Věstník kostela svaté Zdislavy

Věstník kostela svaté Zdislavy
Srpen 2014
Věřím, že úkol křesťanů a jejich poslání není Boha
dokazovat, ale o něm svědčit.
Ale žádné Boží dítě se neobejde bez požehnání
plnosti Ducha svatého. To není jen pro službu
kazatele, ale pro každého křesťana.
Možná si myslíš, že jsi jen obyčejný člověk a nemáš
velké věci co nabídnout. Důležité není co, ale komu to
dáš a co On s tím udělá. Přinášej tedy to, co máš v ruce
a dej to Pánu. Mojžíš měl v ruce jenom hůl. Chudá
vdova měla jen poslední dvě mince. Chlapec měl jen pět
chlebů a dvě ryby. Pán je rozmnožil a požehnal a nasytil
hladový zástup.
Ježíš Kristus na kříži zaplatil náš dluh.
Zaplatil za naše viny a hříchy.
Jeden příběh vypráví o dvou přátelích, kteří chodili na
právnickou školu. Z jednoho se stal soudce, ten druhý
porušil zákon a skončil před soudem. Hádej, kdo seděl
v křesle soudce? Jeho kamarád. Jak ale mohl být
soudce milosrdný a zároveň spravedlivý? Svlékl si černý
talár, prošel k lavici obžalovaných, kde stál vazebně
stíhaný, a řekl: „Nejen že jsem kamarád tohoto muže,
ale dnes jsem i jeho zachránce. Přebírám zodpovědnost
za všechny jeho dluhy.“
Totéž udělal Bůh pro nás na kříži.
Pán Ježíš koná mocná, zázračná znamení skrze
sochu Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
v Gold Coast, v Austrálii.
V květnu 2003 začal ze sochy Nejsvětějšího Srdce
Ježíšova vytékat olej. Stejně tak začal olej vytékat i ze
sochy Panny Marie, Neposkrvněného Početí.
"Dovoluji Svým obrazům plakat, abych ve vás
probudil výčitky a bolest, ale slyším jen krátký
vzdech, který mi přinese maličké ulehčení, ale tak
rychle necháváte svá srdce unášet starostmi světa.
Pak v roce 2005 začala na soše Nejsvětějšího Srdce
Ježíšova vytékat z rýny v pravé dlani krev. Krev i olej ze
sochy vytékají dodnes.
Pohled na plačící sochu nebo obraz nás má
odvrátit od cesty zla.
Moravský metropolita, arcibiskup Jan Graubner se
ohradil proti tvrzením komunistických, resp.
soc.demokratických poslanců o „kolaboraci katolické
církve s Hitlerem“. Poslanec Foldyna tvrdil, že „klér
(míněno patrně katolický klérus) se nepochybně
kolaborace dopustil“.
Metropolita se odvolal na situaci arcidiecéze olomoucké,
„z níž zahynulo v koncentrácích nebo bylo popraveno
29 kněží a 79 jich koncentrák přežilo“.
„Pražská diecéze měla v roce 1938 okolo 1300 kněží
včetně řeholních: z toho bylo Čechů jen něco přes
polovinu a diecéze byla po záboru Sudet zmenšena
o podstatnou část (Tachovsko, Karlovarsko, Chebsko).
Z Čechů byli 3 kněží popraveni, 20 jich zemřelo ve
vězení, dalších více než 100 kněží bylo vězněno a asi
50 internováno.
Celkově bylo z území protektorátu vězněno
v koncentračních táborech a věznicích 260 duchovních,
internováno 111, během věznění zahynulo 65
duchovních, popraveno bylo osm.
Nacisté zabrali arcibiskupský seminář v Dejvicích,
biskupský seminář v Českých Budějovicích a další.
Po heydrichiádě došlo k faktickému zrušení všech
bohosloveckých učilišť, protože studenti byli odesláni na
nucené práce. Byla zatčena třetina kanovníků
svatovítské kapituly.
Nejostřejší byl postup proti řeholím. Jezuitům byla
zrušena gymnázia v Bubenči a na Velehradě „pro říši
nepřátelskou činnost“, byla jim zabrána řádová kolej
s filosofickým studiem v Benešově a rezidence
u svatého Ignáce v Praze. Benediktinům byl zabrán
emauzský kostel i klášter, obojí vykradeno, členové řádu
posláni do koncentračních táborů nebo totálně nasazeni,
podobně dopadli novoříšští premonstráti a další.
Milosrdným bratřím byla odňata nemocnice Na
Františku, většina jich byla poslána do koncentračního
tábora.
Ženským řeholím byly zabírány školy (voršilkám,
školským sestrám, františkánkám a dalším). Řada z nich
byla rovněž odeslána do koncentračních táborů,
dominikánka Dolanská v Ravensbrücku zahynula.“
Metropolita Jan Graubner rovněž poukazuje na úlohu
KGB ve vytvořením „černé legendy“ o spolupráci
papeže Pia XII. s nacisty.
