Od Phare CBC k Cíli 2 – Fondy malých projektů

Transkript

Texty
Jana Novotná Galuszková
Olga Sobotková
Roman Tománek
Překlad
Karína Kurková
Fotografie
archiv Euroregionu Silesia a konečných uživatelů
Vydavatel
Euroregion Silesia - CZ
Horní nám. 69, Opava, Česká republika
www.euroregion-silesia.cz
Nakladatel
Mario Boubeníček, Ratibořská 30, Opava, Česká republika
Grafická úprava
Pavel Bárta
Tisk
Tiskárna Grafico s.r.o., Opava
Náklad
1 500 ks
Opava, 2015
Úvodní slovo, obsah
Vážení čtenáři,
v září 2015 byl po více než sedmi letech ukončen Fond mikroprojektů v Euroregionu Silesia, realizovaný jako součást Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika
– Polská republika 2007 – 2013. U příležitosti ukončení našeho
Fondu jsme se rozhodli vydat tuto publikaci, která však není
pouze souhrnnou zprávou o tomto programu či výčtem projektů realizovaných na území našeho euroregionu. Naším záměrem je nabídnout Vám širší pohled na česko-polskou přeshraniční spolupráci, na podmínky jejího financování z evropských fondů od předvstupních programů Phare CBC až po program období 2014 – 2020 jako součásti Cíle 2 evropské politiky
soudržnosti, na roli euroregionů v těchto programech. Chceme
Vás také inspirovat příklady konkrétních projektů z nejrůznějších oblastí partnerské spolupráce, formou otázek a odpovědí
poradit jak připravit přeshraniční projekt a malou „statistikou
úspěšnosti“ našich žadatelů povzbudit ty, kteří chtějí spolupracovat s přeshraničními partnery, ale zatím váhají.
Fond mikroprojektů období 2007 – 2013 byl v Euroregionu Silesia úspěšně ukončen a nový Fond v rámci programu
INTERREG V-A Česká republika – Polsko je na svém počátku.
Věřme, že i přes poměrně velké změny, které nové období
přináší, bude i tento program úspěšný a velkou měrou přispěje k dalšímu rozvoji česko-polské přeshraniční spolupráce i celého příhraničí.
Nahlédněte prosím do obsahu této publikace, vyberte si
tu část, která Vás zaujala nejvíce a čtěte. A pokud si naši publikaci přečtete celou, bude to pro nás velkým oceněním naší
dlouholeté práce.
Jana Novotná Galuszková
hlavní manažer Fondu mikroprojektů
v Euroregionu Silesia
Obsah
Když se řekne Euroregion Silesia – Kdo jsme, Co děláme, Kam směřujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2
Od Phare CBC k Cíli 2 – Programy EU na podporu česko-polské přeshraniční spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4
Fond malých projektů – součást programů přeshraniční spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6
Euroregion Silesia a jeho role v programech přeshraniční spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7
Fond mikroprojektů v Euroregionu Silesia v období 2007 – 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9
Program INTERREG V-A Česká republika – Polsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
Fond mikroprojektů v období 2014 – 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Srovnání Fondu mikroprojektů v programech česko-polské přeshraniční spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
10 otázek a odpovědí jak připravit a realizovat projekt z Fondu mikroprojektů 2014 – 2020 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Příklady dobré praxe z období 2007 – 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Přeshraniční spolupráce škol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Projekty v oblasti kulturního a přírodního dědictví česko-polského příhraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Projekty v oblasti kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Projekty v oblasti sportu a volnočasových aktivit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
Přeshraniční spolupráce v oblasti bezpečnosti a ochrany obyvatel česko-polského příhraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
Propagace česko-polského příhraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
Společné plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Odborná problematika v přeshraničních projektech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Od Phare CBC k Cíli 2  Fondy malých projektů v Euroregionu Silesia
1
Když se řekne Euroregion Silesia
Kdo jsme, Co děláme, Kam směřujeme
KDO JSME
Euroregion Silesia, jak napovídá jeho název, navazuje na společnou historii českého a polského Slezska, které bylo až do roku
1742 společným územím rakousko-uherské monarchie. Po prohrané válce s pruským králem Bedřichem II. připadla větší část
Slezska Prusku a nově vzniklá hranice zpomalila a posléze zcela zastavila rozvoj vzájemných kontaktů. Ani výsledek 2. světové války toto rozdělené území nespojil – Horní Slezsko se stalo
součástí Polska a české Slezsko součástí Československa. Přestože obě země rozdělovala pouze „zelená hranice“, příhraničí bylo
pečlivě střeženo a překračování hranice bylo možné jen v místech oficiálních hraničních přechodů, kterých bylo velmi málo.
K obnovování kontaktů obyvatel na obou stranách hranice a rozvoji přeshraniční spolupráce začalo docházet až po demokratických změnách v obou zemích v roce 1989.
Vyvrcholení přeshraniční spolupráce v česko-polském příhraničí představoval postupný vznik euroregionů v průběhu 90. let
minulého století. Euroregion Silesia, který byl ustaven v září 1998,
je jedním z nejmladších.
Zatímco při založení Euroregionu Silesia stálo pouze několik
měst a obcí na české a polské straně a personální či technické
zázemí euroregionu bylo minimální, dnes má Euroregion Silesia
téměř osmdesát členů a jeho zázemí tvoří dva silné sekretariáty, český v Opavě a polský v Ratiboři. Kromě členů z řad obcí a
měst jsou členy české části euroregionu i další organizace: Slezská univerzita v Opavě, Okresní hospodářská komora Opava, kulturní a osvětová organizace „Matice slezská“ a dvě místní akční
skupiny – MAS Opavsko a MAS Hlučínsko. I přes různorodou členskou základnu, kterou tvoří malé obce zemědělského charakteru, středně velká historická města i velké třistatisícové průmyslové město, je přeshraniční spolupráce v Euroregionu Silesia velmi
intenzivní, a přispívá tak k vyváženému rozvoji jednotného území historického Slezska, v kterém státní hranice nepředstavuje
žádnou překážku.
CO DĚLÁME
Činnost Euroregionu Silesia spočívá v podpoře a realizaci přeshraniční spolupráce v příhraničních regionech polského a českého Slezska a severní Moravy s cílem potlačit negativní vliv existence státní hranice, zajistit rovnoměrný rozvoj příhraničního
území po obou stranách hranice a umožnit tak jeho plynulou integraci v rámci Evropské unie.
Euroregion Silesia řeší společné zájmy v oblasti přeshraniční dopravní infrastruktury, společné problémy v oblasti životního prostředí, podporuje rozvoj přeshraničního cestovního ruchu, spolupráci mezi českými a polskými školami, rozvoj kultury, vzdělání a sportu po obou stranách hranice, pečuje o společné kulturní dědictví, podporuje spolupráci v oblasti hospodářské a obchodní, společné plánování rozvoje příhraničního regionu, zajišťuje propagaci tohoto území a plní mnoho dalších úkolů, kterými se snaží přispět k naplnění cílů Evropské unie v oblasti evropské územní spolupráce.
Významné postavení si Euroregion Silesia vybudoval v rámci Česko-polské mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci,
na jejíž činnosti se aktivně podílí již od roku 2000. Tato komise
byla ustavena na základě dohody uzavřené mezi vládami obou
zemí v září 1994 a jejím úkolem je stanovení směrů a forem
přeshraniční spolupráce, zkoumání problémů, které tuto spolupráci ztěžují, a zpracovávání určitých doporučení vedoucích
k odstranění těchto problémů. Součástí této komise jsou pracovní skupiny zaměřené na jednotlivé oblasti činnosti. Významným úspěchem česko-polských euroregionů bylo založení pra-
Významnou roli v rozvoji přeshraničních kontaktů na území Euroregionu Silesia hrají školy, které realizují jak společné aktivity pro ty nejmenší děti
v mateřských školách, tak společnou výuku univerzitních studentů.
2
ní podmínky, které předurčily činnost Euroregionu Silesia v první
dekádě jeho existence, přispěly k jeho výraznému rozvoji a stabilizaci jeho existence.
S nastávajícím novým obdobím po roce 2013 si však orgány
Euroregionu Silesia uvědomily potřebu strategického plánování, a proto přistoupily ke zpracování historicky prvního strategicko-plánovacího dokumentu, který by představoval systémový
nástroj koordinace a řízení další činnosti a rozvoje euroregionu.
„Strategie rozvoje Euroregionu Silesia na období 2014-2020“
je dokument, který vytváří podmínky pro další systematický
rozvoj přeshraniční spolupráce a podporu činnosti subjektů realizujících přeshraniční spolupráci na území Euroregionu Silesia od roku 2014. Strategie rozvoje Euroregionu Silesia je otevřeným dokumentem, který bude průběžně doplňován a aktualizován tak, aby v maximální možné míře přispíval k naplňování definovaných cílů a opatření klíčových oblastí rozvoje, a tím k naplnění strategické vize Euroregionu Silesia stát se
„prosperujícím česko-polským regionem, který podporuje ideu
evropské jednoty a společně rozvíjí svou budoucnost na základě partnerské spolupráce“.
Strategie rozvoje
Euroregionu Silesia
2014-2020
TY
OJEK
Í » PR
PATŘEN
KÉ CÍLE » O
POSLÁNÍ » VIZE » STRATEGIC
covní podskupiny pro otázky euroregionů v září 2001, v jejímž
čele stanuli právě zástupci Euroregionu Silesia. V roce 2007 se
na základě rozhodnutí Komise tato podskupina transformovala
na samostatnou pracovní skupinu a v současné době představuje jednu z nejlépe spolupracujících skupin Česko-polské mezivládní komise.
K prioritám Euroregionu Silesia dlouhodobě patří podpora
přeshraniční spolupráce škol všech stupňů. Hustá síť mateřských,
základních a středních škol, pět vysokých škol a také různá další
vzdělávací zařízení na území Euroregionu Silesia představují velký potenciál pro realizaci mnoha úspěšných přeshraničních projektů zaměřených právě na výchovu a vzdělávání.
