpovědnost za prováděné činnosti při
ochraně osob a majetku.
Občanství členského státu Evropské unie a věk alespoň 18 let.
Osvědčení o kvalifikaci (s výjimkou osob, které do sektoru
přešly z řad armádních nebo policejních struktur).
Zdravotní fyzická a psychická zdatnost, osvědčená místně
příslušným pověřeným lékařem.
Po absolvování kurzu žadatel obdrží od policejních orgánů
příslušné osvědčení.
Omezení pro vstup  Nesmí se jednat o osobu se záznamem v trestním rejstříku.
na trh
 Nesmí se jednat o osobu s „dluhy vůči státu“ (zejména
daňovými nedoplatky).
 Nesmí se jednat o osobu s „nevyhovujícím morálním profilem“
(tento aspekt je neupřesněným způsobem zjišťován policejními
složkami).
27
Novák, F., Důvěra a kapitál zatím chybí (rumunské bezpečnostní služby); in: Policista, 11/2002, s. 20-22.
4
Další zvláštní
požadavky
(uniforma,
identifikační
průkazy)
Střelné zbraně
Psi

Každá agentura používá jiný design uniforem (na základě
vyhraného soudního sporu proti státu, který požadoval jednotný
design pro všechny agentury).
 Design uniformy nicméně schvalují policejní orgány, a to tak,
aby nehrozila její záměna s uniformami, používanými
libovolnými státními orgány.
 Existují dva typy uniforem: pochůzková a ochranná/zásahová.
 Uniforma může být nošena pouze v průběhu výkonu pracovní
činnosti.
 Identifikační karta pracovníka (jejíž nošení je zřejmě povinné)
obsahuje jeho jméno, příjmení a název firmy, pro kterou
pracuje.
 Aktuální rámec – zákon o zbraních a střelivu, přijatý v červnu
2004 a zveřejněný v Úředním věstníku dne 30. června 2004 –
postrádá v zemích Evropské unie obdoby.
 Soukromé bezpečnostní služby nesmí samy vlastnit střelné
zbraně, ale musí je pronajímat od místně příslušné policejní
součásti28 (nebo od jiného neupřesněného autorizovaného
poskytovatele). Na tento rámec většina agentur rezignuje a
omezí se na používání plynovek, obušků a chemických sprayů.
 Pokud agentura o střelné zbraně přesto usiluje, musí prokázat,
že jejich držení (a to i včetně automatických) je nezbytné pro
výkon její činnosti (přeprava peněz a cenností, ostraha bank,
jaderných provozů, vojenských zařízení a nebezpečných látek).
 Povolení pro firmu používat při výkonu své činnosti zbraně
vydává místně příslušné policejní pracoviště.
 Schvalování (výslovné policejní licenci) podléhají i typy a počty
používaných zbraní a munice. Konkrétní agentura nesmí
(zřejmě se rozumí na úrovni okresu) disponovat větším
množstvím zbraní, než místně příslušné policejní pracoviště.
 Kromě toho musí firma prokázat, že disponuje zázemím pro
bezpečné uložení zbraní, které aktuálně neslouží k výkonu její
činnosti29 (držení střelné zbraně u jednotlivých pracovníků
v rámci jejich bydliště není povoleno).
 Osoby, které by v rámci agentury zbraně používaly, musí být –
jako jednotlivci – držiteli příslušných oprávnění (zbrojní průkaz)
a musí absolvovat povinný dodatečný výcvik na střelnici (ale
zdravotnicko-psychologické vyšetření), opravňující k zacházení
se střelnou zbraní v rámci soukromé bezpečnostní agentury.
 Zbraně musí personál nosit viditelně. Skryté nošení zbraní není
povoleno.
Využívání psů soukromými bezpečnostními agenturami je
podmíněno blíže neupřesněným (až 2 měsíce trvajícím)
certifikovaným výcvikem psa i psovoda (nařízení L. 60/2003
o nebezpečných psech). Psi musejí být registrováni ze strany
policejního sboru a asociace chovatelů.
28
Proto policejní složky a soukromé bezpečnostní služby používají tejné modely zbraní.
Zákon z roku 1996: Ocelové skříně v areálu firmy, skladování munice je třeba provádět v oddělených prostorách. Za poplatek
je možné zbraně a munici skladovat v prostorách místně příslušné policejní součásti.
