na web PK 1č 2015.cdr
Transkript
na web PK 1č 2015.cdr
150 Kč Odborný časopis vydává Česká společnost pro jakost, spolupracuje Slovenská spoločnosť pre kvalitu. 1/2015 HLAVNÍ TÉMA: Revize klíčových norem systémů managementu • • • • ISO 9001: nová role manažera kvality Stav revizí ISO 14001 a ISO 14004 Management rizik a ISO 31000 Integrovaný systém managementu NÁRODNÍ CENA KVALITY ČR 15 l e t N á r o d n í p o l i t i k y p o d p o r y k v a l i t y „Prestižníoceněnína Vašícestě k excelenci“ Programy Národní ceny kvality České republiky jsou určeny pro organizace podnikatelského a veřejného sektoru: Program START Jednoduché, základní sebehodnocení dle dotazníku, určené organizacím, které začínají a nemají dostatečné zkušenosti se sebehodnocením. Program START PLUS Program START PLUS je určen pro organizace, kteří chtějí získat komplexní popis v jakém stavu se organizace nachází a hodnocení tohoto stavu. Program EXCELENCE Program EXCELENCE vychází z plné verze Modelu excelence EFQM, který je osvědčeným nástrojem dlouhodobě využívanými úspěšnými organizacemi v EU. Program START EUROPE Program START EUROPE stojí mimo „bodovací“ programy a je určen pro ty, kteří si chtějí osvojit principy sebehodnocení včetně realizace projektů zlepšování. Program CAF Program CAF (Common Assessmesment Framework) je nástroj TQM inspirovaný Modelem excelence EFQM a je určen pro organizace veřejného sektoru. Informace: Sdružení pro oceňování kvality Klára Fousková, Smetanovo nábřeží 195, 116 68 Praha 1 telefon: +420 724 780 254, e-mail: [email protected] www.sokcr.cz Úvodní slovo Vážené čtenářky a čtenáři, rok 2015 je ve znamení revizí klíčových norem systémů managementu. Revizí prochází ISO 9000, 9001, 9004, 14001, 14004 a řada dalších norem. V rámci těchto revizí dochází ke sjednocení jejich formální struktury a jejich integrování by mělo být daleko jednodušší, než tomu bylo doposud. Rozhodli jsme se věnovat první letošní číslo Perspektiv kvality několika stěžejním normám a doufám, že si každý z vás nějaký článek z této nabídky vybere. Snad jen ještě připojím informaci, že k normě ISO 9001 plánujeme vydat v letošním roce komentované vydání. Změnám v uvedených normách jsou přizpůsobeny i naše kurzy, školení apod. Máte-li zájem dozvědět se více, podívejte se na náš web www.csq.cz. Krásné jaro! Veronika Soukupová, šéfredaktorka Vážené čtenářky a vážení čtenáři, první čtvrtletí tohoto roku je pro ČSJ významné tím, že před 25 lety vznikla a prakticky od té chvíle Vás doprovází „Na cestě za kvalitou“: je stále více vyhledávaným a respektovaným partnerem v oblasti spolkové, vzdělávací, publikační, certifikační a motivační činnosti na poli kvality personální, produktů a procesů i služeb, v podnikatelské sféře i veřejné správě, ale i v oblastech etiky, životního prostředí, bezpečnosti práce a společenské odpovědnosti, což se dotýká celé naší společnosti. Výsledky a úspěchy, kterých jsme dosáhli, nás řadí mezi renomované subjekty i v mezinárodním měřítku. Takovéto hodnocení není ani náhodné, ani zásluhou pouze malé hrstky aktivních osob, ale přináší ho soustavná činnost množství nadšenců. A mohu Vás ujistit, že naší snahou v průběhu roku bude na všechny významné akce uplynulých dvaceti pěti let odpovídajícím způsobem vzpomenout. Vždyť bez předchozích dobře fungujících odborných subjektů v oblasti kvality, zakládajících členů, pracovníků výkonného aparátu, volených orgánů, poboček, odborných a pracovních skupin, týmů lektorů, auditorů, řešitelů a všech aktivních členů i nečlenů a spřízněných duší ČSJ by úspěchu nebylo možné dosáhnout. Za to Vám všem patří velké poděkování. Zapomenout samozřejmě nemůžeme ani na ty, kteří již nejsou mezi námi, ale významně se o vše pozitivní zasloužili. Činnost naší Společnosti není myslitelná bez podpory státních a veřejných orgánů v čele s Radou kvality České republiky, všech partnerů, spolupracujících organizací a osob. I jim všem patří upřímné poděkování. Pevně věřím, že celý plánovaný soubor akcí přispěje k důstojným oslavám našeho jubilea. Dovolte mi zde i neformální výzvu všem pobočkám, odborným skupinám a ostatním subjektům, kterým záleží na tom, aby se ČSJ i nadále úspěšně ubírala nastoupeným směrem a naplňovala tak Národní politiku kvality ČR. Pojďme všichni oslavit toto výročí dárkem ve formě uspořádání zajímavé akce, aktivity, stanovením a splněním nějakého cíle nebo úkolu. Myslím, že i úspěšné akce naplánované a realizované přímo k této příležitosti nebo ty již tradiční mohou k oslavě přispět. Vy, kdo jste se zúčastnili divadelního představení pořádaného pro naše kolektivní členy, partnery, spolupracovníky a zákazníky nebo konference SYMA 2015, mi to doufám potvrdíte. Věřím, že ani další připravované akce, jako sjezd ČSJ s navazujícím odpoledním vzpomínáním pamětníků i současníků s prezentací zajímavých událostí uplynulého čtvrtstoletí nebo akce „Listopadu – Měsíce kvality“, nebudou výjimkou. Srdečně Vás na ně všechny zvu a těším se na setkání s Vámi v co nejhojnějším počtu. A odlište se kvalitou, prosím! Miroslav Jedlička, předseda České společnosti pro jakost 1 10. 11. 2015 MEZINÁRODNÍ KONFERENCE „KVALITA – EMOCE – INSPIRACE“ Národní dům na Vinohradech, nám. Míru 9, Praha 2 10. 11. 2015 GALAVEČER S ČESKOU KVALITOU Národní dům na Vinohradech, nám. Míru 9, Praha 2 11. 11. 2015 KONFERENCE VÍTĚZŮ CEN ZA KVALITU SDÍLENÍ ZKUŠENOSTÍ – PŘÍLEŽITOST PRO RŮST Praha 24. 11. 2015 NÁRODNÍ CENY KVALITY ČR A CSR PŘEDÁVÁNÍ OCENĚNÍ NA PRAŽSKÉM HRADĚ Tisková konference Slavnostní předávání Národní ceny kvality ČR a Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost a dalších ocenění AKCE JE POŘÁDÁNA V RÁMCI NÁRODNÍHO PROGRAMU KVALITY 2015 ORGANIZÁTOŘI HLAVNÍ PARTNER ČSJ OBSAH Nová role manažera kvality: kouč systému řízení 4 Byli jsme při tom: Malý kaleidoskop událostí 35 Stav revizí ISO 14001 a ISO 14004 pro systémy environmentálního managementu 10 6 Mezinárodní soutěž inovací s českou účastí 37 Příležitosti a rizika v novelizovaných normách 14 XXI. ročník medzinárodnej konferencie pri príležitosti Svetového dňa kvality 38 Trikrát plánuj, raz rob 18 Dvacet pět let Českého svazu vědeckotechnických společností 40 Příležitost integrovat systémy řízení 20 Akreditace subjektů posuzování shody: kdo ano a kdo ne 41 Management kontinuity podnikání: proč a jak s pomocí ISO 22301 22 Návrh na posílení podpory dobrovolných nástrojů v oblasti ŽP 43 Principy managementu rizik z perspektivy normy ISO 31000 24 Učíme se celý život 47 Česká kvalita a značka kvality CG v plynárenství 29 Řízení projektů a programů vedené předmětem plnění – III. 49 Rozhovor s ředitelem kvality společnosti Ahold CR 31 Recenze knihy: B. P. Moran, M. Lennington Rok za 12 týdnů 52 Reprezentace České společnosti pro jakost na Mezinárodní konferenci ISQ v Izraeli 33 Černá magie složených přídavných jmen 54 Vítězné studentské práce soutěže o Cenu Františka Egermayera 2014 34 Odborný čtvrtletník pro získávání poznatků a šíření znalostí o managementu • Ročník 3 (v návaznosti na Perspektivy jakosti ročník 11) • Číslo 1/2015 vychází 30. 3. 2015 v Praze • Cena 150 Kč, roční předplatné 540 Kč, členové ČSJ a předplatitelé ČSN online zdarma • Vydává Česká společnost pro jakost, z.s., Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha 1 • IČ: 00417955 • Šéfredaktorka: Ing. Veronika Soukupová, [email protected] • Odborný redaktor: RNDr. Zdeněk Svatoš • Grafika: KG ateliér • Tiskne: TISKAP s.r.o. • Předplatné zajišťuje jménem vydavatele firma SEND Předplatné, spol. s r.o. • Inzerce: [email protected] • MK ČR E 15092 • ISSN 1805-496X (On-line) • ISSN 1805--6857 (Print) 3 Hlavní téma ISO 9001 Nová role manažera kvality: kouč systému řízení Kontext a podnikatelské prostředí Milan Trčka Mnoho odborníků na management kvality vnímá očekávané změny ISO 9001 jako málo přínosné. Jedno však autorům revize nelze upřít: podstatně se zvyšuje požadavek na zapojení managementu. Nově se manažerským řízením zabývají čtyři oblasti: • Kontext organizace • Leadership • Plánování • Hodnocení výkonnosti. Jedná se o zásadní posun ve vnímání odpovědnosti za plnění požadavků; nové role managementu ukazuje obr. 1. Obrázek 1 Nové role managementu Kontext Vedení Plánování Nové výzvy a příležitosti po lídrech vyžadují citlivější přístup k vyhledávání a zvládání rizik, schopnost reagovat na změny a být dostatečně kreativní, či alespoň flexibilní. Není to učení se z chyb, musí se naučit předvídat. Katalog interních a externích aspektů nemá být samoúčelným dokumentem pro auditora: • Vedení organizace je odpovědné za komunikaci se všemi partnery, má znát jejich potřeby a požadavky. • Po sestavení dílčích částí kontextu jsou jednotlivé aspekty analyzovány a slouží k přehodnocení cílů, resp. zohlednění rizik a příležitostí pro nasměrování dalšího firemního rozvoje. • Vedení se má neustále zdokonalovat a získávat nové podněty, kontext organizace proto musí být udržován a aktualizován. Model procesního řízení organizace Výkonnost Manažer kvality bude odpovídat za systém kvality. Bude očekávat zapojení všech členů vrcholového managementu a v roli kouče svým spolupracovníkům umožní lépe chápat změny v systému řízení. Po mnoho let přenášená odpovědnost vrcholového vedení za plánování a hodnocení procesů se stane základní manažerskou kompetencí. Tabulka 1 Vedení organizace má vnímat změny podnikatelského prostředí a pohotově na ně reagovat. K řízení manažeři čím dál více potřebují přehled o všech subjektech, které toto prostředí mohou ovlivňovat. Kromě vlastníků, konkurence a obchodních partnerů mají vliv orgány státní správy, tj. regulátoři provádějící dozor nad trhem, nebo lokální samospráva, ovlivňující komunitu a prostředí, či investoři. Makroprostředí je ovlivněno demograficky, politicky, ale i vývojem trhu (nové technologie, produktové inovace). Roste vliv sociálních aspektů jako ekologie a společenská odpovědnost. Model procesního řízení obsahovala norma ISO 9001 od roku 2000, nyní lze model aplikovat bez příruček a směrnic, nebudou požadovány. V nejpoužívanější normě pro kvalitu přibyl termín „dokumentovaná informace“ (Annex SL, [1]), zapomeňme na písemnosti uspořádané do dokumentační pyramidy. ISO 9001 nabízí rozcestí: budete mít volbu ponechat si systém, jak jste si ho kdysi vytvořili, a doplnit ho o nové požadavky, nebo začít zcela znovu. Nově založené a rozvíjející se firmy budou mít volbu: Stanovování cílů organizace Cíle organizace Faktory úspěchu Rozvoj organizace Zlepšování Obor Finance Bezpečnost a zdraví Ekologie Úroveň Proces Projekt Produkt Management 4 ISO 9001 • postavit systém řízení podporovaný informačním systémem; • vytvořit systém dokumentace, jehož základem bude funkční procesní model. Model řízení organizace je postaven na procesech a jejich vlastnících, nově je nutno zohlednit vstupy a výstupy procesů a zvažovat související rizika. Odpovědností vedení bude určit a monitorovat příslušná procesní měřítka a ukazatele. Jestliže původní stanovování cílů bylo jednoznačné, po revizi ISO 9001:2015 je k dispozici celá škála uplatnění cílů: • cíle manažerské reflektující kritické faktory úspěchu (KFÚ), umožňující zlepšování a rozvoj organizace; • cíle podporující řízení procesů, projektů a produktů; • cíle oborové, orientované na dosahování podnikatelských výsledků, zabezpečující ochranu zdraví a bezpečnost produktů či životní prostředí. Výchozím bodem pro stanovení měřítek jsou zájmy vlastníků organizace, naplňované prostřednictvím vrcholového vedení. Majitelé společnosti mají přitom jiné zájmy než její vedení. Majitelé požadují trvale udržitelné hospodaření s pozitivními výsledky; management a zaměstnanci vytvářejí hodnoty s cílem být co nejlépe odměňováni. Zatímco majitelé vyžadují výkon organizace jako celku, vedení se může zaměřit na dílčí procesy a jejich příspěvek pro tvorbu hodnot. Bude na manažerech, jakou cestu si pro tvorbu hodnot zvolí. Slovy ekonoma: ,,Měřítko výkonnosti je dobrým nástrojem pro řízení výkonnosti pouze v případě, že je možno efektivně zjišťovat jeho aktuální hodnotu, tuto Hlavní téma hodnotu analyzovat a použít pro budoucí rozhodování.“ [2] Plánování KPI vyžaduje vybrat procesy k měření a monitorování. Nabízí se aplikovat zavedení schématu Balanced Scorecard (BSC), které pokrývá čtyři oblasti: finanční řízení, péči o zákazníka, firemní procesy a osobní rozvoj lidí. Dvě oblasti BSC představují „soft“ faktory – kulturu firmy (zákazník, lidé), další dvě „tvrdá data“ – systém řízení zahrnující procesy a finance. V době, kdy roste požadavek odpovědného podnikání, se očekává ohled na spokojenost zaměstnanců či komunity a podnikatelské prostředí. Strategické nasměrování organizace má zvažovat faktory úspěšnosti (KFÚ), viz tab. 2. Faktory úspěšnosti navazují na cíle organizace a vycházejí z kontextu. Například pro malou rodinnou firmu je kritickým faktorem řešení nástupnictví, pro jiné podniky to může být ohrožení globálním konkurentem, který sice není tak flexibilní, avšak nabízí komplexní řešení a nižší cenu dosahovanou vyšší opakovatelností zakázek. Plánování bere v úvahu rizika Procesy jsou řízeny v souladu se strategickým zaměřením organizace, manažeři také musí přihlédnout k faktorům úspěšnosti. K tomu jim napomáhá vyhodnocení interních a externích aspektů kontextu, který musí být udržován a aktualizován. Vedení organizace má při plánování firemních procesů vyhodnotit možná rizika a příležitosti, aby zabránilo nežádoucím účinkům neshod v systému. V případě procesního řízení se jedná o zmírnění rizika výskytu nezamýšlených výstupů procesů. „Uvažování na základě rizik“ se provádí na dvou úrovních: Tabulka 2 Identifikace faktorů úspěšnosti Strategické iniciativy Systém řízení („tvrdé faktory“) Finanční výsledky Interní procesy Faktory ovlivňující firemní kulturu („měkké faktory“) Zaměření na zákazníka Učení se a růst Spokojenost zaměstnanců Komunita a prostředí Kritické faktory úspěchu (KFÚ) 5 Hlavní téma ISO 9001 • procesní úroveň má ochránit produkt včetně finální fáze užívání zákazníkem; • manažerská úroveň má zajistit společenskou bezpečnost, tj. jak má firma reagovat v případě ohrožení svého fungování [3]. Pokud organizace provedou správnou analýzu rizik v podnikových procesech, budou mít více jasno v tom, co musí být zdokumentováno pro „zajištění efektivního fungování a řízení procesů“ a jaká mají být přijímána „opatření pro řešení rizik“. Analýza neshodných produktů (např. FTT, FTA) už proto v budoucnu nebude stačit, mnohem důležitějším bude opakovaný monitoring příčin a důsledků vad (např. FMEA procesu, FMEA produktu). ISO 9001:2015 také poskytuje návod, jak se s riziky vypořádat: • vyhnout se rizikům; • přijmout riziko, aby se využila příležitost; • odstranit zdroj rizika; • změnit pravděpodobnost nebo následky; • sdílet riziko; • zachovat riziko odpovědným rozhodnutím. Více popisují management rizik normy ISO 31000 pro rámec rizik [4] a ISO 22301 pro zajištění kontinuity podnikání [3], na specifická rizika projektového řízení se zaměřuje EN 62198 [5]. Hodnocení výkonnosti vedením Základem pro poznání procesů je analýza podnikatelského prostředí (Business Analysis – BIA/BIC) s využitím „velkých dat“: shromažďování (tj. databáze CRM, SCM, SRM, ERP) a třídění dat, jejich analýza a využití pro rozhodování. Souhlasím sice s tím, že finanční výsledky nejsou v centru zájmu managementu kvality, na druhou stranu jsou pro vlastníky nejobjektivnějším měřítkem úspěchu organizace. Se znalostí kritických faktorů úspěchu můžeme optimalizovat počet firemních procesů: manažery reálně zvládnutelných je do 20–25; v rámci revize procesní mapy musí být identifikovány vstupy a výstupy procesů, jejich vlastníci a kritéria pro hodnocení procesů, viz tab. 3 [7]. Procesy jsou pravidelně monitorovány a vyhodnocovány prostřednictvím výkonových ukazatelů, klíčové Tabulka 3 Příklad definování ukazatelů výkonnosti ve výrobní organizaci 6 ISO 9001 Hlavní téma Tabulka 4a Příklad výkonového reportingu Vysvětlivky: P/R – plán (P) / skut. plnění (R) ukazatele výkonnosti jsou navíc shrnuty ve zprávě o přezkoumání vedením a jejich analýzy či rozbory výsledků hospodaření napomáhají k vyhledávání nových obchodních příležitostí. K tomu slouží záznamy o výkonnosti, viz příklad monitorování procesu obchodu – tab. 4a. Kromě „tvrdých dat“ v procesních ukazatelích se očekávají informace pro analýzy podnikatelského prostředí (např. SWOT, PEST, Porterův model 5 sil)), umožňující lépe pečovat o zákazníky. Mnoho zjištění auditů bude mít podobné závěry: • Širší souvislosti a podmínky podnikání nejsou zvažovány pro lepší definování dodavatelského řetězce (kooperace, subdodávky) a pro pochopení požadavků zainteresovaných stran (tj. partnerů, zákazníků, institucí na regionální úrovni, úřadů ovlivňujících podnikatelské aktivity atd.). • Pro vyhledávání nových obchodních příležitostí není aktualizován podnikatelský plán (např. model CANVAS). • Nové produkty vyžadují důkladnější analýzu trhu stávajících i potenciálních zákazníků. Řešení naznačuje příklad v tab. 4b. Tato tabulka obsahuje informace z jednání jednotlivých prodejců a představuje efektivnější nástroj než tradiční „Dotazník spokojenosti zákazníků“. Pokud má organizace hodnotit výkonnost v oblasti kvality a efektivnost systému managementu kvality, očekává se, že ukazatele výkonnosti naplňující firemní cíle. Připravte se na propojení cílů, strategických 1) Srov. např. PK 2013/3, str. 55 – pozn. red. 7 Hlavní téma ISO 9001 iniciativ a výkonového reportingu. To představuje pravidelné monitorování a měření procesů ve vazbě na kritické faktory úspěchu (KFÚ), které z mnoha procesních ukazatelů napomohou vedení vybrat klíčové ukazatele (KPI). Pro lepší srozumitelnost se v ISO 9001:2015 efektivností QMS rozumí dosahování plánovaných ukazatelů, resp. zapojení a nasměrování všech spolupracovníků ke splnění výkonnostních cílů v oblasti kvality. Netrapte se proto účinností procesů, která je z normy vypuštěna. Tabulka 4b Příklad zjišťování marketingových informací z trhu Záměry / Výhled Předpisy a normy Co brání obchodování, co se změnilo na trhu? Jsou nové nebo změněné požadavky? Co má být podporováno vedením? Všeobecné dodací podmínky hl. konkurenta rozšířeny o „konsignační sklady“, reakce bude vyžadovat přenastavení ukazatele „obrátka zásob“. Změny Zákon o dani z přidané hodnoty. Zákon č. 235/2004 Sb. – „nespolehliví plátci“ Důležití zákazníci Produkty Co potřebují VIP zákazníci? Jaké jsou výstupy akvizičních jednání a přímého kontaktu se zákazníkem? Jaké jsou nové výrobky na trhu? Jaké jsou nové trhy? Viz.„konsignační sklad“ – 2 lokality u hl. zákazníka. Produktový katalog 2015 – uloženo v CRM Prodej Podpora prodeje Příležitosti, ohrožení působením konkurence. Jaké jsou požadavky prodeje na marketing? Reklamace – pohled zákazníka. Vyhodnocení marketingové komunikace. Hl. konkurent rozšiřuje prodej v MS a JM kraji. Plán marketingové komunikace – 14 x akvizice u klientů, 1 nový zákazník Bez reklamací 02/2015. U dvou zákazníků rozšířen servis 8/5 na 24/7. 8 ISO 9001 Hlavní téma Tabulka 5 Propojení cílů, strategických iniciativ a výkonového reportingu Cíle Obecné Specifické Co? Cíle (krátkodobé) Záměry, cílové hodnoty (dlouhodobé) Jak? Strategie Akční plány, zlepšovací iniciativy Měřítka výkonnosti Monitoring a reporting procesních ukazatelů Kolik? Závěr: Cyklus P-D-C-A a model koučování GROW Nové pojetí cyklu P-D-C-A na obr. 2 více vtahuje do hry vrcholové vedení organizace: manažeři mají umět plánovat budoucnost podniku (P) na základě poznání současného postavení organizace. Dále musí provést identifikaci hrozeb a příležitostí v podnikatelském prostředí (D) a definovat celkové cíle organizace. K tomu mají alokovat potřebné zdroje, zvolit a nastavit procesní ukazatele, které je nutné systematicky monitorovat a hodnotit (C). Zavedení funkčního procesního řízení (A) vede k pochopení nových standardů, které v době vyzrálých informačních systémů umožní omezit dokumentované postupy a směrnice. Norma nemá finální podobu a mnohé se ještě může změnit. Chtěl jsem však vyzvednout jasné signály. Řízení rizik bylo zahrnuto do plánování a hlavní roli při uplatňování managementu rizik bude mít vedení; Obrázek 2 Procesní pojetí cyklu P-D-C-A Zavedení procesního řízení (A) Plánování budoucnosti podniku (P) tato nová disciplína manažerům umožní předcházet problémům, šetřit čas i peníze. Pravidla pro řízení organizace má stavět celé vrcholové vedení, manažer kvality může sehrát roli kouče v populárním modelu GROW (Goal – Reality – Options – Will), zavedeném J. Whitemorem [6]. Má vytyčit cíl (G), ukázat existující realitu (R) a naznačit možnosti (O). Bude na vedení, zda bude chtít (W). Literatura: [1] Směrnice ISO/IEC, Část 1, Dodatek SL Návrhy norem systémů managementu. Příloha 2 Závazná struktura, identický základní text, obecné termíny a základní definice. www.unmz.cz [2] Holečková J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. ASPI, Praha 2008. S. 208. [3] ČSN ISO 22301:2013 Ochrana společnosti – Systémy managementu kontinuity podnikání – Požadavky. [4] ČSN ISO 31000:2010 Management rizik – Principy a směrnice. [5] ČSN EN 62198 ed. 2 Management rizika projektu – Směrnice pro použití. [6] Whitmore J. Koučování. Rozvoj osobnosti a zvyšování výkonnosti. Metoda transpersonálního koučování. 3. vydání. Management Press, Praha 2014. [7] Anonym: Příklad definování ukazatelů výkonnosti ve výrobní organizaci Autor: Nastavení procesních ukazatelů (C) Porozumění podnikatelskému prostředí (D) Ing. Milan Trčka řídí zastoupení britského certifikačního orgánu NQA pro ČR. Zkušenosti s ISO 9001 uplatňuje jako hlavní auditor IRCA a vedoucí auditor EOQ pro systémy managementu kvality. Je předsedou TNK 6 Management kvality a prokazování kvality při ÚNMZ Praha, kde ve spolupráci s ČSJ připravuje Komentované vydání ISO 9001:2015. Kontakt: [email protected] 9 Hlavní téma ISO 14001, ISO 14004 Stav revizí ISO 14001 a ISO 14004 pro systémy environmentálního managementu normy ISO 14001 tak vždy následovalo po vydání normy ISO 9001 (viz obrázek). K časovému sladění přípravy revizí a publikování dochází až nyní po sjednocení metodiky pro obsah norem ISO pro systémy managementu, které proběhlo v roce 2013. Východiska pro revizi V posledním desetiletí se v Mezinárodní organizaci pro normalizaci (ISO) vytvořila představa postupného slaďování forem, obsahů a terminologie základních norem pro systémy managementu. Vzhledem k ne zcela identickým okruhům uživatelů a částečně rozlišným metodickým postupům (např. EMS uplatňuje koncept environmentálních aspektů a dopadů) se však ani v dalším období neuvažuje o integraci norem pro systémy managementu (zejména pro QMS a EMS) do normy jediné. Zdeněk Suchánek Stávající normy ISO pro systémy environmentálního managementu ISO 14001:2004 a ISO 14001:2004 byly vydány již před deseti lety, a proto je plánováno v roce 2015 vydat normy nové. Stav projednávání návrhů norem Práce na revizi normy ISO 14001 Environmentální management – Požadavky s návodem pro použití [1] probíhají v ISO od roku 2012. Hlasování o návrhu normy (DIS) proběhlo ke 28. 11. 