Bakalářský a magisterský studijní program 2000-2001

Transkript

Obsah
Úvod
Historie
Studium
- magisterský studijní program - doktorské studijní programy - celoživotní vzdělávání - programy studentských výměn
- Sandwich programme Vědeckovýzkumná činnost fakulty architektury
Přijímací řízení Organizace - ČVUT - fakulta architektury (FA ČVUT)
- akademický senát - vědecko - umělecká rada
- děkanát
- ústavy Celkový přehled ateliérů
Informace o tělesné výchověKnihovny Časový plán akademického roku 2000/2001
Studijní plán FA ČVUT 2000/2001 - magisterské studium
Doktorské studium 2000/2001
- povinné předměty doktorského studia FA ČVUT - volitelné předměty doktorského studia FA ČVUT Přílohy:
Pravidla pro studium na FA ČVUT v Praze v akademickém roce 2000/2001
Statut FA ČVUT Stipendijní řád FA ČVUT
Studijní a zkušební řád pro studenty ČVUT Disciplinární řád pro studenty ČVUT Stanovy spolku posluchačů architektury
Soutěže fakulty architektury ČVUT
Statut soutěže o "Cenu FA ČVUT"
Statut soutěže "Olověný Dušan" Statut soutěže o "Nejlepší urbanistickou práci"
Celoškolská nabídka studia
-
1
-
2
3
3
3
4
4
- 5
5
6
6
9
9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- 58
- 60
- 61
- 62
- 63
- 66
- 67
- 73
-
87
97
109
114
136
140
143
143
144
145
147
Úvod
Naší fakultě byly dány do vínku dvě velké hodnoty: Je to její tradice a její poloha.
Tradicí je poskytování solidních technických základů v oboru pozemního
stavitelství (dlouhou dobu byla tato slova i v jejím názvu) a studium nauky o
budovách - typologie jako příprava pro architektonický návrh.
Druhou hodnotou je sídlo školy v Praze - v městě, které samo o sobě je inspirací a
výzvou pro nalézání odpovědí na otázky dnešní doby. Jde o zachování kulturního
dědictví a nalezení kontextu nové architektury a urbanismu s historickým
prostředím.
Dnešní student, který přichází na naši školu, si s sebou přináší talent a zájem o obor.
Tyto vlastnosti musí škola podpořit a rozvinout. Činnost architekta ovlivňuje
budoucí tvář světa a vyjadřuje nebo vytváří životní styl, z architektury nelze
vystoupit ani utéci, nelze se jí vyhnout. Architekt má výjimečnou zodpovědnost.
Architekt by neměl podléhat tlaku špatně pochopených mód, banalit a komerce.
Úkolem školy je vychovat studenty k samostatnému myšlení, práce na škole by
měla vždy převyšovat obecný průměr. Právě škola je tím místem, kde by myšlení
mělo být nezávislé.
Architektura je výslednicí zkušeností a morálky. V současné době vystupuje v
činnosti architekta stále více do popředí etická dimenze. Hlavním problémem
současnosti je nadřadit mravní kritéria materiálnímu a technologickému růstu.
Fakulta musí požadavky doby rozpoznat jako první a reagovat na ně.
doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.
děkan fakulty architektury
2
Historie
Výuka architektury na Českém vysokém učení technickém má hlubokou tradici. Její
základy byly položeny v samých počátcích existence Stavovské inženýrské školy,
která byla 18. 1. 1707 založena reskriptem císaře Josefa I. Již v polovině 18.
století byla v souvislosti s naukou o civilním stavitelství zahájena výuka
architektury, pojímaná jako syntéza umění, vědy a techniky. Tato etapa je spojená
se jmény významných profesorů J. F. Schora (1686 - 1767) a F. A. Hergeta (1741
- 1800). Významný pokrok ve výuce architektury nastal v minulém století. Za
působení profesora F. J. Gerstnera (1756 - 1832) byla původní Stavovská
inženýrská škola přeměněna v Pražskou polytechniku, která měla za úkol
vychovávat odborníky pro domácí průmysl, stavebnictví a architekturu. Na výuce
se podílela řada vynikajících českých architektů jako např. J. Fischer, J. Zítek a J.
Schulz, tvůrci Národního divadla nebo další osobnosti spjaté již s nástupem
moderny, k nimž patří A. Balšánek, J. Fanta a J. Koula.
V roce 1920 - dva roky po vzniku samostatného Československa byla škola
přejmenována na České vysoké učení technické. Vysoká škola architektury a
pozemního stavitelství byla jednou ze sedmi vysokých škol (fakult) ČVUT.
K významným profesorům patřili J. Kříženecký, A. Engel, A. Mendel, A. Ausobský,
R. Kukač, O. Blažíček, S. Ondřej, O. Stefan a V. Krch. V průběhu německé
okupace (1939 - 1945) byly všechny české vysoké školy uzavřeny. Po válce
pokračovala výuka na vysoké škole (od roku 1950 fakultě) architektury a
pozemního stavitelství až do roku 1960, kdy vznikla sloučením několika fakult
nová fakulta - stavební.
Samostatná fakulta architektury byla ustanovena v roce 1976 a spolu s fakultou
architektury VUT v Brně vychovává převážnou většinu inženýrů - architektů v
České republice.
Po roce 1989 došlo ve struktuře, organizaci i ve studiu na fakultě k významným
změnám, které souvisely především se zavedením demokratických principů v
souladu se zákonem o vysokých školách z roku 1990.
Studium
Fakulta architektury uskutečňuje na základě zákona č. 111/1998 o vysokých školách
studium v akreditovaných studijních programech Architektura a urbanismus (3501), ve studijním oboru Architektura.
V akademickém roce 2000/2001 je to studijní program magisterský (35-01-T).
Absolventům magisterského studijního programu uděluje ČVUT akademický titul
„Inženýr architekt“ („Ing. arch.“).
Programy jsou uskutečňovány v českém jazyce. Forma studia je prezenční.
Studijní plán je komplexní a umožňuje kombinací povinných a povinně volitelných
předmětů vytvořit individuální profil absolventa na společném univerzálním
základu. Absolventi naleznou široké uplatnění v koncepční a projektové činnosti
v investiční výstavbě, zejména při:
- navrhování a posuzování všech druhů pozemních staveb
- navrhování renovací souborů a staveb i památkově chráněných
- urbanistické tvorbě
3
- navrhování interiérů a výstav
a dále ve specializovaných oborech jako např.:
- územní a prostorové plánování
- tvorba a ochrana krajiny a zahrad
Studijní plán odpovídá obsahem i rozsahem výuky požadavkům České komory
architektů na získání autorizace.
Fakulta architektury uskutečňuje na základě zákona č. 111/1998 o vysokých školách
§ 47, pro vybrané absolventy magisterského studia doktorské studium
v akreditovaném studijním programu Architektura a urbanismus (35-01-V), ve
čtyřech oborech:
35 - 14 - 9 Teorie architektonické tvorby
35 - 12 - 9 Urbanismus a územní plánování
35 - 17 - 9 Dějiny architektury a rekonstrukce památek
35 - 18 - 9 Architektura a pozemní stavitelství
je tříletá, program je rozvržen do 6 semestrů, včetně obhajoby
disertační práce. Doktorand má statut studenta, pobírá stipendium a podílí se na
pedagogické činnosti ústavu.
předpokládá pětiletý studijní plán, externí
doktorand nepobírá stipendium a nepodílí se na pedagogické činnosti. Studijní
povinnosti doktorandů, tj. rozsah povinných a výběrových předmětů a počet
zkoušek jsou stanoveny individuálním studijním plánem, schvalovaným oborovou
radou.
O přijetí do DS se mohou ucházet absolventi magisterského nebo inženýrského
studia téhož nebo příbuzných oborů a studenti posledních ročníků těchto oborů.
Úroveň znalostí a jeho předpoklady pro tvůrčí vědeckou práci posuzuje přijímací
komise, jmenovaná děkanem.
Doktorské studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační
práce. Absolventům DS se přiznává akademický titul "doktor" ve zkratce "Ph.D.".
Doktorské studium pro cizince v cízím jazyce (angličtině) je podmíněno poplatkem,
placeným za každý školní rok.
Podrobnější informace jsou uvedeny ve vnitřních předpisech ČVUT, část čtvrtá Studium v doktorských studijních programech. (str. 16 - 25)
Učební plány jednotlivých oborů jsou založeny na povinných předmětech, z nichž
část je společná pro všechny obory, a výběru volitelných, které jsou svou náplní
orientovány ke specializaci a tématu disertační práce.
Je organizováno pro absolventy vysokých škol jako studium při zaměstnání se
zaměřením specializačním, rekvalifikačním nebo inovačním. Účastníky CVO
mohou být absolventi příbuzných fakult různého zaměření podle konkrétního
programu vypsaného kursu. Studium je 3 až 4 semestrální za úhradu, kterou platí
buď vysílající organizace nebo účastník. Je ukončeno obhajobou závěrečné
diplomní práce před zkušební komisí, jmenovanou děkanem fakulty. Absolventi
obdrží vysvědčení o absolvování kursu. Ve školním roce 97/98 bude dobíhat kurs
"Dějiny architektury a ochrana nemovitých památek a souborů" jako studium
specializační a rekvalifikační.
4
ČVUT - Fakulta architektury nabízí svým studentům účast v zahraničních výměnných
studijních pobytech a praxích prostřednictvím programů EU ERASMUS /
SOCRATES a LEONARDO DA VINCI, popřípadě dalších smluv s jinými universitami
a organizacemi v zahraničí. Informace o jednotlivých výměnných akcích
zprostředkovávaných ČVUT nebo FA ČVUT jsou publikovány na vývěskách. Výběr
účastníků se provádí podle předem stanovených kriterií komisionálně.
Fakultní koordinátoři programů EU:
ERASMUS / SOCRATES – paní ing. Hana Novotná
LEONARDO DA VINCI – pan PhDr Pavel Škranc.
Fakulta architektury nabízí odbornou výuku v angličtině (E), francouzštině (F) a
němčině (G) vybraných předmětů. Předměty se otevírají podle zájmu studentů,
označení semestru, ve kterém výuka probíhá, je tedy orientační. Výuka je určena
především zahraničním studentům; po dohodě s vyučujícím si mohou jednotlivé
předměty zapsat i čeští studenti. Za absolvování předmětu obdrží český student
počet kreditů odpovídající paralelnímu předmětu (označenému toutéž zkratkou)
vyučovanému v češtině.
Pro úplnost jsou v následujícím přehledu uvedeny i předměty, které zatím nemohou
být z kapacitních důvodů pro české studenty zpřístupněny.
Označení
předmětu
zkratkou
5
Vědeckovýzkumná činnost fakulty architektury
Rozvoj vědy a výzkumu v souladu s principy demokracie a plurality předpokládá
svobodnou soutěž jako základ systému, v němž se uplatňují zájmy společnosti i
tvůrčích pracovníků. Restrukturalizovaný systém vědy, výzkumu a vzdělávání v
souvislosti s návratem ke svobodnému trhu využívá grantového systému podpory,
ve kterém kolektivy nebo jednotlivci získávají finanční podporu svých projektů na
základě vzájemné soutěže.
Z těchto hledisek vědeckovýzkumná činnost FA navazuje na státní rozvojové
programy, vychází z požadavků hospodářských organizací, pracovníci fakulty se
účastní řešení úkolů republikových ministerstev, jakož i úkolů spjatých s potřebami
fakulty. Hlavní směry VVČ jsou definované v oblasti základního výzkumu
především Ústavem dějin a teorie architektury, v oblasti výzkumu aplikovaného
činností Ústavu modelového projektování i ústavů dalších, spolupracujících se
zahraničními týmy prostřednictvím programů TEMPUS, ERASMUS apod.
Koncepce VVČ FA posiluje aplikovaný výzkum prostřednictvím vědeckovýzkumné
skupiny multidisciplinárního zaměření, poskytující informace, konzultace i náměty
urbanistických a architektonických řešení.
Fakulta zahájila v roce 1999 realizaci záměrů institucionálního výzkumu (CEZ) ve
třech úkolech:
1) Výzkum historické a současné architektury - garantovaný ústavem dějin
architektury.
2) Proměny urbanismu - výzkum garantovaný ústavem urbanismu.
3) Modelové metody projektování - výzkum garantovaný ústavem modelového
projektování.
Přijímací řízení
Děkan fakulty architektury ČVUT v Praze vyhlašuje přijímací řízení pro školní rok
2001/2002 do studijního programu
Architektura a urbanismus, obor Architektura.
Typ studia - prezenční, magisterské
Délka studia - 12 semestrů
Přijímací řízení, které probíhá ve dvou dnech, sestává ze 4 samostatných částí.
První den absolvuje uchazeč talentovou zkoušku, další den dopoledne zkoušku z
exaktních předmětů a test ze všeobecného přehledu. Tentýž den odpoledne
vykoná uchazeč poslední část přijímací zkoušky - interview před přijímací komisí.
Termín přijímací zkoušky, který každý uchazeč obdrží je závazný a lze jej měnit
pouze z důvodu nemoci. K žádosti o náhradní termín je nutno přiložit lékařské
potvrzení.
se skládá z pěti úloh:
- volné téma - zobrazení libovolného námětu libovolnou technikou na formát A 3 –
časový limit 1 hod.,
- kresba zátiší - geometrická tělesa a drapérie – časový limit 2,5 hod.,
- kresba perspektivy podle zadaného půdorysu a výškopisu – časový limit 1,5 hod.
6
- kresba zpaměti - grafické zobrazení krátce promítnutého obrazu – časový limit 1,5
hod.
- ověření invenčních schopností - uchazeč zpracuje zadané téma jednoduchou
technikou, reliéfem z bílého papíru, max. výška 1 cm – časový limit 1,5 hod.
- zkouška z matematiky - písemná
- zkouška z deskriptivní geometrie - písemná (zaměření především na prostorovou
představivost)
- přírodní vědy - test (zkouška znalosti z přírodních a technických oborů, např.
fyzika, geologie, ekologie apod.)
Otázky jsou vybrány tak, aby navazovaly na obsah předmětů na středních školách.
- všeobecná část - zahrnuje otázky z politiky, historie, filozofie a jednotlivých oblastí
umění (literatura, divadlo, film, hudba, atd.)
- odborná část - zahrnuje otázky týkající se architektury a jejích tvůrců
Při této části přijímací zkoušky posuzují jednotlivé komise zájem uchazeče o obor a
jeho celkový projev - pohotovost, kultivovanost, schopnost navázat kontakt a pod.
Uchazeč může komisi předložit výběr domácích prací (kresby, návrhy, fotografie)
uspořádaných na formátech A 2 (420 × 600 mm). Trojrozměrné práce se
nepředkládají.
Na závěr je uchazeč seznámen s počtem bodů, získaných během celé přijímací
zkoušky.
Všechny části přijímací zkoušky se hodnotí přidělením bodů:
1. Talentová zkouška
max. 35 bodů
2. Zkouška z exaktních předmětů – matematika
max. 10 bodů
- deskriptivní geometrie
max. 10 bodů
- přírodní vědy
max. 5 bodů
Celkem
max. 25 bodů
3. Test ze všeobecného přehledu
max. 20 bodů
4. Ústní část - interview
max. 35 bodů
Celkem
max. 115 bodů
Bodové hodnocení části 4. je v kategoriích: 5, 15, 25, 30, 35
Minimální počet bodů pro složení přijímacích zkoušek:
70 bodů
Maximální počet přijatých uchazečů:
200
(při rovnosti bodů rozhoduje pořadí součtu bodů za talentovou zkoušku a z testu
exaktních věd)
O přijetí uchazeče rozhoduje děkan fakulty na základě pořadí dle počtu bodů
získaných z jednotlivých částí přijímací zkoušky a doporučení závěrečné přijímací
komise, která je sestavena z děkana, proděkana pro studium, předsedy
akademického senátu a předsedů všech jednotlivých přijímacích komisí.
O výsledku přijímacího řízení je uchazeč vyrozuměn doporučeným dopisem.
Uchazeč může ve smyslu zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. požádat o
přezkoumání rozhodnutí děkana FA ČVUT.
7
Tato pravidla jsou v souladu s Řádem přijímacího řízení Českého vysokého učení
technického v Praze, který je přílohou Statutu fakulty architektury ČVUT.
Přihlášky ke studiu (s nalepeným ústřižkem o zaplacení poplatku) společně s
životopisem sepsaným vlastní rukou se zasílají poštou na adresu:
Fakulta architektury ČVUT
studijní odd.
Thákurova 7
166 34 Praha 6
nejpozději do 30. 11. 2000.
Poplatek za přijímací řízení který činí 500,- Kč, uhradí uchazeč na účet u Komerční
banky v Praze 6, číslo účtu 19-5505650247/0100, konstantní symbol 379, variabilní
symbol 500, převodová pošta 255 07 VAKUS Praha 5. Ústřižek zaplacené složenky
je třeba nalepit na přihlášku. Bez tohoto dokladu nebude přihláška zařazena do
přijímacího řízení. Po zaevidování přihlášky na fakultě se administrativní poplatek
nevrací.
Poplatek za přezkumné řízení - pokud uchazeč požádá o přezkoumání rozhodnutí
děkana Fakulty architektury ČVUT, činí poplatek 250,- Kč, který žadatel uhradí na
účet u Komerční banky v Praze 6, číslo účtu 19-5505650247/0100, konstantní
symbol 379, variabilní symbol 500, převodová pošta 255 07 VAKUS Praha 5. Doklad
o zaplacení tohoto poplatku musí být přiložen k žádosti o přezkoumání.
8
Organizace
České vysoké učení technické v Praze tvoří fakulty stavební, strojní,
elektrotechnická, fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, fakulta architektury a
fakulta dopravní.
V čele Českého vysokého učení technického je rektor, který koordinuje
pedagogickou a vědeckou činnost fakult. Zástupci rektora pro jednotlivé úseky
činnosti jsou prorektoři, zástupce rektora pro hospodářskou a správní činnost je
kvestor.
prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc.
prof. Ing. Vladimír Stejskal, CSc.
pro pedagogickou činnost
doc. RNDr. Miroslav Vlček, DrSc.
pro zahraniční styky
prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc.
pro vědu a výzkum
doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.
pro výstavbu
prof. Ing. Václav Havlíček, CSc.
pro rozvoj
doc. Ing. Zdeněk Vospěl, CSc.
9
Akademickou obec fakulty tvoří učitelé, vědečtí pracovníci, studenti a případně další
odborní pracovníci fakulty. Akademickými orgány a akademickými funkcionáři jsou
akademický senát FA, vědecko-umělecká rada fakulty, děkan a proděkani.
doc. Ing. arch. Tomáš Šenberger
pro pedagogickou činnost
statutární zástupce děkana
doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.
pro vědu a výzkum
doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.
pro zahraniční a organizační činnost
10
Ing. arch. Jan Sedlák
Ing. Jaroslava Babánková
doc. Ing. arch. Miroslav Baše
prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.
RNDr. Dana Kolářová
PhDr. Pavel Kalina, CSc.
doc. Ing. arch. Ivan Kaplan
doc. Ing. arch. Ladislav Lábus
doc. Ing. akad. mal. Jaroslava Severová
Ing. arch. Irena Šestáková
Viktor Černý
Tomáš Klanc
Libor Lacina
Klára Svobodová
Kristýna Šílová
Růžena Königsmarková
11
děkan fakulty architektury ČVUT
prof. Ing. arch. Emil Hlaváček, DrSc.
prof. akad. arch. Petr Keil
prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.
prof. Ing. arch. Jaroslav Šafer
prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc.
doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.
doc. Ing. arch. akad. arch. Jiří Mojžíš
doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc.
doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc.
doc. Ing. arch. akad. arch. Jiří Suchomel
doc. Ing. arch. Jan Štípek
Ing. arch. Petr Bílek
Ing. arch. Milan Körner
Ing. arch. Martin Sedlák
prof. Ing. arch. akad. arch. Emil Přikryl
doc. Ing. Josef Chybík, CSc.
doc. Ing. arch. Robert Špaček, CSc.
12
166 34 Praha 6, Thákurova 7, tel. 2435 1111
Ing. Jiří Boháček
Yveta Csabayová
Yveta Csabayová
Mgr. Monika Benešová
Jana Těšínská
Jiřina Nosková
Jana Říhová
Jarmila Křivánková
Ing. Hana Novotná
Milena Mrtvá - vedoucí
Zdeňka Palátová
Jiřina Kotěšovská
Marie Jelenová - vedoucí
Věra Habrová
Ing. Jaroslav Tvrdík
Jindřiška Dřevojánková
Josef Šťastný
Miroslava Řeháková
Martin Skřivánek
Ing. Viktor Veselý
Jana Hrdličková - vedoucí
PhDr. Václav Tecl
13
166 34 Praha 6, Thákurova 7
tel. 311 27 82, 2435 4999
doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš
Svatava Honková
doc. akad. mal. František Cundrla
Ing. arch. Eva Fantová, CSc.
akad. sochař Pavel Humhal
akad. mal. Jaroslav Huťa
doc. akad. mal. Rostislav Novák
akad. sochař Pavel Přikryl
doc. akad. mal. Jaroslava Severová
doc. akad. mal. Vratislav Ševčík
akad. mal. Lenka Vilhelmová
akad. sochař Aleš Hnízdil
Ing. Martin Hrdlička
Ing. akad. arch. Stanislav Švec
Horymír Lapáček
Výuka klade hlavní důraz na výtvarnou výchovu budoucích architektů a urbanistů.
Vytváří podmínky a podněty ke kreativnímu přístupu a pohledu, rozvíjí individuální
umělecký talent.
Cílem výuky je výchova studentů k výtvarnému, uměleckému cítění, které bude
formovat vědomosti ze všech studijních oborů teoretických, technických,
přírodovědných, historických, architektonických a urbanistických. Praktickým
výsledkem bude zvládnutí projektů myšlenkově, esteticky i graficky na vysoké
úrovni.
Výtvarná tvorba I
VT I povinný, 1. sem. 0 - 3 klz
Studium forem v prostoru, důraz kladen na kreslířské a grafické schopnosti. Technika
kresby tužkou, perem, lavírovaná a kolorovaná kresba.
Výtvarná tvorba
VT volitelný, 1. sem. 0 - 2 klz
kresba, večerní kreslení, akt
Výtvarná tvorba II
VT II povinný, 2. sem. 0 - 2 klz
Pokračování v náročných prostorových studiích. Kresby interiéru, kreslení v exteriéru.
Pohotové záznamy (skicování). Technika: tužka, pero, pastel, akvarel.
14
Kreslířská praxe
KP povinný 2. sem. 1 týden z
Plenér navazuje na VT I a VT II. Termíny a místa jsou vypisovány v průběhu roku.
Výtvarná tvorba III
VT III povinný 3. sem. 0 - 2 klz
Modelování. Studie rostlinného motivu, příprava formy, odlévání.
Výtvarná tvorba IV
VT IV povinný 4. sem. 0 - 2 klz
Modelování. Kresebné studie, modelování vlastního návrhu, převedení do reliéfu.
Odlévání do sádry.
Výtvarná tvorba V
VT V povinný 5. sem. 0 - 2 klz
doc. akad.mal. Rostislav Novák
Volná kresba architektonického návrhu, nultý
architektonického návrh v exteriéru a interiéru.
plán,
výtvarná
prezentace
Výtvarná tvorba VI
VT VI povinně volitelný 7. sem. 0 - 2 klz
Grafické techniky I.
Výtvarná tvorba VII
VT VII povinně volitelný 9. sem. 0 - 2 klz
Grafické techniky II: klasické grafické techniky, sítotisk, počítačová grafika, fotografie.
Výtvarná tvorba VIII
VT VIII povinně volitelný 10. sem 0 - 2 klz
Plastika. Studie lidského těla, modelování podle modelu.
Výtvarná tvorba IX
VT IX povinně volitelný 11. sem. 0 - 2 klz
Mistrovský ateliér. Práce v ateliérech pedagogů ústavu výtvarné tvorby.
Základy architektonického navrhování I
ZAN I povinný 1. sem. 0 - 4 9/klz
Výuka začíná rozvíjením primárních tvořebných principů v ploše a přechází v
postupné formování prvků, včetně chápání jejich prostorových vztahů. Dále
pokračuje zvládnutím formy trojrozměrného objektu.
15
Základy architektonického navrhování II
ZAN II povinný 2. sem. 0 – 4 5/ klz
Výuka navazuje na 1. semestr a zaměří se na pochopení architektury z hlediska její
vnitřní prostorové organizace. Je ukončena architektonickým návrhem
charakterizovaným vysokým podílem tvůrčí volnosti a fantasie.
Ateliér I - VIII
AT I povinný
3. sem. 0 – 8 9/klz Ateliér architektonický
AT II povinný
4. sem. 0 - 8 10/klz Ateliér architektonický
AT III povinný
AT IV povinný 7. sem. 0 - 8 12/klz Ateliér
AT V povinný
AT VI povinný 9. sem. 0 - 8 12/klz Ateliér architektonický, urbanistický
AT VII povinný 10. sem. 0 - 8 12/klz Ateliér architektonický
AT VIII povinně volitelný 11. sem 0 - 4 klz Ateliér architektonický
Ateliér - realizační projekt I, II
AT - P I povinný 6. sem. 0 - 6 10/klz
AT - P II povinný 11. sem. 0 - 6 10/klz
Diplomní seminář
DS povinně volitelný 11 sem. 0 - 4 klz
Příprava na diplomní projekt. Zpracování daného tématu ve výkresové a literární
formě.
16
tel. 311 99 76
Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.
Ing. arch. akad. arch. Beryl Filsaková
PhDr.Jiří Ryba
Ilona Papoušková
Činnost ústavu je zaměřena na výuku teoretických předmětů oboru a humanitních
věd. Ústav zajišťuje předměty, jejichž anotace je uvedena podrobněji.
Teorie architektury a estetika I
TA I, povinný, 10. sem. 2 - O, zk
Přednášky z teorie architektury se soustřeďují na problém pochopení a schopnosti
dešifrovat soudobou architekturu na pozadí bezprostřední historické zkušenosti.
Odtud pramení zájem o jednotlivé interpretační přístupy, mnohovrstevnatost
významů, stejně jako potřeba výkladu některých obecně vžitých, ale někdy málo
srozumitelných pojmů ve vztahu k architektuře (abstrakce, ideologie, ikonologie
atp.). V předmětu je zvláštní důraz kladen na literaturu a její rozbor.
Architektonická kompozice I
AK I, povinný, l. sem. 2 - l, z, zk
Ing. arch. Beryl Filsaková
Výuka kompozice patří k základům teoretických předmětů oboru architektura. Jejím
obsahem jsou principy základních kompozičních kategorií, jejich působení v
prostoru a možnosti vyjádření. Ověření praktické prostorové orientace a
architektonického vidění je součástí komplexně vykládaného předmětu. Všechny
zásady jsou dokumentovány jak na historické, tak soudobé architektuře.
Architektonická kompozice II
AK II, povinně volitelný, 8. sem. 1 - 1, klz
doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc., Ing. arch. Beryl Filsaková
Zaměření předmětu je v teoretické rovině soustředěno na aplikaci kompozičních
principů v praktických úlohách syntaxe, geometrizace, abstrakce a topologie.
Konečným
výsledkem
cvičení
je
snaha
o
vyjádření
architektury
nearchitektonickými prostředky (libretem, volným textem apod...)
Dějiny architektury VII, VIII (SAT)
DA VII, VIII, povinně volitelný, 9., 10. sem. 1 – 0, klz
Prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
Předmět je zaměřen na seznámení studentů především s tou nejsoudobější tvorbou
jak domácí, tak zahraniční scény. Do pevného cyklu přednášek jsou zváni naši i
zahraniční tvůrci, kteří na svých pracích dokumentují problémy a úskalí takové
17
tvorby s nejlepším cílem: Odevzdat architekturu, která se nezpronevěřuje svému
poslání.
Sociologie a psychologie I
SOC I, povinný, 2. sem. 1 – 0, zk
PhDr.Jiří Ryba
Uvedení do základních pojmů oboru a seznámení se základními modely výkladu
sociální skutečnosti v současných sociologických teoriích. Kurs je zaměřen hlavně k
orientaci v sociologických přístupech k fenoménu moderní a postmoderní
společnosti, vzájemnému pronikání a ovlivňování jednotlivých kultur a pokusům o
vysvětlení procesů sociálních změn.
Sociologie a psychologie II
SOC II, povinně volitelný, 9. sem. 1 – 2, klz
PhDr.Jiří Ryba
Náplní kursu aplikované sociologie jsou vybraná témata, kterými se zabývá nejen
sociologie, ale i jiné humanitní disciplíny. Jsou volena tak, aby mohla zaujmout i
studenty architektury. Jedná se například o fenomény tradice a modernity,
posvátného a profánního, centra a periferie, či domova a cizoty. Cílem kursu je
seznámit studenty s některými netradičními způsoby výkladu, které charakterizují
multidisciplinární přístupy k sociální skutečnosti.
Teorie architektury a estetika II
TA II, povinně volitelný, 11. sem. 2 - 1, z, zk
doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc., PhDr. Pavel Kalina, CSc.
Uvedení do problematiky oboru výkladem základních pojmů a kategorií. Součástí
přednášek jsou také dějiny estetiky především s ohledem na problematiku
architektury. Kurs je zakončen seznámením studentů s tématy současné
postmoderní estetiky. Stručný nástin estetického myšlení má charakter orientační
a informativní.
Filosofie I
F I, povinný, 5.sem 1-0, z
PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.
Předmět Dějiny filosofie I. a II. zachycuje kulturně - civilizační vývoj od starověku po
moderní dobu. Cílem je vytvoření základu pro porozumění dalším oborům (zejm.
sociologii, dějinám architektury a umění, estetice ad.). Dějiny filosofie jako
"intelektuální biografie lidstva" vedou studenty k tomu, aby člověku, kultuře a
civilizaci porozuměli z hlediska dějinných proměn, potřeb, hodnot a aspirací.
Filosofie I. zahrnuje období od starověku do počátku novověku.
Filosofie II
F II, povinný, 6.sem. 2 - O, zk
PhDr. Oldřich Ševčík
Filosofie II. zahrnuje období renesance, reformace a protireformace. Zvláštní
pozornost je věnována zrodu novověkého obrazu světa a člověka, galileovsko karteziánské racionality, dále osvícenství a zrodu moderní doby. Cyklus
přednášek uzavírají cesty k překonání hegelovské metafyziky, hledání nového
metodologického fundamentu duchovních věd (M. Weber, W. Dilthey ad.) a
novopozitivismus.
18
Filosofie III - IV
F III, IV, povinně volitelný, 10-11.sem. 0 – 2, z
Dr. Oldřich Ševčík, CSc.
Předmětem semináře jsou filosofické a sociologické analýzy současnosti. Zvláštní
pozornost je věnována koncepcím industriální a postindustriální společnosti, krize
moderny, moderní a postmoderní společnosti, ekologické krizi. Filosofické směry
(novopozitivismus, fenomenologie, strukturalismus) jsou probírány jako součást
úsilí o nové porozumění základům společnosti a ve vazbách na vývoj architektury.
