Stáhnout

CESTA ZA SOPKAMI
CESTA ZA SOPKAMI
GRAN CANARIA - LANZAROTE - FUERTEVENTURA - TENERIFE
17.-24.3.2014
Andrea Pujmanová
Barbora Jandová
Dana Raková
OBSAH
Adam Šustek
Dan Merta
KŘrolínŘ Dvo áková
Tomáš Zavoral
KŘmŠlŘ VŘníčková
*Ivan Hruška (fotograf)
Jan Stolín
Zem zŘslířená moderní ŘrchŠtektu e
O prošektu „ArchŠtekturŘ mŠmo centrŘ”
Kanárské ostrovy
Gran Canaria
07
11
12
17
LŘnzŘrote
César Manrique
Um ní ve ve ešném prostoru I.
35
40
48
Fuerteventura
56
Tenerife
AmP ArquŠtectos
Rozhovor s FŠlŠpem Artengo RufŠno
Fernando Menis
Um ní ve ve ešném prostoru II.
68
78
82
98
110
KANÁRSKÉ OSTROVY
ZEM ZASLÍBENÁ MODERNÍ ARCHITEKTU E
„Tyčící se sopky, prehŠstorŠcká nŘlezŠ t , sv í řorové lesy, m síční krŘšŠnŘ,
vyší ďky nŘ velřloudech Ř míle písečných dun šŘko nŘ SŘhŘ e.“
Lonely planet
„DŘleko, Ř p Štom tŘk řlízko. NŘ půl cesty do JŠ ní AmerŠky, nedŘleko ŘfrŠckých
ř ehů. Ráš turŠsmu v kŘ dém ročním ořdoří. VynŠkŘšící surfŘ ské spoty, lávová
mŘterŠe, vst ícnost, vynŠkŘšící lŘnzŘrotskávínŘ. Rozdílnost kŘ dého ze sedmŠ
ostrovů. PŠko del TeŠde, nešvy í horŘ pŘn lskŘ. Čty Š národní pŘrky s řohŘtou
flórou.“
kŘnárský ŘrchŠtektonŠcký guru CésŘr MŘnrŠques
SŘntŘ Cruz de TenerŠfe
PlŘzŘ de EspŘnŘ - Herzog de Meuron
„A tŘm řudete ořševovŘt součŘsnou ŘrchŠtekturu?“ (TŘk) zn lŘ neščŘst š í otázkŘ
p Š p íprŘv nŘ í studentské expedŠce nŘ tyto sopečné ostrovy.
07
V roce 2008 uspo ádŘlŘ GŘlerŠe JŘroslŘvŘFrŘgnerŘ výstŘvu v Česku tehdy
neznámému ŘrchŠtektonŠckému studŠu AMPArquŠtectos (v té doř šŠ ŘtelŠér opustŠl
šeden ze t í zŘklŘdŘtelů FernŘndo MenŠs, který se vydŘl vlŘstní cestou). Bylo to
zševení pro českou ŘrchŠtektonŠckou ořec, neřoť „KŘnárky“ šsme m lŠ zŘfŠxovŘné
p edev ím v rámcŠ řrŘzŠlského fotřŘlu. A nŘšednou mŠst Š řetonu zrození ve znŘmení vulkánu… TŘk se šmenovŘlŘ Š šešŠch výstŘvŘ p ŠprŘvená pro p ední řerlínskou
gŘlerŠŠ Aedes, která následn doputovŘlŘ do PrŘhy. Byl to velmŠ mrŘzŠvý zŘčátek
zŠmy, Řle ŘrchŠtektŠ um lŠ gŘlerŠŠ rozeh át nŘ teplotu tekoucí lávy, še še mŘterŠí
t chto p ekrásných ostrovů. ArchŠtektŠ FelŠpe Artengo Ř José PŘstrŘnŘ, kte í
řylŠ dŘl ímŠ zŘklŘdŘtelŠ studŠŘ AMP ArquŠtectos, šsou známí svým zprŘcováním
prošektů p ímo „nŘ míru“ lokŘlŠt Ř zŘšímŘvým vyu Štím šešŠch ořlířených mŘterŠálů
šŘko řeton, kámen Ř d evo, které nechávŘší uzrát čŘsem. V šešŠch řetonových
skulpturách nŘlezneme odkŘz nŘ dílo Le CorřusŠerŘ Š řrutŘlŠsmus edesátých let.
NeexŠstuše zde ádný kompromŠs, šŘk řylo vŠd t nŘ nedokončeném ŘrcheologŠckém
muzeu v ZonzŘmŘs, kongresovém centru MŘgmŘ čŠ v práv dokončovŘném roz í ení
řotŘnŠcké zŘhrŘdy LŘ OrotŘvŘ. Bohu el José PŘstrŘnŘ p ed n kolŠkŘ lety zem el,
tŘk e ŘtelŠér nyní vede ze zŘklŘdŘtelů pouze FelŠpeArtengo. ArchŠtektŠ opŘkovŘn
n kolŠkrát nŘv tívŠlŠ PrŘhu, Řle nám se podŘ Šlo Ř nyní nŘplánovŘt cestu Ř vyrŘzŠt
ořševovŘt dŠŘlog součŘsné pŘn lské ŘrchŠtektury s krásnou Ř dŠvokou krŘšŠnou
KŘnárských ostrovů.
SŘmoz ešm , „turŠsmus“ še v součŘsnostŠ nŘ KŘnárských ostrovech tím hlŘvním
hyřŘtelem. P Šná í „fŠnŘnční udr Štelnost“ ŠvotŘ pro ořyvŘtele, rozvíší ŠnfrŘstrukturu v rámcŠ sv tové glořŘlŠzŘce Ř mo ná udr uše Š rozumné ceny pro nášezdníky.
TŘk šŘko po celém sv t v Řk vytvá í onu „krásnou“ glořální relŘxŘční Řtmosféru
Ř zŘ ezává se stále více vnŠtrozemí. Ale to u še řohu el v c nem nná nŘ celé
modré plŘnet .KŘnárské ostrovy v Řk šsou určŠtou lŘřorŘto í pro „výzkum“ různých
p ístupů k této sv tové glořální turŠstŠce.
NŘ e cestování řylo krátké, ŘsŠ podořné tomu, šŘké podnŠkŘl tento týden český
letec JŠ í Prů Ř, který fotogrŘfovŘl KŘnárské ostrovy v rámcŠ svého leto ního
duřnového dvoutýdenního p eletu p es evropské ostrovy. Bylo krátké, Řle hutné.
O to více se zá Štek dostává pod ků Š, ukládá se pro řudoucnost šŘko ŠnŠcŠŘční
potencŠál dŘl ích cest čŠ uvŘ ování o ŘrchŠtektu e v souvŠslostech.
StŘrt v řetonové d unglŠ hlŘvního m stŘ LŘs PŘlmŘs nŘ GrŘn CŘnŘrŠŠ řyl zvlá tní,
neřoť nŠkdo z nás neočekávŘl, e potkáme slŘmy, které v t Šnou známe pouze
z ořrázků z RŠŘ čŠ SŘo PŘulŘ. Plá e ořlepené typŠckýmŠ hotelovýmŠ komplexy, Řle
ořčŘs Š skv lá součŘsnost. O to více še stupňován zá Štek z návrŘtu do p írody
v podoř řukolŠckého vnŠtrozemí s krátery sopek, ú Řsných výhledů Ř dŠvoké
p írody. Jeden den Ř dost.
To nŘ LŘnzŘrote se u dá ŘsŠ strávŠt Š del í ořdoří. M síční krŘšŠnŘ, Řle
vy perkovŘná řílýmŠ domy čŠ stŘvenímŠ, še koloruší tuto lávovŠtou strukturu
díky „regulŘcŠ“, o které p esv dčŠl polŠtŠky Ř ŘsŠ Š Šr í ve ešnost nešslŘvn š í
lŘnzŘrotský rodák CésŘr MŘnrŠques. Zde teprve člov k pochopí slovo
„udr Štelnost“. BylŘ to krásná dořŘ let edesátých, kdy um lcŠ řylŠ schopnŠ še t
ovlŠvnŠt my lení společnostŠ. PrŘvdŘ, šeho sny Ř úsŠlí trvŘly n kolŠk desetŠletí
Ř p edev ím v osmdesátých letech, v doř ořrovského developerského řoomu,
p Šneslo své ovoce. Nevím, zdŘ řyl nomŠnován nŘ Nořelovu cenu, Řle určŠt řy
sŠ šŠ zŘslou Šl. MŘnrŠques zreŘlŠzovŘl n kolŠk velkých ŘrchŠtektonŠckých prošektů,
nŘ mnohŘ kruhových ořšezdech tŘké nŘrŘzíte nŘ šeho mořŠly čŠ stŘřŠly,
Řle nešdůle Št š ím šeho čŠnem še záchrŘnŘ pŘnenské envŠronmentální krásy
LŘnzŘrote. TrŘdŠční stylotvorné prvky – nŘřílené domy, zelen čŠ mod e nŘt ené
okenŠce Ř dve e - šsou p edepsány Š u součŘsných domů, tŘk e nemů e došít
k ádným excesům v rámcŠ tvůrčího pnutí ŘrchŠtektů čŠ prošektŘntů. A k tomu
šemná lŘnzŘrotská vínŘ pocházešící z lávové mŘterŠe. Ráš to nŘ zemŠ.
PŠco de TeŠde
09
O PROJEKTU „ArchŠtekturŘ mŠmo centrŘ“
FuerteventurŘ není po stránce ŘrchŠtektury nŘtolŠk zŘšímŘvá, Řle šeší p írodŘ še
op t p ekrásná. P Špomíná LŘnzŘrote, Řle še řŘrevn š í Ř tŘké ovlŠvn ná polohou
necelého stŘ kŠlometrů od AfrŠky, v roce 2009 řylŘ vyhlá enŘ P írodní rezervŘcí
UNESCO. Ješí scenérŠe šsou ú Řsné Ř p edev ím še to lokŘlŠtŘ vyu ívŘná sportovcŠ,
neřoť mo e zde nŘřízí ořrovské mno ství ŘktŠvŠt (surfŠng, potáp ní Řtd.). N kdy
še t eřŘ sŠ od ŘrchŠtektury odpočŠnout.
V médŠích oslovušících šŘk odřornou, tŘk lŘŠckou ve ešnost še význŘmná ŘrchŠtekturŘ neščŘst šŠ ŘsocŠovánŘ s velkýmŠ reŘlŠzŘcemŠ ve sv tových metropolích Ř ekonomŠcky sŠlných regŠonech. Pozornost še up enŘ p edev ím nŘ spektŘkulární dílŘ,
půsořící nešen svoší ŘrchŠtektonŠckou podstŘtou, Řle tŘké (Ř čŘsto hlŘvn ) svýmŠ
fyzŠckýmŠ Ř fŠnŘnčnímŠ rozm ry. S nŠmŠ šsou spošenŘ zprŘvŠdlŘ šménŘ velkých mezŠnárodních hv zd, hýčkŘných medŠálním sv tem. Tento zkreslený došem pŘk snŘdno
získávŘší Š studentŠ ŘrchŠtektury p Š lŠstování čŘsopŠsy čŠ řrouzdání nŘ Šnternetu.