29
5
Služby pro orgány
veřejného sektoru
Sankce
Výcvik
Tvoří zhruba 10 % objemu aktivit firem (zbytek představují služby
pro soukromé subjekty či fyzické osoby). Některé (údajně zvláště
pečlivě vybrané) firmy (a jejich zvláště pečlivě vybraný personál)
se angažují při ostraze vojenských objektů a při ostraze zařízení
polostátní železniční společnosti CRF Marfă.
 Administrativní sankce: pokuty, pozastavení nebo odejmutí
licence.
 Trestní sankce: Zákaz výkonu činnosti v oblasti poskytování
licencovaných služeb bezpečnosti.
Pohled na tuto problematiku může být dvojí:
Existují hlasy, že hloubka výcviku je v Rumunsku nadstandardně
vysoká. Budoucí strážce (uchazeč) musí na vlastní náklady
(v cenách mezi zhruba 120 až 150 eur) absolvovat kurs (v době
trvání, podle různých údajů, mezi 360 a 520 hodinami, rozloženými
do 3 měsíců, z čehož 1/3 tvoří teorie a 2/3 praxe). Součástí kursu
jsou i otázky první pomoci a techniky sebeobrany. Po absolvování
kursu následuje zkouška před komisí složenou ze zástupců
policejního sboru a Ministerstva práce. Úspěšní uchazeči obdrží
kvalifikační osvědčení (certifikát) a jsou následně povinni se
účastnit dalšího průběžného vzdělávání (strážci – 4 hodiny
měsíčně, management – 4 hodiny čtvrtletně, personál vybavený
střelnými zbraněmi – 15 minut denně + přezkoušení na střelnici
jednou za 6 měsíců). Kursy organizují součásti policejního sboru
nebo četnictva, případně jiné, pro tento účel licencované subjekty.
Pravomoci
Stejně tak se je možné dozvědět, že i takto dlouhé kursy mohou
být formální, jejich standard nízký a že u řady strážců nakonec
stejně rozhoduje fyzická síla a zastrašování. Vzdělávací kursy
přitom neobsahují aktuální aspekty problematiky, jako je například
dovednost komunikace s veřejností (ve snaze zabránit vyhrocení
konkrétní modelové situace). Vzdělávací programy určené pro
vlastníky a manažery firem buďto údajně vůbec neexistují, nebo je
jejich přidaná hodnota jen zanedbatelná.
 Omezené pravomoci v oblasti prohledání osob a zabavení jimi
nelegálně vynášeného majetku.
 Pravomoc zabránit vstupu nepovolaným osobám do střežených
prostor.
 Pravomoc zastavit a identifikovat „podezřele“ vypadající osoby
nebo osoby, u kterých je možné důvodně předpokládat, že na
ně bylo vyhlášeno pátrání.
 V případě zjevné trestné činnosti pravomoc zadržet osobu do
příchodu/příjezdu policejních sil.
 Přitom je výslovně uváděno, že soukromé bezpečnostní služby
nesmí ohrozit základní práva osob, jako je fyzická
nedotknutelnost, svoboda pohybu a právo na shromažďování.
Zároveň je agentura povinna dodržovat ustanovení zákona
o ochraně osobních údajů.
6
Pracovní doba
Mzdy a příplatky
Počet firem


Standardní pracovní doba je stanovena na 8 hodin denně.
Týdenní maximum pak na 48 hodin (6 pracovních dnů po
8 hodinách nebo 5 pracovních dnů po 8 hodinách a maximálně
8 hodin týdně přesčasu). Minimální dovolená pro pracovníka
v rámci sektoru je aktuálně stanovena na 21 dní ročně.
 Na každého pracovníka mohou měsíčně připadat nanejvýš
4 víkendové nebo noční služby. Pracovní pohotovost
v mimopracovní době se může týkat dvou dnů týdně.