Základy architektonického navrhování I, II
ZAN I, II, povinný, 1. - 2. sem. 0 - 4, klz
Ing. arch. akad. arch. Beryl Filsaková
Obsahem předmětu je úvod do projektování, který je na ústavu sledován jako
základní obor, doplňující se vhodně s cvičením kompozice architektury, vedeném
stejným ústavem.
19
tel. 311 99 76
Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.
doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.
PhDr. Pavel Škranc
Ing. Michael Rykl
PhDr. Pavel Kalina, CSc.
PhDr. Martin Ebel
PhDr. Pavel Vlček
Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.
Mgr. Blanka Kynčlová
Ing. arch. Martin Augustin
Ing. arch. Jan Pešta
Ing.arch.Petr Vorlík
Pedagogická a vědeckovýzkumná činnost ústavu je v zásadě zaměřena na obory:
dějiny architektury a dějiny umění. Soubor přednášek, cvičení, seminářů a exkurzí
je podrobně rozepsán v následujících anotacích předmětů, které ústav zajišťuje.
Vedle toho ústav pořádá specializační a následné kursy v oboru dějiny a ochrana
nemovitých památek (celoživotní vzdělávání), kam jsou zváni špičkoví odborníci z
praxe jako přednášející a konzultanti. Pracoviště organizuje univerzitu třetího věku
a jednotliví členové rovněž zajišťují výuku doktorandského studia v oboru dějiny
architektury a rekonstrukce památek, kde fungují zároveň jako hlavní konzultanti
vypisovaných témat doktorských disertačních prací.
Ústav garantuje záměry institucionálního výzkumu na úkolu: Výzkum historické a
současné architektury.
Dějiny architektury I
DA I, povinný, 2. sem. 2 - 1, z, zk
Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Ing. Michael Rykl
Předmět obsahuje základy architektury v pravěku a starověku - architekturu
egyptskou, mezopotámskou, na území Malé Asie, perskou, v Indii, Číně, v latinské
Americe a antickou - v egejské oblasti, Řecku, Etrurii, Římě a jeho provinciích. Na
přednášky navazují semináře.
Dějiny architektury II
DA II, povinný, 3. sem. 2 - 1, z, zk
Předmět je věnován vývoji architektury ve středověku - zahrnuje architekturu
předrománskou, byzantskou, velkomoravskou, románskou a gotickou v západních
zemích i na našem území. Na přednášku navazují semináře.
Dějiny architektury III,
DA III, povinný, 4. sem. 2 - 0, zk
20
V přednáškách se orientuje výklad na kompozici renesanční, manýristické a barokní
architektury. Zvláštní důraz je kladen na poznání architektury Itálie a českých
zemí. V přehledu se posluchači seznámí i s architekturou 15. - 18. století v ostatní
Evropě.
Dějiny architektury IV
DA IV, povinný, 5. sem. 2 – 0, zk
Předmět zachycuje "konec" velkých slohů, nástup historismu a neostylů v kontextu
průmyslové revoluce a politických pohybů moderní společnosti, s výsledkem
vzniku nové typologie. Vedle toho vyzdvihuje úlohu nových materiálů a konstrukcí,
jejichž účinek vede k jiné prostorové, ale i výtvarné koncepci moderní architektury.
Ta se postupně odpoutává od historických referencí a vytváří novou zkušenost na
poli modernismu.
Dějiny architektury V
DA V, povinný, 6. sem. 2 - 0, zk
Výklad architektury dvacátého století se opírá o jasnou definici proměny výtvarného,
ale i společenského názoru na úlohu architektury. I když je její význam mezi
světovými válkami posouván do oblasti utopie (abstraktní forma, intelektualizace a
ideály mesianismu...), jsou přednášky zaměřeny i na tvorbu architektury,
modernisty dvacátého století odmítanou, která ale z dnešního hlediska tvoří
naprosto rovnocenný a vyvážený celek tohoto pro nás nejvýznamnějšího období.
Dějiny architektury VI
DA VI, povinně volitelný, 7. sem. 0 - 2, klz
PhDr. Pavel Škranc , Ing. Michael Rykl, PhDr.Pavel Kalina,CSc.
Seminář z dějin architektury je zaměřen na analýzu vybraného objektu v jeho širších
souvislostech, s vykreslením charakteristické skladby typologie, konstrukce a
architektonického detailu. Vedle toho se v semináři zpracovává odborná literatura
a historické prameny. Student je seznámen s prvními kroky metodiky vědecké
práce v podmínkách soudobé interpretace historie.
Historické stavby a sídla I - Lidová architektura
LA, povinně volitelný, 9.sem. 2 - 0, klz
Vývoj vesnické stavební tvorby (včetně urbanismu) od středověku do 20. století v
kontextu celkového vývoje architektury a stavitelství. Regiony tradiční architektury
u nás a v Evropě, problém ochrany a úpravy včetně názoru na novou tvorbu v
tradičním prostředí. Vhodný úvod do dalších volitelných předmětů o historické
architektuře (HS I).
Historické stavby a sídla II
HS II, povinně volitelný, 10.sem.,2 - 1, klz,
Předmět je věnován prohloubené výuce historické architektury v českých zemích z
hlediska typologického - jednotlivým stavebním druhům (kláštery, měšťanské
domy, radnice, hrady a tvrze, lidová architektura aj.). Přednášky, seminární práce.
21
Historické stavby a sídla III
HS III, povinně volitelný, 11.sem.,2 - 1, klz
Pro zájemce o hlubší poznání historické architektury je věnován předmět, ve kterém
se probírá vznik a proměna historických sídel a v druhé části tvorba vynikajících
osobností got., ren. a barokní architektury (např. P. Parléř, B. Ried, B. Maggi,
Fr. Caratti, J. B. Santini, oba Dientzenhoferové, F. M. Kaňka ad.). K přednáškám
jsou zváni i uznávaní odborníci.
Dějiny umění I - III
DUM I - III, povinný, 4. sem., 1 - 0, z, 5. sem. 2 - 0, zk,
6. sem. 2 - 0, zk
PhDr. Pavel Škranc
Formou přednášek jsou nastíněny historické proměny evropského výtvarného
projevu od starověku do 20.století. Kromě stručné základní faktografie je výklad
zaměřen zejména k postižení vazeb ve společenském a mentálním kontextu
jednotlivých historických epoch a k souvislostem mezi malířstvím, sochařstvím a
architekturou, a to s důrazem na období novověku. I starověk - středověk, II.
renesance - barok. III. 19. - 20. století.
Dějiny umění IV
DUM IV, povinně volitelný, 7. sem., 2 - 0, zk
PhDr. Pavel Škranc
Formou přednášek jsou nastíněny historické proměny výtvarného projevu v českých
zemích od středověku do 20.století.. Kromě stručné základní faktografie je výklad
zaměřen k postižení vazeb ve společenském a mentálním kontextu jednotlivých
obdobís ohledem na specifické zvláštnosti historicky podmíněné kontinuity i
diskontinuity českého umění s evropskou kulturou.
22
tel. 2435 4842
Ing. arch. Jan Adámek
doc. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa
Ing. arch. Alexander Gjurič
Ing. arch. Olga Kantová
doc. Ing. arch. František Kašička, CSc.
Ing. arch. Jan Oppelt
Prof. Ing. arch. Milan Pavlík, CSc.
doc. Ing. arch. Ladislav Tichý, CSc.
Ing. arch. Mikoláš Vavřín
Ing. Eva Vízková
Ing. arch. Jaroslav Daďa
Ing. arch. Mikuláš Hulec
Ing. arch. Jiří Pošmourný
Mgr. Olga Nováčková
Ústav se zaměřuje na přípravu architektů pro renovace historického stavebního
fondu. Věnuje se otázkám průzkumu, hodnocení, ochrany a využití budov i jejich
souborů. Členové ústavu seznamují posluchače jak s teoretickou problematikou
péče o památky, tak se stavebně technickými postupy při jejich záchraně, obnově
a novém využití. Ústav zajišťuje přednášky a semináře v předmětech Renovace a
ochrana památek (RP I), Historické konstrukce a materiály (RP II), Zaměření a
analýza historických staveb (RP III). Studenti mohou pracovat v přidružených
komplexních ateliérech pod vedením architektů Fanty, Hulce, Girsy, Gjuriče,
Tichého a Vavřína. Ústav spolupracuje s Ústavem dějin architektury a umění (513)
při výchově specializovaných odborníků v doktorandském (postgraduálním) studiu
a také v pořádání specializačních a rekvalifikačních kurzů.
Renovace a ochrana památek I
RP I, povinný, 7. sem., 2 – 1 z, zk
Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.
Přednášky se zabývají památkovou péčí v celém rozsahu tohoto širokého oboru.
Vysvětlují důvody památkové péče, vznik pojmu památka v historických
souvislostech, teoretické názory, dějiny památkové péče v naší zemi s příslušnými
odkazy na zahraniční vlivy a posluchači jsou seznámeni se základními pojmy
v oboru.
Součástí přednášek je i přehled poruch historických staveb a přehled průzkumů
podle míry jejich destruktivnosti. Na to navazují technické postupy při zásazích do
hmotné substance památky i základní informace o ochraně a obnově historických
zahrad a krajiny. Nezbytnou součástí je i stručné vysvětlení zásad o zaměřování
památkových objektů a příklady realizovaných obnov. Na závěr uvádějí přednášky
příklady novostaveb a nových prvků v historickém prostředí.
23
Ve cvičeních se dokumentují detaily nebo jednoduché části objektů, posluchači
jsou seznamováni s projekty úprav historických staveb. Cvičení jsou doplněna
exkurzemi s odborným výkladem.
Renovace a ochrana památek II - Historické konstrukce a materiály
RP II, povinně volitelný, 8. sem. 2 - 0 klz
Obsahem předmětu je základní poznání vývoje jednotlivých druhů historických
konstrukcí od středověku do poč. 20. století. Probírají se svislé zděné a dřevěné
konstrukce, stropy, krovy, klenby, schody, topeniště, povrchy, výplně otvorů a
zámečnické práce. Součástí výuky jsou exkurze do historických objektů,
předmětem seminární práce je rozbor konstrukcí konkrétní historické stavby
zpravidla podle archivní dokumentace. Součástí výuky je 1 den exkurze.
Renovace a ochrana památek III - Zaměření a analýza historických staveb
RP III, povinně volitelný, 9. sem. 1 - 1 klz
doc. Ing. arch. František Kašička, CSc.
Náplní předmětu jsou přednášky o jednotlivých druzích dokumentace objektů
historického původu, s podrobnější orientací na pořizování dokumentace měřické.
Druhá skupina přednášek seznamuje posluchače s jednotlivými stupni stavebně
historických průzkumů (SHP), s jejich obsahem, způsoby provádění a s řadou
praktických příkladů.
Seminární práce spočívá ve zpracování dvou samostatných elaborátů: 1.
zaměření historické stavby, 2. zpracování konceptu jejího SHP
24
tel. 2435 4849, 2435 4853
doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.
Jiřina Brzobohatá
Ing. arch. Pavla Kvízová
akad. arch. Mojmír Průcha
akad. arch. Vladimír Soukenka
akad. arch. Marek Teska
Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc.
Ing. arch. Barbora Tesková,
Ing.arch. Jaroslav Chmelík
Ústav zajišťuje výuku ve 2 ateliérech, 2 ateliérech volitelných, přednášky a cvičení z
Interiéru a výstavnictví a z volitelných předmětů.
V rámci spolupráce mezi fakultou architektury ČVUT, Školou architektury v Nantes a
Hl. m. Prahou jsou zadávány některé úlohy, realizovány výměnné studijní pobyty a
částečná výuka v ateliéru ve francouzštině a angličtině.
Ústav zajišťuje přednášky a cvičení z divadel.
Vyučované předměty:
ZAN, povinný, 1., 2., sem. 0 - 4 klz
Ing. arch. Pavla Kvízová
Úvod do poznání základních zdrojů, forem a prostředků architektonické tvorby.
Ateliér I - VII
povinný, 3. – 5 ., 7 – 10. sem., 0 – 8 klz
A) doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc., B) akad. arch. Vladimír Soukenka
Jsou zadávány úlohy z navrhování interiérů a navrhování budov s důrazem na tvorbu
vnitřního prostoru (např. interiéry divadel a divadelní budovy) a úlohy zadávané v
rámci trojstranné dohody mezi FA ČVUT, Školou architektury v Nantes a Hl. m.
Prahou.
Ateliér VIII
povinně volitelný, 11. sem. 0 - 4, klz
A) doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc. – Design výstavy
Klasifikovanou prací je prostorově výtvarné řešení výstavy. Jsou probírána témata
navrhování výstav v daném prostoru, systémy, konstrukce, materiály. Exkurze.
B) akad.arch. Marek Teska - Design nábytku
Klasifikovanou prací je návrh designu nábytkového předmětu, model 1 : 5, výkresy
výrobní 1 : 1. Dále jsou probírána témata kompozice, konstrukční detail,
barevnost, emocionální výraz nábytku. Spolupráce s firmami a galeriemi.
25
Ateliér – Realizační projekt I – II.
povinný, 6, 11. sem., 0 – 6 klz
Navazuje na projekt v ateiérech ve spolupráci s ústavy 523, 524.
Interiér, výstavnictví, design I
I I, povinný, 7. sem. 2 - 1 z, zk
Přednášky z interiéru tvoří kapitoly o interiéru jako organizovaném vnitřním prostoru
(uspořádání prostoru, druhy prostoru a jejich vztahy), na příkladech z realizací
jsou posluchači seznámeni s kompozičními prvky interiéru - světlo, barvy, povrchy
a materiály, akustika. Navrhování nábytku je podrobně probíráno ve cvičeních.
Přednášky z výstavnictví podávají přehled o historickém vývoji, architektuře výstav
(veletržní areály a pavilony) až po zásady prostorově výtvarného řešení výstav a
designu prvků.
Interiér, výstavnictví, design II - Historie interiéru
I II, povinně volitelný, 8. sem. 2 – 0, zk
externista - Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc.
Seznámení s historickým vývojem interiéru u nás i v zahraničí ve vztahu k životu
společnosti (historické slohy, hmotná kultura, způsob života, oděvy, řemesla).
Interiér, výstavnictví, design III - Multimediální tvorba
I III, povinně volitelný, 10. sem. 1 - 1 klz
akad. arch. Vladimír Soukenka, Prof. Ing. arch. Věkoslav Pardyl, CSc.
Bude tvořit soubor přednášek ze scénografie, divadelní, filmové, výtvarné.
Nauka o stavbách IV - Občanské stavby - stavby pro kulturu
NS IV, povinný, 3. sem. 2 - 1, z, zk
přednášky - doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.
cvičení - akad. arch. Vladimír Soukenka
Přednášky a cvičení jsou součástí bloku NS III, který zajišťuje ústav 528.
Diplomní seminář
DS, povinně volitelný, 11. semestr, 0 - 4, klz
Předmět je přípravou na diplomní projekt.
26
pracoviště - Jugoslávských partyzánů 1580/3
tel. 24354872, 24355592
Prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.
Marcela Krausová
doc. Ing. arch. Jiří Turek, CSc.
Ing. arch. Petr Dostál M. ARCH
Ing. arch. Richard Bartík
Ing. arch. Daniel Smitka
Ing. Michal Chalupa
Ing. Přemysl Kraus
Ing. arch. Bohumil Kostohryz
Richard Fischer
Ing. arch. Jiří Ondráček
Ing.arch. Jiří Tyc
Ústav zajišťuje výuku v základních oborových předmětech MZT I, MZT II, uplatňuje
metodiku modelového projektování v ateliérové výuce, zajišťuje experimentální
práce související s řešením výzkumných úkolů a podílí se na doktorandském
studiu v oboru architektura.
Vědeckovýzkumná činnost ústavu je zaměřena na rozvíjení moderní techniky
vizuální simulace, výpočetní techniky v oblasti grafiky i v oblasti zhotovování
reálných třídimenzionálních modelů.
Pracoviště poskytuje možnost ověřování budoucích děl, provádění expertiz během
návržného, schvalovacího procesu, spolupracuje zejména s ÚRM, projektovými
ústavy, obecními zastupitelstvy a projektovými kancelářemi.
Anotace předmětů
Základy architektonického navrhování I-II
ZAN I, II, povinný, 1. a 2. semestr, 0-4 klz
Prof. Ing.arch. Josef Pospíšil, CSc.
Ateliéry I-VIII
AT I-VII, povinný, 3.-10. semestr, 0-8 klz
AT VIII, volitelný, 11. semestr, 0-4 klz
Ateliér – realizační projekt I-II
AT-R, povinný, 6. a 11. semestr, 0-6 klz
diplomní seminář
DS, volitelný, 11. semestr, 0-4 klz
27
Vedoucí ateliérů: Prof. Ing.arch. Josef Pospíšil, CSc.
Doc. Ing.arch. Tomáš Šenberger
Ing.arch. Petr Dostál M.ARCH
Výuka architektonického návrhu na úlohách různého typu (včetně témat
transformace industriálních staveb) se zvláštním zřetelem na modelové metody
projektování.
Modelové a zobrazovací techniky I
MZT I, povinný, 1. semestr, 0-2 klz
Výuka základů grafických a modelovacích technik
Modelové a zobrazovací techniky II
MZT II, povinně volitelný, 8. semestr, 0-3 klz
Ing. Přemysl Kraus
Základy modelové techniky, materiály a technologie při zhotovování
architektonických modelů a jejich dokumentace, aplikované na příkladech
významných staveb světové nebo naší architektury.
28
tel., 2435 4972, 2435 4976
doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.
Tamara Jedličková
Ing. arch. Jarmila Attlová, CSc.
Ing. arch. Michal Hlaváček
Ing. arch. Petr Job
Ing. arch. Eva Linhartová
Prof. Ing. arch. Emil Hlaváček, DrSc.
Prof. Ing. arch. Jaroslav Sýkora, DrSc.
doc. Ing. Bedřich Košatka, CSc.
Ústav je v pedagogické, teoretické a praktické projektové činnosti zaměřen na
architekturu staveb, jejichž prostorové uspořádání je významně ovlivněno
technologickými a ekonomickými podmínkami a které vytvářejí soubory se
specifickou interakcí s urbanistickým nebo krajinným okolím. Orientace
typologické a návržné části výuky na technologické stavby a soubory je
zajišťována přednáškami, cvičením, nabídkou vybraných témat v ateliérech I až
VIII, v realizačním projektu, v diplomech a v doktorském studiu.
Předměty
Nauka o stavbách V - Průmyslové a zemědělské stavby
NS V, povinný, 5. sem. 2 - 1, z, zk
Průmyslové stavby - Doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.
Předmět pokrývá problematiku územních vztahů a lokalizace závodů v měřítku
regionů a sídel, metodiku navrhování zastavovacích plánů průmyslových souborů
a výrobních objektů, kompoziční a skladebné principy jednoúčelových a
univerzálních závodů a budov. V přednáškách jsou dále vysvětleny zásady pro
výběr konstrukcí, dopravní a inženýrské systémy, podmínky pro tvorbu pracovního
prostředí a principy rekonstrukce a transformace průmyslu ve městech, včetně
nového využití industriálního fondu minulosti.
Zemědělské stavby - Doc. Ing. arch. Bedřich Košatka, CSc.
Přednášky osvětlují problematiku lokalizace zemědělských staveb, provozních a
technologických podmínek stavebního řešení objektů pro hospodářská zvířata a
pro skladování zemědělských plodin. Jsou vysvětleny vzájemné vztahy a vliv
zemědělského hospodaření na formování sídel a podmínky rekonstrukce
hospodářských staveb.
Cvičení vedou Ing.arch.Jarmila Attlová a Ing.arch. Eva Linhartová a jsou zaměřena
na rozbory vybraných realizací a na praktické procvičení formou drobného návrhu
na individuálně zadaná témata z obou uvedených typologických oblastí .
Základy architektonického navrhování I,II
ZAN I,II , povinný, 1. a 2. sem. , 0 – 4 klz
Úvod do pochopení vztahu architektonické formy , konstrukce,
místa a
elementárního účelu formou návrhu jednoduchých objektů a jeho prezentace
( grafické a modelové).
29
Ateliér I – VIII při Ú 517 nabízí mj. také témata odpovídající typologickému zaměření
ústavu, tj. především soubory staveb technologického a účelového zaměření, kde
jsou formotvorné a prostorotvorné stránky architektury spojovány s komplexem
racionálních podmínek a funkcí.
Ateliér – realizační projekt I – II představuje rozpracování předchozích typů
ateliérových projektů do konstrukčních a technických podrobností a to ve spolupráci se specialisty z ostatních ústavů FA , tj.
Diplomní seminář je chápan jako typologická a dokumentační příprava k diplomní
práci .
V rámci doktorského studia nabízí Ú 517 zaměření na aktuální trendy a perspektivní témata v oblasti nových druhů staveb pro průmysl , řemesla a technologický
vývoj, na transformační procesy v průmyslových územích a konverzi industriálního
fondu
Ústav nabízí volitelný předmět Průmyslové stavby v rozsahu 15 sem. hodin.
Odborný . garant Doc. Ing.arch. František Štědrý.
Předmět je zaměřen na charakteristické jevy postindustriálního vývoje: rehabilitace
průmyslových území a nové využití průmyslového stavebního fondu v ČR a v
Evropě, na rozbory urbanistických a architektonických koncepcí technoparků a
pronajímatelných objektů a souborů pro ekonomické aktivity.
Uvedenému zaměření odpovídají i nabídky témat pro disertační práce.
30
tel. 2435 4853 311 7042
Jiřina Brzobohatá
Ing. Petr Babák
akad. arch. Michal Brix
Ing. akad. arch. Daniela Fenclová
Ing. akad. arch. Antonín Jeníček
akad. arch. Jarmila Kosková
Ing. arch. Patrik Kotas
Ing. arch. Jan Paroubek
Ing. arch. Lubomír Přibyl, CSc.
Ing. arch. Vladislav Marek, CSc.
Ing. arch. Karel Hájek
Ing. arch. Regina Loukotová
Ing. arch. Ivo Slamjak
Ing. arch. David Tichý
Činnost ústavu je zaměřena na dosažení vědomostí posluchačů o budovách, tak,
aby budovy odolávaly klimatickým, mechanickým a dynamickým jevům. Budovy
musí vyhovět potřebám jejich užívání lidmi, přičemž musí uspokojit i hlediska
estetická a vztahy k vyšším celkům.
Členové ústavu se podílí na doktorandském studiu oboru architektura a pozemní
stavitelství a též na výuce Dopravní fakulty ČVUT. Členové ústavu jsou zaměřeni
na publikační, expertní a projektovou činnost.
Nauka o stavbách I - Základy nauky o stavbách
NS I, povinný, 1. sem. 2 - 1, z, zk
Posluchači jsou seznamování se zásadami dimenzování a navrhování prostorů
s použitím antropometrie, psychologie a fyziologie člověka. Získávají základní
vědomosti o vlivu oslunění, denního a umělého osvětlení, hluku na koncept budov.
Též se seznámí s principy požární ochrany a se základními dispozičními částmi
různých typologických druhů budov.
Nauka o stavbách II - Obytné budovy
NS II., povinný, 2. sem. 2 - 1, z, zk
Posluchači se seznámí s principy analýzy řešení a navrhování bytů, rodinných a
bytových domů, objektů přechodného ubytování a polyfunkčních objektů. Součástí
výuky je i vývoj bydlení od pravěku po současnost.
Nauka o stavbách III - Občanské stavby
NS III., povinný, 3. sem., 2 - 1, z, zk
31
Posluchači se seznámí se zásadami analýzy a navrhování budov pro obchod, služby,
správu, dopravu a sakrálními stavbami.
ZAN I,II, povinný, 1. a 2. semestr, 0-4, klz
Úvod do principů architektonické tvorby.
Ateliér I – VIII
A I-VIII, povinný, 4. – 10. semestr, klz povinně volitelný, 11. sem., 0 – 4 klz
V předmětu Ateliér se posluchači učí formulovat ideu a prezentovat ii
architektonickým návrhem. Výuka probíhá formou vertikálních ateliérů, které
jsou společné pro studenty 4.-11.semestru. Ústav zajišťuje výuku povinného i
povinně volitelného architektonického ateliéru, interiéru a designu.
Ateliér – Realizační projekt I a II
AT-R I, II, povinný, 6. a 10. semestr, 0-6, klz
Předmět je zaměřen na rozvinutí schopnosti dořešit architektonický koncept při
současném zachování všech realizačních podmínek včetně technické infrastruktury
v okolí budovy.
Diplomní seminář
DS, povinně volitelný, 11. semestr, 0 – 4, klz
Předmět je přípravou na diplomní projekt.
32
tel. 2435 4986
fax, tel. 24310185
Ivana Dubná
Ing. arch. Zbyněk Bělík
Mgr. Bohuslav Blažek
Ing. arch. Jan Cach
Mgr. Jiří Čtyroký
Ing. Eva Doušová
Ing. arch. Karin Dvořáková
Dipl.arch. Jan Hendrych
doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc.
Ing.arch. Laura Jablonská
Ing. arch. Jana Jíchová
Ing.arch.Vladimír Lacina
doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc
doc. Ing. arch. Karel Marhold, CSc.
Ing. arch. Jitka Mejsnarová
doc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc
Ing. arch. Lucie Poláková
Ing. arch. Hana Roubalová
Ing. arch. Vít Řezáč
Ing. Jan Šteflíček
doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc
Ing. arch. Josef Zajíc, CSc
doc. Ing. arch. Luboš Doutlík, CSc
Ing. arch. Jiří Hrůza
Ing. arch. Petr Sladký
Ing. arch. Libor Čížek
Ing. arch. Milada Braunová
Ing.arch.Filip Havrda
Ing. Štěpánka Langenbergerová
Ing. arch. Daniel Stojan
Ing. Marcela Tomčíková
Ing.arch. Jakub Vorel
Ing.arch. Jakub Žiška
Ústav je v pedagogické, teoretické a praktické činnosti zaměřen na:
- urbanismus
- územní plánování
- tvorbu krajiny a zahrad.
33
Pro tyto oblasti působení inženýra architekta je připravována obsahová náplň
jednotlivých předmětů zajišťovaných ústavem urbanismu v rámci magisterského
studijního programu - architektura a urbanismus a doktorského studijního
programu v oboru 35 -12 - 9 - urbanismus a územní plánování.
Ústav připravuje též kursy celoživotního vzdělávání koncipované buď jako inovační,
nebo rekvalifikační.
Ústav při zajišťování výuky spolupracuje s řadou odborníků z našich a zahraničních
vysokých škol a ostatních odborných institucí.
- ústav zajišťuje výuku pro obor pozemní stavby a architektura fakulty stavební
Anotace povinných a povinně volitelných předmětů magisterského studijního
programu:
Urbanismus I - Základy a dějiny urbanismu
(U I) 2 –0, zk (P) 3. semestr
Ing. arch. Josef Zajíc, CSc.
Předmět je zaměřen na výklad obsahu a významu urbanismu a urbanistické tvorby.
Na objasnění vztahu architektury a urbanismu. Předkládá studentům základní
ucelený přehled o vzniku a formování osídlení, stavbě a proměnách měst,
urbanistických teoriích v minulosti a jejich odkazu pro současnost.
Urbanismus II - Urbanistická kompozice I
(U II) 1-1 z, zk (P) 4.semestr
Povinný předmět seznamuje studenta s východisky a principy urbanistické tvorby.
Základem pochopení problematiky je historická zkušenost, dále jsou to otázky
vnímání, hodnocení a užívání prostoru, koncept a skladba urbanistického prostoru
až k otázkám praktické kompoziční problematiky v různých měřítcích území.
Cvičení je zaměřeno na studium a analýzu morfologie vybraného urbanistického
prostoru. Absolvování předmětu je předpokladem pro pochopení základních
principů urbanistické tvorby.
Urbanismus III - Technika stavby měst
(U III) 2 –1, z, zk (P) 5. semestr
Předmět seznamuje studenty s typologií funkčních složek sídel, jejich vlastnostmi a
vzájemnými vztahy. Vysvětluje vazby mezi funkcí, technikou a prostorem.
Cvičení jsou praktickou aplikací uspořádání typologických prvků při řešení malých
urbanistických úloh. Předmět je přípravou pro úspěšné absolvování povinného
urbanistického ateliéru.
Urbanismus IV - Sídla a jejich regenerace
(U IV) 1-2, z, zk (P) 6. semestr
34
Přednášky obsahují informace o vlastnostech a chování organismu sídel, o jejich
velikostních a významových kategoriích, odlišnostech v jejich prostorovém
uspořádání a funkčním zaměření. Posluchač se na konkrétních příkladech
seznámí se základními formami a výsledky regeneračních zásahů u nás i v
zahraničí a s metodikou ochrany historického prostředí v našich sídlech.
Cvičení je věnováno aplikaci doposud získaných teoretických vědomostí a bude
zaměřeno na vypracování vlastního urbanistického návrhu regenerace části sídla.
Předmět je přípravou pro úspěšné absolvování povinného urbanistického ateliéru.
Urbanismus V - Vesnické stavby a sídla
(U V) 2-1, z, zk (PV) 7. semestr
V rámci volitelného předmětu se student v přednáškách a seminářích dozví nejen o
vesnickém zastavěném území, o vhodných i nevhodných způsobech jeho
regenerace, ale i o krajinném rámci, o důvodech k jeho rehabilitaci. Urbanistické
formace minulosti, stejně jako pochopená identita místa, jsou i dnes velmi
inspirativní pro uspořádání zástavby i krajiny. Důležitá
témata se týkají
samosprávy malých sídel, způsobu ochrany těch nejvýznamnějších a nástrojů
péče o jejich správní území. Teoretická východiska jsou ověřována při řešení
konkrétních praktických úloh.
Urbanismus VI - Urbanistické plánování regionů
(U VI) 2 – 0, zk (PV) 8. semestr
Volitelný předmět poskytuje všeobecný přehled o úloze a cílech regionálních plánů, o
metodách a nástrojích pro jejich zpracování. Zároveň posluchače seznamuje s
historickými podmínkami, současností a především tendencemi v rozvoji
rozhodujících průmyslových, rekreačních a městských regionů v ČR a v zahraničí.
Zabývá se vznikem, rozvojem a trendy sídelních soustav v národní i evropské
úrovni a společenskými, ekonomickými a politickými souvislostmi. Studenti se
rovněž seznámí s nástroji geografického výzkumu v úrovni regionálního rozvoje.
Urbanismus VII - Urbanistická kompozice II
(U VII) 1-1, z,zk (PV) 9. semestr
Předmět navazuje na povinný předmět U II. Přednášková část obsahuje v úvodu
téma metodik a technik analýz z hledisek urbanistické kompozice, které jsou
základem pro zpracování konkrétního zadání. V další fázi jsou pak probírána
témata kompozice města se zaměřením na problematiku Prahy, problematiku
prostorového utváření obytných souborů a zahraniční zkušenosti. V praktické části
se provádí soubory kompozičních analýz, především pražského území.
Urbanismus VIII - Urbanistické soubory
(U VIII) 1-1 klz, (PV) 10. semestr
doc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc.
