2 Základní typy poruch spánku - Vyšší odborná škola zdravotnická a

Komentáře

Transkript

2 Základní typy poruch spánku - Vyšší odborná škola zdravotnická a
Nespavost a ostatní poruchy spánku
Absolventská práce
Iveta Mrzenová
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola
Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Studijní obor: Diplomovaný farmaceutický asistent
Vedoucí práce: Mgr. Markéta Petrželová
Datum odevzdání práce: 20. 4. 2012
Datum obhajoby:
Praha 2012
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny
jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů
informací.
Praha
Podpis
Děkuji Mgr. Markétě Petrželové za odborné vedení absolventské práce.
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých
informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo
nábřeží 6.
Podpis
ABSTRAKT
Mrzenová Iveta
Nespavost a ostatní poruchy spánku
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Vedoucí práce: Mgr. Markéta Petrželová
Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2012, 53 stran
Nerušený noční klid je nejpřirozenější zotavení pro tělo i duši. Nespavost a ostatní spánkové
poruchy se vzhledem k hektickému životnímu stylu a vysokým nárokům na jedince stávají
stále častějšími chorobami. Tyto poruchy by neměly být zlehčovány, neboť mohou vést
ke snížení kvality života a k rozvoji řady onemocnění. Absolventská práce s názvem
Nespavost a ostatní poruchy spánku v úvodu pojednává o obecné charakteristice spánku,
o jeho důležitých úlohách a významech pro organizmus. Jsou zde podrobně popsány
jednotlivé fáze spánku. Druhá kapitola se věnuje klasifikaci poruch spánku, jejich příčinám
a průběhům. Dále jsou zde rozděleny typy nespavostí. Ve třetí kapitole jsou uvedeny
abnormální projevy a pohyby, které jsou vázány na spánek, tzv. parasomnie. Čtvrtá kapitola
patří rozdělení léčby na farmakoterapii pomocí hypnotik a léčbu nefarmakologickou.
Hypnotika jsou rozdělena podle generací. Dále je zde zmínka o spánkové hygieně,
behaviorální a alternativní terapii (homeopatie, hydroterapie, aromaterapie, fytoterapie,
muzikoterapie, akupresura, akupunktura), které pomáhají při léčbě nespavosti. Závěr
se zabývá výzkumem, který je zpracován ve formě dotazníku. Tématem praktické části jsou
spánkové návyky a poruchy spánku obyvatel v různých věkových kategoriích. Některé
výsledky jsou pro přehlednost zpracovány do grafů. Cílem absolventské práce je představit
různé typy nespavosti, spánkové poruchy a připomenout důležitost nefarmakologické léčby,
aby farmakologická léčba nebyla zneužívána.
Klíčová slova: spánek, REM-fáze, NREM-fáze, nespavost, spánkové poruchy, hypnotika,
alternativní terapie, spánková hygiena
ABSTRACT
Mrzenová Iveta
Insomnia and Other Sleep Disorders
Secondary Nursing School and Higher Medical College, Prague 1, Alšovo nábřeží 6
Tutor: Mgr. Markéta Petrželová
Graduate thesis, Prague: VOŠZ a SZŠ, 2012, 53 pages
An undisturbed night’s sleep is the most natural recovery for body and mental side. Due to
hectic lifestyle and high demands insomnia and other sleep disorders become more frequent
diseases. These disorders should not be underestimated because they may lead to reduce
quality of life and develop many diseases. The topic of my graduate thesis is insomnia
and other sleep disorders in the introduction discussing about the general characteristics
of sleep, important roles of sleeping for the organism. The phases of sleep are described
in details. The second chapter deals with classification of sleep disorders, their causes
and courses of these diseases. Types of insomnia are also divided there. The third chapter
describes symptoms and abnormal movements that are bound to sleep, so-called parasomnia.
The fourth chapter is about treatment and distribution to pharmacotherapy with hypnotics,
and non-pharmacological treatment. Hypnotics are divided according to generation. This part
also mentions sleep hygiene, behavioral and alternative therapy (homeopathy, hydrotherapy,
aromatherapy, phytotherapy, music therapy, acupressure and acupuncture) to help treat
insomnia. The conclusion deals with research by means of a questionnaire. The topic
of the practical part is about sleep patterns and sleep disorders at different age. The results are
processed in the outlook of the graphs. The aim of the graduate thesis is to introduce different
types of insomnia, sleep disorders and remind about the importance of non-pharmacological
treatment in order to pharmacological treatment is not abused.
Key words: Sleep, REM-phase NREM-phase, Insomnia, Sleep Disorders, Hypnotics,
Alternative Therapies, Sleep Hygiene
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................... 9
I.
Teoretická část ................................................................................................................. 10
1
Spánek .............................................................................................................................. 11
2
1.1
Spánek a jeho význam pro organizmus ..................................................................... 11
1.2
Doba spánku .............................................................................................................. 11
1.3
Fáze REM a NREM ................................................................................................... 12
1.4
Sny ............................................................................................................................. 13
1.5
Polysomnografie ........................................................................................................ 13
Základní typy poruch spánku ........................................................................................ 14
2.1
3
Insomnie..................................................................................................................... 14
2.1.1
Akutní insomnie ................................................................................................. 15
2.1.2
Chronická insomnie ............................................................................................ 15
2.1.3
Paradoxní insomnie ............................................................................................ 15
2.1.4
Insomnie způsobená duševní nemocí ................................................................. 16
2.1.5
Insomnie z nesprávné životosprávy spánku ....................................................... 16
2.1.6
Insomnie způsobená léky nebo návykovými látkami ......................................... 17
2.1.7
Insomnie způsobená somatickým onemocněním ............................................... 17
2.2
Poruchy dýchání ve spánku ....................................................................................... 18
2.3
Poruchy cirkadiánního rytmu..................................................................................... 18
2.4
Krátká potřeba spánku ............................................................................................... 19
2.5
Hypersomnie .............................................................................................................. 19
2.6
Nadměrná potřeba nočního spánku............................................................................ 19
2.7
Narkolepsie ................................................................................................................ 20
2.8
Syndrom Kleinův-Levinův ........................................................................................ 20
2.9
Syndrom nočního ujídání ........................................................................................... 20
Poruchy spánku vázané na spánek (Parasomnie) ........................................................ 21
3.1
Náměsíčnost (Somnambulismus) .............................................................................. 21
3.2
Noční děs, noční můra ............................................................................................... 21
3.3
Noční pomočování (Enuréza) .................................................................................... 22
3.4
Noční erekce .............................................................................................................. 22
3.5
Spánková opilost ........................................................................................................ 22
3.6
Spánková obrna.......................................................................................................... 23
3.7
Syndrom neklidných nohou (SNN) ........................................................................... 23
3.8
Křeče v dolních končetinách ve spánku..................................................................... 23
3.9
Bruxismus .................................................................................................................. 24
3.10 Noční jaktace hlavou (iactatio capitis nocturna) ........................................................ 24
4
Léčba nespavosti.............................................................................................................. 25
4.1
Farmakologická léčba ................................................................................................ 25
4.1.1
Hypnotika ........................................................................................................... 25
4.1.2
Ostatní látky užívané v léčbě nespavosti ............................................................ 27
4.2
Nefarmakologická léčba ............................................................................................ 28
4.2.1
Psychoterapie ...................................................................................................... 29
4.2.2
Behaviorální terapie ............................................................................................ 29
4.2.3