Euroregion Silesia plní významnou roli především v programech Evropské unie určených na podporu přeshraniční spolupráce. Již v předvstupních programech Phare CBC CZ-PL
1999 – 2003 byl Euroregion Silesia zapojen do procesu implementace, a to především v rámci tzv. Společného fondu malých
projektů. Po vstupu České republiky a Polska do EU v květnu 2004
se mohly obě země připojit k Iniciativě INTERREG IIIA. V programu INTERREG IIIA Česká republika - Polsko se obě strany Euroregionu Silesia staly členy Řídícího a Monitorovacího výboru a vykonávaly funkci Správce tzv. Fondu mikroprojektů, který byl součástí tohoto programu. Ještě před ukončením posledních projektů v rámci programu INTERREG IIIA byl zahájen nový Fond mikroprojektů v Euroregionu Silesia jako součást Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika
2007-2013. Několikanásobně větší množství finančních prostředků oproti fondům předchozích programů, velký zájem ze strany
žadatelů a společně sdílená odpovědnost euroregionu za správné využití těchto prostředků byla pro Euroregion Silesia velkou
zkouškou. A Euroregion Silesia v této zkoušce obstál! Za celé období fungování „fondu malých projektů“ v Euroregionu Silesia
bylo rozděleno přes 7,7 milionů eur na více než sedm stovek přeshraničních projektů nejrůznějšího zaměření. V době vzniku této
publikace má Euroregion Silesia před sebou další zkoušku v podobě nového Fondu mikroprojektů v rámci programu INTERREG
V-A Česká republika – Polsko, který přináší mnohé změny. Věřme,
že i tuto zkoušku Euroregion Silesia zvládne.
KAM SMĚŘUJEME
Zahájení systematické finanční podpory česko-polské přeshraniční spolupráce ze strany Evropské unie záhy po vzniku Euroregionu Silesia, pověření funkcí Správce „fondu malých projektů“, zřízení samostatné pracovní skupiny pro euroregiony v rámci Česko-polské mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci v čele s Euroregionem Silesia, vstup České republiky a Polska do EU i Schengenského prostoru – to vše utvářelo objektiv-
Česká část Euroregionu Silesia:
Polská část Euroregionu Silesia:
Euroregion Silesia – CZ
Horní nám. 69
746 01 Opava, Česká republika
tel.: +420 553 756 220
e-mail: [email protected]
http://www.euroregion-silesia.cz
Stowarzyszenie Gmin Dorzecza Górnej Odry
ul. Batorego 7
47-400 Racibórz, Polská republika
tel.: +48 32 415 64 94
e-mail: [email protected]
http://www.euroregion-silesia.pl
http://www.euroregion-silesia.eu
3
Od Phare CBC k Cíli 2
Programy EU na podporu
česko-polské přeshraniční spolupráce
Programy Evropské unie zaměřené na přeshraniční spolupráci
jsou systémovým nástrojem určeným k zajištění vyváženého
a udržitelného rozvoje evropských příhraničních oblastí. Tato
podpora byla zahájena v roce 1990 v podobě samostatné iniciativy
s názvem INTERREG určené pro členské země Evropské unie. Na
ni od roku 1994 navázala iniciativa označená jako INTERREG II.
Tato iniciativa již byla rozšířena o podporu příhraničních oblastí
s nečlenskými zeměmi EU. V těchto zemích byla tato podpora
realizována v podobě ročních programů Phare CBC (CrossBorder Cooperation = přeshraniční spolupráce).
Mezi prvními příhraničními regiony České republiky, které
mohly využívat této finanční podpory ze strany Evropské unie,
byly oblasti česko-německého a česko-rakouského příhraničí.
Systematická finanční podpora rozvoje česko-polského příhraničí a přeshraniční spolupráce v této oblasti v podobě programu
Phare CBC Česká republika – Polsko byla zahájena až o několik let později, v roce 1999. Tato podpora byla ukončena programem roku 2003 a od následujícího roku, kdy se obě země staly členy Evropské unie, bylo umožněno zapojení do iniciativy
INTERREG III.
Na rozdíl od předchozích dvou iniciativ byla iniciativa
INTERREG III v rámci finančního období 2000 - 2006 již rozčleněna na tři základní směry tak, jak je známe dnes:
směr A – přeshraniční spolupráce
směr B – nadnárodní spolupráce
směr C – meziregionální spolupráce.
V souvislosti s velkým rozšířením Evropské unie v letech 2004
a 2007 se jedním ze tří základních cílů evropské politiky soudržnosti pro období 2007 - 2013 stal cíl nazvaný Evropská územní
spolupráce (Cíl 3). Stejně jako předchozí iniciativa INTERREG III
i tento cíl byl zaměřen třemi směry: na přeshraniční, nadnárodní
a meziregionální spolupráci, přičemž nejvýznamnější byl právě
podíl přeshraniční spolupráce.
Na česko-polskou spolupráci bylo prostřednictvím Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 - 2013 z Evropského fondu pro regionální
rozvoj vyčleněno 219,4 mil. EUR.
Program se skládal ze 4 prioritních os a 9 oblastí podpory, které představovaly možnosti financování širokého spektra investičních i neinvestičních přeshraničních aktivit:
 Prioritní osa 1: Posilování dopravní dostupnosti, ochrana
životního prostředí a prevence rizik
 Oblast podpory 1.1 Posilování dopravní dostupnosti
 Oblast podpory 1.2 Ochrana životního prostředí
 Oblast podpory 1.3 Prevence rizik
 Prioritní osa 2: Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a cestovního ruchu
 Oblast podpory 2.1 Rozvoj podnikatelského prostředí
 Oblast podpory 2.2 Podpora rozvoje cestovního ruchu
 Oblast podpory 2.3 Podpora spolupráce v oblasti vzdělávání
 Prioritní osa 3: Podpora spolupráce místních společenství
 Oblast podpory 3.1 Územní spolupráce veřejných institucí
 Oblast podpory 3.2 Podpora společenských, kulturních
a volnočasových aktivit
 Oblast podpory 3.3 Fond mikroprojektů
Pro program INTERREG IIIA Česká republika – Polsko
v období 2004 - 2006 bylo z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčleněno 34,5 mil. EUR pro obě strany česko-polského příhraničí. Program byl zaměřen jak na podporu rozvoje infrastruktury přeshraničního významu – dopravní, podnikatelské, turistické apod., tak na rozvoj místní společnosti
v přeshraniční oblasti. I přes poměrně krátké období byl o tento program mezi žadateli velký zájem – bylo předloženo 300
projektů (kromě mikroprojektů), z nichž 176 bylo schváleno
k financování.
4
 Prioritní osa 4: Technická pomoc
Ve srovnání s předchozím programem INTERREG IIIA se v tomto programu objevilo několik nových aspektů: žádost o dotaci se
podávala prostřednictvím dvojjazyčné webové aplikace Benefit7,
rozpočet a následně i vyúčtování projektu se již nezpracovávalo
v národních měnách, ale v měně EUR, každý z projektů musel splnit nejméně 2 ze 4 kritérií přeshraniční spolupráce (společná příprava, společná realizace, společné financování, společný personál)
a nově byl v projektech zaveden tzv. princip vedoucího partnera.
Od Phare CBC k Cíli 2
Funkcí Řídícího orgánu programu bylo pověřeno Ministerstvo
pro místní rozvoj ČR, funkci Národního orgánu vykonávalo Ministerstvo infrastruktury a rozvoje PR (dříve Ministerstvo regionálního
rozvoje). Byl ustaven Společný technický sekretariát (JTS) se sídlem
na české straně – v Olomouci. Za výběr projektů a monitorování
celého programu byl zodpovědný Monitorovací výbor, jehož členy byli mj. i zástupci všech šesti euroregionů česko-polského příhraničí. Průběžná výzva k předkládání žádostí o dotaci byla vyhlášena v lednu 2008 a za celé období programu Monitorovací výbor
schválil k financování téměř 350 projektů (kromě mikroprojektů).
Jedním z úspěšných projektů schválených k financování z Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR-PR 2007 - 2013 byl společný tříletý projekt všech šesti česko-polských euroregionů s názvem „EUREGIO PL-CZ“, vedený polskou částí Euroregionu Silesia jako vedoucím partnerem. Jeho
cílem bylo zintenzivnění vzájemné spolupráce euroregionů, načerpání nových zkušeností z vyspělých zahraničních regionů (např. na francouzskobelgické hranici – viz foto), zmapování problémů česko-polské přeshraniční spolupráce a zvýšení obecného povědomí o možnostech a efektech
přeshraniční spolupráce. (www.euroregions.org)
Pro období 2014 – 2020 byly vytyčeny dva hlavní cíle evropské politiky soudržnosti: Cíl 1 „Investice pro růst a zaměstnanost“ a Cíl 2 „Evropská územní spolupráce“, jehož součástí je
i program INTERREG V-A Česká republika – Polsko. Jeho název se vrací k dříve používanému názvu, který je nyní podle pořadí programového období označen římskou číslicí V a písmenem
A označujícím příslušný směr v rámci evropské územní spolupráce - přeshraniční spolupráci.
Program byl Evropskou komisí schválen v červnu 2015 a bude
ukončen v roce 2023. Finanční prostředky z Evropského fondu
pro regionální rozvoj pro tento program ve výši 226,2 mil. EUR
jsou určeny na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti společného řízení rizik, rozvoje potenciálu přírodních a kulturních
zdrojů pro podporu zaměstnanosti, vzdělání a zvýšení kvalifikace budoucích absolventů a také spolupráce institucí a komunit.
Podrobněji se o tomto programu dočtete na str. 13 – 16.
5
Fond malých projektů
Fond malých projektů
součást programů přeshraniční spolupráce
Nedílnou součástí programů EU určených na podporu přeshra- byl Fond mikroprojektů vyčleněn jako samostatná oblast podniční spolupráce jsou „fondy malých projektů“, prostřednictvím pory, do které bylo alokováno 20 % z celkových finančních prokterých jsou financovány ty nejmenší projekty zejména nein- středků programu – celkem 43,8 mil. EUR. Stejně jako v předvestičního charakteru. Tyto malé projekty představují spolupráci chozím programu i v tomto období funkci Správců Fondu mikmístních společenství na obou stranách hranice, jejíž hlavním cí- roprojektů vykonávaly euroregiony. V tomto programu bylo relem je rozvoj mezilidských vztahů, společných vzdělávacích, kul- alizováno přes 3 000 malých projektů na obou stranách hranice.
turních, sportovních a dalších volnočasových aktivit, veřejných
Fond mikroprojektů jako osvědčený pružný nástroj programů
služeb apod.
přeshraniční spolupráce určený k financování projektů menšíPřestože program Phare CBC Česká republika – Polsko (1999 ho rozsahu a spravovaný euroregiony, které nesou odpovědnost
- 2003) byl zaměřen především na podporu velkých investičních za správné využití alokovaných prostředků, byl zahrnut i do proprojektů, v rámci tzv. Společného fondu malých projektů byly pod- gramu INTERREG V-A Česká republika – Polsko (2014 – 2020).
porovány také menší neinvestiční projekty typu „people-to-peop- Za předpokladu splnění určitých podmínek do konce roku 2018
le“. Na tyto malé projekty bylo vyčleněno maximálně 10 % z celko- bude alokace činit opět 20 % z celkových finančních prostředků
vých finančních prostředků programu daného roku.
programu, což představuje 45,244 mil. EUR.