2014 s výsledkem 92 % hlasů (z 59 hlasujících zemí) podpory pro převedení do konečného návrhu normy (FDIS). Nyní se vyhodnocují a zapracovávají četné připomínky (128 stran s 511 komentáři a návrhy úprav). Doprovodná „sesterská“ norma ISO 14004 [2] je rovněž revidována a její vydání se očekává s malým fázovým zpožděním za ISO 14001 rovněž v roce 2015. V únoru 2015 je plánováno předložení návrhu normy (DIS) ke tříměsíčnímu hlasování s možností zaslání komentářů. Zdůrazněme, že ISO 14004 poskytuje podrobnější informace k systémům environmentálního managementu v podobě návodu pro implementaci, neslouží však k interpretaci specifikační normy ISO 14001. Hlavní novou změnou u obou systémových norem je především respektování společné závazné struktury a použití některých identických textů a společných obecných termínů a základních definic dle Směrnic ISO/IEC [4]. Uplatněním uvedených pravidel se do budoucna zaručuje vysoká míra kompatibility s ostatními normami pro systémy managementu (např. pro energetický management, informační bezpečnost, bezpečnost potravin, udržitelné akce, ochranu zdraví a bezpečnost při práci apod.), ale především s ISO 9001 (QMS), s níž se ISO 14001 (EMS) nejčastěji uplatňuje v integrovaných systémech managementu (IMS). V přípravě revize normy pro EMS byla mj. zohledněna doporučení studijní skupiny ISO „Budoucí výzvy pro EMS“ a v normě byly zohledněny otázky např. vztahu k obchodní strategii a obecnému managementu a propojení, resp. podpora a vzájemné souvislosti mezi ISO 14001 a ostatními normami skupiny ISO 14000. Pro zjevnou komplikovanost byly opuštěny některé ambiciózní prvky – např. koncept zmírňování rizika spojeného s environmentálními problémy v dodavatelském řetězci, formulované v předchozích stádiích návrhu normy (CD). Souběžný vývoj ISO 14001 a ISO 9001 V oboru norem pro systémy managementu probíhal v posledních 20 letech souběžný vývoj normy pro systém managementu kvality (QMS) ISO 9001 [3] a normy pro systém environmentálního managementu (EMS) ISO 14001 a do určité míry i jejich vzájemné ovlivňování. Z důvodu různé doby vzniku prvních norem ISO 9001 a ISO 14001 a v souvislosti s obvykle osmiletým cyklem jejich novelizace nebylo vydávání obou norem doposud časově sladěno. Vydání Obrázek ISO 9001 ISO 14001/ 14004 10 Přehled publikování jednotlivých vydání norem ISO 9001 a ISO 14001 a plánovaného vydání revidovaných norem ISO 9001 a ISO 14001/14004 1987 1995 1996 2000 2008 2004 2015 2015 ISO 14001, ISO 14004 Hlavním rysem nové normy je zvýšený důraz na strategický environmentální management, vedení (leadership), ochranu životního prostředí, environmentální výkonnost a uvažování z pohledu životního cyklu. Příklady změn v nové normě V normě zaznamenáváme nové nebo upravené termíny a definice (kapitola 3). Jde o reflexi terminologického vývoje v posledních deseti letech a doplnění seznamu definovaných termínů o základní termíny z oblasti systémů managementu a posuzování shody. Z původní normy z roku 2004 byly vypuštěny definice termínů auditor, dokument, environmentální politika, environmentální cílová hodnota, preventivní opatření a záznam. Nově se objevují definice pro termíny vrcholové vedení, systém managementu, dokumentované informace (nahrazuje termíny dokument a záznam), stav životního prostředí, výkonnost, životní cyklus, cíl, riziko, kompetence, efektivnost, požadavek, závazná povinnost, shoda, proces, měření, monitorování, zajišťovat externě (outsource) a indikátor. V příloze A (Návod k použití této mezinárodní normy) o rozsahu 13 stran je obsaženo přínosné vysvětlení některých termínů a definic, mj. chápání termínu „zúčastněná strana“ (stakeholder) jako synonyma k termínu „zainteresovaná strana“ (interested party) a zavedení termínu „závazné povinnosti“ (compliance obligation) místo původního „požadavky právních předpisů a jiné požadavky, které se na organizaci vztahují“ (legal requirements and other requirements to which the organization subscribes). Nejmarkantnější technickou změnou je nové řazení specifických požadavků na systém managementu. Zatímco v původní normě ISO 14001:2004 byly požadavky na systém environmentálního managementu soustředěny do jediné kapitoly 4, v nové normě jsou obsaženy v kapitolách 4 až 10. Z pohledu přechodu na používání nové normy je užitečné zařazení příloh s tabulkami porovnávajícími názvy článků v původní a nové normě a naopak (příklad viz tabulka). V návrhu DIS jsme postrádali srovnávací tabulky struktury nových ISO 14001 a ISO 9001, tak jak ostatně jsou uvedeny ve stávající normě ISO 14001:2004. Tato připomínka podaná za ČR byla při hlasování k DIS akceptována. Bude to užitečné pro provázání dokumentace EMS s dokumentací QMS, zejména tam, kde jsou součástí IMS. Očekávaný přínos nové normy pro environmentální management Rozborem rozdílů dřívějších norem a aktualizované normy ISO 14001 a komentováním změn se jistě bude zabývat v následujícím implementačním období řada konzultačních, školicích a certifikačních společností. V krátkosti se pokusím o zhodnocení přínosu této systémové normy k ochraně životního prostředí. V ČR Hlavní téma byl již počátkem 90. let s podporou MPO rozvinut program podpory environmentálního managementu, před existencí normy ISO 14001 založený na britské normě pro EMS BS 7750. S počtem zavedených systémů EMS podle normy ISO 14001 a vytvořením fungujícího trhu konzultačních a certifikačních organizací se podařilo pro tyto dobrovolné nástroje získat i podporu dalších vládních institucí a vytvořit např. národní systémy environmentálního značení a národní program EMAS, a to ještě před vstupem do EU. Zkušenosti s EMS pak po roce 2004 výrazně usnadnily implementaci EMAS – systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (podle nařízení EP a Rady ES č. 1221/2009). Do roku 2010 se pak v ČR neustále zvyšoval počet zavedených a certifikovaných EMS. Přes pokles dynamiky šíření EMS (podle výsledků průzkumů ISO u certifikačních a akreditačních orgánů) v posledních čtyřech letech, vysvětlitelný reakcí podniků na ekonomickou stagnaci, se nám daří držet ve statistikách místo v popředí. V celosvětovém průzkumu počtu certifikací podle systémových norem (data za r. 2013) se u certifikací podle ISO 14001 uvádí pro ČR 11. místo a počet 4 792 certifikací a zároveň 9. místo podle ročního přírůstku počtu certifikací (577). Celkový počet certifikací EMS podle ISO 14001 byl 301 647. Od roku 2010 však došlo k poklesu počtu certifikací o cca 1 800. Pro srovnání – u QMS podle ISO 9001 se pro ČR uvádí 12 679 certifikací (pokles o cca 3 600 od rekordního roku 2010) z celosvětového počtu 1 129 446 certifikací (!). Vliv EMS na celkovou ochranu životního prostředí je však třeba odvozovat od předpokladu celkového počtu zavedených EMS v českých organizacích, který zahrnuje i množinu systémů necertifikovaných třetí stranou. EMS splňující požadavky normy ISO 14001 je založen na specifickém konceptu environmentálních aspektů a environmentálních dopadů ve vztahu ke zlepšování environmentální výkonnosti organizace. Uplatňuje se zásada předcházení znečišťování a zohlednění životního cyklu produktů. Ve výsledku posilují zavedené EMS dodržování právních předpisů ochrany životního prostředí, umožňují aktivní informování o vztahu organizace k životnímu prostředí a vytváření pozitivního obrazu organizace v očích správních orgánů, spotřebitelů i obecné veřejností. Zavádění EMS v organizacích je součástí tzv. dobrovolných aktivit. V zájmu státní hospodářské i environmentální politiky je vytvářet podmínky pro co nejširší uplatnění tohoto přístupu. ISO 14001 (resp. EMAS) se v environmentálních právních přepisech ani v jiných relevantních právních předpisech (např. zákon o veřejné soutěži) jako možné kvalifikační nebo odborně podpůrné kritérium bohužel v podstatě nevyskytuje. Čestnou výjimkou je zohlednění zavedeného EMS (ISO 14001 a EMAS) při posuzování 11 Hlavní téma Tabulka ISO 14001, ISO 14004 Posuzování článků s požadavky na EMS v ISO 14001:2004 a ISO/DIS 14001:2015 (část příklad) 12 žádosti o integrované povolení – viz vyhláška [5]. Na rozdíl od v EU mohutně podporovaného, ale zjevně k masivnějšímu šíření a oblibě imunního evropského systému EMAS (celkem je v EU evidováno přibližně 4 500 registrací organizací a 8 150 registrací míst, v ČR pak 26 org.) se normy ISO pro systémy managementu vč. ISO 14001 a další podpůrné normy tzv. rodiny ISO 14000 staly součástí hlavního proudu moderního managementu organizací a tam, kde se EMS uplatňuje, efektivním nástrojem ochrany životního prostředí. DŮLEŽITÉ TERMÍNY PODÁNÍ PŘIHLÁŠEK NA OCENĚNÍ organizovaná Českou společností pro jakost Závěr Projednávání návrhů revize ISO 14001/14004 finišuje a probíhají závěrečné redakční úpravy a hlasování. Přestože revidovaná norma ISO 14001 přináší řadu změn z pohledu struktury normy a použité terminologie, nebude (mimo nutné počáteční úsilí pro její implementaci) vyžadovat zásadní obrat v uplatňování již zavedených systémů. Umožní však lepší pochopení např. stanovování rozsahu EMS, určování významných environmentálních aspektů a významných environmentálních dopadů, určování rizik a s nimi spojených hrozeb a příležitostí a v neposlední řadě hodnocení výkonnosti. Literatura: [1] ČSN EN ISO 14001:2005 Systémy environmentálního managementu – Požadavky s návodem pro použití. [2] ČSN ISO 14004:2005 Systémy environmentálního managementu – Všeobecná směrnice k zásadám, systémům a podpůrným metodám. [3] ČSN EN ISO 9001:2009 Systémy managementu kvality – Požadavky. [4] ISO/IEC Directives, Part 1, Consolidated ISO Supplement, 2013, Annex SL (normative) Proposals for management system standards (Směrnice ISO/IEC, část 1, konsolidovaný doplněk, 2013, Příloha SL (normativní) Návrhy pro normy systémů managementu) [5] Vyhláška č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci (zákon č. 76/2002 Sb.). Autor: RNDr. Zdeněk Suchánek pracuje jako ředitel úseku vnitřních služeb v CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Posledních 20 let se zabývá normami v oblasti environmentálního managementu, je členem Technické pracovní skupiny ÚNMZ TNK 106 Management životního prostředí. Cena za aplikaci age managementu Ocenění projektů, jejichž cíle jsou v souladu s principy age managementu. 15. 9. 2015 Cena Františka Egermayera Cena za nejlepší studentské práce v oblasti systémů managementu (QMS, EMS, CSR a dalších). 15. 9. 2015 Cena Anežky Žaludové Ocenění osob, které se mimořádným způsobem zasloužily o rozvoj péče o kvalitu v naší zemi. 15. 9. 2015 Manažer kvality roku Cena pro manažery kvality, kteří realizovali prokazatelná zlepšení s pozitivními výsledky na zainteresované strany. 15. 9. 2015 Novinářská cena Cena za publikační činnost v oblasti kvality udělovaná ve dvou kategoriích – publicistický příspěvek a odborný příspěvek. 15. 9. 2015 Mezinárodní cena inovací Ocenění za realizovanou inovaci v rámci mezinárodní soutěže „Quality Innovation of the Year“. 31. 10. 2015 Předávání ocenění se uskuteční na Pražském hradě v rámci akcí Listopad – Měsíc kvality v ČR. Kontakt: [email protected] Více na www.csq.cz v části „Spolková činnost – Udílené ceny a soutěže“ Hlavní téma Příležitosti a rizika Příležitosti a rizika v novelizovaných normách Dušan Mišík Příležitost a riziko jsou v návrhu mezinárodní normy ISO/DIS 9001:2014 často uváděná slova. Naproti tomu v současném platném vydání ČSN EN ISO 9001:2009 se tyto pojmy nevyskytuji – tím je myšleno to, že nejsou vyjádřeny explicitně. Norma ČSN EN ISO 14001:2005 je na ně štědřejší: slovo „příležitost“ uvádí jednou v článku 4.6; slovo „riziko“ sice neuvádí, ale v článku 4.4.7 rozebírá havarijní připravenost na vznik situace havarijního ohrožení. V obou normách je však slovo „riziko“ obsaženo implicitně a vnímavý čtenář ho v obsahu najde. Na význam rizika v systémech řízení upozornili různí autoři ve více příspěvcích v tomto časopise ([1] až [6]). Silné a slabé stránky skutečného stavu organizace Stávající systém managementu kvality, ochrany životního prostředí a BOZP má své silné i slabé stránky. Například znalosti a zkušenosti personálu, propracované postupy práce, výborné vstupy do procesu výroby, skvělí dodavatelé, moderní a výkonné stroje nebo konstrukční návrhy, které předběhly svou dobu, mohou vykazovat znaky, které je řadí mezi silné stránky, nebo naopak mezi slabé stránky skutečného stavu podniku – tyto prvky mohou být při porovnání s okolím rozvinuté, nebo mohou naopak za okolím zaostávat. Takovýmto porovnáním se zabývá benchmarking. Obrázek 1 14 Skutečnost je kvalitou věcí oddělených od minulosti a budoucnosti. V přítomnosti má skutečnost své uspořádání a vzájemná propojení. Existuje „skrze“ minulost a u myslících lidí i skrze projektovanou budoucnost. Může mít rozměr nanosekundy, ale může mít i rozměr několika týdnů, měsíců, nebo i několika let. To závisí na úhlu pohledu. Jinak bude vnímán rozměr přítomné skutečnosti při srážce částic v urychlovači CERN a jinak při pohledu paleontologa na epochy vývoje živočišních druhů na planetě. Skutečnost je částečně poznaná i nepoznaná. Skutečnost v sobě obsahuje své vlastní budoucí stavy. Skutečností, dle novelizované normy, jsou předměty vstupující do pracovní operace a požadavky na výstup a celou oblast podpory uvedenou v kapitole 7. Každý skutečný započatý pracovní proces obsahuje v sobě možnosti. Chtěné i nechtěné. Plánované i neplánované. Možnost budoucího stavu Budoucnost, která je obsažena v přítomnosti, může mít jednu možnost nebo nekonečné množství možností. (Pozn.: „Nekonečno je konečné.“) Závisí to na počtu mikrostavů (obr. 1) potřebných k vytvoření jednoho makrostavu. Nejpravděpodobnějším budoucím stavem je stav maximální entropie systému. Vzrůst entropie má však dvě podmínky: a) nesmí docházet k přísunu energie do systému, b) na proměnu systému je potřebný delší čas. Pokud organizace nerezignovala na vlastní existenci, přivádí do řízeného systému stále novou energii, kterou zabraňuje přechodu systému do neurčitosti. Touto energii je: Mikrostavy a makrostavy Příležitosti a rizika • povědomí závažnosti dosažení kvality na výstupu, vědomá hodnota zdraví a vědomá hodnota nepoškozeného životního prostředí; • stimulace pracovníků mzdou a odměnou; • kontrola a hrozba uplatnění sankce za nekvalitní výrobu, poškození životního prostředí nebo způsobení úrazu. Takto přiváděná energie eliminuje zákonitý přechod od stavu málo pravděpodobného do stavu pravděpodobnějšího. Od makrostavu s malým počtem mikrostavů k makrostavu s velkým počtem mikrostavů [7]. Pravděpodobnost vzniku makrostavu je dána počtem mikrostavů – viz znovu obr. 1. Vezměme čtyři kuličky, vyhoďme je do vzduchu a nechme spadnout na plochu, která je rozdělená čárou na dvě stejné poloviny. Co se může stát? Všechny čtyři kuličky padnou na jednu stranu a druhá zůstane prázdná. Nebo dvě kuličky padnou na jednu stranu a dvě kuličky na druhou stranu. Třetí možnost je, že jedna kulička padne na jednu stranu a tři kuličky na druhou stranu. Když si pojmenujeme kuličky A, B, C, D a rozkreslíme počet mikrostavů, zjistíme, že nejvíce mikrostavů obsahuje varianta, kdy jedna kulička padne na jednu půlku a tři kuličky na druhou půlku. Tato varianta „1 – 3“ (také „3 – 1“) bude mít největší pravděpodobnost. V našem případě to pak v praxi znamená, že např. při řezání kovové tyče s tolerancí plus minus jeden centimetr (velké množství mikrostavů) bude velmi pravděpodobné, že tuto toleranci nepřekročíme. Pokud bude povolená tolerance desetina milimetru (malé množství mikrostavů) a pracovník bude méně zkušený, pak možnost dosažení tohoto stavu bude velmi malá. Čím více možností má stávající stav nějakého systému, tím menší je pravděpodobnost každého jednotlivého stavu, přičemž některý možný budoucí stav má větší a jiný menší pravděpodobnost, že nastane. Krempaský [7] uvádí, že když vyhodíme větší počet kuliček do vzduchu, pak existuje nějaká pravděpodobnost, že na zemi vytvoří obraz květu (viz obr. 2). Samozřejmě, že bychom museli házet opravdu „hodně dlouho“, aby se obraz podobný květu vytvořil. A navíc by vždy nějaká zatoulaná kulička kazila dojem. Ve výrobní praxi je takovouto „zatoulanou kuličkou“ nám známé ppm. Abychom na obraz květu z kuliček nečekali dny, týdny a možná roky, je lepší kuličky nevyhazovat, ale prsty je naskládat do požadovaného tvaru. Miliardu let kosmos vytvářel, ničil a přetvářel své části, až vytvořil člověka, který dokáže tuto velmi malou pravděpodobnost realizovat ve dvou minutách. A člověk to teď činí denně, po celé planetě, a zatím jen málo si uvědomuje rizika s tím spojená. Hlavní téma přírodních zákonech. Ve složitých systémech, kde se prolíná mnoho vlivů, musí nastat velký počet podmínek, aby se zákonitost prosadila stále stejným výsledkem. V biologických systémech a v sociálních systémech nikdy (!) nenastanou všechny podmínky. Budoucí stav má vždy více variant. Budoucnost je neurčitá, ale některý stav má větší pravděpodobnost než jiný. V případě složitých systémů mluvíme o stochastických pravděpodobnostních zákonitostech. Subjekt řízení se pak snaží vytvořit všechny podmínky vedoucí k žádoucí možnosti a eliminovat podmínky, které pomáhají prosadit se nežádoucím stavům. V tomto smyslu mluvíme o příležitostech a rizicích. Riziko vzniku nežádoucího stavu v budoucnosti Riziko je stavem, který ještě nenastal. Přítomná skutečnost obsahuje v sobě potenciál prosazení nechtěné možnosti. Tato možnost má větší nebo menší pravděpodobnost. Požadavek na posuzování nebezpečí a analyzování rizik obsahuje ČSN OHSAS 18001 [8]. Riziko se od pravděpodobnosti odlišuje v tom, že souvisí se subjektem zúčastněným proměny skutečnosti v některou z možností. Pravděpodobnost nepostihuje, jestli jsme si nový stav přáli, či nepřáli. Pokud se prosadí možnost, která nás výrazně potěší, říkáme jí „štěstí“. Pokud se prosadí možnost, po které jsme rozhodně netoužili, která nás naopak zraní a silně poškodí, pak mluvíme o „neštěstí“. Pokud předvídáme, že může nastat stav, který si nepřejeme, ale ještě nenastal, pak mluvíme (v běžné řeči) o riziku. Do pojmu riziko vnesme ještě kategorii míry. Zranění způsobené pracovním nástrojem je neštěstí, ke kterému dochází velice zřídka, nemluvě o těžkém úrazu. Je velmi velká pravděpodobnost, že po skončení práce všichni pracovníci odejdou domů bez zdravotní újmy, a naopak pravděpodobnost, že dojde ke zranění nástrojem, je velmi malá. Přesto mluvíme o riziku, jako o potencionálním nežádoucím stavu. Obrázek 2 Makrostav květy Zdroj: [7] U jednoduchých systémů postačí několik málo podmínek a stav vždy nastane. Když jsou dané podmínky splněny, mluvíme o deterministických 15 Hlavní téma Příležitosti a rizika U kvality je pravděpodobnost, že dosáhneme požadovaného rozměru v povolené toleranci, rovněž (obvykle) velmi vysoká, ale vždy existuje nepatrná pravděpodobnost, že se stane něco nepředvídaného a prosadí se v budoucnosti možnost, která bude znamenat např. překročení povoleného tolerančního limitu. Žijeme v relativně bezpečném světě a navykli jsme si na to, že rizika jsou malá. Jednou nám ukazovali v Elitexu Třebíč (kde je mu konec...) hlavici pletacího stroje. Pracovník, který nás provázel, nám s hrdostí vysvětlovat, že pouze 40 % hlavic vycházejících z výroby je hodnoceno výstupní kontrolou jako vadné. My jsme byli zděšeni, 40 % vyrobených kusů jsou zmetky!? Pak nám vysvětlil, že průměr vadných hlavic u ostatních špičkových výrobců pletacích strojů na planetě je více než 50 %, takže v tomto porovnání je Elitex vlastně… – ale to je již daleká minulost. Chtěl jsem pouze ukázat, že někdy je nutné počítat i s rizikem, které má pravděpodobnost „padesát na padesát“. Rizika provádění libovolného pracovního postupu jsou: • možnost nesplnění jednoho nebo více požadavků na kvalitu, např. překročení povoleného tolerančního limitu některého ze stanovených parametrů; • možnost vypuštěni do okolí většího množství odpadních vod / emisí, vyprodukování více nebezpečných odpadů, spotřebování více surovin a energie, než je nezbytně nutné; • možnost vzniku skoronehody, nehody nebo úrazu, případně možnost vzniku nemoci z povolání; • únik informací k nepovolaným osobám. Příležitost vzniku žádoucího stavu v budoucnosti Příležitost je ještě neuskutečněným stavem, u kterého je pravděpodobné, že může nastat. Přitom se jedná o žádoucí stav z hlediska nějakého subjektu. Pravděpodobnost příležitosti je vždy menší než jedna. Pro prosazení žádoucí možnosti musí subjekt vytvořit příznivé podmínky, aby se prosadila zákonitost a nastal stav, který subjekt očekával. Příležitosti provádění libovolného pracovního postupu jsou: • splnit požadavky na kvalitu výrobku a služby, nebo je dokonce v pozitivním smyslu překročit; • nepoškodit životní prostředí nad rámec stanoveného cíle nebo nad rámec povolený legislativou, tzn. vypustit do přírody méně emisí, imisí, odpadních vod, vyprodukovat méně odpadů a spotřebovat méně zdrojů, než je nezbytně nutné na provedení potřebných pracovních operací; 16 • na konci pracovního dne uchovat zdraví všech pracovníků na stejné úrovni, jaké bylo před příchodem do práce; • uchovat důležité informace, jako např. výrobní tajemství. Závěr Přítomná skutečnost je složena ze vzájemně provázaných prvků, které se navzájem ovlivňují, jsou ovlivňovány z vnějšku a samy ovlivňují své okolí. Změna je jistá. Každá přítomnost, která je zplozena minulostí, obsahuje v sobě budoucnost. Budoucnost není fatální, ale je pouze možná ve smyslu, že mohou nastat různé stavy, které mají různou pravděpodobnost. Někdy je pravděpodobnost některého stavu téměř stoprocentní, jindy je ji možno vyjádřit pouze v promile. Některé stavy požadujeme, a jiným stavům se nejraději vyhneme. Pak mluvíme o příležitostech, hrozbách a nebezpečích. Příležitosti jsou z pohledu subjektu žádoucí stavy, rizika pak nebezpečí, hrozby a jiné nežádoucí stavy, oboje kvantifikované jako pravděpodobnosti metodami matematické statistiky. Literatura: [1] Hrudka O. Management rizika při posuzovaní shody. Perspektivy kvality 2013 (2) 3, 50–53. [2] Hrudka O. Management rizika a legislativa ES při posuzovaní shody. Persp. kvality 2013 (2) 4, 50–51. [3] Hrudka O. Management rizika a legislativa ES při posuzovaní shody. 2. část. Perspektivy kvality 2014 (3) 1, 50–52. [4] Trčka M. Auditovaní založené na rizicích. Perspektivy kvality 2013 (2) 2, 9–11. [5] Schwartz A.-M., Gamzu R. Zlepšování řízení rizik a kvality na ministerstvu: padesát generických procesů za rok. Perspektivy kvality 2014 (3) 3, 26–28. [6] Závodník V. Systém managementu kvality z hlediska řízení rizik. Perspektivy kvality 2013 (2) 3, 48–49. [7] Krempaský J. Vesmírne metamorfózy: svet očami fyziky. 1. vyd. Smena, Bratislava 1986. Str. 46–53. (Též 2. vyd. tamtéž 1989) [8] ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky. Autor: Dušan Mišík je jednatel Smart LED, s. r. o., Brno, konzultant a externí auditor QMS a EMS. Kontakt: [email protected] NÁ RODNÍPOLITIKA KVALITY je vládou vyhlášený program, jehož cílem je přispět k vytvořenípodmínek pro bezproblémové uplatnění českých podnikatelských subjektů v rámci společného trhu EU, přispět k lepšímu uspokojovánípotřeb občanů a napomáhat k lepší ochraně životního prostředí. Cílem je i podstatná změna kvality práce veřejné správy a veřejných služeb. Koordinace aktivit v oblasti kvality v ČR je hlavním úkolem RADY KVALITY ČR. Jsou v ní zastoupeny ústřední správní úřady, podnikatelská sdružení a svazy i nevládní organizace působícív oblasti kvality. V působnosti Rady kvality ČR je zřízeno při České společnosti pro jakost NÁ RODNÍ STŘ EDISKO PODPORY KVALITY. Je pracovním orgánem Rady kvality ČR; zabezpečuje aktivity pořádané v rámci Národní politiky kvality (propagace, projekty, program Národní ceny kvality ČR, Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost, Program Česká kvalita, publikační činnost apod.). Rovněž poskytuje občanům a institucím kvalifikované informace z oblasti kvality – zajišťuje a rozvíjí informační systém veřejnosti bezplatně přístupný na internetových stránkách Národnípolitiky kvality. www.npj.cz RADA KVALITY ESKÉ REPUBLIKY • NÁ RODNÍSTØ EDISKO PODPORY KVALITY RADA ÈKVALITY È ESKÉ REPUBLIKY Hlavní téma Plánování v ISO 9001 Trikrát plánuj, raz rob Yulia Šurinová, Michal Kršiak Známe slovenské porekadlo hovorí: „Trikrát meraj a raz rež.“ Základným dôvodom meraní v tomto prípade je predchádzanie nenapraviteľným chýbam. V jazyku kvalitárov to znamená kontrolné opatrenia, ktorých správne vykonanie vedie k bezporuchovému stavu vo výrobných procesoch a v konečnom dôsledku k dodaniu bezchybných výrobkov na trh a spokojnosti zákazníkov. Aj keď moderné trendy v manažérstve kvality vedú k eliminácii kontrol v snahe o zefektívnenie procesov, v skutočnosti kontrola z výrobných prevádzok nemizne. Mení sa len spôsob jej vykonania – automatizácia kontrol či už použitím vyspelých technológií alebo počítačovo riadených kontrol, ktorých existencia sa stala samozrejmosťou. Ako je to teda s plánovaním? A prečo názov článku hovorí o viacnásobnom plánovaní? Podobne ako meranie je plánovanie nevyhnutné k dosiahnutiu trvalej spokojnosti všetkých zainteresovaných strán. V Demingovom jazyku plánovaním všetko začína a všetko končí. Plánovanie je skryté v každej časti novelizovanej normy ISO 9001. Priamo o tom pojednáva kapitola 6 Plánovanie systému manažérstva kvality. Avšak prvé plánovania sú skryté v každej jednej kapitole. Vezmime si kontext organizácie, ktorý nie je možné definovať bez pochopenia strategických zámerov organizácie, jej misie a hodnotenia schopnosti trvalo dosahovať plánované výsledky. Príklad: V spoločnosti zaoberajúcej sa implementáciou projektov optimalizácie výroby sa počas posledného auditu pred certifikáciou, vykonaného externým poradcom, zistilo, že generálny riaditeľ a zároveň majiteľ spoločnosti nedefinoval strategické ciele spoločnosti a marketingový plán na nasledujúce obdobie. Bol to impulzívny človek, ktorý za úspech spoločnosti vďačil najmä svojim osobným vlastnostiam a schopnosti pomerne nadväzovať kontakty a získavať zákazky. Firma mala dvoch zamestnancov a bola úspešná na trhu. Logicky, postupom času firma rástla, zamestnávala viac ľudí. Ako to býva zvykom, získala certifikát ISO 9001. O rok na internom audite sa znova vyskytol fakt, že firma nemá strategický plán. Na otázku poradcu prečo majiteľ odpovedal: „Plán nepotrebujem, mám ho v hlave.