JMB011_Dejiny Ruska_opora_final

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
STUDIJNÍ OPORA
Název předmětu: Dějiny Ruska
1
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
CÍL A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU
Kurz se věnuje moderním dějinám Ruska a Sovětského svazu od Petra Velikého do
současnosti s důrazem na období po roce 1917. Zaměřuje se hlavně na základní problémy
vnitřního vývoje, a to jak v politice (fenomén komunismu, postkomunistická politika), tak i
v ekonomice (koncepce dohánějícího rozvoje, problémy zemědělství, budování průmyslové
základny, ekonomická transformace a její úskalí), a zahraniční politiky (Rusko jako velmoc,
územní expanze, vztahy v postsovětském prostoru). Kurz analyzuje historické kořeny
současných problémů v širší perspektivě. Struktura výkladu v přednášce bude odpovídat
chronologickému členění.
Výklad je doplněn literaturou ke konkrétní přednášce. Součástí zkoušky bude nejen základní
znalost obsahu výkladu, ale hlavně požadovaných textů. Ke každé přednášce existuje zadaná
literatura, jejíž znalost se předpokládá, a pedagog se jejím obsahem již více nezabývá.
V závěrečném testu se tak objevují i věci ze zadané četby, a nikoli pouze z toho, co bylo
řečeno na přednášce.
Tematicky se přednáška věnuje základním problémům současného Ruska a nastínění jejich
historie. Rusko chápe jako součást širšího světa, zasazuje jej do rámce zahrnujícího i ostatní
země. Vytváří se tím logické průniky do ostatních teritorií (problematika modernizace,
revoluce jako historický problém, integrace, závislosti na vnějších vlivech). Vzniká tím
logická návaznost na kurzy Úvod do světových dějin a Dvě století střední Evropy. V časové
rovině kurz pokrývá období od vlády Petra Velikého až po druhé volební období prezidenta
Putina.
Kolem přednášky jsou vystavěny semináře, které se hlavně budou věnovat rozpracování a
hlubšímu prostudování problematiky. Jejich témata (Ruská zahraniční politika, Hospodářské
dějiny Ruska, Společenský vývoj Ruska) odpovídají zadanému úkolu. Nesuplují výklad, ale
procvičují na zadaných textech nejen znalost tématu, ale i, a to hlavně, schopnost s textem
pracovat, tj. identifikovat základní tezi, argumentaci a její slabiny. Zároveň studenti prakticky
poznají i základní teoretické přístupy a jejich představitele, a měli by tak být schopni autory
přiřadit alespoň k základním proudům.
V rámci předkládaného dokumentu naleznou studenti přibližné okruhy řešených otázek. Jedná
se ale o jejich nastínění v bodech a heslech, nikoli o vyčerpávající seznam. Předpokládá se
2
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
také schopnost chápat jevy v souvislostech. V žádném případě nelze uplatňovat logiku „co
není v opoře, není v testu“. Okruhy zároveň také nemusejí přímo odpovídat sledu
jednotlivých přednášek.
První část přednášky se týká předrevolučního Ruska, jmenovitě jeho vývoje od Petra I. až po
pád Romanovců, druhá potom vývojem po roce 1917. Zabývá se hlavně otázkami, které
spoluvytvářely Rusko jako kulturně-politický prostor. Přednášky jsou řazeny chronologicky,
nicméně silný důraz bude kladen na klíčová témata, jako je vztah církve a státu, modernizace,
vztahu k okrajovým národům, velmocenská pozice Ruska, role zemědělství, industrializace.
Pro další studium doporučujeme využívat zdroje Knihovny společenských věd T. G.
Masaryka v Jinonicích, Národní knihovny a jiných. Stejně tak se předpokládá schopnost
pracovat s databázemi, které jsou těmito knihovnami licencovány (Ebsco, Proquest, JSTOR a
Ebrary). Předpokládá se, že při vypracovávání referátů a jiných prací bude student pracovat
sám. Vyhledání relevantních zdrojů je součástí této práce.
Veškeré texty, které studenti připravují doma (týká se hlavně prací do seminářů: seminárních
prací, písemných verzí referátů atd.), musejí splňovat kritéria kladená na akademický text,
tedy obsahovat poznámkový aparát (norma AUC Studia Territorialia: http://ims.fsv.cuni.cz/
index.php?module=cms&action=page&id_page=226&lng=cs_CZ), soupis použitých zdrojů
atd. Toto se samozřejmě netýká eseje v rámci zkoušky, kde nelze očekávat, že si student bude
pamatovat konkrétní stránky.