Mzdy v rámci sektoru v poslední době mírně vzrostly, a to
i s ohledem na zákonem stanovenou minimální mzdu, která nyní
činí v přepočtu asi 0,98 eura na hodinu:30 strážce (neozbrojený) –
cca 250 eur měsíčně; ozbrojený strážce – okolo 300 eur; manager
objektu – okolo 600 eur; přeprava peněz a cenností – okolo 370
eur; techničtí experti – cca 400 až 500 eur měsíčně atd. Mzdy se
mohou lišit jak podle regionu, tak v závislosti na typu klienta (VIP,
renomovaná nadnárodní banka atd.). Při střežení státních objektů
je přitom konkrétní garantována mzda ve výši alespoň zhruba 1,5
eura na hodinu. Společnosti, které se ucházejí o veřejné zakázky
s nižší avizovanou cenou lidské práce, jsou údajně automaticky
vyřazeny (pro podezření z „optimalizace daní“ či nelegálního
zaměstnávání).
Pro Rumunsko je – i v neutěšené ekonomické situaci – pro
zaměstnávání v rámci soukromých bezpečnostních služeb údajně
typický převis poptávky nad nabídkou. Fluktuace v rámci sektoru
činí okolo 45 % personálu ročně. Některé firmy proto dokonce
načerno „dováží“ personál z Ukrajiny, Ruské federace či Vietnamu.
 V současné době (rok 2011) počet soukromých bezpečnostních
firem v Rumunsku převyšuje 1 200 (roku 2008 to bylo 1 099
a roku 2006 877 firem, je tu tedy zřejmý růst počtu subjektů).
 Tento poct však může být zavádějící, protože zdaleka ne
všechny registrované firmy vyvíjejí reálnou činnost (podle
některých odhadů až 70 % firem nevyvíjí žádnou, nebo jen
velmi sporadickou činnost).
 To koresponduje s odhadem (rok 2007), že asi 66 % firem
disponuje méně než 10 zaměstnanci.
 Vedení zhruba 40 % firem sídlí v Bukurešti nebo v jejím
bezprostředním okolí.31
 Některé firmy se neomezují jen na „bezpečnostní“ služby.
Zákon firmám umožňuje paralelně podnikat i v jiných oblastech,
jako je například poskytování zdravotnických služeb.
 Zhruba 90 % firem disponuje povolením k podnikání v oblasti
přepravy peněz a cenností a 91 % z nich (obě množiny se
nemusí plně překrývat) oprávněním pro poradenskou činnost
v oblasti bezpečnosti.32
Okolo roku 2002 se přitom jednalo mzdy zhruba o 40 % nižší. Mzda strážců často nepřekračovala 150 eur měsíčně.
Následuje Timisqara a Constanta. Dalšími oblastmi růstu se jeví být Craiova, Baia Mare, Ploiesti, Braśov, Arad a Prahova.
32
Haley, K.; Ene, T., E., D., Private Security in Eastern Europe: Romania – A Case Study; in: Annual Meeting of the Academy
of Criminal Justice Sciences, 13. – 17. III. 2007, Seattle
30
31
7
Zaměstnané osoby Pro rok 2010 CoESS uvádí údaj 107 000 osob (tedy podstatně
více než 92 000 osob z roku 2008).

„Řadoví strážci“ z toho tvoří asi 90 % (zbytek představuje
management a podpůrný či technický personál).
 Meziroční fluktuace v sektoru je odhadována na 40 až 45 %.
 Okolo 70 % zaměstnanců v rámci sektoru spadá do věkové
kohorty 25 až 45 let (15 % tvoří osoby mladší a 15 % osoby
starší).
 Většina personálu – na úrovni strážců – deklaruje základní
vzdělání.
 Zhruba 70 % představují osoby na plný a 30 % na částečný
úvazek. Okolo 90 % osoby zaměstnané na dobu neurčitou
nebo na dlouhodobý kontrakt, zbytek osoby s krátkodobým
kontraktem.
 Zaměstnávání žen v rámci sektoru souvisí s konkrétní
„politickou firmy“. Ačkoli ženy celkově tvoří asi 12 % sil v rámci
odvětví, některé firmy je „z principu“ do strážních aktivit takřka
nezapojují.
Obrat
 Meziroční růst trhu v rámci sektoru je odhadován na 10, ale
klidně až na více než 30 % (v souvislosti s omezováním aktivit
„státních“ bezpečnostních sborů).
 Informace o obratu v rámci odvětví se propastně rozcházejí.
CoESS pro rok 2007 uvádí více než 40 milionů eur, jiné zdroje
operují s údajem 100 nebo dokonce 350 milionů eur.
