Skaut Junák Sobíňov - září

MAGAZiN
Pozor, af ho nejite
zaprasene, nemyte!
svetru a prosivanych bund. Nebude
to dlouho trvat a nastane cas
krafasu, noci na vypravach a koupani a her ve sluncem prohfatych
lesich. A take taborovych ohii.u, jako
je tenhle prvni letosni, bude bezpocet.
Oddilova tradice
Prvni taborovv ohen
Termin jeho konani je urcen jedinym ukazatelem - petrklici.
Ano, kdyz brzy na jafe vykvetou
petrklice. zapalujeme svuj prvni
taborovy oheii. v pfirode. Na teto
vyprave jeste nespime pod stany, ale
zpravidla v nejake vypujcene chate
nebo chalupe. Ale pfiroda okolo nas.
nova trava, stromy obalene listy, rozkvetle strane a louky, to vsechno
k nam, ktefi jsme s oddilem neco
prozili , mluvi srozumitelnou feci: Za
chvili se uz pfestanete choulit do
Nas prvni "petrklicovy" oheii.
oddeluje zimni oddilove obdobi od
pfedchazejiciho jara a leta. Ale nejen
to. Ma svou pevnou a tradicni rezii.
Naposledy jej zapaluje vitez oddilove
souteze "0 tfinact orlich per". Jeji
dalsi rocnik ceka na viteze noveho,
kteremu bude vysada zapalovani
taborovych ohii.u na cely rok - od
jara do jara - pfedana.
U prvniho ohne take vidime vysledky sve zimni skautske prace: Jsou tu
pfedavany odznaky odbomych zkousek tern, ktefi je v obdobi od vanocni
nadilky do teto vypravy stacili splnit.
Take sluzebni leta se jednotlivcum
i druzinam udeluji. Ze vseho nejdfiv
se vsak do plamenu tohoto prvniho
jamiho ohne skladaji skautske sliby.
Starodavnv obycej
Deje se tak podle staroclavneho obyceje naseho oddilu, ktery si - jako
nekolik dalsich tradic - pfenasime uz
od roku 1913, kdy by! oddil zalozen.
Jsem pfesvedcen, ze az vy. dnesni
radcove, pfevezmete po nas starsich
skautskou vlidcovskou stafetu, nezapomenete ani slovo z tohoto krasneho ritualu. Victim vas. jak stojite
misto nas u skupiny novacku svirajicich v !eve ruce cipy statni vlajky.
Prave ruce jsou vztyceny ke skautskemu pozdravu a vypraveji o trech
bodech slibu a o tom. ze je tfeba. a by '
silnejsi chranil slabsiho.
v lese je sero. klere bezproslf·eclne
kolem vas porusuji rude plameny ·
ohne. Ptate se novacktl. zda znaji
skautsky- zakon. A oni odrikavaji do
praskotu polen a vireni jisker tech
deset pozoruhodnych
bod tt .
ktere
maji
schopnost zmenit jejich zivoty. Pokud se
o to oni sami pricini.
Teprve potom zazni
z jejich Ltst formule
skautskeho slibu a lilie
z klinu vlajky se prenesou na hrud vasich
novych bratru. Aby jim
phpominaly zavazek. ,
ktery na sebe - s prosbou o pomoc bozi - pfijali.
Takovy je tedy ten
nas prvni taborO\y
ohen. ktery hofi. kdyz
kvetou petrklice. Zanechava v nas vsech
nezapomenutelne pocity. A mel by takovym
zustat vecne. Zalezi to
ovsem na vas.
Vas Swed
Pi.Se:
Jifi
ZACHARIAS
Kresli:
Marko
CERMAK
Texty na teto
dvoustrane byly
pfipraveny k vydani
v bfeznu.
MAGAZiN SKAUT JUNAK
. ..
~
~
LESNI
MOUDROST
Ai odhaliS vlastnosti nektereho
stromu, smlouvu mezi vcelou a
kvetem, podstatu nektereho
tqjemstvi, ai poznciS,jak pozoruhodny je moccil a jak mily je i
maly rybnicek, musiS si to nejak
zaznamenat a sdelit to nekteremujinemu poctivemu hledaCi lesni moudrosti, aby se ryzi zlato
nepromenilo v tvych rukou v bezcenne kameni; nebof ti, kdo ziskali moe, musi nest i odpovednost.
E. T. SETON:
ba past nebo bude od vas odchazet a
otoci se. Pak teprve pomalu a velmi
opatrne zmeflte sVU.j postoj a uvolnete se. Okamzik, kdy se hlava
zvifete dostane za balvan ci krnen a
nemuze vas dobfe pozorovat,
vyuzijte k pfesunu za vhodny
strom. Pfi pohybu nesmite zpusobit
hluk, tfeba zlomenim suche vetve
nebo sustenim listi."
te
Soumracnici
Soumracnici jsou mensi rnotylci.
u kterych mnohy zavaha, zda je to
denni motylek nebo vyplasena murka, kdyz zblizka uvidi na velke hlave
Poselstvi Cemeho vlka
Nenechte se pfekvapit
Prochazela jsem se lesoparkem,
ktery zacina kousek za nasim sidlistem . a tesila se na setkani so byva teli lesa. Brzy jsem v korune jednoho
stromu postfehla pohyb. Podle
modrych prouzku na kfidlech to
nemohl byt nikdo jiny nez sojka.
Jenze sotva jsem k ni udelala par
kroku. sojka frr! a byla pryc. 0 chvili pozdeji se podobna situ ace opakovala s panackujicim zajicem.
Stacilo neopatrne doslapnuti na
s uchou vetvicku a bylo po setkani .. .
Pro radu jsem se doma v knihovnicce obratila ke zkusenemu hledaci
lesni moudrosti Mirko Vosatkovi,
ktery se v pfirode pohybuje se stejnoujistotoujako myv ulicich sveho
rnesta.
"Zustaflte zcela nehybni. af jste
v jakekoli poloze," fika . "Nemrkejte
ocnimi vicky, protoze i tento pohyb
muze zvife zneklidnit. Pockejte. a2 se zvife zacne tfe-
rodnich ukazu. Co vsechno \•i te vy
o pf'edpovidani pocasi podle pfirody? Odhadnete , ktere nasledujici
moznosti vesti pekne a ktere spatne
pocasi?
a) vecerj e z6padni obloha oran.Zov6
b)pavouciopous tejipauuciny
c) z d6llcy slysime vlalcy a zvulcyjsou
dobfe slysitelne
d) lcouf stoup6 vzhurua rozpLylLye se
e) poobloze t6hnouz6stupy ber6nia1
j) vitr se obr6ti s vychodem slunce
Kdo nam ziie pod nohama?
VytyCte si nekde na mezi jeden
metr Ctverecni a pokuste se v nem
urCit vsechny rostliny, ktere tam
rostou. Zkuste pfitom pouiit klic
k urcovcini rostlin. Spocitejte
druhy, ktere jsou ve Ctverci nejcastejsi. Zjistete, kterci rostlina
v tom to t.iseku pfevlcidci a ktercije
naopak nejmene hojnci. Kter!}
hmyz sem leta a sedci na kvety?
