www.projekt100.cz www.projekt100.cz v kinech od 1. srpna 2016

www.projekt100.cz www.projekt100.cz v kinech od 1. srpna 2016

Starci
na chmelu
v kinech od 1. srpna 2016
www.projekt100.cz
www.projekt100.cz
Technické údaje
Originální
Starci na chmelu
název
Režie
Ladislav Rychman
Monopol
Od 1. 8. 2016
Objednat
David Huspenina
Do 31. 12. 2016
do kina
[email protected]
+420 774 537 982
Materiály
www.acfk.capsa.cz
ke stažení
( jméno a heslo: guest)
Webové
www.projekt100.cz
odkazy
www.acfk.cz
Doporučená
Bez omezení
přístupnost
Scénář
Vratislav Blažek,
Ladislav Rychman
Žánr
Muzikál
Kamera
Jan Stallich
Typy kopií
DCP, Blu-ray
Hudba
Jiří Bažant,
Země a rok
Československo 1964
Jiří Malásek,
Vlastimil Hála
Stopáž
89 minut
Vladimír Pucholt,
Formát
1:2,55
Jazyk
Česky
Titulky
Anglické (volitelně)
Hrají
Ivana Pavlová,
Miloš Zavadil,
Irena Kačírková,
Josef Kemr
Krátká synopse
První český filmový muzikál s nezapomenutelnými písničkami i po
více než půl století dokládá, že je
stále třeba „nepřeceňovat jízdní
řády – a ovšem taky neřády“…
Do hezké studentky Hanky se na chmelové brigádě zamiluje
její zásadový spolužák Filip. Dívka se přestěhuje do mladíkova
útočiště v podkroví, jejich čistá láska však naráží na závist jejího zhrzeného nápadníka a na nepochopení dospělých, kteří
nedokázali zůstat mladí. Rychmanův muzikál o první lásce
a o prvním „hříchu“ dodnes zaujme mladistvým idealismem,
ale také generační revoltou vůči pokrytecké morálce duševních starců všeho druhu i věku.
Synopse
Půvabná studentka Hanka se během chmelové brigády objeví
výkony. Druhý den ráno se romantický sen Filipovi částečně
na večeři manifestačně oblečená jako z módního žurnálu v bě-
splní, neboť si Hanka k němu do podkroví přenese svůj slam-
lomodrých terylénových šatech, v kloboučku a v bílých stře-
ník, i když je jasné, že každý bude spát odděleně. Večer je zde
víčcích s podpatky. Prospěchářský premiant Honza, jenž si na
přistihne Honza, který chtěl svého soka s pomocí svých dvou
dívku myslí, jí zlomyslně podrazí nohu a Hanka si své šaty polije
kumpánů Karla a Jirky z jeho útulného příbytku násilím vystě-
polévkou. Samotářský intelektuál Filip, kterému se dívka také
hovat. Zhrzený Honza sice v přítomnosti Hanky zavelí k od-
líbí, se s Honzou popere. V noci Hanka náhodou objeví v pod-
chodu, nicméně se „hnusnému individualistovi“ Filipovi hodlá
kroví Filipa, který se odstěhoval od svých vrstevníků spících
pomstít. Příležitost se mu naskytne poté, co předseda JZD
v tělocvičně a zařídil si příbytek s improvizovanou sprchou, kni-
zjistí, že se mu z kanceláře ztrácejí věci. Honza, Karel a Jirka
hovnou a harmoniem. Filip se přizná Hance, že ji miluje. Dívka
Filipa přepadnou a svážou v lese. Honza pak navštíví Hanku.
posléze ve vší počestnosti usne v houpacím křesle, nicméně její
Když se jí ale pokusí políbit, dívka mu znechuceně vrazí fac-
spolužačky, které dívku u Filipa přistihnou, mají „jasno“, co se
ku. Žárlivý mladík poté anonymně udá Filipa předsedovi JZD,
dělo. V noci se Filipovi zdá, že se k němu Hanka přestěhuje a že
protože ví, že to byl právě on, kdo si věci z kanceláře vypůjčil
všichni spolužáci, družstevníci i pedagogové v čele s profesor-
a zařídil si jimi své obydlí. Předseda JZD společně s profesor-
kou přezdívanou Jana Ámosa pro to mají pochopení. A co víc,
kou Janou Ámosou proniknou do podkroví a zjistí, že tam stu-
zamilovanou dvojici dávají ostatním brigádníkům za vzor, pro-
dent někoho má. Filip pod pohrůžkou, že se zabije, Hančinu
tože mladí zamilovaní lidé na chmelnici odvádějí lepší pracovní
pověst i čest ochrání. Dívce se podaří utéct po střeše a vrátit
se do třídy, kde společně spí děvčata. Filip se pokouší vysvětlit
pedagogům, že v jeho útočišti k ničemu nepatřičnému nedošlo. Je smířen s tím, že bude ze školy vyloučen, žádá ale profesory, aby po jeho dívce dál nepátrali. Profesoři Filipa zavřou na
půdě. Hanka k němu však pronikne a stanou se z nich milenci.
