akce deštník

AKCE DEŠTNÍK
2 01 5
dět m
Inspirativní materiál pro pedagogy k projektu REKVIZITÁRNA
- doprovodného programu pro děti a mládež k výstavě
Pražské Quadriennale 2015, která se bude konat od 18. do
28. 6. 2015.
e
Pražské Quadriennale pořádá
Ministerstvo kultury ČR
Realizuje Institut umění
-- Divadelní ústav
Projekt byl podpořen z programu
Kultura Evropské unie
ve spolupráci s:
Pražské Quadriennale pořádá
Ministerstvo kultury ČR
Realizuje Institut umění
-- Divadelní ústav
Projekt byl podpořen z programu
Kultura Evropské unie
ve spolupráci s:
Tento materiál má sloužit k inspiraci pedagogům pro přípravu projektu k výstavě Pražské Quadriennale
2015. Rozhodně není vědeckým pojednáním ani komplexnímENGzpracováním
představovaného tématu.
verze textu:
Prague Quadrennial is organized and funded by the Ministry of Culture of the Czech Republic and realized by Arts an
Theatre Institute
Nabízíme vám pohled na deštník jako na zajímavý objekt očima různých
oborů. Třeba se nám podaří vás inspirovat nebo aspoň otevřít širší pohled na
tento předmět. V žádném případě nepovažujte tento materiál za komplexní
zpracování tématu deštník. Je to spíš souhrn zajímavostí, které by vám mohly
pomoct.
Historie deštníků, deštníky historie
Jestliže máme mluvit o deštníku, musíme se hned na začátku dohodnout,
že stejně tak nás zajímá i slunečník (už proto, že je předchůdcem deštníku).
Pokud bychom se zamýšleli nad původem slov, z ryze českých pojmenování
deštník a slunečník toho moc nezjistíme. Zato slovo paraple odkazující se
k francouzskému parapluie napovídá víc: para je odvozené od latinského papare
= připravený, pluie = déšť … připravený na déšť. Původ slova parasol pak jistě
není potřeba vysvětlovat. Stejně zajímavý je i původ anglického umbrella, které
má původ v latinském umbra = stín.
Deštníky mají velmi dlouhou historii. Dá se předpokládat, že nějakého
předchůdce deštníku v podobě velkého listu nebo větve s přehozenou kůží
bychom našli už v pravěku. Žádné
doklady se o tom ale nedochovaly.
První záznamy o nich se objevují už
před 4 000 lety a to téměř současně
hned na několika místech na světě v Egyptě, Mezopotámii, Řecku
a Číně. I když mnohé z těchto zemí
mezi sebou neměly prokazatelný
kontakt, dá se předpokládat, že
k samostatnému vynálezu deštníku
jejich obyvatele přivedl stejný
problém – příliš mnoho slunečního
světla. Předchůdci deštníků byly
tedy v prvé řadě slunečníky. Uchránit
člověka před sluncem je jednodušší
a na materiál méně náročný úkol,
než ochrana před deštěm.
Zemí slunečníků je Čína, kde se
tradiční slunečníky ručně vyrábí dodnes.
Základem jejich konstrukce je bambus,
na potah se používá voskovaný papír.
Slunečníky se pak ručně malují.
1
Není tedy divu, že nejvíce dokladů o slunečnících
se dochovalo právě z Číny, kde se slunečník
jednoznačně stal velmi módním znakem osob z vyšší
společnosti. Jen oni si mohli dovolit nemít ruce volné
pro práci a přenášení věcí a zaměstnat je pouhým
držením slunečníku. A nezbytná bílá pleť byla dalším
ze znaků příslušnosti k vyšší vrstvě. Čínský piktograf
označující deštník (ale také slunečník a leteckou
ochranu), který vznikl také v této době, se nápadně
podobá deštníku soudobému:
Symbol slunečníku také patří k osmi tzv. šťastným symbolům. Symbolizuje
spojení moudrosti se soucitem.
