Zpravodaj - duben-červen 2011

F L O R I Á N
Zpravodaj městyse Lázně Toušeň
duben – červen 2011
březnové sčítání lidu
Slovo starostky
Milí Toušeňáci,
čas neúprosně letí. Před pár měsíci jsem Vás oslovila poprvé. Dnes uţ
opět vychází nový zpravodaj, tentokrát pod názvem Florián, a já bych
Vás ráda oslovila znovu.
Zima končí, sluneční paprsky nabývají na síle a začíná období, kdy nás
bude budit zpěv ptáků, začne hemţení lidí na zahrádkách
a zahradách a začnou také stavební aktivity našich spoluobčanů.
A právě stavebních prací se týká mé povídání.
Letošní rok jsme se rozhodli, jak jiţ bylo zmíněno v posledním
zpravodaji, věnovat opravám a zvelebování obecního majetku, školy,
školky a zeleně.
Loni byla dokončena revitalizace Parku profesora Procházky a letos
bychom rádi provedli opravu Skleněné vily. Na stavbu jsme obdrţeli
dotaci téměř 7 milionů korun. Tato částka však k rekonstrukci staré a
zanedbané nemovitosti stačit nebude a náš podíl na opravě bude
určitě podstatně vyšší, neţ jsme předpokládali. Toto navýšení budeme
muset pokrýt z rozpočtu městyse. Výše našeho podílu na opravě bude
upřesněna podle znaleckých posudků statika a mykologa, jejichţ
posudek jsme si byli nuceni
vyţádat a který v nejbliţších
dnech obdrţíme. Jsme však,
přes nastalé komplikace,
rozhodnuti v započaté práci
pokračovat a celou stavbu
včas a kvalitně dokončit tak,
aby vila mohla slouţit nám
všem - místním občanům,
spolkům i návštěvníkům
městyse.
Velmi bych si přála,
abychom si společně drţeli
palce, měli dostatek odhodlání i odvahy a v konečném důsledku i
dost financí k dokončení započatého díla. Ráda bych Vás poţádala
o podporu a kdykoliv to bude moţné, budu o postupu prací na „naší“
vile informovat všechny, kdo projeví zájem.
Dovolím si trochu optimismu na konec: Čeká nás těţká, finančně
náročná a zodpovědná práce, ale na konci tohoto snaţení si
představuji krásnou, čistou a slunečnou vilu, která stojí v nádherné
zahradě a zve kaţdého, kdo jde kolem „Pojď, mám co nabídnout,
budeš se zde cítit příjemně.“ V tu chvíli mám dobrý pocit, ţe je o co
usilovat. Je to snaha velikého týmu lidí, pro kaţdého z nás, pro Toušeň.
S úctou Jitka Myslivečková, starostka
Městys informuje
Informace o sčítání lidu
Přípravu, organizaci, samotné provedení sčítání, zpracování a
zpřístupnění jeho výsledků zajišťuje na základě zákona č. 296/2009 Sb.,
o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, Český statistický úřad.
Smluvním partnerem pro provedení terénních prací při sčítání je
Česká pošta, s. p.
Sčítacím komisařem pro městys Lázně Toušeň je paní Ivana
Nováčková, vedoucí pošty.
Termíny sčítání
7. března 2011 Sčítací komisaři začínají navštěvovat domácnosti a
roznášet formuláře. Každý občan dostane zelený
SČÍTACÍ LIST OSOBY. Majitelé a uživatelé bytů
dostanou navíc žlutý BYTOVÝ LIST a majitelé či správci
domů ještě oranžový DOMOVNÍ LIST. Roznáška
formulářů končí 25. března 2011.
25./26. března
2011
Půlnoc z 25. na 26. března je tzv. rozhodným
okamžikem sčítání. Informace do sčítacích formulářů
se vyplňují podle skutečnosti platné v tento rozhodný
okamžik.
26. března 2011 V tento den je možné začít odevzdávat vyplněné
sčítací formuláře. Existují tři základní cesty:



Internet
Předání sčítacímu komisaři
Odeslání poštou v obálce nebo odevzdání na
kterékoliv poště
14. dubna 2011 Do tohoto dne mají všichni podle zákona odevzdat
formuláře – ať už je budou odesílat přes internet,
poštou v obálce nebo osobně předávat sčítacímu
komisaři.
Jak se budeme sčítat
Od 26. února do 6. března 2011 budou sčítací komisaři roznášet do
schránek letáček se základními informacemi o sčítání lidu a lísteček
Informace o kontaktních osobách a místech, kde bude uvedeno
jméno sčítacího komisaře, který formuláře přinese, číslo jeho průkazu
a termín, kdy do domácnosti přijde předat sčítací formuláře.
Sčítací komisař bude při roznosu formulářů nosit viditelně umístěný
speciální průkaz sčítacího komisaře, kterým se na poţádání
prokáţe společně s občanským průkazem při návštěvě v kaţdé
domácnosti. Zároveň bude mít přes rameno modrou tašku s velkým
žlutým logem České pošty.
Sčítací komisař navštíví Vaši domácnost a předá Vám sčítací
formuláře. Do vašeho bytu nevstoupí, pokud ho sami nevyzvete.
Poţádá Vás o potvrzení jejich převzetí formulářů podpisem. Zároveň
Vám předá vysvětlivky k vyplnění formulářů a poskytne další
potřebné informace. O pomoc s vyplněním můţete poţádat
sčítacího komisaře. Jeho úkolem není pouze roznést a sebrat
formuláře, ale také pomoci kaţdému, kdo nebude některé z
kolonek rozumět či nebude mít sílu sám formuláře vyplnit. V
takovém případě jsou komisaři připraveni nechat si údaje např. od
nemocného, staršího či nevidomého člověka nadiktovat a
formuláře za ně kompletně vyplní.
Můţete zavolat na bezplatnou informační linku, která bude v
provozu od 26. února do 20. dubna 2011 denně 8 – 22 hod.
Veškeré informace najdete na www.scitani.cz, dotazy můţete
posílat e-mailem na [email protected]
Připomínáme
Do konce března je nutné zaplatit poplatek za komunální odpad a
psa!
Letní dovolená praktického lékaře
Pan MUDr. Ranc nebude ordinovat ve dnech 26.6. – 1.7.2011.
Oslovujeme, tentokráte pejskaře.
Paničky a páníčkové našich nejvěrnějších kamarádů, jako
kaţdoročně tak i letos, poté co slezl sníh a povolily mrazy, bylo
veškeré obyvatelstvo městyse seznámeno, a to ve velmi hojné míře
s výsledným produktem kvalitního trávení Vašich čtyřnohých
mazlíčků. Některé lokality, zvláště pak nábřeţí, by v tomto směru
mohly podávat zdrcující svědectví. Mnoho z nás tak bylo nechtěně
poctěno moţností odnést si reprezentativní vzorky tohoto „zlata“
domu k bliţšímu „prozkoumání“ ve vzorcích podráţek a tak
podobně. Díky tomu se ukázalo, ţe valná většina hafíků se stravuje
lépe neţ kdekterý dvounoţec, coţ vzbudilo v mnoha případech
projevy nevole a co hůř, závisti. Chraňte prosím proto své miláčky
tím, ţe vše, co kde vytrousí z toho „místa“ pod ocáskem, seberete
do pytlíčku, lhostejno zda papírového, obecního nebo klidně i toho
co v něm donesete domu rohlíky, a vyhodíte to do koše. Cestou jich
najdete dost. Ochrana psíka před nevraţivými pohledy a názory je
jedna z mála věcí, co pro něj můţete udělat, a měli byste to udělat
rádi a s vděčností, neboť jak řekl americký spisovatel a humorista
Josh Billings „Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje víc neţ
sebe“.
rfv
Zájmové spolky, sdružení
a sportovní aktivity
60 let Mysliveckého spolku v Toušeni
Lidové myslivecké sdruţení v Toušeni bylo zaloţeno v roce 1951. Do
této doby právo myslivosti vykonávali většinou vlastníci honebních
pozemků. Tímto bylo umoţněno i široké vrstvě obyvatelstva vykonávat
myslivost.