Ráno profesorský sbor v čele s Janou Ámosou rozhodne, že je
třeba „v zájmu společnosti oddělit plevel od zrna“ – a Filipa ze
školy vyloučí. A přestože Jana Ámosa nechce po Filipově dívce pátrat, Hanka se k němu k všeobecnému úžasu veřejně přihlásí. I jí za toto přiznání čeká vyhazov ze školy. Spolužáci se
s oběma vyděděnci, kteří musejí odjet autobusem z brigády,
kamarádsky rozloučí. K podrazáckému Honzovi, který Filipovi
děsně závidí, se však všichni v tichém vzdoru obrátí zády...
O filmu
„Ten příběh, který uvidíte / a co tak
divně začíná / Ten mohlo prožít vaše
dítě / ať chce, či nechce rodina...“
praktických důvodů. Všechny postavy, jež v Blažkově hře vystupovaly, byly totiž ve studentském věku, což by vyžadovalo najít
dosti početný soubor mladičkých herců, kteří by dovedli tančit
a zpívat, tanečníků, kteří by uměli zpívat a hrát, a zpěváků, kteří by dokázali hrát a elegantně se pohybovat. A to podle Blažka
Těmito verši tříčlenného bigbeatového chóru černě oděných
tenkrát nebylo reálné. Ve filmové verzi byl tento problém lépe
mladíků s kytarami začíná „první český filmový musical“ Star-
řešitelný, neboť písně mohli místo herců a tanečníků nazpívat
ci na chmelu (1964). Jedinečnost nestárnoucího filmu režiséra
profesionální zpěváci (ve snímku znějí hlasy Karla Gotta, Josefa
Ladislava Rychmana dokládá nejen skutečnost, že v tuzemské
Zímy, Jany Petrů, Karla Štědrého nebo Jany Malknechtové).
kinematografii na dlouhá léta zůstal i muzikálem posledním, ale
že ho ani po více než padesáti letech žádný z jeho následovníků
Vratislav Blažek měl před natáčením Starců na chmelu již za se-
nedokázal překonat.
bou jeden pokus o hudební snímek, neboť byl autorem scénáře
satirické komedie Hudba z Marsu (1955). Scénář i hudební styl
Klíčový impuls k natočení Starců na chmelu dodal celosvětový
Starců na chmelu byly ale směrovány na úplně jiný typ publika.
úspěch amerického muzikálu West Side Story (1961), který se
Důležité při vzniku filmu byla skutečnost, že se režisér Ladislav
počátkem 60. let minulého století stal mezníkem ve svém žánru.
Rychman s Blažkem dlouho znali, a to ještě z dob Divadla satiry.
Autor scénáře a textů písní Vratislav Blažek měl navíc v šuplí-
Společně také stáli u zrodu úplně první české televizní písničky
ku schovaný námět na divadelní muzikál již tehdy pojmenovaný
(dnes by se řeklo klipu) Dáme si do bytu, kterou v roce 1958 na-
Starci na chmelu, který však nebylo na jevišti možné uvést z čistě
zpívali Josef Bek s Irenou Kačírkovou, pozdější představitelkou
nesympatické profesorky zvané Jana Ámosa. Se spojením hud-
ve sborníku Starci a klarinety (Orbis Praha, 1965). Režisérova
by a filmu měl Rychman navíc ještě další zkušenost. V 50. letech
slova potvrzují i vzpomínky vedoucího výroby Jiřího Pokorné-
totiž pracoval ve Studiu populárně vědeckých a naučných filmů,
ho. Podle něj nebylo možné dodržet ani termíny, ani rozpočet,
v němž natáčel i krátké folkloristické snímky.
neboť nikdo tehdy neměl představu například ani o tom, jak
dlouho může trvat natáčení jedné písničky. Filmový štáb nestí-
Toto vše Rychman zúročil během natáčení Starců na chmelu.