Podobně v Indii, Persii i Egyptě byl slunečník jedním
ze znaků vládnoucích vrstev. Právě z Persie se dochoval
text představující moc panovníka převedenou na objem
jeho majetku. Vedle pojmenování „Král bílých slonů“ se
tam objevuje také „Lord dvaceti čtyř slunečníků“. V Indii
a v Egyptě byl slunečník navíc spojován s božstvy. V Egyptě
se to týká především bohyně oblohy Nut, která se klene nad
celým světem. V indické mytologii je zase deštník spojován
s bohem Višnu, který se v jedné své reinkarnaci vrátil jako
deštník boha Varuny, který přináší déšť.
Předci deštníků byly samozřejmě pevné – neměly zavírací konstrukci. Ale
i skládací deštník je poměrně starý vynález – podle všeho i toto zlepšení pochází
z Číny a objevilo se přibližně před 1700 lety. Ostatně z dálného východu pochází
i bojové umění s deštníkem (viz. kapitolka Deštník jako zbraň).
V Evropě deštník na několik století vymizel spolu s antickou kulturou.
Znovu se objevuje až v souvislosti s navazováním kontaktů s orientem. Tam
také patřil slunečník do rukou sluhů, kteří jím chránili před slunečními paprsky
své pány.
Deštník se výrazněji objevuje až v 16. století – teď už opravdu jako ochrana
před nečasem. Ne, že by se naši předci nepotřebovali před deštěm chránit, ale
řešit to nepromokavým svrchním oděvem bylo mnohem praktičtější. Bohužel
vzhledem k tíze a tuhosti navoskovaných nebo tukem napuštěných materiálů
byly také nepohodlné. Jinou variantou byly silné vlněné tkaniny, které ale déšť
2
zadržely jen po nějakou dobu. To se týkalo ale především chudých obyvatel.
Bohatí, pokud nemuseli, tak za deště prostě nevycházeli, nebo využívali
takových vymožeností, jako byla nosítka a kočáry.
V onom již zmíněném 16. století se deštník
objevil na severu Evropy, ale byl pouze ženským
doplňkem. Mezi muži se začal objevovat až o dvě
století později. Jeho rozšíření se připisuje perskému
cestovateli a spisovateli Jonasi Hanwayovi (1712–
1786). Prý jej nosil a používal plných 30 let svého
života a podle jeho jména se pro deštník vžil název
“hanway”. Tehdejší deštník byl vyrobený ze dřeva,
potažený napuštěným plátnem a samozřejmě nebyl
skládací. Jeho rukojeť vybízela k řezbářskému
zpracování.
Kde jinde by mohl vzniknout první obchod
s deštníky než v Londýně. Stalo se tak roku 1830
a na vývěsním štítě stál název firmy James Smith
and Sons. Kovovou konstrukci deštníků si nechal roku
1852 patentovat Samuel Fox. Údajně se inspiroval
konstrukcí dámské krinolíny a korzetu. Skládací Dřevěná socha Jonase Hanwaye, která
stávala nad obchodem v Nothinghamu.
verze deštníku se objevila až o století později.
V této době byl deštník v podstatě městskou
záležitostí. Venkované potřebovali volné ruce na práci.
V domácnostech měšťanů ale deštníky využívaly i služebné,
když musely obstarávat pochůzky pro domácnost. Takový
deštník ale byl vnímaný jen jako užitkový předmět
a nehledělo se na něj jako na módní doplněk.
Jiná situace je ale u slunečníků. Bílá pleť byla
opět v módě a nadlouho – až do začátku 20. století.