VelmŠ důle Štým momentem řylo rozhodnutí ukončŠt ná trŠpnŘ TenerŠfe. Kdy šste
uřytovánŠ nedŘleko PlŘzŘ EspŘnŘ výcŘrského ŘtelŠéru Herzog Ě de Meuron, máte
pár mŠnut chůze k ŘudŠtorŠu od SŘntŠŘgŘ CŘlŘtrŘvy Ř p Š této procházce míšíte TEA
op t od Herzog Ě de Meuron, skvostnou rekonstrukcŠ Museo de lŘ NŘturŘlezŘ
y el Homřre, p Štom nŘrŘzíte nŘ vynŠkŘšící um ní ve ve ešném prostoru,
v průhledech zŘhlédnete dŘl í p íklŘdy skv lé ŘrchŠtektury, šŘko še nŘp . řudovŘ
KŘnárského pŘrlŘmentu od AMP ArquŠtectos neřo nové výstŘvŠ t Ř Řutořusový
termŠnál, zdá se vám, e šste p ŠcestovŘlŠ do ŘrchŠtektonŠckého ráše. Nechápete,
e SŘntŘ Cruz má pouze necelých 200 000 ořyvŘtel, Ř Škdy še sŘmoz ešm
správním centrem v t í metropolŠtní ořlŘstŠ s lŘ LŘgunou, nŠc to nem ní nŘ tom,
e nŘ kŘ dém rohu potkáváte p íklŘdy promy leného urřŘnŠstŠckého konceptu
m stŘ, otev enost pro dŠŘlog hŠstorŠckého zástŘvřy se součŘsnýmŠ ŘrchŠtektonŠckýmŠ Ř um leckýmŠ ŠntervencemŠ. Není vůřec t eřŘ dŠskutovŘt o kvŘlŠt ve ešných
stŘveř, šŘko šsou koly, pŘrky, d tská h Š t , ve ešné prostory, sportovŠ t
čŠ letŠ t . Auto Š t chto ŘrchŠtektur řylŠ vyřránŠ nŘ záklŘd sout íŘ rovn provedení še vysoce kvŘlŠtní. PŘk mů ete nŘv tívŠt dŘl í Škonu od AMP ArquŠtectos –
- ŘtletŠcký stŘdŠon, který še ochrŘňován SnowmŘnem od českého um lce JŠ ího
George Dokoupila.
A jste doma…
Dan Merta
edŠtel GŘlerŠe JŘroslŘvŘ FrŘgnerŘ
V reálném sv t Řle exŠstuše Šroká kálŘ stŘveř Ř šŠných ořšektů různého
zŘm ení, še vznŠkŘšící v podstŘtn skromn š ích podmínkách, Ř p esto, čŠ práv
proto nepostrádŘší sílu Ř půsořŠvost. ČŘsto šsou zŘsŘzeny do perŠferních lokŘlŠt
neřo do čŠst p írodních souvŠslostí. NŘ své okolí proto reŘguší řezprost edn šŠ
ne šešŠch slovutn š í Ř okázŘleš í prot š ky. Je mo no še číst mnohem snŘdn šŠ
Ř získávŘt z nŠch z etelná poučení Ř ŠnspŠrŘcŠ. JešŠch tvůrcŠ čŘsto nep ŠtŘhuší zášem
medŠí, Ř o to více sŠ zŘslou í pov Šmnutí Ř prostoru pro prezentŘcŠ vlŘstních
názorů.
Prošekt „Budování pŘrtnerství Ř rozvoš spolupráce v ořlŘstŠ ŘrchŠtektury mŠmo
trŘdŠční centrŘ“ se snŘ í tuto sŠtuŘcŠ ŘnŘlyzovŘt Ř nŘprŘvŠt. NŘ tomto prošektu
spoluprŘcuše FŘkultŘ um ní Ř ŘrchŠtektury TechnŠcké unŠverzŠty v LŠřercŠ s dŘl ímŠ
prošektovýmŠ pŘrtnery – ořčŘnským sdru ením ArchŠtecturŘ, společností SPEV
Ř ŘrchŠtektonŠckýmŠ kŘncelá emŠ KŘmŠl MrvŘ Ř Knesl+Kynčl.
Prošekt še spolufŠnŘncován Evropským socŠálním fondem Ř státním rozpočtem
České repuřlŠky.
SŘntŘ Cruz de TenerŠfe
Auditorio - Santiago Calatrava
JŠ í Suchomel
profesor FŘkulty um ní Ř ŘrchŠtektury TechnŠcké unŠverzŠty v LŠřercŠ
11
LANZAROTE
PlŘyŘ BlŘncŘ
Corralejo
LA PALMA
TENERIFE
FUERTEVENTURA
SŘntŘ Cruz
Las Palmas
Morro Jable
LA GOMERA
GRAN CANARIA
EL HIERRO
ArrecŠfe
KANÁRSKÉ OSTROVY
HLAVNÍ M STO
ROZLOHA
OBYVATELSTVO
st ídŘv SŘntŘ Cruz de TenerŠfe Ř LŘs PŘlmŘs de GrŘn CŘnŘrŠŘ
7 447 km2 (1,5 % rozlohy pŘn lskŘ)
2 118 519 (4,5 % ořyvŘtel pŘn lskŘ)
KŘnárské ostrovy šsou Řutonomním společenstvím pŘn lskŘ, skládŘší se ze sedmŠ
hlŘvních ostrovů Ř n kolŠkŘ men ích. Od poř e í MŘrokŘ šsou vzdáleny pouhých
100 km. V echny šsou sopečného původu Ř spolu s KŘpverdŘmŠ, MŘdeŠrou Ř Azory
nále í do geogrŘfŠcké ořlŘstŠ MŘkŘronézŠe. KŘ dý z ostrovů še šedŠnečný Ř má svůš
vlŘstní osořŠtý chŘrŘkter.
PůvodnímŠ ořyvŘtelŠ řylŠ p ed vpádem pŘn lů v 15. století GŘučové. EkonomŠkŘ
KŘnárských ostrovů še zŘlo enŘ p edev ím nŘ turŠstŠckém ruchu (ostrovy
nŘv t vuše 10 mŠlŠonů turŠstů ročn ), p stuší se zde tŘké řŘnány, vŠnná révŘ
a tabák.
13
LANZAROTE
LA PALMA
LA GOMERA
EL HIERRO
TENERIFE
Las Palmas
FUERTEVENTURA
GRAN CANARIA
GRAN CANARIA
ROZLOHA
OBYVATELSTVO (2008)
PŠco de LŘs NŠeves
1560 km²
789 908
1949 m n. m.
17
CASTILLO DE LA LUZ
MUSEUM
2013
NIETO SOBEJANO
ARQUITECTOS
Las Palmas
Gran Canaria
CŘstŠllo de LŘ Luz še nešen pro m sto LŘs PŘlmŘs šednou z nešvýznŘmn š ích
stŘveř ŘrchŠtektonŠckého d dŠctví, Řle tŘké sv dectvím hŠstorŠe souostroví.
NŘ šeho míst se v 15. století usídlŠlo kŘstŠlské námo nŠctvo. Bylo zde zŘlo eno
první opevn ní Ř defenzŠvní role zůstŘlŘ hrŘdu Ř do 19. století. V průř hu čŘsu
se v Řk význŘmn m nŠlo šeho vyu Ští Ř stešn tŘk Š řezprost ední okolí: stŘrořylá
pevnost nŘ poř e í, která původn řylŘ p Š p ílŠvu ořklopenŘ vodou, dnes stoší
mezŠ řudovŘmŠ u p ístŘvu Puerto de lŘ Luz Ř celé m sto se rozprostírá Ř nŘ
poloostrov La Isleta.
Koncem 15. století řylŘ postŘvenŘ mŘlá v , nešstŘr í část hrŘdu. Jeho půdorys
řyl pozd šŠ roz í en Ř pozm n n do tvŘru čtverce. I p es řoše v 16. století sŠ
stŘvřŘ z velké částŠ zŘchovávŘlŘ svůš původní vzhled Ř do 19. století, poté šŠ
šen chátrŘlŘ Ř teprve v roce 1969 řylŘ restŘurovánŘ.
HŠstorŠe pevnostŠ de lŘ Luz určovŘlŘ rámec celé rehŘřŠlŠtŘce. Cílem řylo ořnovení
původního rázu stŘvřy Ř odstrŘn ní nŘdřytečných prvků, še původn neřyly šeší
součástí. V průř hu p tŠ století se v tomto prostoru vrstvŠly různé mŘterŠály,
odpŘdky Ř pínŘ. V e řylo díky plánovŘné rekonstrukcŠ postupn odstrŘn no
Ř pročŠ t no. K ořnov řyly pou Šty řetonové desky odlŠ ušící se od původních
mŘterŠálů. Druhým význŘmným stŘveřním mŘterŠálem se stŘly cortenové pláty,
u Šté šŘk nŘ oplocení celého Řreálu, tŘk Š nŘ nešrůzn š í funkční částŠ stŘvřy
(rŘmpy, schody, ŠnformŘční cedule čŠ drořné p íst e ky). ZŘšímŘvých efektů řylo
docíleno rozmŘnŠtýmŠ otvory, kterýmŠ mů e dovnŠt pevnostŠ pronŠkŘt sv tlo. Byl
ořnoven Š p íkop.
Součástí celého Řreálu še tŘké ŠnformŘční centrum s hlŘvním vstupem, vystŘv ným
ze stešných mŘterŠálů, šŘké řyly pou Šty p Š revŠtŘlŠzŘcŠ tvrze. Je drořnou, lŠneární
stŘvřou, která splývá s okolím Ř doplňuše celý Řreál. BudovŘ hrŘdu dnes slou í
šŘko muzeum.
19
P ÍSTUPOVÁ CESTA
V PLAVECKÉM KLUBU
2011
LAB FOR PLANNING Ě
ARCHITECTURE (LPA)
Las Palmas
Gran Canaria
PlŘvecký kluř JulŠo NŘvŘrro se nŘchází v promŠnentní čtvrtŠ LŘs PŘlmŘs,
kde domŠnuše zeleň Ř pŘrky. Prošekt še rekonstrukcí p í spošnŠce mezŠ dv mŘ
stávŘšícímŠ ve ešnýmŠ řŘzény. Toto propošení še tvo eno systémem rŘmp
p Šzpůsořených pot eřám osoř se zdrŘvotním postŠ ením Ř sní enou pohyřlŠvostí.
Zmín né Řspekty společn s ŠntegrŘcí stávŘšící zelen řyly zásŘdnímŠ prvky celého
návrhu.
Výsledkem še souvŠslá topogrŘfŠe trošúhelníkových ploch, které různ reŘguší
nŘ okolní řudovy Ř p írodu. Více ne 60 % u Štých mŘterŠálů še vodopropustných,
kŘmeny spolu se zelenýmŠ plochŘmŠ zŘšŠ ťuší odvodňování.
21
V
WOERMANN
A NÁM STÍ
2002-05
ABALOS Ě HERREROS
Las Palmas
Gran Canaria
Istmo ( pŘn lsky íše) še zŘšímŘvou částí m stŘ LŘs PŘlmŘs. Spošuše zŘstŘv nou
ořlŘst s neořydleným poloostrovem LŘ IsletŘ. Ješí umíst ní mezŠ p ístŘvem
Ř plá í, turŠsmus Ř komerční ŘktŠvŠty ší dodávŘší šedŠnečný chŘrŘkter k Š ovŘtky.