“ – Do roka firma skrachovala. Zabudneme na chvíľu na stratégiu a prejdime ku každodennej činnosti. Koľkokrát sa vám stalo, že máte „v pláne“ spraviť niečo nesmierne dôležité, ale trvá veľmi dlho, kým k realizácii príde? Dôvod? Každodenná rutina… Operatívne činnosti, ktoré sú 18 každodennou nočnou mórou každého z nás. Skutočnou príčinou množstva operatívy je nesprávne a často žiadne plánovanie. Príklad: Oddelenie výroby potrebuje vyškoliť operátorov na ovládanie strojov, ktoré môže v zmysle interných predpisov vykonávať zamestnanec údržby v spolupráci s oddelením kvality. Školenie sa viackrát odkladá kvôli vyťaženosti školiteľov. Výsledok: nevyškolení operátori a neustále obviňovanie sa dotyčných strán. Pričom je to také jednoduché: vytvoriť plan školení a pravidelne ho obnovovať… Nezabudnúť na školenie nám môže pomôcť jednoduchý nástroj ako Outlook, ktorý na blížiace sa školenie upozorní obidve strany. Chvíľku sa teraz zamyslime nad neoddeliteľnou súčasťou našich pracovných dní – mítingami. Je ich veľa, sú dlhé a bohužiaľ prečasto neproduktívne. Po diskusii nenasleduje akcia. Prebrané témy nie sú premietnuté do akčného plánu. Nikto nevie, čo má robiť a do kedy to má spraviť. Na ďalšom mítingu nasleduje vlna vzájomných obviňovaní a diskusií o tom, čo sa preberalo na minulom mítingu a nevykonalo sa. Ďalším extrémom je existencia krásne vyzerajúcich „Ganttov“ len v PC projektového manažéra, a použitie ich len pri návšteve zákazníkov a pri auditoch. V tomto prípade je riešenie nesmierne jednoduché. Vytvorenie záznamu z porady jasne definujúceho úlohy a zodpovednosti pre jednotlivé činnosti, vrátane plánovaného dátumu realizácie. Základom úspechu je stanovenie činnosti a termínov so súhlasom zodpovedných za realizáciu danej činnosti. Záznam sa má písať priamo na porade a posielať sa bezprostredne po porade. V lean systémoch je zápis z porady štandardizovaný a je predvyplnený tak, aby umožňoval aktualizovať nielen nové informácie a skutočnosti, a štruktúrovaný bod po bode tak, aby sme nepreskočili žiadny dôležitý bod. Ďalšia porada logicky začína otvorenými položkami z predchádzajúcej. A samozrejmosťou tu má byť iniciatíva a bezprostredne zapojenie sa do realizácii našich vodcov – ktorí slúžia príkladom v dôslednosti pri plnení úloh. Príklad: KPI procesu v istej výrobnej spoločnosti vo výrobe špecifikuje internú hodnotu scrapu v podniku celoplošne na 3 %. Pri audite bolo zistené, že jeden z výrobných procesov si udržiava hodnotu interného scrapu stabilne pod 1 %. Pri otázke na zlepšovanie procesu sa audítor dozvie, že pracovníci nemajú snahu zlepšovať tento proces, pretože jeho ukazovatele sú predsa pod kritickou hodnotou 3 %, a teda na to „nie je dôvod“. To, že zníženie scrapu o 0,1 % znamená úsporu 1000 eur, im musí vysvetliť až riaditeľ spoločnosti. Plánování v ISO 9001 Jedným z riešení, ako sa vyhnúť takejto situácií v praxi, je plánované pravidelné vyhodnocovanie cieľov porovnaním s výsledkami. Pokiaľ management review špecifikuje ciele celoplošne, je na majiteľovi procesu, aby tieto ciele konfrontoval so skutočnosťou. A to môže urobiť na základe plánovaných intervalov. Takéto vyhodnotenie a zmena cieľov na základe plánovania nielenže poteší audítora, ale nastaví ciele pre jednotlivé procesy tak, aby mali súvislosť s dosahovanými hodnotami. Príklad: V priemyselnej výrobe sa plánovanie produkcie uskutočňuje na krátke, strednodobé a dlhodobé obdobia. Zo skúsenosti vieme, že výroba je rovnomerne rozložená na jednotlivé mesiace v roku, povedzme 10 tisíc dielov mesačne, s výnimkou odstávok počas letných a zimných prázdnin. Avšak keď sa bližšie pozrieme na štruktúru ľudských zdrojov, je evidentné, že fluktuácia a chorobnosť zamestnancov konštantná nie je. Zvyšuje sa v zimných mesiacoch, ale aj na jar a v lete v dôsledku sezónnych prác. Pri extrémnom scenári sa môže stať, že vo februári v dôsledku chrípkovej sezóny prídeme o 30 % pracovníkov a nesplníme výrobný plán, čo môže mať rôzne nepríjemné následky. Riešenie je opäť plánovanie. Na základe plánovania si dokážeme v pokojnejšom období zaškoliť pracovníkov v rámci matice polyvalencie tak, aby mohli vykonávať viaceré úlohy. Rovnako vieme komunikovať s externou spoločnosťou, ktorá nám v prípade problémov poskytne leasingových pracovníkov alebo inú podporu, ktorá sa nám môže hodiť. Ak vieme, že každoročne v máji nám klesne počet ľudí o 3 %, v apríli dokážeme zaviesť nástroje, ktoré nám pomôžu predísť negatívnym vplyvom tohto javu, či už je to Hlavní téma skoré preplánovanie výroby, alebo doplnenie kapacít vyššie uvedenými metódami. O plánovaní sa dá veru hovoriť v spojitosti s každým článkom normy ISO 9001:2015. Či už v súvislosti s plánovaním produktu a plánom prevencií rizík, plánovaním auditov a tvorbou akčných plánov po ich realizácii, plánovaním ako hlavným výstupom z preskúmania manažmentom, plánovaním školení, kontrol a tak ďalej… V skutočnosti je nevyhnutné pochopiť, že dobrý plán pomôže k systematickému plneniu dlhodobých cieľov a umožňuje robiť opatrenia pri neplnení jednotlivých jeho častí. V neposlednej rade existencia a efektívne využívanie prvkov plánovania prispievajú k efektívnej komunikácii medzi zúčastnenými a rýchlej identifikácii rizík nesplnenia dlhodobých cieľov prostredníctvom identifikácie problémov v raných štádiách realizácie projektov. Autori: Ing. Yulia Šurinová, PhD., pracuje ako manažérka kvality v spoločnosti Biometrix, s. r. o. Je členkou výboru Slovenskej spoločnosti pre kvalitu, externou školiteľkou so zameraním na manažérstvo kvality na MTF STU v Trnave, lektorkou a poradkyňou v oblasti implementácie systémov kvality a zlepšovania kvality. Ing. Michal Kršiak pracuje ako operations manager v spoločnosti Service4quality a ako Senior consultant v spoločnosti TQM Slovakia, s. r. o. Jeho hlavnou náplňou práce je manažment kvality, rozvoj obchodných aktivít, konzultačné a lektorské služby v oblasti kvality, riadenia a zlepšovania procesov výrobných spoločností. Kontakty: [email protected]; [email protected] 19 Hlavní téma Intergované systémy managementu Příležitost integrovat systémy řízení dokumentu, a s analýzou rizik pro BOZP to nebylo jinak – ve většině podniků tvoří analýza rizik bezpečnosti práce tlustou knihu, kde jsou snad všechna rizika práce na této planetě. Dušan Mišík Nová struktura norem ISO 9001 a ISO 14001 s ustálenými deseti kapitolami poskytuje mimořádnou příležitost pro integraci jednotlivých systémů v jeden celek. Kromě integrace umožní nové pojetí norem navíc ještě něco jiného: umožní přejít od abstraktně obecného ke konkrétně jedinečnému. Od řízení všech procesů a pracovních operací k řízení každé jedné operace. To pak umožní dosažení jak kvality, tak i přiměřené ochrany životního prostředí (ŽP) a ochrany zdraví pracovníků u konkrétních pracovních operací. Nová struktura norem ISO 9001 a ISO 14001 s ustálenými deseti kapitolami poskytuje mimořádnou příležitost pro integraci jednotlivých systémů v jeden celek. Kromě toho umožní nové pojetí norem ještě něco jiného: přejít od obecného k jedinečnému. „Staré normy“ neulehčovaly integraci. Přesněji, většina autorů psala příručky přesně v pořadí kapitol, tak jak je uvádějí ČSN EN ISO 9001:2009, ČSN EN ISO 14001:2005 a ČSN OHSAS 18001:2008. A jak víme, názvy kapitol a jejich řazení jsou v každé z těchto norem jiné. Určitě je možné udělat příručku integrovaného systému managementu (IMS) i podle starých norem. Autoři příruček IMS v podnicích by však museli hledat a najít takovou strukturu své příručky, která by sjednotila požadavky všech tří norem. Pak by byli výrazně lepší než celý Evropský výbor pro normalizaci, a pravděpodobně proto se v naprosté většině do takovéto integrace nepouštěli. Dalším častým nedostatkem systémů řízení podle stávajících norem bylo/je to, že autoři řídicích podnikových dokumentů měli tendenci brát věci obecně, „v globále“, tzn. za celý podnik. Například legislativní požadavky byly zpracovány v jednom celku za celý podnik, podobně i environmentální aspekty v jednom Obrázek Příležitost integrace požadavků Uveďme příklad. Základním výrobním požadavkem je zhotovit v kovovém hranolu drážku. Pracovní operace je frézování. Požadavky na pracovní operaci jsou: • parametry drážky; • přípustné limity negativního ovlivnění ŽP při frézování; • přípustné limity případného negativního ovlivňování ŽP samotnou vyfrézovanou drážkou (např. vznik netěsnosti a způsobení úkapů nebezpečných látek netěsnící drážkou); • zamezení vzniku pracovního úrazu při frézování drážky; • zamezení úrazu, kterou může způsobit vyfrézovaná drážka při dalších operacích nebo při užití výrobku spotřebitelem. Žádoucí a nežádoucí výstupy z procesu Zlepšování, náprava neshod VÝSTUPY – KVALITA VYFRÉZOVANÉ DRÁŽKY Požadavky VÝSTUPY – předmět zpracování PRACOVNÍ OPERACE FRÉZOVÁNÍ Spotřeba přírodních neobnovitelných zdrojů PŘÍLEŽITOSTI DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Znečištění ovzduší Zamoření vod Odpady Podpora Ovlivnění klimatu skleníkovými plyny DOPAD NA ZDRAVÍ PRACOVNÍKŮ ÚRAZY RIZIKA 20 Hlavní téma Intergované systémy managementu Tři vstupy jedné prac. operace v našem příkladu: 1. předmět – kovový hranol, 2. energie, řezací emulze, případně další prostředky, a 3. zdravý pracovník. Příležitost integrace podpory Pro dosažení cílů provedením konkrétní pracovní operace je nutné disponovat potřebnými zdroji: personál, stroje, nástroje, měřidla, energie, budovy a další potřebné podmínky pro práci. Uvedené zdroje přispívají k dosažení požadované kvality výroby, ale současně ovlivňují i životní prostředí a bezpečnost pracovníků. Opotřebované nebo nevhodné nářadí způsobí daleko více mechanického poranění rukou než nářadí nové. Každý stroj, každá vytápěná budova zanechává na životním prostředí svoji stopu; naproti tomu nevytápěná nebo ne-dostatečně vytápěná budova zanechává stopu na kvalitě práce a na zdraví pracovníků. Téměř každá pracovní operace spotřebovává přírodní zdroje a produkuje odpad. Některá technologie více, jiná méně. Vyškolený pracovník s povědomím odpovědnosti k ochraně životního prostředí a ochraně zdraví svého i svých kolegů způsobí méně problémů než pracovník neznalý a bez vztahu k ochraně zdraví nebo přírody. Proto ke zdrojům pro dosažení výrobku splňujícího kvalitativní parametry je v rámci IMS možné přidat i zdroje chránící ŽP a podporující bezpečnost pracovníků. Sjednocení norem umožňuje konkretizovat všechny zdroje pro pracovní operaci. Ty, které přispívají ke kvalitě, ty, které chrání zdraví pracovníků, i ty, které eliminují poškozování životního prostředí. Rizika provádění libovolného pracovního postupu jsou: Tabulka • možnost nesplnění jednoho nebo více požadavků na kvalitu, např. překročení povoleného tolerančního limitu některého ze stanovených parametrů; • možnost vypuštění do okolí většího množství odpadních vod či emisí, vyprodukování více nebezpečných odpadů a spotřebování více surovin a energie, než je nezbytně nutné; • možnost vzniku skoronehody, nehody nebo úrazu, možnost vzniku nemoci z povolání; • únik informací k nepovolaným osobám. Příležitost integrace zpětné vazby Výstupem je tentýž hranol, který byl na vstupu, ale „ochuzený“ o část materiálu odebraného z původní kostky a „obohacený“ o drážku. Vyfrézovaná drážka je informace přenesená do materiálu za pomoci energie dodané z části dělníkem a z části strojem napájeným elektrickou energií. Kromě výrobku je výstupem i tzv. uhlíková stopa, zanechaná potomkům na planetě, a deficit energetických zdrojů. Výstupem jsou i špony znečištěné emulzí, případně sorbent; oboje je zařazeno do kategorie nebezpečných odpadů, které je nutno z planety nějak odstranit. Výstup je realizovaným cílem. U drážky je výstup chtěným výsledkem operace, u nebezpečného odpadu pak nechtěným, vynuceným následkem této pracovní operace. Případný úraz je rovněž nechtěný důsledek pracovní operace. Chtěné i nechtěné výsledky a důsledky naší činnosti je žádoucí řídit. A řídit znamená plánovat, vytvořit, změřit. V případě nespokojenosti je třeba provést Podpora IMS dle kap. 7 nových norem Ovlivňují kvalitu Ovlivňují ŽP Ovlivňují BOZP Personál, kompetence x x x Znalosti, povědomí závažností x x x Úroveň komunikace (sdílení znalostí a informací) x x x Dokumentované informace (řídicí dokumenty a záznamy) x x x Budovy, stroje, nástroje, dopravní prostředky, HW a SW, Informační a komunikační technologie, prostředí pro práci (fungování procesů) x x x Zdroje pro monitorování a měření x x x Ochranné pracovní pomůcky x x x Vzduchové filtry, lapače, čističky odp. vod x x Pomůcky pro třídění odpadů a nádoby x x Pomůcky pro zachytávání úkapů x x Prostředky pro odstraňování havárií, včetně prostředků na hašení požárů x x Prostředky pro poskytnutí první pomoci a ošetření zraněných osob x x 21 Hlavní téma Intergované systémy managementu nápravu. Rozměry vyfrézované drážky měříme, abychom si ověřili, že jsou ve shodě s požadavkem a spotřebou energie. Množství odpadu měříme pro kontrolu, že jsme planetě neublížili více, než je ve 21. století přípustné. Počet skoronehod, případně úrazů, sledujeme, zda se nám stále daří držet plánovanou nulu. Pokud zaznamenáváme a řešíme skoronehody, pak zřejme nebudeme muset řešit nehody a úrazy. Plánované cíle, řídicí dokumentace a zdroje jsou nutné podmínky k proměně vstupu na výstup a pro provedení pracovní operace. Jejich součástí by měla být i zavedená opatření pro provoz týkající se ochrany ŽP a bezpečnosti práce. Jednak, aby ty environmentální aspekty, které jsou spojeny s pracovní operací, byly řízeny, aby byly pod kontrolou a nepoškozovaly životní prostředí více, než je nezbytně nutné. Dále, aby v provozu byla dodržována opatření k eliminaci vzniku ekologických havárií spojených s pracovní operací, a když by už taková havárie vznikla, aby byla zvládnuta reakce na ni. Z hlediska bezpečnosti práce při upínání obrobků nebo různé manipulaci může vzniknout nehoda s následkem úrazu. Samotná fréza, stroj, je pod elektrickým napětím, nože frézky jsou ostré, oči pracovníka také nejsou bez ochranných pomůcek v bezpečí, a to nemluvíme o točivém momentu s nebezpečím zachycení dlouhých vlasů a nezapnutých rukávů. Všechny tři aspekty, kvalita, bezpečnost a ochrana ŽP, jsou součástí pracovní operace a podle nové struktury norem tak mohou být monitorovány, měřeny, a tím i řízeny, konkrétně na každém jednom pracovišti. Cyklus PDCA má jiné výsledky při uplatnění v celé organizaci a bude mít jiné výsledky při uplatnění v každé jedné konkrétní pracovní operaci. Závěr Po novelizaci norem, které budou mít jednotnou strukturu, budou mít manažeři QMS, EMS a BOZP rozhodně snazší práci při vytváření „dokumentovaných postupů“. Záleží teď jenom na nich, jak tuto příležitost pro integraci systémů řízení využijí. Ale… – Při uplatnění této myšlenky na desítky pracovišť a široký sortiment výroby řídicí dokumentace značně nabobtná. Systém by mohl dokonce přerůst schopnost pracovníků jej zvládnout. Zřejmě nebude možné zahrnout do QMS, EMS a systému BOZP vše. Bude nutné pečlivě zvažovat, co tam zahrnout, a co nechat mimo IMS. Při přijetí myšlenky řídit konkrétně bude nutné nemít velké oči a vymezit zpočátku působnost IMS skromně. Až po zvládnutí menší části konkrétních pracovních operací bude pak možné postupně přidávat do vymezení působnosti systému další a další operace nebo celé procesy. Autor: Dušan Mišík je jednatel Smart LED, s. r. o., Brno, konzultant a externí auditor QMS a EMS. Kontakt: [email protected] 22 Management kontinuity podnikání: proč a jak s pomocí ISO 22301 Miroslav Urban Co je management kontinuity podnikání a systém managementu kontinuity podnikání? – Systém managementu kontinuity podnikání má v nějaké podobě implementován každý podnik, každá organizace, otázka je, jak... Management kontinuity podnikání (Business Continuity Management) je řídicí proces, jehož cílem je vytvořit postupy a prostředí (systém), které umožní zajistit kontinuitu a obnovu klíčových procesů a činností organizace, na předem stanovené minimální úrovni, v případě jejich narušení nebo ztráty. Jedná se o strategickou a taktickou způsobilost organizace reagovat na incidenty a narušení jejích činností a pokračovat v činnosti na předem stanovené přijatelné úrovni. Systém managementu kontinuity podnikání (BCMS) má v nějaké podobě implementován každý podnik, otázka je, jak a co vše bylo vzato při implementaci v úvahu. Pokud pro nějaký druh činnosti nebo podnikání nemáme BCMS přímo nadefinovaný, je vhodné vycházet ze všeobecné normy ČSN ISO 22301 Ochrana společnosti – Systémy managementu kontinuity podnikání – Požadavky, zpracované Centrem technické normalizace „Bezpečnostní služby“ (vyšla v listopadu 2013, pozn. red.). Tato norma předepisuje, co má organizace činit v rámci BCMS. Stejně jako je tomu u všech mezinárodních norem zabývajících se managementem, její srozumitelnost je ovlivněna terminologií snažící se o co největší obecnost popisu. Příklad zavedení BCMS Abychom získali konkrétnější představu o smyslu normy, zde je modelový dílčí příklad: Dohledové poplachové přijímací centrum Poskytujeme služby dohledového centra v samostatně stojící budově, se standardními dodavateli, zaměstnanci, zákazníky i vybavením. My i zákazníci očekáváme, že střežení jsme schopni poskytovat kontinuálně a v důsledku jeho výpadku nemůže dojít k ohrožení zájmů našich zákazníků. Identifikujeme hrozby, které tuto službu mohou ohrozit, a na základě ohodnocení potenciálních následků těchto hrozeb můžeme řídit rizika. Výčet může být samozřejmě podrobnější, toto jsou jen základní hrozby a základní opatření na minimalizaci případných následků. Na opatření k minimalizaci ISO 22301 Hlavní téma Tabulka Hrozba Minimalizace rizika environmentální škody (zatopení, úder blesku, požár) Umístění centra, hromosvody, EPS, … napadení stavební konstrukce, odolnost dveří a oken, poplachový systém, kamerový systém, přístupový systém útok plynem utěsnění otvorových výplní a možnost utěsnění ventilace výpadek energie dieselagregát, UPS výpadek technologie přenosu signálu denní testování, záložní technika, záložní cesty výpadek jiné technologie týdenní testování, záložní technika, servisní smlouvy selhání personálu bezpečnostní prověrky personálu, řízený přístup k zákaznickým datům chyba personálu provozní postupy pro dispečery, výcvik rizika pak můžeme aplikovat jednotlivé prvky normy a vytvořit efektivní systém řízení kontinuity podnikání. Stručný obsah normy Stanovení kontextu Organizace stanoví kontext, identifikuje a dokumentuje svoje procesy, postupy a produkty, které mají vztah k rizikům kontinuity podnikání. Totéž pochopitelně udělá směrem ke svému podnikovému okolí, prostředí, dodavatelům a ostatním zainteresovaným stranám. Dále je třeba identifikovat potřeby zainteresovaných stran a požadavky relevantních zákonů mající vztah na zajištění kontinuity podnikání. Vedení Stanovuje úlohu vedení a způsob, jak vedení vyjadřuje svá očekávání pro organizaci, jak stanovuje politiku BCMS. Plánování Stanovuje požadavky vztahující se vytyčování strategických cílů a základních principů pro BCMS jako celek, včetně určení příležitostí pro ošetření rizik na základě posouzení rizik a na základě analýzy dopadů na podnikání, odvozené od cílů pro obnovu. Podpora Stanovují se požadavky na zdroje, kompetence a komunikaci se zainteresovanými stranami, potřeby při dokumentování, řízení, udržování a uchovávání požadované dokumentace. Provoz Týká se implementace a provozování systému. Definují se požadavky na kontinuitu podnikání a určuje se, jak chápat a jak rozvíjet postupy pro zvládnutí rušivých incidentů. Vyhodnocení výkonnosti Shrnuje požadavky nezbytné k měření výkonnosti managementu, kontinuity podnikání, shody BCMS s touto mezinárodní normou a očekáváním managementu a usiluje o zpětnou vazbu managementu ohledně jeho očekávání. Zlepšování Zde se stanovují požadavky na udržování a zlepšování BCMS. Identifikují se neshody BCMS a způsoby jejich vypořádání prostřednictvím nápravných opatření. Management kontinuity podnikání nemusí být aplikován detailně podle uvedené normy (která má 40 stran), věřím ale, že tato norma je dobrou pomůckou pro všechny, kteří se chtějí BCMS seriózně zabývat. Autor: Ing. Miroslav Urban je auditorem Certifikačního institutu s.r.o. Kontakt: [email protected] 23 Hlavní téma ISO 31000 Principy managementu rizik z perspektivy normy ISO 31000 David Vališ Riziko v určité podobě zná každý. Slyšel o něm nebo se jej dotýká v užších souvislostech. Riziko – pojem i podstata – je výrazně mezioborovou záležitostí. Ačkoliv jsou nástroje pro jeho stanovení převážně deterministické nebo stochastickématematické, aplikace nacházíme například v procesním a zpracovatelském průmyslu (rizika zpracování ropných látek), v pojišťovnictví (živelní rizika), ve zdravotnictví (rizika onemocnění nebo uzdravení), v technické praxi (rizika spojená s provozem leteckých nebo železničních prostředků), ve finanční sféře (rizika investic, změn kurzů měn) apod. Tento příspěvek by měl čtenáři poskytnout základní a vstupní informaci do problematiky managementu rizik/bezpečnosti v širším kontextu, než je platná norma ISO 31000 Management rizik a její připravovaná aktualizace. Nejde jenom o strohý popis faktů, které management rizik dle výše zmíněné normy stanovují, ale o to, aby čtenář pochopil váhu souvislostí v dané problematice. Management rizik není izolovanou a „na zelené louce“ vytvořenou filozofií. Jedná se o systematický a strukturovaný proces, který má svou historii a je provázaný s dalšími managementy a procesy. Úvod Dovolím si v úvodu poukázat na souvislosti, které nejenom modifikují management rizik/bezpečnosti, ale mají vazbu rovněž k dalším principům. Jestliže hovoříme o managementu bezpečnosti a rizik, není možné oddělovat management kvality, management spolehlivosti, analyzování nákladů životního cyklu a mnohé další managementy, které se v principech struktury moderní a správně fungující společnosti vyskytují. V této oblasti je stále mnohé co zlepšovat, proto začněme tím, abychom jasně rozuměli pod užívanými termíny a pojmy totéž. V obrázcích 1 a 2 jsou pomocí schémat (z nichž jsem si to v obr. 2 ze zištných důvodů záměrně dovolil ponechat v angličtině s tím, že je níže v textu uvedu ve správném českém překladu) uvedeny obecné, základní a principiální souvislosti v rámci používaných procesů managementu. Obecně platí, že vrcholovou vlastností je kvalita, a tedy souvisejícím „nejvyšším“ managementem“ je management kvality (jak je uvedeno na obr. 1); ten má jak přímý vliv na ostatní managementy nižších úrovní, tak úzkou souvislost s nimi Management spolehlivosti (dependability management) je úzce propojen s managementem rizik (risk management) a managementem a analyzováním nákladů životního cyklu (life-cycle costing), resp. managementem financí (financial management). Těmto třem základním managementům je nadřazen v poslední době významně rozvíjený management aktiv (asset management). K jednotlivým uvedeným managementům lze najít jak normy a související dokument např. [1] až [5], tak podnikové a jiné standardy, kterými se jejich sestavení, implementace a používání řídí. Princip provázanosti managementu aktiv a ostatních managementů je na obr. 2. Obrázek 1 Obecné pozice a provázanosti v rámci managementu kvality KVALITA Technická funkčnost Spolehlivost Ekologičnost 24 Bezpečnost Ekonomičnost Další znaky Estetičnost ISO 31000 Hlavní téma Obrázek 2 Management aktiv a jeho souvislost s některými dalšími managementy ASSET MANAGEMENT RISK MANAGEMENT DEPENDABILITY MANAGEMENT Management rizik a norma ISO 31000 Základním normalizačním dokumentem vrcholové úrovně v managementu rizik je ISO 31000:2010 [3]. V současné době prochází aktualizací a připravuje se její druhé vydání. Za proces aktualizace je odpovědná technická komise ISO/TC 262 Risk management. Dříve než zmíníme některé detaily, je vhodné poznamenat, že souběžně s platnou první verzí této normy se začíná připravovat směrnice pro použití ISO 31000 pod názvem ISO 31004 Risk management – Guidance for the implementation of ISO 31000. Mezinárodní norma ISO 31000 poskytuje zásady a všeobecné návody pro management rizik, které mohou využívat všechny veřejné, soukromé nebo státní podniky, sdružení, skupiny nebo jedinci. Proto tedy tato mezinárodní norma není specifická pro žádný průmysl nebo sektor a má generický charakter. Normu ISO 31000 lze používat v průběhu celého života organizace a pro široký rozsah činností, včetně strategií a rozhodnutí, provozu, procesů, funkcí, projektů, služeb a majetku (aktiv). Předpoklad je takový, že normu lze použít na zvládání jakýchkoli typů rizik, ať jsou jakékoli povahy, a jak pro pozitivní, tak pro negativní rizika. Přestože tato mezinárodní norma poskytuje všeobecný návod, není zamýšlena k prosazování jednotnosti managementu rizik ve všech organizacích. Návrhy a implementování plánů a rámců managementu rizik musí vždy vycházet z měnících se potřeb specifických organizací, jejich zvláštních cílů, souvislostí, struktury, činností, procesů, funkcí, projektů, produktů, služeb a též vlastnictví a specificky zavedených praktik. Záměrem jak u platné, tak u aktualizované verze normy je, aby byla využívána k harmonizování procesů managementu rizik nejenom v technické praxi, ale rovněž v rámci existujících a budoucích FINANCIAL MANAGEMENT dalších norem. Principy uvedené v normě ISO 31000 poskytují společný přístup v podporování norem/ standardů týkajících se specifických rizik a/nebo sektorů, aniž by tyto nějak nahrazovala. Norma ISO 31000 není a nebude zamýšlena a určena pro účely certifikace. Komplexní podstata managementu rizik podle normy ISO 31000 je znázorněna na obr. 3. V normě ISO 3100 je v zásadě v plné šíři uvedena základní a strukturovaná terminologie managementu rizika, jak je také v dokumentu TNI 01 0350:2010 Management rizik – Slovník (Pokyn 73) [4]. Dále jsou tam uvedeny zásady managementu rizik, z nichž zde jsou některé pro lepší pochopení: a) Management rizik vytváří a chrání hodnoty, čímž přispívá k průkaznému dosažení cílů a zlepšování výkonnosti např. v oblasti lidského výkonu a bezpečnosti lidí, bezpečnosti procesů, shody s právními a inými předpisy, přijetí společenstvím, environmentální ochrany, kvality výrobků, managementu projektů, efektivnosti postupů, správy a dobré pověsti. b) Management rizik je integrální částí všech procesů organizace. Není to izolovaná činnost, která by byla oddělena od hlavních činností a procesů. Je součástí odpovědností managementu a integrální částí všech procesů v organizaci, včetně strategického plánování a procesů managementu projektů a změn. c) Management rizik je součástí rozhodování. Napomáhá všem, kdo zodpovídají za rozhodování, přidělovat činnostem priority a rozlišovat mezi alternativami průběhy postupů. d) Management rizik explicitně řeší nejistoty. Jednoznačně zvažuje nejistoty, jejich povahu a to, jak mohou být přeneseny/zohledněny. 