Sborník prezentací - Outplacement pro velké podniky

Transkript

Sborník prezentací - Outplacement pro velké podniky
2. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
Současné trendy
v řízení lidských zdrojů
SBORNÍK PREZENTACÍ
12. března 2008
Místo: PricewaterhouseCoopers, Kateřinská 40, Praha 2
2 MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
SOUČASNÉ TRENDY V ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ
12. března 2008, PWC, Praha, Kateřínská 40
připraveno experty TCA Id. No. 4287 Outplacement jako komplexní podpora zaměstnancům a zaměstnavatelům
Program
08.30 – 9.00
Registrace
09.00 – 9.05
Zahájení konference, představení projektových partnerů a jejich výstupů
Martina Vexlerová/ ASPRA a.s., ČR
09.05 – 9.20
Centrum pro podporu zaměstnanců, představení konceptu hlavního výstupu projektu
Lenka Skabrouthová/ DVI, a.s., ČR
09.20 – 9.45
Wisdom comes from knowledge/ Info points, představení konceptu hlavního výstupu projektu
Dawid Makovski, WASKO, S.A., Polsko
09.45 – 10.00
Coffee break
10.00 - 12.00
Workshop 1
CSR - Jak se stat žádaným zaměstnavatelem?
Magdaléna Steinerová, BLF, ČR
Workshop 2
Role sociologického výzkumu v řízení lidských zdrojů
Alena Husárová, Univerzita Packého, ČR, Magdalena Filipczyk, WASKO S.A., Polsko
12.00 - 13.00
Přestávka na oběd
13.00 – 15.00
Workshop 3
Rovné příležitosti a flexibilní formy práce
Kateřina Machovcová, Gender Nora, o.p.s., ČR, Maria Orzechowska, WASKO S.A, Polsko
Workshop 4
Péče o zaměstnance – role HR managementu v rozvoji lidských zdrojů
Marie Marvanová, STAMP, ČR, Pavla Kudrlová, Manpower, ČR,
Beata Staszewska, WASKO S.A., Polsko
15.00 – 15.15
Coffee break
15.15 – 16.00
Představení výstupů tématických workshopů, diskuse a prostor pro dotazy
16.00 – 17.00
Ukončení conference, networking
PROFILY ŘEČNÍKŮ
Lenka Skabrouthová
V letech 1994 - 2006 pracovala v Českých dráhách, a.s., jako personalistka. Od r. 2007 se věnuje Centru
pro podporu zaměstnanců, kde na pozici správkyně organizuje vzdělávací a poradenské služby.
David Makowski
V projektu „Wisdom comes from knowledge“ je zodpovědný za sběr a analýzu dat týkajících se
outplacementu a propouštěných osob a za postupy při konkrétních řešeních a opatřeních.
Magdaléna Steinerová
Magdaléna Steinerová se intenzivně věnuje konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR). Pracuje
v neziskové organizaci Business Leaders Forum na pozici CSR analytička v projektu „CSR jako nový
faktor firemní konkurenceschopnosti“ a rovněž se v roli experta CSR podílí na projektu „Outplacement pro
velké podniky“. V současné době píše diplomovou práci na téma CSR reportování.
Mgr. Alena Husárová
Absolvovala sociologii a filozofii na Univerzitě Palackého v Olomouci. V profesním zaměření se věnuje
metodologii sociologického výzkumu a její praktické aplikaci. Participovala či koordinovala sociologické
a evaluační šetření v rámci EU projektů (Socrates Grundtvig, OP RLZ (MŠMT), European Commission – DG
Employment, Social Affairs and Equal Opportunities). Působí jako sociolog v Profesně poradenském centru
Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a v neziskové společnosti TARA Professionals, o.p.s.
Magdalena Filipczyk
Absolvovala psychologii na Slezskej Univerzitě v Katovicích, v Polsku. V rámci operačních programů
Evropské Unie participovala na projektu „Zvýšení konkurenceschopnosti podniků“ a stala se
koordinátorem trenérů, trenérem a také auditorem. Její profesní zkušenosti jsou spojeny s oblastí lidských
zdrojů – recruitment a tréninky. Vzdělávání jako hlavní předmět evropských projektů je pro ní motivací
zapojit se do práce projektových týmů. Působí jako evaluátor, což jí poskytuje příležitost získávat další
zkušenosti v oblasti HR, ale nejen v ní.
Mgr. Kateřina Machovcová
Absolventka Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, nyní pokračuje v doktorandském
studiu na Katedře psychologie. Věnuje se problematice personálního řízení a uplatňování rovných
příležitostí na trhu práce (v GIC Nora je zodpovědná za projekt „Gender Management“).
Maria Orzechowska
V projektu „Wisdom comes from knowledge“ je zodpovědná za zavádění flexibilních forem práce. Dále se
věnuje umisťování specifické skupiny osob – žen nad 44 let věku – na pracovním trhu.
Ing. Marie Marvanová
Marie Marvanová absolvovala VŠE v Praze, obor mezinárodní vztahy, finance a bankovnictví. Působila
dlouhodobě v bankách v řídících pozicích a dále jako lektorka na několika vysokých školách. Přednáší pro
řadu vzdělávacích agentur a pro neziskové organizace. Jako členka asociace STAMP - Středočeská
asociace manažerek a podnikatelek se účastnila několika projektů zaměřených na podporu podnikání.
Působí též jako poradkyně Mezinárodní obchodní komory a rovněž jako poradkyně pro střední
podnikatelský stav na projektech EQUAL - Outplacement pro velké podniky a Jiná realita.
Beata Staszewska
V projektu „Wisdom comes from knowledge“ je zodpovědná za tvorbu a aplikaci tréninkové metodologie
a za kariérové poradenství.
Mgr. Pavla Kudrlová
Je absolventkou jednooborové češtiny na PF UJEP v Ústí nad Labem. V personální agentuře Manpower
působí jako projektový specialista, zabývá se personální problematikou a trhem práce. V rámci projektu IS
EQUAL Outplacement pro velké podniky působí také jako vedoucí týmu Outplacementu a personálních
procesů a profesní poradce.
Martina Vexlerová
Zodpovídá za řízení společnosti ASPRA, a. s., a koordinaci aktivit v oblasti rozvoje lidských zdrojů
a mezinárodní spolupráci v rámci projektu Outplacement pro velké podniky. V minulosti působila několik let
v oblasti personálního a provozního řízení a v oblasti firemní legislativy. Ve volném čase se věnuje studiu
psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci a alternativním směrům rozvoje lidské osobnosti.
Anotace tématických workshopů
Workshop 1
CSR – Jak se stát žádaným zaměstnavatelem?
Workshop se bude skládat ze dvou částí a bude převážně zaměřen na společenskou odpovědnost firem (CSR) v oblasti
pracovního prostředí (účastníci se seznámí se CSR aktivitami a indikátory v pracovním prostředí, zaměstnaneckým průzkumem
CSR atd.)
První část workshopu se bude věnovat úvodu do konceptu CSR a přinese odpovědi na následující otázky:
Co CSR znamená? Jaké jsou hlavní oblasti CSR? Co může přinést CSR vašemu podniku?
Druhá část bude zaměřená na zavádění CSR a účastnící projdou postupem o deseti krocích.
Workshop 2
Role sociologického výzkumu v řízení lidských zdrojů
Vzdělávání zaměstnanců je jednou z hlavních rozvojových potřeb firem/organizací, pokud chtějí být dlouhodobě úspěšné.
Na workshopu budou prezentovány základní metodologické postupy pro korektní realizaci analýzy vzdělávacích potřeb, dále
bude s účastníky vedena diskuse na téma jak implementovat výsledky takové analýzy, tedy jak vytvořit efektivní vzdělávací
strategii. V neposlední řadě bude předmětem diskuse význam evaluace jakožto cenné zpětné vazby v řízení lidských zdrojů.
Workshop 3
Rovné příležitosti a flexibilní formy práce
Flexibilní formy práce jsou jedním z hlavním způsobů prosazování rovných příležitostí na trhu práce pro všechny osoby
(bez rozdílu pohlaví, věku, zdraví, etnického původu, třídy a/nebo sexuality aj.). Nicméně si musíme uvědomit, že flexibilní formy
práce také znamenají určitá rizika, a proto je třeba používat je s rozmyslem a plánovaně. Nejistota práce do budoucna, nízký
příjem, zpomalení kariérního růstu jsou pouze některými souvisejícími problémy. Cílem našeho workshopu je diskutovat
o konceptu flexibilní jistoty tzv. flexicurity – který může zaměstnavatelům i zaměstnancům nabídnout určitou prevenci rizik.
Ve svém závěru workshop představí dobré praxe z České republiky a Polska.
Workshop 4
Péče o zaměstnance – role HR managementu v rozvoji lidských zdrojů
Workshop se bude zabývat otázkou efektivního plánování a řízení lidských zdrojů – účinné nastavení popisu pracovní činnosti,
navazující motivační strategie a plánování kariérového rozvoje zaměstnanců. K uvedeným oblastem budou představeny
zavedené dobré praxe – metody a nástroje, teoretické přístupy a praktická doporučení. Jedním z možných nástrojů péče
o odcházející zaměstnance je i systém outplacementové podpory, který bude představen v závěru workshopu.