Oř vý kové řudovy Š nám stí, še šsou součástí prošektu, šsou Ř geometrŠcky
rozlo eny od severu k šŠhu podél hlŘvní ulŠce. V se lŠneárn vyvy uše nŘd okolní
stŘvřy. Rozehrává řŘrevnou hru díky zeleným Ř lutým oknům, která odrá í
sluneční svŠt do okolí. EgocentrŠcky zŘstŠňuše druhou řudovu prošektu, nŘcházešící se nŘ opŘčné strŘn mŘlého nám stí. Oř stŘvřy mŘší domŠnŘntní horŠzontální
prvky nŘ fŘsádách Ř řudovy optŠcky zmen uší. Nám stí še šednoduché, nŘ šedné
strŘn odd luše ru nou sŠlnŠcŠ od stŘré klŠdné částŠ m stŘ pŘlmový háš.
Ocenění:
Mies van der Rohe Award, nominace (2007)
23
GRAN CANARIA
GrŘn CŘnŘrŠŘ še t etím nešv t ím ostrovem KŘnárských ostrovů. OřyvŘtelé sídlí
p evá n v šeho severní částŠ, kde se tŘké nŘchází hlŘvní m sto LŘs PŘlmŘs.
TŘk šŘko kŘ dý z ostrovů má Š tento šedŠnečnou fŘunu Ř floru. VnŠtrozemí še
hornŘté s nešvy ím vrcholem PŠco de LŘs NŠeves (1949 m n. m.). NešvyhledávŘn š í
vyhlídkou še Cruz de TešedŘ (1463 m n. m.), odkud se nŘřízí nádherné pŘnorŘmŘ
skŘlních formŘcí. TypŠckým Ř hošn nŘv t vovŘným místem vnŠtrozemí še poutní
m stečko Teror s nŘřílenýmŠ domy Ř hezkýmŠ řŘlkony. JŠh ostrovŘ p ekvŘpŠv
p Špomíná SŘhŘru, písečné duny chrán né p írodní rezervŘce DunŘs de MŘspŘlomŘs
se rozkládŘší nŘ rozloze 250 hektŘrů Ř dosŘhuší vý ky Ř 30 metrů.
Teror
25
vnŠtrozemí GrŘn CŘnŘrŠŘ
EL LASSO
KOMUNITNÍ CENTRUM
2011
ROMERA Y RUIZ
ARQUITECTOS
Las Palmas
Gran Canaria
KomunŠtní centrum El LŘsso se nŘchází v zŘnedřŘné čtvrtŠ nŘ šŠ ní perŠferŠŠ
LŘs PŘlmŘs. HmotŘ stŘvřy še částečn zŘ íznutŘ do svŘhu, který šŠ zároveň
zpevňuše. P Š pohledu z ulŠce půsoří šŘko šednopodlŘ ní stŘvřŘ, Řle čelem k mo Š še
vy í o dŘl í pŘtro. Nedílnou součástí komunŠtního centrŘ še Š velká p Šlehlá zŘhrŘdŘ, še še důle Štým místem pro setkávání Ř pro dŘl í ŘktŠvŠty spšŘté se zdeš í
komunŠtou. Zám rem ŘrchŠtektů řylo vytvo Št místo komunŠkušící s krŘšŠnou
Ř nedŘlekým mo em.
StŘveřním prost edkem celé řudovy še pohledový řeton. Zvlá tním prvkem šsou
řetonové slunolŘmy, které nŘ šedné strŘn ořšektu mŘší lutou řŘrvu, nŘ druhé
strŘn šŠm řyl zčástŠ ponechán povrch pohledového řetonu. P Š řočním pohledu
z ulŠce p esto fŘsádŘ zá í duhovýmŠ řŘrvŘmŠ. Prom ňuše se, vytvá í kulŠsu, hrŘše.
Funkční řetonové sloupy rozehrávŘší hru sv tlŘ Ř stínu, odd luší vnŠt ní
Ř venkovní prostory Ř zmírňuší severní vítr vŘnoucí od oceánu. InterŠér še šednoduchý s velkýmŠ místnostmŠ Ř okny.
StŘvřŘ še men í, Řle pln vyhovuše pot eřám místních ořyvŘtel.
Ocenění:
World Architecture Festival (2011)
29
ŠKOLA
Tajeda
Gran Canaria
31
VÝUKOVÉ ST EDISKO
Las Palmas
Gran Canaria
33
PlŘyŘ BlŘncŘ
ArrecŠfe
LANZAROTE
LA PALMA
LA GOMERA
FUERTEVENTURA
TENERIFE
GRAN CANARIA
EL HIERRO
LANZAROTE
ROZLOHA
OBYVATELSTVO (2008)
ZALIDN NÍ
PeñŘs del ChŘche
845,94 km²
139 506
165 obyv./km²
670 m. n. m.
35
LANZAROTE
Nešsevern š í z v t ích ostrovů še chŘrŘkterŠstŠcký zřŘrvením krŘšŠny. Ostrov tvo í
p evá n vyprŘhlé plán červenohn dého písku mŘgmŘtŠckého původu. P esto e se
nŘ ostrov nŘchází spoustŘ sopek, krŘšŠnŘ není tŘk hornŘtá Ř šedŠnou výrŘzn š í
k Švku nŘ horŠzontu tvo í Národní pŘrk TŠmŘnfŘyŘ. ChŘrŘkter ostrovŘ tŘké
ovlŠvňuše fŘkt, e místní ekonomŠkŘ není závŠslá nŘ turŠstŠckém ruchu Ř hlŘvní
fŠnŘnční p íšem plyne z průmyslu. Ve vnŠtrozemí ostrovŘ se hošn vyskytuše
vyv elá lávŘ Ř lávový t rk Ř vyu ívá se k p stování vyhlá eného vínŘ - révy
vyrůstŘší z důlků ořestŘv ných zídkou z lávových kŘmenů. Víno zde díky sŠlnému
v tru roste pár centŠmetrů nŘd zemí. Tyto vŠnŠce, táhnoucí se po úpŘtích nízkých
svŘhů, dokresluší nezŘm nŠtelnou Řtmosféru celého ostrovŘ.
37
MIRADOR DEL RIO
1973
CÉSAR MANRIQUE
LŘnzŘrote
VyhlídkŘ v nešsevern š í částŠ ostrovŘ zde stálŘ u v roce 1989; tehdy slou ŠlŘ
šŘko vošenská d lová řŘterŠe pokrývŘšící ú Šnu RŠo. Pozd šŠ šŠ svým typŠckým
rukopŠsem p etvo Šl známý ŘrchŠtekt CésŘr MŘnrŠque nŘvrhl zde vyhlídku
s kŘvárnou. HlŘvním prostorem še kŘvárnŘ s pŘnorŘmŘtŠckýmŠ okny Ř čŠstým řílým
vnŠt ním prostorem. MonolŠtŠcké schodŠ t , které prochází t emŠ úrovn mŠ celé
stŘvřy, vytvá í svým orgŘnŠckým uspo ádáním ve skŘlním mŘsŠvu mno ství
zŘšímŘvých detŘŠlů. Venkovní prostor sestává hlŘvn ze skŘlních terŘs, Ř tŘk
sŠ vyhlídkŘ zŘchovŘlŘ svůš chŘrŘkter skryté pozorovŘtelny.
39
CÉSAR MANRIQUE
Mirador del Rio
TŘlentovŘný ŘrchŠtekt Ř um lec CésŘr MŘnrŠque pŘt Šl mezŠ renesŘnční Ř Šnovátorské osořnostŠ. NŘrodŠl se roku 1919 v ArrecŠfe, hlŘvním m st ostrovŘ LŘnzŘrote.
JŠ od d tství ŠnklŠnovŘl k um ní Ř ŘrchŠtektu e, které tŘké vystudovŘl. Svou
první výstŘvu reŘlŠzovŘl ve v ku dvŘcetŠ t í let. V 60. letech půsořŠl v USA
Ř díky t drému grŘntu od NelsonŘ RockefellerŘ m l mo nost prŘcovŘt Ř vystŘvovŘt v gŘlerŠŠ CŘtherŠne VŠvŠŘno v New Yorku. ChŘrŠsmŘ, nápŘdŠtý styl Ř ořrovský
tŘlent posunuly MŘnrŠquŘ k celé plešád slŘvných osořností z ořlŘstŠ um ní
Ř polŠtŠky (Andy WŘrhol, RŠtŘ HŘyworth, Helmut Kohl, BŘrřŘrŘ Rosse, Alfredo
KrŘus, FelŠpeGonzález Řd.), kterýmŠ se ŠnspŠrovŘl Ř od nŠch učŠl. I p es úsp ch,
kterého v AmerŠce dosáhl, se Řle nedokázŘl ŘdŘptovŘt nŘ ŘmerŠcký způsoř ŠvotŘ
41
Ř znovu zŘtou Šl po domov . MŘnrŠque se v roce 1968 vrátŠl nŘ LŘnzŘrote
Ř postupn zŘčŘl s šeho p estŘvřou.
půdorysem kdysŠ slou ŠlŘ šŘko řŘ tŘ protŠ pŠrátům, p eřývŘlŠ v ní vošácŠ Ř řyl
v ní usklŘdn n Š st elný prŘch Ř potrŘvŠny. Po stŘveřních úprŘvách podle návrhu
CésŘrŘMŘnrŠquŘ řylŘ v roce 1976 pevnost p em n nŘ nŘ Muzeum součŘsného um ní.
Pozd šŠ řylŘ roz í enŘ o p ístŘvřu, v ní še z ízenŘ restŘurŘce. KŘktusová
zŘhrŘdŘ, poslední dílo CésŘrŘ MŘnrŠquŘ, še vyřudovánŘ nŘ míst stŘrého kŘmenolomu. TŠsíce kŘktusů v zŘhrŘd pocházeší z KŘnárských ostrovů, MexŠkŘ,
Venezuely, MŘdŘgŘskŘru Ř IndŠe Ř nŘ černé lávové zemŠ půsoří šŘko Švé skulptury.
MŘsŠvní rozvoš turŠsmu v ořdoří 70.–80. let způsořŠl nŘru ení p írodních krás
Ř místní kultury tém nŘ v ech KŘnárských ostrovech. MŘnrŠques tímto vývošem
nesouhlŘsŠl, Ř tŘk lŘnzŘrotské vlád p edlo Šl prošekt elŠtního turŠsmu. Centrální
my lenkŘ konceptu řylŘ zŘlo enŘ nŘ zŘchování původnostŠ Ř šedŠnečnostŠ ostrovŘ
s mŘxŠmálním vyu Štím lokálních prvků Ř produktů. Ostrov m l získŘt stŘtus
p írodního muzeŘ, p edstŘvušícího dokonŘlý soulŘd člov kŘ s p írodou.
Kdy se MŘnrŠque v roce 1968 vrátŠl z New Yorku, postŘvŠl sŠ fŘntŘstŠcký
ořytný dům. NechŘl se ŠnspŠrovŘt sopečným původem ostrovŘ Ř vytvo Šl ŘrtefŘkt
z p tŠ vulkŘnŠckých řuřlŠn nŘ lávovém polŠ. Dům še rozd len do n kolŠkŘ podlŘ í - nŘvzášem propošených kŘmenných šeskyní, ve kterých šsou rozmíst ny pokoše.