25 Hlavní téma ISO 31000 e) Management rizik je systematický, strukturovaný a včasný. Systematický, včasný a strukturovaný přístup přispívá k dobré výkonnosti a ke konzistentním, porovnatelným a spolehlivým výsledkům. f) Management rizik vychází z nejlépe přístupných informací. Vstupy do procesu managementu rizik vycházejí ze zdrojů informací, jako jsou historické údaje, zkušenosti, zpětná vazba od zúčastněných stran, pozorování, předpovědi a expertní posouzení. Ti, kteří zodpovídají za rozhodování, by se v každém případě měli informovat a také by měli zvážit všechna omezení informací použitých pro modelování nebo možnosti rozdílných názorů expertů. g) Management rizik je „šitý na míru“. Je uspořádaný podle vnějšího a vnitřního kontextu působícího na organizaci a podle jejího profilu rizik. h) Management rizik zohledňuje lidské a kulturní faktory. Zkoumá způsobilosti, vnímání a záměry externích i interních osob, které by mohly urychlit nebo zbrzdit dosažení firemních cílů. i) Management rizik je transparentní a kompletní (všezahrnující). Vhodným a včasným zapojením zúčastněných stran, a především těch, kteří odpovídají za rozhodování na všech úrovních organizace, lze dosáhnout toho, že management rizik zůstává vhodný Obrázek 3 Principy a souvislosti managementu rizik podle normy ISO 31000 STANOVENÍ KONTEXTU Stanovení možnosti výskytu Stanovení důsledků Stanovení úrovně rizika HODNOCENÍ RIZIK Porovnání s kritérii. Stanovení priorit Ošetření rizik NE ANO OŠETŘENÍ RIZIK Identifikace možností Posouzení možností Příprava a realizace možnosti na ošetření Analyzování a ohodnocení zbytkových rizik 26 RIZIK ANALÝZA RIZIK Identifikace existujících řídících prvků MONITOROVÁNÍ A PŘEZKOUMÁNÍ IDENTIFIKACE RIZIK Co se může stát, kde, kdy jak a proč? POSUZOVÁNÍ KOMUNIKACE A KONZULTACE Externí kontext Interní kontext Kontext pro management rizik Stanovení kritérii a struktury ISO 31000 a aktuální. Zapojení rovněž umožňuje zúčastněným stranám, aby byly řádně zastoupeny a jejich názory byly brány v úvahu při určování kritérií rizik. Kompletní také znamená jeho provázanost s jinými souvisejícími managementy. j) Management rizik je dynamický, opakovaný a citlivě reagující na změny. Kontinuálně vnímá změny a reaguje na ně. Protože stále působí vnější a vnitřní události, mění se kontext a znalosti, provádí se monitoring a přezkoumávání, odhalují nová rizika, některá se mění a jiná mizí. k) Management rizik napomáhá kontinuálnímu zlepšování organizace. Organizace by měly rozvíjet a implementovat strategie pro zlepšování vyspělosti svých managementů rizik podle všech dalších aspektů, které se jich týkají. Více k jednotlivým zásadám struktury managementu rizik podle ISO 31000 je možné nalézt přímo v této normě. Její vlastní aplikace s ohledem na vertikální i horizontální provázanost, jak je uvedena např. na obr. 3, je pak individuální v rámci konkrétních aplikací v praxi. Samotná proveditelnost zásad managementu rizik je podmíněna existencí nástrojů pro stanovení limitů přijatelnosti, posouzení rizika, jeho ošetření a opětovné posouzení apod. K tomuto účelu je možné používat celou řadu různých metod, které jsou použitelné více či méně univerzálně. Ke sjednocení přístupů, pro orientaci v jednotlivých metodách a ujasnění jejich možné použitelnosti je k dispozici například norma ČSN EN 31010:2010 Management rizik – Techniky posuzování rizik [6]. Podpora principů managementu rizika V části managementu rizika, která je zaměřena na identifikaci zdrojů rizika, jejich posuzování, ošetřování atd., jsou potřebné vhodné nástroje pro zajištění ověřitelných a validních výstupů po celou dobu technického života nebo v jeho jednotlivých částech. K tomuto účelu můžeme využívat některé metody posuzování rizika, jejichž přehled a aplikovatelnost najdeme například v již zmíněné normě [6]. Do managementu rizik se zahrnuje použití logických a systematických metod pro: • komunikaci a konzultaci po dobu celého procesu; • stanovení kontextu pro identifikaci, analýzu, hodnocení a ošetření rizika souvisejícího s kteroukoli činností, procesem, funkcí nebo produktem; • monitorování a přezkoumání rizik; • podávání hlášení a zaznamenávání výsledků vhodným způsobem. Posuzování rizik patří do té části managementu rizik, která poskytuje strukturovaný proces, při němž se Hlavní téma zjišťuje, jak mohou být cíle ovlivněny, a s jehož pomocí se analyzují rizika ve smyslu následků a jejich pravděpodobností, před tím než se rozhodne, zda je nezbytné další ošetření rizika. V rámci posuzování rizik je snaha odpovědět na následující zásadní otázky: • Co se může stát a proč? (pomocí identifikace rizik) • Jaké jsou následky? • Jaká je pravděpodobnost jejich budoucího výskytu? • Existují nějaké faktory, které zmírní následky rizika nebo sníží pravděpodobnost rizika? • Je úroveň rizika únosná nebo vyžaduje další ošetření? Norma ČSN EN 31010 [6] je jako podpora normy ISO 31000 určena k tomu, aby odrážela současnou správnou praxi při volbě a používání technik posuzování rizik, a neodkazuje na nové nebo rozvíjející se koncepce, které nedosáhly uspokojující úrovně profesionálního konsenzu. Je svou povahou obecná, takže může poskytnout návod pro mnoho průmyslových odvětví a typů systémů. V rámci těchto průmyslových odvětví může existovat více specifických norem, které zavádějí preferované metodiky a úrovně posuzování pro konkrétní aplikace. Jsou-li v souladu s touto normou [6], bývají dostatečné. Účelem posuzování rizik je poskytnout informace a analýzu založenou na faktech s cílem zasvěceně rozhodnout, jak ošetřit určitá rizika a jak volit mezi variantami. Mezi základní přínosy posuzování rizik patří: • pochopení rizika a potenciálního dopadu na cíle; • poskytování informací pracovníkům činícím rozhodnutí; • přispění k pochopení rizik s cílem pomoci při výběru variant jejich ošetření; • zjištění důležitých faktorů přispívajících k rizikům a slabých článků v systémech a organizacích; • srovnání rizik v alternativních systémech, technologiích a přístupech; • sdělování rizik a nejistot; • pomoc při stanovení priorit; • přispění k předcházení incidentům na základě vyšetřování po incidentu; • vybírání různých forem ošetření rizika; • plnění požadavků vyplývajících z předpisů a nařízení; • poskytování informací, které pomohou zhodnotit, zda má být riziko přijato, když se porovná s předem určenými kritérii; • posuzování rizik pro vypořádání na konci života. Rizika mohou být posouzena na úrovni organizace či oddělení, u projektů, jednotlivých činností nebo jako 27 Hlavní téma ISO 31000 specifická rizika. V různých kontextech mohou být vhodné různé nástroje a techniky. Posuzování rizik je celkovým procesem skládajícím se z identifikace rizik, analýzy rizik a hodnocení rizik (viz obr. 3). Způsob, jakým je tento proces použit, nezávisí pouze na kontextu procesu managementu rizik, ale také na metodách a technikách použitých při posuzování rizik. Bez ohledu na to, jaké techniky se použijí, je důležité, aby při identifikaci rizika byly náležitě rozpoznány lidské a organizační faktory, a proto odchylky těchto faktorů od očekávaných mají být zahrnuty do procesu identifikace rizik stejně jako „hardwarové“ a „softwarové“ události. Další důležité souvislosti a především praktické rady a prostor volby a aplikace metod pro posuzování rizik s odkazy na další použitelné zdroje je možné nalézt právě ve výše uvedené normě [6]. Závěr Tento příspěvek je pouze stručným informativním úvodem do problematiky managementu rizik podle normy ISO 31000 a s ní souvisejících principů a dokumentů. Cílem bylo „mírnou“, pro čtenáře popularizovanou formou přiblížit danou oblast, jejíž rozsah, konkrétní aplikace v praxi a využitelnost možnosti tohoto příspěvku přesahují. Autor si je vědom, že v rámci posuzování bezpečnosti technických systémů, procesů a funkcí existují a jsou využívány i další postupy; ty ovšem předmětem příspěvku nejsou. Literatura: [1] ČSN EN ISO 9000:2009 Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník. [2] ČSN ISO 55000:2014 Management aktiv – Přehled, zásady a terminologie. [3] ČSN ISO 31000:2010 Management rizik – Principy a směrnice. [4] TNI 01 0350:2010 Management rizik – Slovník (Pokyn 73). [5] ČSN EN 60300-1:2015 Management spolehlivosti – Část 1: Návod pro management a použití. [6] ČSN EN 31010:2010 Management rizik – Techniky posuzování rizik. Autor: doc. Ing. David Vališ, Ph.D., pracuje jako zástupce vedoucího katedry – vedoucí vědecký pracovník na katedře bojových a speciálních vozidel Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Jeho hlavním zaměřením je problematika spolehlivosti a bezpečnosti technických systémů a procesů. Kontakt: [email protected] 28 Značky kvality Česká kvalita a značka kvality CG v plynárenství Josef Traxmandl Jak je technické veřejnosti z oblasti plynárenství známo, funguje již dlouhou dobu úspěšně systém certifikace a registrace výrobků a technologií, které jsou určeny k používání ve stále se rozvíjejícím odvětví plynárenství. Tento systém nesupluje ani nenahrazuje posuzování shody vlastností výrobků s požadavky technických předpisů a harmonizovaných nebo určených norem, prováděného v souladu s požadavky zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem certifikace a registrace výrobků a technologií určených pro použití v plynárenství je identifikovat výrobky, které svoji špičkovou kvalitou a vlastnostmi splňují i ty nejnáročnější specifické požadavky (mnohdy i nad rámec požadavků obecně platných předpisů, např. technických norem) stanovené odbornými autoritami na základě dlouholetých provozních zkušeností, ale také podle požadavků platných předpisů, a to i neharmonizovaných technických norem a normativních dokumentů vytvořených na základě ČSN EN 45020. Výhodou systému certifikace a registrace výrobků a technologií pro plynárenství je fakt, že se jedná o systém otevřený, dobrovolný, do něhož mají přístup všechny fyzické i právnické osoby respektující jeho pravidla. Tento systém zajišťuje nejen jednorázové posouzení kvality výrobku nezávislou třetí stranou na základě splnění stanovených požadavků, ale samozřejmě také jejich trvalé plnění, neboť v rámci vydaných certifikátů o registraci se provádí nejméně jedenkrát za rok u registrovaných výrobků nebo technologií dozor – kontrola trvalého plnění podmínek rozhodných pro vydání certifikátu o registraci. Národní politika kvality ního zaregistrování výrobku nebo technologie v registru certifikovaných výrobků a technologií výsledkem úspěšně dokončeného procesu certifikace, byla přijata do programu podpory prodeje kvalitních výrobků a poskytování kvalitních služeb „Program Česká kvalita“. Tento program byl schválen usnesením vlády České republiky v roce 2002. Pro výrobce či distributory, případně dovozce certifikovaných výrobků nebo technologií pro použití v plynárenství, kteří získali certifikát o registraci výrobku a tím i právo používat značku kvality CG, to znamená, že mohou v rámci daných pravidel používat společně také značku „Česká kvalita“. Tuto značku je možno vidět na celé řadě výrobků, případně v jejich průvodní dokumentaci, od domácích i zahraničních výrobců nebo distributorů a dovozců. Jedná se např. o systémy a materiály z oblasti protikorozní ochrany plynovodů a dalších plynárenských zařízení nebo o spojovací prvky plastových, ocelových i měděných plynovodů. Společným označením značkou kvality CG ve spojení se značkou Česká kvalita se mohou pochlubit také uzavírací armatury, pilíře a skříně pro umisťování hlavního uzávěru plynu spolu s regulátorem tlaku plynu a plynoměrem v provedení z plastů i betonu, těsnicí materiály pro závitové spoje plynovodů a další výrobky, které svou kvalitou splňují náročné požadavky stanovené pro tuto kategorii výrobků a technologií. Certifikační a registrační orgán GAS uděluje každému držiteli certifikátu o registraci výrobku právo k používání značky kvality v této podobě: Právo používat značku Česká kvalita ve spojení se značkou kvality CG mohou získat jak české výrobky nebo technologie, tedy výrobky a technologie vyrobené na území České republiky, tak i výrobky a technologie pocházející z jiných členských zemí Evropské unie nebo i mimo ni. Toto označení znamená, že výrobek bezezbytku vyhovuje českému prostředí, tedy funkčním a kvalitativním standardům, na které jsou čeští občané i firmy zvyklí. Mělo by tak sloužit uživatelům k orientaci v nabídce trhu a usnadnit jim rozhodování o výběru konkrétních výrobků nebo technologií splňujících jejich požadavky. O vysoké úrovni systému certifikace a registrace výrobků a technologií pro plynárenství svědčí kromě toho, že je tento systém akreditován národní akreditační autoritou, také další fakt: značka kvality CG, jež je vedle vydání certifikátu o registraci a vlast- Autor: Josef Traxmandl je odborný pracovník oddělení certifikace a expertíz společnosti GAS, s. r. o. Kontakt: [email protected] Certifikaci a registraci výrobků a technologií určených pro použití v plynárenství provádí již více než 14 let Certifikační a registrační orgán GAS, s. r. o., se sídlem v Plzni, který je nezávislou součástí společnosti GAS, s. r. o., se sídlem v Praze. 29 Nástroje pro efektivní řízení VÝ SLEDKY PØ EDPOKLADY Pracovníci – výsledky Pracovníci Vedení Strategie Partnerství a zdroje Procesy, výrobky a služby Zákazníci – výsledky Ekonomické výsledky Spoleènost – výsledky UÈ ENÍSE, KREATIVITA A INOVACE Váš partner na cestě za vyšší kvalitou www.csq.cz • Model excelence EFQM • Model CAF • CSR – Společenská odpovědnost organizací • Programy Národních cen České republiky • Licenční kurzy Národní cena kvality ČR Rozhovor s ředitelem kvality společnosti Ahold CR: Sebehodnocení – inspirace ke zvyšování výkonnosti organizací Klára Fousková Společnost Ahold Czech Republic, a. s., zvítězila v roce 2011 a 2014 v Národní ceně kvality ČR v oboru obchod a je držitelem ocenění „Excelentní organizace“ a „Recognised for Excellence 5-STAR“. To je jistě pádný důvod nabídnout čtenářům PK rozhovor s ředitelem kvality této společnosti Ing. et Ing. Pavlem Mikoškou, CSc., o neustálém zvyšování kvality značky Albert. Ten na úvod rozhovoru říká: „Kvalita potravin a kvalita služeb na vysoké úrovni jsou pro nás velmi důležité v souvislosti se zákazníky, kteří pravidelně navštěvují naše obchody ALBERT. Ocenění Excelentní organizace v Národní ceně kvality ČR je potvrzením, že jdeme správným směrem a děláme věci správně. Za posledních šest let jsme ušli velký kus cesty a překonali také řadu překážek, abychom mohli znovu vyhrát a získat tak prestižní ocenění. Za celým tímto kvalitativním vývojem stojí tvrdá práce uvnitř firmy a také ve spolupráci s více než stovkou českých dodavatelů. Korporátním organizacím dnešního typu již nestačí jen přežívat, musí neustále hledat nové a nové cesty a učit se, zdokonalovat dosavadní systém práce a posouvat se vpřed. Jednoduše řečeno mít náskok před konkurencí. Pro společnost Ahold Czech Republic se stal Model excelence EFQM inspirací nejen na cestě ke zvyšování výkonnosti, ale také nástrojem pro změnu a zdokonalování nastavených systémů.“ Jaký byl váš první krok na cestě k sebehodnocení? Prvním a velmi důležitým krokem k provádění systematického sebehodnocení je podpora vedení. Nemusím zde zdůrazňovat, že aktivity, které nemají podporu vedení, mají velmi malou šanci uspět. Při získávání, vyjednávání podpory vedení v roce 2010 jsme se drželi základního pravidla obchodu „Náš zákazník, náš pán“, kterým jsme zdůraznili důležitý fakt, že centrem zájmu je náš zákazník a celková prosperita všech obchodů ALBERT. V současné chvíli také mateřská AHOLD Group podporuje sebehodnocení podle Modelu excelence EFQM a i samotnou účast v Národní ceně kvality ČR a poskytuje těmto krokům plnou důvěru. Výhra v soutěži o Národní cenu kvality a získání ocenění pro Ahold Česká republika byly ze strany naší mateřské organizace vnímány velmi pozitivně. Proč jste si zvolili právě Model excelence EFQM? Cesty k excelenci Před osmi lety jsme uvažovali i o jiných systémech řízení kvality. Na základě přesné analýzy zainteresovaných stran, vnitřních systémů a časového hlediska jsme nakonec zvolili jít cestou Modelu excelence EFQM. Model pro společnost Ahold CR představuje manažerský rámec těch nejlepších praktik. Nejenže organizace vystavuje náročné zkoušce v procesu sebehodnocení, ale také nám jasně ukázal, jak cílevědomě a metodicky dosahovat vyvážených výsledků. Například v oblasti již zmiňovaného vývoje výrobků – naše výrobky jsou vyvíjeny s cílem vytvářet optimální hodnotu pro naše zákazníky. Zhruba před pěti lety byla u nás identifikována potřeba vyvíjet vlastní řadu výrobků ALBERT. Byl nastartován centralizovaný vývoj a následný nákup skupin výrobků vlastních značek od českých dodavatelů. Jsme držiteli potravinářských certifikací BRC a ISO 22000, které bezpochyby patří k nezbytnému základu práce s bezpečnými, zdravotně nezávadnými a kvalitními potravinami, a zavádění obdobných systémů požadujeme také u našich dodavatelů. Výrobky našich vlastních značek (Albert Quality, Albert Bio, Albert Excellent a AH Basic), které jsou vyvíjeny s souladu s těmito interními principy, jsou dlouhodobě oblíbeny a můžeme říci, že ze strany zákazníků vnímáme další pozitivní a stoupající trend jejich zájmu o tyto značky. Jak probíhal celý proces sebehodnocení a co pro vás bylo nejtěžší? Pominu-li časovou náročnost sebehodnocení, tak dalším důležitým krokem je odborná příprava pracovníků, kolegů, kteří se na procesu sebehodnocení podíleli. Pracovníci musí mít dostatek informací a mluvit terminologicky shodně, tak aby mohli zcela kompetentně provést rozsáhlé sebehodnocení podle Modelu. Musí znát, když to řeknu laicky, jednotlivé křížové vazby a návaznosti. Model excelence EFQM to nazývá tzv. „červenou nití mezi předpokladovými a výsledkovými kritérii“. Byl vytvořen tým pracovníků, který představoval průřezově celou organizaci. K sestavení takového týmu jsme udělali první krok již v roce 2010, kdy jsme zpracovávali první sebehodnotící zprávu pro soutěž v roce 2011. Výstupem z prvního sebehodnocení byla zpráva, která byla rozdělena podle jednotlivých kritérií Modelu na silné stránky a oblasti pro zlepšení. Najednou jsme měli celou organizaci před sebou na papíře a hned jsme věděli, v čem jsme silní a kde nás tzv. „pálí bota“ a měli bychom se dále zlepšovat. Pohledem zpět, dalším významným mezníkem, který nám dal nejvíce zabrat, byla prioritizace oblastí, co bychom měli ještě doladit a zlepšit se. Z velkého množství oblastí pro zlepšení je třeba si vybrat omezený počet, tzn. stanovit priority, se kterými se bude dále pracovat a budou zlepšovány. Z každého kritéria jsme vybrali tři až pět oblastí podle váhy a konsensu celého týmu a následně jsme tyto projekty 31 Cesty k excelenci Národní cena kvality ČR zlepšovali a celý proces znovu a znovu opakovali. Jedná se o nepřetržitý proces. Pro proces sebehodnocení organizace na požadované úrovni je také důležitá interní chuť a připravenost organizace na vlastní „sebeobnažení“ – to je ochota a připravenost poskytnou do zprávy také informace, které se na veřejnost obvykle nekomunikují nebo mohou být zčásti určitým způsobem „citlivé“. Součástí otevřenosti a férovosti v sebehodnocení je také skutečnost, že hovoříte o skutečnostech, které se třeba nepovedly, a popisujete způsoby, které hledáte k jejich zlepšení. Prostě jednoduchý princip „učíme se také chybami“ nebo „zjistili jsme, že tudy cesta nevede“, jak by například řekl Jára Cimrman. A jaké jsou vaše plány do budoucna? Výstupem ze zmiňovaného externího hodnocení je „Zpětná zpráva“, která mimo silných stránek obsahuje i oblasti pro zlepšování doporučené ze strany hodnotitelského týmu. Jinak naše strategie je stále stejná: „Lepší každý den“ – pro zákazníky, vlastní zaměstnance a pro místa, kde se nacházejí naše prodejny. Autorka: Bc. Klára Fousková pracuje v sekretariátu Sdružení pro oceňování kvality (SOK) jako tajemnice Národní ceny kvality ČR. Kontakt: [email protected] Co pro vás vítězství v Národní ceně kvality ČR znamenalo? Toto ocenění jsme získali již v roce 2011. Ve stejném roce jsme obdrželi i Národní cenu ČR za společenskou odpovědnost. Jsme držiteli ocenění „Excelentní organizace“, „Společensky odpovědná organizace“ a mezinárodního ocenění EFQM „Recognised for Excellence 5-STAR“. Více než cokoliv jiného jsou výše zmíněná ocenění především oceněním za práci více než 17 tisíc pracovníků společnosti a za dlouhodobou práci a spolupráci s více než stovkou našich českých dodavatelů. Můžeme být hrdi na značku Albert, a zároveň je to závazek být den ode dne lepší – nebo spíše od sebehodnocení k sebehodnocení lepší. Ovšem v každém případě musím na tomto místě prioritně poděkovat především našim zákazníkům, kteří se k nám stále vracejí a umožňují nám, abychom jim mohli co nejlépe sloužit. Proč jste se přihlásili do soutěže znovu po třech letech? Za prvé jsme si byli jisti, že jsme prošli velkým vývojem a značka ALBERT udělala velký pokrok. Za druhé jsme chtěli znovu provést nezávislé externí hodnocení a zhodnotit míru provedených změn a pokroku. Jedním z cenných prvků Národní ceny kvality ČR je totiž také odborné externí hodnocení. Tento nezávislý pohled zvenku prostřednictvím hodnotitelského týmu nám například ukázal, že naše hodnocení kvality, které jsme prováděli v rámci 284 prodejen Albert v roce 2011 z pozice na centrále společnosti, nemusí být totožné s tím, jak kvalitu vnímá zákazník. Proto jsme se rozhodli změnit celý systém hodnocení kvality a začali jsme více pracovat se specifickými požadavky regionů a požadavky prodejen a v konečném důsledku přenechat hodnocení výsledků naší práce zákazníkům našich prodejen. Dále jsme vypracovali unikátní systém řízení kvality zainteresovaných stran. Díky tomu došlo k výraznému ekonomickému oživení kritéria 8 Společnost – výsledky a AHOLD Czech Republic předčila očekávání své mateřské společnosti. 