docTˇehotenstvı a porod z pohledu prenat´alnı terapie
download 
Stížnost Transkript
Tˇehotenstvı a porod z pohledu prenat´alnı terapie
V ÝCVIK KONZULTANTA P ŘEDPORODN Í P Ř ÍPRAVY Těhotenstvı́ a porod z pohledu prenatálnı́ terapie Z ÁV ĚRE ČN Á PR ÁCE Jarmila Šromová Opava, 2011 Obsah Motto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1 Prenatálnı́ terapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.1 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.2 Kazuistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2 Důsledky porodnı́ch traumat v životě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3 Přirozený porod – praxe, publikace, studie a výzkumy . . . . . . . . . . . . . . 13 4 Vědomé těhotenstvı́ a přirozený porod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 4.1 Před otěhotněnı́m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 4.2 Těhotenstvı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 4.3 Porod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 4.4 Po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 ii Motto Doufáme-li, že vytvořı́me svět bez násilı́, kde strach a nenávist nahradı́ úcta a las” kavost...musı́me začı́t tı́m, jak jeden s druhým zacházı́me na samém počátku života. Právě tam se nastavujı́ naše nejhlubšı́ vzorce. Z těchto kořenů vyrůstá strach a odcizenı́ – nebo láska a důvěra. “ Suzanne Armsová 1 Úvod Smyslem mé práce je nahlédnout na těhotenstvı́ a porod jako na začátek nového života, který je ukazatelem, jak se bude celý život dále odvı́jet a jaké budou všechny začátky v životě člověka. Regresnı́ prenatálnı́ terapie nabı́zı́ pochopenı́ souvislostı́ mezi tı́m, jak přicházely na svět generace našich rodičů, nás samotných i našich dětı́, a mezi stavem našı́ současné společnosti i jednotlivců, kteřı́ v průběhu života vyhledávajı́ pomoc, aby řešili své fyzické i psychické problémy. Právě v prenatálnı́ terapii se ukazuje, že přı́činy těchto problémů se mohou nacházet v obdobı́ těhotenstvı́ a u porodu. V mé práci chci ukázat, že eliminovánı́ traumat, která klienti popisujı́ při prenatálnı́ terapii, může mı́t rozhodujı́cı́ vliv na kvalitu budoucı́ho života novorozence i jeho rodičů. Mé vlastnı́ bolestné zkušenosti předevšı́m z oblasti mateřstvı́ mne přivedly ke studiu regresnı́ terapie a k osobnı́m prožitkům ze svého prenatálnı́ho vývoje a porodu. Ve své praxi jsem objevovala dalšı́ a dalšı́ přı́běhy klientů, kteřı́ přicházeli řešit svá trápenı́, a v průběhu terapiı́ popisovali menšı́ či většı́ traumata spojená s porodem z pohledu rodı́cı́ho se miminka. Stále vı́ce jsem si uvědomovala, jak nepřirozeně jsme byli zrozeni a jak hluboce nás porod ovlivňuje po celý život. To mne motivovalo k absolvovánı́ výcviku konzultanta předporodnı́ přı́pravy, který vycházı́ právě ze zkušenostı́ prenatálnı́ terapie. Mým přánı́m a radostı́ je předávat nabyté informace a zkušenosti dalšı́m ženám i mužům, kteřı́ chtějı́ svým dětem připravit přirozený a důstojný přı́chod na svět, dopřát jim bezpodmı́nečnou lásku a vytvořit podmı́nky pro jejich nerušený a zdravý vývoj. 