Slunečník byl nezbytným doplňkem oděvů slečen
a dam a postupně zdomácňoval i u žen z nižších
společenských vrstev. Nebyl ale jen ochranou před
sluncem. Dostal ještě jednu roli – uplatňoval se
v koketních hrátkách podobně jako vějíř a v 19.
století pak úplně převzal jeho funkci. Slunečníky se
stále zmenšovaly, až do velikosti, kdy kryly skutečně
jen obličej. Oproti tomu se ale objevují velké dámské
deštníky – stejně jako slunečníky plné krajek,
volánů a stuh. Dostávají různé názvy vycházející
z jejich použití, např. en tous cas (pro každý případ)
nebo incertain (nejistý). Deštníky byly oblíbené
i u mužů. Vzhledem ke své praktičnosti začaly Jedna
z
dochovaných
deštníky vytěsňovat slunečníky.
císařovny Sisi.
fotografií
3
Slunečníky, které mají za sebou už tak dlouhou historii, ale v evropské
kultuře vymizely téměř v jednom okamžiku. Stalo se tak ve 20. letech 20.
století, kdy móda podlehla zdravému životnímu stylu, sportu a bílá pleť se stala
známkou slabosti a nemoci.
Zato deštníky začaly světu
(obzvlášť tomu mužskému)
vládnout už o několik desítek
let dříve. Deštník se stal
nezbytnou rekvizitou moderního anglického džentlmena.
Tento styl se rozšířil nejen
po Evropě, ale i po Americe.
Např. stojan na deštníky je
vynálezem
afroamerického
vynálezce Williama C. Cartera
z roku 1885. Na začátku 20.
století byla hlavním centrem
deštníkářství kupodivu Itálie
s více jak 100 firmami
vyrábějícími deštníky. Pro srovnání v roce 2003 tam zbyly
pouze tři. Evropský deštník se kvůli své praktičnosti rozšiřuje do Orientu i do
kolonií a mnohde se stává atributem džentlmena i u domorodých mužů. Z této
doby pocházejí podivuhodné fotografie.
I deštníky pro dámy se
začaly dostávat do popředí a to
právě změnou životního stylu.
Nové
materiály
je
odlehčily
a umožnily vzorovat látky využité
na jejich výrobu. Deštník se
stal módním doplňkem a bylo
nemyslitelné, aby neladil spolu
s botami, rukavičkami, kabelkou
a nezbytnými klobouky dam.
V roce 1926 přišla německá firma
Knirps (mimochodem patří mezi
nejproslulejší výrobce deštníků
dodnes) s revolučním vynálezem
– s konstrukcí deštníku, která
se dala skládat tak, aby se deštník vešel do
kabelky.
Se vzrůstajícím praktickým přístupem
k životu se vytratila nezbytnost vybírat si
deštník v souladu s dalšími doplňky. Vnímáme
jej opět především jako funkční věc a móda
se jich dotkne jen málokdy (např. vlna
průhledných plastových deštníků z 80tých
let). Přesto ale dodnes existuje několik firem
zabývajících se ruční výrobou luxusních
4
deštníků. Mezi ty nejslavnější patří firma Ombrelli Maglia Francesco sídlící
v Miláně, založená v roce 1854.
Rozhodně se ale neocitáme v době úpadku deštníků. Spíš naopak. To už
ale patří do kapitoly věnované designu.
Klasický deštník a současný design
Z hlediska designu je deštník velmi zajímavý předmět, na kterém lze
řešit hned tři problémy: funkčnost, konstrukci a výtvarné řešení jeho částí
(především potahu a rukojeti). Místo dlouhých popisů vám jistě budou užitečnější
okomentované fotografie.
Deštník pro dva.
Deštníky mohou mít nejrůznější
čtverce, ovály, obdélníky i srdce.
Těšte se na déšť - nad hlavou se vám
promění jeho barvy.
tvary:
Místo květiny deštník. A jeho
obal jako váza.
Vypadá jako obyčejný,
ale už nikdy vám ho z
ruky nevytrhne vítr - to
díky prostupným vrstvám
materiálu.
5
Deštník se svítící rukojetí...