Centrum pro podporu
zaměstnanců
Lenka Skabrouthová
Vedoucí centra pro podporu zaměstnanců
II. mezinárodní konference
„Současné trendy v řízení lidských zdrojů“
Praha, 12. března 2008
Vymezení Programu Iniciativy
Společenství EQUAL
¾ Součást Evropské strategie zaměstnanosti
¾ Podpora nových přístupů k řešení nerovností a diskriminace v práci
a v přístupu
ří t
k zaměstnání
ě t á í
¾ Spolufinancování projektu 75 % ze Strukturálních fondů EU
(Evropský sociální fond - ESF) a 25 % ze státního rozpočtu
České republiky
¾ Řídící orgán Programu Iniciativy Společenství EQUAL v ČR - MPSV
ČR
Centrum pro podporu zaměstnanců
¾ výstup projektu Outplacement pro velké podniky
¾ příjemce dotace ČD/DVI, a. s.
¾ spolupracuje s personálním oddělením ČD,
Č a. s.
Centrum pro podporu zaměstnanců
Je tu pro :
¾ nezaměstnané - klienty ÚP
¾ zaměstnance
ě t
firem
fi
¾ zaměstnavatele
¾ střední školy, které vykazují vyšší míru
nezaměstnanosti u svých absolventů
Centrum pro podporu zaměstnanců
¾ je na stálé adrese v Ústí nad Labem (K Můstku 2)
a nabízíme systematickou a pravidelnou péči svým
klientům - všem, kteří chtějí uspět na trhu práce
¾ zajišťuje stabilní zázemí i informace
¾p
podporuje
p j udržení dosavadních p
pracovních návyků
y
¾ je dlouhodobým a stálým partnerem těm, kdo hledají
zaměstnání
¾ nabízí ohodnocení osobnostní i profesní výbavy
¾ pomáhá v profesní orientaci a udržení psychické pohody
SWOT Analýza
Spolupráce s klienty
Poradenství a kariérový servis
Vzdělávací program
Kariérové poradenství
Profesní poradenství
Psychologické/osobní poradenství
Trh práce
Prezentační a sebeprezentační dovednosti Poradenství pro osoby ohrožené genderovou
diskriminací a rodiče před / při /
- příprava na pohovor
po rodičovské dovolené.
Počítačové dovednosti
Poradenství pro klienty se ZPS
výběrové
ýbě é přednášky:
ř d ášk
odborné semináře:
Jak se stát svým šéfem
Právní minimum
Vedoucí Centra
Vzdělávací program
Poradenství a kariérový
servis
Koncepce vzdělávacích kurzů
¾
¾
¾
¾
dlouhodobě motivuje k vlastní aktivitě při hledání práce
moduly jsou samostatné, zároveň na sebe navazují
nabízí přehled o současném trhu práce
umožňuje praktický nácvik
Koncepce poradenských služeb
¾ pravidelná komunikace s klienty
¾ individuální přístup o každého z klientů
¾ poradenské aktivity využívá jednotlivě nebo jako celek
Centrum pro podporu zaměstnanců –
příklady táhnou
¾příklady dobré praxe (inspirace
pro zaměstnance i zaměstnavatele))
p
¾možnosti vybudování poradenského centra,
vzdělávacího střediska pro zaměstnavatele
Děkuji Vám za pozornost
Lenka Skabrouthová
Vedoucí centra p
pro p
podporu
p
zaměstnanců
[email protected]
INFO POINTS –
INFOMAČNÍ CENTRA
v projektu
Wisdom comes from knowledge
Dawid
D id Makowski
M k
ki
WASKO, S.A.
II. mezinárodní konference
„Současné trendy v řízení lidských zdrojů“
Praha, 12. března 2008
Info point - Informační centrum
místo věnované konečným příjemcům projektu – osobám,
osobám
které projevily zájem účastnit se projektu prostřednictvím
nabízených druhů školeních
Informační centrum
… díky jeho expertům:
• zajišťuje klientům kompletní organizační a technické
informace týkající se školení,
• umožňuje klientům přístup k počítačovému vybavení
určeného pro školení,
• poskytuje kompletní poradenství
pro e-learningové formy výuky.
Informační centrum
• využívá moderní formy organizace školení, a tím i
monitoruje jejich průběh
Počet informačních center v
projektu
V rámci projektu „Wisdom comes from knowledge“
byla pro zbrojní průmysl vytvořena
4 „stacionární
„stacionární” informační centra
a 2 „mobilní” informační centra.
Pro železniční sektor bylo vytvořeno deset stacionárních
informačních center. Centra byla soustředěna do větších měst,
kde se očekává větší zájem z řad klientů.
Cíl vytvoření informačních center
a jejich role v projektu
Cíl: vznik a chod informačních center,
která nabízí poradenské služby, různé
druhy školení a umožňuje klientům
přístup
ří t
k iinformačním
f
č í ttechnologiím.
h l ií
Cíl vytvoření informačních center
a jejich role v projektu
• Hlavní rolí informačních center v projektu je vytvoření
efektivní sítě spolupráce mezi klienty, experty a partnery
projektu.
Role informačních center
• Poskytování informací o školeních v rámci realizovaného
projektu
• Propagace
P
celého
léh projektu
j kt v železniční
ž l
ič í dopravě
d
ěa
obranném průmyslu
• Přístup do školicích center s multimediálním vybavením,
poskytnutí materiály pro školení
• Technická podpora klientům využívající e-learningová
školení
• Monitoring a evaluace poskytovaných školení
Dostupnost informačních center
• Informační centra jsou ve všedních dnech přístupná po
pracovní době klientů, tj. od 14:00 do 20:00 hodin.
• Informační centra jsou otevřena v průběhu a po skončení
stacionárních školení.
• Po dohodě s klienty je centrum přístupné i o víkendu.
Vybavení informačních center
• Každé informační centrum nabízí technické vybavení a
materiály pro školení.
Financování informačních center
• Každé informační centrum má svůj vlastní rozpočet k
pokrytí svých nákladů (náklady na lidské zdroje, provozní a
režijní
ž í náklady
ákl d na chod
h d centra))
Experti informačního centra
Koordinátor a jeho asistenti:
• Koordinátor zabezpečuje komunikační vazby mezi
managementem projektu a experty.
• Asistenti zajišťují přímý kontakt s klienty. V případě
nepřítomnosti koordinátora jej zastupují.
Experti informačních center
• pochází z pracovního odvětví klientů
• ve většině případou jsou členy odborových sdružení
podniků
d iků
Výhody:
• Účinná spolupráce, znalost prostředí a jazykové
terminologie klientů vede k rychlejšímu odstranění
komunikačních bariér.
Spolupráce expertů s klienty projektu
•
•
•
•
Přenos informací
Propagace činností informačních center
Monitoring průběhu vzdělávání
Inovace organizace a průběhu poskytovaných školení
Podpora ze strany vedení podniků sektoru
obranného průmyslu a železničního sektoru
• Úzká spolupráce s vedením podniků při chodu centra
• Podpora komunikace mezi experty projektu a potenciálními
klienty
• Školící prostory a technické vybavení
• Propagace projektu uvnitř podniku v rámci pracovní doby
Hodnocení efektivity fungování
informačních center
•
•
•
nejméně tři skupiny respondentů hodnotící aktivity a provoz
informačních center: nejdůležitější – klienti a experti
informačních center, administrátoři projektu
Hodnocení je jednoznačné, pokud se jedná o potřebu vzniku a
chodu takových center.
Všichni účastníci projektu podtrhují význam a vliv informačních
center na efektivní a bezproblémovou komunikaci. Tím byla také
splněna základní role.
Organizace a kvalita činnosti center se nesetkaly s kritikou, spíše
naopak, všeobecné mínění podtrhuje profesionální přístup a
dostupnost center.
Děkuji Vám za pozornost
Dawid Makowski
WASKO, S.A.
[email protected]
Projekt je realizován v
rámci partnerské
spolupráce:
Workshop 1
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM
Jak se stát žádaným
zaměstnavatelem
Magdaléna Steinerová
Business Leaders Forum
II. mezinárodní konference
„Současné trendy v řízení lidských zdrojů“
Praha, 12. března 2008
CO JE CSR?