Honitba byla honitbou polní pouze s drobnou zvěří, to je koroptev,
baţant či zajíc. V této době byla honitba velmi dobře zazvěřena. Toto
MS fungovalo do 70. let, kdy státní správa nařídila reorganizaci
honiteb do velkých celků. Naše honitba výměrou zůstala, ale přešla
pod správu školního statku zemědělské školy v Brandýse nad Labem.
Členové MS zůstali bez honitby, ale bylo jim umoţněno vykonávat
právo myslivosti na pozemcích školního statku. Scelováním polí do
velkých lánů a intenzivním zemědělským hospodařením docházelo
k úbytkům drobné zvěře, zvláště koroptví. Umělým odchovem
baţantů a kachen jsme doplňovali tento úbytek. V honitbě se stále
více objevovala liška, která zde bývala vzácností, a hlavně srnčí zvěř.
V listopadu 1976 byl uloven panem Králíkem první divočák v naší
honitbě. V roce 1991 nám školní statek honitbu vrátil a my jsme začali
hospodařit jako samostatné MS aţ do roku 1993, kdy vstoupil
v platnost nový zákon o myslivosti. Výkon práva myslivosti byl vrácen
vlastníkům pozemků. Tito zakládají honební společenstva a mohou
právo myslivosti vykonávat sami nebo uznanou honitbu pronajmout.
Minimální plocha honitby byla určena na 500 ha. Toto je náš případ.
Honitbu jsme si pronajali od honebního společenstva v Toušeni.
Smlouva se uzavírá vţdy na dobu 10ti let a zákonem jsou určeny
podmínky jak pro pronajímatele tak uţivatele. Pro nás to znamená
udrţovat dané kmenové stavy drobné a srnčí zvěře, ošetřování a
výsadba nových remízků, zajištění dostatečného a vhodného krmiva
a hlavně ochrana zvěře. V letních vedrech se snaţíme zvěři pomoci
napáječkami a jiţ od konce léta přikrmováním. Podařilo se nám
zaloţit myslivecké políčko a chtěli bychom do budoucna vytvořit
takzvané biopásy. Cílem je zajistit zvěři klid, potravu a také místo pro
reprodukci.
Jsme honitba v blízkosti Prahy, a proto tu máme velký rekreační
pohyb lidí. Prosili bychom proto občany, aby se v přírodě chovali jak
se sluší a patří a své psí miláčky nenechávali volně pobíhat v honitbě,
hlavně v době hájení a zimního strádání.
Náš myslivecký spolek dodrţuje myslivecké tradice a zvyky. Máme
svého trubače, který nás doprovází při našich mysliveckých akcích.
Dle mysliveckých tradic provádíme přijímání nových myslivců a
pasování myslivců na lovce určitého druhu zvěře. Tradičním
ukončením sezóny je myslivecký ples, v letošním roce jiţ 35. Je to vţdy
příjemné posezení s dobrou zábavou a bohatou tombolou, coţ nám
potvrzuje velká účast našich spoluobčanů.
Věříme, ţe dlouhodobě dobré vztahy mezi úřadem městyse
a honebním společenstvem v Toušeni zůstanou i nadále zachovány.
Toušeňští myslivci
Dalším naším revírem je Labe, který začíná u zdymadel v Čelákovicích
a končí u výtoku borecké tůně v Brandýse. Zde je osazení ryb
různorodější, a tak je moţné zde ulovit kromě kapra také candáta,
štiku, karase, cejny nebo sumce. V letošním roce navštívil tuto vodu
kormorán, který způsobil nemalé škody.
Na těchto dvou revírech probíhají během roku čtyři brigády, jinak
tomu nebude ani letos.
Za toušeňské rybáře Šulc M.
Pocta jim
Historie pomníku "Český vzdor"
památníku padlých spoluobčanů v I. světové válce
Z činnosti MS ČRS Lázně Toušeň.
Zpracováno z toušeňské Kroniky, z let 1926-27
Naše místní skupina spadá pod organizaci ČRS v Brandýse nad
Labem. Sdruţuje 38 platných členů, ať uţ dětí, dospělých či rybáře
v důchodovém věku. Organizace pořádá během roku tři závody,
z nichţ jeden dětský probíhá pravidelně na 6. tůni. Tento revír
navštěvuje mnoho rybářů z Čelákovic, Brandýsa a jiných okolních
vesnic, a tak po závodnickém klání, kdyţ se revír otevře pro všechny,
to tu vypadá jako na dalších závodech. Loví se zde hlavně kapr, který
je vysazován 2x do roka.
Na dětských závodech v minulém roce se sešlo za krásného
slunečného počasí 28 dětí z Toušeně, Brandýsa a Staré Boleslavi,
Čelákovic, Předměřic a Kbel. V 8.00 hod. byly závody zahájeny.
Uloveno bylo 28 kaprů, z nichţ největší měřil 58 cm. Během soutěţe
byla chytajícím rybářům dodána dopingová injekce v podobě
sladkosti a pití. V 11.00. hod byly závody ukončeny a soutěţícím byly
p. Šulcem a p. Prokopem rozdány hodnotné ceny, na které nám
přispěla jak organizace tak Úřad městyse Lázně Toušeň. Vítězem se
stal Šulc O. z Toušeně, na 2. místě skončil Urban M. z Brandýsa a 3.
místo obsadil Homola P. také z Toušeně.
Letošní závody proběhnou 8.5. 2011. Zápis účastníků bude od 6.30.
hod. Zahájení soutěţe od 7.30. opět na 6. tůni.
Na podnět "Osvětového svazu městyse Toušeně", k uctění památky
padlých spoluobčanů v I. světové válce, v letech 1914-18, byla v
srpnu roku 1925 svolána veřejná schůze. Na schůzi bylo rozhodnuto o
důstojném uctění památky postavením pomníku, který by i nadále
připomínal příštím generacím jména těch, kteří obětovali své ţivoty za
osvobození československého národa. Byl ustanoven "Komitet pro
postavení pomníku padlým ve světové válce v Toušeni" a zvoleni
funkcionáři: předseda František Urban, jednatel Vladimír Ulrych,
pokladník Jan Králík a členové, František Praţan, Alois Hakl, Čeněk
Došek a Josef Zeman.
Jiţ ve válečném roce 1917, začala v Toušeni sbírka k uctění památky
padlých občanů. Nově zřízený výbor uspořádal sbírku další, která
neobyčejnou štědrostí všech dárců zajistila technické provedení
památníku. Zbývalo vyhledat příhodné místo a nabízely se tři návrhy:
místo mezi školou a kostelem, prostranství před lázeňskou budovou a
zahrádka u "Lip svobody". Akademický sochař, profesor Bohumil Kafka
z Umělecké akademie v Praze, který byl pověřen návrhem a
uspořádáním památníku, sám vybral místo před lázeňskou budovou.
Výbor rozhodl zadat návrh samotného pomníku akademickému
sochaři Václavu Suchomelovi, ze Státní průmyslové školy v Hořicích,
prostřednictvím profesora Bohumila Kafky. Vytvořením a konečné
podoby sochy "Český vzdor", byl pověřen sochař František Bílek, z
Podhorního Újezda u Ostroměře. Sochu vytesal z hořického pískovce.
Rovněţ se začalo s úpravou prostranství před lázeňskou budovou.
Navezením země byla navršena mohyla a z bílých pískových cihel
vystavena podezdívka pro oplocení parčíku. V celém prostoru bylo
vysázeno 50 mladých smrků, 15
břízek, zimostrázy a ozdobné
křoviny.
Smrky
se
vlivem
nepříznivého počasí neujaly a
musely se vysázet nové. Celá
stavba byla v reţii Komitetu.
Potřebné povozy, zem a osázení
poskytovalo
zastupitelstvo
městyse Toušeně, občané a
ředitelství cukrovaru, všichni v
kaţdém ohledu vţdy vycházeli
ochotně vstříc.
V neděli, 26. června 1927, byl
slavnostně
odhalen
pomník
padlým za naši svobodu. Se
slavností byl spojen i ţupní
hasičský sjezd, pod záštitou
obecního zastupitelstva. Na
schůzi
zastupitelstva
předcházející
slavnosti,
10.
června 1927, obecní úřad přijal do péče a opatrování postavený
pomník.