hal dokončit především externí scény. A proto byli filmaři, kteří
Navzdory tomu se ale netajil, že se celý štáb pohyboval na vel-
snímek s početným komparsem natáčeli v Lounkách u Roudni-
mi tenkém ledě. Tvůrci o filmovém muzikálu údajně takřka nic
ce, nakonec přinuceni zakoupit jednu celou chmelnici. Všechny
nevěděli a měli jen mlhavou představu, jak má takový snímek
ostatní v okolí byly totiž tou dobou už dávno očesané...
vypadat. Filmový tvar se tak ujasňoval postupně během natáčení: „Zákony pro tento žánr jsme si museli vytvořit úplně sami,“
Je ironií doby, že tvůrci, kteří nezastírali, že o filmovém muzikálu
shrnul tehdejší přístup Rychman v rozhovoru uveřejněném
mnoho nevědí, museli v dobových rozhovorech právě nejčastěji
vysvětlovat, co to vlastně „musical“ je. To se ostatně týkalo také
Podle režiséra byl totiž Pucholt „zrovna tak naivně charakter-
tvůrců „konkurenční“ semaforské revue Kdyby tisíc klarinetů
ní a zapálený pro pravdu jako Filip“. O představitelce Hanky se
(1964), s níž byli Starci na chmelu – z dnešního pohledu poněkud
nejprve hovořilo v souvislosti s Jitkou Zelenohorskou, nakonec
nemístně – tehdy neustále srovnáváni. Autoři filmu vycházeli ze
se ale tvůrci filmu rozhodli obsadit nikoli herečku, ale tanečni-
základní premisy muzikálu, že tanec a hudba jsou rovnocennými
ci. Stala se jí studentka posledního ročníku konzervatoře Ivana
partnery příběhu. Skladatelé Jiří Bažant, Jiří Malásek a Vlasti-
Pavlová, jejíž slibně nastartovanou hereckou kariéru zmařil o tři
mil Hála se všechny tři prvky pokusili maximálně propojit. Pís-
roky později těžký pracovní úraz v divadle.
ničky, z nichž se nejvíce proslavily hity Milenci v texaskách nebo
Den je krásný, ve filmu vyrůstají přímo z děje a zároveň ho posou-
Snímek Starci na chmelu byl uveden v roce 1964 v soutěžní sek-
vají kupředu. Žánrový vějíř je přitom široce rozevřený – big beat
ci na XIV. MFF v Karlových Varech, kde mu někteří zahraniční
tu zaznívá vedle parodie budovatelských písniček a foxtrot nebo
hosté začali přezdívat „Hop Side Story“. Do kin film vstoupil
brazilská bossa nova hned vedle dechovky. Autorem choreogra-
18. září 1964 a podle statistik ho tehdy vidělo 2 975 163 diváků.
fie všech tanečních čísel, která je v některých drobných detailech
Rychman s Blažkem po jeho mimořádném úspěchu promýšleli
inspirována již zmíněnou West Side Story, byl Josef Koníček. Ten
další životní osudy Filipa a Hanky, nakonec však od úmyslu na-
se ve snímku objevuje – po boku Josefa Laufera a Petra Musila –
točit pokračování Starců na chmelu upustili. Místo toho společ-
jako jeden z trojice černě oblečených kytaristů-vypravěčů, kteří
ně natočili hudební komedii Dáma na kolejích (1966). Více toho
trefně pojmenovávají vyhrocující se generační konflikt.
už nestihli, neboť Blažek po roce 1968 emigroval do Německa,
kde o pět let později zemřel.
Výběr hereckých představitelů nebyl ani pro filmovou podobu Starců na chmelu snadný. Scénář byl dopsán v červnu a již
Starci na chmelu se nakonec přece jen dočkali i své jevištní ver-
v srpnu dozrával chmel, takže na casting bylo málo času. Kon-
ze – v roce 2001 měl muzikál premiéru v pražském Divadle Milé-
kurzy probíhaly v Praze, Ostravě, Brně i v Bratislavě a tvůrci si
nium. V roce se navíc v kinech objeví snímek Slobodanky Radun
nakonec z tisícovky zájemců vybrali třicet vyvolených, většinou
nazvaný Muzikál aneb Cesty ke štěstí. Film s využitím původ-
z tehdejších studentů konzervatoří nebo pražské DAMU. Filipa
ních písniček vypráví o skupince současných studentů pražské
měl původně hrát tanečník, ale když se Rychman seznámil s Vla-
konzervatoře, kteří během letního soustředění zkoušejí zmo-
dimírem Pucholtem, bylo o obsazení klíčové role rozhodnuto.
dernizovanou verzi Starců na chmelu.