... a se svítícím potahem...
Pohled na svět z ptačí klece,
ale stejně tak si ho můžete
dopřát například přes horizont
Paříže či New Yorku.
Vrchní potah deštníku může
vyjadřovat váš názor na svět.
6
Zatímco venku prší, nad vámi je
jasná obloha.
Stýská-li se vám po krajkách...
A trochu retro stylu.
Komu se nelíbí klasické rukojeti, může
sáhnout třeba ke zbraním.
7
Deštník jako zbraň
Pokud vás při pohledu na předchozí fotografii napadá, že deštník by mohl
být skutečnou zbraní, nejste zdaleka první. Všechny možné principy zbraní,
které si dokážete představit, už se do deštníku vtěsnaly:
Deštník byl doporučován jako obranná
zbraň především ženám. Vycházely
kreslené a později i fotografické rady,
jak na to.
Deštník skrývající kord...
jako injekce s jedem...
jako tvrdá pěst...
jako palná zbraň.
8
Existuje i bojové umění s deštníkem:
Obřadní a slavnostní deštníky
Toto téma jsme již otevřeli v první kapitole věnované historii deštníků
a slunečníků. Ve starověkých kulturách deštník (resp.
slunečník) sloužil k ochraně božstev a přeneseně i jejich
vyslanců či chráněnců – panovníků. V mnoha kulturách
a náboženstvích tomu tak zůstalo dodnes. Z deštníku
v náboženském významu vznikl také baldachýn chránící
významné předměty, osoby či místa.
Katolická církev převzala prvek deštníku
i do své tradice: žluto-purpurovým
deštníkem je chráněný papež a tento
deštník hraje i důležitou roli v obřadu
spojeným s papežovou volbou.
9
Tento papežský obřadní deštník najdete
i na Vatikánské medaili.
Etiopské náboženské slavnosti se bez
deštníků také neobejdou.
Náboženské slavnosti na Bali.
Thajská slavnost deštníků ve městě Bo Sang.
V Indii vás oddají pouze pod obřadním
deštníkem.
10
Deštník z pohledu umění
Deštník a divadlo
Z hlediska divadla patří deštníky mezi rekvizity. Slovo rekvizita pochází
z latinského requisitum = potřebná věc. „Je to předmět, který používá herec
k rozvíjení své herecké akce. Na rozdíl od kulisy s rekvizitou přichází přímo do
styku, dochází k interakci mezi hercem a předmětem.“ (Wikipedie). Pokud se
deštník či jakákoli jiná rekvizita stává činností herce jednajícím subjektem postavou, jedná se o loutku.
Rekvizita je pro herce velmi důležitým pomocníkem a často i společníkem.
Má mnoho funkcí, podob a je velmi proměnlivá. Může být zcela konkrétní, ale
i neviditelná. Jejím smyslem je pomoci herci vyjádřit nějakou situaci. Podobnou
funkci může mít i dekorace: např. kubusy, které musí herec během akce
přelézat či se mezi nimi prodírat. Většinou však dekorace (mezi které patří
i kulisy) „pouze“ vypovídají o prostředí nebo vymezují jeviště. Není jednoduché
rozhodnout, co je ještě dekorací a co už rekvizitou.
Čistě teoreticky by i skříň mohla být rekvizitou,
pokud by jí herec využil ke svému jednání, případně
i loutkou, kdyby „jednala“ jako živá bytost, zato
deštník ve stojanu, který jen dotváří prostředí
a neslouží k herecké akci, je dekorací.
Rekvizita může být i součástí kostýmu –
neodmyslitelný je meč pro prince nebo deštník pana
Tau. Velmi důležitá je podoba rekvizity. Rekvizita
oslovuje diváka a je nutné uvažovat o dojmu, který
má svou podobou v divákovi vzbudit. To ostatně platí
pro všechny scénografické prvky divadla – hovoří se
o „dramatickém účinku scénických předmětů“.
