Čímské listy 1/2015

ČÍMSKÉ LISTY
1 I 2015
Slovo na úvod
Váţení a milí spoluobčané,
po více neţ roce se k Vám vracíme s dalším číslem Čímských listů. Za ten
dlouhý rok se mnohé změnilo. Naše obec má novou čistírnu odpadních vod, podařilo se dotáhnout do konce dva projekty, které nám připomínají naše předky, jeden
projekt pro odpočinek a buduje se další místo, které bude slouţit nám všem, zejména maminkám s dětmi. Ţe nevíte o čem je řeč? Tak aţ si najdete chvilku času a budete mít chuť se dozvědět něco víc, prolistujte náš časopis. Moţná se dozvíte něco
o čem jste ještě neslyšeli, třeba z doby, kdy tu ţili naši předci a nebo ze současnosti. Nezapomněli jsme ani na Vaše děti.
Přejeme Vám příjemně strávené chvilky při čtení
kolektiv autorů
2
Z historie obce
ZAJÍMAVÉ ÚDAJE Z NAŠÍ KRONIKY
Při listování naší kronikou mě zaujalo, jak se v průběhu let měnilo sloţení sluţeb pro obyvatele obce. Posuďte sami, zda k lepšímu či horšímu.
V roce 1866 naše obec vyuţívala sluţeb 1 hostince, 2 hokynářů, 2 řezníků,
2 kovářů, 2 bednářů, 2 truhlářů, 3 zedníků, 3 krejčích, 3 ševců a 1 hrnčíře. Vzhledem
k tomu, ţe v obci ţilo hodně Ţidů, postavili si zde svůj dřevěný kostel, ve kterém
slouţil bohosluţby rabín a dokonce byla součástí kostela i škola. Hřbitov u kostela
nebyl, ţidovská obec pohřbívala své mrtvé na hřbitově v Čelině.
V roce 1904 byla v Čími pošta, která obsluhovala Čím, Křeničnou a Hněvšín.
V roce 1927 bylo zavedeno autobusové spojení s Prahou a začalo se stavbou
silnice spojující Čím s Chotilskem. Dokončena byla v roce 1935.
V roce 1932 v obci Čím, ke které uţ patřily i Malčany a Moráň , ţilo 340
obyvatel, tedy téměř stejně jako v současnosti. Pro ně tu byly 3 hostince, jeden řezník, 2 obchody se smíšeným zboţím, 1 trafika, četnická stanice, biograf, druţstvo
pro rozvod elektrické energie, 2 kováři, 2 ševci, 2 truhláři. V obci byly 3 velkostatky,
4 mlýny, 4 rolníci a 3 cihelny.
V roce 2015 slouţí občanům Čími 1 hostinec, 1 obchod, 1 zámečník, 1 truhlář, 1 zahradnice, 1 pila a velice dobře funguje veřejná doprava mezi Novým Knínem a Prahou.
Co dodat ? Snad jen, ţe časy se mění.
Čímské listy 1/2015
VH
3
Historie staveb v obci
KLUBOVNA
Foto: archiv obce
Velká vodní nádrţ se zázemím vznikla v osmdesátých letech minulého století.
Tahle slova vţdy dají časovému údaji úplně jiný rozměr. Datum fotografie nad textem přesně neznám, ale kronika praví, ţe velká vodní nádrţ byla dokončena v roce
1977 jako koupaliště pro občany obce a blízkého okolí. Myslím, ţe zhruba před patnácti lety se tímto způsobem ještě vyuţívala. Postupem doby a zpřísňujících se hygienických předpisů se od názvu koupaliště upustilo. V současné době slouţí jako poţární nádrţ.
Ale toto není předmětem našeho článku. Současně se vznikem koupaliště
vznikalo i zázemí s velkou společenskou místností, kabinami na převlékání, záchody
a tuším, ţe i sprchami. To vše pod záštitou akce „Z“. Akce „Z“ se vyznačovaly tím,
ţe investor byl stát a pracovní síla občané. Od samého počátku budova slouţila
skutečně jako klubovna vzniklému SSM (Socialistický svaz mládeţe), v roce 1982
jako zkušebna nově vzniklé rockové skupiny. Jak plynul čas, stávala se budova nevyuţitá. Po roce 2000 zde byla prodejna potravin, která s růstem supermarketů
ukončila svou činnost. Od roku 2005 do roku 2014 byla klubovnou mysliveckého
sdruţení Čím-Chotilsko, které ji ve své reţii udrţovalo před zchátráním, za coţ jim
děkujeme.