2 Ú VOD Pokud bychom dokázali zajistit, aby každé dı́tě bylo milováno a chtěno od samého ” začátku, aby bylo ctěno a aby úcta k životu byla jedna z nejvyššı́ch lidských hodnot, a pokud bychom dokázali optimalizovat prenatálnı́ a perinatálnı́ stadia života bez narušenı́ základnı́ch potřeb, bez agrese a psychotoxických vlivů, výsledkem bude společnost bez násilı́. Tak, jak jednáme se svými dětmi,budou naše děti jednat se světem. A to zahrnuje i dı́tě ještě nenarozené. “ P. F. Freyberg 3 Kapitola 1 Prenatálnı́ terapie 1.1 Definice Prenatálnı́ terapie je druhem regresnı́ psychoterapie, která nedirektivnı́m způsobem hledá v minulosti přı́činy současných problémů klienta. U prenatálnı́ terapie je touto minulostı́ obdobı́ od početı́, přes jednotlivé měsı́ce těhotenstvı́ až po porod a prvnı́ dny života narozeného dı́těte. Klient zde nacházı́ zajı́mavé informace o sobě, svých rodičı́ch a nejbližšı́m okolı́, poznává jejich myšlenı́, emoce i modely chovánı́, které ho pak mohou nadále v životě ovlivňovat a způsobovat mu problémy hlavně ve vztazı́ch a v citovém prožı́vánı́. Během terapie klient objevuje spoustu paralel se současným životem a zı́skává jiný úhel pohledu na osoby, situace, postoje a vztahy ve svém okolı́. Prenatálnı́ obdobı́ je malým zhuštěnı́m našeho celého života, stejně jako každé události, kterou zažijeme a která má svůj začátek a konec. Zážitky klientů z obdobı́ před narozenı́m, při porodu a těsně po porodu ukazujı́, jak rodı́cı́ se človı́ček vnı́má a cı́tı́. Poskytujı́ pohled na dı́tě jako na plnohodnotnou duševnı́ bytost, která je schopná reakcı́ a komunikace již v prenatálnı́m vývoji, při početı́ a dokonce už i před početı́m. Praxe regresnı́ terapie ukazuje, že klienti, kteřı́ přicházejı́ řešit psychické problémy jako je strach, beznaděj, úzkost, nespokojenost, smutek, nenaplněnost, nejistota, bolest z nedostatku lásky, pocity samoty, oddělenı́, méněcennosti, nepochopenı́, křivdy, nesvobody – nacházejı́ přı́činy těchto stavů právě v prenatálnı́m obdobı́ a při porodu. Následujı́cı́mi úryvky ze své praxe chci ukázat, jakým způsobem se rodila současná generace, jak tito lidé svůj přı́chod na svět prožı́vali a jaké to mělo následky v jejich 4 1. P RENAT ÁLN Í TERAPIE životě. V dalšı́ části práce pak nastı́nı́m, jak těchto informacı́ prakticky využı́t ve změně přı́stupu k vyvı́jejı́cı́mu a rodı́cı́mu se dět’átku. 1.2 Kazuistika Zjištěnı́ těhotenstvı́ Klient: ...maminka kroutı́ hlavou a nemůže uvěřit, že je těhotná...nerozumı́m, proč tomu nerozumı́...nenı́ na to připravená, na jednu stranu má radost, ale nenı́ připravená. Terapeut: jaký je to pocit? Klient: odmı́tánı́. Terapeut: jak často ten model zažı́váte v přı́tomnosti – nejsem připravená, odmı́tám to? Klient: často... ??? Klient: ...máma zjistila, že je těhotná, sedı́, přemýšlı́, je naštvaná, smutná...ptám se – maminko, co se děje, chtěla bych vědět, co se děje, cı́tı́m se bezbranná, vždyt’ já nic nedělám... Terapeut: jak často se cı́tı́te v životě bezbranná? Klient: velice často, kladu si vinu na sebe, že jsem já udělala něco špatně... ??? Klient: ...mamka zjistila, že je těhotná, je taková překvapená, má strach, nečekala to, necı́tı́ se na to, je mladá...otec nenı́ moc rád...netýká se ho to, je jako ve snu...cı́tı́m se jako zátěž... 5 1. P RENAT ÁLN Í TERAPIE Terapeut: jak často se v životě cı́tı́te jako zátěž? Klient: často, hlavně v partnerstvı́... Průběh těhotenstvı́ Klient: ...matka se zaobı́rá sama sebou, ztrácı́m trpělivost, něco ve mně potřebuje pozornost, nastávajı́ problémy, vzdor, nevšı́má si mě, odejdu...matka má bolesti, dává mi pozornost a to mě zastavuje... ??? Klient: ...maminka je ráda, že je těhotná, ale zároveň má strach, že ztratı́ práci, která se jı́ lı́bı́...nevšı́má si mě, mám pocit, že nejsem pro ni to důležité...snažı́m se na sebe upozornit...snažı́m se pohybovat, aby mě cı́tila, ale ona to asi nevnı́má...pořád čekám, kdy přijde ta chvı́le, že mě pohladı́ po břı́šku a bude si se mnou povı́dat...chci, at’ se mi věnuje...ona