Římské náboženství

Římské náboženství 2.10.
2. října 2006
16:44
Kněžská kolegia
Quattuor amplissima colegia
- Existuje celá řada kněžských úřadů - kolegií (poměrně specializovaných)
- Sacerdos - kněz
- K některým problém se vyjadřují příslušníci více kolegií, ale více méně by nic
nemělo být záležitostí konkurence
- Kněžské funkce prodělali značný vývoj, v počtu příslušníků, který se až do
císařství zvyšuje
○ Zvyšují se nároky na možnost se stát knězem
○ Komplikují se podmínky nástupu do funkce
○ Minimální požadavky :
ƒ mužské pohlaví (až na výjimky),
ƒ římské občanství, nesmí být propuštěnec a ani jeho rodiče
nesmí být propuštěnci
ƒ Tělesná a duševní celistvost
○ Faktické požadavky:
ƒ Příslušnost k nobilitě (patricijská a plebejská nobilita, někde
přímo vyžadován patricijský původ)
- Státní kněží
- Definice kněze je problematická
○ Funkce obětníka nestačí (každý dospělý muž by byl knězem vykonává v rámci domácího kultu oběti)
○ Sacerdotes publici
○ Sacerdos publicus
AUGUŘI
- V době vlády Caesara 16 členů
- Od r. 300 v kolegiu i plebejci (Lex Ogulnia)
- Zjišťovali božský souhlas se zamýšlenou vojenskou, politickou aktivitou
○ Mínění bohů o činnosti, nikoliv nutně o výsledku
- Poradci volených římských úředníků, nebo senátorů
- Vyměřování posvátného prostoru TEMPLUM
○ Např. volební shromáždění se mohlo konat jen v templu
○ Sakrální stavby také jen v templu
○ Každý chrám v zásadě templum -> výraz splynul s chrámem
- Sledování auspicíí - znamení
○ Pozorování letu ptáků (auguři jen dohlíželi, práci odváděli volení
úředníci)
- Měli velký vliv, protože v zásadě mohli zrušit jakékoliv politické shromáždění
QUIMDECEMVIROVÉ
- Počet se zvyšoval
- Příslušníci nobility (od r. 370 plebejci ?)
- V opatrování Sybilské knihy - řecky psané texty, referenční rámec k
obzvláště neblahým věštbám - prodigiím (neblahým úkazům)
- 4 nejvznešenější kolegie (název doložen až z v ranném principátu)
○ PONTIFCUM
ƒ Pontifex, pontifices (pl.)
ƒ Vůdce : Pontifex maximus
○ AUGUŘI
ƒ Augur, augures (pl.)
○ Název
ƒ
ƒ
ƒ
○ SEPTEMVIRI EPULONES (TRESVIRI …)
ƒ Sedm konajících hostiny
COLLEGIUM PONTIFICUM
• Stoupá důležitost
• Počty pontifiků stoupaly (2-3 až na 12-16)
• Náleží sem další úřady kromě pontificů
○ Rex Sacrorum + Regina Sacrorum (král obětník)
○ Flamines (3 velcí, 12 malých)
○ 6 vestálských pannen
• Od r. 300 přijímáni i členi plebejské nobility (Lex ogulnia)
• CP bylo k dispozici senátu jako rádci v náboženské oblasti
○ Senát povolává členy ke konzultaci
• Správa římského kalendáře
• Výklad náboženského práva (pohřební právo - kde kdo smí být
pohřben a jak smí být manipulováno s hroby)
• Účast na svátcích a rituálech spojených s kalendářem (dohližitelé,
odborná pomoc)
○ INDIGITAMENTA - vlastnili přesné znění modliteb a slovního
doprovodu rituálů (řím. Kladli velký důraz na formálně přesné
a správné provedení rituálu)
○ "Předříkávači"
• Pontifex maximus uděloval pokuty, vestálky mohl trestat i fyzicky
• Od r. 241 - změna výberu pontifika maxima - dříve si vybírali kněží
mezi sebou, nyní vytvoření COMMITIA PONTIFICI MAXIMI CREANDI
○ Volilo 17 z 35 římských tribun (lidová volba)
• Úřad pontifica maxima významnou funkcí pozdní republiky
○ Poitificem maximem i Gaius Julius Caesar (kalendář)
• Od r. 12 BC, zemřel Marcus Lepidu (člen druhého triumvirátu),
získává úřas římský císař, až křesťanský císař odmítl nastoupit do
úřadu (Grapidianus)
• Pontifex maximus titul římského biskupa
SEPTEMVIRI EPULONES
- vznik 176 BC, převzali část úvazku …. ?
- Konali hostiny na počest bohů PULMINARIA, LECTISTERNIA
- Kontrola nad pořádáním her (relativně velké množství)
FLAMINOVÉ
- Flamen, flamines (pl.)
- Flamines maiores (3)
○ Mají na starost pouze jedno konkrétní božství, pravidelná kultická
aktivita
○ Flamen dialis (jupiter)
ƒ Četné zákazy a pravidla chování (viz. Handout)
ƒ Musel být ženatý (sňatek musel být proveden zvláštním
způsobem conffarreratio)
ƒ Jen patricijové
○ Flamen martialis (mars)
○ Flamen quirinalis
- Dobře rozpoznatelní na římské ikonografii (čapka, galerus (helma), apex
(anténka))
- Flamines minores (12)
○ Známe jich jenom 10
HARUSPICOVÉ
- Haruspex, haruspices (pl.)
- Etruský původ, kněří zváni senátem z etruských měst jako poradci (vyšší
vrstvy haruspiků)
- Interpretace větných znamení - prodigií (hlavně úder blesku a narození
defektních lidí i zvířat)
- Zkoumání vnitřností obětovaných zvířat (našel se model jater), aktéři patřili
pravděpodobně k nižším sociálním vrstvám (ti nebyly zváni senátem)
- Nebyli pokládání za římské kolegium, právní legalizace až za Klaudia
(etruskofil) - etruská renesance
VESTÁLSKÉ PANNY
- Kult bohyně Vesty
- Každodenní kultické aktivity (udržování rodinného krbu celého Říma)
- Vybírány ve věku 6 - 10 let pontificem maximem, později jen navrhuje a
vybírá los
○ Museli být naživu oba rodiče, i děd z otcovy strany
○ Absolvovali tréning, sloužili po dobu 30 let (uchovávat pannenství),
pokud došlo k porušení, byly pohřbeny zaživa, svůdce ubit pruty
- Zvláštní legální status, lišily se od ostatní ženské populace
○ Mohli dědit, disponovat vlastním majetkem
○ Právo provádět oběť
- Připravovali specifické substance, např. MOLA SALSA (popel z obětovaného
nedonošeného telete se solí a krupami)
odvozen podle počtu členu
QUINDECEMVIRI SACRIS FACINDIS
15 mužů vykonávající posvátné obřady
Historicky i DECEMVIRI, DOUMVIRI
apex
galerus
Strukturální poznámka jak někdo mohl stát knězem
• Neexistovala dědičná vrstva, sice existovaly případy, ale žádný
právní nárok potomků
• Rovné držení kněžských funkcí, jeden člověk jeden úřad
○ Jeden rod jedna funkce v rámci jednoho kolegia
• Původně kněží nové členy kooptovali
• 140 BC Lex domicia
○ Prosadil stejné zásady při doplňování kněžských funkcí jako
od r. 241
○ Kněží navrhují kandidáty a losem je zvoleno mezi nimi
(tribuny)
• Co pohled skrze institut křesťanští kněží ?
○ Římští kněží se zdají spíš býti náboženskými amatéry
○ Neexistuje noviciát
○ Žádný distinktivní šat (kromě flaminů, ostatní jen senátorský
nobilitský šat)
○ Žádný pastorální vztah
○ Rady výhradně v oblasti kultické aktivity a náboženského
práva
○ Žádná pravidla určující chování nebo morálku (kromě
flaminů)
○ Posty zabírali v zásadě malou část jejich času, často práce
na velmi částečný úvazek
○ Aktivně se účastnili politického života
ƒ Kromě Rex Sacrorum, který má explicitní zákaz
politické činnosti (v době republiky, aby nedošlo k
obnovení království (teorie))
ƒ Stejně tak Flaminové nemohli, protože jim to jejich
příkazy a zákazy znemožňovaly
Římské náboženství Page 1
- V období ranného principátu
○ Symboly kolegií na mincích
- Kolegia poskytovali možnost
iál í k
k
i
ROZHODUJÍCI SLOVO V NÁBOŽENSKÉ OBLASTI
○ Volení úředníci, velmi často ale i kněží v jedné osobě
○ Rozhodnutí bylo dílem senátu, kněží a volených úředníků, velké
personální propojení mezi těmito složkami
○ Římský náboženský systém v tomto ohledu komplikovaný a
složitý,ale pružný - umožňoval řešení problémů
ƒ Docházelo k neoficiálním jednáním, dohodám ještě před
oficiálním
○ Rozhodující slovo má vždy SENÁT
Římské náboženství Page 2
navazovat sociální kontakty mezi
nobilitou
- Kněžská shromáždění - hostiny neřešili náboženské problémy, dění
se sociálních kontaktů v rámci
římské aristokracie
9.10.