4
Historie staveb v obci
S postupným zájmem o sportovní areál jsme si začali uvědomovat absenci
zázemí pro obec a její občany. Na jaře roku 2014 jsme poţádali o stavební povolení
a na konci června jsme se pustili do přestavby. Dnes uţ má jakýsi tvar kde kaţdý
vidí, jak bude zázemí pro sportovní areál vypadat. V přízemí bude společenská
místnost, malá kuchyňka s moţností výdeje ven do areálu, toalety ţeny - muţi, sprcha s malou šatnou a sklad sportovních potřeb. Pokud vystoupáte po schodech do
prvního patra, ocitnete se v druhé společenské místnosti, které součástí bude toaleta a menší umývárna. V letních měsících nebude chybět posezení pod přístřeškem
mezi nádrţí a klubovnou.
A teď otázka k čemu. Při dětském dnu, nohejbalovém turnaji, volejbalovém
turnaji nebylo kromě TOYky si kam odskočit. V případě nepřízně počasí budou
moci maminky s dětmi vyuţít vnitřní prostory k čemukoliv, aby se jejich ratolesti
zabavili. Budou zde moci pro malé kupříkladu udělat narozeninovou párty. Bude
zde stolní tenis. Uvaţujeme o vybavení pro různé zájmové činnosti. Zkrátka, aby
slouţila všem bez rozdílu, ovšem za určitého řádu.
To je ve zkratce zatím vše.
Miloslav Haniš.
Foto: Miloslav Haniš
Čímské listy 1/2015
5
Dění v obci
„PROMĚNY MÍST“
(postřehy)
Neuplynula dlouhá doba od uskutečnění projektu „Investice do rozvoje vzdělávání“, jednou z jeho částí byl program „Proměny míst“. Na území naší obce vznikla
dvě místa. Jedno odpočinkové „Posezení pod lípou“ a druhé, oţivení historie „Svatý
Jan“.
Posezení pod lípou/foto autor článku.
Místo k odpočinku vzniklo v místě bývalé skládky, kde ještě dobíhá rekultivace
a za nedlouho by našinec neměl poznat, ţe zde nějaká skládka byla. Z mého pohledu
se záměr splnil do puntíku. Kdyţ zrovna nespěcháte a najdete si chvilku k usednutí a
usednete, uvědomíte si, jak je krásně kolem nás. Neţ toto místo vzniklo, proběhlo
setkání, kde se občané mohli podílet na tom, jak bude vypadat. Proč jich přišlo tak
málo? Nevím.
A teď postřehy: „Hromada hlíny“. Hromadu, nebo hromádku, jak si to kdo pojmenuje, navrhla paní v rámci architektonické studie odpočinkového místa a plní pouze funkci, aby místo odpočinku bylo odděleno od okolí. Aţ bude hromádka porostlá
trávou, tak uţ moţná ani nikoho nenapadne, ţe je to tam náhodně vysypané. Za zmíněným valem je esíčko z kamene, které je opět součástí návrhu, jak místo bude vypadat. Uţ je na kaţdém (vzhledem k věku), jak to vyuţije (přeskočí, schová se, sedne si,
opře kolo). „Vždyť se tu může někomu něco stát“. Ano můţe. Malé děti nejsou přeci bez
dozoru a můţe se stát přeci něco i na rovině v trávě. Kdyţ zapátrám v paměti, vzpomenu si, ţe před více jak dvaceti lety se nikdo nepozastavil nad tím, kdyţ potkal souseda s dvoukolákem naloţeným senem nebo slámou a na něm sedělo tříleté dítko a
nikoho ani nenapadlo, ţe by se mu mělo něco stát.
„No nechcete mi říct, že se akce uskutečnila v rámci nějakého dotačního titulu, to obec nemá peníze“? Samozřejmě, ţe obec peníze má. Byla moţnost zapojit se do projektu, my jsme
tuto moţnost vyuţili. Na tom přeci není nic špatného.
Dalším místem, které vzniklo v rámci projektu je obnovení starého poutního
místa „U Sv. Jana“.
6
Dění v obci
Svatý Jan/foto autor článku.