Corporate Social Responsibility
Společenská odpovědnost firem
„Dobrovolný závazek podniku chovat se
v rámci svého fungování odpovědně k
prostředí i společnosti, ve které podniká.“
V PRAXI TO ZNAMENÁ, ŽE FIRMY…
•
•
•
•
•
dobrovolně stanovují vysoké etické standardy
jsou poctivými partnery na trhu
pěstujíj dobré vztahy
p
y se svými
ý zaměstnanci
podporují region, ve kterém působí
snaží se minimalizovat negativní dopady na
životní prostředí
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY CSR
• Oblasti CSR
– Trh
– Pracovní prostředí
– Místní komunita
– Životní prostředí
• Dobrovolnost
• Dlouhodobost
• Důvěryhodnost
• Dialog se stakeholdery
pracovní
prostředí
trh
Životní
prostředí
životní
prostředí
místní
komunita
CSR
ƒ firemní politika zajišťující etické
jednání
ƒ poskytování jasných a přesných
informací o výrobcích a službách
ƒ včasné placení faktur
TRH
ƒ evidence a řešení
stížností
ƒ spolupráce s jinými podniky či
organizacemi na CSR projektech
ƒ marketingová a reklamní etika
ƒ zapojování zaměstnanců do procesu
rozhodování
ƒ nefinanční benefity
ƒ vzdělávání a rozvoj zaměstnanců
ƒ vyváženost pracovního a osobního
PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ
života
ƒ rozmanitost na pracovišti
ƒ zdraví a bezpečnost zaměstnanců
ƒ podpora propuštěných zaměstnanců
ƒ opatření vůči diskriminaci
ƒ ekologická výroba, produkty a
služby
ƒ ekologické balení
ƒ šetrný způsob přepravy
ƒ recyklace
ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
ƒ využívání
recyklovaného
materiálu
ƒ úspora energie/vody
ƒ minimalizace odpadu
ƒ soulad s normami a standardy
ƒ ochrana přírodních zdrojů
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ firemní politika zajišťující etické
jednání
ƒ poskytování jasných a přesných
informací o výrobcích a službách
ƒ včasné placení faktur
ƒ evidence a řešení stížností
ƒ spolupráce s jinými podniky či
organizacemi na CSR projektech
ƒ marketingová a reklamní etika
ƒ zapojování zaměstnanců do procesu
rozhodování
ƒ nefinanční benefity
ƒ vzdělávání a rozvoj zaměstnanců
ƒ vyváženost pracovního a osobního
života
ƒ rozmanitost na pracovišti
ƒ zdraví a bezpečnost zaměstnanců
ƒ podpora propuštěných zaměstnanců
ƒ opatření vůči diskriminaci
ƒ ekologická výroba, produkty a
služby
ƒ ekologické balení
ƒ šetrný způsob přepravy
ƒ recyklace
ƒ využívání recyklovaného materiálu
ƒ úspora energie/vody
ƒ minimalizace odpadu
ƒ soulad s normami a standardy
ƒ ochrana přírodních zdrojů
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
firemní dárcovství
firemní dobrovolnictví
poradenství, předávání know how
podpora sociální integrace
vzdělávání občanů
MÍSTNÍ
podpora
kvalityKOMUNITA
života občanů
(sport/kultura)
ƒ spolupráce s místními dodavateli
ƒ spolupráce se školami
ƒ využití sdíleného marketingu
firemní dárcovství
firemní dobrovolnictví
poradenství, předávání know how
podpora sociální integrace
vzdělávání občanů
podpora kvality života občanů
(sport/kultura)
ƒ spolupráce s místními dodavateli
ƒ spolupráce se školami
ƒ využití sdíleného marketingu
CO NENÍ CSR?
Firemní filantropie
Public Relations
STAKEHOLDEŘI
Kteří jednotlivci či skupiny ovlivňují váš podnik?
Co od vás očekávají?
Které jednotlivce či skupiny ovlivňuje váš podnik?
Které vztahy jsou pro vaši organizaci klíčové?
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
vlastníci a investoři
zákazníci/spotřebitelé
TRH
dodavatelé
obchodní partneři
konkurenti
vládní instituce
ƒ environmentální
skupiny
ƒ další mluvčí
za
ŽIVOTNÍ
životní
prostředí
PROSTŘEDÍ
ƒ zaměstnanci
ƒ odbory
PRACOVNÍ
PROSTŘEDÍ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
neziskové organizace
veřejnost
vzdělávací
instituce
MÍSTNÍ
média
KOMUNITA
STAKEHOLDEŘI
Kteří jednotlivci či skupiny ovlivňují váš podnik?
Co od vás očekávají?
Které jednotlivce či skupiny ovlivňuje váš podnik?
Které vztahy jsou pro vaši organizaci klíčové?
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
vlastníci a investoři
zákazníci/spotřebitelé
dodavatelé
obchodní partneři
konkurenti
vládní instituce
ƒ environmentální
skupiny
ƒ další mluvčí za
životní prostředí
ƒ zaměstnanci
ƒ odbory
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
neziskové organizace
veřejnost
vzdělávací instituce
média
PŘÍNOSY CSR
ƒ loajalita zákazníků
ƒ odlišení se od
konkurence
TRH
ƒ žádaný dodavatel a
partner
ƒ zvýšení výkonnosti
dodavatelského řetězce
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
žádaný zaměstnavatel
kvalitní zaměstnanci
zvýšení
produktivity
PRACOVNÍ
kreativní a inovativní
PROSTŘEDÍ
prostředí
ƒ nízká fluktuace
zaměstnanců
ƒ nové obchodní
příležitosti
ƒ ochrana
zdrojů
ŽIVOTNÍ
ƒ redukce odpadů
PROSTŘEDÍ
ƒ úspora nákladů
ƒ zefektivnění provozu
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
dobré jméno podniku
věrnost zákazníků
loajalitaMÍSTNÍ
zaměstnanců
přístup k místním
KOMUNITA
zdrojům
ƒ nové obchodní
příležitosti
PŘÍNOSY CSR
ƒ loajalita zákazníků
ƒ odlišení se od
konkurence
ƒ žádaný dodavatel a
partner
ƒ zvýšení výkonnosti
dodavatelského řetězce
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
žádaný zaměstnavatel
kvalitní zaměstnanci
zvýšení produktivity
kreativní a inovativní
prostředí
ƒ nízká fluktuace
zaměstnanců
ƒ nové obchodní
příležitosti
ƒ ochrana zdrojů
ƒ redukce odpadů
ƒ úspora nákladů
ƒ zefektivnění provozu
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
dobré jméno podniku
věrnost zákazníků
loajalita zaměstnanců
přístup k místním
zdrojům
ƒ nové obchodní
příležitosti
DESET KROKŮ IMPLEMENTACE
ZLEPŠOVÁNÍ
10. Opatření pro
zlepšení
I. PLAN
IV.
ACT
II
II.
DO
HODNOCENÍ
8. Monitorování
9. Reportování
III. CHECK
PLÁNOVÁNÍ
1. Závazek managementu
2. Určení klíčových
stakeholderů
3. Stanovení hodnot a
principů
4 Analýza
4.
A lý současného
č
éh
stavu
5. Stanovení cílů
6. Akční plán
PROVEDENÍ
7. Implementace
1. ZÁVAZEK MANAGEMENTU
• veřejné prohlášení podpory vedení
• alokace zdrojů
vedení
• sestavení CSR týmu
CSR manažer
HR
PR
marketing
další
2. URČENÍ KLÍČOVÝCH STAKEHOLDERŮ
určení klíčových stakeholderů a jejich zájmů
jejich zapojení ve všech fázích implementace
3. STANOVENÍ HODNOT A PRINCIPŮ
hodnoty
oblasti
principy
etický kodex
stakeholdeři
hodnoty
vlastníci a investoři
transparentnost
zákazníci
osobní přístup
pracovní
prostředí
zaměstnanci
vzdělávání a rozvoj
místní
komunita
místní komunita
aktivní podpora
životní
prostředí
environmentální organizace
snižování emisí
trh
4. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU
VNITŘNÍ ANALÝZA
• zákonné požadavky
• současné CSR činnosti
• komunikace CSR
• finanční zdroje a interní
kapacity
• firemních politiky a
dokumenty,
• specifika spojená
s předmětem podnikání
• očekávané přínosy CSR
ANALÝZA OKOLÍ
• určení možných externích
podnětů
• průzkum CSR aktivit a
nástrojů
j konkurence
• srovnání výkonnosti
s nejlepší praxí v oboru
(tzv. benchmarking)
5. STANOVENÍ CÍLŮ
oblasti
cíle
trh
environmentální řízení dodavatelů
pracovní
prostředí
rozšíření přístupu ke vzdělání
místní
komunita
zapojení zaměstnanců do volby
podporovaných projektů
životní
prostředí
podpora využívání jízdních kol
k dopravě do práce a z práce
6. AKČNÍ PLÁN
určení CSR aktivit
zdroje, pravomoci a odpovědnosti, časový plán
oblasti
CSR aktivity
trh
spuštění projektu Environmentální řízení
dodavatelů
pracovní
prostředí
zavedení nové formy vzdělávání, jenž spojuje
klasickou a online formu výuky
místní
komunita
vznik grantového programu pro zaměstnance
životní
prostředí
vybudování parkovacích míst pro jízdní kola
7. IMPLEMENTACE
zavádění CSR
do každodenního života firmy
8. MONITOROVÁNÍ
oblasti
indikátory
trh
počet dodavatelů, kteří se zapojili do projektu
pracovní
prostředí
počet zaměstnanců, kteří absolvovali nový kurz
výsledky průzkumu spokojenosti zaměstnanců s kurzem
místní
komunita
počet předložených projektů
počet podpořených projektů
životní
prostředí
počet parkovacích míst pro jízdní kola
počet zaměstnanců využívající parkovací místa
9. REPORTOVÁNÍ
oblasti
dosažené výsledky podle indikátorů
trh
2 z 10 dodavatelů se zapojili do projektu
pracovní
prostředí
90 % zaměstnanců absolvovalo nový kurz
průzkum nebyl prozatím proveden
místní
komunita
70 předložených projektů
40 podpořených projektů
životní
prostředí
12 parkovacích míst pro jízdní kola v podzemní garáži
9 % zaměstnanců využívá parkovací místa
10. OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ
oblasti
opatření ke zlepšení
trh
přidání dodatků
pracovní
prostředí
příprava dalších e-learningových kurzů
místní
komunita
umožnění zaměstnancům aktivně se podílet na
podpořených projektech v rámci pracovní doby
životní
prostředí
vybudování šatny se sociálním zařízením
KOMUNIKACE CSR
• INTERNÍ – se zaměstnanci a spolupracovníky pečlivě vysvětlete proč, co a jak se ve vašem
podniku v souvislosti se CSR děje
• EXTERNÍ – s okolím – dejte vědět ostatním, že
jste odpovědní
NÁSTROJE INTERNÍ KOMUNIKACE CSR
•
•
•
•
•
•
•
•
•
CSR report,
internet (webové stránky, firemní blog)
interní či externí zpravodaj a časopis
oznámení zasílané klasickou poštou či emailem
školení zaměstnanců
firemní informační tabule
intranet
přijímací řízení
etický kodex
ZÁVĚREM
odpovědný manažer
odpovědný stakeholder
Děkuji Vám za pozornost
Magdaléna Steinerová
Business Leaders Forum
[email protected]
@
www.blf.cz
Workshop 2
Analýza vzdělávacích
potřeb
Alena Husárová
Univerzita Palackého v Olomouci
II. mezinárodní konference
„Současné trendy v řízení lidských zdrojů“
Praha, 12. března 2008
DVĚ ZÁKLADNÍ OTÁZKY
•PROČ provádět analýzu vzdělávacích potřeb?