Nedávno jsem slyšel nádhernou větu:
„Lidé nestárnou pouze tím, kolik mají let.
Lidé stárnou tím, že přicházejí o své
ideály.“
Bible naopak říká, že poslední kapitoly našeho života
mohou být ty nejlepší.
Mojžíš realizoval své sny, když mu bylo 80 let.
Starý Abraham byl zralejší než mladý ztřeštěný
Abram.
85letá Anna měla ještě dost sil, aby se modlila za
Mesiáše a přivítala ho v chrámu.
Svatý Jan psal své listy, když mu bylo asi 100 let a
ostrov Patmos, kde žil ve vyhnanství, se mu stal velkou
inspirací. Zdá se, že celý jeho život směřoval k této
chvíli.
Poslední roky mohou být tedy ty nejlepší!
Heinrich Schliemann odešel do penze, aby se pustil
do hledání Tróje, kterou také našel.
Winston Churchill se místo zaslouženého odpočinku
chopil pera a ve svých 79 letech získal Nobelovu cenu
za literaturu.
Jeden muž se ve svých 94 letech začal učit anglicky, a
když se ho ptali, proč se teď pustil do učení, tak řekl:
„Teď anebo nikdy!“
Starému člověku může slábnout zrak, ale sny by se
měly zostřovat. Ne vidění země, ale nebe.
Ti, kdo v životě vyhlíželi nebe, měli pro své
kroky větší svěžest a sílu.
Trochu legrace.
Jižní Morava. V kostele se koná svatba. Po mši přichází
do zákristie ženich a ptá se faráře, co je dlužen. Kněz
povídá: "U nás bývá zvykem, že ženich dá tolik, nakolik
si cení nevěsty." Ženich začne přemýšlet, nakonec
sáhne do kapsy a podá knězi padesát korun. Kněz
přijme peníze, ještě jednou se podívá na nevěstu a
ženichovi dvacet korun vrátí.
Pan farář učí pana kaplana kazatelskému umění a dává
mu několik důležitých pokynů a rad: "Když budeš hovořit
o nebi, ať tvůj obličej září, jako by byl osvícen nebeským
jasem a v tvém pohledu ať lidé uvidí odlesk nebeské
slávy. A když budeš mluvit o pekle - potom postačí, když
si uchováš svůj obvyklý výraz!"
Letošní dovolenou jsem prožil ve společnosti otce Petra, jeho
maminky, jeho synovců a neteře a rodiny Horutových.
Navštívili jsme i poutní místo v Chorvatsku – Veprice.
Těsně před Makarskou ve směru od Splitu, před jejím
severozápadním okrajem, upozorňuje na Jadranské
magistrále nenápadná tabulka "Svetište Vepric" na odbočku
do zalesněného svahu pod pohořím Biokovo. Na konci této
odbočky se po pár stech metrech objeví mariánské poutní
místo Vepric, zasvěcené Matce Boží Lurdské (Majka Božja
Lurdska nebo též Gospa Lurdska).
A právě tady, v krásném nedotčeném přírodním prostředí
založil biskup Dr. Carić posvátné místo kultu Matky Boží
Lurdské. Jeho inspirací bylo proslavené francouzské poutní
místo Lurdy, které navštívil.
Navštívili jsme několikrát i Medžugorii ( Bosna a Hercegovina),
místo zjevení Panny Marie – Podbrdo.
24. června 1981 šest mladých lidí: Ivanka Ivanković, Mirjana
Dragičević, Vicka Ivanković, Ivan Dragičević, Ivan Ivanković a
Milka Pavlović nad místem nazvaným Podbrdo - vrch zjevení,
které se nachází několik metrů nad cestou Medžugorie Bijakovići; údajně viděli mladou ženu s dítětem v náručí, která
jim rukou ukazovala, aby se k ní přiblížili, neposlechli, ale pár
dní nato pocítili, aby se na to místo vrátili.
První slova, která podle mladých vizionářů Panna Maria řekla
světu, byla: „Mír, mír, mír - a jenom mír! Mír musí zavládnout
mezi člověkem a Bohem a též mezi lidmi!“ (26. června 1981).
Hlavní poselství jsou mír, víra, obrácení, modlitba, půst.
Vizionáři zjevení nejčastěji označují jako "Gospu", což je v
bosenštině a chorvatštině běžné označení pro Pannu Marii.
Gospa sama sebe nazývá Královnou pokoje - Královnou míru
(Kraljica mira).
Setkat se s Kristem ve mši svaté jde i ve skromnějších
podmínkách. Bydleli jsme ve vesničce Podaca ( Chorvatsko).
Naše schola při mši svaté
Modleme se:
Bože nebes, Bože země, Bože andělů a archandělů,
Bože patriarchů, Bože proroků, Bože apoštolů, Bože
mučedníků, Bože panen, Bože, jenž máš moc dávat
život po smrti a pokoj po práci, neboť není Boha kromě
Tebe, a nemůže být jiný, leč Ty, Stvořitel všech věcí
viditelných i neviditelných, a jehož Království nebude mít
konce. Pokorně prosíme Tvou mocnou velebnost, abys
nás vysvobodil od každé moci, léčky, klamu a nepravosti
pekelných duchů a zachoval nás bez úhony. Skrze
Ježíše Krista, našeho Pána.