Cílem výuky je prohloubit znalosti o prostorovém uspořádání, provozních vztazích a
významu parteru v urbanistických souborech a areálech. Přednášky se týkají
aktuálního vývoje urbanistických souborů ve světě a u nás. V semináři si student
prakticky ověřuje způsoby řešení vybraných areálů a souborů. Součástí výuky jsou
odborné exkurze.
35
Urbanismus IX - Architektura a urbanismus světových metropolí
(U IX) 2-0 ,zk (PV) 11. semestr
Ing. arch. Jiří Hrůza
Tématem přednášek je urbanistický vývoj, záměry a koncepce (budoucího) utváření
vybraných významných evropských měst a světových metropolí v kontextu jejich
společensko-ekonomických podmínek a urbanistických teorií.
Do zmiňovaných, analyzovaných a urbanisticky glosovaných měst je zařazena i
Praha s její jedinečností a specifikou úvah o její budoucnosti.
Atelier VIII - Urbanistický detail
(AT VIII) 0-4, klz (PV) 11.semestr
Předmětem je dopracování konkrétní problematiky na úrovni urbanistického
prostoru či souboru. Urbanistická studie obsahuje část analytickou a návrhovou
včetně variantně řešeného konceptu. Důležitá je kontinuita urbanistických souvislostí
od vstupních podmínek až k předmětnému podrobnému návrhu.
Územní plánování I
(UP I) 2-0, zk (P) 8. semestr
Principy územního plánování jako vědomého ovlivňování změn, ke kterým v území
dochází. Vývoj územního plánování a jeho úloha v demokratické společnosti.
Seznámení se s jednotlivými subjekty územně plánovacího procesu a druhy
územně plánovacích nástrojů, s procesem jejich tvorby, schvalování a užívání a
se vztahy a vazbami, které ovlivňují územní rozvoj.
Územní plánování II - Analýzy pro územní plánování
(UP II) 1-1, z, zk (V) 9. semestr
Ing.arch. Jitka Mejsnarová
Předmět je věnován obsahu a metodice urbanistických a územně plánovacích analýz
dle požadavků současné praxe, legislativy a nových poznatků. Semináře jsou
věnovány řešení praktických úloh, zejména obsahu problémové mapy a výkresů
limitů.
Územní plánování III - Prostorové a strategické plánování
(UP III ) 1-1, klz (PV) 10. semestr
Tématem kursu je člověk, prostředí, čas a změna. Studenti se učí získávat a
zpracovávat informace, komunikovat se slovem, textem a grafikou a hledat reálná
řešení konkrétních urbanistických problémů.
Program se nejprve věnuje pojmenování problémů konkrétního území a jeho
obyvatel, následně pak hledá strategii k dosažení pozitivní změny. Na základě
poznatků z tohoto předmětu je student připraven pro vypracování volitelného
atelieru ATVIII – Územní a prostorové plánování.
36
Územní plánování IV - Informační systémy a GIS v procesu územního plánování
(UP IV) 1-1 klz (PV) 11. semestr
Výuka spočívá v seznámení s technologií, prací s územně orientovanými daty a jejich
použitím v územním plánování. Nová technologie - stále častěji používaná ve
státní správě i dalšími pořizovateli územně plánovací dokumentace a podkladů podporuje tvorbu řady územních analýz a pomáhá prosazovat urb. koncepci
zpracovatele. Průběh studia je v teoretické i praktické úrovni za spolupráce s
pracovišti GIS.
Atelier VIII
Téma: Prostorové a strategické plánování
Doc.Ing.arch. Karel Maier,CSc.
S využitím analýz strategie z předmětů UP II a UP III student navrhne strukturu
akčních plánů, kterým lze dosáhnout zlepšení kvality života v řešeném území a
jeden z těchto plánů detailně propracuje.
Téma: Územní plánování
Ing.arch. Jitka Mejsnarová
Projekt bude zpracován na skutečné území ve spolupráci s obcí nebo stavebním
úřadem dle procesu územního plánování. Jeho výstupem je formulace zadání
územně plánovací dokumentace nebo formulace regulačních podmínek dle
požadavků současné územně plánovací praxe.
Tvorba krajiny a zahrad I
(TKZ I) 2-1 z, zk (P) 8. semestr
doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.
Povinný předmět je věnován úvodu do krajinářské problematiky, významu přírodních
složek, krajiny v architektonickém návrhu, kompozičních principů a jejich vývoji v
historii zahradního umění a utváření krajiny, přírodnímu prostředí sídel, rehabilitaci
a ochraně krajiny. Cvičení je věnováno krajinářským analýzám.
Tvorba krajiny a zahrad II - Dendrologie
(TKZ II) 2 -1, klz (PV) 9. semestr
Volitelný předmět je zaměřen k poznání vlastností rostlinného materiálu a jeho
použití v návrhu parkových, zahradních a krajinných úprav. Základní znalosti
dendrologie jsou prohlubovány na exkurzích a při řešení praktických příkladů.
Tvorba krajiny a zahrad III - Vývoj a současnost zahradního umění
(TKZ III) 2 – 1, klz (PV) 10. semestr
Dipl.arch. Jan Hendrych
Obsahem volitelného předmětu je cyklus přednášek, věnovaný vývoji zahradního
umění a utváření krajiny od starověku přes středověk, renesanci a baroko k
přírodně krajinářskému parku 19. století. Pozornost bude věnována i tvorbě
postindustriální krajiny a ochraně historické krajiny současnosti. Část přednášek je
37
zaměřena k historii pražských parků a zahrad. Přednášky budou doplněny
exkurzemi po historických zahradách Čech a Moravy.
Seminární práce zahrnuje analýzu, historický popis, koncept a vlastní návrh opatření
ochrany a prezentace řešené lokality.
Atelier VIII
Krajinářská tvorba
Doc.Ing.arch. Ivan Vorel,CSc.
Témata jsou zaměřena na zpracování návrhu zahrady, parku nebo drobnější parkové
úpravy od fáze vyhodnocení současného stavu, přes tvorbu architektonického
konceptu, k návrhu sortimentu rostlinného materiálu, technických a výtvarných
detailů
Ekologie I
(EKOL I) 2 - 0 zk (P) 7. semestr
Ekologické problémy se stávají limitujícími faktory v současném světě. Pojmy jako
ekologie, životní prostředí, přírodní zdroje, ekologická krize, trvale udržitelný rozvoj
ap. by se měly pro absolventa stát konkrétními a uchopitelnými problémy.
Výuka ekologie je členěna do bloků:
1) Základy obecné ekologie
2) Přírodní zdroje – charakteristika, užívání, poškozování, ochrana
3) Základy krajinné ekologie a ochrana přírody
4) Základní informace o posuzování vlivů investic na životní prostředí
Ekologie II - Sociální ekologie
(EKOL II) 2 - 0 zk (PV) 8. semestr
PhDr. Bohuslav Blažek
Předmět se zabývá vztahem člověka, přírody a města. Seznamuje s vybranými
metodami sociálních problémů města, vesnice a médií.
Atelier V
(ATV) 0-8, klz (P) 8.semestr
vedoucí atelierů
obsahuje:
1. Analytickou část – výstup: problémový výkres (širší vztahy, vývojové souvislosti,
přírodní podmínky, prostorová forma, funkční skladba a provozní souvislosti).
2. Koncept řešení- výstup: schémata řešení (varianty základní koncepce návrhu).
3. Návrh – výstup:
- širší vztahy, základní výsledná koncepce návrhu
- hlavní výkres – situace (hmotové a prostorové řešení)
- axonometrie, perspektivy, model
-
Funkční využití území a hlavní regulativy
Řešení dopravy, zeleně atd.
38
Dokumentace urbanistického projektu je členěna na grafickou a textovou část.
Textová část – průvodní zpráva obsahuje komentář ke všem třem výše uvedeným
bodům a základní urbanistické bilance.
Rozsah řešeného území – jedná se o takové území, které vyžaduje řešit otázky:
- Funkční skladby
- Systému dopravy
- Systému zeleně
- Prostorové skladby, kompozice a organizace zástavby
Atelier – realizační projekt II
(AT-PII) 0-6, klz (P) 11.semestr
Téma: Územní a regulační plán
Vedoucí atelierů
Podkladem je zpracovávaná vlastní urbanistická studie, Dokumentace bude členěna
na textovou a grafickou část. Dokumentace zpravidla obsahuje:
1. Analýza řešeného území a územně plánovacích podkladů obsahující:
- širší územní vztahy
- problémovou mapu
- výkres limitů využití území
2. Koncept návrhu
- komplexní urbanistický návrh
- návrh prostorové, funkční a povozní regulace
- návrh systémů technické infrastruktury
- případně další přílohy (doprava, zeleň, veř.prospěšné stavby, ÚSES, atd.)
- základní bilance řešeného území
Požaduje se důsledné řešení všech funkcí, konzultace se specialisty a s případnými
pořizovatelem.
Téma: Urbanistický detail
Vedoucí atelierů
Jedná se o komplexní urbanisticko-architektonické řešení vybraného urbanistického
prostoru či souboru. Rozumí se též prostoru zahradního a parkového. Návrh
obsahuje podrobnou dokumentaci:
- urbanisticko-architektonického návrhu
- stavebně technického řešení včetně systémů technické infrastruktury
- vybraných prvků urbanistického parteru
- návrh zeleně včetně druhové skladby
Dokumentace je členěna na grafickou a textovou část.
39
tel. 24353495,24353442
pracoviště - v budově Rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6, 3. patro
RNDr. Vladimíra Hájková,Ph.D.
Šárka Smejkalová
RNDr. Dana Kolářová
RNDr. Petr Mertl
Mgr. Libuše Štěpničková
Ústav zajišťuje výuku matematiky a deskriptivní geometrie. Výuka těchto předmětů je
koncipována tak, aby si studenti osvojili učivo, které je teoretickým základem pro
odborné předměty. Oba předměty rozvíjejí prostorovou představivost, logické a
abstraktní myšlení studentů.
Vědecká činnost ústavu je zaměřena na diferenciální geometrii a aplikovanou
matematiku.
Matematika
M,volitelný, 1. sem. 1 - 2, klz,
RNDr. Vladimíra Hájková, Ph.D.
Úkolem předmětu je systematické opakování a prohloubení učiva středoškolské
matematiky, na které navazuje povinný předmět Matematika v letním semestru.
V rámci tohoto předmětu mají studenti možnost seznámit se s počítačovým
programem MAPLE, který mohou využívat při studiu
matematiky. Výuka
předmětu bude probíhat ve dvou skupinách. Do jedné skupiny se mohou přihlásit
nově příchozí studenti, do druhé studenti vyšších ročníků. Výuka bude
přizpůsobena specifickým požadavkům těchto skupin.
Matematika
M, povinný, 2. sem. 2 - 2, z, zk
RNDr. Vladimíra Hájková, Ph.D.
Předmět navazuje na středoškolskou matematiku a rozšiřuje teoretické znalosti
studentů především v oblasti základů diferenciálního počtu, integrálního počtu a
lineární algebry v rozsahu, který odpovídá potřebám odborných předmětů,
především statiky a stavební fyziky.
Deskriptivní geometrie I, II
DG, povinný, 1. sem. 2 - 2, klz, 2. sem. 1 - 2, z, zk
RNDr. Vladimíra Háková, Ph.D.
Cílem předmětu je poskytnout základní teoretické znalosti z oblasti zobrazovacích
metod, teorie osvětlení a teorie ploch stavebně-inženýrské praxe. Důraz při výuce
je kladen nejen na rozvíjení prostorové představivosti studentů, ale i na kvalitní
grafický projev. Získané vědomosti studenti uplatní zejména v ateliérech a při
počítačovém navrhování v CADu.
40
tel. 2435 4725
Eva Frýdlová
Ing. Pavel Chrastina
Ing. Tomáš Juranka
Ing. Marcela Vítová, CSc.
Ing. Jaroslav Kaplan
Ústav zajišťuje výuku předmětů: Statika I a II, Nosné konstrukce I - V (Betonové a
zděné konstrukce, Zakládání staveb, Vybrané statě z nosných konstrukcí) a dále
konzultace v komplexních ateliérech.
Výuka uvedených předmětů a konzultace jsou zaměřeny na získání uceleného
pohledu posluchačů na nosné konstrukce zhotovené z konstrukčních materiálů,
používaných v současné době a na vypěstování schopnosti optimalizace při
výběru konstrukčních systémů včetně jejich zakládání.
Ústav se podílí na PG doktorandském studiu v oboru architektura a pozemní
stavitelství. (školitel doc. K. Lorenz).
Vědeckovýzkumná činnost ústavu je zaměřena na normotvornou činnost a aplikační
výzkum v oboru konstrukcí z kamene a zděných konstrukcí.
Statika I, II
SI: povinný, 3. sem. 1 - 2 klz, SII: povinný, 4. sem. 1 - 2 z, zk
Seznamuje se statickým působením stavebních konstrukcí a volbou statického
systému. Je teoretickým základem pro další předměty, jako jsou Nosné
konstrukce, Stavitelství, znalosti získané v předmětu se uplatní i ve výuce ateliérů.
Před nástupem do výuky je nutno úspěšně složit zkoušku z matematiky.
Nosné konstrukce I - Betonové a zděné konstrukce
NK I, povinný, 5. sem. 2 - 2, z, zk
Ing. Marcela Vítová, CSc.
Materiálové složky a jejich spolupůsobení. Podstata železového a předpjatého
betonu a zdiva. Dimenzování prvků z prostého a železového betonu a zdiva.
Statické působení a konstrukční zásady vícepodlažních a halových objektů.
Podmínkou pro zapsání předmětu je úspěšné složení zkoušek ze Statiky I a II.
Nosné konstrukce II - Kovové a dřevěné konstrukce
NK II, povinný, 6. sem. 2 - 2, z, zk
Základní přehled o vlastnostech konstrukčních materiálů (ocel, hliníkové slitiny, dřevo
a hmoty na bázi dřeva, plastické hmoty), metodika navrhování konstrukcí z nich
zhotovených, včetně způsobů spojování prvků. Typy nízkopodlažních, výškových,
halových a zvláštních objektů, jejich prostorové uspořádání a problematika jejich
prostorové tuhosti. Podmínkou pro zapsání předmětu je úspěšné složení zkoušek
ze Statiky I a II.
41
Nosné konstrukce III - Zakládání staveb
NK III, povinně volitelný, 9. sem. 2 - l, klz
Technologie a postupy používané při zakládání a podchycování staveb. Určování
rizik při návrhu založení a stavebních jam a volbě odpovídajících technických
řešení. Příčiny poruch staveb a návrhy sanačních postupů.
Nosné konstrukce IV - Vybrané statě z nosných konstrukcí
NK IV, povinně volitelný, 10. sem. 2 - 0, klz
Tvorba moderních konstrukcí z kamene, zdiva, betonu, kovů, dřeva a plastických
hmot. Kritéria statická, výrobní, ekonomická. Studium příkladů z tuzemska i
zahraničí.
Nosné konstrukce V - Vybrané statě z nosných konstrukcí
NK V, povinně volitelný, 11. sem. 2 - 0, klz
Statické problémy při rekonstrukci objektů a zesilování nosných konstrukcí. Statickokonstrukční průzkum. Praktické příklady a realizovaná řešení. Stavby na
poddolovaném území, účinky zemětřesení. Aktuální problémy a nová řešení
v oblasti statiky objektů.
Ateliér I - VIII - Ateliér - Realizační projekt I - II
Konzultace v oblasti konstrukčně statické ve všech ateliérech s hlubším zaměřením
v konstrukčních projektech.
42
tel. 2435 4587
tel./fax 24315103
doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.
Marie Kuncová
doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.
doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.
Ing. Jan Hlavín
Ing. Tomáš Horáček
Ing. Vladimír Jirka
Ing. arch. Zbyněk Kabelík
Ing. Karel Svoboda
Ing. Jiřina Straková
Ing. Jana Studihradová
Ing. arch. Milan Šarapatka
RNDr. Jana Tourková
doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc.
Ing. Daniel Damaška
Ing. arch. Jan Hlavín
Ing. Vladimír Jirka
Ing. arch. Zbyněk Kabelík
Ing. Karel Svoboda
Činnost ústavu je zaměřena na problematiku komplexní konstrukční tvorby staveb,
orientovanou na výuku, výzkum, expertní, publikační a projektovou činnost i šíření
technických informací v architektonické a stavební obci. Pozornost je věnována
problémům trvanlivosti a spolehlivosti konstrukcí, příčinám poruch staveb a
otázkám obnovy staveb.
Pracovníci ústavu zabezpečují výuku předmětů Pozemní stavitelství a Stavební
materiály, podílejí se na výuce v ateliérech. Ústav je garantem výuky předmětů
Geologie a Geodézie.
Ústav se podílí na doktorandském studiu oboru architektura a pozemní stavitelství
(školitelé doc. Hanák, doc. Kutnar, doc. Pšenička).
Součástí ústavu je atelier architektonického a konstrukčního projektování.
Pozemní stavitelství I
PS I, povinný, 1. sem. 2 - 2, klz
Garant: Př: doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.
Cv: Ing. Hlavín, Ing. Studihradová, Ing. Jirka,Ing.Straková
úvodní kurz pozemního stavitelství, konstrukční systémy budov, svislé a vodorovné
nosné a výplňové konstrukce
43
Pozemní stavitelství II
PS II, povinný, 2. sem. 2 - 2, z, zk
Garant: Př: doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.
Cv: Ing. Hlavín, Ing. Jirka.Ing.Straková,Ing.Studihradová
vertikální komunikace, spodní stavba, podzemí, dřevěné stavby
Pozemní stavitelství III
PS III, povinný, 3. sem. 2 - 1, klz
Garant: Př: doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.
Cv: Ing. Babánková, Ing. Svoboda, Ing. Studihradová
zastřešení budov - ploché a sklonité střechy, krytiny, nosné konstrukce střech,
klempířské práce, doplňkové konstrukce, řešení podkroví, střešní zahrady, údržba
a obnova střech, velkorozponové střešní konstrukce
Pozemní stavitelství IV
PS IV, povinný, 4. sem. 1 - 2, z, zk
Garant: Př: doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.
Cv: Ing. Babánková, Ing. arch. Kabelík, Ing. arch. Šarapatka, Ing. Horáček
obvodové pláště, výplně otvorů, dělící konstrukce, úpravy povrchů, podlahy, obklady,
podhledy
Pozemní stavitelství V
PS V, povinný, 7. sem. 1 - 1, z,zk
Př: doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.,doc.Ing.Zdeněk Kutnar,CSc
Cv: Ing. arch. Kabelík, Ing. arch. Šarapatka, Ing. Horáček
konstrukce v parteru, speciální konstrukce, zásady navrhování staveb namáhaných
vlhkým a mokrým vnitřním prostředím,poruchy nosných, výplňových a
doplňkových konstrukcí,rekonstrukce budov
Pozemní stavitelství VI
PS VI, povinně volitelný, 8. sem. 2 - 1, klz
Téma: Konstrukce a architektura
Př: doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.
vliv materiálů na způsoby stavění a architektonický výraz, modul v architektonickém a
konstrukčním navrhování, principy tvorby architektonického detailu
Pozemní stavitelství VII
PS VII,povinně volitelný, 9.sem. 2-1, klz
Téma: Design fasádních konstrukcí
doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.
výtvarná a konstrukční problematika řešení fasád, obecné fyzikální požadavky a
jejich splnění v různých materiálových variantách obvodového pláště
Pozemní stavitelství VIII
PS VIII, povinně volitelný, 10. sem. 2 - 1, klz
Téma: Poruchy staveb
doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.
příčiny poruch vybraných objektů a konstrukcí, metody obnovy a rekonstrukcí,
analýza defektů zvoleného objektu ve cvičení, návrh nápravných opatření
44
Stavební materiály I
MAT, povinný, 1. sem. 2 - 0, zk
keramické stavební prvky, stavební pojiva, omítky, obklady, betony - charakteristika
jednotlivých druhů, dřevo - základní vlastnosti a použití, kovové prvky - druhy,
vlastnosti, použití, sklo - druhy, vhodnost použití, izolační materiály
Geologie
GL, povinný, 2. sem. 2 - 0, klz
RNDr. Jana Tourková
vybrané statě z geologie a technické petrografie, horniny jako stavební surovina,
kámen v architektuře, úkoly geologie v územním plánování
Geodézie
GD, povinný, 4. sem. 1 - 1, klz + 1 týden praxe
doc. Ing. Vladimír Vorel, CSc.
základní geodetické pojmy, geodetické přístroje a způsoby použití, měření délek,
měření polohopisu, vytyčování, výškové měření, tachymetrie, zaměřování
stavebních objektů
Atelier architektonického a konstrukčního projektování je zaměřen na
architetektonickou a konstrukční tvorbu různých druhů staveb a souborů.Úkolem a
cílem výuky je pochopení a seznámení studentů s provozními,funkčními a
konstrukčními vztahy s architektonickým výrazem.
45
tel. 2435 4832, 3113204
doc. Ing. Václav Bystřický, CSc.
Eva Frýdlová
Technická zařízení budov
Technická infrastruktura
Obnovitelné zdroje energie
doc. Ing. Václav Bystřický, CSc.
doc. Ing. František Medek, CSc.
Ing. Marta Houšková, CSc.
Ing. Ilona Koubková
Stavební fyzika
Ing. Jan Kaňka,Ph.D.
Ing. František Kulhánek, CSc.
Realizace staveb
Ing. Michal Pánek
Ing. Milada Votrubová, CSc.
Ekonomika a management
Ing. Petr Hanzal
Ing. Pavel Ficek
Stavební právo
JUDr. Jan Mareček
Ing. arch. Pavel Chládek
Ing. arch. Mohammed Hamendi
Ing.arch.Šárka Pavlicová
Ing.arch.Darijo Barbir
Ing. Ilona Koubková
Ing. arch. Daniel Krejbich
Činnost ústavu je zaměřena na oblasti:
Technická zařízení budov - zdravotní technika, vytápěcí technika a vzduchotechnika,
netradiční zdroje energie, elektrotechnika a umělé osvětlení, strojní a komunální
technická zařízení.
Technická infrastruktura - systémy inženýrských sítí a rozvodů energií, návaznosti
jednotlivých staveb a jejich souborů na tyto systémy
Stavební fyzika - tepelná technika budov, akustika, denní a sdružené osvětlení
Ústav umožňuje studentům získat nezbytné znalosti pro uplatňování stavebně
technologických a ekonomických hledisek v architektonickém a konstrukčním
návrhu a pro výběr varianty jeho racionální a ekonomické realizace.
Ústav poskytuje základní orientaci v právu správním, hospodářském a
živnostenském při podnikání, investování, projektování, územním a stavebně
správním řízení, státním dohledu a ekologii stavění.
Ústav také zabezpečuje výuku v doktorském studijním programu oboru architektura a
pozemní stavitelství, do činnosti členů ústavu patří také publikační, expertní a
projektová činnost.
46
Technická zařízení budov a infrastruktura sídel I-V
TZI I - Technická zařízení budov
povinný: 5. sem. 1 - 1 klz
doc. Ing. Antonín Pokorný, doc. Ing. Václav Bystřický
ústřední vytápění budov, vzduchotechnika,umělé osvětlení vnitřních prostorů
TZI II - Technická zařízení budov
povinný: 6 sem. 1 - 1, z, zk
doc. Ing. Antonín Pokorný, doc. Ing. Václav Bystřický
vnitřní kanalizace,vodovod a plynovod, silové elektrické rozvody v budově
TZI III - Technická infrastruktura sídel
povinný: 7. sem. 1 - 1, z, zk
doc. Ing. František Medek
TI a její funkce, odvodnění území, zásobování sídel vodou, plynem, teplem a el.
energií, sdělovací technika, sběr a likvidace tuhého komunálního odpadu - TKO.
TZI IV - Obnovitelné (netradiční) zdroje energie
povinně volitelný: 8. sem. 1 - 1, klz
Doc. Ing. František Medek
sluneční záření, sluneční energie a architektura, využití energie větru, systémy pro
využití bioplynu
TZI V - Technická zařízení budov
povinně volitelný: 9. sem. 2 – 0, zk
doc. Ing. Václav Bystřický,Doc.ing.Antonín Pokorný
požární bezpečnost budov a sídel, odstraňování pevného domovního odpadu,
provozy společného stravování (gastronomie)
Stavební fyzika I-II
SF I - Stavební fyzika
povinný: 3. sem. 1 - 1, z, zk
Ing. Jan Kaňka
oslunění, denní osvětlení, akustika
SF II - Stavební fyzika
povinný: 4. sem. 1 – 1, z, zk
Ing. František Kulhánek,
stavební tepelná technika,tepelný odpor, tepelné ztráty, tepelná stabilita místnosti,
difúze a kondenzace vodní páry
Realizace staveb a sídel I-III
REA I: povinný: 9. sem. 2 - 2, z, zk
Ing. Michal Pánek
problematika stavebně technologického projektování - souběžný návrh konstrukce
jejího provedení, nasazení potřebných strojů, pomocných konstrukcí a zařízení
staveniště pro jednotlivé konstrukčně výrobní systémy technologických etap
pozemních objektů (zemní práce až dokončovací práce a kompletace).
Zapracování stavebně technologických hledisek do projektového řešení objektů
výběrem vhodných variant konstrukčně výrobních systémů (řešení spodní a vrchní
47
stavby a jejich vyhodnocení ze stavebně technologických hledisek) - návrh a
realizace architektonických konstrukcí a detailů a jejich posouzení z hlediska jejich
složitosti provedení a zajištění
REA II: povinný: 10. sem. 1 - 1, klz
Ing. Michal Pánek
užití metodiky stavebně technologického projektování objektů, staveb a
urbanistických souborů se zaměřením na zkracování lhůt projektové a inženýrské
přípravy a výstavby, umožnění realizace staveb v návaznosti na čerpání
investičních zdrojů
REA III: povinně volitelný: 11. sem. 2 - 1, klz
Ing. Michal Pánek
projektově inženýrská činnost architekta jako manažera projektu a podnikatele v
průběhu investičního procesu se zaměřením na zpracování a smluvní zajištění
fází dokumentace dle honorářového řádu, výkonu autorského a technického
dozoru, řízení investičního procesu s jeho organizačním a právním zajištěním
Ekonomie staveb a sídel I-II
EKON I: povinný: 8. sem. 1 - 0, klz
Ing. Petr Hanzal
základní pojmy z oblasti stavební ekonomiky, celkové náklady stavby, technicko hospodářské ukazatele, kalkulace, cena stavebního díla a projektu
EKON II: povinný: 9. sem. 1 - 1, z, zk
Ing. Petr Hanzal
vybrané otázky z makroekonomie, problematika urbanistické ekonomie, ekonomická
efektivnost - hospodárnost projektu, zásady měření hospodárnosti, veličiny
vstupující do propočtu efektivnosti, pojem nákladů - jejich členění, kapitalizace,
reálná hodnota stavby a pozemků, návratnost, rentabilita.
Organizace, řízení a právo I-III
ORG I: povinný: 9. sem. 1 - 1, z, zk
Ing. Petr Hanzal
osvojení základních principů organizace a řízení, interdisciplinární vazby ve
stavebnictví, organizační struktury a procesy, principy a systém řízení
ORG II: povinně volitelný: 10. sem. 1 - 1, klz
Ing. Petr Hanzal
podnikání v oblasti aktivit architekta, tvorba podnikatelské strategie, podnikatelský
projekt, feasibility study
ORG III: povinný: 11. sem. 2- 0, klz
Právo obecné a stavební
JUDr. Jan Mareček
právní řád ČR se zaměřením na problematiku výstavby. Obecné otázky práva a
organizace státní správy a samosprávy. Vybrané otázky práva pracovního,
daňového a autorského Problematika územního plánování a stavebního řádu
(stavební zákon a jeho prováděcí předpisy) a navazující otázky péče o životní
prostředí
48
tel. 2435 4832, 3113204
doc. Ing. Václav Kučera, CSc.
Eva Frýdlová
RNDr. Vojtěch Jákl
Ing. arch. Petr Neřold
Ústav zajišťuje výuku CAD (Computer Aided Design) - využití výpočetní techniky při
architektonickém projektování. Součástí ústavu je GAPPA - (Grafický ateliér
počítačového projektování v architektuře), vybavený osobními počítači a
grafickými periferiemi.
Podle potřeby dalších ústavů fakulty probíhá v učebně GAPPA výuka odborných
předmětů.
Mimo pravidelnou výuku bude v učebně GAPPA prostor pro individuální práci,
přednostně pro projekční práci studentů.
Na ústavu je vyučován předmět NSVI - Inženýrské stavby, zaměřený na architekturu
dopravních a dalších inženýrských staveb a na podíl architekta při spolupráci se
stavebními inženýry.
CAD I
povinný: 2. sem 1 - 2, klz
doc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. arch. Petr Neřold
Základní informace pro práci v prostředí Windows NT, organizace informací,
manipulace se soubory.
Obecný grafický software (AutoCAD), jeho prostředí, systematické vysvětlení příkazů
pro tvorbu 2D modelu, tvorba entit a jejich editace, práce s textem, kótování.
Příkazy 3D, tvorba a editace trojrozměrných entit. Tvorba virtuálního
architektonického modelu a jeho vektorové zobrazení v axonometrii a perspektivě.
Komplex příkazů pro renderování. Systematické vysvětlení jednotlivých příkazů a
možností produktu, čímž postupně vznikne stručný manuál pro individuální práci
studentů ve cvičeních.
Ve cvičeních si studenti individuálně procvičují na přednáškách vysvětlené příkazy a
poté samostatně zpracovávají jednoduchá grafická zadání.
CAD II
povinný: 3. sem. 1 - 2, klz
doc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. arch. Petr Neřold
Vybraný specializovaný software pro projektování v architektuře a stavebnictví (CADKON, jeho moduly CADKON-K a CADKON-A). Tvorba prostorového modelu
architektonického objektu, práce se stavebními dílci a s makry zařizovacích
předmětů a stafáží. Tvorba stavebních výkresů 2D.
Modelování prostorových vztahů s dalším využitím možností metod CAD
(vizualizace, rendering). Tvorba rendrovaných a animovaných výstupů, včetně
osvětlení a simulace reálných materiálů. Úvod do aplikace softwaru 3D Studio
MAX, resp. VIZ. Práce s perspektivním a rastrovým obrazem modelu, zákresy do
fotografií stávajícího stavu apod.
49
Ve cvičeních si studenti individuálně procvičují na přednáškách vysvětlené příkazy a
poté samostatně zpracovávají jednoduchá grafická zadání.
CAD III
povinně volitelný: 11. sem. 0 - 2, klz
doc. Ing. Václav Kučera, CSc., Ing. arch. Petr Neřold + další učitelé
Další prohloubení znalostí grafických i negrafických produktů pro CAD, včetně
tabulkových procesorů a zásad práce v Internetu. Konkrétní studijní skupiny budou
vytvořené kolem jednotlivých pedagogů nebo externistů, specializovaných na
konkrétní software. Jednotlivé kroužky budou otevírány podle zájmu studentů a
možností vyučujících.