9. října 2006
16:43
Římský Panteon
Jak se stát římským bohem ?
- V oblasti sacra publica
○ Božstvo musí být uznáno králem, nebo
kolektivním rozhodnutím římského lidu a senátu,
závazky pak plní všichni římští občané
- V oblasti sacra privata
○ Leží v libovůli jednotlivce, jen jedinec přijímá
závazky
Polyteistické náboženství
- Velké množství bohů se specifickými funkcemi
○ Nemají ustálené vlasntosti, často rozhoduje kontext ve kterém se nacházejí
- Systém nebyl rigidní a ustálený
○ Bohové přicházeli i odcházeli (zapomínalo se na ně)
- Pojímani jako antropomorfní osoby
- Racionální bytosti, vyžadující úctu a kult, ale ne ponížení člověka
○ Odráží sociální vztahy uvnitř římské společnosti
○ Pokud lidé poruší své závazky, rozhněvají se a vymáhají nápravu
○ "Vztah patron a klient"
- Ontologická otázka božství není v antice příliš důležitá
○ Náboženské uctívání člověka člověkem (problém
pro chápání moderního člověka)
- Stěžejní termní PAX DEORUM (DEUM), "smír s bohy"
○ Věštné znamení
○ Platí to i naopak, porušíli bůh své závazky, je mu odepřena úcta
ƒ Augustus vyřadil Neptuna z průvodu při hrách (přišel před tím o část flotily v
bouři)
ƒ Při předčasné smrti nevlastního syna císaře Tiberia, Germanika - bylo to bráno
jako nefér jednání ze strany bohů (převracení oltářů, anulování chrámů …)
-
-
1. 12 VELKÝCH BOHŮ
Juppiter
Neptun
Pluto
Ceres
Vesta
Juno
Mars
Appolo
Mercurius
Diana
Minerva
Vulcanus
Venus
Hercules
Bacchus
Sol
Archeologie tyto názory vyvrací
terakotové sochy Hercula a Minervy z r. 530 BC
Římská božstva bez řeckých paralel
- Janus
○ Starobylý bůh, jehož význam klesal
○ Dvě tváře, bůh počátku
○ Měl svůj chrám s pořád otevřenými vraty, zavírala
se jen když římský lid nevedl žádnou válku
- Quirinus : zbožštělý Romulus
- Pater Indiges : zbožštělý Aeneas
- Carmenta, Flora, Pomona, Portumnus, Fortuna, atd.
○ Význam upadal ve prospěch velkých bohů
2. Specializovaná římská božstva
- Dohlížela na jednotlivé činnosti, či cykly
○ Snadným terčem křesťanské kritiky
○ Nicméně je neznáme z jiných textů než z křesťanských
ƒ Není jisté zda jde o autentická římská božstva,
která hrála roli při rituální činnosti
○ Mohlo jít o pokus o systematizaci nauky ze strany
některého z pozdně republikánských "starožitníků"
3. Domácí božstva
- Lares, Larové
- Lar familiariis : ochránce rodiny
- Lares Compitales : ochránci rozcestí v jednotlivých římských čtvrtích
○ Jakési "kapličky" na rozcestí
- Pater familiaris
○ Patera : miska pro úlitbu
○ Sukénky z psí kůže
○ Had :
- Penates : penáti
○ Pohostitelé ?
- Genius paterfamilias
○ Muž do pasu nahý, v ruce patera (obětní miska) a roh hojnosti
○ Ctěn otroky
- Manes : manové
○ Duše zemřelých "Dis Manes"
○ Mají božský status a nárok na kult v rámci příslušné rodiny (nárok na
menší krvavé oběti)
- Lemures
○ Opět duše zemřelých
○ Negativní valence, uctívání a vraceni zpět do podsvětí během
svátku Lemurií
- Božstva jednoltivých římských rodu
○ Gens Iuila (Venus, Veiovis) [Caesar]
○ Potitii, Pinarii (Ara Maxima, podle tradice založil Hercules)
ƒ Dědičný status kněží
V antice jsou politika a náboženství jsou součástí jednoho
kontinua
- Alespoň v oblasti sacra publica
Definice božství v ANTICE
- Velmi nesystematická
- Relativní nedůležitost ontologických definic
císařové měli kult (oltáře, oběti, chrámy, kněží)
Tedy IPSO FACTO bohy byli
Měli svého flamina po smrti
Jestli byly bohy v ontologickém smyslu je nedůležité
Lokální varianty velkých bohů
- Diana Memorensis
○ Posvátný háj (nemus memoris) v Aricii
○ Na minci z r. 43 BC
ƒ Obličej
ƒ Posvátný háj
○ Správce háje : Rex Memorensis
ƒ Archaická podoba kněžství
□ Mohl se jím stát jen uprchlý otrok,
který v souboji zabil svého
předchůdce (který byl rovněz uprchlý
otrok)
4. Importována božstva
a) Latinských nebo etruských protivníků
Při obléhání Rituál evocatio, božstvu slíbeno přesídlení do Říma
○ Iono z Veii
○ Venuše z hory Eryx (Erycina), během punské války
ƒ Bohyně římských prostitutek
b) přijatá za účelem usmíření prodigií, nebo k vyplnění proroctví v
sibylských knihách
- Aesculapius
- Apollo
- Kybele, Mater Magna (aby se podařilo vyhnat cizí vojska z itále,
řečeno v sybilských knihách)
ƒ Z oblasti Pergamonu
c) "orientální božstva"
- Egyptská Isis, Atargatis, Sabazios, Juppiter Heliopolitanus, Juppiter
Dolechenus
- Mithra
- Nejsou součástí státního kultu
ƒ Nejsou pokládany za rovnocenné
5. zbožštělé ctnosti a ostatní abstrakta
- Velmi významná pro Řím
- Pozitivní ctnosti, odrážející ideologii římských elit
○ Virtus, Honos, Fides, Mens, Concordia
○ Byly standardně zobrazovány v podobě mužských, nebo ženských
postav
addInitEvent(function(){focusMarker();})
Římští
○
○
○
Raný římský panteon : numina nebo antropomorfní
bytosti ?
- Podle názorů některých badatelů nebyla původní božstva
antropomorfní
○ Uctívání převážně zbožštělé síly neosobní povahy :
numina (sg. Numen)
○ Tato teorie má římské kořeny
ƒ Marcus Terrentius Varro, "staří římané po 170
let od založení Říma, uctívali bohy bez jejich
obrazů" (V Augustinovi : O boží obci)
ƒ Znamená to ale, že božstva nebyla
antropomorfní ?
□ Klasická studia si někdy myslí, že to
římané začali dělat až při otevření
svého prostoru řeckému vlivu
6. zbožnělí císařové a císařovny
- Po smrti jsou divinizování, počínaje Juliem Caesarem
○ Divi (divae)
○ V den výročí jejich smrti se nekonají "zádušní" slavnosti, jejich
podobizny jsou neseny v pohřebním průvodu (pompa funebralis)
- Proces zbožnění je nejasný
○ Consecratio (senát prohlásí zemřelého císaře za boha)
ƒ To asi nestačilo, někdo musel dosvědčit následující
○ Apotheosa (faktický výstup genia císaře mezi nebeská božstva)
ƒ Nutnost dokázat faktické svědectví, že se tak stalo
ƒ Precedent už u Romula
○ Není jasné co je primární a zásadní, "určující
- Od 2. století už není apotheosa nutná
- Od 3. století senát nemůže odmítnout consecratio
- Symbol genia císaře OREL (při pohřbu klec s orlem na vrcholu hranice, orel
vylétá jako symbol osvobozené duše)
- Symbol Juno (genia) císařovny PÁV(ice)
Šlo o náboženskou politiku, nebo politické náboženstvi ?