Případné konzultace je možné provádět průběžně v konzultačních hodinách jednotlivých
vyučujících, a to až do odevzdání textů. Po něm je již text posuzován podle zásady prvního
čtení. Porušení zásad akademické etiky v podobě převzetí části nebo celého textu bez udání
zdroje je považováno za plagiát. K takovému porušení dojde i v případě, že se bude jednat o
převzatý text, byť se zaměněnými slovy, větnými konstrukcemi atd. Pokud si tedy nejste jisti,
je lepší konzultovat. V případě, že dojde k podezření z plagiátorství, pedagog automaticky
předává případ disciplinární komisi, která posoudí míru zavinění. Stejně se postupuje i při
zjištění podvodu u samotné zkoušky.
PODMÍNKY PRO ÚSPĚŠNÉ ABSOLVOVÁNÍ PŘEDMĚTU
3
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Výsledná známka se bude skládat z 20% z výsledku midtermu (test ověřující prostudování
povinné literatury + relevantních částí readeru) a z 80% ze závěrečné zkoušky (zde 30%
faktografický test a 70% esej). Práce v semináři bude hodnocena bonusovými body.
TÉMATICKÝ OBSAH PŘEDMĚTU
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Předrevoluční Rusko- dohánějící rozvoj
Sovětské Rusko do roku 1922 – revoluce jako fenomén
NEP a konflikty 20. let-centrální moc vs. periferie
Stalinismus-industrializace v ruské historii
SSSR za druhé světové války
Poválečný stalinismus-Sovětský svaz jako mezinárodní činitel
XX. sjezd KSSS - nedokončená destalinizace-vypořádání se s dědictvím minulosti
Chruščovovy experimenty-problém zemědělství
Brežněvismus-korupce a neformální praktiky
Gorbačovův pokus o reformu-reformy shora jako teoretický problém
Postkomunistická tranzice-společenská proměna
Putinovo Rusko
4
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
OSNOVY K TÉMATŮM
1.Předpetrovské Rusko
Vznik ruského centralizovaného státu (Moskevské knížectví). Vznik a vývoj samoděržaví.
Teritoriální expanze v 15. a 16. století. Vláda Ivana IV. Snaha o likvidaci vysoké rodové
šlechty a vznik šlechty služebné. Konec Rurikovců a doba smuty – politická a ekonomická
krize. Konsolidace za prvních Romanovců. Kodifikace nevolnictví. Pokračování v teritoriální
expanzi – věčný mír s Polskem, expanze na východ (Sibiř). Počátky modernizace za cara
Alexeje. Rozkol uvnitř pravoslavné církve.
2.Rusko Petra Velikého
Evropeizace Ruska versus brutalita. Založení Petrohradu jako nového hlavního města. Jaké
měl Petr výchozí podmínky? Tabeľ o rangach jako systém kariérního postupu. Služebná
šlechta vs. rodová šlechta. Válka se Švédskem – motiv k reformám? Reforma ruské armády –
organizační změny, nové vybavení. Svatý synod. Zavedení daně z duše. Zřízení Senátu jako
poradního sboru cara, zároveň kolegia jako obdoby ministerstev. Vytvoření gubernií jako
správních celků. Zakládání nevolnických manufaktur. Konflikt se synem jako zosobnění
konfliktu se starým Ruskem. Vyhlášení impéria a jeho význam.
Literatura k tématu:
Viktor Zhivov, The Myth of the State in the Age of Enlightenment and Its Destruction in Late
Eighteenth-Century Russia, Russian Studies in History, zima 2009/2010, Roč. 48, číslo 3, 10–
29.
5
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
3.Epocha palácových převratů
Zmatky po smrti Petra I. – vládne garda. Kateřina I. – nevýrazná. Anna Ivanovna neprojevuje
zájem o trůn – vládne favorit Biron. Vliv pobaltských Němců. Posílení moci rodové šlechty.
