Program výstav na rok 2015

Program výstav
na rok 2015
Degas, Cézanne, Seurat z pařížského Musée
d´Orsay
Archiv snů
Od 30. ledna do 3. května 2015
Galerie Albertina umožní svým návštěvníkům pohled do archivu snů – avšak jen
na několik týdnů. Od 30. ledna do 3. května 2015 otevře pařížské Musée
d‘Orsay své trezory a 130 jeho grafických skvostů bude k vidění právě zde – ve
Vídni. Pastely od takových veličin výtvarného umění, jako jsou Edgar Degas,
Georges Seurat či Odilon Redon, kvaše autorů Honoré Daumiera a Gustave
Moreaua, akvarely Paula Cézanna a v neposlední řadě práce salonních umělců,
ve své době vysoce ceněných, jsou sondou do širokého spektra francouzského
umění kresby: Vedle děl slavných impresionistických umělců uvidíte hlavní díla
realismu; magická díla symbolismu, jako jsou například „černá díla“ (noirs) od
Odilona Redona, budou vystavena poblíž neméně tmavých, avšak
pointilistických kreseb křídou od Georga Seurata. Sluncem zalité krajiny jižní
Francie od Paula Cézanna budou k vidění v blízkosti „nových bohyň“ 19. století:
Ani skrytě pozorované prostitutky a tanečnice od Degase, ani akt znázorňující
do sebe pohrouženou ženu kyprých tvarů u Renoira či Maillola neví, že jsou
pozorovány, a oddávají se světským radovánkám každodenního života.
U Françoise Milleta a Giovanniho Segantiniho se však zdá, že se čas zastavil.
Umělecky výmluvně zachycují ponurou existenci figur na poli v jakoby ztuhlých
pózách. Sociální konflikty té doby kulminují v karikaturních výjevech ze soudní
síně od H. Daumiera; významné politické zvraty pak dokumentují skici výjevů
z barikád od Gustava Courbeta a Ernesta Meissoniera. Do hlubin lidské duše
nechávají nahlédnout Felicien Rops a Gustave Moreau.
Zdánlivě neuchopitelným bludištěm stylů, témat a motivů, které v 19. století
působily paralelně vedle sebe, provádí bývalý ředitel Musée national d’art
moderne v pařížském Centre Pompidou, Werner Spies. Přehlídku v galerii
Albertina koncipoval právě on. V katalogu, který výstavu doprovází, mnoho
umělců, spisovatelů, filmařů a architektů mu věnuje svůj osobní příspěvek a též
vlastní interpretaci k jednotlivým vystaveným dílům, aby tak tomuto váženému
kurátorovi vyjádřili svou úctu.
Kurátoři: Werner Spies, Heinz Widauer (Albertina)
Georges Seurat
Černý uzel (Le noeud noir),
okolo r. 1882,
Musée d’Orsay, Paříž
Paul Cézanne
Hora Sainte Victoire (Montagne SainteVictoire), 1900–1902,
Musée d’Orsay, Paříž
Edgar Degas,
Po koupeli (Nach dem Bad), 1895–1898,
Musée d’Orsay, Paříž
Elaine Sturtevantová
Drawing Double Reversal
Od 14. února až 17. května 2015
Galerie Albertina představuje velkou výstavu grafických prací umělkyně Elaine
Sturtevantové z USA, zakladatelky takzvané appropriation art, přičemž se jedná
o celosvětově první takto rozsáhlou muzejní výstavu svého druhu. Výstava
zahrnuje celkem 100 grafických prací z umělecké tvorby E. Sturtevantové od
roku 1964 do roku 2004. Skýtá nejen soustředěný pohled na její grafické dílo
pěti dekád, ale prezentuje též 80 prací, které budou veřejně vystaveny vůbec
poprvé.
Výstava byla koncipována v úzké spolupráci s umělkyní. Detailní rešerše k jejím
grafickým pracím a myšlenková konfrontace s nimi potvrdila, že klíčem
k pochopení jejího radikálního a důsledně konceptuálního díla jsou její rané
práce z 60. let 20. století. Zejména grafické práce z let 1965 a 1966, které
bychom mohli nazvat „Composite Drawings“, umožňují podrobnější vhled do
jejího uměleckého myšlení a jejího postavení v dějinách umění, a to jako,
řekněme, „super pop“ nebo „pop plus“. Výstava jejích kreseb vrhá nové světlo
na tento aspekt nejnovějších dějin umění.