Římské náboženství Page 3
yy
y
g
y
j
- Mnoho rudimentárních předpokladů římského náboženství nebylo nikdy
zodpovězeno
- Římský císařský kult v sobě obsahuje obě dimenze : náboženskou i
politickou, jde o náboženský fenomén
- Patří k nejproblematičtějším oblastem studia antického náboženství
○ Příčina : evidentně anachronický pohled na otázku, co je a co není
náboženství
○ Badatelé považují fenomén jako politickou věc
○ Dva zdroje obtíží
ƒ Moderní teze oddělenosti náboženství a politiky
ƒ Křesťanstvím ovlivněná vize náboženství
Římské náboženství Page 4
16.10
19. října 2006
8:41
Byl jsem na Lutherovi …
… naskenovat od Erendis
Římské náboženství Page 5
30.10.
30. října 2006
17:43
Římské rituály, kalendář a svátky
- Římské n. bylo ritualistické
- Důraz byl kladen na důsledné vykonávání rituálních aktů, ne na jejich věroučné zdůvodnění
- Koncept recipročního vztahu
○ Římští bohové výměnou za rituál (kult) zajístí úspěch římského státu a jeho občanů
- Pod vlivem ananchronicky chápané kategorie náboženswtví však byl tento rys využit ke
kritice (neoprávněné) náboženství
○ Formalistické, prázdné, vypočítavé
Ritus
- Způsob, kterým se něco provádí, sami římané znali dva základní způsoby provádění rituálů
○ Romano ritu (capite velato) - se zakrytou hlavou
○ Graeco ritu - s odkrytou hlavou
- Oba dva způsoby jsou římské (cf. Peregrina sacra), vnitřní klasifikace římanů
○ Rituál cizího původu : peregrina sacra
Sacra
- Vlastní rituály jako náplň svátku, synonymum s Caerimoniae
Caerimoniae
- Vlastní rituály jako náplň svátků
Agent - ten kdo koná (subjekt)
Act - činnost, tj. rituál (predikát)
Teorie náboženské rituální kompetence
Robert N. McCauley - Thomas E. Lawson
Patient - ten, na kterém nebo pro koho se něco koná
(objekt)
- Pravidla která určují podobu náboženských rituálu, jsou totožná s pravidly, které určují
jakoukoli lidskou činnost
- Náboženský rituál (jako činnost per se) neexistuje
- To, co čini rituál náboženským, je přítimnost kontraintuitivních činitelů
Bringing ritual to mind, Psychological Foundation of Cultural
Forms, Cambridge 2002
Důsledek : velká část náboženských aktivit konvečně
považovaných za rituály jimi NEJSOU
- Např. modlitba, pokřižování, jde o pouhé náboženské AKTY
McCauley a Lawson rozeznávají 3 druhy rituálů:
Dva "atraktory" (attractor positions)
1) často opakované rituály s neokázalým doprovodem
Většinou ritály se speciálním příjemce
2) zřídka vykonávané rituály s okázalým doprovodem
Většinou se speciálním činitelem
Ke svému přesnou užívají odlišné typy pamětí a mají jinou sociální
dynamiku
Frekvence je nepřímo uměrná sensorické atrakci.
Římské rituály a náboženské akty
- Nejběžnější forma OBĚŤ
○ Oběť krvavá
ƒ Zvířete
ƒ Nebyla násilná, byl vyžádán souhlas se zvířetem
ƒ Zvíře - Hostia
ƒ Akt je imolatio
ƒ Pohlaví podle příjemce
ƒ Nejprestižnější oběť je oběť býka
○ Nekrvavá (častá v domácím kultu)
ƒ Úlitba (libatio)
□ Tekutina na oltář (víno, mléko, voda, olej)
ƒ Obětní koláče
□ Pálení na oltáři
ƒ Pálení kadidla
1) Rituály se spoeciálním činitelem
- Vykovávají je kontraintiuvní činitelé (CPS -agents)
nebo jejich zástupci
- Některé vyžadují přípavné činnosti (enabling
actions)
ƒ Jejich smyslem je delegovat moc
kontraintuitivního činitele na zástupného
činitele
- Velmi často okázalý doprovod
- Jejich frekvence je malá
- Není nutné (a ani možné) je opakovat, jejich účinek
je trvalý
- Příklad KŘEST
ƒ Knež křtí dítě
ƒ Kněz je vysvěcen biskupem
ƒ Biskup je jmenován kardinálem
ƒ Kardinál jmenován papežem
ƒ Papež má funkci po Petrovi
ƒ Petr od Ježíše
ƒ …od kontraintuitivního činitelebžžžžž
- Další příklad SVATBA
2) Rituály se speciílním příjemcem/nástrojem
○ Příjemcem je kontraintuitivní bytost (CPS-being)
○ Jejich doprovod je běžný (většinou)
○ Jejich účinek je dočasný
○ Jsou velmi časté
○ Je nutné a možné je opakovat, jejich účinek je
dočasný
○ Příklad MŠE
Tyto rituály se liší ve frekvenci , se kterou jsou prováděny, v
okázalosti jejich doprovodu a v tom, zadli je možné (a
nutné) je opakovat
□ Nekrvavé byly často součástí krvavých
- Oběti byly státní a soukromé
Sliby
- Votum, pl. Vota
- Stabilní dlouhotrvající projev řím. Religiozity
○ Respektující "reciproční" povahu ř. relig.
- Smlouva mezi státem, jedince a bohem
- Jde o podmíněčný kontrakt mezi člověkem a bohem
- Není-li požadavek naplněn, nevzniká povinnost plnění
- Druhy slibů
○ Příležitostné
○ Pravidelné
ƒ Konzul na počátku roku (15.3. od 153 BC) skládal slib kapitolské triádě a
bohyni Salus publica (pokud rok bude příznivý, božstva dostanou odměnu)
ƒ V době císařství ještě za zdraví císařské rodiny
ƒ Každých 5 let pronášeli slib censoři
□ Profesionální armáda až za ranného principátu
ů
Římské náboženství Page 6
Votivní dary (ex-votos)
Jde o dary které byly zasvěceny božstvům jako odměna v
- Jde o dary, které byly zasvěceny božstvům jako odměna v
rámci vyplnění učiněného slibu
- Votivní náboženství - stěžejní součást antické religiozity
- Dary se lišily v závislosti na sociálním postavení, ale motivy
a mentalita zůstavají totožné
- Šlo o širokou škálu projevů : od stavby chrámu, pořádání
her až po dedikaci malých terakotových sošek, nebo
děkovných dřevěných /voskových tabulek
- Byly skladovány v chrámem a pravidělně odklízeny do
depotů ("scared rubbish"¨)
- Zvláště typické pro itáli jsou votivní dary v podobě sošek
tělesných orgánů v některých léčitelských centrech
○ Nohy, ruce, ale i penisy, ňadra a dělohy
ƒ Tyto sliby byly doprovázeny oběťmi a božstvům přinášeny rovněž jiné dary
ƒ Slib též činil vojevůdce, který se vydával s vojskem na válečné tažení (za
bezpečný návrat, vítězeství)
○ V soukromé oblasti:
ƒ Sliby za uzdravení
ƒ Za bezpečný návrat z cest
ƒ Za ochranu
- Ver Sacrum ("posvátné jaro"), výjmečný slib pro celý Řím
○ 217 BC v nejkritičtější fázi punských válek (2. válka)
○ Božstvům zasvěcena všechna mláďata která se narodilo toho roku
○ Římané neuznali 212 BC situaci za dobrou, tj. nedošlo k naplnění smlouvy, kterou s
Juppiterem uzavřeli
○ K vyplnění došlo 195. BC
○ Následně byla oběť opakována 194. BC (instauratio)
○ Pravděpodobně to před chrámem někdo prodával
○ Z některých pen lze zjistit konkrétní medicinský
problem
- Devotio
○ Zvlástní druh slibu, během kterého byla podsvětním božstvům (Tellus, Dis Manes)
zasvěcena válečná kořist a nepřátelské vojsko
ƒ Varianta DEVOTIO DUCIS
□ Kdy konzul zasvětil božstvům sám sebe odměnou za vítězství
(obětoval svůj život)
○ 340 BC - Decius Mus
○ 295 BC - Publius Decius
Hry (ludi)
- Velmi častý doplněk jiných rituálú nebo svátků
- Dva hlavní typy
○ Ludi scaenici (umělecké hry)
○ Ludi circenses (hry sportovní)
- Nejznámější ř. hry
○ Ludi Romani, Ludi Plebei (jejich součástí bylo epulum
Iovis)
ƒ Ten kdo pořádal hry rozložil pulminar
(lehátka), pojedli před sochou Jupiterea
○ Ludi Megalenses
○ Ludi Seaculares (přibližně jednou za sto let)
ƒ Předpokládá se, že koncept je etruský a
znamená jeden "věk"
□ Až umřou všichni lidé, kteří žili v
určitém časovém okamžiku
ƒ Římané to zkracovali
- Později se stávají stabilní součástí římského kalendáře a
zabírají velký počet dní (135 dní za Marca Aurelia)
Vojevůdce se pak vrhne do boje a nechá se zabít - oběť je pak přijata, když ho někdo
zabije
- Válečná zvyklost italských kménů patrně….