•JAK provádět analýzu vzdělávacích potřeb?
DVĚ ZÁKLADNÍ OTÁZKY
PROČ?
…provádět analýzu vzdělávacích potřeb
PROČ?...provádět analýzu
vzdělávacích potřeb
• protože zjistí rozdíl mezi stávajícím a požadovaným
stavem organizace
• identifikuje rozvojovou potřebu organizace
• má dopad na strategii organizace
• nabídne nástroje řešení
DVĚ ZÁKLADNÍ OTÁZKY
JAK?
…provádět analýzu vzdělávacích potřeb
→ exkurz do sociologického výzkumu
JAK?...provádět analýzu
vzdělávacích potřeb
Stanovení cíle a
identifikace zdrojů
Výběr metod a
technik
Výzkumná
strategie
Implementace/
realizace
Evaluace
Identifikace
vzdělávacích
potřeb
Klíčová
doporučení
JAK?...Stanovení cílů a
identifikace zdrojů
• Stanovit cíl znamená vědět, proč potřebuji informace a
jak s nimi budu dále pracovat
• Základem je stanovit si jasný cíl
• Začít tak vysoko v hierarchii, jak je to jen možné
• Ověřovat zdroje a získávat údaje z více zdrojů
JAK?...Stanovení cílů a
identifikace zdrojů
Cíl
může
např.
Kvantitativní
ověřit, změřit, srovnat
„kolik pracovníků…“,
„kde všude jje
identifikováno…“
Srovnat kompetenční
modely, zručnosti a
dovednosti pracovníků
Změřit, kolik pracovníků
dosahuje požadovaný
výkon
Kvalitativní
pochopit, nalézt,
vyzkoušet
„jak je vnímáno…“,
„v čem tkví problém…“
Poznání postojů k sociálním
problémům v organizaci
Pochopit představy o
komunikaci, o způsobu
rozhodování v organizaci
Nalézt příčiny špatného
výkonu
JAK?...Stanovení cílů a
identifikace zdrojů
•Zdroje pro analýzu vzdělávacích potřeb:
Na úrovni organizace jako celku
•
vize, cíle, strategie, podnikové plány, údaje o struktuře podniku,
finanční plány, marketingové plány
•
personální statistika, údaje o fluktuaci, kariérové plány, údaje o
využívání kvalifikace a pracovní doby, údaje o PN
JAK?...Stanovení cílů a
identifikace zdrojů
•Zdroje pro analýzu vzdělávacích potřeb:
Na úrovni skupin jako oddělení, týmů
•
identifikace
id
tifik
cílové
íl é práce,
á
pracovníí náplně,
á l ě vztahy
t h nadřízenosti
dří
ti a
podřízenosti, kompetenční modely, styl vedení
•
Informace od odcházejících pracovníků, informace od klientů
JAK?...Stanovení cílů a
identifikace zdrojů
•Zdroje pro analýzu vzdělávacích potřeb:
Na úrovni jednotlivců jako pracovního výkonu, kvalifikace,
kompetenčních profilů
•
popisy pracovních míst, záznamy o vzdělání, kvalifikaci, plnění
kvalifikačních požadavků, absolvování vzdělávacích programů,
výstupy z průzkumů postojů, názorů a spokojenosti
pracovníků, kompetenční profily pracovníků, kompetenční
modely pracovníků, popisy funkcí, osobní dokumentace
JAK?... Výběr metod a technik
Strategie výběru vhodných metod a technik:
•Vzhledem k dosažení cíle posuzujeme:
jaké má metoda vlastnosti, co všechno dokáže
jak posoudit výhody ☺ a nevýhody
dosažení cíle
metod pro
jaké budou podíly investic mezi jednotlivé metody
jak metody případně kombinovat, abychom dosáhly
cíle
JAK?... Výběr metod a technik
Technika
dokáže
Dotazník
ověřit, změřit, srovnat obsáhne velký počet lidí,
informace na velkém je anonymní a levný
počtu respondentů
☺ výhody
nerozpozná příčiny,
nízká flexibilita a
návratnost, je drahý
nevýhody
Rozhovor
ověřuje, srovnává,
měří, ale také chápe
a nalézá
rozpoznává příčiny, je
flexibilní a kontaktní
náročné na tazatele
a organizaci
Skupinový
rozhovor
nalézt příčiny
problémů, které
nemají přesně
definovanou podstatu
vyjasňuje podstatu
problémů, je flexibilní,
bohatý zdroj dat při
časové úspoře, překoná
komunikační bariéry
náročný na
moderátora,
nedůvěryhodná
anonymita, obtížná
organizace
Pozorování je objektivní, protože
se zajímá o předmět,
ne objekt
zachytává dění v
přirozených podmínkách
náročné na
výzkumníka, čas i
organizaci, problém
získat povolení
je objektivní, protože
Analýza
dokumentů dokumenty nevznikly
za účelem analýzy
nenáročné na
výzkumníka, zpracování,
čas, organizaci a finance
může obsahovat
zkreslení, o kterém
výzkumník neví
JAK?...Výzkumná strategie
alokace zdrojů (finančních, lidských, časových,
organizačních)
akceptaci standardů „korektního“ výzkumu
stanovení složení a kompetencí výzkumného týmu
precizování
i
á í překážek
ř káž k a rizik
i ik
určení způsobu/techniky získávání dat
rozhodnutí o velikosti a struktuře vzorku a způsobu výběru
vzorku (kvótní, náhodný, účelový)
příprava materiálů
příprava na vstup do „terénu“
JAK?...Implementace/realizace
1. Terénní sběr dat (dotazníky, rozhovory, dokumenty,…)
a ý u dat p
o ádě ou stat
st e čči p
o
2. Analýzu
prováděnou
statistikem
přímo
výzkumníkem (statistické zpracování dat ve specifickém
programu, např. SPSS či manuální zpracování dat, např.
výpis otevřených otázek či počet jednotek analýzy v
dokumentech)
JAK?...Identifikace vzdělávacích
potřeb
•
ukáže rozdíl mezi tím, co je a tím,
co je žádoucí
•
koresponduje nejen s
krátkodobými cíly, ale aspiruje na
naplnění snů (dlouhodobých cílů)
podniku
•
je základem pro novou asociaci
při pojmu vzdělávání v podniku
JAK?...Klíčová doporučení
• nabídne konkrétní nástroje řešení – podnikový vzdělávací
projekt
• definuje měřitelné přínosy
• prezentuje návratnost investic, spojených s realizací
doporučení
•vysvětluje přidanou hodnotu analýzy potřeb
• korektně provedená analýza vzdělávacích potřeb tvoří 60 –
80 % budování úspěšné vzdělávací strategie
JAK?...Evaluace
• systematicky hodnotí každý krok analýzy a umožňuje
přehodnocení a návrat o „krok zpět“
• zefektivňuje
e e t uje procesy,
p ocesy, šetří
šet čas, lidské
ds é zdroje
d oje a finance
a ce
Děkuji Vám za pozornost
Mgr. Alena Husárová
Univerzita Palackého v Olomouci
[email protected]
+420 585 633 250
Workshop 2
Evaluace v procesu analýzy
vzdělávacích potřeb (AVP)
Magdalena
M d l
Filipczyk
Fili
k
WASKO, S.A.
II. mezinárodní konference
„Současné trendy v řízení lidských zdrojů“
Praha, 12. března 2008
Význam evaluace v AVP
Kvalitní analýza vzdělávacích potřeb umožní
následující:
• přijmout rozhodnutí, kdy a jaká školení je třeba realizovat;
• seznámit se s očekáváním organizace a přizpůsobit se jejím
p
potřebám;;
• seznámit se s motivací postoji, znalostmi, dovednostmi a chováním
účastníků;
• efektivněji využít čas vymezený na školení;
• pomoci zkonkretizovat cíle a očekávání předpokládaná zadavatelem;
•motivovat budoucí účastníky;
• vytvořit podmínky pro průzkum efektivity a účinnosti školení.
Plán evaluace AVP
Průběh realizace projektu
AVP
Seznam a
rozsah školení
Evaluace
PROGRAMY
ŠKOLENÍ
Š
Í
ŠKOLENÍ
Evaluace
Evaluace
Kritéria evaluace AVP
AVP
(Seznam a
rozsah školení )
Výstižnost*
PROGRAMY
ŠKOLENÍ
ŠKOLENÍ
Výstižnost*
Výstižnost*
Účinnost**
* Shoda s potřebami pracovníků a zaměstnavatelů a s
požadavky trhu práce.