Deska se jmény obětí I. Světové války:
V I. světové válce 1914-18
položili život tito toušeňští občané
František Bareš *1876, od prvního roku války v domobraně, převelen
na bitevní čáru, zemřel v srbském zajetí 1915
Ondřej Blach *1885, odveden mezi prvními k řadovému vojsku na
bitevní čáru, zemřel 11. března 1916 na tuberkulosu v Tomiči
Bedřich Boháč *1888, nic bliţšího není známo, zůstal nezvěstný
Josef Došek *1894, syn rolníka, od prvního roku války v domobraně,
padl někdy 1. nebo 2. ledna 1916 v Haliči
Josef Černík *1889, poloţil ţivot v Haliči 1918
František Dyrhon *1895, odveden v druhém roce války, padl v Haliči
19. srpna 1917
Josef Forman *1890, učitel, kadet-aspirant 6. pochodového praporu 7.
zeměbraneckého pěšího pluku, padl 5. dubna 1915 v Uţockém
průsmyku v Haliči
Alois Hájek *1886, zámečník, od prvního roku války v domobraně,
padl 18. září 1914 na bitevní čáře v Srbsku
Václav Hájek *1893, odveden v druhém roce války na bitevní čáru,
padl v Srbsku
Ing. Alois Hauner *1893, syn ředitele cukrovaru, posluchač Vysoké
školy technické, poručík v záloze, padl někdy ve dnech 16. aţ 20.
srpna 1916 na bitevní čáře u Horoţánky v Haliči
Josef Hloušek *1893, odveden mezi prvními k řadovému vojsku na
bitevní čáru, padl roku 1914 v Haliči
Pavel Hora *1897, poloţil ţivot v Italii roku 1917
Josef Janda *1885, odveden v druhém roce války, dočasně
osvobozen, zemřel na následky
válečných útrap 16. října 1917
Hynek Knapp *1892, odveden v druhém roce války na bitevní čáru,
padl roku 1916 v Srbsku
Alois Kratina *1892, roku 1914 odvelen na italskou frontu, zůstal
nezvěstný
Josef Koníček *1893, od prvního roku války v domobraně, převelen na
bitevní čáru do Itálie, 11. srpna 1914 těţce raněn na jiţním bojišti u
Monjalcore, 1915 převelen na ruskou frontu, zemřel 14. srpna 1916 na
následky zranění
Emanuel Kovařík *1894, od prvního roku války v domobraně, od
prosince 1914 v boji proti Rusku, kde byl raněn do levé ruky, za
udatnost vyznamenán stříbrnou medailí II. třídy a bronzovou medailí,
po vyléčení převelen na bitevní čáru do Itálie, kde jako četař u
strojních pušek padl 16. září 1917 střelnou ranou do srdce
František Král *1892, od prvního roku války v domobraně, zemřel roku
1918 v Albánii
Josef Král *1878, od prvního roku války v domobraně, padl 23. května
1915 na bitevní čáře v Rzesowě v Haliči
Václav Křivánek *1882, zemřel roku 1917 v Itálii
František Mikeš *1891, hospodářský dělník, od prvního roku války v
domobraně, padl roku 1916 na bitevní čáře v Rusku
JUDr. Gustav Passer *1868, syn majitele cukrovaru, poloţil ţivot roku
1914 v Srbsku
Josef Pecka *1890, od prvního roku války v domobraně, převelen na
bitevní čáru, zemřel na skvrnivku v srbském zajetí
Karel Pilař *1886, od prvního roku války v domobraně, zemřel na
bitevní čáře
Bedřich Rybka *1889, odveden mezi prvními k řadovému vojsku,
zemřel roku 1915 v italském zajetí ve Valeze
Ing. Jaroslav Rybka *1894, od prvního roku války v domobraně, roku
1917 převelen na bitevní čáru do Itálie, zemřel v zajetí v Rusku
Antonín Sádecký *1877, od prvního roku války v domobraně, zemřel
21. března 1916 vysílením v Černé Hoře
Oldřich Smolík *1895, od prvního roku války v domobraně, převelen
na bitevní čáru, zemřel roku 1917 v Dalmácii
František Tržický *1876, pokrývač, od prvního roku války v domobraně,
padl jako první na
bitevní čáře 10. listopadu 1914 na severním
bojišti u Czekaje v Haliči
Antonín Zelinka *1895, od prvního roku války v domobraně, od roku
1917 nezvěstný v Dalmácii, poloţil ţivot neznámo kde
Deska se jmény obětí II. Světové války:
V II. světové válce 1939-45
položili život toušeňští občané
Josef Bureš – v sokolovně před válkou promítal filmy promítačkou na
kliku; za války slouţil jako "burš" u plukovníka Tomáše Sedláčka; zapletl
se však do válečné zpronevěry a po poradě s právníkem, aby
neohrozil rodinu, dobrovolně ukončil ţivot oběšením v lesíku Na
Hradisku
Rodina Byšických – otec Vilém Byšický (*8. 7. 1874), matka Marie
Byšická (19. 1. 1883), syn Ota (*27. 11. 1905), dcera Marie (4. 1. 1918),
syn Emil (*10. 10. 1911), jeho ţena a syn Milan (*16. 8. 1942). Pan Vilém
Byšický byl velmi pracovitý a přičinlivý; syn Ota se oţenil s křesťankou, s
níţ se za války rozvedl a tím jí zachránil ţivot; syn Emil měl za manţelku
nápadně krásnou ţenu a jeho synek byl ještě v kočárku. Celá rodina
byla 13. 1. 1943 odvedena nacisty a veškeré zařízení z domu
vystěhováno. Všichni byli převezeni do koncentračního tábora do
Terezína a odtud postupně transportováni do Osvětimi. Za datum
jejich smrti se povaţuje den odjezdu vlakového transportu: 20. 1. 1943
– Emil Byšický, 15. 12. 1943 – Vilém Byšický a Marie Byšická st., 29. 9.
1944 – Ota Byšický, 4. 10. 1944 – Marie Byšická ml. a Milan Byšický.
František Čermák – nic bliţšího není známo; snad mohl pocházet z
chudobince v Káranské ulici, kam se přistěhovaly vysídlené rodiny ze
Sudet a po válce se zase odstěhovaly
Jaroslav Smolík – zahynul při náletu v dubnu 1945 v Neratovicích.
Pracoval jako truhlář; za války byl nuceně nasazen do továrny IG
Farben v Neratovicích, dnes Spolana. Při náletu se s kolegou opozdili
za ostatními a oba byli zasaţeni výbuchy z bomb.
Ladislav Šeps – zemřel za války. Pracoval v Čelákovicích, v někdejší
Volmanově továrně, dnes
TOS; za války organizoval společně s
panem Peckou, také z Toušeně, sbírky pro rodiny, jejichţ otcové byli
odvezeni do koncentračních táborů. U vchodu do továrny TOS je
vystavěn pomníček se jmény zaměstnanců, kteří za války obětovali
své ţivoty, Ladislav Šeps je uveden mezi nimi.
Břetislav Zahradník - *10. 7. 1901 v Toušeni. Jako student pořádal
literární a recitační akademie a 1. 11. 1918 prosadil v Toušeni zaloţení
místní tělocvičné jednoty Sokol. Během studií Praze vydal kníţku veršů
Mluvící ráno (Toušeň, 1923); byl poslancem agrární strany; za
nacistické okupace byl jako tajemník Republikánské strany v Českém
Brodě zatčen a umučen v koncentračním táboře Mauthausen,
údajně v únoru 1942. Jeho syn, MUDr. Milan Zahradník,
často
navštěvoval v Toušeni rodinný hrob při západní zdi hřbitova, s plastikou
pluhu a veršem od J. V. Sládka (bronzová plastika byla ukradena roku
2003).
azč
Jarní soutěžení
Úřad městyse Lázní Toušeně a Kulturní komise vyhlašují
vědomostní soutěţ na téma: „Lázně Toušeň“.
Vyhodnocování bude probíhat ve dvou kategoriích, a to:
1. děti do 12 let
2. děti od 12 let výše a dospělí (téţ výše)
Jak soutěžit:
Kaţdý soutěţivý jedinec vypracuje své odpovědi v přesném členění
soutěţních otázek tak, ţe místo otázek zapíše odpovědi. Příklad
(POZOR! Opravdu jen příklad) jak odpovědět na otázku 1. Soutok
Labe a Jizery, otázku 2. Mosty v Toušeni a dále:
1.
a) proto
b) dávno
c) rovněž dávno
d) Čert ví
2.
a)xyz……..
b)………………atd
Své odpovědi předá nejpozději do 31.5.2011 ! na Úřad městyse.