Ačkoli se její jméno ve většině kunsthistorických pojednání o Pop artu a
konceptuálním umění příliš často neskloňuje, je její dílo pro pochopení obou
uměleckých hnutí zásadní. Její umění patří bezesporu k nejzajímavějším a
nejpozoruhodnějším příspěvkům současného umění.
Kurátoři: Mario Kramer, Antonia Hoerschelmann, Elsy Lahner
Elaine Sturtevant
Lichtensteinova smějící se kočka
(Lichtenstein Laughing Cat), 1987,
Estate Sturtevant, Paříž, zapůjčeno
od: Galerie Thaddaeus Ropac,
Paříž–Salcburk
Elaine Sturtevant
Johnsova bílá vlajka
(Johns White Flag), 1991,
Estate Sturtevant, Paříž, zapůjčeno od:
Galerie Thaddaeus Ropac,
Paříž–Salcburk
Elaine Sturtevant
Finální studie krajiny s postavami od R.
Lichtensteina (Lichtenstein Final Study
for Landscape with Figures), 1988,
Estate Sturtevant, Paříž, zapůjčeno od:
Galerie Thaddaeus Ropac, Paříž–Salcburk
Arcivévoda Jan Habsbursko-Lotrinský
Krásy přírody
Od 27. února až 31. května 2015
Tato expozice galerie Albertina představuje 150 děl, které lze označit za vrcholy
rakouské akvarelové malby 19. století. Obrazy byly zhotoveny na objednávku
arcivévody Jana Habsbursko-Lotrinského (1782–1859), který na svém dvoře
angažoval několik umělců, mezi nimi Jacoba Gauermanna, Matthäuse Lodera a
Thomase Endera jako „komorní malíře“. Měli za úkol v malbě zachytit alpské
oblasti, zejména ze Štýrského vévodství. Tak po roce 1802 vznikla vysoce
kvalitní sbírka téměř 1 500 listů. Zahrnuje především veduty, ale zachycuje i
kroje či vyobrazení prvních průmyslových celků. Zvláště osobité jsou pak
obrazová líčení událostí ze života arcivévody Jana Habsbursko-Lotrinského –
především proslulý příběh jeho lásky k dceři poštmistra z Bad Aussee, Anny
Plochlové.
Výstava zpřístupňuje „perly“ této významné sbírky, jež až dodnes zůstala
zachována v majetku potomků arcivévody a poprvé ji může shlédnout i široká
veřejnost.
Kurátorka: Maria Luise Sternath
Matthäus Loder
Arcivévoda Jan HabsburskoLotrinský a Anna Plochlová na
vyjížďce v pramici – I.
(Erzherzog Johann und Anna Plochl
im Boot – I.), okolo r. 1824–1825,
soukr. sbírka
Matthäus Loder
Vodopády z ledu – Tischlerkar u Bad
Gasteinu (Wasserfälle vor dem Eis im
Tischlerkar bei Bad Gastein), 1826–1827,
soukr. sbírka
Jakob Gauermann
Brunn u Wildalpenu
(Brunn bei Wildalpen), 1812,
soukr. sbírka
Lee Millerová
Surrealismus – cesty – válka
Od 24. dubna až 30. srpna 2015
Lee Millerová (1907–1977) je jednou z nejvíce fascinujících umělkyň dvacátého
století. Za více než pět desetiletí vytvořila pestré fotografické dílo, v němž se
mísí široké spektrum stylů. Millerové dílo sahá od surrealistických výjevů přes
módní fotografii, snímky z cest a portrétní fotografii až po válečnou reportážní
fotografii; dílo v jeho šíři ukáže galerie Albertina na zhruba 80 objektech
v tomto rozsahu v Rakousku poprvé.
Lee Millerová začínala svou uměleckou dráhu v roce 1929 jako surrealistická
fotografka v Paříži. Často ve spolupráci s Manem Rayem tvořila fotografie, kde
díky úzkému výřezu a experimentálním technikám, jako je solarizace, zachycený
motiv zcizuje, čímž dosahuje výjevu paradoxní reality. Surrealistický pohled
prokázala L. Millerová i na ulicích Paříže, kde absurdity objevuje v každodenních
motivech, ale tento její pohled se projevuje i v pozdějších portrétních
fotografiích, které vytvářela od roku 1932, v době tzv. velké recese, ve svém
fotografickém ateliéru v New Yorku. L. Millerová zůstala v USA jen krátce, už
v roce 1934 se přestěhovala do Egypta, kde vznikají její fotografie z cest; krajinu
zde zachycuje modernisticky a v nejednoznačných formách. Egypt byl ale jen
další dočasnou zastávkou na životní cestě této fotografky, v roce 1938 se
přestěhovala do Anglie. Tyto životopisné obrysy jsou podstatné pro pochopení
fotografických prací Lee Millerové, souvisí totiž neoddělitelně s její touhou po
nezávislosti. Jako reportážní fotografka zobrazuje od roku 1939 katastrofální
důsledky druhé světové války. Lee Millerová fotografovala jak útok německé
luftwaffe na Londýn (operace „Blitz“), tak později osvobození Paříže. Při své
cestě do Mnichova roku 1945 vyfotografovala svůj slavný autoportrét, kdy je
obnažená ve vaně Adolfa Hitlera. Fotografie vznikla nedlouho poté, co
L. Millerová jako jedna z prvních fotografů zachytila utrpení, které odkryly
tehdy právě osvobozené nacistické koncentrační tábory v Dachau a
Buchenwaldu.