 Mnoho transferů je znejasněno s ohledem na daňové úniky
(optimalizaci), neboť zisk soukromých bezpečnostních agentur
v Rumunsku údajně nepřesahuje 7 % z obratu (přičemž unijní
průměr je 12 až 17 %). Toto rozpětí je jen obtížně možné
chápat jako důsledek tuhé konkurence.
Rovnost příležitostí Otázku v obecných rysech pokrývá zákoník práce.
Odbory a sektor
Úroveň ochrany zaměstnanců je relativně nízká, sociální dialog de
soukromé
facto neexistuje. Odborové platformy se zaměřují na boj proti tomu,
bezpečnosti:
aby v rámci pracovních smluv byly zakotveny neetické či přímo
nelegální aspekty, koncipované v neprospěch zaměstnanců.
<http://conservativejusticedigest.blogspot.com/2007/03/private-security-in-eastern-europe.html>.
8
Milníky ve vývoji oblasti soukromé bezpečnosti v Rumunsku33
I. etapa: Iniciativu při budování sektoru na počátku roku 1990 logicky převzaly
„zkušené kádry“ z řad „starých struktur“. Zákon č. 31/1990, který tuto oblast v této
době upravoval, byl možné vykládat velmi pružně. 34 Neobsahoval žádná ustanovení
o nutné kvalifikaci personálu, spektru možných nabízených služeb nebo o regulaci
sektoru veřejnými institucemi. Pouze samoregulace však sektor korigovat
nedokázala. Řada firem, které si najaly soukromé bezpečnostní agentury na svou
ochranu, se záhy staly jejich „rukojmími“ a byly jimi de facto vydrancovány.
II. etapa: Zákon č. 18/1996 stanovil poněkud jasnější pravidla, za kterých je
možné poskytovat služby v oblasti soukromé bezpečnosti. Kultivace sektoru je
dávána do souvislosti se založením asociace, dnes nazývané Patrosec, která od
počátku sdružovala rozhodující aktéry v rámci sektoru. V jeho čele stojí od jeho
počátků dodnes Ion Popescu, „neutrální“ osoba, někdejší policejní ředitel Bukurešti,
který není výslovně spojován se žádnou konkrétní agenturou.
III. etapa: V období let 2001 až 2005 v Rumunsku dramaticky poklesly některé
druhy zjištěné kriminality. Příčiny tohoto jevu jsou komplexní, včetně demografických
trendů (úbytek podílu mladých mužů na populaci, relativně klesající nezaměstnanost,
rostoucí příjmy veřejnosti). Další vývoj v této oblasti znamená alespoň dočasný
„export“ „obvyklých podezřelých“ do jiných členských států Evropské unie po lednu
2007 (několik tisíc Romů a dalších osob z Rumunska mířilo do Itálie a Francie)35.
Ačkoli není možné klást rovnítko mezi využívání služeb soukromých bezpečnostních
agentur a vyšší míru bezpečnosti firem, firmy, které si soukromé bezpečnostní
agentury najaly, obecně hlásí menší množství vloupání. Asociace, nyní již pod
jménem Patrosec, se v této době zapojila se do oficiálního dialogu s vládou o podobě
právních předpisů, týkajících se poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti.
Lze údajně hovořit o skoku vpřed pro profesionalizaci soukromých bezpečnostních
v Rumunsku. V roce 2005 vstoupil v platnost zákon, který neumožňuje vydání licence
subjektu, který neuhradil všechny své závazky vůči státu (daně atd.). To dopadlo na
do zhruba 300 firem v rámci sektoru. Ty buďto zanikly, nebo se „transformovaly“ (se
zhruba stejnými osobami ve vedení, skoro stejným názvem, stejnými zaměstnanci
a zákazníky), sdružily s jinými firmami nebo do nich vstoupil zahraniční investor.
IV. etapa (po roce 2007): Současné ekonomické výkyvy s sebou nesou řadu
trendů, které v konečném důsledku vedou k vyšší poptávce po službách soukromých
bezpečnostních agentur:

Státní složky „vyklízejí“ řadu oblastí (včetně ostrahy státních a polostátních
institucí a firem – jaderné elektrárny, velvyslanectví, letiště, přeprava
nadměrných nákladů a doprovod nebezpečných odpadů, včetně vyhořelého
jaderného paliva). Okolo 80 % národního bohatství střeží soukromé
bezpečnostní agentury.