Několik odborných slov o rekvizitách:
„Rekvizita je drobnější předmět používaný na
jevišti jako znak předmětu, jímž se většinou jedná.“
(Richter, L.: Praktický divadelní slovník, Společenství
pro dobré divadlo dětem, 1. vydání, Praha 2008)
Návrh kostýmu pro postavu Větru.
Důležité je ono slovo ZNAK. Rekvizita totiž může mít mnoho funkcí, ve kterých se
projevuje právě její znakovost:
1)
2)
3)
4)
5)
6)
ilustrativní rekvizita – předmět slouží jako prostředek k vytvoření iluze
nějaké situace (herec schovaný pod deštníkem vytváří iluzi, že okolo něj prší)
příznaková rekvizita – spojení postavy či situace s určitou rekvizitou o této postavě
či situaci něco vypovídá (deštník jako nezbytný doplněk postavy Mary Poppins)
metaforická rekvizita – předmět vnáší do situace svůj specifický význam a tento
přenesený význam se stává metaforou (otevření deštníku jako ochrany proti
útoku)
rekvizita jako prostředek k vyjádření vztahu jedné postavy ke druhé (tanec
s deštníkem jako s imaginárním partnerem - pokud se deštník „nestane“
jednajícím partnerem - pak by šlo o loutku)
zástupná rekvizita – předmět, se kterým herec zachází jakoby to byl jiný předmět
(v rukou herce se deštník promění např. v pádlo)
nohovýznamová rekvizita – předmět se používá postupně jako mnoho různých
rekvizit (deštník je chvíli kopcem, pak lodí, kolébkou, kolotočem…)
11
7)
imaginární rekvizita – pouze myšlená, herec jedná tak, jako by
s předmětem zacházel, i když žádný nemá (schovává se pod
imaginárním deštníkem, vytřepává z něj vodu, zavírá jej…)
Rekvizita je nedílnou součástí scénografie – výtvarného a technického řešení
divadelního představení. Výtvarnou podobu rekvizity určuje scénograf, o jejím
využití rozhoduje režisér, život jí vdechuje herec.
Že deštníky nemusí být jen
rekvizitou dokazuje představení
ČERNÝ MRAKY NEPLÁČOU taneční
skupiny Dekkadancers.
HAMLET v pojetí divadla Schaubuehne.
DOÑA ROSITA ODER DIE SPRACHE
DER BLUMEN
– Theater an der Ruhr
12
DIVOKÁ KACHNA
- divadlo Petra Bezruče
SEŽEREŠ SÁM SEBE (PLATONOV)
- HaDivadlo
DER GUTE MENSCH VON SEZUAN
- Schauspiel Koln
LIDSKÁ TRAGIKOMEDIE
- HaDivadlo
13
Deštníky v architektuře, architektura z deštníků
Ač se zdá, že svět deštníků a svět architektury k sobě má velmi daleko,
nenechte se mýlit. Deštníky, především pro svou konstrukci, se stávají inspirací
i výzvou pro mnohé architekty. Posuďte sami:
Stánek z deštníků.
Zapomněli jste si deštník?
Zastínění náměstí v Medině. Se západem
slunce se dešníky samy složí a v noci slouží
jako pouliční lampy.
14
Zatím v návrhu architektů - na podobném principu multifunkční
deštníky sloužící nejen jako stínidla, ale i jako sběrače solární
energie, vody, kterou mají naplňovat podzemní nádrže, a noční
pouliční lampy.
A další nápad - vizualizace nemocnice
v Africe. Deštník stíní a také zachytává
vodu v nádrži uprostřed.
Dům s deštníkem místo střechy - pro změnu v Čechách.
15
Návrh architektů na španělský pavilon pro Expo 2010 v Japonsku.
Deštníky tvořící fasádu samozřejmě reagují na množství dopadajícího
světla.