Vite,jakyje rozdil mezi vrzcinim
kobylek, saranCi a cvrcku? Pokuste se o nich neco zjistit a
nakreslit si do svych zcipisniku
zcikladni rozdily ve stavbejejich
tela. Moznci se pak na tato duverne poznanci mist a budete vracet.
Zpevaci bez mikrofonu
kratka, kyjovita tykadla a robustni
telicko . Jejich pojmenovani je trochu zavadejici, ale asi dvacet druhu
nasich soumracniku leta ve dne, a
tak jsou fazeni k dennim motylum.
Na snimkujejeden z nasich nejpestfeji zbarvenych soumracniku soumracnik jitrocelovy. Leta v kvetnu a v cervnu na okrajich pasek a
cest v listnatych lesich. Vyhledava
proslunena mista, kde se vyhfiva .
Spatfit jej a zblizka si jej prohlednou t neni snadne. Leta totiz rychle a
nizko nad zemi, a tak se vam snadno
ztrati ve stinech pod korunami stromu .
J. HLASEK, snimek au tor
Jak bude?
- - -- -----·-- - - - Zkuseny tabornik dokaze odhadnout pocasi dosti pfesne podle pfi-
Kdykoliv uslysite ptaci zpev a
chcete objerit jeho ptlvodce. mate
dve moznosti: Bud' si ptaka vsimnete hned - to sedi nekcle na vyv::,rsenem miste. abyvevod il okoli. Takhl e
se s oblibou pfeclvadeji kosove.
drozdi , zvonohlici a penkavy. Pokucl
zpevaka neuvidi te na pnrni pohled.
mate s velkou pravdepodobnosti
smttlu a uz ho nezahlednete. Ten
druhy typ ptaku se toti2: nejradeji
ozyva odnekud z tmaveho houSti ci
husteho kfovi. Takoveho ptacka
najit. to cia poraclnou pracil Obvykl e
se takhle schovava slavik nebo
penice. Potom tu je jeste jedn a
zvlastni skupina ptaku . Ti se pfi
tokovem zpevu ani neschovavaji.
ani neseclaji na napadne misto. Oni
totiz pi-i zpevu letaji -jako treba skfivan a linduska.
By! rok 1973 , doba normalizace a opatmeho proplouvani
mezi skalisky politiky, zavisti ,
zloby a zalobnickovani. Klukumjsme vtloukali do hlavy:
Chovejte se jako skauti, ale
nikomu to nefikejte!
Na drevenych pramicich
jsme j eli vodackou maturitu:
Luznici , Novou reku a Nezarku. Nekde zaJemcinou lezely
pres re ku cerstve popadane
stromy. Stara poctiva drevenka tehdy vazila sucha a nova
asi osmdesat kilo, vodou na-
mokrf
dobtt skutEKS prichodem jara je treba
postarat se o prameny nebo
o potoky. Vyberte si n ektery
a cestou vysbirejte brehy od
lidskeho neporadku. Pramen
vycistete od podzimniho listi,
okraje zpevnete kameny, poleny nebo vypletenym proutim. Cesto u zpatky si muzete
zahrat Modrou stuhu: Kazdy
si phn ese pingpongovy micek
vhodn e oznaceny a pusti jej po
proud u. Komu dopl ave nejdfiv k cili? Komu uplave nejde!Sl tlsek ze urceny cas?
Postupnym zjednodusova--;.-('~~~~~==} nim obrazkoveho pisma
~
vzniklo pismo klinove. slabikove nebo hlaskove . Tak treba
pismenko A. Jednim z egyptskych bozstev byl byk Apis.
Malii· jej proste znazornil
kresbou bycka. Pozdeji nato
stacilajenjeho rohata hlava.
Pak tento obrazek znacil
pocatecni pismeno. Pak seta
hlava jen tak nacrtla . Fenicane to trochu poobra tili.
Rekove jeste vic a Rimane to
primo postavili vzhl:mJ nohama. Otocte si pismenko A
sakla a asfaltem temovana
zhruba dvakrat tolik, o bagazi
o 180 stupri.u. Ze je to hl ava
nemluve. Pretahovali jsme
byka? Nebo aspoii jalovice?
pres kmeny jednu lod' za druDneska se obrazkovemu pishoujako kone. Pak nas dojela
mu rika piktogramy a pomoci
kanoe s manzely a deckem.
nich se kuprikladu dozvime.
Tak jsme je mezi treti a C:tvrtou
kudy vyjdeme z metra nebo
pramici pretahli take. Otec
rod inky uznale pokyval hlavoul: "Vy jste nejaci pionyfi, ze?"
"I kdepak, " vyhrkl Pind'a.
Pak se zarazil , rozhledl se
a ujistoval: ''Vlastnejo ,jsme."
"J a vim," pravil tatik, "skauti
jste."
v trch~
A'~AA,..;t
"l C( 0\~tt
Poslete n ekoho za dvere a ze
zbylych vyberte pisare. Dejte
mu arch papiru a velk_y fix.
Vypravejte mu nejak_y pfibeh.
ktery si pisar zaznamenava
pouze pomoci obrazku. Pak
zavolejte toho za dvermi. dejte
mu pokresleny arch a vybldnete jej, a by "precetl" pribeh.
Kdyz to dokaze, odmeri. te jej
body a pisare take. Kdyz to
nedokaze, pobavite se zkomolenym pfibehein.
.. ·c'. )
.. ":":7 ...
- -~
-;7
Zavalitv vztekloun
Kfecek, nas nejpestfeji zbarveny
hlodavec, je brucoun, snadno se
podrazdi, vztekle prska a skfipe
zuby. Nekdy mu to zachrani zivot
pfed mensi selmou' protoze dokaze i
~
zautocit a nepfitele zahnat. U nas
osidluj e louky, pole a meze . Zije
samotarsky v norach aZ dva metry
pod zemi. Zakladem kfeckova
doupete je obytna komora s hnizdem. Jina komora slouzijako zasobama - dokaze do ni v licnich torbach zanest na zimu aZ 15 kg zrni,
brambor nebo fepy. V jine chodbe
rna misto, kam uklada trus .
Zacatkem fijna ucpava vstupni
otvory a uklada se ke spanku,
behem zimy pak konzumuje svou
zasobarnu. Najafenavstevujisamci
doupata samicek a ziji kratkou
dobu spolecne. Vzrostla samice
miva obvykle od kvetna do srpna
dva aZ tfi vrhy po 4 aZ 12 mlad'atech,
ktera rychle rostou a v petadvaceti
dnechjsou jiz samostatna.
~
•
ru, ale i ostepu bojovniku. Pfi veleych slavnostech u Vranich Indianu
se slavnostni celenky a orli pera
nasazovaly nejen rudym muzum,
ale dokonce i jejich konim.