V programu INTERREG IIIA Česká republika – Polsko
(2004 - 2006) bylo na podporu nejmenších projektů urče- Rekapitulace „fondu malých projektů“ v Euroregionu Silesia
no samostatné opatření v rámci Priority II s názvem Fond v období 1999 - 2015
mikroprojektů. Do tohoto opatření bylo alokováno 15 %
Počet
Alokace ERDF
z celkových finančních prostředků, což představovalo pří- Program – Fond
schválených
na projekty
spěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši
projektů
5,1 mil. EUR na celé období programu. Správu Fondu miPhare CBC CZ-PL 1999 - 2003
kroprojektů vykonávalo 6 euroregionů v česko-polském
901 800 EUR
135
– Společný fond malých projektů
příhraničí: Nisa, Glacensis, Praděd, Silesia, Těšínské Slezsko a Beskydy. Alokace určená pro Fond mikroprojektů INTERREG IIIA ČR – Polsko
897 551 EUR
147
byla rozdělena na šest částí podle velikosti území spravo- 2004 - 2006 – Fond mikroprojektů
vaného jednotlivými euroregiony a každý z euroregionů Operační program přeshraniční
nesl zodpovědnost za správné využití těchto prostředků spolupráce ČR – PR 2007 - 2013
5 947 450 EUR
505
na tomto území.
– Fond mikroprojektů
V rámci Operačního programu přeshraniční spoluCelkem
7 746 801 EUR
787
práce Česká republika – Polská republika 2007 - 2013
Zástupci všech šesti česko-polských euroregionů se po celou dobu přípravy Fondu mikroprojektů 2014 - 2020 pravidelně scházeli. Na setkání v Prudniku v dubnu 2015 byla projednávána problematika hodnocení projektových žádostí předkládaných do Fondu mikroprojektů.
6
Euroregion Silesia a jeho role
Euroregion Silesia
a jeho role v programech přeshraniční spolupráce
V průběhu více než patnácti let své existence Euroregion Silesia získal velké zkušenosti, které v plné míře využívá i v rámci česko-polských přeshraničních programů. Euroregion se zapojuje do přípravy a realizace těchto programů, má své zastoupení
v orgánech odpovědných za výběr projektů a monitorování programů (Monitorovací výbory) a své zkušenosti zúročuje zejména
při správě „fondů malých projektů“.
Úkoly Euroregionu Silesia v předvstupním programu Phare CBC
byly po obou stranách hranice poněkud odlišné a byly omezeny
pravidly tehdy platnými pro nečlenské země EU. Po vstupu obou
zemí do EU a zapojení do programu iniciativy INTERREG IIIA se
činnost euroregionu jako tzv. Správce Fondu mikroprojektů postupně sladila a dnes orgány obou částí euroregionu plní úkoly
spojené se správou Fondu mikroprojektů ve vzájemné úzké spolupráci a na základě společně sdílené odpovědnosti, která je dána
uzavřenou dohodou o spolupráci při správě Fondu mikroprojektů. Dle této dohody česká strana Euroregionu Silesia plní funkci
vedoucího partnera zodpovědného za celý Fond vůči Řídícímu
orgánu programu, tj. Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, přičemž
uzavřená dohoda definuje vzájemné povinnosti české a polské
strany euroregionu. Správa Fondu mikroprojektů na principu vedoucího partnera byla zavedena v období 2007 – 2013 a stejným
způsobem bude fungovat i v období 2014 – 2020.
Základní úkoly Euroregionu Silesia při administraci Fondu mikroprojektů:
 Fáze přípravy Fondu mikroprojektů
 zpracování základní dokumentace Fondu
(Směrnice pro žadatele, Jednací řád
Euroregionálního řídícího výboru apod.)
 ustavení Euroregionálního řídícího výboru (EŘV)
 výběr hodnotitelů pro hodnocení
projektových žádostí
 Fáze propagace Fondu mikroprojektů
a přípravy projektových žádostí
 poskytování a zveřejňování informací o Fondu
mikroprojektů, a to formou seminářů,
na internetových stránkách, v tisku, vydáváním
propagačních materiálů apod.
 poskytování metodické pomoci při přípravě
žádostí – individuální konzultace, pomoc
při vyhledání přeshraničního partnera
 Fáze příjmu a kontroly žádostí o dotaci
 příjem žádostí
 kontrola formálních náležitostí a přijatelnosti
žádostí
 Fáze hodnocení a výběru žádostí o dotaci
 zajištění hodnocení žádostí prostřednictvím
hodnotitelů podle nastavených kritérií
 zpracování podkladů pro jednání
Euroregionálního řídícího výboru
 organizace zasedání Euroregionálního řídícího
výboru, zpracování výstupů z jednání
Každodenní úkoly spojené s administrací Fondu mikroprojektů plní český a polský
sekretariát Euroregionu Silesia. V čele českého sekretariátu je Jana Novotná Galuszková  Fáze po rozhodnutí Euroregionálního
(sedící vpravo), ředitelkou polského sekretariátu je Daria Kardaczyńska (sedící vlevo).
řídícího výboru
Dalšími pracovníky sekretariátů jsou (přední řada zleva): Barbara Dobrzyniecka – Puhacz
 oznámení výsledků z jednání EŘV žadatelům
(PL), Gabriela Lewak (PL), Elżbieta Łachmańska (PL), Karolina Maksymowicz (PL), Sabina
 příprava a uzavírání smluv o financování
Łukaszczykiewicz (PL). V zadní řadě zprava stojí Petra Hamelová (CZ), Iwona Paprotny
projektů s úspěšnými žadateli – tzv. konečnými
(PL), Olga Sobotková (CZ), Roman Tománek (CZ), Agnieszka Zymelka (PL) a Agnieszka
uživateli
Domagała (PL).
7
Euroregion Silesia a jeho role
Euroregion Silesia organizuje v rámci Fondu mikroprojektů semináře různého typu: většího rozsahu pro širší veřejnost, semináře „na míru“ pro
užší okruh potenciálních žadatelů z řad určitého typu subjektů, např. škol, nebo česko-polskou „seznamku“ pro subjekty hledající přeshraniční
partnery (na snímku)
 Fáze po ukončení projektů
 provádění kontrol udržitelnosti u vybraného vzorku
projektů
 Fáze realizace projektů
 poskytování metodické pomoci při realizaci projektů
– specializované semináře pro konečné uživatele
se zaměřením na realizační fázi projektů, individuální
konzultace
 průběžná kontrola realizace projektů, kontrola
výběrových řízení
 vyřizování případných žádostí o změny v projektech
 Fáze ukončení projektů
 poskytování metodické pomoci při přípravě žádostí
o platbu a závěrečných zpráv – specializované semináře
pro konečné uživatele se zaměřením na závěrečnou fázi
projektů, individuální konzultace
 kontrola a schvalování žádostí o platbu a závěrečných
zpráv
 předkládání souhrnných žádostí o proplacení dotace
na projekty se schválenou závěrečnou zprávou a žádostí
o platbu
 proplácení dotace na účty konečných uživatelů
8
Kromě výše uvedených úkolů ve vztahu k žadatelům/konečným uživatelům musí Správce Fondu mikroprojektů pravidelně zpracovávat monitorovací zprávy o průběhu Fondu, žádosti o proplacení výdajů na administraci Fondu, účastnit se jednání a metodických seminářů k implementaci programu apod. Činnost euroregionu jako Správce Fondu je kontrolována kontrolory
(Centrem pro regionální rozvoj ČR a příslušným vojvodským úřadem), Řídícím a Národním orgánem a v neposlední řadě také příslušnými auditními orgány.
Fond mikroprojektů v období 2007–2013
Fond mikroprojektů
v Euroregionu Silesia v období 2007 – 2013
V září 2015 byl po 7,5 letech ukončen Fond mikroprojektů
v Euroregionu Silesia, který byl součástí Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007– 2013. Fond byl zahájen v dubnu 2008, kdy byla vyhlášena průběžná výzva k předkládání žádostí o dotaci. V rámci jednotlivých kol této výzvy, která byla finálně ukončena
v lednu 2015, bylo předloženo více než 600 žádostí českých
a polských žadatelů z území Euroregionu Silesia. V této kapitole vám nabízíme shrnutí základních informací, zhodnocení pozitiv a negativ Fondu mikroprojektů a celkovou statistiku více
než sedmiletého období.
Územní vymezení Fondu mikroprojektů
Území Euroregionu Silesia je pro účely Fondu mikroprojektů
vymezeno na české straně okresy Opava, Ostrava-město a Nový
Jičín, na polské straně územím okresů ratibořského, vodislavského, hlubčického a rybnického a okresních měst Rybnik a Żory (viz
červeně vyznačené území na mapě níže).
Financování mikroprojektů
Mikroprojekt byl definován těmito finančními limity dotace
z prostředků EU:  minimální dotace: 2 000 EUR
 maximální dotace: 30 000 EUR
Výchozí finanční rámec Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia
z toho (v EUR)
Příspěvek z ERDF
(v EUR)
na mikroprojekty
na administraci
česká část
3 063 000
2 603 550
459 450
polská část
3 900 000
3 343 900
556 100
Celkem
6 963 000
5 947 450
1 015 550
Euroregion Silesia
9
Maximální dotace z prostředků EU činila 85 % celkových způsobilých výdajů, přičemž polští žadatelé měli k dispozici dalších
10 % prostředků ze státního rozpočtu PR.
Program neumožňoval zálohové platby a vzhledem k poměrně
krátké době realizace mikroprojektů (maximálně 18 měsíců) ani
průběžné financování. Žadatelé tak museli počítat s předfinancováním projektů z vlastních zdrojů. Dotace byla proplácena zpětně po ukončení projektu a schválení jeho závěrečného vyúčtování. Dotace byla proplácena v měně euro.
Tematické zaměření a typy mikroprojektů
V rámci Fondu mikroprojektů jako specifického nástroje financování nejmenších projektů v programu bylo možné realizovat projekty napříč všemi oblastmi podpory (viz str. 4).