Zásahy do polských záležitostí. Založení Akademie věd. Alžběta Petrovna jako „právoplatná“
vládkyně. Bestužev-Rjumin. Připojení pravobřežní Ukrajiny. Mitavské kondice. Založení
Moskevské státní univerzity. Posílení vlivu francouzské kultury. Rozvolnění Tabeli o rangach
snížením služební povinnosti šlechty. Sedmiletá válka. Petr III. – nepopulární. Palácový
převrat-Grigorij Orlov. Zázrak domu Hohenzollernů.
Literatura k tématu:
Tracy Nichols Busch, Connecting an empire: Eighteenth-century Russian roads, from Peter to
Catherine, The Journal of Transport History, září 2008, ročník 29, číslo. 2, 240–258.
4.Kateřina II.
Německý původ. Problém územní expanze. Kolonizace nových území. Hlásání osvícenských
myšlenek versus silně autoritativní praxe. Radščev, Novikov. Darovací listina šlechtě a
městům. Posilování role šlechty a další zhoršení postavení nevolníků. Ruské zemědělství –
nevolnictví jako problém. Mír v Kučuk-Kajnardži – 1773 a jeho význam pro budoucí ruskou
politiku. Povstání Jemeljana Pugačova jako odraz problémové situace ruského venkova.
Anexe nezávislého Krymu. Vlivy francouzské revoluce na Rusko. Trojí dělení Polska
dohodou s Rakouskem a Pruskem. Grigorij Potěmkin. Založení Oděsy – nové obchodní
centrum.
Literatura k tématu:
Mikhail Melnikov, Peasant Russia: Terra incognita, Russian Politics and Law, roč. 45, č. 6,
listopad-prosinec 2007, 53–75.
6
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
5.Pavel a Alexandr
Problém výchovy ruského cara. Pavel a reakce na vládu Kateřiny II. Pokus o zmírnění
pracovní povinnosti. Rolnictvo až 96 procent obyvatel. Suvorovovo tažení Evropou. Počátky
Alexandrovy vlády – liberální projekty. Napoleonské války a zvýšení prestiže Ruska.
Připojení Gruzie, Finska. Svatá aliance a její význam. Připojení Besarábie. Důvody ruského
vítězství. Evropská zkušenost části šlechty. Alexandrovy reformy státní správy – zřízení
ministerstev. Neveřejný výbor. Speranskij. Ustavení Polského království v personální unii
s Ruskem – polská ústava. Osvobození nevolníků v některých oblastech – Pobaltí. Odklon od
liberalismu k mysticismu. Vzpoura v Semjonovském pluku jako příznak rozšíření revoluce?
Kongresový systém.
Literatura k tématu:
Alexander Martin, Russia and the Legacy of 1812, Dominic Lieven, The Cambridge History
of Russia, díl II., 145–161.
6.Mikuláš I.
Pokračování konzervativních tendencí konce vlády Alexandra I. Děkabristické povstání.
Války s Persií a Osmanskou říší. Polská revoluce 1830–31. Speranskij – Svod zákonů.
„Pravoslaví, samoděržaví, národnost“. Slavjanofilové a zapadnici. Počátky průmyslové
revoluce. První železnice Petrohrad-Carské selo. Kiseljovova reforma postavení státních
rolníků. Posílení politické policie a obrana před vnějšími vlivy. Dohody z Mnichova Hradiště
s Rakouskem a Pruskem. Revoluce v letech 1848, potlačení povstání v Uhrách. Soud
s Petraševci. Zesílení cenzury, politické kontroly. Začátek krymské války. Význam krymské
války pro Rusko – důkaz zastaralosti nebo potvrzení rovnováhy sil mezí velmocemi? Zlatý
věk ruské kultury – Puškin, Lermontov.
7
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
7.Alexandr II.
Zrušení nevolnictví-omezený rozsah, výkupy půdy, připoutání k obščině. Rozdělení ruského
rolnictva – šlechtičtí nevolníci vs. státní nevolníci. Teritoriální rozdíly. Diskuse kolem zrušení
nevolnictví a skupiny, které v něm hrály roli. Šlechta se jen s problémy adaptuje na nové
podmínky. Armádní reforma v podobě zavedení branné povinnosti – Miljutin. Reforma
soudnictví – zavedení porot, institutu obhájce, vybudování systému soudnictví. Reforma
školství, hlavně univerzit. Omezení cenzury. Zemské reformy – všestavovské volené instituce,
zemstva jako nesmělý počátek samospráv-místní školství, zdravotnictví atd. Reformy
nedokončené i v důsledku špatného stavu státních financí. Polské povstání v roce 1863.