32 AHOLD Czech Republic, a. s. Společnost AHOLD Czech Republic, a. s., provozuje v České republice maloobchodní síť supermarketů a hypermarketů Albert. Společnost je součástí nadnárodní korporace Ahold, která sídlí v nizozemském Zaandamu. Společnost Ahold vstoupila na český trh v roce 1990 jako Euronova, a. s., a v roce 1991 otevřela svůj první supermarket Mana v Jihlavě. V roce 1999 již společnost Ahold provozovala řetězec supermarketů a hypermarketů., které se přejmenovaly na Albert. V roce 2005 upevnil Ahold své postavení na českém trhu převzetím 57 prodejen společnosti Julius Meinl. Aby se firma prezentovala jednotně, došlo roku 2009 ke sjednocení značky na Albert supermarket a Albert hypermarket. Dne 1. srpna 2014 byla uzavřena akvizice, kdy obchodní řetězec Albert převzal SPAR ČOS. Tímto krokem se tak stal jedním z lídrů maloobchodního trhu v České republice. V současné době společnost AHOLD Czech Republic, a. s., zaměstnává více než 17 500 zaměstnanců. Tímto se řadí mezi největší zaměstnavatele v zemi. Provozuje prodejny Albert a INTERSPAR po celé ČR. Řetězec Albert se v souladu se svou strategií důrazně zaměřuje na kvalitu a čerstvost potravin a na spolupráci s regionálními dodavateli. Zákazníkům rovněž nabízí širokou paletu výrobků pod vlastními značkami, v současnosti se jedná o tyto čtyři řady: • Albert Excellent: speciální sortiment nejlepší kvality • Albert Bio: sortiment produktů v bio kvalitě • Albert Quality: atraktivní a široká nabídka kvality srovnatelná se značkovými výrobky • AH BASIC: levné, a přesto kvalitní výrobky do každé domácnosti Události Reprezentace České společnosti pro jakost na Mezinárodní konferenci ISQ v Izraeli Romana Hofmanová V listopadu minulého roku se v Izraeli konala jubilejní 20. Mezinárodní konference ISQ, které se aktivně se svou přednáškou zúčastnili i zástupci ČSJ. V průběhu konference vystoupili přednášející z pořadatelské země, USA, Ruska, Francie, Itálie a dalších států, součástí konference byla i možnost navštívit některé firmy a instituce v Izraeli. V rámci spolupráce České společnosti pro jakost a Izraelské společnosti pro kvalitu ISQ navštívili výkonný ředitel ČSJ Petr Koten a autorka toho příspěvku Mezinárodní konferenci ISQ, která se konala pod heslem Creating Customer Centric Culture 18. až 20. 11. 2014 v Tel Avivu. Každá konference organizovaná Izraelskou společností pro kvalitu má svého předsedu. Té v roce 2014 předsedal Avi Peled. V rámci konference proběhlo i představení všech předchozích předsedů konferencí ISQ za dobu dvaceti let jejich trvání. Většina předsedů, a bylo mezi nimi i několik žen, např. paní Chava Scher, známá členům ČSJ a čtenářům PK díky účasti a vystoupení na naší konferenci v Praze v roce 2013, je ještě stále aktivních nejenom v rámci ISQ, ale i v ASQ. Mnoho z nich se i osobně dostavilo na slavnostní ceremoniál druhého dne konference. Konference byla rozdělena vcelku „klasicky“ do několika částí: plenární zasedání na úvod a na závěr každého dne, dopolední a odpolední přednášky v sekcích, workshop a návštěva firmy Motorola Solution Israel a Weizmannova vědeckého ústavu (Weizmann Institute of Science). Foto: autorka zúčastnilo se ho hodně posluchačů. Potěšující bylo také, že mezi nimi byl i Greg Watson, uznávaný světový odborník v oblasti kvality. V rámci této sekce vystoupil i Tani Järvinen na téma International Quality Innovation of the Year Competition z organizace Excellence Finland. Do této evropské aktivity pod záštitou finského prezidenta je od loňského roku zapojena i ČSJ (viz str. 37 tohoto čísla PK). Třetí den jsme navštívili firmu Motorola Solution a Weizmannův vědecký ústav. V Motorole, která vloni oslavila 50. výročí svého založení, jsme měli možnost vidět celý úsek laboratoří, kde se zkouší odolnost jejich výrobků. Výroba Motoroly v Izraeli je zaměřena na přístroje, které se využívají v průmyslu, armádě nebo u policie. To klade vysoké nároky na jejich odolnost nejenom vůči nárazu, tlaku, prachu a vodě, ale je třeba testovat i jejich záření, hlasitost a další. Viděli jsme například speciální zvukotěsnou komoru, kde se i uvnitř šíří zvuk omezeně. Stěny této komory jsou pokryté komolými jehlany různých velikostí ze speciální hmoty. Člověk zavřený v této komoře může údajně i slyšet, jak se mu otevírají a zavírají srdeční chlopně. V rámci plenárních bloků mj. vystoupili předchozí předseda ASQ John Timmerman s přednáškou na téma Behavioral Economic Design of the Customer Experience a stávající předseda ASQ Stephen Hacker (setkali jsme se s ním jako účastníkem a přednášejícím v Praze na 51. kongresu EOQ v roce 2007, viz též Perspektivy jakosti 2007/3; pozn. red.) na téma Leading Quality in Tranformational Times. Plenární jednání bylo tlumočeno do angličtiny, resp. hebrejštiny. Naproti tomu ne všechny sekce byly v angličtině – některé zajímavé probíhaly pouze v hebrejštině a bez tlumočení, což bylo škoda a ochuzení. Ve Weizmannově vědeckém ústavu jsme si mimo jiné prohlédli multimediální expozici, která interaktivním způsobem seznamuje návštěvníky s historií a výsledky práce tohoto institutu od jeho založení. Z celé expozice je patrná nejenom důležitost, která je v Izraeli přikládána výzkumu nových poznatků a technologií, ale i pýcha Izraelců na výsledky dosažené a dosahované v oblasti základního výzkumu. Návštěva Izraele byla pro nás možností nejenom prezentovat výsledky své práce, ČSJ i ČR, ale také načerpat nové znalosti v zemi, která je počtem obyvatel srovnatelná s naší. Zejména v oblasti výzkumu a spolupráce vysokých škol s firmami nám může být inspirací. Zástupci ČSJ vystoupili se svým příspěvkem na téma Age management – spolupráce mezi generacemi. Ten se svým tématem vymykal ze zaměření ostatních přednášek. Naše vystoupení vzbudilo nebývalý ohlas, a přestože bylo zařazeno na pozdně odpolední sekci, Autorka: Ing. Romana Hofmanová je ředitelka úseku certifikace osob České společnosti pro jakost. Kontakt: [email protected] 33 Události Vítězné studentské práce soutěže o Cenu Františka Egermayera 2014 V minulém čísle PK jsme jako každoročně v článku o listopadové konferenci „Vítězíme kvalitou“ informovali o slavnostním vyhlášení vítězů (jubilejního desátého) ročníku soutěže studentských prací o Cenu Františka Egermayera, pořádané Českou společností pro jakost, a uvedli stručný přehled oceněných. V tomto čísle, jak jsme slíbili, přinášíme stručné anotace oceněných prací, včetně dvou, které porota poprvé neoficiálně ocenila zvlášť v oblasti společenské odpovědnosti. Zároveň připomínáme, že soutěž proběhne i v tomto roce. To je výzvou pro všechny školy a studenty relevantních oborů. Bližší informace naleznete na webových stránkách ČSJ www.csq.cz. Časová studie operace tisku archového ofsetového stroje (absolventská práce) DiS. Monika Vaňková VOŠG a SPŠ grafická Praha Vedoucí práce Ondřej Žáček Práce se zabývá zjištěním skutečné spotřeby času operace tisku. Na základě získaných údajů o době trvaní jednotlivých úkonů se stanoví prvotní normativy a optimální výrobní postup. Výsledky mohou být využity jako podklad pro stanovování norem spotřeby času a následně pro kalkulaci výroby. Analýza procesu schvalování nakupovaných dílů u výrobce světelné techniky (bakalářská práce) Bc. David Hrubý VŠB-TU Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Vedoucí práce prof. Ing. Jiří Plura, CSc. Cílem práce bylo analyzovat proces schvalování nakupovaných dílů u výrobce světelné techniky pro automobilový průmysl a navrhnout vhodná opatření ke zlepšení. Autor provedl analýzu stávajícího stavu schvalování nakupovaných dílů u tohoto výrobce. Na jejím základě identifikoval řadu příležitostí ke zlepšování a navrhl celkem 11 konkrétních opatření k zefektivnění procesu. Velká pozornost je věnována analýze současných přístupů k plánování kvality produktů. Získané poznatky spolu se znalostí procesů v organizaci byly uplatněny při návrzích opatření ke zlepšení stávajícího stavu. Výsledky byly podkladem k návrhu opatření pro zlepšení procesu schvalování nakupovaných dílů; práce může být rovněž využita z metodického hlediska. 34 Aplikace metody QFD ve vybrané organizaci (diplomová práce) Ing. Radka Vondráková VŠE v Praze, Fakulta podnikohospodářská Vedoucí práce Ing. Alena Plášková, CSc. Cílem práce je návrh zlepšení poskytování stravovacích služeb, konkrétně procesu výdeje jídel v menze AV Gastro, za využití metody QFD a dotazování strávníků. DP obsahuje mj. dotazník pro zjišťování požadavků zákazníků, aplikaci metody QFD na proces výdeje jídla, zpracování výsledků dotazování, porovnání s jinými menzami a návrhy na zlepšení procesu výdeje jídel. Tyto návrhy jsou použitelné v provozu menzy a po aplikaci by měly přinést zvýšení spokojenosti zákazníků. Uplatnění statistických metod v podmínkách vysoce způsobilých procesů (disertační práce) Ing. Kateřina Brodecká, Ph.D. VŠB-TU Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Vedoucí práce prof. Ing. Darja Noskievičová, CSc. Hlavním cílem práce bylo rozpracovat a tak praxi zpřístupnit nové efektivní možnosti monitorování a ří- Události zení procesů vykazujících vysokou míru způsobilosti a nabídnout postup zohledňující také ekonomické aspekty monitorování a řízení procesů, zahrnující též vypracování běžně nedostupné SW opory včetně ukázky praktické aplikace. Součástí práce bylo mj. vytvoření semiekonomického návrhu pro stanovení optimálního parametru r u CCC-r regulačního diagramu, vytvoření aplikace pro počítačovou podporu diagramů CCC, CQC a CCC-r umožňující také stanovení optimálního parametru r u CCC-r regulačního diagramu a ověření navržené aplikace v podmínkách reálného výrobního procesu. Výsledky byly ověřeny na konkrétním vysoce způsobilém procesu výroby sensorů EGR; verifikace prokázala životaschopnost návrhu. Návrh představuje SW podporu, která v existujících SW chybí nebo je řešena pouze okrajově. Analýza implementace CSR programů ve vybraném podniku (bakalářská práce) Magdaléna Rybáková Vysoká škola finanční a správní, Most Vedoucí práce Ing. Vilém Kunz, Ph.D. Cílem práce bylo analyzovat a komparovat realizované aktivity v oblasti CSR společností Plzeňský Prazdroj, a. s., a Heineken ČR, a. s., tak aby výsledky mohly být použity k jejich zlepšování. Na základě volně dostupných dokumentů byly zdokumentovány a následně komparovány programy obou společností. Výsledky mohou být využity k zefektivnění CSR v těchto i dalších firmách. Vyhodnocení a návrh možných CSR aktivit na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (diplomová práce) Ing. Jana Bürgerová VŠE v Praze, Fakulta podnikohospodářská Vedoucí práce Ing. Alena Plášková, CSc. Cílem práce bylo na základě analýzy strategie CSR a realizovaných aktivit včetně průzkumu názorů studentů navrhnout zlepšení do budoucna. V rámci DP byla mj. hledána specifika aplikace CSR ve školství, analyzována strategie fakulty včetně oblasti CSR, provedena analýza hodnot, závazků a aktivit v rámci CSR fakulty, proběhlo dotazníkové šetření mezi studenty a byly předloženy návrhy ke zlepšování. Provedená analýza strategie a konkrétních aktivit CSR spolu s výsledky dotazníkového šetření statisticky ověřeného použitím Chí-kvadrát testu poskytly dobrou základnu pro návrhy použitelné pro další směrování CSR na fakultě. Z dodaných podkladů připravil Zdeněk Svatoš. Byli jsme při tom: Malý kaleidoskop událostí Každý den se kolem nás děje nepřeberné množství událostí. Jen některé z nich jsou pro nás relevantní – i těch je mnoho. O mnohých informují nejsledovanější média, prakticky o všech lze dnes informace nalézt na internetu. Jen je ale třeba vědět, ŽE se něco událo, CO v té záplavě hledat. Časopis typu Perspektiv kvality, odborný čtvrtletník, nemá samozřejmě primárně zpravodajskou funkci. Přesto vás chceme upozornit na některé události z těch relevantních ze sféry našeho odborného zájmu, které mají časový přesah. Více si pak budete moci nalézt, budete-li chtít, právě na tom internetu. Jen ještě jedna drobnost: vše máme „z první ruky“, na vlastní oči... Kulatý stůl ke vzdělávání Na VŠCHT v Praze se 15. ledna konal Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl. Zúčastnili se ho představitelé vysokých škol i průmyslových podniků, a i když byl orientován na obor chemie, mnohé, o čem se zde diskutovalo, mělo přesah i do dalších technických nebo dokonce vůbec všech oborů přípravy odborníků pro současnou a budoucí praxi. Mezi účastníky byl i Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu, a Ladislav Novák, ředitel Svazu chemického průmyslu, který byl jedním z pořadatelů. Podle organizátorů i účastníků by na tento kulatý stůl měly navazovat další pro další obory (strojírenství, stavebnictví, ...) a na další konkrétnější témata. Více na http://kredo.reformy-msmt.cz. Oficiální zahájení Roku průmyslu a technického vzdělávání Shodou okolností týž den v podvečer pak byl v Národním technickém muzeu v Praze, v jeho populární Dopravní hale, zahájen Rok průmyslu a technického vzdělávání 2015, a to za účasti předsedy vlády ČR, ministra průmyslu a obchodu, ministra školství, mládeže a tělovýchovy, náměstka ministryně práce a sociálních věcí, rektora ČVUT Petra Konvalinky (ten zde hrdě konstatoval: „ČVUT nemá nezaměstnané absolventy!“) a řady dalších osobností; partnery zde zastupovali Pavel Kysilka, generální ředitel České spořitelny (generální partner), a představitel společnosti Škoda Auto Bohdan Wojnar. 35 Události Vyhlašovatelem Roku je Svaz průmyslu a dopravy ČR. Jeho prezident Jaroslav Hanák mj. řekl: „Průmysl vždycky byl, je a bude základem české ekonomiky. ... Už to není ten špinavý průmysl za socialismu se špinavými flekatými montérkami a špatnými úředníky – dneska je to progresivní odvětví české ekonomiky, inovativní odvětví... Zveme občany, každého z vás, do našich firem. My jsme ti, kteří dávají mladé generaci garanci práce a hlavně lepšího výdělku než v humanitních oborech...“ Premiér Bohuslav Sobotka mj. kritizoval to, jak se dosud často míjejí potřeby průmyslu se vzdělávacím systémem, a zdůraznil potřebu a úsilí reformovat vzdělávací systém tak, aby k takovému plýtvání nedocházelo. Také bylo zmíněno, že mnohé z našich problémů a trendů jsou celoevropské. financí pro oblast daní a cel Simona Hornochová (její příspěvek i účast v diskusi byly mimořádně zajímavé!) a také Radek Špicar, viceprezident SP ČR. Souvislost mezi šedou ekonomikou a kvalitou v různých směrech bezesporu existuje a na konferenci také byla, byť okrajově, zmiňována. Více viz např. www.spcr.cz (média – tiskové zprávy, str. 2); zpráva The shadow economy in Europe, 2013 je přístupná na www.atkearney.cz (tam hledat Shadow Economy). Hlavní záměry Roku organizátoři vyjadřují takto: • Snaha o nastartování celospolečenské změny ve vnímání průmyslu a technických oborů • Snaha podpořit a posílit zapojení firem do spolupráce se školami a vzdělávacími zařízeními • Snaha o řízenou diskusi koncepčních a systémových změn v oblasti vzdělávání Rok je celoroční kampaň složená z různých aktivit a akcí, přihlásit se k ní či aktivně zapojit se může každý. Již současný přehled připravovaných akcí je mimořádně rozsáhlý a pestrý, od „centrálních“ po regionální, od velkých po menší, od tradičních (sem patří i Národní cena kvality a Měsíc kvality se všemi svými akcemi a také např. soutěž Manažer roku, „Česká hlava“ a Týden výzkumu, vývoje a inovací) po ty nové. Vyjdou také publikace „Almanach technického vzdělávání“ (v červnu) a „Panorama průmyslu“ (v červenci; akce MPO a SP ČR). Mnohem více na www.spcr.cz a www.rokprumyslu.eu. Mezinárodní konference Šedá ekonomika v ČR Jednou z prvních akcí s logem Roku průmyslu byla konference s výše uvedeným názvem, pořádaná 30. ledna v pražském Malostranském paláci společností Visa Europe. Byla na ní prezentována studie „Šedá ekonomika v České republice“, vypracovaná pro Visa Europe poradenskou společností A. T. Kearney a prof. Friedrichem Schneiderem z Univerzity J. Keplera v Linci (příspěvek F. S. „Šedá ekonomika v Evropě: Jak si stojí ČR v porovnání s dalšími členskými státy EU?“). Na konferenci vystoupila i náměstkyně min. 36 Konference Implementace flexicurity v ČR Náš minikaleidoskop událostí uzavírá konference Příležitosti a překážky současného pracovního trhu. Implementace flexicurity v ČR, která se konala těsně před uzávěrkou tohoto čísla PK 25. února v Praze v Dejvicích v hotelu DAP. (Pro pamětníky: vnitřek dávného Domu armády na tehdejším nám. VŘSR, resp. kina Kyjev, se změnil k nepoznání...) Pořadatelem byla AMSP, konference se konala v rámci projektu ESF, celodenní nabitý program zahrnoval příspěvky ze všech oblastí a hledisek tématu, včetně vystoupení kolegů z Polska, kteří na projektu spolupracují. Je těžké zmínit jen některý příspěvek, všechny měly praktický dopad – s ohledem na možnost přímého využití snad zdůrazněme závěrečné upozornění E. Svobodové, gen. řed. AMSP, na další projekty AMSP, které jsou k dispozici pro podporu začína-jících podnikatelů, ženpodnikatelek a řemesel, „Malý obchod“ a další. V rámci projektu je k dispozici 80stránková brožura „Metodika implemetace přístupů k flexicurity v MSP...“ Více www.flexicurity.cz a www.amsp.cz. (zs – text / foto) Události Mezinárodní soutěž inovací s českou účastí Kateřina Kopetzká Již druhým rokem mají čeští inovátoři možnost přihlásit se do mezinárodní soutěže inovací Quality innovation of the Year. Soutěž je pořádána pod záštitou finského prezidenta a Evropské organizace pro kvalitu, v České republice ji zprostředkovává Česká společnost pro jakost. V loňském ročníku uspěly i dvě české organizace. Od roku 2007, kdy byl vyhlášen první ročník, se původně finská soutěž rozšířila také do Estonska, Izraele, Kazachstánu, Lotyšska, Maďarska, Švédska a České republiky. Do ročníku 2014 se přihlásilo přes 150 inovátorů ze všech osmi zapojených zemí. Ocenění byla vítězům předána 19. ledna 2015 na slavnostním ceremoniálu v hotelu Gellért v Budapešti. Z rukou náměstka maďarského ministra financí Árona Márka Lennera, ekonomického rady velvyslanectví ČR v Budapešti Vladimíra Randáčka a předsedy Maďarské společnosti pro kvalitu Pála Molnára zde převzali svá ocenění i zástupci Plzeňských městských dopravních podniků (dále PMDP) a společnosti BIOUHEL CZ. PMDP soutěžící v kategorii Veřejný a neziskový sektor si ocenění odnesly za inovaci Nabíjení plzeňské karty přes bankomat, která uživatelům umožňuje nabití karty po celém regionu rychle a pohodlně prostřednictvím bankomatů České spořitelny. Ocenění za potenciální inovaci v kategorii Mikro-podniky převzali zástupci společnosti BIOUHEL CZ za inovaci Karbonizace biologicky rozložitelných materiálů s využitím odpadního tepla – proces, při kterém vzniká biouhel, odpadní materiál široce využitelný v zemědělství; tento proces tak přispívá k trvale udržitelnému zemědělství a řeší problémy nakládání s bioodpady. Šanci na mezinárodní úspěch budou mít čeští inovátoři i v letošním roce. Přihlašování do dalšího ročníku soutěže bude zahájeno v květnu 2015. Více informací na www.csq.cz nebo na adrese [email protected]. Autorka: Mgr. Kateřina Kopetzká je manažerka mezinárodních vztahů v České společnosti pro jakost. Kontakt: [email protected] Foto (2) http://www.eoq.hu/inno/. 37 Události XXI. ročník medzinárodnej konferencie pri príležitosti Svetového dňa kvality: „Zvládanie kompetenčných výziev“ 12.–13. november 2014, Štrbské Pleso Kvalita ako technická disciplína bola vždy oblasťou, ktorá vyžadovala špecifické vedomosti a znalosti,navyše podporené dostatočným množstvom skúseností. Odovzdávanie poznatkov záviselo najmä od práce so skúsenými a zanietenými kolegami, ktorí boli nielen zdrojom poznania, ale aj inšpirácie. Inšpirácie vyplývajúcej z nadšenia a ľudskosti pri celej technickej zložitosti riešených problémov. Dlhý čas trvalo pokým sa z primárne technickej disciplíny vyprofilovala kvalita manažérska a dnes už nie je pre nikoho žiadnou novinkou ani kvalita v oblastiach, kde by sme ju ešte pred pár desaťročiami hľadali len márne. Aké sú teda výzvy manažérstva kvality v dnešnej dobe? Je to hlavne kompetenčná výzva, pretože robiť kvalitne tiež treba vedieť a poznanie tej správnej cesty je základným predpokladom pre dosiahnutie stanovených cieľov. O kompetenčných výzvach súčasnosti sa rozprávalo v rámci našej konferencie. Prijmite pozvanie na podujatie, v rámci ktorého sme skĺbili diskusné panely s nosnými prednáškami na aktuálne témy z oblasti systémov manažérstva. XXI. medzinárodná konferencia pri príležitosti Svetového dňa kvality organizovaná Slovenskou spoločnosťou pre kvalitu sa niesla v zmysle názvu 38 konferencie Zvládanie kompetenčných výziev. Na príklade niekedy aj kontroverzných názorov a následnej diskusie sme sa snažili dokázať, že kvalita potrebuje kompetentných ľudí a len vďaka kompetencii môžeme posúvať manažérske systémy smerom k novým výzvam. Záštitu nad konferenciou prevzal Minister hospodárstva SR Pavol Pavlis. Účasť zástupcu EFQM Gianlucu Muleho len potvrdila nastolený trend spolupráce SSK na medzinárodnej úrovni a podpisom spoločného prehlásenia EFQM a SSK sme potvrdili smerovanie SSK k pozícii národného reprezentanta v tejto medzinárodnej organizácii. V rámci konferencie bolo podpísané memorandum o spolupráci medzi SSK a Izraelskou spoločnosťou pre kvalitu v zastúpení Gideonom Rothom. Prednáška ďalšieho zahraničného zástupcu Claesa Berlina z oblasti riadenia kvality v kozmickom výskume bola príjemným osviežením mysle zaťaženej každodenným kvalitárskym snažením. V rámci podujatia sme skombinovali aj prednášku zaoberajúcu sa požiadavkami praxe a pripravenosťou absolventov na tieto požiadavky v podaní Zuzany Križanovej z TRW s následnou diskusiou so zástupcami akademickej obce. V závere podujatia po netradičnom podaní výkladu o riadení reklamácií Dušanom Plichtom sme venovali čas najnovším zmenám a očakávaniam zmien v normách. Na ich výklad zástupcami certifikačných spoločností Quality Austria (Peter Kopecký, Matúš Horváth) a LRQA (Juraj Kliment) nadviazal prednáškou o integrácii systémov riadenia Alexandr Toloch z ATTN Consulting. Události Slovenská spoločnosť pre kvalitu sa snaží aj týmto podujatím pokračovať v tradícii medzinárodných konferencií o kvalite a udávať aj týmto spôsobom trend v oblasti rozvoja kvality na Slovensku a participovať na formovaní pojmu kvalita v najširšom zmysle slova v európskom i širšom medzinárodnom kontexte. Snažíme sa oživiť vzájomnú spolupatričnosť sympatizantov kvality na Slovensku tak, aby sme sa stali platformou pre rozvíjanie vzťahov a výmenu skúseností. Preto vytvárame priestor vo forme workshopových podujatí Q-Profes a diskusných fór, pracujeme na tvorbe pracovných skupín a systému školení a poradenstva vo forme networkovej spolupráce. V tomto trende budeme v rámci Slovenskej spoločnosti pre kvalitu naďalej pokračovať a otvárať aktuálne otázky týkajúce sa manažérskych systémov a rozvoja kvality života v najširšom zmysle slova. Účasť 150 sympatizantov a nadšencov pre kvalitu nás nesmierne potešila a už dnes sa tešíme na spoločné stretnutie na ďalších podujatiach a hlavne na XXII. ročníku medzinárodnej konferencie pri príležitosti Svetového dňa kvality. Autor: Ing. Milan Šesták je prezidentem Slovenské spoločnosti pre kvalitu. Kontakt: [email protected] Foto: SSK 39 Události Dvacet pět let Českého svazu vědeckotechnických společností Pavel Ryšánek Dvacáté páté výročí vzniku Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSVTS) je přes relativně krátké období jeho novodobé historie významné. Obsahem tohoto příspěvku je nejen vzpomínka na vznik ČSVTS v bouřlivém porevolučním roce 1990, ale hlavně připomenutí některých jeho současných aktivit, především pak aktivit v oblasti kvality. Vznik ČSVTS Po sametové revoluci v listopadu 1989 došlo k rozumné transformaci bývalé Československé vědeckotechnické společnosti, působící zde od r. 1955, na nový subjekt, nepolitický, nevládní samostatný vědeckotechnický svaz – Český svaz vědeckotechnických společností. Nově založené české občanské sdružení navazuje odborně na činnost bývalé organizace, jejímž je právním nástupcem. Navazuje na slavné tradice sdružování vědců, inženýrů, architektů a techniků, probíhající