S ohledem na charakter Fondu mikroprojektů převažovaly „měkké“ neinvestiční projekty, nicméně byly realizovány
i menší investiční záměry v oblasti ochrany historického dědictví česko-polského příhraničí, infrastruktury cestovního ruchu či sportu. S úspěšnými projekty různého zaměření se můžete seznámit v kapitole „Příklady dobré praxe“.
Podle způsobu zapojení přeshraničního partnera do přípravy, realizace a financování projektu byly rozlišovány tyto typy
projektů:
 společné
 samostatně realizované.
Společné projekty měly společný cíl, jejich aktivity a výdaje na ně byly rozděleny mezi partnery po obou stranách hranice a oba/všichni partneři předkládali svou žádost o dotaci z Fondu mikroprojektů.
Samostatně realizované projekty byly zcela či z větší části
realizovány pouze na jedné straně hranice a byly financovány
pouze jedním z partnerů. I tyto projekty však musely mít uveden
jasný přeshraniční dopad a úlohu přeshraničního partnera při
přípravě a realizaci projektu.
Typy žadatelů
O dotaci z Fondu mikroprojektů mohly žádat veřejnoprávní
a neziskové subjekty – obce, města, sdružení obcí, školy všech
stupňů, policejní jednotky i jednotky požární ochrany, hospodářské komory, spolky nejrůznějšího zaměření, jako např. tělovýchovné jednoty, spolky zaměřené na kulturu, volnočasové aktivity či regionální rozvoj, místní akční skupiny, kulturní
domy, muzea, charitativní či církevní organizace apod. Žadatelem mohl být také sám euroregion jako Správce Fondu mikroprojektů, pokud realizoval aktivity nesouvisející s administrací
Fondu. Tyto vlastní projekty však podléhaly přísnějšímu režimu
kontroly jak ve fázi schvalování dotace, tak ve fázi schvalování
závěrečného vyúčtování.
Jak vyplývá z uvedeného grafu, mezi českými žadateli převažovaly subjekty místní samosprávy, školy všech stupňů a spolky.
Typy českých žadatelů ve Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia
v období 2007 - 2013
obce/města/sdružení obcí
66
mateřské a základní školy
38
spolky různého zaměření
37
střední a vyšší odborné školy
15
vysoké školy
10
policie
7
hasiči (profesionální i dobrovolní)
5
domy kultury, muzea
5
Euroregion Silesia - vlastní mikroprojekty
4
hospodářské/obchodní komory
3
střediska volného času
3
domovy pro seniory
2
charita, církev
2
místní akční skupiny
2
0
10
Počet projektů
10
20
30
40
50
60
70
Tematické zaměření: Zachování kulturního dědictví
Tematické zaměření: Sport
Tematické zaměření: Bezpečnost a ochrana obyvatel
Tematické zaměření: Společná výchova
Tematické zaměření: Společné vzdělávání
Tematické zaměření: Společné plánování
Tematické zaměření: Přeshraniční cestovní ruch
Tematické zaměření: Kultura
12
Program INTERREG V-A
Česká republika – Polsko
V rámci Evropské územní spolupráce, tj. Cíle 2 kohezní politiky
Evropské unie v programovém období 2014 – 2020 budou i nadále podporovány tři směry: přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Nově má tento cíl kohezní politiky své vlastní nařízení, které uvádí zvláštní ustanovení týkající se specifik mezinárodní spolupráce při čerpání prostředků z Evropského fondu
pro regionální rozvoj. Jedná se o NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce.
investiční priority, které bude program realizovat. Pro program
INTERREG V-A Česká republika – Polsko byly vybrány tyto investiční priority (IP):
 IP 5b): Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních
rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoj systémů
krizového řízení
 IP 8b): Podpora růstu podporujícího zaměstnanost
rozvojem vnitřního potenciálu jako součásti územní
strategie pro konkrétní oblasti, včetně přeměny
upadajících průmyslových oblastí a zlepšení dostupnosti
a rozvoje zvláštních přírodních a kulturních zdrojů
 IP 10: Investice do vzdělávání, odborné přípravy a školení
za účelem získávání dovedností a celoživotního učení
vypracováním a naplňováním společných programů
vzdělávání, odborné přípravy a školení
 IP 11: Posilování institucionální kapacity orgánů veřejné
správy a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy
podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi
občany a institucemi.
Tak jako dalších jiných programů, i programů přeshraniční spolupráce se dotkl požadavek Evropské unie na propojení kohezní
politiky s cíli hospodářské strategie Evropa 2020, který ve svém
důsledku znamená větší tematickou koncentraci jednotlivých
programů. Pro každý program mohly být vybrány maximálně
4 z 11 tematických cílů stanovených společným nařízením pro
jednotlivé fondy (Nařízení č. 1303/2013) a v rámci tematických
cílů pak pro každý program musely být stanoveny podrobnější
Struktura programu INTERREG V-A Česká republika - Polsko
Číslo osy
Název prioritní osy v programu
Alokace z ERDF
Celkem
1.
Společné řízení rizik
12 215 972
5,4 %
2.
Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti
135 733 026
60 %
3.
Vzdělání a kvalifikace
10 179 978
4,5 %
4.
Spolupráce institucí a komunit
54 519 432
24,1 %
5.
Technická pomoc
13 573 302
6%
226 221 710
100 %
Celkem
ERDF = Evropský fond pro regionální rozvoj
Změny v programu
Nový program česko-polské přeshraniční spolupráce přináší
oproti programu období 2007 – 2013 určité změny. Jednou z nich
je zpřísnění požadavků na přeshraniční aspekty projektů. Všichni
příjemci budou mít povinnost splnit minimálně 3 ze 4 kritérií přeshraniční spolupráce (společná příprava, společná realizace, společné financování, společný personál) a Společný sekretariát (dříve Společný technický sekretariát) bude v průběhu realizace projektů kontrolovat jak naplňování těchto kritérií, tak skutečný přeshraniční dopad realizovaných projektů. Ke změně dochází také
v systému předkládání projektových žádostí, kdy všichni žadatelé
mají povinnost předložit na Společný sekretariát nejprve zpracovaný projektový záměr, ke kterému Společný sekretariát na základě předem stanovených kritérií vydá své stanovisko. Zpracování
a následné předložení vlastní projektové žádosti je pak možné jen
v případě kladného posouzení projektového záměru. Tento zdánlivě složitý dvoustupňový systém má žadatelům napomoci s přípravou vhodných projektů se skutečným přeshraničním dopadem a odpovídajících zaměření programu. Příjemnou novinkou je
zavedení paušálů u přípravných, režijních a personálních výdajů.
13
Podporované území
Území podporované novým programem zůstává beze změn,
i nadále se tedy jedná o území kraje Libereckého, Pardubického,
Královéhradeckého, Olomouckého a Moravskoslezského na čes-
ké straně a na polské straně o Opolské vojvodství, část území Dolnoslezského vojvodství (subregiony: jelenohorský a wałbrzyský,
okres strzelińský) a část území Slezského vojvodství (subregiony:
bielský a rybnický, okres pszczyńský).
Fond mikroprojektů
Stejně jako v předchozích obdobích je součástí programu Fond mikroprojektů, který byl zaveden již v předvstupních česko-polských programech Phare CBC (pod názvem Společný fond malých projektů) a úspěšně realizován v rámci Iniciativy INTERREG IIIA 2004 – 2006 i programu období
2007 – 2013. A stejně jako dosud, i v novém období
je správa Fondu mikroprojektů delegována na euroregiony, které jako tzv. Správci Fondu mikroprojektů budou plnit veškeré úkoly spojené s realizací této části programu a odpovídat za řádné využití
alokovaných prostředků.
V červnu 2015 se v Ostravě konal seminář pro všechny subjekty zapojené do implementace programu. Účastníci byli seznámeni mj. se všemi novinkami v programu
a v rámci diskusního panelu zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR jako Řídícího
orgánu programu a Ministerstva infrastruktury a rozvoje PR jako Národního orgánu
odpověděli na dotazy účastníků.
14
Alokace Fondu mikroprojektů
Finanční alokace Fondu mikroprojektů z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj představuje 20 % rozpočtu programu, tj. 45,244 milionů
EUR, z toho na mikroprojekty je určeno téměř 38,5
milionů eur. Rozdělení této alokace mezi jednotlivé
euroregiony je znázorněno v dále uvedeném grafu.
regionu – např. výstavba, rekonstrukce, přestavba a modernizace veřejně dostupné základní infrastruktury zpřístupňující a zvyšující využití přírodního a kulturního dědictví v odvětví cestovního ruchu (např. cyklostezky, naučné
stezky), včetně doplňkové turistické infrastruktury usnadňující návštěvu kulturních a přírodních atraktivit (např. stojany pro kola, informační tabule apod.)
 společná informační, marketingová a propagační opatření
v oblasti využití přírodních a kulturních zdrojů – např. využití mobilních technologií pro společnou prezentaci a propagaci kulturních a přírodních atraktivit společného pohraničí (internetové stránky, mobilní aplikace apod.), společné kampaně propagující přírodní a kulturní atraktivity
společného území, společná účast na veletrzích a obdobných propagačních akcích cestovního ruchu včetně pořízení nezbytných propagačních předmětů dlouhodobé povahy potřebných pro tento druh propagace (bannery, propagační stany apod.)
 evaluace, studie, strategie, plány směřující k využití přírodních a kulturních zdrojů
6 000 000
5 000 000
4 000 000
3 000 000
2 000 000
1 000 000
CZ strana (v EUR)
PL strana (v EUR)
yd
y
sk
Be
Sl
ez
sk
o
Si
le
sia
Tě
šín
sk
é
ěd
Pr
ad
ac
en
Gl
Ni
sa
sis
0
Celková alokace ve výši 20 % je však rozdělena na dvě části – v první fázi programu je pro Fondy mikroprojektů v jednotlivých euroregionech k dispozici ¾ cílové částky a zbývající ¼
bude přidělena po splnění předem definovaných podmínek,
což bude vyhodnoceno ke konci roku 2018. V těchto podmínkách se mj. odráží požadavek na rozšíření okruhu žadatelů o dotaci z Fondu mikroprojektů a zavedení tzv. principu vedoucího
partnera, který byl dosud povinný pouze u „velkých“ individuálních projektů a pro euroregiony na úrovni celého Fondu mikroprojektů. Pokud některý z euroregionů stanovené podmínky
k uvedenému termínu nesplní, zbývající část alokace neobdrží a tato bude využita na standardní projekty mimo rámec Fondu mikroprojektů.