Reportážní fotografie ji zavedla v roce 1945 přes Salcburk do Vídně, kde
zdokumentovala zničené město, bídu dětských špitálů, ale i umělce, například
tanečníka V. Nižinského. Právě tento výsek její tvorby – do značné míry dosud
nepublikovaný – představuje těžiště výstavy.
Kurátor: Walter Moser
Lee Miller
Ochranné masky (Fire Masks),
Londýn, Anglie, 1941
© Lee Miller Archives, England
2014. Všechna práva vyhrazena.
Lee Miller
Explodující ruka (Exploding Hand),
Paříž, Francie, okolo r. 1930
© Lee Miller Archives, England 2014.
Všechna práva vyhrazena.
Lee Miller
Chlapec z válečné lodi Scharnhorst
(Scharnhorst Boy),
Vídeň, Rakousko, 1945
© Lee Miller Archives, England
2014. Všechna práva vyhrazena.
Edvard Munch
20. května až 23. srpna 2015
To, co znamenají Dürer pro renesanci a Rembrandt pro barokní umění,
ztělesňuje norský umělec Edvard Munch v období moderny: Jeho litografie,
lepty a dřevoryty představují absolutní vrchol grafiky 20. století.
Dvanáct let po velké retrospektivě E. Muncha, s níž Albertina oslavila v roce
2003 své znovuotevření, představuje nyní tohoto předchůdce expresionismu
jako průkopníka grafiky. Na výstavě bude k vidění okolo 80 z nejvýznamnějších
děl Edvarda Muncha. Pocházejí ze soukromých sbírek a galerii Albertina jsou
velkoryse poskytnuty pro tuto jedinečnou výstavu.
Edvard Munch
Madona (Madonna), 1895–1902
Litografie,
soukr. majetek
© Reto Rodolfo Pedrini, Curych
Edvard Munch
Strach (Angst), 1896
Litografie,
soukr. majetek
© Reto Rodolfo Pedrini, Curych
Edvard Munch
Výkřik (Das Geschrei), 1895
Litografie na nežebrovaném psacím
papíře, soukr. sbírka
© Reto Rodolfo Pedrini, Curych
Drawing Now
Od 29. května až 20. září 2015
Výstava „Drawing Now“ skýtá aktuální přehled o grafické tvorbě v současném
umění. Představuje asi 35 mezinárodních uměleckých pozic, které jsou dnes
synonymem pro grafickou tvorbu a zároveň jdou pomyslnou vlastní cestou.
„Drawing Now“ ukazuje, jaká různá témata umělci pomocí kresby vyjadřují a
prezentuje grafickou tvorbu v jejích pozoruhodných polohách a vyjádřeních.
Zúčastnění umělci: Silvia Bächli, Michaël Borremans, Toba Khedoori, Paul
Noble, Robin Rhode, David Shrigley, Sandra Vásquez de la Horra, Jorinde Voigt
a další.
Kurátoři: Elsy Lahner, Martin Germann
Sandra Vásquez de la Horra
Čas (El Tiempo), 2014,
zapůjčeno od: Kewenig Gallery Berlín
Silvia Bächli
Bez názvu (Ohne Titel), 2013
© Silvia Bächli,
zapůjčeno od: Barbara Gross, Mnichov
Michaël Borremans
Plnění (The Filling), 2005,
Collection S.M.A.K.
Sbírka Heinze a Reginy Plonerových
Od 10. června až 23. srpna 2015
Tato od roku 1997 budovaná sbírka obsahuje prvotřídní výběr rakouského a
mezinárodního abstraktního malířství od roku 1960. Po smrti zakladatele
sbírky, Heinze Plonera, se jeho žena Regina v roce 2014 rozhodla, že věnuje
velkou část sbírky galerii Albertina a paláci Belvedere ve Vídni, jakož i muzeu
Joanneum ve Štýrském Hradci, aby o díla bylo trvale postaráno a aby byla
přístupná co nejširší veřejnosti.