Prodej Aljašky. Růst vlivu tajných spolků, radikalizace inteligence. Liberalismus vs.
konzervativismus. Atentát na cara v roce 1866. Raznočinci. Plechanov, Lavrov, Něčajev
Bakunin. Růst terorismu – Narodnaja Volja. Válka s Osmanskou říší. Sanstefanský mír a
Berlínský kongres jako diplomatická porážka. Pronikání do Střední Asie. Dokončení připojení
Zakavkazska. Projekt reforem Lorise-Melikova na modernizaci státního zřízení ukončen
atentátem na cara v roce 1881.
Literatura k tématu:
Larisa Zacharova, The Reign of Alexander II: A Watershed? In Dominic Lieven, The
Cambridge History of Russia, 593–616.
8.Alexandr III.
Nástup konzervativních „antireforem“? Silný vliv Konstantina Pobědonosceva, Michaila
Katkova. Sergej Juljevič Witte a jeho koncepce rozvoje Ruska. Instituce zemských náčelníků
a omezení rolnické samosprávy. Sociální proměny ruské společnosti-jejich hloubka. Rostoucí
role veřejného mínění. Pokusy o unifikaci mnohonárodnostní říše vedou k napětí. Zesílená
industrializace s cílem posílení státu. Vliv zahraničního kapitálu-zpočátku německého,
8
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
posléze francouzského, britského. Růst závislosti na vnější konjunktuře v hospodářství.
Hladomor v roce 1891 jako důsledek zaostalosti venkova. Pokles role šlechty jako opory
státní moci. Transsibiřská magistrála. Počátky spojenectví s Francií. Posun velmocenského
zájmu z Evropy do Asie.
Literatura k tématu:
Dominic Lieven, The Elites, in The Cambridge History of Russia (Cambridge: Cambridge
University Press), díl 2, 227–244.
9.Mikuláš II.
Konzervativní nástup. Krizové faktory ve vývoji Impéria. Silný hospodářský růst v rozporu se
sociálním zákonodárstvím. Zastaralá vesnice-instituce obščiny jako základní stavební prvek.
Zesilování unifikace státu i vůči loajálním národům. Expanze na Dálný východ. Ruskojaponská válka jako střet s asijskou, do značné míry podceňovanou, mocností a její vliv na
vnitřní situaci státu. Sociální nespokojenost-policií zakládané odbory. Revoluce 1905 a ruský
parlamentarismus, sled jednotlivých Státních dum. Politické strany v Rusku – vznik strany
Konstitučních demokratů (kadetů). Eseři, Okťabristé. Vývoj sociálně demokratických proudů,
spor mezi bolševiky a menševiky o povahu strany. Říjnový manifest jako odpověď na tlak
ulice. Stolypin jako konzervativní reformátor – státní převrat v roce 1907. Zemědělské
reformy vs. silné represe. Cílem reforem zrušení obščin a vytvoření vrstvy soukromých
farmářů. Pokus osídlit Sibiř. Situace Židů se zhoršila – Protokoly siónských mudrců,
Bejlisova aféra 1912, černosotněnci. Velké sociální změny před první světovou válkou –
vytváření vrstvy dělnictva. Vstup Ruska do světové války. Příčiny vojenských neúspěchů.
Rasputin. Stříbrný věk ruské kultury – moderna.
Literatura k tématu:
Mark D. Steinberg, Russia’s fin de siecle, Ronald G. Suny (ed.), The Cambridge History of
Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), 67–93.
9
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Doplňující:
S. V. Tiutiukin, Where were the Socialists Leading Russia in the Early Twentieth Century?
Russian Studies in History, ročník 42, číslo 4, jaro 2004, 38–45.
10.Revoluce v roce 1917
Příčiny únorové revoluce – sociální nepokoje přerostly v politické požadavky. Boje o moc
mezi Prozatímní vládou a Sověty, spory o legitimitu, vláda kontroluje jen část území. Otázka
dalšího setrvání Ruska ve válce. Dubnové teze – Lenin. Pokus o převzetí moci ze strany
bolševiků v červenci končí nezdarem. Brusilovova ofenzíva. Kornilovův puč jako projev
armádní vzpoury nebo chyba v komunikaci. Říjnová revoluce či převrat a role Trockého.