** Překračuje rámec evaluace AVP.
Metodologie evaluace AVP
AVP
(Seznam a
rozsah školení )
PROGRAMY
ŠKOLENÍ
- Analýza
A lý d
dokumentů
k
tů
(faktor shody s potřebami
zaměstnavatelů a pracovníků
a s požadavky trhu práce)
ŠKOLENÍ
- Anketa
A k t pro úč
účastníky
t ík kursu
k
- Anketa pro zaměstnavatele
a manažery
- Analýza údajů z
pracovního trhu*
•Možné změny v období mezi
AVP a ukončením školení
Praktický rozměr evaluace v AVP
Doporučení :
doporučuje se angažovat
p
profesionálního
o es o á
o po
poradce,
adce,
a to v etapě AVP –
účastníci školení mají
tendenci k výběru
„bezpečných”, obecných
témat školení, nemají
představu o své další
profesní dráze.
Děkuji Vám za pozornost
Mgr Magdalena Filipczyk
Mgr.
WASKO, S.A.
[email protected]
4.3.2008
Workshop 3
Rovné příležitosti a flexibilní
formy práce
Mgr. Kateřina Machovcová
p
Genderové informační centrum NORA,, o.p.s.
Maria Orzechowska
WASKO, S.A.
II. mezinárodní konference
„Současné trendy v řízení lidských zdrojů“
Praha, 12. března 2008
Flexibilní formy práce
ƒ
ƒ
Představení různých typů flexibility na trhu
práce
Souvislost s problematikou rovných příležitostí,
koncept slaďování osobního a pracovního
života
ƒ
Přínosy a rizika flexibilních forem práce
ƒ
Představení konceptu flexibilní jistoty flexicurity
ƒ
Příklady dobré praxe z ČR a Polska
1
4.3.2008
Workshop 3
Rovné příležitosti a flexibilní
formy práce
Mgr. Kateřina Machovcová
Genderové informační centrum NORA, o.p.s.
II. mezinárodní konference
„Současné trendy v řízení lidských zdrojů“
Praha, 12. března 2008
Rovné příležitosti
●
Neexistence překážek pro účast na
ekonomickém, politickém a sociálním životě na
základě pohlaví.
-> Možnost individuálně slaďovat svůj osobní a
pracovní život.
●
Problém: trh práce je poměrně rigidní („9-17“),
lidé s různými potřebami mají omezené
možnosti participace – snížení využití
potenciálu zaměstnaných, vliv na kvalitu života
Slaďování osobního a pracovního
života
●
●
●
Hledání rovnováhy mezi osobním (nejen
rodinným) a pracovním životem
V průběhu života se potřeby mění (studium,
cestování, rodina, péče o staré rodiče.... …)
Trh práce je nastaven na model živitel –
pečovatelka (bariéry pro muže i ženy, veřejná
vs. soukromá sféra)
1
4.3.2008
Slaďování osobního a pracovního života
ƒ
Obvyklé problémy:
ƒ
programy slaďování života neexistují, flexi opatření nejsou možná nebo pouze
na základě individuální dohody iniciované ze strany zaměstnané osoby,
flexibilita jako „být vždy k dispozici“
ƒ
pokud existují tak cíleny pouze na ženy, v důsledku může dojít k upevnění jejich
tradiční role („je
( je to jejich zodpovědnost
zodpovědnost“))
ƒ
Co je cílem:
ƒ
odbourání stresu souvisejícího s nedostatkem času na osobní/rodinný život
ƒ
snížení absencí, zlepšení pracovní atmosféry, optimalizace výkonu
Možnosti slaďování
ƒpředstavit
ƒflexibilní
ƒsdílení
flexibilní opatření pro všechny zaměstnané
opatření by měly být rozhodnutím týmu
zkušeností
ƒflexibilní
úpravy pracovní doby (zkrácené úvazky, práce z domova – částečně/plně,
flexibilní pracovní doba – volný začátek a konec, stanovený pevný úsek, stlačený týden –
čtyři pracovní dny po deseti hodinách, sdílení pracovního místa – rozdělení jedné pozice
mezi dvě osoby, konta pracovní doby – množství práce dle potřeby zaměstnavatele aj.)
ƒvolno
navíc jako zaměstnanecký benefit, nabídka studijního volna (sabbatical) aj.
ƒrodinně
přátelské pracovní prostředí (dětský koutek, nabídka hlídání – zajištěného firmou
či spolupracujícími institucemi, příspěvek na hlídání, provoz vlastního zařízení, akce pro
rodiče s dětmi, plánování aktivit s ohledem na potřeby rodičů)
Rizika flexibilních forem práce
Práce na zkrácený úvazek:
●
EU 27: ženy 32,2%, muži 7, 7%
●
Česká republika: ženy 8,7%, muži 2,3%
●
P l k žženy 13
Polsko:
13,5%,
5% muži
ži 7
7,1%
1%
Zdroj: Eurostat, 2006
Participace na trhu práce (EU 27, věk 20 – 49):
ženy: 62,4% (děti do 12 let) – 76% (nemají děti do 12 let)
muži: 91,4% (děti do 12 let) – 80,8%
Zdroj: Evropská komise, 2008
2
4.3.2008
Flexibilita a jistota (flexicurity)
Přílišná flexibilita může
mít negativní důsledky
pro zaměstnavatele i
zaměstnané... je tedy
nutné zajistit, aby
podmínky byly přijatelné
pro obě strany...
Problémy ze strany zaměstnaných:
Nejistota do budoucna (práce na
dobu určitou)
•
Mzda neodpovídá výkonu (časté
přesčasy u zkrácených úvazků)
•
•
Nižší možnosti kariérového růstu
Ztráta nároku na určité benefity
(13.plat, penzijní připojištění aj.)
•
•
???
Jak se dozvědet o dobrých
zkušenostech?
Firmy:
Soutěž o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi v ČR
(rovnesance.ecn.cz)
Podnik podporující rodinu
(www.rovnesance.cz)
Úřady:
Úřad roku „Půl na půl“
(http://www.mvcr.cz/sprava/priprava/uradroku.html,
www.pulnapul.cz)
Příklady dobré praxe
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
–
Citibank
ocenění v Soutěži o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi v
ČR (2006):
slaďování osobního a pracovního života: všichni zaměstnanci/-kyně
mohou využívat různých režimů pružné pracovní doby - flexibilní,
částečný úvazek, práce z domova, sdílená pozice, stlačený pracovní
ý
apod.
p
týden
zvažuje založení firemní školky, rodičům poskytován finanční
příspěvek na hlídání dětí.
organizovány letní programy a pobyty pro děti, pravidelně se koná
firemní piknik pro rodinné příslušníky s programem pro děti
management firmy i personální oddělení jsou prostřednictvím elearningu pravidelně školeni v problematice slaďování
osobního/rodinného a pracovního života a diverzitní politice.
kontakt s osobami na rodičovské dovolené (informace, plán návratu,
krátkodobé zapojení)
3
4.3.2008
Příklady dobré praxe
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Channel Crossings - ocenění v Soutěži o nejlepší firmu s rovnými
příležitostmi v ČR (2005):
podpora žen v řídících pozicích: osobnostní rozvoj, vytyčení osobních a
vzdělávacích cílů, které jednak přispějí k jejich osobnímu rozvoji, ale také
budou přínosem pro celou společnost.
aktivní
kti í snaha
h zvýšit
ýšit zastoupení
t
í mužů
žů v tradičně
t dič ě „ženské“
ž
ké“ profesi
f i (řídících
(řídí í h
pozicích organizace je zastoupeno je 62.5% žen) – diverzita týmů
management i zaměstnanci/zaměstnankyně společnosti jsou také pravidelně
školeni v tematice rovných příležitostí pro ženy a muže.
firma umožňuje flexibilní pracovní uspořádání, např.práci z domova při
rodičovské dovolené
svým klientkám/ům i lektorkám/ům nabízí jazykové kursy se zajištěným
hlídáním dětí
Příklady dobré praxe
ƒ
Air Products, s.r.o. - ocenění v Soutěži o nejlepší firmu s rovnými
příležitostmi v ČR (2004, 2006):
ƒ
podpůrný plán rozvoje žen: cílem podpora personálního a sociálního rozvoje
žen, podpora profesního směřování podle jejich potenciálu a potřeb firmy –
Dámský klub, rekrutace žen do Talent programu, antistresový program
ƒ
strategický cíl zvýšení konkurenceschopnosti i prostřednictvím
zlepšování pracovního klimatu a mezilidských vztahů
ƒ
nová pravidla výběru spolupracovníků, jedním z kritérií je potenciál
uchazeče/ky k spoluvytváření pozitivního firemního klimatu
ƒ
úpravy pracovní doby pro ženy, zůstat v kontaktu s týmem, práce na dálku,
zkrácené úvazky, možnost pracovat na vybraných projektech v průběhu
rodičovské dovolené
Děkuji Vám za pozornost
Mgr. Kateřina Machovcová
Genderové informační centrum NORA, o.p.s.
p
[email protected]
4
Workshop 3
Flexibilní formy práce
případová studie
GEFCO Polska s.r.o.
Maria
M i Orzechowska
O
h
k
WASKO, S.A.
