Souhrnná teritoriální informace Vietnam

Transkript

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Vietnam
Souhrnná teritoriální informace Vietnam
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským
úřadem ČR v Hanoji ke dni 01.09.2011
Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace:
1. Základní informace o teritoriu
2. Vnitropolitická charakteristika
3. Zahraničně-politická orientace
4. Ekonomická charakteristika země
5. Finanční a daňový sektor
6. Zahraniční obchod země
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
9. Investiční klima
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
1/59
© Zastupitelský úřad Hanoj (Vietnam)
Vietnam
1. Základní informace o teritoriu
1.1. Oficiální název státu
•
Vietnamská socialistická republika
•
Nuoc Cong hoa xa hoi chu nghia Viet Nam
1.2. Rozloha
•
2
331 211 km
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného
obyvatelstva
Počet obyvatel:
•
85,78 miliónu (dle sčítání z r. 2009, 13. nejlidnatější země světa)
Hustota osídlení:
2
•
254 obyv./km (jedna z nejvyšších ve světě v zemích s převažujícím zemědělstvím)
•
v deltě Rudé řeky až 1225 obyv./km
•
v deltě Mekongu 429 obyv./km
•
v horských oblastech kolem 90–120 obyv./km
2
2
2
Podíl městského a venkovského obyvatelstva:
•
29,6 % a 70,4 %
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (dle UNDP 1996 populace starší 16 let,
zaměstnaná, podnikající a nezaměstnaná):
•
53 %
Podíl nezaměstnanosti práceschopného obyvatelstva (muži ve věku 15–60 let,
ženy ve věku 15–55 let):
•
celostátně 4,65 %.
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické
složení
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,11 % (hanojská agentura OSN - UNFPA udává vysoký poměr
potratovosti 45 potratů/100 těhotenství, poměr potratů ve skupině vdaných žen 15–49 let činí 65 %, t.j.
průměr 2,5 potratů/ženu)
Demografické údaje - věkové složení:
•
2/59
0–4 let 9,52 %
Vietnam
•
5–9 let 12,00 %
•
10–14 let 11,96 %
•
15–17 let 6,91 %
•
18–19 let 3,85 %
•
20–24 let 8,87 %
•
25–29 let 8,49 %
•
30–34 let 7,87 %
•
35–39 let 7,28 %
•
40–44 let 5,90 %
•
45–49 let 4,07 %
•
50–54 let 2,80 %
•
55–59 let 2,36 %
•
60–64 let 2,31 %
•
65–69 let 2,20 %
•
70–74 let 1,59 %
•
75–79 let 1,10 %
•
80–84 let 0,54 %
•
nad 85 let 0,38 %
•
celkem 100,00 %
procento populace pod 25 let:
•
53 %
složení populace podle pohlaví:
•
muži 49,14 %
•
ženy 50,86 %
průměrná délka života:
•
71,07 let (muži 68,27 let, ženy 74,08 let)
průměrná dětská úmrtnost (do 5 let věku) - 24 úmrtí/1000 živě narozených dětí
1.5. Národnostní složení
86 % populace tvoří etničtí Vietnamci (národnost Kinh), soustředění zejména v deltách hlavních vodních
toků a pobřežních rovinatých oblastech, 12 % etničtí Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové (kolem 700
000 žijící v jihozápadní deltě Mekongu), Čamové (kolem 60 000 žijící převážně podél pobřeží mezi Nha
Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu) a dalších 60 národnostně-jazykových menšin
soustředěných zejména v horských oblastech.
1.6. Náboženské složení
Buddhismus (převládá mahájánový buddhismus, cca 50 % obyvatel); katolicismus (7–8 miliónů, přibližně
10 % populace, po Filipínách nejvyšší poměr z asijských zemí); protestantismus (asi 200 tis. věřících v
oblastech Centrální vrchoviny); islám (přibližně 0,5 % populace, převážně etničtí Khmerové a Čamové);
hinduismus (zbytky indické komunity v Ho Či Minově Městě); sekta Cao Dai (přibližně 2 mil. věřících) a
sekta Hoa Hao (buddhistická, předpokládá se asi 1,5 mil. věřících), animismus.
3/59
Vietnam
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Úředním jazykem je vietnamština, nejrozšířenějšími používanými cizími jazyky angličtina, čínština
(kantonská a mandarínská), ruština a francouzština (převážně starší generace).
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další
velká města
Země se dělí na 63 provincií a 5 měst ústřední správy - Hanoj, Ho Či Minovo Město, Hai Phong, Can Tho
a Da Nang. Provincie se dále dělí na městské a venkovské okresy, městské okresy se dělí na čtvrti a
venkovské okresy se dělí na obce.
2
Hlavním městem je Hanoj s 6,44 miliony obyvatel (údaj k 1.4.2010) a rozkládá se na ploše 3348 km .
Největším městem je Ho Či Minovo Město s 7,12 miliony obyvatel (údaj k 1.4.2009), které se rozkládá na
2
ploše 2096 km . V těchto dvou městech je soustředěno kolem 44 % městské populace země.
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Vietnamský dong (VND), bez dalšího členění. Oficiální kurs se nyní (konec března 2011) pohybuje
kolem 20,900 VND/1USD.
Při hotovém placení jsou ve většině obchodů, restaurací, apod. kromě VND běžně přijímány i
USD s přepočtem téměř shodným s oficiálním kursem. Používání celosvětově známých platebních karet
(AMEX, MC/EC, DINER´S, JCB, VISA, MASTERCARD) je dosud omezeno a jsou přijímány jen ve vybraných
hotelech, obchodech či restauracích v turistickém centru Hanoje, resp. Ho Či Minova Města a jiných
větších měst. Jejich použití se však postupně rozšiřuje.
V poslední době se stále více rozšiřuje síť bankomatů (ATM). Ve Vietnamu jich je nyní přes 3000.
Nejvíce (přes 800) jich vlastní Agribank.
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Státní svátky:
•
Nový rok (Tet Duong lich) 1. ledna
•
Lunární Nový rok (Tet Nguyen Dan) čtyři dny (počínaje dnem předcházejícím první den prvního
lunárního měsíce, v období od konce ledna do poloviny února kalendářního roku)
•
Den vítězství (Ngay Chien Thang) 30. dubna (výročí kapitulace vlády Jihovietnamské republiky 30. 4.
1975)
•
Svátek práce (Ngay Quoc te Lao dong) 1. května
•
Národní den (Ngay Quoc Khanh) 2. září (vyhlášení Deklarace nezávislosti Vietnamské demokratické
republiky prezidentem Ho Či Minem 2. 9. 1945)
Pracovní doba státních úřadů, organizací a bank je od pondělí do pátku od 7:30 do 11:00 hodin a od
13:00 do 16:30 hodin, soboty a neděle jsou dny pracovního klidu. Pracovní doba v soukromém sektoru je
zpravidla celotýdenní včetně sobot a nedělí.
Prodejní doba většiny obchodů začíná mezi 7.00 a 9.00 hod. a končí mezi 18.00 a 22.00 hod. Většina
obchodů je otevřena po celý týden. Pouze velmi málo obchodů dodržuje polední přestávku a neděli jako
den pracovního klidu.
4/59
Vietnam
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Pozdrav - tradiční vietnamský způsob při zdravení je podání rukou. V případě tradičního vietnamského
způsobu potřesení rukou (ruce spojené kolem zápěstí partnera) je samozřejmě vhodné pozdrav opětovat.
Navštívenky - podobně jako v celé Asii i ve Vietnamu je výměna navštívenek při společenském
i obchodním styku naprostou samozřejmostí. Za zdvořilou formu je pokládáno předání a převzetí
navštívenky oběma rukama. Předání vizitky jednou rukou či dokonce položení na stůl (podobně i podávání
peněz při placení) je společensky nepřijatelné. Při jednání je pak vhodné vizitku ponechat před sebou na
stole jako znamení úcty - okamžité založení vizitky je považováno za výraz nezájmu.
Oděv - se zvyšující se životní úrovní a množstvím společenských styků se i někdejší vietnamská
neformálnost v odívání přizpůsobuje západním zvyklostem. Při formálním společenském styku je
samozřejmostí užití společenského oděvu, příp. v horkém letním podnebí pouze košile s kravatou. Krátké
kalhoty (šortky) dosud nejsou běžným zjevem ani v neformálním společenském styku.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a
občany EU
Česká republika uzavřela s VSR dohodu v oblasti zdravotnictví, na základě které by měla být občanům
smluvních stran poskytována zdravotní péče zdarma. Smluvní dokument je však plněn pouze českou
stranou. Vietnamská zdravotnická zařízení za veškeré úkony vyžadují platbu a jejich úroveň zdaleka
nedosahuje našich standardů. Z těchto důvodů bylo unilaterálně z české strany provedeno přehodnocení
Zdravotní dohody. Nově se tato dohoda vztahuje pouze na zdravotnický personál, který byl vyslán
na základě výměn, plynoucích z této dohody. V Hanoji a Ho Či Minově Městě také existují soukromé
mezinárodní polikliniky, jejichž služby a ceny jsou na vyšší úrovni. Tato zařízení většinou neprovádějí
složitější operace, pouze zajišťují převoz do nemocnic v Thajsku, Singapuru, popřípadě v ČLR. Z tohoto
důvodu je nutné mít v každém případě zdravotní a cestovní připojištění pro nenadálé události.
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Občané ČR, s výjimkou držitelů diplomatických pasů, podléhají vízové povinnosti. Vstupní víza na dobu 30
dnů se udělují na ZÚ VSR v Praze. Vízum je možné ve Vietnamu prodloužit na cizinecké policii.
Letištní poplatky jsou zahrnuty v cenách letenek, není nutno platit při odletu. Dle aktuální situace
moho být při vstupu do Vietnamu prováděny lékařské prohlídky (měření teploty termokamerou).
Na území VSR neplatí český ani mezinárodní řidičský průkaz. Při krátkodobých pobytech je,
vzhledem k dopravní situaci, vhodné si pronajmout vůz či motocykl s řidičem. Cizincům dlouhodobě
žijícím ve VSR policie vystaví vietnamský řidičský průkaz
Mezinárodní očkovací průkaz je uznáván místními úřady. Při vstupu do země se nevyžaduje
žádné povinné očkování. Doporučuje se však po poradě s lékařem absolvovat základní očkování pro méně
rozvinuté tropické země (hepatitida A a B, tetanus, břišní tyfus, TBC, japonská encefalitida). Na jihu země
se může ve větší míře vyskytovat horečka dengue, v horských oblastech malárie, v zemi se vyskytují
případy případy ptačí chřipky a chřipky H1N1. V severním Vietnamu je zaznamenáno onemocnění
cholerou. V posledních letech též prudce vzrůstá počet infikovaných virem HIV. Během pobytu je proto
nutné dodržovat základní hygienické návyky, konzumovat tepelně zpracované potraviny a vyhýbat se
nedůvěryhodným stravovacím zařízením. Balená pitná voda je běžně v prodeji po celém území státu, je
však třeba kontrolovat neporušenost obalu.
Více informací viz www.mzv.cz/hanoi
5/59
Vietnam
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy
s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
V současnosti tyto oblasti ve Vietnamu z hlediska politického či bezpečnostního rizika oficiálně neexistují,
při cestování do odlehlejších oblastí je nicméně vhodné informovat se předem u místně příslušných
orgánů. Vzhledem k latentní epidemii ptačí chřipky je třeba dbát upozornění úřadů, týkajících se zákazu
vstupu do kontaminovaných míst (návštěvy tržnic s živou drůbeží, koupání ve znečištěné vodě aj.),
event. zákazu konzumace drůbeže a drůbežích produktů. Doporučujeme sledovat upozornění ZÚ Hanoj,
resp. MZV ČR.
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně
generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z
centra města
Velvyslanectví ČR (Embassy of the Czech Republic)
13 Chu Van An, Hanoi, Vietnam
teritoriální působnost: Vietnamská socialistická republika
kontaktní osoby:
JUDr. Michal Král, velvyslanec
Ing. Martin Vlastník, I. tajemník (ekonomické a obchodní vztahy)
Ing. David Jarkulisch, II. tajemník (rozvojová spolupráce)
Ing. Tomáš Kadlec, III. tajemník (konzulární agenda, školství)
Mgr. Jan Husák, II. tajemník (politická, kulturní, tisková agenda)
Tel: (0084-4) 38454131, 38454132
Fax: (0084-4) 38233996
Mobilní telefony:
(00844) 903 430557 – Ing. Tomáš Kadlec, III. tajemník (konzulární pohotovost)
E-mail: [email protected]
[email protected] nebo [email protected] (obchodně ekonomický úsek)
Internetové stránky: www.mzv.cz/hanoi
Honorární konzuláty:
HK ČR HCMC (Honorary Consular Office of the Czech Republic Ho Chi Minh City)
28 bis Mac Dinh Chi, Dist. 1
Ho Chi Minh City
kontaktní osoba: p. Ngo Hong Chuyen, honorární konzul
Tel: (0084-8-829 0585)
Fax: (0084-8-822 6043)
6/59
Vietnam
[email protected]
HK ČR Hai Phong (Honorary Consular Office of the Czech Republic Haiphong City)
2 Pham Minh Duc
Ngo Quyen
Hai Phong
kontaktní osoba: p. Dao Quang Trinh, honorární konzul
Tel: (0084-31-836539)
Fax: (0084-31-737617)
E-mail: [email protected] nebo [email protected]
Hanoj leží asi 30 minut jízdy od letiště Noi Bai (centrum 45 minut), dopravu zajišťují letištní
autobusy (3 USD, 45 000 VND) nebo taxislužba (cca 15 USD, 270 000 VND). ZÚ Hanoj leží v diplomatické
čtvrti, v těsné blízkosti hlavních státních institucí. (viz www.mzv.cz/hanoi)
Cesta z letiště Tan Son Nhat do centra Ho Či Minova Města trvá asi 20 minut, cena za taxi činí
kolem 50 000 VND. Honorární konzulát je umístěn blízko středu města.
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká
centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
V roce 2007 byla otevřena v Ho Či Minově Městě Zahraniční kancelář agentury CzechTrade. Adresa:
3/25-26 Thich Quang Duc, P. 3, Phu Nhuan Dist.
Ho Chi Minh City
Vietnam
Tel./fax: +84-8-62920541
Web: http://www.czechtrade.vn
Vedoucí kanceláře: Ing. Luboš Marek
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní
policie, požárníci, infolinky apod.)
•
První pomoc: 115
•
Požárníci: 114
•
Policie: 113
•
Informace: 116, 1080
Zdravotní péče:
Hanoj:
•
Hanoi Family Medical Practice: 843 07 48, 0903 401 919 (mobil)
•
Vietnam-French Hospital: 574 07 40
•
SOS International: 934 05 55 (24 hod. pohotovost)
•
Hanoi Family Dental Practice: 823 0281, 0903446126 (mobil)
7/59
Vietnam
Ho Či Minovo Město:
•
HCMC Family Medical Practice: 822 7848, 0913234911 (mobil)
•
International Medical Center: 827 2366
•
Franco-Vietnamese Hospital: 411 3333
•
An Dong Dental Clinic: 838 3376
1.18. Internetové informační zdroje
•
www.na.gov.vn (Národní shromáždění VSR)
•
www.mofa.gov.vn (Ministerstvo zahraničních věcí)
•
www.mpi.gov.vn (Ministerstvo plánování a investic)
•
www.moit.gov.vn (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
•
www.mt.gov.vn (Ministerstvo dopravy)
•
www.agroviet.gov.vn (Ministerstvo zemědělství)
•
www.mof.gov.vn (Ministerstvo financí)
•
www.sbv.gov.vn (Státní banka Vietnamu)
•
www.gso.gov.vn (Hlavní statistický úřad)
•
www.evn.com.vn (Vietnamská energetická společnost)
•
www.vietrade.gov.vn (Agentura Vietrade)
•
www.vietnamtrade.org (internetový portál Vietnamtrade)
•
www.vir.com.vn (Vietnam Investment Review)
•
www.vibforum.vcci.com.vn (Vietnam Business Forum)
•
www.vneconomy.com.vn (Vietnam Economic Times)
•
www.vietnamlaws.com (Phillips Fox Vietnam Laws Online)
•
http://news.vnanet.vn/vietnamlaw/ (Vietnam Law & Legal Forum)
•
www.worldbank.org/vn (Světová banka ve Vietnamu)
•
www.delvnm.ec.europa.eu (zastoupení Evropské komise ve Vietnamu)
•
www.eurochamvn.org (Evropská obchodní komora EuroCham ve Vietnamu)
•
www.wto.org (WTO)
•
www.aseansec.org (ASEAN)
1.19. Adresy významných institucí
Souborové přílohy:
•
8/59
Adresy významných vietnamských institucí
http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=49112 (37kB)
Vietnam
2. Vnitropolitická charakteristika
2.1. Stručná charakteristika politického systému
Republika s politickým systémem vlády jedné stran. Vedoucí úlohu ve státě a společnosti má podle
Ústavy Komunistická strana Vietnamu (KSV). Jiné politické strany v zemi oficiálně neexistují.
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
Truong Tan Sang, prezident (zvolen v červenci 2011). Prezident jmenuje a odvolává členy vlády, je
vrchním velitelem ozbrojených sil země, podepisuje zákony, jmenuje velvyslance, generály a admirály
ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců Národního shromáždění na období 5 let.
2.3. Složení vlády
Dne 3.8.2011 schválilo Národní shromáždění VSR (parlament) na návrh předsedy vlády Nguyen Tan
Dunga složení nové vlády. Nová vláda má celkem 27 členů, z toho čtyři místopředsedy.
Nguyen Tan Dung předseda vlády
Nguyen Xuan Phuc místopředseda vlády
Hoang Trung Hai místopředseda vlády
Nguyen Thien Nhan místopředseda vlády
Vu Van Ninh místopředseda vlády
Phung Quang Thanh ministr národní obrany
Tran Dai Quang ministr veřejného pořádku
Pham Binh Minh ministr zahraničních věcí
Nguyen Thai Binh ministr vnitřních záležitostí
Ha Hung Cuong ministr spravedlnosti
Bui Quang Vinh ministr plánování a investic
Vuong Dinh Hue ministr financí
Vu Huy Hoang ministr průmyslu a obchodu
Cao Duc Phat ministr zemědělství a venkovského rozvoje
Dinh La Thang ministr dopravy
Trinh Dinh Dung ministr stavebnictví
Nguyen Minh Quang ministr přírodních zdrojů a životního prostředí
Nguyen Bac Son ministr pro informace a komunikaci
Pham Thi Hai Chuyen ministryně práce, invalidů a sociálních záležitostí
Hoang Tuan Anh ministr kultury, sportu a cestovního ruchu
Nguyen Quang ministr pro vědu a technologii
Pham Vu Luan ministr školství a vzdělávání
Nguyen Thi Kim Tien ministryně zdravotnictví
Giang Seo Phu předseda vládního výboru pro národnostní menšiny
Nguyen Van Binh guvernér Vietnamské národní banky
Huynh Phong Tranh generální inspektor vlády
Vu Duc Dam ministr a předseda úřadu vlády
9/59
Vietnam
3. Zahraničně-politická orientace
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních
uskupeních
3.1.1. Mezinárodní organizace
AIESI (Association Internationale des Ecoles des Sciences de l´Information), AIF (Agence
Intergouvernemental de la Francophonie), AUPELF (Association des Universités partiellement ou
entierement de la langue Francaise), CIMMYT (International Center for Maize and Wheat), CIP (Centre
International du Pommme de Ter), FAO (Food and Agriculture Organization), IAEA (International
Agency for Atomic Energie), ICAO (International Civil Aviation Organization), ICO (International Coffee
Organization), ICPO (INTERPOL), ICRC (International Committee of the Red Cross), IFAD (International
Fund for Agricultural Development), IGCP (Programme International de Correlation Geologique), ILO
(International Labour Organization), IMF (International Monetary Fund), IMO (International Maritime
Organization), INMARSAT, INTELSAT (International Telecommunication and Satelite Organization),
INTERSPUTNIK (International Organization of Space Telecommunications), IPU (Inter-parliamentary
Union), ITU (International Telecommunication Union), IUCN (The World Conservation Union), NAM (NonAligned Movement), OIE (Organisation International des Epizzoties), UNDP (United Nations Development
Programme), UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization), UNFPA (United
Nations Fund for Population Activities), UNHCR (United Nations High Commissioner for Refuges), UNIDO
(United Nations Industrial Development Organization), UNICEF (United Nations Children´s Fund),
UIGS (International Union of Geological Sciences), UNCTAD (United Nations Conference on Trade and
Development), UNDCP (United Nations Drug Control Programme), UNEP (United Nations Environment
Programme), UPU (Universal Postal Union), WB (World Bank), WCO (World Customs Organization),
WFP (World Food Programme), WHO (World Health Organization), WIPO (World Intellectual Property
Organization), WMO (World Meteorogical Organization), "WTO" (World Tourism Organization), WTO
(World Trade Organization).
3.1.2. Regionální uskupení
ASEAN (předsednictví v roce 2010), AIPO (Asian Inter-Parliamentary Organisation), APAARI (Asia-pacific
Association of Agricultural Research Institute), APO (Asia Productivity Organization), APPU (Asia Pacific
Postal Union), APQO (Asia Pacific Quality Organization), APT (Asian-Pacific Telecommunity), APEC (Asia
Pacific Economic Co-operation), ARF (ASEAN Regional Forum), ASEAN (Association of Southeast Asian
Nations), ASEANAPOL (ASEAN Association of Police), ASEAN COST (ASEAN Committee on Science and
Technology), ASEM (Asia-Europe Meeting), AVRDC (Asian Vegetable Research and Development Center),
CCOP (Committee for Coordination of Joint Prospecting for Mineral Resources in Asian Offshore Areas and
in the South Pacific), CIAT (Centre International d´Agriculture Tropicale), CIRDAP (Center for Integrated
Rural Development of Asia and the Pacific), ESCAP (Economic and Social Committee for Asia and Pacific),
IDRC (International Development and Research Center), IRRI (International Rice Research Institute),
ISNAR (International Service for National Agricultural research), RNAM (Regional Network of Agricultural
Machinery), TECHNONET (Asian Network for Industrial Technology, Information and Extension).
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
- Ženevská konvence o ochraně obyvatelstva v době války
- Ženevská konvence o zacházení s válečnými zajatci
- Ženevská konvence o ochraně zraněných námořníků v době války
- Ženevská konvence o ochraně zraněných vojáků v době války
- Dohoda o Světové meteorologické organizaci
10/59
Vietnam
- Dohoda o Světové zdravotnické organizaci
- Dohoda o Mezinárodním fondu pro rozvoj zemědělství
- Dohoda o využití vesmíru pro mírové účely
- Dohoda o zabránění zločinu v letecké dopravě
- Konvence o zabránění únosům letadel
- Konvence o zabránění nezákonných aktů proti bezpečnosti civilní letecké dopravy
- Konvence o mezinárodním civilním letectví
- Smlouva o zákazu rozmísťování jaderných zbraní v mořích a oceánech