Takto vypadá fasáda domu, kde sídlí obchod s deštníky. Pokud vám
jeho fotogafie evokuje Gaudího, jste blízko - i tento dům byste našli
v Barceloně na hlavní třídě Ramble - Casa Bruno Cuadros.
Futuristický projekt - návrh
solárního deštníku, který by
měl přispět k obnově ledové
pokrývky na pólech.
16
Deštníky ve výtvarném umění:
Najdete je, kam se podíváte. A proto z historie vybíráme jen pár
základních zástupců a víc se soustředíme na současnou tvorbu:
Člen terakotové armády - jak jinak než s deštníkem.
A. van Dyck: Deštník, 1623
A. Renoir: Deštníky, 1883
17
C. Monet: Dáma se slunečníkem, 1875
Michal Trpák: instalace z deštníků v kancelářském
centru v Praze
Jason Wels: Hořící strom
18
Mattia Biagi: instalace na stěně galerie v Los Angeles
instalace v portugalském městě Agueda
neznámé místo i neznámý autor
19
Thomas Brown, Anna Burns: Pop, pop, bang
Fontána líbajících se studentů
ve městě Tartu.
Sirenin Sessi
20
graffiti z Norska
graffiti od autora (či autorky) známého pod
pseudonymem Banksy: Dívka s deštníkem
Deštník jako plocha pro umělecké dílo
- firma Fornasetti.
21
Christo: Deštníky, Japonsko 1984
U dalších instalací a děl se nám nepodařilo najít žádné bližší informace:
22
23
A pak také jeden obraz, kde si všichni deštníky pamatujeme, i když tam
není ani jeden:
Magritte: Golconda, 1953
Deštníky bývají často také inspirací pro fotografy. Za všechny aspoň jednu:
Stephen Wright: Rain dance
24
Deštníkové vynálezy:
Zdá se vám, že se deštníky za předlouhou dobu své existence téměř
nezměnily? Možná právě to je fakt, který dráždí mnohé designéry či vynálezce.
Potěšte se proto jinými pohledy na deštníkové téma. Třeba vás některý
z nápadů osloví, i když instalace Rekvizitárny by radši přijímala deštníky na
principech klasické konstrukce.
Kim Joonsoo: Cloud umbrella
Držadlo slouží jako pumpička k nafouknutí „mraků“.
Pokud vám vadí, že nemáte volné ruce...
... a varianta pro děti.
25
Deštník jako akustický prostor. Na koncích drátů jsou
zabudovány reproduktory, které kolem vás vytváří zvukový prostor.
Smoke in the water - deštník s popelníkem
pro náruživé kuřáky.
Ještě jeden zvuk - do držadla deštníku je zabudovaný MP3 přehravač. Chcete přetočit skladbu? Zatočte
deštníkem. Stejně vám deštník může sloužit jako radiopřijímač.
Nepotřebuje deštník váš telefon...
...nebo čtyřnohý mazlíček?
26
Deštník skrytý v půlmetrové tyčce.
Když si můžete stočením sbalit stan, proč byste to nemohli udělat
i s deštníkem?
Koloběžkodeštník - jen nevím, kde je ten potah.
27
Air Umbrella - neviditelný deštník poháněný bateriemi. Silný proud vzduchu kolem vás rozfouká dešťové kapky v okruhu
jednoho metru. Výdrž baterií je 30 minut.
Zatím ale přístroj není vhodný pro dámské
kabelky - měří zhruba 30 cm a váží 800 g.