Triumf (lat. Triumfus)
- Oslava vítězství římské brané moci
- Nejvýznamější den v životě římského politika
- Právo požádat senát o triufm měl vojevůdce, který bojval suo imperio,
zvítězil v bitvě a zabil alespoň 5000 nepřátel
○ Rozhodl senát
- Táhl v čele průvodu ve voze celým městem až na Capitol, za ním čli jeho
vojáci s válečnou kořistí a zajatci
○ Jediný den, kdy armáda může vstoupit do samotného města
- Jel ve voze a abyl oblečen jako scoha Iova Optima Maxima (nachový plášť
vojevůdce v poli, tvář začerveněnou rudou hlinkou, tiára)
- Gladiátorské hry byly doplňkem, ale ne součástí
○ Původně soukromý charakter funerálních oslav
○ Od r. 263 BC doplňěk oficiálních her
- V konečném důsledku šlo o jednodenní divinizaci
- Otrok mu šetpal "Memento hominem esse"
- Velmi okázala slavnost, které se účastnili statisíce lidí
Flavius Josefus : nejucelenější popis triumfu
Římský kalendář
- Fasti
- Slovem kalendář můžeme říci tři věci
○ Rozdělení astronomického roku
○ Občanský (sociální) konstrukt
○ kal. ve fyzické podobě (v Římě a v dalšíc it. Městech např. jako
maovaná freska nebo tesaná kamenná stéla)
ƒ Několik desítek
- Římský týden : nundinae měl OSM dní označených v kal. Písmeny A až H
○ Sedmidenní týden až od 1. st. AC
- Řím. Kal . Je velmi schématický
○ Obsahuje velké množství informací
○ Charatker jednoltivých dnů
○ Zároveň zaznamenané významné události
- Povaha jednoltivých dnů
○ F - dies fastus
ƒ Mohla se konat politická a ekonomická aktivita
○ C - dies comitialis, je implicitně jedním z dies fasti, tohoto dne se
mohlakonat shromáždění
○ N - dies nefastus
○ NP - dies nefastus publicu
ƒ Pro speciální svátky
○ EN - dies endotercisus
ƒ Část politická a ekonoocká
ƒ Část dnes náboženská aktivita
- Řím. Kal. Technické parametry
○ Původní republikánský byl solulunární, obsahoval 12 měsíců ( 4 krát
31, 7 krát 29, 1 krát 28 - 355 dní
○ Jelikož docházelo k jeho zrychlování v porovnání s reálným oběhem
země
- V 46. BC na popud potifika maxima Gaia Iulia Caesara provedena reforma
kalendáře
○ 12 měsíců, 7 krát 31, 4 krát 30, 1 krát 28 - 365 dní
- Tzv. "juliánský kalendář"
○ Gregoriánský řeší čtvrt den
Lupercalia (15. února)
- Jeden příklad za všechny římského svátku
- Jaký byl jejich význam ? Jaký byl jejich původní význam ?
- Máme o něm spoustu informací a přesto to nevíme
○ Věděli to římané ?
○ Existoval nějáké původní význam
- 2 skupiny kněží
○ Luperkové
ƒ Fabiáni
ƒ Quinctiales
- Přípravná oběť kozy
- Krvavý nůž přejel přes čelo dvou mladíků z významných rodů, krev je
umyta chomáčem bavlny namočeným v mléku, mladíci se musí zasmát
- Oběť psa
- Obětovaná koza je stažena z kůže, ta je rozřezaná na kus
- Nazí luperkové běhají po určitém úseku dokola …
Možné vysvětlení a aitiologie:
- svátek komemoruje založení Říma
- královská korunovace (G. Dumezil)
- ochrana stád před vlky
- svátek poctě kapitolské vlčice
- purifikační svátek
- svátek plodnosti
- Svátek měl patrně předrepublikánský původ a poslední záznam o jeho
slavení pochází z r. 495 AC
○ Pochází z dopis římského biskupa Gelasia I.
○ Otevřený dopis křesťanům, kteří slavili lupercalie
ƒ Vyčítá jim, že ho slavili špatně
Římské náboženství Page 7
13.11.
13. listopadu 2006
17:44
VII. Archaické římské náboženství - dobá královská
a vznik republiky
- Tradiční chronologie (na handoutu)
- 753. BC založení Říma Romulem
- 509. BC, založení republiky
- Archeologická perspektiva založení Říma (města) ro roku 625. BC (+-10 let)
○ Vydláždění Sacra Via (poblíž Forum Romanum)
○ Stála obydlí na palatinu
- 600 Curia Hostilia, shromaždiště Senátu
- Regium, místo pobytu králů
Scénáře vzniku :
- Synoikismos - politické snejdocení dosud nezávislých osad na římských pahorcíc (Einar
Gjerstadt)
- Přirozené splynutí několika osídlení (H. Muller-Karpe, die Stadtwerdung)
Doba královska
- Jaká je spolehlivost tradiční chronologie ?
- Jaká je přesnost římské historické narace ?
○ Byl Řím skutečně založen 753 ?
○ Romulem ?
○ Byl Romulus 1. ze 7 římských králů
○ Byl Tarqinius Superbus, poslední římský král vyhnán 510. BC ?
- Na místě je značná skepse, sami římané měli velmi omezené
informace o vlastních dějiných doby královské
○ Valná část narativních dějin raného říma je literární fikcí
- Římských králů pravděpodobně mnohem více než 7
○ "kanonická" tradice jich však ve vulgátní verzi římských dějin
ponechala pouze sedm
- Romulus fiktivn postava
- Řím nebyl založen 753. BC
- Doba vzniku republiky je však přibližně správná
Romulus
- Badatelský konsensus : je to mytologická fiktivní postava
- I jeho postavení v římské historiografii dvojznačné
○ Legendární zakladatel - héros - odráží řeckou koncepci městra založeného na zelené
louce "ktisis", Dionýsius z Halikarnássu, Titus Livius
○ Pouze jeden z mnoha "zakladadetelů", podílejících se na vytváření "římské ústavy",
ta je kolektivním produktem několika generací (Cato Starší, u Cicerona, De re
publica)
- Tyto dvě verze existují vedle sebe
-
7 tradičních římských králů dle tradiční chronologie
Romulus
Numa Pompilius
Tullus Hostilius
Ancus Marcius
Lucius Tarqinius Priscus (etruská dynastie)
Servius Tullius
Lucius Targuiniius Superbus
- Tradiční datace je neudržitelná
- Jejich vláda je příliš dlouhá (34 let)
- Průmerná doba antické vladaře se pohybuje kolem 15 až 20 let
- Neodpovídá to archeologickým nálezům
Deska z Lyonu
- Dva způsoby řešené
○ Zkrácení královské doby (625 - 500)
○ Rozdělení králů na předurbání a urbání (první je ten etrusský)
- Mezi badateli je rozšířeno druhé řešení
○ Řím jako město zakládají etrusští panovníci (Gjerstadt)
○ Toto řešení čelí obrovským problémům, nelze jej potvrdit jak v antickém, tak
archeologickém materiálu
ƒ Vláda Tarquniů dlohá 107 let se příčí biologickým možnostem
- Řešení :
○ Posunutí vlády Tarqiniovců do roku 560. BC, což už vypadá přijatelně
Mastarna je etruský přepis římského magister
Existence parelelních dějiny raného Říma
- Etruské fresky z Vulci (la tomba Francois)
- Nová chronologie:
○ 625. BC.
○ 560. BC, vláda Tarqiniovců
○ 510. BC, vyhnání králům počátek republiky
- Počet králů :
○ Samotný výraz král je problematický : "král" (rex), navozuje anachronické asociace.