již v dávné minulosti, a zejména pak na slavný Spolek inženýrů a architektů v Království českém – SIA, který byl založen již v roce 1865 a který se po založení samostatného československého státu v roce 1918 transformoval na Spolek inženýrů a architektů v Československu. Současné aktivity ČSVTS Za pětadvacet let své novodobé historie se ČSVTS transformoval ve významného a respektovaného reprezentanta vědeckotechnické a inženýrské obce České republiky, sdružujícího prostřednictvím svých 67 členských společností více než sto tisíc individuálních členů, působících v široké oblasti technických, přírodních i společenských věd. Dospěl v respektovaného reprezentanta významné části vědeckotechnické a inženýrské obce České republiky uznávaného doma i v zahraničí. Svaz plní úspěšně hlavní body svého poslání a poskytuje cenné služby svým individuálním členům i celé české společnosti. Poskytuje nepřeberné množství nejrůznějších vzdělávacích programů včetně rekvalifikačních kurzů pro veřejnost ve svých regionálních Domech techniky v Ostravě, Pardubicích, Kladně, Plzni a v Českých Budějovicích. Přispívá tím významně ke zvyšování kvalifikace občanů, jejich případné rekvalifikaci, a tím i ke snižování nezaměstnanosti. Nezanedbatelnou kapitolu v činnosti ČSVTS tvoří práce s mladou generací techniků a inženýrů. Ve spolupráci s Asociací pro mládež, vědu a techniku AMAVET, o. s., a Středoškolskou odbornou činností 40 (SOČ) zajišťuje účast českých studentů na významných mezinárodních studentských soutěžích. ČSVTS a kvalita ČSVTS je držitelem certifikátu QMS dle ISO 9001 od roku 2008. Je rovněž členskou organizací Sdružení pro oceňování kvality. Málo známá je dnes již skutečnost, že ČSVTS (díky své tehdejší předsedkyni a federální ministryni kontroly Ing. Květoslavě Kořínkové, CSc.) stál u zrodu aktivit, které vedly k formulování prvních zásad státní politiky kvality. Na tomto ministerstvu byly položeny základy přístupu státu ke kvalitě, které v době příprav na vstup do EU a přijetí Evropské politiky kvality byly formulovány v usnesení vlády č. 458/2000 o Národní politice kvality a v usneseních vlády o Národní ceně kvality ČR (č. 806/2001) a Programu Česká kvalita (č. 685/2002). V rámci ČSVTS se při zabezpečování kvality výrazně profilovaly dvě organizace, Česká společnost pro jakost a Dům techniky Ostrava (nyní DTO CZ, s. r. o.). ČSJ, zakládající organizace ČSVTS, je zřizovatelem Národního střediska podpory kvality, výkonného orgánu Rady kvality ČR. Spolupodílí se na realizaci akcí programu „Listopad – Měsíc kvality“ a Evropského týdne kvality v ČR. DTO CZ se kvalitě věnuje od roku 1991, kdy ve spolupráci s ministerstvem kontroly uspořádalo první ročník mezinárodní konference. Letos v Ostravě proběhne pod názvem KVALITA – QUALITY 2015 její již 24. ročník. Hlavní náplní ČSJ i DTO CZ je vzdělávání, certifikace osob a poradenství v oblasti kvality a v souvisejících oblastech; ČSJ realizuje i certifikaci systémů a výrobků. Obě organizace jsou řádnými členy Rady kvality ČR a mají zastoupení v jejím předsednictvu. ČSJ zabezpečuje činnost odborné sekce Rady Společenská odpovědnost a udržitelný rozvoj, DTO pak činnost odborné sekce Kvalita ve vzdělávání. Na závěr si dovoluji letošnímu jubilantovi popřát úspěchy v další práci, hodně spolupracujících mladých techniků a inženýrů a úspěšný rozvoj všech členských organizací. Autor: Ing. Pavel Ryšánek pracuje jako poradce v Národním středisku podpory kvality. Je členem předsednictva ČSVTS. Jeho současným hlavním zaměřením je společenská odpovědnost a udržitelný rozvoj. Kontakt: [email protected] Posuzování shody Ostatní Akreditace subjektů posuzování shody: kdo ano a kdo ne Dále pak nařízení uvádí (článek 2 odst. 11), že vnitrostátním akreditačním orgánem je „jediný orgán v daném členském státě, který na základě státem delegované pravomoci provádí akreditaci“. Igor Tyleček, Soběslav Hlinka Členské státy mohou v souladu s článkem 4 odst. 1 stanovit pouze „jediný vnitrostátní akreditační orgán“. Na tento akreditační orgán jsou pak přímo v nařízení, resp. normě ISO/IEC 17011 a národních právních předpisech stanoveny požadavky a významná omezení. Akreditaci ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (dále jen „nařízení“) jsou oprávněny poskytovat vnitrostátní akreditační orgány ustavené příslušnými členskými státy EU v souladu s tímto nařízením a oznámené Evropské komisi. Protože se však vyskytují subjekty, které nabízejí akreditaci, aniž splňují uvedené podmínky, vydala Evropská komise jasné stanovisko k „akreditačním“ službám, které poskytují Evropské komisi neoznámené akreditační orgány. Podle tohoto stanoviska není uvedené jednání v souladu s požadavky nařízení a odpovědnost za řešení tohoto protiprávního stavu je na členských státech EU. V roce 2013 byl na unijní úrovni zpracován dokument ‚Ne-vnitrostátní akreditační orgány’, které tvrdí, že poskytují akreditaci [1]. Cílem tohoto dokumentu, který byl 3. června 2014 přijat, je stanovit společný postup vůči subjektům se sídlem nebo působícím v EU, které tvrdí, že poskytují akreditaci orgánů posuzujících shodu, ale nejsou členským státem stanoveny jako vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení. Z čeho uvedené stanovisko vychází? Především nařízení (článek 2 odst. 10) definuje akreditaci jako „osvědčování vnitrostátním akreditačním orgánem toho, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky pro provádění konkrétních činností posuzování shody, které stanoví harmonizované normy, a pokud je to relevantní, také veškeré další požadavky, včetně těch, které jsou stanoveny v příslušných odvětvových předpisech“. Jedno z omezení pro akreditační orgán, ale výhoda pro subjekty posuzující shodu, je uvedeno v preambuli nařízení, článek 19: „Konkurence mezi státními akreditačními orgány by mohla vést k obchodnímu využití činnosti těchto orgánů, což by v důsledku bylo v rozporu s jejich úlohou, být posledním stupněm kontroly v procesu posuzování shody. Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby v rámci Evropské unie stačilo mít pro celé území Unie jedno osvědčení o akreditaci a vyvarovat se vícero akreditacím, když znamenají další náklady a žádný přínos navíc.“ Komise konstatovala, že pouze členské státy jsou odpovědné za implementaci nařízení na svém území. V souladu s principem loajální spolupráce by si proto měly členské státy a Komise vzájemně pomoci v zajištění toho, aby v Evropské unii poskytovaly akreditaci orgánů posuzování shody pouze oficiálně uznané vnitrostátní akreditační orgány. Výkon působnosti pro oblast akreditace v České republice zajišťuje a provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, jak uvádí § 14 zákona č. 22/1997 Sb. [3]. Svým rozhodnutím Ministerstvo průmyslu a obchodu pověřilo k výkonu působnosti akreditačního orgánu Český institut pro akreditaci, o. p. s. (ČIA), který následně oznámilo Evropské komisi jako jediný vnitrostátní akreditační orgán České republiky. Příslušné dokumenty jsou veřejně dostupné na www.cai.cz/novinky/informace-z-cia/dokumentycia.aspx. ČIA je členem Evropské organizace pro spolupráci v oblasti akreditace (EA) i signatářem vícestranné dohody o vzájemném uznávání EA MLA. EA mimo jiné ve smyslu čl. 10 nařízení řídí systém vzájemného hodnocení mezi vnitrostátními akreditačními orgány z členských států a dalších evropských zemí. Činnost ČIA tak podléhá ne jenom kontrole, která vyplývá z obecně závazných právních předpisů (zákon č. 22/1997 Sb.), ale i kontrole na úrovni EU, a to jako subjektu, který je součástí systému vzájemného hodnocení. Kromě toho je ČIA také členem a signatářem vícestranných dohod celosvětových organizací ILAC (Mezinárodní spolupráce v oblasti akreditace laboratoří; http://ilac.org) a IAF (Mezinárodní akreditační fórum; http://www.iaf.nu). 41 Ostatní Posuzování shody Dodejme a zdůrazněme, že termín akreditace je nejen v českém právním prostředí užíván také v jiných souvislostech (např. zákon č. 95/2004 Sb. [4] a zákon č. 499/2004 Sb. [5]), zůstává však skutečností, že souladné s nařízením je užívání tohoto pojmu v souvislosti s prováděním akreditace subjektů posuzování shody akreditačním orgánem ČR, kterým je Český institut pro akreditaci, o. p. s. Literatura: [1] CERTIF 2013-01 REV3 'Non/national accreditation bodies' that claim to provide accreditation. [2] ČSN EN ISO/IEC 17011:2005 Posuzování shody – Všeobecné požadavky na akreditační orgány akreditující orgány posuzující shodu. [3] Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. [4] Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. [5] Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Autoři: Mgr. Ing. Igor Tyleček, Ph.D., je náměstek ředitele Českého institutu pro akreditaci, o. p. s., (ČIA) a stojí v čele odboru řízení a vnějších vztahů ČIA. JUDr. Soběslav Hlinka je zástupce ředitele tohoto odboru. www.csq.cz VDA 6.3 Audit procesu – modul H Komu je kurz určen? Všem zájemcům o získání kvalifikace auditor procesu služby podle VDA 6.3 Audit procesu a všem těm, kteří se chtějí jen blíže seznámit s problematikou auditování procesů služeb, a to nejen zájemcům z oblasti automobilového průmyslu. Co Vám kurz přinese? V průběhu třídenního kurzu se seznámíte se základy auditu procesu podle VDA 6.3 pro oblast služeb. Získáte základní přehled o procesním přístupu, analýze rizik a možných typech auditů. Poznáte požadavky, metody, principy hodnocení v procesu auditu. Budete schopní implementovat proces auditu skrz celý dodavatelský řetězec za účelem identifikace rizik a příležitostí. Doba trvání kurzu: 3 dny Odborný garant: VDA QMC, Ing. Pavel Řezníček, CSc. Bližší informace: Irena Lukešová, telefon: +420 221 082 225, e-mail: [email protected] Cena pro nečleny: 10 740 Kč bez DPH (12 995 Kč včetně DPH) Cena pro členy: 8 950 Kč (10 830 Kč včetně DPH) Termíny: • 8. 4. 2015 – 10. 4. 2015 • 2. 6. 2015 – 4. 6. 2015 • 30. 9. 2015 – 2. 10. 2015 42 Environment Návrh na posílení podpory dobrovolných nástrojů v oblasti ŽP Pavel Růžička, Vladimír Dobeš Ačkoliv jsou tzv. dobrovolné nástroje v oblasti životního prostředí uplatňovány v České republice již od 90. let, není poptávka po nich rozšířena tak, jak by odpovídalo jejich potenciálu pro zvyšování efektivnosti a konkurenceschopnosti podniků při současném zlepšování stavu životního prostředí. Podniky očekávají aktivní roli a podporu ze strany státu; ovšem jeho možnosti jsou v tomto směru omezené. V úvahu přichází řešení, kdy stát z centrální úrovně stanovuje základní podmínky pro fungování dobrovolných nástrojů, avšak konkrétní podpůrné programy jsou realizovány na nižších úrovních (místní, regionální). Doporučení vychází ze závěrů projektu Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí, který byl v letech 2013–2014 realizován společností ENVIROS v rámci Programu BETA Technologické agentury ČR pro Ministerstvo životního prostředí ČR. Základní zjištění Jako dobrovolné nástroje (dále též DN) označujeme aktivity firem, podniků, veřejných institucí a dalších organizací, které směřují ke snižování negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí, přičemž jsou zaváděny a realizovány na základě jejich svobodného (dobrovolného) rozhodnutí a jdou nad rámec požadavků platných právních předpisů. DN pokrývají široké spektrum činností organizace. Nejrozšířenějším nástrojem dobrovolného charakteru je systém environmentálního managementu, který spočívá v zavedení systémových opatření v organizaci tak, aby aspekty ochrany životního prostředí byly brány v úvahu jak na úrovni strategického řízení, tak při všech operativních činnostech. Čistší produkce představuje metodiku, díky které jsou v podnicích identifikována opatření na snižování spotřeby energie, surovin a materiálů na úrovni výrobních procesů či výrobků. Specificky na výrobky je zaměřeno tzv. ekoznačení – označování výrobků, které splňují předem definované parametry týkající se např. spotřeby energie, minimalizace použití škodlivých látek apod. Jak bylo uvedeno v úvodu, v posledních letech poptávka po DN v oblasti životního prostředí stagnuje nebo není rozšířena tak, jak by odpovídalo dosažitelným nejen environmentálním, ale také ekonomickým (!) přínosům pro organizace i společnost. Ostatní Ačkoliv aplikace DN ve firmě přináší výhody ve smyslu zvýšení efektivity či úspory provozních nákladů, očekávají firmy též ocenění svých snah ze strany trhu a státu – a právě zde lze spatřovat největší slabinu, neboť tato očekávání se jim naplňují nedostatečně a snižují jejich motivaci realizovat opatření jdoucí nad rámec povinností daných legislativou. Firmy tedy očekávají aktivní roli a podporu ze strany státu, a to jednak prostřednictvím jasné preference příslušných firem a výrobků například ve výběrových řízeních, jednak větším zviditelněním příslušných programů prostřednictvím informačních a propagačních kampaní. Možnosti státu jsou však v tomto směru omezené. Stát může z centrální úrovně stanovit základní (rámcové) podmínky pro fungování DN, specifické podpůrné programy je však vhodné realizovat spíše na nižších úrovních (místní, regionální). K tomuto účelu je možné využít zkušenosti ze zahraničí, kde podobné modely podpory DN dlouhodobě úspěšně fungují. Řešitelé projetu proto navrhli metodiku pro vytváření a realizaci podpůrných programů na místní úrovni, která může být aplikována v podmínkách České republiky. (Metodika a další výstupy projektu jsou k dispozici na www.enviros.cz/projects/dobrovolne-nastroje.) Dobrovolné nástroje v ČR Dobrovolné nástroje jsou součástí Státní politiky životního prostředí a jsou podporovány formou jednotlivých Národních programů, schválených na úrovni vlády ČR a realizovaných Ministerstvem životního prostředí. Konkrétně se jedná o Národní program EMAS, Národní program čistší produkce a Národní program environmentálního značení. Nejrozšířenějším DN mezi českými organizacemi je certifikace systému environmentálního managementu (EMS) podle mezinárodní normy ISO 14001. V mnohem menším měřítku je aplikován evropský systém EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) – v něm je v ČR registrováno 27 organizací a v rámci nich 51 jednotlivých lokalit – provozů. Nejrozšířenějším oborem je stavební průmysl. [1] Ve srovnání s uplatňováním EMS podle normy ISO 14001, kde počet certifikací v ČR dosáhl 4792 [2], se tedy jedná o velmi nízký počet. Stále větší význam je na evropské úrovni kladen na tzv. čistší produkci; tak označujeme preventivní strategii v ochraně životního prostředí, jež se primárně zaměřuje na odstraňování příčin vzniku environmentálních problémů na úrovni podniků a organizací. Nezabývá se řešením důsledků vzniku environmentálních zátěží (emise, odpady apod.), nýbrž hledá řešení, jak těmto problémům předcházet či je minimalizovat – např. efektivnějším využíváním 43 Ostatní Environment zdrojů, prevencí vzniku odpadu, snižováním rizik vůči člověku i životnímu prostředí. Potenciál pro uplatnění dobrovolných nástrojů v českých podnicích České podniky, až na výjimky, čistší produkci do své strategie zatím komplexně neintegrovaly, což je způsobeno především nízkým povědomím o této problematice. Jsou často přesvědčeny, že potenciál prevence a zlepšování již vyčerpaly, a chybí jim informace o efektivně využitelném potenciálu úspor a také kapacity pro správný postup při stanovování optimálního balíčku opatření. (Podniky například stále většinou nesledují skutečné náklady na neproduktové výstupy výroby, což jim brání kvantifikovat skutečný potenciál úspor a vysledovat jej ke zdroji.) Postupy čistší produkce využívají podniky spíše selektivně, nejvíce jsou rozšířeny postupy pro zvyšování účinnosti využití energie ve výrobních procesech a v budovách. V uplynulých pěti letech realizovala společnost ENVIROS několik desítek projektů hodnotících možnosti využití DN v podnicích a dalších organizacích. Nejčastěji využitelné DN, které byly v daných podnicích identifikovány jako vhodné z pohledu zájmů podniku, jsou uvedeny v tabulce. V oblasti environmentálního značení dochází v dlouhodobém měřítku k nárůstu počtu označených výrobků a služeb i objemu jejich nákupů, avšak jejich celkový podíl na trhu je stále velice nízký. V současné době existuje pro národní ekoznačku 36 kategorií výrobků nebo služeb. Do programu je zapojeno 55 firem, s nimiž bylo uzavřeno celkem 89 licenčních smluv s právem k užívání ekoznačky. To představuje cca 1530 jednotlivých výrobků či poskytovaných služeb. Do programu Ekoznačení EU, pro který existuje 33 produktových skupin, se zapojilo v České republice 17 společností a uzavřeno bylo 20 licenčních smluv. [3] Od roku 1994, kdy začal být program ekoznačení v ČR realizován, docházelo k postupnému nárůstu počtu výrobkových kategorií, certifikovaných firem i udělených licencí. V posledích pěti letech však dochází u české ekoznačky ke stagnaci, či dokonce úbytku. Celkově je ekoznačení vnímáno spíše jako okrajová záležitost, kterou firmy buď neznají, nebo se s ní neidentifikují a nevědí, jak a v čem by jim mohla významněji pomoci při prodeji jejich produktů. Významný potenciál pro rozvoj environmentálního značení skýtají tzv. zelené veřejné zakázky a nákupy. V tomto směru přijala vláda v roce 2010 Pravidla uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, která ukládají ústředním organům státní správy uplatňovat při všech nákupech environmentální požadavky, a to ve vybraných produktových skupinách. Současně s přijetím Pravidel byla stanovena kritéria pro výrobkové kategorie „Nábytek“ a „Kancelářská výpočetní technika“. Pravidla však nejsou v praxi dostatečně uplatňována (mj. proto, že neexistuje jejich vymahatelnost) a podle dostupných informací není jejich další rozvoj plánován. 44 Tabulka Možnost efektivního uplatnění dobrovolných nástrojů v podnicích v ČR Nástroj Hodnocení možností čistší produkce Energetický audit Energetické řízení Benchmarking Nová technologie Společenská odpovědnost Systém environmentálního managementu Ekodesign Četnost [%] 54 54 44 40 28 22 20 16 Analýza ukázala, že největší potenciál pro efektivní uplatnění DN (při kterém se dosahuje zvyšování konkurenceschopnosti i zlepšování environmentálního profilu podniku) je stále na úrovni zvyšování účinnosti využívání zdrojů u výrobních procesů. Významná část tohoto potenciálu se nachází v oblasti neinvestičních opatření. Nejčastěji bylo jako účinný nástroj navrhováno hodnocení možností čistší produkce a další nástroje, které lze zahrnout právě pod program čistší produkce (energetický audit, energetické řízení a přenos technologií). Často doporučovaným nástrojem byl také benchmarking pro porovnání účinnosti srovnatelných procesů. Jednou z přetrvávajících příčin existence rozsáhlého potenciálu úspor ve výrobních procesech je způsob účtování nákladů v podnicích, který nesprávně alokuje náklady na tzv. neproduktové výstupy výroby, tedy na celkové ztráty plynoucí z produkce odpadu a znečištění. Tyto ztráty bývají řádově vyšší, než kolik ukazuje stávající výkaznictví, jež je nesprávně „ukrývá“ v celkových režijních nákladech. Další oblastí, která rychle nabývá na významu, jsou vztahy podniku se zainteresovanými stranami a společenská odpovědnost (CSR). Jedná se rovněž o většinou opomíjenou oblast příležitostí pro zlepšování nebo bývá CSR aplikována pouze formálně. Z analýzy vyplývá, že společenská odpovědnost může v podniku nejen pojmenovat a řešit strategické příležitosti a rizika, ale také poskytnout i vhodné zastřešení pro další DN. Environment Nejlépe ošetřenou oblastí v podnicích se ukázala úroveň systémů řízení, mezi které patří i EMAS. EMAS jako takový ale doporučován nebyl, a to z důvodu nedostatečné pozitivní zpětné vazby jak ze strany veřejného sektoru, tak ze strany trhu (obchodních partnerů, zákazníků). Pro podniky je zatím výhodnější zavést EMS dle ISO 14001. Stále častěji se v podnicích uplatňují také integrované systémy řízení. Novou oblastí pro zlepšování environmentálního profilu se podle analýzy stává řízení životního cyklu produktů, které může přinést nejvýznamnější efekty v oblasti udržitelnosti i zvyšování hodnoty podniku. Jeho širšímu využití zatím ale brání řada bariér. Do budoucna se ovšem jedná o oblast s největším potenciálem pro komplexní eko-efektivní přínosy. Hlavní překážky rozšíření dobrovolných nástrojů I přes nesporný potenciál pro zlepšování však nejsou DN – s výjimkou EMS podle ISO 14001 – v praxi dostatečně uplatňovány. Z šetření uskutečněného mezi podniky, jehož cílem bylo zmapovat hlavní příčiny tohoto neutěšeného stavu, vyplývá, že hlavním motivem pro zavádění DN je pro podniky snaha získat konkurenční výhodu; přímé ekonomické přínosy nehrají tak významnou roli. Dalším důležitým motivačním faktorem je vytváření pozitivního image podniku. V praxi se však očekávání podniků, jak už bylo částečně zmíněno, naplňuje nedostatečně, neboť DN nejsou, např. ve veřejných zakázkách, příliš zohledňovány. To platí zejména pro trh v ČR, zatímco na některých mezinárodních trzích jsou naopak environmentální aspekty brány v úvahu. Z šetření zároveň vyplývá, že podniky v drtivé většině nesledují a nevyhodnocují ekonomické přínosy zavedení DN. Pokud jde o podporu DN ze strany státu, podniky by ocenily jeho aktivnější roli a vyšší míru podpory. Hlavním požadavkem je jasná preference příslušných podniků a výrobků ve výběrových řízeních, příp. dotačních titulech (např. program pro zelené veřejné zakázky či zakotvení v legislativě). Dále by stát měl více zviditelnit programy prostřednictvím informačních a propagačních kampaní. Inspirace ze zahraničí Inspirovat se v oblasti DN můžeme ve státech, kde jejich podpora dlouhodobě funguje a přináší kýžené výsledky např. v SRN, Rakousku, Nizozemí či ve Skandinávii. Důležitou roli v zavádění DN hrají podpůrné aktivity ze strany veřejné správy – a to jak programy informačního a propagačního charakteru, tak podpora technické asistence (cílená zejména na malé a střední podniky). Významnou podmínkou rozvoje DN je podpora prostřednictvím už zmíněných zelených Ostatní veřejných zakázek, příp. zohlednění zavedení DN v právních předpisech (např. nižší frekvence kontrol, snížení poplatků, delší platnost environmentálních povolení apod.). Největšího rozšíření dosahují DN v zemích s rozvinutým systémem environmentální výchovy a vzdělávání. Zkušenosti dále ukazují, že efektivnější než izolovaná podpora jednotlivých DN jsou komplexně pojaté programy, které integrují různé nástroje a umožňují podniku vybrat si optimální mix dobrovolných aktivit a opatření, jež povedou ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti a dlouhodobému zvyšování hodnoty. Za vhodný modelový program tohoto druhu lze považovat program EKOPROFIT, zaměřující se na podporu eko-efektivnosti především prostřednictvím čistší produkce, ale i EMS a environmentálního značení, na úrovni regionů/měst. Byl vyvinut v 90. letech v rakouském Grazu a postupně se úspěšně šíří po celém světě. Místní programy EKOPROFIT jsou financovány jednak zúčastněnými podniky, jednak veřejnými prostředky na místní i centrální úrovni. EKOPROFIT přináší podnikům zavedení jednoduchého EMS se zaměřením na identifikaci a realizaci opatření čistší produkce, která jim přinášejí jak snížení znečištění, tak zároveň i úsporu provozních nákladů a optimalizaci investičních opatření. (Viz obrázek.) Program poskytuje podnikům potřebný místní rámec a asistenci pro jejich aktivity v oblasti eko-inovací. Ve spolupráci s municipalitou se přitom mohou zaměřit na řešení nejdůležitějších místních environmentálních problémů. Municipality pak využívají EKOPROFIT pro zapojení širšího spektra místních zainteresovaných stran do spolupráce se soukromým sektorem za účelem skloubení cílů v oblasti ochrany životního prostředí s podporou konkurenceschopnosti místních podniků. To vede ke zvyšování celkové kvality života na místní úrovni. Závěr Pro další podporu DN v České republice je navrhován model, kdy stát stanovuje základní rámcové podmínky pro rozvoj DN a podporuje je nutnou agenturní, informační a propagační činností. Vlastní programy podpory (včetně části financování) a zavádění DN jsou realizovány na místní, resp. regionální úrovni. Východiskem takto komplexně pojatých programů je propojení DN s naplňováním místních anebo regionálních (rozvojových) strategií. DN zde slouží k naplňování konkrétních cílů, zahrnutých pod konceptem udržitelné spotřeby a výroby. Tento koncept se jeví jako nejvhodnější pro systematické zastřešení DN, protože vychází z principů udržitelného rozvoje a poskytuje rámec pro jejich praktické naplňování. K zavedení takového modelu může být využita meto- 45 Ostatní Environment Obrázek Přehled programu EKOPROFIT Zdroj: [4]; překlad autor Klub EKOPROFIT EKOPROFIT Základní program Společné workshopy a individuální konzultace pro nováčky • Předávání znalostí • Workshopy: analýza materiálových toků, dodržování legislativy, energetický management, odpady • Individuální konzultace Udržitelnost – síť • Pro certifikované EKOPROFIT firmy • Výměna know-how mezi firmami, experty a dalšími subjekty • Různé oblasti podnikání (průmysl, malé a střední podniky atd.) Realizace interních opatření ve firmě • Identifikace potenciálu úspor • Definování environmentálního programu • Realizace opatření envir. programu (snižování spotřeby zdrojů a energie, redukce odpadů a emisí aj.) Program • Workshopy se zaměřením na různé oblasti • Učení a práce v týmech • Organizace společenských akcí a návštěv podniků Dokumentace, hodnocení a posouzení komisí • Vyhotovení environmentální zprávy • Zhodnocení realizovaných opatření • Posouzení nestrannou komisí Realizace opatření • Individuální konzultace • Učení se od nejlepších • Soustavné zlepšování environmentální výkonnosti Cena ECOPROFIT dika programu EKOPROFIT. (Zřejmě nejrozsáhlejší aplikací tohoto schématu je jeho využití a rozvíjení ve Vídni pod názvem EcoBusiness Plan Vienna.) Podpora DN na místní úrovni se však ani do budoucna neobejde bez pokračování a rozšíření stávající podpory jednotlivých DN a příslušných Národních programů, systematické podpory DN na centrální úrovni (informační kampaně, budování kapacit) a finanční podpory uvedených podpůrných aktivit (možné využití sdruženého financování stát/obec/ podnikatelská sféra). Literatura: [1] Registr EMAS. www1.cenia.cz/www/node/376 [2] ISO Survey 2013. www.iso.org/iso/iso-survey [3] Produkty s ekoznačkou Ekologicky šetrný výrobek/ služba a Ekoznačkou EU udělenou v ČR. www1.cenia.cz/www/ekoznaceni/seznam-esv [4] Krenn C., Wolf P., Fresner J. ECOPROFIT® –Model of preventive environmental management and sustainable development for companies and communities. 