Tematické zaměření a finanční limity mikroprojektů
Fond mikroprojektů se zaměřuje na projekty malého rozsahu – tzv. mikroprojekty, a to jak neinvestičního, tak investičního charakteru. V novém programu mohou být mikroprojekty financovány z prostředků prioritních os 2, 3 a 4 (viz tabulka struktury programu), přičemž příslušný euroregion
jako Správce Fondu mikroprojektů určí, zda využije všechny
prioritní osy a v jaké míře. Dotace na mikroprojekt z ERDF je
od 2 000 EUR do 20 000 EUR v případě mikroprojektů tematicky spadajících do prioritní osy 3 a 4 nebo do 30 000 EUR
v případě mikroprojektů tematicky spadajících do prioritní
osy 2. V případě mikroprojektů s principem vedoucího partnera je maximální výše dotace dvojnásobná. Maximální dotace z prostředků ERDF činí 85 % celkových způsobilých výdajů.
Vymezení vhodných aktivit v mikroprojektech
 Prioritní osa 2
 zachování a obnova kulturních a přírodních atraktivit, směřující k jejich využití pro udržitelný rozvoj společného pohraničí
 podpora využití nehmotného kulturního dědictví
 infrastrukturní opatření pro přeshraniční zpřístupnění
a využívání kulturního a přírodního dědictví příhraničního
 příprava a realizace společného vzdělávání – např. příprava, koordinace a realizace společných kurzů, praktické
výuky, vzdělávacích programů a dalších forem společného
vzdělávání, realizace přeshraničních výměn učňů a studentů a pedagogických pracovníků mezi školskými zařízeními,
systémová opatření v oblastí vzdělávání – studie, strategie,
výměna informací a zkušeností, vzájemné uznávání profesní kvalifikace
 spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a institucemi
na trhu práce
 rozvoj jazykového vzdělávání v rámci školského systému
– výuka jazyka partnera (češtiny nebo polštiny) na základních, středních a vysokých školách včetně pořízení výukových materiálů, výměnné jazykové pobyty žáků a studentů
 aktivity v oblasti zvýšení úrovně informací o společném
území – např. propagace přeshraniční spolupráce a společného území (příprava společných publikací, internetových stránek apod.), a to i mimo programové území
 aktivity v oblasti dopravy – např. společné plánování, optimalizace, zajištění bezpečnosti a propagace veřejné přeshraniční dopravy a přeshraniční nemotorové dopravy
(pěších i cyklistických stezek a tras)
 aktivity v oblasti územního plánování a přípravy infrastrukturálních projektů
 aktivity v oblasti ochrany přírody a krajiny – např. vzdělávací aktivity v oblasti přírody a krajiny
 aktivity v oblasti vzdělávání – kooperační aktivity škol
a vzdělávacích institucí, jejichž hlavním cílem je výměna
zkušeností a dobré praxe, vzájemné poznání a návštěvy dětí
i pedagogických pracovníků, realizace mimoškolních a zájmových aktivit dětí realizovaných školami, provádění osvěty a mimoškolního vzdělávání v nejrůznějších oblastech
 aktivity v oblasti kultury, sportu a organizace volnočasových aktivit
15
 aktivity v oblasti poskytování veřejných služeb (včetně
tvorby kooperačních sítí) – např. společná řešení v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, spolupráce za účelem
hospodářského rozvoje česko-polského příhraničí, spolupráce v oblasti bezpečnosti realizovaná záchrannými
a bezpečnostními složkami
 aktivity v oblasti tvorby kooperačních sítí.
Princip vedoucího partnera v mikroprojektech
Princip vedoucího partnera u mikroprojektů je v Euroregionu
Silesia novinkou. Tento princip spočívá v předložení jedné společné žádosti o dotaci na mikroprojekt za oba, resp. všechny partnery, pokud je jich více, přičemž žádost překládá vedoucí partner, na kterém se oba/všichni partneři mikroprojektu dohodli.
V případě schválení mikroprojektu vedoucí partner uzavře s příslušným Správcem Fondu mikroprojektů smlouvu o financování
mikroprojektu a tímto převezme odpovědnost za realizaci mikroprojektu jako celku. Dotace je proplácena vedoucímu partnerovi,
který následně příslušnou část dotace postoupí svému partnerovi/svým partnerům.
Typy mikroprojektů
Vzhledem k zavedení principu vedoucího partnera i v mikroprojektech jsou ve Fondu mikroprojektů nově tyto 3 typy projektů:
 typ A: společný (= s vedoucím partnerem) – o dotaci žádá
vedoucí partner jménem obou/všech partnerů projektu
 typ B: partnerský – o dotaci žádá každý z partnerů sám
 typ C: samostatný – o dotaci žádá jen jeden z partnerů.
Předkládání a schvalování mikroprojektů
Žadatelé předkládají své žádosti o dotaci na mikroprojekt do
příslušného Fondu mikroprojektů dle svého sídla, a to v termínech vyhlašovaných příslušnými Správci Fondu. Po provedení kontroly a hodnocení jsou žádosti schvalovány společným česko-polským Euroregionálním řídícím výborem zřízeným pro každý Fond mikroprojektů. Euroregionální řídící výbor
může stanovit určité podmínky, za kterých je dotace schválena.
S úspěšnými žadateli, tzv. konečnými uživateli příslušný Správce Fondu mikroprojektů uzavře smlouvu o financování.
Fond mikroprojektů v Euroregionu Silesia
Tematické zaměření Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia v období 2014 – 2020 a alokace na mikroprojekty uvádí následující tabulka (tabulka neuvádí finanční prostředky určené na administraci Fondu):
Prioritní osa
2.
3.
4.
Název prioritní osy
Rozvoj potenciálu přírodních
a kulturních zdrojů pro podporu
zaměstnanosti
30 %
Vzdělání a kvalifikace
5%
Spolupráce institucí a komunit
Celkem
Alokace na mikroprojekty
v EUR
Alokace v %
CZ
674 160
PL
1 168 485
CZ
112 360
PL
194 748
CZ
1 460 681
PL
2 531 717
65 %
100 %
6 142 151
Kdo je kdo ve Fondu mikroprojektů
 český Správce FM v Euroregionu Silesia:
 polský Správce FM v Euroregionu Silesia:
 český kontrolor FM v Euroregionu Silesia:





polský kontrolor FM v Euroregionu Silesia:
Řídící orgán:
Národní orgán:
Platební a certifikační orgán:
Auditní orgán:
16
Euroregion Silesia – CZ, Opava
Sdružení obcí povodí Horní Odry, Racibórz
Centrum pro regionální rozvoj České republiky,
oddělení pro NUTS II Moravskoslezsko, Ostrava
Slezský vojvodský úřad, Katowice
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, odbor evropské územní spolupráce
Ministerstvo infrastruktury a rozvoje PR, odbor územní spolupráce
Ministerstvo financí ČR, odbor Národní fond
Ministerstvo financí ČR, odbor Auditní orgán
Srovnání Fondu mikroprojektů
Srovnání Fondu mikroprojektů
v programech česko-polské přeshraniční spolupráce
Přestože hlavním cílem „fondů malých projektů“ jako specifického pružného nástroje k financování projektů menšího rozsahu zůstává potřeba rozvíjet a podporovat spolupráci mezi komunitami
na obou stranách hranice, jejich podmínky se v jednotlivých pro-
gramech v průběhu let měnily. Následující tabulka nabízí srovnání
Fondu mikroprojektů v rámci programu předchozího a současného období a zároveň tak zájemce o dotaci upozorňuje na základní
aspekty a změny platné pro období 2014 - 2020.
ZÁKLADNÍ ASPEKTY
OPERAČNÍ PROGRAM PŘESHRANIČNÍ
SPOLUPRÁCE ČR - PR 2007-2013
INTERREG V-A
ČR - POLSKO 2014-2020
FM v rámci programu
samostatná oblast podpory 3.3
součást prioritních os 2, 3 a 4
Podíl FM z celého programu
20 %
20 %
(15 % + 5 % dle plnění)
Alokace ERDF pro FM na celé
období programu
43,8 mil. EUR
45,244 mil. EUR
6 euroregionů dle vymezeného území
6 euroregionů dle vymezeného území
společný
samostatný
typ A: společný (s vedoucím partnerem)
typ B: partnerský
typ C: samostatný
2 000 EUR
2 000 EUR
Správce FM
Typy mikroprojektů
Minimální výše dotace z ERDF
na mikroprojekt
v PO 2:
typ B, C: 30 000 EUR
typ A: 60 000 EUR
typ B, C: 20 000 EUR
typ A: 40 000 EUR
Maximální výše dotace z ERDF
na mikroprojekt
30 000 EUR
Maximální podíl dotace z ERDF
85 %
85 %
Příspěvek ze státního rozpočtu ČR
(týká se českých žadatelů)
0%
0%
Příspěvek ze státního rozpočtu PR
(týká se polských žadatelů)
10 %
5 % (v závislosti na rozhodnutí vlády PR)
Zálohové nebo průběžné
financování mikroprojektů
ne
ne
Financování výdajů paušálem
ne
ano
režijní a personální výdaje
ano
u mikroprojektů s dotací nad 10 000 EUR
ano – u typu A
ne – u typu B a C
EUR
EUR
ne
ano
u společných mikroprojektů
(typ A)
společná příprava
společná realizace
společná příprava
společná realizace
společný personál
společné financování
Způsobilost výdajů na přípravu
projektové žádosti
Měna schválené a proplácené
dotace z ERDF
Povinný princip vedoucího
partnera v mikroprojektech
Kritéria přeshraniční spolupráce
v mikroprojektech
Použité zkratky:
FM = Fond mikroprojektů
ERDF = Evropský fond pro regionální rozvoj
ČR = Česká republika
PR = Polská republika
v PO 3 a 4:
PO = prioritní osa
17
10 otázek a odpovědí
jak připravit a realizovat projekt z Fondu mikroprojektů 2014 – 2020
1. Je každý projektový záměr s přeshraničním dopadem
vhodný k financování z Fondu mikroprojektů?
S ohledem na tematické zúžení programu v období 2014-2020
není každý záměr s přeshraničním dopadem automaticky vhodný k financování a je nutné, aby odpovídal některé
z prioritních os a opatření stanovených pro program. Z Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia lze realizovat projekty v rámci prioritních os 2, 3 a 4 (viz přehled na str. 16),
a přestože opatření jednotlivých prioritních os nabízejí
opravdu široké spektrum vhodných přeshraničních aktivit,
doporučujeme vždy vhodnost projektového záměru konzultovat na sekretariátu euroregionu.