Alternativní terapie ............................................................................................. 30
4.2.4
Fytoterapie .......................................................................................................... 32
II. Praktická část .................................................................................................................. 37
5 Výzkum spánkových návyků a poruch spánku u různých věkových kategorií
obyvatel .................................................................................................................................... 38
5.1
Problematika výzkumu .............................................................................................. 38
5.2
Průběh výzkumu ........................................................................................................ 38
5.3
Stanovení hypotézy .................................................................................................... 38
5.4
Výsledky výzkumu .................................................................................................... 39
5.5
Porovnání výsledků s hypotézou ............................................................................... 46
5.6
Shrnutí výzkumu ........................................................................................................ 47
Závěr ........................................................................................................................................ 48
Seznam obrázků, tabulek, grafů ........................................................................................... 49
Seznam použité literatury a zdrojů informací ..................................................................... 51
Příloha ..................................................................................................................................... 54
Úvod
Spánek je velice důležitý pro organizmus a je nedílnou součástí našeho života. Regeneruje
tělo i mysl, pomáhá nám se zotavovat z náročných dnů a po osvěžení do nich opět vstupovat.
Je to právě dnešní doba, která přináší hojnou dávku stresu, povinností, hektický životní styl
a nedovoluje nám přirozeně relaxovat. Následkem je rozvoj poruch spánku. Nejrozšířenější
poruchou je nespavost (insomnie), která s rozvojem civilizace stále stoupá. Zmiňovaná
insomnie by rozhodně neměla být podceňována, protože může vést k rozvoji onemocnění
(hypertenze, diabetes mellitus, obezita) nebo ke snížení pracovní výkonnosti.
V absolventské práci s názvem Nespavost a ostatní poruchy spánku se budu v úvodu věnovat
spánku, jeho jednotlivým fázím a významu pro organizmus. Dále zde budou popsány různé
typy insomnií, které se od sebe liší příčinou, ale i léčbou. Další část práce se bude věnovat
rozdělením ostatních spánkových poruch, ať už těch běžných nebo velmi vzácných. Dále
bych se chtěla zmínit o parasomnických stavech (abnormální chování, které je vázáno na
spánek), o jejich projevech a následcích. Součástí práce bude také léčba insomnie, ať už
farmakologická
nebo
nefarmakologická.
Z nefarmakologické
léčby
bude
zmíněna
behaviorální terapie, alternativní terapie, psychoterapie a fytototerapie. Poslední část bude
patřit výzkumu ve formě dotazníku, který se bude týkat spánkových návyků obyvatel.
Cílem absolventské práce je poskytnout orientaci v poruchách spánku a v různých typech
insomnie. Dále bych chtěla rozdělit zmíněnou farmakologickou léčbu, její výhody, úskalí
a nefarmakologickou léčbu, která by měla mít přednost při prvních symptomech nespavosti
před farmakoterapií.
9
I. Teoretická část
10
1 Spánek
1.1 Spánek a jeho význam pro organizmus
Spánek je okamžitě vratný děj, při němž dochází k regeneraci organismu a k čerpání energie
do dalšího dne. Je tedy nutnou součástí každého člověka a lze ho srovnat se základy, na nichž
spočívá lidská existence. (3, 17)
Spánek má význam především v regeneraci centrálního nervového systému. Je nezbytný pro
tvorbu krátkodobé a dlouhodobé paměti. Pokud není spánek dostatečně kvalitní, může
docházet ke zhoršení paměti, snížení pozornosti a soustředěnosti. Při dlouhodobém trvání
tohoto stavu hrozí riziko rozvoje některých onemocnění a poruch imunity. Je důležitý také pro
sekreci hormonů, protože v období spánku se vylučuje převážně růstový hormon. Spánek je
potřebný v období nemoci, rekonvalescenci a růstu. Hluboký spánek delta (nejhlubší stadium
spánku) podporuje obnovu buněk.(2, 3, 17)
1.2 Doba spánku
U dospělého člověka je průměrná doba spánku kolem osmi hodin. Tato hodnota je pouze
průměrem, neboť každý jedinec má potřebu spánku odlišnou. Podobně je to i s dobou
ulehnutí. Některým vyhovuje ulehnout později večer a vstávat v pozdním dopoledni, jiní
ulehají po setmění a vstávají brzy ráno. Čas usínání není pro spánek důležitý, ale kvalita
samotného spánku je rozhodující. Proto je důležité spát tak dlouho, abychom se necítili
unaveni v průběhu dne.(2, 17)
S rostoucím věkem se spánek stává kratším a lehčím, zvyšuje se četnost nočního probouzení
a brzkého vstávání. Zároveň se zhoršuje efektivita spánku a denní spánek u seniorů se stává
téměř pravidlem. Přibývají také spánkové poruchy a subjektivně vnímaná nespavost je
způsobena nedostatkem hlubokého spánku delta. (17)
11
1.3 Fáze REM a NREM
Během spánku se střídají fáze REM (rapid eye movement) a NREM (non-rapid eye
movement). Fáze NREM se dělí na čtyři stadia. V prvním stadiu jsou přítomny pomalé oční
pohyby, snižuje se svalové napětí a klesají víčka. Některý sval se může uvolnit dříve a vyvolá
záchvěv. Toto může způsobit pokles krevního tlaku ve vnitřním uchu (kde je centrum
rovnováhy) a mozek člověka tento jev subjektivně vyhodnotí jako pocit pádu. Toto stadium je
usínání a je snadné se v něm probudit. Mohou se objevovat záškuby, které mohou vést až
k syndromu neklidných nohou. Při usínání se mohou objevovat pseudohalucinace vznikající
po vykonávání jednotvárné činnosti, kterou člověk prováděl přes den. Jednotlivé útržky dané
činnosti se promítávají před očima. Ve druhém stadiu už nevnímáme okolí a pohyby očních
bulvů se již neobjevují. Stadium třetí a čtvrté je považováno za hluboký spánek, v tomto
spánku je probouzení nejobtížnější. V těchto fázích se mohou objevovat noční děsy, můry, ale
také náměsíčnost a enuréza (noční pomočování). (2, 3, 4)
Pro REM-fázi jsou typické rychlé oční pohyby. Aktivita mozku je velmi podobná probouzení,
proto se spánek označuje jako paradoxní. Dýchání a srdeční frekvence je zrychlena, tělesná
teplota stoupá. Zvyšuje se krevní tlak, což je důvod, proč se u některých jedinců může
vyskytnout infarkt myokardu nebo mozková cévní příhoda. Aktivita trávicího ústrojí klesá
a mozek spotřebuje mnohem více kyslíku než v bdělém stavu. Dochází ke svalové ochablosti,
která lidem znemožňuje provádět pohyby jako ve snu. REM-fáze spánku je důležitá pro
paměť a také má velký vliv při vyvíjení mozku dítěte. (2, 3, 4)
NREM-fáze trvá několik desítek minut, poté se dostavuje REM-fáze. Tím vzniká cyklus,
který trvá 70–100 min. Během noci se objeví 4–6 takových cyklů. První REM-fáze trvá 5–10
min. V nastávajících cyklech se zkracuje třetí a čtvrté stadium NREM-spánku a REM-fáze je
prodlužována. REM spánek činí u dospělého člověka 20–25 % celonočního spánku, třetí
a čtvrté stadium NREM-fáze asi 20 %. První stadium NREM-fáze zaujímá 5–10 % a druhé až
50 % spánku. (3)
12
1.4 Sny
Sny představují zajímavý úkaz, kterému stále ještě úplně nerozumíme. Snění je zvláštní
psychická aktivita, která je doprovázena zrakovými vjemy. Ve snu také můžeme prožívat
silné emoce a prožitky, kdy může dojít k promísení určitých témat. Sny vznikají smísením
vzpomínek, asociací a zpracováním tělesných pocitů např. z močového měchýře, krevního
oběhu, trávicího traktu a tělesné teploty. Sny se vyskytují ve všech fázích spánku. V REMfázi se sny zdají být živější, barevnější a jasnější než v NREM-fázi. Sny jsou v NREM- fázi
spánku jen nevýrazné útržky. Skládají se ze zkušeností, událostí z prožitého dne, nebo
se v nich zrcadlí minulost či budoucnost. Trvání snů dosahuje v průměru 10–30 min.
a dostavuje se 70 min. po usnutí. Mohou se nám snažit naznačit informace o našem skrytém
já, o vnitřních problémech a konfliktech. Snový stav je pro zdraví naprosto nezbytný
a představuje biologicky významné nabuzení organizmu. (2, 3, 17)
1.5 Polysomnografie
Je vyšetření, které sleduje fyziologické aktivity během spánku. Jde o monitorování dýchání,
dýchacích zvuků, svalové kontrakce, pohybů očí, srdečního tepu, mozkové činnosti, proudu
vzduchu před nosem a ústy. Pro zjištění fází spánku se na pokožku hlavy, kolem očí a do
oblasti brady upevní elektrody. Vyšetření začíná obvykle ve 22 hod. a končí v 6 hod. Pacient
spí v samostatné místnosti a z důvodu vyloučení určitých poruch spánku je sledován pomocí
kamery. (4)
13
2 Základní typy poruch spánku
2.1 Insomnie
Insomnie je charakterizována poruchou usínání, přerušovaným spánkem a časným
probouzením. Tyto symptomy vedou ke snížení kvality spánku a tím i života. Nespavost také
vede k narušení výkonu během následujícího dne. Tato porucha může být spouštěčem
závažných psychických poruch, proto by se neměla podceňovat. Nespavost je častý jev
a počet lidí trpících nespavostí se stále zvyšuje. S akutní insomnií se setkává téměř každý,
s chronickou nespavostí trpí desítky procent populace. (1, 16, 17)
Jestliže nespavost trvá dva týdny a vyskytuje se minimálně tři dny v týdnu, poté můžeme
mluvit o závažné poruše. U žen se vyskytuje insomnie 1,2–1,5krát častěji než u mužů, ale
tento rozdíl má spíše biologickou podstatu než psychologickou. Vyšší výskyt této poruchy
se vyskytuje spíše u ovdovělých, rozvedených, nezaměstnaných lidí. Dále může být spojena
s alkoholiky a s osobami užívajícími návykové látky. U osob, které trpí respiračním
a srdečním onemocněním, obezitou, artritidou je výskyt insomnie častější. (1, 3, 17)
Nespavost se projevuje těmito příznaky:

obtížné usínání (neschopnost navodit spánek déle než 30 minut po ulehnutí,
převalování se na lůžku, bušení srdce, přemýšlení o životě);

časté probouzení (neschopnost udržet spánek),

časné probouzení (osoba se budí dříve než 30 minut před plánovaným probuzením,
brzké ranní probouzení, obvykle mezi a třetí a pátou hodinou ráno);

spánek je neosvěžující (během dne se dostavuje únava, špatná soustředěnost, poruchy
paměti, nálady, denní spavost, úbytek energie). (2, 17)
14
2.1.1 Akutní insomnie
(Synonyma: stresová insomnie, transientní insomnie, insomnie z poruchy přizpůsobení)
S tímto typem insomnie se setká za život velmi mnoho lidí. Souvisí často s nějakou stresovou
zátěží, např. zkoušky, stěhování, cestování, výjimečný úkol v zaměstnání, ale také
emocionální událost. Mohou se objevovat úzkosti, obavy, smutek, depresivní stavy,
gastrointestinální příznaky, bolesti hlavy. Vždy je nutno vyloučit cirkadiánní poruchu nebo
jiné onemocnění spánku. Akutní insomnie může přecházet v chronickou nespavost, kde by
bylo nutné zahájit léčbu hypnotiky. (1)
2.1.2 Chronická insomnie
(Synonyma: Psychofyziologická insomnie, primární insomnie, naučená insomnie)
Tento typ insomnie je dlouhodobý a hůře léčitelný. Nespavost je charakterizována zvýšenou
bdělostí v době, kdy dotyčný se chystá ke spánku. Ospalost se vyskytuje ve večerních
hodinách jen pouze do té doby, kdy osoba trpící touto poruchou se nerozhodla jít spát. Po
ulehnutí ospalost mizí a nemocný se soustřeďuje pouze na usnutí a následky špatného spánku,
které se projeví druhý den. Tyto myšlenky jsou nevhodné k navození spánku a vzniká bludný
kruh soustředění na spánek. Během dne nemocní zažívají špatnou náladu, trpí poruchou
nesoustředěnosti vlivem nekvalitního spánku. Vyskytují se také obavy z další noci. Neléčená
chronická insomnie může přetrvávat léta. Střídají se období zlepšení a období, kdy
se symptomy výrazně zhorší. (1, 2)
2.1.3 Paradoxní insomnie
(Synonymum: subjektivní insomnie)
Jde o zvláštní typ insomnie, kdy pacient nevykazuje známky patopsychologie. Nemocný
vnímá poruchu velmi subjektivně a liší se od skutečnosti. Většina pacientů má obavy
z dalšího průběhu onemocnění (vliv deficitu spánku na zdraví, intelekt). Tento typ insomnie
tvoří z celkového množství insomnií 5 % a je nevhodné užívání farmakoterapie. (1)
15
2.1.4 Insomnie způsobená duševní nemocí
Psychika a duševní poruchy se podílí na kvalitě spánku. U mladších pacientů s úzkostnou
poruchou je typickým problémem neschopnost usnout. U starších, depresivních pacientů
se vyskytují časná a častá probouzení. U některých osob, které trpí depresemi, je usínaní
dokonce rychlejší, než usínání u zdravého člověka. U osob, které trpí psychózou, je spánek
velmi útržkovitý a dochází k převrácení režimu spánku a bdělého stavu. Post-traumatický
stres bývá často doprovázen různými spánkovými poruchami, např. snížení celkové doby
trvání spánku a jeho účinnosti. Pokud osoba trpí demencí, denní a noční režim se postupně
obrací. Klasický projev demence je neklid v průběhu noci a ospalost během dne. Na tyto
projevy hypnotika a sedativa nezabírají, mají spíše negativní vliv na paměť. (1, 2, 4)
2.1.5 Insomnie z nesprávné životosprávy spánku
(Synonyma: neadekvátní spánková hygiena, špatný režim spánku, špatné podmínky
ke spánku)
Moderní doba vede ke vzniku tohoto typu insomnie. Stoupá konzumace kofeinových,
stimulačních nápojů. Nikotin také působí stimulačně na organismus. Probíhají různé
společenské aktivity a zábava, které jsou dlouho do noci. Nedodržuje se pravidelný režim
spánku. Počítačová technika a televize dávají další důvod, proč se lidé vyhýbají včasnému
odchodu na lůžko. Lidé konzumují jídlo těsně před spaním, ale také v noci. Obtíže vznikají
během adolescence nebo v průběhu života. Pokud osoba trpící tímto typem insomnie upraví
svůj životní styl, není zde potřeba farmakoterapie. Bohužel mnoho nemocných nechce svoje
zvyky opustit a farmakoterapie se dožaduje. To může zapříčinit rozvoj závislosti na
hypnotikách. (1, 17)
16
2.1.6 Insomnie způsobená léky nebo návykovými látkami
Nespavost způsobená léky obvykle po vysazení daného léku ustoupí. Mezi látky, které by
mohly nepříznivě ovlivňovat spánek, patří zejména psychostimulancia (kofein, amfetaminy
včetně pseudoefedrinu a kokainu). Z ostatních látek jsou to antidepresiva, betablokátory,
hypolipidemika, kortikoidy, antiparkinsonika, bronchodilatancia, nootropika, diuretika,
antiepileptika, cytostatika. Expectorancia by se neměla užívat před spaním. Zvláštní poruchy
spánku se dostavují při užívání hypnotik a sedativ. Zpočátku tyto látky mají svůj efekt a jsou
dobře snášeny. Po určitém čase začíná být spánek přerušovaný. Přes den se může vyskytovat
podrážděnost, snížení nálady, zhoršení paměti. Dochází také ke zkracování REM a NREM
fáze. (1, 3, 14)
Mnoho lidí používá jako hypnotikum alkohol. Spánek se po něm dostavuje rychleji, ale je
fragmentovaný. Postupně vzniká tolerance a nemocný zvyšuje dávku alkoholu. Při vysazení
se dostavují potíže s usínáním. (1, 3)
2.1.7 Insomnie způsobená somatickým onemocněním
Mnoho chorob zapříčiňuje sníženou kvalitu spánku a může vést ke chronické insomnii. Jde
o choroby vyvolávající bolest, dýchací potíže, endokrinní dysbalanci (menopauza), omezení
hybnosti a choroby centrálního nervového systému. (1)
Bolest ztěžuje usínání a zapříčiňuje probouzení během noci. Příkladem je například bolest
pooperační, noční bolest v nadbřišku u dvanáctníkových vředů, bolest z nádorů. Další obtíží
je dušnost u průduškového astmatu, kdy po záchvatu je těžké znovu usnout. Znepříjemnit
spánek může také svědění u kožních onemocnění. Při syndromu karpálního tunelu dochází
k parestézii, tzn. pocity mravenčení, pálení v oblasti ruky. Dostavují se též nejčastěji
v noci.(1, 3)
17
2.2 Poruchy dýchání ve spánku
Poruchy dýchání zhoršuje kvalitu spánku. Syndrom spánkové apnoe je chorobný stav, kdy
pravidelné dýchání je přerušováno zástavy dechu delšími než deset sekund. Přestávky mohou
být kratší nebo delší, vzácně mohou trvat až 2 minuty. Příznaky syndromu spánkové apnoe je
hlasité chrápání, neklidný spánek bez osvěžení a mikrospánek v průběhu dne. Následky této
poruchy jsou změny nálady, deficit kognitivních funkcí, snížená pracovní výkonnost.
Opakovaná probouzení vedou ke snížení spánkové efektivity. Tento syndrom se vyskytuje
u lidí, kteří mají kardiovaskulární onemocnění, u obézních lidí nebo po použití alkoholu.
Vyskytuje se ale také u dětí, u zdravých lidí v REM-fázi. (1, 2, 3)
Chrápání je pro okolí velmi nepříjemný stav. Nejde o samostatnou chorobu, ale může být
příznakem spánkové apnoe. U obézních, starších lidí a mužů se vyskytuje chrápání častěji.
Mechanizmus spočívá v částečné neprůchodnosti dýchacích cest. Při spaní se jazyk a dolní
čelist zasunuje vzad, spící dýchá otevřenými ústy a rozkmitává se měkké patro. Při užívání
alkoholu a hypnotik dochází ke zhoršení. Nepříznivý vliv má také kouření a u osob
s hypotyreózou se chrápání objevuje častěji. Při každodenním chrápání je možnost výskytu
ischemické choroby, cévní mozkové příhody. K léčbě se používají rostlinné éterické oleje
(eukalyptus, citron, levandule, ibišek, rozmarýn, máta), které způsobují prokrvení a napětí na
tkáních. Proudící vzduch by neměl způsobovat hlasitý zvuk. (3, 11)
2.3 Poruchy cirkadiánního rytmu
Zpožděná fáze spánku se vyskytuje spíše u mladých lidí a má genetickou a behaviorální
podstatu. Osoba trpící touto chorobou usíná dobře, ale pozdě v noci nebo až ráno. Probouzí
se také později. Když se nemocný snaží usnout v přiměřenou dobu, má potíže s usínáním.
Léčba pomocí farmakoterapie není vhodná. (1)
Předsunutá fáze spánku je typická pro starší osoby. Chodí již brzy spát a probouzejí
se v časných ranních hodinách. Léčba hypnotiky je neefektivní a nevhodná. (1)
Směnný pracovní režim narušuje přirozený rytmus spánku a bdění. Každý jedinec to však
snáší jinak. Osoby obvykle trpí noční nespavostí a zvýšenou spavostí přes den. Práce v tomto
18
režimu může přispívat k rozvinutí dalších onemocnění např. žaludečních vředů, neuróz,
vysokému krevnímu tlaku. Velmi škodlivé bývá střídání nočních a denních směn po delších
etapách. Schopnost snášet tyto změny obvykle s věkem klesá. (1, 2, 3)
Příčinou jet-leg syndromu (ang. jet = tryskové letadlo, lag = zpoždění) je cestování do jiných
časových pásem. Mezi příznaky patří nespavost, spavost přes den, nevýkonnost a lehké
somatické poruchy. V tomto stavu není nutná léčba, příznaky zmizí do týdne. Zabránit
syndromu lze např. neusnutím po nočním letu ve dne. (2, 3)
2.4 Krátká potřeba spánku
Jde o celoživotní stav, kdy osoba spí krátce (méně než pět hodin). Spánek je velice kvalitní
a přes den dotyčný nepociťuje únavu. (1)
2.5 Hypersomnie
Hypersomnie je zvýšená spavost. Jde o denní spavost, která není záchvatovitá
a nepřekonatelná. Může trvat delší dobu a vyskytovat se několikrát za den. Periodická
hypersomnie je chorobná spavost, která trvá několik dnů. Mezi spouštěče patří těhotenství,
klimakterium, psychické změny nebo únavový syndrom. Existuje také hypersomnie bez jasné
příčiny, takzvaná sekundární. Sekundární hypersomnie může být způsobená úrazy mozku,
nádory, cysty a depresivními poruchami. (1, 2)
2.6 Nadměrná potřeba nočního spánku
Mezi příznaky patří prodloužený noční spánek, neschopnost ranního vstávání, ospalost při
monotónní činnosti, chladné ruce, nízký krevní tlak. Dotyčný potřebuje spánek, který je delší
osmi hodin. (2)
19
2.7 Narkolepsie
Může se projevit v jakémkoli věku, nejčastěji však v pubertě a dospívání. Mezi příznaky patří
nepřekonatelný spánek, který trvá pět až deset minut. Spánek osvěží, ale jen na chvíli. Dalším
příznakem je kataplexie (ztráta svalového napětí), která postihuje nejčastěji dolní končetiny.
Dále se může objevit ochrnutí kosterního svalstva celého těla, které trvá několik minut.
U některých lidí se vyskytuje bezdůvodné a nesmyslné chování. Prodromy mohou být pálení
očí, mžitky před očima a dvojité vidění. Narkolepsie snižuje výkonnost, limituje výběr
povolání a ovlivňuje psychiku člověka. Lidé jsou často smutní, úzkostní a izolovaní od
společnosti. (2, 3)
2.8 Syndrom Kleinův-Levinův
Tento syndrom popsal v roce 1925 německý psychiatr Klein a potom v roce 1929 americký
psychiatr Max Levin. Dotyčný spí dvacet hodin denně a probouzí se pouze k jídlu