Šlo spíše o válečné náčelníky (Arnaldo Momigliano razí termín "condottieri")
○ Caeles a Aulus Vivvenna (Vibenna), Mastarna (Servius Tullius ?)
○ Lars Porsenna
ƒ Dobyvatel Říma po Superba
○ Náčelnící stojí v čele soukromých armád složených z jejich klientů
ƒ Publius Valerius Publicola
ƒ Appius Claudius (Attus Clausus)
ƒ Gnaeus Marcius Coriolanus
ƒ Fabii (r. 479 - soukromá válka proti Veiím)
Povaha římského království
- Nebylo dědičné
- Evidentně šlo o elektivní systém
○ Král nesměl pocházet z kruhu římské patricijské nobility
○ Cizinci a plebejové
○ Lidová aklamace a potvrzení patriciji
- Mezi krály přesto existovali příbuzenské vztahy (skrze manželství)
○ Důležitá role žen v nástupnictví
ƒ Královna Tanaquil - "King maker" ?
- Králové se podobají řeckým tyranům
○ Usilují o vyvolenost, náboženskou potvrzenost
ƒ Numa ("Hierogamos" s bohyní Egerií)
ƒ Servius Tulius :
□ Věštný úkaz v době jeho dětství
□ Božský původ (falos, který vyskočil z domácího krbu)
□ Jeho vztahy s bohyní Fortunou (Porta Fenestella) - hiergamos
♦ Ta k němu přicházela oknem
□ Tanaquil - Ištar (bohyně v okně?)
♦ Po té co je na Prisca spáchán atentát syny předchozího krále,
Servius Tullius přebírá jeho pravomoce "dočasně", to zařizuje
lstivě Tanaquil
Římské náboženství Page 8
Nápis "Lapis satricanus"
- Nalezen během vykopávek v chármu bohyně Mater Matuta
v Satricum
○ [----] iei steterai Popliosio Velsiosio suodales
Mamartei
- Dvě varianty :
○ Pořídili druhové Publia Valeria Martovi
ƒ Steterunt Publi Valeri sodales Marti
○ Pořídili Publia Velria Martovi druhové
ƒ Bratrstvo ...
Rex sacrorum
- Král obětník
- Po vyhnání králůu, vytvořena nová kněžská role Rex
sacrorum (podle Livia), podřízená pontifikovi
- V období republiky šlo již o značně obskurní postavau
- Nemohl se účastnit politického života
24. února : regifugium (králův útěk)
Podle Festa je král nejvýznamější …
? Pontifikální revoluce ?
Konvenčním vysvětlením této situace je, že úřad Rex
sacrorum byl sice vytvořen na počátku republiky, a
podřízenost pontifikovi je produkt historického vývoje
ƒ Zázračné početí (Romulus, Servius, král caeculus, zakladatel Praeneste, cf.
Alexandr Makedonský, Scipio Africanus)
○ Tradice je zmatená a překrytá pozdější racionalizací, nicméně náboženská dimenze
království je v ní patrná
Kněžské funkce v období královském
- Flaminové hráli za králů důležitější roli než v republice
- Jiný typ kněžství ?
○ Museli být inaugurování za přítomnosti augura, museli být potvrzeni přítmo
božstvem
○ Museli být oddání sňatkem confarreatio
○ Museli být patricijové
○ Rituály se zvláštním činitelem ("special agent rituals") ?
ƒ Kněží vybráni přímo bohy (oproti republice)
- Residua "charismatického" kněžství
○ Augur Attus Navius a jeho spor s králem Tarquiniem
○ Augur který přeřizl kámen břitvou …
- Residua dědičných držení kněžských úřadů
○ V r. 312. přechází kontrola do rukou státu
FETIALES
- V archaické době důležití
- Dohlížení nad uzavíráním smluv
○ Ius fetiale
○ Náboženské vyhlašování válek a ukončování válek
○ Římané vedli jen "spravedlivé války" bellum iustum
- Fungovali ve dvojicích
○ Jeden se jmenoval pater patratus
○ Druhý verbenarius
○ Hlava ověnčená věncem z posvátných rostlin, které rostly na kapitolu (Verbenae,
sagmina)
- Házeli posvátná kopí na území nepřítele
SALII
- 2 skupiny po 12 (Palatini a collini)
- Pouze patricijové, byli inaugurováni
- Rituální tance (březen, říjen, začátek a konec válečné sezóny) a zpěvy (Carmina Saliaria velmi archaické texty, kterým nerozumíme, ani nikdo v pozdní republice)
- Vlastnili ancilia - 8 štítů
○ Jeden spadl z nebe za krále Numy
Archaické římské náboženství - Geroges Dumézil
- Komplexnír rekonstrukce není možná, ale ..
- Trojský kůň, zadní vrátka : společná indoevropská ideologie ("trojiční ideologie")
○ Komparace s jinými indoevropskými národy
- Rozdělení společenské a náboženské sféry na tři oblasti
○ Nábožensko právní
○ Vojenské
○ Hospodářské
- Dumézil : 3 flámenové, Jupiter, Mars, Quirinus
- Ambiciózní a jedinečný výkon na poli komparativní religionistiky
○ Nicméně je to z valné části neprůkazné a zcela fiktivní
○ Dumezilova trojfunkční ideologie
Římské náboženství Page 9
Alternativní řešení : T. J. Cornell :
- Kněžský úřad vznikl už v královské době
○ Duální království
ƒ Rex sacrorum
ƒ Magister populi
- K rozdělení došlo v okamžiku svržení starého krále tak, že
byl odstraněn ad sacra
Kalendář
- Nejstarší svátky součástí tzv. "Numova kalendáře"
- Lupercalia, Parila, Robigalia, Fordicidia
- Ve skutečnosti nevíme …
- Zdá se, že mají základ v archetypu, ale nevíme jak byl
starý
Feriae Latinae
- Jeden ze svátků feria conceptivae (svátek bez pevnéh
data)
- Archaické kořeny: svátek Latinské ligy, pro latiny,
dočasné ukončení válek
- Místo : Mons Alabnus poblíž Říma (Monte Cavo)
- Oběť čisté jalovice (Jupiter Latiaris), její masi rozdělují
přítomní
- Latinská liga rozpuštěná v roce 338. BC, feriae latinae
se dostávají pod římskou kontrolu
- Slavili se na jaře, před odchodem konzula do války,
musel se jich účastnit
- "malý triumf" - varianta k římskému triumfu
Lavinium
- Náboženské centrum latinů (dnešní Pratica di Mare)
- Aneas zde byl uctíván jako Jupiter Indiges a nacházele
se zde jeho mohyla (hrobka)
- Římané sdíleli kult mnoha božstev právě s Laviniem
- Volení úředníci z tradice odcházeli do Lavinia a obětovali
tam Vestě a Penátům
- Soudí se, že mnoho božstev bylo přijato skrze Lavinium
13 oltářů
Kovová destička z Lavinia ( 550 BC)
- Dedikace dioskurům (Castorovi a Polovi)
20.11.