2. Potřebujeme ke každému projektu přeshraničního partnera nebo stačí, když náš projekt bude mít přeshraniční
dopad?
Účast přeshraničního partnera v projektu je vedle přeshraničního dopadu realizovaných aktivit základní podmínkou programů přeshraniční spolupráce. Každý projekt musí splnit 3 - 4 kritéria přeshraniční spolupráce, kterými jsou: společná příprava,
společná realizace, společný personál a společné financování.
Společné financování znamená, že podíl partnera/-ů z druhého státu je ve výši minimálně 10 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Ve Fondu mikroprojektů mohou být realizovány
i projekty, které toto kritérium nesplňují (typ B a C).
3. Kdo může být přeshraničním partnerem projektu a jak
ho najdeme?
Ve Fondu mikroprojektů platí, že partner musí být z českopolského příhraničí, polský partner tedy konkrétně z území Slezského, Opolského nebo Dolnoslezského vojvodství. Dále se musí jednat o právnický subjekt veřejnoprávního nebo neziskového charakteru. U partnerů bez právní
subjektivity, jako jsou např. polské základní či střední školy,
musí být oficiálním partnerem jejich zřizovatel. Přeshraničního partnera byste měli dobře znát a důvěřovat mu. Přesto
se nemusí vždy jednat o vašeho tradičního partnera, s kterým spolupracujete už delší dobu – k projektu můžete přizvat i jiný subjekt, pokud by byl vhodnější. S vyhledáním
partnera pro váš přeshraniční projekt vám může pomoci sekretariát euroregionu.
4. Na jakém území můžeme realizovat aktivity projektu?
Aktivity by měly být, až na výjimky, realizovány na území podporovaném programem, tj. na vymezeném území česko-polského příhraničí (viz mapka na str. 14). Aktivity, které se mají
uskutečnit mimo toto vymezené území České republiky a Polska nebo na území třetího státu, musí splnit určité podmínky:
musí být uvedeny a zdůvodněny v projektové žádosti, musí
mít přínos pro programové území a musí být schváleny Euroregionálním řídícím výborem. Zároveň je nutné výdaje reali-
18
zované mimo podporované území sledovat, protože tyto výdaje nesmí na úrovni celého programu překročit 20 %.
5. Kdo nám může pomoci při zpracování projektové žádosti?
Sekretariát euroregionu vám poskytne bezplatné konzultace při přípravě projektové žádosti, můžete se také zúčastnit seminářů, které euroregion pořádá. Pokud i přes tuto metodickou pomoc máte pocit, že žádost nezvládnete, můžete si zpracování žádosti objednat u externího zpracovatele.
Na rozdíl od předchozího období však výdaje spojené s přípravou žádosti jsou způsobilé pouze u projektů s vedoucím
partnerem (typ A), a to jen do výše 1 % celkových výdajů projektu. U projektů typu B a C jsou výdaje na přípravu projektové žádosti nezpůsobilé.
6. O kolik finančních prostředků z Fondu mikroprojektů můžeme žádat a jak ve Fondu mikroprojektů probíhá financování?
Dotace z Fondu mikroprojektů je od 2 000 EUR do 20 000 EUR
v případě projektů tematicky spadajících do prioritní osy 3 a 4
nebo do 30 000 EUR v případě projektů tematicky spadajících
do prioritní osy 2. V případě projektů s vedoucím partnerem
(typ A) je maximální výše dotace dvojnásobná. Celkový rozpočet projektu nesmí přesáhnout dvojnásobek maximální
výše dotace. Maximální dotace činí 85 % celkových způsobilých výdajů. Program neumožňuje zálohové platby ani průběžné proplácení výdajů při realizaci projektu z Fondu mikroprojektů. Již při předkládání žádosti musíte počítat s předfinancováním projektu z vlastních zdrojů. Dotace vám bude
proplacena zpětně po ukončení projektu a schválení jeho závěrečného vyúčtování. Dotace je proplácena v měně euro.
7. Je ve Fondu mikroprojektů nějaké zjednodušené dokladování výdajů?
V programu 2014 – 2020 je nově zavedeno zjednodušené dokladování v podobě paušálů. Paušály lze uplatnit u dvou typů
výdajů: režijních a personálních. Režijní (nepřímé) výdaje, jako
je nájem kancelářských prostor a s tím související služby, kancelářské potřeby, poštovní, telefonické a bankovní poplatky
apod., se uplatňují ve výši 15 % personálních výdajů projektu.
Personální výdaje lze uplatnit buď v paušální výši do 20 % přímých výdajů, pokud však jsou plánovány vyšší personální výdaje, tato zjednodušená forma se neuplatní a skutečné personální výdaje v projektu je nutné řádně doložit.
8. Můžeme mít v projektu nějaké příjmy např. ze vstupného,
kurzovného, konferenčních poplatků apod.?
V rámci projektů, jejichž celkové způsobilé výdaje nepřekročí částku 50 000 EUR, jsou s ohledem na převážně neinvestiční charakter projektů sledovány pouze příjmy, které vzniknou
v průběhu realizace projektu. Tyto příjmy můžete použít jako
zdroj spolufinancování projektu místo vlastních prostředků. Do výše vlastního podílu spolufinancování příjmy nemají
vliv na výši dotace, pouze v případě, že příjmy překročí vlastní podíl spolufinancování, dochází ke krácení dotace o částku, o kterou příjmy vlastní podíl spolufinancování překročily. V projektové žádosti je nutné uvést kalkulaci předpokládaných příjmů a po ukončení realizace projektu je nutné doložit
výši skutečně dosažených příjmů.
9. Kdo schvaluje žádosti o dotaci z Fondu mikroprojektů
a jaká je šance dotaci získat?
Žádosti o dotaci schvaluje tzv. Euroregionální řídící výbor,
který je složen ze zástupců české a polské strany daného euroregionu a jako pozorovatelé činnost výboru sledují zástupci
Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva infrastruktury
a rozvoje PR. Euroregionální řídící výbor je ustaven v každém
euroregionu a schvaluje žádosti z vymezeného území. Žádosti z území různých euroregionů si tak nekonkurují a šance získat dotaci na dobrý přeshraniční projekt je opravdu vel-
ká. Ve Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia v období
2007-2013 byla úspěšnost žadatelů téměř 82 %.
10. Kdy můžeme začít s realizací projektu, od kdy jsou výdaje způsobilé a jak dlouho můžeme projekt realizovat?
V programu není možné financování již ukončených projektů. S realizací tedy můžete začít buď po jeho schválení Euroregionálním řídícím výborem nebo i před, ale v tomto případě je nutné mít na mysli, že poslední aktivita projektu nesmí proběhnout před jeho samotným schválením a že projekt realizujete s určitým rizikem, že nebude schválen. Výdaje na realizaci projektu jsou způsobilé od následujícího
dne po evidenci projektové žádosti v informačním systému.
Doba trvání projektu je zpravidla 12 měsíců, v případě složitějších projektů může být doba trvání až 18 měsíců. Datum
ukončení, které si žadatel stanoví sám v projektové žádosti,
musí být reálné pro dosažení naplánovaných výsledků, musí
odpovídat naplánovaným aktivitám a současně umožňovat
jejich realizaci v odpovídající kvalitě.
I přes určité tematické zúžení programu v období 2014 – 2020 nabízí Fond mikroprojektů široké spektrum vhodných
přeshraničních aktivit, které můžete s partnerem z druhé strany hranice společně realizovat. Na společné projektové
aktivity můžete získat dotaci až 60 000 EUR. Český a polský sekretariát Euroregionu Silesia vám poradí s přípravou
projektové žádosti, odpoví na všechny otázky a případně pomůže s vyhledáním projektového partnera. Využijte šanci
na získání dotace z Fondu mikroprojektů!
19
Příklady dobré praxe z období 2007-2013
Projekty v oblasti sportu a volnočasových
aktivit
Přeshraniční spolupráce v oblasti sportu a volnočasových aktivit
nabízí široké možnosti společných akcí, které přispívají ke smysluplnému trávení volného času a zároveň prohlubování vzájemných
kontaktů všech věkových skupin obyvatel na obou stranách hra-
nice. Z Fondu mikroprojektů bylo zrealizováno nepřeberné množství projektů, v rámci nichž se přeshraniční spolupráce odehrávala
nejenom „na bitevním poli” formou příjemných a zábavných aktivit, které zároveň přispěly ke společnému vzdělávání a poznávání.
Název projektu: GENS UNA SUMUS – Jsme jedna rodina
Název žadatele: Tělovýchovná jednota MSA Dolní Benešov
Název partnera: Miasto Rydułtowy jako zřizovatel Ogniska
Pracy Pozaszkolnej w Rydułtowach
[Centrum mimoškolní činnosti
v Rydułtowech]
Schválená dotace z ERDF pro CZ žadatele: 16 767 EUR
Schválená dotace z ERDF pro PL partnera: 11 371 EUR
Termín realizace: 1/2009 – 9/2009
Název projektu:
Po stopách Robina Hooda – spolupráce
lukostřeleckých oddílů v Ostravě
a Prudniku
Název žadatele: Tělovýchovná jednota Mariánské Hory
Název partnera: Klub Sportowy Obuwnik, Prudnik
[Sportovní klub Obuwnik, Prudnik]
Schválená dotace z ERDF pro CZ žadatele: 9 404 EUR
Schválená dotace z ERDF pro PL partnera: 29 527 EUR
Lukostřelecký oddíl TJ Mariánské Hory dlouhodobě spolupracuje s polským lukostřeleckým oddílem sportovního klubu z Prudniku
(Euroregion Praděd). Oba oddíly se rozhodly zrealizovat společný projekt, v rámci kterého každý z partnerů uspořádal pět společných jednodenních lukostřeleckých závodů,
český oddíl pak společné soustředění trenérů v Beskydech a polský partner čtrnáctidenní letní sportovní tábor u Baltského moře.
Název projektu: Česko-polské jezdectví
Název žadatele: Jezdecký klub Opava - Kateřinky
Název partnera: Klub Jeździecki Zbrosławice
[Jezdecký klub Zbrosławice]
Schválená dotace z ERDF: 26 464 EUR
Jezdecký klub Opava – Kateřinky dlouhodobě spolupracuje s polskými jezdci a trenéry, a
proto se rozhodl zorganizovat dvoje závody s názvem „Česko-polský pohár“, které měly
charakter parkurových závodů určených pro různé věkové kategorie jezdců a různé obtížnosti od stupně Z až po stupeň L. I přes velkou nepřízeň počasí se letních závodů zúčastnilo přes sto jezdců, podzimních pak dokonce ještě více. Projekt přispěl k prohloubení přeshraničních vztahů mezi jednotlivými oddíly a v neposlední řadě také ke zvýšení
povědomí široké veřejnosti o jezdeckém sportu na obou stranách hranice.