II. mezinárodní konference
„Současné trendy v řízení lidských zdrojů“
Praha, 12. března 2008
•
•
•
Globální logistický integrátor
součást skupiny GEFCO – náležící do koncernu PSA PEUGEOT - CITROËN
pět hlavních aktivit ve třech sektorech činnosti:
Pozemní zásilkové služby
Výroba a distribuce automobilů
Logistika
Námořní a letecká přeprava
Hospodářství s vratnými obaly
Klíčoví zákazníci
GEFCO Polska
•
Počet pracovníků celkem: 338
z toho:
•
•
počet osob zaměstnaných na základě pracovní smlouvy: 308
počet pracovníků na dobu určitou a stážistů: 30
•
•
•
počet zaměstnaných žen (pracovní smlouva): 124 (40 %)
počet zaměstnaných mužů (pracovní smlouva):184 (60 %)
průměrný věk zaměstnanců (pracovní smlouva): 30,27 let
Práce na přechodnou dobu (leasing pracovníků)
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
V Gefco Polska – se týká hlavně pracovníků ve skladech,
v administrativě, tam kde se vyskytuje směnný provoz:
recepce, help desk IT
využívaná
ží
á při
ř sezónním
ó í nárůstu
á ů
aktivit (např.
ř konec roku,
získání nových zákazníků apod.)
využívaná v případě nutnosti dočasného (krátkodobého)
zastoupení pracovníka (pracovní neschopnost, odchod
z firmy apod.)
Efektivní flexibilní forma zaměstnání v případě získání
termínovaného kontraktu se zákazníkem
Práce na přechodnou dobu - (leasing pracovníků)
ƒ
Práce na přechodnou dobu – vnímaná jako „metoda náboru” –
způsob prověření budoucího zaměstnance, nástup do práce na
dobu neurčitou. V roce 2007 bylo na tomto principu zaměstnáno
50 osob.
ƒ
Pracovníci na přechodnou dobu pracují za stejných podmínek jako
osoby zaměstnané na dobu neurčitou.
ƒ
Práce na přechodnou dobu se využívá také pro získání specialistů
v souvislosti s realizací konkrétních projektů (např. zavedení
nového systému) - i to je trend vyskytující se ve skupině Gefco
Práce na přechodnou dobu (leasing pracovníků)
ƒ
pracovníci na přechodnou dobu představují 14,7 % zaměstnanců v Gefco Polska,
pro porovnání:
•
v Gefco Argentina je to 31 %
•
v Gefco Benelux je to 26 %
•
v Gefco Brazílie je to 38 %
•
v Gefco Španělsko
Š
je to 27 %
•
v Gefco Francie je to 15 %
•
v Gefco Portugalsko je to 23 %
•
v Gefco U.K. je to 31 %
ƒ
V celé skupině Gefco se vyskytují růstové tendence v zaměstnávání pracovníků na
přechodnou dobu – včetně pracovníků v Polsku, taková tendence je zřetelná.
ƒ
Předpokládá se další nárůst zaměstnanosti pracovníků na přechodnou dobu –
důvodem je rostoucí počet termínovaných kontraktů s klienty a zavádění projektů.
Pracovní smlouva na zastupování
ƒ
Pracovní smlouva na zastupování – zvláštní druh pracovní
smlouvy na dobu určitou
ƒ
Výhodná forma zaměstnání pro zaměstnavatele – možnost
vypovězení smlouvy bez uvedení důvodů
ƒ
V Gefco Polska se používá v případě nutnosti zastoupení
pracovníka po dobu dlouhodobé nepřítomnosti (pracovní
neschopnost, mateřská nebo vychovatelská dovolená apod.)
Stáže v Gefco Polska
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Spolupráce s polskými vysokými školami, stáže – často využívaná forma
zaměstnávání v Gefco Polska
Zavedený zaměstnavatel v univerzitním prostředí: „Akademie Gefco”
Polští i zahraniční stážisté - spolupráce s vysokými školami v Polsku i v Evropě v
rámci výměnných studentských programů – Erasmus, Copernic a Leonardo da Vinci
Stáž - jjako forma ověření kandidáta na p
práci,, často nástup
p do zaměstnání.
V roce 2007 bylo touto cestou zaměstnáno pět osob.
V západní Evropě existuje speciální druh smlouvy, která se týká stáže (analogická s
pracovní smlouvou)
V Polsku – chybí odpovídající právní řešení - smlouva na stáž, která by byla
speciálním druhem pracovní smlouvy zbavené vysokých nákladů – zatěžujících
odměny za práci). Proto je forma zaměstnávání stážistů podložena smlouvou –
smlouva o pověření nebo dohoda s vysokou školou (v případě zahraničních stážistů)
Forma sebezaměstnávání
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
sebezaměstnávání – osoby se pouštějí do vlastní podnikatelské
činnosti, často spojené s dříve vykonávanou prací a
poskytovanými službami firmě (zaměstnavateli) na základě
spolupráce
Redukce nákladů „zaměstnavatele” asi o 5 – 10 %
Chybí formální náležitosti pro „zaměstnavatele” i právní vymezení
Rozvoj podnikání mezi pracovníky, možnost spolupráce s mnoha
firmami a zvyšování zisků
Jiné flexibilní formy práce
ƒ
práce z domu na částečný úvazek (teleworking)
ƒ
výhodné především pro studenty a ženy s dětmi – práce na
částečný úvazek po návratu z mateřské dovolené, teleworking
ƒ
Gefco Polska (pozice v managementu a obchodu) nabízí i další
formy spolupráce:
9 úkolová pracovní doba
9 pružně rozložená pracovní doba po dohodě s
nadřízeným
Rekapitulace
•
•
•
•
•
Polské zákony jsou dosti flexibilní ve formách práce (různé druhy
termínových pracovních smluv – smlouva na zkušební dobu, na zástup,
na dobu určitou).
Rozvoj flexibilních forem zaměstnávání je výsledkem situace na
pracovním trhu a snahou firem zvýšit svoji atraktivitu jako potenciálního
zaměstnavatele.
Flexibilní formy práce jsou součástí strategie řízení firmy a ulehčují tak
adaptaci podniku na měnící se tržní podmínky.
Flexibilní formy práce snižují vysoké náklady na práci.
Je možné pozorovat vzrůstající tendenci v používání flexibilních forem
práce, která se bude pravděpodobně udržovat (stále více předních firem
zaměstnává pracovníky tímto způsobem).
Děkuji Vám za pozornost
Maria Orzechowska
WASKO, S.A.
[email protected]
Workshop 4
Modelový systém
profesního rozvoje
Wisdom comes from knowledge
Beata
B
t St
Staczewska
k
WASKO, S.A.
II. mezinárodní konference
„Současné trendy v řízení lidských zdrojů“
Praha, 12. března 2008
KOMPETENCE PRACOVNÍKŮ JE
HLAVNÍM ZDROJEM
KOMUNIKAČNÍ PŘEVAHY
XXI. STOLETÍ
DEFINICE PROFESNÍHO ROZVOJE
Rozvoj slouží ke zdokonalení a ke zvýšení hodnoty
individuálního pracovníka jako jednotky nezávislé na
druhu vykonávané práce nebo na zastávané pozici
/– ve shodě s ASTD Americké Society for Training and Development/.
ROZVOJ
INDIVIDUÁLNÍ
ROZVOJ
ROZVOJ
ORGANIZACE
PROFESNÍ ROZVOJ PRACOVNÍKA 44+
Profesní rozvoj má pracovníkovi dopomoci k:
•efektivnímu výkonu
ý
p
práce,,
•přejímání různých druhů povinností,
•plnění nových úkolů a přijímání nových výzev.
VÝSLEDKY
rozvoj deficitních
odborností
zvýšení efektivity a
flexibility 44+ na
pracovním trhu
uvědomělé
směrování
vlastního
profesního rozvoje
WISDOM COMES FROM KNOWLEDGE
ZÁKLADNÍ MODEL PROFESNÍHO ROZVOJE
PLÁNOVÁNÍ
INDIVIDUÁLNÍHO ROZVOJE
KVALIFIKAČNÍ ROZVOJ
SEBEHODNOCENÍ
ROZVOJOVÝCH MOŽNOSTÍ
MODELOVÝ SYSTÉM ROZVOJE PRACOVNÍKA
VYPRACOVANÝ A ZAVEDENÝ V RÁMCI DWW
Výhody pro pracovníka 44+
Výhody pro sektor SPO
Uvědomělé řízení vlastního rozvoje,
Větší profesní flexibilita,
Větší možnost alternativního
zaměstnání,
Postup na profesním žebříčku.
Zvýšení potenciálu sektoru pomocí růstu
potenciálu pracovníků,
Rozvoj problémových sektorů,
Vyšší stupeň synchronizace cílů, funkcí a
realizačních úkolů,
Větší satisfakce pracovníka.