Odpovědi
je
moţno
zaslat
jak
elektronicky
na
e-mail
[email protected] , tak lze odpovědi vhodit na úřadě do
schránky označené FLORIAN, případně zvolit jiný, sobě vlastní způsob
(osvědčila se pošta). K odpovědi je nutno připojit jméno, věk a
kontakt, nejlépe telefon. Během měsíce června budou odpovědi
vyhodnoceny odbornou komisí. Vyhrává ten, kdo bude mít nejvíce
správných odpovědí. V případě, ţe dojde ke shodě v počtu
správných odpovědí od několika soutěţících, bude absolutní výherce
za kaţdou kategorii stanoven losem. Výherci si následně převezmou
cenu na Úřadu městyse Lázně Toušeň. Soutěţ, včetně předání cen
bude ukončena 30.6.2011.
A jaké budou CENY:
Kategorie 1. děti do 12 let:
Česko, otázky a odpovědi JUNIOR nebo Activity Junior – jedna z her
dle vlastního výběru z těchto dvou moţností
Kategorie 2. děti od 12 let výše a dospělí:
Svět - otázky a odpovědi, nebo Česko, otázky a odpovědi, popřípadě
Společenská hra ACTIVITY 2. ORIGINAL – jedna z her dle vlastního
výběru z těchto tří moţností
A zde to nejdůležitější a tím jsou soutěžní otázky:
1. Soutok Labe a Jizery
a) Proč byl upraven nový vtok Jizery?
b) Kdy to bylo?
c) Kdy byl navýšen levý břeh Labe?
d) Kdy byla postavena Vodárna v Káraném?
2. Mosty v Toušeni
a) Kterého roku a jak byl strţen most přes Labe?
b) Kde se v Toušeni říkalo Mezimostí?
c) Kde najdeme zbytky pilířů prvního mostu?
d) Od kterého roku byl v Toušeni uţ jen přívoz přes Labe?
e) Kolik bylo přívozů a kde je u Labe najdeme?
f) Kdy byla postavena lávka přes Labe a přestal převáţet
přívoz?
3. Kříţky v Toušeni
a) Kolik kříţků je v Toušeni?
b) Kde je najdeme?
c) Který kříţek je nejstarší?
d) Proč byl postraven východní kříţek?
e) Proč byl postaven západní kříţek?
f) Kdy byl obnoven jiţní kříţek?
4. Hradisko v Toušeni
a) Kde Hradisko nalezneme?
b) Jak je staré?
c) Které historické kultury zde byly nalezeny?
d) Který nález je nejcennější a v kterém nejbliţším muzeu jej
můţeme vidět?
e) Které jiné nálezy z Toušeně jsou ještě v muzeu vystaveny a
kde byly v Toušeni nalezeny?
5. Vysoká mez
a) Kde najdeme v Toušeni Vysokou mez?
b) Které pohoří, případně hory můţeme spatřit při daleké
viditelnosti?
c) O která volně ţijící zvířata pečuje toušeňské Myslivecké
sdruţení Vysoká mez?
6. Cesta do Záp – Úvoz
a) Kdy byla cesta nově upravena a které stromy tvoří nově
vysazenou alej?
b) Do kterého místa v Zápech cestou přijdeme?
c) Do kterého roku museli toušeňští chodit do kostela do Záp?
d) Do kterého roku se pohřbívalo v Zápech a kdy byl zřízen
hřbitov v Toušeni?
e) Kdy byl postaven v Toušeni kostel a komu je zasvěcený?
f) Kdy byla v Toušeni postavena kaplička a komu je
zasvěcena?
7. Lázně v Toušeni
a) Kdy se v lázních začalo s léčebnými procedurami?
b) Které koupele se tu nejvíce vyuţívají a jsou nejúčinnější?
c) Které nemoci se tu léčí?
d) Kdy byla přistavena velká dvoupatrová budova?
e) Kdy byla postavena Kolonáda v lázeňském parku?
f) Které druhy stromů jsou v lázeňském parku vysazeny a který
strom je nejstarší?
g) Kteří významní lidé jezdili do toušeňských lázní? (jmenuj
alespoň 5 osob)
c) Čím je toto poutní místo významné a proč tam putují
poutníci?
d) Kdo a z kterého panovnického rodu byl poslední majitel
brandýského zámku?
e) Do kterého zámku nás zavede cyklostezka na východ?
f) Který významný barokní umělec tam zanechal svoje dílo?
Odkazy: RNDr. Jan Králík, Csc.: Lázně Toušeň průvodce městysem,
lázněmi a okolím, 2009
RNDr. Jan Králík, Csc.: Lázně Toušeň v listinách a kronikách, 2002
Internet Lázně Toušeň
Takţe milí soutěţící, pusťte se do toho, drţíme Vám palce!!!
8. Hrádek v Toušeni
a) Kde stával toušeňský hrádek?
b) Který náš slavný panovník na hrádku pobýval?
c) Který jiný významný muţ zde ţil jako majitel hrádku?
d) O co se v Toušeni tento významný muţ zaslouţil?
e) Podle čeho vzniklo pojmenování nejstarších ulic?
f) Kdo narhl pomník Padlým v 1. světové válce?
9. Škola
a) Kdy byla postravena nová, stávající, školní budova?
b) Kde se učilo do té doby?
c) Do kolikáté třídy zde mohou děti chodit do školy?
d) Od kterého roku je v Toušeni Sokol?
e) Co je hlavní náplní sokola v Toušeni?
f) Se kterými jinými spolky se v Toušeni setkáváme? (jmenuj
alespoň 5 spolků)
10. Okolí Toušeně
a) Do kterých nejbliţších známých míst nás zavede
cyklostezka?
b) Které nejbliţší město je nejstarším poutním místem v
Čechách?
A vzhledem k tomu, ţe jarní období je hravé, tak Česká pošta rovněţ
nezahálela a připravila soutěţ pro dítka školou povinná. Podrobnosti
na následující stránce.
Ale pozor! Uzávěrka v této soutěži je již 15.4.2011. Tak se do toho dejte
co nejdříve!!!
Občané z Toušeně se ptají…..?
Váţení čtenáři,
podzimní komunální volby přinesly do vedení obce nové zástupce,
proto se redakce rozhodla Vám je stručně představit. Po průvodním
přehledu sloţení komisí a výborů přinášíme bliţší představení
zastupitelů a předsedů komisí. Kaţdý z nich odpovídal na dvě otázky:
1) Co se Vám na Toušeni líbí?
2) Jaká je Vaše priorita pro toto volební období?
Starosta:
MVDr. Myslivečková Jitka
Místostarosta:
Mgr. Vojtíšková Věra
Rada městyse:
Lerch Aleš, MVDr. Myslivečková Jitka, Šulc Milan, Ing. Valehrach
Luboš, Mgr. Vojtíšková Věra,
Zastupitelstvo městyse:
Ing. Bareš František, Ing. Cinek Michal, Ing. Duchoň Jiří, Bc. Freudl Jan,
Konopka Libor, Kratochvíl Ladislav, Lerch Aleš, MVDr. Myslivečková
Jitka, Studničková Ivana, Šajnová Dana, Šulc Milan, Tihon Jaroslav,
Ing. Valehrach Luboš, Ing. Vít Zbyněk, Mgr. Vojtíšková Věra
Finanční výbor:
Ing. Duchoň Jiří, předseda, Šulc Milan, Ing. Vít Zbyněk
Kontrolní výbor:
Ing. Bareš František, předseda, Ing. Cinek Michal, Kratochvíl Ladislav
Komise školská a sociální:
Ivana Studničková, předseda, Dagmar Schwägerlová, Svatava
Homolová, Blanka Uhmannová-Nováková, Jana Bláhová
Komise pro sport a kulturu:
Romana Vaňková, předseda, Bc. Jan Freudl, Dana Šajnová,
Alexandra Červinková, Ivana Nováčková, RNDr. Jan Králík, Jiří Kučera,
Miroslav Pitro, Bc. Lucie Tihonová, Petra Shrbená
Komise výstavby, životního prostředí a lázeňská:
Ing. Petra Herrmannová, předseda, Jaroslav Tihon, Otakar Červinka,
Ing. Jiří Duchoň, Libor Konopka, Ing. Pavel Jedlička
Školská rada:
Daniela Rystonová, Ing. Zbyněk Vít
a pozemky, které nejsou udrţovány a kazí tak vzhled Toušeně a to i
v jejím centru. Ke zlepšení tohoto problému bych chtěl přispět.