Ladislav
Rychman
1922–2007
Ladislav Rychman na sebe upozornil jako filmař, který de facto
„vynalezl“ žánr televizní písničky a svůj smysl pro spojení hry,
taneční akce, zpěvu a hudby dokonale zúročil roku 1964 v průkopnickém muzikálu o studentské lásce Starci na chmelu.
Pražský rodák odmaturoval v roce 1941 na gymnáziu, v závěru
druhé světové války byl ale uvězněn v koncentračním táboře
a jen dílem šťastné náhody nebyl popraven. Po skončení okupace studoval estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a FAMU, tu však nedokončil. Zároveň začal působit jako
dramaturg a herec v pražském Divadle satiry, kde se seznámil
(1959) se začal i ve filmu věnovat převážně hudebnímu a kome-
mimo jiné i se scenáristou Vratislavem Blažkem. Po zániku di-
diálnímu žánru. Vrchol jeho filmografie představuje muzikál
vadla v říjnu roku 1948, které bylo umlčeno zásahem shora po
Starci na chmelu (1964). S identickým autorským týmem (sce-
premiéře Blažkovy hry Kde je Kuťák?, začal Rychman pracovat
nárista Vratislav Blažek a skladatelé Jiří Bažant, Jiří Malásek
ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent režie (například
a Vlastimil Hála) natočil o dva roky později i hudební komedii
u Bořivoje Zemana nebo Elmara Klose). Objevil se také jako
o podváděné řidičce tramvaje Dáma na kolejích (1966). Dvakrát
herec v několika filmech, mimo jiné v Radokově mistrovském
se pokusil o adaptaci detektivních příběhů Josefa Škvoreckého
dramatu Daleká cesta (1949) nebo ve Fričově historické kome-
– viz povídka Jak se koupe žena ve snímku Zločin v dívčí škole
dii Císařův pekař – Pekařův císař (1951).
(1965) a kriminální komedie Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc? (1969).
V rozmezí let 1949–1955 se stal dramaturgem a režisérem ve
Studiu populárně vědeckých a naučných filmů. Specializo-
Ještě před příjezdem okupačních tanků spolupracoval s Later-
val se tu na národopisné a folklórní filmy (Lidové tance I–VII,
nou magikou (Revue z bedny, 1967). Po nástupu normalizace
Pozdrav ze Strážnice, Hrály dudy), portréty českých uměl-
se nepříliš úspěšně věnoval muzikálům (Hvězda padá vzhůru,
ců (Národní umělec Václav Vydra, Václav Hollar, český rytec)
1974), hudebním fraškám (Jen ho nechte, ať se bojí, 1977) nebo
a především na instruktážní snímky (Loupací radlička, Nejde
své době poplatným dramatům (Píseň o stromu a růži, 1978) či
jenom o drát). Ve druhé polovině 50. let natočil desítky reklam
krotkým satirám (Zlatá slepice, 1980, Láska na druhý pohled,
a inscenovaných písniček, včetně skladby Dáme si do bytu
1981). Po natočení bizarní sci-fi komedie „Babičky dobíjejte
a Mackieho Messera v podání Miloše Kopeckého. Nevyhýbal
přesně!“ (1983) Rychman pracoval výhradně pro televizi a na-
se přitom ani ryze zábavným pořadům – jeho hudební revue
táčel i reklamy. Jako scenárista, režisér i moderátor se podílel
Tisíc pohledů za kulisy získala v roce 1961 Bronzovou růži na
na cyklu střihových pořadů Trocha šafránu z televizního archi-
festivalu v Montreux.
vu (1993–1995). Zemřel na selhání srdce v roce 2007.
Na poli celovečerního hraného filmu Ladislav Rychman debutoval v roce 1957 kriminálním snímkem Případ ještě nekončí.
Po natočení psychologického dramatu o manželské krizi Kruh
Režijní filmografie
(pouze celovečerní filmy
určené pro kina)
1957 Případ ještě nekončí
1966 Dáma na kolejích
1978 Píseň o stromu a růži
1959 Kruh
1969 Šest černých dívek
1980 Zlatá slepice
aneb Proč zmizel Zajíc?
1964 Starci na chmelu
1981 Láska na druhý pohled
1974 Hvězda padá vzhůru
1965 Zločin v dívčí škole
(povídka Jak se koupe žena )
1983 „Babičky dobíjejte přesně!“
1977 Jen ho nechte, ať se bojí
Projekt1OO pořádá
Asociace českých
filmových klubů
Velké filmy
na velkém
plátně.
Více informací zde:
www.projekt100.cz
www.acfk.cz