a k vykonání fyziologických potřeb. Je zde zvýšená chuť k jídlu a k pití. Období spavosti trvá
několik dní. Porucha začíná v období dospívání a u mužů je častější. Úplné uzdravení je velmi
nejisté. (3)
2.9 Syndrom nočního ujídání
Osoby trpící tímto syndromem po probuzení neusnou, když si nedají něco k jídlu nebo k pití.
Důvodem nočního ujídání může být neúspěch, napětí nebo nejistota. Vše může provázet
bušení srdce, tlak na hrudi, snížená schopnost soustředění. Jedna z příčin by mohl být
nepravidelný denní režim. Mnoha pacientům spíše pomáhá psychoterapie. (2)
20
3 Poruchy spánku vázané na spánek (Parasomnie)
Parasomnie je charakterizována různými příznaky, které jsou vázány na spánek. Dochází
k poruchám chování, abnormálním pohybům a k následné ztrátě paměti. Osoba se často
dostává do stavu mezi spánkem a bděním. Parasomnické stavy se vyskytují během noci
a ve všech fázích spánku. Většinou jsou častější u dětí a v dospělosti mizí. Mohou mít
genetický původ. (1, 2, 3)
3.1 Náměsíčnost (Somnambulismus)
Náměsíčností trpí většinou děti a mizí okolo 15. věku dítěte. Vyskytuje se většinou v NREMfázi a osoby trpící touto chorobou vykonávají více či méně složité činnosti, které jsou
nekontrolovatelné. V lehčím případě se dotyčný posadí na postel a chvíli vykonává
nekontrolovatelné pohyby, pak se opět uloží ke spánku. V těžším případě má dotyčný
otevřené oči, tvář bez výrazu a vykonává několikaminutové procházky. Chůze je velmi
nešikovná, předměty mohou padat z ruky, osoba neodpovídá na otázky. Dochází
i k propracovaným pohybům, např. může jíst, pít, převlékat se, někoho přepadnout, chovat
se agresivně. Osoba je velmi poddajná, nechá se zpátky odvést do postele. Někdy se může
vrátit sama do postele nebo usnout na podlaze. Tento stav je způsoben neúplným probuzením
mozku, proto si druhý den na nic nevzpomene. V těžších případech je nutné zabezpečení před
poraněním. Somnilokvie je mluvení ze spánku. Dochází k ní ve fázi REM. Jedná se o jeden
z nejmenších projevů náměsíčnosti. (2, 3, 4)
3.2 Noční děs, noční můra
Pacient s nočním děsem se probudí v NREM-fázi a sen si nepamatuje. Postihuje především
děti, v dospělosti mizí. Dítě může mít otevřené oči, brečet, mít děsivý výraz. Zornice jsou
rozšířené, dech zrychlený, kůže může být zpocená. Noční děs je skutečný záchvat paniky.
Pokud se objeví noční děs u dospělého, je nutné neurologické a psychiatrické vyšetření. (2, 3,
4)
21
Pacient s noční můrou se probudí v REM-fázi, sen si pamatuje. Noční můra se může
opakovat, většinou má svůj obraz i příběh. Vyskytuje se většinou ve věku 4–7 let, kdy
dochází k rozvoji fantazie. Osoba se probudí do úplného vědomí, strach a úzkost nejsou tak
výrazné jako u nočního děsu. (2, 3)
3.3 Noční pomočování (Enuréza)
Je nevědomé vymočení během spánku u dítěte staršího 3 let. Některé děti se pomočují v noci
i po 5. roce života. Porucha může trvat až do období dospívání. Příčina je oslabení svěrače
močového měchýře. Pokud močový měchýř dosáhne určitého naplnění, slabý svěrač se uvolní
a moč vypustí. Doporučuje se omezení příjmu tekutin před spánkem nebo preventivní
probouzení během spánku z důvodu vymočení. Vhodné je trénování močového měchýře,
např. oddálením močení v průběhu dne. (3, 4)
3.4
Noční erekce
U mužů, kteří mají normální potenci, dochází v noci k erekci. Silnější erekce nastávají
většinou v REM-fázi a trvají 10–15 min. Podstatně slabší a kratší erekce se vyskytují
v NREM-fázi. U mužů po čtyřicítce může docházet k bolestivé erekci, která přetrvává
i několik minut po probuzení. Pokud se porucha opakuje, může být příčinou nespavosti. (2, 3)
Nedostatečná erekce může být příčinou impotence. Vyskytuje se častěji u pacientů, kteří
užívají antidepresiva, u pacientů s cukrovkou, s vysokým krevním lakem a u alkoholiků. (2)
3.5 Spánková opilost
Je charakterizovaná dezorientací a popleteností pacienta. Osoba neví, kde se nachází, jaký je
den, špatně artikuluje a řeč je zpomalená. Tento stav se vyskytuje po spánkové deprivaci,
psychickém a fyzickém vyčerpání. (2)
22
3.6 Spánková obrna
Jde o stav, který se objevuje v okamžiku usínání, mezi bděním a spánkem. Délka trvání je
několik sekund, minut, někdy až jedna hodina. Pacient se nemůže pohnout ani promluvit, ale
pohyby očí, zrak a sluch jsou zachovány. Tento stav provází obvykle úzkost, pocení, rozšíření
zornic. Záchvat může být přerušen dotknutím. Spánková obrna bývá také příznakem
narkolepsie. (3)
3.7 Syndrom neklidných nohou (SNN)
Je charakterizován silným pocitem nucení pohybovat dolními končetinami. Velmi vzácně
se vykytuje u horních končetin. Po ulehnutí do postele se nohy zahřejí a objeví se v nich
nepříjemné pocity, tzv. parestezie. Pokud nemocný prožívá tyto pocity, je nucen hýbat
s končetinami. Objevuje se brnění, mravenčení, svědění až nesnesitelná bolest. Pokud je
pacient v klidu, pociťuje silnější nucení pohybovat dolními končetinami. Při chození nebo
hýbání končetin se dostavuje úleva. Tato porucha bývá často příčinou nespavosti a vede
k fragmentovanému spánku. U nemocných se vyskytují úzkosti a příznaky deprese. Syndrom
se rozděluje na primární a sekundární. Primárního SNN má v polovině případů rodinný
výskyt. Příčinou sekundárního SNN může být nedostatek železa, vyskytuje se při selhávání
ledvin, cukrovce a při užívání některých léčiv, např. verapamilu. (1, 3, 17)
3.8 Křeče v dolních končetinách ve spánku
Při křeči, která se vyskytuje ve spánku, dochází ke kontrakci svalu v lýtku nebo v celé noze.
Křeč trvá sekundy až minuty. Končí buď spontánně, nebo protažením. Pokud se křeče opakují
často, může docházet k nekvalitnímu spánku. Mezi příčiny vzniku křečí patří také dlouhodobá
chůze nebo stání. Někdy mohou byt způsobeny nedostatkem hořčíku. (1)
Při usínání dochází k záškubům svalových skupin celého těla. Vyskytují se u zcela zdravých
lidí. Záškuby se vyskytují častěji u osob, které jsou fyzicky či psychicky vyčerpané a které
konzumují kávu. (1)
23
3.9 Bruxismus
Při poruše dochází ke skřípání zubů, stiskávání, cvakání zubů o sebe během spánku. Dochází
k fragmentovanému spánku a ruší především ložnicového partnera. Důsledkem poruchy je
opotřebení a bolest zubů. Způsobuje také hypertrofii žvýkačů a bolest hlavy. Bruxismus je
také popisován při podávání psychofarmak (haloperidol, chlorpromazin, lithium, venlafaxin).
Tento typ parasomnie se vyskytuje především u kojenců. Mezi příčiny bruxismu patří stres.
Pokud je skřípání silné, je nutnost se obrátit na stomatologa. (1, 3, 4)
Obrázek 1 Bruxismus
3.10 Noční jaktace hlavou (iactatio capitis nocturna)
Porucha je charakterizována rytmickými pohyby hlavy, šíje, ramen a trupu během spánku.
Pohyby mohou být doprovázeny jednoduchými hlasitými zvuky. Pohyb hlavy může být
kývavý čí otáčivý. Délka trvání pohybů je několik minut, mohou se opakovat každý večer
i vícekrát za noc. Porucha se vyskytuje u mentálně retardovaných dětí, ale i u zdravých
kojenců a dospělých lidí. Příčina poruchy může být stres. (2, 3)
24
4 Léčba nespavosti
Obecně se dělí se na farmakologickou a nefarmakologickou. Léčba by měla být kauzální.
Cílem je navození kvalitního spánku a zajištění kvalitní následné bdělosti. Je nutné odstranit
faktory vyvolávající nespavost, ovlivnit myšlení a postoj pacienta. Prvním krokem by měla
být behaviorální terapie a psychoterapie, posledním krokem farmakoterapie.(1,2)
4.1
Farmakologická léčba
V současné době patří k nejpoužívanější terapií. Má vliv na paměť a navozuje závislost
spojenou s vysazením léčivých přípravků.
4.1.1 Hypnotika
Hypnotika tlumí centrální nervovou soustavu a navozují stav podobný fyziologickému
spánku. Měla by se používat pří krátkodobé nebo přechodné insomnii. Užívání těchto léčiv by
nemělo přesahovat čtyři týdny. Intermitentní podávání je metoda, při které lze předejít rozvoji
tolerance. Hypnotikum se podává 4–5 dnů, následuje 2–3 dny pauza nebo podávání placeba.
Důležité je také střídání jednotlivých hypnotik. Všechna hypnotika zkracují REM-fázi, ale po
několikadenním užívání se poměr fází opět normalizuje. Na hypnotika vzniká léková
závislost. (1, 10)
1) Hypnotika 1. generace
V úplných počátcích se používalo opium a v roce 1832 byl do léčby zaveden chloralhydrát.
Pro závažné nežádoucí účinky (selhání srdce, jater, ledvin) byl vytlačen na začátku 20. století
barbituráty. Barbituráty nesly označení hypnotika 1. generace. V současné době
se nepoužívají. Před objevením benzodiazepínů byly lékem první volby. U barbiturátů je
možnost vzniku tolerance i výskytu lékových interakcí. Mají úzkou terapeutickou šíři
a neexistuje antidotum. Mezi starší léčiva patří glutethimid, metachalon, bromisoval, které
jsou již obsoletní. (1, 10)
25
2) Hypnotika 2. generace
Označení hypnotika 2. generace nesou benzodiazepinová hypnotika. Působí především na
benzodiazepinová místa mediátoru GABA (gama-aminomáselná kyselina). GABA je
útlumový mediátor, který má účinek na mnoho neuronů a dochází k relaxaci, k uklidnění
a potlačení úzkosti. Existují dvě benzodiazepinová vazebná místa: omega 1 (kde dochází
k anxiolýze, k spánku a sedaci) a omega 2 (kde dochází k antikonvulzivním účinkům
a k myorelaxaci). Většina benzodiazepinů ovlivňují všechny typy receptorů a pouze
hypnotika 3. generace přednostně ovlivňují omega 1 receptory, afinita k omega 2 receptorům
je nízká. Benzodiazepiny potlačují REM-fázi spánku méně než barbituráty, redukují množství
nočního probuzení a prodlužují dobu nočního spánku. Dochází k rozvoji závislosti
a negativně ovlivňují paměť. Redukují také projevy syndromu neklidných nohou.
K nejčastějším nežádoucím účinkům patří zmatenost, bolesti hlavy, ospalost a poruchy
koordinace. Přerušením již několikatýdenní léčby se může objevit třes, křeče, závratě. Při
předávkování dochází k ospalosti,
prohloubení spánku, se zvyšující dávkou dochází
i k bezvědomí. Jako antidotum při otravách benzodiazepinů slouží flumazenil. Pokud
se flumazenil podá pacientům se závislostí na benzodiazepiny, vyvinou se abstinenční
příznaky. K léčbě insomnie se používá midazolam, cinolazepam. (1, 8, 10)
Tabulka 1 Názvy léčivých přípravků hypnotik 2. generace
midazolam
BUCCOLAM R
DORMICUM R
MIDAZOLAM ACCORD R
MIDAZOLAM B. BRAUN R
MIDAZOLAM TORREX R
(19)
cinolazepam
GERODORM R
Aktualizace registračních údajů: 13. duben 2012 v 08:33
3) Hypnotika 3. generace
Pod označení hypnotika 3. generace patří trojice léků. Jsou to látky nebenzodiazepinové