33
Haley, K.; Ene, T., E., D., Private Security in Eastern Europe: Romania – A Case Study; in: Annual Meeting of the Academy
of Criminal Justice Sciences, 13. – 17. III. 2007, Seattle
<http://conservativejusticedigest.blogspot.com/2007/03/private-security-in-eastern-europe.html>.
34
Zákon například obsahoval ustanovení, že podmínkou pro získání práce v rámci soukromé bezpečnostní služby je
absolvování preseční vojenské služby. V praxi e však toto sporné ustanovení uplatňovalo jen ve vztahu k mužům. Ženy přitom
mohly v soukromých bezpečnostních pracovat bez předchozích vojenských zkušeností.
35
Charter, D., Romania Prepares for Crime Wave with Exodus; in: The Australian, 4. IX. 2010
<http://www.theaustralian.com.au/news/world/romania-prepares-for-crime-wave-with-exodus/story-e6frg6so-1225913998384>.
9





„Privatizována“ byla i přeprava vězňů, provoz věznic a ochranu svědků,
ochrana justičních budov a dodržování pořádku v soudní síni. Justiční stráž
v pravém smyslu slova v Rumunsku de facto neexistuje.
Perspektivním zákazníkem jsou obce (hlídání parkovišť, pořadatelská služba
na větších veřejných akcích).
Ruku v ruce s tím kráčí nedůvěra v policejné složky a justici (pokud se stanu
obětí zločinu, pachatel nebude stejně odhalen nebo odsouzen – proto je třeba
se starat, abyste se obětí zločinu nestali). Nejvíce perspektivní zákazníky jsou
zpravidla banky, ropný průmysl (Petrom) a realitní společnosti.
Polarizace ve společnosti vede k větší poptávce po ochraně ze strany
movitějších klientů.
Vyšší konkurence s sebou nese zlevnění řady služeb, zejména technické
povahy (alarmy, kamerové systémy: kde o zákazníka zápasí asi 1 000 firem).
Cena za připojení na pult ochrany činí jednorázový poplatek za instalaci a pak
v přepočtu okolo 14-20 euro za měsíc. Banky, směnárny, hotely, kasina, ale
i menší obchody a restaurace si mohou dovolit instalovat vlastní kamerové
monitorovací systémy (s očekávanou návratností „do šesti měsíců“).
Komplikace a výzvy v rámci sektoru soukromé bezpečnosti v Rumunsku36
Z řady komentářů je možné vybrat následující upozornění na nejčastější
potenciální slabiny či kritizovatelné aspekty sektoru:
 Nejasná vlastnická struktura řady firem (osoby původem z komunistické tajné
policie Securitate a dalších režimních represivních složek37; osoby spojované
s podsvětím – a to včetně zahraničního, nejčastěji postsovětského).
 I mezi řadovými zaměstnanci některých firem nechybí osoby s pochybnou
minulostí a/nebo nízkým vzděláním, využitelné „na špinavou práci“.
 Některé firmy jsou součástí komplikovaných „bratrstev“, sahajících i do
prostředí celostátní či lokální politiky nebo justice (a mohou být využívány
k zastrašování, „špehování“ respektive vydírání – kompromitování – oponentů
nebo konkurentů). Spřátelení policisté či soudci pak případné vyšetřování
vedou do ztracena nebo se přímo zapojí do zastrašování (včetně napojení na
speciální/zásahové jednotky policejního sboru, četnictva či armády).
 Transparentnost řady firem je obecně nízká, jen několik společností je
kotováno na burze.
 Mnohé hlasy volají po jasném vymezení „hranic“ a spolupráce mezi „státním“
a nestátním sektorem v oblasti bezpečnosti (včetně víceletého odhadu vývoje
a spolupráce).
 Existuje údajně předpoklad pro korupční jednání, zejména pokud se jedná
o udělování licencí a získání povolení pro jednotlivé zaměstnance (respektive
kontroly ze strany policejních sil a zpravodajské komunity).
 Není snadné rozlišit hranici mezi legálními aktivitami (business intelligence)
a nekalými konkurenčními praktikami nebo porušováním legislativy o ochraně
osobních údajů (tento fenomén je zejména na vzestupu v bankovním
a petrochemickém sektoru).