Dekret o půdě. Dekret o míru. Volby do ústavodárného shromáždění a jeho následné
rozpuštění.
Literatura k tématu:
A. Smith, The Revolutions of 1917-1918, in Ronald G. Suny (ed.), The Cambridge History of
Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), 114–139.
11.Sovětské Rusko do roku 1922
Brest-litevský mír a jeho chápání v kontextu vnitřní i zahraniční politiky. Občanská válka a
Rusko. Charakteristika bojujících stran. Bílí – Děnikin, Judenič, Kolčak, Wrangel. Rudí –
Trockij atd. Role tzv. Zelených. Jaké byly příčiny bolševického vítězství? Role
československých legií a zahraniční intervence. Rapallská smlouva jako vystoupení, byť
částečné, z izolace. Založení tajné policie – ČEKA pro boj s nepřáteli revoluce. Válka
s Polskem končí porážkou a krachem nadějí na celosvětovou revoluci. Národnostní
problematika-připojování tzv. okrajin. Změny v hospodářské oblasti – válečný komunismus –
znárodňování, roztočení inflační spirály-peníze prakticky pozbývají smyslu. Světová
10
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
revoluce, nebo revoluce v jedné zemi? Odchod velké části inteligence. Kronštadtská vzpoura
jako šok pro bolševiky. Podobně hrozí kvůli násilným rekvizicím obilí výbuchem i vesnice.
Založení Sovětského svazu v prosinci 1922.
Literatura k tématu:
Donald Raleigh, The Russian Civil War 1917-1920, in Ronald G. Suny (ed.), The Cambridge
History of Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), 140–167.
12.NEP a konflikty 20. let
Období následující po konci tzv. válečného komunismu. Zavádění nové měny, povolení
drobného podnikání. Od ledna 1923 Lenin vyřazen z politického života. Odstranění Trockého,
Zinověva, Kameněva a Bucharina. V ekonomické oblasti sleduje nástup nové ekonomické
politiky a její vývoj. Od počátku vnitřní problémy NEPu v podobě rozevírání nůžek mezi
vysokými cenami průmyslových výrobků a nízkými výkupními cenami zemědělských
komodit. Otázka dočasnosti nebo trvalosti Nové ekonomické politiky. Spory o další
směřování bolševického státu, respektive jeho ekonomiky. Gradualistická koncepce
Bucharinova proti Stalinově koncepci zrychlené industrializace. Role silného vůdce
v dějinách. V zahraniční politice tzv. válečný strach – motiv vnějšího ohrožení ze strany
západních mocností.
Literatura k tématu:
Alan Ball, Building a New State and Society: NEP, 1921-28, in Ronald G. Suny (ed.), The
Cambridge History of Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), 168–191.
Rozšiřující literatura:
T. Uldricks, Russia and Europe: Diplomacy, Revolution, and Economic Development in the
1920s. International History Review 1 (1979): 55–83.
11
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
13.Stalinismus
Řeší otázky základní diskuze ohledně samotné povahy stalinismu. Utváření a fungování
mocenských struktur systému. Sleduje Stalinovu cestu k moci, boje uvnitř vedení
Komunistické strany o čelní postavení. Srovnání koncepcí Trockého a Stalina. Otázky
personální zodpovědnosti v rámci stalinského zřízení. V ekonomické rovině jde o pojem
tzv. druhé revoluce, tedy násilné kolektivizace a industrializace jako metody zrychleného
rozvoje Sovětského svazu. Jedná se o modernizaci financovanou vesnicí. Kampaňovitost
opatření a jejich následné opouštění. První pětiletka a její výsledky? Hladomor let 1932–33
jako následek kolektivizace – jednalo se o genocidu nebo o atak vůči sociální skupině?
Obnovení diferenciace společnosti, stachanovské hnutí. Zabývá se povahou plánovaného
hospodářství, jeho nedostatky a naopak přednostmi v určitém kontextu. Stalinské čistky, jejich
rozsah a hloubka. Likvidace prakticky celého důstojnického sboru, stranických kádrů, vědců,
spisovatelů. GULAG jako hospodářská veličina. V kulturní oblasti pak rozpor kultury a
propagandy v podobě socialistického realismu. Nástup Hitlera jako faktor ohrožení a
postupný přechod na válečnou výrobu v Sovětském svazu. Vstup do Společnosti národů.