Výsledk
Výsledky
Kvalifikace
v oblasti
nových
úkolů
Kvalifikace v
oblasti
nových
funkcí
Deficitní
kvalifikace na
trhu práce
Kvalifikace
v oblasti adaptability
a řízení (správa)
změn
Rozvoj kvalifikací
Plánování individuálního rozvoje
Samohodnocení rozvojových možností
ZREALIZOVANÉ ŠKOLÍCÍ A PORADENSKÉ ČINNOSTI
Činnosti
Druh činností DWW
Samohodnocení a plánování
individuálního rozvoje
Školení v oblasti samohodnocení a řízení vlastní kariéry
Individuální poradenství
Školení pro ženy: Ženy po čtyřiceti letech věku na pracovním trhu
– školení pro ženy v oblasti speciálních dovedností a v oblasti rozvoje vlastní kariéry
Nové úkoly
Školení:
účetnictví a finance,
obsluha dopravních vozíků
obsluha a programování číslicových strojů
technologie
t h l i svařování
ř á í a termického
t
i kéh řezání
ř á í
Nové funkce
Školení:
řízení kolektivu a vlastní práce v řídicím (vedoucím) postavení
rozvoj interních lidských zásob, interní školení a vychovávání
Deficitní kvalifikace na trhu práce
Školení:
jazyková školení: angličtina a němčina
základy práce s počítačem
informatika pro pokročilé
podnikatelské vedení vlastní firmy
Adaptabilita a řízení změny
Školení:
zdokonalení, inovace a kvalita práce na pracovišti
řízení informací, údajů a dokumentace
interpersonální dovednosti potřebné v oblasti zavádění změn - mediace a vyjednávání
VYPRACOVÁNÍ METODY ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY
PROCESU ŠKOLENÍ
Hlavní realizační úkoly
Metodologické produkty
Nábor účastníků školení
Metodika náboru účastníků
Analýza potřeby školení
Metodika analýzy potřeby
školení
Zkoumání individuality a individuální
poradenství
Metodika zkoumání
individuality, individuální
poradenství
Nábor trenérů
Metodika náboru trenérů
Projektování školení, vypracování
cílů, rozsahu konceptů a zpráv ze
školení
Metodika dokumentace ze
školení
Evaluace školení a práce trenérů
Metodika evaluace školení a
práce trenérů
PODMÍNKOU ÚČINNOSTI ČINNOSTÍ
SHODA S POTŘEBAMI A TENDENCEMI NA TRHU
GLOBALIZACE A ROZVOJ
TRH PRÁCE
POTŘEBY STRATEGICKÉHO SPO
INDIVIDUÁLNÍ POTŘEBY BENEFICIANTŮ
POTENCIÁL 44+
KOMPLEXNÍ POMOC V ROZVOJI
JAK SPOJIT CÍLE FIRMY
S REALIZOVANÝMI ČINNOSTMI
CÍLE
ORGANIZACE
FUNKCE
CÍLE ŠKOLENÍ
16. INTERPERSONÁLNÍ
VZTAHY
1. INNOVACE A ROZVOJ
15. ŠKOLENÍ A UMĚNÍ VÉST
2. ŘÍZENÍ ZMĚN
14. MEDIACE
A VYJEDNÁVÁNÍ
3. KOMUNIKACE
4. ŘÍZENÍ TRŽNÍCH
INFORMACÍ
KLÍČOVÉ
FUNKCE
13. BUDOVÁNÍ KOLEKTIVU
12. ŘÍZENÍ FINANCÍ A
DOKUMENTACE
5. ŘÍZENÍ NOVÝCH
PROJEKTŮ
11. ŘÍZENÍ JAKOSTI
6. OPERAČNÍ ŘÍZENÍ
10. ŘÍZENÍ INTERNÍCH
INFORMACÍ
9. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ
7. ŘÍZENÍ KOMPLEXU
ZADÁNÍ
8. KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
DEFICITNÍ FUNKCE V SPO
Potřeby pro školení spojené s deficitními funkcemi, kterými jsou:
1. Funkce mentorská – ukazatel úrovně deficitu 2,87
2. Funkce inovační – ukazatel úrovně deficitu 2,49
3. Funkce koordinační – ukazatel úrovně deficitu 2,33
4. Funkce udávající směr – ukazatel úrovně deficitu 2,28
Funkce
Popis funkce
ŠKOLENÍ A MENTORING
Mentorská
Plánování individuálního rozvoje pracovníků, metody identifikace schopností jiných, techniky
stanovení rozvojového potenciálu jiných, techniky stanovení rozvojového potenciálu jednotlivých
pracovníků, předávání vědomostí a zkušeností, motivace jiných k rozvoji, budování individuálních cest
profesního rozvoje a školicích plánů.
INOVACE A ROZVOJ
Inovační
Techniky generování nových nápadů, vytváření koncepcí nového produktu nebo služby, strategie
kreativního myšlení, analýza trendů a změn s inovačním charakterem, vytváření vizí o rozvoji,
zavádění inovací.
ŘÍZENÍ KOLEKTIVU URČUJÍCÍHO ZADÁNÍ
Koordinační
Realizace interdisciplinárních projektů, vůdčí funkce v kolektivu určujícím zadání /budování autority/,
reprezentace kolektivu, rozdělení úkolů v kolektivu, koordinace úkolů.
OPERAČNÍ ŘÍZENÍ
Udávající směr
Řízení pomocí cílů, vytyčování a formulace cílů, hierarchizace úkolů, nasměrování práce na uvedené
výsledky, vytrvalé směrování k vytyčeným cílům, směrování a synchronizace kolektivu.
ÚKOLEM TRENÉRA, MENTORA A
PORADCE
JE
NALEZENÍ
Í A ZÍSKÁNÍ
Í Á Í TOHO, CO JE
V PRACOVNÍKOVI NEJLEPŠÍ
PŘÍKLAD VÝSLEDKOVÉHO ARCHU Z PRŮZKUMU
DOTAZNÍK PREFERENCÍ V OBLASTI FUNKCÍ
0
5
10
15
20
25
30
35
40
1. Innow acje i
rozw ój
2. Wdrażanie
zmian
3. Komunikacja
4. Inf ormacja
zew nętrzna
5. Now e projekty
6. Zarządzanie
operacyjne
7 Z
7.
Zarządzanie
d
i
zespołem
8. Zarządzanie
kryzysow e
9. Planow anie
strategiczne
10. Inf ormacja
w ew nętrzna
Řada1
11. Jakość
12.Finanse i
dokumentacja
13. Budow a
zespołu
14. Mediacje i
negocjacje
15. Szkolenia i
mentoring
16. Budow a relacji
interpersonalnych
1. Inovace a rozvoj
2. Zavádění změn
3. Komunikace
4. Interní informace
5. Nové projekty
6. Operační řízení
7.
7 Řízení kolektivu určujícího
zadání
8. Krizové řízení
9. Strategické plánování
10. Interní informace
11. Jakost
12. Finance a dokumentace
13. Stavba kolektivu
14. Mediace a vyjednávání
15. Školení a vychovávání
16. Interpersonální stavba a
relace
ŘÍZENÍ VLASTNÍ KARIÉRY
KLÍČOVÉ INFORMACE PRO
BENEFICIANTA PROJEKTU DWW
(na základě dotazníku preferencí v oblasti funkce)
DOMINUJÍCÍ FUNKCE
VÝSTAVBA KOLEKTIVU
ŠKOLENÍ A MENTORING
MEDIACE A VYJEDNÁVÁNÍ
VÝSTAVBA INTERPERSONÁLNÍCH RELACÍ
DEFICITNÍ FUNKCE
ŘÍZENÍ ZMĚN
INOVACE A ROZVOJ
OPERATIVNÍ ŘÍZENÍ
ŘÍZENÍ (SPRÁVA) TRŽNÍCH INFORMACÍ
SILNÉ STRÁNKY
1.
1
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
Umění budovat kompaktní problémové skupiny
Umění zapojování členů skupiny do činností a integrace
skupiny
Umění budování shody v kolektivu
Umění tvoření interpersonálních relací založených na
akceptaci a vzájemné úctě
Umění efektivní komunikace v kolektivu
Umění rozeznání individuálních schopností jiných
Umění stanovení rozvojového potenciálu
Umění předávání vědomostí a zkušeností
Umění motivovat jiné k rozvoji
Umění budování individuálních cest profesního rozvoje a
plánů školení
Umění rozeznání emocí a potřeb jiných
Umění akceptovat jiné stanovisko
Umění emocionální kontroly
Umění vybudovat dohodu
Umění vyjednávat podmínky kontraktu
SLABÉ STRÁNKY
1.
1
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Umění adaptace na změnu
Umění pro flexibilní činnosti
Umění zavádění změn odpovídajících tržním trendům
Umění reagovat na situace při soutěžení
Umění strategie tržní konkurenceschopnosti firmy
Umění generovat nové nápady
Umění kreativního myšlení
Umění sledovat trendy a změny inovačního charakteru
Umění tvořit rozvojové vize
Umění zavádět inovace
CHYBNÉ PŘEDPOKLADY SPOJENÉ S ROZVOJEM
1. DOBRÉ ŠKOLENÍ PŘINESE VŽDY EFEKT
2. ROZVOJ PRACOVNÍKA PATŘÍ VÝLUČNĚ DO KOMPETENCÍ
HR
3. ÚKOLEM SPECIALISTY HRD JE VYTVÁŘENÍ PROGRAMŮ
ŠKOLENÍ A REALIZACE CÍLŮ ŠKOLENÍ
4. O KVALITĚ ŠKOLENÍ SVĚDČÍ ÚROVEŇ SPOKOJENOSTI
ÚČASTNÍKŮ
5. ŠKOLENÍ MUSÍ BÝT NASMĚROVANÉ NA KOMPETENČNÍ
MEZERU
PODMÍNKY PLNÉHO INDIVIDUÁLNÍHO A
ORGANIZAČNÍHO ROZVOJE
1.
2.
3.
4.
5.
ANGAŽOVANOST PRACOVNÍKŮ
LIKVIDACE PŘEKÁŽEK EFEKTIVITY
POSÍLENÍ MOTIVACE
PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ, SYSTÉMY A PROCESY
AKTIVNÍ VEDENÍ A ZPĚTNÉ INFORMACE
JAK LIKVIDOVAT PŘEKÁŽKY V
ROZVOJI?