36
Toba, F., Securitate Natioanala <http://www.securitatenationala.ro/news.php>.
Údajně však nikoli apriori jako vlastníci nebo top management, ale spíše jako střední provozní management nebo manažeři
objektů.
37
10
 Zřejmě vůbec nijak není regulováno působení firem z Rumunska v zahraničí
(například jako „kontraktoři“ v Iráku).
 Výjimkou nejsou ani případy, kdy se personál soukromých agentur sám
zapojuje do nelegálních aktivit. Ilustrativní je případ ropné firmy Petrotrans. Ta
najala neupřesněnou soukromou agenturu k ostraze svých ropovodů v okolí
obce Buftea (nedaleko Bukurešti). Pracovníci agentury však se zločinci, kteří
naftu z potrubí odčerpávali, začali spolupracovat. Petrotrans proto veškerou
spolupráci s nimi přerušil a obrátil se na „státní“ policii. Policisté však „nebyli
o nic lepší“. Celkem 24 policistů bylo brzy pro krádeže rovněž zadrženo.38
Personál agentury Protektor International39 je spojován s přinejmenším dvěma
nepřiměřenými útoky na romské sběrače kovů a odpadního uhlí, které skončily
ublížením na zdraví s následkem smrti (v listopadu 2003 a v březnu 2004).40
Údajnou „šedou eminencí“ soukromé bezpečnosti v Rumunsku je „kmotr“
Dumitru „Mitica“ Venicius Iliescu.41 Ten ještě na konci roku 1989 velel silám, které
rozháněly demonstranty v centru Bukurešti, ale pak pochopil trend změn a stal se
boduguardem nového presidenta lluiesca (donedávna pravé ruky diktátora
Ceaucesca). Formálně byl systemizován v armádě, kde to posupně dotáhl na
generála. Zapletl se i do pasování zboží do Srbska, ale nebyl nikdy souzen. Roku
1997 Iliescu založil dvě firmy: GIPP Ltd. (ve které sehrával významnou roli poslanec
Catalin Voicu) a AIPP Ltd. (ve které sehrával významnou roli někdejší zpravodajec
Dumitru Ciobanu).42 Zlé jazyky tvrdí, že obě firmy – disponující specializovaným
personálem a technikou – pro Illesca fungovaly jako „soukromé armády
a zpravodajské služby“ a jako na běžícím páse vydíraly řadu podnikatelů, politiků
a soudců. Jednou z údajných oblíbených metod boje proti jeho protivníkům byla
vykonstruovaná obvinění (a zatčení podplacenými policisty). Za poplatek či
protislužbu se pak mohla zájmová osoba dostat na svobodu. Na počátku XXI. století
Iliescu postupně přímo či nepřímo ovládl řadu dalších, navzájem úzce provázaných
firem (nejen co se týče oblasti bezpečnosti, ale i úklidové či dopravní služby):
 Jeho neteř Alina Bontea řídila či řídí přinejmenším pět dalších společností,
včetně Security Agency Romania Ltd. Jeho dcera Ana-Maria Iliescu řídí firmu
Arcadia Ltd. Jeho sestra řídí firmy Army Group Ltd. a Army Powers Group Ltd.
 Jeho blízký spolupracovník Viorel Gasca (občan Moldávie s údajnými vazbami
na zločinecké skupiny ze zemí bývalého Sovětského svazu) je v čele firmy BIP
Security, která se specializuje na ostrahu majetku firem z postsovětského
prostoru, podnikajících v Rumunsku (Lukoil, Lada Niva atd.).
 Řada dalších jemu blízkých osob řídí či řídilo další firmy (Security Group
Bucharest Ltd., Black Wolf Consulting (dnes Black Wolf Global43), Russec
Investigatii44 a podobně).
 Do jeho konsorcia patřila i firma Dragon Star, kterou jako svou akvizici
v Rumunsku koupila nadnárodní firma Prosegur.
38
V Rumunsku zatčeno dalších 14 policistů za spolupráci s mafií; in: ČTK, 18. VII. 2003.
Protector International <http://www.protectorinternational.ro/>.
40
Například viz: Romanian Private Security Firm Involved in Second Romani Death in Four Months; in: European Roma Rights
Centre, 28. V. 2004 <http://www.errc.org/cikk.php?cikk=1878>.