Předmět bude obsahovat v daném okamžiku nejnovější verze příslušných softwarů.
Tento předmět reflektuje fakt, že grafické softwary se inovují v průměru po 2
letech.
Při cvičeních si studenti postupně osvojí možnosti jednotlivých příkazů a v závěru
zpracují komplexní úkol.
Nauka o stavbách VI - Inženýrské stavby
NSVI: povinně volitelný: 9. sem. 2 - 0, zk
doc. Ing. Václav Kučera, CSc.
Městotvorná a krajinotvorná funkce silnic a dálnic, železnic, vodních cest,
podzemních staveb, jezů, hrází a přehrad, všech druhů mostů a dalších staveb
inženýrského charakteru. U každého typu staveb je prezentován krátký historický
přehled, dále současný stav a tendence pravděpodobného vývoje. Je
zdůrazňována souvislost architektonického vzhledu s technickými parametry
inženýrské stavby a s problémy životního prostředí a žádoucí spolupráce
architekta se stavebními inženýry.
50
tel. 2435 3442
pracoviště - v budově Rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6, 3. patro
Ing. arch. Ludmila Caravanasová
Šárka Smejkalová
PhDr. Zdeněk Vyplel
Mgr. Ing. Zuzana Krýzlová
Mgr. Božena Pejpková
Kabinet zajišťuje výuku cizích jazyků pro studenty prvního až třetího
rámci povinné výuky jsou nabízeny volitelné kursy:
- anglického jazyka (L. Caravanasová, B. Pejpková)
- francouzského a německého jazyka (Z. Krýzlová, Z. Vyplel)
ročníku. V
Odborný jazyk
OJ, povinný: 5.sem. 0 – 2, z, 6.sem. 0 – 2, zk
Cílem výuky je příprava absolventa na požadavky odborné praxe, tedy poskytnout
mu takové znalosti a dovednosti, aby byl ve svém oboru schopen komunikovat v
cizím jazyce ústně i písemně. Předpokladem úspěšného absolvování kursu je
znalost jazyka na pokročilé úrovni, tj. nejméně na úrovni maturitní zkoušky.
Jazykové znalosti studentů jsou ověřovány písemnou zkouškou z obecného
jazyka, která se koná před zahájením výuky OJ.
Jazyk I - IV
J, volitelný: 1. - 4. sem. 0 - 2, z (zk)
Kursy různých úrovní a různé délky trvání zaměřené na doplnění a rozšíření
jazykových znalostí studentů.
Kursy pro doktorandy
Výuka jazyků pro doktorandy probíhá v samostatných kursech nebo formou
konzultací. Je zapotřebí, aby všichni doktorandi vyplnili začátkem školního roku
přihlášku ke studiu jazyků, která je k dispozici na Oddělení pro
vědeckovýzkumnou činnost FA a zaslali ji co nejdříve na adresu kabinetu.
Veškeré informace týkající se výuky jazyků jsou k dispozici na nástěnkách Kabinetu
jazyků.
51
tel. 311 99 73
Ing. arch. Jan Bočan
Tamara Jedličková
doc. Ing. arch. Tomáš Brix
Ing. arch. Oldřich Hájek
Ing. arch. Milan Hon
Ing. arch. Aleš Lang
Ing. arch. Zdeněk Rothbauer
Arch. Martin Roubík
prof. Ing. arch. akad. arch. Alena Šrámková
Ing. arch. Vojtěch Vojtěch
doc. Ing. arch. Jitka Zelenková, CSc.
Ing. arch. Ivo Herman
akad. arch. Jan Hladík
akad. arch. Pavel Kolíbal
Ing. arch. Veronika Sajnerová
Ústav zajišťuje základy výuky architektonického navrhování – ZAN a připravuje
studenty pro studium ve vertikálních ateliérech. Vlastní výuka architektonického
návrhu probíhá v devíti vertikálních ateliérech. V nich jsou postaveni mladší
studenti, kteří se v prvních semestrech učí pochopit civilizační a tektonický obsah
základních architektonických elementů, vedle jejich starších kolegů. Ti na reálných
zadáních testují chápání své vlastní teoretické pozice ve vztahu
k architektonickému návrhu i ke světu, jenž tento návrh obklopuje.
V pedagogickém týmu ústavu jsou čeští architekti známí svými projekty a realizacemi
v České republice i v zahraničí. Je samozřejmé, že každý člen ústavu pracuje
zároveň jako praktický výkonný architekt a svými zkušenostmi obohacuje svou
pedagogickou činnost. Významná je i veřejná činnost členů ústavu v Obci
architektů a Komoře českých architektů. Kromě toho ústav zajišťuje přednášky a
cvičení předmětu Nauka o stavbách. Jedná se jmenovitě o stavby obchodní,
školské, stavby ubytovacího zařízení, zastupitelské úřady, podnikatelské domy a
polyfunkční objekty centra města.
Nauka o stavbách II - Obytné stavby – přechodné ubytování
NS II, povinný, 2. sem. 2 - 1, z, zk
Přednášky a cvičení jsou součástí bloku, který zajišťuje ústav 518.
Nauka o stavbách III - Občanské stavby – stavby pro obchod, zastupitelské úřady,
podnikatelské domy
NS III, povinný, 3. sem. 2 - 1, z, zk
Přednášky jsou součástí bloku, který zajišťuje ústav 518.
Nauka o stavbách IV – stavby školské
NS IV, povinný, 4. sem. 2 – 1 z,zk
Přednášky jsou součástí bloku, který zajišťuje ústav 528.
52
Základy architektonického navrhování I - II
ZAN I - II
Příprava studentů pro studium ve vertikálních ateliérech ústavu. Klademe důraz na
poznání tvorby jednotlivých ateliérů ústavu.
Ateliéry I - VIII
Výuka probíhá formou vertikálních ateliérů 3. - 10. semestru. Ústav zajišťuje výuku v
ateliérech povinných i povinně volitelných v jednotlivých architektonických
disciplínách, od urbanistických úkolů, úkolů souboru staveb, architektonických
objektů, jejich interiérů až po tvorbu designu.
Ateliér - realizační projekt I - II
Studenti realizují svoje architektonické návrhy zpracované v architektonickém ateliéru
a vytvářejí svůj realizační projekt. Tento projekt průběžně konsultují s pedagogy,
jejichž oborem je navrhování konstrukcí, TZB a organizace výstavby.
Diplomní seminář
Volitelný předmět je přípravou na diplomní projekt. Volba zadání, příprava podkladů
a programu otevírá prostor pro úspěšné vypracování diplomové práce.
53
tel. 2435 4855 - 6
fax 24354911
Ing. arch. Monika Schnitzerová
doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc.
doc. Ing. arch. Eduard Schleger
Ing. arch. Miloš Florián
Ing. arch. Václav Frydecký
Ing.arch. Hedvika Hronová
Ing. arch. akad. arch. Lukáš Liesler
Ing. arch. Jan Louda
Ing. arch. Kateřina Postupová
Ing. arch. Zbyšek Stýblo
Ing. arch. Miloš Florián
Ing. arch. Pantelis Larcou
Ing. arch. Jan Linhart
Ing. Jana Punčochářová
Ing. arch. Pavel Šmelhaus
Ing. arch. Kamila Šťastná
Ústav zajišťuje přednášky a cvičení předmětu Nauka o stavbách IV (NS IV) a
předměty ZAN I - II, ateliéry I - VII, ateliér konstrukční I a II, ateliér povinně
volitelný, diplomní seminář a diplomní projekt. Ústav se podílí na zajištění
doktorandského studia. Kromě výuky se členové ústavu podílí na praktické
projektové činnosti, expertní činnosti apod.
Nauka o stavbách IV - Občanské stavby
NS IVI, 2 - 1, z, zk
Garant předmětu: doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.
Přednášející:
doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc. (515) - stavby kulturní
doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc. (528) - stavby zdravotnické
doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc. (528) - stavby sportovní
doc. Ing. arch. Jitka Zelenková, CSc. (527) - stavby školské
Cvičení vede
akad. arch. Vladimír Soukenka (K)
Ing. arch. Irena Šestáková (Z)
Ing. arch. Miloš Florián (S)
Ing. arch. akad.arch. Lukáš Liesler (S)
Ing. arch. Kateřina Postupová (S)
Ing. arch. Jitka Zelenková,CSc. (Š)
54
Předmět postihuje v přednáškách vývoj architektury jednotlivých druhů staveb v
různých historických obdobích, především z hledisek urbanistických, provozních a
konstrukčních. Značná pozornost je věnována současné architektonické tvorbě
těchto druhů staveb.
Ve cvičeních se posluchači zabývají rozborem uvedených druhů staveb,
urbanistickým začleněním, provozem, konstrukcí a architektonickým výrazem.
ZAN I,II povinný, 1. a 2. sem. o - 4
Ateliéry I – VIII
(AT I -VIII)
Ateliér je zaměřen na architektonickou tvorbu různých druhů staveb a souborů
staveb. Studenti se seznamují se souvislostmi provozními, funkčními a
konstrukčními a jejich architektonickým vyjadřováním. Ústav zajišťuje výuku
ateliéru architektonického (povinného i povinně volitelného), urbanistického,
koncepčního, interiéru a designu. Práce v ateliérech probíhá společně pro
studenty od 3. do 10. semestru.
Ateliér - realizační projekt I, II
(AT-R 1, 2)
Na podkladě vlastního projektu, vypracovaného v rámci ateliérů I - VII nebo ateliéru
povinně volitelného, zpracovává student konstrukční projekt. V průběhu práce
konzultuje se specialisty nejen stavební část, ale také všechny související profese,
tj. statiku, vytápění, vzduchotechniku, el. instalaci, zdravotní instalace atd.
Diplomní seminář
V rámci tohoto předmětu, který je volitelný, má student možnost se připravit na
diplomní práci. Vyučující, ke kterému se přihlásí, mu obvykle zadává téma, jehož
zpracováním si student připravuje a třídí různé podkladové materiály, které jsou
nezbytné jako podklad pro úspěšné vypracování diplomní práce.
Odborné exkurze
V rámci výuky ateliérové tvorby zajišťuje ústav během školního roku 1 - 2 celodenní
odborné exkurze.
55
tel. 2435 3863
pracoviště - v budově rektorátu ČVUT, Zikova 4, Praha 6 - sekretariát - místnost č.
584/A
Marta Culková
Ing. arch. Michal Bartošek
Ing. Michaela Brožová aut. arch.
Ing. arch. Zdenka Havelková
Ing. arch. Ivan Hnízdil
Ing. arch. Zdeněk Jiran
Ing. akad. arch. Jaroslav Kosek
Ing. arch. Roman Koucký
akad. arch. Petr Kovář
doc. Ing. arch. Vladimír Krátký
Ing. Jiří Mráz
Ing. arch. Ivan Plicka, CSc.
doc. Ing. arch. Petr Suske, CSc.
akad. arch. Michal Šrámek
Ing. arch. Ivan Vavřík
Ing. Václav Malina
dipl. arch. Luis Marques
Ústav vyučuje předměty ateliérové tvorby. Pedagogy ústavu a externími odborníky
jsou rovněž pořádány nepovinné semináře, přednášky a exkurze.
Základy architektonického navrhování I - II
Ateliér I - VIII
V předmětu Ateliér se studenti učí schopnosti nalézat a tvořit ideu projektu a
formulovat ji vlastním návrhem. Výuka probíhá formou vertikálních ateliérů společnou dílnou studentů od 3. do 10. semestru. Ústav zajišťuje výuku povinného
i povinně volitelného ateliéru architektonického, urbanistického, interiéru a
designu, či koncepčního.
Ateliér - realizační projekt I - II
Předmět je zaměřen na výuku schopnosti realizovat vlastní architektonický návrh studii zpracovanou v architektonickém ateliéru, prostřednictvím realizačního
projektu. Konzultace architektonicko stavební části projektu zajišťuje kromě
jednotlivých vedoucích ateliérů a jejich asistentů - Ing. Jiří Mráz. Konzultace z
oboru navrhování konstrukcí, TZB a organizace výstavby zajišťují pedagogové
ústavu 522, 524 a 525.
56
Diplomní seminář
Povinně volitelný předmět je zaměřen na přípravu podkladů, průzkumů a
zastavovacích podmínek místa zadání, nebo studium oborové tematiky a získání
informací potřebných pro zpracování diplomní práce.
57
Celkový přehled ateliérů
ústav ateliér - vedoucí
511
512
Ing. arch. ak. arch. Beryl Filsaková
514
doc. Ing. arch. Ladislav Tichý, CSc.
doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa
Ing. arch. Alexander Gjurič
Ing. arch. Mikoláš Vavřín
Ing. arch. Mikuláš Hulec
515
akad. arch. Vladimír Soukenka
516
Prof. Ing. arch. Josef Pospíšil, CSc.
Ing. arch. Petr Dostál M. ARCH.
517
doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.
518
Ing. akad. arch. Daniela Fenclová
Ing. akad. arch. Antonín Jeníček
akad. arch. Michal Brix
519
Ing. arch. Vladimír Lacina
doc. Ing. arch. Karel Marhold, CSc.
doc. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSc.
doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.
523
doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.
527
Ing.arch. Jan Bočan
doc. Ing. arch. Tomáš Brix
Ing. arch. Oldřich Hájek
Ing. arch. Milan Hon
Ing. arch. Aleš Lang
Ing. arch. Zdeněk Rothbauer
58
arch. Martin Roubík
prof. Ing. akad. arch. Alena Šrámková
doc. Ing. arch. Jitka Zelenková,CSc.
Ing. arch. Vojtěch Vojtěch – vedoucí konstrukčních projektů
528
doc. Ing. arch. Karel Fořtl, CSc.
doc. Ing. arch. Eduard Schleger
Ing. arch. Jan Líman
Ing. arch. Jan Louda, Ing. arch. Zbyšek Stýblo
529
akad. arch. Petr Kovář
doc. Ing. arch. Vladimír Krátký
Ing. arch. Ivan Plicka, CSc.
doc. Ing. arch. Petr Suske, CSc.
Ing. arch. Ivan Vavřík
Ing. arch. Roman Koucký
59
Informace o tělesné výchově na fakultě architektury
Tělesná výchova na fakultě architektury je organizována jako dobrovolná (není
podmíněna udělováním zápočtu). Studenti se mohou přihlásit podle zájmu a podle
časových možností do výběrových oddílů 1. - 2. ročníku stavební fakulty (cvičební
blok: úterý dopoledne a středa odpoledne - 1. ročník, středa dopoledne a čtvrtek
dopoledne - 2. ročník).
Z organizačních a ekonomických důvodů je požadována pravidelná docházka do
hodin tělesné výchovy (asi 75 %).
Tělesnou výchovu a sport zabezpečuje katedra tělesné výchovy fakulty stavební:
Vedoucí katedry:
Doc. Dr. Jiří Drnek
B 579
Zástupce vedoucího:
odb. as. Jiří Maršál
B 519
Tajemnice katedry:
odb. as. Alena Strnadová
B 577
Sekretariát katedry
B 577
Pro školní rok 2000/2001 jsou vypsány tyto výběrové oddíly:
- aerobik (stepaerobik, strečink - ženy)
- atletika (m, ž)
- basketbal (m, ž)
- házená (m)
- fotbal (m)
- kanoistika (m, ž) - podmínkou je splnění zvláštní plavecké zkoušky
- kondiční kulturistika (m)
- plavání (m, ž)
- tenis (m, ž)
- stolní tenis (m, ž)
- volejbal (m, ž)
- softbal
- squash
- kondiční běh
Posluchači všech ročníků fakulty architektury, kteří mají zájem o tělesnou výchovu se
přihlásí na sekretariátu KTV u tajemnice KTV (budova B, 5. patro, č. dv. 577) v
konzultačních hodinách v úterý a ve čtvrtek 13. 00 - 14. 00 hod. od 30. 9. 2000.
Studenti fakulty architektury se mohou zúčastňovat také volitelné výuky TV, která
je vypisována KTV - viz informace na nástěnkách katedry na začátku jednotlivých
semestrů.
Rekreační těl. výchova a výkonnostní sport jsou organizovány také ve Vysokoškolské
tělovýchovné jednotě stavební fakulty (VŠTJ). Přehled sportovních oddílů je na
nástěnce v 5. poschodí vedle B 577, podrobnější informace lze získat v
sekretariátu VŠTJ, který je umístěn v 6. poschodí v místnosti B 688, tel. 2435
3741.
60
Ústřední knihovna
Ústřední knihovna Fakulty stavební a Fakulty architektury zabezpečuje následující
služby:
- výpůjční služby pro fakultu stavební i fakultu architektury (absenční i prezenční)
- referenční služby
- konzultační služby
- rešeršní služby pouze z vlastních zdrojů
- reprografické služby
Fond zahrnuje české i zahraniční odborné monografie, společensko - vědní literaturu,
skripta, normy, učební pomůcky, odborné časopisy, videokazety, odborné
databáze na CD ROM.
Pravidla výpůjčního procesu se řídí platným knihovním a výpůjčním řádem.
Knihovna je otevřena:
Po
8,00 - 17,00
Út, St
8,00 - 15,30
Čt
8,00 - 17,00
Pá
8,00 - 13,00
Studenti obou fakult mohou využívat i služeb čítárny časopisů, která má stejnou
otevírací dobu a je součástí Ústřední knihovny.
Knihovna při ústavu 513
Knihovna při ústavu 513 vedená mgr. Blankou Kynčlovou je specializována na
literaturu k dějinám architektury a umění. Jejím základem jsou především knihovny
předchůdců fakulty architektury, fond je průběžně doplňován. Studium je
presenční. Knihovna je otevřena: pondělí až pátek: 8,00 - 12,00 hod., 13,00 –
16,00 hod.
Fakulta architektury je dále vybavena informačním centrem, které vede Ing. arch.
Vladislav Marek, CSc. Informační centrum je vybaveno časopisy, odbornou
literaturou a dalšími pedagogickými pomůckami a slouží pro ústavy a ateliéry a k
rychlým a aktuálním informacím.
61
zápis do I. bloku
kontrola studia
zápis do II. bloku
kontrola splněných kreditů
28. červena 2000
28.srpna – 7. září 2000
15.září 2000 v 8,3O hod.
11. září – 14. září 2000
zápis do ateliérů (ZS) (přihlašovací archy - 13. p. )
zápis do povinných a povinně volitelných předmětů (ZS)
zimní prázdniny
odevzdání ateliérových prací (ZS)
výstava ateliérových prací
(přijímací řízení 2001/2
18. září - 29. září 2000
18.září - 29.září 2000
23. prosince 2000 - 1. ledna 2001
22 ledna 2001 do 12. 00 hodin
22. ledna - 2. února 2001
22. ledna - 2. února 2001)
zápis do ateliérů (LS) (přihlašovací archy - 13. p. )
zápis do povinných a povinně volitelných předmětů (LS)
odevzdání ateliérových prací (LS)
výstava ateliérových prací
12.února - 23.února 2001
12.února - 23.února 2001
11 června 2001 do 12.00 hod.
11. června - 25. června 2001
(přijímací řízení doktorského studia
21.června 2001)
prázdniny
2. července - 31. srpna 2001
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY (SZZ)
do 16. října 2000 budou na ústavech 513, 518 a 523 vyvěšeny termíny SZZ
pro zimní semestr 2000 - 2001
do 12. března 2001 budou na ústavech 513, 518 a 523 vyvěšeny termíny SZZ
pro letní semestr 2000 - 2001
* zkoušky mohou být vypsány i v průběhu semestru
rektorský den
změna výuky
16.května 2001
4.května 2001 (pátek) - rozvrh jako sudé úterý
62
63
64
65
Doktorské studium 2000/2001
garant: Ladislav Tondl AV ČR
zimní.semestr. 2 hod/týden
garant: PhDr. O. Ševčík
zimní semestr 2 hod/týden
garant: Prof. K. Kibic
letní semestr 2 hod/týden
garant: Mgr.B. Blažek
Jazyky (angličtina, francouzština, němčina, ruština)
garant: Ing. arch. L. Caravanasová
garant: Doc. P. Urlich
garant: Doc. M. Hexner
garant: Doc. M. Hexner
garant: Doc. J. Mužík
garant: Doc. J. Škabrada
garant: Doc. B. Fanta
garant: doc.V.Kučera
garant: Doc. V. Bystřický
66
V rámci prvního roku studia, ukončené řádnou zkouškou.
Garant: Prof. Ing. Ladislav Tondl,
Počet hodin: 28/ 2 hod. / týden/ l semestr / přednášky + konzultace
Kurs pokrývá tři oblasti:
1. Úvod do filosofie vědy
2. Metodologie výzkumu, především empirického
3. Praktické informace pro práci s literární dokumentací a k vlastnímu sepsání
disertace
Obsahem prvé části je stručné seznámení se základními problémy vědeckých metod
poznání, funkcemi moderní vědy, typy vědeckých zákonů, druhy vysvětlení,
explorativním vs. konfirmativním výzkumem, úlohou hypotéz, definicemi pojmů,
vztahem teorie a empirického výzkumu. Druhá část zavádí doktorandy do
konkrétní výzkumné problematiky: druhy experimentálního designu, vědecké
pozorování, adekvátní formulace vědecké otázky a dílčích hypotéz, dotazníkové
metody, základy statistického zpracování empirických dat. Třetí oblast seznamuje
se způsobem práce s literaturou, typickým členěním výzkumné zprávy, správnou
citací pramenů.
Forma studia: 4 - 5 společných konzultací, přednášek za semestr, vždy k uvedeným
tématům formou krátké iniciace do problémů a následné diskuse. Individuální
konzultace k jednotlivým tématům.
Forma zkoušky: a)písemná část, vymezení pojmů z metodologie v pracích
doktorandů (zpracovává samostatně každý doktorand) b) ústní část po dohodě s
vyučujícím
Literatura:
Čížek s kol.: Filosofie, metodologie a věda. 1970 Praha
Mewart: Úvod do metodologie vědy
Blahuš: Čelechovský: Skripta
Garant: PhDr. Oldřich Ševčík, CSc.
Počet hodin: 28 / 2hod. / týden/ semestr / přednášky + konzultace
Sociální a kulturní vývoj evropské společnosti od 17. století po současnost a jeho
vazby na vývoj architektury.
Stručný obsah předmětu:
Zrod moderní vědy a nového obrazu světa: osvícenství a projekt moderní doby, od
tradiční stavovské, feudální společnosti k moderní občanské společnosti,
novodobá společnost a změny v její sociální skladbě, 19. století - první fáze
industrializmu, růst horizontální i vertikální mobility obyvatelstva, populační
vzestup a koncentrace přírůstku obyvatelstva do měst (krize a typologie přestavby
měst): základní typologie staveb industriální společnosti 19. století:
1) stavby petrifikující národní a sociální identitu novodobých národních států
(parlamenty, burzy, národní muzea, divadla ad.)
2) inženýrské stavby - továrny, komunikační sítě (nádraží, železnice)
67
Technické inovace - filosofická a sociologická sebereflexe industriální společnosti
19. století (pozdní německé osvícenectví, Marx, Nietzsche, pozitivismus atd.) 1.
světová válka a krize občanské společnosti - dovršení programu moderny filosofické a sociologické diagnózy vývoje 20. století (industriální a postindustriální
věk, moderna a postmoderna, informační společnost).
Garant: Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.
Počet hodin: 28 /2 hod. /týden /l semestr/ přednášky
Doktorandský kurs, běh přednášek, je koncipován jako soubor problémových okruhů,
jakýchsi hloubkových sond do problému interpretace dějin architektury a
urbanismu na konci dvacátého století. Odráží se v něm tedy na jedné straně
vysvětlení definice pojmů tak, jak změnily mnohdy svůj význam, na druhé pak
zobecnění některých zásadních pohledů na architekturu v průběhu staletí.
1) Pojmy v architektuře a urbanismu - teoretický základ. Výklad tektoniky,
stereotomie atp.
2) Klasičnost v historii architektury a urbanismu
3) Historické slohy a jejich možné interpretace
4) Řád jako výraz jistoty versus manýristická iluze na pozadí historických slohů
(románský sloh vs. gotika, renesance vs. manýrismus, barokní iluze)
5) Slohové návraty a jejich specifičnost v industriálním věku věk osvícenství a
sekularizace společnosti
6) Urbanistické koncepce na pozadí velkých politických proměn 19. století, sociální
utopie vs. přestavba velkoměst
7) Abstrakce v architektuře jako první odmítnutí historických odkazů. Důsledky.
8) Modernismus jako doktrína dvacátého století. Pozdní modernismus
9) Konec osvícenství a postmoderní východiska
Literatura:
Michal Raeburn a kol.: Dějiny architektury, Odeon/Praha 1993 a ostatní kapitoly z
dějin z různých publikací (K. Frampton, M. Tafuri, Ch. Jencks.)
Garant: Mgr.Bohuslav Blažek.
Počet hodin: 28/ 2 hod. /týden/ l semestr/ přednášky + konzultace
Stručný obsah předmětu: presentace, ekologické teorie a její praktické aplikace jako
nezbytné součásti myšlení a práce v oboru
Základní tématické okruhy:
1) Ekologie jako globální problém - filosofický pohled, teorie atd.
2) Vybrané kapitoly z problematiky krajinné ekologie
3) Legislativa a její praktická aplikace v ČR, ES atd.
68
Garant: Doc. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.
Počet hodin: 28/ 2 hod. týdně/ l semestr/ přednášky + konzultace
Náplň předmětu pro postgraduanty posiluje vědomí interpretace a schopnosti
reálného zdůvodnění analýzy a kritiky architektonického díla.
Od teoretiků 20. století k hlubšímu pochopení pojmů svázaných s architekturou jako
například ideologie, ikonologie, abstrakce atp.... Postgraduanti se seznámí
hlubším způsobem s teoretickou literaturou ve světě a jejím hodnocení.
1. Úvod, iniciace do problému, pojem teorie a jeho možná interpretace, rozdělení
2. Teoretikové současné architektury, positivismus modernismu, Giedionova
koncepce, funkcionalismus a problém historie, standard jako ideál produktivismu
3. R. Venturi a kontradiční pojetí architektury, otřesení mýtu funkcionalistických
paradigmat, odmítnutí ideologisace v architektuře
4. Semiologie v architektuře, problém jazyka, mluva a symbolika. Charles Jencks,
sdělnost a konformita, dvojí kódování.
5. Fenomenologie a její interpretace v architektuře, K. Lynch a obraz města, mentální
mapy, Ch. N. Schulz a problém existence, žitý a abstraktní prostor
6. Italská škola interpretace moderní architektury na pozadí sociálních pohybů ve
společnosti, L. Benevolo a M. Tafuri. Marxistická východiska
7. Postmodernismus jako historický pojem, Lyotardova koncepce umění jako zboží,
souvislost konce industriální epochy a informatiky, úloha medií, pojmy - fragment,
citace, archetyp
8. Dekonstruktivismus, princip dekomposice, dekonstrukce logu, zboření mýtu
logocentrismu, výchozí filosofie Husserla a Heideggera
9. Renesance abstraktního jazyka v současné architektuře, rozdíl mezi revival (retro)
pojetím a soudobou interpretací funkcionalistické estetiky, dematerialisace a
explose bílé barvy.
10. Ideologie v architektuře, architektura jako nezbytný prvek presentace systému,
representativnost, symbolika, alegorie, metafora, ideologie jako koherentní
představa kompletního světa
Garant: Doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc.
Počet hodin:28/ 2 hod. / týden / l semestr přednášky + konzultace
Cíl předmětu: Posílit vědomí a znalosti historické zkušenosti a teoretických základů
urbanistické tvorby.
Obsah předmětu
1) Vybrané kapitoly vývoje urbanismu: 20. století: eroze a renesance urbanistické
formy v evropské stavbě měst. Vývoj prostorového utváření obytných souborů po
2. svět. válce
2) Urbanistická historiografie vybraných českých měst
3) Urbanistický vývoj Prahy
4) Člověk a prostor - vybrané kapitoly urbanistické kompozice
5) Teorie města - od historie k aktuální problematice
69
Garant: Doc. Ing. arch. Jan Mužík, CSc.
Počet hodin: 28/ 2 hod. / týden/ l semestr přednášky + konzultace
Cíle předmětu: Postihnout aktuální problémy současné stavby měst.
Obsah předmětu
1) Aktuální otázky teorie dopravy
2) Vybrané kapitoly městského inženýrství
3) Městská centra (ČR, cizina) - stav a řešení problematiky
4) Praktické problémy památkové péče a ochrany v urbanismu
5) Urbanismus velkých rozvojových ploch (zahraniční zkušenost a naše aktuální
problematika)
6) Regenerace výrobních ploch ve městech
7) Město a životní prostředí
8) Aktuální problematika urbanismu venkovských sídel
9) Vybraná témata k doplnění bloku dle struktury posluchačů
Garanti: Doc. Ing. arch. Jiří Škabrada, CSc., Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.
Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr / přednášky. Konzultační semináře podle
dohody + exkurze
Smyslem předmětu je
1. sjednotit úroveň vědomostí a metodologického přístupu u doktorandů s různou
předcházející odbornou výchovou,
2. zorientovat se v aktuálních problémech a možnostech badatelské a dokumentační
práce a
3. vést ke schopnosti samostatné práce nad zvolenými tématy. V předmětu se tedy
nebudou znovu přednášet základní faktografické vědomosti, zejména pokud jsou
uvedeny v dosažitelné literatuře. Ta by měla být vysvětlena způsobem, umožňující
doplňující studium, takže pro některé ze studentů bude předmět dosti náročný na
domácí přípravu. Důležité budou konzultační semináře, na nichž se budou probírat
aktuální výsledky výzkumné práce učitelů, přizvaných externistů i doktorandů.
Témata přednášek:
1) Cíl a metoda vědecké práce v oboru,
2) Metody dějepisu umění - historický pohled,
3) Místo a úkoly studia dějin architektury v současném dějepisu umění (T. V., první
přednáška společná s předmětem OP I),
4) Architektura - umělecké dílo a projev hmotné kultury,
5) Stavební dílo a jeho historicko - urbanistický kontext,
6) Užitková funkce stavebního díla, funkční typ, jeho zrání a proměny,
7) Historická urbanistická struktura,
8) Specifické stránky studia lidové architektury (J. Š.),
9) Problematika slohu,
10) Architekt stavebník, stavitel,
11) Stavební dílo minulosti ve svých mladších stavebních proměnách,
12) Díla nerealizovaná a zaniklá,
13) Východiska, možnosti a meze ideové rekonstrukce (P. Ch.),
70
14) Architektonické dílo minulosti v zrcadle umělecko - historického a památkového
hodnocení.
Garant: Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.
Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr přednášky + konzultace nad projekty +
exkurze
Cílem výuky je poskytnout aktivní orientaci v celkové šíři problematiky ochrany
stavebních památek, počínaje historií teoretických názorů a konče praktickým
průběhem obnovy - t. j. od přípravy a projektu přes provádění až k hodnocení
opravy a úpravy objektu. Aktuální smysl výuky spočívá v tříbení názoru na
soudobý etický a metodický přístup zásahu do autencity historických staveb.