20. listopadu 2006
17:51
- r. 367
○
- r. 339
○
- r. 300
○
- r. 287
○
LEGES LICINIAE
Konzulát je toevřen členům plebejské nobility
LEX OVINIA
Senát se stává permanentním tělěsem, členy se stávají ti, co zastávali nějáký státní
úřad
LEX OGULNIA
Plebejcům se otevírají kolegia pontifiků a augurů
LEX HORTENSIA
Plebiscites mají váhu zákona
Typicky republikánské politické a náboženské instituce
dostávají svou podobu až ve 4. století BC
... definitvní vznik "dobré" "smíšené ústavy"
- Konzulové
- Senát
- Lidové zákony
- Dlouholeté kontroverze mezi plebeji a patriciji vyústily v tzv. plebejsko-patricijské vyrování
- Tyto spory měly i náboženskou dimenzi (členství v kněžských kolégií, podílení se na státním
kultu a tak i politické moci)
PATRICIJOVÉ
- Krátce po vzniku republiky usilovali o to, aby se stali uzavřenou společenskou vrstvou s
výsadním přístupem knáboženské oblasti
- Toto právo se promítalo i do politické oblasti a stalo se jedním z argumentů, proč plebejci
nemůžou zastávat nejvyšší politické posty
- Zdá se, že právo seldovat auspicia, náleželo patricijům jako sociální skupině a bylo pouze
delefován na zvoleného úředníka-úředníky
Bohové
- V případě jejich smrti nastalo tzv. interregnum a auspicia se za této situace "vrátila k
otcům" (auspicia ad patres redierunt)
-
-
PLEBEJCI
I plebejové ve svém politickém boji hráli na náboženskou strunu
Usilovali o alternativní přístup k náboženské moci
Instituce tribuna lidu (tribunus plebis) měla náboženskou sankci - byl neodvolatelný, měl
právo vetovat legislativu a kdokoli se na něm dopustil násilí, stal se sacer (jeho život
propadl bohům)
○ Zpočátku měli nárok na tuto funkce pouze plebejci
○ Později i "adoptovaní" patricijové (Publius Colius Pulcher)
Plebejci se rovněž shromažďovali kolem chrámu bohyně Cerery (kde se nacházel plebejský
archiv)
Konali rovněž své vlastní hry : ludi plebei. Zpočátku příležitostná slavnost se stala
každoroční (od r. 220 BC)
○ Epula iovis
Římské náboženství : změny a kontinuity
- 264 BC, Řím je jediným pánem Itálie
- 241 BC, po vítězství nad Karágem v první punské válce, se Řím stává velmocí v západním
Středomoří
- Získává zahraniční území
- Má to důsledky pro jeho náboženství : je mnohem více otevřen "cizím" náboženským vlivům
- Je vystaven velmi silné helenizační vlně (především od počátku 2. století BC)
.. Což představuje určitý problém pro tradici, která sama sebe pokládá za konzervativní
Náboženská inovace : rozdílná řešení
- Přístupk k n. i. se liší případ od případu
○ r. 228 BC - pohřbení dvou párů : Galů a Řeků na Forum Boairium, nový typ
náboženského obřadu, je uplatněno ještě dvakrát ( r. 216, 114 BC)
○ r. 212 BC - Carmina Marciana se stávají součástí sibylských knih (římské inspirované
proroctví ?)
○ r. 205 (4), v Říme přijata maloasijská bohyně Mater Magna, přestože některé její
rysy měla problematické rysy (katrace kněží, jiný typ rituálu)
- Jsou ale učiněny i pokusy o potlačení náboženských aktivit, které římský senát označil jako
nebezpečné
○ Snaha o potlačení cizích superstitiones (Titus Livus, 2. období punských válek)
○ Opakované vyhánění filosofů a později i astrologů (a mágů) z Říma
○ r. 186 - senát rozhodně vystupuje proti bakchanáliím, omezení Bakchova kultu po
celé Itálii, perzekuce a popravy
○ r. 181 - nález hrobky krále Numy s knihami (na plátně), byly spáleny jako
pythagorejské
Potlačení bakchanálií - 186 BC
- Titus Livisu (kniha 29. 8-19.)
- Problem : jeho líčení je zčásti literární fikcí (antická telenovela o bezelstném mladíkovi
Aebutiovi a otrokyni Hispale s dobrým srdcem)
- Náhlá hrozba v podobě "náhodného" odhlaneí bakchanáálií neodpovídá realitě (cf. Plautovy
komedie)
○ Bakchanál : border, "co je to tady za bakchanál ..."
- Podle TL se kult dostal do Říma z Campanie (oblast Velkého Řecka)
- Muži a ženy slavili svátky společně.
- Údajně docházelo k nemravnému chování, vraždy, vydírání, rozvracení doin, falšování závětí
(cf. "sektobijská rétorika")
Senatus consultum de bacchanalinus
- Vlivem šťastné souhry okolností máme k dispozici senatus consultum, které se tohoto
případu týkalo
- Bronzová deska (cca. 30 x 30 cm) s nápisem, určena pro ager Teuranus v dnešní Kalábrii
- V hrubých rysech potvrzuje i liviovské líčení
Římské náboženství Page 10
Auspicia
Auguria
prodigia
Sacra
Ceremonia
Lidé
Lpění na precizním vykonáváním rituálů
- Justin Barret
○ Přímá úměra ritualismu v tom jaké vlastnosti jsou
připisovány bohům
○ Vševědoucnost boží zmenšuje význam forem rituáu a
jejich přesného dodržování
○ Pokud mají bohové naopak omezený přístup ke
strategickým informacím (což římští bohové mají - nejsou
všemohoucí) - je nutné dodržovat formu do písmene
ƒ Jen tak bohové poznají, co po nich lidé chtějí
Především zásah proti bakchanáliím je zajímavý příspěvěk k
pochopení římské religiozity
Bachkanálie - jiný pohled
- Na rozdíl od liviovské narace senatus consultum neobsahuje
žádnou invektivu proti nemravnosti
- Zdá se, že hlavním motivem k zásahu, byla existence vznikající
náboženské komunity, která byla nezávislá na strukturách
měststkého státu a mimo kontrolu senátu
"Společnost čítá již značné mnosžství lidí, je to už skoro druhý
národ, jsou mezi nimi i někteří vznešení muži a ženy." (Livius)
- Hlavní příčinou zásahu byla snaha omezit existenci nezávislách
náboženských komunit
○ Potvrzují i informace ze senatus consultum
ƒ Žádná společenská pokladna
ƒ Kult není zakázán, je povolen je za určitých
podmínek tj. OMEZENÍ aktivit
ƒ Obřadů se může zúčastnit pouze omezený počet
lidí (ne více jak 5 mužů a žen)
□ V pěti se nedala udělat závěť
ƒ Nesmí se mezi sebou zavázat přísahou
ƒ Nesmí slavit svátky v tajnosti, ale pouze se
svolením senátu
- Obvinění z nemorálnosti tvoří spíše "povinný kolorit"
- Potlačení mělo i politickou konotaci:
○ Diskreditace některých rodin římské nobility
○ Zásah do náboženských práv římských spojenců
(prosazení mocenského vlivu)
Římské náboženství a individualita
- Další anachronismus, který velmi negativně ovlivňuje studium římského náboženství, je jiné
chápání individua.
- Antika nezná pozitivní ocenění jedince ajeho svobody činit rozhodnutí
- Individualita představuje problém - spíše aspekt "vykořenění" a "ztracenosti" v
nebezpečném nestálém světě
- Nejde o to, že by neexistovala "osobní" náboženská volba, ta je však uskutečňována v rámci
obecných forem
- Jedním z důsledků tohoto stavu je neexistence náboženských komunit nezávislých na
ostatních strukturách městského státu
- Ty jsou až produktem pozdní antiky, resp. Jsou úspěšné až v pozdní antice
- Náboženství člověka jako "individuální" příklon k některé tradici tak může vytvářet
individuální identitu člověka
- V republikánském Římě je toto velmi nepravděpodobné, "náboženství polis" je schopné
všechny náboženské rpoudy intergrovat, tyto komunity vznikají až s jeho oslabením v
pozdní antice
Problémy:
- Bakchanálie, minimálně na tento typ komunity poukazují
- Publius Cornelisu Scipio (Africanus)
○ Návštěvy Kapitolu; před bitvou se radí s Iovem
ƒ Neobvyklý prvek antické religiozity
○ Má vidění ve snu
… tj. mohli existovat i formy náboženskosti, které nespadají do obecné formy
religiozity
Úpadek římského náboženství v období pozdní republiky
- Tato vize v badatelském prostředí velmi rozšířená, čelí obrovským metodologickým
problémům
- Jakým způsobem interpretovat náboženskou změnu ?
- Značná část významných badatelů byla ovlivněna křesťanským protestantským kontextem
(náboženství jako věčné, neměnné zjevení)
Otázka : existuje vůbec nějáká náboženská tradice, která se nemění ?
Krize náboženství a prameny
- Problémy:
- Prameny, které nás informují o dění v období pozdní republiky, pocházejí od
současníků
○ Vyšší míra naléhavosti a barvitosti
○ Kontroverze tedy možná nebyly ničím novým …
- Tezeo
○
○
○
krizi římského náboženství je produktem samotné antiky
Jako taková má ideologické konotace
Snaha vysvětlit příčiny politické krize
Poskytuje ospravedlnění některých politických rozhodnutí (Augustus)
- Úpadek náboženství ?