nevnı́má pořád podstatu toho těhotenstvı́, že já to vnı́mám...připadám si, jako bych byla v nějaké krabičce blı́zko u mamky, ale ne jejı́ součástı́...tat’ku ani nevnı́mám, protože ani neznám pocit, že by si v těhotenstvı́ ke mně budoval vztah...stále čekám, že se to změnı́...jako bych rezignovala, zůstala stát na jednom bodě... Terapeut: jak vám to rezonuje v životě? Klient: nejvı́c to prožı́vám v manželstvı́, je pro mě velmi nepřı́jemný fyzický kontakt s nı́m, nesnesu jeho dotyky, chci od něj odejı́t, ale pořád mi v tom něco bránı́, žijeme jen vedle sebe... ??? Klient: ...rodiče se hádajı́...bojı́m se, když křičı́...volám o pomoc, že jsem tady taky, aby si mě všimli... 6 1. P RENAT ÁLN Í TERAPIE Terapeut: vnı́má to maminka? Klient: myslı́m,že ne nebo to přehlı́žı́, protože ted’ má důležitějšı́ věci...cı́tı́m se odbytá, nedůležitá... Porod Klient: ...vidı́m tmu a někdo křičı́ – roztáhněte ty nohy...je to hrozné, je to muž, doktor...máma má strach...tak by se s lidmi nemělo jednat...cı́tı́m bezmocnost, nemůžu to ovlivnit...nechci jı́t do toho křiku, začı́nám to komplikovat, jsem napůl cesty a nejde to ani tam ani ven, je to strašný pocit...něco mě děsı́, dotýká se mě...v okolı́ hlavy...něco mě táhne násilně, mám zvrácenou hlavu, prvnı́ pocit nesvobody, poprvé mi někdo dělá něco, co nechci...pocit rezignace...je tam voda a je studená, jediné, co můžu, je řvát, aby si někdo všiml, že to vnı́mám...odnášı́ mě...nerozumı́m tomu, proč majı́ lidé tak málo poznánı́, vždyt’ je to lidské mládě, má si ho odnést matka...rezignace...řvu, mám vztek...jsem sama...něco se ve mně zavı́rá...ztrácı́ se spojenı́, jako bych umřela...oddělenost...někdo mě hnusně zdvihne...oni mi rušı́ pocit radosti, důstojnosti...nesou mě, je tam otec a matka, na chvı́li se obnovilo to spojenı́, pradůvěra, je to velmi klidné...zase mě někdo vyrve...samota...tak by se děti nikdy rodit neměly, horšı́ to snad být nemůže...docházı́ tam k násilı́, kdyby ten člověk nekřičel, velcı́ lidé si dělajı́, co chtějı́ a nemůžeš nic dělat než křičet a oni se tvářı́, že ti nerozumı́...visı́m hlavou dolů, to snad nenı́ pravda...jsem sama, řveme jeden přes druhého, oni musı́ být hlušı́...chci řı́ct – probud’te se, ale vždyt’ já jen řvu... ??? Klient: ...vše se sevřelo, bolı́ mě srdı́čko,že mi nedajı́ pokoj, pohyb je kolem, nenı́ ten klid, který byl doted’...štěňátko s roztřepanýma nožkama, které nevı́, 7 1. P RENAT ÁLN Í TERAPIE jestli se může nechat pohladit, jestli ho tu někdo vlastně chce, trvá to docela dlouho než tě pohladı́, než tě vezmou do tepla...hledánı́, ke komu vlastně patřı́m...chtěla bych, aby mě někdo přivinul... ??? Klient: ...asi se mi tam nelı́bı́, chtěla bych zpátky, je tam zima...bere mě někdo cizı́, umývajı́ mě, já brečı́m, dlouho to trvá než se dostanu k mamce zpátky...berou mě pryč od maminky, ležı́m někde v cizı́m prostředı́... ??? Klient: ...dostávám se ven, světlo...vnı́mám kolem porodnı́ sál, ten mi moc přı́jemný nenı́...jsem dál od maminky, chtěl bych být u nı́, je mi po nı́ smutno... (pláče) ...nechápu to, nemůžu s nı́ být...jsem s ostatnı́mi dětmi, pláčou, takový pocit osamocenı́...asi mám vztek, že to tak je...pak jsem u maminky, je to přı́jemné u toho prsu, jsem s maminkou, ale mám strach, že zase nebudu...jdeme domů, jsem s tat’kou, s mamkou, je mi s nima dobře, ale jakoby tam něco chybělo...takový nějaký odstup... ??? Klient: ...maminka je napjatá až křečovitá, je tam hodně sama, musı́ si poradit sama a nenı́ si tı́m jistá, je tam sestřička nebo dvě, ale ten přı́stup je takový