Literatura k tématu:
David R. Shearer, Stalinism 1928–1940, in Ronald G. Suny (ed.), The Cambridge History of
Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), 192–216.
14.SSSR za druhé světové války
Pakt Molotov-Ribbentrop a jeho interpretace korekce v podobě Smlouvy o přátelství a
hranicích. Zastavení protinacistické propagandy. Sovětská reakce na vpád Německa do Polska
– sovětská intervence do Polska. První střety s Japonskem. Zimní válka s Finskem ukázala na
nepřipravenost Sovětského svazu. Obsazení Pobaltí. Útok Německa na Sovětský svaz. Velká
vlastenecká válka-název, reminiscence. Využití historie pro propagandu. Nakolik měly na
první neúspěchy vliv čistky, nakolik chyby velení? Přesun strategické výroby na východ.
12
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Stalin jako vojevůdce. Leningradské obležení, bitva u Moskvy. Obrat ve válce-Stalingrad a
Kursk. Vliv lend and lease. Vzestup nových kádrů – Žukov, Rokossovskij, Koněv. Spojenecká
jednání. Dohody o poválečném uspořádání Evropy Teherán, Jalta, Postupim.
Literatura k tématu:
John Barber, Mark Harrison, Patriotic War, in Ronald G. Suny (ed.), The Cambridge History
of Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), 217–242.
Rozšiřující literatura:
S. Pons, Stalin and the Inevitable War. London 2002, 136–149.
15.Poválečný stalinismus
Sovětské ztráty dosahují až 27 milionů lidí. Obrovské materiální škody, katastrofální je
situace hlavně v zemědělství – hladomor 1946. Rychlá obnova státu po konfliktu. Očekávání
uvolnění režimu ze strany společnosti nesplněno. Vliv zahraničněpolitických událostí na
vnitřní sovětské události? Postupné přípravy na střet se Západem. Boj s kosmopolitismem,
proces se Zoščenkem a Achmatovou. Berlínská krize-hrozba prvního střetu mezi spojenci.
Zisk sovětské jaderné zbraně. Roztržka s Jugoslávií a založení Informbyra. Vítězství
komunistů v Číně bez sovětské pomoci zakládá na nové problémy. Korejská válka a sovětská
(ne)účast v ní. Budování sovětského bloku a mechanismy jeho kontroly. Protižidovské
výpady po ustavení státu Izrael a krachu sovětské politiky v něm – spiknutí kremelských
lékařů.
Literatura k tématu:
Yoram Gorlizki, Oleg Khlevnyuk, Stalin and his circle, Ronald G. Suny (ed.), The Cambridge
History of Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), 243–267.
Rozšiřující literatura:
13
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Vojtech Mastny, Europe in US-USSR Relations: A Topical Legacy. Problems of Communism,
1 (1988): 16–29.
16.XX. sjezd KSSS - nedokončená destalinizace
Stalinova smrt 5. března 1953. Nástup Beriji a jeho pomalá destalinizace. První projevy
nespokojenosti ve východním bloku – NDR. Boje o moc po zatčení Beriji. Malenkovova
koncepce intenzifikace zemědělství za pomoci mechanizace, hnojiv atd. vs. Chruščovova
koncepce extenzivního rozvoje. Příčiny Chruščovova vítězství v boji o moc. Projev na XX.
sjezdu KSSS destalinizace a její omezení. V politické rovině období „tání“ – propouštění
politických vězňů. Oteplení v mezinárodních vztazích – příměří v Koreji, jednání s USA,
uzavření rakouské státní smlouvy, urovnání roztržky s Jugoslávií. Počátky národně
osvobozeneckých hnutí ve třetím světě a Sovětský svaz.
Literatura k tématu:
G. N. Muračko, A. F. Noskova, Sovetskij faktor v poslevojennopj vostočnoj Jevrope.
Sovetskaja vněšnjaja politika v gody „cholodnoj vojny“. Moskva 1995, 69–107.