KŘ dá místnost má svou specŠfŠckou Řtmosféru, še zvýrŘzňuše šeší řŘrevnost
Ř zŘ ízení. Součástí domu še tŘké ořrovská kŘktusová zŘhrŘdŘ, řŘzén Ř um le
vyřudovŘné šezírko. V ř eznu 1992dŘrovŘl MŘnrŠque dům ve ešnostŠ. ArchŠtekturŘ domu še výstŠ ným ořrŘzem tohoto genŠálního ŘrchŠtektŘ, p edstŘvuše Šdeální
souzn ní s p írodou. MŘnrŠque zŘhynul p Š doprŘvní nehod Ř šeho ořytný dům,
ve kterém Šl Ř tvo Šl, dnes slou í šŘko nŘdŘce FundŘcŠón CésŘr MŘnrŠque
Ř po ádŘší se zde nŘp íklŘd p edná ky. V dom šsou tŘké vystŘveny MŘnrŠquovy
mŘlřy Ř dílŘ z šeho soukromé sřírky, mezŠ nŠmŠ nŘšdeme ořrŘzy od PŠcŘssŘ, MŠróŘ
čŠ TàpŠese. Prostor še vyřŘven původním nářytkem, dekorŘcemŠ, pŘnorŘmŘtŠckým
oknem, osv tlením Ř krřy. Je zŘšímŘvé, e MŘnrŠque své ořydlí ve ešnostŠ dŘrovŘl
n kolŠk m síců p ed svou smrtí. V tomto gestu še ořsŘ enŘ velmŠ sŠlná symřolŠkŘ,
še upozorňuše nŘ ŠntuŠcŠ ŘutorŘ Š šeho snŘhu rozvíšet LŘnzŘrote v ekologŠckém
duchu…
VŠze elŠtního turŠsmu získŘlŘ okŘm Štou podporu Ř MŘnrŠque se stŘl hlŘvním
lŘnzŘrotským ŘrchŠtektem. ZŘ n kolŠk let se podŘ Šlo ostrov úsp n revŠtŘlŠzovŘt.
Promy lené urřŘnŠstŠcké zásŘhy zvýrŘzn né zŘšímŘvou ŘrchŠtekturou Ř sochŘmŠ
ud lŘly z LŘnzŘrote chŘrŠsmŘtŠckou destŠnŘcŠ s osořŠtým kouzlem Ř Řtmosférou.
V roce 1993 řyl tento ostrov prohlá en zŘ řŠosférŠckou rezervŘcŠ UNESCO.
M lŠ šsme mo nost vŠd t velkou část šeho velmŠ ŠnspŠrŘtŠvního dílŘ. NŘ í první
zŘstávkou řylŘ vyhlídková restŘurŘceMŠrŘdordel RŠo. MŘnrŠque šŠ postŘvŠl v roce
1973 Ř v té doř p edstŘvovŘlŘ vrcholný ŘrchŠtektonŠcký počŠn. RestŘurŘce še
zŘ ízenŘ velmŠ náklŘdným Ř technŠcky proprŘcovŘným ŠnterŠérem s desŠgnovýmŠ
prvky. NŘřízí ty neškrásn š í pohledy nŘ okolní krŘšŠnu. Krom velkého pŘnorŘmŘtŠckého oknŘ še stŘvřŘ vyřŘvenŘ Š v trnou terŘsou.
PŘrque NŘcŠonŘl de TŠmŘnfŘyŘ še gŠgŘntŠcké kráterové poho í nŘ šŠhovýchod
ostrovŘ, které še velkolepou ukázkou toho, co v echno doká e sopečná čŠnnost.
MontŘñŘsdelFuego (Ohňové hory) šsou řŠzŘrní m síční krŘšŠnou s 25 krátery Ř více
ne stovkou vulkŘnŠckých ku elů. V roce 1974 řyly vyhlá eny národním pŘrkem.
Pevnost CŘstŠllo de SŘn José se nŘchází nŘd všezdem do p ístŘvu ArrecŠfe Ř řylŘ
zřudovŘná zŘ vlády KŘrlŘ III. v letech 1776 Ř 1779. StŘvřŘ s půlkruhovým
Mirador del Rio
CésŘr MŘnrŠque svým vystupováním Ř počŠny p Špomíná rŘkouského
ŘrchŠtektŘ Ř um lce FrŠedrŠchŘ HundertwŘsserŘ, který celý svůš Švot zŘsv tŠl
ekologŠŠ, s ní pochopŠteln úzce souvŠsí Š ořlŘst řydlení.
43
ZONZAMAS
ARCHEOLOGY
MUZEUM
2006
AMP ARCHITECTOS
LŘnzŘrote
Muzeum se nŘchází zápŘdn od m stŘ TŘhŠche, nedŘleko od domu um lce
Ř ŘrchŠtektŘ CésŘrŘ MŘnrŠquŘ. K muzeu se p Šší dí po prŘ né cest Ř pouze zřlízkŘ
lze vŠd t typŠcký tvŘr stŘvřy nŘvr ené ŘrchŠtektem FernŘndem MenŠsem. Muzeum
řy m lo řýt v novŘné kultu e původních ořyvŘtel ostrovŘ. VýstŘvní prostory šsou
osv tlovány denním sv tlem, otev enost ŘrchŠtektury p Šrozen nŘvŘzuše
nŘ lávovou krŘšŠnu. Av Řk dá se t ko posoudŠt, šŘký řy mohl řýt výsledný pocŠt
z hotové stŘvřy. Muzeum m lo řýt dokončeno u v roce 1997. Nyní tu stoší pouze
prázdná sko ápkŘ Ř v útrořách řudovy le í n kolŠk mrtvých zví Řt.
45
NÁVŠTEVNICKÉ
CENTRUM
NÁRODNÍ PARK
TIMANFAYA
CANO Y ESCARIO
ARQUITECTURA
LŘnzŘrote
NŘ úpŘtí kopce MŘnchŘ BlŘncŘ, hned po p íšezdu do zuřŘté lávové krŘšŠny
Národního pŘrku TŠmŘnfŘyŘ, se nŘchází výrŘzná, zá Šv řílá řudovŘ. Jedná se
o náv t vnŠcké centrum pŘrku, snŘ ící se p Šřlí Št průř h šedné z nešv t ích
erupcí v hŠstorŠŠ zem . ExpozŠce nŘřízí vŠzuální Ř pocŠtový zá Štek, který pomů e
pochopŠt souvŠslostŠ p Š pohledu do krŘšŠny. DŘlo řy se ícŠ, e řílá fŘsádŘ
v nesmírn rozlehlé, monotónní, Řle p esto velmŠ členŠté Ř k ehké krŘšŠn pouze
ořŘluše to, co má řýt z ešmé z šednoho pohledu. Celá hmotŘ nŘvíc vytvá í velmŠ
p íšemné prost edí. Bílá čelní st nŘ s vchodem še šedŠným výrŘzn š ím prvkem
celé stŘvřy, není mo né šŠ p ehlédnout ŘnŠ z velké vzdálenostŠ. Bílé plochy šsou
dopln ny prvky vyrořenýmŠ ze zde hošn u ívŘného zoxŠdovŘného elezŘ.
47
UM NÍ VE VE EJNÉM PROSTORU I.
U šsme sŠ zvyklŠ, e p Š cestách do míst, která povŘ ušeme zŘ kulturní, se ř n
setkáváme s um ním ve ve ešném prostoru. TŘkovýmŠ místy šsou pro nás v t Šnou
velká m stŘ šŘko Berlín, AmsterodŘm, BŘrcelonŘ Řpod.
Men í očekávání máme p Š cestách nŘ místŘ, která šsou spošená s rekreŘcí.
TŘkovým p íklŘdem šsou řezesporu KŘnárské ostrovy. Jsou p esn tím místem,
které še spošeno s koupáním, sluncem Ř výlety zŘ p írodou. O to p ekvŘpŠv š í
še, e nás zde po celou dořu nŘ í cesty neustále doprovázeší sochy. P Š cest sŠ
uv domíme, kde šsme. KŘnárské ostrovy šsou součástí pŘn lskŘ, Ř p esto e šsou
nŘ kulturní perŠferŠŠ, svošŠ ŠdentŠtu sŠ hledŘší práv v kulturních ŘktŠvŠtách. MŘší
v tom dlouholetou trŘdŠcŠ, šŘk dokládá Š mno ství um lců Ššících nŘ ostrovech,
kte í vlŘstní tvorřou ovlŠvnŠlŠ místní kulturní Řtmosféru.
Je zŘšímŘvé, e kulturní ŘktŠvŠty šsou pŘtrné nŘ v ech ostrovech. NŘp íklŘd
s ostrovem LŘnzŘrote spošŠl svůš Švot um lec CésŘr MŘnrŠque (1919–1992), Řutor
kŠnetŠckých ořšektů, še šsou roztrou eny nešen po tomto ostrov Ř které ke svému
pohyřu vyu ívŘší stále p ítomný vítr. BŘrevné vertŠkály šeho ořšektů šsou kontrŘstní k černé lávové krŘšŠn ostrovŘ Ř mŘší funkcŠ šŘkýchsŠ sm rníků.
Z ŠnŠcŠŘtŠvy CésŘrŘ MŘnrŠquŘ vznŠklo nŘ ostrov v roce 1975 tŘké Centrum
součŘsného um ní (MIAC – Museo InternŘcŠonŘl de Arte Contemporáneo CŘstŠllo
de SŘn José). V doř nŘ í náv t vy v Centru proříhŘlŘ výstŘvŘ součŘsného
n meckého um lce ThomŘse StruthŘ. P ed vstupem še umíst n ořšekt od Tonyho
CrŘggŘ šŘko součást sedmého řŠenále um ní nŘ ostrov LŘnzŘrote. Ve sřírkách
šsou zŘstoupenŠ um lcŠ AntonŠo TàpŠes, AmŘdeo GŘřŠno, JulŠo Le PŘrc,
OscŘr DomŠnguez Řtd.
49
MIAC
SAN JOSÉ CASTILLO
CÉSAR MANRIQUE
LŘnzŘrote
NedŘleko od centrŘ nešv t ího m stŘ nŘ LŘnzŘrote, ve m st ArrecŠfe, se nŘchází
muzeum součŘsného um ní neřolŠ MIAC. StŘrá kŘmenná pevnost z 18. století řylŘ
v roce 1975 p estŘv nŘ ŘrchŠtektem CésŘrem MŘnrŠquem do dne ní podořy. V t ŠnŘ
d l ve sřírce pochází z let 1950 Ř 1970, p evá n se šedná o ŘřstrŘktní dílŘ.
InterŠér ŘnŠ exterŠér neřyly výrŘzn šŠ uprŘvovány, šŘko mŘterŠál p evládŘší mŘsŠvní
kŘmenné kvádry Ř zŘchovánŘ zůstŘlŘ Š úzká oknŘ, která v mŠnulostŠ m lŘ ořrŘnnou funkcŠ. JedŠný výrŘzn š í zásŘh provedl ŘrchŠtekt ve spodní částŠ muzeŘ, kde
še zřudovánŘ restŘurŘce. OprotŠ mŘsŠvní Ř tvrdé hŠstorŠcké stŘvř půsoří velmŠ
kontrŘstn . HlŘvní domŠnŘntou še pŘnorŘmŘtŠcké okno, še prostupuše celou čelní
st nou restŘurŘce otevírŘšící se do oceánu. N které detŘŠly šŘko řy pŘrŘdoxn
podporovŘly vyzývŘvou turŠstŠckou estetŠku, kterou se snŘ Šl MŘnrŠque celý Švot
nŘ LŘnzŘrote výrŘzn usm rňovŘt.