Tento společný projekt byl zaměřen
na posílení spolupráce mezi šachisty na obou stranách hranice. Projekt
obou partnerů byl zahájen kulturní
akcí – česko-polským plesem a poté
již začal půlrok pravidelných společných tréninků českých a polských šachistů, konaných střídavě na obou
stranách hranice. Své síly si šachisté mohli změřit na šachovém turnaji
družstev základních a středních škol v Dolním Benešově, mezinárodním turnaji ve Fischerových šachách v Rydułtowech a mezistátním šachovém turnaji, který se odehrál
v letní nedělní dopoledne na rydułtowském náměstí a byl tak pojat jako široká propagace šachového sportu. Projekt vyvrcholil dvěma týdenními šachovými pobyty s názvem „Prázdniny se šachy“, jedním v polské Brenně a druhým v rekreačním středisku
ve Starých Hamrech.
Název projektu:
Název žadatele:
Přeshraniční tenis mládeže 2013
Tělovýchovná jednota VD Start
Ostrava - Poruba
Název partnera: Klub Sportowy „Mostostal
Zabrze – Holding“ SA w Zabrzu
[Sportovní klub „Mostostal Zabrze –
Holding“ a.s., Zabrze]
Partneři projektu uskutečnili dva týdenní letní tenisové kempy a pět převážně dvoudenních turnajů pro různé věkové skupiny tenistů od 6 po 18 let. K cílům projektu patřilo především vzájemné porovnání sportovní výkonnosti polských a českých mladých tenistů a dále pak výměna zkušeností mezi trenéry v oblasti metodiky tréninků
a práce s mládeží. V průběhu společných aktivit si trenéři obohatili škálu tréninkového procesu a ověřili si efektivitu své práce, což jistě do budoucna přispěje ke zpestření tréninků u obou partnerů. Při konání aktivit se ukázalo, že výkonnost českých tenistů je na vyšší úrovni, než je tomu u tenistů polských. Pozitivním výsledkem této spolupráce byla dohoda partnerů na hostování pěti polských tenistů v tenisovém klubu
z Ostravy-Poruby.
26
Název projektu: Cyklisté bez hranic
Název žadatele: SK VEHA TEAM, Rohov
Název partnera: LUDOWY KLUB SPORTOWY
„BRYKSJUSZ“ GOŚCIECIN
[Lidový sportovní klub „BRYKSJUSZ“,
Gościecin]
Základem projektu bylo především zajištění výměny zkušeností v oblasti tréninkových metod, zvýšení úspěchů cyklistů na tuzemských i zahraničních závodech a zkvalitnění tradičního cyklokrosového závodu „Velká
cena Rohova“. Uskutečnily se dvě aktivity, přičemž první byla dvě společná šestidenní soustředění, která se konala za účasti vždy 21 cyklistických
svěřenců z týmů obou partnerů v horském prostředí Moravskoslezských
Beskyd. Nabranou sílu a nové zkušenosti mohli svěřenci zúročit při další
aktivitě projektu, kterou byl cyklokrosový závod „Velká cena Rohova“ konaný v září 2013 a určený pro amatérské i profesionální závodníky různých věkových skupin.
Název projektu: Triatlon – cesta k přátelství
Název žadatele: Moravskoslezský krajský
triatlonový svaz o.s.
Název partnera: Klub Rekreacyjno-Sportowy Towarzystwa Krzewienia Kultury Fizycznej
„TRIATHLON“ DĄBROWA GÓRNICZA
[Rekreačně-sportovní klub Společnosti
pro šíření tělesné kultury „TRIATHLON“,
Dąbrowa Górnicza]
Název projektu:
Název žadatele:
CZECH + POLISH = CLIMBING
Junák – svaz skautů a skautek ČR,
středisko Kopřivnice
Název partnera: Raciborskie Stowarzyszenie
Wspinaczkowe [Ratibořské
horolezecké sdružení]
Obecným cílem projektu byl rozvoj mezilidských vztahů, bourání bariér a preventivní působení v oblasti patologických jevů. Jeho konkrétním obsahem pak byla společná setkání v České republice i Polsku, jejichž náplní byly zejména nejrůznější formy lezeckých aktivit. Na začátku projektu bylo vyškoleno deset lezeckých instruktorů, kteří
po celou dobu garantovali profesionální a bezpečný průběh lezeckých aktivit. V rámci
projektu byl také vytvořen Česko-polský průvodce lezeckých lokalit příhraničních oblastí obou zemí.
Projekt řešil vzájemný rozvoj spolupráce obou
partnerů, a to na úrovni mládežnické výchovy
(společné 5denní soustředění), na úrovni trenérsko-metodické (setkání a společná výměna
zkušeností) a na úrovni sportovní (organizace
2 závodů na české straně a 1 závodu v Polsku).
Hlavním cílem projektu bylo nastartování intenzivnější spolupráce a rovněž navázání osobních vztahů členů obou partnerů.
Název projektu:
DISCGOLF BEZ HRANIC - Rozšíření
turistické nabídky outdoorových aktivit
v česko-polském příhraničí
Název žadatele: Město Budišov nad Budišovkou
Název partnera: Gmina Mszana
Realizací tohoto projektu došlo k rozšíření turistické nabídky outdoorových aktivit
a zatraktivnění území Budišovska v rámci česko-polského příhraničí. Stěžejním tématem projektu se stala nová sportovní disciplína zvaná discgolf, aktivita pro všechny
generace bez rozdílu věku, která v poslední době zažívá velký rozkvět. V rámci projektu bylo vybudováno jedinečné 18jamkové discgolfové hřiště v místním lesoparku, které bylo využito při konání dvou česko-polských turnajů – jeden při příležitosti
slavnostního otevření, druhý za účasti dětí obou partnerů projektu. Jako dílčí výstup
projektu byl zpracován informačně-propagační leták ve třech jazykových mutacích.
27
Přeshraniční spolupráce v oblasti bezpečnosti
a ochrany obyvatel česko-polského příhraničí
Prevence rizik a společná ochrana obyvatel příhraničí byly jednou z nejvýrazněji podporovaných oblastí v rámci Operačního
programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013. Také ve Fondu mikroprojektů v Euroregionu
Silesia nebyly projekty tohoto typu výjimkou. Nositeli těchto projektů byly profesionální složky integrovaného záchranného systému, dobrovolné hasičské sbory i obce.
Přeshraniční spolupráce policejních složek
Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje se svými
polskými kolegy ze Slezského, Opolského a Dolnoslezského vojvodství od roku 2009 realizovalo šest tematicky různých přeshraničních projektů určených k zajištění bezpečnosti a ochrany obyvatel i návštěvníků česko-polského příhraničí. Přehled realizovaných projektů je uveden v následující tabulce:
Schválená dotace
z ERDF
Období
realizace
Komenda Wojewódzka Policji
we Wrocławiu
3 732 EUR
5/2009 – 12/2009
Zkvalitnění společného pracoviště v Chotěbuzi
w Katowicach
22 814 EUR
9/2010 – 12/2011
Problémy sociálního vyloučení na česko-polské hranici
– senioři v bezpečí
w Opolu
15 562 EUR
9/2010 – 2/2012
Bezpečně na silnicích v příhraničí – podpora prevence
a společné řešení problémů
w Katowicach
28 943 EUR
5/2011 – 6/2012
Zvýšení kvality zásahových jednotek
v česko-polském příhraničí
Szkoła Policji w Katowicach
28 521 EUR
11/2011 – 4/2013
Čtyřnozí příslušníci pro bezpečnost příhraničí
w Katowicach
19 176 EUR
1/2014 – 4/2015
Název projektu
Název polského partnera
Mezinárodní konference Community Policing
Prvním, zdánlivě nesmělým pokusem byl projekt s názvem tu dopravní složky moravskoslezské policie s názvem „Bezpeč„Mezinárodní konference Community Policing“, realizova- ně na silnicích v příhraničí – podpora prevence a společné řený ve spolupráci s policií Dolnoslezského vojvodství se sídlem šení problémů“ bylo zakoupeno vybavení pro prevenci a řeševe Vratislavi. Cílem projektu bylo prostřednictvím konference ní dopravních přestupků v česko-polském příhraničí, bylo proa propagačních materiálů seznámit širokou veřejnost s filozo- vedeno deset společných preventivních dopravně bezpečnostfií nového způsobu policejní práce, která je postavena na širo- ních akcí včetně distribuce informačních a edukativních materiké spolupráci s veřejností. Poté následoval společný projekt kriminálních útvarů moravskoslezské
a opolské policie, z polské strany
zaměřený na předcházení negativním jevům spojeným s bezdomovectvím, alkoholismem a narkomanií a z české strany zaměřený na
ochranu seniorů. Projekt české policie se nazýval „Problémy sociálního vyloučení na česko-polské
hranici – senioři v bezpečí“. Polským partnerem dalších dvou projektů byla policie Slezského vojvodství se sídlem v Katovicích. Jak
napovídá název jednoho z projektů „Zkvalitnění společného pracoviště v Chotěbuzi“, jeho cílem
bylo zlepšit podmínky policejní
práce na jediném společném česko-polském policejním pracovišti V rámci projektu „Bezpečně na silnicích v příhraničí – podpora prevence a společné řešení problémů“ prov České republice. V rámci projek- běhly na různých místech česko-polského příhraničí společné preventivní dopravně bezpečnostní akce.
28
Propagace česko-polského příhraničí
Česko-polské příhraničí je půvabným a ojedinělým zákoutím
Evropy, kde se protínají vlivy tří různých jazyků a kultur – polské,
české a německé, a i když historie nebyla k němu příliš ohleduplná, je toto území atraktivní pro obyvatele i návštěvníky. Mnoho subjektů na území Euroregionu Silesia vyvíjí nejrůznější propagační aktivity, jejichž cílem je jak posílení „lokálního patriotismu“ obyvatel na obou stranách hranice, tak zvýšení zájmu turistů o tuto příhraniční oblast. Z Fondu mikroprojektů byly fi-
nancovány projekty s propagačními aktivitami různého typu
i rozsahu, od vydávání propagačních materiálů, přes prezentace na výstavách a veletrzích různými formami až po vytvoření
mobilních aplikací či projekce vytvořených filmů. Výstupy propagačních aktivit jsou vždy dostupné minimálně ve dvou jazycích, tj. češtině a polštině a v mnoha případech prezentují obě
strany hranice jako společné území nerozdělené státní hranicí.