Detektiv v prirode
Nasledujici hru si muzete zahrat
s druzinou nejen v klubovne, ale tfeba i pfi cekani na vlak. Radce si rozmysli,jake obecne znamezvife bude
pfedstavovat, a potom oznami "detektivlim" jeho strucnypopis. Napf.:
"J sem selma s rezavou srsti, lovim
v noci, podobam se vlku." Hraci se
po fade stfidaji a ha.daji jmeno zivocicha. Jakmile nekdo spravne fekne
:"Liska!", radce ukonci kolo a vymysli si jine zvife. Pokud nikdo
neuhodne. radce popis doplni.
Chceme-li bodovat, pfidelime za
spravne urceni zvifete 1 bod, za ptaka 2 body, za rostlinu 3 body a za
nerost4 body. Zjednoduchepoznavaci hry se pak muze stat i docela
napinavasoutez!
te
J. HLASEK, snimek: L. HLASEK
lndiani a zvirata
- - - ---------------··--Vite ze i kone "nosivali" celenky
z orlich per? Celenky - jak znamo zdobily hlavy indianseych nacelniku , typicke byly zejmena pro Siouxy. Orli pera slouzila i jako ozdoba
posvatnych pfedmetu - dymek mi-
Dvoustranu sestavila: Tereza
Ilustrace: Vladimir TESAR- Set
a•o•q :~StJgod iJU1Dd~
j'p'D :~StJgod iJ.lqop
ll.LS3.L fN3~:nj
Uzovka bez pover
- - - -·· -
---
.... ____,_
·----- ··-·
Uzovkaje had s denni aktivitou.
Zivi se proto pfedevsim dennimi
druhy obojzivelnikit, hlavne zab.
U rybnikit, tekoucich vod a v lesich se uiovky zamefuji na lov
skokanit. V men5im procentu
jsou v jeji potrave zastoupeni colei, kunky nebo drobne rybky.
v cervnu aZ cervenci klade samice uiovky do hromad tlejiciho listi nebo do kompostu ai 50 belavych kozovitych vajec. Za dva
mesice se lihnou mlcid'ata, kterci
zacinaji zpravidla lovit aZ po
pfezimovcini na jafe pfiStiho
roku. Uzovku obojkovou poznaji
podle zlutych mesic kit na hlave i
svcitecni ncivstevnici pfirody. I
kdyz je vseobecne zncimci, mezi
na5imi hady nejvic rozsifenci,
chrcinenci a nejedovatci, najdou
se jeste dnes lide, ktefi ji - jen
diky nesmyslnym povercim · surove ubiji.
J. HLASEK, snimek: L. HLASEK
Al(ela se otevira
pfiste. .. Musim koncit.
Budha. Pozor, jdeme na vee!
pfichazi
Moskyt
Studankv
Seslijsme se na Dakotseych loukach
s celym nasim stfediskem. Skauti a
rovefi tam byli asi prvni, protoze meli
sve veci rozlozene pod vysokJTmi modfi-
Nas signal
Kdyz Budha zdvihne ruku, jedno kterou , znamena to, zeje krajne nespokojen s hlukem, sificim se kolem nas. To
dela vzdycky, kdyz fveme jako stado
Bandarlogu - opic z Knihy dzungli.
Zvedne tedy ruku a C:eka a mlci.
Ten z nas, ktery si vsimne, ze Budha
rna ruku nahofe (ale ruku muze zdvihnout i sestnik), musi hned zmlknout a
ny. Stfediskovy vudce Bondy pfivedl
nase oldskauty a oldskautky.
Sestupovalijsme na Dakotske louky
z hlubin brdseych lesu. Cely denjsme
totiz C:istili a zastfesovali studanky a
prameny.
Kazdy oddil, smecka nebo roj dostali
rano od Bondyho mapu. Na ni byly
zaznamenany studanky, ktere jsme
meli nejen vycistit a upravit, ale nejprve najit. Bratr Bondy nam na zacatku
fikal, ze budeme studanky po zime
otvirat pro ziznive a potfebne . Muzu
fict, ze nase smecka nasla a otevfela
vsechny. Ziznivi poutnici muzou klidne nastoupit.
Ja jsme si z jedne studanky vzal do
polni lahve vodu domu. Ze vsech studanek se mi tahle nejvic libila, vypadalajako maly sroubek. Ve stite stfechy
mela dfevenou lilii. To pry proto - fikal
mi to Lednacek a ten vi skoro vsechno aby bylo jasne, ze se o studanku staraji
skauti. Reknu tatovi a marne, aby si z te
brdske vody uvafili kavicku. To si
posmaknou .
Louskacek
MAGAZiN SKAUT JUNAK
dat take ruku vzhuru. Takhle postupne vztycujeme paze a klubovna tichne
a tichne. Uz nejsme Bandarlogy.
Budha se nekdy kouka na hodinky a
stopuje na nich, zajak dlouho od zvednuti ruky se mu podafi nas uklidnit.
Takze zvednuta paze znamena:
TICHO, HROME!
Don
Karel IV. nam spadl z nebe. Asi
to nebyl kosmonaut, ale skoro se
nekdy zda, ze byl a ze prisel do
naseho sveta z Hneho casu. umel
cist a psat. Nebylo to v te dobe
samozreimvm umenim rvmu a
kralevicu. Ti ostatni prenechavali knihy knezim a mnichum.
Mec byl pro ne duleziteisi.
Mlady Karel IV. vsak nejenom ze
umel cist a psat. ale celych dlouhych
deset let studoval v Pafizi. Zajimalo
ho vsechno. 0 cern knihy vypravovaly. Zabyval se take filozofii. Byl jiny
nez ostatni.
Stal se pozdeji ceskym kralem a
fimsk)Trn cisafem pfedevsim proto. ze
"objevil silu pronikavych myslenek
a ucinil z nich zbran padnejsi mece".
Rytifi tenkrat povazovali vzde!<ini
spis za bfime. zbytecne a o hodne
tezsi nez jejich platovana brneni.
Karel IV. vsak vitezil pi·evahou
ducha . Jenze ...
MAGAZiN SKAUT JUNAK
Bylo mu teprve sestnact let, kdyz
poprve bojoval o lucemburske panstvi sveho otce v sevemi Italii. V listopadu roku 1332, v den svate
Katefiny, prokazal, ze je stejne znamenity nad ucenou knihou jako
v rytifske bitve. U tvrze San Felice
nedaleko Modeny slavne zvitezil nad
vojaky protilucemburske ligy. Mel
tisic dve ste jezdcu a sest set pesaku
a s nimi "obofil se srdnate na mnohem silnejsi zastupy nepfateluv ... "
Tfeba jeste mutoval, tfeba ho jeho
hlas pfilis neposlouchal, ale jeho
vojaci uz ho poslouchali na slovo,
snad take proto, ze se na bitvu nedi-
val z bezpecne vzdalenosti. ale ze mel
odvahu sam se vrhnout do jeji vfavy
a ze se nedal. ani kdyz pod nim pad!
kl:1n , ani kdyz by! zranen ranou
mece , kterou nestacil od razit. ze
i zraneny bojoval dal.