51
AUTOBUSOVÉ
ZASTÁVKY
LŘnzŘrote
P Š proší ďce po LŘnzŘrote nŘrŘzíme krom v udyp ítomných skulptur CésŘrŘ
MŘnrŠquŘ Š nŘ zŘšímŘvé zŘstávky místních Řutořusů, zvŘných guŘguŘ. ZŘstávky
šsou dvou typů: d ev né Ř řetonové. Betonovou zŘstávku tvo í čty Š eřrŘ,
která šsou z šedné strŘny podep enŘ kŘmennou st nou. NŘ řetonové st e e še
v dy v kovovém pásu vy ezán název. KŘ dou zŘstávku doplňuše řetonový mořŠlŠá
Ř velký koflík se dv mŘ různýmŠ kŘktusy. I d ev ná zŘstávkŘ še z šedné strŘny
podep enŘ kŘmennou st nou. Ze zŘdní strŘny še krytŘ řetonovou zídkou, nŘ ní
še zŘv enŘ d ev ná lŘvŠce. Název še rovn vy ezán do kovového pásu. Tyto
zŘstávky oceníme šŘko dořrý úkryt p ed hŘvým sluncem Ř tŘké pro šešŠch
otev enost, díky které čekŘšící zchlŘdí vítr.
53
ostrov Fuerteventura
LANZAROTE
Corralejo
LA PALMA
FUERTEVENTURA
LA GOMERA
TENERIFE
Morro Jable
GRAN CANARIA
EL HIERRO
FUERTEVENTURA
ROZLOHA
OBYVATELSTVO (2008)
ZALIDN NÍ
PŠco de lŘ ZŘrzŘ
1659,74 km²
100 929
61 obyv./km²
807 m. n. m.
57
KOSTEL
NUESTRA SENORA
DEL CARMEN
Corralejo
Fuerteventura
V severní částŠ m stŘ, nedŘleko nám stí PlŘzŘ PŘrtŠcŠo CŘlero, lze z hlŘvní sŠlnŠce
CŘlle GŘlŠcŠŘ spŘt Št chrán ný vnŠtrořlok, šen še tvo en mŘlým nám stíčkem
s moderním kostelem NuestrŘ SenorŘ del CŘrmen. SvŘtostánek nále í ŘnglŠkánské
KongregŘcŠ svŘtého JŘkuřŘ, zŘlo ené nŘ ostrov FuerteventurŘ p ed desetŠ lety.
Jeho postmoderní e ení odkŘzuše k ŘrchŠtektu e místních domků. Bílá p ízemní
stŘvřŘ še m ítkem cŠtlŠv zŘkomponovŘná do okolní m stské zástŘvřy. SchodovŠtá
st echŘ zemŠté řŘrvy sestupuše sm rem k nám stí. OsořŠtým prvkem kostelŘ še
trošřoká v , zŘsŘzená do hlŘvní lodŠ kostelŘ. Formy ŘrchŠtektonŠckých prvků
rozmíst ných nŘ nám stí odkŘzuší k ŘnglŠcké gotŠcké ŘrchŠtektu e. Kostel Ř prostrŘnství společn utvá eší p íšemný prostor, který komunŠkuše s náv t vníkem.
59
FUERTEVENTURA
Po TenerŠfe še FuerteventurŘ druhým nešv t ím ostrovem KŘnárského souostroví.
Le í nešřlí e ŘfrŠckému poř e í Ř t sn sousedí s LŘnzŘrote. Je Řle řŘrevn š í,
sopky nŘ ostrov p ŠpomínŘší hromŘdy Řfránu, chŠllŠ Ř korŠŘndru. Prvky odkŘzušící
nŘ nedŘlekou AfrŠku zde mů eme nŘlézt nŘ Řd míst, důkŘzem šsou nŘp íklŘd domy
s plochýmŠ st echŘmŠ v severoŘfrŠckém stylu. OsŘdy šsou roztrou ené nŘ pláních
Ř ořvykle nemŘší z etelné centrum. Holé plán šsou p eru ovány porosty ke ů,
kŘktusy Ř kozímŠ fŘrmŘmŠ. NŘ Fuerteventu e p evládá sŠlný vítr Ř drŘmŘtŠcký p ířoš
nŘd ídkým osídlením. Je to ostrov s fŘscŠnušící krŘšŠnou, lemovŘnou p ekrásnýmŠ
plá emŠ.
61
PLAVECKÝ BAZÉN
La Oliva
Fuerteventura
PoklŠdné m stečko s 2300 ořyvŘtelŠ kdysŠ řývŘlo hlŘvním m stem celého ostrovŘ
Ř dodnes z n š vyzŘ uše šeho d ív š í důle Štost Ř slávŘ. St ešní stŘvřou
hŠstorŠckého st edu ořce še mohutná zvonŠce chrámu IglesŠŘ de NuestrŘ SenorŘ
de lŘ CŘndelŘrŠŘ z 18. století, která še postŘvenŘ z černého sopečného kŘmene
Ř ost e kontrŘstuše s ř lostnýmŠ zdmŠ kostelŘ sŘmého.
P es hlŘvní okru ní cestu CŘlle OlŠvŘ se tu otevírá prostorné nádvo í, še sm uše
k ve ešnému sportovŠ tŠ, ohnŠsku součŘsné LŘ OlŠvy. TŘto část půsoří velkoryse
svoší vyřŘveností Š vzhledem k celkové velŠkostŠ ořce. Zdeš í sportovní zázení še
fŠnŘncováno státním pŘn lským fondem pro místní rozvoš Ř udr Štelnost v rámcŠ
prošektu zŘpočŘtém v prosŠncŠ 2010. NešvýznŘmn š í řudovou této nové výstŘvřy še
krytý ve ešný řŘzén, st ízlŠvá ŘrchŠtekturŘ čŠstého tvŘru ořdélníkového půdorysu
s délkou 50 metrů Ř í kou 30 metrů. BudovŘ se sedlovou st echou nŠkterŘk neru í
okolní rozvoln nou zástŘvřu, pohledová mŠnŠmŘlŠzŘce ořšektu še ze v ech vŠdŠtelných strŘn podpo enŘ d ev nou fŘsádou klŘdenou ve svŠslém sm ru, še še částečn
nŘru enŘ otvory. Podlouhlá oknŘ, umíst ná p Š zemŠ kolem vnŠt ní hŘly, umo ňuší
výhled z řŘzénu. OprotŠ celkovému e ení řŘzénové hŘly má vn š í oplocení Řreálu
zcelŘ odlŠ ný chŘrŘkter. StŘvřŘ ve vztŘhu k oplocení půsoří utlŘčen . Pro kolemšdoucí še t ko čŠtelná, Š vzhledem k umíst ní hlŘvního vstupu do řudovy. VnŠt ní
uspo ádání řŘzénu še šednodu e rozčlen né, šeho ŠnterŠéry půsoří prosv tlen
Ř p ehledn . Prošdeme-lŠ vchodem, rohová recepce nás nŘsm ruše k hlŘvním chodřám, které se rozd luší sm rem do šednotlŠvých částí řudovy. HlŘvní řŘzénová hŘlŘ
nese d ev ný podhled z mŘsŠvních trámů. D ev né ořlo ení st n še horŠzontáln
p eru eno dlouhýmŠ prosklenýmŠ pásy, proříhŘšícímŠ kolem celé hŘly. Pásová oknŘ
Ř t rřŠnŘ mezŠ st echou Ř podélnou st nou umo ňuší p íšemné nŘsvícení ŠnterŠéru.
Pochozí povrch sestává ze sv tlých protŠskluzových dlŘ dŠc.
63
VYHLÍDKA
MIRADOR MORRO
VELOSA
CÉSAR MANRIQUE
Fuerteventura
St ed Fuerteventury nŘřízí nerozmŘnŠt š í ořlŘst tohoto šŠnŘk p evá n pou tního
ostrovŘ. Hory v národním pŘrku BetŘncurŠŘ nŘ šŠhu ost e kontrŘstuší s pŘlmovou
oázou VegŘ del RŠo de PŘlmŘs Ř p ŠpomínŘší vádí – údolí vznŠklé erozí ořčŘsného
vodního toku. RezŘv zřŘrvené plán kolem m stŘ AntŠguŘ šsou posety stŘletýmŠ
v trnýmŠ mlýny.
StrŘtegŠcké místo mezŠ p írodní rezervŘcí PŘrque RurŘl del MŘcŠzo Ř údolím VŘlle
de SŘntŘ Inés řylo zvoleno pro výstŘvřu p ekrásné vyhlídky, umo ňušící pohodlný
rozhled z centrŘ ostrovŘ FuerteventurŘ nŘ šeho severní část. StŘvřŘ vze lŘ
z návrhu slŘvného lŘnzŘrotského um lce CésŘrŘ MŘnrŠquŘ Ř nŘřízí otev enou
terŘsu vysunutou pod hlŘvnímŠ vyhlídkovýmŠ okny stŘvřy. Podíváte-lŠ se nŘ sever,
spŘt íte poř e ní m sto El CotŠllo Ř horu EsmerŘldŘ, zŘtímco nŘ šŠhovýchod
mů ete zŘhlédnout m sto AntŠguŘ čŠ sopky nedŘleko m stŘ TŠscŘmŘnŠtŘ. SymetrŠcká
dvoupodlŘ ní řudovŘ vystŘv ná nŘ půdorysu ořdélníku se zkosenýmŠ rohy nŘřízí
Šroký rozhled do krŘšŠny. Centrální prostor stŘvřy še v nován expozŠcŠ o vznŠku
KŘnárských ostrovů Ř místní krŘšŠn . V KrŘt í postrŘnní prostory ořšektu slou í
šŘko komunŠkŘce, podél del ích strŘn řudovy šsou místnostŠ uzpůsořené k výhledu
nŘ krŘšŠnu s p ípŘdnou kávou čŠ ořčerstvením.
65
La Olova
LANZAROTE
LA PALMA
Santa Cruz
GRAN CANARIA
LA GOMERA
FUERTEVENTURA
TENERIFE
EL HIERRO
TENERIFE
ROZLOHA
OBYVATELSTVO (2008)
ZALIDN NÍ
Pico de Teide
2 034,38 km²
906 854
445,63 obyv./km²
3718 m. n. m.
69
PLAZA DE ESPANA
2008
HERZOG DE MEURON
Santa Cruz
Tenerife
RevŠtŘlŠzovŘné nám stí le í v centru m stŘ SŘntŘ Cruz, p esto še z n š vŠd t
oceán. Prošekt se skládá ze dvou částí. NŠ í úroveň slou í pro t ký provoz
zŘhrnušící eleznŠcŠ, sŠlnŠce Ř pŘrkovŠ t , horní úroveň pŘk spošuše p í zóny
s p ístŘvem. Povrch nám stí še um lou p írodou odkŘzušící k sopečným erupcím
Ř vodní erozŠ, tedy úkŘz m, še KŘnárské ostrovy utvá ely. HlŘvním prvkem še
kruhový řŘzén, vyu ívŘný k volnočŘsovým ŘktŠvŠtám Š slou ící šŘko řrouzdŘlŠ t .
TŘto nádr stoší nŘ míst p vodního stŘrého hrŘdu, nŘ šeho mohutné opevn ní
grŘfŠcky upozorňuše černá lŠnkŘ, vyznŘčená nŘ dn řŘzénu. Nám stí še dopln no
čty mŠ pŘvŠlony, ve kterých se nŘchází ŠnformŘční centrum, ořchod, kŘvárnŘ
Ř výstupy z pŘrkovŠ t . Práv tyto ořšekty se podořŘší okolním p írodním
formŘcím.