neosobnı́...nějak to stojı́, já už bych šel ven, ale nějak se nic neděje...začı́ná jı́ porod, ale oni to nějak nechtějı́, aby se to rozběhlo...něco tam oslavujı́ a ti doktoři tam všichni sedı́ a máti se nikdo moc nevěnuje, dali jı́ něco na zklidněnı́, ale mně se to vůbec nelı́bı́, už bych potřeboval jı́t ven...všechno se zastavilo...už jsem ve stavu apatie, je to nekonečné...potom ten porod vyvolávajı́, pı́chajı́ jı́ nějakou injekci...tlačı́ mě to ven, ale je to nepřipravené, já z toho nemám moc dobrý pocit...tlačı́ mamce na břicho, je mi nepřı́jemně, jde to těžko...začı́nám se rodit...já jsem z nı́ úplně nadšený, ona nenı́ tak 8 1. P RENAT ÁLN Í TERAPIE nadšená, jakoby byla nejistá, zklamaná, že ji v tom nechali, že to tak nemuselo proběhnout...potom mě odnášejı́, je to tam jak v továrně, rodı́ se tam vı́c dětı́ a nenı́ čas na nějaké city...jsem si to setkánı́ představoval jinak...chtěl bych od maminky dostat lásku, přijetı́...můžu s nı́ počı́tat,nemůžu s nı́ počı́tat? nejsem si jistý...to je dodneska, já mám vlastně pořád k nı́ pocit nejistoty... ??? Klient: ...vytahujou mě, brečı́m, světlo mi vadı́...je mi zima, řvu, nějaká baba mě má v ruce, to se mi nelı́bı́, jsem vyplašená, že maminku nevidı́m...nějaká sestra mě veze na vozı́ku mamce na kojenı́...nedařı́ se to, ale já se k nı́ ráda tulı́m, dělá mi to dobře, chci být pořád s mamkou... ??? Klient: ...dostávám se ven, odstřihává se pupečnı́ šňůra, berou mě umývat, připadá mi to studené, odnášejı́ mě někam už zabalenou, nemůžu mı́t ruce volně jako jsem měla v břiše, ale mám je přikurtované, je to pocit nepřirozený... ??? Klient: ...mamka brečela, byla ráda, když mě viděla...ale byla zklamaná, že nemá syna, protože táta chtěl syna...ted’ si uvědomuju, že jsem to pocit’ovala i v dětstvı́, že jsem dělala tátovi kluka...možná tam pramenı́ to, že jsem nebyla přijata jako holka...taky pocit zklamánı́, že jsem vylezla a nejsem kluk...i ted’ to pořád řešı́m, že nejsem taková, jakou by mě chtěli ostatnı́ mı́t, dělala jsem vše, abych splnila jejich očekávánı́... ??? Klient: ...jsem venku, křičı́m...odvážejı́ mě pryč, jsem sama...chci k mamince...je tam ticho a chlad, křičı́m a nikdo mě neslyšı́...viděla jsem maminku jenom tak z dálky, ale nedržela mě, křičı́m a chci k nı́, ale nikdo mě neposlouchá... 9 1. P RENAT ÁLN Í TERAPIE Po porodu Klient: ...přišli jsme domů z porodnice, je tam můj staršı́ brácha, rodiče, babička s dědou...chtěla bych to objetı́ v pevné náruči, aby se mi někdo věnoval, je tam plno lidı́ a všichni se na mě dı́vajı́ jako na opici v ZOO, nechci, chci být s někým o samotě, aby mi věnoval tu pozornost... ??? Klient: ...jdeme domů, jsem št’astná, že jsem konečně u maminky, ale je tam staršı́ brácha, mamka se musı́ věnovat jemu, pořád někde ležı́m...chtěla bych, aby se mi vı́ce věnovali, vždycky mě někam položı́ a jsem tam zase sama... ??? Klient: ...po porodu to odnesenı́ od maminky, to už je nad moje sı́ly, já jsem se koncentroval na to narozenı́ a tady to odloučenı́ mě úplně zlomilo, to byla rána pod pás, to jsem nečekal, to je obrovská ztráta energie, myslel jsem, že v cı́li to všechno skončı́, že si oddechneš a dáš se dohromady a ten cı́l tam nebyl, já jsem neměl z čeho brát tu energii po té dlouhé makačce, já jsem doufal, že ta energie se tam dobije formou toho přijetı́, což tam teda nepřišlo, přitom by stačilo, kdyby to dı́tě tam nějakou dobu u té maminky bylo a naplnilo aspoň tu prvnı́ porci přijetı́ a potom by možná sneslo i nějakou formu odloučenı́... 