A proto tenkrat byla Karlovi IV.
udelena "cest rytii·ska". Snad podle
starobyleho zvyku . v bilem rou chu.
bez pfilby, mece a stitu poklekl. aby
pfisahal. ze od te chvile povede :livot
rytifsky, ze bude chranit slabe
a utiskovane. ze bude zit zbozne. ze
bude vzdycky uctivy k panim a divkam a ze bude verny sve cirkvi.
Potom uz ucitil na rameni Jehey
dotyk mece a uslysel slavnou formuli: "Ve jmenu boha. svateho Michala
a svateho Jifi pasuji te na rytife ...
Nebylo obvykle , aby se stal rytifem
tak mlady kralevic. Jenze vsechno.
co Karel IV. v zivote delal. bylo neobvykle.
Otto JANKA
Ilustrace: Gustav KRUM
Zkouska spravnvch muzu
Bratr Budha se nas pfi minule schuzce zeptal, jestli chceme byt opravdovymi mu zi. Vsichnijsme hned volali, ze
jasna zprava. to se rozumi samosebou.
Mohli jsme ovsem tusit, ze to bude od
Budhy trosicku past, protoze takhle
podobne on se tfeba na tabofe zepta:
"Mladenci, kdo z vas umi alespofl neco
delat na pocitaci a jezdit na kole?" Hlasi
se nas hromada. Nase ruce se tfepetaji,
jak moe si pfejeme, aby si nas Budha
vsimnul. On si chvili mezi tim lesem
rukoujakobyvybiraa potom fekne: "To
je vyborne. tolik dobrovolniku na skrabani brambor jsem ani necekal". My
muzi. co pamatujeme ve smecce uz par
tuhych zim , vzdyckyzafvem, zejsmese
nechali zase dobehnout. Vezmeme
skrabku na brambory a jdeme ke
kuchyni. Ale novackove. ti se ptaji, kde
ze je to koloa pocitac. To potom zafveme podruhe.
Louskacek
Desetikoruna
Take tato zkouska spravnych mu zu
se zdala zpoca tku podobna. Ze pry
spravnym muzem bude ten z nas, kdo
na pfisti schuzku pfinese deset korun.
Ovsem musime sije pry vydelat sami ,
nebo je opatht tak, ze si odepfeme neco
v hodnote desetikoruny. Tfeba zmrzku
nebo colu a tak.
Petikacku jsem dostal za zameteni
dvorku u nas v dome, druhou mi dala
babicka. Kdyz pfijde k nam na navstevu, takjeji prvnije, ze braskovi a mne
hodi vzdycky nejake mince do pokladnicky. Nez tam petikorunu stacila str-
nebyl zadny dobry cin. ale bylo by to
pekne na hlavu. Bratr Budha nas utisil
a zeptal se Turbanka, jestli to myslel
vazne, ze by se dokazal vzdat svych
vydelanych penez ve prospech nekoho
jineho. Tfeba prave toho zebraka od
obchodniho domu. Turbanek fekl. ze
jo, ze klidne.
cit, nastavil jsem ruku.
Na schuzce jsme dali sve desetikoruny dohromady. A bylo toho za celou
smecku 240 korun.
"Co myslite, ze by bylo nejlepsi s temi
penezi udelat? .. zeptal se Budha, kdyz
nas pfedtim pochvalil za to, ze jsme
cast zkousky splnili.
"Koupit si veley polarkac," vykfikl
Skebla. "Anebo jit k McDonaldovi na
jahodovyho sejka,, dodal jeSte.
Volalijsmejeden pres druheho,jak ty
penize nejlepe utratit. Ale nase navrhy
se tem prvnim Skeblovym dost podobaly. Budha vsak miCe! a by! zasmusily. Spokojenynebyl.
Tinta
··oh6 ," zvolal Budha. "i adny polarkac? Zadneho McDonaldova sejkaT
Ukazal na Turbanka a fekl: '"Tady vidite prvniho muze." Potom rozevfel tlusty casopis. Byly v nem fotky deti. Sed ely
v kruhu na trave . Za nimi bylo rozbombardovane mesto. Deti mely v rukou
vselijake kousky plechu . na ktere neco
pfepisovaly z omlacene cerne tabule.
u nizstal nejaeypan. Ta trava.jakjsme
pochopili, bylajejich skolni tfidou. Ten
pan byljejich uCitel. Za sesity jim slouiily ty kousky plechu. Jejich tfidu zni- cila valka.
"Je jiste, Tinfo, ie tyhle deti nejsou
milionafi .., fekl Budha.
Bylijsme ticho a pofadjsme si prohliieli ty fotky.
"Co tedy s temi penezi ud elameT zeptal se nas Budha a pfidal na hromad ku svou stokorunu.
"Tady tem detem by se patfilo je
poslat, myslim," fekl Turbanek.
Budha se konecne zas mal: ··oobfe,
chlapi. Jdeme s nimi na poStu. ale
vsichni!" Aslijsme.
Lednacek
Prvni muz
Chvili jsme m!Celi, az Turba.nek fekl,
ze by je odnesl tomu zarostlemu chlapkovi, co sedava pfed obchod'akem
a zebra. Ze bychom pry udelali dobry
Cin.
"Turbanku, ty silis , ne?" hrozil se
Brent. "On totiz co vyiebra, propije
v hospode v nasi ulici. Pofad ho tam
vidim."
Tin fa se k Brentovi pfidal. Povidal, ze
vide! v televizi film o tom, jak nejaky
iebrak mel nekolik domu a by! milionafem. Pry by to tedy od nas vubec
PiSe:Pedro
Kresli: Berg
Texty na teto dvoustrane byly
pfipraveny k vydani vbfeznu
STRANA 10/11
. Je vecer. Na obloze bllkaH hvezdv a
drozd trvlkuJe zase tu zamilovanou pisnlcku. Stebla travv hladi bose kotnikv, pod
stromv tile plyne potok. lady zil clovek
odedavna, dlouho predtim, nez kolem
sebe postavil ciVil stenv a pflklopll Je
bvtelnou stfechou.
Ta trava ales kolem jsou nasim domovem potad, jen jsme na to nejak
zapomneli. Volna ptiroda ~
nam ptipada uz tro- ~1~ ·.
~::!~\~
·~~,~
'~ (#./
.,;>-#
~'
chu cizi. Ale to je jen pocit lidi ze zapraseneho mesta. Ptiroda takova · neni,
stale se na nas pamatuje a stale je
ochotna nam nabidnout sve pohodli, i
kdyz trochu jine, nez na ktere jsme
zvykli. Pokud si s ni budeme rozumet,
rna pro nas ptipraveno tajemstvi dokonaleho souladu, zazrak splynuti.