chemické struktury. Tyto látky prakticky neovlivňují strukturu spánku. Neovlivňují dýchání
ve spánku, nezkracují podstatně REM-fázi a nezpůsobují ranní kocovinu. Jsou to nejvhodnější
hypnotika. Zolpidem má nejrozsáhlejší dokumentaci o bezpečnosti, ale měl by se užívat
maximálně čtyři týdny. Je velmi dobře snášen i starými osobami. Existuje také s řízeným
uvolňováním, protože u některých nemocných má zolpidem nedostatečně dlouhé působení
a nepokryje celou dobu trvání spánku. Tato retardovaná forma není v ČR registrována.
26
Zopiclon má širší spektrum účinku než zolpidem. Zaleplon má velmi krátký účinek.
Eszopiclon je levotočivý enanciomer racemického zopiclonu. Používá se, protože hypnotické
vlastnosti má pouze levotočivá forma zopiclonu. U eszopiclonu je prokázaná bezpečnost při
půlroční aplikaci chronické primární insomnie, kdy nevznikla závislost. (1, 10)
Tabulka 2 Názvy léčivých přípravků hypnotik 3. generace
zolpidem
APO- ZOLPIDEM R
EANOX R
HYPNOGEN R
STILNOX R
ZOLPIDEM MYLAN R
ZOLPIDEM ORION R
ZOLPIDEM TEVA R
ZOLPIDEM VITABALANS R
ZOLPIDEM- RATIOPHARM R
ZOLPINOX R
ZOLSANA R
(19)
zopiclon
ZOPICLONE BRIL R
ZOPITIN R
zaleplon
SONATA R
ZALEPLON- RICHTER R
ZERENE R
Aktualizace registračních údajů: 13. duben 2012 v 08:33
4.1.2 Ostatní látky užívané v léčbě nespavosti
Melatonin se nachází v přípravku Circadin. Je to hormon produkovaný epifýzou, odkud je
uvolňován do krevního oběhu. Objevuje se také v oblasti sítnice a zažívacího traktu. Je tvořen
z aminokyseliny tryptofanu. Sekrece melatoninu s rostoucím věkem klesá a jeho účinek
se snižuje kouřením. Nízká koncentrace vede ke zhoršenému vnímání rozdílu mezi dnem
a nocí, k fragmentaci spánku a tím dochází ke snížení denní výkonnosti. Léčba by měla trvat
alespoň tři týdny. Podávání melatoninu prodlužuje délku spaní, snižuje fragmentaci spánku
a zvyšuje jeho kvalitu. (5, 10, 17)
Antidepresiva zvyšují koncentraci neurotransmiterů, které zlepšují náladu. Působí proti
úzkosti, navozují uklidnění a spánek. Trazodon (v přípravku Tritico R) má hypnotický účinek
a pozitivně ovlivňuje strukturu spánku. U některých pacientů ospalost přetrvává do
následujícího odpoledne. Zkracuje dobu usínání, prohlubuje spánek a nezkracuje REM-fázi.
Užívá se často k léčbě deprese, která je doprovázena poruchami spánku. Mirtazapin je
antidepresivum, který má silný antihistaminový účinek. Jeho užívání může zhoršit nebo
vyvolat syndrom neklidných nohou. Mezi antidepresiva s hypnotickým účinkem patří také
27
např. amitryptilin, imipramin , klomipramin. Užívají se při léčbě deprese, která je spojena
s nespavostí a poruchami spánku. (1, 5, 10)
Tabulka 3 Názvy léčivých přípravků antidepresiv
mirtazapin
amitryptilin
MIRTAZAPIN+
PHARMA R
AMITRYPTILIN LÉČIVA R
ESPRITAL R
AMITRYPTILINSLOVAKOFARMA R
MIRTAZAPIN
ACTAVIS R
MIRTAZAPIN
BLUEFISH R
MIRTAZAPIN
MYLAN R
MIRTAZAPIN ORION
R
MIRTAZAPIN
PFIZER R
MIRTAZAPIN
SANDOZ R
MIRTAZAPINETEVA R
MIRZATEN ORO
TAB R
REMERON SOLTAB
R
(19)
klomipramin
imipramin
ANAFRANIL MELIPRAMIN
R
R
Aktualizace registračních údajů: 13. duben 2012 v 08:33
Neuroleptika se používají při léčbě insomnie, která je vyvolaná schizofrenií. Patří sem
sedativní neuroleptika: chlorpromazin v přípravku Plegomazin a chlorprothixen v přípravku
Chlorprothixen léčiva. Oxybát sodný zmenšuje fragmentaci a zlepšuje kvalitu spánku.
U narkolepsie se podává před usnutím a potom v průběhu noci. Je zakázán alkohol a centrálně
tlumivé látky. V ČR není distribuován. (1, 10)
4.2 Nefarmakologická léčba
K léčbě spánkových poruch se také využívá nefarmakologické léčby, která je nejdůležitější
léčbou při zahájení terapie. Nedochází zde k rozvoji závislosti.
28
4.2.1 Psychoterapie
Nejdůležitější terapií je psychoterapie, která se zabývá myšlenkami a způsobem chování
dotyčného. Cílem je eliminovat negativní myšlenku„určitě neusnu“. Důsledkem tohoto
přemýšlení je převalování se na lůžku, neklid a obava z nekvalitního spánku. Tento stav je
doprovázen bušením u srdce, tlakem na hrudi, pocitem nedostatku spánku. Doporučuje se tuto
myšlenku odvést jinam, např. odreagovat se jinou činností.(2)
4.2.2
Behaviorální terapie
Tato terapie mění spánkové návyky pacienta, které znesnadňují usnutí a zhoršují kvalitu
spánku. Existují doporučené rady pro lepší usnutí, kvalitu spánku a pro snížení počtu nočního
probuzení.
Tabulka 4 Doporučené spánkové návyky a spánková hygiena
1. Nepít kávu, zelený čaj, kolu nebo jiné povzbuzující nápoje od pozdního odpoledne
a omezit jejich počet i během dne.
2. Vynechat večer těžká jídla, poslední jídlo naposledy 3–4 hod. před usnutím.
3. Neřešit pozdě večer problémy, které rozrušují. Naopak příjemnou činností se zbavit stresu
a připravit se na spánek.
4. Vynechat intenzivní cvičení a sportovní aktivitu pozdě večer, maximálně provozovat
procházky a lehké cvičení.
5. Nepít večer alkohol a nekouřit před spaním.
6. Ložnici užívat pouze ke spánku (v ložnici nejíst, nekoukat se na televizi, nečíst si
v posteli).
7. Minimalizovat hluk, světlo, vyvětrat a zajistit optimální teplotu (18–20 °C).
8. Uléhat a vstávat každý den ve stejnou dobu (i o víkendu).
9. Omezit pobyt na lůžku na nezbytně dlouhou dobu, lůžko neslouží k přemýšlení.
10. Odstranit všechny možné ukazatele času, které by mohly být stresující.
29
11. Omezit spaní po obědě.
12. Při neschopnosti usnout zajistit teplou koupel, vypít mléko s medem, horkou čokoládu.
(1, 2)
4.2.3 Alternativní terapie
Mezi výhody alternativní terapie patří především bezpečnost a nenávykovost. Alternativní
medicína zahrnuje mnoho metod, avšak ne každá je pro každého pacienta. Pokud nejsou
metody aplikovány odborně, mohou i pacienta poškodit. Jde o dlouhodobou záležitost, kdy na
začátku může dojít také ke zhoršení příznaků. (2)
Akupunktura je známá již ze starověké Číny. Akupunkturní body, do kterých se vpichují
jehly, leží na neviditelných energetických kanálcích, které jsou spojeny s orgány. Jehly
uvolňují, snižují nebo zvyšují tok energie v energetických drahách. Při akupunkturní léčbě
nespavosti dochází ke zvýšené sekreci melatoninu. Akupresura je kombinací masáže
a akupunktury. Místo vpichování jehly se využívá tlaku v palci a v konečcích prstů, který
působí na akupresurní body. Stisk by měl být kolmý, silný a trvat přibližně 5 sekund. Každý
stisk by se měl opakovat 10krát. U nespavosti se doporučuje stisknout střed obočí, lalůček
ušního boltce, vnitřní hrany chodidla a spodní stranu podbradku (2, 3)
Aromaterapie je léčení oleji, které jsou rozpuštěny v lihu. Používají se silice či esenciální
oleje. Omamná vůně těchto látek má příznivý vliv na uvolnění, navození spánku, odstranění
stresu a depresí. Mohou se přidávat do koupelí nebo se používají při uvolňujících masážích.
V čínské medicíně se využívá masáž čela nad kořenem nosu a masáž chodidel. V léčbě
nespavosti se uplatňují silice levandule, heřmánku, jasmínu, rozmarýnu či růže. Hydroterapie
využívá vody v různých formách. Při nespavosti má příznivý vliv horká koupel či pára, která
rozšiřuje cévy, uvolňuje svaly a celý organismus. Dále se využívá tření těla mokrým
ručníkem, různé střiky a koupele ve slané vodě. (2, 4, 17)
Homeopatie využívá rostlinné, minerální a živočišné látky. Je založena na principech: léčba
podobného podobným, velmi nízké dávky, protřepávání léčiva. Nejprve probíhá macerace
látky v alkoholu, poté se vloží do nádoby, kde se promíchává a namáčí. Při ředění dochází
30
k léčebným účinkům homeopatika. Existují dva typy ředění: centezimální a decimální.
Homeopatie zkoumá jedince a jeho symptomy jako celek. Homeopatické přípravky neléčí
pouze příznaky onemocnění, ale pomáhají zlepšit celkový stav jedince. Přípravky mohou být
monokomponentní, (obsahující jednu aktivní látku) a polykomponentní, (obsahující více
aktivních látek). Z volně prodejných polykomponentních homeopatických přípravků
se používá Sédatif a Sedalia, které odstraňují poruchy spánku, úzkostné stavy a stres.
Přípravek Sedalia lze využít u neklidných dětí. K potlačení spánkových poruch lze využít
i monokomponentních přípravků.(2, 18)
Kalium bromatum (bromid draselný) – užívá se ke zvládnutí neklidných dětí, enurézy
(porucha schopnosti udržet moč) a při poruchách paměti;
Kalium phosphoricum (kaliumdihydrogenfosfát) – lze ho také využít při poruchách paměti,
bolestech hlavy, rekonvalescenci po chřipce, nočních děsech; pozitivně působí při
somnambulismu, neurastenii (nervová slabost);
Anacardium orientale – je rostlina rostoucí v Indii, používá se fructus; lze využít při únavě,
ztrátě paměti, nespavosti, dyspepsii nervového původu. (18)
Muzikoterapie se uplatňuje při neschopnosti usnout. Před odchodem na lůžko se doporučuje
poslech tlumené, uklidňující hudby. Příznivý vliv má zvláště hudba připomínající zvuky
přírody. Efekt je umocněn aromaterapií nebo masážemi. (2)
Při nespavosti pomáhají různé druhy cvičení. Příkladem je např. jóga, která sjednocuje tělesné
i duchovní techniky sloužící k dosažení rovnováhy těla s okolím. Může podpořit léčbu
a prevenci mnoha onemocnění. Jóga nabízí uvolnění a pocit vnitřního klidu. Jógové dýchací
techniky pomáhají ke zvládnutí stresových situací. Povzbuzuje tělesný systém, udržuje
potřebnou hladinu hormonů a intenzitu metabolismu. Konkrétní polohy pomáhají při
nespavosti. (13)
Další možností léčby je magnetoterapie. Je založena na principu magnetického pole. Lze
využít speciálně upravené čelenky či náramky. Využívá se i pití zmagnetizované vody, která
pomáhá při regeneraci buněk a navození relaxace. (17)
31
Vitamíny skupiny B jsou důležité pro správnou funkci centrální nervové soustavy. Příznivě
působí při napětí a stresu, který může být příčinou poruch spánku. Vitamín B6 je obsažen
v banánu, špenátu a v avokádu. Pro zdravý spánek je důležitý přísun esenciální aminokyseliny
tryptofanu. Účinnost tryptofanu se zvyšuje sacharidy, obsažené ve sladkém ovoci. (hroznové
víno, třešně, švestky). Z tryptofanu se syntetizuje neurotransmitér serotonin a v epifýze
ze serotoninu vzniká melatonin. (9, 17)
Gemmoterapie je léčba, která využívá extrakty z pupenů. Pupeny tvoří zárodečnou tkáň, která
obsahuje mnohem účinnější látky, než ostatní části dospělé rostliny. Mezi nejprospěšnější
látky patří vitamíny, enzymy, minerály. Pro celkové uklidnění a při nespavosti se užívá lípa
a fíkovník. (15)
Pro jedince preferující lidové léčitelství patří mezi další možnosti léčby rady uznávaného
léčitele Františka Ferdy:

1 lžíce mateřídoušky, spařit, nechat stát 7 minut, scedit a vypít 2 hodiny před spaním;

v případě neschopnosti dýchat břichem: 4 doby do břicha, 8 dob do plic a ramen;

obklad z kyselého zelí přiložit na hlavu a lýtka,

nejíst před spaním syrová jablka a ostatní ovoce. (12)
4.2.4 Fytoterapie
Fytoterapie má v léčbě nespavosti své důležité místo. Rostliny mají jen malou toxicitu
a nevzniká u nich léková závislost. Tradice užívání léčivých rostlin je velmi stará. Jsou
obvykle součástí kombinovaných preparátů a čajových směsí. (3, 5)
Meduňka lékařská (Melissa officinalis)
Nať obsahuje terpeny (citral, neral). Používá se k mírnění nervového podráždění, při
nespavosti a k celkovému zklidnění. Vedle toho má příznivé účinky při poruchách trávení. Od
června do září se sklízí nať. Ve stínu se suší tak, aby nať nezhnědla. Podle potřeby lze sklízet
také listy, které mají větší množství silice. (6, 7)
32
Obrázek 2 Meduňka lékařská
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)
Kořeny kozlíku lékařského mají sedativní účinek, působí při podrážděnosti, nespavosti
a tlumí bušení srdce z psychického původu. Kozlík má také spasmolytické účinky. Rostlina
vyžaduje vlhčí a chladnější polohy. Doba sklizně je od srpna do října, kde se sklízejí kořeny
s postranními kořínky. (6, 7)
Obrázek 3 Kozlík lékařský
Chmel otáčivý (Humulus lupulus)
Obsahuje silice, hořčiny humulon a lupulon. Pěstuje se především pro využití v pivovarnictví.
Stejně jako pro tyto účely se pro farmaceutický průmysl využívají samičí šištice. Sklízejí
se koncem srpna až začátkem září. Rostlina se využívá při nespavosti a podráždění.
33
V kombinaci s kozlíkem se používá u srdečních neuróz. Slouží také ke zvýšení žaludečních
šťáv, podporuje chuť k jídlu. (6, 7, 17)
Obrázek 3 Chmel Otáčivý
Mučenka pletní (Passiflora incarnata)
Domovem této rostliny je Amerika. Mučenka pletní má spasmolytické účinky. Léčebně
se využívá alkaloidů, které mají uklidňující účinky. Využívá se při nespavosti, stresu a napětí.
Sklízí se kvetoucí nať. (6, 7, 17)
Obrázek 4 Mučenka pletní
Levandule lékařská (Levandula officinalis)
Užívá se při nespavosti, zklidňuje silné emoce, uvolňuje podrážděnost a potlačuje záchvaty
paniky. V druhé řadě má antibakteriální a protiplísňové účinky. Používá se také jako přísada
do mýdel a do koupelí. (2)
34
Obrázek 5 Levandule lékařská
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
Třezalka se vyskytuje na suchých loukách, pasekách a na stráních. V červenci až v srpnu
se sbírají olistěné kvetoucí vršky rostliny. Plně rozkvetlá rostlina je méně hodnotná. Sběr
nesmí obsahovat zdřevnatělou lodyhu nebo příměs plodů. Nevhodné je sušení na slunci. Má
protizánětlivé účinky, uvolňuje křeče trávicího ústrojí a žlučových cest. Má významný
antidepresivní účinek, zmírňuje napětí a strach. Zabraňuje odbourávání serotoninu v mozku,
což vede ke zvýšení jeho koncentrace a zlepšování deprese. Ve formě nálevů se může
používat na spáleniny a špatně se hojící rány. Má mnoho lékových interakcí a je zde možnost
fotosenzibilizace. (7, 17)
35
Obrázek 6 Třezalka tečkovaná
Šafrán setý (Crocus satitvus)
Extrakt z blizen šafránu obsahuje přírodní organickou látku safranal. Tato látka inhibuje
zpětné vychytávání serotoninu. Působí antidepresivně, odstraňuje napětí a strach. Podporuje
také chuť k jídlu, užívá se jako koření. Šafrán patří k nejdražším kořením na světě,
nejkvalitnější má tmavočervenou barvu. Na rozdíl od třezalky tečkované nemá mnoho
interakcí s jinými léčivy. Antidepresivní účinek se dostavuje po 10–14 denním podávání. (7)
Obrázek 7 Šafrán setý
36
II. Praktická část
37
5 Výzkum spánkových návyků a poruch spánku u různých
věkových kategorií obyvatel
5.1 Problematika výzkumu
Praktická část absolventské práce zahrnuje zjišťování spánkových návyků a poruch spánku
obyvatel formou dotazníků (viz. příloha) z důvodu jeho přesného a úplného zaznamenávání
zjišťovaných informací. Cílem tohoto výzkumu je získání, zpracování, vyhodnocení
a vzájemné porovnání jednotlivých odpovědí respondentů.
5.2 Průběh výzkumu
Dotazník byl sestaven z 21 otázek s nabídkou možností odpovědí, ze kterých si respondenti
vybírali nebo je slovně doplnili. Na závěr byly připojeny otázky týkající se pohlaví a věku.
Pro sběr informací a zpracování grafů jsem využila webových stránek www.vyplnto.cz, přes
které jsem získala 175 dotazovaných. Výzkum probíhal od 05. 11. 2011 do 12. 11. 2011.
Dotazovanými byli lidé obojího pohlaví (41 mužů, 134 žen), věkových kategorií od 15 do 25
let (122 osob), od 26 do 35 let (22 osob), od 36 do 55 let (18 osob)a od 56 výše (13 osob).
5.3 Stanovení hypotézy
Byla sledována pravdivost či nepravdivost následujících hypotéz, které jsem si při sestavování
dotazníku stanovila:
1. Předpokládám, že většina respondentů chodí spát po půlnoci.
2. Předpokládám, že dotazovaní myslí pokaždé před usnutím na starosti.
3. Předpokládám, že respondenti obvykle vstávají mezi 6. a 8. hodinou ranní.
4. Předpokládám, že většina respondentů naspí za noc 4–6 hodin.
38
5. Předpokládám, že téměř polovina respondentů užívá léčivé přípravky na spaní.
6. Předpokládám, že téměř polovina respondentů má potíže s chrápáním či jinými poruchami
dechu při spaní.
7. Předpokládám, že třetina dotazovaných má spánkové poruchy.
5.4
Výsledky výzkumu
Některé výsledky výzkumu jsou pro lepší přehlednost zachyceny v grafech.
1. Kdy obvykle chodíte spát?
Většina osob (117) chodí spát mezi 22. hodinou až půlnocí.
Graf 1 Kdy obvykle chodíte spát?
2. Za jak dlouho po ulehnutí obvykle usnete?
Z této otázky vyplývá, že u většiny dotazovaných (73) je obvyklá doba usnutí do půl hodiny.
39
Graf 2 Za jak dlouho po ulehnutí obvykle usnete?
3. Myslíte před usnutím na starosti? (spojené s prací, rodinou, školou atd.)
Na tuto otázku respondenti zvolili nejčastěji odpověď občas (132 osob), pokaždé (32 osob)
a nikdy (11 osob).
4. V kolik hodin obvykle vstáváte?
Více jak polovina dotazovaných (103) vstává mezi 6. a 8. hodinou.
40
Graf 3 V kolik hodin obvykle vstáváte?
5. Kolik hodin v průměru naspíte za noc?
Většina dotazovaných (112) dodržuje doporučovanou dobu spánku, tj. 7–9 hodin.
Graf 4 Kolik hodin v průměru naspíte za noc?
41
6. Kolikrát se během noci probouzíte?
Z grafu je patrné, že většina respondentů nemá problém s nočním probouzením. 75
respondentů se neprobouzí ani jednou během noci.
Graf 5 Kolikrát se během noci probouzíte?
7. Jak byste ohodnotil/a Vaší kvalitu spánku?
Graf ukazuje, že 64 % dotazovaných jsou se svojí kvalitou spánku spokojeni.
42
Graf 6 Jak byste ohodnotil/a Vaší kvalitu spánku?
8. Cítíte se po probuzení osvěženi spánkem?
Na tuto otázku 112 osob odpovědělo občas, ale odpověď nikdy (43 osob) převažuje nad
odpovědí vždy (20 osob).
9. Konzumujete alkohol, kávu nebo kouříte těsně před spaním?
Těmto závislostem podléhá 50 dotazovaných a 125 odpovědělo záporně.
10. Zaškrtněte nejčastější činnosti, které děláte před spaním.
Konzumace alkoholu a kouření převažuje nad konzumací kávy.
43
Graf 7 Nejčastější činnosti před spaním
11. Jak často provozujete tuto činnost před spánkem?
Pouze 14 osob provozuje konzumaci alkoholu, kávy či kouří pokaždé před spaním, občas (36
osob).
12. Trpíte nočním ujídáním?
Naprostá většina netrpí nočním ujídáním. (158 osob netrpí, 17 osob ano)
13. Užíváte nějaké léčivé přípravky na spaní?
Většina dotazovaných neužívá léčivé přípravky na spaní. Pouze 20 osob ano, 155 osob ne.
14. Jaké léčivé přípravky užíváte?
Ti, kteří vypověděli, že užívají léčivé přípravky na spaní (20 osob), uvedli do dotazníku
následující:
Tabulka 5 Léčivé přípravky dotazovaných
Léčivé přípravky
APO-ZOLPIDEM
BENOSEN
CIRCADIN
DIAZEPAM
DORMICUM
ESCITIL
HYPNOGEN
STILNOX
HOMEOPATIKUM
PERSEN
KOZLÍK LÉKAŘSKÝ
Počet osob
1
1
1
1
1
1
2
3
1
1
1
44
MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ
TŘEZALKA TEČKOVANÁ
RIVOTRIL
SILENCE
3
1
1
1
(20)
15. Jak často je užíváte?
Ti, kteří vypověděli, že užívají léčivé přípravky na spaní (20 osob), uvedli do dotazníku
četnost jejich užívání, kdy pouze 8 osob užívá léčivé přípravky vždy. Občasné užívání
vyplnilo 12 osob.
16. Máte potíže s chrápáním nebo s poruchami dechu při spánku?
Z grafu je patrné, že dotazovaní (127) spíše nemají potíže s chrápáním či poruchami dechu při
spánku.
Graf 8 Máte potíže s chrápáním nebo poruchami dechu při spánku?
17. Máte špatné sny?
Z dotazovaných se 26 osob trápí špatnými sny, 38 osob nemá špatné sny a u většiny (111
osob) se vyskytují špatné sny občas.
45
18. Trpíte nějakou jinou spánkovou poruchou?
Většina respondentů netrpí jinou spánkovou poruchou (162 osob netrpí, 13 osob ano).
19. Napište, jakou poruchou trpíte.
Ti, co trpí jinou spánkovou poruchou (13 osob) uvedli poruchy následující:
Tabulka 6 Spánkové poruchy dotazovaných
Spánkové poruchy
Časté močení
Denní spavost
Náměsíčnost
Brzké probouzení
Nespavost
Noční můry
Noční probouzení
Syndrom neklidných nohou
Spánková obrna
Počet osob
1
1
2
1
3
2
1
1
1
(20)
5.5 Porovnání výsledků s hypotézou
1. Předpokládám, že většina respondentů chodí spát po půlnoci. – hypotéza vyvrácena
Většina respondentů chodí spát mezi 22 hodinou a půlnocí.
2. Předpokládám, že dotazovaní myslí pokaždé před usnutím na starosti. – hypotéza
vyvrácena
Dotazovaní myslí před spaním na starosti pouze občas.
3. Předpokládám, že respondenti obvykle vstávají mezi 6. a 8. hodinou ranní. – hypotéza
potvrzena
Respondenti stávají obvykle mezi 6. a 8. hodinou ranní.
46
4. Předpokládám, že většina respondentů naspí za noc 4–6 hodin. – hypotéza vyvrácena
Většina respondentů za noc naspí 7–9 hod.
5. Předpokládám, že téměř polovina respondentů užívá léčivé přípravky na spaní. – hypotéza
vyvrácena
Pouze 20 osob užívá léčivé přípravky na spaní.
6. Předpokládám, že téměř polovina respondentů má potíže s chrápáním či jinými poruchami
dechu při spaní. – hypotéza vyvrácena
Pouze 19 dotazovaných trpí chrápáním a jinými poruchami dechu při spánku.
7. Předpokládám, že třetina dotazovaných má spánkové poruchy. – hypotéza vyvrácena
Spánkovými poruchami trpí 13 respondentů.
5.6 Shrnutí výzkumu
Vyplňování dotazníku proběhlo bez větších problémů a výsledky byly potvrzením, že větší