Toto místo v letošním roce slaví 310 let trvání. Soudíme podle letopočtu na
základovém kameni sloupu. Leţí volně v krajině zhruba 500 m jiţně nad obcí při
cestě přes vrch Ostrý do Křeničné. Bylo a je zasvěceno Janu Nepomuckému, který
je patronem Vltavy. Pokoušel jsem se vyčíst z kroniky obce bliţší informace o strţení sloupu, ale ţádná zmínka tam není. Jsme odkázání jen na paměti rodáků, kteří
tvrdí, ţe byl strţen v padesátých letech minulého století.
17. 10. 2013 byl na náklady Obce Čím znovu
postaven. Podle pamětníků nebyl původní sloup tak
honosný, jako je tento. Podobu, ze které jsme vycházeli nám vykreslil Jaroslav Dvořák. Na tom, jak vypadá dnes, se podílel pan Roman Snopek a Martin
Hrubý. Pohled na detail kapličky se sochou Svatého
Jana Nepomuckého (obr. vlevo).
Sv. Jan si našel své příznivce. Je spousta lidí, kteří jdou okolo zastaví se, a říkají „to
tam není dlouho, ţe ne?“, „je to tam moc hezké“. Aţ mně to překvapilo. Myslel
jsem si, ţe nás začíná ovládat všeobecná apatie, ale není tomu tak. Lidé si všímají.
Takovým završením vzkříšení našeho místa bylo jeho vysvěcení. To se konalo
16. 11. 2013. Samotného aktu se ujal Štěchovický pan farář Pawel Adam Debek.
Tady bych chtěl jen podotknout, ţe to není událost, která se koná často. Proto by si
zaslouţila větší účast. Není to o víře, ale o tom, ţe se kolem nás něco děje.
Poděkování patří lidičkám zmiňovaným v článku, dále pak Brdy - Vltava
o.p.s., Zarest spol s r. o. (zapůjčení techniky), pila Petr Potměšil, Petr Dvořák Údrţba zahrad, Stanislavu Čulíkovi, lidičkám kteří se účastnili na setkáních, jak místa budou vypadat a všem, které jsem nejmenoval, a podíleli se na obou akcích. Ještě jednou díky.
MH
Čímské listy 1/2015
7
Co všechno lidé dělali a dělají
MLYNÁŘSTVÍ
Jsou mlynáři chlapi, chlapi,
kdyţ jim mlejny klapy, klapy.
Jsou mlynáři chlapi, chlapi,
kdyţ jim mlejny jdou.
Mlynář byl někdo! Byl ctěný a váţený.
Drcení obilí na mouku prováděli lidé odpradávna. Nejprve ručně, později ve
mlýnech. První mlýny se uváděly do pohybu taţnou silou zvířat, později se objevily
mlýny vodní a větrné. Vodní mlýny u nás klapaly uţ ve středověku a mnohé stojí
dodnes.
Jak úţasný stroj mlýn je, o tom svědčí malé srovnání. Ručně namlel člověk
za jeden den asi 20 kg mouky. Za stejnou dobu zpracoval malý mlýn 20 metrických
centů mouky (přibliţně 40 pytlů ). Nejmenší je mlýn nebeský – takový, který je odkázán na nebeskou vodu – déšť. Mele jen kdyţ zaprší. Posměšně se mu říkalo krcálek. Drnčáky byly větší mlýny na svrchní vodu z lučních nebo lesních pramenů, které vytékaly zpod drnu, a pak tu máme známé podrybní nebo poříční mlýny, kde
pohyb kola obstarává proud vody.
Základem kaţdého mlýna jsou mlýnské kameny neboli ţernovy. Jeden kámen je upevněný napevno, druhý volně. Mezi nimi se zrna obilí drtí na mouku.
Mlýnské kameny se musely čas od času „naostřit“ zvláštním nástrojem, tzv.
oškrtem. Čerstvě naostřený kámen mlel dobře, ale den ostření mlynáři pečlivě tajili.
Z čerstvě „broušeného“ kamene se totiţ do mouky dostávala zrnka písku a takovou mouku by pak nikdo nechtěl.
Mlynář musel umět víc neţli jen obilí mlíti. Musel umět mlýn postavit a nastrojit, vodu zregulovat, práci ve mlýně zorganizovat, obilí prodat. Ve mlýně panoval pořádek a pevný řád.