10 Kapitola 2 Důsledky porodnı́ch traumat v životě Z uvedených přı́kladů z praxe je patrné, že vyvı́jejı́cı́ se dět’átko v břı́šku je od početı́ plnohodnotnou bytostı́, schopnou vnı́mat, reagovat a komunikovat. Co prožı́vá maminka během těhotenstvı́ i postoje nejbližšı́ch lidı́ v okolı́, to vše má vliv na budoucı́ psychický i fyzický stav člověka po dlouhé roky, ne-li celý život. Stejně tak negativnı́ zážitky z porodu, kdy se s novorozenci zacházı́ nešetrným a nelaskavým způsobem, předává si je spousta cizı́ch lidı́, čistı́ je, omývajı́, provádı́ bolestivé zákroky, separujı́ je od mateřské náruče, kde jedině se cı́tı́ v bezpečı́ – tyto zážitky pak způsobujı́, že z nich vyrostou bázlivı́, úzkostnı́, smutnı́, zlostnı́, zmatenı́ lidé. Novorozenci svůj nesouhlas s takovým zacházenı́m dávajı́ najevo křikem, křečovitě zavřenýma očima, křivenı́m tvářičky, mávánı́m rukama a nohama, a ačkoliv je to jednoznačně reakce na násilı́, nenı́ to okolı́m bráno vážně. Děti chtějı́ být po porodu u maminky a ne v cizı́m traumatizujı́cı́m prostředı́, v chladu a necitlivosti. Zkušenosti klientů, kteřı́ podstoupili prenatálnı́ terapii a uvědomili si pocity nenarozeného nebo rodı́cı́ho se dı́těte, vedou k zamyšlenı́, jestli je možné přistupovat k těhotenstvı́ a porodu jiným způsobem. Klienti zažı́vajı́, co se jim z pohledu dı́těte lı́bı́ nebo nelı́bı́, vnı́majı́ pozornost nebo nezájem maminky a uvědomujı́ si vše, co se děje v jejich nejbližšı́m okolı́. Při porodu popisujı́ své reakce na hluk, světlo, chlad, necitlivé zacházenı́, separaci od maminky a často jsou to zkušenosti velmi bolestné. Miminka nám prostřednictvı́m prenatálnı́ terapie sdělujı́, co jim způsobuje utrpenı́ nejen při porodu, ale následně v celém životě. Ukazujı́ nám i cestu, jak je utrpenı́ ušetřit. Tou cestou je změna přı́stupu k těhotenstvı́ a porodu. Tou cestou je vědomý přı́stup k těhotenstvı́ nejlépe již od početı́ a přirozený porod bez hrubých zásahů a zbytečných medikacı́, s respektem k matce i dı́těti, s úctou k ženskému tělu, které vı́, jak porodit. 11 2. D ŮSLEDKY PORODN ÍCH TRAUMAT V ŽIVOT Ě Jestliže přivı́táme dı́tě s takovou slepotou a nepochopenı́m, nemůžeme se divit, že ” svět je takový, jaký je. “ Frederick Leboyer ??? Těžko je možno si představit děsivějšı́ vstup do života než je ten, který porodnictvı́ ” vymyslelo několika poslednı́m generacı́m. “ Frederick Leboyer ??? ” Změňme způsob, jakým rodı́me své děti, a za tři generace změnı́me svět. “ Vlastimil Marek 12 Kapitola 3 Přirozený porod – praxe, publikace, studie a výzkumy Už v druhé polovině minulého stoletı́ se z řad lékařů a psychologů ozývaly hlasy, které vybı́zely ke změně v postojı́ch k těhotným ženám, jejich dětem, k roli otců v těhotenstvı́ a při porodu, k rodičovstvı́. Mezi významné osobnosti zasazujı́cı́ se o změny v porodnictvı́ patřı́: Michel Odent Francouzský porodnı́k, který v letech 1962 – 1986 vedl a zcela změnil porodnické oddělenı́ ve Francii,od roku 1986 pracoval ve Světové zdravotnické organizaci na zprávě o plánovaném rodičovstvı́ v průmyslově vyspělých zemı́ch. Od roku 1990 žije v Londýně, přednášı́ po celém světě, publikoval 9 knih zabývajı́cı́ch se přirozeným porodem (Znovuzrozený porod, Láska jako věda, Všichni jsme děti vody a dalšı́). Frederick Leboyer Francouzský porodnı́k, autor tzv. něžného porodu“. Kritizuje dosavadnı́ způsob ” porodnické péče, který je podle něho plný stresujı́cı́ch vlivů na ženu, plod i novorozence. Navrhl a ve svém ústavu zavedl postup snižujı́cı́ stresové vlivy na rodičku a novorozence. V roce 1975 vydal knihu Porod bez násilı́. Peter Fedor Freyberg Psycholog a porodnı́k, propagoval zodpovědný přı́stup k rodičovstvı́ ještě před početı́m, aby tento nový život byl hluboce respektován od samého začátku, také zdůrazňoval roli otce při těhotenstvı́ a porodu, přednášı́ o perinatálnı́ psychologii. 