část dotazovaných má dobrou kvalitu spánku a netrpí poruchami spánku, na které by museli
užívat léčivé přípravky. Toto zjištění bylo překvapující vzhledem k náročnosti dnešní doby,
která kvalitní spánek ztěžuje značnou dávkou stresových faktorů.
47
Závěr
Ve své absolventské práci s názvem Nespavost a ostatní poruchy spánku jsem postupně
pracovala na splnění jednotlivých cílů, které jsem si stanovila v úvodu. Práci jsem si rozdělila
na pět částí.
V úvodu jsem popisovala spánek, jeho fáze a důležité úlohy. V další části jsem
charakterizovala spánkové poruchy a typy nepsavosti. Třetí kapitola se věnuje zvláštním
příznakům, které jsou vázány na spánek, tzv. parasomnie. Jedná se o abnormální pohyby,
poruchy chování, kdy se dotyčný nachází ve stavu mezi spánkem a bděním. Ve čtvrté kapitole
jsem zmínila farmakologickou léčbu pomocí hypnotik, její výhody a nevýhody. Je zde zmínka
také o spánkové hygieně, behaviorální terapii a alternativní terapii (homeopatie, akupresura,
akupunktura, aromaterapie, fytoterapie).
Praktická část se zabývá výzkumem, který je formou dotazníku. Využila jsem internetových
stránek www.vyplnto.cz, kde odpovídali respondenti různých věkových kategorií na otázky
týkající se spánkových návyků a poruch spánku. Výsledky jsou prezentovány pro lepší
přehlednost formou grafů.
Psaní práce se pro mě stalo přínosem, jelikož jsem se seznámila s běžnými i vzácnými
poruchami spánku a s různými typy nespavosti. Dozvěděla jsem se, jaké mají jednotlivé typy
nespavosti odlišné příčiny, projevy a jaké jsou možnosti jejich léčby. Cílem bylo připomenout
důležitost behaviorální a alternativní terapie, aby léčba farmakologická nebyla předepisována
v případech, kdy to není nutností.
48
Seznam obrázků, tabulek, grafů
Obrázek 1 Bruxismus .............................................................................................................. 24
Obrázek 2 Meduňka lékařská ................................................................................................... 33
Obrázek 3 Kozlík lékařský ....................................................................................................... 33
Obrázek 4 Chmel Otáčivý ........................................................................................................ 34
Obrázek 5 Mučenka pletní........................................................................................................ 34
Obrázek 6 Levandule lékařská ................................................................................................. 35
Obrázek 7 Třezalka tečkovaná ................................................................................................. 36
Obrázek 8 Šafrán setý ............................................................................................................... 36
Tabulka 1 Názvy léčivých přípravků hypnotik 1. generace ..................................................... 26
Tabulka 2 Názvy léčivých přípravků hypnotik 3. generace ..................................................... 27
Tabulka 3 Názvy léčivých přípravků antidepresiv ................................................................... 28
Tabulka 4 Doporučené spánkové návyky a spánková hygiena ................................................ 29
Tabulka 5 Léčivé přípravky dotazovaných .............................................................................. 44
Tabulka 6 Spánkové poruchy dotazovaných ............................................................................ 46
Graf 1 Kdy obvykle chodíte spát? ............................................................................................ 39
Graf 2 Za jak dlouho po ulehnutí obvykle usnete? ................................................................... 40
Graf 3 V kolik hodin obvykle vstáváte? ................................................................................... 41
Graf 4 Kolik hodin v průměru naspíte za noc? ......................................................................... 41
Graf 5 Kolikrát se během noci probouzíte? .............................................................................. 42
49
Graf 6 Jak byste ohodnotil/a Vaší kvalitu spánku? .................................................................. 43
Graf 7 Nejčastější činnosti před spaním ................................................................................... 44
Graf 8 Máte potíže s chrápáním nebo poruchami dechu při spánku? ...................................... 45
50
Seznam použité literatury a zdrojů informací
Tištěné zdroje:
(1) ŠONKA, Karel a Martin PRETL. Nespavost. Praha: Maxdorf, 2009. 110s. ISBN 978-807345-203-2
(2) BORZOVÁ, Claudia. Nespavost a jiné poruchy spánku. Praha: Grada Publishing, a. s.,
2009. 144s. ISBN 978-80-247-2978-7
(3) PRUSINSKI, Antoni. Nespavost a jiné poruchy spánku. Z pol. orig. přel. Jan Hugo. Praha:
Maxdorf, 1993. 88 s. ISBN 80-85800-01-2
(4) PALAZZOLO, Jérome . Nespavost – zbavte se jí navždy. Z fran. orig. přel. Petra
Voldánová. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 128 s. ISBN 978-80-247-2286-3
(5) HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. Praha: Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
(6) JAROŠ, Zdeněk. Léčivé látky z rostlin. České Budějovice: DONA, 1992. 80 s. ISBN 8085463-04-0.
(7) SUCHOPÁR, Josef a kol. Volně prodejné přípravky: V praxi lékárníka a lékaře. 3. dopl.
vyd. Edukafarm, spol. s r. o., 2011. 478 s. ISBN 978-80-254-9212-3.
(8) LULLMANN, Heinz, Klaus MOHR a Lutz HEIN. Barevný atlas farmakologie. 5. dopl.
vyd. Praha: Grada publishing a.s., 2007. 372 s. ISBN 978-80-247-1672-5.
(9) OBERBEIL, Klaus a Christiane LENZOVÁ. Léčba ovocem a zeleninou. 2 dopl. vyd.
Praha: Fortuna print, 2001. 294s. ISBN 80-7309-242-5.
(10) KUBIŠTOVÁ, Jana. Doporučené postupy v péči o chronické pacienty: Poradenství při
nespavosti. Praktické lékárenství. 2010, roč. 6(č. 4), 200-206. ISSN 1801-2434
(11) VAŠUTOVÁ, Kateřina. Chrápání. Praktické lékárenství. 2010, roč. 6(č. 4), 207-208.
ISSN 1801-2434
51
(12) FERDA, František. Receptář pátera F. Ferdy: Jak léčil páter František Ferda. Bratislava:
Eko-konzult, 2008. 136 s. ISBN 978-80-8079-086-8.
(13) DOESER, Linda. Příručka jóga. Z angl. orig. přel. Lubomír Háčik. Praha: Svojtka & Co,
2003. 208 s. ISBN 9788073525811.
(14) SEBEROVÁ, Daniela a kol. Doporučené postupy: České lékárnické komory pro
konzultační činnost v lékárnách. Olomouc: Solen s. r. o, 2010. 168 s. ISBN 978-80-87327-487.
Elektronické zdroje:
(15)
[online]
[cit.
31.
3.
2012]
Dostupné
na
WWW
<http://www.gemmoterapie.asp2.cz/Gemmoterapie.aspx>
(16) [online] [cit. 31. 3. 2012] Dostupné na WWW <http://www.nespavost.net/>
(17) [online] [cit. 31. 3. 2012] Dostupné na WWW <http://www.dobry-spanek.cz/>
(18) [online] [cit. 31. 3. 2012] Dostupné na WWW <http://boiron.cz/cs/17-co-je-to-homeopatie/>
(19)
[online]
[cit.
31.
3.
2012]
Dostupné
na
WWW
<http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php>
(20) MRZENOVÁ, I. – Spánkové návyky a poruchy spánku (výsledky průzkumu), 2011.
Dostupné online na http://spankove-navyky-a-poruchy-sp.vyplnto.cz.
52
Zdroje obrázků:
Obrázek
č.
1:
Bruxismus
[online]
[cit.
31.
3.
2012]
Dostupné
na
WWW
<http://www.intelligentdental.com/2011/10/13/top-5-children-habits-you-need-to-know%20about-part-2/>
Obrázek č. 2: Meduňka lékařská [online] [cit. 31. 3. 2012] Dostupné na WWW
<http://www.naturopathic-health.co.uk/lemon-balm-herb.htm>
Obrázek č. 3: Kozlík lékařský [online] [cit. 31. 3. 2012] Dostupné na WWW <http://www.eherbar.net/main.php?g2_itemId=20163>
Obrázek č. 4: Chmel otáčivý [online] [cit. 31. 3. 2012] Dostupné na WWW <http://www.eherbar.net/main.php?g2_itemId=17883>
Obrázek č. 5: Mučenka pletní [online] [cit. 31. 3. 2012] Dostupné na WWW
<http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id139236/>
Obrázek č. 6: Levandule lékařská [online] [cit. 31. 3. 2012] Dostupné na WWW
<http://www.e-herbar.net/main.php?g2_itemId=10436 >
Obrázek č. 7: Třezalka tečkovaná [online] [cit. 31. 3. 2012] Dostupné na WWW
<http://www.e-herbar.net/main.php?g2_itemId=10595>
Obrázek č. 8: Šafrán setý [online] [cit. 31. 3. 2012] Dostupné na WWW <
http://www.ivaherbar.wz.cz/zhr/z2.php>
53
Příloha
Dotazník na spánkové návyky a poruchy spánku
Veškeré získané informace budou použity pro zpracování absolventské práce. Prosím
o označení Vámi vybrané odpovědi, se kterou se nejčastěji ztotožňujete.
1. Kdy obvykle chodíte spát?
a) Mezi 20. a 22. hod.
b) Mezi 22. a 00. hod.
c) Mezi 00. a 03. hod.
d) Mezi 03. a 06. hod.
2. Za jak dlouho po ulehnutí obvykle usnete?
a) Do 10 min.
b) Do 30 min.
c) Do 1 hod.
d) Za více jak 1 hod.
3. Myslíte před usnutím na starosti? (spojené s prací, rodinou, školou atd.)
a) pokaždé
b) občas
c) nikdy
4. V kolik hodin obvykle vstáváte?
a) Mezi 4. a 6. hod.
b) Mezi 6. a 8. hod.
c) Mezi 8. a 10. hod.
d) Mezi 10. hod. a více
5. Kolik hodin v průměru naspíte za noc?
a) 4–6 hod.
b) 7–9 hod.
c) 10 hod. a více
6. Kolikrát se během noci probouzíte?
a) ani jednou
b) 1x
c) 2x a více
7. Jak byste ohodnotil/a Vaší kvalitu spánku?
a) velmi dobrá
b) dobrá
c) špatná
d) velmi špatná
8. Cítíte se po probuzení osvěženi spánkem?
a) vždy
b) občas
c) nikdy
9. Konzumujete alkohol, kávu nebo kouříte těsně před spaním?
a) ano
b) ne
10. Zaškrtněte nejčastější činnosti, které děláte před spaním.
a) konzumuji alkohol
b) kouřím
c) konzumuji kávu
11. Jak často provozujete tuto činnost před spánkem?
a) občas
b) vždy
12. Trpíte nočním ujídáním?
a) ano
b) ne
13. Užíváte nějaké léčivé přípravky na spaní?
a) ano
b) ne
14. Jaké léčivé přípravky užíváte?
………………………………………………..
15. Jak často je užíváte?
a) občas
b) vždy
16. Máte potíže s chrápáním nebo s poruchami dechu při spánku?
a) ano
b) ne
c) nevím
17. Máte špatné sny?
a) ano
b) občas
c) ne
18. Trpíte nějakou jinou spánkovou poruchou?
a) ano
b) ne
19. Vypište, jakou poruchou trpíte.
………………………………………….
20. Pohlaví
a) žena
b) muž
21. Věková kategorie
a) 15 – 25 let
b) 26 – 35 let
c) 36 – 55 let
d) 56 a více
Děkuji za Váš čas.

