Překlady

Překlady
James MacMillan (*1959): Seven Last Words from the Cross (1993)
1.
„Father, forgive them, for they know not what they do.“
„Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“
(Lukáš 23, 34)
Hosanna filio David:
benedictus qui venit in nomine Domini.
Rex Israel, Hosanna in excelsis .
Hosanna Synu Davidovu.
Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně.
Ó Králi israelský. Hosanna na výsostech.
(Připomínka Kristova vjezdu do Jeruzaléma na Květnou neděli)
The life that I held dear I delivered into the hands of the unrighteous
and my inheritance has become for me like a lion in the forest.
My enemy spoke out against me,
‘Come gather together and hasten to devour him’.
They placed me in a wasteland of desolation,
and all the earth mourned for me.
For there was no one who would acknowledge me or give me help.
Men rose up against me and spared not my life.
Mou milou duši vydal jsem v ruce bezbožných, a učiněno jest mi dědictví mé jako lev v lese.
Vydal proti mně nepřítel hlas řka:
„Shromážděte se a pospěšte, abyste Ho pohltili.“
Postavili mne na osamělé poušti
a lkala nade mnou celá země.
Poněvadž se nenalezl, jenž by mne poznal a mi dobře činil.
Povstali proti mně muži bez milosrdenství a neušetřili duše mé.
(Responsorium z temných hodinek na Velký pátek)
2.
„Woman, Behold Thy Son!…Behold, Thy Mother!“
„Ženo, to je tvůj syn.“
(Jan 19, 26)
3.
„Verily, I say unto thee, today thou shalt be with me in Paradise.“
„Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“
(Lukáš 23, 43)
Ecce Lignum Crucis
in quo salus mundi pependit:
Venite adoremus
Ejhle, dřevo Kříže,
na němž Spása světa pněla!
Pojďte, klanějme se!
(Z velkopátečních obřadů uctívání svatého Kříže)
4.
„Eli, Eli, lama sabachtani.“ My God, My God, why have you forsaken me.
„Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
(Matouš 27, 46)
5.
„I thirst.“
„Žízním.“
(Jan 19, 28)
Ego te potavi aqua salutis de petra:
et tu me postasti felle et aceto.
Já jsem tě napájel vodou spásy ze skály, ‚
a tys mne napojil octem a žlučí.
(Z velkopátečních Výčitek)
6.
„It is finished.“
„Dokonáno je!“
(Jan 19, 30)
My eyes were blind with weeping,
For he that consoled me is far from me:
Consider all you people,
is there any sorrow like my sorrow?
All you who pass along this way take heed
and consider if there is any sorrow like mine.
Zakalily se oči mé od pláče mého,
neboť vzdálil se ode mne, kdož mne těšil.
Vizte, všichni národové,
zdali jest podobná bolest, jako bolest má.
Ó vy všichni, kteří jdete cestou, pozorujte a vizte,
zdali jest podobná bolest, jako bolest má.
(Responsorium z temných hodinek na Velký pátek)
7.
„Father, into Thy hands I commend my Spirit.“
„Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha!“
(Lukáš 23, 46)
+++++++++++++++++
František Emmert (*1940): Videns autem centurio (2012)
Lc 23: 47-9
47 Videns autem centurio quod factum fuerat, glorificavit Deum, dicens: Vere hic homo justus
erat.
48 Et omnis turba eorum, qui simul aderant ad spectaculum istud, et videbant quæ fiebant,
percutientes pectora sua revertebantur.
49 Stabant autem omnes noti ejus a longe, et mulieres, quæ secutæ eum erant a Galilæa, hæc
videntes.
Lukášovo evangelium, 23:47-49
Když setník viděl, co se stalo, velebil Boha a a řekl: Tento člověk byl skutečně spravedlivý. A
všichni ti lidé, kteří se tam shromáždili k této podívané, když viděli, co se stalo, bili se v prsa a
vraceli se domů. Jeho známí všichni zůstali stát opodál, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a
dívaly se na to.