○ Přestava o úpadku má několik příčin
○ Dochází k filosofické reflexi vlastní náboženské tradice, což vede k
nesamozřejmění náboženství
ƒ Díky studiu historických pramenů a jejich systemtickým porovnáváním
si někteří římané (varro) uvědomili, že se jejich nb. Tradice mění,
přirozený jev je vydáván za důkaz úpadku : důsledek literární fixace
náboženské tradice
- Římané vešli do kontaktu s mnoha cizími civilizacemi, řím se stal "metropolí"
v pravém slova smyslu
ƒ Drastický nárůst náboženských možností
ƒ Vznikají nové kategorie : magia
□ A staré dostávají nový význam (superstitio, sacerdos)
- Pohromy v politckém životě jsou vysvětlovány jako trest bohů
- Polyteistická tradice, která nemá soubor posvátných textů a jejich
profesionální vykladače je z povahy věci velmi proměnlivá
- Řešení ad hoc problémů a situací vedek tmu, že se mnozí bohové a svátky
nebo instituce …
- Úpadek tradic - tři příklady
- Zánik kolegia fetialů
○ Tradiční vyhlašování války stává nemožným
○ Je řešeno v období války s Pyrrhem, ale evidentně neúspěšné
ƒ Zajatec dostal pozemek v římě na které se házelo kopí
○ Kolegium obnovuje až Augustus
ƒ Vyhlásil válku Antoniovi a Kleopatře
- Zánik vojenských auspícií
○ Sledovat může jen úředník držící imperium
○ V období pozdní republiky však války vedou prokonzulové nebo pověření
velitelé, kteří nemají imperium
○ Auspicia jsou nahrazena zkoumáním jater haruspiky
- Zánik státních prodígií
- Prodigia byly mimořádné úkazy a jevy, které měly charakter věštného znamení
- Signalizovaly porušení PAX DEORUM, které by mohlo vyústit v závažnou pohromu
- Musela být usmířena, hlavní roli v tom hrál římský senát
- Na konci republiky tato praxe mizí
Římské náboženství Page 11
Krize politická nebo náboženská ?
- je zcela nesporné, že v 1. st. BC se římský politický
systém nacházel v krizi
- Přestože byly pokusy o jeho záchranu, došlo ke
konečnému zhroucení
○ Objevili se příliš mocní jedinci, kteří odmítli
respektovat autoritu senátu
- Tato krize se zákonitě promítla i do náboženské oblasti,
ale do SACRA PUBLICA
Náboženství a politický boj
- Náboženství se stalo jedním z prostředků politického boje
○ Bibulus pozorující nebesa
○ Cicero a chrám bohyně Libertas
○ Publius Ciodius Pulcher a skandál během svátku
bohyně Bona Dea (že měl svést Caesarovu
manželku)
○ Příčiny
ƒ Konvenční vysvětlení je, že už prodigiím nikdo nevěří
ƒ Úpadek náboženství, filosofická kritika, politická manipulace a ztráta
kredibility
○ Věrohodnější vysvětlení :
ƒ S růstem moci významných jedinců se prodiígia soustředí na osoby a
nazývajjí se OMINA
ƒ Stát je reprezentován císařem a veškerá prodigia (státní) se týkají
jeho osoby
ƒ Instituce jejich usmiřování je v nových politických poměrech zbytečná
(instituce, ne prodigia jako taková)
Římské náboženství Page 12
4.12.
4. prosince 2006
17:41
Římské náboženství a vznik císařství
27. BC, vznik principátu, Theodor Mommsen (diarchia)
68. AC končí iulsko-klaudijkksý dynastie Neronem
96. AC konec flaviovské dynastie (zavraždění Domitiana)
98-117 AC - Trainus, největší územní rozmach, dobití Dácie
132-135 AC - druhá židovská válka, Bar Kochbovo povstání
161 - 180 AC - císař Marcus Aurelius, markomanské války (Římané pronikají až na Moravu)
180 - 193 AC - zavražděn Commodus, konec antoninské dynastie
Vznik principátu
- Je reací na vleklou polotickou krizi (říše příliš velká, rozáshlá, složitá)
- Po formální stránce republika stále existuje i její institutec
○ Císař Augustus vypracoval důmyslný systém "královské vlády", která se maskuje
"kolektivním souhlasem" senátem
○ (primus inter pares)
- Faktická moc v rukou jediného člověka, jeho rodiny
- Mnoho náboženských pravomocí senátu přechází do rukou císaře
○ Návrh nových kandidátu na členství v kněžských kolégiích
ƒ Senát je schvaluje
○ Správa kalendáře, vyhlašování svátků a pořádání her.
- Imperator Caesar Divi Filius - Augustus
• *63. BC ve Velitrách jako Gaius Octavianus, jezdeckého původu
• Adoptivní syn Gaia Iulia Caesara
• Po sérii bojů v občanských válkách získal v roce 30 BC prakticky neomezenou moc
(porazil Marta Antonia s Kleopatrou)
• 27. BC, "diarchie"
• "komplikovaná osobnost"
- Byl pouze jezdeckého původu, důležitým prvkem je stylizace do vyvoleného bohy
ƒ Syn Apollóna
ƒ Jeho narození a dětství i mládí provází řada znamení (omina imperii)
- Postupem času získává členství ve všech kněžksých kolégiích náležejících mezi
quattuor amplissima
- V r. 12 BC, po smrti Marca Lepida, se stává pontificem maximem, náboženské
reformy
ƒ Jeho dům se stává součástí Appolónova chrámu, přenáší sem sibylské knihy
- "obnovuje" staré republikánské náboženské zřízení, jedna z apologií pro jeho
politické činy
- Octavianus Augustus - Res gestae
○ Toto zapojení náboženských motivů do politické propagandy a apologie se prolíná
celým životopisem c. augusta
○ Toto dílo se dochovalo v opisu na zv. Monumentum Ancyranum (z dnešní Ankary v
Turecku)
○ Dvě zajímavé pasáže, kteroé operují s konceptem všeobecného úpadku před jeho
nástupem k moci
ƒ "Mnohými zákony, které jsem sám anvrhl, jsem vzkřísil mnohé vzorné
obyčeje předků, vytrácejí se už z našeho století a sám jsem předal potomstvu
vmomnoha věceh vzory k následování"
ƒ "Dvaaosmdesát svatyň bohujsem v Městě opravil z pověření senátu, když
jsem byl pošesté konzulem, neopominuv žádnou, která toho času potřebovala
opravdu."
- Cisař Augustus se vědomě stavěl do role obnovitele starých náboženských tradic
- Obnova chrámů, výstavba nových chrámů (Apollonův chrám na Palatinu, chrám zbožnělého
Julia, chrám Marta Mstitele - Mars Ultor)
- Post flamina Dialis znovu obsazen r 11 BC, po 76 letech
- Obnovil několik zaniklých kněžských kolégií : fetiales, fratres Arvales, sodales Titi
- Obnovil kult Lares Compitales, tentokrát přejmenovaný na Lares augustales, 12 BC
○ Larové jeho domu …
- Uzvařel bránu chármu boha Jana
○ Na znamená obnoveného míru
- Slavení stoletních her (ludi saeculares) r. 17 BC
- Ve svém domě zasvětil oltář bohyni Vestě, 12 BC
○ Krb císaře Augusta je krb celého Říma
Proměna náboženské situace
- Vznik náboženských skupin, které jsou schopny konstituovat identitu jedince
("znesamozřejmění náboženství")
- Masivní nárůst náboženské nábídky
- Prosazují se "mysterijní", "orientální" kulty
- Alternativní náboženští specialisté : magoi, mathematici
- Náboženská kolegia (voluntary association) - dobrovolná sdružení obyvatel římského světa,
většinou na profesní, lokální nebo etnické bázi
Řím jako město - úvod do demografie
- Na antické poměry velmi výjmečné město
- Počet obyvatel 700 000 - 1 500 000
○ Augustovský řím měl bez problémů milion obyvatel
Římské náboženství Page 13
Počátky císařského kultu
- Pevných kontur začíná nabývat "císařský kult" nebo
spíše uctívání římských císařů
- Augustus se těmto poctám nebránil, avšak mimo
oficiální státní kult
- Relativně převratná novinka - uctívání člověka člověkem
○ K tomuto jevu nicméně docházelo i za republiky
○ Otroci patrně běžně uctívali genia svého pána
jako božstvo
○ Spotánní oběti konané některým příslušníkům
římské nobility (bratři Gracchové, Marius
Gratidianus, Gaius Marius)
○ Některým římským vojevůdcům byly uděleny
božské pocty (Gaius Flaminius, Lucius Cornelius
Sulla, Gnaeu Pompeius Magnus)
- Císařům udělovány božské pocty
○ Caelestes honores
○ Summi honores
○ Divini honores
V podobě krvavých i nekrvavých obětí, dedikací
předmětů, činění slibů
- Po smrti císaře následuje apoteosa consecratio - jejich
"zboženění", přesný systém je nejasný
- Mají nárok na postavení a dedikaci chrámů a dostávají
vlastního kněze, který pečuje o jejich kult: flamina
Náboženská kolegia
- Nezaměňovat s "státními kněžskými kolegii"
- Soustředěny kolem kultu některého z božstev (dodržování
"stanov" je zaručeno "dohledem" božstva)
- Společný majete, vnitřní hierarchie, prostor pro konání
hostin a setkání - SCHOLA
- Pravidelný členský poplatek
- Činnost:
○ Vzájemná výpomoc
○ Zajištění pohřbu pro své členy(někdy přímo
nazývána collegia funeratica - prohřební bratrstva)
- Některá kolegia mohla sloužit jako nátlakové politické
organizace
- Pokusy o legislativní řízení pro fungování těchto kolegií
○ Snahy o potlačení neúčinné
- Vysoká hustota osídlení v obytních čtvrtích
○ 477-561 na jeden hektar, patrně méně
○ 40 000 na km čtvereční
- Zákaz stavět budovy vyšší jak 20 metrů (soukromé budovy)
○ Časté zřícení budovy, požáry
- Úzké ulice, minimální zákonná šířka 2,9 metru, v praxi nefunguje, většinou nevydlážděné
- Několikapatrové budovy (bez kamen, krbů, bez skel v oknech)
- Bez kanalizace (technický problém)
○ Cloaca maxima jen v oblasti městského centra
- Obtížný přístup k vodě (špatná distribuce)
- Obttížné uchovávání potravin
- Vysoká úmrtnost se znatelnou špičkou mezi červnem a září
- Existence četných epidemí
○ TBC
○ Malárie
○ Patrně rovněž neštovice, černý kašel, spalničky
- Neexistence sociální sítě, městská správa zabezpečuje pouze nejnutnější funkce
- Existence dalších sociopatologických jevů:
○ Vysoká míra kriminality
○ Časté pouliční násilnosti
○ Prostituce, odkládaní dětí atd.