ANKETA
Bc. Jan Freudl
Věk: 34
Vzdělání: České vysoké učení technické
Zaměstnání: Technik AL konstrukcí, Vekra
Kandidoval za: VV, člen
Pozice: zastupitel, člen kulturní komise
1)
Toušeň
2)
Aby se zapojili do dění v obci i samotní občané.
Ing. František Bareš
Věk: 56 let
Vzdělání: vysokoškolské
Zaměstnání: podnikatel
Kandidoval za: KSČM, člen
Pozice: zastupitel, předseda kontrolního výboru
1) Velmi zkráceně se to dá vyjádřit větou: „Je to moje rodiště.“
Zeměpisná poloha - soutok dvou řek, rozmanitost prostředí od
strání, luk aţ po vstup do lesů - zkrátka příroda na dosah; klid
venkova bez spěchu velmi blízkých okolních měst; vztah s rodáky
a novými obyvateli obce.
2) Umoţnit příjemný ţivot rodákům i novým usedlíkům na „venkově“.
Ing. Michal Cinek
Věk: 50 let
Vzdělání: Vysoká škola báňská
Zaměstnání: Donedávna metalurg na plný úvazek, v současné době
metalurg na výpomoc.
Kandidoval za: ODS, člen
Pozice: zastupitel, člen kontrolního výboru
1) Pocit, ţe se zde dobře ţije. Existují i jiná zajímavá místa, ale
všechna jsou vzdálena na kilometry a na dobu cesty. Takţe, kde
je tedy střed světa!
2) Podporovat dobré projekty, záměry, nápady a akce.
Ing. Jiří Duchoň
Věk: 59 let
Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze
Zaměstnání: ekonom
Kandidoval za: ODS, nezávislý kandidát
Pozice: zastupitel, předseda finančního výboru
1) + 2) Toušeň má všechny předpoklady pro klidný a spokojený ţivot.
Ţivot se nezastaví, naše potřeby se pořád vyvíjejí. Na to, co je potřeba
zlepšit, je třeba najít stejný názor většiny a potom také peníze. Co mi
nyní vadí a na co není třeba moc peněz, jsou různé zanedbané kouty
Libor Konopka
Věk: 39 let
Vzdělání: Střední průmyslová škola strojní
Zaměstnání: pilot dopravních letadel
Kandidoval za: Sdruţení nezávislých kandidátů Toušeň
Pozice: zastupitel, člen stavební komise
1)
Stále v Toušeni objevuji něco nového, ale to staré známé je tu
pořád.
2)
Svým zastupitelským hlasem přispívat k dobrým rozhodnutím v
našich obecních záleţitostech.
Ladislav Kratochvíl
Věk: 58
Vzdělání: SVVŠ, SPŠS, SPŠE
Zaměstnání: nezaměstnaný
Kandidoval za: KSČM, nezávislý kandidát
Pozice: zastupitel, člen kontrolního výboru
1) Její polohu a uspořádání.
2)
Aby si konečně všichni dali do hlavy, ţe co si tady uděláme,
tak bude slouţit nám a našim dětem.
Aleš Lerch
Věk: 38
Vzdělání: středoškolské
Zaměstnání: Baumit s r.o., mistr výroby
Kandidoval za: Sdruţení nezávislých kandidátů Toušeň
Pozice: zastupitel, člen rady
1) Bydlím tu od narození. Jsem v Toušeni DOMA.
2)
Slušnost, rozum, objektivita.
MVDr. Jitka Myslivečková
Věk: 53 let
Vzdělání: Veterinární a farmakologická univerzita v Brně
Zaměstnání: veterinární lékař
Kandidovala za: ODS, nezávislý kandidát
Pozice: zastupitelka, starostka
1) Příroda, moţnost sportovního vyţití, blízkost Prahy pro kulturu a klid.
2) Pomáhat těm, kteří to potřebují, konat ve prospěch a v zájmu
obce.
Ivana Studničková
Věk: 42 let
Vzdělání: Gymnázium Brandýs n/l, SPgŠ Beroun
Zaměstnání: učitelka ZŠ Lázně Toušeň
Kandidovala za: ODS, nezávislý kandidát
Pozice: zastupitelka, předsedkyně školské a sociální komise
1) V Toušeni ţiji od narození, také tu pracuji. Za velmi výhodnou
povaţuji její polohu, dobrou dostupnost, hezkou krajinu, mám tu
rodinu, přátele.
2) V tomto volebním období bych chtěla pokračovat v práci zejm.
v sociální oblasti a také - logicky - i školské.
Dana Šajnová
Věk: 50 let
Vzdělání: Střední ekonomická škola
Zaměstnání: hospodářka mateřské školy
Kandidovala za: KSČM, nezávislý kandidát
Pozice: zastupitelka, členka kulturní komise
1) Je to moje rodné místo.
2) Aby věci, které se budou schvalovat, měly smysl.
Milan Šulc
Věk : 46 let
Vzdělání: středoškolské
Zaměstnání: OSVČ Zámečnictví a kovovýroba
Kandidoval za: Sdruţení nezávislých kandidátů Toušeň
Pozice: zastupitel, člen rady
1) Její polohu v oblasti řek, vzdálenost od měst a jejich dostupnost, je
to obec, kde jsem se narodil a vyrůstal.
2) Podpora sportu a mládeţe, dokončení chodníků v obci,
dokončení stezky na Čelákovice.
Jaroslav Tihon
Věk: 49 let
Vzdělání: SOÚ
Zaměstnání: OSVČ – zedník
Kandidoval za: KSČM, nezávislý kandidát
Pozice: zastupitel, člen Komise výstavby
1) Je to moje rodiště. Mám rád její polohu, zeleň a dobré lidi.
2) Mou prioritou je podpořit dobrou věc, udělat něco pro normální
lidi, coţ v sobě zahrnuje i omezení kriminality a řešení dopravní
situace. Zkrátka, aby tu bylo bezpečněji, čistěji a aby se k sobě
lidé chovali slušně.
Ing. Luboš Valehrach
Věk: 35 let
Vzdělání: Vysoká škola zemědělská
Zaměstnání: daňový poradce
Kandidoval za: ODS, člen
Pozice: zastupitel, člen rady
1) Na Toušeni se mi líbí, ţe jsou tu skvělí lidé, kteří vţdy pomohou.
2) Moje priorita pro toto volebního období je aplikace
konzervativně-liberální doktríny v praxi.
Ing. Zbyněk Vít
Věk: 38
Vzdělání: Vysoká škola ekonomická
Zaměstnání: provozní ředitel skladového areálu
Kandidoval za: ODS, nezávislý kandidát
Pozice: zastupitel, člen finančního výboru
1) Od dětství se mi na Toušeni líbila hezká příroda, v současnosti
také oceňuji klidné prostředí a blízkost velkoměsta.
2) Kvalitní zázemí mateřské a základní školy.
Mgr. Věra Vojtíšková
Věk: 28 let
Vzdělání: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogická fakulta
Zaměstnání: učitelka na GFP Neratovice
Kandidovala za: ODS, člen
Pozice: zastupitelka, místostarostka
1) Přírodu, pohodu a dobré lidi.
2) Udrţet, co je tu hezké a začít, co můţe být ještě hezčí.
