Přehled olympských a dalších bohů Řecké jméno Latinské jméno

Přehled olympských a dalších bohů
Řecké jméno
Latinské jméno
Oblast působnosti
Symbol
Manžel/ka:
Zeus
Často má různé
epitety jako např.
Jupiter
Po svržení Krona se
stal vládcem bohů,
ačkoliv si rozdělil
vládu nad světem se
svými mladšími
bratry (Hádes dostal
podsvětí, Poseidon
oblohu a Zeus
oblohu, země patřila
všem).
Zeus se při
svých
milostných
dobrodružstvích
proměňoval v
různá zvířata
(např. v býka při
únosu Europy, v
orla při únosu
Ganiméda etc.)
Právě orel je
však hlavním
posvátným
zvířetem Dia.
Říká se, že
Omfalos (pupek
světa) v Delfách
byl nalezen tak,
že Zeus vyslal
dva orly proti
sobě (jednoho ze
západu a
druhého z
východu).
Omfalos pak
označuje místo,
kde se setkali.
Héra (Junona)
Hádés
Pluto
Bůh podsvětí, země Někdy může být
zemřelých.
zobrazen s
trojhlavým psem
Kerberem
(strážcem
podsvětí), jindy
se svou přilbou
neviditelnosti
(kterou, stejně
jako Diův blesk
a Poseidónův
trojzubec,
vykovali
kyklópové za to,
že je propustil z
Tartaru, kam je
uvěznil Kronos).
Persefóné: dcera
bohyně úrody
Deméter. Její
druhé jméno,
mimo podsvětí, je
Koré.
Poseidón
Neptun
Bůh moře a koní.
Původně se dvořil
Néreovně Thetidě,
ale protože ta
měla porodit syna,
Kůň (říká se, že
když se
Poseidón
narodil, Kronos
Ačkoliv Héra
představuje
protiklad sexuální
bohyně Afrodíty,
její manžel jí dává
neustále důvod k
žárlivosti.
Afrodíté
Venuše
(V překladu „z
pěny zrozená“,
neboť se zrodila z
mořské pěny a
semene z Úranova
údu, který hodil
do moře Kronos,
když otce
vykastroval).
Láska
Arés
Válka
Arés si libuje v
násilí, aniž by se
staral o to, na čí
straně je právo. Jeho
pravým opakem je
Athéna, která je
rovněž bohyní
války, ale protože je
současně i bohyní
moudrosti,
představuje spíše
Mars
jej nepozřel,
neboť jej Rheia
ukryla mezi
koně). Lze jej
také poznat
podle jeho
trojzubce. Někdy
mívá na
vyobrazeních
rybí ocas.
jenž měl předčít
svého otce,
Poseidón jí
nechal, aby si
vzala smrtelníka –
krále Pélea. Sám
si vzal jinou z
Néreoven, bohyni
Amfitrité. Ta
porodila
Poseidónovi tři
děti: Tritóna,
Rhodu a
Benthesikymu.
Holubice a
vrabci
Jelikož je bohyní
sexuální touhy
(někdy je jejím
symbolem zlatý
pás, kterým
vyvolává vášeň u
lidí i bohů), často
střídá partnery.
Její největší
životní láskou byl
Adónis, jehož
však zabil na lovu
divoký kanec.
Afrodíté nemohla
svého miláčka
zachránit, ale
alespoň způsobila,
že z jeho krve
vyrostl první květ
Sasanky. Podle
dalšího z mýtů je
jejím manželem
Héfaistos, jehož
však kdysi
podvedla s Áreem.
válečnou strategii a
věci s ní spojené.
Proto také při střetu
s horkokrevným
Areem zvítězila.
Analogii mýtu
můžeme vidět ve
vztahu Atén k válce.
Atéňané válku
nemilovali a
pouštěli se do ní jen
tehdy, když to bylo
opravdu nutné, jako
např. při obraně
vlasti. S postavou
Area je spojen i
Aeropag (Aeros
pagos = „pahorek
Areův“, podle R.