Mlynáři se říkalo pan otec a co řekl, to platilo. Jeho zástupcem byl starší
zkušený tovaryš – stárek, ten měl pod sebou mladší tovaryše – mládky a těm nejspodnějším, co podřadné práce včetně zametání mlýnice vykonávali, se říkalo prášci. Ze mlýna je i známé české rčení – mít něco za lubem (mít nějaký tajný záměr,
vědět něco navíc). Dřevěnému obloţení mlýnských strojů se říkalo luby. Za luby
napadala při mletí mouka. S tímhle úbytkem kaţdý sedlák počítal. A mlynář? Kdyţ
luby sejmul a soustrojí vymetl, měl mouku navíc. Tu, co byla za lubem.
Ivan Bauer
8
Co všechno lidé dělali a dělají
MLYNÁŘI DNES
Znáte někoho, kdo se dnes ţiví jako mlynář ? Já tedy ne. A přesto ještě nějací existují. Vţdyť kde by se bez mlynářů vzala mouka na chleba, housky a koláče,
co jich jsou plné obchody ? Jenom se výroba mouky ze spousty vodních a nebo
větrných mlýnů, které byly téměř v kaţdé vsi, soustředila do velkých závodů vybavených moderními stroji, díky kterým není pro mletí obilí potřeba tolika lidí jako
dříve.
Úkolem mlynáře bylo a je zpracovávat obilí na mouku a další mlynářské
výrobky. Pracovními činnostmi jsou dnes, stejně jako tomu bylo dříve, obsluha a
kontrola chodu strojů a zařízení v mlýnech, včetně balení a expedice mouky. Mlynář uţ dnes nemusí celý den tahat těţké pytle s moukou. Odebírá vzorky, které
sám v laboratoři zpracovává a vyhodnocuje. A musí umět mlýn udrţet v provozu
– to znamená opravit, co je potřeba. Ke své práci potřebuje i umět ovládat počítač.
Hluk a prach, který vţdy provázel mletí obilí , zůstal i kdyţ alespoň prachu je dnes
ve mlýně znatelně méně.
z
A protoţe lidé nemohou ţít bez jídla, nemohou ţít ani bez mlynářů. Díky
a
to, ţe jsou.
Víte, ţe i v Čími pracovaly 4 mlýny ? Ti
starší si je ještě pamatují. Byly to vodní mlýny
a ke svému pohonu vyuţívaly vodu
z Meredského potoka. Směrem po jeho toku
to byly Ţiţkovský mlýn (dnes ve vlastnictví
pana Pscheidta), dále mlýn u Procházků, pak
Havlíkovic mlýn, ve kterém dlouhá léta ţila
paní Vokrouhlíková a dnes je domovem Škaloudových a jako poslední je to u cesty do
zátoky (na Moráň) Snopkovic mlýn.
V.H.
POHODNICE, ZÁSADNICE nebo ZÁTIŠÍ ?
Můţe mi někdo poradit? Silnice z Čími do Křeničné vede
přes samotu se dvěma domy.
A třemi jmény. Na základní
mapě se tohle místo jmenuje
Zátiší (asi omylem), na mapě
katastrální pro změnu zase Pohodnice, na mapě z 19. století
Abdecker, coţ je německy ras
čili pohodný, tedy opět Pohodnice a v historických pramenech je uváděn název Zásadnice, který je v současnosti
nejvíce pouţíván. Jak se samota vlastně jmenuje ?
Čímské listy 1/2015
9
INZERCE
více na www.davelacek.cz
HÁDANKA PRO VŠECHNY - CO JE TO ?
Bytovka č.p. 54
10
Něco pro děti
SPOJ ČÍSLA TAK, JAK JDOU ZA SEBOU
VYBARVI SI MANDALU
Čímské listy 1/2015
11
Významné výročí
110. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Čími
Letos v létě, přesně 27. 8. 2015, to bude jiţ 110 let od zaloţení Sbor dobrovolných hasičů v Čími.
Ten vznikl na popud občanů po velikém poţáru, který zničil usedlost na Malčanech.
Kolik členů měl sbor v době svého vzniku nevíme. První zmínka o počtu členů sboru se našla
v kronice aţ v roce 1935 - to bylo ve sboru 22 činných a 77 přispívajících členů.