- Konvence o zákazu vývoje, výroby a skladování bakteriologických zbraní a jejich likvidace
- Konvence o zákazu vývoje, výroby a skladování chemických zbraní a jejich likvidace
- Dohoda o zásadách činnosti států při výzkumu a využití vesmíru
- Konvence o zákazu použití techniky ke změně životního prostředí pro vojenské účely
- Vídeňská konvence o diplomatických stycích
- Vídeňská konvence o konzulárních stycích
- Vídeňská konvence o právech zastoupení států v mezinárodních organizacích
- Protokol o zákazu použití jedovatých plynů ve válce
- Pařížská konvence o průmyslovém vlastnictví
- Dohoda o registraci ochranných známek
- Stockholmská konvence o vytvoření Světové organizace pro duševní vlastnictví
- Konvence o zabránění a potírání zločinů genocidy
- Konvence o zabránění a potírání zločinů apartheidu
- Konvence o likvidaci všech forem diskriminace žen
- Konvence o likvidaci všech forem rasové diskriminace
- Dohoda o nešíření jaderných zbraní
- Mezinárodní konvence o občanských a politických právech
- Konvence o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti
- Konvence o mezinárodní námořní dopravě
- Statut UNIDO
- Pařížská konvence o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví
- Konvence o pomoci v případě jaderných katastrof
11/59
Vietnam
- Konvence o poštovní unii v oblasti Asie a Pacifiku
- Konvence o výsadách imunity OSN
- Obecná dohoda Světové poštovní unie
- Konvence o právech dítěte
- Mezinárodní konvence o zabránění znečišťování moří při námořní dopravě
- Konvence o zabránění srážek na moři
- Mezinárodní konvence o záchraně životů na moři
- Dohoda o spolupráci a přátelství v Jihovýchodní Asii
- Dohoda o ochraně patentů
- Konvence o vytvoření Rady pro celní spolupráci
- Konvence o ochraně ohrožených rostlin a živočichů
- Konvence o námořním právu
- Vídeňská konvence o ochraně ozónové vrstvy
- Montrealský protokol o látkách ničících ozónovou vrstvu
- Rámcová konvence OSN o změnách klimatu
- Konvence Mezinárodní organizace práce
- Konvence o kontrole hraniční a přeshraniční přepravy nebezpečných odpadů a jejich likvidace
- Bernská konvence o mezinárodní ochraně literárních a uměleckých děl
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo
smluv dle kap.7.1.
•
Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou VSR o spolupráci ve zdravotnictví (30. 12. 1964, publikovaná pod
č. 118/1967 Sb.)
•
Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou VSR (21. 3. 1977, publikovaná pod č.
42/1976 Sb.)
•
Konzulární úmluva mezi vládou ČSSR a vládou VSR (14.2.1982, publikovaná pod č. 15/1981 Sb.);
•
Smlouva o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (12. 10. 1982, publikovaná pod č.
98/1984)
•
Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou VSR o zřízení a činnosti informačních a kulturních středisek
(2.6.1987, publikovaná pod č. 29/1988 Sb.)
•
Protokol o spolupráci mezi Federálním ministerstvem zahraničních věcí ČSFR a Ministerstvem
zahraničních věcí VSR (25. 4. 1991)
•
Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o odborné přípravě vietnamských občanů ve středních
odborných učilištích v ČR (26. 1. 1994, publikovaná pod č. 264/1995 Sb.)
•
Ujednání mezi vládou ČR a vládou VSR o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů
(platnost od 15. 2. 2000)
•
Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o předávání a přebírání občanů (platnost od 21.3.2008).
•
Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem národní obrany VSR o spolupráci v oblasti
vojenského vzdělávání – podepsána v srpnu 2009
12/59
Vietnam
4. Ekonomická charakteristika země
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď
dalšího vývoje
Vietnamská ekonomika zaznamenala v roce 2010 impozantní růst ve výši 6,8% vycházející zejména z
domácí poptávky podpořené vládním stimulačním balíčkem. Na začátku roku 2011 však došlo k přehřátí
vietnamské ekonomiky (prudký růst inflace) a vláda byla nucena aplikovat sérii restriktivních opatření,
které utlumily růst HDP v první polovině roku 2011 na 5,6%. Vláda proto v červnu 2011 přehodnotila
růstový cíl na celý rok 2011 z původních 7,5% na 6%.
Základní makroekonomické ukazatele (červenec 2010 - červenec 2011)
(Meziroční růst v %)
HDP
Inflace
Vývoz
Dovoz
Průmyslová výroba
Maloobchodní prodej
Cestovní ruch
FDI (nově registrované investice)
7/2010
6,15
8,67
17
25,3
13,2
26
34
-32
7/2011
5,6
22
33
26
8,8
22
17,3
-28
Vietnamská vláda dlouhodobě preferuje v oblasti makroekonomické politiky udržení růstu před stabilitou.
Proto ještě dlouho po odeznění mezinárodní ekonomické krize v roce 2010 aplikovala stimulační opatření
na podporu růstu. Ve druhém pololetí minulého roku se již začaly objevovat první známky přehřívání
ekonomiky a mezinárodní finanční instituce opakovaně vyzývaly vládu k monetární a fiskální restrikci.
Vietnamská vláda tato doporučení akceptovala a v únoru 2011 (bohužel se značným zpožděním, neboť
inflace už tehdy dosahovala 13%) schválila sérii opatření na omezení domácí poptávky (dramatické
zvýšení úrokových sazeb, zvýšení povinných bankovních rezerv, strop na růst objemu poskytovaných
úvěrů, omezení vládních výdajů, atd.). Díky těmto opatřením došlo k relativnímu zpomalení růstu tempa
inflace (v červenci však inflace dosáhla meziročně 22%) a k mírnému poklesu tempa růstu HDP (růst
HDP v prvním pololetí 2011 je odhadován na 5,6%, oproti 6,2% ve stejném období 2010). Zároveň se
vietnamské vládě pomocí administrativních opatření podařilo dočasně zastavit největší devalvační tlaky
na místní měnu.
Inflace je v současné době hlavním problémem vietnamské ekonomiky, který ohrožuje její zdravý růst
a zejména negativně ovlivňuje životní úroveň nejchudších vrstev obyvatelstva. Nezbytná monetární
restrikce, v rámci které centrální banka zvedla úrokové sazby až na současných 14%, se již negativně
odrazila na poklesu tempa růstu vietnamského HDP v prvním pololetí tohoto roku (růst úrokových sazeb
zapříčinil první zpomalení vietnamské ekonomiky od krize v roce 2008). Především ale inflace smazává
pozitivní přínosy růstu HDP pro většinu vietnamských obyvatel, jejichž reálné příjmy v posledních letech
klesají. Inflace je ve Vietnamu tažena rostoucími cenami surovin a finálních výrobků a má několik
základních příčin. Prvním faktorem ovlivňujícím růst cen ve Vietnamu je vyšší než očekávaná míra
inflace ve většině okolních ekonomik (např. Číně, Indii, Indonésii), která se pak díky vysoké otevřenosti
vietnamské ekonomiky (podíl obratu zahraničního obchodu ku HDP je 150%) a oslabujícímu kurzu
vietnamské měny snadno přelévá do růstu domácích cen. Druhou příčinou je růst cen domácích potravin
díky několika nabídkovým šokům v průběhu minulého roku (tajfuny a následné rozsáhlé záplavy). Třetím
faktorem je makroekonomická politika vlády upřednostňující růst před stabilitou a také tradičně vyšší
inflační očekávání zakořeněné ve vietnamské populaci (průměrná míra inflace v poslední dekádě je ve
Vietnamu 8,8%, zatímco např. v Thajsku 2,7% nebo na Filipínách 5%). Přestože centrální banka v první
polovině roku 2011 zpřísnila monetární politiku, omezila nabídku peněz a zvedla základní úrokovou míru
až na 14%, většina odborníků považuje toto zpřísnění za nedostatečné pro snížení inflačních očekávání.
Druhým zásadním rizikovým faktorem potenciálně ohrožujícím příznivý ekonomický růst je vnější
nestabilita. Deficit obchodní bilance a devalvační tlaky na domácí měnu budou součástí vietnamské
13/59
Vietnam
ekonomické reality pravděpodobně i ve druhé polovině roku 2011. Za prvních sedm měsíců tohoto roku
se deficit vietnamské obchodní bilance vyšplhal na 6,6 mld. USD (13% exportu). Vietnamský dong je
pod konstantním tlakem již od roku 2008 a za poslední tři roky ztratil vůči dolaru více než třetinu své
hodnoty. Dle očekávání trhu je kurz vietnamského dongu dlouhodobě nadhodnocený a bude muset být
dále devalvován.
Vietnamskému exportu se v posledních dvanácti měsících dařilo mimořádně dobře, přestože ekonomické
oživení na hlavních vietnamských exportních trzích (USA, EU, Japonsko) bylo jen velmi pozvolné. Po
zhruba desetiprocentním poklesu v roce 2009 vzrostl vietnamský vývoz v červenci 2011 meziročně o
rekordních 33,5%. Na pozitivním vývoji vietnamského exportu se podepsaly zejména rostoucí ceny
potravin v první polovině tohoto roku. Navzdory posilujícímu podílu Číny a zemí ASEAN v teritoriální
struktuře vietnamského exportu, zůstanou vyspělé trhy i nadále hlavními odběrateli vietnamského
exportu (do vyspělých průmyslových zemí směřují dvě třetiny vývozu).
Robustní domácí poptávka (přestože v posledním období tlumená vládní restrikcí) se odrazila také na
poměrně rychlém růstu vietnamských dovozů (o 26% oproti stejnému období roku 2010). Vietnamským
dovozům stále dominují čínské výrobky a podíl Číny na celkových vietnamských dovozech se stále
zvyšuje. V roce 2004 činil podíl Číny na vietnamských dovozech pouze 13%, o šest let později vzrostl na
téměř 25%. Rychlý růst čínských dovozů způsobil, že Čína na konci minulého roku vystřídala země ASEAN
(jako celek) na čele žebříčku největších obchodních partnerů Vietnamu.
Prudký růst investic, které byly vedle soukromé spotřeby hlavním zdrojem růstu vietnamské ekonomiky
v posledních dvou letech, vyvolává pochybnosti o jejich kvalitě a udržitelnosti. Ekonomové poukazují na
fakt, že investice ve výši 42% HDP by měly generovat daleko vyšší růst než jen 6-7%. Například v Číně a
Indii by takovýto podíl investic na HDP vedl k růstu přesahujícímu 10 % resp. 11%. Produktivita investic
proto zůstane jedním z klíčových problémů, které bude muset vietnamská vláda řešit v následujících
letech. Obavy vyvolává také pokles zájmu zahraničních investorů, kteří v minulém roce přislíbili pouze
18,6 mld. USD přímých zahraničních investic. V roce 2009 to bylo 23 mld. USD a v roce 2008 78 mld.
USD. Přestože Vietnam zůstává jednou z nejatraktivnějších destinací pro přímé zahraniční investice
především díky levné pracovní síle, další faktory, jako např. rostoucí makroekonomická nestabilita,
nedostatečná infrastruktura, množící se výpadky dodávek elektřiny atd., mohou negativně ovlivnit
rozhodování zahraničních investorů o budoucím umístění svých investic.
Vietnamské podniky vyjadřují ve srovnání s minulým rokem ohledně vývoje domácí ekonomiky
a podnikatelských příležitostí v roce 2011 spíše opatrný optimismus. Podíl vietnamských podniků
očekávajících pozitivní vývoj domácí ekonomiky v tomto roce sice ve srovnání s rokem 2010 poklesl o
deset procentních bodů na 62%, v mezinárodním srovnání se však Vietnam v žebříčku podnikatelského
optimismu udržel na šestnáctém místě. Pokles počtu podnikatelů s pozitivním očekáváním oproti roku
2010 je vysvětlován zejména rostoucí inflací a s ní souvisejícími vysokými úroky. Podnikatelé proto
očekávají ztížený přístup k úvěrům a další růst nákladů v roce 2011. Přesto je podnikatelský optimismus
ve Vietnamu stále ještě poměrně robustní a vysoce přesahující jak celosvětový průměr (23%), tak
průměr regionu Asie (50%).
Makroekonomická nerovnováha a rostoucí zadlužení Vietnamu způsobily také pokles důvěry zahraničních
investorů. V srpnu 2011 snížila agentura Standard & Poor`s úvěrový rating Vietnamu ze známky BB na
BB-, což je nejnižší hodnocení v regionu jihovýchodní Asie (na stejné úrovni se nachází Mongolsko a
Bangladéš). Celkové zadlužení Vietnamu je odhadováno na 57% HDP (průměrné zadlužení v rozvojových
zemích je 37% HDP). K opětovnému získání důvěry finančních a měnových trhů bude potřeba důsledná
implementace stabilizačních opatření i za horizontem roku 2011 a rozsáhlé strukturální reformy.
Makroekonomická nestabilita totiž vychází ze samotné struktury vietnamské ekonomiky, která nedokáže
efektivně využít kapitálové zdroje. Omezení na nabídkové straně (neefektivní státní podniky a banky)
způsobují, že jakýkoliv nárůst objemu úvěrů v ekonomice vede automaticky k růstu inflace. K odstranění
těchto problémů bude zapotřebí hlubokých strukturálních reforem, jež by se měly soustředit hlavně
na zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti a produktivity prostřednictvím efektivnějšího využívání
veřejných investic. Klíčovou otázkou v tomto směru bude restrukturalizace státních podniků a zejména
přísnější kontrola zacházení státních podniků s veřejnými prostředky (tj. zabránění používání úvěrů ze
státních bank na neproduktivní investice do nemovitostí a na spotřebu).
14/59
Vietnam
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/
obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace,
míra nezaměstnanosti)
(údaje podle Vietnam General Statistic Office a Světové banky)
Růst HDP v roce 2010 dosáhl 6,8 %, což znamená mírné zrychlení oproti roku 2009 (5,3 %). V roce
2011 je očekáván růst HDP ve výši 7-7,5 %.
Na konci roku 2010 činila meziroční míra inflace 12 %.
Vývoj základních makroekonomických ukazatelů během posledních 5 let
Ukazatel
HDP v běžných
cenách (mld.
USD)
přírůstek HDP (v
%)
HDP/obyvatele
(v USD)
míra inflace (v
%)
nezaměstnanost:
města
2006
60,999
2007
71,465
2008
82,095
2009
91,415
2010
97,631
8,2
8,5
6,2
5,3
6,8
725,3
833
1024
1075
1125
7,5
8,3
23
6,9
12
4,64
4,65
4,60
4,43
neuved.
neuved.
2,25
2,27
16 114
16 989
18 465
19 500
neuved.
(odhad v %)
venkov
kurs VND k USD
(31.12.)
15 964
SBV, střed
Průmyslový sektor zaznamenal v roce 2010 tempo růstu 14 %. Z toho růst ve státním sektoru činil 7,4
%, v nestátním sektoru 14,7 % a v sektoru zahraničních investic 17,2 %.
Sektor stavebnictví vzrostl v minulém roce o 23,1%. Z toho růst ve státním sektoru činil 23,4%,
v soukromém 23% a vsektoru zahraničních investic 22,7%.
V sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství vzrostla produkce v roce 2010 o 4,7 %, z toho
v zemědělství o 4,2 %, lesnictví o 7,2 % a rybolovu o 6,1 %. Produkce rýže dosáhla v minulém roce
hodnoty 40 mil. tun, což představuje nárůst o 1,04 mil.tun.
V sektoruslužeb došlo v roce 2010 k pozitivnímu vývoji zejména v oblasti maloobchodního prodeje,
dopravy a komunikací. Maloobchodní prodeje vzrostly ve sledovaném období o 24,5 %. Počet
přepravených pasažérů vzrostl o 13,5 % a příjmy z nákladní dopravy o 12,4 %. Velmi rychle rostl také
počet uživatelů telefonů (zejména mobilních), který v minulém roce dosáhl 170,1 mil. (z toho 16,4 mil.
pevné linky). Počet uživatelů internetu vzrostl o 20,2 % na 27,4 mil. Velký růst zaznamenal v minulém
15/59
Vietnam
roce také cestovní ruch. Počet turistů vzrostl oproti roku 2009 o 34,8 % na 5 miliónů. Ve struktuře HDP
zaujímají služby druhou pozici za průmyslem a před zemědělstvím.
Zahraničníinvestice zaznamenaly v minulém roce mírný růst. Oproti roku 2009 vzrostla hodnota
realizovaných přímých zahraničních investic o 10% na 11 mld. USD. Celková hodnota nově schválených
zahraničních investic v roce 2010 činila jen 18,6 mld. USD (v roce 2009 to bylo 23 mld. USD a v roce
2008 78 mld. USD).
Export vzrostl v minulém roce o více než 25% a dosáhl výše 71,6 mld. USD. Hlavními exportními
komoditami (hodnota vývozu nad 1 mld. USD) jsou ropa, oděvy a obuv, mořské produkty, výrobky ze
dřeva, elektronika, káva a rýže.
Import vzrostl ve srovnání s r. 2009 o 20% (84 mld.USD). Nejvyšší procento importu tvořily
strojírenské výrobky, nářadí a náhradní díly, počítače a jejich komponenty, umělé hmoty, látky a kůže,
dále chemikálie a motorová vozidla.
Kurs místní měny (VND): Vzhledem k výraznému deficitu zahraničně obchodní bilance byl
oficiální kurs vietnamského dongu v minulém roce mírně devalvován. Na konci roku 2010 dosáhl kurs
hodnoty 19 500 VND za 1 USD. Kurs „černého trhu“ se v minulém roce držel vytrvale nad hodnotou
oficiálního kursu o cca 2 000 VND/USD.
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Průmyslový sektor spolu se stavebnictvím vyprodukoval v r. 2010 41 % HDP. V tomto období
sice státní podniky zaznamenaly tempo růstu produkce jen 7,4 %, soukromý průmyslový sektor však
rostl rychlým tempem 14,7 % a průmysl vlastněný zahraničním kapitálem dokonce o 17,2 %, což vedlo
k celkovému růstu průmyslové produkce o 14 %.
K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím ve Vietnamu patří textilní a oděvní průmysl,
který je zároveň jedním z vedoucích exportních odvětví ve Vietnamu. V textilním a oděvním průmyslu
dnes pracuje více než 2200 podniků z toho 76 % připadá na vietnamské podniky a 24 % je vlastněno
zahraničním kapitálem. Řada dalších zahraničních firem využívá spolupráce formou tzv. výrobní
kooperace, což je v podstatě zakázková výroba určitého druhu a značky oděvů, či obuvi, profitující
z výhody levné místní pracovní síly. Více než 55 % všech podniků textilního a oděvního průmyslu je
situováno v okolí Ho Či Minova Města a 30 % v okolí Hanoje. Největším výrobcem v tomto odvětví je
státní podnik VINATEX, který pokrývá téměř 20% celkového obratu textilního a oděvního průmyslu.
Dalším významým průmyslovým odvětvím s velkým exportním potenciálem je výroba obuvi.
V obuvnickém průmyslu pracuje ve Vietnamu více než 400 podniků. Celková produkce obuvnického
průmyslu přesáhla v minulém roce 600 mil. párů obuvi a Vietnam se tak stal čtvrtým největším
světovým výrobcem. Více než 85 % produkce je exportováno a obuv je dnes třetí nejvýznamnější
komoditou vietnamského exportu (za ropou a textilem).
Hlavními vývozními trhy těchto dvou komodit jsou USA, EU a Japonsko (cca 86% vývozu). Rostoucí
zahraniční poptávka, zesilující konkurence a stoupající požadavky zákazníků na těchto náročných trzích
generují velký potenciál nových investic do těchto odvětví a potřebu obnovy strojového zařízení, což
představuje reálné obchodní příležitosti nejen pro české výrobce strojů, ale také pro případné české
investory.
Potravinářský a zpracovatelský průmysl začíná stále více nabývat na významu, zejména v oblasti
mražených mořských produktů, ovoce a zeleniny. Hlavními exportními trhy jsou Japonsko a Singapur,
očekává se výrazné zvýšení exportu i do USA a ČLR. Americký trh se však v této komoditě ukazuje jako
silně chráněný místními průmyslovými lobby (antidumpingová řízení proti dovozu vietnamských sumců či
krevet).
Velkou budoucnost mají před sebou petrochemický a chemický průmysl. V roce 2009 byl zahájen
provoz první vietnamské ropné rafinerie Dung Quat v provincii Quang Ngai ve středním Vietnamu.
Kapacita rafinerie Dung Quat je 6,5 mil. tun ropy za rok, respektive 148 tis. barelů za den. To dnes tvoří
16/59
Vietnam
zhruba 30% celkové vietnamské spotřeby. Ve výhledovém plánu jsou další dvě rafinerie – jedna na
severu a druhá na jihu země.
Perspektivní odvětví pro dodávky chemického strojírenství představuje výroba umělých hnojiv (jak z ropy,
tak z antracitu), jejíž modernizace je ve Vietnamu v současné době silně podporována.
Výrobu silničních dopravních prostředků zajišťuje třicet nových montoven téměř všech světových
automobilových značek (Toyota, Mitsubishi, Honda, Ford, Mercedes-Benz, BMW, Mazda, Kia, Hyundai,
GM Daewoo, Suzuki, Fiat, Ssangyong, Daihatsu). Dominantní podíl mají ve Vietnamu samozřejmě
japonští a korejští výrobci. Největší podíl na vietnamském automobilovém trhu má tradičně Toyota.
V posledních letech se její tržní podíl na prodejích ve Vietnamu smontovaných automobilů pohybuje mezi
22-36%. Dalšími nejúspěšnějšími značkami s podílem 13-20% resp. 5-19 % jsou Kia a Hyundai. Tyto dvě
automobilky však neinvestovaly ve Vietnamu přímo, ale jejich vozy jsou zde montovány místní firmami
Vinamotor a Truong Hai. Montované vozy značek Hyundai a Kia mají na vietnamském trhu dominantní
postavení v segmentu užitkových a nákladních automobilů.
Jednou z hlavních překážek dalšího rozvoje vietnamského automobilového průmyslu je paradoxně
nedostatečně rozvinutá infrastruktura. Koupěschopná poptávka ve velkých městských aglomeracích je
proto ve Vietnamu záměrně vládou omezována systémem vysokých registračních poplatků a dovozních
omezení, aby nedošlo k celkovému kolapsu dopravy.
V důsledku ochranářských opatření vietnamské vlády jsou ceny automobilů ve Vietnamu jedny
z nejvyšších na světě. Vietnamská vláda chrání místní výrobce pomocí systému dovozních licencí a
vysokými dovozními cly. Průměrná cena automobilu ve Vietnamu je v důsledku těchto opatření zhruba
dvakrát vyšší než ve vyspělých zemích (Japonsko, EU, USA) a přibližně 1,5 krát vyšší než průměrná cena
automobilů v ostatních zemích ASEAN. Počet registrovaných vozů ve Vietnamu je dnes odhadován pouze
na 1 milion.
Vláda hodlá katastrofální dopravní situaci ve velkých městech řešit zavedením nadzemní kolejové
příměstské dopravy a metra v Ho Či Minově Městě. Od potenciálních dodavatelů jsou však očekávána
komplexní řešení, tedy nejen dodávka technologií (vlakových jednotek), ale i výstavba infrastruktury
(kolejového tělesa, řídících a napájecích systémů, staničních budov atd), a nabídka financování formou
dlouhodobých úvěrů.
