zena výchova

Je správné vystavovat děti pohledu
na nahá těla? Vadí, když se koupou s rodiči
nebo když s nimi chodí do sauny, kde
jsou i další lidé? Cítíte-li v těchto otázkách
nejistotu, čtěte dál. ■ Eva Jedelská
P
ohled, zcela běžný na našich koupalištích – dvouletí i tříletí „andílci“,
kteří se cachtají v bazénku, jak je
Pánbůh stvořil – by se vám v Americe
asi nenaskytl. A pokud byste svoje dítě
na veřejnosti odhalili (třeba mu jen stáhli
kalhotky a nechali ho vyčurat na trávník
v parku), mohly by z toho být nepříjemné
opletačky. Poněkud pokrytecky prudérní
Spojené státy by mohly stát na jedné
straně pomyslného žebříčku společenské
tolerance nahoty; opačný konec by obsadily skandinávské země, kde se v sauně
běžně setkávají všechny generace i obě
pohlaví, rodiny i přátelé. Češi by nejspíš
zaujali místo kdesi uprostřed. Průzkumy
vnímání reklamy opakovaně prokazují
vysokou míru snášenlivosti české společnosti vůči erotickým motivům a nahotě;
svlečené slečny v reklamních spotech, ale
ani naháčci u rybníka a jejich maminky bez
horního dílu plavek nikoho příliš nepohorší.
To ovšem rozhodně neznamená, že by
náš vztah k nahým tělům, vlastním i cizím,
byl nějak obzvlášť vřelý. Nudisté jsou
spíš trpěnou a trochu „divnou“ menšinou
a svoje koupaliště či vyhrazené hodiny
v bazénech si musí tvrdě vybojovat. Unie
naturistů Čech a Moravy musela v roce
S dětmi
na nudapláži
38 ■ www.zenaplus.cz
2005 pozastavit svou činnost – nenašel se
nikdo, kdo by ji vedl.
NAzí JSMe Přišli NA SVěT
Nahota je zdravá a přirozená – přesvědčují nás lidé, kteří se cítí lépe bez oblečení
než v něm. Dokládají to zkušenostmi
cestovatelů, kteří u některých afrických
kmenů narazili na zvláštní paradox: nahota
zde nebyla vůbec spojená s erotikou,
za sexuální výzvu se naopak považovalo
oblečení. Takovou hanbu? Nikdy! - bránily
se místní ženy, když je misionáři nutili
zakrýt genitálie sukénkou nebo zástěrkou.
To je všechno hezké, chtělo by se odpovědět, my ale nežijeme v Africe. Máme
za sebou dva tisíce let křesťanského pojetí
morálky a kromě toho, v našem podnebí
jsme chtě nechtě nuceni zahalovat svoje
těla nejméně deset měsíců v roce. lze se
potom divit tomu, že naprostá většina lidí
si připadá bez šatů nepříjemně a nepatřičně? Že nás nahota instinktivně zaráží,
i když ji rozumově nepovažujeme za nic
špatného? Na druhou stranu, tatáž křesťanská „cudnost“ má na svědomí nevědomost
a frustrace, poruchy sexuality a nelásku
k vlastnímu tělu. Kudy vést hranici?
řiďTe Se TíM, Co CíTíTe
Na téhle křišťálově jednoduché radě
se shoduje naprostá většina psychologů.
otázka nezní „co je správné“, ale „co mi
vyhovuje a co vnímám jako přirozené“. To
se týká i výchovy a celkového pojímání nahoty v rodině. Jste zvyklí koupat se s dětmi
ve vaně a běžně se před nimi převlékáte?
Pokud to vy, rodiče, cítíte jako normální,
budou to tak brát i vaše děti; je to navíc
dobrá příležitost k pokládání a zodpovězení intimnějších otázek. existují rodiny,
jejichž členové mají ve zvyku chodit v létě
po bytě nazí a navštěvovat nudapláže,
případně naturistická rekreační střediska,
kde dítě za celý týden „textiláka“ nepotká.
Nic z toho jeho psychický ani sexuální
vývoj neohrozí – ovšem za splnění dvou
důležitých podmínek:
Jasně potomkovi vysvětlíme, že není
možné chodit „jen tak“ vždycky a všude,
ale jen doma nebo na vyhrazených místech. i docela malé dítě pochopí, že nahatí
a oblečení nejdou moc dohromady (někdo
miluje rajskou, jinému nechutná, ani jeden
ale není „dobrý“ nebo „špatný“).
Nebudeme dítě nikdy k ničemu nutit.
Jsou takové, které se stydí, i když se s nahotou setkávají odmalička – a což teprve
tehdy, když se rodiče rozhodnou vyzkoušet „nudu“ znenadání, třeba na naléhání
přátel! „Fuj, to byl ale zážitek,“ ulevuje si
dvanáctiletá Andrea při vzpomínce na pláž,
kam ji jednou vzala matka. „Samí hnusní
naháči s přetékajícími špeky. Nikdy více!“
ostatně, dejme slovo autoritě. „Dovolím si s plnou zodpovědností prohlásit, že
expozice nahoty a nedeviantní sexuální
aktivity není škodlivá v jakémkoli věku,“
uvádí sexuolog Radim Uzel. „Většina mužů
odsouzených pro voyerismus udává pozdější poučení o sexu, později v životě viděli
ženský genitál a mají výrazně méně mladších sester. Také exhibicionisti pocházejí
většinou z puritánských rodin, nahota byla
před nimi většinou úzkostlivě tajena. Muži,
kteří navštěvují v mládí nudistické pláže,
mívají méně problémů ve svém sexuálním
životě.“
PURiTáNeM PRoTi SVé Vůli
Co když ale máme problém spíš opačný?