Gravese „pahorek
smiřující bohyně“,
je-li tedy areia
přídomek Athénin,
jak tento badatel
soudí), kde proběhl
soud s Areem, kdy
jej ostatní bohové
soudili za vraždu
Poseidónova syna
Halirrhotiema.
Artemis
Diana
Lov
Asklépios
Aeusculapius
Lékařství
Athéné
Minerva
Moudrost, vědění,
válka (viz Arés)
Posvátným
zvířetem je laň.
Artemis je
panenskou bohyní.
Sova
Athéna je stejně
jako Artemis
panenskou bohyní,
byť se o ni
ucházela řada
bohů. Atéňané
však spojovali
neporazitelnost
svého města s
panenstvím své
bohyně a tudíž
(podle Gravesa)
odstranili z mýtů
veškerou látku,
která by jej
popírala, byť se
dochoval mýtus o
tom, jak se
Héfaistos pokusil
Athénu znásilnit
(což se však
nakonec nestalo).
Déméter
Ceres
Bohyně úrody a
zemědělství
Dcera Kora
Dionýsos
Bacchus
Víno a veselí
Na jeho cestách
jej doprovází
bacchantky.
Érós
Cupido
Bůh lásky
Persefoné
Proserpina
Bohyně podsvětí
R. Graves
překládá jméno z
řeckého fero
afonos „ta, jež
přináší záhubu“.
Dle Gravese
jméno znamená
„děsná“.
Hélios
Sol
Bůh slunce
Zobrazován ve
slunečním
kočáru.
Héfaistos
Vulcanus
Bůh kovář
Poznáte jej podle
toho, že je
zobrazován jako
ošklivý a
chromý. Héra jej
totiž po porodu
schodila z
Olympu, aby se
jí nikdo nesmál,
že porodila tak
ošklivé dítě. Ale
když později
zjistila, jak
zručný je
Héfaistos kovář,
pozvala jej zpět.
Přesto se
Héfaistos
zdržuje raději ve
své dílně pod
Vesuv.
Afrodíté (Aby si
získala zpět přízeň
svého syna,
zařídila Héra jeho
sňatek s
Afrodítou, ale
nebylo to příliš
šťastné
manželství, neboť
Afrodíta Héfaista
podváděla s
Areem.)
Héra
Juno
Bohyně manželství
Páv
Zeus
Hermés
Mercurius
Bůh cestujících, ale Caduceus (hůl
i zlodějů, neboť
obtočená hady),
ukradl Appolónovi opánky s křídly.
jeho skot. Dále je
poslem bohů (jeho
služeb využívá jak
Zeus, tak i Hádes,
který jej někdy
posílá pro duše
mrtvých). V dobé
hellénismu byl
stotožněn s bohem
Thovtem
(egyptským bohem
vědění) a stal se z
něj Hermes
Trismegistos
(mytologický
zakladatel
hermetických, tj.
tajných, okultních
věd, jako byla např.
kabala, alchymie
etc.).
Hestia
Vesta
Bohyně domácího
krbu.
Hypnos
Somnus
Bůh spánku.
Kronos
Saturnus
Titán, otec
olympských bohů.
Nyx
Nox
Bohyně noci
Rhea
Cybela
Titánka, matka
olympských bohů.
Pasithea
Zobrazován se
Rheia
srpem, kterým
vykastroval
svého otce
Urana. Někdy je
zaměňován za
boha času
Chrona (pak je
zobrazen jako
stařec s
přesýpacími
hodinami).
Je jí zasvěcen
dub.
Manžel Kronos.
Použitá literatura:
GRAVES, Robert. Řecké mýty a legendy. 1. vydání. Z anglického originálu "The Greek Myths"
vydaného nakladatelstvím Penguin Books přeložil HANUŠ Jiří. Obálku navrhl LUKŠAN Pavel.
Odpovědná redaktorka MIROŠOVSKÁ Zuzana. Praha: Levné knihy, 2004, 738 s. ISBN 80-7309153-4.
Mytologie: mýty, pověsti a legendy (kapitola Řecká a římská mytologie, str. 16-209, editor Alena
Peisertová, první vydání, Praha 2006, ISBN: 80-7321-184-X