Předmět má mezioborový charakter, proto je výuka zajišťována s účastí více
vyučujících. Posluchač by měl mít v závěru výuky jednak přehled o vývoji
společenského vztahu k památkám u nás i v zahraničí a měl by dokázat stanovit
zásady přístupu k průzkumové a projektové přípravě opravy a úpravy historické
stavby. Výsledkem studia by měla být rovněž schopnost posoudit správnost
zásahu do stavební památky podle projektové dokumentace i provedené
realizace.
Témata přednášek:
1. Úvod do studia, seznámení s programem předmětu, poznámky k teorii a praxi
ochrany stavebních památek (B. F.),
2. Architektonické dílo minulosti a přítomnosti z hlediska filosofie umění,
3. Stavebně - historický průzkum z hlediska vnitřní struktury stavební památky (T. V.),
4. Dějiny památkové péče,
5. Uplatnění zásad památkové péče v praxi (na příkladu díla Kamila Hilberta),
6. Techniky průzkumu stavebních památek,
7. Druhy poruch konstrukcí stavebních památek (B. F.),
8. Konzervační metoda v památkové péči (V. G.),
9. Urbanistická struktura a její památková ochrana (M. H.)
10. Přístupy k obnově neúplně dochovaného stavebního díla - ideová východiska (M.
H.),
11. Památková ochrana a obnova historických zahrad (O. B.),
12. Organizace památkové péče v ČR (Y. J.),
13. Legislativa památkové péče v ČR (J. V.),
14. Seminář o názorech na soudobou památkovou péči v praxi - architekt a památka,
zásady projektování, kontext, staré a nové (B. F., F. K., M. P., V. G.).
Garant: doc.Ing.Václav Kučera,CSc.
Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr praktického cvičení v učebně výpočetní
techniky + samostatná práce u počítače a konzultace dle potřeby
71
Cílem předmětu je seznámení s nejdůležitějšími způsoby vyhledávání a publikování
informací pomocí osobních počítačů připojených k internetu. Získání či upevnění
základních návyků práce s osobním počítačem v prostředí síťového operačního
systému Windows NT. Systematický přehled o počítačových sítích. Aktivní
vyhledávací nástroje v prostředí WWW (Alta Vista apod.) Základy jazyka HTML.
Kurs je zakončenen vytvořením vlastní WWW stránky s textovou i grafickou
informací a jejím případným vystavením na základní stránce ústavu 525.
Literatura:
Jiří Kosek: HTML, tvorba dokonalých WWW stránek (Grada)
Jiří Havelka: Windows NT 4.0 Workstation (Computer Press)
Jiří Havelka: Microsoft Internet Explorer 3.0 (Computer Press)
Garanti: Doc. Ing. Václav Bystřický, CSc., Ing. Jan Kaňka, Ing. František Kulhánek,
CSc.
Počet hodin: 28 / 2 hod. / týden / I semestr / přednášky
Předmět nabízí tři tematické celky.
1) Tepelná technika - navrhování obalových konstrukcí budov z hlediska stavební
tepelné techniky, principy konstrukčního řešení tepelných mostů, navrhování
prostorů z hlediska letní tepelné stability.
2) Denní a umělé osvětlení - v rámci denního osvětlení seznámení se s metodou
využívající Kittlerovy protraktory, zpracování kompletní světelně - technické studie
složitého osvětlovacího systému - v rámci umělého osvětlení je probírána
ekonomie návrhu a provozu a údržba osvětlovacích soustav, dále pak měření a
hodnocení parametrů u. o. ve vnitřních prostorách
3) Stavební akustika - metoda výpočtu laboratorní vzduchové neprůzvučnosti,
zpracování hlukové studie k posouzení svislé nebo vodorovné dělící konstrukce.
72
Po dohodě s garantem předmětu již většinou formou individuálních konzultací a
studia doporučené literatury a pramenů v rámci druhého roku doktorandského
studia. Doktorand si zapisuje předměty po dohodě se školitelem do individuálního
studijního plánu. Zkouška z volitelného předmětu je součástí rigorózní zkoušky.
Studenti mohou volit doplňkové předměty i z jiných oborů doktorandského studia.
Nejsou tedy přísně vázáni pouze svým oborem. Není - li pro jednotlivé obory
dostatek volitelných předmětů, doktorand si je zvolí z ostatních oborů.
Garant: Doc. Ing. arch. Arnošt Navrátil, CSc.
počet hodin: 28
Předmět se zabývá aktuálními otázkami vymezených druhů občanských staveb ve
vztahu k historii i k vývojovým tendencím
Zdravotnické stavby. Stavby a soubory.
- tendence ve výstavbě zdrav. staveb, vliv vědeckotechnického rozvoje na
konstrukční systém
- dispoziční zásady řešení poliklinik, nemocničních ústavů. Zdrav. technologie, její
morální stárnutí a vztah ke stav. řešení. Humanitární tendence.
- genius loci tradičních lázní a jeho vliv na doplňování těchto celků.
Kulturní stavby.
- divadelní prostor - kukátkové divadlo polyvalentní sál, akustika, osvětlení
Sportovní stavby
- tělovýchovná zařízení v územním plánování. Dispoziční a provozní zásady, řešení
prostorů pro sportovce a diváky.
- konstrukční systémy
- stadiony, vývoj a konstrukce
- bazény
Školské stavby
- řešení školských staveb ve vztahu k novým výchovným a filosofickým tendencím.
- vývojové tendence prostorové, provozní a architektonické.
- stavební systémy ve školských stavbách, variabilita a flexibilita prostorů, možnosti
dotváření prostorů studentem.
- světlo v řešení škol.
- mateřské školy, základní školy - urbanistická, provozně dispoziční a hygienická
hlediska při rekonstrukci starších zařízení
- úloha a postavení vysokého školství
Garant: Prof. Ing. arch. Jaroslav Šafer
Počet hodin: 28
Obsah předmětu
Předmět se zabývá analýzou vývoje současného stavu a perspektivních tendencí,
vymezených druhů občanských staveb z hlediska funkce provozních potřeb,
kapacitních typů, typických možností lokalizace v sídlech různé velikosti.
- stavby ubytovací
73
- stavby administrativní
- stavby pro stravování a obchod
Garant: Doc. Ing. arch. Tomáš Šenberger
Počet hodin: 28
Téma obnovy stavebního fondu je sledováno v celé šíři a souvislostech problematiky:
- Úkoly a cíle při obnově budov - hodnota budov, její proměny, důvody a formy
obnovy budov, architektonická typologie a nové využití.
- Metodika projektování - průzkumy, kontakt s úřady, nový program - kontext.
- Praktické problémy a jejich řešení. Nosné konstrukce, obalové konstrukce a
zlepšení jejich užitných vlastností, požární bezpečnost.
- Obnova budov pro bydlení, transformace průmyslové architektury, významné
realizace.
Garant: Prof. Ing. Miloslav Jokl, DrSc.
Počet hodin: 28
Analýza řešení jednotlivých problémů, souvisejících s celým komplexem syndromu
nemocných budov (Sick Bulding Syndrom), a to zvláště: problémy tepelně vlhkostní pohody v interiéru budov, vysoké nebo nízké hodnoty teploty a vlhkosti
proudění vzduchu, tepelná asymetrie, výskyt odérových látek, aerosolů a mikrobů,
ochrana před radonem, nepříjemné účinky statické elektřiny, nedostatek aeroiontů
v obytných a občanských budovách.
Garant: Doc. Ing. arch. Pavel Bednář, CSc.
Počet hodin: 28
Téma interiéru jako organizovaného vnitřního prostoru (uspořádané druhy, vztahy)
Základní kompoziční prvky:
materiály, povrchy, barva, světlo, akustika
Interiér a nábytek.
Garant: Doc. Ing. arch. Václav Bystřický, CSc.
Počet hodin: 28
Předmět charakterizuje jednotlivé systémy, které zajišťují vnitřní prostředí budov,
typy provozních zařízení v síti pro přenos jednotlivých medií ve vztahu dispozice
ke konstrukci a architektuře budov a jejich vzájemné ovlivňování. Komplexní pojetí
systémů. Nároky různých typů objektů na technické systémy.
Komunálně technická zařízení.
74
Garant: Doc. Ing. František Medek, CSc.
Počet hodin: 28
1) Návaznost urbanizovaného prostoru na charakter a tvorbu technické
infrastruktury.
2) Typologie obslužných systémů, interakce T. I. a nadzemních struktur.
3) Teorie lineárních grafů a aplikace jejich vlastností při formování geometrických
tvarů, určování výpočtových metod a stanovení technických parametrů systémů T.
I.
4) Typologické charakteristiky, hodnocení variant typologie sítí. Stupeň distribuce
obslužné sítě, průměrná transportní vzdálenost a transportní kapacity, funkční
charakteristika sítě.
5) Technické a funkční části systémů T. I., výpočtová schémata, základní požadavky
na interakci mezi obslužnými systémy T. I. a vnitřními systémy v budovách v
navržených urbanistických strukturách.
6) Spolehlivost funkce obslužných systémů, redundance, vazba T. I. na ekologický
faktor přírodní rovnováhy.
7) Ekologická kapacita území, ekologická zátěž.
8) Inženýrský a ekologický přístup k hodnocení urbanizovaného prostoru.
Garant: Doc. Ing. arch. Karel Maier, CSc.
Počet hodin: 28
Aplikace obecných ekonomických pojmů a zákonitostí do urbanistické problematiky.
Trh nemovitostí, jeho vývoj v čase a závislost na prostorových vztazích. Alokace
činností (funkcí) ve městě a v regionu.
Ekonomická interpretace územního rozvoje na lokální a regionální úrovni. Hledisko
investora - developera, hledisko veřejného zájmu (města, státu). Metody
hodnocení finanční proveditelnosti, ekonomická a sociální analýza projektů
územního rozvoje. Analýzy trhů pro jednotlivé druhy funkčního využití.
Garant: Ing. Michal Pánek
Počet hodin: 28
Stručný obsah předmětu
Předmět je zaměřen k prohloubení znalostí o komplexní problematice investičního
procesu a řízení projektu.
Jednotlivé fáze řízení procesu až po uvedení stavby do provozu. Metodika čtyř
analýz činností investičního procesu v oblasti architektonicko konstrukčního a
stavebně technologického řešení, inženýrské činnosti a ekonomického řešení.
Počet hodin: 28
Stručný obsah předmětu
75
Vztahy v investičním procesu v oblasti ekonomického prostředí tržního státu a
chování podnikatelských subjektů v něm, ekonomika projektově inženýrských
činností, problematika kalkulace cen projektových a inž. činností, stavebních prací
a dodávek.
Garant: Ing. M. Pánek
Počet hodin: 28
Náplní předmětu je připravit doktoranda pro oblast kvalifikovaného řízení v projektově
inženýrských organizacích. Doktorand bude seznámen: s marketingovým řízením
projektově inženýrských organizací, s marketingovou analýzou projektového a
stavebního trhu a s projektováním marketingových strategií projektově
inženýrských organizací, s marketingovou strategií zpracování nabídek pro
výběrová řízení.
Garant: JUDr. J. Mareček
Počet hodin: 28
Náplň předmětu je zaměřena na prohloubení znalostí doktoranda v oblastech
stavebního práva, obchodního a občanského práva a autorského práva se
zaměřením na správní řízení v průběhu investičního procesu, právní a smluvní
zajištění projektové a inženýrské činnosti během projektové přípravy staveb,
realizace staveb a uvádění staveb do provozu.
Garant: Doc. Ing. arch. František Štědrý, CSc.
Počet hodin: 15
Předmět prohlubuje znalosti v aktuálních trendech a perspektivních tendencích v
oblasti výrobních staveb a inženýrských staveb. Především ve vztahu ke sféře
technologického rozvoje.
Stručný obsah předmětu.
- Vliv postindustriálního vývoje společnosti na urbanistické koncepce vztahu
průmyslu a města. Ideální modely a skutečný vývoj ve dvacátém století.
- Transformační procesy v průmyslových územích. Rozbor vybraných příkladů ve
vyspělých zemích a v ČR (Docklands, Paříž, Porúří, Sársko, Praha, Teplice apod.)
- Průmysl znalostí - technologická centra a parky - typologie a příklady realizací.
- Způsob zakládaní technologických parků.
- Spekulativní - pronajímatelné typy staveb pro technologický rozvoj.
- Prostorová nabídka pro malé a střední podniky.
- Vliv nových technologií na koncepci průmyslových staveb.
- Druhotné využití industriálního fondu jako prostředek transformace a reaktivace.
76
Počet hodin: 28
Kurs nabízí vstupní informaci o teoretickém pozadí a konceptech urbanismu územního plánování, jejich odrazu v systemech a metodách plánování měst a
regionů v některých zemích a ve vztazích mezi urbanismem - územním
plánováním a veřejnou správou.
Obsah studia:
Teorie a praxe urbanismu - územního plánování. Myšlenkové zdroje discipliny: utopie
a sociální reforma. Vznik a vývoj komplexního plánování a regionálního plánování.
Školy a teorie politické analýzy, transaktivního plánování, radikálního plánování,
kritická teorie progresivního plánování.
Neokonzervativismus, liberalismus, postmoderna a nová legitimizace urbanismu
plánování. Současná fragmentace urbanisticko - plánovacích konceptů a její
praktické projevy:environmentální a rozvojářské směry. Identita, kontextualismus,
laické plánování, leverage, spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
Postupy a produkty územního plánování. Systémy "formálního" územního plánování
v zahraničí. Anglie a Skotsko, USA, Francie, Německo. Strategické plánování.
Současné regionální plánování.
Porovnání se současnými českými trendy, možná budoucnost.
Garant: JUDr. Mareček
Počet hodin: 28
Pojem a smysl práva při užívání původních zdrojů, územním rozvoji,
architektonickém návrhu.
Legislativa, oprávnění, spravedlnost.
Důsledky ideologických / společenskovědních koncepcí na pojímání práce architekta
- urbanisty při rozvoji osídlení a sídel, při výstavbě: liberalismus, socialismus.
Důsledky ideologických / společenských koncepcí na pojímání práce architekta urbanisty při rozvoji osídlení a sídel, při výstavbě: liberalismus, socialismus,
kooperativismus, konservatismus...
Právní společnost, právní stát.
Právní vědomí, právní prostředí a právní nástroje jako produkt společenských
procesů. Konkretizace na současném právním stavu v oblasti tvorby a ochrany
ŽP, územního plánování a regionálního rozvoje, výstavby, architektury.
Různá pojetí (školy) definující úlohu architekta - urbanisty, smysl jeho činnosti, jeho
role a odpovědnost.
Etika profese architekta a urbanisty. Podnikání, profesionalita, společenská
zodpovědnost. Přístup a ochrana informací. Neetické chování, porušení práva,
střet zájmů - praktické příklady a jejich rozbor
77
Počet hodin: 28
Kurs rozšiřuje informace o územním rozvoji a územním managementu, získané
během předchozího studia předmětu Ekonomie staveb a sídel II - Urbanistická
ekonomie (ve II. stupni denního studia).
Studentům, kteří tento předmět neabsolvovali, se doporučuje si jej předem doplnit (v
zimním semestru 1. roku studia).
Obsah studia:
Územní management, strategie a politika územního rozvoje měst v různých lokálních
ekonomických a politických podmínkách. Role veřejného a soukromého sektoru v
těchto podmínkách. Rozbory případů z evropských a severoamerických měst:
Londýn (Docklands, King's Cross), Paříž (Défense, Austerlitz), nová britská města
poslední generace, Cleveland (CBD a Flats)...
Příklady rozvojových strategií z ČR: Brno - Jižní centrum, Český Krumlov...
Garant: Doc. Ing. arch. Miroslav Baše
Počet hodin: 28
Kurs doktorandského studia
- prohlubuje existující základ teoretických, metodických a praktických znalostí
přijatých doktorandů
- pomáhá pochopit a podporovat základní ideu záchrany a ochrany historických
hmotných fondů a souborů, zejména urbanistické aspekty ochrany a historických
celků a jejich součástí
Proč ochrana, záchrana (konzervace)?
Úvod do problematiky konzervace jednotlivých budov a celých zastavěných území
Zákony fyzického a morálního dožívání hmotných statků (zejména staveb)
Terminologie různých typů zásahů a programů obnovy, regenerace, revitalizace, atp.
Proměny názorů na ochranu a záchranu (konzervaci) památek
Analytické urbanistické práce (průzkumy a rozbory), týkající se předmětných t. j.
historických jader, umělecko - historické průzkumy, průzkumy specielních profesí
(doprava, městská infrastruktura)
Problémy řešitelné a neřešitelné
Diagnóza historických staveb a historických celků (území): návrh specifických zásahů
Legislativa související s ochranou a záchranou historických celků: městských
památkových rezervací, městských památkových zón, vesnických památkových
rezervací a zón
Konkrétní studie vybraných českých měst, jejich historicky cenných částí.
78
Garant: Doc. Ing. Jiří Muk, CSc.
Počet hodin: 28
Základy grafických programů. Konstruktivní geometrie se zaměřením na počítačovou
grafiku. Konstruování ploch stavebně inženýrské praxe s podporou počítače.
ArchiCAD.
Užití počítačů pro výtvarnou práci.
Garant: RNDr. Vladimíra Hájková PhD.
Počet hodin: 28
Úvod do aplikované matematiky. Vybrané partie základů počtu pravděpodobnosti a
matematické statistiky.
Úvod do teorie her a optimálního rozhodování. Zákonitosti chaotických jevů. Základy
metody konečných prvků a její využití ve stavební fyzice.
Vybrané partie z astronomie.
Garant: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.
Počet hodin: 28
Formy moderních nosných konstrukcí ve všech materiálových variantách, tj. z
kamene, zdiva, betonu, kovů a dřeva. Vztah celkového statického konceptu k
detailnímu řešení konstrukce.
Volba a hodnocení variant - kritéria statická, výrobní, ekonomická. Studium
konkrétních příkladů z tuzemska i zahraničí. Speciální problematika řešení
konstrukcí s ohledem na vliv seismicity a poddolování. Problematika rekonstrukcí
a zesilování nosných konstrukcí.
Garant: Ing. Tomáš Juranka, Doc. Ing. Zdeněk Štěpánek, CSc.
Počet hodin: 28
Průzkumné aktivity v projektové přípravě, využívání archivních a mapových zdrojů,
určování rizikových faktorů. Zemní tlaky. Navrhování stavebních jam v zástavbě.
Posuzování vlastností základové půdy a navrhování plošných základů. Výpočty
vertikálních základových konstrukcí - hluboké základy a hlubinné základy. Sanační
postupy při přestavbách a podchycování objektů.
79
Garant: Prof. Ing. arch. Jiří Hošek, DrSc.
Počet hodin: 28
Předmět si klade za cíl prohloubit znalosti o stavebních hmotách. Od popisu hmot se
přechází na výklad vlastností a chování hmot ve vztahu k jejich struktuře a složení.
Utřídění současných poznatků o chování hmot a závislosti mechanicko - fyzikálních
vlastností na vnějších vlivech a změnách prostředí, vytváří souhrn vstupních dat
pro programování nových stavebních hmot s optimálními vlastnostmi pro dané
stavební aplikace a prognózy výroby nových typů materiálů.
Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc.
Počet hodin: 28
Intenzivní rozvoj vědy, techniky a technologie především v poválečném období
umožnil vývoj a radikální rozvoj nových konstrukčních principů od hlavního
systému až po detail. Původní tradiční metoda navrhování je nahrazena novou
inovační (heuristickou) metodou. Výsledkem tohoto přístupu je kromě nových
technických a technologických poznatků rovněž objev nových principů estetických
a jejich uplatnění v konečném řešení architektonického díla. V předmětu budou
sledovány tyto proměny v aplikaci na jednotlivé stavební materiály.
Garant: Doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc. Doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc.
Počet hodin: 28
Doktorandi se seznámí s analýzou materiálového a konstrukčního řešení podzemí
budov, obvodových a střešních plášťů z hlediska hydroizolační a tepelné techniky
- nová řešení i obnova a rekonstrukce. Předmět se zabývá u podzemí budov
klasickým i moderním řešením hydroizolačních soustav (materiálová báze asfalty,
fólie - přiložené tepelné izolace, konstrukční detaily) u obvodových a střešních
plášťů pak materiálovými a konstrukčními skladbami v různé expozici vnitřní a
vnější prostředí (bytové, občanské a zemědělské stavby - vzorová řešení, detaily
konstrukcí).
Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.
Počet hodin: 28
Historie uplatňování architektonického betonu. Požadavky na historický beton.
Pohledový beton monolitický. Systémy a výroba fasádních prefabrikátů. Kotvení a
styky fasádních prefabrikátů. Povrchová úprava fasádních prefabrikátů. Zásady
aplikace monolitického a montovaného způsobu uplatnění betonu u
vícepodlažních halových objektů při architektonickém ztvárnění jejich průčelí,
popř. interiéru.
80
Počet hodin. 28
Obsahová náplň předmětu sestává ze tří tématických okruhů:
1) Kov jako hlavní stavební materiál - charakteristika základních stavebních kovů,
vývoj kovových konstrukcí, současný stav a trend vývoje.
2) Kov a architektonická forma - tuhé konstrukční systémy, visuté a zavěšené
systémy, kombinované systémy. Formové ztvárnění. Exaktní metody návrhu
systémů.
3) Kov v doplňkových konstrukcích - obvodové pláště budov, uplatnění interiéru,
prvky drobné architektury, dekorační a doplňkové prvky.
Doplňujícím tématickým celkem bude informace o speciálních kovových konstrukcích
- mosty, stožáry, věže. aj.
Počet hodin: 28
Obsahová náplň předmětu sestává ze čtyř tématických celků:
1) Geologie a technická petrografie - systém hornin, horniny jako stavební surovina,
stavební a dekorační kameny, působení atmosféry a hydrosféry na stavební
kameny.
2) Uplatnění v architektuře - přehled druhů ušlechtilých kamenů a vhodnost
stavebního materiálu, historický přehled použití kamene na doplňkové konstrukce
(obklady, dlažby apod.), konstrukční systémy (klenby).
3) Umělý kámen - současná technologická, technická a estetická úroveň vyráběných
prvků, pravidla pro použití.
4) Poruchy konstrukcí z kamene - rozbor příčin a způsoby řešení nápravy.
Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.
Počet hodin: 28
Obsahová náplň předmětu sestává ze tří tématických celků:
1) Dřevo jako hlavní stavební materiál - charakteristika dřeva pro výstavbu,
technologie zpracování, použití ve stavebních konstrukcích.
2) Dřevo a architektonická forma - konstrukční systémy a jejich vliv a vztah k
architektonické formě (od minulosti až po současnost), exaktní metody návrhů
systémů.
3) Doplňkové dřevěné konstrukce - obvodové pláště, dřevo v interiéru, prvky drobné
architektury aj.
81
Garant: Doc. Ing. akad. arch. František Pšenička, CSc., Doc. Ing. arch. Milan Hanák,
CSc., Doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc.
Počet hodin: 28
Kvalita řešeného detailu podmiňuje užitnou kvalitu řešeného problému. Předmět je
proto zaměřen na současný a perspektivní rozvoj teorie a tvorby detailu z hledisek
výtvarných, funkčních, materiálových, konstrukčních, fyzikálních, realizačních,
provozních a ekonomických. Pozornost je věnována problémům trvanlivosti a
spolehlivosti technického řešení a základní příčinám poruch.
Garant: Doc. Ing. Antonín Pokorný, CSc., Doc. Ing. Václav Bystřický, CSc.
Počet hodin: 28
Provozní zařízení, instalační sítě.
Interakce - instalační sítě a konstrukce,
- instalační sítě, dispozice, architektura.
Moderní systémy technických zařízení v různých typech objektů.
Komunální technická zařízení.
Počet hodin: 28
Obslužné systémy technické infrastruktury, zdroje, přenosové cesty, skelety soustav,
likvidace znečištění.
Funkční ekologické a ekonomické interakce a vazby systémů, systémů sídel.
Typologické charakteristiky systémů.
Autonomní funkce decentralizovaných systémů.
Počet hodin: 28
Typologické charakteristiky obslužných systémů technické infrastruktury a charakter
zástavby. Technická, ekonomická a ekologická hlediska při posuzování volby
ukládání uličních vedení do sdružených nebo společných tras, simulace vztahu.
Stanovení faktorů efektivní distribuce (distribuční faktor) hmot a energií, fakta hustoty
urbanizace.
Spolehlivost funkce obslužných systémů, redundance, vazba technické infrastruktury
(zdrojů) na ekologický faktor přírodní rovnováhy.
82
Garant: Doc. Ing. Václav Kučera, CSc.
Počet hodin: 28
Přehled konstrukčních systémů a technických parametrů hlavních typů inženýrských
staveb, jako východisko pro architektonický návrh silnic a jejich doprovodných
staveb, hrází a přehrad a mostů. Propojení historického přehledu se současnou
tvorbou a s výhledovými tendencemi pro budoucí realizace.
Doporučená vazba na předmět CAD.
Cílem předmětu je seznámení s nejdůležitějšími způsoby vyhledávání a publikování
informací pomocí osobních počítačů připojených k internetu. Nejprve je nutné
získat či upevnit základní návyky práce s osobním počítaček v prostředí síťového
operačního systému Windows NT. Dále se studenti důkladně seznámí s
vlastnostmi nejdůležitějších prohlížečů WWW stránek (poslední verze od firem
Microsoft nebo Netscape). Vzhledem k množství a neutříděnosti informací,
obsažených ve WWW stránkách, je třeba se naučit používat aktivní vyhledávací
nástroje v prostředí WWW (Alta Vista apod.). Kurs je ukončen vytvořením
vlastních WWW stránek s textovou i grafickou informací a jejich vystavením
pomocí odkazu na základní stránce ústavu 521.
Literatura: (stav v polovině r. 97, po vydání novějších verzí)
Jiří Havelka: Windows NT 4.0 Workstation (Computer Press)
Jiří Havelka: Microsoft Internet Explorer 3.0 (Computer Press)
Garant: JUDr. Jan Mareček
Počet hodin: 28
Náplň předmětu je zaměřena na prohloubení znalostí doktoranda v oblastech
stavebního práva, obchodního a občanského práva a autorského práva, se
zaměřením na správní řízení v průběhu investičního procesu a na právní a
smluvní zajištění projektů a inženýrské činnosti během:
- projektové přípravy staveb,
- realizace staveb,
- uvádění staveb do provozu.
Počet hodin: 28
Předmět je zaměřen na prohloubení znalostí doktoranda v oblasti činností
investičního procesu a řízení projektu. Doktorand se seznámí s průběhem
investičního procesu ve fázích od investičního záměru až po uvedení stavby do
provozu. Seznámení bude provedeno na základě metodiky čtyř analýz činností
investičního procesu z oblasti:
- architektonicko konstrukčního řešení,
83
- stavebně technologického řešení,
- inženýrské činnosti,
- ekonomického řešení.
Garant: CSc., Ing. Michal Pánek
Počet hodin: 28
Náplní předmětu je připravit doktoranda pro oblast kvalifikovaného řízení v
projektově inženýrských organizacích.
Doktorand bude seznámen s:
- marketingovým řízením projektově inženýrských organizací,
- marketingovou analýzou projektového a stavebního trhu,
- projektováním marketingových strategií projektově inženýrských organizací,
- marketingovou strategií zpracování nabídek pro výběrová řízení.
Počet hodin: 28
Náplní předmětu je prohloubení znalostí doktoranda v oblasti ekonomického
prostředí tržního státu a chování podnikatelských subjektů v něm, stejně jako
v oblasti ekonomiky projektově inženýrských organizací a problematiky kalkulace
cen stavebních prací a dodávek, a cen projektových a inženýrských činností.
Garant: Doc. Ing. Václav Kučera, CSc.
Počet hodin: 28
Přehled vybraných CAD systémů, AutoCAD 2000, CADKON, 3D Studio MAX a úvod,
případně oživení práce s nimi. Zobrazení inženýrských objektů metodikou CAD.
Doporučená vazba na předmět Architektura inženýrských staveb. Výstupem bude
počítačový a rendrovaný model zadaného mostu.
Garant - doc. ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.
Počet hodin: 28 hodin přednášek + konzultační semináře nad dokumentací +
exkurze
Náplní předmětu je informace o časovém vývoji jednotlivých druhů konstrukcí a
doplňků historických staveb od středověku do přelomu 19. a 20. století, pojímaná
84
jako jedna ze základních věcných složek zkoumání dějin architektury, resp.
stavebně historického průzkumu. Struktura výuky zatím do určité míry kopíruje
výuku předmětu denního studia na FA, protože většina doktorandů tento relativně
nový předmět nemohla absolvovat.
Témata přednášek: Význam konstrukce pro stavební dílo a jeho poznání, Dřevěné
konstrukce stěn, Zděné stěny, jejich ztužování a zabezpečení otvorů, Dřevěné
stropy, Klenby, Krovy, Dveře a jejich zavěšování, Okna, Vliv historické stavební
legislativy na inovace konstrukcí (M. E.), Vytápěcí systémy a komíny, Vliv
základních tradičních konstrukcí na charakter architektury velkých evropských
regionů.
Garant - doc. ing. arch. Václav Girsa
exkurze
Cílem výuky je umožnit souhrnný přehled v problematice obnovy historického
stavebního díla, a to ve všech vzájemně provázaných tématech oboru ochrany a
obnovy památek od volby metodiky a její aplikace přes projektovou přípravu až k
praktickému ošetření jednotlivých komponentů stavby, problematice řízení a
dohledu na obnovovací práce. Ve výuce budou využity zkušenosti ateliéru garanta
v projektování a realizaci architektonického - dispozičního, konstrukčního i
povrchového řešení upravovaných historických staveb včetně oprav složitějších
souborů. Osnova výuky je řazena do tématicky navazujících bloků s převahou
prezentování pracovních postupů na konkrétních praktických příkladech.
1. Základní cíle a nástroje kvalifikované péče o stavební památky: ochrana zachování autenticity památek, minimalizace zásahů do objektu (údržba,
konzervace, obnova, účelová přestavba, adaptace, revitalizace památek),
památková podstata, památkové pojetí, vícedisciplinová spolupráce, poznání
stavby, koncepční a projektová činnost, technika a podmínky realizace.
2. Specifičnost úlohy architekta v památkové praxi: pracovní metoda, odborná
způsobilost, zásady pro činnost přípravnou, koncepční, koordinační, projektovou a
realizační. Zásady přístupu a praktické příklady z těchto tematických okruhů:
respektování urbanistické autenticity, ohleduplnost přístupu v zasahování do
hmotové konfigurace a vnitřní prostorové skladby památky, reprodukce, analogie,
novotvar, restaurování architektury.
3. Zásady ohleduplného přístupu k historickým konstrukcím a materiálům (praktický
manuál): kámen, cihla, dřevo, kov, maltovina (praktické návody k ošetření a
prezentování architektury a jejích součástí).
4. Hodnocení památkových úprav a monitorování stavu historického stavebního
fondu: kritéria pro hodnocení úspěšnosti obnovy, odborného ošetření památky zásady, praktické příklady.