Vietnamský strojírenský průmysl se stále potýká se značnými problémy. Nízký stupeň technologického
rozvoje, nedostatek kvalifikované pracovní síly a neschopnost zapojit se do subdodavatelského řetězce
velkých nadnárodních firem investujících ve Vietnamu brání rychlejšímu rozvoji strojírenského odvětví.
Většina strojů a zařízení pro vietnamské průmyslové podniky proto musí být stále dovážena. Dovoz strojů
a zařízení je rovněž hlavní příčinou rostoucího deficitu vietnamské obchodní bilance.
Vietnamský strojírenský průmysl zahrnuje zhruba 3100 firem. Mezi těmito firmami jsou jak velké
státní podniky, tak menší soukromé společnosti a podniky se zahraničním kapitálem (přímé zahraniční
investice). Téměř polovinu odvětví tvoří podniky většího rozsahu vyrábějící stroje a zařízení. Druhou
polovinu tvoří malé a střední podniky zabývající se zejména opravami a údržbou strojních zařízení.
Celkový objem kapitálu státních strojírenských podniků je odhadován na 380 mil. USD a podniků s
většinovou zahraniční účastí na 2,1 mld. USD.
Dle ambiciózního vládního plánu rozvoje strojírenství měl domácí strojírenský průmysl do konce roku
2010 pokrývat 45-50% domácí poptávky a exportovat více než 30% produktů. Hlavním nástrojem pro
splnění tohoto cíle měly být masivní zahraničí investice do strojírenství a restrukturalizace a následná
privatizace státních podniků. Zatímco příliv zahraničních investic do strojírenství více méně splnil
očekávání, restrukturalizace státních strojírenských podniků vykazuje značné zpoždění. Vietnamský
strojírenský průmysl tak v posledních deseti letech rostl zejména díky přímým zahraničním investicím
průměrným tempem 22% ročně a nyní pokrývá asi 40% domácí poptávky.
Relativně nejmladším perspektivním odvětvím je elektronický průmysl, který je z velké části
závislý na spolupráci se zahraničními investory a soustřeďuje se na montáž jejich výrobků. Jedná se
především o kuchyňské a jiné domácí spotřebiče.
Nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím ve Vietnamu je průmysl informačních technologií. Průměrné
roční přírůstky IT průmyslu v letech 2000-2010 činily 20-25%. Tempo růstu IT průmyslu bylo ve
Vietnamu vždy 2-3x rychlejší než tempo růstu HDP. Obrat vietnamského hardwarového průmyslu dosáhl
17/59
Vietnam
v minulém roce 4,68 mld. USD a obrat softwarového průmyslu 880 mil. USD. Rychlý růst IT průmyslu ve
Vietnamu samozřejmě přitahuje také pozornost zahraničních investorů. Za posledních deset let dosáhl
objem přímých zahraničních investic do výroby hardwaru ve Vietnamu zhruba 5,7 mld. USD. Vietnamský
hardwarový průmysl dnes zaměstnává 110 000 pracovníků hlavně ve výrobě počítačových součástí a
při kompletaci počítačů. V současné době je ve Vietnamu více než 30 podniků vyrábějících kompletní
počítače. K nejvýznamnějším mezinárodním firmám působícím ve Vietnamu v oblasti výroby hardwaru
patří např. Intel, IBM, Compaq, Hewlett-Packard, Sony, Fujitsu, Hitachi, Canon, Daiwa, Fuji, Panasonic,
NEC, Foxconn, Compaq, Hon Hai a další. Většina mezinárodních srovnání hodnotí Vietnam také jako jeden
z nejatraktivnějších trhů pro outsourcing softwaru.
Vietnamská vláda věnuje rozvoji IT průmyslu náležitou pozornost a podporuje zejména příliv zahraničních
investic, vzdělávání IT inženýrů, výstavbu technologických parků a rozvoj internetové infrastruktury. Do
roku 2020 chce vláda vychovat 1 mil. IT inženýrů a zprovoznit 23 high-tech parků (10 technologických
parků již funguje). Vládní strategie rovněž předpokládá, že se z Vietnamu do deseti let stane velmoc
v oblasti IT s podílem IT průmyslu na tvorbě HDP přesahujícím 20%.
Tempo růstu průmyslové výroby v posledních 5-ti letech - viz tabulka č. 2 v příloze.
4.4. Stavebnictví
Stejně jako všude ve světě i ve Vietnamu došlo v roce 2010 k obnovení růstu přímých zahraničních
investic, včetně investic do realitního sektoru, které si zachovaly dominantní podíl na celkových přímých
zahraničních investicích. Stavebnictví zaznamenalo v minulém roce v důsledku obovení investičních aktivit
slušný růst ve výši 23%.
Realitní trh ve Vietnamu trpí v posledních letech chronickým převisem poptávky nad nabídkou,
což v minulých vedlo k prudkému růstu cen nemovitostí. Rychlý růst poptávky po realitách byl způsoben
zejména značnou volatilitou vietnamského akciového trhu, která odrazovala investory od investicí
do akcií. Realitní trh na druhé straně nabízel poměrně bezpečné zhodnocení. Druhým podstatnějším
důvodem růstu cen nemovitostí byl rychlý ekonomický růst Vietnamu v posledních letech s tempy okolo
7% a růst životního standardu vietnamské střední střídy, která tvoří značnou část poptávky po nových
kvalitních (i když předražených) bytech a domech. Třetím faktorem podporujícím růst cen nemovitostí
byl rychlý růst poptávky po kancelářských prostorech vycházející zejména z obrovského přílivu přímých
zahraničních investic. Ceny pronájmu nejprestižnějších kancelářských prostor v Hanoji a Ho Či Minově
2
Městě vzrostly na neuvěřitelných 125-200 USD/m (vyšší ceny měly v té době v asijském regionu pouze
v Singapuru, Pekingu, Šanghaji, Hong-Kongu a Tokiju).
Pokud jde o dlouhodobý trend ve stavebnictví, největší nárůst zaznamenala v posledních letech
městská bytová výstavba. V současné době je urbanizováno téměř 30 % země; do roku 2020 by tento
podíl měl činit 44 %. Podle státního plánu urbanizace by v té době mělo být ve Vietnamu deset velkých
městských center. Mezi hlavní urbanizační centra má patřit Hanoj na severu Vietnamu, ve středním
Vietnamu Da Nang a v jižním Vietnamu Ho Či Minovo Město. Dalšími vybranými urbanizačními centry mají
být města Viet Tri, Thai Nguyen, Ha Long, Vinh, Nha Trang, Buon Ma Thuot a Can Tho.
Při dalším rozvoji městské a bytové výstavby se počítá s užší spoluprací mezi velkými městy,
okolními lokalitami a průmyslovými parky. Prioritními úkoly je zdokonalování dopravní i komunikační
infrastruktury, zlepšování kvality životního prostředí a vodních zdrojů. Kolem uvedených větších měst
by v budoucnu měla vyrůst nová satelitní města, jež bude spojovat zdokonalená silniční síť, zejména
dálnic v severojižním směru, s využitím fondů jak ze státního rozpočtu, tak od domácích i zahraničních
soukromých investorů.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Ačkoli podíl zemědělství na tvorbě HDP v posledních letech postupně klesá, přesto se jedná o
velmi významný ekonomický sektor, který zaměstnává přes 70 % práceschopného obyvatelstva. Povolení
soukromého podnikání a postupné uvolňování domácího i zahraničního obchodu umožnilo, aby se Vietnam
změnil ze země závislé na dovozu základních potravin na druhého největšího světového exportéra rýže
(po Thajsku) a významného producenta a exportéra řady dalších plodin a produktů (káva, pepř, ryby).
18/59
Vietnam
Zatímco před zahájením ekonomických reforem zemědělská výroba tvořila téměř 50 % HDP, v
roce 2010 tento podíl činil již pouze 21%. Od roku 1991 roste zemědělská výroba průměrným tempem
4 % ročně a cílem vietnamské vlády je udržet toto tempo růstu i nadále. Za r. 2010 vzrostlo zemědělství
a rybolov o 4,7 %.
V minulých letech došlo v zemědělství k významným strukturálním změnám: plocha osetá
ekonomicky méně výhodnou rýží částečně ustoupila ve prospěch nově pěstovaných sladkovodních krevet,
které se staly výhodným exportním artiklem. Začaly být pěstovány nové druhy ekonomicky výhodnějších
obilovin, vzhledem k tehdejšímu poklesu cen kávy se začalo experimentovat s výraznější orientací
na cenově výhodnější kakao, nyní, kdy káva opět stoupla na světových trzích, se Vietnam opět vrátil
ke zvyšování její produkce, snaží se však o diverzifikací druhů s orientací na cenově výhodnější druh
Arabica.
Hlavní zemědělskou plodinou je však stále rýže, která se pěstuje na cca 80 % obdělávané půdy.
Sklizeň rýže za r. 2010 se odhaduje na 40 mil. tun (růst o 1,04 mil. tun oproti 2009) v důsledku zvýšení
osázené plochy o 76,500 ha oproti předchozímu roku.
Další, především exportně významnou komoditou, jsou ryby a rybolovné produkty (krevety, krabi, sépie,
ryby,...), pro jejichž lov i umělý chov tvoří 3200 km dlouhé a značně členité mořské pobřeží Vietnamu
ideální podmínky. Za r. 2010 jich bylo vyprodukováno 5,1 mil. t, což je o 5,3 % více než v předchozím
roce. Vietnam je dnes jedním z deseti největších světových vývozců ryb. Rybolovné produkty tvoří 5,8 %
vietnamského HDP a 8% vývozu. V žebříčku největších exportních komodit zaujímají rybolovné produkty
čtvrté místo za ropou, oděvy a obuví.
Dalšími exportně významnými plodinami jsou: kávovník, čajovník, ledvinovník (oříšky kešu) a
řada druhů tropického ovoce. Díky rozšíření osázené plochy rostla produkce těchto plodin v minulých
letech průměrným tempem 8 % ročně.
Pro domácí potřebu je kromě rýže rozšířeno pěstování kukuřice, manioku, cukrové třtiny, bavlníku, ovoce
a zeleniny - poslední dvě položky však začínají nacházet uplatnění i v exportu.
Rozvoj živočišné výroby je na rozdíl od chovu vodních živočichů poněkud pomalejší. Hlavním
důvodem je větší náročnost zpracování této produkce na vývoz. Základem živočišné výroby je chov
prasat (27 mil. kusů) a drůbeže (hrabavé i vodní – 280 mil. kusů) a v některých oblastech i chov skotu
a buvolů (maso, tažná síla) v celkovém počtu 5,9 mil. kusů v roce 2010. Vietnam však ještě stále není
soběstačný ve výrobě mléka. Vietnamská produkce mléka dlouhodobě pokrývá pouze 30% domácí
spotřeby. Většina surovin pro mléčné výrobky ve Vietnamu se proto dováží. ČR vyváží do Vietnamu
sušené odstředěné mléko v ročním objemu cca 1 mil. USD.
Základem extenzívního vietnamského zemědělství jsou soukromě hospodařící rolníci, kteří
využívají pracovní síly svých rodinných příslušníků a pouze příležitostně několika námezdních sil (doba
sklizně). Tito rolníci se sdružují do různých typů družstev, která jim pomáhají s nákupem osiva, hnojiv,
ochranou plodin a zejména s odbytem jejich produkce.
Opatrný odhad míry nezaměstnanosti na venkově podle Světové banky se pohybuje kolem 21
%. Řada zahraničních i domácích ekonomů a politologů trvale varuje vládu před podceňováním této
situace, která v zemi s obecně velmi nízkou životní úrovní představuje stále závažný sociální problém.
Velká část rozvojových projektů je proto zaměřená na podporu podnikání na venkově a zlepšení efektivity
vietnamského zemědělství.
4.6. Služby
Ve struktuře HDP zaujímají služby druhou pozici (38 %) za průmyslem (41 %) a před
zemědělstvím (21 %). V následujících letech je očekáván prudký rozvoj tohoto sektoru, obzvláště v
oblastech bankovnictví, finančnictví, pojišťovnictví, informačních technologií a maloobchodního prodeje.
Díky novému Zákonu o zahraničních investicích, který umožnil vstup zahraničního kapitálu i do některých
„citlivých“ oblastí, jako pojišťovnictví, telekomunikace a cestovní ruch, se sektor služeb stává z hlediska
zahraničních investic jedním z nejatraktivnějších. V r. 2010 došlo v sektoru služeb k růstu HDP o 17,1 %.
19/59
Vietnam
Nesporné přírodní krásy a historické zajímavosti Vietnamu spolu s otevřením se vnějšímu světu
umožnily v posledních letech prudký nárůst počtu zahraničních návštěvníků a rozvoj turistického ruchu.
Počet zahraničních turistů přijíždějících do Vietnamu vzrostl oproti roku 2009 o 34,8 % na 5 miliónů.
V současné době je ve Vietnamu asi 87 000 hotelových pokojů, je však zřejmé, že původní předpoklady
zájmu především o ubytovací kapacity vyšší cenové kategorie byly nadsazené a dnes se řada hotelů
potýká s vážnými problémy (více než 60 % zahraničních turistů zatím stále tvoří tzv. „baťůžkáři“, kteří
vyhledávají co nejlevnější ubytování). Dalšímu dynamickému rozvoji turismu po vzoru sousedních
zemí (Thajsko, Indonésie) zatím brání řada faktorů, počínaje mizivou ochranou životního prostředí
a konče zaostalým stavem místní infrastruktury. Turistický ruch ve Vietnamu má však bezesporu velké
perspektivy rozvoje. To si vietnamská vláda dobře uvědomuje a zařadila jej proto mezi klíčové sektory
ekonomiky.
Situace v bankovnictví a pojišťovnictví je podrobněji popsána v kapitole 5.4. Doprava a telekomunikace
jsou součástí následující kapitoly 4.7.
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho
jaderná)
Podle mezinárodních standardů je veškerá vietnamská infrastruktura velmi slabě rozvinutá.
Nejtíživější situace je v oblasti pozemní dopravy, jejíž úroveň je jednou z hlavních brzd rozvoje odlehlých
a horských oblastí.
Celková délka silniční sítě ve VSR je 222 tis. km, z čehož však většina má nezpevněný povrch
špatné kvality, asfaltované silnice mají délku pouze 53 tis. km, v obdobích dešťů je cca 100 tis. km silnic
nesjízdných. Vietnamská vláda proto připravuje masivní investice do výstavby silniční sítě. Za tímto
účelem zřídila Vietnam Expressway Development Investment Company, pod kterou nyní spadá veškerá
výstavba a údržba nových silnic. Rozvoj vietnamské silniční sítě se v nejbližším období bude soustředit
zejména na výstavbu dálniční sítě v plánované délce 6 313 km. K hlavním projektům otevřeným pro
zahraniční investice v následujícím období patří:
Název
Délka
Da Nang-Quang Ngai Expressway
Ho Chi Minh City – Dau Giay
Expressway
Ninh Binh–Thanh Hoa Expressway
Noi Bai-Lao Cai Expressway
Noi Bai-Mai Dich Expressway
Trung Luong-Can Tho Expressway
140 km
55 km
Odhadované náklady (mil.
USD)
2 500
600
96 km
264 km
20 km
81 km
500
1 315
540
660
Zdroj: Vietnam Expressway Corporation
Železniční síť je dlouhá cca 2600 km a tvoří ji 7 jednokolejných tratí. Nejdelší a nejdůležitější
je spojnice Hanoj – Ho Či Minovo Město v délce 1730 km. Vietnamské železnice využívají celkem
1790 železničních mostů, 24 kombinovaných mostů (pro železniční i silniční dopravu) 39 tunelů a 278
železničních stanic. Kolem 70 % z celkového množství železničních mostů je ve špatném stavu, který
ohrožuje bezpečnost železniční přepravy zejména během záplav. Většina z celkového vozového parku cca
400 lokomotiv a 4700 vagónů je stará a opotřebovaná. Vagóny jsou již ve Vietnamu běžně vyráběny.
Vietnamské železnice plánují v příštích letech především další zlepšení bezpečnosti tratí,
modernizaci signalizace a zabezpečení silničních přejezdů. Na jihu budou postaveny nové trati o délce 123
km (Di An-Loc Ninh) a 92 km (Bien Hoa-Vung Tau) za 110 mil. USD. VŽ plánují propojení své železniční
sítě na Transasijskou magistrálu, která bude spojovat Čínu, Vietnam, Laos, Kambodžu, Thajsko, Singapur
a Barmu. Vietnamský úsek bude dlouhý 2100 km.
V roce 2011 budou mezi priority vietnamských železnic patřit následující projekty:
-
20/59
systém nadzemní kolejové dopravy v Hanoji;
Vietnam
-
oprava a modernizace tratě Hanoj - Lao Cai;
-
rekonstrukce mostů na trati Hanoj - Ho Či Minovo Město;
-
oprava největšího železničního mostu v Hanoji Long Bien;
-
oprava železniční tratě v průsmyku Khe Net;
-
výstavba železniční tratě Chua Ve – Dinh Vu.
V roce 2008 byly zahájeny práce na technickém řešení a designu projektu zavedení městské
kolejové dopravy v Hanoji. Kolejový systém má být veden nad městem, jeho délka má být 25 km a
má mít tři hlavní terminály ve čtvrtích Ngoc Hoi, Gia Lam a Yen Vien. Výška systému se má pohybovat
mezi 8 až 15 metry a bude obsahovat protihlukové zábrany, neboť kolejové soupravy se mají pohybovat
rychlostí 60 - 80 km/h. Několik 15 až 21 podlažních budov má obsluhovat celkových devět terminálů
systému. V těchto budovách se budou nacházet multifunkční kancelářské a komerční prostory a obchodní
centra. Plánovaná kapacitní přeprava systému je 30 000 cestujících/hod. Celkové náklady na vybudování
systému jsou odhadovány na 19 mld. VND (cca 1 mld. USD). Práce na technickém řešení a designu
projektu však stále ještě nebyly dokončeny a zahájení výstavby se tak neustále oddaluje.
Velké příležitosti nabízí také projekt výstavby metra v Ho Či Minově Městě, který spravuje
samostatně administrativa města (konkrétně HCMC Urban Railway Management Unit). Projekt zahrnuje
výstavbu sedmi podzemních linek s celkovou délkou 107 km do roku 2020. Celkový rozpočet projektu
je odhadován na 6 mld. USD. Výstavba jednotlivých linek bude financována separátně především
prostřednictvím úvěrů poskytnutých v rámci oficiální rozvojové pomoci. První linku (Ben Thanh–Suoi
Tien) v celkové hodnotě 2,2 mld. USD financuje Japonsko a práce na výstavbě železničního depa pro
tuto linku byly zahájeny již v únoru 2009. Linky č. 2 (Ben Thanh-Tham Luong) v hodnotě 1,25 mld.
USD a č. 3A (Ben Thanh-Mien Tay) v hodnotě 880 mil. USD měly být původně financovány z prostředků
německé rozvojové pomoci. V dubnu 2009 však nakonec zástupci firmy Siemens potvrdili pouze finanční
prostředky pro linku č. 2, jejíž výstavba bude financována úvěrem německé KfW Bank, Evropské
investiční banky a Asijské rozvojové banky. Ve stejnou dobu (duben 2009) oznámili představitelé Ho Či
Minova Města zájem o financování linky č. 5 (Saigon-Can Giuoc) v délce 15 km a linky č. 6 (Ba QueoPhu Lam) v délce 6 km z prostředků španělské rozvojové pomoci. Španělsko již uvolnilo 3 mil. EUR na
vypracování studií proveditelnosti pro tyto dvě linky. O linku č. 4 projevilo zájem Rusko, Čína a v minulém
roce také Česká republika.
Vietnam disponuje poměrně rozsáhlou říční sítí, která je využitelná zejména pro levnou nákladní dopravu.
Na severu se jedná o Rudou řeku (cca 2 500 km), na níž je v současné době v provozu 5 přístavů. V
jižní části země je nejvýznamnější systém řeky Mekongu (30 přístavů), který je poměrně intenzivně
využíván. Většina vodních cest je však neudržovaná a zvláště v období sucha je jejich splavnost velmi
problematická.
Ve Vietnamu existuje 8 mořských přístavů, z nichž pouze 3 mají mezinárodní význam. V jižní
části země se jedná o Saigon Port (Ho Či Minovo Město), střední Vietnam využívá přístav v Danangu a
severní části slouží přístav v Haiphongu. Cílem vlády je rozšíření všech stávajících přístavů a vybudování
nového cca 80 km od Haiphongu v zátoce Cai Lan.
Letecká doprava je na relativně dobré úrovni. Vietnam má celkem 23 letišť, z toho 9
mezinárodních (Noi Bai International Airport v Hanoji, Tan Son Nhat International Airport v Ho Chi Minh
City, Da Nang International Airport v Da Nangu, Cam Ranh v Nha Trangu, Cat Bi International Airport v
Hai Phongu, a ve městech Can Tho, Chu Lai, Da Lat, Hue). Plánována je výstavba nového letiště v Ho
Či Minově Městě (Long Thanh International Airport), protože kapacita současného letiště už přestává
vyhovovat. Velká většina letecké infrastruktury je zastaralá a plánuje se její rozsáhlá modernizace. Nárůst
letecké přepravy ve Vietnamu v příštích letech je odhadován na 12%-15% ročně. Do roku 2020 by měla
být zvýšena kapacita vietnamských letišť na 33 mil. pasažérů.
Vietnamská vláda otevřela výstavbu letišť zahraničním investorům (možnost účasti i formou BOT)
a očekává rovněž financování z prostředků rozvojové pomoci.
Leteckou přepravu zajišťují ve Vietnamu čtyři místní letecké společnosti. Národní aerolinky
Vietnam Airlines, nízkonákladové společnosti Pacific Airlines a Jetstar Pacifik a regionální Vietnam
21/59
Vietnam
Air Service Company operující především na jihu země. Na konci roku 2010 zahájila provoz nová
nízkonákladová společnost Mekong Air.
Telekomunikace
Vietnam patří mezi nejatraktivnější telekomunikační trhy v rámci zemí ASEAN. V posledních deseti letech
zaznamenal vietnamský telekomunikační sektor vytrvalý dvouciferný růst, který se nezastavil ani v době
ekonomické krize. V posledních dvou letech je růst soustředěn zejména do oblasti mobilních telefonů
a širokopásmového internetu. Vietnamská vláda však stále nevypracovala důvěryhodný privatizační
plán pro zahraniční investory velmi atraktivních státních telekomunikačních firem. Kapitálový vstup
zahraničních investorů do vietnamských telekomunikací tak zřejmě bude umožněn až v roce 2012.
Dle statistik Ministerstva informací a komunikací je v současné době ve Vietnamu více než 140 milionů
koncových uživatelů telefonních služeb, z toho zhruba 120 mil. mobilních uživatelů a 20 milionů uživatelů
pevných linek. Na rozdíl od ostatních rozvojových zemí v regionu ve Vietnamu stále roste počet pevných
telefonních linek. Velký počet uživatelů mobilních telefonů převyšující skutečný počet obyvatel Vietnamu
(90 mil.) plyne z faktu, že vietnamští mobilní operátoři registrují uživatele podle počtu prodaných SIM
karet.
Trh poskytovatelů mobilních připojení je v současné době ve Vietnamu poměrně dobře saturován.
Na trhu působí celkem devět mobilních operátorů, avšak 90% trhu ovládají tři největší státní firmy
Viettel, Mobiphone a Vinaphone. Velký počet operátorů vede v poslední době k poměrně ostré cenové a
nabídkové konkurenci, která zřejmě vytlačí z trhu operátory s malým počtem uživatelů a vysokými fixními
náklady na provoz a údržbu sítě. Většina mobilních sítí ve Vietnamu používá technologii GSM, pouze
dva menší operátoři fungují na bázi technologie CDMA, avšak i tyto společnosti zvažují přechod na GSM