V generaci dnešních matek a otců může
být ještě poměrně velké procento těch,
kterým jejich rodiče přikrývali oči, kdykoli
se v televizi objevila nahá kůže nebo polibek. „Nejspíš jsem si myslela, že se táta
v tom zašedlém nátělníku a trenýrkách už
narodil,“ glosuje sarkasticky čtyřicetiletá
irena. „Nikdy v životě jsem ho nahého ani
nezahlédla. Mámu jen jednou, omylem,
když jsem ji překvapila v koupelně. Když
mě na střední škole kamarádka poprvé
vzala do sauny, celou dobu jsem se neodvážila zvednout oči z podlahy.“
irena se s viktoriánskou výchovou nakonec dokázala vyrovnat, to se ale nepovede
každému. Co s tím, když sami pociťujeme
ostych a rozpaky, byť „jen“ před vlastním
dítětem?
„Klíčem k dobré sexuální výchově je
otevřenost,“ píše německá psycholožka
Klaudie Greinerová. „K tomu patří i vzít
vážně své vlastní pocity a za nimi si
stát – včetně osobních hranic studu.“ Ne,
opravdu se nemusíte přemáhat a producírovat se doma nahá, pokud vám to nejde
„od srdce“. Důležité je to, aby vaši potomci
věděli, na čem jsou. Když svému dítěti
řeknete, že jste se jako malá nikdy takhle
netulila ke své matce, když byla bez noční
košile, porozumí tomu, že vás to stojí jisté
přemáhání nechat si zblízka prohlížet své
tělo. Pochopí, že pro vaše vnitřní zábrany
– které určitě vycítí – existuje přijatelné
vysvětlení a že nejde o nic špatného.
Pokud vám ale něco doopravdy vadí,
klidně to řekněte. Dáte tím dítěti najevo,
že existuje něco jako osobní hranice, které
musí ostatní respektovat. i ono samo má
totiž právo se rozhodnout, jestli chce dát
babičce pusu, zda se nechá po koupání
osušit od maminky nebo jestli si vezme
nebo nevezme do bazénu plavečky. Jeho
tělo patří jenom jemu!
Bod zlomu, aneb
– když se začínají stydět
„Je to jedna z mých nejstarších vzpomínek“,
říká Jitka, matka pětileté Lucinky. „Když
jsem byla malá, vždycky jsem chtěla, aby
mě koupal táta – byla s ním psina, hrozně
jsme řádili. Vždycky mě z výšky hodil
na postel, no a já jsem zvedla nohy, aby mě
mohl namazat mastičkou proti opruzení. Byl
to prostě takový zaběhaný zvyk. Nedokážu
odhadnout, kolik mi bylo let, ale přesně si
vzpomínám na večer, kdy to skončilo. Zvedla
jsem nožiska jako obvykle, a táta najednou
zaváhal. V tu chvíli to přišlo divné i mně, asi
jsem vycítila jeho rozpaky. Od té doby už
jsme nemazali.“
Vnímání vlastního těla se může změnit ze
dne na den. Jeden den se dcerunka prohání
nahatá jako palec, a nazítří se už neukáže
bez županu a na koupališti tráví většinu času
urovnáváním mašliček a šňůrek na miniaturních plavečkách. K tomu můžeme dodat jen
jediné: respektovat a nevysmívat!
Co na to věda?
Otázky nahoty ve výchově úzce souvisejí
s problematikou dětské sexuality, což je
dodnes něco jako minové pole – a asi
hlavně proto pole téměř nezorané. Seriózní
studie na toto téma se dají spočítat na prstech jedné ruky, většinou ovšem, alespoň
pokud je nám známo, vyznívají ve prospěch nahoty. Američtí psychologové
Robin J. Lewis a Louis H. Janda nechali
v roce 1988 vyplňovat dospělé respondenty
podrobný dotazník, který se týkal zážitků
z dětství - spaní s rodiči v posteli, jejich
postoje k sexualitě a možnosti vidět je
i sourozence nahé. Zjistili, že vystavení nahotě v dětství mělo jednoznačný pozitivní
vliv na sexuální vyrovnanost a přizpůsobivost v dospělosti. Jiný výzkum z roku 1979
se zaměřoval na děti. Když měly popsat
svůj vztah k jednotlivým částem vlastního
těla, označily děti z nenudistických rodin
genitálie za nejméně oblíbené, zatímco
nudistické děti je měly naopak nejradši.
Zajímavé je, že tyto děti neuvedly žádnou
část těla jako vyloženě neoblíbenou a celkově „bodovaly“ v přijímání vlastního těla
i sebe sama jako osobnosti.
Pedofilové na nudapláži
Může být pobyt nahého dítěte na veřejné
nudistické pláži nebezpečný? Slouží taková
místa jako „rejdiště“ deviantních jedinců?
„Sexuální pud nutí lidi sbližovat se se sexuálně preferovaným objektem bez ohledu na
to, jestli je oblečený nebo nahý,“ řekl nám
sexuolog a soudní znalec MUDr. Jiří Švarc.
„Pokud tedy někdo chodí na nudapláže ze
sexuální motivace (ať už tam pozoruje ženy,
muže nebo děti), tak se tam chodí sexuálně
ukojit, nikoliv navázat vztah. Z tohoto hlediska pobyt dítěte na nudapláži rizikový není.“
www.zenaplus.cz ■ 39
[email protected]
zena
ˇ
+výchova