Kdyzjsme to pted casem zacali zase
tusit, poohlizeli jsme se po nejakem
~o nejake ptatelodrazovem
~ ske brance,
"'! kterou by·~ chom se do
ptirody vrau/ u. Nasli jsme
indiany Severni
Ameriky - nejdtiv
ve vitrinach Naprstkova· muzea a potom
-.~i.E! i v ptilehle knihovne.
Branka do lesu, k veleym jezerum i na rozlehle
prerie se nam pomalu otevtela.
Pojd', vstoupime doni spolu.
1
.
...
Bederni zasterka
celem tele a my
jsme ten slunecni kotouc nahote
nad nami zacali
trochu nenavidet. J este ten vecer jsme roztezali
sve uterky a udelali si bederni
zasterky.
Parada. Nikde se nic nepati a clovek
se citi mnohem svobodneji. Zahrabali
jsme bagly do listi a temet nazi, jen
v bederce, jsme se toulali po lese.
Ptipadali jsme si skoro neviditelni.
Obyvatele lesa, stromy, kete i potok si
nas najednou vsimli a zacali nas ptijimat mnohem lepe nez ptedtim. Vecer
jsme se zabalili do deky a obdivovali
dokonalost zakladniho indianova obleceni - bederni zasterku a vlnenou
deku.
Zasterka mivala nejruznejsi tvary, od
apacseych krateych a siroeych ai po
lakotske dlouhe tanecni. Ty nase byly
asi 30 centimetru siroke, dlouhe ke
kolenum. Nejcastejsi barvy "bederek"
byly cihlova, tmave cervena, tmave ,
modra a cerna. Pro vyrobu se nejlepe
hodi bavlnene nebo lnene platno. Kolem pasu "bederku" ptidrzuje rem en.
Wica5api Ska
nustrace: autor
I !
Skauting v
by! potlacen, presto zil dale. Rada oddilu
pokracovala ve sve cinnosU v jinych organizacich. Mnoho lidi opustilo
po srpnovych uda!ostech roku 1968 svou vlast, nekteti skautovall
v exilu.
V dobe naseho "ternna• si vsak skauting dobyval dalsi a dalsi zeme, kde
dosud nezdomacnel. Pronikl hlavne do rnnoha rozvojovych zemi v Afrtce
a Asii. Ve ttytletych odstupech stale pokracovala svetova setkani skautu
~ tzv. jamboree.
,
Ve dnech 2.-10. sl'}lna 1971 se konalo 13. svetove jamboree v Japonsku. Skauti se sesli pod
legendami posvatnou sopkou Fudzijamou
(3776 m). ktera je pro Japonce stejne vyznamna jako napr. pro nas hora Rip.
S · heslem "Porozumeni mezi mladezi vsech
kontinentu" tu krasne dny bratrstvi prozilo
temet 24 000 skautu z 87 zemi sveta.
Skauting .by! v te dobe roz5iten liZ ve vice nez
stovce zemi.
v Japonsku se nevyhnul tajfun Olive doprovazeny mohutnym.i
zaplavami. 12 000 skautu muselo byt evakuovano. z tehdejsiho Ceskoslovenska, kde by! ~
jiZ skauting potlacen, se jamboree zucastnil
jediny skaut jako turista.
Ctmacte svetove jamboree probehlo po ctytech
letech v norskem Lillehammeru u jezera Mojsa
nedaleko mist, kde se o rok dtive konaly Zimni
olympijske hry 1994. Do Skandinavie se tentokrat sjelo pres 17 000 skautu z 91 zemi.
Jamboree neslo na2ev NORDJAMB 75 a konalo se ve stylu Vikingli a jejich doby. Heslo "Pet
prstu - jedna ruka" symbolizovalo spojeni petl
tJOfadajicich severoevropseych statu: Norska,
Svedska, Finska, Danska a Islandu.
Zivou symbolickou ruku ptimo na jamboree
vytvofily tlsice skautu v kruhu mezi stovkou
vlajek. I toto jamboree probehlo s nasi, i kdyz
neoficia!ni ucasti. Ctyti "turiste• prozili na
severskem setkaru nekolik dnu mezi svym.i
Sfastnejsimi bratry ze vsech svetadilu.
26 let po smrti sveho manzela, 25. cervna
1977, zernrela nedaleko Auilfordu v Anglii svetova nacelni skautek Olave Baden-Powell.
Smutecni obfad se konal ve Westminsterske
katedra!e. Lady Olave byla pochovana rovnez
v Nyeri v africke Keni.
V roce 1979 jiZ probihaly velke ptipravy na 15.
svetove.jamboree v iranu, to vsak bylo po stat.nim pfevratu v teto zemi odvolano. Sah Reza
Pahlavi, ktery skautingu pta!, uprchl ze zeme
a moe! se ujali islamsti fundamentaliste vedeni
imamem Chomejnim.
Svetova skautska organizace WOSM vyhlasila
rok 1979 "Rokem svetoveho jamboree". Byly
uspofadany velke tabory s nazvem "Join-injamboree" v Kanade, Svedsku, Svycarsku a
USA jako nahrada za zmafene jamboree
viranu.
Ani svetovemu jamboree
NORGE 100
Kres/1: Set
STRANA 24/25
--
. "Hele, kluci, dcim vcim hcidanku,"
povida Tom. "Vite, Cim se krmi neviditelna koCka? No pfeci vypafen]jm
mlikem!"
Polidsta zastavi na dalnici fidice za pfekroceni povolene rychlosti. Kdyz mu ·
chce udelit pokutu, fidic se bram: "Ale
ja jsem se jen snaZil udrZet bezpecnou
vzdalenost mezi mym autem a tun vozem za mnou!"
I.
Na tabofe: "Hele. Tome, radim ti dobfe,
s Tinfou bys hrat karty nemel, on
pekne podvadi!"
"Neboj, Svene, Tinfa dneska vyhral poelive. Mel ctyfi esa a ja jenom tii!"
Tom se vratil z tcibora. Maminka
sprciskne ruce: "Jeii.Sikriste, kluku,
od eeho mciS ten morwkl?"
Tom: "VIS, mami, hcizeli po mne vaji.Ckama."
Maminka: "To povidej holubum na
stfeSe, od vaji.Cek nemliieS mit pfece
ta.kovY morwkU"
Tom: "Ale mami, ty vaji.Cka byly na
pc.invi. Jcije pfipalil, viS?"
I'
Povida soudce obvinenemu: "Naprosto
nechapu, proc jste se tfi noci po sobe
vloupal do stejneho obchodu!"
Zatceny: "Vite, pane, vzal jsem tam saty
pro manielku a musel jsem je jit dvakrat vymenit. ..
St:eiuje si Tom: "Jestli neco skutecne
nesnciSim, tak je to clovek, kte,.Y
mluvi dcil, kdyi mu skoCim do feCi!"
"Neboj se meho pejska," fika pani chlapeckovi. "Znas pfece pfislovi, ze pes,
ktery steka, nekouse!"