15th Europ. Roundt. on Sustainable Consumption and Production (15th ERSCP). Bregenz, Rakousko, 2012. Volně dostupné na http://erscp2012.eu 46 Autoři: Ing. Pavel Růžička pracuje jako konzultant ve spol. ENVIROS, s. r. o., s hlavním zaměřením na oblasti dobrovolných nástrojů a udržitelné spotřeby a výroby. Ing. Vladimír Dobeš, M.Sc., spolupracuje dlouhodobě se společností ENVIROS jako konzultant, výzkumný pracovník a lektor v oblasti udržitelné spotřeby a výroby a souvisejících nástrojů a politik. Kontakty: [email protected]; [email protected] Příspěvek vznikl v rámci projektu „Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí“, podpořeného Programem BETA TA ČR. Vzdělávání Učíme se celý život Šárka Janků, Růžena Petříková Na základě našich dlouhodobých pedagogických i praktických zkušeností se vzděláváním nejrůznějších úrovní a forem se postupně pokusíme reagovat na jeden z limitujících faktorů úspěšnosti ekonomik – kvalitní vzdělávací systém se všemi jeho atributy, kterými jsou vlastní vzdělávání (učení se), kreativita, znalosti, zlepšování a inovace. Vycházíme přitom ze známé premisy, že pouze kvalitní vzdělávání (učení se) může zajistit rozvoj znalostní a dovednostní vybavenosti firemních a podnikatelských subjektů, a potažmo tak i jejich úspěšnost a konkurenceschopnost. „Učení se“ Schopnost učit se je vlastní každé lidské bytosti. Chceme-li něčeho dosáhnut, musíme se učit celý život. Je-li dítě od útlého věku až na kraj dospělosti nuceno ve škole pouze memorovat, aniž by bylo tázáno na vlastní názor, nese si toto „trauma“ často až do dospělosti. Proto je nezbytné především změnit způsob výuky ve všech typech škol, koncipovat a nabízet kvalitní studijní programy podporující představivost, kreativní myšlení, verbální komunikaci, manuální zručnost, znalosti a dovednosti. V oblasti vzdělávání dospělých je pak zapotřebí hledat takové metody a způsoby vzdělávání, aby tito lidé měli vzdělávání vždy jako přidanou hodnotu, a nikoliv jako ztrátu času. Pohled na tuto „disciplínu“ se ovšem velmi liší – člověk od člověka. Pro někoho je vzdělání nutností, aby dosáhl vysněného postavení. Pro někoho je to povinnost vzhledem k rodinné tradici. Pro někoho je to cesta, jak se dozvědět něco nového jen pro vlastní dobrý pocit z vědění. V tomto kontextu je možno konstatovat, že optimální nabídka i volba kvalitního vzdělávání není až tak jednoduchá. Způsob výuky má přímý vliv na kvalitu vzdělávání To, jaký vztah získá dítě ke svému vzdělávání a sebevzdělávání, je velice ovlivněno způsobem výuky. Ten je velmi rozdílný a bohužel ne vždy takový, aby dítě získalo ke vzdělávání vztah pozitivní. Přitom je dostatečně známo, že investice do dětí předškolního věku (do cca 6 let) je v budoucnu nejvíce návratná. V dítěti se do tohoto věku formuje tzv. „životní scénář“, tedy základní předpoklady nejen k tomu, jaké bude mít vlohy, ale i v jakém oboru může vyniknout, což znamená jediné – že už v těchto letech se vyvíjí jeho profesní a kariérová orientace. Z řady zkušeností je dokonce známo, že i tolik potřebné vědecké talenty je nutno hledat a rozvíjet ve věkové kategorii žáků Ostatní základního vzdělávání. Tak, jak je výuka nastavena v první třídě, takový vztah k učení dítě získá a v budoucnu bude velmi složité „špatné“ návyky, získané nevhodným přístupen pedagoga, změnit a napravit. Je to stejné jako s pracovníky první linie ve firmě. Můžeme mít o firmě ty nejlepší reference a být ovlivněni tou nejlepší reklamou, ale při přímém kontaktu s firmou, prostřednictvím pracovníka první linie, se může náš náhled zcela změnit. Je-li tímto pracovníkem člověk nekomunikativní a neschopný navázat přátelský vztah s klientem, veškerá investice vložená do často nákladného marketingu se vytrácí a veškerá pozitiva získaná reklamou a referencemi velmi rychle zmizí. Chyba se bezesporu stala kdesi na začátku školní docházky tohoto člověka. Takovýto způsob výuky má často jednotnou šablonu – je to místo, kde děti JEN NĚCO MUSÍ nebo NESMÍ: MUSÍ být zticha, MUSÍ sedět a poslouchat, MUSÍ vydržet až do přestávky, MUSÍ se to či ono naučit zpaměti, NESMÍ se bavit, NESMÍ rušit, NESMÍ projevit svůj názor atd. To je „nejlepší“ cesta k tomu, že děti ztrácejí postupně dar, který byl přírodou nadělen „lidem všem“, a to kreativitu, o které budeme hovořit v příštím příspěvku. Naprosto tragické je, že tento způsob vzdělávání se praktikuje nejen na základních, ale i na středních, a mnohdy i na vysokých školách. Je proto nezbytné, aby děti a studenti na všech typech škol především MOHLI a CHTĚLI. Potom bude jejich životní cesta neustálého vzdělávání přirozená a chtěná, tím pádem i celá společnost se bude stávat zdravou, vzdělanou a pružnou ke změnám. Vzdělávání lidí je poslání, ne jen povolání Učitelství, stejně jako lékařství, by mělo být nejen zaměstnáním (profesí), ale především posláním – vždyť výchova mladé generace je vklad do budoucnosti celého národa. Je to stejné jako se stavbou domu. Jestliže ošidíme základy tím, že použijeme špatný materiál a tzv. „odflákneme“ práci, dříve nebo později se nám dům začne bortit… – Věříme, že škol na takovémto základě ubývá a bude ubývat: trh by měl sám, přirozenou cestou, tuto oblast pročistit. Učitel by měl ve svých žácích, a to na jakémkoliv stupni, podporovat vzájemnou komunikaci, měl by trvat na tom, aby „si povídali“. Protože bez schopnosti povídat si není možné budovat vztahy a bez vztahů nelze budovat fungující společnost. Člověk je tvor „tlupový“, tzn. že potřebuje kolem sebe další lidi, rodinu, kamarády, kolegy, přátele…, bez nich je život chudý a nezajímavý. Jestliže je u některých lidí potlačena schopnost obyčejného lidského mluvení a naslouchání, jsou velmi zranitelní a snadno manipulovatelní. Stačí se podívat do historie – proč byla za feudalismu maximální snaha zabránit lidem ve 47 Ostatní Vzdělávání vzdělávání? Je to jednoduché: negramotný člověk je daleko jednodušeji ovladatelný než člověk vzdělaný – no, a to je podobné s některými lidmi dnes: jestliže tito lidé neumějí mluvit, naslouchat, velmi snadno „naletí“ jiným lidem, kteří schopnost mluvit ovládají mistrně a spolu se schopností manipulace je dokážou zcela ovládat a využívat ve svůj prospěch. George Orwell to vyjádřil výstižně: „Cílem moci je moc“, stejně jako Ladislav Mňačko, který konstatoval, že „moc chutná“. Proto právě studium v oblasti verbální komunikace a týmové spolupráce je velmi potřebné. Místo toho, aby byly děti ve škole nuceny k memorování, mnohdy nesmyslných a nic neříkajících pouček, měly by být vzdělávány v umění komunikace a naslouchání. Tyto vlastnosti rozhodnou v budoucnu o jejich úspěchu či neúspěchu. Umění rozeznat, co je při komunikaci správné a co ne, co je vhodné a co ne, co je v souladu s etikou i etiketou a co ne. Je to velmi důležité, aby se nedostala nastupující generace do situace, že bude „Velký Bratr“ vše sledovat a říkat, co lze dělat a co ne, jak to popsal Orwell ve svém geniálním díle 1984. Absence schopnosti povídat si se samozřejmě přenáší i do pracovního života – není-li manažer vybaven tímto darem, jeho tým nemůže pracovat tak, jak by měl – pružně, efektivně a v atmosféře pohody a motivace. Manažer, který si pouze „hraje“ na manažera, je velmi snadno prohlédnutelný: neumí jednat s lidmi, jeho způsob vedení je postaven na moci a nařizování, což nikdy nemůže vést k excelentním výsledkům týmu. No, a právě u takového manažera jsou jasně čitelné „hříchy z dětství“, kdy neměl, jako dítě, možnost ani potřebu si povídat. Takový člověk může být odborník, může být vybaven jazykově, absolvuje řadu vzdělávání na různá témata, ale, jak se říká, „kde nic není, ani čert nebere“ – je-li zanedbáván rozvoj schopnosti povídat si v raném věku, velmi těžko se tomu v dospělosti učí. Takový manažer pak není schopen ani „si povídat“, ani naslouchat, zná jen svou pravdu a svůj názor. John C. Maxwell pronesl úžasnou myšlenku, že pouze „vynikající manažer je věčným studentem a rozdělí se o vše, co se naučil“. Vzdělávání a vlastní profese nebo kariéra V současné turbulentní době ovšem vzdělání získané školní docházkou již nestačí, je nutno držet tempo s rozvojem ve vědě, technice a v dalších oblastech lidské činnosti. Proto se učíme celý život. Je velmi dobré, že se v současném systému vzdělávání dospělých nesoustředíme pouze na úzkou profesní odbornost, ale rovněž na rozvoj tzv. měkkých dovedností. Umění jednat s lidmi, umění naslouchat, umění řešit konflikty a krizové situace, být spravedlivý, uplatnit kreativní myšlení atd. se nenazývá uměním jen tak, pro nic za nic. Je to opravdu umění – jeho neznalost můžeme vidět denně kolem sebe, a je 48 smutné, že právě lidé, kteří by se v něm měli vzdělávat, pokládají toto za „naprostý nesmysl“ a ztrátu času. Zde sklízíme úrodu, která byla zaseta ve výše popsaných typech škol, zde je patrné, že tento člověk jako dítě či student ve škole pouze MUSEL a NESMĚL. Naopak osvícených a moudrých manažerů, kteří pokládají toto „všeobecné“ vzdělávání svých pracovníků za prioritní pro firemní rozvoj, je ale stále více. Právě proto jsou jejich firmy často známé, úspěšné a uznávané. V každé firmě, a především tam, kde dochází k neustálému kontaktu s lidmi, je nejdůležitější výběr pracovníků první linie, kteří vytvářejí první dojem té které firmy na klienta. Je-li dojem negativní, kde se stala chyba? Špatný výběr pracovníka nebo nedoceněná potřeba jeho vzdělání v umění komunikace a jednání s lidmi… – Jsme opět u manažera. Proč tuto chybu udělal? Je vůbec tou správnou osobou na svém místě? Nezanedbal něco ve svém vzdělávání a zvládnutí umění jednání s lidmi? Závěr Když uděláme chybu při výrobě čehokoliv, dá se to opravit, předělat nebo vyměnit. Uděláme-li chybu v ekonomice, je to velmi nepříjemné, ovšem i toto se dá časem napravit. Uděláme-li ale chybu ve vztazích s lidmi a k lidem, může se stát, že je tato chyba první a poslední a již se napravit nedá. Ztrácíme klienta, ztrácíme pracovníka, ztrácíme přítele… Moudrý manažer, který se chce této chybě vyhnout, investuje do vzdělávání svých lidí i v oblasti měkkých dovedností, protože ví, že investuje do budoucnosti své firmy. Autorky: Ing. Šárka Janků, Ph.D., pracuje jako pedagožka na Vysoké škole podnikání. Ve výuce využívá zkušenosti z více než dvacetileté praxe v nejrůznějších manažerských funkcích ve společnosti ArcelorMittal, a. s. Prof. Ing. Růžena Petříková, CSc, je místopředsedkyní Rady kvality ČR a předsedkyní její odborné sekce Kvalita ve vzdělávání. V současnosti pracuje jako řádná profesorka na Vysoké škole podnikání a na VŠB-TU Ostrava. Do r. 2013 byla ředitelkou DTO CZ, s. r. o., nyní tam působí jako expertka pro vnější vztahy a komunikaci. (V roce 1998 se stala první držitelkou „Ceny Anežky Žaludové“, pozn. red.) Kontakty: [email protected]; [email protected] Management projektu Řízení projektů a programů vedené předmětem plnění – III. Zdenko Staníček Nejprve obdobně jako v minulých dílech uveďme, že seriál, jehož třetí díl máte před sebou, oslovuje nejenom ty, kteří řídí projekty a vědí, že řídí projekty, ale i všechny ty, kteří se snaží spolu s nějakou skupinou lidí pohnout jakýmkoliv problémem a na konci této snahy dosáhnout úspěchu. Představuje jiný přístup k řešení problémů vyžadujících postupy založené na projektovém řízení, než jaký je v běžné (české) praxi obvyklý. Cílem třetího dílu je ukázat, jak správně popsat scope, vysvětlit zásadní techniku pro popis scope – tzv. „rozkladovou proceduru“ a její postupnou aplikaci na výsledky předchozích použití (tzv. rekurzi), a konečně ukázat význam slovníku projektu, a zejména jeho části týkající se výsledku postupné aplikace rozkladové procedury – tzv. SBS = scope breakdown struktury. Seriál je určen nejen manažerům projektů či programů, ale i těm manažerům, kteří pomocí projektů nebo programů (řízených někým jiným) potřebují naplnit své manažerské cíle a chtějí při tom rozumět tomu, co se kolem nich děje. Ostatní Česky tomu můžeme říkat třeba „hierarchický rozklad předmětu plnění“ nebo „stromová struktura obsahu a rozsahu“ nebo také „strom dodávek a subdodávek“. Já osobně dávám přednost anglickému názvu “scope breakdown structure“, poněvadž je nejvýstižnější a poněvadž je potřeba dorozumět se a pochopit se navzájem nejenom v našem malém českém záhumenku. V následujících odstavcích vysvětlím, jak scope breakdown structure správně vytvořit. Rozkladová procedura Pro vytvoření Scope Breakdown Structure = SBS použijeme rozkladovou proceduru (obr. 2). Popišme si ji ve formě vstup, výstup, transformace. Vstup je to, na co proceduru aplikuji: to je cíl neboli stav (objective). Vezmu cíl projektu nebo podprojektu (čili části projektu) nebo jakýkoliv dílčí cíl. Výstup je to, co mi procedura vytvoří či vrátí. A to je seznam dodávek (deliverables). Dostanu tedy seznam dodávek, které je potřeba dodat proto, abychom dosáhli na vstupu zadaného cíle. Transformace je provedení rozkladové procedury. Rozkladovou procedurou (vždy ji provádí člověk za pomocí svých znalostí, dovedností a zkušeností) rozložím daný cíl na dvě nebo více dodávek. Obrázek 2 Rozkladová procedura První a druhý díl seriálu byly uveřejněny v PK 2014/3, str. 48–50 a v PK 2014/4, str. 47–50. Cíl Jak správně scope popsat Ve druhém dílu tohoto seriálu jsme došli k tomu, že vizualizací scope jakéhokoliv projektu je stromová struktura. Tedy něco, co vypadá jako na tomto obrázku. Obrázek 1 Dodávka Dodávka Dodávka Scope breakdown structure Cíl Pravidlo 100 % (obr. 3): Rozklad je správný jedině tehdy, když skutečným dodáním všech dodávek uvedených na výstupu rozkladové procedury je možno dosáhnout cíle, který byl na tyto dodávky rozkládán, tj. toho uvedeného na vstupu rozkladové procedury. Obrázek 3 Pravidlo 100 % Cíl Dodávka Dodávka Dodávka 49 Ostatní Management projektu Povšimněte si směru šipky na tomto obrázku ve srovnání se šipkami v obrázku předchozím. Výraz "je možno dosáhnout cíl" je použit záměrně. Rozumějme mu takto: Obrázek 4 Svět zákazníka a svět dodavatele • V rámci realizace projektu již není třeba dodávat nic dalšího, tj. tým řešitelů „má splněno“. • Ve vnějším okolí projektu se může vyskytnout okolnost, která způsobí, že přesto není dosaženo cíle. svět Zákazníka Rozkladová procedura proměňuje zadaný celek na části a/nebo dodávky, které tento celek tvoří či jejichž dodáním je celek naplněn. Cíl Dodávka Celek i části/dodávky mohou být hmotné i nehmotné, a to v různých kombinacích. A nyní se dostáváme ke zcela zásadní záležitosti, která podle mého odhadu (na základě více než 30letých zkušeností) je v 80 % všech trablů a neúspěchů na projektech příčinou těchto neúspěchů či potíží. Tou záležitostí je důsledné správné vyjadřování toho, co vyjádřit chceme. My, lidé, umíme daleko lépe věci dělat, než toto dělání správně popsat. Ale copak může parta lidí něco pořádného udělat, když jejich domluva na tom, co udělat, je nejasná a může být interpretována různě? Nemůže. Tento fakt je však obecně lidmi ignorován, a snahy po jasné a jednoznačné domluvě jsou často označovány jako „slovíčkaření“. Upřímně řečeno: tento výraz u svých klientů nenávidím. Tedy, vzhůru do „lekce správného vyjadřování“ toho, co je scope nějakého projektu. Cíl na vstupu je vždy formulován z pohledu „zákazníka tohoto cíle“ Je to specifikace stavu. Z formulace této specifikace je evidentní, jak bude tento stav užit tím, kdo bude s cílem jakýmkoliv způsobem dále pracovat. V terminologii Service Science (viz obor SSME na světových universitách i mj. na Fakultě informatiky Masarykovy university – dejte si do vyhledavače heslo SSME; nebo zadejte přímo např. www.servicemanagement.cz – pozn. red.) má tedy formu, kterou lze použít při vyjadřování VP = Value Proposition pro ZÁKAZNÍKA tohoto cíle. Každá dodávka je vždy formulována z pohledu dodavatele této dodávky. Je to opět specifikace stavu. Z formulace tohoto stavu je evidentní, co znamená, že stav byl dosažen pro toho, kdo je DODAVATELEM tohoto stavu. Názorně jsou tato formulační pravidla ukázána na obr. 4. 50 co dostanu pro svoji potřebu a své užití (stav, ze kterého je patrno, jak zformulovat jeho „value proposition“) co musím dodat pro pro něčí potřebu a něčí užití (stav, ze kterého je patrno, jak se k němu dostanu) svět Dodavatele Když zakresluji do SBS box, který mi reprezentuje cíl, mám vyplněnu jenom horní polovinu boxu. Když zakresluji do SBS box, který reprezentuje dodávku pro nějaký cíl, mám vyplněnu jenom dolní polovinu boxu. Na obr. 5 máme příklad, jak to správně vypadá. Obrázek 5 Rozklad cíle na dodávky Článek hotov ke korektuře Článek napsán Článek zkontrolován Při aplikaci rozkladové procedury striktně doporučuji doplnit tzv. SBS Dictionary = Výkladový slovník termínů uvedených v názvech uzlů SBS. Název uzlu stromu SBS totiž nemusí být dostatečný pro plné porozumění a následné pochopení, o co se jedná. Výkladový slovník obsahující definice a užití jednotlivých uzlů SBS je proto nutný. Definice je vždy z pohledu dodavatele toho, co je popsáno v uzlu, užití je z pohledu zákazníka toho, co je v uzlu popsáno. Je-li název uzlu dostatečně jasný a jednoznačný z pohledu dodavatele, může definice chybět, avšak užití nevynechávejme nikdy. Teprve při formulaci užití si totiž jasně uvědomíme, jaký užitek naše dodávka přináší těm, kteří s ní budou dál něco dělat. Jak to může vypadat, je na obr. 6. Management projektu Obrázek 6 SBS Slovník (Dictionary) Název Definice Článek hotov ke korektuře Článek napsán Užití Článek je možno bez jakékoliv další úpravy odeslat ke korektuře Po obsahové stránce Článek je možno již nemám jako autor formálně co k článku dodat zkontrolovat Článek Článek je zkontrolován zkontrolován na pravopis a na dodržení formálních pravidel publikace Článek je připraven k odeslání od autora k dalšímu zpracování Vraťme se ale zpět k rozkladové proceduře. Rozkladové procedury jsou: • produktově orientovaná • fázově orientovaná • servisně orientovaná Produktově orientovaná rozkladová procedura znamená: Cíl je rozkládán na dodávky, které jsou částmi, jejichž kompozicí cílový stav vzniká. Aplikuje se často na cíl, který má charakter produktu, tj. něčeho identifikovatelného jako věc, byť někdy nehmotná, hlavně pokud víme, z jakých pod-produktů se tento produkt skládá. Fázově orientovaná rozkladová procedura znamená: Cíl je rozkládán na dodávky, které jsou stavy, jichž musí být dosaženo, aby mohlo být dosaženo onoho cíle. Aplikuje se na cíl, který může, ale nemusí, mít charakter produktu, avšak neznáme součásti cílového stavu, ale známe „postupné dodávky“ = fáze, což jsou opět stavy, přes které lze do cílového stavu dospět. V ilustrativním příkladu na předchozích dvou obrázcích je zřejmá aplikace fázově orientované rozkladové procedury. Ostatní Servisně orientovaná rozkladová procedura znamená: Cíl je rozkládán na dodávky, které jsou služby, jejichž kompozicí cílový stav vzniká. Aplikuje se často na cíl, který má charakter služby, tedy operace nad částí reality nebo transformace části reality (tzv. targetu služby) poskytovatelem služby ve prospěch zákazníka služby. Tato služba je při tom rozložitelná na dílčí služby a obvykle tyto dílčí služby poskytují různí poskytovatelé. Právě rozpoznání poskytovatelů dílčích služeb nás vede ke správnému rozkladu. Příkladem může být vlastní řízení projektu: řízení projektu je totiž služba, kterou poskytuje manažer projektu spolu s těmi členy projektového týmu, kterým je svěřena nějaká pravomoc a zodpovědnost vzhledem k dění na projektu. To, aby projekt byl „uřízen“, je zodpovědnost a zároveň cíl manažera projektu. On však tento cíl může rozložit na několik dílčích služeb (dodávek), které rozdělí mezi seniorní členy svého týmu. Například, budu-li řídit vývoj nového informačního systému, rozdělím službu řízení takového projektu mezi tři specialisty, a tedy na tři dílčí služby: 1. řízení realizace databáze, 2. řízení realizace jednotlivých funkčních aplikací nad touto databází a 3. řízení integrace a integračních testů. Opět POZOR! U této procedury hrozí, že při nepromyšleném použití podpoří tzv. „silo-like“ efekt v organizaci. Lidé se začnou domnívat, že „když u mne dobrý, tak o víc se nemusím starat“. To je ovšem na projektu zcela špatný přístup... Po popisu tří typů rozkladové procedury a mj. varování před dvěma častými chybami je snad právě vhodné tento díl příspěvku přerušit (s ohledem na prostor v čísle PK) oním známým POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ – bude to mimo jiné o rekurzi a druzích SBS... Autor: RNDr. Zdenko Staníček, Ph.D., pracuje jako senior konzultant ve společnosti SHINE Consulting, s. r. o. Více viz PK 2014/4, str. 50. Kontakt: [email protected] POZOR! U této procedury hrozí chybné použití! Snadno totiž místo na dodávky začneme rozkládat na činnosti, kterými tyto dodávky vznikají. Rozdíl je podobný, jako když na místo specifikace několika klíčových milníků začneme popisovat itinerář cesty… 51 Ostatní Recenze knihy B. P. Moran, M. Lennington Rok za 12 týdnů: zvládněte za 12 týdnů více než jiní za 12 měsíců 1. vydání Management Press Praha 2014. 220 stran ISBN 978-80-7261-271-0 (aneb: Čtyři roky v jednom – jak se naučit lépe, rychleji a kvalitněji realizovat své plány) Dnes se spolu můžeme podívat na další knihu. Když jsem si ji v loňském roce objednal v originále, ani mě nenapadlo, že vyjde tak rychle v českém překladu, a k tomu v nakladatelství Management Press. I když… Kdo zná knihy Stevena Coveyho v sérii právě z Management Pressu [1–3], tak možná překvapen nebude. Marketingový titul knihy je lákavý, takový klasický „americký“. Zrovna v době psaní této recenze jsem si prohlížel na webu další knihu s podobným „slibem“ o metodě Scrum – Scrum: Umění zvládnout dvakrát tolik práce za polovinu času [4]. Je tedy možné, že skeptici mezi námi takovou knihu přehlédnou s lehkým úsměvem na rtu a myšlenkou, že jde o plané sliby. A právě „o tom to je“: Problémem není získat informace a znalosti, problémem nebývá, že bychom nevěděli „jak na to“ a co je „správné“. Ti, kdo mají nadváhu, většinou vědí, že by se měli lépe stravovat či více cvičit. A často vědí i jak. Problém spočívá v tom, že mnohdy neděláme to, co bychom dělat měli. Následující odstavec z knihy (s. 9) mohou někteří chápat jako moralizování, jiní jako hlubokou pravdu a příležitost se trochu začervenat. Samozřejmě to všichni víme, není to žádné překvapení: „Bezpochyby jste slyšeli rčení, že znalosti jsou moc. Já osobně s ním nesouhlasím. Znalosti představují moc pouze tehdy, pokud v souladu s nimi jednáte a využíváte je. Lidi stráví neuvěřitelné množství času získáváním znalostí, ale k čemu: znalosti samy o sobě nejsou nikomu nikterak prospěšné, pokud je nevyužívá. Vynikající myšlenky jsou bezcenné, pokud se nerealizují. Můžete být chytří a mít přístup k mnoha informacím a vynikajícím nápadům. Můžete mít dobré kontakty, usilovně pracovat a mít nadání – ale v poslední instanci jde o to, zda je dokážete využít a něco uskutečnit, zda dokážete to či ono realizovat. Tím, co na trhu nejvíce odlišuje jedny od druhých, je schopnost nejenom o věcech hovořit, ale skutečně je dělat.