technologii. V oblasti vysokorychlostního mobilního internetu vietnamští operátoři teprve začínají. V roce
2010 byly licence na poskytování 3G služeb vydány pouze čtyřem vietnamským operátorům (Viettel,
VNPT, EVN Telecom, VDC). Přestože jejich 3G sítě jsou již v plném provozu, většina předplatitelů těchto
operátorů stále používá služby 2G a 2,5 G.
Vietnamské státní telekomunikační firmy se nesoustředí pouze na domácí trh, ale směle expandují také
do zahraničí. Největší vietnamská telekomunikační firmaViettel (vlastněná ministerstvem obrany)
začala svou zahraniční expanzi již v roce 2008 a do roku 2015 by se měla dostat do první desítky
největších telekomunikačních firem na světě.
Velký potenciál pro další rozvoj nabízí vietnamský internetový trh. V současné době je ve
Vietnamu jen 25 mil. předplatitelů internetového připojení. Jejich počet však velmi rychle narůstá (zhruba
o 15% ročně). Skutečný počet uživatelů internetu (příbuzní, známí, internetové kavárny) je odhadován
na 50 milionů. Dvě třetiny všech internetových připojení připadá pouze na Hanoj a Ho Či Minovo Město.
Ostatních 61 vietnamských provincií je proto z hlediska internetových služeb silně poddimenzováno. Trhu
poskytovatelů internetového připojení dominuje státní firma VNPT, která ovládá více než 50%. Dalšími
dvěma největšími poskytovateli jsou státní Viettel a soukromá FPT.
Vzhledem k poměrně velké nasycenosti telekomunikačního trhu ve Vietnamu nemají zahraniční
investoři zájem o investice do nově vznikajících firem, ale vytrvale usilují o kapitálový vstup zejména do
tří největších státních telekomunikačních gigantů (Viettel, Mobiphone, Vinaphone). Přestože vietnamská
vláda ohlásila záměr privatizovat tyto tři společnosti již v roce 2005 a následně se v souvislosti
se vstupem do WTO zavázala umožnit zahraničním investorům získat ve vietnamských státních
telekomunikačních firmách až 49 procentní podíl, doposud nebyla žádná z těchto firem privatizována.
První privatizační plán telekomunikačních firem by měla vláda připravit až v tomto roce a většina
zasvěcených odborníků očekává, že vlastní privatizace bude moci být spuštěna nejdříve v roce 2012.
S ohledem na velikost vietnamských telekomunikačních firem budou moci do Vietnamu
kapitálově vstoupit zřejmě jen ti největší evropští telekomunikační giganti. Příležitosti pro české firmy
však nabízí rychle rostoucí vietnamský trh například v oblasti dodávek telekomunikačních zařízení nebo
speciálních služeb ať už v sektoru mobilní komunikace, či v oblasti internetových služeb.
Energetika
22/59
Vietnam
Ve Vietnamu je energetický sektor doposud převážně v majetku státu. Od roku 1995 je tento sektor
rozdělen mezi tři hlavní firmy, které zároveň patří mezi největší firmy ve Vietnamu. Jsou to PetroVietnam,
Vinacomin a Electricity of Vietnam (EVN). Nově, jak s ekonomickým rozmachem vietnamského
hospodářství prudce roste potřeba elektrické energie, tak se státu nedostává finančních zdrojů na
modernizaci stávajících a výstavbu nových zdrojů. Proto se začínají objevovat první informace o možnosti
prodeje doposud státních akcií v těchto energetických společnostech. Všechny doposud zveřejněné
informace však hovoří o tom, že i v takto privatizovaných firmách si stát ponechá majoritní balík akcií.
V roce 1990 dodávaly vodní elektrárny 62% elektrické energie, podíl tepelných elektráren na uhlí byl
23%. Pro zbývajících 15% vyrobené elektrické energie byla primárním energetickým zdrojem ropa.
V roce 2010 vyrobily hydroelektrárny stále ještě nejvyšší procento elektrické energie ve výši 42%.
Tepelné elektrárny na uhlí dodaly 26% a tepelné elektrárny na plyn 31% elektrické energie. Zbývající 1%
připadlo na dieselagregáty a obnovitelné zdroje.
V roce 2010 bylo dodáno do elektrické sítě 86,90 TWh, ze kterých 50,3% odebraly ze sítě průmyslové
a stavební firmy a 40,2% odebrali obyvatelé a správní firmy a instituce. V roce 2009 bylo dodáno do
sítě 84,75 TWh elektrické energie. Z toho bylo vyrobeno 57,09 TWh a nakoupeno ze zahraničí 27,66
TWh. Paradoxem je, že Vietnam vyváží do Číny energetické uhlí pro tamní elektrárny a z Číny dováží
elektrickou energii na posílení dodávek pro domácí spotřebu. Proto je v současnosti tak výrazná snaha
Vietnamu o urychlenou výstavbu elektráren, především tepelných na využití domácího antracitu a
zemního plynu.
Jelikož jsou hlavním zdrojem výroby elektrické energie ve Vietnamu hydroelektrárny, je podporována
jejich výstavba. Hlavní oblastí hydroelektráren je Centrální vysočina. Výrobní kapacita tohoto regionu
by mohla do konce roku 2011 dosáhnout 5 tis. MW. Na konci roku 2010 naběhla do provozu největší
vietnamská hydroelektrárna o kapacitě 2,4 tis. MW na severu provincie Son La (plný provoz elektrárny
se předpokládá do konce roku 2012). EVN rovněž připravuje výstavbu přečerpávací vodní elektrárny,
aby řešila nedostatek elektrické energie ve špičkách. Předpokládá se její uvedení do provozu v roce
2019. Prozatím jsou dvě varianty výstavby. V severní provincii Son La by měla kapacitu 1400 MW, v jižní
provincii Ninh Thuan by to bylo 1200 MW.
Plánuje se rovněž výstavba tepelných elektráren. Aby byl zajištěn dostatek paliva, Vietnam omezí export
uhlí a naopak je začne dovážet. V roce 2013 Vietnam bude potřebovat 32,5 mil. tun energetického
uhlí a v roce 2015 už 44 mil. tun. EVN předpokládá v rámci finančních možností modernizovat řadu
provozů, aby se mohla elektrická energie vyrábět efektivněji. V současnosti Vietnam vytěží 40 mil. tun
uhlí, z čehož jde polovina na domácí výrobu energie a druhá polovina se vyváží. V jižním Vietnamu jsou
stavěny plynové tepelné elektrárny, které využívají zemní plyn doprovázející ložiska ropy.
Vzhledem k dlouhému mořskému pobřeží a slunnému podnebí uvažuje Vietnam o větrné a solární
energetice. Vláda však nehodlá dotovat elektřinu z těchto investičně velmi náročných zdrojů, proto při
nedotované výkupní ceně prozatím nemají velkou naději na profitabilní uplatnění. Pro využití větrné
energie má přitom Vietnam výhodné podmínky se svým 3 tis. km dlouhým pobřežím a v určitých
oblastech stále vanoucími větry. Podle studie World Bank je odhadován potenciál větrné energetiky ve
Vietnamu na 513 tis. MW. Výhodné využití mají solární panely v odlehlých oblastech hor, nebo delty
Mekongu, kam dosud nevede elektrická síť. Zde se však doposud jedná v převážné většině o dotace
formou zahraniční rozvojové spolupráce (např. projekt ZRS MPO ČR), opět tedy bez finanční podpory
vietnamské vlády.
V poslední době se začalo ve Vietnamu hovořit o rozvoji jaderné energetiky. Vietnamské Národní
shromáždění schválilo plán průzkumu a těžby uranové rudy a plán na výstavbu dvou jaderných
elektráren, o celkovém výkonu 4 tis. MW a ceně 9 mld. USD. Podle současných znalostí se odhaduje, že
Vietnam má cca 210 tis. tun zásob uranové rudy v provinciích na severu a ve středu země. Nevýhodou
tohoto odvětví je, že ve Vietnamu je doposud jen velmi málo odborníků na tuto problematiku, ať jde o
průzkum a těžbu, či o obsluhu jaderných elektráren. Výstavba první elektrárny se plánuje v provincii Ninh
Thuan a podle posledních informací by ji měla stavět ruská firma Rossatom.
Hlavním problémem při budování nových elektráren je nedostatek finančních zdrojů na tak prudký rozvoj
energetiky. Vietnamská vláda není schopna pokrýt investice z vlastních zdrojů a proto otevřela toto
odvětví zahraničním investorům. Investovat je možno prostřednictvím IPP (independent power producer),
BOT (build-operate-transfer), nebo formou joint ventures.
23/59
Vietnam
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Vietnam je velkým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci (RP), která je vedle přímých zahraničních
investic nejdůležitějším vnějším zdrojem financí. Objem poskytované RP se výrazně zvýšil po roce 1993,
kdy Vietnam urovnal své vztahy s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a začal pracovat na zlepšení
vztahů s USA, což mu otevřelo cestu k finančním zdrojům mezinárodních finančních institucí (MMF, WB,
ADB) a kladně ovlivnilo i zájem bilaterálních dárců (především Japonska, Francie, Švédska aj.).
Zahraniční RP umožnila vietnamské vládě realizovat řadu životně důležitých a finančně
nákladných projektů především v oblasti infrastruktury (modernizace silniční sítě, železnic, elektrifikace,
zajištění pitné vody, kanalizace...), ochrany životního prostředí asociální oblasti (boj proti hladu a
chudobě venkova, zdravotní péče, vzdělávání, eliminace populační exploze atd.).
Vietnam díky svému rychlému hospodářskému růstu překročil na konci roku 2010 hranici pro
země se středním příjmem (tj. HDP na obyvatele ve výši 1000 USD). Pro přiznání oficiálního statutu země
se středním příjmem však musí Vietnam překračovat uvedenou hranici ve třech po sobě následujících
letech a splňovat další kvalitativní kritéria Světové banky. V ideálním případě by se tak Vietnam mohl stát
zemí se středním příjmem (a opustit tak statut rozvojové země) nejdříve v roce 2013.
Prozatím Vietnam zůstává rozvojovou zemí s nízkým indexem lidského rozvoje (na světovém žebříčku
zaujímá 105 pozici) a s velmi nerovnoměrným rozložením rozvoje (poměrně rozvinuté městské
aglomerace oproti extrémně chudým venkovským oblastem). Přestože bylo všeobecně očekáváno, že
s růstem životní úrovně ve Vietnamu bude objem rozvojové pomoci postupně klesat, donoři nadále
považují rozvojové potřeby Vietnamu za velmi relevantní a vietnamskou vládu za spolehlivého partnera
pro rozvojovou spolupráci. Objem rozvojové pomoci proto v posledních letech vytrvale roste. Na
rok 2011 přislíbili zahraniční donoři Vietnamu rozvojovou pomoc ve výši 7,9 mld. USD.
V mezinárodních srovnáních je Vietnam hodnocen jako země s nejefektivnějším systémem distribuce
rozvojové pomoci. V nejbližší třech letech se proto zřejmě v otázce rozvojové pomoci ve Vietnamu nic
dramaticky nezmění a objem rozvojové pomoci zůstane na současné úrovni. Po roce 2013 lze očekávat
přechod od grantové formy pomoci ke zvýhodněným úvěrům.
Přehled přislíbené a využité (realizované) RP dokumentuje tabulka č. 3 v příloze.
Nejvýznamnější multilaterální i bilaterální dárci RP Vietnamu se pravidelně 1x ročně scházejí v
Hanoji na tzv. Konferenci dárců (Consultative Group Meeting), která hodnotí vývoj ekonomických reforem
a efektivnost využití RP v uplynulém roce a ohlašuje objem prostředků na rok příští. Od roku 1997 se této
konference aktivně účastní i ČR.
Během schůzky v prosinci 2010 byly oznámeny údaje o výši příspěvků dárců na rok 2011 v celkové výši
7,9 mld. USD (stejně jako v roce 2010). Objem rozvojové pomoci ČR ve Vietnamu poklesne v roce
2011 zhruba o polovinu na 1 mil. USD a ČR se tak stane nejmenším donorem ze zemí EU (ostatní
středoevropské země objem pomoci Vietnamu naopak výrazně navyšují, Maďarsko 22 mil. USD, Polsko
13 mil. USD).
24/59
Vietnam
5. Finanční a daňový sektor
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Přehled rozpočtové struktury za posledních 5 let:
v mld. VND
Položka
Příjmy a granty
Výdaje
Saldo
2006
237 900
294 400
-48 500
2007
281 900
357 400
-75 500
2008
399 000
474 280
-75 280
2009
389 900
439 324
-49 424
I-IX 2010
387 600
393 859
- 6 259
Zdroj: MF VSR
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové
rezervy (za posledních 5 let)
Vývoj platební bilance za posledních 5 let
Položka
2006
Saldo běžného
-0,2
účtu (v mld.
USD)
Devizové rezervy 11,5
(v mld.USD)
2007
-7,0
2008
-9,2
2009
-7,3
2010
-22
21,0
23,0
16
13,0
Zdroj: MMF
Objem devizových rezerv v průběhu roku 2010 výrazně poklesl na hodnotu 13 mld. USD v současné době
pokrývá méně než dvouměsíční vietnamské dovozy
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Zahraniční zadluženost Vietnamu v posledních letech poměrně rychle narůstá a v roce 2010
dosáhla 33 mld. USD (42% HDP).
Vývoj vnější zadluženosti za posledních 5 let zachycuje následující tabulka:
Zahraniční dluh
(mld. USD)
Roční procentní
nárůst
2006
21,88
2007
21,83
2008
23,09
2009
27,84
2010
33,45
8,43
-0,14
5,77
20,57
20,15
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Stávající bankovní systém funguje od roku 1990, kdy byl přijat zákon o centrální bance (Ordinance on the
State Bank of Vietnam) a zákon o bankách, úvěrových družstvech a finančních organizacích (Ordinance
on Banks, Cooperative Credit Institutions and Financial Institutions). Hlavním přínosem těchto zákonů
25/59
Vietnam
bylo oddělení centrální banky od komerčních bank a povolení činnosti akciových bank a dalších finančních
a úvěrových institucí.
Řídící bankou a zároveň orgánem, který je zodpovědný za regulaci finanční a měnové politiky
země je Státní banka Vietnamu (State Bank of Vietnam).
Ve Vietnamu ovládá bankovní trh 5 velkých státních komerčních bank (Bank for Foreign Trade
of Vietnam – VIETCOMBANK, Bank for Investment and Development of Vietnam - BIDV, Industrial and
Commercial Bank of Vietnam – VIETINCOMBANK, Vietnam Bank for Agriculture and Rural Development VBARD, Mekong Housing Bank). Od roku 2002 funguje rovněž další státní banka (Bank of Social Policie)
jejímž hlavním účelem je poskytování malých úvěrů venkovskému obyvatelstvu.. V zemi dále funguje
řada menších akciových bank, 5 bank založených formou joint-venture, 33 poboček zahraničních bank a
54 zastoupení zahraničních finančních institucí, 17 společností nabízejících finační služby (mezi nimi také
česká Vietnam PPF Finance Company) a 13 leasingových společností.
Tento počet bankovních institucí je některými odborníky kritizován jako příliš velký pro zemi s ročním GDP
ve výši 100 mld. USD. Rostoucí zisky vietnamských bank nicméně zvyšují atraktivitu místního bankovního
trhu a přitahují další investory. Jen v minulém roce registrovala vietnamská centrální banka 25 žádostí o
vydání nové bankovní licence.
Vietnamské státní banky měly být podle původního plánu privatizovány do konce roku 2010.
Současné pomalé tempo privatizace však nasvědčuje tomu, že privatizace bank potrvá ještě minimálně
několik let. VietcomBank byla částečně ekvitizována (privatizována) již v roce 2007. Stát si však v bance
ponechal majoritu 70%.
Od roku 2007 mohou zahraniční investoři vytvářet ve Vietnamu bankovní společnosti se 100%
zahraničním vlastnictvím. Podmínkou vzniku takovýchto bank je existence dohody mezi vietnamskou
státní bankou a centrální bankou investorské země. Tuto dohodu prozatím podepsala Velká Británie,
Austrálie, Rusko, Jižní Korea, Malajsie a Tchajwan. V roce 2008 obdržely první licence k založení banky se
100% zahraničním kapitálem 3 následující zahraniční banky: Standard Chartered, Shinhan Bank (Korea),
Hong Leong Bank Berhad (Malajsie).
Mezinárodní finanční krize v roce 2008-2009 vietnamský bankovní sektor prakticky nezasáhla
vzhledem k poměrně velké izolaci vietnamských bank od světových finančních trhů.
Pojišťovnictví
Ve Vietnamu působilo v r. 2010 již 30 pojišťoven, z toho 2 ve státním vlastnictví, 10 akciových
společností a 18 zahraničních investic. Ve Vietnamu dále působí 30 zastoupení zahraničních pojišťovacích
společností. V únoru 2010 obdržela licenci na poskytování pojišťovacích služeb ve Vietnamu také PPF.
Největší růst zaznamenává životní pojištění (kolem 60 % ročně). Vláda postupně uvolňuje
stávající kapitálová omezení pro zahraniční investory, což brzdilo rozvoj pojišťovnictví. Tento obor má
v současnosti nejsilnější dynamiku růstu. V posledních letech činil průměrný růst pojistného kolem 30 %
ročně, jeho podíl na HDP vzrostl z 0,37 % v r. 1993 na 4,2 % v roce 2010. Investice do pojišťovnictví
činily na konci roku 2010 5,6 mld. USD.
5.5. Daňový systém
V roce 2009 vstoupily v platnost tři novely vietnamských daňových zákonů: zákon o dani z příjmů
fyzických osob, zákon o dani z příjmů právnických osob a zákon o dani z přidané hodnoty. Smyslem
novelizace těchto zákonů je zvýšit příjmy státního rozpočtu v situaci, kdy po vstupu Vietnamu do WTO
došlo k prudkému poklesu příjmů z cel. Vietnamská vláda rovněž očekává, že novely podpoří větší
efektivitu výběru daní, která je ve Vietnamu ve srovnání s ostatními zeměmi jihovýchodní Asie poměrně
nízká.
Novela daňových zákonů je také dobrou zprávou pro zahraniční investory ve Vietnamu, kteří by vzhledem
k celkovému poklesu daňového zatížení měli být schopni získat levnější pracovní sílu a zvýšit své zisky
z investovaného kapitálu.
26/59
Vietnam
Srovnání daňového zatížení v zemích JV Asie
(hrubý příjem ve výši 100 tis. USD po zdanění)
Čistý příjem
91 000
87 000
76 000
73 000
Singapur
Hong Kong
Thajsko
Vietnam
Daňové zatížení příjmů ve Vietnamu patří mezi největší v regionu jihovýchodní Asie. Vietnam
přesto nadále zůstává jednou z nejatraktivnějších destinací pro přímé zahraniční investice v Asii.
Současný daňový systém zahrnuje následující druhy daní:
* daň z příjmu právnických osob (novela 2009)
* daň z příjmů fyzických osob (novela 2009)
* daň z přidané hodnoty (v platnosti od 1.1.1999, novela 2009)
* zvláštní spotřební daň (novela 2005)
* dovozní a vývozní daně (cla)
* daň z přírodních zdrojů
* daň z užívání půdy
1. Daň z příjmu právnických osob
Sjednocená základní sazba daně z příjmu právnických osob (tuzemských i zahraničních) je
25 %. Při splnění určitých podmínek mohou být aplikovány nižší sazby 20, 15 a 10 %.
Podmínky jsou definovány výčtem oborů podnikání, oblastmi, ve kterých právnická osoba
provozuje svou činnost, počtem zaměstnanců a výší jejich příjmů. Zákon o dani z příjmu definuje i
podmínky, výši a trvání daňových prázdnin.
2. Daň z příjmů fyzických osob
U daně z příjmů fyzických osob přinesla novela zákona z roku 2009 největší změny. Na jedné straně se
rozšířil okruh daňových poplatníků a okruh zdanitelných položek, na druhé straně poklesla procentuální
sazba daně. K rozšíření okruhu daňových poplatníků došlo zejména změnou definice trvalého pobytu.
Za poplatníka trvale pobývajícího ve Vietnamu (rezidenta) se nyní považuje každý, kdo pobývá v zemi
více než 183 dnů ročně nebo si pronajímá nemovitost ve Vietnamu déle jak 90 dní za rok. Toto pravidlo
se však naštěstí nevztahuje na většinu zahraničních pracovníků ve Vietnamu, jejichž země mají
s Vietnamem sjednánu dohodu o zamezení dvojího zdanění (mezi ČR a VSR platí tato dohoda od r. 1999).
Zdanitelné položky se rozšířily o řadu příspěvků, které poskytují zaměstnavatelé svým pracovníkům. Dani
z příjmů tak nyní podléhá například příspěvek na bydlení, příspěvek na leteckou dopravu na dovolenou,
školné pro děti zahraničních pracovníků, příspěvek na stěhování do Vietnamu, členské poplatky a
opce na akcie zaměstnavatele. Okruh zdanitelných položek se dále rozšířil o příjmy z investic (úroky,
dividendy, příjmy z prodeje nemovitostí). Nejvyšší sazba daně se snížila ze 40% na 35% a poprvé dochází
k zavedení nezdanitelné části příjmu ve výši 48 mil. VND ročně.
Sazby daně z příjmů fyzických osob platné od 1.1.2009 (pro poplatníky s trvalým pobytem)
Měsíční příjem v mil.VND
do 5
od 5 do 10
od 10 do18
27/59
Měsíční příjem v USD
do 300
300-600
600-1000
Daňová sazba (%)
5
10
15
Vietnam
od 18 do 32
od 32 do 52
od 52 do 82
nad 82
1000-1800
1800-3000
3000-4700
nad 4700
20
25
30
35
Sazby daně z příjmů z kapitálového majetku
Příjmy z pronájmu
Úroky
Dividendy
Dědictví
Cenné papíry
Prodej nemovitostí
Daňová sazba (%)
5-35 (progresivně)
5
5
10
20
25
3. Daň z přidané hodnoty
Daň z přidané hodnoty (DPH) je uplatňována na většinu zboží a služeb s výjimkou některých
aktivit financovaných ze státního rozpočtu (neziskové aktivity, zemědělství, zdravotnictví, školství...). Od
DPH je rovněž osvobozeno zboží určené na export a některé výjimečné druhy zboží, jehož plný výčet není
reálné vyjmenovat v rámci tohoto materiálu. Sazby DPH jsou 10% (základní sazba), 5% (zvýhodněná)
a 20% (luxusní zboží). Novelou z roku 2009 byla zrušena daňová výjimka na dovoz fixního kapitálu.
Pro uplatnění odpočtu DPH musí být všechny výdaje přesahující 20 mil. VND uskutečněny bankovním
převodem.
Sazba DPH 5 % je aplikována na následující druhy zboží a služeb:
- pitná voda
- hnojiva a polotovary pro výrobu hnojiv
- zdravotnická zařízení, hygienické vaty a obvazy
- léčiva
- zemědělské produkty (kromě těch, které jsou od DPH osvobozeny)
- lesní nezpracované produkty (kromě dřeva a bambusu), čerstvé potraviny a živá zvířata
- výrobky z bambusu, ratanu a listů
- částečně zpracovaná bavlna
- krmivo pro chov
- služby a zboží pro vědecko-výzkumné účely
- služby v zemědělství
Sazba 10 %:
- ropa, zemní plyn, uhlí, rudy
- elektřina
- elektrické, elektronické a strojírenské výrobky
- chemikálie
28/59
Vietnam
- papír a výrobky z papíru
- cukr, mléko, cukroví, limonády a jiné zpracované potraviny
- porcelán, keramika, skol, kaučuk, plastické hmoty, dřevo a dřevěné výrobky, cement, cihly,
krytinové tašky, stavební materiály
- doprava, nakládka a vykládka zboží
- poštovní a telekomunikační služby