41
Prisacariu, C., Romania: New System, Same Players; in: OCCRP 2010
<http://www.reportingproject.net/security/index.php/stories/7-romania>.
42
Ve firmách se údajně etablovaly i tělesné tresty, kdy pobočníci vedení bili personál, který „nepodával adekvátní výkon“.
43
Black Wolf Global <http://www.bw-sc.ro/>.
44
Russec Investigatii: Doign Business Romania <http://www.doingbusiness.ro/financial/report/1443304/russec-investigatii-srl/>.
39
11
Žebříček největších soukromých bezpečnostních služeb Rumunska
(rok 2006):45
společnost
sídlo ústředí
Group 4 Falck Valahia
Cobra Security
46
Prima Guard Security
Bidepa Security
Guard One Alarm Systems
Bartguard Services
Roval Group
International CPI Security
Bronec Protection
Watchman Security
dohromady
Bucuresti
Bucuresti
Bucuresti
Bucuresti
Bucuresti
Bucuresti
Bucuresti
Bucuresti
Bucuresti
Timisoara
-
počet zaměstnanců
roku 2006
2 500
1 500
1 200
750
370
161
100
720
510
nezjištěno
více než 7 811
výnos (zisk) roku 2006
(v USD)
5 723 304
3 951 679
1 889 628
2 100 000
nezjištěno
941 454
nezjištěno
nezjištěno
370 000
nezjištěno
více než 14 976 064
Asociace soukromých firem aktivních v oblasti soukromé bezepčnosti v Rumunsku
Situace v této oblasti je relativně nepřehledná, řada platforem se označuje za mluvčí celého
sektoru v zemi. Nejvíce je možné slyšet o následujících uskupeních:
Rumunské sdružení bezpečnostního průmyslu
Asociatia Romana a Industriei de Securitate
Str. Piata Alba Iulia 3, bl. I2, scara A, etj 7, ap 32, sector 3
Bucuresti – Romania
Tel.: 00 403 744 308 790
E-mail: [email protected]; [email protected]
http://www.arisonline.ro/
Asociace soukromých bezpečnostních služeb Rumunska
47
Patronatul Societatilor de Securitate (PSS, Patrosec)
Str. Matei Basarab 106, bl. 73, Apartment 3, Sector 3
030679 Bucuresti – Romania
Tel./fax: 00 403 132 629 50
E-mail: [email protected]
http://www.patrosec.ro
48
Rumunská asociace pro zabezpečovací technologie
Asociaţia Română pentru Tehnica de Securitate (ARTS)
Splaiul Independentei 319, O. B. 152
Scara A, Etaj 2, Incinta Sema Parc
Sector 6, Bucuresti – Romania
Tel.: 00 403 140 564 02; 00 407 717 597 53; 00 407 580 562 26
Fax: 00 403 140 564 01
E-mail: [email protected]
http://www.revista-alarma.ro; http://www.arts.org.ro
45
Haley, K.; Ene, T., E., D., Private Security in Eastern Europe: Romania – A Case Study; in: Annual Meeting of the Academy of
Criminal Justice Sciences, 13. – 17. III. 2007, Seattle.
46
Vedení firmy se rekrutuje z řad bývalých vojáků, v menší míře i policistů a zpravodajců. Úzká je vazba firmy na Policejní
akademii a Vojenskou akademii Rumunska. Holding „Prima Guard Security“ zahrnuje součásti jako Prima Guard
International, Prima Guard Security Services a Prima Guard Fire and Private Detective Company. Holding určitým způsobem
operuje v zemích jako Maďarsko, Moldavsko, Řecko (během Olympiády roku 2000), Itálie a Izrael. V prostředí Rumunska často
koordinuje zapojení menších firem do větších aktivit (prostřednictvím dílčích kontraktů). V roce 2005 se – ve spolupráci
s bezpečnostními experty z USA a Itálie – firma neúspěšně pokoušela vytvořit Evropský institut pro bezpečnost, který by byl
akreditován i k udělování bakalářských titulů v oboru „Bezpečnostní služby“.