“ Autoři knihy, Brian P. Moran a Michael Lennington, tuto podstatu převádějí na plné využití našeho potenciálu. Neděláme-li to, co bychom dělat měli (přestože máme znalost, že bychom to či ono dělat měli), 52 nevyužíváme naplno svůj potenciál. Vědomě či nevědomě omezujeme sami sebe. Mohou za to naše získané špatné návyky. Jsme líní, pohodlní, odkládáme („prokrastinujeme“), v prioritách klademe výše to, co je snadnější, apod. Ostatně zmíněné knihy Stevena Coveyho jsou na trhu dost dlouho, abychom měli znalosti a „návody“, jak na to jít tím správným způsobem. Osobně v mnohém u různých autorů nacházím inspiraci Coveym, ačkoliv v přehledu použité literatury jej oni nezmiňují. Možná proto, že jde mnohdy o „obecné pravdy“ typu, že se věci vytvářejí dvakrát (nejprve v mysli, poté fyzicky), jak je důležité mít osobní vizi, že podstatnou roli hraje týdenní plán atd. atp. Metodika, kterou autoři „Roku za 12 týdnů“ předkládají, je založena na skutečnosti, že jsme často efektivní, akční a plní elánu, když nás „tlačí čas“ a „honíme termíny“. V mnoha případech to bývá ke konci roku. Podle autorů jsou roční cíle a plány bariérou lepšího výkonu. Když jsem spolupracoval s dánskou společností TMI, kterou založil evropský guru kvality Claus Möller1, používali zde analogii tzv. „sloního úkolu“. Slon sám o sobě je velký, ale je-li v dostatečné vzdálenosti (ekviv. např. časové perspektivě jednoho roku), vypadá malý. Chceme-li takového slona sníst, s odstupem to vypadá snadné, jako jednohubka… Takto se tváří mnoho našich předsevzetí a plánů na začátku roku. – A na jeho konci? Stojíme před slonem a jsme zaskočeni jeho velikostí a tím, jak málo jsme z něj dosud odkrojili. Přirozeným řešením zpravidla bývá zvýšit úsilí právě s blížícím se termínem. Konec roku vzbuzuje pocit naléhavosti. Podle autorů (s. 21) „…blízkost nového roku s sebou nese vzruch a oživení. Bez ohledu na to, jak se vám dařilo v roce, jehož konec se nezadržitelně blíží, doufáte, že příští rok bude lepší… Nový rok přináší naději a příslib naplněných očekávání, mnoha dobrých věcí a lepšího života.“ A proto je zde ústřední návrh knihy: vytvořit si „rok“, který má 12 týdnů. Pozor, není to totéž, co čtvrtletní plán! Je to představa každých 12 týdnů „začít znovu“. Zvolit vhodné cíle (na 12 týdnů jich nebude tolik a nebudou možná tak nerealistické jako na 12 měsíců), pracovat s týdenními bloky a denními plány a akcemi typu „tady a teď“. Tím, co děláme v každém okamžiku, určujeme ráz naší budoucnosti. Je to ono otřepané „co kdo zaseje, to také sklidí“. Zde je podle mě „hrana“ užitku a přínosu této knihy: komu jde o další znalosti, pouhou inspiraci či doplnění další „techniky“ do portfolia jeho přehledu, 1 V roce 1991 byl jmenován britským Ministerstvem obchodu a průmyslu „guru kvality“ – jako jediný Evropan po boku Jurana, Deminga, Ishikawy, Shinga a dalších. Později za Evropu „přibyli“ i Tom Peters a Philip Crosby. Recenze knihy tomu kniha nic nepřinese; kdo však chce experimentovat, „jít do akce“, chce změnu a „konečně začít“, pro toho je kniha dobrým návodem. Nejde v ní totiž jen o výše popsanou filozofii a vyvolání pocitu naléhavosti zkrácením časového horizontu plánování. Kniha poskytuje model, který je svým způsobem blízký Modelu excelence EFQM. (O něm viz např. http://efqm.org nebo publikace z nabídky ČSJ na www.csq.cz/nabidka-publikaci/model-excelence-efqm). Postup od vize, zde osobní vize, až po měření výsledků ve formě „scorecardu“ (viz [5] a navazující lit.) je zde poměrně konkrétně popsán. První část knihy popisuje obecnější principy a příčiny dobré či horší výkonnosti, druhá část ukazuje konkrétní návod a příklady, jak s 12týdenním rokem pracovat. Nechybí vize, plány, přezkoumání, sledování skóre. Jak jsem již zmínil, přestože se může zdát, že čtenář spoustu věcí zná, někde je četl, slyšel o nich na kurzech a umí je pojmenovat slovy „time managementu“, kombinace těchto myšlenek a výsledný „návod“ je docela originální a pro autory (zejména Briana Morana) představuje zřejmě slušný zdroj obživy. Jako téměř každá „svépomocná“ kniha, i tato je poplatná době informačního marketingu. Můžete si stáhnout v angličtině několik pracovních sešitů. Vše na www.12weekyear.com/community. Není to zdarma – „platidlem“ je platná e-mailová adresa. Vše velmi seriózně, s možností zrušit „předplatné“. Je fajn to vyzkoušet. Asi ovšem zjistíte, že je lepší si také k tomu koupit i knihu. Chcete-li ale ještě zde alespoň ocitovat bodový návod, tady je: 1. Vyhraďte si čas 2. Vyjasněte svou osobní vizi 3. Stanovte své cíle na 12 týdnů 4. Vytvořte 12týdenní plán 5. Určete sami se sebou závazky na 12 týdnů (zavázat se sobě samému není žádná legrace...) 6. Vytvořte týdenní plán 7. Určete klíčová měřítka Pak už nezbývá, než podle uvedeného jednat. Svým způsobem jste v situaci, jako byste na začátku října začali pracovat na cílech, které máte splnit do konce roku. To je ona analogie k vytvoření pocitu naléhavosti. Kniha vám ukáže i jak tento přístup uplatnit týmově. A v závěru se také dozvíte, jak zvládnout svých prvních 12 týdnů. Jaká úskalí číhají na cestě a čeho se vyvarovat. Ostatní A protože jsme na stránkách časopisu ČSJ, je třeba ještě poděkovat panu Demingovi. Ano, rok za 12 týdnů s sebou nese ukázkový příklad cyklu PDCA. PLAN velmi často známe. Kniha je opět připomíná, ovšem v jiném formátu. DO nám dělá problémy, protože záleží, v jakém termínu je CHECK. Autoři doporučují 12 týdnů, tedy potenciál, kdy během roku můžete třeba zvládnout až 4× více. V ročním plánování, když jsme ve skluzu, tak se naše DO přesouvá v mnohdy stresové ACT – reagujeme (tedy nejsme proaktivní), korigujeme, hledáme zkratky apod. Místo kvalitního „DO“ hasíme požáry rychlým „ACT“. Uvedená kniha se podle mého osobního názoru snaží ono „DO“ (DĚLAT, realizovat, jednat tady a teď) postavit na jeho původní místo. Když to několikrát s dvanáctitýdenním rokem zkusíte, zjistíte, že to jde a korekce pro „ACT“ jsou menší a menší. A na závěr ještě trochu matematiky. 4 × 12 týdnů je celkem 48 týdnů. Do 52 týdnů v roce tedy čtyři týdny chybí. Nemělo by spíše jít o rok na 13 týdnů? Co ten týden, který chybí? – To se dozvíte v kapitole 21! Tak, a co uděláte právě teď Vy? Napište si svůj další krok zde: A pak jej hned udělejte! Přeji Vám hodně zdaru. Libor Friedel Literatura: [1] Covey S. R. 7 návyků skutečně efektivních lidí. Zásady osobního rozvoje, které změní váš život. Management Press, Praha. [2] Covey S. R. To nejdůležitější na první místo. Management Press, Praha. [3] Covey S. R. Vedení založené na principech. Management Press, Praha. [4] Sutherland J. Scrum: The Art of Doing Twice the Work in Half the Time. Crown Business, 2014. 256 s. ISBN 978-03-8534-645-0. http://www.amazon.com/ Scrum-Doing-Twice-Work-Half/dp/038534645X [5] Kaplan R. S., Norton D. P. Balanced Scorecard: Strategický systém měření výkonnosti podniku. Management Press, Praha. (Neuvedené roky vydání, počty stran a ISBN různé v závislosti na aktualizacích a dotiscích.) Autor: Ing. Libor Friedel, MBA, působí jako samostatný lektor a konzultant. Více v PK 2014/4, str. 52. Kontakt: [email protected] 53 Ostatní Kvalitně česky Černá magie složených přídavných jmen Věra Vlková Složená přídavná jména se v současném jazyce těší stále rostoucí oblibě. Mimo jiné patrně proto, že jejich tvoření je zdánlivě pohodlné a snadné: „pouhé“ spojování několika (většinou dvou) slovních základů dohromady. Zrada se však skrývá v jejich pravopisné podobě – v nejistotě, zda je psát jako dvě samostatná slova (např. tepelně izolační), nebo jako slovo jediné (tepelněizolační), anebo jako jedno slovo, ale se spojovníkem (tepelně-izolační). Umocněná zrada pak spočívá v tom, že každá z těchto pravopisných možností současně znamená jiné řešení významové. Význam jako rozhodující kritérium Pravopis složených přídavných jmen je založen na významovém vztahu mezi jednotlivými složkami. V širší perspektivě pak na přesném významu, v němž se dané pojmenování používá, popř. na přesném významu terminologického sousloví, jehož je součástí. Na prvním místě tedy nikdy nemůže stát otázka, jak se to či ono pojmenování píše, a už vůbec ne napodobování náhodně vybraného vzoru; o argumentaci typu „takhle se mi to líbí“ versus „to přece vypadá příšerně“ už ani nemluvě. U pojmenování uvedeného typu je třeba orientovat se v prvé řadě na vzájemnou souvislost mezi jeho stránkou významovou a pravopisnou. V tomto ohledu se v současném českém jazyce uplatňují v nejobecnější rovině následující pravidla: 1. Se spojovníkem, tj. jako jedno slovo, bez mezer, se píší ta složená přídavná jména, kde mezi jejich složkami je vztah souřadicí. Spojovník tu v podstatě plní funkci spojky a. Může jít jednak o vztah slučovací: hygienicko-epidemiologický (tj. hygienický + epidemiologický), obsahově-významový (obsahový + významový), zemědělsko-potravinářský (zemědělský + potravinářský), jednak o vztah vzájemnosti: dodavatelsko-odběratelský (vyjadřuje vztah mezi dodavatelem a odběratelem), česko-anglický (vyjadřuje vztah mezi češtinou a angličtinou, mezi českým a anglickým). Je ovšem třeba mít na vědomí, že přesný významový vztah mezi složkami přídavného jména lze určit teprve ve spojení s podstatným jménem, které rozvíjí, anebo na základě širšího kontextu. Se spojovníkem se píší slovní (terminologická) spojení jako analogově-číslicový převodník, výrobnětechnický program, analyticko-syntetický postup, labsko-oderská plavba, restaurátorsko-konzervační dílny, inženýrsko-investorské zařízení, technicko-ekonomická úroveň, alkalicko-křemičitá reakce, prusko-rakouská válka. 54 Vedle primárního kritéria významového se tu ovšem do konečného pravopisného řešení promítá ještě také zřetel k zakončení první složky pojmenování. Spojovník se píše pouze tehdy, je-li první část (složka) složeného přídavného jména zakončená na -sko/-cko a -ně, -ově (viz příklady uvedené výše). V ostatních případech se tato přídavná jména píší dohromady jako jedno slovo – např. palivoenergetický, struskovápenný, lihobenzinový, hluchoněmý, sladkokyselý, černobílý. 2. Bez spojovníku, jako jedno slovo, se píší ta složená přídavná jména, jejichž členy jsou ve vztahu určovacím (kdy jedna složka určuje druhou). To znamená přídavná jména, která vznikla na základě ustáleného spojení přídavného jména se jménem podstatným – např. hospodářskoorganizační (týkající se hospodářské organizace), zahraničněpolitický (vztahující se k sousloví zahraniční politika), literárněhistorický (týkající se literární historie // historie literatury). Jako jedno slovo se tedy píší složená přídavná jména ve spojeních jako tepelněizolační materiál (k tepelná izolace), chemickotechnologické zpracování (k chemická technologie), nízkofrekvenční zesilovač (k nízká frekvence), trestněprávní odpovědnost (k trestní právo), občanskoprávní spor (k občanské právo) vědeckopopularizační činnost (k popularizace vědy), vysokoškolský zákon (k vysoká škola). 3. Od složených přídavných jmen je třeba odlišovat spojení příslovce s přídavným jménem, tj. případy, kdy dochází k postupnému rozvíjení (zpřesňování významu) podstatného jména. Takováto spojení se píší odděleně – jako dvě slova: strojně poháněné zařízení, světelně řízená křižovatka, průmyslově chráněný vzor, tepelně zpracovaná ocel, strojně obráběný materiál, požárně nebezpečný prostor, pozdně gotický styl. Tak jednoduché to ale stále ještě není Již na tomto místě je zřejmé, že uvedený přehled nenabízí právě jednoduché a mechanicky aplikovatelné pravopisné řešení. Přitom však stále ještě nejsme u konce a situaci zdaleka nelze podceňovat. Klíčový problém totiž tkví v tom, že u mnoha složených přídavných jmen může mezi první a druhou složkou existovat jak vztah určovací, tak také vztah souřadnosti nebo vztah vzájemnosti. Důsledkem toho je pak také možnost jejich dvojí grafické (pravopisné) podoby. Jinými slovy: rozdílné grafické podoby v takovýchto případech slouží k signalizaci rozdílů významových. Nejde tedy o pravopisné varianty, u nichž existuje možnost volby, ale o specifické významové řešení. Užitím pravopisné podoby fyzikálně-chemický proces naznačujeme, že se jedná o proces, jehož podstata je Kvalitně česky fyzikální a současně i chemická, zatímco užitím podoby fyzikálněchemický proces signalizujeme, že jde o proces spadající do oblasti fyzikální chemie. Pro podobu kulturněpolitický by mělo být východiskem spojení kulturní politika, naproti tomu podoba kulturně-politický by měla vyjadřovat, že jde o politiku a kulturu v jejich vzájemném vztahu. Podobně dále např. podoba politickoekonomický poukazuje na vztah k politické ekonomii, zatímco politicko-ekonomický naznačuje, že jde o vztah k politice a ekonomii současně, o vzájemný vztah obou těchto složek; vojenskohistorický signalizuje vztah k historii vojenství, zatímco podoba vojenskohistorický vychází ze slučovacího vztahu „vojenský + historický“. U pojmenování uvedeného typu proto nikdy nelze pouze mechanicky aplikovat pravopisný model, s nímž jsme se již v jiném případě a mnohdy také v jiných významových souvislostech setkali. Nemůžeme se tu plně spoléhat ani na náš počítač a na korektor pravopisu v něm obsažený. Subtilní vztahy obsahu a formy, významu a pravopisné podoby a jejich nuancí za nás zatím stále žádný počítač vyřešit nedokáže. Navíc právě v případě složených přídavných jmen základní korektor většinou neakceptuje více možností, ale sveřepě trvá pouze na jediné podobě, která je v něm uložena (pokud vůbec), bez ohledu na to, co přesně by měla označovat. V otázce pravopisu tohoto typu přídavných jmen proto většinou příliš spolehlivým rádcem nebývá. Musí to tak vůbec být? Samostatnou kapitolu představuje tvoření nových složených pojmenování, které mnohdy bývá značně individuální záležitostí. A navíc také záležitostí módní a velmi nakažlivou, šířící se jako lavina a uplatňovanou nezřídka i tam, kde takovéto řešení ani zdaleka není zapotřebí. V mnoha případech, zejména u přídavných jmen ve vztahu slučovacím, bychom si totiž mnohem lépe vystačili s jejich spojováním pomocí spojky a – viz třeba nákupně-relaxační (centrum): proč ne raději nákupní a relaxační? Podstatně by to zjednodušilo život jak autorovi, tak adresátům jazykového projevu. Autor by se netrápil řešením pravopisné podoby a pro adresáty by bylo sdělení zcela jasné a srozumitelné. Navíc mnohdy ani sám pisatel netuší, co chce vlastně vyjádřit nebo nač přesně dané pojmenování potřebuje, ale přichází s otázkou „jak to napsat“. Trvá třeba na důstojně znějícím, avšak pravopisně nejasném označení stavebně-inženýrská plocha // stavebněinženýrská plocha // stavebně inženýrská plocha. Nabízí se sice teoretické vysvětlení, že podoba stavebně-inženýrský signalizuje, že jde o významový vztah stavební + inženýrský, zatímco stavebněinženýrský se vztahuje k pojmenování stavební inženýrství a stavebně inženýrský by znamenalo, že Ostatní jde o postupné rozvíjení, že existuje jakási inženýrská plocha, která se ještě dále významově specifikuje. Přesto by však čtenáři jistě dali mnohem raději přednost popisnému vyjádření – např. typu „plocha (určená) pro...“, aby měli skutečně jasno. Obdobně se také současná publicistika snaží zaujmout třeba spojením sociálněkulturní otázka. To by ovšem znamenalo, že jde o otázku týkající se sociální kultury. Ale právě tady už to začíná povážlivě skřípat: kultura jakožto jev společenský už přívlastek sociální, popř. společenský vskutku nepotřebuje, je pro ni naopak nadbytečný. Sociálněkulturní otázka tak představuje jen rádoby atraktivní formu, pod kterou se neskrývá žádný obsah, anebo z jiného pohledu jde jen o nonsens. Všechny jazykové příručky v souvislosti s tím upozorňují, že tvoření složených přídavných jmen se v češtině silně zneužívá. Přinejmenším 30 % připadá na případy, které by (právě z významových důvodů) měly být řešeny zcela jiným způsobem, aby bylo jednoznačně zřejmé, o čem se vlastně mluví. Závěr V případě složených přídavných jmen je na autorovi jazykového projevu, aby dobře zvážil, co přesně chce vyjádřit, a podle toho pak také psal. (To ostatně platí zcela obecně, vždy a všude – pozn. red.) A to navíc ještě systémově a jednotně. Protože bude-li (v důsledku tápání a nejistoty) pravopisné podoby u téhož spojení střídat, bude to pro adresáta jazykového projevu znamenat jediné: zřetelný signál, že jde o pojmenování rozdílných skutečností. A odtud pak už zbývá jen nepatrný krůček k neadekvátní interpretaci sdělení, se všemi důsledky, které s tím mohou být spojeny. Významovým hlediskem je třeba se řídit i tehdy, když takovéto složené přídavné jméno sami nově tvoříme. A to nejen kvůli tomu, abychom ho současně byli schopni také správně napsat a neprodukovali ani zavádějící sdělení, ani „chybné vzory“, ale zejména proto, abychom si včas dokázali uvědomit, zda dané přídavné jméno skutečně tvoříme adekvátně danému významu a také daným potřebám. A v neposlední řadě také proto, že tím vystavujeme vizitku sami sobě. Autorka: PhDr. Věra Vlková, CSc., pracuje v ÚNMZ v Praze. Více v PK 2014/4, str. 55. Kontakt: [email protected] (Pozn. redakce: Pozor v této souvislosti mj. na VŠCHT – Vysoká škola chemicko-technologická a ČSVTS – Český svaz vědeckotechnických společností; zejm. v poslední době pak na sociálně-právní ochranu dětí.) 55 Odborný časopis vydává Česká společnost pro jakost, spolupracuje Slovenská spoločnosť pre kvalitu. Česká společnost pro jakost, z.s. Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha 1, Česká republika tel.: + 420 221 082 269, fax: + 420 221 082 229, e-mail: [email protected] www.csq.cz CENÍK INZERCE a TECHNICKÉ PODMÍNKY pro inzerenta Obal 1. a 4. strana Česká společnost pro jakost Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel.: +420 221 082 269 fax: +420 221 082 229 e-mail: [email protected] Obal 2. a 3. strana Vnitřek časopisu Vnitřek časopisu Česká společnost pro jakost je spolek sdružující široké spektrum osob a organizací. Nabízí svým členům a zákazníkům vzdělávání, semináře, konference a publikace v oblasti systémů managementu a nástrojů managementu kvality, certifikaci osob a certifikaci systémů managementu a produktů. ČSJ je členem Českého svazu vědecko-technických společností ČSVTS. Perspektivy kvality jsou mediálním partnerem Národní politiky kvality a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. 150 Kč www.csq.cz 4. Zadní strana obálky plocha pro inzerci Odborný časopis vydává Česká společnost pro jakost ve spolupráci se Slovenskou spoločnosťou pre kvalitu 1/2015 1. Titulní strana obálky 170 x 170 + spad 1/2 strany na výšku Celá strana spad nebo zrcadlo 85 x 118 + spad 85 x 235 + spad 170 x 235 + spad 150 x 210 zrcadlo (šířka x výška v mm) 1/4 strany na výšku (šířka x výška v mm) Vnitřek časopisu Vnitřek časopisu Vnitřek časopisu Vnitřek časopisu Podmínky k dodání hotových inzerátů: 170 x 235 + spad 150 x 210 zrcadlo Specifikace Titulní a zadní str. obálky časopisu – 1. a 4. str. Obal – 2. strana Obal – 3. strana 1/2 strany na šířku 1/2 strany na šířku 170 x 118 + spad 150 x 105 zrcadlo Formát 170 x 170 mm + spad viz nákres obalu 1. a 4. str. 1/1 celá strana 1/1 celá strana 1/1 celá strana Vnitřní strana časopisu 1/2 strany 1/3 strany nebo 1/4 strany Reklamní článek 1 strana Reklamní leták vkládaný dodaný objednavatelem Generální partnerství pro 1 vydání časopisu (reklama na obalu 1.+4. str. i uvnitř časopisu, reklamní článek) 1/3 strany na šířku Elektronické dodání tiskového souboru ve formátech: PDF, TIF Rozlišení: 300 DPI, Spad: 5 mm Barva: CMYK 170 x 75 + spad Barevný inzerát Počet dodaných časopisů 40 000 Kč 10 výtisků 20 000 Kč 20 000 kKč 18 500 Kč 12 600 Kč 6 500 Kč, 5 000Kč 12 800 Kč 6 500 Kč 89 000 Kč Uvedené ceny jsou bez DPH Celá strana spad nebo zrcadlo 10 výtisků 10 výtisků 5 výtisků 2 výtisky 2 výtisky 5 výtisků 2 výtisky 100 výtisků SLEVY PŘI UVEŘEJŇOVÁNÍ REKLAMY: – 2x opakování 12% – 3x opakování 18% – 4x opakování 22% www.csq.cz PŘEHLED SEMINÁŘŮ Odborné skupiny pro statistické metody při ČSJ (OSSM) v roce 2015 Upozorňujeme, že od roku 2014 jsou odborné semináře OSSM pořádány pouze pětkrát do roka a to v měsících únoru, dubnu, červnu, září a listopadu – vždy třetí čtvrtek v měsíci. 16. dubna 2015: RNDr. Jiří Michálek, CSc. (UTIA AV ČR) Vyhodnocování ukazatelů Pp a Ppk u normálně rozdělených dat Příspěvek bude věnován přístupům k vyhodnocování ukazatelů výkonnosti pro normálně rozdělená data. Jedná se o přístup založený na nalezení vhodného typu rozdělení, dále založený na vhodné transformaci Boxova-Coxova nebo Johnsonova typu na data již normálně rozdělená a na neparametrickém přístupu založeném na odhadech požadovaných percentilů nebo pomocí statistických tolerančních intervalů. Příspěvek bude doplněn příklady v softwaru Minitab 17. 18. června 2015: Prof. Ing. Darja Noskievičová, CSc. (VŠB Ostrava) Regulační diagramy CUSUM Regulační diagramy CUSUM jsou efektivním nástrojem SPC při odhalování změn parametrů procesu malé a střední velikosti. Přednáška bude zaměřena jak na standardní diagramy CUSUM pro měřitelné veličiny i pro atributy, tak na modifikace zvyšující jejich účinnost (FIR CUSUM, kombinované schéma Shewhart-CUSUM. 18. června 2015: Doc. Ing. Eva Jarošová, CSc. (ŠAVŠ Mladá Boleslav) Prof. Ing. Darja Noskievičová, CSc. (VŠB Ostrava) Přehled metod regulace procesů při různých typech chování procesu Přehled vychází z normy ČSN ISO 21747, kde se rozlišují různé typy chování procesu v čase. Pro každý model chování bude představen vhodný regulační diagram, jako např. diagram s rozšířenými mezemi, modifikovaný diagram, diagram s nesymetrickými mezemi apod. Ukázky diagramů budou doplněny odpovídající metodou výpočtu ukazatelů výkonnosti. 19. listopadu 2015: Ing. Vratislav Horálek, DrSc. Homogenní i nehomogenní procesy rození-imigrace-umírání a ukázky jejich aplikace při řešení některých technických problémů Bude podán přehled jednotlivých typů uvedených procesů, shrnuty jejich základní vlastnosti a pro každý z procesů prezentovány nutné podmínky, které proces zcela identifikují. Využití procesů v technické praxi bude ilustrováno příklady z oblasti metalurgie a sušárenství. Za OSSM zpracoval Ing. Vratislav Horálek, DrSc., předseda TNK 4 při ÚNMZ. Přihlášky a informace získáte: [email protected], telefon: 221 082 261, 606 333 634 Česká společnost pro jakost, z.s., Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha 1 Česká společnost pro jakost, z.s. Novotného lávka 200/5 110 00 Praha 1, ČR tel.: +420 221 082 269 fax: +420 221 082 229 e-mail: [email protected] Česká společnost pro jakost je spolek sdružující široké spektrum osob a organizací. Nabízí svým členům a zákazníkům vzdělávání, semináře, konference a publikace v oblasti systémů managementu a nástrojů managementu kvality, certifikaci osob a certifikaci systémů managementu a produktů. ČSJ je členem Českého svazu vědecko-technických společností ČSVTS. Perspektivy kvality jsou mediálním partnerem Národní politiky kvality a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. www.csq.cz CQI-15 Speciální proces: Hodnocení systému svařování 2. vydání 2010 (české 2014) 5 Publikace je návodem pro vedení Hodnocení systému svařování formou interního auditu organizací, která provozuje speciální proces svařování pro potřebu vlastních výrobků nebo pro své zákazníky. Návod obsahuje pokyny pro kvalifikaci hodnotitelů, způsob hodnocení provedených zjištění, dotazy pro hodnocení systému uplatněného v procesech svařování, provedení auditu výrobku zpracovaného v daném procesu a ověření, zda procesy jsou vedeny za účelem dosažení shody s požadavky zákazníka. Publikace obsahuje CD s procesními tabulkami. Počet stran: 96 Cena pro nečleny AIAG: 1 780 Kč bez DPH Cena pro členy AIAG: 1270 Kč bez DPH ISBN: 978-80-02-02544-3 Kontakt: Markéta Havlinová E-mail: [email protected] Telefon: +420 221 082 358