Název projektu:
Mobilní průvodce - podpora cestovního
ruchu na území MAS Opavsko
a LGD Płaskowyż Dobrej Ziemi
Název žadatele: Místní akční skupina Opavsko
Název partnera: Stowarzyszenie Lokalna Grupa
Działania „Płaskowyż Dobrej Ziemi“
[Místní akční skupina „Płaskowyż
Dobrej Ziemi“]
Cílem projektu bylo zmapování území, na kterém obě partnerské místní akční skupiny působí, a následné vytvoření mobilního průvodce a interaktivních map. Výstupy mapují řadu zajímavých historických, přírodních a kulturních památek na vymezeném území Euroregionu Silesia. Jsou dostupné ve čtyřech jazykových mutacích
a lze si je stáhnout na stránkách www.masopavsko.cz v sekci „Turistika“.
Název projektu: Opava známá i neznámá
Název žadatele: Statutární město Opava
Název partnera: Miasto Racibórz
Projekt byl zaměřen především na propagaci Opavy za účelem rozvoje cestovního ruchu a zvýšení povědomí o této „perle Slezska“ u příležitosti jejích 790 let.
V rámci projektu byl natočen film s poetickým názvem „Opava – po proudu krás“,
Název projektu: Open Gates to Silesian Museum
Název žadatele: Slezské zemské muzeum
Název partnera: Muzeum w Raciborzu
který prostřednictvím pěti samostatných, tematicky zaměřených částí představuje Opavu historickou, kulturní, sportovní, atraktivní a také její bezprostřední okolí. K jednotlivým částem filmu vznikly i krátké spoty, vhodné k prezentacím např.
na veletrzích cestovního ruchu. Film byl vyroben ve čtyřech jazykových mutacích
(češtině, polštině, angličtině a němčině) a kromě propagačního účelu má sloužit také ke vzdělávání v hodinách dějepisu, zeměpisu či při výuce cizích jazyků
na školách na obou stranách hranice. Jednotlivé části filmu je možné shlédnout
na internetových stránkách města www.opava-city.cz, kompletní DVD je k dostání v opavském informačním centru.
moci odstranit jazykovou bariéru, která je pro zahraniční turisty důležitou překážkou návštěvy nebo porozumění expozici.
Slezské zemské muzeum v Opavě, otevřené již v roce 1814, je nejstarší muzejní institucí na území České republiky. Návštěvníkům nabízí šest expozičních budov a areálů
na různých místech, přičemž v hlavní historické budově v Opavě se lze prostřednictvím stálé historicko-přírodovědné expozice seznámit s historií Slezska. Cílem projektu bylo zpřístupnění stálých expozic muzea pro zahraniční návštěvníky a výměna
zkušeností českých a polských muzejníků. Projekt byl zahájen společným workshopem „Zatraktivnění forem muzejní prezentace pro zahraniční návštěvníky ve Slezsku“.
Hlavním prostředkem naplnění cíle projektu bylo vytvoření série tištěných průvodců po jednotlivých expozicích a vybudování základních prvků informačního systému
po areálech, a to v jazyce českém, polském, anglickém a německém. Tyto dva základní nástroje měly za cíl usnadnit návštěvníkům orientaci v často složitém terénu,
v němž se expozice nacházejí (členitá budova, rozsáhlý park apod.) a především po-
30
Projekty Sdružení obcí Hlučínska a polských sousedních obcí
Na propagaci česko-polského příhraničí se mnoha projekty velkou měrou podílelo Sdružení obcí Hlučínska s partnerskými obcemi na polské straně - Kietrz, Krzanowice, Krzyżanowice a Pietrowice Wielkie. V rámci osmi projektů bylo vydáno velké množství propagačních materiálů, jako např. česko-polská publikace „Vítejte na Hlučínsku/Vítejte v gminách“,
cyklomapy či filmový dokument, byla vytvořena mobilní apli-
kace, území bylo společně prezentováno na veletrzích cestovního ruchu v Brně a Katovicích, v rámci společných malířských
a fotografických plenérů vznikla díla místních amatérských
umělců, která byla prezentována formou výstav a kalendáře,
a pro uchování a další šíření lidových tradic byl vydán „Zpěvník hlučínských a polských lidových písní“ spojený s vystoupeními na kulturních festivalech a v nákupních centrech velkých
měst na obou stranách hranice.
Schválená dotace
z ERDF
Období
realizace
Partnerstvím k poznávání regionu
30 000 EUR
9/2011 – 11/2012
Na kole bez hranic
28 885 EUR
9/2011 – 11/2012
Partnerstvím k propagaci regionu
30 000 EUR
7/2012 - 4/2013
Festival přeshraniční kultury
25 457 EUR
1/2013 – 12/2013
Propagací a výměnou zkušeností k rozvoji regionu Hlučínska a partnerských gmin
30 000 EUR
10/2013 – 5/2014
Česko - polský příběh na mapě regionu Hlučínska a čtyř partnerských gmin
30 000 EUR
6/2013 – 7/2014
Hlučínsko a polské gminy očima malířů a fotografů
25 206 EUR
7/2013 – 10/2014
Přijeďte nás navštívit aneb zazpívejme si hlučínské a polské lidové písně
11 889 EUR
3/2015 – 6/2015
Název projektu
V průběhu realizace všech projektů se konala pravidelná
setkání partnerů
Společná prezentace na veletrhu Regiontour v Brně (leden 2013)
Vernisáž výstavy fotografií a obrazů českých a polských amatérských
tvůrců (červenec 2014)
Lidové písně v podání českých a polských dětí v obchodním centru
Breda & Weinstein v Opavě (červen 2015)
31
Odborná problematika v přeshraničních projektech
V rámci Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia byly realizovány odborně zaměřené projekty, které prostřednictvím výzkumů, studií, databází, aplikací či odborných seminářů přispěly k řešení společných problémů a dalšímu rozvoji česko-polského příhraničí.
Název projektu:
Exportní potenciál v česko-polském
pohraničí
Název žadatele: Česko-polská obchodní komora
Název partnera: Samorząd Województwa Opolskiego
jako zřizovatel organizace Opolskie
Centrum Rozwoju Gospodarki
[Opolské vojvodství jako zřizovatel
Opolského centra rozvoje hospodářství]
Projekt vznikl z důvodu potřeby podpory vzájemného obchodu mezi Českou a Polskou republikou v příhraniční oblasti.
Impulzem byly podněty, dotazy
a požadavky podnikatelů, které přicházely do Česko-polské
obchodní komory a také snaha
Opolského centra rozvoje hospodářství podpořit hospodářskou spolupráci firem z Opolského vojvodství s firmami českými.
Hlavním výstupem projektu byla
vytvořená česko-polská aplikace
s aktivní databází podnikatelských subjektů členěných do dvanácti odvětví: Doprava;
Energetický průmysl včetně OZE (Obnovitelné zdroje energie); Služby; Potravinářský
průmysl; Stavebnictví; Turistika, sport, zdraví; Dřevařský průmysl; IT; Strojírenský průmysl; Chemický průmysl; Obchod; Zemědělství, zahradnictví. Smyslem této aplikace
bylo usnadnit podnikatelům v česko-polském příhraničí navázat obchodní kontakty
prostřednictvím internetu. Součástí projektu byla organizace tří workshopů zaměřených na právní a daňovou problematiku spojenou s podnikáním právnických a fyzických osob jak na české, tak na polské straně.
Název projektu:
Název žadatele:
Oderské fórum – Forum Odrzańskie
Sdružení pro rozvoj
Moravskoslezského kraje z.s.
Název partnera: Stowarzyszenie na Rzecz Rozwoju
Żeglugi Śródlądowej i Dróg Wodnych
Rada Kapitanów Żeglugi Śródlądowe
[Sdružení pro záležitosti rozvoje
vnitrozemské plavby a vodních cest
Výbor kapitánů vnitrozemské plavby]
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a polské Sdružení pro záležitosti rozvoje vnitrozemské
plavby a vodních cest uzavřeli v roce 2014 dohodu
o spolupráci, jejímž obsahem je společné prosazování záměru splavnění řeky Odry v přeshraničním úseku Kędzierzyn-Koźle – Ostrava. Hlavním cílem projektu bylo iniciování diskusní česko-polské platformy v podobě půldenního semináře příznačně nazvaného ODERSKÉ FÓRUM – FORUM ODRZAŃSKIE.
Seminář se symbolicky konal v polských Chałupkách, kde Odra překračuje hranici obou států. Semináře se zúčastnilo více než sto účastníků a nechyběli mezi nimi takoví významní hosté jako např. zmocněnec vlády pro Moravskoslezský a Ústecký kraj, náměstek ministra životního prostředí ČR, představitel
Ministerstva dopravy ČR a Ministerstva infrastruktury a rozvoje PR, představitelé Moravskoslezského
kraje, Opolského vojvodství a Slezského vojvodství
a další. Účastníci semináře obdrželi informační materiál, který shrnuje základní informace o možnosti prodloužení existující Oderské vodní cesty o úsek od posledního přístavu Kędzierzyn-Koźle až po Ostravu.
Název projektu:
Výzkum cestovního ruchu
na česko-polském pohraničí,
šance na odbornou přípravu společné
turistické nabídky
Název žadatele: KLACR o.s.
Název partnera: Opolska Regionalna Organizacja
Turystyczna [Opolská regionální
turistická organizace]
Projekt byl zaměřený na zlepšení a profesionalizaci cestovního ruchu v českopolském příhraničí, a to prostřednictvím komplexního výzkumu cestovního ruchu s cílem získat přesné informace týkající se intenzity cestovního ruchu, kvality obsluhy, očekávání turistů v lokálním i regionálním měřítku apod. Výsledky
výzkumu prováděného v místech s velkou koncentrací turistů na obou stranách
hranice byly shrnuty do studie zpracované v české a polské verzi. Na závěrečné
konferenci byly zhodnoceny výstupy projektu.
33

Od Phare CBC k Cíli 2 – Fondy malých projektů

Transkript

Podobné dokumenty

Psycho-tera-politika

Prezentace - MMR - Řídící orgán SROP

Plán evropské hospodářské obnovy European Economic Recovery