- pronájem nemovitostí, skladů, přístavů, průmyslových hal, strojů a zařízení, dopravních prostředků
- právnické a poradenské služby
- fotografování a filmování, pronájem nosičů zvuku a obrazu, kopírování, promítání filmů
- kadeřnictví, krejčovství, žehlení a barvení
- služby hotelů, restaurací a cestovního ruchu
Sazba 20 %:
- zlato, stříbro a drahokamy
- loterie a podobné činnosti
- služby zastoupení námořních přepravců
- zprostředkovatelské činnosti
4. Zvláštní spotřební daň
- osobní automobily (místní i z dovozu)
- s počtem sedadel od 3 do 5 míst
50 %
- mikrobusy od 6 do 15 míst
30 %
- minibusy od 16 do 24 míst
15 %
- cigarety s filtrem dovezené 65 %
- cigarety s filtrem místní výroby
45 %
- cigarety bez filtru
25 %
- alkoholické nápoje s obsahem
alkoholu nad 40 %
75 %
- dtto od 20 do 40 %
30 %
- dtto do 20 %
- pivo v lahvích a plechovkách
- točené pivo
29/59
20%
75 %
15 %
Vietnam
- nafta, benzín a jeho příměsi 10 %
- klimatizéry s výkonem do 90000 BTU
15 %
- hrací karty
40 %
- votivní papír
70 %
Služby:
- karaoke
35 %
- zábavní podniky
30 %
- herny
25 %
- loterie
15 %
- golf
10 %
5. Dovozní a vývozní daně (cla) - viz kapitola 6.4.
6. Daň z přírodních zdrojů
Daň z přírodních zdrojů (Natural Resources Tax) je aplikována na projekty zabývající se těžbou
ropy, plynu a vzácných nebo cenných nerostných zdrojů (uhlí, zlato, drahokamy). Její rozmezí je podle
typu projektu a jeho lokalizace 1 % - 40 %. V roce 2010 se připravuje novela Horního zákona, která bude
nově upravovat tyto poplatky.
Společné podniky, v nichž vietnamský partner použil přírodní zdroje jako vklad do společného
podniku, jsou od placení této daně osvobozeny.
7. Daň z užívání půdy
Podniky se zahraniční kapitálovou účastí a projekty výrobní kooperace, kterým bylo povoleno
využívat půdu nebo vodní plochu za účelem realizace svých projektů, jsou povinny platit daň z užívání
půdy (Land Use Right Tax). Sazby této daně jsou určovány ministerstvem financí na základě lokalizace
(město - venkov), stupně úrovně infrastruktury (dopravní dostupnost, elektřina, vodovodní systém,
2
kanalizace) a typu projektu. Současné oficiální sazby ve městech činí 0,375 – 13,6 USD/m /rok, přičemž
sazby mimo města jsou mnohem nižší. Projekty BOT, BTO a BT jsou od placení této daně osvobozeny.
V rámci snahy o zatraktivnění podmínek pro zahraniční investice se připravuje další redukce
sazeb této daně, především ve venkovských a odlehlých oblastech. Výška daně z užívání půdy je již
dlouhou dobu zahraničními investory silně kritizována a i přes nedávné úpravy zůstává v řadě lokalit
neúměrně vysoká.
Poznámka: Mezi Vietnamem a ČR je od roku 1999 v platnosti Smlouva o zamezení dvojího zdanění. I
při snaze o poskytnutí maxima údajů není, vzhledem k prozatímní absenci anglického znění
vyhlášek, omezenému rozsahu tohoto materiálu a průběžně měnícím se podmínkám, tato
informace v žádném případě vyčerpávající. Českým obchodním subjektům nebo fyzickým
osobám, uvažujícím o podnikání ve Vietnamu, proto naléhavě doporučujeme, aby při zvažování
svých projektů tuto oblast konzultovali s odbornými auditorskými, resp. právnickými firmami.
Lze doporučit např.:
Pricewaterhouse Coopers in Vietnam
4/F, International Centre
4Fl., Saigon Tower
17 Ngo Quyen Street
29 Le Duan Street
30/59
Vietnam
Hanoi
Ho Chi Minh City
Tel.: (00844) 8251215
Tel.:(00848) 8230796
Fax: (00844) 8251737
Fax: (00848) 8251947
Baker & McKenzie
International Lawyers
13th Floor, Vietcombank Tower
198 Tran Quan Khai Str.
Hanoi, Vietnam
Tel: 00844 8251428, 8251430
Fax: 00844 8251432
e-mail: [email protected]
31/59
Vietnam
6. Zahraniční obchod země
Celkové oživení světové ekonomiky a mezinárodního obchodu se odrazilo také na zahraničním obchodu
Vietnamu. Obrat vietnamského zahraničního obchodu vzrostl v minulém roce o 23% na 155,6 mld. USD.
Oživení na hlavních vietnamských exportních trzích přineslo zejména výrazné zrychlení vietnamského
vývozu, který v minulém roce vzrostl o 25% na 71,6 mld. USD. Robustní domácí poptávka se odrazila
také na poměrně rychlém růstu vietnamských dovozů (o 20% oproti roku 2009), jejichž objem se
vyšplhal na 84 mld. USD. Rychlejší růst vývozů než dovozů vedl k mírnému snížení deficitu obchodní
bilance na 12,4 mld. USD.
Vietnamskému exportu se v minulém roce dařilo poměrně dobře, přestože ekonomické oživení na
hlavních vietnamských exportních trzích (USA, EU, Japonsko) bylo jen velmi pozvolné. Po zhruba
desetiprocentním poklesu v roce 2009 vzrostl vietnamský vývoz v minulém roce o 25%. Rovněž
vietnamské dovozy tažené silnou domácí poptávkou se opět dostaly na růstovou trajektorii a jejich objem
vzrostl oproti roku 2009 o slušných 20%. Navzdory velmi dobrému výkonu vietnamského exportu se však
nepodařilo výrazněji snížit poměrně vysoký schodek zahraničního obchodu, který v minulém roce činil
zhruba 17% exportu.
Solidnímu růstu vietnamského exportu v minulém roce pomohly zejména vývozy textilu a oděvů, které
jsou v posledních pěti letech nejvýznamnějším vietnamským exportním artiklem. V roce 2010 vzrostl
objem vývozu textilu a oděvů o 21% na 11 mld. USD a Vietnam se tak dostal do první desítky největších
vývozců oděvů na světě. Velmi dobře se v minulém roce dařilo také vývozům ostatních majoritních
vývozních položek, z nichž největší nárůst zaznamenal kaučuk, obuv a rybolovné produkty. Nárůst
hodnoty vietnamského vývozu byl podpořen také rostoucími cenami některých hlavních vývozních
produktů. Například vývozní ceny kaučuku vzrostly v průběhu roku 2010 o 81%, ceny uhlí o 52% a ropy
o 34%.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo –
tabulka
Zahraniční obchod Vietnamu v roce 2011 (leden - červenec)
mld. USD
51,5
58,1
-6,6
Vývoz
Dovoz
Bilance
změna v % oproti 2010
+33,5
+26,2
+12,9
Vývoj zahraničního obchodu v posledních 5 letech:
Ukazatel
Export (mld.
USD)
Import (mld.
USD)
Bilance (mld.
USD)
2006
39,6
2007
48,4
2008
62,7
2009
57,0
2010
71,6
44,4
60,8
80,7
69,9
84,0
-4,8
-12,4
-18,0
-12,9
-12,4
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Největším vietnamským exportním trhem byly v minulém roce opět Spojené státy, kam směřovalo
téměř 18% vietnamských vývozů. Vývozům do USA dominují tradičně textilní výrobky (42% exportu
do USA), dřevo a dřevěné produkty (10%), boty (10%) a ryby (9%). Druhým největším odběratelem
vietnamského zboží je EU s podílem okolo 14% a velmi podobnou strukturou dovozu jako do USA. Do
EU se z Vietnamu vyváží taky především boty (20%), textil (16%), ryby (10%) a výrobky ze dřeva
(6%). Dalšími pro Vietnam významnými exportními trhy jsou země ASEAN, Japonsko a Čína. Nejrychlejší
růst zaznamenaly v minulém roce vietnamské vývozy do Číny (o 50%!), USA (o 25%) a Japonska
(24%). Dlouhodobě lze pozorovat nárůst podílu nejbližších sousedů Vietnamu (ASEAN a Čína) na
celkových vývozech, což souvisí s prohlubující se ekonomickou integrací tohoto regionu a účinky dohod o
32/59
Vietnam
volném obchodu. Navzdory posilujícímu podílu Číny a zemí ASEAN v teritoriální struktuře vietnamského
exportu, však vyspělé trhy zůstanou i nadále hlavními odběrateli vietnamského exportu (do vyspělých
průmyslových zemí směřují dvě třetiny vietnamského vývozu).
Vietnamským dovozům dominují čínské výrobky a podíl Číny na celkových vietnamských
dovozech se stále zvyšuje. V roce 2004 činil podíl Číny na vietnamských dovozech pouze 13%, o šest
let později vzrostl na téměř 24%. Rychlý růst čínských dovozů způsobil, že Čína na konci minulého roku
vystřídala země ASEAN na čele žebříčku největších obchodních partnerů Vietnamu. Druhým největším
vývozcem na vietnamský trh jsou země ASEAN, následované Jižní Koreou, Japonskem a EU. Překvapivý
byl v minulém roce impozantní nárůst vývozů z Jižní Koreje do Vietnamu (o 43%), čímž Korea předběhla
Japonsko a stala se třetím největším vývozcem do Vietnamu.
Podrobné tabulky teritoriální struktury jsou uvedeny v Kapitole 11.
6.3. Komoditní struktura
Ve struktuře vietnamského exportu lze v posledních letech pozorovat postupný nárůst podílu
zpracovaných výrobků na úkor vývozu surovin a zemědělských produktů. V minulém roce se tento trend
ještě dále prohloubil. Podíl průmyslových výrobků vzrostl ze 63% na 68% celkového exportu, zatímco
podíl surovin pokles z 15% na 11% vývozu a zemědělských produktů z 21% na 20%. Vietnam však stále
zůstává významným světovým vývozcem zemědělských produktů a udržel si pozici největšího světového
vývozce pepře, druhého největšího vývozce rýže a kávy a desátého největšího vývozce rybolovných
produktů.
Komoditní struktura vietnamského dovozu zůstává v posledních letech víceméně stejná. Největší
podíl vietnamského dovozu (90%) tvoří kapitálové zboží (stroje a zařízení, materiál pro průmyslovou
výrobu), zhruba 9% připadá na spotřební zboží a 1% na dovoz zlata, které je využíváno pro investiční
účely vietnamských střadatelů.
11.
Tabulka podrobné komoditní struktury vietnamského zahraničního obchodu je uvedena v Kapitole
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní
systém, kontrola vývozu
Až do roku 1988 byl zahraniční obchod Vietnamu zcela řízen státem prostřednictvím tehdejšího
Ministerstva zahraničního obchodu VSR, které podnikům zahraničního obchodu direktivně přidělovalo
exportní a importní kvóty a komodity. Od roku 1989 došlo k částečné liberalizaci zahraničního obchodu,
která umožnila vývozní a dovozní aktivity dalším ekonomickým subjektům. Pro srovnání je možno uvést,
že v roce 1985 mělo povolení k zahraničnímu obchodu pouze 15 podniků, zatímco v roce 2008 vydala
Vietnamská obchodní a průmyslová komora publikaci se seznamem nejvýznačnějších exportérů, která
má přes 300 stran krátkých, dvanáctiřádkových kontaktních informací o každé z exportních firem. Se
vstupem do WTO (za člena byl přijat v lednu 2007) se Vietnam zavázal postupně uvolňovat tarifní i
netarifní bariéry obchodu. Plnění dohodnuté Roadmap celkem úspěšně dodržuje. Sporné otázky doposud
přetrvávajících omezení řeší společná pracovní skupina Market Access Team.
Oblast zahraničního obchodu je, podobně jako v ČR, řízena Ministerstvem průmyslu a obchodu
VSR. Ve spolupráci s ním se na řízení obchodu s určitými komoditami podílejí i další ministerstva:
1. Ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí - nerostné suroviny
2. Ministerstvo zdravotnictví - léky a farmaceutické suroviny, zdravotnická zařízení
3. Ministerstvo zemědělství - lesní zvířata, technologie na zpracování dřeva, zpracované dřevo, živočišná
krmiva a léčiva
4. Ministerstvo obrany - zbraně a vojenské materiály a zařízení
33/59
Vietnam
5. Ministerstvo informací a spojů - zboží kulturního charakteru
6. Generální ředitelství pošt - poštovní a komunikační zařízení
Dovážet a vyvážet lze volně veškeré zboží s výjimkou následujících kategorií:
- zboží zakázané dovážet a vyvážet
- zboží regulované kvótami
- zboží výrazně ovlivňující státní rozpočet
1. Zakázaný vývoz:
Zbraně, munice, výbušniny, vojenská zařízení, starožitnosti, narkotika, toxické chemikálie, dřevo,
palivové dřevo, dřevěné uhlí, výrobky ze dřeva pocházejícího z domácích lesů, divoká zvířata, zvířata a
rostliny chráněné Ministerstvem zemědělství, zvláštní kódovací přístroje a softwarové programy, určené
k ochraně státního tajemství.
2. Zakázaný dovoz:
Zbraně, munice, výbušniny (s výjimkou průmyslových trhavin), vojenská zařízení, narkotika,
toxické chemikálie, pornografické a protivládní kulturní materiály, petardy (s výjimkou pro použití v
námořní dopravě), hračky s negativním vlivem na člověka a národní bezpečnost (včetně imitací zbraní),
cigarety (s výjimkou dovozu pro osobní potřebu ve spoluzavazadle), použité spotřební zboží, vozidla s
pravostranným řízením, použité automobily, motocykly a náhradní díly (s výjimkou autobusů nad 16 míst
mladších 5 let a nákladních automobilů nad 5 t mladších 5 let), použité motory s vnitřním spalováním pod
30 koňských sil, produkty obsahující azbest (ze skupiny amfibolu), různé kódovací přístroje a kódovací
software.
3. Zboží regulované exportními kvótami
Kvóty na export zboží jsou po vstupu do WTO odstraňovány, Vietnam si však vyhražuje právo na
regulace některých exportních komodit jako je rýže, některé výrobky ze dřeva a nerosty (ochrana před
ilegální exploatací), a to v souladu s pravidly WTO.
4. Zboží, jehož dovoz podléhá licenčnímu režimu (importní kvóty)
Keramické a granitové dlaždice větší než 400 x 400 mm, portlandský cement (některé druhy),
klinker, automobily do 9 míst, motocykly (vč. tříkolek) kompletní i ve formě CKD, nebo SKD (dílů k
montáži), včetně motorových tříkolek, jejich motorů a rámů, některé druhy oceli (kulatá stavební ocel
6-40 mm, kroucená ocel 10-40 mm, V a L ocel 20-100 mm, C,U,I a H ocel pod 120 mm, ocelové trubky
14-115 mm, litinové roury, pozinkované ocelové plechy 0.25-0.55 mm, ocelový drát, ostnatý drát a
ocelové sítě), tabulové sklo 1,5 - 12 mm, kancelářský papír, tiskařský papír (50-80 g/m2), rafinovaný
rostlinný olej, rafinovaný a nerafinovaný cukr.
Licence vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu VSR v souvislosti s aktuálními potřebami
vietnamské ekonomiky. Podepsat dovozní/vývozní kontrakty na výše uvedené komodity mají právo pouze
ekonomické subjekty s platnou dovozní/vývozní licencí vystavenou MPO VSR.
Celní systém se řídí zákonem „Vietnam Law on Export and Import Taxes“, který vstoupil v
platnost v r. 1991 a je průběžně upravován. Celní sazebník je k dispozici na ZÚ Hanoj, sazby je možné
najít na www.customs.gov.vn
S platností od 1. ledna 1999 změnil Vietnam systém dovozních tarifů zavedením dvou tarifních hladin:
1. Preferenční tarify (jejich výše v podstatě odpovídá dřívějším „běžným“ sazbám) - jsou aplikovány
na zboží pocházející ze zemí nebo ekonomických uskupení, s nimiž má Vietnam dohodu oboustranně
zajišťující obchodní doložku nejvyšších výhod, neboli "Most Favoured Nation Status" (MFNS). Vietnam
podepsal dohody o MFNS s 66 státy a bloky států včetně EU.
34/59
Vietnam
2. Běžné tarify - jsou aplikovány na zboží pocházející ze zemí, s nimiž Vietnam nemá dohodu zajišťující
MFNS. Běžné tarify jsou o 50 % vyšší než preferenční tarify. Ministerstva financí a obchodu mají v
individuálních případech možnost určitých úprav sazeb nahoru i dolů s tím, že maximální sazba nesmí
převýšit preferenční sazbu o více než 70 % (do této skupiny zemí patří např. Japonsko, kterému však z
důvodu jejich obchodního významu pro Vietnam byly přiznány preferenční tarify).
Od roku 2006 přibyla další kategorie:
3. Speciální preferenční tarify - jsou aplikovány na zboží pocházející ze zemí ASEAN, jejich maximální
výše je 5 %.
V oblasti vývozu dnes patří naprostá většina zboží do kategorie s rozmezím cel 0-5 %.
V oblasti dovozu jsou aplikovány sazby většinou v rozmezí 0-50 %. Sazby GSP aplikované na
dovozy z ČR zůstávají v platnosti i po ukončení platnosti Obchodní dohody v rámci Dohody o spolupráci
mezi Vietnamem a EU (po vstupu ČR do EU). Výjimečně vysoké clo, jež bylo uvalováno na některé
„luxusní“ zboží, jako např. alkohol (100 %), nebo na zboží, jehož dovoz „ohrožuje existenci vznikajících
nových odvětví“ (např. na termosky, ale i na pivo 100 %), odstranila bilaterální dohoda EU a VSR o
přístupu na trh. Vyšší než 60 % celní sazby jsou uplatňovány v malém rozsahu převážně na zboží, jehož
dovoz dříve podléhal netarifním omezením, např. obkládačky, porcelán, výrobky ze skla, elektrické
ventilátory, 60 % sazba je aplikována na dovoz mikrobusů a nákladních automobilů do 5 t, 50 % celní
sazbou je zatěžován dovoz konfekce, obuvi, potravin a podobných výrobků, „běžně“ vyráběných ve VSR,
nulové, nebo nízké sazby jsou uplatňovány na dovozy technologií, surovin a chemikálií nevyráběných
ve VSR, speciálních strojů a výrobních zařízení.
Ministerstvo financí od 1.dubna 2009 zvýšilo spotřební daň na dovoz automobilů ze zahraničí. Tento krok
neporušuje mezinárodní integrační závazky Vietnamu a je vyvolán především snahou omezit překotný
růst automobilů, na který není dimenzována dopravní infrastruktura.
Přes určitá kosmetická vylepšení, ke kterým průběžně dochází, je vietnamský celní
systém nadále velmi komplikovaný, heterogenní a ne zcela odpovídající mezinárodním zvyklostem.
Hlavním problémem je existence příliš mnoha sazeb, která s sebou přináší řadu nejasností a často i
nejednoznačnost výkladu. V praxi se pak lze poměrně často setkat s tím, že výše cla je u některých
druhů zboží do určité míry negociovatelná a jeho skutečná výše pak závisí na zkušenosti a „šikovnosti“
dovozce. Nezkušeným a začínajícím obchodníkům tento stav mnohdy značně komplikuje život. K dalším
problémům pak patří poměrně časté změny v sazbách u řady komodit a rovněž korupce rozšířená mezi
mnoha celními úředníky.
6.5. Ochrana domácího trhu
Vietnam uplatňoval poměrně silnou ochranářskou politiku, která byla odůvodňována slabým stupněm
ekonomického rozvoje země a potřebou ochrany domácích výrobců. Je možno konstatovat, že netarifních
bariér ve srovnání s minulostí valem ubývá ve prospěch dovozních celních tarifů. K hlavním netarifním
opatřením patří kvóty, obchodní povolení a technické podmínky.
Exportní a importní kvóty: V oblasti exportu byla vietnamská obuv postižena antidumpingovou
přirážkou při vývozu do zemí EU. Přestože byla tato přirážka předmětem kritiky z vietnamské strany,
objem vyvezené obuvi do EU stále rostl. V oblasti importu se kvótami reguluje především dovoz
konstrukční oceli, cementu, cukru, stavebního skla, automobilů, papíru a keramických dlaždic.
Exportní a importní povolení: V oblasti importu byla u naprosté většiny komodit již v roce 1996
zrušena, při exportu se týkají např. předmětů kulturní hodnoty, vzácných zvířat a rostlin apod.
Technická regulace: Od roku 1990 je v platnosti zákon o zbožových standardech. V praxi se tato
oblast týká především dovozů živých zvířat, která musí být náležitě vyšetřena a zabezpečena, léků, které
musí být testovány a certifikovány (každé 3 roky znovu) a spotřebního zboží, které musí obsahovat popis
35/59
Vietnam
a návod k použití ve vietnamštině. V poslední době začíná Vietnam přecházet na mezinárodní standardy
ISO, takže existence tohoto certifikátu značně usnadní schvalovací procedury.
6.6. Zóny volného obchodu
Vietnam je členem sdružení ASEAN a zóny volného obchodu AFTA (ASEAN Free Trade Area) v jejímž
rámci se zavázal ke snížení dovozních celních tarifů na úroveň do 5 % od roku 2006. Vietnam zcela uvolní
cla pro členské země ASEAN do roku 2020.
36/59
Vietnam
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
7.1. Smluvní základna
Mezi Vietnamem a ČR jsou podepsány následující ekonomické dohody:
1) Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o vzájemném zaměstnávání českých a vietnamských občanů
(Hanoj, 4.6.1994), publikována pod č. 239/1994 Sb.; platnost ukončena 9.8.2004.
2) Obchodní dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR(Praha, 22.8.1994), publikována pod č.23/1995 Sb.
V rámci harmonizace s legislativou EU bylo dohodnuto ukončení její platnosti ke dni přístupu
ČR do EU. Nově koncipovaná Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSRo hospodářské spolupráci byla
podepsána 13.9.2005 v Praze, publikována pod č. 66/2006 Sb.
3) Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o vypořádání vzájemných pohledávek a závazků (Praha,
14.6.1996).
4) Dohoda mezi vládou ČR a VSR o leteckých službách (Praha, 23.5.1997) – v platnosti od 28.8.1997
5) Smlouva mezi vládou ČR a vládou VSR o zamezení dvojího zdanění a zamezení daňovému úniku v
oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 23.5.1997), publikována pod č.108/98 Sb.
6) Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o podpoře a vzájemné ochraně investic (Hanoj, 25.11.1997).
Dohoda vstoupila v platnost v červnu 2009.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let –
tabulka
Návrat světové ekonomiky na růstovou trajektorii v roce 2010 přinesl kromě jiného také další obrat ve
vývoji zahraničního obchodu mezi ČR a Vietnamem. Objem českého vývozu vzrostl díky rostoucím
investičním aktivitám českých firem ve Vietnamu na rekordních 65 mil. USD. Vietnamské dovozy
po mírném poklesu v roce 2009 opět vzrostly díky obnovenému růstu poptávky v ČR. Jejich dynamika
růstu však byla výrazně pomalejší než tempo růstu českých vývozů do Vietnamu. Deficit vzájemné
obchodní bilance na české straně tak v minulém roce zůstal na zhruba stejné úrovni jako v roce 2009.
Rok 2010 byl pro český vývoz do Vietnamu mimořádně úspěšný. Objem českého exportu vzrostl
v roce 2010 meziročně o 59% a dosáhl historicky nejvyšší hodnoty 65 mil. USD. Oproti krizovému
roku 2008 se hodnota českého vývozu do Vietnamu dokonce zdvojnásobila. Hlavní zásluhu na skokovém
růstu českého vývozu měly dodávky zařízení pro nově zprovozněnou českou investici v provincii Dong
Hoi (závod na zpracování kaolínu), dodávky dobývací techniky pro největší vietnamskou těžařskou firmu
Vinacomin a obnovené vývozy českých zbraní.