Romana Vaňková
Věk: 47 let
Vzdělání: Střední škola ekonomická
Zaměstnání: úřednice působící na odboru ţivočišných komodit
Státního zemědělského intervenčního fondu
Pozice: předsedkyně Kulturní komise
1) Jsem tu doma, a jsem tu doma ráda. Moţná to zní trochu
jednoduše, ale pro mě cítit se někde doma je velmi důleţité. Ne
všechna místa, kde jsem doposud ţila, na mě takto působila, a to
bez ohledu na to, o jak dlouhé období se jednalo. V Toušeni
poznávám spoustu bezvadných, někdy i kuriózních lidí (pravda, i
lidí opačného hodnocení). Není to ale jen o lidech. V Toušeni a
v jejím okolí je klid, spousta malebných míst, a nakonec musím
doznat, ţe mě v mých pocitech oslovuje i historie Toušeně jako
takové. Skoro mě někdy trochu mrzí, ţe jsou staré časy, pořádky a
zvláště pospolitost jisté části Toušeňáků nenávratně pryč. Ale to by
bylo do jiné rubriky.
2) Alespoň trochu z „toho“, co se mi na Toušeni naopak nelíbí
změnit, otočit, prolomit a nejlépe zahrabat pod zem.
Ing. Petra Herrmannová
Věk: 35let
Vzdělání: Vysoká škola báňská
Zaměstnání: báňský inţenýr
Pozice: předsedkyně Komise výstavby
1) Moc příjemní lidé.
2) Podpora lázeňského prostředí v Lázních Toušeň.
Rozhovory pro radost a zdraví s
Andreou
Moji milí,
je mi dopřáno napsat Vám několik slov o moţných změnách našeho
těla a mysli v měsících dubnu, květnu a červnu.
V zimních měsících jste jistě odpočívali a posilovali svůj močový
měchýř v lednu, v únoru ledviny, v březnu ţlučník a připravovali se na
jaro, které nám začalo prvním jarním dnem. Takţe hurá uţ máme
duben, jenţ je měsícem proměn. Náš organismus je v této době velmi
zatíţen a játra, která jsou velmi zaměstnána v době dubnových změn,
jsou orgánem nejvíce ohroţeným. Ovlivňují svou funkcí přímo všechny
orgány v těle, kaţdou sekundu v nich probíhá na pět set chemických
reakcí – uţ proto bychom k nim měli cítit pokoru a taky jim poděkovat
za vše, co pro nás dělají, a ne to přijímat jako samozřejmost, mohla by
se taky „naštvat“ a způsobit nám svým staţením boleníčko např.
pálení ţáhy, občas mírně zvýšenou teplotu, problémy se zaţíváním,
zvýšení nebo sníţení hladiny např. cholesterolu nebo cukru, ano, ano
to vše mohou způsobit nespolupracující játra. Je moţno je potěšit
např. všeobecným detoxikačním čajem namíchaných ze stejných
dílů natě vřesu obecného, natě kopřivy dvoudomé, listu břízy obecné
a natě dvouzubce trojdílného. Pokud se budíme mezi 1-3 hodinou
ranní je téměř jisté, ţe játra potřebují detoxikaci. Často jsme zlostní a
hněv se projevuje častěji neţ obvykle, prostě máme potíţe v ţivotě i
v organismu. Někdy se přidá i únava svalů, ale to je spojeno
s březnovým ţlučníkem, proto respektujme jarní únavu a
nepřepínejme se. Můţeme pociťovat i únavu očí, která souvisí s funkcí
jater, ţlučníku a po zimě nedostatkem vitamínu A. Proto doporučuji pít
nejenom čistící čaj, ale i stravu přizpůsobit jarnímu období, a to je
vaření na páře a naklíčená semena nebo výhonky mladých rostlin –
mrkev, cibule, pórek, pampeliška – k dubnu patří hořká chuť,
sedmikráska a taky nezapomeneme na nakládanou zeleninu
takzvané pickles (zelí s mrkví, cibulí případně jinou zeleninou). Co se
týká obilovin, tak nejlepší je pšenice, ţito a oves – vařené, jako kaše
(ranní kašička je pro naše tělo pohlazení, přivstaňme si trochu a
uvařme si vydatnou snídani, kterou můţeme vzít i s sebou v misce).
Měli bychom se zároveň vyvarovat smaţených, pečených, slaných a
samozřejmě připálených jídel, to vše naši jaterní továrnu zatěţuje, je to
pro ni nevhodné palivo. Připravujme si salát z mrkve, případně je
moţno nakrájet na silnější plátky, které lehce posolíme, aby se
zvýraznila její sladká chuť a 5-10 min podusíme pod pokličkou (dáme-li
více vody je moţno jí pouţít i jako sladký nápoj zejména pro osoby
léčící se na cukrovku, vyrobíme si tím přírodní sladký nápoj). Jinak
posilujeme organismus od března (salát z mladých listů pampelišky,
šťáva z kopřivy, či jiná její úprava, křenový nebo cibulový salát –
spaříme-li nakrájenou cibuli vařící vodou je lahodná a pro salát
vhodná), a proto nás jarní únava nepřekvapila.
Právě jsme se přehoupli do května, který je měsícem hojně
oslavovaným, jde o měsíc srdce. Nezapomínejme, ţe i na jeho
bezvadné funkci, hnacím motoru, je závislý kaţdý orgán našeho těla.
Srdce je orgán radostný i tragický a to platí doslova. Potíţe s páteří,
poruchy hormonální, špatný krevní obraz, nedostatek hořčíku a
dalších potřebných látek, to vše má vliv na naše srdíčko, a to
nemluvím o našich emočních pochodech – můţe nastat náhlé bušení
či tlak v hrudním prostoru. Kritická doba srdce je od 11 do 13 hodiny –
pozor na zátěţ - a příznivá doba od 23 do 1 hodiny ranní. Krev a cévy
(pozor na křečové ţíly, hemeroidy) bezprostředně navazují na činnost
našeho srdíčka. Většina těchto narušení je způsobena vlivem poruch
páteře (malé cvičeníčko kaţdý den nám velmi prospívá, protáhneme
svaly, srovnáme páteř, prodýcháme celé tělo a tím dochází k lepší
komunikaci našeho organismu). Srdeční nedostatečnost lze pozorovat
i na jazyku. Kromě cvičení je moţno aplikovat čajové směsi přímo pro
zlepšení srdeční činnosti, případně můţeme zajít na zahradu pro
mochnu husí (má dostatek vitamínu C i nezbytné mnoţství selenu) a
uvařit si léčivý čajík. Zajímavé pro dysfunkci srdce je pouţití
pšeničných klíčků (obsahuje především ţelezo, hořčík, zinek, chrom,
lithium, draslík, vitamin E, třísloviny, vitaminy řady B).
S květnem souvisí i měsíc červen, který je měsícem plným očekávání –
je ještě konec jara nebo uţ začátek léta? Pro nás se jedná o přípravu
na následující období – léto. V tomto období se rozhoduje, zda se
všechny potřebné látky dostanou do těla v dostatečném mnoţství,
kvalitě a podobě. Orgánem přináleţejícím k červnu je tenké střevo a
lymfatický systém (pro dokreslení bych chtěla uvést, ţe v jednom
centimetru střeva se nachází asi tisíc klků a v kaţdém z nich je jedna
uzlinka a všechny rozhodují o tom, jak budeme existovat). Poruchy
tenkého střeva, hlavně dvanáctníku, mají velký vliv na páteř, slinivku a
tím i na sliznice. S ohledem na výskyt obávaných rakovin se zdá být
velmi důleţité, aby naše tenké střevo zpracovávalo ţiviny a zbavovalo
se škodlivých látek správně. Kritická doba je od 13 do 15 hodiny a
příznivá panuje mezi 1-3 hodinou noční. Symbolem června je radost, a
proto se snaţíme vyhýbat smutku – takţe nečteme černou kroniku,
ostatní zprávy si taky trochu zcenzurujeme a uvidíte, ţe Vám bude
radostněji. Pokud nastanou opravdu potíţe, které nám diagnózou
upřesní lékař, tak bychom se měli vyvarovat alkoholu a ţivočišných
tuků. Uţívat byliny pro zlepšení stavu slinivky, pouţívané i při nebezpečí
cukrovky. Kopřiva a rooibos je moţno pouţívat preventivně na astma
a alergie. Dále je třeba zvýšit příjem ovoce a zeleniny.