KLÍČOVÉ ČINITELE ROZVOJE
- NA ZÁKLADĚ ZKUŠENOSTÍ DWW
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
PODMÍNĚNOST PRACOVNÍKA
ZMĚNA POZICE
NEOMEZENÁ PERSPEKTIVA ROZVOJE
SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP
KVALITA PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ
METODIKA
STRATEGIE
TRANSFORMACE ÚLOHY HRD
ADMINISTRATIVNÍ
STRATEGICKÁ
Děkuji Vám za pozornost
Beata Staczewska
WASKO, S.A.
[email protected]
Workshop 4
Péče o zaměstnance – role HR
managementu v rozvoji lidských zdrojů
Ing. Marie Marvanová
Středočeská asociace manažer a podnikatelek
II. mezinárodní konference
„Současné trendy v řízení lidských zdrojů“
Praha, 12. března 2008
1. Úvod do problematiky
Péče o zaměstnance – hlavní role HR
managementu v rozvoji lidských zdrojů
Účel workshopu:
¾ ukázat výsledky práce společného
polsko-českého týmu
¾ zamyslet se nad příčinami
motivace / demotivace
zaměstnanců
ƒ zkušeností účastníků
¾ využít
workshopu k rozšíření škály
nejlepších metod
Zaměření práce společného týmu v
rámci projektu:
současné trendy v HR
celosvětový (vliv USA))
lokální (vliv EU)
různorodost trhu práce - aspekty
věk
stupeň industrializace
lokality
pohlaví
vzdělání
stupeň vývoje místních
technologií
Celosvětový trend v HR
• liberální – opřený o liberálně-ekonomickou teorii
• podřízený snahám o maximální nezávislost jednotlivce
na komunitě
• podporovaný pragmatistickou teorií amerického filozofa
Coveye:
závislost → nezávislost → spolupráce
při využití tzv. proaktivity
Lokální trend v HR
¾ prosociální – daný evropskými historickými zkušenostmi
¾ opřený o nejrůznější formy solidarity – vytváření různých
sociálních záchranných sítí
¾ podřízený politickým snahám o udržování rovnováhy –
vyrovnávání rozdílů
¾ vyznačující se snahou po změně chování zaměstnanců i
zaměstnavatelů
Předpoklady spolupráce českého a
polského projektu:
• nalezení průsečíku – momentu spojujícího zájmy
zaměstnavatelů i zaměstnanců
(uspokojivá seberealizace zaměstnanců a přiměřený
rozvoj podnikání pro zaměstnavatele)
• výběr segmentu zaměstnanců – početné skupiny
pracovníků zainteresovaných na osobním růstu
(řadoví pracovníci, resp. nižší střední management
otevřený ke spolupráci a ochotný se ztotožnit s cíli
zaměstnavatele)
Zaměření dílčích týmů v rámci
společného týmu
• Polský tým:
Problematika zaměstnanosti segmentu 44+
Analýza prostředí, podmínek trhu práce, hledání adekvátních forem
řešení, jako jsou přesné popisy práce a z nich vyplývající
kompetence, vytváření kariérních plánů, systémy nepeněžní
motivace apod.
• Český tým:
Outplacement pro velké podniky
Analýza prostředí, podmínek trhu práce, hledání adekvátních forem
řešení, jako je CSR, psychologické, právní, podnikatelské
poradenství, vytvoření CPPZ apod.
Workshop 4 - bod 4
SYSTÉMY NEPENĚŽNÍ MOTIVACE
Druhy motivace
¾
peněžní (většinou protichůdný zájem
zaměstnavatele - mzda co nejnižší - a
zaměstnance - mzda co nejvyšší)
¾
nepeněžní (většinou společný nebo
obdobný zájem zaměstnavatele a
zaměstnance na odbornosti, výkonnosti
a použitelnosti zaměstnance)
Předpoklady
použití nepeněžní motivace
1. dobrá komunikace mezi zaměstnavatelem a
zaměstnanci
2. fungující zpětná vazba mezi zaměstnavatelem a
zaměstnanci
3 stanovení jasné mise
3.
mise, vize a dílčích cílů podniku
4. management dávající prostor pro seberealizaci
zaměstnanců
5. ochota top managementu i HR managementu pečovat
o zaměstnance
6. uvědomělý zájem managementu na systemantickém
rozvoji lidských zdrojů
Druhy cílů nepeněžní motivace
objektivní – spojené s prosperitou podniku:
¾ pocit sounáležitosti s podnikem
¾ ztotožnění se s cíli podniku
¾ vize seberealizace v rámci podniku
subjektivní – spojené s osobními zájmy
směřujícími i mimo podnik:
¾ zvyšování kvalifikace
¾ rozšiřování obzoru
¾ získávání praxe
Předpoklady správného výběru typu
nepeněžní motivace
• dobrý vztah mezi zaměstnancem a přímým
nadřízeným
• důkladná znalost pracovního prostředí
zaměstnance
• znalost životních preferencí zaměstnance
• znalost jeho povahových rysů a rozsahu jeho
schopností
• povědomost o možnostech rodinného zázemí
zaměstnance
Oblasti působení systémů nepeněžní
motivace
1. různé druhy benefitů (zlevněné stravenky, zvýhodněné
rekreace)
2. péče o zdraví zaměstnanců (lékařské prohlídky,
zlevněné vstupenky do fitcenter a plováren)
3. péče o kulturní vyžití zaměstnanců (zvýhodněné
vstupenky na kulturní akce)
4. péče o osobní rozvoj zaměstnance (zvyšování
vzdělání, kvalifikace)
5. pocit jistoty při výkonu zaměstnání a perspektivy
dalšího rozvoje (výstižné popisy práce a z nich
vyplývajících kompetencí, vytváření kariérních plánů)
6. osobní a veřejné pochvaly, ocenění, vyznamenání
Workshop 4 – bod 7
DISKUSE - BRAINSTORMING
Formální a neformální metody
působení na chování zaměstnance
Nástroje:
• Cíle:
zvyšování vzdělání
zvyšování kvalifikace
respekt k názoru
vytýčení perspektivy
rozšiřování odborného
obzoru
9 pochvala
9 kariérní plán
9 seberealizace
9 ztotožnění se s cíli
podniku
9 zvýšení sebevědomí
9 zvýšení použitelnosti a
zazaměstnance
9 využití synergie
9 stabilizace pracovních
týmů
9
9
9
9
9
Děkuji Vám za pozornost
Ing. Marie Marvanová
Středočeská asociace manažerek a
podnikatelek
[email protected]
i
@
d
k
d ik lk
Workshop 4
Komplexní outplacement
Mgr. Pavla Kudrlová
Manpower, s.r.o.
II. mezinárodní konference
„Současné trendy v řízení lidských zdrojů“
Praha, 12. března 2008
CO je outplacement?
P f i ál í poradenství
Profesionální
d
t í a pomoc
zaměstnancům k rychlému dosažení
pozitivní a úspěšné změny kariéry
PROČ právě outplacement?
Minimalizace negativních dopadů propouštění
zaměstnanců.
STÁVAJÍCÍ
ZAMĚSTNANCI
¾
ODCHÁZEJÍCÍ
ZAMĚSTNANCI
MANAGEMENT
KDY outplacement ?
Využití při specifických změnách uvnitř
společností
• restrukturalizace
• fúze
• hledání úspor
¾
další … ?
Nejčastěji užívané outplacementové
aktivity
Psychodiagnostická a profesní
poradenství
Orientace na trhu práce
•
Budoucí cíle a zdroje podpory
•
Individuální pomoc při hledání prac.
příležitostí na místním trhu práce
•
Identifikace individuálního
potenciálu
•
Pomoc při zpracování CV,
motivačního dopisu
•
Odkrytí slabých stránek
•
•
Pomoc při kariérové orientaci
formou řízených rozhovorů
Příprava na pohovor,
sebeprezentační dovednosti
•
•
Další…
Využití kontaktů s ostatními
zaměstnavateli
•
Další…
Nejčastěji užívané outplacementové
aktivity
Kvalifikační a školící
programy
Jiné formy podpory ze strany
zaměstnavatele
•
•
Počítačové dovednosti
•
Právní poradna – základy
pracovního
íh a rodinného
di éh práva,
á
soc. zabezpečení
•
Podnikatelské minimum –
rozvinutí podnikatelské
kompetence a konkrétních
aktivit
•
Další…
Finanční
•
Nefinanční
•
Organizační
KDO bude program zajišťovat?
Externí dodavatel
•
•
Nadnárodní firma
860 účastníků OP – ve 3
vlnách
•
2 denní vzdělávací seminář
–
–
–
–
•
Psychodiagnostika
Sebeprezentace
Zaměstnání x podnikání
Jednání s úřady
Konzultace
Interní zdroje
•
•
Bankovní subjekt
150 účastníků OP – 1 vlna
•
Vytvoření příručky, kterou
zaměstnanci dostávají při
odchodu
– Jak sestavit CV
– Jak na přijímací pohovor
– Jak vyhledat místa na trhu
práce
– Po dobu 12 měsíců
– Individuální charakter
Ještě jednou: PROČ?
•
•
•
•
Pomůže optimálně zvládnout změny
Jasné a logické naplánování personálních změn
Vyloučí chaos
Uklidní atmosféru a urychlí návrat k normálnímu
fungování firmy
• Zaměstnavatel je vnímán jako zodpovědný, vážící si
svých zaměstnanců
• Působí na všechny zaměstnance
Děkuji Vám za pozornost
Mgr. Pavla Kudrlová
Manpower,
p
s.r.o.
[email protected]

Podobné dokumenty