Garant - Ing. Petr Macek
exkurze
Stavebně historický průzkum je nutné pokládat za jeden z klíčů k úspěšnému řešení
oprav a úprav historických objektů. Náplní předmětu bude metodika všech stupňů
85
podrobnosti stavebně historického průzkumu a zvláštnosti průzkumové práce u
jednotlivých stavebních druhů. V části výuky se proto počítá i s účastí dalších
vyučujících, specializovaných dnes na některé druhy průzkumů, případně i s
aktivní účastí některých doktorandů, pracujících na průzkumech v oborově
příbuzných disciplínách.
Témata přednášek: Členění průzkumů podle podrobnosti zpracování od
urbanistických přes soubory staveb k jednotlivým objektům, Měřické podklady pro
SHP a jejich vyhotovení, Archívní prameny pro stať „Dějiny objektu“, historické
stavební plány (M. E., P. V.), Popisná část SHP (architektonický rozbor, detaily,
závady, vazby na předměty DA a HK), Koncept grafické analýzy - SHP, arch. a
pam. hodnocení, Závěry SHP (stavební historie, doporučení pro budoucí úpravy a
funkční využití, čistopisy grafické analýzy, Průzkumy a hodnocení souborů objektů
(městských bloků, hradů apod.), Zvláštnosti průzkumů vesnických staveb (J. Š.).,
Průzkumy torzální architektury ve spolupráci s archeologií (F. G.), Postupné
budování informační základny o velkých souborech na příkladu Pražského Hradu
(P. Ch.). Exkurze - Pražský Hrad, blok mezi Liliovou a Michalskou na Starém
Městě, Kotce).
Garant - doc. ing. arch. Jiří Škabrada, CSc.
exkurze
Cílem předmětu je komplexní poznání historické vesnické stavební tvorby, t. j. nejen
vývoje typologie a konstrukcí objektů, ale i vývoje vesnického urbanismu a
historické sociální skladby vesnice. Předmět bude na přechodnou dobu blízký
obdobnému předmětu z denního studia na FA, který většina doktorandů při svém
dosavadním studiu ještě nemohla absolvovat. Kromě zájemců právě o tuto
problematiku bude povaha probíraného materiálu vhodná i jako průprava pro
podrobnější studium stavebně historického průzkumu, historické typologie a
konstrukcí, a také pro doktorandy, kteří se budou zabývat různými hledisky
regenerace vesnického prostředí na oboru Urbanismus a územní plánování.
Témata přednášek: Vývoj půdorysného a prostorového uspořádání domu,
Urbanismus a sociální skladba zástavby, Základní historické a písemné prameny,
Konstrukce, Hospodářské stavby, Regiony, Širší evropské souvislosti, Základní
znaky tradičního vesnického domu v Čechách jako východisko pravidel pro
kontextuální úpravu a novostavbu.
86
Směrnice děkana fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze
číslo
Tato směrnice je prováděcím předpisem Studijního a zkušebního řádu pro studenty
ČVUT v Praze, který je vnitřním předpisem fakulty architektury ČVUT v Praze ve
smyslu §33 odst.2 zákona o vysokých školách č.111/1998 Sb. ze dne 22.4.1998, a
byla schválena vědecko uměleckou radou fakulty architektury ČVUT dne 16.6.1999 a
akademickým senátem fakulty architektury ČVUT dne 30.6.1999.
Změny a doplňky byly schváleny akademickým senátem fakulty architektury ČVUT
dne 14.6.2000.
(viz příloha č.2 Statutu FA ČVUT v Praze)
Název studijního program Název studijního oboru Standardní doba studia Titul
(kód KKOV)
Architektura a urbanismus
Architektura
12 sem.
Ing.arch.
magisterský (35- 01 -T)
Inženýr architekt
Architektura a urbanismus
Teorie architektonické 6 sem.
Ph.D.
doktorský (35 - 01 - V)
tvorby
Doktor
Urbanismus a územní 6 sem.
Ph.D.
plánování
Dějiny architektury a
6 sem.
Ph.D.
rekonstrukce památek
Architektura a
6 sem.
Ph.D.
pozemní stavitelství
Všechny programy jsou uskutečňovány v českém a anglickém jazyce
Forma studia: magisterský program - prezenční
doktorský program - prezenční, kombinovaná a distanční
Základním dokumentem magisterského studijního programu je studijní plán a
doporučený časový plán studia magisterského studijního programu.
Studium magisterského studijního programu má dva bloky, standardní doba studia je
12 semestrů. Standardní doba studia I.bloku je 6 semestrů, standardní doba studia
II.bloku je 5 semestrů. 12. semestr je určen pro vypracování diplomové práce a její
obhajobu.
Kreditový systém je užíván pro kvantifikované hodnocení studia (hodnocení zátěže
studenta podle studijního plánu). Systém je jednotný pro celé ČVUT v Praze.
87
Jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní délce
studia a doporučeném časovém plánu studia - v akademickém roce za 28 týdnů
výuky 60 kreditů, v semestru za 14 týdnů výuky 30 kreditů. V prvním bloku je nutné
získat 180 kreditů, ve druhém bloku 150 kreditů. Minimální počet kreditů,
kontrolovaný před zahájením akademického roku a nutný pro pokračování ve studiu
je za první akademický rok studia (2 semestry) - 20kreditů, za každý další
akademický rok studia (2 semestry) - 30 kreditů.
Studijní plán stanovuje předměty povinné, povinně volitelné a volitelné, jejich rozsah
(počet hodin v týdnu i počet kreditů) a způsob zakončení předmětu Povinně volitelné
předměty si student zapisuje podle svého zájmu do výše celkového požadovaného
počtu kreditů. Za volitelné předměty se nezískávají kredity. Studijní plán představuje
doporučené pořadí předmětů v rámci I.a II.bloku. Z důvodů obsahové návaznosti
předmětů může být vyučujícími stanoven požadavek dílčích posloupností
v absolvování předmětů.
Výuka probíhá nejčastěji formou přednášek, cvičení, seminářů a ateliérů a nebo
jejich kombinací. Účast na přednáškách je doporučená, účast na ostatních formách
výuky je zpravidla kontrolována.(čl.10, odst.5) Pravidla určují ústavy ve smyslu
odstavce Přihlašování do předmětů.
Akademický rok je organizován na zimní semestr, zkouškové období zimního
semestru, letní semestr, zkouškové období letního semestru a prázdniny.
První týden zkouškových období po obou semestrech je určen na dopracování
grafických prací, především ateliérových projektů.
První blok
Zápis do prvního bloku studia je zároveň zápisem do studijního programu. Dnem
zápisu a složením imatrikulačního slibu se přijatý uchazeč stává studentem fakulty
architektury ČVUT v Praze.
Student si podle studijního plánu zapisuje soubor předmětů stanovených pro první
blok studia (celkem 180 kreditů). Zápisem se zároveň student zavazuje k zakončení
zapsaných předmětů způsobem předepsaným ve studijním plánu (zkouška, zápočet,
klasifikovaný zápočet). První blok studia je ukončen po zakončení všech předmětů
zapsaných studentem podle studijního plánu (180 kreditů).
Pokud student v posledním roce studia prvního bloku nedosáhne zbývajícími
zapsanými předměty prvního bloku minimálního počtu kreditů pro postup do dalšího
akademického roku, je povinen si zapsat vybrané předměty z druhého bloku studia
v takovém rozsahu, aby podmínku minimálního počtu kreditů splnil. Platnost takto
absolvovaných předmětů je před zápisem do druhého bloku maximálně jeden
akademický rok.
Standardní doba studia prvního bloku je 6 semestrů (3 roky). Maximální možná doba
studia prvního bloku je 5 let. Po uplynutí této doby bude studentovi, který nedokončil
první blok předepsaným způsobem, ukončeno studium podle čl.20, odst.5, písm.b.
Druhý blok
88
Do druhého bloku se student může zapsat pouze na základě úspěšného ukončení
prvního bloku. Ve zvláště odůvodněných případech může děkan na žádost studenta
povolit podmínečný zápis do druhého bloku studia. Podmínky podmínečného zápisu
budou stanoveny individuálně. Student si podle studijního plánu zapíše soubor
předmětů (povinných a povinně volitelných) stanovených pro druhý blok studia
(celkem 150 kreditů). Zápisem se zároveň student zavazuje k zakončení zapsaných
předmětů způsobem předepsaným ve studijním plánu (zkouška, zápočet,
klasifikovaný zápočet). Druhý blok studia je ukončen po zakončení všech předmětů
zapsaných studentem podle studijního plánu (150 kreditů). Standardní doba studia
druhého bloku je 5 semestrů.
Studenti zapsaní do studia na FA ČVUT před rokem 2000, mohou dokončit po
dohodě se studijním oddělením druhý blok v původním rozsahu 4 semestry a120
kreditů.
Uznávání předcházejícího studia
Student, který v minulosti studoval studijní program uskutečňovaný fakultou
architektury nebo studoval obdobný program na jiné tuzemské i zahraniční univerzitě,
může prostřednictvím studijního oddělení požádat děkana o uznání semestru,
akademického roku nebo bloku studia, pokud od jeho absolvování neuplynulo více
než pět let. Student může za stejných podmínek požádat i o uznání jednotlivých
předmětů. Uznání ucelených etap studia nebo jednotlivých předmětů vydává děkan
formou rozhodnutí.
Podle uznané délky předcházejícího studia se přiměřeně zkracuje i maximální doba
studia.
Kontrola kreditů se provádí vždy před začátkem dalšího akademického roku. Při
kontrole kreditů se ověřuje splnění předepsaného minimálního počtu kreditů pro
postup do dalšího akademického roku:
Minimální počet kreditů
- za první akademický rok studia (2 semestry)
- 20 kreditů
- za každý další akademický rok studia (2 semestry) nebo za poslední dva
semestry, kdy student byl studentem ze zákona
- 30 kreditů.
- za každý další akademický rok studia (2 semestry) pokud část akademického roku
nebyl student studentem ČVUT (zejména přerušení studia, přestup) - 15 kreditů
Pokud student nesplní před začátkem dalšího akademického roku předepsaný
minimální počet kreditů, bude mu studium ukončeno podle čl.20 odst.5 písm,b.
Předměty (povinné, povinně volitelné)
Student se před začátkem každého semestru rozhodne, které zapsané předměty
bude v příslušném semestru studovat a přihlásí se dohodnutým způsobem a v
termínech stanovených časovým plánem akademického roku na jednotlivých
ústavech, popřípadě jiným, předem určeným způsobem.
Garant předmětu (ústav) je povinen přihlášeným studentům na první hodině předat
písemné požadavky, které stanovují průběh semestru a podmínky, za jakých bude
předmět zakončen. Student má právo se z předmětu písemně odhlásit, a to
nejpozději do konce druhého týdne semestru. Tuto skutečnost oznámí jak
příslušnému ústavu, tak studijnímu oddělení. Po tomto termínu budou seznamy
přihlášených studentů předány studijnímu oddělení a na případné další změny se
nebude brát zřetel.
89
Ateliéry (povinné, povinně volitelné), ZAN
Do ateliérů se student přihlašuje na přihlašovacích arších, které jsou v termínech
stanovených časovým plánem akademického roku vyvěšeny ve 13.patře budovy A
fakulty architektury. Přihlášení může probíhat i jiným, předem určeným způsobem.
Na přihlašovacích arších uvede vedoucí ateliéru témata zadávaných semestrálních
prací, pedagogický cíl (ve vztahu ke studijnímu plánu) a maximální počet
přijímaných studentů.
Dále zde musí být oznámen termín povinné schůzky ateliéru v prvním týdnu
semestru v hodinách určených rozvrhem Bude-li počet studentů přihlášených do
ateliéru větší než uvedené maximum na přihlašovacích arších, provede se na této
schůzce výběr studentů z nadpočetného množství dohodou s vedoucím ateliéru,
eventuálně losováním. Vedoucí ateliéru může přednostně vybrat ty studenty, kteří již
v jeho ateliéru studovali. Studenti přihlášení nově mohou být vybíráni losováním.
Studenti, kteří nebyli do zvoleného ateliéru zařazeni, si volí jiný atelier, a to nejpozději
do konce druhého týdne semestru. Volbu jiného ateliéru mají i ostatní studenti (např.
po podrobnějším seznámení se zadáním semestrálního projektu) a to nejpozději do
konce druhého týdne semestru. Z původně zvoleného ateliéru se odhlásí písemně.
Po tomto termínu budou seznamy přihlášených studentů předány studijnímu
oddělení jako definitivní a na případné další změny se nebude brát zřetel.
Předmět (povinný, povinně volitelný) může zakončit jen student, který má předmět
zapsán (v rámci zápisu do příslušného stupně studia) a na který se před začátkem
semestru řádně přihlásil. Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením
klasifikovaného zápočtu, vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací. Úspěšným
zakončením předmětu získá student přiřazený počet kreditů.
Děkan fakulty vyhlásí v časovém plánu akademického roku konečné termíny, do
nichž lze získat zápočty a klasifikované zápočty z předmětů, zapsaných v příslušném
semestru nebo akademickém roce a skládat zkoušky.
Po vypršení tohoto termínu nelze předměty (povinné, povinně volitelné) úspěšně
zakončit. Předměty, které student úspěšně nezakončil, si zapíše podruhé. Každý
předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát.
Povinně používaná klasifikační stupnice:
Hodnocení ateliérů a ZANu
Student, který zpracovává semestrální projekt (návrh) v některém z ateliérů fakulty,
musí svou práci odevzdat a vystavit v ateliérových místnostech fakulty v termínech
uvedených v časovém plánu akademického roku.
Odevzdané práce musí být oklasifikovány v průběhu prvního týdne a klasifikace musí
být na výstavě zveřejněna. Ateliérové práce se hodnotí klasifikovaným zápočtem.
Vedoucí ateliéru hodnotí práce zpravidla formou veřejné rozpravy při výstavě
projektů. Nejpozději do dvou týdnů po termínu odevzdání semestrálních prací musí
být klasifikace předána na studijní oddělení.
Pokud student neodevzdá semestrální projekt v termínu určeném časovým plánem,
může mu v odůvodněných případech vedoucí ateliéru povolit náhradní termín
90
odevzdání a to nejpozději do konce prvního týdne výstavy. Tato okolnost musí být na
výstavě zveřejněna.
Vedoucí ústavu může v odůvodněných případech studentovi, který neodevzdá
semestrální projekt v termínu určeném časovým plánem, povolit náhradní termín a to
nejpozději do 4 týdnů po řádném termínu odevzdání. Práce je klasifikována v rámci
semestru, ve kterém byla zpracována, ale vystavena je v následujícím semestru.
Tato okolnost musí být na výstavě zveřejněna.
Pokud ani v náhradním termínu student semestrální práci neodevzdá, je hodnocen
známkou „nevyhověl“. V jiných termínech student nemůže klasifikovaný zápočet
z atelieru (ZANu) získat.
Zápočtem se potvrzuje, že student splnil požadavky, stanovené garantem předmětu
(ústavem) na začátku semestru. Student, kterému nebyl udělen zápočet, může
požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu rozhoduje s konečnou platností
vedoucí ústavu. Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet, může se
do předmětu zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu zápočet nezískal,
ukončuje se mu další studium na fakultě architektury podle čl. 20 odst. 5 písm. b).
Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění stanovených požadavků a
úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním stupněm.
Student, kterému nebyl udělen klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání.
Ve věci udělování klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí
ústavu. Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu klasifikovaný zápočet, může
se do předmětu zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání předmětu klasifikovaný
zápočet nezískal, ukončuje se mu další studium na fakultě architektury podle čl. 20
odst. 5 písm. b).
Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu,
prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnost
získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí
učitel klasifikačním stupněm. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a
ústní (kombinovaná). Zkoušky mohou být i komisionální. Student má právo výsledek
zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím hodnocen klasifikačním
stupněm „nevyhověl“.
Termíny zkoušek jsou vyhlašovány v dostatečném počtu podle počtu studentů
zapsaných do předmětu, a to především ve zkouškových obdobích akademického
roku. Termíny zkoušek mohou být vypisovány i během semestru. Termíny zkoušek
z předmětů v příslušném akademickém roce jsou vypisovány až do konečných
termínů, vyhlášených děkanem v časovém plánu akademického roku. Datum a místo
konání zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušky musí být
zveřejněna na obvyklých místech. Studenti se ke zkoušce přihlašují písemně na
vyvěšené archy, popřípadě jiným, přesvědčivě sledovatelným způsobem. Odhlásit
ze zkoušky se student může nejpozději pracovní den před termínem zkoušky, na
který se přihlásil . Nedostaví-li se student ke zkoušce v termínu, na který byl
přihlášen, bez řádné omluvy, je klasifikován stupněm „nevyhověl“.
V odůvodněných případech může student svou neúčast u zkoušky omluvit nejpozději
do 5 pracovních dnů po termínu na který se přihlásil. Uznání omluvy je plně
v kompetenci vedoucího ústavu.
Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou „nevyhověl“, může konat zkoušku
v prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném termínu
klasifikován známkou nevyhověl, může konat zkoušku ve druhém opravném
termínu.
91
Pokud byl student při prvním zapsání předmětu klasifikován u zkoušky ve druhém
opravném termínu známkou „nevyhověl“, může si tento předmět zapsat znovu.
Pokud i při druhém zapsání předmětu byl student u zkoušky ve druhém opravném
termínu klasifikován známkou „nevyhověl“, ukončuje se mu další studium na fakultě
architektury podle čl. 20 odst. 5 písm. b).
Evidence
Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející
uvede slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky, nebo datum
konání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň “nevyhověl” se do
výkazu o studiu neuvádí.
Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu.
Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem jeho
udělení. Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí učitel zapsáním klasifikačního
stupně a podpisem s datem jeho udělení. Klasifikační stupeň “nevyhověl” se do
výkazu o studiu neuvádí.
Udělení nebo neudělení zápočtu a hodnocení klasifikovaného zápočtu a klasifikaci
zkoušky (včetně hodnocení „nevyhověl“) předá obratem příslušný garant předmětu
(ústav) studijnímu oddělení fakulty do informačního systému. Způsob tohoto hlášení
určí děkan. Ústav je povinen vést o těchto výsledcích vlastní písemnou evidenci
nezávislou na informačním systému a archivovat ji po dobu deseti let.
Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia
povoluje děkan na základě písemné žádosti. Minimální doba přerušení je jeden
semestr. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem. V průběhu
zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných důvodů.
S výjimkou závažných důvodů lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení
prvního akademického roku.
Nejdelší možná celková doba přerušení studia nesmí v součtu se standardní délkou
studia přesáhnout deset let. Doba přerušení studia se započítává do celkové délky
studia.
Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium
přerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v daném
termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění
povinností a studentovi se ukončí studium podle čl. 20 odst. 5 písm. b).
Na zápis po přerušení studia se vztahují podmínky minimálního počtu kreditů
obsažené v odstavci - Kontrolované úseky studia.
Přestupy na fakultu architektury ČVUT jsou možné pouze z fakult architektury jiných
vysokých škol po absolvování 1.ročníku. Přestupy z jinak zaměřených fakult (škol)
jsou možné pouze po absolvování přijímacího řízení na FA. Počet možných přestupů
pro akademický rok určí děkan po uzavření přijímacího řízení
Žádost o přestup podávají studenti děkanovi fakulty prostřednictvím studijního
oddělení vždy do 30.června.
Přílohou žádosti je potvrzený přehled absolvovaných předmětů, souhlas domovské
fakulty, portfolio dosavadních prací (formát A3) a česky psaný životopis.
Výběr provede děkan na základě závažnosti důvodu přestupu a dosavadních
studijních výsledků.
Rozhodnutí děkana bude písemně oznámeno všem žadatelům vždy do 31.srpna.
92
Na základě žádosti může děkan uznat studentovi absolvované úseky studia ve
smyslu odstavce - Uznávání předcházejícího studia.
•
Za uzavření studia se považuje poslední den zkouškového období posledního
semestru, ve kterém měl student zapsané předměty podle doporučeného studijního
plánu.
•
Student ukončuje studium fakulty architektury absolvováním studia v příslušném
studijního programu. Dnem řádného ukončení je den, kdy byla vykonána obhajoba
diplomního projektu jako poslední část státní závěrečné zkoušky.
Dále student ukončuje studium jeho zanecháním
Studium bude dále ukončeno studentovi, který nesplnil následující požadavky a
studijní povinnosti (čl.20, odst.5, písm.b):
- nedosáhl minimálního počtu kreditů pro postup do dalšího akademického roku
- neukončil studium prvního bloku v maximální době 5 let
- neukončil studium do deseti let od prvního zápisu do studijního programu
- nezakončil předmět předepsaným způsobem ani při druhém (opakovaném)
zapsání
- nezapíše-li se v posledním možném termínu do části studia (I.blok, II.blok ,
diplomní projekt) a předepsaným způsobem se neomluví
- nezapíše-li se na diplomní práci tak, aby celková délka studia včetně ODP
nepřesáhla deset let, a aby případné opakování diplomního projektu včetně ODP
nepřesáhlo dobu 18 měsíců od uzavření studia.
- který při opakovaní státní závěrečné zkoušky diplomní práci neodevzdal
v termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní zkoušce z předmětového bloku
nebo obhajobě diplomní práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla
hodnocena nevyhověl
- nezapíše-li se v daném termínu po přerušení zpět do studia a do pěti pracovních
dnů se písemně neomluví
- nezapíše-li se v daném termínu po přerušení zpět do studia a do pěti pracovních
dnů se písemně neomluví
- je vyloučen rozhodnutím disciplinární komise fakulty architektury
- byl přijat ke studiu na základě svého podvodného jednání
Státní závěrečnou zkouškou se ověřuje, je-li student připraven k výkonu povolání
architekta.
SZZ se skládá ze státních zkoušek z předmětových bloků (SZ) a z obhajoby
diplomní práce (ODP).
Státní zkoušky z předmětových bloků (SZ) jsou:
Navrhování budov a urbanismus (garant ústav 518)
Dějiny a teorie architektury (garant ústav 513)
Pozemní stavitelství (garant ústav 523)
Podmínkou k připuštění k SZ je:
- úspěšné ukončení prvního bloku studia
- úspěšné ukončení stanovených předmětů ve druhém bloku studia:
Navrhování budov a urbanismus:
TKZ I.
Dějiny a teorie architektury:
TA I.
93
Pozemní stavitelství:
PS V., VI, TZI III., SF I.
(Pozn.: pro nový studijní plán platný od akademického roku 2000/2001 budou
předměty stanoveny příslušnými garanty cca po třech letech)
- podání přihlášky k SZ na příslušných ústavech, garantech SZ
Podmínkou zahájení diplomní práci je:
- úspěšné vykonání všech SZ
- splnění požadovaných kreditů za druhý blok studia
- absolvování předepsané odborné praxe podle studijního plánu
- zápis k vypracování diplomové práce a vykonání ODP v termínech určených
časovým plánem akademického roku
- předložení výkazu o studiu
Podmínkou připuštění k ODP je vypracování diplomové práce (projektu) v termínech,
stanovených časovým plánem akademického roku
Termín konání SZZ (části SZ) se nespecifikuje.
Termín zápisu na diplomní projekt musí být zvolen tak, aby celková délka studia
včetně ODP nepřesáhla deset let, a aby případné opakování diplomního projektu
včetně ODP nepřesáhlo dobu 18 měsíců od uzavření studia.
Nezapíše - li se student do tohoto termínu k vypracování diplomní práce, bude mu
studium ukončeno podle čl. 20 odst. 5 písm. b).
Diplomní projekt lze vypracovávat 2x během školního roku a to v termínech
uvedených v časovém plánu akademického roku.
Diplomní práce (DP) je architektonický nebo urbanistický projekt, popřípadě
teoretická práce.
Písemné zadání diplomní práce předá studentovi vedoucí diplomní práce v den jeho
zahájení. Součástí zadání je i stanovení rozsahu zpracování diplomního projektu.
(Tématický okruh diplomního projektu může být studentovi zadán již jeden rok před
plánovaným zahájením v rámci předdiplomního semináře.)
Termín odevzdání diplomních prací je uveden v časovém plánu akademického roku,
stejně jako den jejich obhajoby
Vedoucí diplomní práce stanoví kritéria hodnocení a navrhne oponenta z řad
pedagogů jiné fakulty nebo odborníků z praxe.
Nedílnou součástí diplomního projektu je portfolio (zmenšené kopie projektu) formátu
A3, které se odevzdávají při ODP a jsou archivovány na fakultě.
Diplomní práci hodnotí před ODP vedoucí diplomové práce a oponent diplomové
práce. Student má právo seznámit se s hodnoceními vedoucího a oponenta
nejpozději 3 dny před termínem konání ODP.
Průběh SZZ (části SZ):
SZ se skládají před zkušební komisí (viz dále). SZ řídí a za činnost komise odpovídá
předseda komise. SZ jsou veřejné. Na závěr každé SZ musí být student komisí SZ
seznámen s výsledkem SZ.
SZ z předmětového bloku se koná v jednom dni.
V jednom dni lze skládat pouze jednu SZ z předmětového bloku.
Průběh SZZ (části ODP):
ODP je před zkušební komisí (viz dále). ODP řídí a za činnost komise odpovídá
předseda komise. ODP jsou veřejné. ODP se koná v jednom dni .
Na závěr ODP musí být student seznámen s výsledkem ODP, celkovým výsledkem
SZZ a celkovým výsledkem studia.
Klasifikace SZZ
Při hodnocení státní závěrečné zkoušky nebo její části se povinně užívá stejné
klasifikační stupnice, jako u klasifikovaných zápočtů a zkoušek během studia.
94
Výsledné hodnocení státní závěrečné zkoušky se skládá z výsledků jednotlivých
částí. Třech SZ z předmětových bloků a diplomního projektu a jeho obhajoby.
Student, který byl při SZZ klasifikován jen z jedné z částí známkou "velmi dobře" (2)
a z ostatních částí známkou "výborně" (1), vykonal SZZ s celkovým výsledkem
"výborně" (1).
Student, který byl při SZZ klasifikován z jedné části známkou "dobře" (3) a z
ostatních částí známkou "výborně" (1) nebo "velmi dobře" (2), vykonal SZZ s
celkovým výsledkem "velmi dobře" (2).
Student, který byl při SZZ klasifikován všech částí alespoň známkou "dobře" (3),
vykonal SZZ s celkovým výsledkem "dobře" (3).
Student, který byl při SZZ klasifikován z kterékoli části známkou "nevyhověl" (4),
celkový výsledek SZZ se klasifikuje "nevyhověl".
Celkový výsledek studia se hodnotí stupni:
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl
Celé studium absolvuje s hodnocením “prospěl s vyznamenáním” ten student, který
během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru max. 1,50, v průběhu
studia byl nejvýše z 1 předmětu klasifikován známkou dobře a státní závěrečnou
zkoušku vykonal s celkovým prospěchem výborně.
Náhradní termíny SZZ
Děkan studentovi určí náhradní termín odevzdání diplomní práce, jestliže
neodevzdal diplomní práci včas, tuto skutečnost předem písemně zdůvodnil a
omluva byla děkanem uznána. Obhajoba diplomní práce se může konat v dalším
termínu určeném časovým plánem akademického roku.
Děkan studentovi určí náhradní termín státní zkoušky z předmětového bloku, jestliže
se nedostavil v určeném termínu ke státní zkoušce z předmětového bloku nebo
jejímu opakování, neúčast do pěti pracovních dnů písemně řádně omluvil a omluva
byla děkanem uznána.
Opakování SZZ
Studentovi určí děkan termín pro opakování diplomní práce a ODP, jestliže
neodevzdal diplomní práci v určeném termínu a tuto skutečnost řádně neomluvil,
nebo omluva nebyla děkanem uznána nebo neodevzdal diplomní práci ve
stanoveném náhradním termínu.
Studentovi určí děkan termín pro opakování SZ z předmětového bloku, jestliže se
v určeném termínu ke státní zkoušce z předmětového bloku nedostavil a svoji
neúčast řádně do pěti pracovních dnů písemně neomluvil, nebo omluva nebyla
děkanem uznána. Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné
zkoušky pokud jeho obhajoba diplomní práce nebo státní zkouška z předmětového
bloku byla hodnocena “nevyhověl” popřípadě všechny předepsané části státní
závěrečné zkoušky byly hodnoceny “nevyhověl”.
Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části (částí), která byla hodnocena
“nevyhověl”. Státní závěrečnou zkoušku je možné opakovat pouze jednou.
Pokud byla obhajoba diplomní práce hodnocena známkou “nevyhověl” rozhodne
zkušební komise zda je podmínkou pro opakování části státní závěrečné zkoušky
i vypracování nové diplomní práce.
Studentovi, který i při opakovaní státní závěrečné zkoušky diplomní práci
neodevzdal v termínu, nedostavil se bez omluvy ke státní zkoušce z předmětového
bloku nebo obhajobě diplomní práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla
hodnocena nevyhověl, se ukončuje studium podle čl. 20 odst. 5 písm. b).
95
Zkušební komise
Na FA ČVUT jsou zřizovány zkušební komise pro:
- státní zkoušky z předmětových bloků: Navrhování budov a urbanismus
Dějiny a teorie architektury
Pozemní stavitelství
- obhajoby diplomních prací
Pro jeden studijní program (studijní obor) lze zřídit více zkušebních komisí.
Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise z profesorů, docentů a dále další
odborníky schválené vědeckou radou fakulty jmenuje děkan. Členy komise jsou též
významní odborníci v daném oboru jmenovaní ministerstvem školství mládeže a
tělovýchovy ČR. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5.
Zkušební komise je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina
jejích členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V
případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
O konání státní závěrečné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda a
všichni přítomní členové zkušební komise.
se v plném rozsahu řídí ustanoveními Studijního a zkušebního řádu pro studenty
ČVUT v Praze, část čtvrtá - STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH
PROGRAMECH
Tato směrnice nabývá účinnosti dnem podpisu děkana fakulty architektury ČVUT
v Praze.
doc.Ing.arch. Bohumil Fanta, CSc
děkan fakulty architektury
v.r.
96
Akademický senát
Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze
se podle zákona a. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů o vysokých školách,
(dále jen "zákon") usnesl na tomto Statutu fakulty architektury Českého vysokého
učení technického v Praze:
Statut Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen
"statut") upravuje její činnost, řízení a organizaci v rámci Českého vysokého učení
technického v Praze.
1. Fakulta architektury Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "FA")
je součástí Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen "ČVUT").
Sídlem FA je Praha. Adresa FA zní: České vysoké učení technické v Praze,
Fakulta architektury, Thákurova 7, 166 34 Praha 6 - Dejvice.
2. FA byla zřízena jako součást ČVUT na základě nařízení vlády ČSR č.j. 107/1976
ze dne 8. září 1976. Navazuje na tradici vysoké školy architektury a pozemního
stavitelství a pozdější fakulty architektury a pozemního stavitelství.
3. Zkrácený název fakulty je FA v Praze, ve zkratce FA ČVUT, resp. FA. Překlady
názvu do cizích jazyků jsou uvedeny v Organizačním řádu FA (Příloha č. 1).