"J6, pani, my dva to pfislovi zname,"
povida chlapecek. "Jenom si nejsem jistej. jestli ho zna taky vas pes!"
Saly se opatrne krade domtl. Matka
se probudi a pta se, kde byla cely
den. "No, mcim pro vcis jednu dobrou
zprcivu ajednu 5patrwu. Ta dobraje,
ie ta moje stara sunka dokaze jet
sto tficet za hodinu. A ta 5patna - ze
policajti uZ to vedi taky.,.
MAGAZiN SKAUT JUNAK
~
Pfijde chla- (
pik na patentovyiliad:
"Chtel bych dat
patentovat zafizeni, kterym lze videt skrz stenu!"
Ufednik vzhledne od stolu a povida:
"Pfisel jste pozde, liZ je davno objeveno."
"Coze?"divi se chlapik."A mliZete mi
fict, jak se ten vynalez jmenuje?"
Ufednik se mile usmeje: "Okno!"
Potkaji se dva psi. Prvni pozdravi:
"Cau, haf, hafl"
Druhy odpovi: "Nazdar, kykyryk]j!"
Prvni pes se zarazi a pak povida:
"Hele, neni ti ncihodou neco?"
"Co by mi melo byt,,. povida druhy
pes. "Normcilka, ne? Ucim se cizim
~~
~~
recemr·
~...:..-..c:>
Klokani mama se drbe na kapse a rozcilene napomina sveho potomka ukryteho uvnitf: "Snad jsem ti dost jasne
fikala, ze si nemas brat susenky do
postelel"
Mlady mui se fiti se svou tetou v novem aute po dalnici. "Nejedu moe
rychle, teti?" pta se.
"To ne, hochu, spiS letiS moe nizko!"
'Tak dobrci! Vymyslim neco jineho, co
by se hodilo k paprikove omciece!"
Ucitelka upozoriiuje zciky: "A nezapomeftte, ie dnes veeer mtliete zcela
vYfimecne sledovat zatm.eni Mesice!"
"Opravdu?" ozije Chvostik. "Na Na.:
ve, nebo na cr 1 ?"
Vstoupi klui do hospody a objedna si
pivo. Hostinsey pted nej postavi pUllitr
a fekne: "Dvacet korun!"
KU:ii se zarazi, ale pak zacne pit.
"Vite," osmeli se hostinsey. 'jste vzacna
navsteva, kone k nam do hospody moe
nechodi."
"A divite se?" fekne klui. "Pfi vasich
cenach?"
Teticka pnjede na ncivstevu. Zazvoni a sotva ji otevfou, hned se
hrne dcil.
"Ehm, teti, a jak dlouho tu chce5
ztlstat?"
"Dokud vcim nebudu na obtiZ!" smeje
se teta.
Pfibuzni si oddychnou: "Je, ty tu
budeS taic kratce?"
Ze zahraniCruHw humoru vybrala a pfeloZila vb
OpiCdma se teSi i na va5e pUvodni vtipy.
Ty nejlepsi otiskneme i se jrninem autora.
p
'o v 0 s t
0
b i 1 e c k
em
m0 s t e
vvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv
Ten bilec~~ mostek
star~i nezli ves,
vyprlt.vi ae o n~m
tshleta povP.st:
Ksrel ~tvrty slavn.;~ krtl,
jel z Moravy na koni,
lesni stezkou dor:r:~ve.ze.n
preverntm:i. dvohny.
· Eez nesnazi jeli stezkou,
od 2C1aru az eem,
jejich cestc pro~h§zela
nehostinr.c<o pralesem.
Kdyz cl':.tn pr·~vod odboci ti
mil!atecko Chot~bof·,
ztrstil v bro~~ pres Doubrevku,
svot: pook:ovu r.r:~l,h o-l'>,
~
V celdn blizkdm o~oli
Md~: kovf.l'· nsb~~l,
oz n::l R::nsku, ·'· pansk~:n hamru,
t~ ve v:hni tc:>il.
Pror:~srnili kr~lovH:f
tim velice ~2eu,
kr~l rozlobf!n ns ter. bro<'!,
posilal v~e k ~&su.
Kdyz pale z lesr; vyjeli
zavolol si . p6n~,
kter0mu t~ lesni stezks,
k sprav~ bylr:o d6na,
Most naHdiJ vyst::.vr;t
misto toho br·odu,
aby nikdo podruh~,
nenlel tu nehod:.l,
Od te doby ~est tu stoji,
preckol mnch~ etalEti,
i kci,y3 \·ody do n~.~ b:i.ly,
lt::C.
ho svirel v o'bjeti.
Coo16v.:i, pi"·ipomin:~
krt.le Y.arln Ot•;rt,~:-:c,
mol.!Cl'ebo to ;,-0n-:>vli·C~::;,
stavitcle sl~vr.~ho.
vvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvv
VVVVVVV VVVVVVV'/VVVVVVVVVVVVV
0
s
0 B
t
N0 v E
1 0.
- 34 -
Sou n i s z em(~ d ~~ l ski: c h use d 1 o s t i. a v :Ym or y v r • 1 9 3 0
ha
609
Celkova vymera ce1e obce sobinovske
Hospodafskych zavodO je 178
544
a hospodafi se na
520
Dombci hosrodAfi obd~l~vaji
12
Hosrodafi tez na rude z N.Studence
4
z l:!or. Studence
z L1i1ku
1
2
z Bezdekova
ze Stfizova
1
Orne rudy je
281 ha 61 aru
luk
222 ha 96 e~ru
zahrad
4 ha
pas tv in
17 ha 25 aru
lesa
721 aru
2 ha 84 aru
ohrazen5'ch zahrad
zas tavene plochy
7 ha 14 aru
nerlodne piidy
1 ha 21 aru
0
0
!
I .
i
Ose to by1o
zimni psenici
30
51
60
77
7
8
51
76
11
:j
i
P 0 K R A
jarni psenicf
ii tern
jecrnenem
ovsern
fepkou
8
hrachorem
5
pelu~kou
sm(~skou
1
na zrno
makem
brambory ranne
brambory pozdni
krmnou fe pou
54
1
39
tui''inem
80
80
90
19
vodnici
30
ze lim
26
hapustou
55
3
1
C0
aru
34
22
54
99
16
:14
19
V
AN I
- 35 -
ha
mrkvi
jinou zeleninou /na poli/
38
jete! dvo11secny
jete! jcdnosecny cerveny
1
voj U\ska
vicencem
jetelova smesku
3
smeskn na krmeni
jine zelene krmivo
4
luk bylo
,
uhor
1
,
nhor jako pustva
pozemky nepatfici
zem~d~lskym zAvodOm 38
tj. obecni pastviny
1
2
vodni plochy
dvorldi
1
32
cest
arii
1
19
90
77
5
5
50
21
5
2
22
55
90
10
42
56
83
Na pozemcich patfici obci
sohinovske hospodufi tez
hosnodafi z jinych obci a to
z Oudolene Jitkova
Bezdekova
Benatek
1 hospodar
2
1
58
"
1
"
1
71
60
65
52
1
If
28
"
33
Zdirce
1
"
5
Slavf~ tina
1
Ranska
••
Bilku
4
1
"
Lesu patficich k velkostatku
4
Dr aha
8
Verejne
24
Zvifectvo domaci:
koni
19 kusu
hoveziho dobytka
354 kusu
koz
124 kus~
80
75
83
43
29
- 36 -
\~
r
ve nfi't
110 kusu
kufat
452 "
s1epic
1 411 ...