17.Chruščovovy experimenty
Zabývá se změnami nejen v ekonomické, ale i politické oblasti. Koncepce mírové koexistence
se Západem, snaha „dohnat a předehnat“. Soupeření na poli vesmírného výzkumu – Sputnik,
Gagarin. Změny v zemědělství v podobě zavádění sovchozů, rušení strojních a traktorových
stanic, rozorání celin, zavádění nových plodin atd. Prvotní úspěchy se rychle mění
v katastrofu. Decentralizace ekonomiky zrušením ministerstev a jejich nahrazením
Sovnarchozy. Opatření směřující ke zvýšení životní úrovně sovětského obyvatelstva. Puč
v roce 1957 a následné omezení armády. Suezská krize, druhá berlínská krize, karibská krize.
Nepokoje v Polsku a následný vpád do Maďarska. Konflikt s Čínou. Růst nespokojenosti
s Chruščovem-jeho pád.
14
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Literatura k tématu:
William Taubman, The Khruschev Period 1953-1964, in Ronald G. Suny (ed.), The
Cambridge History of Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), 268–291.
18.Brežněvismus
Charakteristika systému – hlavní kvalitou „stabilita“. Počáteční pokusy o reformy – Kosygin
– jejich postupné upadání hlavně v důsledku odporu byrokracie. Vpád do Československa.
Postupné omezování destalinizace (začalo již za Chruščova). Stabilita kádrů přechází ve
stagnaci. Stárnutí politbyra. Alkoholismus, korupce, stagnace. V zahraniční politice
pokračování kursu na posílení vztahů se třetím světem. Ozbrojený konflikt s Čínou. Détente
jako uvolnění napětí – součástí smlouva SALT I. Helsinský proces jako snaha o potvrzení
výsledků druhé světové války, zároveň v jeho důsledku růst disidentského hnutí v Sovětském
svazu. Stagnace ekonomiky a její strukturální problémy. Ropný šok 1973 a uspokojení
z vývoje ekonomiky – past vysokých cen ropy. Rozhodnutí o útoku na Afghánistán. Problémy
v Polsku a vyhlášení výjimečného stavu.
Literatura k tématu:
Stephen E. Hanson, The Brezhnev Era, in Ronald G. Suny (ed.), The Cambridge History of
Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), 292–315.
19.Gorbačovův pokus o reformu
Rostoucí problémy Sovětského svazu. Andropov – administrativní opatření pro zvýšení
efektivity sovětského hospodářství. Černěnko a návrat ke konzervativní linii, pouze krátké
trvání. Nástup Gorbačova v 1985. Uskorenije jako zlepšení fungování stávajícího režimu.
Glasnosť – otevřenost vůči veřejnosti, přiznání stagnace. Perestrojka – celková přestavba
fungujících mechanismů. Černobyl a jeho význam hlavně z hlediska glasnosti. Protialkoholní
kampaň a její dvojznačné výsledky. Redukce stavu armády – koncepce dostatečné obrany.
V zahraniční oblasti jednání s USA o odzbrojení, zákaz raket středního doletu. Odchod
15
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
z Afghánistánu. Umožnění vlastní cesty-faktické opuštění modelu satelitních států – rozpad
systému. Zákon o družstvech, zákon o státním podniku zavádějí decentralizaci ekonomiky.
Růst významu Borise Jelcina. Reformní programy – Agabegjan, Šatalin, Javlinskij. Růst
nacionalismu – Náhorní Karabach, Gruzie, Pobaltí. Rozpad státu. Zrušení mocenského
monopolu KSSS. Rok 1991 – příklon Gorbačova ke konzervativcům, zásah ve Vilniusu –
jeho naprostá diskreditace. Snaha o záchranu svazu prostřednictvím smlouvy s republikami.
Srpnový puč jako poslední vzepjetí konzervativních sil. Dne 8. prosince stvrzen rozpad
Sovětského svazu.
Literatura k tématu:
Archie Brown, The Gorbachev Era, in Ronald G. Suny (ed.), The Cambridge History of
Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), 316–351.
20.Postkomunistické Rusko
Ekonomika ve stadiu volného pádu. Vznik samostatného Ruska. Washingtonský konsensus –
privatizace, liberalizace, stabilizace. Jegor Gajdar a jeho reformní snahy versus Centrální
banka Ruska a Sjezd lidových poslanců. Hyperinflace. Rublová zóna. Spory o podobu nové
ústavy. Struktura Sjezdu lidových poslanců a Nejvyššího Sovětu. Boje v roce 1993. Povaha
nové ústavy, její hlavní rysy. Separatismus jednotlivých republik. Vztahy v rámci
Společenství nezávislých států. „Idealismus“ ve vztahu k západním státům. Sesazení Gajdara
a jeho nahrazení Černomyrdinem.