Fotografiemi dalších deštníkových vynálezů by se dalo naplnit ještě
mnoho stran. Věřte, že i tyto existují:
w deštník předpovídající počasí – pokud se blíží déšť, rozzáří se jeho
rukojeť
w deštník, který se rozsvěcuje dopadajícími kapkami – byl vyvinutý jako
bezpečnostní prvek pro noční chodce v dešti
w deštník se zabudovaným handsfree v rukojeti
w deštník, který se po zabalení promění na kabelku
w deštník, který má v držadle projektor a na svou spodní plochu vám
promítne váš oblíbený film nebo vás připojí na internet
w deštník, jehož držadlo skrývá nádobu na nápoj
w deštník sloužící zároveň jako golfová hůl
w deštník, který vám zesílí signál pro mobilní telefon
A najdete určitě i mnohé další. Deštníkům se zkrátka meze nekladou.
Na závěr jeden ekodeštník - „unbrella“ (písmeno N je tam skutečně správně) – příruční
deštníková konstrukce, ze které si vytvoříte deštník použitím jakýchkoliv novin, které pak
prostě zrecyklujete.
28
Materiál připravili:
Mgr. Martina Svobodová
PaedDr. Jan Svoboda
odborný konzultant:
MgA. Luděk Richter
Použitá literatura:
C.Pirasová, B.Roetzel: Opravdová dáma. 1. vyd. Bratislava: Nakladatelství Slovart,
2003, ISBN 80-7209-491-2
L.Kybalová, O.Herbenová, M.Lamarová: Obrazová encyklopedie módy, 1. vyd. Praha:
Artia, 1973, ISBN 37-006-74
L.Kybalová: Doba turnýry a secese. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006,
ISBN 80-7106-148-4
O.Zich: Estetika dramatického umění. 2. vyd. Praha: Panorama, 1987, ISBN 11-03487
L.Richter: Praktický divadelní slovník. 1. vyd. Praha: Společenství pro pěstování divadla
pro děti a mládež Dobré divadlo dětem, 2008, ISBN 978-80-902975-8-6
Internetové zdroje:
http://www.bartitsu.org/index.php/2011/04/a-short-history-of-weaponised-umbrellas/
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Umbrellas_in_art
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Parasols_in_art
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:B%C3%B6st
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Casa_Bruno_Cuadros
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Couples_in_the_Voyer_d%27Argenson_
Park_at_Asni%C3%A8res
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:El_Quitasol
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Fountain_The_Kissing_Students
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Graffiti_of_umbrellas
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Parapluies_by_Renoir
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Portraits_with_umbrellas
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Carl_Spitzweg_-_Der_arme_Poet
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:The_Umbrella_Trick_Fountain
http://www.konstrukce.cz/clanek/dum-s-destnikem-je-ze-stavebniho-materialu-zaned
batelne-ceny/
http://www.lidovky.cz/slamak-dum-v-kozichu-a-s-destnikem-dlr-/
design.aspx?c=A110711_103816_ln-bydleni_ter
http://magazin.aktualne.cz/kuriozity/neviditelny-destnik-z-ciny-zaruci-jen30-minut-sucha/r~983a623c590e11e4b6d20025900fea04/
http://www.gizmag.com/dyson-award-finalist-butterfly-micro-scooter/16525/
https://www.google.cz/search?q=fornasetti+umbrella&biw=1173&bih=803&tbm=isch
&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=3f11VMrxNYHUOOK6gPgF&ved=0CB8QsAQ
http://enpundit.com/colorful-umbrella-art-installation-has-us-covered/
http://theartjunkie.wordpress.com/2013/03/28/art-of-the-umbrella/
http://funnilogy.blogspot.cz/2011/08/beautiful-umbrella-decoration-art.html
http://www.crookedbrains.net/2009/04/umbrella.html
http://www.penticton.ca/EN/main/community/amenities/umbrella-project.html
http://www.surrealprincess.com/2010/06/chic-and-fashionable-umbrellas/
http://www.pierrejoris.com/blog/?p=12446
http://www.otakku.com/2008/11/10/oto-shigure-payung-dengan-speaker-built-in
http://www.oakthriftumbrellas.com/pages/umbrellas4.htm
http://trendzinfo.blogspot.cz/2010/05/20-crazy-and-cool-umbrella-designs.html
29