housat
571 "
hus
101 "
kachen
65 "
krocanu
44 "
tkalcovstvim so zamestnava1o
rtizna femes1a
obchodem
~kola
210 osob
18 osob
16 osob
v SoEotech
Prvni zpravy o ~ko1e v Sopotech nachazime ve ~kolni kronice, ktera by1a zaloiena v rone 1844 u~itelem Vojt6chem Pavlusem, ktert do ni poctive zapisoval zpravy po 44 rokO.
v teto pamP.tni knize, ktera je rsana do strany 19 svabachem, ucite1 Vojtech Pavlus vynravi:
Potatek ~koly sobotsk6 /pi§e SoBoty, ne Sopoty/
Pokud z pfedes19ch spisu a hodnovf.rnych pametnikC1, znamo jest,
~kola v Sobo te pry povs tala v tom C: cfu, kdyz se poe ala far.a, a
sice roku 1760, kterazto mela sv6j po~atek vziti v tom miste,
kde nyni farska zahrada jest, jakby ale dlnuho v nadfecenem mist6 s~ vyucovalo, z6dne dokonale pov~domosti neni. Pon~vadz pry
zadna, k vyucovani i·actne zfizena, toho casu Rkola jeRtl- nebyla,
tedy se vyu~ovala m1adef jenom vzdy v nektere chalupe, nrotef
nato vocalo se vyu~ovati v chalupe nod numerem 7 lezici, v ktere P• N. Dobrovolny pfebyval. fe ale rozdeji v jmenovanem pfibytku male a nepohodlne sv~tnice byly, tedy se vyu~ovati pocalo v 0'1fi1eru 10 u Kristianu /neb ta Chalupa nrazrlna byla/, kdez
nyni Josef Hofman pfebtva. Cas, jak dlouho v teto chalupe m1adez ucena byla, tez urcit~ se nemuie. z to~oto nadfeceneho mista rfiRla mladez i se svym u~itelem do N. 15 k pfest~hovani,
pravP v svetnici, kde nyni uf\itel sve oby clli rna. Na to byla
vyst;vena Rkola pod num. 17, na kterou milostiva vrchnost naklad dala, ona pozOstAvala nnuze jen ze dfeva, napotom kdyf k
vyucovani nenohodlna a mala hyla, milostiva vrchnost zdenou svet·
nici pfistavf.ti nechala. V kter~m roku a tase ona ~kola vznik
nebo po~atek svnj vzala, neni nam~tnika.
- 37 -
T1m se tedy vyu~ovati zapo~a1o a trva1o tak dlouho, ai kone~­
nfi 1817 za nepohodlnou s~ posoudila a tedy ml~dei op~t do numera 15, do onA svAtnice, v kter~i af podnes u~ena jest, pte~
stAhovAna byla, u~itel v~ak toho ~asu Front. StanAk, je~tA
3 roky v star~ onA ~kole sv~ obydli mAl a toliko k vyu~ov6ni
mladeze sem dochaze1. Jeho nastupce Josef Lunzar, tei take
je~tA p~l roku v stare ~ko1e ptebtval, af kone~nA i k onomu
obydli btti nemohla, ponAvadi na vlhkem mistA st~la a v zticeni nti~la, . na~ei se vykazala i u~itelovi v tomto domu v nAmi
se mlade! u~ila, sv~tnice za obydli, kdezto ai podnes pfebjva a mladei vyu~uje. Prvni, kdo vyu.Xoval deti na sopotske skole, byl jmenem Dobrovolnj a byl krej~fm. Druhj skute~nj u~i­
tel byl Franti~ek Toul. Tento u~itel zde vyu~oval 12 rokO af
do roku 1772 ,, kdy by 1 pte lozen do Loseni ce. Po Fr,;n t. Toulovi
nastoupil za Akolniho u~itele, Frnnt. Van6k, ktert prj m61
velikou zbehlost v u~eni liternim a hudebnim. Tento Frnnt. VanAk vyu~oval V Sopotech celjch 36 rok6. Pon~vadz, ale ztrati1
sluch, muse1 ufeni zanechat a byl ustanoven kostelnikem v sopotskem chr6mu a toto misto zastAval je~t~ 4 roky. 18. dubna
1802 zemfel. Dal~im ufitelem po Fr. Va~kovi by! Fr. Kyse1o,
ktery ustanoven v roce 1798 od hrab0te Frant. z Dietrichsteina.
Tento zde p6sobil 14 rok6, jak uvadi Pavlus:"Skrze sv6 rfi~i­
nAni a ~etrnost n~jak6 hospodafstvf si zavedl. "SAm se vzdal
v roce 1812 vyui!ov~ni~t Jeho n~stupcem byl Jakub St<tnPk, ten
vyu~oval 8 rokO, ai do 16. btezna 1820, kdy zemfe1. Po jeho
smrti obdrie1 upr~zdnAn6 misto, Josef Lunzar, dne 5. ~v~tna
1820. /Pozn~mka pisat~ld K.V. Jan~tka: U~ite1 Lunzar m~l
4 dcery. Dee ru Tere zii si vzul za m~mze lk u rnt"1j p radede cek Franti?:ek Jan~cek, druhou Marii si vzal prad~dec.ka hratr Josef.
Tfeti dceru ucite1 Pavlus a i!tvrtou dceru Hofman ze Sopot.
Vojtech· Pavlus byl zastupujicim ucitelem az do roku 1865.
18. kv~tna 1865 odpoledne ve tfi hodiny zesnul v P~nu u~itel
Josef Lunzar, u~itel na odpocinuti pfi zdej~i ~kole a dne
21. kvAtna 1865 pohtben. Tak pi~~ Vojtech Pavlus na str. 41
~kolni kroniky. Nato dostal roku 1865 VojtAch Pavlus oochva1.
dekret od c.k. mistodriite1stvi v Praze. Opis tohoto dekretu,
psancho nemecky je na str. 42.
- 38 Uvadi se v n~m toto: Panu Voj. Pavlusovi, uciteli v Sorotech,
Protoie jste ~kolni sluibu v Sopotech f~dn6 vykon~val a pfi vykonanem ~etreni svou zbehlost, svou horlivost a dobre chovimi,
k vseollecncmu uspokojeni projevil, proto se v~m udeluje ootvrzovaci dekr~t jako vyznamen~ni. UJ~luje se v~m v o~ekfivfini, fe
v nojpresn~j~im rln~ni pfodersnneho zrnsohu vyu~ovacfho a v~ech
,
~kolnich nafizeni q prislu~nou uctou a dobrovolnou poslusnosti
oproti ke svfm pfeds~avenfm a s~Sm kfes[anskSm zrOsobem fivota.
co vzoru ~kolni ml6defi a eel~ obce tohoto vyznamen6ni stanete
se
je~t~
hodn~jii.