Také vietnamský vývoz do ČR zaznamenal v minulém roce opětovný růst. Zatímco v roce 2009 díky
poklesu spotřebitelské poptávky v ČR objem vietnamského vývozu do ČR poklesl zhruba o pět procent,
v minulém roce pomohla posílená česká poptávka dosáhnout vietnamským vývozům do ČR zhruba
jedenáctiprocentní růst. Celková hodnota dovozu vietnamských výrobků do ČR se tak vyšplhala na
273 mil. USD. Největší zásluhu na růstu vietnamských dovozů do ČR měl dovoz obuvi, automobilových
součástí, surového kaučuku a kompresorů.
V první polovině roku 2011 lze pozorovat pokles růstu exportu z ČR do Vietnamu ve srovnání s prvním
pololetím 2010 (Značný podíl na exportu v loňském roce měla česká investice do strojního vybavení
kaolínky v Quang Binh, která byla dokončena na podzim 2010). Naopak dovoz z Vietnamu vzrostl v
prvním pololetí 2011 oproti minulému roku o 39% na 177 mld. USD.
Vývoj vzájemného obchodu v posledních deseti letech (v mil. USD):
2001
37/59
Obrat
65
Export ČR
15
Import ČR
50
Bilance
-35
Vietnam
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
1. pol. 2011
66
75
100
108
162
252
287
288
338
196
15
20
21
18
29
62
34
41
65
19
51
55
79
90
133
190
253
247
273
177
-36
-35
-58
-72
-104
-128
-219
-206
-208
-158
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Z pohledu klasifikace SITC je v českém vývozu do Vietnamu výrazný podíl skupiny 7-Stroje a dopravní
prostředky, která tvořila v roce 2010 více než 50% českého exportu. Následuje skupina 8-Průmyslové
spotřební zboží (18%) a skupina 6-Tržní výrobky tříděné podle materiálu (17%). V rámci těchto skupin
pak k největším vývozním položkám patří stroje k třídění, prosévání a oddělování zeminy (vývoz
v hodnotě cca 10 mil. USD v minulém roce), důlní stroje (5 mil. USD), zbraně a munice (5 mil. USD),
sušičky (3 mil. USD), kovové zásobníky (3 mil. USD), laboratorní přístroje (3 mil. USD), čerpadla (2 mil.
USD), zařízení k výrobě energie (2 mil. USD), osvětlovací technika (2 mil. USD), sklo a skleněné výrobky
(1,4 mil. USD), dopravníkové pásy (1,3 mil. USD) a kovozpracující stroje (1 mil. USD). K významným
exportním položkám v ostatních skupinách patří chmelové šišky (1,2 mil. USD), léčiva (1 mil USD),
sulfonamidy (0,7 mil. USD), a sušené mléko (0,6 mil. USD).
Největší meziroční nárůst ve vývozu zaznamenaly stroje k třídění, prosévání a oddělování zeminy
(díky dovozu zařízení pro kaolínku v Dong Hoi), zbraně a munice (díky obnovení dodávek pro vietnamské
ministerstvo obrany) a důlní stroje (díky dodávkám těžebních zařízení exportní aliance Česká dobývací
technika).
Dle klasifikace SITC dlouhodobě dominuje vietnamským dovozům do ČR skupina 8Průmyslové spotřební zboží (s podílem cca 50% na celkových dovozech v roce 2010) a skupina 0Potraviny a živá zvířata (20%). V minulém roce se k těmto dvěma dominantním skupinám přidala také
skupina 7-Stroje a dopravní prostředky (s podílem 21%) zejména díky skokovému nárůstu dovozu
automobilových součástí. V rámci těchto skupin pak k největším dovozním položkám patří obuv (74 mil.
USD), ryby (29 mil. USD), oděvy (27 mil. USD), části automobilů (22 mil. USD), kaučuk (10 mil. USD),
kompresory (8 mil. USD), kožené aktovky a brašny (8 mil. USD), nábytek (8 mil. USD), výrobky z plastů
(7 mil. USD), káva (5 mil. USD), zelenina a ovoce (4,5 mil. USD), tiskárny k PC (4,5 mil. USD) a mobilní
telefony (3 mil. USD).
Největší meziroční nárůst v absolutním vyjádření zaznamenaly v minulém roce dovozy
automobilových součástí, dovozy surového kaučuku a čerpadel.
Detailní komoditní struktura vzájemného obchodu v roce 2010 viz tab. č. 6 v příloze
Příčiny záporné bilance obchodní výměny
Pokud deficit zohledníme skutečností, že dovoz spotřebního zboží a specifických plodin do ČR
pochází z nejlevnějšího možného světového zdroje, pak je možno hodnotit obchod s Vietnamem jako
jednoznačně pozitivní. Pasivum naší obchodní bilance s Vietnamem, podobně jako u zemí EU, kde poměr
vývoz - dovoz v této relaci obvykle dosahuje poměru cca 1 : 3, má kromě výše uvedené hlavní přirozené
příčiny zčásti i následující důvody:
1) Nedostatečná ochota českých firem akceptovat specifika místního trhu a nedostatečná podpora prodeje
ze strany těchto výrobců
Tento bod považujeme za nejpodstatnější. Marketingové techniky na podporu prodeje jsou ze
strany konkurenčních dodavatelů prováděny do hloubky a systematicky (reklama, školení, semináře
aj.). Investovat je nutno zejména do předprodejní podpory (reklama, veletrhy, provize zástupcům), i
do poprodejního servisu. České podniky v tomto ohledu výrazně zaostávají a nemohou spoléhat pouze
na bývalý dobrý zvuk českých výrobků a tradiční přátelské vztahy. Zastupitelský úřad rád umožní
38/59
Vietnam
představení českých podniků, ale dále již nemůže suplovat místního zástupce, jehož role je ve Vietnamu
nenahraditelná.
2) Cenová úroveň českých výrobků
Ačkoliv technická úroveň českých výrobků je stále uznávaná jako velmi dobrá, srovnatelné
výrobky asijské konkurence, a to nejenom čínské a tchajwanské, ale i korejské a dokonce japonské jsou
cenově výhodnější. Toto se týká obráběcích, obuvnických, textilních a balicích strojů, ale i výrobků např.
zdravotnické techniky. V teritoriu je určující cena, která umožňuje buď vůbec samotný nákup zařízení,
nebo jeho rychlejší obměnu v souladu s morálním stárnutím strojů a se zaváděním nových výrobních
technologií. Argument dlouhodobé životnosti proto nemá, kromě velkých investičních celků, příliš velkou
váhu.
3) Slabší zájem o teritorium, absence zpětné informační vazby
Značná vzdálenost, určité předsudky z minula a snad i pověst Vietnamu jako chudší země s
omezenými nákupními možnostmi, to jsou příčiny, pro které nepociťujeme ze strany podnikové sféry
adekvátní zájem o trh s 86 mil. obyvatel. ZÚ a především zahraniční kancelář CzechTrade jsou připraveni
poskytovat rozsáhlejší informační servis podnikům. Přitom však na druhé straně je ZÚ ne vždy dostatečně
podniky zpětně informován o jejich aktivitách v teritoriu. Na ZÚ se většinou podniky obracejí až v případě
zásadních problémů, takže o „bezproblémových“ obchodních případech se dozvídáme jen obtížně. Je
však třeba konstatovat, že v posledních několika letech se trend obrací a zájem českých firem o Vietnam
postupně vzrůstá.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl
domácí výroby a dovozu)
Při zvažování o vývozu do Vietnamu je výhodné orientovat se buď na dodávky výrobních prostředků
(například snáze je možno do Vietnamu vyvézt zařízení na výrobu cukrovarnických strojů než samotné
cukrovary), nebo na sektory, které (zejména díky exportní orientaci) disponují dostatečným množstvím
finančních a zejména devizových prostředků.
K perspektivním odvětvím pro české dodavatele patří ve Vietnamu především:
- technologie a zařízení pro průmyslovou výrobu
- čistírny odpadních vod (zejména průmyslových), spalovny odpadků
- telekomunikace a informační technologie
- strojírenská zařízení (obuvnické a textilní stroje, obráběcí a tvářecí stroje)
- balicí stroje a zařízení pro zpracování potravin a zemědělských produktů
- pivovary i minipivovary
- zařízení pro energetiku
- městské autobusy, terénní nákladní automobily
- farmaceutické výrobky
- zdravotnická technika a vybavení
- práškové mléko
- petrochemické strojírenství
- chemikálie (zejména pro výrobu plastických hmot a hnojiv)
39/59
Vietnam
- čerpadla a zavlažovací systémy
Doporučení exportérům
Investiční celky
Při posuzování šancí pro české výrobky na vietnamském trhu je třeba kromě nezbytné kvality
a přiměřené ceny vzít v úvahu zvláště nabízené podmínky financování, které především při prodeji větších
objemů či celků patří mezi hlavní rozhodovací kritéria při výběru obchodních partnerů. Při dodávkách
větších investičních celků (IC) jsou dnes v podstatě bez šance projekty bez státní podpory, tj. musí
být částečně financovány zvýhodněným exportním úvěrem. I maximálně výhodné nabídky českého
dodavatele budou však obtížně soupeřit např. s dodavateli projektů financovaných Asijskou rozvojovou
bankou nebo japonskými bankami. Dodávky IC jsou kromě toho téměř vždy tendrovány. Podmínky
tendrů obvykle vyžadují dlouhodobější spolupráci s místním partnerem, proto zájemci o tendrované
dodávky by nejprve měli začít s vyhledáním a prověřením perspektivního místního partnera.
Vedle rozvojové pomoci, která je plánována s předstihem a řídí se pevně stanovenými kritérii,
může být poskytování dlouhodobých úvěrů za spolupráce s ČEB a EGAP dalším účinným nástrojem
podpory českých exportérů. Praktická zkušenost ukazuje, že malý zájem vietnamských partnerů o české
výrobky mnohdy pramení z nedostatku finančních prostředků v hotovosti; soft loans by pomohly tuto
situaci v řadě případů vyřešit.
Kusové dodávky
Pro exportéra s jasně definovaným záměrem je v zemi s nepříliš rozvinutým systémem
velkoobchodu a málo zkušenými či spolehlivými marketingovými agenturami doporučeníhodná účast nebo
alespoň návštěva některého ze specializovaných veletrhů. Toto obzvláště platí pro jih země, který se
rozvíjí velmi dynamicky. Zde může zájemcům pomoct zahraniční kancelář CzechTrade v Ho Chi Minh City.
Aspekt dovozce je stejně důležitý jako místní partner v případě IC, často je vhodnější použít zastoupení
místní firmy na provizní bázi k realizaci marketingu nabízeného produktu.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních
oblastech ekonomické spolupráce
V oblasti energetiky má firma ŠKODA PRAHA, a.s. zájem na dodávkách zařízení tepelných elektráren.
Firma ALTA BRNO dodává, jako zástupce exportní aliance Česká dobývací technika, dobývací a dopravní
technologie pro vietnamské uhelné šachty. V součinnosti se společností BPO Ostrava, a.s. spolupracuje
ALTA se společností Vinacomin na přípravě projektu výstavby nového hlubinného dolu na těžbu uhlí, který
by měl být vybaven českými technologiemi.
Firma INEKON Group a.s. uzavřela smlouvu na výstavbu cementárny o kapacitě 1 mil. tun cementu
ročně v provincii Ninh Binh, lokalita Phu Son s firmou Phu Son Cement JSC. Po několikaletých technických
a finančních jednáních se zdá, že by se výstavba mohla úspěšně rozběhnout.
Textilní stroje exportují do Vietnamu v rámci svých zahraničních koncernů bývalé české továrny ELITEX,
dnes Saurer Czech a Rieter Textile Systems.
Na vietnamském trhu vystupuje aktivně i firma PILOUS, významný český výrobce pásových a
kotoučových pil. Ve spolupráci s vietnamskou firmou HAMECO rozeběhli společnou výrobu, určenou pro
vietnamský i zahraniční trh.
V poslední době byl zaznamenán i zájem ČR o investování v oblasti finančních a dalších služeb. V roce
2006 bylo otevřeno reprezentační zastoupení finanční skupiny PPF Holding v Ho Či Minově Městě. Po
získání dalších potřebných povolení byl zahájen provoz v roce 2009. V roce 2010 firma otevřela svou
pobočku v Hanoji.
Společnost ASSECO Česká republika jedná o upgrade softwarového systému pro hanojskou i
saigonskou burzu cenných papírů.
40/59
Vietnam
Společnost TECHNOEXPORT, a.s. hodlá do Vietnamu vyvážet strojírenské výrobky a investiční celky,
s firmou Vinashin Lines jedná o dodávkách pro vybavení přístavů Tran Mai a Halong.
Firma KVK Bohemia zahájila v roce 2006 projekt na produkci kaolínu v provincii Quang Binh, ale pro
finanční potíže byl projekt pozastaven. Poté se projektu ujala firma BGM Holding a v roce 2009 se
obnovily práce na výstavbě závodu. V září 2010 byl projekt slavnostně uveden do provozu za přítomnosti
náměstka MPaO M. Hovorky.
Firma ZVU Potez připravuje dodávky výrobních technologií pro pivovary Ha Nam (0,5 mil. hl ročně),
Quan Tri (100 tis. hl ročně) a Ha Tinh (150 tis. hl ročně). Dále mají rozjednány možnosti v oblasti těžké
chemie a sklářského průmyslu.
Firma Sezako Přerov provozuje v provincii Ha Tinh v rámci společné investice s vietnamským partnerem
linku na zpracování lomového kamene na stavební štěrk.
Investiční aktivitu vůči ČR projevuje i Vietnam – společnost Constrexim Holdings investuje
prostřednictvím společného podniku Constrexim CZ do výstavby vilové čtvrti na Karlovarsku.
Během návštěvy prezidenta ČR V. Klause ve Vietnamu v říjnu 2006 podepsala společnost Constrexim
memorandum o porozumění s firmou Investiční Lofidami Group o investování do bytové výstavby
v Mariánských Lázních a Brně v objemu cca 30 mil. Kč. Vietnamská Banka pro investice a rozvoj hodlá
otevřít ve spolupráci s firmou Sportisimo v ČR finanční a investiční společnost, poskytující poradenství
českým i vietnamským investorům. V roce 2010 otevřela banka BIDV svou pobočku v Praze.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní
kooperaci
Objektivně je nutno konstatovat, že případy, kdy se vietnamské firmy obracejí se svými
poptávkami na ZÚ, nejsou ve Vietnamu příliš časté. Pokud se takové poptávky objeví, pak jsou podle
jejich povahy řešeny buď poskytnutím kontaktů na příslušné české výrobce či obchodní firmy, nebo jejich
zveřejněním prostřednictvím programu SINPRO na webových stránkách www.businessinfo.cz .Tímto
způsobem jsou zveřejňovány i tendry na dodávky technologických celků, nebo dílčích zařízení a rovněž
investiční příležitosti, které vypisuje centrálně vietnamské Ministerstvo plánování a investic a některé
vietnamské provincie.
Realizace jakéhokoli investičního záměru, včetně výrobní kooperace, ve Vietnamu předpokládá
velice aktivní a vytrvalý přístup zahraničního partnera a v podstatě přípravu celého projektu samozřejmě
včetně zajištění jeho financování. Je-li vietnamským partnerem v investičním projektu státní firma,
doporučujeme, aby si český investor hned na začátku projektu zajistil místního zástupce - soukromou
firmu nebo osobu, která bude systematicky jeho zájmy ošetřovat a prosazovat.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Vietnam je tradičně jedním z největších příjemců české rozvojové spolupráce. Na období 2011 - 2013
byly prozatím identifikovány čtyři dlouhodobé projekty rozvojové spolupráce v oblasti životního prostředí,
energetiky, učňovského školství, průmyslu a těžby surovin. Po dokončení formulační fáze bude v první
polovině roku 2011 zahájena jejich realizace. Zároveň budou v tomto roce realizovány čtyři malé lokální
projekty při ZÚ Hanoj.
Novou Koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2011 - 2017 schválenou vládou ČR
v květnu 2010 byl Vietnam potvrzen jako země, ve které bude nadále pokračovat rozvojová spolupráce
ČR, avšak již bez konkrétního programu rozvojové spolupráce. V souladu s touto koncepcí bude
v následujících letech česká rozvojová spolupráce ve Vietnamu oproti předchozímu programovému
období pokračovat utlumeném rozsahu. ČR věnovala v minulém programovém období 2006 – 2010 na
rozvojovou pomoc ve Vietnamu každoročně cca 40 mil. CZK. V následujícím období by se tato suma měla
snížit na částku cca 18 mil. CZK ročně.
41/59
Vietnam
Rozvojová spolupráce mezi ČR a Vietnamem má dlouhou tradici a vietnamská strana při všech
příležitostech českou pomoc velmi oceňuje. Česká republika je jedinou zemí bývalého východního bloku,
která ani v obtížném období hospodářské transformace nepřestávala Vietnamu poskytovat rozvojovou
pomoc. V posledních letech se ČR podařilo ve Vietnamu vyprofilovat do pozice profesionálního donora
specializovaného na otázky životního prostředí a zejména na oblast dekontaminace dioxinů.
Přehled finančních prostředků alokovaných na realizaci ZRS ČR a Vietnamu 2011 – 2014
Rok
2011
2012
2013
2014
Částka v tis. Kč
18 000
17 500
17 500
17 500
Přehled finančních prostředků alokovaných na realizaci ZRS ČR a Vietnamu 2006 – 2010
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
Částka v tis. Kč
25 835
42 600
51 650
62 900
37 400
Realizované projekty rozvojové spolupráce mezi ČR a Vietnamem
Název projektu
Rezort
Datum realizace
Celkový rozpočet
(v Kč)
1
2
3
4
5
42/59
Pomoc Nemocnici
MPaO
vietnamskočeskoslovenského
přátelství v
Haiphongu
Obuvnické
MPaO
učňovské středisko
v Haiphongu.
Zavedení
MPaO
technologie
ekologického
zpracování
bioodpadů na
organominerální
hnojiva
Dodávka čistírny
MZV
odpadních vod pro
60EO pro polikliniku
Tam Nong – malý
lokální projekt
Vybudování a provoz MPaO
střediska ortopedie
a rehabilitace
pro zdravotně
postiženou mládež v
provincii Bac Thai.
2004
26 000 000,-
2004
16 000 000,-
2005
21 000 000,-
2006
2007
500 000,-
45 000 000,-
Vietnam
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
43/59
Vyhledávání a
MŽP
průzkum zdrojů
pitné vody
v provincii Nghe An
Projekt CAPERA MZV
Budování kapacit
pro rozšiřování
povědomí
o environmentálních
rizicích
v rukodělných
vesnicích
Revitalizace
MZe
odlesněných území
místními druhy
jako nástroj rozvoje
venkova v oblasti
centrální vrchoviny
Vietnamu.
Environmentally
MZV
Friendly Production
– Demonstration of
Benefits (flotační
čistírna v papírenské
vesnici Phong Khe v
provincii Bac Ninh)
Zubařská křesla
MZV
pro nemocnici Viet
Tiep v Haiphongu
Regionální koncepce MŽP
odpadového
hospodářství ve
středním Vietnamu
Podpora a prevence MZV
zdravého sexu a
reprodukce ve VSR
Zlepšení nakládání s MZV
odpadními vodami v
Dao Xa
Zpracování manuálu MZV
pro nakládání
s odpady ve
zdravotnictví
Vybavení kliniky
MZV
pro chudé v okrese
Ham Thuan
Bac v provincii
Binh Thuan
novým lékařským
vybavením
Clean Air for Bat
MZV
Trang Ceramic
Handicraft Village
Supply of Medical
MZV
Equipment for Bac
Thai Rehabilitation
Center
Child Rights in
MZV
Vietnam
Development of
MZV
Cassava Processing
2007
9 930 000,-
2007
1 870 000,-
2007
6 220 000,-
2007
1 990 000,-
2007
984 000,-
2006-2008
6 300 000,-
2008
1 224 000,-
2008
764 000,-
2008
326 564,-
2008
590 000,-
2009
500 000,-
2009
500 000,-
2009
500 000,-
2009
500 000,-
Vietnam
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
44/59
Technology in Thua
Thien Hue Province
Využití elektřiny ze MPaO
solárních zdrojů pro
podporu rozvoje
chudých oblastí VSR
Sociální začleňování MPSV
ohrožených skupin
obyvatelstva
v provincii Thua
Thien-Hue
Udržitelný rozvoj
MZe
v komunitě Phong
My
Obnova a udržitelný MZe
rozvoj lesa v
komunitě Phong My
Rehabilitace oblastí MŽP
kontaminovaných
dioxiny ve středním
Vietnamu
Modernizace
MPaO
zdravotnických
zařízení v nemocnici
Vietnamskočeskoslovenského
přátelství v
Haiphongu
Osvojení surovinové MPaO
základny pro
průmyslové využití
ve sklářském
průmyslu v oblasti
jižní části středního
Vietnamu
Vybudování
MPaO
střediska pro vyšší
odborné vzdělávaní
pro zvyšování
odborné kvalifikace
Pomoc při rozvoji
MPaO
malých vodních
elektráren pro
venkovské oblasti
Vietnamu formou
dodávky technologie
a přenosu know-how
Technická a
MPaO
metodická pomoc
při zakládání
fakulty technického,
environmentálního
a zemědělskopotravinářského
inženýrství
při Hanojské
zemědělské
univerzitě
Podpora chovu
MZe
sladkovodních ryb
2008-2009
7 200 000,-
2006-2009
11 700 000.-
2006-2009
8 040 000,-
2007-2009
7 990 000,-
2006-2009
23 632 000,-
2006-2010
27 400 000,-
2006-2010
27 400 000,-
2006-2010
24 500 000,-
2006-2010
24 500 000,-
2006-2010
9 800 000,-
2008-2010
10 000 000,-
Vietnam
31
32
33
Clean Air for Bat
MZV
Trang Ceramic
Handicraft Village
Preserving Heritage MZV
– Protecting Future:
Towards Sustainable
Protection of Hanoi
Lake System
Inovace
MZV
zdravotnické stanice
a umožnění základní
zdravotnické péče
v obci Hai Lam
2010
500 000,-
2010
500 000,-
2010
500 000,-
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
V oblasti vzájemného obchodu se službami nedochází k objemově významnější výměně a proto nejsou
statistické informace za Vietnam k dispozici.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Viz kapitola 8.2.
45/59
Vietnam
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží
na trhu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců,
další faktory ovlivňující prodej
Distribuční a prodejní kanály se liší v závislosti na druhu prodávané komodity či služby. Obecně však
ve Vietnamu není rozšířen systém velkoobchodů, což znamená, že dovozce zajišťuje distribuci zboží
podle jeho povahy maloobchodům (drobné, potravinářské, spotřební zboží) nebo přímo konečným
zákazníkům (strojírenské zařízení, výrobní materiály, veškeré větší celky). Většina zahraničních firem
zabývajících se prodejem spotřebního zboží si vytváří vlastní distribuční sítě. Nově je od roku 2009,
v souladu s dohodami o přijetí Vietnamu do WTO, povolen vstup zahraničních prodejních řetězců, což by
mohla být jedna z možností vstupu českých firem.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Efektivně obchodovat ani jinak spolupracovat s Vietnamem není možné „na dálku“. Každá firma, která má
na tomto trhu vážné a dlouhodobé ambice, by proto měla uvažovat o určité formě zastoupení. Možností je
několik:
a) Otevření vlastního reprezentačního zastoupení: Tato forma dává předpoklady pro skutečně
profesionální a výhradní zastupování zájmů, ale je zároveň nejdražší. Proto ji doporučujeme využít až po