71
TEA
UM LECKÉ CENTRUM
A KNIHOVNA
2008
HERZOG DE MEURON
Santa Cruz
Tenerife
Nové kulturní centrum še sŠtuováno nŘ pomezí mezŠ stŘrou Ř novou částí m stŘ
SŘntŘ Cruz. BudovŘ še umíst nŘ podél zlomu BŘrŘnco de SŘntos. S okolím še d m
propošen cestou pro p í, která tŘké prochází celým ořšektem. TŘto klesŘšící cestŘ
se uprost ed domu otevírá Ř vytvá í trošúhelníkové nám stí. TEA má dv podlŘ í,
še šsou vzášemn propošenŘ točŠtýmŠ schodŠ tŠ Ř rŘmpŘmŠ. TmŘvý řetonový plá ť
řudovy řyl perforován více ne 1200 otvory r zných tvŘr , nŘ povrchu tŘk vznŠkl
nŘhodŠlý okenní vzor.
Sídlí zde InstŠtut součŘsného um ní Ř knŠhovnŘ, nŘ kterou nŘvŘzuše kŘvárnŘ.
V řudov se dále nŘchází ořchod se suvenýry Ř prostory pro místní komunŠtu.
73
SÍDLO VLÁDY
KANÁRSKÝCH
OSTROV
1999
FERNANDO MENIS
Santa Cruz
Tenerife
TŘto stŘvřŘ še z velké částŠ ŠnspŠrovánŘ sopečnou krŘšŠnou ostrovŘ TenerŠfe
Ř KŘnárských ostrov . Ořšemy řudovy šsou tvo eny hruřýmŠ čedŠčovýmŠ kŘmeny
Ř k nŠm p ŠsŘzenýmŠ mohutnýmŠ prvky z řetonu. Výsledná výrŘzná formŘ poukŘzuše
nŘ eůperŠmentování s mŘterŠály. Rozm rnou kovovou řránou se náv t vník dostŘne
nŘ nádvo í Ř nŘprotŠ nedŘleké ru né ulŠcŠ pocítí klŠd Ř řezpečí. NŘ nádvo í domŠnuše
teŘkové d evo, které své p vodní vyu Ští nŘlezl v ŘfrŠckých lŠdových stŘvřách
Ř ovlŠvnŠl tŘké ŘrchŠtekturu pŘn lskŘ.
Ocenění:
1. místo v ceně Manuel de Oraá Award (1998/99)
1. místo v ceně PAD (2000)
1. místo v mezšnárodní soutěžš na budovu předsednšctva vypsané vládou
75
NÁRO NÍ DOMY
FERNANDO MENIS
& AMP ARQUITECTOS
Santa Cruz
Tenerife
PROA BUILLDING / 1996
MM HOUSE / 1999
LAUREL BUILDING / 2001
TypologŠe náro ních dom v hlŘvním m st ostrovŘ TenerŠfe od ŘrchŠtekt z AMP.
Náro ní ořytné domy uzŘvírŘší ulŠcŠ, tvo í rohy řlok Ř reprezentuší čtvrť. KŘ dý
vý e zmín ný rohový d m še šŠný – Řť u tvŘrem, fŘsádou neřo p ístupem. Náro ní
d m nŘ zápŘdní strŘn řloku LŘurel BuŠldŠng še chrán n p ed sŠlnýmŠ pŘprsky
p edsŘzenýmŠ perforovŘnýmŠ deskŘmŠ, které sm uší nŘ nám stí LŘureles de IndŠŘs.
ProŘ BuŠldŠng še d m s fŘsádou seskládŘnou z řetonových pás . V šednotlŠvých
mezerách fŘsády še pŘk prostor pro řytové šednotky. FŘsádŘ MM BuŠldŠng
eůperŠmentuše se systémem lŘmel konstruovŘných z pogŘlvŘnŠzovŘných vodovodních
truřek Ř d ev ných pru lí, které se posouvŘší Ř skláp ší pro regulŘcŠ prostupu
slunečních pŘprsk . KŘ dý z náro ních dom má v p ízemí prostory vhodné
pro mŘlé prodešny čŠ šŠné vyu Ští.
77
AMP ARQUITECTOS
StudŠo AMP ArquŠtectos zŘlo ŠlŠ v roce 1981 ŘrchŠtektŠ FelŠpe Artengo RufŠno
Ř José MŘ Rodríguez-PŘstrŘnŘ MŘlŘgón. T etím členem týmu řyl še t FernŘndo
MenŠs, který roku 2004 studŠo opustŠl Ř zŘlo Šl sŠ vlŘstní kŘncelá MenŠs ArquŠtectos. ZásŘdní dílŘ AMP ArquŠtectos vznŠkŘlŘ nŘ koncŠ devŘdesátých let Ř v pr ř hu
prvních let 21. století Ř p ŠneslŘ svému prost edí novou kvŘlŠtu. StudŠo má kont
p es 25 cen – z toho 16 prvních!
Práce AMP ArquŠtectos vychází z konteůt dŘných lokŘlŠt KŘnárských ostrov
(p edev ím TenerŠfe) Ř vyu ívá šešŠch pozŠtŠv. JešŠch ŘrchŠtekturŘ še odpov dí
nŘ okolní krŘšŠnu Ř prost edí. Proto še šešŠch pošetí ŘrchŠtektury tvrd í; vyu ívá
hruřých forem řetonu, kŘmene Ř d evŘ. Doká ou evokovŘt krásu Ř sílu Švelného
Ř surového okolí. Pro šešŠch p ístup k ŘrchŠtektu e, šen klŘde d rŘz spí e
nŘ tvorřu rukŘmŘ ne teoretŠzováním nŘ rýsovŘcím prkn , šsou chŘrŘkterŠstŠcké
eůperŠmenty s řetonem Š se stŘvřou sŘmotnou, kompozŠční technŠky kolá í, čerpání
ze surreŘlŠsmu Řš. StŘvřy AMP ArquŠtectos vyr stŘší ze zem šŘko monumentální sochy Ř ve svých útrořách skrývŘší ohromušící ŠnterŠéry. ČŠnnost studŠŘ še
v estrŘnná – šešŠch reŘlŠzŘce sŘhŘší od ŘrchŠtektury mŘlých forem p es pŘrlŘmentní
sídlŘ Ř po ŘtletŠcký stŘdŠon.
Santa Cruz de Tenerife
AtletŠcké centrum - AMP Arq.
ArchŠtektŠ nŘřízí ŘrchŠtekturu odolnou v čŠ erozŠ součŘsných tendencí šŠnde ve
sv t , ŘrchŠtekturu, která nás ořrŘcí zp t k mŘterŠálnímu Ř eůŠstencŠálnímu sv tu.
79
ATLETICKÉ CENTRUM
2006
AMP ARQUITECTOS
& FERNANDO MENIS
Santa Cruz
Tenerife
Prošekt ŘtletŠckého stŘdŠonu se ŠnspŠrovŘl vulkŘnŠckým p vodem ostrovŘ. Plá ť
„vulkánu” še tvo en oprŘvdovýmŠ sopečnýmŠ kŘmeny. Jednotný oválný návrh skrývá
pod kŘmenným ořvodovým plá t m r znorodé funkce. VelŠkost stŘvřy poutá
pozornost, Řle zároveň řyl mŠnŠmŘlŠzován šŘkýkolŠv dopŘd nŘ okolní prost edí.
SŘmotný „kráter” vytvá í nový ve ešný prostor. TŘto nová sportovní ŠnfrŘstrukturŘ, vyřudovŘná nŘ okrŘšŠ m stŘ SŘntŘ Cruz, kolem seře netvo í ádné hrŘnŠce.
UkŘzuše novou m stskou strukturu, kde plynule p echází m sto v krŘšŠnu,
řez vymezení p esných lŠmŠt .
81
ROZHOVOR
S FILIPEM ARTENGO RUFINO
AMP ARQUITECTOS
RozŠovor probíŠal přš cestě po stavbácŠ atelšéru AMP Arquštectos na
Teneršfe, kdy studentš FUA TUL Adam ustek a Tomá Zavoral cestovalš
společně s arcŠštektem Felšpem Rufšnem.
Vyjíždíme z podzemní garáže v autě Felšpa Rufšna. Dům, kde Felšpe parkuje,
pak je tě obŠlížíme. Čekáme, až se k nám přšpojí zbytek skupšny.
A,T: Zajímavý dům. Kdo Šo stavěl?
F: To še nŘ e úpln první dokončená stŘvřŘ. Je to ořyčešný řytový d m, Řle kdy
šsme s AMP zŘčínŘlŠ, m lŠ šsme v šeho prostorách první ŘtelŠér.
A,T: Na roŠu je dal í budova od vás. A Šned o několšk metrů dal í. Dostáváte
často zakázky přímo ve městě?
F: D íve to řylo ŠntenzŠvn š í ne teď, Řle nest ušeme sŠ. Prořlém še, e
v součŘsnostŠ se místní lŠdé pou tí do stŘveřních prošekt řez po ŘdovŘného
kŘpŠtálu. NemŘší peníze nŘ dokončení prošektu. To se v Řk netýká šen soukromých
zŘkázek. Od m stŘ šsme dostŘlŠ Řdu nŘřídek nŘ stŘveřní prošekty, Řle odmítlŠ
šsme še. Mohlo řy se stát, e prošekt z stŘne nedokončený, stešn šŘko celá ŘdŘ
šŠných řudov nŘ ostrovech. Spí e se teď snŘ íme v novŘt klŠent m ze zŘhrŘnŠčí.
83
A,T: Na čem tedy právě pracujete?
Přšjíždíme k FelšpeŠo rozestavěné budově na kopcš nad Santa Cruz.
F: Teď celý ná tým ŠntenzŠvn prŘcuše nŘ zŘkázce do DuřŘše. Je to řudovŘ, která
se má stŘrŘt o zŘřezpečení m stŘ. V DuřŘšŠ še pot eřŘ zŘřezpečŠt vý kové řudovy,
k čemu slou í softŮŘrové centrum tvo ící podstŘtnou část nŘ eho prošektu.
Ve spodních pŘtrech má zázemí polŠcŠe Ř hŘsŠčŠ. Prošekt sŠce zŘm stnává celý
ŘtelŠér, Řle máme šŠstotu, e se nám nŘ e energŠe vrátí. S tŘkovýmŠ klŠenty se
velmŠ dlouho dohŘduše cenŘ Ř podmínky, pŘk u se Řle nŘ prošektu Ř pen zích nŠc
nem ní. Prošekt zŘšŠstí čŠnnost nŘ í kŘncelá e Ř fŠnŘnce nŘ nŘ to, Řřychom se mohlŠ
v novŘt ŘrchŠtektonŠckým sout ím. SnŘd v nŠch řudeme mít stešný úsp ch šŘko
v této pro DuřŘš.
A,T: Na několška místecŠ jsme sš v šmlš perfektnícŠ detašlů plotů a bran. U nás
se na to vět šnou tolšk neŠledí. I na tomto projektu je všdět, že tyto detašly
jsou nedílnou součástí projektu.
A,T: A jak velký je vá atelšér?
F: Po smrtŠ mého kolegy šsme muselŠ sní Št počet prŘcovník v ŘtelŠéru. U od
koly šsme prŘcovŘlŠ v kolektŠvu. V součŘsnostŠ še Řle velký prořlém nŘšít n koho
stešn spolehlŠvého Ř zku eného, s kým řy se dŘl vést ŘtelŠér. Momentáln tedy
musím prŘcovŘt s men ím počtem ŘrchŠtekt , s nŠmŠ v dy prŘcušeme nŘ šedné
zŘkázce, o které mohu mít kompletní p ehled Ř mohu hlídŘt kŘ dý detŘŠl. V t Šnou
še nás kolem desetŠ.
Projíždíme centrem města, pozorujeme okolní zástavbu.
A,T: Co sš myslíte o územním plánu a regulacícŠ? Osobně mš přšjde, že město
působí kompaktně a kultšvovaně.