13 3. P ŘIROZEN Ý POROD – PRAXE , PUBLIKACE , STUDIE A V ÝZKUMY Thomas Verny Lékař, který ve svých studiı́ch zjistil, že děti v děloze reagujı́ na podněty zvenčı́, napsal knihu Tajný život nenarozeného dı́těte. David Chamberlain Lékař, který věnoval mnoho let zkoumánı́ vlivu porodnı́ch traumat na děti, tvrdı́, že děti jsou aktivnı́mi účastnı́ky porodu a svůj zážitek z něj si pamatujı́ a nesou si jej celý život, napsal knihy Děti si pamatujı́ na porod, Mysl vašeho nenarozeného dı́těte. Klaus a Kennell Pediatři, zakladatelé a propagátoři práce dul, autoři knihy Porod s dulou. Michael Lazarev Přednı́ ruský pediatr, ve svých studiı́ch došel k závěru, že pokud svému nenarozenému dı́těti budete naslouchat, sdělı́ vám, jaké činnosti a zvuky upřednostňuje, zdůrazňoval, že děti reagujı́ na hudbu a zvuky v pozitivnı́m i negativnı́m smyslu. Patrik Balint Regresnı́ terapeut ze Slovenska, profesionálnı́ praxi praktikuje od roku 2000, na základě praxe regresnı́ a předevšı́m prenatálnı́ terapie vypracoval vlastnı́ metodu předporodnı́ přı́pravy – individuálně připravuje maminky i otce k porodu. Aktivně se zasazuje o změny v porodnictvı́, přednášı́ a pořádá vzdělávacı́ kurzy pro konzultanty předporodnı́ přı́pravy. Ve své práci jsem čerpala informace a podněty z knih uvedených na str. 20, které propagujı́ vědomé těhotenstvı́ a přirozený porod. 14 Kapitola 4 Vědomé těhotenstvı́ a přirozený porod K těhotenstvı́ a porodu lze přistupovat vědomě – s vědomı́m, že dı́tě od početı́ je plnohodnotná bytost, toužı́ po přijetı́, lásce, navázánı́ vztahu a spojenı́ s maminkou. Porod je přirozený děj, nikoliv nemoc. Hlavnı́ roli zde hraje matka, která má právo si určit kde, s kým a za jakých okolnostı́ přivede na svět své dı́tě. Přirozený porod probı́há samovolně bez vnějšı́ch zásahů a žena si sama určuje jeho průběh podle svých instinktů, má možnost se volně pohybovat a volit si polohu v intimnı́m a bezpečném prostředı́, v přı́tomnosti blı́zkého člověka, kterého si přeje mı́t u sebe. Přirozený porod vycházı́ z aktivity, samostatnosti a svéprávnosti zdravé ženy, která přebı́rá zodpovědost za svůj porod a připravuje se na něj. 4.1 Před otěhotněnı́m Ideálnı́ je připravovat se na přı́chod dět’átka již před samotným početı́m vytvořenı́m partnerského vztahu, kde vládne vzájemná úcta a také psychická pohoda. Plánované rodičovstvı́ je přı́ležitostı́ počı́t vědomě a navázat spojenı́ s miminkem již od prvnı́ch okamžiků jeho fyzické existence. 4.2 Těhotenstvı́ V průběhu těhotenstvı́ je žádoucı́, aby se maminka naučila vnı́mat své tělo a pocity, dokázala je projevit verbálně i neverbálně – sdı́let své pocity se sebou ( uvědomit si je), s partnerem, přı́telkynı́ nebo i přı́mo s miminkem. Tı́m dává miminku najevo, kdo vlastně tyto emoce prožı́vá, dět’átko si je nebere za své, může se samostatně vyvı́jet a zároveň být spojené s maminkou. Dět’átko toužı́ po spojenı́ a pozornosti, jak je to 15 4. V ĚDOM É T ĚHOTENSTV Í A P ŘIROZEN Ý POROD vidět v ukázkách z prenatálnı́ terapie. Když si maminka uvědomuje a pojmenovává své pocity, přı́jemné i nepřı́jemné, dı́tě se s nimi potom v životě umı́ snadno vyrovnávat – existujı́ v jeho životě, ale nepohlcujı́ jej. Spojenı́ s dı́tětem je možné navázat nahlas i mentálně, maminka dává dět’átku pozornost i tı́m, že