1. Akademická obec FA definovaná v § 25 odst. 3 zákona vykonává samosprávu FA
přímo nebo prostřednictvím samosprávných orgánů FA v souladu se Statutem
ČVUT a vnitřními předpisy ČVUT.
2. Akademické svobody a akademická práva jsou upraveny v § 4 zákona.
3. Na FA je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických
hnutí (§ 2 odst. 10 zákona). Na FA mohou vznikat a působit odborová, zájmová a
stavovská občanská sdružení zaměstnanců a studentů FA.
1. Postavení FA je dáno zákonem, Statutem ČVUT a tímto statutem.
2. FA vykonává vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další
tvůrčí činnost.
3. V návaznosti na plnění svého základního úkolu podle předchozího odstavce
vykonává FA rovněž doplňkovou činnost (§ 20 odst. 2 a § 24 odst. 1 písm. h)
zákona).
4. Fakulta není právním subjektem. Fakulta má právo ve věcech stanovených v § 24
odst. 1 zákona a v § 24 odst. 3 a § 31 odst. 4., 5. Statutu ČVUT samostatně
rozhodovat nebo jednat jménem ČVUT.
5. Fakulta používá kulatého razítka s malým státním znakem České republiky a
textem "České vysoké učení technické v Praze - Fakulta architektury".
97
1. Fakulta má technické a umělecké zaměření. Samostatně a svobodně rozvíjí
vzdělávací, teoretickou, praktickou, uměleckou a další odborné činnosti v
humanitních, technických a uměleckých disciplínách, potřebných pro rozvoj
architektury a urbanismu
v souladu s potřebami společnosti.
2. Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další
tvůrčí činnosti FA (dále jen "dlouhodobý záměr FA") je základním programovým
dokumentem FA. Dlouhodobý záměr FA:
- je připravován v souladu s dlouhodobým záměrem ČVUT
- vychází zejména z koncepce rozvoje ČVUT a koncepce rozvoje FA,
- je využíván zejména při návrzích případných organizačních změn, přípravě
nových studijních programů a výzkumných záměrů.
3. Dlouhodobý záměr FA schvaluje po projednání ve Vědecko umělecké radě FA
(dále jen "VUR FA") (§ 30 zákona) Akademický senát FA (dále jen "AS FA").
1. Činnost studijní jako základní právo a povinnost studenta a činnost pedagogická,
vědecká a výzkumná, nebo umělecká jako základní právo a povinnost učitele se
uskutečňuje v rámci akademických svobod. V pedagogické činnosti se využívají
výsledky vědeckého bádání a tvůrčí technické i umělecké činnosti akademických
pracovníků a studentů.
2. Studium na FA se uskutečňuje v rámci studijních programů a programů
celoživotního vzdělávání (§ 2 zákona). Přehled akreditovaných studijních
programů je veden v Příloze č. 2.
1. Pro přijetí ke studiu ve studijním programu musí uchazeč splňovat obecné
podmínky podle § 48 zákona a podmínky stanovené Řádem přijímacího řízení
ČVUT (Příloha č. 3 Statutu ČVUT). Součástí přijímacího řízení do magisterského a
bakalářského studia jsou talentové zkoušky. Další podmínky pro přijetí na studijní
programy na FA vyhlašuje děkan po předchozím schválení v AS FA.
2. Přijímání cizinců ke studiu ve studijních programech v cizím jazyce se řídí Řádem
přijímacího řízení ČVUT (Příloha č. 3 Statutu ČVUT) a Podmínkami studia cizinců
na ČVUT (Příloha č. 4 Statutu ČVUT). Případné další podmínky pro přijímání
cizinců pro studium v cizím jazyce stanoví děkan po předchozím schválení v AS
FA.
1. Bakalářské, magisterské a doktorské studium ve studijních programech se
uskutečňuje podle Studijního a zkušebního řádu pro studenty ČVUT, který vydává
rektor po schválení Akademickým senátem ČVUT (dále jen "AS ČVUT") jako
vnitřní předpis ČVUT.
2. Bakalářské a magisterské studijní programy se ukončují státní závěrečnou
zkouškou (§ 45, § 46 a § 53 zákona). Doktorské studijní programy se ukončují
98
státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce (§ 47 a § 53 zákona).
Podmínky státních zkoušek stanoví Studijní a zkušební řád pro studenty ČVUT.
3. Specifické podmínky studia uvádějící členění studijního programu na studijní
obory, jejich charakteristika a jejich kombinace, pravidla a podmínky pro vytváření
studijních plánů, podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho
řádném ukončení, jsou uvedeny v pedagogické dokumentaci studijního programu.
1. FA poskytuje v rámci své vzdělávací činnosti programy celoživotního vzdělávání.
2. Bližší podmínky pro přijetí, průběh, ukončení a výši úhrady programů celoživotního
vzdělávání upravuje Řád celoživotního vzdělávání, který po projednání v AS
ČVUT vydává rektor ČVUT.
1. Podmínky studia cizinců stanoví čl. 9 a 11 Statutu ČVUT a Příloha č. 4 Statutu
ČVUT.
1. Po řádném ukončení studia uděluje ČVUT absolventům bakalářských studijních
programů akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc.") podle § 45 zákona,
magisterských studijních programů titul "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch."),
podle § 46 zákona.
2. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický
titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“) podle § 47 zákona.
3. Jako doklad o absolvování bakalářského, magisterského a doktorského studia
vydává ČVUT diplomy a vysvědčení podle § 57 zákona.
4. Účastníkům programů celoživotního vzdělávání vydává osvědčení o jeho
absolvování ČVUT.
1. Poplatky spojené se studiem jsou vybírány FA na základě pravidel stanovených v
§ 58 zákona, v čl. 11 Statutu ČVUT, čl. 5 odst. 6 Řádu přijímacího řízení ČVUT a
Přílohy č. 4 Statutu ČVUT.
1. Studentům FA se poskytují stipendia podle pravidel stanovených Stipendijním
řádem FA, který vydává děkan jako vnitřní předpis FA.
1. Vědecká, tvůrčí technická a umělecká činnost je základním právem a povinností
akademického pracovníka FA. Uskutečňuje se v rámci akademické svobody
vědeckého bádání a tvůrčí technické a. umělecké činnosti a slouží též jako základ
pedagogické činnosti. FA je otevřena ke spolupráci s vědeckými a uměleckými
pracovišti v České republice i v zahraničí.
2. Vědecká činnost se na FA uskutečňuje ve vědních oblastech uvedených ve statutu
FA a jejím organizačním řádu v souladu s dlouhodobým záměrem FA a
konkrétními výzkumnými záměry jednotlivých pracovišť. Fakulta usiluje o vytvoření
vhodných podmínek pro vědeckou činnost svých akademických pracovníků a
studentů. Analogicky se uskutečňuje i tvůrčí technická a umělecká činnost.
99
3. FA jménem ČVUT vstupuje do právních vztahů s jinými subjekty při spolupráci v
oblasti vědecké, tvůrčí a umělecké činnosti a v zájmu realizace a obchodního
využití výsledků této činnosti.
1. FA organizuje a rozvíjí zahraniční styky a aktivity. Zahraniční styky mohou na FA
uskutečňovat též občanská sdružení zaměstnanců a studentů FA, popř.
zaměstnanci a studenti individuálně.
2. Zahraniční styky se uskutečňují v oblastech vzájemné pedagogické, vědecké,
výzkumné a vývojové, umělecké, hospodářské a kulturní spolupráce.
3. Smluvní vztahy se zahraničními partnery musí být v souladu s českými obecně
závaznými právními předpisy, popř. s mezinárodními dohodami, které jsou pro
Českou republiku závazné. Smlouvy mohou být podepisovány pouze osobami,
které jsou oprávněny jednat v těchto otázkách jménem ČVUT.
1. Děkan předkládá každoročně AS FA ke schválení výroční zprávu o činnosti FA a
výroční zprávu o hospodaření FA.
2. Po schválení AS FA předkládá děkan výroční zprávy rektorovi a zveřejňuje je
prostřednictvím internetu.
3. Závěry výročních zpráv se využívají v řídicí činnosti a pro účely případného
upřesnění dlouhodobého záměru FA.
4. Na FA se provádí pravidelné hodnocení vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové,
umělecké a další tvůrčí činnosti v souladu s dlouhodobým záměrem činnosti
ČVUT.
5. Součástí hodnocení vzdělávací činnosti jsou ankety studentů, pořádané v každém
akademickém roce.
6. Hodnocení vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti se
provádí každoročně. Vychází zejména z kvantifikovaných parametrů užívaných v
rámci rozpočtových pravidel pro rozdělování příspěvku na vědeckou, výzkumnou,
vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost.
7. Souhrnné výsledky hodnocení podle odstavců 5 a 6 jsou uváděny ve výročních
zprávách o činnosti, v nichž jsou uváděná fakta analyzována i z hlediska kvality
jednotlivých činností FA a jejího vývoje.
8. VUR FA hodnotí každoročně v souvislosti s výroční zprávou kvalifikační vývoj
akademické obce, průběh a úroveň habilitačních a profesorských řízení a rozvoj
doktorských studijních programů.
9. V intervalu 3 až 5 let se opakuje na základě pokynu rektora souborné hodnocení
kvality řídicího procesu FA, uskutečňovaných studijních programů i programů
vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti podle standardní
evropské metodiky, tj. zpracováním detailní vlastní hodnotící zprávy, jejím
následným posouzením skupinou externích expertů včetně posouzení reality
přímo ve škole a následným závěrečným hodnocením. Výsledky souborného
hodnocení kvality všech aktivit FA se zveřejňují, využívají pro operativní opatření
děkana a vedoucí jednotlivých pracovišť.
100
1. Samosprávnými akademickými orgány FA jsou:
- AS FA,
- děkan,
- VUR FA,
- disciplinární komise FA.
2. Dalším orgánem FA je
- tajemník.
1. AS FA je samosprávným zastupitelským orgánem FA.
2. Právní postavení AS FA je upraveno v § 26 a § 27 zákona.
3. AS FA se skládá z volených zástupců akademické obce FA (§ 26 odst. 1 zákona).
4. AS FA a jeho členové jsou odpovědni za svou činnost členům akademické obce
FA. Při výkonu své funkce nejsou členové AS FA vázáni názorem jiných
samosprávných akademických orgánů FA a dalších vedoucích zaměstnanců FA.
Členové AS FA dbají zájmů FA jako celku, a při rozhodování se řídí svým
svědomím.
5. AS FA volí akademická obec v rovných, přímých a tajných volbách. Počet členů
AS FA a způsob jejich volby stanoví v souladu s § 26 zákona Volební a jednací
řád AS FA, který je vnitřním předpisem.
6. AS FA rozhoduje v záležitostech podle § 27 odst. 1 zákona:
- na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení
pracovišť FA,
- schvaluje návrh vnitřních předpisů FA,
- schvaluje rozdělení finančních prostředků FA předložené děkanem a kontroluje
jejich využívání,
- schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření FA
předloženou děkanem,
- schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech
uskutečňovaných na FA,
- schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů VUR FA a disciplinární
komise FA,
- usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z
funkce,
- schvaluje dlouhodobý záměr FA.
AS FA se vyjadřuje zejména k záležitostem podle § 27 odst. 2 zákona:
- k návrhům studijních programů uskutečňovaných na FA
- k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.
V otázkách týkajících se jednotlivých členů akademické obce se AS FA usnáší
tajným hlasováním. Schopnost usnášení AS FA upravuje Volební a jednací řád AS
FA.
7. AS FA dále deleguje zástupce do orgánů reprezentace vysokých škol.
8. Způsob volby kandidáta na děkana a projednání případného návrhu na jeho
odvolání podle § 27 odst. 1, písm. g) zákona upravuje Volební a jednací řád AS
FA.
101
9. Funkční období AS FA je tříleté, členové AS jsou voleni do konce jeho funkčního
období. Volby do AS FA se provádějí tak, aby nový AS FA byl řádně ustaven
alespoň půl roku před koncem funkčního období děkana.
10. Materiální zabezpečení činnosti AS FA zajišťuje děkanát.
1. Děkan je vrcholným představitelem FA a jejím reprezentantem ve vztahu k jiným
fakultám vysokých škol v České republice i zahraničí, k veřejným institucím a
státním orgánům, zejména k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy,
podnikatelské sféře i občanům.
2. Postavení děkana FA je upraveno v § 28 zákona.
3. Děkan jako představitel fakulty je oprávněn rozhodovat nebo jednat ve věcech
stanovených § 24 zákona a články 24, 30 a 31 Statutu ČVUT jménem ČVUT.
4. V oblastech stanovených zákonem, Statutem ČVUT a Statutem FA děkan vydává
po schválení AS FA a AS ČVUT vnitřní předpisy FA. V rámci své samostatné
působnosti dále vydává příkazy, pokyny, opatření, směrnice, výnosy, popř. činí
další rozhodnutí, ke kterým ho zmocňuje zákon, Statut ČVUT a tento statut.
5. Děkan jmenuje a odvolává proděkany, vedoucí jednotlivých pracovišť, jmenuje a
odvolává tajemníka.
Proděkani zastupují děkana v rozsahu, který jim děkan určí. Děkan pověří jednoho z
proděkanů, aby ho v době jeho nepřítomnosti zastupoval v plném rozsahu.
2. Proděkany jmenuje a odvolává podle § 27 odst. 2 písm. b) a § 28 odst. 5 zákona
děkan se souhlasem AS FA.
3. Úseky činnosti proděkanů jsou vymezeny takto:
- pedagogická činnost,
- vědecká, výzkumná a umělecká činnost,
- zahraniční styky a organizační činnost
4. Působnost proděkanů v rámci vymezených úseků činnosti včetně určení pracovišť
fakulty jimi metodicky řízených, stanoví děkan zvláštním výnosem.
5. Proděkani jsou oprávněni na vymezeném úseku činnosti jednat ve věcech
týkajících se fakulty v rozsahu zmocnění děkanem. V rámci pokynů děkana
mohou ukládat úkoly vedoucím pracovišť. Proděkani jsou za svoji činnost
odpovědni děkanovi.
1. Členy VUR FA jmenuje a odvolává po schválení v AS FA děkan podle zásad,
uvedených v § 29 zákona. Členství ve VUR FA je nezastupitelné. Při jmenování
členů vědecké rady dbá děkan, aby v ní byly zastoupeny všechny hlavní oblasti
pedagogické, vědecké, výzkumné a umělecké činnosti pěstované na FA.
2. Minimální počet členů VUR FA je devět.
3. Do působností VUR FA patří projednávání a schvalování otázek a oblastí,
uvedených v § 30 zákona. VUR FA se vyjadřuje k záležitostem, které jí předloží
děkan. VUR FA zejména:
- projednává dlouhodobý záměr FA,
- schvaluje studijní programy na FA,
- projednává habilitace docentů a rozhoduje o jejich výsledku a předkládá Vědecké
radě ČVUT (dále jen "VR ČVUT") návrhy na jmenování profesorů
- zřizuje na návrh děkana komise pro udělování vědeckých hodností,
102
- navrhuje udělování vědeckých hodností,
- potvrzuje učitele a oponenty v doktorských studijních programech,
- vyjadřuje se k dalším otázkám, které jí předloží děkan.
4. Funkční období VUR FA je tříleté a jeho konec je zpravidla shodný s koncem
funkčního období děkana.
5. Člen VUR FA se může písemným oznámením, doručeným děkanovi vzdát členství
ve VUR FA před uplynutím funkčního období. Na jeho místo, stejně jako na místo
odvolaného člena VUR FA, děkan jmenuje po schválení v AS FA nového člena
podle zásad uvedených v § 29 zákona.
6. Administrativní agendu VUR FA zabezpečuje oddělení pro vědeckou a výzkumnou
činnost děkanátu FA.
7. Svolávání VUR FA, způsob usnášení a další procedurální otázky, týkající se jejího
jednání, upravuje Jednací řád VUR FA, který vydává děkan jako vnitřní předpis.
1. Disciplinární komise se zřizuje podle § 27 odst. 1 písm. f) a § 31 zákona. Tato
komise projednává disciplinární přestupky studentů ČVUT zapsaných ke studiu ve
studijních programech uskutečňovaných na FA.
2. Disciplinární řízení je upraveno v § 64 až 69 zákona.
3. V řízení a jednání před Disciplinární komisí FA se postupuje podle Disciplinárního
řádu pro studenty ČVUT, který po schválení AS ČVUT vydává rektor ČVUT jako
vnitřní předpis ČVUT, který platí pro studenty všech fakult a vysokoškolských
ústavů.
1. Právní postavení tajemníka je upraveno v § 32 zákona.
2. Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu FA v rozsahu stanoveném opatřením
děkana.
3. Tajemník zajišťuje hospodaření s prostředky FA v souladu se zvláštními, vnitřními
a ostatními předpisy ČVUT a FA a v souladu s pravidly pro tvorbu a správu
rozpočtu fakulty.
4. Tajemník stojí v čele děkanátu a řídí jeho činnost ve všech oblastech, vyjma
případů, kde děkan stanoví jinak.
1. FA se člení na pracoviště uvedená v Organizačním řádu FA (Příloha č. 1).
2. Funkční místa vedoucích fakultních pracovišť se obsazují v souladu s Řádem
výběrového řízení ČVUT.
3. Výukovými pracovišti jsou:
a) ústavy
b) kabinety
c) samostatné ateliéry
Ústavy, kabinety a samostatné ateliéry jsou základními pracovišti pro pedagogickou,
vědeckovýzkumnou, uměleckou a další tvůrčí činnost. Ateliéry jsou zpravidla
organizační součástí ústavů.
4. Další pracoviště FA jsou děkanát a účelová zařízení.
103
5. Jmenovitý výčet pracovišť a jejich postavení v rámci FA stanoví Organizační řád
FA (Příloha č. 1 tohoto statutu).
1. Děkanát je tvořen souborem centrálních administrativních a technicko provozních
pracovišť. Organizaci a řízení děkanátu stanoví Organizační řád FA (Příloha č. 1
tohoto statutu).
1. Akademické poradní sbory FA zřizuje děkan. Mohou být stálé nebo zřízeny ad
hoc.
2. Stálými poradními sbory děkana jsou kolegium děkana a komise studijního plánu,
eventuelně další komise jmenované děkanem. Členy kolegia děkana jsou: děkan,
proděkani, tajemník a předseda AS FA a další pracovníci jmenovaní děkanem.
Komisi studijního plánu včetně předsedy komise jmenuje děkan. Kromě
akademických pracovníků zastupujících hlavní obory výuky jmenuje děkan do
komise studijného plán také zástupce studentů.
3. Kolegium děkana svolává a jeho jednání řídí děkan. Podrobnosti, týkající se
činnosti kolegia děkana stanoví děkan zvláštním opatřením.
4. Komisi studijního plánu svolává a jednání řídí její předseda
1. Postavení, práva a povinnosti studentů FA jsou upraveny ustanoveními § 61 až 63
zákona a čl. 29 Statutu ČVUT.
2. Charakteristiky studijních programů, uskutečňovaných na FA, podmínky pro přijetí
ke studiu zvoleného studijního programu, podmínky přijímacího řízení a průběhu
studia jsou upraveny ustanoveními v § 48 až 56 zákona, v části druhé Statutu
ČVUT a v části druhé tohoto statutu.
3. Tituly přiznávané absolventům příslušného programu studia a vydávání dokladů
o ukončení studia jsou upraveny v zákoně (§ 44 až 47 a § 57) a čl. 10 tohoto statutu.
4. Poplatky spojené se studiem upravuje § 58 zákona a čl. 11 Statutu ČVUT.
5. Podrobnosti průběhu studia na FA a řízení ve věcech studia jsou upraveny
Studijním a zkušebním řádem pro studenty ČVUT (vnitřní předpis ČVUT podle §
17 zákona a čl. 7 Statutu ČVUT) a dokumentací studijních programů.
6. Zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy, vnitřními předpisy
ČVUT a vnitřními předpisy FA může být považováno za disciplinární přestupek
podle § 64 zákona a lze za ně uložit některou ze sankcí podle § 65 zákona.
1. Zaměstnanci pracující na FA včetně zaměstnanců, kteří vykonávají na FA práce
ve vedlejším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr, jsou v pracovně právních vztazích k ČVUT.
2. Děkan je oprávněn rozhodovat a jednat jménem ČVUT v pracovně právních
vztazích.
3. Akademickými pracovníky FA jsou zaměstnanci v pracovním poměru k ČVUT,
uvedení v § 70 zákona.
104
4. Kromě akademických pracovníků FA se na výuce mohou podílet i další odborníci
na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 70 odst. 4 zákona)
a hostující profesoři (§ 70 odst. 5 zákona).
5. Postavení hostujících profesorů stanoví Statut hostujícího profesora ČVUT, který
vydává rektor po schválení AS ČVUT, jako vnitřní předpis ČVUT.
6. Místa akademických pracovníků na FA se obsazují podle ustanovení § 77 zákona.
Podrobnosti stanoví Řád výběrového řízení ČVUT, který vydává rektor po
schválení AS ČVUT jako vnitřní předpis ČVUT. Výběrové řízení je možno konat i
při přijímání dalších zaměstnanců. Další pracovní místa obsazovaná na FA na
základě výběrového řízení stanoví děkan.
7. Podle zásad uvedených v § 76 zákona lze poskytnout akademickému pracovníku
FA tvůrčí volno. O poskytnutí tohoto volna rozhoduje děkan.
8. Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem jsou upravena v ustanoveních
§ 71 až 75 zákona. FA je oprávněna provádět habilitační řízení a řízení ke
jmenování profesorem v následujících oborech:
- teorie architektury
- dějiny architektury a ochrana památek
- architektonická tvorba
- urbanismus a územní plánování.
Proceduru habilitačních a jmenovacích řízení upřesňuje Metodika pro habilitační a
jmenovací řízení na ČVUT, kterou vydává rektor po schválení VR ČVUT.
9. Rektor může na návrh děkana jmenovat profesora, který ukončil pracovní poměr
na ČVUT, emeritním profesorem. Jmenování a působnost emeritního profesora se
řídí Statutem emeritního profesora ČVUT, který vydává rektor po projednání v AS
ČVUT a schválení VR ČVUT.
1. FA hospodaří s finančními zdroji z dotace na základě rozpočtu ČVUT, s prostředky
získanými hlavní činností FA, s prostředky získanými doplňkovou činností, dary a
dalšími zdroji.
2. Děkan je oprávněn nakládat jménem ČVUT s majetkem evidovaným v rámci FA s
výjimkou aktů uvedených v § 15 odst. 1 zákona, v nichž rozhoduje rektor po
předchozím souhlasu Správní rady ČVUT a čl. 31 odst. 5 Statutu ČVUT.
3. FA má právo využívat podnikatelských oprávnění nebo oprávnění k podnikatelské
činnosti podle zvláštních předpisů, která jsou podmínkou výkonu doplňkové
činnosti podle § 20 odst. 2 zákona, jejichž nositelem je ČVUT.
1. Hospodaření FA se řídí zásadami, uvedenými v § 20 zákona a v Pravidlech
hospodaření ČVUT.
2. FA sestavuje svůj rozpočet jako vyrovnaný.
3. FA vede účetnictví jako jedno středisko ČVUT a účtuje v soustavě podvojného
účetnictví.
1. Kontrola hospodaření se provádí profesními zaměstnanci v rámci vztahů
nadřízenosti a podřízenosti:
105
a) periodicky,
b) mimořádně na základě rozhodnutí děkana nebo rektora.
2. Ke kontrole hospodaření musí všechna pracoviště poskytnout neprodleně všechny
potřebné podklady. Na vyžádání jsou povinna podat písemné vyjádření ke
kontrolnímu zjištění.
3. AS FA provádí kontrolu využívání finančních prostředků FA.
4. Výsledky kontrol se využívají pro operativní řízení i pro přípravu dlouhodobého
záměru FA a jeho aktualizaci.
1. Vnějším výrazem pravomoci a odpovědnosti představitelů FA při slavnostních
příležitostech jsou insignie FA.
2. Insignie FA tvoří žezlo děkana, řetězy děkana a proděkanů.
3. Žezlo děkana se používá při akademických obřadech ČVUT.
4. Pečeť ČVUT používá FA k označení významných dokumentů FA podle směrnice
stanovené rektorem.
5. Řetězy FA jsou oprávněni používat při slavnostních příležitostech
- děkan a proděkani,
- předseda AS FA,
- promotoři,
6. Taláry ČVUT jsou při slavnostních příležitostech oprávněni užívat
- děkan a proděkani,
- předseda AS FA,
- členové VUR FA a významní hosté FA podle rozhodnutí děkana,
- ostatní akademičtí pracovníci podle pokynů děkana,
- tajemník a další zaměstnanci podle pokynů děkana.
7. Dokumentace insignií a talárů ČVUT jsou uloženy v archivu ČVUT.
1. Slavnostní inaugurace děkana po jeho jmenování rektorem probíhá na
slavnostním shromáždění akademické obce FA nebo na veřejném zasedání AS
FA.
2. Při inauguraci skládá děkan do rukou předsedy AS FA slavnostní slib, jehož text je
uveden v Příloze č. 7 Statutu ČVUT - Slavnostní sliby. Po složení slavnostního
slibu předává předseda AS FA děkanovi řetěz děkana FA jako výraz pravomoci a
odpovědnosti děkana.
1.
FA organizuje slavnostní imatrikulace studentů a promoce absolventů
bakalářských a magisterských studijních programů. Promoce doktorů věd,
absolventů doktorských studijních programů a předávání diplomů nově
jmenovaným docentům organizuje Rektorát ČVUT. Součástí těchto slavnostních
aktů je akademický slib imatrikulační, nebo promoční slib bakalářský, magisterský,
doktorský a docentský, jejichž znění jsou uvedena v Příloze č. 7 Statutu ČVUT
s Dodatkem Slavnostních slibů FA uvedených v Příloze č. 3 tohoto statutu.
106
1. FA používá kulaté razítko s malým státním znakem a textem "České vysoké učení
technické v Praze - Fakulta architektury".
2. FA používá kulatého razítka s malým státním znakem a s textem "České vysoké
učení technické v Praze - F 5", jedná-li jménem ČVUT.
3. Používání kulatých razítek upravuje směrnice, kterou vydává rektor.
4. Podobu a pravidla pro užívání razítek, která nejsou uvedena v odstavci 1 a 2
(řádkových razítek), stanoví Organizační řád FA.
1. FA zřizuje úřední desku.
2. Úřední deska musí být zřetelně označena a umístěna na dobře přístupném místě v
sídelní budově FA.
3. Úřední deska slouží pro zveřejňování informací týkajících se FA. Na úřední desce
se vyvěšují zejména:
a) údaje týkající se přijímacího řízení (§ 49 odst. 5 zákona),
b) informace o začátku akademického roku a o jeho členění na období výuky,
zkoušek a prázdnin, jakož i o lhůtách pro zápis do semestru, akademického roku
či bloku studia,
c) informace o termínech a místu konání státních závěrečných zkoušek,
d) údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem včetně
termínů příslušných veřejných zasedání VUR FA a VR ČVUT (§ 75 odst. 1
zákona),
e) údaje o ukončení řízení podle předchozího bodu,
f) rozhodnutí doručovaná studentům náhradním způsobem (§ 50 odst. 5, § 68 odst.
3, písm. a) až e) zákona); osmý den po vyvěšení písemnosti na úřední desku se v
tomto případě považuje za den doručení,
g) informace o výši poplatků a úhrad podle čl. 11 odst. 1 Statutu ČVUT,
i) informace o termínech a místě zasedání AS FA a AS ČVUT,
j) další důležité veřejné informace.
4. Informace uvedené v odstavci 3 písmeno a) až e) zveřejňované na úřední desce
se vystavují rovněž prostřednictvím Internetu.
1. Součástí statutu jsou následující přílohy:
a) Příloha č. 1 - Organizační řád FA,
b) Příloha č. 2 - Přehled akreditovaných studijních programů FA,
c) Příloha č. 3 - Dodatek slavnostních slibů FA.
2. Vnitřními předpisy FA podle § 33 zákona jsou:
a) statut.
b) Volební a jednací řád AS FA.
c) Jednací řád VUR FA.
d) Stipendijní řád FA.
e) Disciplinární řád ČVUT.
107
1. Zrušuje se Statut FA schválený akademickým senátem FA dne 22. listopadu 1995,
akademickou obcí 15. dubna 1996 a akademickým senátem ČVUT dne 13.
listopadu 1996.
2. Od 1. ledna 1999 přešla na ČVUT práva a závazky bývalého právního subjektu
FA.
3. Do doby nové akreditace studijních programů doplňuje pedagogickou dokumentaci
studijních programů podle § 44 zákona vyhláška děkana schválená VUR FA po
vyjádření AS FA.
4. Statut včetně příloh byl schválen AS FA dne 1. 6. 1999
5. Účinnosti nabývá dnem schválení AS ČVUT.
Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, Csc.
děkan FA
108
Stipendijní řád Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze v
souladu s § 62 odst. 1 písm.i) a § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění zákonů (zákon o vysokých školách) – (dále jen "zákon") a
se Stipendijním řádem Českého vysokého učení technického v Praze upravuje
poskytování stipendií studentům bakalářských, magisterských a doktorských
studijních programů na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického
v Praze (dále jen "FA").
1. Studentům FA mohou být přiznána tato stipendia:
a) stipendium za vynikající studijní výsledky,
b) účelové stipendium,
c) doktorské stipendium.
2. Stipendia jsou hrazena z těchto zdrojů:
a) dotace ze státního rozpočtu,
b) ze stipendijního fondu Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen
"ČVUT")
c) z grantů,
d) z účelových darů.
3. Stipendium může být přiznáno za akademický rok, za semestr nebo jako
jednorázové.
4. Stipendium se vyplácí ve dvou výplatních termínech - první část v listopadu, druhá
část v únoru; náhradní termín je v prosinci a v březnu. Při přiznání stipendia
rektorem vyplácí se stipendium v termínu stanoveném rektorem.
1. Stipendium může být přiznáno pouze studentům bakalářských a magisterských
studijních programů prezenční formy studia, kteří:
b) byli podle zákona v předcházejícím úseku studia (semestr, akademický rok či
blok), za jehož absolvování žádají stipendium, studenty prezenční formy studia na
FA,
c) splnili předepsaná kritéria pro přiznání stipendia,
d) podali žádost o přiznání stipendia děkanovi prostřednictvím studijního oddělení v
termínech jím stanovených .
2. Stipendium podle odstavce 1 může být přiznáno i studentům, kterým děkan uznal
úsek studia nebo jednotlivé předměty v souladu se Studijním a zkušebním řádem
pro studenty ČVUT, které studenti absolvovali na jiných fakultách nebo vysokých
školách v prezenční formě studia.
3. Stipendium může být studentovi přiznáno nejdéle po dobu 10 měsíců
akademického roku, ve kterém student podal žádost o stipendium, a to mu bylo
109
přiznáno děkanem. Maximální výše stipendia je 0,8 základu pro stanovení
poplatků spojených se studiem podle § 58 odst. 2 zákona (dále jen "základ") za
měsíc.