Amen.
Adoro te devote.
Úkon klanění mimo mši svatou prodlužuje a umocňuje
to, co bylo vykonáno samotným slavením liturgie,
protože jenom v adoraci může zrát hluboké a opravdové
přijímání. A právě v tom je osobním setkání s Pánem.
Při adoraci vyznáváme víru s pohledem obráceným
k Božímu Tělu, ke svátosti oltářní. Touto vírou se
zříkáme satana a všech jeho svodů; zříkáme se idolů
peněz, samolibosti, pýchy, moci a násilí. My křesťané
se nechceme klanět ničemu a nikomu na tomto
světě než Ježíši Kristu, který je přítomen ve svaté
eucharistii. Možná si ne vždy uvědomujeme až do
hloubky, co toto naše vyznání víry znamená, jaké
důsledky má nebo by mělo mít. Lid, který se klaní
Bohu v eucharistii, je lidem, který putuje v lásce.
Klanět se Bohu v eucharistii, putovat s Bohem v
bratrské lásce.
Drazí bratři a sestry, eucharistie nás společně
shromážďuje. Tělo Páně nás sjednocuje, činí z nás
jednu rodinu, Boží lid shromážděný kolem Ježíše,
Chleba života. Budete-li se klanět Kristu a putovat za
Ním a s Ním, vaše diecézní církev a vaše farnosti
porostou ve víře a v lásce, v radosti z evangelizace.
Budete církví, v níž otcové, matky, kněží, řeholníci,
katecheté, děti, staří i mladí putují bok po boku,
podporují se, pomáhají si a mají se rádi jako bratři
zejména v těžkých chvílích.
Z homilie papeže Františka při mši svaté,
Sibari v Kalábrii 19.6.2014
Mše svaté v srpnu.
Neděle 3.8. 10,00h. –
18.neděle v mezidobí.
Varhaník – Aleš Stavinoha, zpěv Lucie Pařenicová
709, 701, 802
1. Za všechny živé a zemřelé farníky.
Středa 6.8. 17,30h. – svátek –
Proměnění Páně.
Varhaník – pan Poruba 707, 727, 703
1. Za zemřelého Josefa Pastorka,
živou a zemřelou rodinu Pastorkovu,
Cyrila Solanského, živou a zemřelou
rodinu Solanskou.
Neděle 10.8. 10,00h. –
19.neděle v mezidobí.
Varhaník – Vlastislav Stavinoha,zpěv Monika Švandová
523, 722, 812
1. Za živou a zemřelou rodinu
Dorotíkovu, Šímovu, Kroupovu a
Johana.
Středa 13.8. 17,30h. – čtvrteční památka
sv. Maxmiliána Marie Kolbeho,
kněze a mučedníka.
Varhaník – Jitka Závorková 842,712, 806
1. Poděkování za přijatá dobrodiní
s prosbou o Boží požehnání do
dalších let.
Neděle 17.8. 10,00h. –
20.neděle v mezidobí.
Varhaník – Aleš Stavinoha,zpěv Monika Švandová
711, 722, 890
1. Za zemřelého Luďka Zapletala,
rodiče Zapletalovy a Bednářovy,
živou a zemřelou rodinu a duše
v očistci.
Středa 20.8. 17,30h. – památka –
sv.Bernarda, opata a učitele církve.
Varhaník – pan Poruba 843, 727, 807
1.
Za rodiče Chudějovy, syna Jaroslava,
živou a zemřelou rodinu
a duše v očistci.
Neděle 24.8. 10,00h. –
21.neděle v mezidobí.
Sbírka na kostel.
Varhaník – Eva Pařenicová, schola sv.Zdislavy
728, 701, 805
1. Poděkování za dožití 80let a 57let
společného života s prosbou o požehnání
pro rodinu Růčkovu, Bilovu a Křenkovu.
2. Za zemřelého Zdeňka Růčku, rodiče,
bratra, živou a zemřelou rodinu Růčkovu,
Klimkovu a duše v očistci.
Středa 27.8. 17,30h. památka –
sv.Moniky.
Varhaník – Eva Pařenicová 840, 701, 922
Za rodiče Petřekovy, 4 sourozence,
zetě Jaroslava, živou a zemřelou
rodinu a duše v očistci.
1.
Neděle 31.8. 10,00h. –
22.neděle v mezidobí.
Varhaník – Eva Pařenicová, schola sv.Zdislavy
522, 908
1.
Za Anežku Kocourkovu, dvě děti,
rodinu Bělunkovu, Červenou,
živou a zemřelou rodinu.
V pátek 27.6. proběhlo u kostela a jeho okolí ( les ), zábavné
odpoledne pro děti ke konci školního roku.
Děti hledaly truhlu ve které byl poklad.