si uvědomuje orgán nebo část těla, které se právě v konkrétnı́m týdnu vyvı́jı́ a může sledovat souvislost s jejı́m vlastnı́m tělem, s jejı́mi pocity či postoji. Docházı́ k propojenı́ dı́ky pozornosti maminky směrem k dı́těti a to je právě to, co si miminko v břı́šku žádá. Pokud pozornost nedostává, projevı́ se to později v jeho životě na schopnosti mı́t rád, akceptovat, tolerovat, navázat a udržet vztah. Jako je prenatálnı́ obdobı́ ukazatelem na celý život člověka, tak je i ukazatelem toho, jak bude probı́hat porod. Vše, co se děje v životě maminky, jak události vnı́má a jak na ně reaguje v 1. trimestru těhotenstvı́, projevı́ se v 1. době porodnı́, stejně tak 2. trimestr se odzrcadlı́ ve 2. době porodnı́ a 3. trimestr ve 3. době porodnı́. Věnovánı́ pozornosti všemu, co se děje v těhotenstvı́, uvědomovánı́ a projevenı́ všech emocı́ s tı́m spojených, je pro maminku výhodou, protože bude připravená na všechno, co bude prožı́vat ve zhuštěnějšı́ podobě při porodu. 4.3 Porod Při porodu přicházı́ dı́tě na svět z prostředı́, kde má stálou teplotu kolem 37 stupňů Celsia, vnı́má tlumené zvuky z okolı́, tlukot maminčina srdı́čka, tmu, je v bezpečı́, chráněné před okolnı́m světem plodovou vodou, dělohou a břišnı́ stěnou. Dostává se do úplně odlišného prostředı́, do chladu, hluku, světla, sucha, oddělenı́ od maminčina těla. Pro tuto velkou změnu je možné připravit dět’átku podmı́nky, které budou šetrné a něžné. Ušetřı́ ho traumatických zážitků z nepřiměřeně velkých změn, jejichž následky si pak nese do dalšı́ho života. Dět’átko vycházı́ z maminčina těla, které bylo jeho bezpečı́m a jistotou 9 měsı́ců. Jediné, co v novém prostředı́ miminko zná a co mu poskytuje pocit bezpečı́ a jistoty, je právě tělo maminky. Tak jako bylo celou dobu v břı́šku, bude se nynı́ cı́tit bezpečně z druhé strany, na břı́šku. Jeho tělı́čko je na těle maminky zahřı́váno stejnou teplotou, jakou si užı́valo uvnitř maminky. Jsou to maminčiny ruce, které by se 16 4. V ĚDOM É T ĚHOTENSTV Í A P ŘIROZEN Ý POROD měly dı́těte dotknout jako prvnı́, jemné, něžné doteky milované a známé osoby dávajı́ dět’átku přesně to, co potřebuje a chce - přijetı́, lásku, bezpečı́. Na břı́šku také dět’átko cı́tı́ tlukot maminčina srdce, který dobře zná a na kůži maminky přicházı́ do styku s jejı́mi bakteriemi, které osadı́ jeho kůži a budou ho pak chránit proti bakteriı́m z okolı́. Při porodu je vhodné vytvořit klidné, tiché prostředı́ s tlumenými zvuky, známý hlas maminky a tatı́nka jsou ideálnı́ pro přivı́tánı́ miminka. Přechod ze tmy do světla je možné přizpůsobit tak, aby změna byla šetrná. Tlumené světlo, přı́padně červeno-oranžová přikrývka připomı́najı́ miminku známé prostředı́ a barvy. K přerušenı́ fyzického spojenı́ s maminkou docházı́ přestřiženı́m pupečnı́ šňůry, které by mělo být provedeno citlivě a v pravý čas, ideálně po dotepánı́ pupečnı́ku. Předčasné přestřiženı́ pupečnı́ šňůry může dı́těti způsobit nedostatek kyslı́ku, který ještě i po porodu dostává touto cestou. Dět’átko přicházı́ na svět ze schoulené polohy, uloženı́ na břı́ško maminky přispı́vá k tomu, že změna polohy je šetrná a citlivá, dı́tě má totiž volnost pohybu a zároveň je v bezpečı́ na těle u maminky. 