- Řím je parazitické město - spotřebovává více, než je schopné vyprodukovat
- Není schopné obnovovat svou populaci, je závislé na přílivu nových přistěhovalců (cca 10
000 za rok)
- … přesto jde o atraktivní místo k životu
-
Mysterijní kulty
Představují velmi starý typ religiozity (eleusiny)
V Říme se výrazně prosazují až v období císařství
Předtím čelí pokusům o jejich potlačení (186 BC, bakchanálie)
Hlavní zástupci
○ Isidina mystéria (Saraphis)
○ Kult bohyně velké matky Magna Mater a Attis
○ Mithrova mystéria
○ Sabazios, Dionýsios
○ Kulty syrských Baalů (Heliopolitanus, Dolichenus)
- Podle dřívějších názorů tvořily hlavní proud náboženského života
pozdní antiky (Franz Cumont, Richard Rietzenstein)
- Předpoklad, že tyto kulty představovaly jiný (vyšší) typ religiozity
(důraz na náboženský cit, morálku, spásu)
- Tyto předpoklady jsou problematické, stejně jako kategorie
"orientálních kultů"
○ Co je to ORIENT
○ Jiný typ religiozity
ƒ Jen částečně, jde o doplněk, nikoli kompletní
nahrazení soudobé religiozity, spása v pojetí
"orientálních" kultů je odlišná od spásy v
"kristovských" variantách křesťanství
○ Hlavní proud náboženského života
ƒ Podle epigrafických nápisů mají orientální božstva
jen 10 procent
Zcela bezkonkureční postavení JUPITERA
Římské náboženství Page 14
11.12.
4. prosince 2006
18:53
Náboženská změna v období principátu
- Teorie o všeobecné krizi římského náboženství v období pozdní republiky nelze přijmout
○ Zdroje které o krizi vypovídají jsou z velké části tendenční
ƒ Apolegetická tendence vysvětlovat určité politické zásahy jako zásahy nutné
…
- Nicméně ke změnám dochází
- Kulty "oreintálních" božstev alespo%n částečně nabízí jiný typ religiozity více zaměřený na
"prožitek"
○ Je to ale nadstavba těchto kultů, která má mysterijní podobu
○ Tato božstva se ale moc neliší od standardních římských božstev
○ Stále VOTIVNÍ NÁBOŽENSTVÍ
- Jak tuto změnu vysvětlit ?
○ Rozdílná povaha pramenů ?
ƒ Kulty existovaly i před tím, ale zdroje o nich mlčí a nebo kulty byly úspěšně
potlačeny
ƒ … hraje jistě svou roli, přesto tímto způsobem nelze zodpovědět mnoho
otázek
- Změna v charakteru rituální činnosti
○ Prostor k interpretaci změn nabízí pohled na typologii rituální činnost
○ R. McCauley - Thomas E. Lawson - teorie rituální kompetence
AGENT ACT PATIENT
- Někde sem vstupuje kontraintuitivní, nebo nadliský činitel
ƒ Rituály se speciálním činitelem
ƒ … nástrojem
ƒ … příjemcem
- V prostoru státního kultu neexistují žádné rituály se "speciálním činitelem"
- Veškerá rituální činnost se odehrává se "speciálním příjemcem" (oběti)
○ Snad divinace jako rituál se speciálním nástrojem
- Zasvěcení do některého z mysterijních kultů lze pokládat za rituál se speciálním
činitelem
○ Zasvěcenec se dostává do "úzkého" kontaktu s božstvem což vede k trvalému
proměnění jeho statutu
○ Okázalé a smysly vzrušující rituály (např. taurobolium - Magna Mater - sprcha v
býčí krvy, nebo iniciace v mithraismu)
- Existovaly vůbec někdy v Římě rituály se spec. Činitelem ?
○ V ranné republice, královstvím
ƒ K inaguraci přítomnost augura nutná…, je třeba boží souhlas
□ Spekulace
- Harvey Whitehousova teorie dvou protikladných způsobů v náboženskosti
○ Nejpropracovanšjí teorie o tom, do jaké míry bude podoba rituální činnosti ovlivňovat
podobu náboženství, předložil britksý antropolog Harvey Whitehouse
- a) obrazivý způsob náboženskosti (imagistic mode of religiosity)
b) doktrinální způsob náboženskosti (doctrinal mode of religiosity)
- Podle W. je nutné pro přežití splnit dva minimální požadavky
○ Musí být zapamatovalné (rituál, mýtus, tradice …)
Římské náboženství Page 15
○ Musí být dostatečně mutivující (dostatečně vysoký inferenční potenciál)
- Dva protikladné způsoby náboženskosti
○ Pouzívají rozdíálně techniky k naplnění minimálních podmínek
○ I rozdílné typy paměti
- Římské náboženství : doktrinální náboženská tradice
○ Často se opakující rituály, malá emoční zaiteresovatelnost
○ Aby se neomrzelo, komponování obrazivých prvků
○ Mysterijní kulty tvořily jakousi "motivační vzpruhu" v celkově dontrinálním
náboženském prostředí
- CHRONOLOGIE
Závěr
- Řm nesourodý a komplikovaný útvar
○ Bezmála 1000 let řm
- "jiný" typ religiozity
○ Votivní mentalita …
- "jiné" priority, světské cíle, pozemská prosperita
- Sacra publica, sacra privata
Kněží
Velké množství, specializované funkce
Jsou slučitelné s politickou aktivitou
Jiný typ "státního úřadu" - čestná funkce (symbolický kapitál)
Nevykonávají většinu obětí - i když se jich účastní
○ Oběti vykonávají zvolení úředníci, kněží mají dohled, nebo radí
- Poradní funkce
-
Bohové
- Polyteismus
- Chápání jako antropomorfní bytosti
- Mocní,
Normální bohové
Zboštělé ctnosti
Zbožnění císařové
ale ne všemohoucí a vševědoucí
Chrámy a sakrální prostory
- Řmn je L O K A T I V N Í (důraz namísto)
- Pomerium
- Chrám
○ Oltář se nachází před chrámem
○ Místo, kde přebývá božstvo
- Rituály
- Řmn ritualistické
○ Vágní premisy : božský mír, prosperita
- Základní prvek : oběť
- Votivní náboženství (něco za něco)
Římské náboženství Page 16
Římské náboženství Page 17