Podepsan9 za mistodrfitele: Laf~nskf v.r.
Praha 8. ce rvna 1865.
Vojlech Pavlus mel jako u~itel pffjmy za §kolni vyufov~ni,
kte;~ se no~italy takto:
15,75
a/ Z pozemkO ~koly ve vtmere 2 jiter o vfnostu
b/ uroky z kapitAlu
· 2,62
0,35
c/
"
"
1/ Za ~kolni sluihu a chr~movou hudbu od z~duii
1,59
2/ Od patrona
8,40
3/ Obecni prisp~vky za 8 mer lita /PO 1 zl 30 krej/ 12,60
/za 1 2/3 miry je~mene /ro 1zl/ 1,57
a za 1 miru ovsa /po 45 krej /v penezich
-,88
4/ z norm61ni iko1niho fondu
9V
5/ z pokl1dny obce Sobi~ova, Sopot, Nove Vsi a
Martvartic v n~hr~de za novor~~ni gro§
6,30
6/ Obecni nfisn~vky, ktertmi byly povinny pfi~kolene
obce podle domovnich ~isel, jicht bylo 183, nepo~itaje domky jinov5rcd
3,53
417.41
7/ Skolni plat za rok 1865 od 224 d0ti
7,35
8/ Prijem u~itele varhanika: za §tolu
2, 14
b/ nf{jem za meini sluibu od z~du~i
1/2
3/4
1/2
1/4
~~~~------------------~~~~
Uhrn Di·ijmd:
Vjdaje
480,71 1/2
u~ite1ovy:
1/ Plat ucite1skeho pomocnika
2/ Za rist~ni d \ "OU tfid
120,25 60
Uhrn vydanf:
145,60 zl.
..... L
"'
• , ,,
··- ..... ~~-- ·-···- .
~<~~'?~:
D8M
~p.
7
v soBt:Nov:E -
majitelka Viktorie Ondrackova
Ve statku zilo nekolik generac:! Starych, byvala v nem
rychta, hospoda a obchod se sm:!senym zboz:!m
Foto - K. Janacek
ZPRAVY
000000000000
Casopis SKAUT - JUNAK SOB!NOV ~. 7. 8.
i~fi - fijen l995
vydavame dvojcislo 7. 8. a po:kud to bude
moz.n~, z :f'inn~nich a technickych d~vod~, budeme pokracovat
tak i d~le, v~dy za 2 m~sice. Na doporuceni vy~~ich organ~
pfebiraiiie vice zprav a clank~ z casopisu JUNAK- SKAUT, vydavan~ho v Fraze. Chceme vsek dale otiskovet clanky o d~ni neseho stfediske, historii obce Sobinove, ver~e, kresby aj.
Po
pr~zdninach
Sobinovske stredis·ko. JUNAKA
o prazdninach 1995
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
Prvnich 14- dn~ v cervenci t~bofilo v Junaekem domov~
23 skautek, sv~tlusek a vleet z Prehy - 60. stfedisko LUX
Preha 2. N~ko,lik nesich clen~ s nimi udr~ovalo styk a nevst~­
vovelo je v domov~.
Necheli jsme pfenocovat v chat~ z 10. ne T1. cervenec 15 clen~ z Prosece - stredisko Skutec. Sli nesim krejem putakem.
Ze 13. ne 14. cervenec prespe~o v chat~ 26 skeut~ ze Semil,
ktefi sm~fovali ne Moravu, sm~r Dafko, ~a~r. 13. 7. je u rybnike iteky zeehytUa pr~tr~ mracen. Pomohli j.sme jim s ususe nim obleceni, uvarili caj a mohl.i se v domov~ umyt a adpoci nout.
Od 2t. srpne do' 28. srpne pcy.byl v domov~ 20 ~lennY odd:!l
~luty kv:!tek - Dane Boska z Troubska u Brna. Zase n~ktera vl~ata a sv~tlu8ky je navst. ~vovaly.
N~ko,lik stars:!ch ~lenu u~:!valo 4' stany a prespavalo v nich ne
katastru Sob:!nova.
Od 24. cervna 1991 do 28. cervence 1995 jsme v Junackem
do1no·v~ hastili
8 2 6 s:kautu a skautek z ruznycn m~st. a mist
republiky. V chat~ v roc:e 1995 prespalo 41.
Chata je uzivana hlavn~ pro stoln:( tenis.
V posledn:C tyden ~ervna jsme poho,stili 17 . d~t:C ze skolky. Pri
opekan:C vurtu j;im hrala na kytaru sestra - u~itelka Vladena
~:Chova.
.
No,va m:Cstnost v pr:Cstavb~ se velmi osvedcila pro vedouc:C od d:Clu, ltter:C k nam prij.:C~d~j:C. Mo:hou zde konat pr:Cpravy a plany pro cinnost svych sv~rencu.
Kontrola z Okresn:! hygienicke stanice prob~hla zdarne. Byla
vykonana dne 13. 7. 1995 za pobytu det:! z Prahy 2.
v patek
a sobotu a. a 9. zar:( melo 8 stars:Cch skeutu a
skautek z Pohledu skautske zasedan:C. Prosli i i nasim katastrem a obdivovali krasu pr:Crod'y. Radi by zde nalezli taboriste, aspo~ na tri letn:C obdob:C.
PLANUJEME'
---------V so bo·tu 23. zar:! 199 5, v 8, 07 chceme jet vlakem do Chotebore na skautskou vystavu. Navrat autobusem v 11,17. fuenum budou rozdany prihlasky. Jizdne a vstupne bude hrazeno!
~ASOPIS
VYDAVAM PRO
POT~EBY ST~DISKA
000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000
.
·.
... l
•:
..
.
.
. . • ._0
' · .:·
.· .
•'
.·
~
,·· . .
Z CIHHOSTI ODDILU ··•. ...; Sl((fUTSKY DOMOV
· snlEDISI<ff DOUBRAVKfi
SVOJSiKOVfi UL. ·
.
.
. ( U STfiDIOHU)
,.
!•
,,
n
,,
.I
u TREeH
FOT'O
0
BUKU
TIT
~Nf DBL
MALOCIITN
j ANA~
i ,
M KRIZI, KLUCI. TO, CO DNESKA
HRAJU, SE NEDA NAZVAT J3ASEBALLEM ANI VE SNU. PRO MUZSTVO
JS
NEPOUZITELNY.
NERAD BYCH ~E OBTEZOVAL.
KDYBY SE NASLA PARTA
DOBRYCH KAMOSU,
ASI BYCH SE Z TOHO
BRlY DOSTAL.