Co se týká stravy v květnu a červnu, tak se dostáváme z obilnin ke
kukuřici, která nás při horkých dnech vnitřně ochlazuje. Ze zeleniny je
vhodné konzumovat například cibuli šalotku, květák, ředkvičku,
kapustu, zelí. Z ovoce nám dozrávají jahody a třešně. Jako přípravu
pokrmů doporučuji vaření a krátké smaţení. Chutě máme
upřednostňovat více hořké, praţené – moţno jíst semínka. Vyvarovat
bychom se měli masa savců, vajec a tučných jídel. Víte, zastávám
názor, ţe v našem jídelníčku by se mělo objevovat co nejvíce potravin
z našeho zeměpisného pásma, protoţe na ně je náš organismus
zvyklý. Nějakých 50 let chaosu v potravinách nemůţe tak rychle
změnit celou funkci našeho organismu. Najednou máme rádoby
dostatek všeho, nač si vzpomeneme. Dováţí se k nám spousty
zajímavých potravin, ovoce i zeleniny. Ano, proč neochutnat, to je
fajn dobrůtka, ale začlenit je do našeho denního jídelníčku z mého
pohledu není nejšťastnější řešení. Jak se říká „ kaţdý svého štěstí
strůjcem“, o zdraví to platí dvojnásob. Já se snaţím ze svých přehmatů
poučit. A co vy?
Máme ideální moţnost začít se sběrem a sušením léčivých rostlin,
které mohou být velmi dobrou podpůrnou léčbou při chorobách, jeţ
nás mohou navštívit. Zaslouţíme si nyní připomenout, ţe nemoc
nevzniká jen tak sama od sebe. My si jí svou myslí, rozpoloţením a
chováním dokáţeme velmi pěkně „vypěstovat“ a kdyţ propukne,
divíme se, kde se vzala. Nic není bez příčiny a naše mysl bičovaná
„kvalitními“ zprávami, zapne naše strachy (co by se stalo kdyby…….)a
uţ se hlásí potíţe. Měli bychom si uvědomit, ţe tělo a mysl jedno jsou.
Začleněním přírodní medicíny do léčby můţeme sníţit své výdaje za
léky aţ o 70 %. Nejedná se ovšem jenom o terapii pomocí čajů a bylin,
ale především o změnu stravovacích návyků. Kromě toho si ušetříme
mnoho zbytečného strádání, které přichází zvláště ve věku nad 50 let,
dnes i dříve. Zároveň své tělo chráníme před neţádoucími účinky
medikamentů.
Další moţností, velmi účinnou, jak posílit jednotlivé orgány i celek je
moţnost vyuţití reflexní terapie.
Závěrem bych chtěla poděkovat za Vaše názory, které můţete zaslat
elektronicky na emailovou adresu redakce
([email protected]), nebo moţno vhodit do schránky
označené FLORIÁN na úřadu. Na případné dotazy mohu odpovědět
v příštím čísle, případně písemně, uvedete-li adresu. A teď honem na
procházku, v lesíku si nasbírejte popenec, kopřivu a bršlici na výrobu
výborného salátu, mňam, mňam.
S úctou Vaše Andrea
Floriánův kvíz
Přečetli jsme pro Vás
Úplné zatmění měsíce.
Zatmění nastane ve středu 15. června ve večerních hodinách. Půjde
o jedno z nejočekávanějších měsíčních zatmění v tomto desetiletí,
neboť Měsíc bude procházet přímo středem zemského stínu a plná
fáze potrvá téměř 101 minut. Měsíc bude vycházet ve 21 hodin 9
minut SELČ (pro Prahu) nad JV obzorem jiţ téměř ponořen v plném
zemském stínu. Maximální fáze zatmění nastane ve 22 hodin 13 minut.
V tomto okamţiku bude měsíční kotouč procházet nejtemnější částí
zemského stínu.
A takováto noc je obdařena magickou mocí. Přijďte jí proto proţít
s námi a ostatními sousedy ( viz rubrika Přehled dalších akcí v městysi).
rfv
Česká nej.
Kostka cukru
Tyto sluneční hodiny jsou instalovány na jedné z historických budov
v našem městysi. Poznáte na které? (Odpověď naleznete na zadní straně Floriána)
Obyčejná kostka cukru. Jedna z drobností, kterou v současné době
povaţujeme
za
samozřejmost.
Málokdo ale ví, ţe první kostka cukru
byla vyrobena koncem 20. let 19.
století
v Dačicích,
kde
bratři
Grebnerovi zaloţili rafinérii cukru. Osud
kostky cukru se začíná naplňovat
v roce 1840, kdy do dačické cukerné
rafinérie přichází nový ředitel Jakub
Kryštov Rad, rodák ze Švýcarska. Ţivot
kostky je ale významně ovlivněn
přáním manţelky ředitele Rady, která
se zranila při dělení cukrových homolí,
Památník kostce cukru Dačicích
a to začít cukr vyrábět v praktičtější
formě. První balení, přibliţně 350 kostek
cukru, je vyrobeno jako dárek právě paní Radové. Tak v roce 1841
vzniká praktický vynález, díky kterému odpadlo nebezpečné štípání
velkých homolí. V roce 1843 získává rafinerie licenci na výrobu
kostkového cukru, a na kostku je schválen patent.
Ale i přes úspěšné zavedení této novinky na trh, se nepodařilo udrţet
výrobu rafinérie v Dačicích, ta je jako konkurenceneschopná roku
1852 uzavřena a Jakub Kryštof Rad odchází do Vídně. Rafinérie sama
nepřeţila, ale vynález – kostka cukru – se rozšířil po celém světě.
rfv
Zřídili jsme pro Vás
Obecní rozhlas do kapsy
Služba SMS městyse Lázně Toušeň – informace přímo do
Vašeho mobilního telefonu.
Služba umožňuje upozornit na mimořádné dění v obci.
Jak službu získat?
Pro registraci zadejte SMS ve formátu: ADD URA8994
a zašlete na telefonní číslo 608 512 513
Pro zrušení registrace zadejte SMS ve formátu: DEL URA8994
a zašlete na telefonní číslo 608 512 513
Cena přihlašovací SMS je standardní cena za textovou zprávu a
platí ji občan. Cena SMS se zprávou o dění v obci, kterou zasílá
Úřad městyse je pro občana zdarma.
Přehled akcí
Divadelní přehlídka posedmé
Kdyţ se koncem května 2000 sešli toušeňští ochotníci na své
domovské scéně s jinonickými, aby vytvořili dolnojizerskou rovnováhu
k podobné hornojizerské sešlosti sokolských divadelníků ve Víchové
nad Jizerou, Dolních Štěpanicích, Poniklé a Studenci, netušili, co
všechno z toho vzejde. Ohlas zazněl tak příznivě, ţe by bylo bývalo
škoda nepokračovat. Tehdejší hlavní představitelé kulturní komise
České obce sokolské Mgr. Jan Čumpelík a PhDr. Otto Smrček, CSc.,
proto vyslovili myšlenku opakovat taková setkání v podobě přehlídky,
a to v kaţdém lichém roce. První, kdo k tomu ihned nabídl pomocnou
ruku, byli toušeňští divadelníci. Od té doby zakotvila
česká část přehlídky zde, a moravská střídavě v Litovli a Boskovicích.
V dosavadních ročnících jsme tak v toušeňské sokolovně mohli hostit
v letech 2000-2009 čtyřiadvacet dalších souborů (postupně z Jinonic,
Benecka, Jilemnice, Poniklé, Suchdolu nad Lužnicí, Uhříněvsi, Bozkova,
Chocně, Lán, Libochovic, Litovle, Mšena, Nového Knína, Štěpánova u
Olomouce, Zvoleněvsi, Chlumce nad Cidlinou, Kunvaldu, Pyšel,
Benátek nad Jizerou, Slatiňan, Předměřic nad Labem, České Skalice,
Chrasti u Chrudimi a Rokycan) ve třiapadesáti vystoupeních. Celkový
počet hrajících sokolských souborů v obou částech přehlídky letos
přesáhne čtyři desítky a počet jejich přehlídkových vystoupení
překročí magickou stovku.
Při letošním sedmém ročníku přehlídky v Lázních Toušeni diváci uvítají
jiţ pětadvacátý hostující soubor – z Čestína – a uvidí celkem osm
inscenací. Díky talentu, píli, obětavosti a přátelské spolupráci čtyř
souborů divadla, sborového zpěvu, folklorní hudby a tance (z Pyšel,
Královských Vinohradů, Lázní Toušeně a Slatiňan) nabídne přehlídka i
nevšední nastudování Prodané nevěsty – jako lidové hry se zpěvy a
tanci. Dětské publikum se můţe těšit na tři pohádky.