Podobné dokumenty

Tabulka - množství větší než malé, duben 2014

Tabulka - množství větší než malé, duben 2014 větší než malé" dané drogy, specifikované jejím obecným názvem. Pokud je látka obsažena ve formě soli, platí pro určení jejího 'nejmenšího účinného množství, jež musí být obsaženo ve směsi, dosahuj...

Více

Toxikologie omamných a psychotropních látek (OCH - Biotrend

Toxikologie omamných a psychotropních látek (OCH - Biotrend látky nebo do funkce iontových kanálů. Výsledkem tohoto působení je stimulace nebo inhibice určité části nervového systému. Zájem o omamné a psychotropní látky projevují lidé prakticky od nepaměti ...

Více

první linie 1_2011

první linie 1_2011 Základním rysem u starších hypertoniků je snížení poddajnosti a  elasticity velkých tepen, čímž se vysvětluje zvýšení systolického a  pulzního krevního tlaku. Proliferace tkáně intimy se zvyšuje. U...

Více

FitPlan.cz ke stažení jako PDF velikost 7MB

FitPlan.cz ke stažení jako PDF velikost 7MB Energie na povel, aneb trocha teorie o mozku Máte oblíbenou písničku, která vás nakopne při běhání nebo cvičení? Takovou, která z vás dokáže vyždímat maximum, takovou, díky které zjistíte, že tam j...

Více

Léčba primární insomnie z pohledu psychiatra [PDF 2,2 MB]

Léčba primární insomnie z pohledu psychiatra [PDF 2,2 MB] pomaha konsolidovat spanek nasledujici noci, protoze zvysuje spankovou efektivitu. Klicova slova: primarni insomnie, edukace, nebenzodiazepinova hypnotika, benzodiazepiny, melatonin, antidepresiva,...

Více

Obecná farmakologie

Obecná farmakologie slizniční (lososí kalcitonin, nikotin) – dnes použití už nejen pro vysoce lipofilní látky

Více