Sbor za dobu své existence zasahoval, kromě účasti na mnohých poţárech v okolí, v samotné obci
u těchto větších poţárů :
29. 10. 1907
3. 3. 1912
26. 7. 1912
26. 9. 1916
16. 6. 1929
20. 6. 1930
6. 9. 1931
11. 1. 1933
1. 4. 1949
19. 1. 1966
22. 5. 1977
1978
1979
1989
Josef Snopek
Čím 28
Josef Sakař
Čím 12
Korbelka
Čím 15
Antonín Petrák
Čím 44
František Nekvasil
Čím 38
Antonín Fait
Čím 7
Jaroslav Minařík
Čím 2
Rudolf Stehlík
Malčana 1
František Šárka
Karel Nouzecký
Čím 17
stodola státního statku
objekt státního statku v Buši, stodola v Chotilsku a les nad Ţivohoští
poţár stodoly u Říhů na Besedné
poţár chaty sourozenců Urbanových
Dnes má sbor celkem 82 členů. Zejména Ti mladší si udrţují bojeschopnost tréninky na svojí
úspěšnou účast v různých poţárních soutěţích a všichni vespolek se výraznou měrou podílejí na kulturním dění v obci. Za jejich prospěšnou činnost jim děkujeme a přejeme jim do dalších let hodně úspěchů.
M.H. a V.H.
Z činnosti MASky Brdy-Vltava
Místní akční skupina (MAS) Brdy-Vltava o.p.s. je organizací, která podporuje rozvoj
obcí, podnikatelů i neziskových organizací z území Dobříšska, Novoknínska a Středního Povltaví. MAS Brdy-Vltava sdružuje subjekty z veřejného a soukromého sektoru (i aktivní obyvatele), kterým není lhostejná podoba místa, kde žijí. V současné době, kdy se v Evropské unii i u
nás připravuje tzv. nové programové období 2014-2020 a čerpání finančních prostředků z EU,
ani MAS Brdy-Vltava nespí. Pro zmíněné území jsme připravili rozvojový dokument s názvem
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje, prostřednictvím kterého budeme žádat o prostředky z evropských fondů. Na strategii se můžete podívat na stránkách www.brdy-vltava.cz a
pokud by vás při nahlédnutí do tohoto dokumentu napadlo, že tam nějaká oblast chybí, budeme
rádi, pokud se nám ozvete na email [email protected] a strategii doplníme. Proces tvorby
strategie byl finančně podpořen z Operačního programu Technická pomoc a Státního rozpočtu
ČR. Aktivně jsme se také zapojili do projektu Sdružení místních samospráv ČR. Cílem tohoto
projektu je posílit spolupráci MAS a obcí a pomoci obcím orientovat se v novém programovém
období 2014 - 2020. Projekt je podpořen z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost
a Státního rozpočtu ČR.
MAS Brdy-Vltava se však nepřipravuje pouze na nové programové
období. Už v tom minulém (20072013) realizovala několik projektů
s cílem pomoci našemu regionu. A
tak jsme vytvořili tzv. „sdílenou pracovní četu“, která jezdí po členských obcích MAS a pomáhá
s úpravou veřejných prostranství.
Četa byla sestavena z uchazečů o
zaměstnání, kteří jsou určitým způsobem znevýhodněni na trhu práce
(dlouhodobá nezaměstnanost, nízká
kvalifikace, péče o děti atd.). Projekt
je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Státního rozpočtu ČR. V rámci dalšího projektu
jsme v regionu finančně podpořili několik akcí zaměřujících se na motivaci obyvatel zapojit se
do dění v regionu. Jednalo se například o dny dětí, sousedská posezení, přednášky nebo vítání
občánků. Tento projekt s názvem Osvojování dovedností v regionu Brdy-Vltava byl financován
z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Státního rozpočtu ČR. V současné době se připravujeme na realizaci nového projektu s názvem Sociální fond regionu Brdy-Vltava.
Naším cílem je otestování životaschopnosti systému, který by sdružoval prostředky jednotlivých obcí regionu Brdy-Vltava, místního podnikatelského sektoru a příspěvky veřejnosti za dodržení podmínky, že přispěvatelé se budou moci spolupodílet na směřování vybraných finančních prostředků. Koncept staví na myšlence péče o své blízké, územně blízké.