F: Územní plán se mŠ nelíří. V mŠnulostŠ zde řylŘ nízká zástŘvřŘ klŘsŠckých kŘnárských dvoupŘtrových dom , šŘko še nŘp íklŘd tento řlok (ukŘzuše nŘ stŘr í stŘvřy).
Pro celé m sto řyl typŠcký výhled nŘ p ístŘv. Teď u kv lŠ vý ce zástŘvřy nŠc
neuvŠdíte, Řle v mŠnulostŠ řyl oceán vŠd t z kŘ dé ulŠce.
F: Ano, nŘ tom se v dy snŘ íme dát sŠ zále et. KŘ dý prošekt má své orŠgŠnální
detaily.
Přšjíždíme k atletšckému stadšonu od AMP. Díky Felšpemu se dostáváme dovnštř.
A,T: Co vás vedlo k takovému tvaru a objemu Šmoty stadšonu?
F: Je to prosté. Ty velké kŘmeny, vyskládŘné po okrŘších stŘdŠonu, šsou výkopová
zemŠnŘ, kterou šsme dostŘlŠ p Š srovnávání terénu. Proto e nŘ ostrovech po celý
rok hodn fouká, místo, nŘ kterém teď stošíme, kopíruše terén, Řřy uvnŠt
stŘdŠonu řylŠ dŠvácŠ Š sportovcŠ p ed stálým v trem chrán nŠ. Celá stŘvřŘ evokuše
kráter.
A,T: Co je tedy Šlavním zdrojem va í šnspšrace?
F: SnŘ íme se co nešvíce čerpŘt z krŘšŠny. TŘ še velmŠ pestrá, drsná,
Řle Š romŘntŠcká. Ješí drsnost reflektušeme v pohledovém řetonu. Pozoruhodná še
nŘp íklŘd řŘrevnost sedŠment , kde se řŘrvy hornŠny v r zných vrstvách st ídŘší.
Tento šev evokušeme pŠgmentŘcí Ř prořŘrvováním řetonu. Budovy šsou pŘk vícemén
součástí krŘšŠny. (NŘ řŘrevnost poté FelŠpe upozorňuše v řotŘnŠcké zŘhrŘd
v Puerto de la Cruz.)
Po náv těvě botanšcké zaŠrady se s námš Felšpe loučí. Více času nám kvůlš
rodšnným povšnnostem v nedělš věnovat nemůže.
85
AUDITORIO TENERIFE
2003
SANTIAGO CALATRAVA
Santa Cruz
Tenerife
SŘntŠŘgo CŘlŘtrŘvŘ své stŘvřy čŘsto vytvá í šŘko velké monumenty, šŘko solŠtéry.
Mnohdy vypŘdŘší spí e šŘko sochy ne ŘrchŠtekturŘ. Av Řk tyto skulptury v dy
řývŘší stŘtŠcky velmŠ náročné Ř funkčn doř e e ené – Ř še tomu tŘk Š v p ípŘd
Koncertního sálu v SŘntŘ Cruz. TŘto nep ehlédnutelná stŘvřŘ še umíst nŘ mezŠ
řotŘnŠckou zŘhrŘdou, p ístŘvŠ t m Ř oceánem, pro vztŘh m stŘ Ř šeho okolí še
význŘmným propošušícím prvkem. elezořetonová sko epŠnŘ pokrytá řílou sklen nou
mozŘŠkou m í 58 metr Ř p Špomíná mohutnou vlnu. TŘ se „vŘlí“ nŘ sál, který
pošme Ř 1800 dŠvák , do mŘlého sálu se vešde 400 osoř. Mohutný podstŘvec
z čedŠče reŘguše nŘ vý kové rozdíly okolí. Pod touto plŘtformou, ořklopušící celou
řudovu, se nŘcházeší kŘncelá e Ř zázemí řudovy. Ješí horní část poskytuše dŠvák m
prostor p ed p edstŘvenímŠ Ř výhled nŘ m sto čŠ oceán.
87
Santa Cruz de Tenerife
AudŠtorŠum - SŘntŠŘgo CŘlŘtrŘvŘ
EL TANQUE
1997
FERNANDO MENIS
Santa Cruz
Tenerife
V pr myslové ořlŘstŠ okrŘšové částŠ m stŘ SŘntŘ Cruz, v místech, kde se nŘchází
ropná rŘfŠnerŠe, nŘvrhl ŘrchŠtekt FernŘndo MenŠs kulturní centrum. Zám rem šeho
prošektu řylo p evzít prvky ropné společnostŠ CEPSA práv nŘ toto místo. lo
o vytvo ení kulturního prostoru z nádr e, še vy ŘdovŘlo pečlŠvé Ř precŠzní
plánování. Vzhledem k form Ř velŠkostŠ stŘvřy se tento prošekt stŘl pro SŘntŘ
Cruz zásŘdním.
M sto postupn roste, Řv Řk nádr stošící nŘ šednom míst se prom ňuše
v pomník této pr myslové zóny. ArchŠtekt cht l pou ít šednoduchou surovou nádr
šedŠnečného vzhledu, která svým ŠndustrŠálním chŘrŘkterem zŘpŘdá do okolí.
Prošekt vyu ívá Ř Šnterpretuše eůŠstušící technŠcké Ř pr myslové prvky, ŘrchŠtekturŘ se zde prom ňuše šŘko chŘmeleon. Válcový prostor umo ňuše rozmŘnŠté vnŠt ní
uspo ádání Ř multŠfunkčnost ŠnterŠéru, co še vhodné zešménŘ z hledŠskŘ šeho
zŘm ení nŘ kulturní ŘktŠvŠty.
91
KOSTEL SVATÉHO
VYKUPITELE
2012
FERNANDO MENIS
Los MŘšuelos
Tenerife
Tento kostel še šednou z nešvýznŘmn š ích reŘlŠzŘcí tohoto ŘrchŠtektŘ. StŘvřŘ
v roce 2012 získŘlŘ cenu Concrete InnovŘtŠon AŮŘrd od prestŠ ní nŘdŘce AmřušŘ
KnoŮledge FoundŘtŠon of IndŠŘ.
BudovŘ se nŘchází v t sné řlízkostŠ prudce svŘ Štého terénu, který ŘrchŠtekt
pošŘl šŘko terŘsovŠtou p ístupovou cestu. Z ní se m e p íchozí dostŘt do prvního
pŘtrŘ kostelŘ, neřo ní e nŘ nám stí.
ZáklŘdní my lenkou řylo nŘvrhnout vŠzuální odkŘz k m stské krŘšŠn . Celý
prošekt chŘrŘkterŠzuší velké sŘmostŘtn stošící řloky, mezŠ nŠmŠ pronŠká sv tlo
do ŠnterŠér . FernŘndo MenŠs se zŘřývŘl teologŠí, zvlá t šeším vztŘhem ke sv tlu.
S cíleným uplŘtn ním šeho poznŘtk se setkáme Š v p ípŘd tohoto kostelŘ,
zŘsv ceného Zmrtvýchvstání.
„Přš vstupu do kostela vnímáme pocšt přecŠodu z temnoty do světla, myslím tím
ze smrtš do žšvota.“
93
Adeše
MŘgmŘ - AmP ArquŠtectos
Adeše
MŘgmŘ - AmP ArquŠtectos
MAGMA
KONGRESOVÉ
CENTRUM
2005
FERNANDO MENIS
Adeše
Tenerife
Kongresové Ř um lecké centrum MŘgmŘ se nŘchází u m stŘ Adeše, nedŘleko turŠstŠcké zóny Ř dálnŠce nŘ šŠhu ostrovŘ. JedŠnýmŠ vŠdŠtelnýmŠ p írodnímŠ úkŘzy v okolí
šsou vyprŘhlá kŘmenŠtá krŘšŠnŘ Ř mo e. P Š pohledu z řlízkého ostrovŘ
LŘ GomerŘ še vŠd t pouze sŠluetŘ této mohutné stŘvřy. Vystupušící tvŘrovŘné
kŘmenné řloky řudovy nŘvŘzuší nŘ okolní krŘšŠnu Ř reŘguší nŘ zdeš í pŘnorŘmŘ.
ZŘst e ení pŘk vytvá í došem proud lávy, k nŠm šsou p ŠsŘzeny řetonové řloky
s drořnýmŠ prodlou enýmŠ otvory prosv tlušícímŠ ŠnterŠéry. Práv tyto prostupy
stŘvřu odlehčuší.
UvnŠt se nŘcházeší t Š sály, še mohou fungovŘt nezávŠsle nŘ soř . Lze še vzášemn
odd lŠt ŘkustŠckýmŠ pŘnely, ř n usklŘdn nýmŠ v prostorách skrytých v ořšemných
hmotách stŘvřy. Pom rn rychle se tŘk dá kŘpŘcŠtŘ ŘudŠtorŠŘ určeného pro 3000
lŠdí sní Št nŘ pouhých 300 míst. Tento počet še ostŘtn p Š kongresových šednáních
nešořvykleš í.
Ocenění:
XI. Benátské arcŠštektonšcké Bšenále (2008)
IX. Bšenále panělské arcŠštektury (2007)
Accessšbšlšty Award SINPROMI (2007)
ArcŠštecture Award, nomšnace (2007)
Mšes van der RoŠe Award, nomšnace (2007)
Fšnalšsta na IX. Bšenále panělské arcŠštektury (2007)
Cena Manuel de Oraá (2007)
Fšnalšsta FAD (2005–2006)
97
FERNANDO MENIS
* 1951
VýznŘmný ŘrchŠtekt, profesor, vedoucí Ůorkshop Ř orgŘnŠzátor mnohŘ konferencí
nŘ KŘnárských ostrovech, Řle Š v zŘhrŘnŠčí. Po studŠích v BŘrcelon společn
s pŘrtnery Artengem Ř PŘstrŘnou zŘlo Šl Ř po 23 let vedl ŘtelŠér. Roku 2004
se osŘmostŘtnŠl Ř vytvo Šl vlŘstní kŘncelá nŘ ostrov TenerŠfe. NezávŠsle čŠ
ve spoluprácŠ se svýmŠ řývŘlýmŠ kolegy postŘvŠl nŘp íklŘd AtletŠcký stŘdŠon (2007),
Konferenční centrum MŘgmŘ (2005), řudovu p edsednŠctvŘ RŘdy KŘnárských ostrov
(1999) Řtd. Mnoho šeho stŘveř v Řk prozŘtím neřylo kv lŠ ekonomŠcké krŠzové
sŠtuŘcŠ dosud dokončeno. NŘv tívŠlŠ šsme nŘp íklŘd šeho kostel SvŘtého VykupŠtele
v Los MŘšuelos neřo církevní muzeum v Adeše.
ŘdŘ stŘveř FernŘndŘ MenŠse ořdr elŘ ocen ní. ČŘstokrát získŘl Cenu KŘnárských
ostrov , Řle prosŘdŠl se tŘké v šŠných národních Š mezŠnárodních sout ích v FAD
Ř WAF, ve kterých zvít zŠl v roce 2012. ZúčŘstnŠl se mnohŘ výstŘv, nŘp íklŘd
zmín ný kostel SvŘtého VykupŠtele řyl prezentován v Museum of Modern Art
v NeŮ Yorku.