47
Platforma vznikla v roce 2003. Členové (podle různých údajů 50 až 130 firem, s údajně až s celkem 50 000 zaměstnanci) se
dělí do dvou kategorií: plnoprávní (platí v přepočtu okolo 860 USD ročně) a přidružení (bez možnosti vetovat rozhodnutí
Asociace a kandidovat do vedoucích funkcí, platí okolo 260 USD).
48
Platforma zastupuje zájmy firem, podnikajících v oblasti technologií (kamerové systémy, elektronická zabezpečovací
zařízení).
12
Tyto tři výše uvedené subjekty dohromady tvoří „asociaci asociací“ nazvanou
Federace bezpečnostních služeb Rumunska (Federaţia Serviciilor de
Securitate din România).
Kontaktní údaje jsou stejné jako v případě ARTS (navíc
[email protected] a internetové stránky http://www.fss.org.ro).
e-mail:
Vedle výše uvedených uskupení jsou však v Rumunsku aktivní i další platformy:
Asociace bezpečnostních profesionállů a společností
Asociaţia Profesională a Companiilor de Securitate (APCS)
Strada Londra 32, etaj 1, sector 1
Bucuresti – Romania
Tel./Fax: 00 403 212 304 124
E-mail: [email protected]
http://www.apcs.ro
Mezinárodní asociace osobní ochrany a bezpečnostních služeb –
pobočka Rumunsko / Asociaţia Internaţională de Escortă şi Servicii
de Securitate din România (IBSSA-RO)
Stefan Augustin Doinaş 14-16
210016 Arad
Tel.: 00 403 257 254 329
Fax: 00 403 257 254 340
E-mail: [email protected]
http://www.ibssa.ro
Nadnárodní společnosti v Rumunsku
Co se týče nadnárodních akvisic v rámci Rumunska, stěžejní je trojice firem:
 Group4Falck (G4S, Group 4 Securicor s vedením v Dánsku) roku 2002 koupila
firmu Valachia a učinila z ní součást svého nadnárodního konsorcia. Růst
v rámci desítek procent obratu údajně provází každou ze tří divizí této firmy:
G4S Cash Services (transport cenností); G4S Security Services (ostraha,
ochrana osob, zásahové jednotky) a G4S Security Systems (instalace
bezpečnostních systémů).49
 Prosegur: Firma se základnou ve Španělsku roku 2006 koupila firmu Dragon
Star Security, kterou přejmenovala na Rosegur.50
 Securitas AB (se sídlem ve Švédsku) koupila v květnu 2007 55 % akcií firmy
CPI Sesurity (za sumu 1 740 000 eur), jejímž prostřednictvím zaměstnává asi
2 000 osob a pokrývá asi 7 až 8 % sektoru soukromé bezpečnosti
v Rumunsku. S ohledem na silné konkurenční tlaky a údajnou nízkou
ziskovost této akvizice existují úvahy o odchodu Securitas z Rumunska.51
Naopak některé firmy z Rumunska (vedle již zmíněného holdingu Prima
Guard) působí samy v zahraničí – například společnost Bidepa, která je aktivní
v Afghánistánu a patrně i v Iráku.52
49
G4S Romania <http://www.g4s.ro/ro-ro/>.
Rosegur <http://www.rosegur.ro/> (zřejmě nefunkční odkaz).
Prosegur: International Presence
<http://www.prosegur.com/comen/acercadeprosegur/unagranempresa/presenciainternacional/index.htm>.
51
Securitas: Services Romania <https://www.securitas.com/ro/en/>.
52
Bidepa <http://www.bidepa.com/>.
Bidepa Mission in Afghanistan: Everything is under Control <http://www.bidepa.com/mission.htm>.
50
13
Chcete vědět víc?


Detailně strukturované diskusní fórum k problematice soukromých
bezpečnostních služeb v Rumunsku (od legislativy, přes nejlepší praxi nebo
aktuální lokální bezpečnostní výzvy, až po osobní vzkazy).53
Rozcestník na řadu firem podnikajících ve sledované oblasti v Rumunsku
(ostraha, bezpečnostní systémy).54
Ilustrace:
Firma Bidepa a její angažmá v Afghánistánu.55
53
Forum Romanian Private Security <http://romaniansecurity.aceboard.com/>.
Romania On-Line: Private Security <http://romania-on-line.net/business/security.htm>.
55
Bidepa Mission in Afghanistan: Everything is under Control <http://www.bidepa.com/mission.htm>.
54
14