4.4 Po porodu Prvnı́ okamžiky po porodu jsou velmi důležité pro vytvořenı́ láskyplného vztahu mezi maminkou a miminkem. Dět’átko po výkonu odpočı́vá na maminčině břı́šku a je-li mu umožněn potřebný odpočinek, samo začne vyvı́jet aktivitu a hledat očnı́ kontakt a maminčin prs. Nenı́ třeba dı́tě hned umývat, plodová voda mu vonı́ a chutná stejně jako prsnı́ bradavky maminky a dět’átko je schopno si k nim samo nebo s malou pomocı́ najı́t cestu. Přisátı́ k prsu podpořı́ přirozené odloučenı́ placenty. Prvnı́ hodina po porodu – tzv. zlatá ho” dinka“ je vzácnou přı́ležitostı́ pro seznámenı́ a přivı́tánı́ rodičů s dět’átkem, rodičům by mělo být umožněno strávit tyto chvı́le v nerušené intimitě. I v dalšı́ch hodinách po porodu miminko potřebuje nepřerušovaný kontakt s maminkou, lásku a ochranu. Dět’átko v maminčině náručı́ pod ochranou tatı́nka je tı́m nejbezpečnějšı́m a nejpřirozenějšı́m prostředı́m, které můžeme dı́těti poskytnout. Toto spojenı́ vytvořı́ pevné základy pro 17 4. V ĚDOM É T ĚHOTENSTV Í A P ŘIROZEN Ý POROD vztah matky a dı́těte, otce a dı́těte, mezi partnery navzájem i pro celou rodinu. Naplněnı́ potřeby lásky, přijetı́, bezpečı́ a jistoty poskytuje dı́těti ten nejlepšı́ start do života, upevňuje vazbu mezi maminkou a dı́tětem, prodlužuje délku a úspěšnost kojenı́, dává šanci na zdravý a radostný rozvoj dı́těte. ??? Musı́me s dı́tětem mluvit jazykem zamilovaných. A co je jazykem zamilovaných? ” Nenı́ to řeč, je to dotyk. Jsou to jejich ruce, které promlouvajı́. Právě to potřebujı́ i novorozenci. To je právě způsob, jak s nimi mluvit – to je to, čemu jedině mohou rozumět: prostá něha a jemný dotyk. “ Frederick Leboyer ??? Každá matka a dı́tě se k sobě vztahujı́ již před porodem. Budujı́ se základy emočnı́ch ” vazeb, základy láskyplného vztahu, který naplno exploduje v hormonálně nabité situaci při porodu. Jde o to,abychom byli schopni tento proces podpořit všemi dostupnými prostředky. “ Michaela Mrowetz 18 Závěr Pohled na těhotenstvı́ a také porod prostřednictvı́m prenatálnı́ terapie může jitřit rány v našich dušı́ch, at’ už jsme maminky, které rodily za okolnostı́, jež se našim novorozeným dětem přı́liš nelı́bily, nebo jsme sami dětmi, které přišly na svět za podmı́nek, jak jsou citovány v kazuistice této práce. Nebylo mým úmyslem vyvolávat pocity viny, selhánı́ a smutku, ale spı́še ukázat, že se můžeme poučit z postupů, které se neosvědčily a které nás poznamenaly v dalšı́m životě. Abychom se však mohli poučit, musı́me si nejdřı́ve připustit chyby a omyly, kterých jsme se nevědomky dopustili na svých dětech, ale i ty, které byly způsobeny nám samotným, třeba i s dobrým úmyslem. Uvědoměnı́ a pochopenı́ těchto chyb je prvnı́m krokem k tomu, abychom je mohli napravit, a je úplně jedno, kolik dnů, týdnů nebo let uběhlo od zraněnı́, které nám bylo způsobeno nebo které jsme sami způsobili. Odpuštěnı́ sobě i těm, kteřı́ se na nás nebo našich dětech z nevědomosti provinili, je lékem, který zahojı́ rány a otevře cestu k tomu, abychom přı́ště dělali věci jinak a lépe. Mým osobnı́m lékem na staré rány spojené s prenatálnı́m vývojem a porodem mým i mých dětı́, je tato práce a pomoc ostatnı́m lidem nacházet v sobě odpovědi na otázky týkajı́cı́ se bolavých mı́st na duši či na těle, nebo na otázky hledajı́cı́ informace, jak vědomě a radostně prožı́t těhotenstvı́ a porod svého dı́těte. 19 Literatura [1] Vlastimil Marek, Nová doba porodnı́, Eminent, 2002. [2] Henci Goerová, Průvodce přemýšlivé ženy na cestě k lepšı́mu porodu, One Woman Press, 2002. [3] Marie F. Monganová, Hypnoporod, Triton, 2010. [4] Mirabelle a René Coudrisovi, Hovory s nenarozeným dı́tětem, Práh, 2007. [5] Jean Liedloffová, Koncept kontinua, DharmaGaia, 2007. [6] Miriam Stoppardová, Početı́, těhotenstvı́ a porod, Neografia, 1996. [7] Michaela Mrowetz, Gaurı́ Chrastilová a Ivana Antalová, Bonding – porodnı́ radost, DharmaGaia, 2011. 20