++++++++++++++++++
Arvo Pärt (*1935): Stabat Mater dolorosa (1985/2008)
Stabat Mater dolorosa
Iuxta crucem lacrimosa
Dum pendebat Filius.
Cuius animam gementem
Contristatam et dolentem
Pertransivit gladius.
O quam tristis et afflicta
Fuit illa benedicta
Mater unigeniti!
Quae moerebat et dolebat,
Pia Mater, dum videbat
Nati poenas incliti.
Quis est homo qui non fleret,
Matrem Christi si videret
In tanto supplicio?
Quis non posset contristari,
Christi Matrem contemplari
Dolentem cum Filio?
Pro peccatis suae gentis
Vidit Iesum in tormentis,
Et flagellis subditum.
Vidit suum dulcem natum
Moriendo desolatum
Dum emisit spiritum.
Eja Mater, fons amoris
Me sentire vim doloris
Fac, ut tecum lugeam.
Fac, ut ardeat cor meum
In amando Christum Deum
Ut sibi complaceam.
Sancta Mater, istud agas,
Crucifixi fige plagas
Cordi meo valide.
Tui nati vulnerati,
Tam dignati pro me pati,
Poenas mecum divide.
Fac me tecum, pie, flere,
Crucifixo condolere,
Donec ego vixero.
Juxta crucem tecum stare,
Et me tibi sociare
In planctu desidero.
Virgo virginum praeclara,
Mihi jam non sis amara
Fac me tecum plangere.
Fac, ut portem Christi mortem
Passionis fac consortem,
Et plagas recolere.
Fac me plagis vulnerari,
Fac me cruce inebriari,
Et cruore Filii.
Inflammatus et accensus,
per te, Virgo, sim defensus
in die iudicii
Fac me cruce custodiri
Morte Christi praemuniri
Confoveri gratia
Quando corpus morietur,
Fac, ut animae donetur
Paradisi gloria. Amen.
Vedle kříže matka stála,
proudy slzí prolévala,
neboť na něm visel Syn.
Její duši nářku plnou,
zarmoucenou, utrápenou
pronikl meč bolesti.
Ó jak smutná a zdrcená
byla ona požehnaná
matka Syna Božího.
Co cítila, jak trpěla
svatá matka, když viděla
rány Syna slavného.
Kde je člověk, jenž zadrží
pláč, když vidí matku Boží
v takovém ponížení?
Kdo by mohl nevidět,
smutek matky nesdílet,
když trpěla se Synem?
Hle, pro hříchy lidstva všeho
vidí v mukách Syna svého,
jak je krutě bičován.
Vidí svoje dítě drahé
v umírání opuštěné,
když vydechne naposled.
Ejhle matko, lásko zdroji,
dej mi cítit bolest svoji,
dej mi s tebou prožít žal.
Dej, ať v srdci hořet mohu
láskou ke Kristu a Bohu,
abych se mu zalíbil.
Svatá matko, rány svého
Syna ukřižovaného
i do srdce mého vbij.
Bolest syna zraněného,
také pro mne mučeného
chtěl bych s tebou rozdělit.
Dej mi s tebou zaplakat,
muky tvého Syna znát,
dokud tady budu žít.
Vedle kříže s tebou být,
k tvému nářku připojit
nářek svůj toužím i já.
Panno panen přeslavná,
buď ke mně přívětivá,
nech mě s tebou naříkat.
Kéž bych s tebou mohl znovu
nést na sobě smrt Kristovu,
rány jeho prožívat.
Dej, abych byl bitím zraněn,
křížem Kristovým opojen,
až do krve utýrán.
Trápen plameny a ohněm,
ať jsem tebou, Panno, bráněn
v onen hrozný soudný den.
Kež jsem vždy ochráněn křížem,
jak hradbou obklopen Kristem
a podpírán milostí.
Po smrti pak mého těla
dopřej, aby duše směla
vejít v ráje království.
(překlad Markéta Koronthályová, použito s laskavým svolením autorky)