analýze proveditelnosti a efektivnosti záměrů firmy ve Vietnamu (o podmínkách zřízení reprezentačního
zastoupení pojednává kapitola 8.3.).
b) Využití místních zástupců českých firem: Osvědčuje se zejména při vyhledávání vhodného
vietnamského partnera, případně v prvních fázích jednání. Jelikož ve Vietnamu příliš nefunguje
korespondenční navazování spolupráce, je využívání místních zástupců českých firem jednou z možných
cest, jak tento problém překonat.
c) Využití „českých Vietnamců“: V ČR v současné době žije několik desítek tisíc vietnamských občanů,
z nichž řada má velmi dobré znalosti vietnamského trhu a kontakty na důležitých místech. Efektivní
spolupráci s těmito partnery považujeme za jednu z nejperspektivnějších a nejefektivnějších
cest při rozvoji obchodně-ekonomické spolupráce. Samozřejmě i v tomto případě je třeba věnovat
výběru vietnamského partnera maximální pozornost, ověřit si reference, jeho zkušenosti atd. a vyvarovat
se tak nepříjemnému překvapení či ztrátám času a peněz.
d) Využití etablovaných místních zástupců: Viz kap. 8.6, poslední odstavec.
Vzhledem k náročnosti vietnamského trhu v každém případě doporučujeme udržovat
od přípravné až do konečné fáze každého obchodního záměru či případu kontakt s obchodněekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v Hanoji.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného
podniku
Reprezentační zastoupení (RZ) se nepovažuje za formu přímé zahraniční investice a podléhá zvláštním
právním předpisům. Orgánem zodpovědným za vydávání licencí pro reprezentační zastoupení
zahraničních firem ve Vietnamu je Ministerstvo průmyslu a obchodu VSR.
K udělení licence musí zahraniční firma splňovat následující podmínky:
1. Firma musí ve své domovské zemi existovat minimálně 5 let. Tato podmínka může být
nahrazena tím, že firma ve Vietnamu má schválený investiční projekt v hodnotě minimálně 10 mil. USD,
46/59
Vietnam
nebo má kontrakt na dovoz vietnamského zboží, které patří do skupiny s exportní podporou - např.
umělecko-řemeslné výrobky, rybolovné produkty, zemědělské produkty.
země.
2. Firma ve Vietnamu plánuje investiční nebo obchodní projekty, které jsou v souladu se zájmy
Žádost o vydání licence ke zřízení zastoupení se podává přímo na příslušném provinčním Lidovém
výboru, jde-li o podnik, provozující obchodní či smíšené obchodní a turistické aktivity, resp. Státnímu
odboru turistiky, jde-li o podnik výlučně v oblasti cestovního ruchu. Žádost se podává na oficiálním
formuláři Ministerstva průmyslu a obchodu VSR ve dvou vyhotoveních (ve vietnamském a jiném běžně
užívaném jazyce – francouzština, angličtina, němčina) a musí ji doprovázet následující dokumenty (opět v
obou jazycích):
- certifikát o založení firmy v domovské zemi s notářsky či konzulárně ověřeným překladem
do vietnamštiny;
- stručná charakteristika firmy, jejího zaměření a činnosti;
- výsledky finančního auditu firmy za poslední finanční rok;
- veškeré informace a doklady o připravovaném, popř. schváleném investičním projektu ve
Vietnamu, obchodních kontraktech, či jiné připravované spolupráci, které dokumentují potřebu založení
firemního zastoupení ve Vietnamu.
Po předání těchto dokumentů je důležité vyžádat si doklad o jejich převzetí. Podle zákona musí
být licence žadateli udělena do 15 dnů od předání žádosti, praxe však bývá až na výjimky odlišná a
je třeba být připraven na několikeré doplňování či úpravy žádosti a souvisejících dokumentů, které
dobu vyřizování prodlouží. Při vydání licence musí zahraniční firma zaplatit fixní částku, stanovenou
Ministerstvem financí.
Po obdržení licence je nově vzniklé zastoupení povinno zaregistrovat se do 45 dnů na lidovém
výboru města nebo provincie, ve které bude jeho sídlo. Registrační formulář musí být dále doprovázen:
- smlouvou o pronájmu kancelářských prostor pro činnost zastoupení;
- pracovními smlouvami pro místní zaměstnance;
- rozhodnutím ředitele firmy o jmenování vedoucího zastoupení;
- informacemi o zahraničních i místních pracovnících zastoupení.
Licence jsou vydávány na dobu neurčitou.
Základní práva a povinnosti RZ ve Vietnamu jsou:
zisku;
- RZ nesmí ve Vietnamu vykonávat výrobu ani obchod se zbožím či službami za účelem dosažení
- RZ nesmí zastupovat zájmy jiných firem;
- RZ má právo pronajmout si pouze prostory potřebné pro svou činnost a pro ubyto-vání svých
pracovníků;
- RZ má právo otevřít si dva bankovní účty u autorizovaných bank v domácí i cizí měně na
financování svých provozních nákladů;
zákony;
47/59
- RZ má právo najímat pracovníky a podepisovat pracovní smlouvy v souladu s vietnamskými
Vietnam
- RZ má právo podepisovat nájemní smlouvy na kanceláře, rezidence, a další vybavení pro své
aktivity v souladu s výnosem 56/CP a jeho ustanoveními z 18.9.1995 v novelizovaném znění z 30.6.1997
o pronájmu zahraničním firmám;
- RZ má právo dovézt do Vietnamu veškeré zařízení a vybavení pro svou činnost, tyto dovozy
však podléhají běžným dovozním předpisům a nejsou osvobozeny od placení dovozního cla.
- RZ musí zasílat vždy v lednu roční zprávy o činnosti příslušným licenčním úřadům. Ty mohou
kdykoli vyžadovat doplňující údaje.
Podmínky pro založení a činnost RZ přesně specifikují následující právní dokumenty:
- Decree No. 82-CP z 2.8.1994
- Decree No. 179-CP z 2.11.1994
- Circular No. 03/TM-PC z 10.2.1995
- Obchodní zákon č. 05/1997/QH9 z 10.5.1997
- Výnos č. 45/2000/ND-CP z 6.9.2000
- Oběžník č. 20/2000/TTLT-BTM-TCDL z 20.10.2000
- Rozhodnutí č. 127-2001-QD-UB (zvláštní předpisy pro zřizování zastoupení
v Hanoji)
- Výnos č. 06/2005/ND-CP z 19.1. 2005 o zřizování a činnosti reprezentačních
kanceláří pro zahraniční spolupráci a výzkumných organizací ve Vietnamu
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Výraznější rozvoj propagace a reklamy nastal ve Vietnamu až po roce 1990. Ačkoli v této oblasti
nadále existuje přísná kontrola jejího obsahu ze strany státu, její užití je, v případě spotřebního
zboží, naprosto nezbytné. Podle průzkumů je nejúčinnější využití televizní reklamy, a to zvláště
ve velkých městech. Mladší generace je kromě televize rovněž nadprůměrně ovlivňována tiskem,
především populárními časopisy. V čím dál větší míře začínají být využívány billboardy, zejména kolem
nejfrekventovanějších úseků několika málo existujících dálnic. Doporučujeme zohlednit specifikum
asijských spotřebitelů, kteří se při výběru zboží řídí tím, co se o něm tvrdí, jakou má pověst – byť
založenou mnohdy na iracionálním základě.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Zákon o ekonomické arbitráži, který položil právní základ řešení obchodních sporů, byl ve Vietnamu
přijat teprve v roce 1990. Další krok přišel v roce 1994, kdy bylo zahájeno fungování ekonomických
soudů, které do značné míry převzaly úkoly ekonomické arbitráže a zabývají se problematikou bankrotů,
podvodů a zpronevěr. Řešení sporů z obchodních kontraktů je však ve většině případů řešeno nadále
prostřednictvím ekonomické arbitráže.
Významným mezníkem při řešení obchodních sporů byl rok 1995, kdy Vietnam podepsal
Newyorskou konvenci z r. 1958, která zajišťuje právní vymahatelnost rozhodnutí zahraničních arbitrů
(rozhodnutí zahraničních arbitrů nebyla ve Vietnamu do roku 1995 právně vymahatelná).
Podle vietnamského zákona se rozpory mezi stranami ve společném podniku nebo kontraktu
obchodní spolupráce mohou řešit buď prostřednictvím vietnamského ekonomického soudu, vietnamské
nebo zahraniční arbitráže nebo tribunálu, který obě strany ustaví. Naproti tomu spory mezi podniky
se zahraniční účastí nebo mezi podnikem se zahraniční účastí a vietnamským subjektem se řeší pouze
48/59
Vietnam
prostřednictvím vietnamské arbitráže nebo ekonomického soudu. V praxi se však často využívá autority
Ministerstva plánování a investic nebo místního Lidového výboru, jejichž doporučení mají zvláště pro
vietnamského partnera významný vliv a řadu sporů tak pomohou zažehnat.
V praxi je však v kontraktech (zejména se státními podniky) tvrdě prosazováno řešení sporů
u vietnamské arbitráže a je snad zbytečné dodávat, že v případných sporech jsou vietnamské státní
podniky protěžovány.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Podle zákona musí všechny státní subjekty vyhlašovat veřejná výběrová řízení pro nákupy přesahující
ekvivalent 500 mil. VND (cca 31,3 tis. USD).
Vzhledem k velké angažovanosti mezinárodních finančních institucí ve Vietnamu (zvláště Světové
banky a Asijské rozvojové banky), je řada projektů především v oblasti infrastruktury financována
prostřednictvím jejich úvěrů. Na tyto projekty jsou rovněž vyhlašována veřejná výběrová řízení, která se
řídí pravidly příslušné mezinárodní instituce.
Obecným problémem výběrových řízení ve Vietnamu je skutečnost, že naprostá většina
projektů je již od počátku připravována ve spolupráci s konkrétními „potenciálními“ dodavateli nebo je
strukturována a zaměřena v souladu s jejich zájmy a požadavky. Firmy, které mají ve Vietnamu své
zastoupení, nebo mají ošetřeny své zájmy jiným účinným způsobem (např. dohodou o spolupráci s
příslušnou vietnamskou firmou), jsou pak prakticky jedinými možnými kandidáty na úspěch.
Požadavek transparentnosti tendrů se místním průmyslovým lobby rovněž zatím daří úspěšně
odsouvat. Informace o tendrech jsou dostupné v denním tisku pouze se zhruba měsíčním předstihem,
kdy již není příliš reálné nabídku připravit a podat. Tyto informace jsou přesto uveřejňovány pracovníky
OEÚ na webových stránkách www.businessinfo.cz jako zdroj informací o aktivitách ve vietnamském
hospodářství. Případní zájemci tak mohou získat sice již méně využitelnou informaci, ale zároveň s ní
spojení na potenciálního příštího zadavatele.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
K nejvýznamnějším problémům a rizikům místního trhu patří:
- jeho značná nestandardnost ve srovnání s trhy rozvinutějších zemí, způsobená především směsí
pozůstatků centrálního plánování, soukromého podnikání a ve zdejší kultuře významných příbuzenských
vztahů;
- nedostatečně rozvinutý a stále ještě chaotický právní systém, který zaostává za prudkým
rozvojem ekonomiky a zapojování Vietnamu do mezinárodního obchodu; i u těch dobrých je však
problémem jejich vymáhání;
- možnost nečekaných direktivních zásahů státu do ekonomiky a náhlé změny platných pravidel;
- velmi silná a zatím nepříliš „client oriented“ byrokracie, jejíž překonání je náročné především
časově a často i finančně (rozšířená korupce);
- stále silná ochranářská politika domácího trhu (v poslední době spíše tarifní překážky),
umocněná navíc průběžnými a těžko předvídatelnými změnami ze strany ústředních orgánů (např. „daň
z luxusu“ na osobní vozidla apod.);
- obtížná predikce vývoje a následků postupného odstátňování podniků
Analýzou kvality podnikatelského prostředí se každoročně zabývá tzv. Vietnam Business Forum.
49/59
Vietnam
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Ochrana práv duševního vlastnictví je ve Vietnamu legislativně poměrně dobře ošetřena. Vietnam uznává
důležitost ochrany těchto práv, zahrnujících patenty, ochranné známky a firemní identifikační značky,
autorská práva a průmyslové vzory.
Vietnam je mj. dlouholetým signatářem Pařížské konvence o ochraně práv duševního vlastnictví,
Stockholmské konvence a Madridské dohody o mezinárodní registraci ochranných známek. V r. 1993 se
Vietnam stal členem Paktu o patentové spolupráci.
Nový zákon o duševním vlastnictví, přijatý v souvislosti s přípravami na vstup země do WTO,
je považován za nejdůležitější základ pro řízení vztahů duševního vlastnictví v oblastech zájmu členů
WTO, jako je obchod, investice, věda a technika. Zákon byl koncipován v r. 2005 během procesu přístupu
Vietnamu k WTO. Postupně byl doplňován, nejnověji v létě 2008, kdy byl upřesněn postup spolupráce
s pohraničními celními úřady v případě podezření na dovoz zboží porušujícího práva duševního vlastnictví.
V praxi však stále dochází k častým případům porušování práv duševního vlastnictví jak v oblasti
ochranných známek, tak i např. uměleckých děl či softwaru a jejich vymahatelnost dosud zaostává za
legislativním zakotvením. Většina případů jejich porušování se řeší převážně prostřednictvím správních
řízení a jejich řešení je ovlivňováno malými kapacitami a nízkou kvalifikací soudců.
Užitečné odkazy:
•
www.ecap-project.org (ECAP II - EC-ASEAN Intellectual Property Rights Cooperation Programme)
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Nejobvyklejší platební podmínkou při exportu do Vietnamu je dokumentární neodvolatelný akreditiv. V
případě menších obchodů u neznámých klientů, zvláště malých soukromých firem je využíván i systém
platby předem.
Při nákupu zboží investičního charakteru nebo jakýchkoli větších dodávek je vietnamskými
zákazníky požadováno zajištění výhodného úvěru včetně různě dlouhých odkladů splátek.
V poslední době se u určitých druhů zboží rozšiřuje systém platby až po jeho prodání. Jedná se
především o zboží v oborech, ve kterých je velká konkurence - parfumerie, drobné spotřební zboží.
Platební morálku vietnamských klientů je možno obecně označit za dobrou. Opatrnosti je
třeba při obchodování s neznámými drobnými soukromými firmami, zvláště pokud je obchod uzavírán
korespondenčně. Může se stát, že po dodání zboží, nebo zaslání částky za nakupované zboží se kontakt
ztratí a na uváděné adrese jej nikdo nezná.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Ve Vietnamu je v různých místech každoročně organizováno velké množství „mezinárodních veletrhů“.
Naprostá většina má pouze regionální význam. Na webových stránkách ZÚ Hanoj www.mzv.cz/hanoi je
uveden seznam významnějších veletrhů. Je nutno podotknout, že účast zahraničních vystavovatelů a
rozsah veletrhů neodpovídá obvyklým měřítkům jiných východoasijských veletrhů. Přesto je účast na
veletrhu při vážném zájmu o proniknutí na vietnamský trh žádoucí.
50/59
Vietnam
9. Investiční klima
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro
investory)
Přísun zahraničního kapitálu prostřednictvím přímých zahraničních investic má stěžejní význam
pro rozvoj a modernizaci celé vietnamské ekonomiky a v posledních letech je hnací silou ekonomického
rozvoje země. Investiční projekty jsou v souladu s možnostmi i potřebami vietnamské ekonomiky také
nejvyhledávanější formou spolupráce se zahraničními firmami a tuto logiku by měly brát v úvahu i
české firmy. Mezi ČR a VSR je v platnosti dohoda o podpoře a ochraně investic, která byla podepsána v
listopadu 1997 a po vstupu do EU vstoupila v platnost aktualizovaná verze v létě 2009.
Postupné zotavování světové ekonomiky se projevilo také na růstu přílivu zahraničních investic
do Vietnamu. V roce 2010 přiteklo do Vietnamu 11 mld. USD přímých zahraničních investic, což
představuje nárůst o 10% oproti roku 2009.
Zahraniční investice mají velký význam v procesu modernizace vietnamské ekonomiky a
podstatnou měrou přispěly ke vzniku a rozvoji řady ekonomických oborů jako např. ropného a
plynárenského průmyslu, výrobě cementu, elektronického průmyslu a montáži automobilů a motocyklů.
Právní aspekty přímých zahraničních investic jsou regulovány investičním zákonem (Investment
Law) z roku 2005 (v platnosti od 1.7.2006). Tento zákon nově upravil podmínky pro vstup zahraničního
kapitálu, výrazně zlepšil investiční prostředí ve Vietnamu a vnesl nové prvky do oblasti trhu s akciemi.
Zákon vytváří jednotné podmínky pro zahraniční investory na základě principů WTO, jako je doložka
nejvyšších výhod a principy veřejnosti a transparentnosti. Zákon je prvním právním dokumentem,
koncipovaným na principu absolutní rovnoprávnosti konkurenčních příležitostí a podmínek. Výjimky
a zvláštní pokyny pro domácí či zahraniční investory jsou jasně a důkladně vymezeny, s plánem na
jejich postupné odstraňování. Anglický překlad zákona je možno najít na webových stránkách ZÚ Hanoj
www.mzv.cz/hanoi v sekci Obchodní úsek
Základní právní aspekty zahraničních investic:
- Zahraniční investice ve Vietnamu jsou zákonem chráněny proti znárodnění a všem investorům
je garantováno „spravedlivé a rovnocenné zacházení“.
- Zahraniční investoři jsou oprávněni repatriovat své zisky do zahraničí stejně jako cizinci legálně
pracující ve Vietnamu.
- Zahraniční investoři mají právo pronajmout a využívat v souladu se schváleným podnikatelským
záměrem vietnamskou půdu a vodní i mořskou plochu. V případě těžby nerostných surovin jsou pak
povinni platit „daň z přírodních zdrojů“.
Každý projekt zahraniční investice musí být nejprve posouzen a schválen vietnamskými státními
orgány a obdržet tzv. investiční licenci. Žádost o udělení investiční licence podává žadatel na Ministerstvu
plánování a investic (Ministry of Planning and Investment), které ve spolupráci s příslušnými odbornými
ministerstvy a orgány místní samosprávy projekt posuzuje. Projekty státního významu navíc podléhají
schválení předsedou vlády.
Výjimku tvoří projekty bank se společnou majetkovou účastí, pobočky bank se 100 % zahraniční
kapitálovou účastí, právní firmy se společnou majetkovou účastí, právní firmy a jejich pobočky se 100 %
zahraniční kapitálovou účastí, pojišťovací společnosti se zahraničním kapitálem a jejich pobočky. Licence
těmto institucím jsou udělovány Státní bankou, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí
v uvedeném pořadí. V oblasti zdravotnictví je nutný i souhlas Ministerstva zdravotnictví.
Kromě MPI vydávají licence i odbory plánování a investic provinčních lidových výborů a řídící
výbory průmyslových zón, a to v závislosti na objemu a povaze zahraniční investice.
Možné formy přímých zahraničních investic:
51/59
Vietnam
1. Výrobní kooperace (Business Cooperation Contract)
2. Společný podnik (Joint Venture)
3. Podnik se 100 % zahraniční účastí (100 % Foreign Invested Enterprise)
4. BOT, BT a BTO (Build-Operate-Transfer, Build-Transfer, Build-Transfer-Operate)
5. Nákup akcií, kapitálové příspěvky
6. Slučování a akvizice podniků
1. Společný podnik (JV):
JV je nejrozšířenější forma zahraničních investic ve Vietnamu a jejím prostřednictvím zde
podniká více než 65 % zahraničních investorů. Minimální podíl zahraničního partnera na JV je 30 %,
obvyklý poměr podílů však bývá 70-75 % ku 25-30 % ve prospěch zahraničního partnera. V některých
oblastech (např. v některých projektech infrastruktury nebo cementáren) však vietnamská strana
požaduje minimálně 30-40 % podíl. Doba činnosti společného podniku se stanovuje na dobu určitou
a až na výjimky nesmí přesáhnout 50 let. Legální kapitál JV musí tvořit min. 30 % z jeho celkového
investičního kapitálu. Kapitálový vklad zahraničního partnera může být tvořen finančními prostředky,
strojním zařízením, nástroji, patenty, know-how nebo technickými službami. Vietnamský partner do
podniku vkládá obvykle pozemky a výrobní prostory a zařízení. Může samozřejmě přispět i finančními
prostředky, což ale v praxi není příliš obvyklé.
JV je řízen správní radou (Board of Management) v níž jsou zastoupeny obě strany podle podílu
na JV, ale vietnamská strana v ní musí mít minimálně 2 zástupce. Výkonné pravomoci mají správní radou
jmenovaní generální ředitel a jeho náměstkové, přičemž generální ředitel nebo jeho první náměstek musí
být vietnamský občan.
2. Podnik se 100 % zahraniční účastí:
V počátcích zákona o zahraničních investicích nebyla tato forma investic vietnamskými orgány
příliš podporována, neboť byla považována za příliš „nezávislou“. Situace se však změnila v roce 1993,
kdy vietnamská vláda ve snaze razantněji zvýšit příliv zahraničního kapitálu do země, změnila postoj
i k této investiční formě, jejíž podíl na počtu projektů v současné době činí kolem 30 %. V současné
době je možno investovat formou 100 % zahraničního podniku prakticky do všech oblastí. Zůstává
však skutečností, že schvalovací proces investiční licence formou 100 % zahraniční účasti je delší
a komplikovanější, než u JV, ministerstva rovněž nerada schvalují odkup vietnamské části JV a jeho
převod na 100 % zahraniční investici.
Přesto tuto formu investice ZÚ Hanoj jednoznačně doporučuje, neboť ve srovnání s JV má
podstatné výhody:
- odpadá nutnost vést zdlouhavá a komplikovaná vyjednávání s vietnamským partnerem;
- činnost podniku může být zahájena mnohem rychleji a podle vlastní volby;
- rozhodování o personálních otázkách, podnikové strategii, výběru obchodních partnerů atd. je
zcela v rukou zahraniční firmy.
3. Výrobní kooperace:
Výrobní kooperace bývá realizována na základě dohody mezi zahraniční firmou a vietnamským
partnerem s cílem vyrábět určité zboží nebo poskytovat služby. Vzhledem k tomu, že takovou dohodou
nevzniká nový subjekt, je související legislativa mnohem jednodušší než v obou předchozích případech.
Mnohem jednodušší je i vlastní spolupráce mezi partnery, která probíhá podle pravidel, na kterých se
52/59
Vietnam
obě strany dohodnou. Dohoda o výrobní kooperaci však přesto podléhá schválení ze strany Ministerstva