Ing. Petra Svojtková, Projektový manažer, Brdy - Vltava o.p.s.
kancelář: Komenského nám 417, 263 01 Dobříš
KONTAKTY, KTERÉ SE MOHOU HODIT :
Potraviny Čím, Vladimíra Běhalová, tel. 603510663
Hostinec "U Huberta", Pavlína Dvořáková-Školníková , tel.: 608 281 036
[email protected]
Instalatérství Luboš Doubrava 602 133 430
Elektro Jan Danko 732 749 889
Kominické práce - Luboš Šusta, Malá Hraštice, tel. 604 614 436
Tesařství a pokrývačství p. Pulec 723 902 985
Pila Čím, Petr Potměšil, prodej stavebního řeziva a palivového dříví.
Tel.: 602334810
KovoS
Nový Knín
s.r.o.
výrobce sušáren řeziva a prodej řeziva, tel. 318 54
www.kovosnovyknin.cz
Prodej biopaliva, Jakub Šimek, Čím 126, tel: 605 908 709
www.briketyzeslunecnice.cz
Truhlářství, Roman Snopek 608 663 234
Stingl 606 201 914
Zednické práce, Tomáš Říha 775 208 171, Jan Procházka 603 570 890
Zdravotní masáţe , Míša Horáčková, tel. : 607 765 522
Oční optik k Vám domů, Terezie Moravcová, tel. 725 602 547
www.optik-do-domu.eu
Milan Šaloun, MEREDAINTERNET s.r.o.
tel. 608 540 608, www.mereda.cz
Vrtání studní Václav Vlk, tel. 604267433
Ing. Pavel Zika, CSc.- vrtání studní, hydrogeologické posudky
tel: 602243780, www.geologiezika.cz
Údrţba a realizace zahrad Zita Lamberková, tel : 776 770 028
Kácení stromů a výškové práce Tomáš Kasík, tel : 728 801 213
Údrţba zahrad, likvidace odpadních vod - Petr Dvořák tel : 602 264 757
Zeměměřič, Martin Komárek, tel. 777 802 606, [email protected]
Stavební projekty - Markéta Procházková, tel. 605851662,
[email protected]
Zpracování dat, zemědělské poradenství
Ing. Vladimíra Hondlíková, tel. 774 663 767
Stavební spoření, Ing. Jaroslav Hondlík, tel. 774663766
www.stavebkohned.cz , Smluvní partner ČMSS
Testcentrum puškohledů a dalekohledů - Hana Šolcová , tel. 608 550 106
[email protected] , www.testcentrumpuskohledu.cz
Honební společenstvo Čím-Chotilsko , starosta - [email protected]
tel. 602 204 461
Farní charita
Starý Knín
BOCA s.r.o.
tel. 604231804, [email protected], www.socialnipece.cz
přírodní obaly na uzenářské výrobky. Tel.318 543 931, www.boca.cz
Stránka užitečných informací
Úřední hodiny na OÚ
:
Po a St
7.00 – 17.00 hodin
Obchod
:
Po, St - Pá 7.30 – 12.00 hodin 14.00 – 17.00 hodin
Út
7.30 – 12.00 hodin
So
7.30 – 11.00 hodin
Hostinec U Huberta
:
Po – Ne
11.00 – 22.00 hodin
Hřiště
:
1.11.-31.3. – zavřeno, 1.4.-31.10. otevřeno
Klíče od volejbalového a tenisového hřiště a moţnost zapůjčení sítě a míče :
u paní Lucky Hanišové č.p.111 , tel : 776 043 705
Hlášení závad na hřišti :
775 344 489
Užitečná telefonní čísla :
Záchranka :
Hasiči Čím :
155
Policie ČR :
Společně :
608 547 000 (pan Kramata)
158
112
Hasiči :
150
775 344 489 (pan Haniš)
Obecní úřad Čím :
318 543 957, mobil 775 344 489
E_mail : [email protected]
Web : http://www.cim-obec.cz/
Nález zraněného volně žijícího živočicha :
Záchranná stanice 603 259 902
nebo
Honební společenstvo Čím -Chotilsko 602 204 461
Čímské listy 1/2015● Vydává : OÚ Čím ● IČ : 00242063, Čím 16, 262 03 Nový Knín, ● Redakce : Vladimíra
Hondlíková, Miloslav Haniš ● Foto : Miloslav Haniš, Vladimíra Hondlíková, ●