Pro galerii Albertina znamená tento dar rozšíření sbírek rakouského umění 80. a
90. let 20. století o vynikající práce Erwina Bohatsche, Herberta Brandla,
Güntera Damische, Josefa Mikla, Huberta Scheibla a dalších. V létě 2015 bude
v rámci výstavy prezentována velká část tohoto daru vůči galerii Albertina a díla
budou uvedena v kontextu stávajících děl této galerie.
Kurátorka: Eva Michel
Lyonel Feininger a Alfred Kubin
Umělci – přátelé
Od 4. září 2015 až 10. ledna 2016
„Z dnešních umělců, kteří se věnují kresbě, si vážím nejvíce právě Vás,“ napsal
Alfred Kubin 25. listopadu 1912 Lyonelovi Feiningerovi. Poté, co si vyměnili své
kresby, si začali též intenzivně psát; tato korespondence skýtá značný vhled do
myšlenkového světa A. Kubina i L. Feiningera a bude během této výstavy
poprvé zpřístupněna veřejnosti.
Ve sbírkách galerie Albertina se nachází vedle Feiningerových kreseb
z pozůstalosti A. Kubina také vynikající kolekce kreseb a grafických tisků
A. Kubina, jehož dílo, plné ponuré symboliky, fascinuje vnímatele dodnes.
Počínaje ranými kresbami Kubinovými a komerčními karikaturami
Feiningerovými líčí výstava umělecké cesty obou umělců, kteří se ve vzájemné
korespondenci nejprve setkávají jako „spřízněné duše“, později se však
umělecky vyvíjejí ve zcela odlišných směrech: Kubin, usazený
v hornorakouském městě Zwickledt, se zaměřil na ilustrace literárních děl,
zatímco L. Feininger, mistr uměleckoprůmyslové školy Bauhaus, se dále rozvíjí
jako malíř.
Výstava bude probíhat ve spolupráci s Mezinárodními dny v Ingelheimu, kde
bude k vidění od 24. května do 2. srpna.
Kurátorka: Eva Michel
Alfred Kubin
Sebezpyt (Selbstbetrachtung),
okolo r. 1901–1902,
Albertina, Vídeň
Alfred Kubin
Každou noc nás navštíví
sen (Jede Nacht besucht
uns ein Traum),
1900–1903,
Albertina, Vídeň
Lyonel Feininger
Lokomotiva s velkým kolem (Die Lokomotive mit
dem großen Rad), 1910,
trvalá zápůjčka ze sbírky Batliner
Romantismus
Od 25. září 2015 až 10. ledna 2016
Od 25. září 2015 do 10. ledna 2016 věnuje galerie Albertina ve Vídni jednu
výstavu tématu „Romantismus“. Na základě vybraných stěžejních děl se zaměří
na různé jevy tohoto uměleckého proudu, který začíná kolem roku 1800.
Myšlenky, které se už tehdy zdály být epochální, neztratily ani dnes nic na své
naléhavosti.
Poprvé bude v tomto kontextu podniknut pokus postavit proti sobě mimořádná
díla německého protestantského romantismu a katolického romantismu,
vycházejícího z prostředí vídeňské akademie, tak, jak se projevil ve Spolku sv.
Lukáše („Lukasbund“); porovnána budou mimo jiné témata, která osvětlují
oslavné vnímání středověku nebo svět snů, vizí (smrti) či propastí.
Vedle děl C. D. Friedricha a P. O. Rungeho budou vystavena též mistrovská díla
umělců, jako jsou Carl Blechen, Francisco de Goya, Ferdinand Olivier, Karl
Friedrich Schinkel, Julius Schnorr von Carolsfeld, Alfred Rethel a William Turner.
Kurátoři: Cornelia Reiter (Rakouská Akademie výtvarných umění), Maren
Gröning (Albertina)
Caspar David Friedrich
Johann Evangelist Scheffer von
Pohled na mys Arkona při vycházejícím Měsíci
Leonhartshoff, Autoportrét
(Blick auf Arkona mit aufgehendem Mond),
(Selbstbildnis),
okolo r. 1805–1806,
Albertina, Vídeň
Albertina, Vídeň
Moritz von Schwind
Valentina a Raoul z opery „Hugenoti“ od
Giacoma Meyerbeera (Valentine und
Raoul aus Giacomo Meyerbeers „Die
Hugenotten“), rekvizita Vídeňské dvorní
opery, 1865,
Albertina, Vídeň