―
VII. národní přehlídka sokolských ochotnických divadel
česká část v sokolovně v Lázních Toušeni
v pátek 15. dubna 2011
19.00
Lány
Christopher Durang: Nevyléčitelní
21.30
Lázně Toušeň
Pavel Fiala: Dandé
30.4. odpoledne Pálení Čarodějnice
28.5.
Den dětí (viz Přehled dalších akcí v městysi)
v sobotu 16. dubna 2011
10.30
14.00
19.00
Čestín
Božena Šimková: Třetí sudička (pro děti od 6 let)
Začínáme od března:
Pondělí 16-18 hod. Hudebně-dramatický krouţek
hry, zpěv s kytarou, divadýlko , od 3 do 6let
pátek10 hod cvičeníčko pro děti od 1 roku
Lázně Toušeň
Carlo Goldoni: Poprask na laguně
Pyšely / Slatiňany / Praha–Vinohrady / Lázně
Toušeň
Karel Sabina – Bedřich Smetana: Prodaná
nevěsta
www.tousensky-mysak.ic.cz
Novinky na Facebooku!!!!!!
Přehled dalších akcí v městysi
v neděli 17. dubna 2011
10.30
15.00
17.30
BŘEZEN
25./26. března - Sčítání lidu
Česká Skalice
Petr Vlk Lněnička: Strašidýlko z hradu Metrwill
(pro děti od 3 let)
Předměřice nad Labem
Jiří Pálka: Jak byla čertům v pekle zima (pro děti
od 5 let)
Zvoleněves
William Shakespeare: Večer tříkrálový
Další info na adrese www.dslt.cz .
jvk
JARO V RC TOUŠEŇSKÝ MYŠÁK
7.3. 9.30 hod- 10.30 Zdravý úsměv
- přednáška o dětské zubní hygieně s dárečkem
- hlídání dětí zajištěno
13.3.13-17 hod Kurz první pomoci
-dokázali byste zachránit dítě či dospělého?
- teorie a praxe
17.4. – 15,00 hod Velikonoční dílna
-Velikonoční a jarní motivy dětskýma rukama
tvoření a inspirace i pro maminky
DUBEN
Sobota 9. dubna - výlet do Kutné Hory
Program:
8,00 odjezd z náměstí sv. Floriána, Lázně Toušeň
9,00 příjezd do Kutné Hory
9,00 -11,00 Prohlídka starého města, Vlašského
dvora, chrámu sv. Barbory a Stříbrných dolů
13,00 oběd v Restauraci U Barbory
14,00 – 15,30 individuální volno
15,30 odjezd do zahradního centra Starkl, Čáslav
17,00 odjezd do Lázní Toušeň
18,00 příjezd na náměstí sv. Floriána, Lázně Toušeň
Cena: 100,- Kč dospělí, 80,- Kč děti do 12 let a důchodci
-cena v sobě nezahrnuje vstupné a oběd
Přihlášky: do 31. března 2011 na Úřadu městyse Lázně Toušeň
16. dubna od 10,00 hod. Vítání občánků
Lázeňský běh
5. ročník Lázeňského běhu se uskuteční v neděli 24.4.2011. Prezentace
je od 13:00 do 13:45. Start závodu od nejmladších kategorií ve 14,00
Kategorie
Minipředškolačky
Minipředškoláci
2007 a ml.
80m
80m
Předškolačky
Předškoláci
2005 – 2006
80m
80m
Školačky
Školáci
2003 – 2004
300m
Ml.Ţákyně
Ml.ţáci
200-2002
600m
St. Ţákyně
St.Ţáci
1997 – 1999
1200m
Ţeny
Muţi
Veteráni I
Veteráni II.
Nordic walking
1996 a st.
1996 – 1967
1966 – 1957
1956 a st.
otevřená kat. 4200m
4200m
4200m
4200m
4200m
Srdečně Vás zveme na toto sportovní odpoledne. Přijďte si vyzkoušet,
co ve Vás je a nebo jen podpořit závodníky.
Sobota 23. dubna 8,00 – 12,00 hod.
Sběr nebezpečného a
nadměrného odpadu na náměstí sv. Floriána
30.4. Pálení Čarodějnic. Tato kratochvíle bude probíhat od 17,00 hod
na „hřišti“ tam, co se bude opékat selátko, na které jste srdečně
zváni. A pivo bude určitě někde poblíţ…..
KVĚTEN
Úterý 3. května od 16,00 hod. uctění památky obětí 2. Světové války
u pomníku padlých
Víkend 7. a 8. května – Toušeňská pouť
28. května – akce na oslavu Toušeňských vodníků, Dne rodiny a Dne
dětí - „Začátek vodníků v Toušeni“ – program bude upřesněn, ale
sejdeme se nejspíše na nábřeţí.
ČERVEN
Sobota 11. června 8,00 – 14,00 hod. sběr odloţeného oblečení pro
charitativní organizaci Diakonie Broumov
Středa 15. června – Zatmění Měsíce. Tuto noc budeme proţívat
v Parku prof. Procházky, v případě špatného počasí prostě někde
jinde, nebo moţná i tam, kdo ví. Tuto noc se kaţdý, kdo bude chtít,
obřadně zbaví toho, co ho tíţí, co chce pustit, co chce vymazat ze
svého ţivota. A jak se to udělá? Svá trápení napište, namalujte, nebo
jen zašeptejte na kousek papíru. Kdo chce, můţe si ho i ozdobit
obrázky, aby udělal dobrým duchům radost. Tento papírek pak bude
v tuto noc a v pravý čas jako potvrzení očisty obřadně spálen v ohni.
Takţe, kdo bude mít zájem, nechť dorazí v 21,00 hod do parku
(případnou změnu místa nahlásíme – výhodu budou mít ti s Rozhlasem
do kapsy). S sebou si vezměte obřadní papírek, něco na sezení (deku,
karimatku), ohnivou louč, svíčku nebo lampionek. Samozřejmě můţe
přijít kaţdý jen tak. Oslava zatmění Měsíce je určena všem.
Sobota 18. června – Lázeňské slavnosti aneb Vítání 143. lázeňského
léta, program bude upřesněn. Jiţ teď ale lze prozradit, ţe vstupné
zdarma bude mít pouze ten, kdo přijde v klobouku, nejlépe
slaměném, a to včetně dětí. Kdo si přinese deku na piknik, ten
neprohloupí.
Zpravodajské povídání
Vyhodnocení soutěže o název zpravodaje
Jak si jistě vzpomínáte, v minulém čísle tehdy ještě Toušeňského
zpravodaje, byla vyhlášena soutěţ o nový název.
Do soutěţe vstoupilo několik nadšenců se svými, musím říci velmi
úţasnými návrhy, za které bych chtěla všem poděkovat. Soutěţící
nezveřejňujeme, neboť nevíme, zda by o to stáli. Jen doufáme, a
velmi bychom si přáli, aby nám zachovali přízeň i nadále. FLORIÁN
(dnes jiţ víme, ţe FLORIÁN) je otevřený všem, a všemu. Ale výherce
mohl být jen jeden. O názvu hlasovali členové kulturní komise, paní
starostka a slečna místostarostka. Někteří se sice pro pracovní
vytíţenost hlasování zdrţeli, přiznáváme, ţe někteří byli proti změně
názvu vůbec, nicméně i tak byla „porota“ hlasování schopná a
nadpoloviční většinou byl schválen nový název „FLORIÁN Zpravodaj
městyse Lázně Toušeň“. Návrh do soutěţe přihlásil a soutěţ tedy
vyhrál pan ing. Zdeněk Vaněk. Výherce se daru i veselice ve své
skromnosti vzdal, nicméně i tak na něj Úřad městyse malým dárkem
a písemným poděkováním pomyslel.
Romana Vaňková
Řešení kvízu: Barokní kaplička sv. Floriána
FLORIÁN děkuje všem, kteří mu věnovali svůj volný čas,
nadšení a invenci a nakonec i těm, kteří se na jeho vzniku
realizačně podíleli.
Toto číslo pro Vás připravila Romana Vaňková
Foto toušeňských objektů: Hana Němečková