Literatura k tématu:
Michael McFaul, The Russian Federation, in Ronald G. Suny (ed.), The Cambridge History of
Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), 352–380.
21.Jelcinovo Rusko
16
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Volby 1993 – nástup extremismu? Fenomén Žirinovskij. Ruský stranický systém – strana
moci. Čečenská válka jako pokus o „malou“ vítěznou válku. Krize v roce 1994. Volby 1995 –
návrat komunistů? Spory prezidenta s parlamentem. Viktor Černomyrdin. Prezidentské
dekrety a jejich účinnost. Prezidentské volby v roce 1996. Role oligarchie. Problémy ruského
rozpočtu. Privatizace pomocí schématu „podíly za úvěry“. Krize v roce 1998 a její dopady.
Hledání nástupce po Borisi Jelcinovi. Proměny ruské zahraniční politiky od Kozyreva až po
Primakova. Fungování Společenství nezávislých států. Rusko-běloruská integrace.
Literatura k tématu:
William A. Clark, „Russia at the Polls: Potemkin Democracy“, Problems of PostCommunism, ročník 51, číslo 2 (březen-duben 2004): 22–29.
22.Putinovo Rusko
Nástup Vladimira Putina. Druhá čečenská válka. Reformy prvního volebního období – rovná
daň, změny v celním sazebníku, zákon o strategických podnicích, jednotná sociální daň.
Sociální iniciativy. Zavedení sedmi federálních okruhů. Tažení proti Berezovskému,
Gusinskému. Kursk a stav ruské armády. Změny ve federálním uspořádání. Růst cen ropy
pomáhá hospodářskému růstu. Případ Chodorkovskij. Beslan a změny následující
bezprostředně po něm: gubernátoři namísto voleb jmenováni, plně proporcionální volební
systém. Asertivní zahraniční politika vůči západním zemím. Snahy o obnovení a racionalizaci
integrace v postsovětském prostoru. Spory o ceny zemního plynu a o dodávky ropy. Zbrzdění
reforem ve druhém volebním období.
Literatura k tématu:
Anders Aslund, Andrew Kuchins, Russia’s Balance Sheet (Washington: Peterson Institute,
2009), 25–39.
17
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
18
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
ZÁKLADNÍ LITERATURA
Hugh Seton-Watson, The Russian Empire 1801–1917 (London: Oxford University Press,
1988, popř 1967).
Richard Sakwa, Russian Politics and Society (London a New York, Routledge, 2008).
Bohuslav Litera, Miroslav Tejchman, Jiří Vykoukal, Východ: Vznik, vývoj a rozpad sovětského
bloku (Praha: Libri, 2004).
The Cambridge History of Russia (Cambridge: Cambridge University Press, 2006), vybrané
kapitoly.
Riasanovsky, N. V., A History of Russia, různá vydání, Part V. – Imperial Russia
(Alternativně, ale zahrnuje jen část problematiky, Vernadsky, G., A History of Russia, různá
vydání, kap. 6 až 13.)
Raeff, M., Imperial Russia 1682–1825, New York 1971(pro 17. a 18. století).
ROZŠIŘUJÍCÍ LITERATURA
Anders Aslund, Andrew Kuchins, Russia’s Balance Sheet (Washington: Peterson Institute,
2009).
Vladimir Brovkin, Russia after Lenin: Politics, Culture and Society, 1921–1929 (London:
Routledge, 1998).
James Cracraft, Major Problems in History of Imperial Russia (Lexington, Toronto: Heath,
1994).
Dietrich Heyer, Russian Imperialism: The Interaction between Domestic and Foreign Policy
(New Haven: Yale University Press, 1987).
John Laver, The Modernization of Russia (Oxford: Heinemann, 2002).
Martin Malia, Sovětská tragédie (Praha: Argo, 2004).
Nicholas RIasanovsky, A History of Russia (New York: Oxford University Press, 2006).
William Taubman, Chruščov: člověk a jeho doba (Brno: B.B Art: 2005).
Robert W. Thurston, Life and terror in Stalin’s Russia (New Haven: Yale University Press,
1996).
Jelena Zubkova, Russia after the War: Hopes, Illusions and Disappointments, 1945–1957
(M.E.Sharpe, 1998).
19