plánování a investic. I tato forma investice je praktičtější než JV.
V praxi se této formy investic využívá zvláště v textilním a obuvnickém průmyslu, kdy zahraniční
firma dodá výrobní zařízení a materiál a vietnamský partner zajistí výrobu. Zajištění odbytu vyrobeného
zboží je v těchto případech úkolem zahraniční firmy.
Z důvodu jednoduchosti a kapitálové nenáročnosti je tato forma velmi vhodná pro menší
projekty výrobní spolupráce nebo jako úvodní test místního partnera před rozsáhlejší investicí do založení
společného podniku.
4. BOT, BT a BTO (Build-Operate-Transfer, Build-Transfer, Build-Transfer-Operate:
Tyto investiční projekty se týkají budování infrastruktury (silnice, mosty, letiště, elektrárny a
zařízení pro úpravu a dodávky vody).
Délka těchto kontrahovaných projektů nesmí přesáhnout 50 let a určuje ji vietnamská vláda.
Podmínky pro zahraniční investování upravují tyto právní normy:
- Investiční zákon z 29.12.2005
- Výnos č. 24/2000/ND-CP z 31.7.2000, pozměněný Výnosem č. 27/2003
ND-CP z 19.3.2003
Organizací, která se ve Vietnamu zabývá správou přímých zahraničních investic, je Foreign
Investment Agency při Ministerstvu plánování a investic.
Adresa:
2 Hoang Van Thu St., Ba Dinh Dist, Hanoi, Vietnam
Tel: 080-48461
Fax: 04-37343769
http://fia.mpi.gov.vn
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální
struktura)
Celkový objem přislíbených přímých zahraničních investic ve Vietnamu činil ke konci r. 2010 192 mld.
USD (včetně navýšeného kapitálu již existujících projektů). Skutečně investováno je však zatím pouze 63
mld. USD. Podrobná odvětvová a teritoriální struktura zahraničních investic je uvedena v tabulkách 7 a 8
v kap. 11.
9.3. České investice v teritoriu
České firmy v současné době realizují ve Vietnamu 20 projektů přímých zahraničních investic v celkové
hodnotě 54,17 mil. USD. Jedná se vesměs o projekty menšího rozsahu. Investovaný kapitál se u
jednotlivých projektů pohybuje v rozmezí 0,5 mil. USD - 25 mil. USD. Část těchto projektů však nikdy
nebyla zrealizována, přestože jim byla udělena investiční licence a byl splacen základní kapitál (u
některých projektů až 5 mil. USD). Níže uvádíme seznam úspěšně probíhajících investičních projektů.
53/59
Vietnam
Probíhající investiční projekty ČR ve Vietnamu:
1.) Závod na těžbu a úpravu kaolínu v provinci Quang Binh
Jedná se o jednu z největších českých zahraničních investic ve Vietnamu v celkové hodnotě 15,3 mil.
USD. Investorem je česká firma B.G.M. holding a.s. Provoz úpravny byl slavnostně zahájen v průběhu
návštěvy náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR ve Vietnamu v září 2010.
2.) Dodávky těžebních zařízení firmy ALTA, a.s. vietnamské státní firmě VINACOMIN
Firma ALTA dlouhodobě spolupracuje s největším vietnamským státním těžařským podnikem Vinacomin.
Prozatím byly ve Vietnamu zrealizovány tři velké dodávky důlních zařízení. První dodávkou byl komplexní
systém pro dobývání a dopravu uhlí k těžní jámě pro šachtu v blízkosti města Uong Bí v roce 2008.
Druhou významnou dodávkou byl závěsný dopravní systém pro černouhelnou šachtu Ha Lam instalovaný
v roce 2009. Třetí dodávku představoval komplex posuvných důlních výztuží na černouhelné šachtě Nam
Mau uvedený do provozu v srpnu 2010. Alta připravuje další dodávky závěsného dopravního systému do
dalších šachet a postupné prodlužování již dodaných dopravních systémů v závislosti na postupu těžby.
3.) Investice PPF do bankovních a pojišťovacích služeb
Finanční skupina PPF investovala ve Vietnamu přibližně 25 mil. USD do zřízení bankovní společnosti
specializující se na poskytování spotřebitelských úvěrů. Reprezentační zastoupení finanční skupiny PPF
v Ho Či Minově Městě bylo otevřeno již v březnu 2006. V roce 2008 obdržela PPF licenci na poskytování
finančních služeb. V roce 2010 otevřela firma svou pobočku v Hanoji. K hlavním aktivitám firmy
PPF Vietnam Finance Ltd. patří úvěrové financování nákupu motocyklů a dalších větších spotřebních
předmětů. Firma má více než 750 zaměstnanců.
4.) Výroba pásových pil firmy PILOUS ve spolupráci s vietnamskou firmou HAMECO
Jedná se v podstatě o outsourcingový projekt, kdy česká firma poskytla výrobní technologii a know-how
a vietnamská státní strojírenská firma HAMECO své výrobní kapacity. Prakticky celá produkce firmy Pilous
je z Vietnamu opět vyvážena. K hlavním exportním trhům patří jižní Amerika, Austrálie a EU.
5.) Investice firmy HAN spol. s r.o. do výroby dekorativního skla v Haiphongu
Firmy HAN obdržela investiční licenci v roce 2006 a téhož roku zahájila výrobu skleněných dekorativních
předmětů (převážně vánočních ozdob) v průmyslové zóně v Haiphongu. Většinu své produkce firma Han
vyváží na vyspělé trhy (převážně do USA). Celková výše investovaného kapitálu je 400 tis. USD.
6.) Závod na výrobu broušeného skla Bohemia Crystal Hanoi
Český investor (Burson Properties/Sklárny Bohemia Jihlava) založil v roce 1996 společný podnik
s Hanoi Glass Company na výrobu broušeného olovnatého křišťálu. Jedná se o investici ve výši 1,7 mil.
USD. Z důvodu dlouhodobého špatného hospodaření podniku a posléze neřešitelných rozporů mezi
vietnamským a českým managementem, jenž chtěl v zájmu ozdravení podniku odkoupit vietnamský
podíl, bylo uvažováno o ukončení činnosti podniku. Situaci se však podařilo zkonsolidovat a podíl
původního společníka Hanoi Glass Company převzala v říjnu 2006 státní firma Hanoi Trade Corporation
(Hapro).
7.) Závod na výrobu stavebního štěrku z lomového kamene firmy Sezako Přerov.
Český investor Sežalo Přerov založil v roce 2006 společný podnik s místním partnerem na výrobu
stavebního štěrku různé zrnitosti z lomového kamene. Počáteční vklad firmy Sezako Přerov ve výši 2 mil.
USD představuje 60% majetku akciové společnosti.
8.) Projekt cementárny Phu Son
Firma INEKON Group a.s. uzavřela smlouvu na výstavbu cementárny o kapacitě 1 mil. tun cementu ročně
v provincii Ninh Binh, lokalita Phu Son s firmou Phu Son Cement JSC. Strojní zařízení vyrobí strojírny
PSP Engineering Přerov, elektroniku a systémy řízení dodá společnost Vatech EZ - Siemens. V roce 2009
54/59
Vietnam
došlo ke změně vlastníka projektu, dořešily se staré nesrovnalosti a bylo zahájena další etapa výstavby
provozu.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a
rozvojové projekty
Vietnam podporuje příliv zahraničních investic především do následujících sektorů a regionů, kde je
podle charakteru a lokalizace projektu možno počítat s daňovými úlevami (snížená sazba daně, daňové
prázdniny):
- výroba pro export
- výroba v oblasti náhrady dovozů (import substitution)
- zemědělská výroba a zpracování zemědělských, lesních a vodních produktů
- využívání nejmodernějších technologií, informační technologie
- zpracování surovin a efektivní využívání přírodního bohatství země
- budování projektů infrastruktury a důležitých průmyslových zařízení
- projekty náročné na pracovní sílu
- projekty lokalizované v horských a odlehlých oblastech
- projekty lokalizované v oblastech s obtížnými ekonomickými a sociálními podmínkami
Kromě toho Ministerstvo plánování a investic vypracovává na základě aktuálních potřeb
vietnamské ekonomiky podrobnější seznam preferovaných oblastí či projektů pro zahraniční investice,
kterým jsou pak poskytovány i další výhody (např. přednostní přístup k cizím měnám prostřednictvím
komerčních bank atd.). Poslední takový seznam obsahuje následující oblasti:
1. Projekty infrastruktury:
- budování či rekonstrukce silnic, železnic a vodních cest
- projekty mostů
- letiště, říční a mořské přístavy
- provinční a meziprovinční telekomunikační projekty
- výroba elektrické energie a její distribuce
- vodovodní a kanalizační sítě
- zpracování průmyslových a komunálních odpadů
- budování nových průmyslových a obytných center
- zavlažovací projekty
- mezinárodní nemocnice a školy
- veřejná doprava ve velkých městech
2. Klíčové státní projekty:
55/59
Vietnam
- projekty ropných rafinerií a petrochemického průmyslu
- metalurgické projekty
- těžba a zpracování nerostných surovin
- loděnice
- projekty údržby a oprav letecké techniky
- projekty výroby automobilových součástí nahrazující jejich import
- projekty výroby telekomunikačních zařízení
- projekty výroby (montáže) strojního zařízení a těžkých vozidel
- projekty nových a špičkových technologií (biotechnologie, mikroelektronika, lasery, počítače)
- výzkumné a rozvojové projekty
- zalesňování
- farmaceutická výroba
- zpracovatelský potravinářský průmysl
- projekty zaměstnávající nad 5 000 vietnamských pracovníků
- projekty, jejichž roční daňové odvody státnímu rozpočtu přesáhnou 100 mld. VND ročně
- zemědělské projekty zaměřené na produkci vysoce výnosných plodin a domácích zvířat
- projekty v odlehlých a horských či jinak nepříznivých oblastech.
Jako výhody pro zahraniční, tedy i české investory uvádí Vietnam zejména:
o
Polohu v ekonomicky aktivním regionu jihovýchodní Asie;
o
Politickou stabilitu;
o
Sociální stabilitu;
o
Kvalifikovanou a levnou pracovní sílu.
Privatizace vietnamských podniků
Proces odstátňování podniků, ve Vietnamu nazývaný ekvitizace („equitization“), začal v roce 1992
experimentálním pilotním programem, v jehož rámci byly zakcionarizovány 4 nevýznamné podniky.
Během následujících let postupovalo odstátňování velmi pomalým tempem a do konce roku 1998 byl
tento proces ukončen v pouhých 6 500 podnicích. V roce 1999 skončily diskuse o tom, zda odstátňovat
či ne a pozornost odborníků se zaměřila již na konkrétní technické postupy spojené s odstátňováním.
Do konce roku 2010 bylo ekvitizováno přes 11 000 podniků. Jednalo se však většinou o malé a střední
podniky. Navíc ekvitizace je proces, při němž se státní podnik transformuje na státní akciovou společnost.
Část jejích akcií pak stát nabídne k prodeji soukromým investorům – především domácím, dále pak
zahraničním. Často si ale stát v takovémto podniku ponechává rozhodující balík akcií.
V současné době je ve Vietnamu stále ještě 1 500 podniků ve stoprocentním vlastnictví státu.
Jedná se většinou o podniky ve strategicky důležitých oblastech ekonomiky (energetika, telekomunikace,
doprava, obrana). Podle zákona z roku 2005 měly být všechny tyto podniky ekvitizovány již do 1.7.2010.
Privatizace uvedených státních podniků však v posledních letech postupovala velmi pomalu a celý proces
ekvitizace pokulhává za původními představami. Např. v rámci plánované privatizace pěti největších
56/59
Vietnam
státních bank, byla prozatím ekvitizována pouze jedna (Vietcombank). Příčinou je podle odborníků
nesprávný právní rámec celého procesu, nejasné a složité pokyny pro podniky, rychlé změny ve vládních
předpisech a problémy při současném plnění mnoha úkolů. V letech 2009 a 2010 se rovněž přidala
neochota provádět privatizaci v období globální finanční krize.
Mezi významné privatizační projekty připravované pro tento rok patří například Bank for Industry
and Trade (Vietindebank), Bank for Investment and Development of Vietnam (BIDV) nebo privatizace
Vietnam Airlines. Zatím však není jasný podíl akcií v těchto firmách, který bude uvolněný k prodeji
zahraničním zájemcům. Lze předpokládat, že stát si zřejmě podrží většinovou účast v klíčových podnicích
v oblastech životně důležitých pro národní hospodářství.
9.5. Rizika investování v teritoriu
K největším rizikům a praktickým problémům při investování ve Vietnamu patří:
1. Identifikace vhodného projektu - Ministerstvo plánování a investic vydává zhruba 1x ročně
seznam konkrétních projektů otevřených pro zahraniční investice (Projects calling for foreign
investments). Praxe však ukazuje, že seznam nebývá skutečně aktuální, neboť řada projektů v něm
obsažených je již ve stadiu realizace, jiné projekty, zařazené do seznamu na žádost jednotlivých
provincií, zase nekorespondují s reálným stavem a potřebami jednotlivých sektorů atd. Navíc je
velmi obtížné získat o konkrétních projektech podrobnější informace - ve většině případů totiž
neexistují a je na zahraničním investorovi, aby převzal aktivitu a projekt od samého počátku
„přivedl k životu“.
2. Výběr vhodného vietnamského partnera (v případě společného podniku či výrobní kooperace)
- v některých případech je vietnamský partner určen již v zadání projektu, jindy je na zahraniční
firmě, aby si vhodného partnera sama vyhledala. Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o
dlouholetou spolupráci, je třeba tomuto výběru věnovat mimořádnou pozornost. Řada zahraničních
firem k tomuto i předchozímu účelu zakládá ve Vietnamu své reprezentační zastoupení, jehož
hlavním smyslem je „rozjezd“ plánovaného investičního projektu, neboť tomu by měl vždy
předcházet důkladný průzkum trhu a prověření potenciálních partnerů. Dobrý vietnamský partner
může svými kontakty a znalostmi místního prostředí významně urychlit a zlevnit schvalovací proces
a samozřejmě zefektivnit celou další činnost podniku.
3. Velká byrokracie - zejména v průběhu schvalovacího procesu, ale i při jakémkoli dalším styku
s úřady je třeba být až na výjimky připraven na komplikovaný a byrokratický přístup, který často
souvisí se snahou získat přiměřený úplatek. Korupce státních zaměstnanců je i dokonce i podle
názoru vlády a stranického vedení jedním z největších problémů dnešní vietnamské ekonomiky.
4. Časté legislativní změny - je třeba pečlivě sledovat v praxi velmi časté změny souvisejících
zákonů, které často zásadním způsobem mění stávající stav (v poslední době naštěstí většinou k
lepšímu). Vhodným zdrojem k tomuto účelu je místní odborný tisk v angličtině. Je možno rovněž
objednat monitoring legislativy od právnických firem, např. elektronickou poštou.
57/59
Vietnam
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na
ekonomickou sféru země
Ve vnitroekonomickém vývoji bude stejně jako loni posilovat pozice soukromého sektoru
vietnamské ekonomiky.
Z hlediska posilování ekonomické integrace Vietnamu do mezinárodního společenství
se projevuje pokles celních sazeb pro dovozy z členských zemí ASEAN v souvislosti se závazky Vietnamu,
vyplývajícími z jeho členství v zóně volného obchodu AFTA. Větší otevřenost ekonomiky vůči regionálním
konkurentům znamená sice určité ohrožení některých méně efektivních sektorů ekonomiky, což je ale
naopak jediný prostředek, jak donutit státní sektor k výraznější restrukturalizaci. Sílící vliv zemí ASEAN
pochopitelně není příznivá zpráva pro české exportéry. Etablované západoevropské firmy se snaží udržet
si tržní pozice investováním a výrobou svých produktů přímo ve Vietnamu.
V průběhu roku by mohly začít bilaterální jednání o postupném náběhu platnosti některých
vybraných článků smlouvy PCA mezi Vietnamem a EU. Tato smlouva byla v říjnu 2010 podepsána, ale
její ratifikování všemi členskými zeměmi EU se očekává tak za dva roky. Jednání o FTA se přesunula do
formátu EU – Vietnam, ale nijak nepokročila. Vietnam stále zpracovává Scoping Exercise pro zahájení
jednání.
V tomto roce dne 22.5.2011 se uskuteční všeobecné volby a volby do místních zastupitelstev.
Nový parlament následně schválí, respektive potvrdí setrvání členů stávající vlády ve funkci. Očekávají se
nicméně změny na ministerských postech a s vysokou pravděpodobností také dojde ke změně na postu
prezidenta VSR. Zatím se nedá přesněji odhadnout, jaký vliv budou mít tyto změny na rychlost reforem
ekonomiky země.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí
nových zákonů, daní apod.
Ve vnitroekonomickém vývoji bude stejně jako loni posilovat pozice soukromého sektoru vietnamské
ekonomiky.
Z hlediska posilování ekonomické integrace Vietnamu do mezinárodního společenství
se projevuje pokles celních sazeb pro dovozy z členských zemí ASEAN v souvislosti se závazky Vietnamu,
vyplývajícími z jeho členství v zóně volného obchodu AFTA. Větší otevřenost ekonomiky vůči regionálním
konkurentům znamená sice určité ohrožení některých méně efektivních sektorů ekonomiky, což je ale
naopak jediný prostředek, jak donutit státní sektor k výraznější restrukturalizaci.
Sílící vliv zemí ASEAN pochopitelně není příznivá zpráva pro české exportéry. Další hrozbou pro
evropské firmy je rostoucí zájem Vietnamu o spoluúčast v TPP (Trans Pacific Partnership). Kvůli malé
schopnosti bruselských vyjednávačů tak hrozí, že EU začne ztrácet ve Vietnamu své pozice.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou
spolupráci s ČR
V souvislosti se sílícím tlakem levných dovozů ze zemí ASEAN by měly vietnamské podniky
výrazněji obměnit svá zastaralá výrobní zařízení, produkující konkurence neschopné, drahé výrobky.
Problematické oblasti jsou dobře známé, jedná se například o výrobu cementu, cukru, nebo oceli.
Vietnam se však brání přímému dovozu investičních celků a naopak podporuje jejich výrobu. Šanci
tak mají speciální těžké stroje, např. pro výrobu velkých průmyslových kotlů apod. Ideální je umět
nabídnout kombinaci jednotlivých speciálních strojů a nabídnout tak například závod na výrobu
zařízení pro cementárny, cukrovary apod. To vše samozřejmě předpokládá i odpovídající financování.
Nově vznikajícím velmi perspektivním oborem je ekologické strojírenství. Ve Vietnamu
prochází v současné době čistěním pouze 6 % všech odpadních vod. Velké čistírny odpadních vod jsou
58/59
Vietnam
postaveny pouze v největších městech (Hanoi, Ho Či Minovo Město, Haiphong, Danang) a v některých
průmyslových zónách. I tyto čistírny však zatím zpracovávají pouze malou část odpadních vod
produkovaných těmito aglomeracemi. Oblast technologií pro čištění odpadních vod je proto ve Vietnamu
velmi perspektivním oborem. Tento trh rostl ve Vietnamu v posledních letech tempem 15-20 % ročně
a i v následujících letech se očekává jeho růst okolo 10% ročně. České firmy by mohly uspět zejména
v dodávkách menších technologických celků pro průmyslové podniky. Větší čistírny odpadních vod pro
městské aglomerace jsou financovány téměř výhradně z prostředků rozvojové pomoci. Tyto projekty jsou
pak většinou svázány s dodávkami technologie z donorských zemí.
Jedním ze směrů, který se nabízí, je rovněž obnova dříve dodávaného českého zařízení, které
ještě v mnohých vietnamských továrnách dosluhuje. Dodávky českých strojů v této souvislosti vhodně
podporují projekty rozvojové pomoci, s jejichž pomocí se do Vietnamu dostávají „referenční vzorky“
moderních českých výrobků (např. obnova lékařského vybavení v nemocnici v Haiphongu, vybavení
učňovského střediska v tomtéž městě českými obuvnickými stroji).
Dalšími obory, které lze doporučit, jsou exportně orientovaná průmyslová a zemědělská odvětví,
zejména potravinářská zařízení – balicí a konzervárenské stroje, nápojové linky.
Vietnam nyní výrazně podporuje budování „hi-tech“ oborů a je potěšitelné, že v těchto
nových oborech, kde nelze spoléhat na dřívější tradici, se některé naše firmy uplatňují. Konkrétně je
možno jmenovat informační technologie atelekomunikace (budování digitálních informačních
sítí, dodávky optických kabelů a příslušenství, specializovaný software, např. pro finanční
operace).
Slibně se rozvíjí trh služeb, nově zejména finančnictví a pojišťovnictví. Rozmach začíná
zejména v naprosto novém produktu, kterým je ve Vietnamuživotní pojištění a spotřebitelské
úvěry. I zde se začíná projevovat zájem českých firem a finanční skupina PPF zřídila v roce 2006 své
reprezentační zastoupení v Ho Či Minově Městě. V dubnu 2009 oficiálně zahájila činnost. V únoru 2010
získala PPF také licenci na pojišťovací služby a následně otevřela svou pobočku také v Hanoji.
Nová vrstva majetných Vietnamců začíná ve stále větší míře využívat nově vznikající soukromá
zdravotnická zařízení, která svá přístrojová vybavení, zdravotnické předměty a materiály z valné
většiny dovážejí. Do Vietnamu jsou například z ČR dováženy oční implantáty, kloubní implantáty,
materiály pro stomatologické laboratoře, zdravotnický materiál apod.
V oblasti ekonomické spolupráce by se proto ČR měla zaměřit na další rozvoj obchodně
ekonomických vztahů s cílem vytvořit optimální podmínky pro růst českého exportu na vietnamský trh.
V souladu s již vytvořenou strategií prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR ve VSR by měly
hlavní oblasti spolupráce zahrnovat sektory energetiky, strojírenství, ekologie, těžebníhoprůmyslu,
potravinářství a zdravotnictví. Možnosti se nabízejí i v budování dopravní a průmyslové
infrastruktury.
59/59

Souhrnná teritoriální informace Vietnam

Transkript

Podobné dokumenty

Souhrn informací o VSR

Práce o Jiřím Pilátovio - Psalterium

04-2015 - VLAK-SITE

Svět strojírenské techniky číslo 2/2011

Sociální dialog v České republice

1308 USA - jitigo.cz

Vietnam, jak ho neznáme - Development Worldwide, zs

Vietnam

dp. - khaki Butterfly

APUeN

Zpráva o průběhu spolupráce ČR a Vietnamu v oblasti ochrany

Atlas zařízení pro nakládání s odpady

Dokument 03-16 | příloha č.1