99
CÍRKEVNÍ MUZEUM
2010
FERNANDO MENIS
Adeše
Tenerife
PŘrcelŘ prošektu v mŘlém m st Adeše řylŘ sŠtuovánŘ nŘ pozemek korespondušící
s nám stím PlŘzŘ EspŘñŘ, který le í nŘ okrŘšŠ str e BŘrrŘnco del InfŠerno. VznŠkl
zde nový m stský ve ešný prostor, šen má více ne dvošnásořnou rozlohu prostrŘnství p edchozího. Druhou ze záklŘdních částí prošektu řylŘ řudovŘ sŘmotného
muzeŘ. StŘvřŘ še částečn zŘhlouřenŘ do terénu, v šeho nŘdzemní částŠ še kŘvárnŘ,
v dolních prostorách se po ádŘší výstŘvy. V e še provedeno z řetonu Ř čedŠče,
prvnímu ze zmín ných mŘterŠál se dostŘlo hruřého Ř hlŘdkého provedení.
Vzhledem k ekonomŠcké krŠzŠ řylo prozŘtím zreŘlŠzováno pouze nám stí Ř hruřá
stŘvřŘ muzeŘ. SnŘd se ořšekt řrzy dokončí Ř my řudeme mocŠ nŘv tívŠt Š šeho
interiéry.
Ocenění:
Fšnalšsta v ceně Publšc Urban Space European Award (2012)
Vítěz ceny WAF v kategoršš New & Old a Dšrector’s Award (2012)
101
KOLA
EL GALEÓN
GPY ARQUITECTOS
Adeše
Tenerife
Adeše še m sto nŘ úpŘtí poho í v zápŘdní částŠ TenerŠfe. NŘlezneme v n m mnoho
krásných prvk součŘsné ŘrchŠtektury. Jedním z význŘmných ořšekt še kolŘ, še
zde výřorn funguše u deset let. Kompleů koly zŘhrnuše n kolŠk dvoupodlŘ ních
ořšekt , z nŠch kŘ dý má sv š specŠfŠcký účel. Budovy šsou rozd leny podle typu
výuky, dále še zde knŠhovnŘ, cŘfeterŠe, ŘdmŠnŠstrŘtŠvní část, t locvŠčnŘ Ř d m
správce. Do šednotlŠvých řudov vede úzká pergolŘ, lŠnoucí se kolem celého Řreálu.
Část volného prostoru prvního podlŘ í slou í zároveň šŘko vstup Ř šŘko místo
k setkávání. ZŘstín ný prostor tŘk zŘšŠ ťuše komunŠkŘcŠ mezŠ řudovŘmŠ Ř k tomu
vŠzuáln spošuše celý Řreál. Prostor mezŠ sv tlýmŠ řetonovýmŠ ořšekty še vysypán
černým popelem, ve kterém zŘsŘzeny místní rostlŠny. Celý kompleů nŘvŘzuše
nŘ trŘdŠcŠ místního stŘvŠtelství Ř nŘ podořu zdeš í krŘšŠny.
103
Národní pŘrk TeŠde (UNESCO 2007)
ROZ Í ENÍ
BOTANICKÉ
ZAHRADY
2004-07
AMP ARQUITECTOS
La Orotava
Tenerife
Nová část řotŘnŠcké zŘhrŘdy se rozkládá nŘ 35 000 m2. M lŘ řy doplnŠt stávŘšící
řotŘnŠckou zŘhrŘdu o nové výstŘvní prostory, prostory pro výzkumnou čŠnnost
Ř ořecn o vzd lávŘcí Ř společensko-kulturní funkcŠ. ZŘstoupení tropŠckého
ekosystému v řotŘnŠcké zŘhrŘd se snŘ í o populŘrŠzŘcŠ, p Šřlí ení trop evropskému sv tu Ř uv dom ní sŠ pot eřy ořnovy tohoto prost edí. StŘvřŘ zŘhrŘdy
řylŘ p eru enŘ kv lŠ ekonomŠcké krŠzŠ, Řle m lŘ řy se v dohledné doř op t ořnovŠt.
V n kolŠkŘ vý kových úrovních se pro náv t vníky chystá procházkŘ celým
ekosystémem trop , doprovázená vodopády Ř tropŠckýmŠ rostlŠnŘmŠ. V rámcŠ dostŘvřy
vznŠkne ořšekt vyhlídky s restŘurŘcí Ř edukŘčním centrem. StrŠktní, ostrá stŘvřŘ
z pohledového kolorovŘného řetonu funguše šŘko protŠpól orgŘnŠckých tvŘr rostlŠn.
107
P ÍRODNÍ BAZÉNY
Garachico
Tenerife
NŘ poř e í mŘlého m stečkŘ v GŘrŘchŠco se nŘchází skv lý p íklŘd e ení
ve ešného prostoru. V nŘ Šch podmínkách lze vytvá et plochy zelené, plné strom
Ř poklŠdné Řtmosféry, p ímo ské státy mohou vytvá et vytvá et plochy
modré – s podořnou funkcí, Ř p esto v n čem dŠŘmetráln odlŠ né. ArchŠtekt,
šen tvo í klŠdný ve ešný prostor v míst energetŠcky tŘk ŠntenzŠvním, šŘko še ř eh
AtlŘntského oceánu, sŠ musí doř e uv domŠt m ítko člov kŘ Ř m ítko oceánu.
Nesmí zŘpomenout nŘ pohyřy vody. Jde o polop írodní, člov kem dotvo ené
koupŘlŠ t plné nádr í r zných úrovní, r zn se m nících vodních ploch Ř dokonce
Š s r znýmŠ druhy ŠvočŠch v kŘ dé nádr Š. JednotlŠvé nádr e šsou spošené
mno stvím mŘlých dlá d ných chodníčk , které poskytuší Š prostor pro odpočŠnek
Ř pozorování okolí. kodŘ, e v e še tŘk trochu podŠvné. LŠdská rukŘ tento
prostor učŠnŠlŘ pohodln š ím, Řle hrŘnŠce, še řy m lŘ vytvá et ŘrchŠtekturŘ, šsou
dílem p írody.
P ÍRODNÍ BAZÉNY
1987
AMP ARQUITECTOS
El Quincho
Tenerife
JŠné p írodní koupŘlŠ t se nŘchází v šŠhozápŘdní částŠ TenerŠfe El QuŠncho u Adeše.
Prošekt řŘzénu ŘtelŠéru AMP ArquŠtectos řyl dokončen v roce 1993. Betonový
řŘzén kruhového p dorysu še usŘzen nŘ rozhrŘní útes Ř oceánu. VodŘ sem není
nŘpou t nŘ, nýřr nŘhnánŘ vlnŘmŠ. V n kterých fázích m síce, kdy še vodŘ nízko,
se m e stát, e še řŘzén prázdný. VlŠvem čŘsu, prudkých vln Ř Řs se
z řetonu stŘlŘ pomyslná část útesu. JŘk pí e nŘ svém Ůeřu šeden z Řutor
Ř řývŘlý spoluprŘcovník AMP FernŘndo MenŠs, tento p írodní řŘzén doplňuše tyto
ostŘtní p írodní koupŘlŠ t Ř vytvá í zŘšímŘvý Ř p íšemný turŠstŠcký prvek.
109
UM NÍ VE VE EJNÉM PROSTORU II.
ZŘšímŘvá zŘstávkŘ řylŘ nŘ ostrov TenerŠfe v mŘlém m stečku GŘrŘchŠco. Z dálky
vŠdŠtelný řílý ořšekt ze t í geometrŠckých hmot nás p ŠnutŠl k zŘstŘvení. Tento
pŘmátník še součástí nového p ístŘvu. NedŘleko od n š řyl ořšekt šŘponského
sochŘ e KŘnŘ YŘsudy. DvŘ mrŘmorové řloky, šŘkásŠ oknŘ se Řzená v šedné ose,
umocňovŘlŘ perspektŠvu horŠzontu mo e. Pro nás „suchozemce“ stále fŘscŠnušící
pohled. Dílo vznŠklo v rámcŠ mezŠnárodního sympozŠŘ.
SochŘ ská sympozŠŘ mŘší nŘ ostrov svošŠ trŘdŠcŠ. První mezŠnárodní sochŘ ské
sympozŠum řylo uspo ádáno v roce 1973 ve m st SŘntŘ Cruz de TenerŠfe z ŠnŠcŠŘtŠvy místních ŘrchŠtekt . NŘ n m vznŠklé sochy šsou umíst ny nŘ ulŠcŠ RŘmřlŘs
de SŘntŘ Cruz. M eme zde vŠd t sochu Femme BouteŠlle od JuŘnŘ MŠró,
GoslŘrského řošovníkŘ Henry MoorŘ, kŠnetŠcký ořšekt FrŘncŠscŘ SořrŠnŘ Ř desítku
dŘl ích. P Š cest m stem nŘ pomyslné ose ulŠce še v řlízkostŠ ŘtletŠckého stŘdŠonu
umíst nŘ nešnov š í sochŘ od JŠ ího GeorgŘ George DokoupŠlŘ.
111
Sculptury ve ve ešném prostoru - SŘntŘ Cruz de TenerŠfe
CENTRUM VZD LÁNÍ
A KULTURY
GPY ARQUITECTOS
San Bernardo
Tenerife
Centrum vzd lání Ř kultury le í v mŘlém m stečku SŘn BernŘrdo – Los SŠlos
v severozápŘdní částŠ TenerŠfe. Jedná se o šednoduchou řetonovou stŘvřu mŘlého
p dorysného rozm ru. Dotvá í část nám stí Ř cŠtlŠv doplňuše kompozŠcŠ kostelŘ
sv. BernŘrdŘ. Ve frontální částŠ domu se nŘchází velká lŘvŠce, ze které še mo né
pozorovŘt scenérŠe poho í. P ed domem se dokončuše pódŠum, svýmŠ proporcemŠ
Ř hlŘvn vý kou ov em řlokuše celý d m Š nám stí. Kolem centrŘ vede mŘlá ulŠčkŘ,
zŘšŠ ťušící p ístup k nám stí. Strohost řetonu še zšemn nŘ d ev nýmŠ plochŘmŠ
Ř rŘstrem velkých oken. VnŠt ní prostor še velkolepý, otev enost Ř sérŠe v trŘcích
sv tlík z n š vytvá í vzdu né místo k výuce Ř setkávání. Místo še plné lŠdí
Ř p soří velmŠ sv ím došmem.
115
výstup nŘ PŠco de TeŠde
117
Národní pŘrk TeŠde (UNESCO 2007)
Editor :
Texty :
Fotografie
Jazyková redakce
GrŘfŠcký desŠgn
TŠsk
:
:
:
:
Vydala :
AndreŘ PušmŘnová, DŘn MertŘ
DŘn MertŘ, JŠ í Suchomel, DŘnŘ RŘková, JŘn Stolín, AdŘm ustek, AndreŘ PušmŘnová,
BŘrřorŘ JŘndová, KŘmŠlŘ VŘníčková, KŘrolínŘ Dvo áková, Tomá ZŘvorŘl
IvŘn Hru kŘ, BŘrřorŘ JŘndová, AndreŘ PušmŘnová, DŘn MertŘ
KlárŘ Pučerová, JŘnŘ PŘlŘcká
AndreŘ PušmŘnová
KŘvkŘ prŠnt
ARCHITECTURA, Praha 2014
ISBN 978-80-905782-1-0
ŮŮŮ.gšf.cz
ŮŮŮ.eů-centrŠc.cz
ŮŮŮ.ŘŘ.tul.cz
PuřlŠkŘce še vydánŘ v rámcŠ prošektu ArchŠtekturŘ mŠmo centrŘ,
reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0021, který še spolufŠnŘncován Evropským socŠálním fondem
Ř státním rozpočtem České repuřlŠky.