4. Pokud student v akademickém roce vypracovává pouze diplomovou práci nebo
bakalářskou práci a skládá státní zkoušku, bude mu přiznáno stipendium nejdéle
po dobu 5 měsíců tohoto akademického roku.
5. O přiznání stipendia rozhoduje děkan.
1. Účelové stipendium může být přiznáno studentům bakalářských, magisterských a
doktorských studijních programů v prezenční formě studia.
2. Může být přiznáno:
a) za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké i další tvůrčí výsledky
přispívající k prohloubení znalostí (účast na
vědeckém
projektu,
vědeckovýzkumné nebo umělecké činnosti na pracovišti a dalších aktivitách),
b) za zcela výjimečné studijní výsledky, za absolvování studijního programu s
hodnocením prospěl s vyznamenáním nebo za zkrácení doby studia oproti
doporučenému časovému plánu,
c) v případě tíživé sociální situace studenta,
d) na podporu studia studentů - občanů České republiky v zahraničí,
e) na podporu studia studentů - cizinců v České republice,
f) v dalších případech zvláštního zřetele hodných, zejména:
na podporu odborných praxí a exkurzí studentů na území České republiky a v
zahraničí,
- (za úspěšnou reprezentaci FA nebo ČVUT a příkladné občanské činy,
- za sportovní reprezentaci FA nebo ČVUT, za sportovní výsledky a sportovní
činnosti mimo ČVUT při splnění podmínky, že vážený studijní průměr v
předchozím akademickém roce studia dosažený studentem, byl roven nebo menší
než 2,00,
g) za účast na výzkumném záměru grantu, nebo uměleckém projektu
h) jako mimořádné stipendium. Podmínky pro jeho přiznání stanoví poskytovatel.
3. Účelová stipendia přiznává děkan nebo rektor na základě žádosti studenta nebo
návrhu akademických funkcionářů a vedoucích pracovišť. Stipendium může být
přiznáno i opakovaně.
4. Studentům zapsaným ve studijních programech FA může přiznat účelové
stipendium děkan.
5. Celkový limit částky účelového stipendia podle odstavce 2 písm. a) až f), kterou lze
studentovi vyplatit v daném kalendářním roce, je v součtu dvanáctinásobek
základu.
1. Stipendium je přiznáno všem studentům doktorských studijních programů
prezenční formy studia. Je vypláceno po dobu standardní délky studia - 3 roky.
Doktorské stipendium má dvě části:
a) nárokovou - pravidelnou měsíční částku vyplácenou v průběhu celého
akademického roku,
b) nenárokovou - přiznávanou za vynikající výsledky ve studiu a ve vědecké,
výzkumné, umělecké a pedagogické činnosti.
110
2. Stipendium podle odstavce 1 písm. a) může být přiznáno ve výši 140 až 200%
základu měsíčně. Konečnou výši v rámci tohoto rozmezí stanoví pro daný
akademický rok rektor. Pokud student neplní studijní povinnosti vyplývající z
individuálního studijního plánu, může děkan na podnět oborové rady vyplácenou
částku snížit.
3. Stipendium podle odstavce 1 písm. b) přiznává děkan na návrh školitele,
vedoucího ústavu nebo oborové rady jako měsíční částku vyplácenou po
stanovenou dobu akademického roku tak, aby nebyl překročen celkový objem
přidělených účelových prostředků na doktorská stipendia.
1. Stipendium nelze studentovi přiznat a vyplácet:
a) pokud studuje v jiné než prezenční formě studia,
b) po dobu přerušení studia - podle zákona není studentem,
c) při nesplnění podmínky disciplinární bezúhonnosti.
Studentu byla v době kratší než tři měsíce před termínem posuzování udělena
sankce napomenutí a běží mu lhůta k osvědčení při podmínečném vyloučení ze
studia,
d) u stipendia podle čl. 2 odst. 1 písm. a), pokud studoval v předcházejícím úseku
studia v jiné než prezenční formě studia.
1. Finanční prostředky určené k výplatě stipendií z dotace ze státního rozpočtu
schvaluje v rámci rozpočtu ČVUT Akademický senát FA (dále jen "AS FA")
- pro studenty studijních programů uskutečňovaných na FA
- k výplatě účelového stipendia podle čl. 4 odst. 5 přiznaného děkanem.
- k výplatě účelového stipendia podle čl. 4 odst. 6 přiznaného rektorem.
2. Finanční prostředky pro výplatu doktorského stipendia jsou přidělovány účelově
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a vypláceny v celkové výši tak, jak
byly přiděleny FA prostřednictvím ČVUT.
3. Stipendia z dotace mohou být přiznána pouze v souladu s § 91 odst. 2 a 3 zákona.
1. Stipendia mohou být dále hrazena ze zdrojů podle čl. 2 odst. 2 písm. b) až d).
2. Prostředky ze stipendijního fondu ČVUT jsou určeny na posílení prostředků na
stipendia z dotace podle čl. 2 odst. 2 písm. a),
3. Prostředky z grantů mohou být přiznávány jako účelové stipendium podle pravidel
poskytovatele.
4. Účelové dary mohou být v souladu se záměry poskytovatele převedeny do
stipendijního fondu ČVUT nebo mohou být přiznány jako účelové stipendium podle
pravidel poskytovatele.
111
1. Kriterium pro přiznání stipendia na FA je splnění počtu kreditů a váženého
průměru. Přitom se vážený průměr počítá ze všech předmětů ukončených
v semestru či akademickém roce.
2. Kriteria pro přiznání stipendia studentům studijních programů na FA se stanovují
takto:
a) nutný počet získaných kreditů
- za semestr - 30
- za akademický rok - 60,
b) dosažení potřebného váženého studijního průměru ze všech známek
Při váženém průměru za semestr za akad.rok
1,00 - 1,2 5.(x + 500) 10.(x + 500)
1,21 - 1,5 5.(x + 200) 10.(x + 200)
c) částku x stanoví děkan na základě počtu udělených stipendií a v závislosti na výši
prostředků na stipendia za vynikající studijní výsledky
1. Rozhodnutí o přiznání stipendia musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat
informace o výplatě stipendia a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a
musí být doručeno do vlastních rukou nebo způsobem náhradního doručení, který
určují vnitřní předpisy ČVUT a FA.
2. Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno, požádat o
přezkoumání rozhodnutí. Žádost o přezkoumání se podává písemně rektorovi
prostřednictvím děkana. Děkan může žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit nebo
zrušit, jinak žádost předá k rozhodnutí rektorovi.
3. Rektor:
zamítne žádost o přezkoumání rozhodnutí, jestliže byla podána opožděně, nebo
jestliže byla podána jinou osobou,
změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním
předpisem FA nebo ČVUT.
4. Student může požádat o přezkoumání rozhodnutí o přiznání stipendia podle čl. 3 a
čl. 5.
5. Proti rozhodnutí rektora není žádost o přezkoumání přípustná.
112
1. Tento stipendijní řád je platný pro studenty FA studijních programů
uskutečňovaných na FA. Při posuzování žádostí o přiznání stipendia za vynikající
studijní výsledky dosažené v akademickém roce 1998/99 se bude postupovat
podle zásad Stipendijného řádu FA, který byl schválen AS FA s účinností od
1.10.1992
2. Na studenty - cizince, kteří studují v českém jazyce za stejných podmínek jako
studenti České republiky, se tento řád vztahuje v plném rozsahu, pokud
mezinárodní smlouva nebo Příloha č. 4 Statutu ČVUT Podmínky studia cizinců na
ČVUT nestanoví jinak.
3. Tento řád je vnitřním předpisem FA ČVUT a nabývá účinnosti od akademického
roku 1999/2000 po schválení Akademickým senátem ČVUT (dále jen "AS ČVUT").
4. Tento řád byl schválen AS FA dne 26. 5. 1999.
5. Tento řád byl schválen AS ČVUT dne 12. 5.1999
Doc. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc.
děkan FA
113
1. Studijní a zkušební řád pro studenty Českého vysokého učení technického v Praze
(dále jen "ČVUT") se vydává podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o
vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách), (dále jen "zákon") jako součást vnitřních předpisů ČVUT a v souladu se
Statutem ČVUT. Obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a
doktorských studijních programech uskutečňovaných na fakultách nebo ČVUT,
fakultách a jeho vysokoškolských ústavech (dále jen "fakulty").
2. Část druhá, pátá, šestá a sedmá tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studují
v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních
programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia.
3. Část třetí tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studují v bakalářských a
magisterských studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech
formách studia.
4. Část čtvrtá tohoto řádu se vztahuje na studenty, kteří studují v doktorských
studijních programech uskutečňovaných na fakultách ve všech formách studia.
1. V souladu s § 52 odst. 2 zákona stanoví rektor začátek akademického roku,
začátek organizované výuky a po projednání v kolegiu rektora vyhlásí závazný
harmonogram akademického roku ČVUT.
2. Harmonogram akademického roku ČVUT stanovuje zejména začátek a konec
výuky, zkouškového období, období prázdnin, praxí a dalších akademických
aktivit.
3. Děkan nebo ředitel vysokoškolského ústavu ("dále jen "děkan”) vyhlásí časový
plán akademického roku pro fakultu. Časový plán je oproti harmonogramu
akademického roku ČVUT doplněn o období, v němž se konají státní závěrečné
zkoušky, přijímací zkoušky a další akademické aktivity specifické pro fakultu.
4. Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr, zkouškové období
zimního semestru, zkouškové období letního semestru a období prázdnin.
5. V každém semestru je 14 týdnů výuky a každé zkouškové období trvá 6 týdnů.
Výuka je organizována podle týdenních rozvrhů.
1. ČVUT uskutečňuje akreditované studijní programy - bakalářské podle § 45
zákona, magisterské podle § 46 zákona a doktorské podle § 47 zákona. Seznam
akreditovaných studijních programů ČVUT je uveden v Příloze č. 2 Statutu ČVUT.
2. Studijní programy se uskutečňují na jedné nebo více fakultách.
114
3. Studijní programy uskutečňované na více fakultách jsou uvedeny ve Statutu
ČVUT i ve statutech všech zúčastněných fakult.
4. Formy studia uskutečňované ve studijním programu jsou:
a) prezenční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována za přítomnosti
studenta v prostorách ČVUT,
b) distanční, při níž je výuka ve studijním programu uskutečňována především na
základě samostatné práce studenta,
c) kombinovaná, při níž je výuka ve studijní programu kombinací prezenční a
distanční formy studia.
Časový rozsah prezenční části studia musí být uveden u všech studijních
předmětů kombinované formy studia.
5. Studijní program se zpravidla člení na studijní obory. Studijní obor je složka
studijního programu a sestává ze systémově uspořádaných studijních předmětů.
6. Standardní dobou studia je doba studia stanovená studijním programem
vyjádřená v rocích (semestrech), za kterou by student měl při průměrné studijní
zátěži studium dokončit. Standardní doba studia je uvedena v Příloze č. 2 Statutu
ČVUT.
7. Doba studia je doba od prvního zápisu do studijního programu do jeho ukončení
podle čl. 20 odst. 1 a odst. 5. Do doby studia se započítávají i všechna přerušení
studia. Maximální doba studia ve studijním programu bakalářském je 6 roků, ve
studijním programu magisterském je 10 roků a v magisterském studijním
programu navazujícím na bakalářský studijní program je 5 roků. Pro studium v
doktorském studijním programu je maximální doba studia 8 roků. Doba studia
nesmí překročit maximální dobu studia v příslušném studijním programu.
8. V případě, že student řádně neukončí studium v maximální době studia, studium
se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Na
postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
9. Součástí studijního programu je studijní plán podle čl. 7 a čl. 30. Studijní plán
stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů ve formě
doporučeného plánu studia v členění na akademické roky a semestry.
Doporučený studijní plán respektuje standardní dobu studia. Studijní plán
studijního oboru může být koncipován jako jednooborový, víceoborový nebo
mezioborový.
Na fakultách se uskutečňují bakalářské studijní programy.
Na fakultách se uskutečňují magisterské studijní programy a magisterské studijní
programy navazující na bakalářské studijní programy.
1. Na fakultách se uskutečňují doktorské studijní programy.
2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálního
studijního plánu pod vedením školitele.
115
1. Studijní plán je součástí studijního programu. Jeho aktualizaci projednává a
schvaluje vědecká rada fakulty nebo ČVUT po vyjádření příslušného
akademického senátu. Základním výukovým modulem studijního plánu je studijní
předmět (dále jen "předmět”).
Předmět je charakterizován počtem výukových hodin v jednom týdnu, formou výuky
podle čl. 10, způsobem zakončení podle čl. 9 a počtem kreditů získaných při jeho
absolvování.
2. Předmět je vymezen jako povinný, povinně volitelný nebo volitelný.
3. Před zahájením studijního programu fakulta zveřejní studijní plán v členění na
studijní obory, tj. seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro
řádné ukončení studijního programu. Studijní plán může umožnit i mezioborové a
víceoborové studium. Součástí studijního plánu je doporučený časový plán studia
tj. doporučení časového postupu zápisu předmětů, jehož dodržení umožní
dokončit studium ve standardní době studia.
Studijní plán je strukturován takto:
a) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů podle volitelnosti na povinné, povinně
volitelné a volitelné,
b) vymezuje návaznosti předmětů, pokud je to třeba,
c) stanovuje závazně kontrolované úseky studia (semestr, akademický rok, blok
studia) včetně podmínek pro jejich úspěšné splnění,
d) určuje semestr, ve kterém je předmět obvykle vypisován.
1. Pro kvantifikaci studijní zátěže jednotlivých předmětů se užívá jednotný kreditový
systém, jehož znaky jsou:
a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční studijní zátěže studenta při
standardní době studia a doporučeném časovém plánu studia
v akademickém roce za 28 týdnů výuky - 60 kreditů
v semestru za 14 týdnů výuky - 30 kreditů,
b) každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže
studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu,
c) hodnota kreditů přiřazená předmětu je celočíselná,
d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, kumulovaný počet
kreditů je nástrojem pro kontrolu studia.
2. Kreditový systém ČVUT je kompatibilní s ECTS (European Credit Transfer
System) usnadňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích
programů.
1. Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, udělením klasifikovaného zápočtu,
vykonáním zkoušky nebo jejich kombinací.
2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student řádně ukončil předmět a tím
získal přiřazený počet kreditů.
116
3. Předměty, které student úspěšně neukončil, si může zapsat podruhé. Každý
předmět si může student zapsat nejvýše dvakrát.
1. Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a učiteli kontrolované
vlastní samostatné práci.
2. Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry,
projekty, různé typy cvičení, laboratoře, řízené konzultace, odborné praxe a
exkurze.
3. Formy organizované výuky jsou charakterizovány takto:
a) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané
disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení.
b) Semináře, ateliéry a projekty jsou formy organizované výuky, při nichž je
akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za
přítomnosti učitele. Významnou součástí této formy výuky je zpravidla prezentace
výsledků vlastní práce studentů a diskuse. Fakulta vytváří podmínky pro tyto formy
výuky zabezpečením přístupu studentů do knihoven, rýsoven, ateliérů, laboratoří,
studoven a k počítačové síti.
c) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách
nebo zadané k samostatnému studiu při aktivní účasti studentů. Specifickým
typem cvičení jsou experimentální laboratorní práce, práce na počítačích a výuka
v terénu. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí
přípravou.
d) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultacím a kontrole úkolů zadaných
k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení popřípadě i jiné formy
výuky.
4. Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejí
z požadavků studentů.
5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované
výuky je zpravidla kontrolována a požadavky pro účast stanoví příslušný vedoucí
katedry nebo ústavu (dále jen "katedra”).
6. Přednášky vedou zpravidla profesoři a docenti. V odůvodněných případech může
vedením přednášky pověřit na návrh vedoucího katedry děkan i jiného
akademického pracovníka nebo uznávaného odborníka.
7. Na výuce podle odstavce 3 písm. b) až d) se mohou podílet i studenti doktorských
studijních programů a vynikající studenti magisterských studijních programů.
1. Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu
zápočtem (z), klasifikovaným zápočtem (kz), zkouškou (zk) nebo jejich kombinací.
2. Zvládnutí látky obsažené v souboru předmětů v souvislostech a vazbách se
prověřuje soubornou zkouškou, pokud je po definovaném bloku studia ve
studijním programu stanovena.
3. Děkan stanoví konečné termíny, do nichž lze získat zápočet, klasifikovaný zápočet
z předmětů zapsaných v příslušném semestru nebo akademickém roce a konat
zkoušky.
117
1. Zápočtem se potvrzuje, že student splnil vymezené požadavky, jimiž bylo na
začátku výuky předmětu udělení zápočtu podmíněno.
2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se splnění na začátku výuky
vymezených požadavků a úroveň jejich prezentace hodnotí klasifikačním
stupněm.
3. Student, kterému nebyl udělen zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci
udělování zápočtu, nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje vedoucí katedry.
Pokud student nezískal ze zapsaného předmětu zápočet nebo klasifikovaný
zápočet, může si tento předmět zapsat znovu. Pokud i při druhém zapsání
předmětu zápočet nezíská, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b)
zákona a podle čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se
vztahuje § 68 zákona.
4. Udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do výkazu o studiu.
Učitel potvrdí udělení zápočtu zapsáním slova započteno a podpisem s datem
jeho udělení. Udělení klasifikovaného zápočtu potvrdí učitel zapsáním
klasifikačního stupně a podpisem s datem jeho udělení. Klasifikační stupeň
"nevyhověl” se do výkazu o studiu neuvádí.
5. Získání nebo nezískání zápočtu a hodnocení klasifikovaného zápočtu nahlásí
katedra studijnímu oddělení fakulty do informačního systému. Způsob tohoto
hlášení určí děkan. Katedra je povinna vést o výsledcích zápočtů a klasifikovaných
zápočtů vlastní písemné záznamy nezávislé na informačním systému a archivovat
je po dobu deseti let.
1. Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci
předmětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia
a schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí
problematiky hodnotí učitel klasifikačním stupněm.
2. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkoušky
mohou být i komisionální.
3. Termíny a místo zkoušek, jakožto i způsob přihlašování ke zkoušce a forma
zkoušek musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny.
4. Student, který byl u zkoušky klasifikován známkou nevyhověl, může konat
zkoušku v prvním opravném termínu. Pokud byl i při zkoušce v prvním opravném
termínu klasifikován známkou nevyhověl, může konat zkoušku ve druhém
opravném termínu.
5. Pokud byl student při prvním zapsání předmětu klasifikován u zkoušky ve druhém
opravném termínu známkou nevyhověl, může si tento předmět zapsat znovu.
Pokud i při druhém zapsání předmětu byl student u zkoušky ve druhém opravném
termínu klasifikován známkou nevyhověl, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1
písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se
vztahuje § 68 zákona. Jakákoliv další opravná zkouška je nepřípustná.
6. Klasifikace zkoušky se zapisuje do výkazu o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející
uvede slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky, nebo datum
konání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň "nevyhověl” se
do výkazu o studiu neuvádí.
118
7. Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V takovém případě je zkoušejícím
hodnocen klasifikačním stupněm nevyhověl.
8. Konání zkoušek ze studijního předmětu se uskutečňuje v souladu s pravidly
vyhlášenými podle odstavce 3.
9. O organizaci zkoušek a o oprávněnosti omluvy při neúčasti na zkoušce rozhoduje
vedoucí katedry.
10. Hrubé porušení stanovených pravidel zkoušky může být hodnoceno jako
disciplinární přestupek.
11. Pokud student nebo zkoušející o to požádá, konají se opravné zkoušky před
tříčlennou komisí, kterou jmenuje vedoucí katedry. V případě písemné zkoušky
bude provedeno komisionální hodnocení. Je-li zkoušejícím vedoucí katedry
jmenuje komisi děkan.
12. Výsledek zkoušky předá katedra neprodleně studijnímu oddělení fakulty do
informačního systému. Způsob předání výsledků zkoušek určí děkan. Katedra je
povinna vést o výsledcích zkoušek vlastní písemné záznamy nezávislé na
informačním systému a archivovat je po dobu deseti let.
1. Soubornou zkouškou se ověřuje zvládnutí souvislostí ve vymezeném souboru
předmětů. Souborná zkouška má písemnou, ústní nebo kombinovanou formu.
2. Požadavky souborné zkoušky stanoví studijní program. Organizaci, pravidla a
termíny pro její konání stanoví děkan.
3. Souborná zkouška ústní se koná před komisí, kterou jmenuje děkan. Písemná
souborná zkouška nebo její část je hodnocena komisionálně. Komise je nejméně
tříčlenná. Předsedou komise je profesor nebo docent.
4. Souborná zkouška může být uznána za vykonanou studentům, kteří splnili
podmínky podle odstavce 2.
5. Soubornou zkoušku lze opakovat jednou. Pokud ani při opakování student
soubornou zkoušku nesloží nebo se k souborné zkoušce nedostaví podle
odstavce 6, studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst.
5 písm. b). Na postup v této věci se vztahuje § 68 zákona.
6. Pokud se student k souborné zkoušce nebo jejímu opakování nedostaví a do pěti
dnů se s uvedením důvodů písemně neomluví nebo jeho omluva není přijata,
posuzuje se, jako by zkoušku nevykonal a je hodnocen klasifikačním stupněm
nevyhověl. Omluva se podává děkanovi, který rozhoduje o jejím přijetí nebo
odmítnutí.
1. Při hodnocení studia podle čl. 12 až 14 a 22 se užívá povinně klasifikační stupnice
Slovní hodnocení se užívá při zápisu do výkazu o studiu, numerické hodnocení je
evidováno v informačním systému.
2. Pro zpřesněné hodnocení studia zejména pro potřeby mobility studentů platí tato
převodní tabulka
119
1. Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném úseku studia (semestr,
akademický rok, nebo jiný definovaný blok studia) je vyjádřena váženým studijním
průměrem definovaným vztahem
(K Z
p
VP = ————,
(K
p
kde
K
je počet kreditů za předmět p ukončený zkouškou nebo klasifikovaným
zápočtem,
Z … je klasifikace předmětu p
a kde p probíhá množinu všech předmětů absolvovaných studentem v daném úseku
studia, zakončených zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem.
2. Děkan může směrnicí stanovit další metodu hodnocení průměrné klasifikace
(zejména systém jednic).
1. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia ve studijním programu. Zápis
se koná na fakultě, na které se uskutečňuje příslušný studijní program. Zápis
probíhá v termínu stanoveném děkanem. Při zápise je studentovi vydán průkaz
studenta a výkaz o studiu.
2. Imatrikulace je zapsání studenta do matriky studentů. Slavnostní imatrikulaci
studentů organizuje fakulta do 30 dnů po zahájení akademického roku. Součástí
imatrikulace je imatrikulační slib, který student podepíše. Znění imatrikulačního
slibu je uvedeno v Příloze č. 7 Statutu ČVUT.
3. Student má právo se v rámci studijního plánu zapsaného studijního programu,
studijního oboru a v souladu s tímto předpisem účastnit cvičení, seminářů, kurzů,
praxí, laboratorních prací, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat
zápočty, klasifikované zápočty a konat zkoušky.
4. Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program a studijní
obor povinné, povinně volitelné a volitelné.
5. Pokud se student nedostaví v určeném termínu k zápisu do příslušného semestru,
akademického roku nebo bloku studia a do pěti dnů od tohoto termínu se s
uvedením důvodu písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků
vyplývajících ze studijního programu a studentovi se ukončuje studium podle § 56
odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b. Na postup při rozhodování v této
věci se vztahuje § 68 zákona. Pokud se student do pěti dnů od tohoto termínu
120
písemně omluví a omluva bude děkanem uznána, stanoví studentovi náhradní
termín zápisu.
6. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia
povoluje děkan na základě písemné žádosti. Minimální doba přerušení je jeden
semestr. Po dobu přerušení studia přestává být žadatel studentem. V průběhu
zkouškového období může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných
důvodů. Na rozhodnutí děkana o přerušení studia se vztahuje § 68 zákona.
Rozhodnutí děkana se vyznačí do výkazu o studiu a do dokumentace vedené o
studentovi.
7. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdříve
po úspěšném ukončení prvního akademického roku.
8. Nejdelší celková doba přerušení studia je taková doba, která spolu se standardní
dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia stanovenou podle čl. 3 odst. 7.
9. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo
studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v
daném termínu nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako
nesplnění povinností a studentovi se ukončí studium podle § 56 odst. 1 písm. b)
zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje
§ 68 zákona. Zmeškání lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout.
Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho,
jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím
stanovené doby přerušení studia.
10. Na základě písemné žádosti studenta může děkan povolit absolvování jednoho
nebo více akademických roků podle individuálního studijního plánu, jehož průběh
a podmínky zároveň stanoví. Ostatní ustanovení tohoto řádu včetně standardní
doby studia a maximální doby studia nejsou tímto dotčena.
11. Studentovi, který byl přijat ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném
fakultou a již v minulosti v tomto studijním programu uskutečňovaném touto
fakultou studoval nebo studoval ve studijním programu uskutečňovaném jinou
fakultou ČVUT, popřípadě ve studijním programu uskutečňovaném jinou vysokou
školou v České republice nebo v zahraničí, může na základě jeho žádosti děkan
povolit započítání (uznání) úseku studia (semestr, akademický rok nebo blok),
pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let.
Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání)
jednotlivých předmětů.
12. Studentovi, kterého ČVUT vysílá ke studiu na zahraniční vysokou školu, se
uznávají předměty a kredity získané na této zahraniční škole pokud odpovídají
obsahu předmětů jeho studijního programu. O uznání rozhoduje děkan.
1. Kontrola studia se provádí v časově vymezených úsecích daných studijním
plánem studijního programu - semestr, akademický rok, blok studia.
2. Způsoby kontroly jsou stanoveny v dokumentaci studijního programu.
3. Pokud student nezískal počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu, nemůže být
zapsán do dalšího semestru, akademického roku nebo bloku studia.
4. Termíny a organizaci zápisu stanoví děkan.
5. Minimální počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu
121
a) za první semestr studia
10
b) za první akademický rok studia (2 semestry)
20
c) za každý další akademický rok studia (2 semestry) nebo za poslední
dva semestry, kdy student byl studentem ze zákona
30
d) za každý další akademický rok studia (2 semestry) pokud část
akademického roku nebyl student studentem ČVUT (zejména
přerušení studia, přestup)
15
e) jiný počet kreditů může určit děkan v souladu s čl. 17 odst. 10.
6. Kredity za předměty zapsané a uznané podle čl. 17 odst. 11 nejsou považovány
za kredity získané v tomto semestru nebo akademickém roce. Započítávají se
pouze do celkového součtu kreditů studentem získaných.
7. Kontrola získaného počtu kreditů se uskutečňuje za semestr, akademický rok nebo
blok studia v souladu se studijním plánem studijního programu. Studentovi, který
nezíská ani minimální počet kreditů podle odstavce 5, se ukončuje studium pro
nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).
Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
8. Kontrola počtu kreditů pro pokračování ve studiu v dalším akademickém roce je
povinná a uskuteční se i v případě, že není požadována studijním plánem daného
studijního programu.
1. Student může nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku studia
podle čl. 18 odst. 5 písm. b) požádat o přestup do studijního programu
uskutečňovaného na kterékoliv fakultě ČVUT. Přestup lze povolit po úspěšném
ukončení prvního akademického roku studia též studentovi z jiné vysoké školy
v České republice nebo ze zahraniční vysoké školy. Podmínky přestupu a
rozhodování o něm je v kompetenci děkana přijímající fakulty, což platí i o
zařazení studenta do konkrétního úseku studia podle doporučeného časového
plánu studia ve studijním programu uskutečňovaném na přijímací fakultě.
2. Studentovi, který absolvoval studijní program, nebo jeho část, uskutečňovaný na
jiné fakultě ČVUT, na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, může
děkan na základě jeho žádosti uznat absolvované úseky studia (semestr,
akademický rok nebo blok), pokud od jejich splnění neuplynulo více než pět let.
Děkan může na základě žádosti studenta rozhodnout o započítání (uznání)
jednotlivých předmětů.
3. Uznání podle odstavce 2 lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.
4. O přestupu na jiný studijní obor ve stejném studijním programu rozhoduje děkan,
stejně jako o přestupu na jinou formu studia ve stejném studijním programu.
5. Při přestupu studentů podle odstavce 4 a studentů studijních programů
uskutečňovaných na ostatních fakultách ČVUT se do doby studia podle čl. 3 odst.
7 započítává doba od prvního zápisu do původního studijního programu
uskutečňovaného fakultou ČVUT.
U studentů přestupujících ze studijního programu uskutečňovaného jinou vysokou
školou v České republice nebo vysokou školou v zahraničí se započítává doba
studia odpovídající uznaným úsekům studia nebo uznaným předmětům.
122
Děkan ve svém rozhodnutí o přestupu určí započítanou dobu studia.
1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu.
Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná
zkouška nebo její poslední část.
2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu
je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a
oboru studia vydává ČVUT spolu s vysvědčením o státní závěrečné zkoušce.
3. Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický
titul bakalář (ve zkratce "Bc.” uváděné před jménem).
4. Absolventům studia v magisterských studijních programech uskutečňovaných
a) Fakultou stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou,
dopravní, příslušnou fakultou a vysokoškolským ústavem nebo ČVUT a
vysokoškolským ústavem se uděluje akademický titul inženýr (ve zkratce "Ing.”
uváděné před jménem),
b) Fakultou architektury se uděluje akademický titul inženýr architekt (ve zkratce "Ing.
arch.” uváděné před jménem).
5. Studium se dále ukončuje
a) zanecháním studia,
b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle tohoto řádu,
c) odnětím akreditace studijního programu,
d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona,
e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67 zákona.
V případech uvedených v písmenech c) a d) je povinností ČVUT zajistit studentovi
možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na
téže nebo jiné vysoké škole.
6. Absolventovi studia ve studijním programu podle odstavce 1 vydá děkan na
základě jeho žádosti:
a) doklad o vykonaných zkouškách
b) dodatek k diplomu.
7. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 5 vydá děkan na
jeho žádost doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu.
8. Dnem ukončení studia
a) podle odstavce 5 písm. a) je den, kdy bylo fakultě, kde je student zapsán,
doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia,
b) podle odstavce 5 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní
moci,
c) podle odstavce 5 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen”ministerstvo”),
d) podle odstavce 5 písm. d) je den, ke kterému ČVUT oznámilo zrušení studijního
programu,
e) podle odstavce 5 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo
právní moci.
9. Student, který ukončil studium podle odstavce 1 a 5, je povinen neprodleně
odevzdat průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek vůči
ČVUT, včetně vyrovnání poplatků.
123
1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Průběh a vyhlášení
výsledků státní závěrečné zkoušky jsou veřejné.
2. Předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise z profesorů, docentů a dále
další odborníky schválené vědeckou radou fakulty jmenuje děkan. Členy komise
jsou též významní odborníci v daném oboru jmenovaní ministerstvem. O konání
státní závěrečné zkoušky se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda a všichni
přítomní členové zkušební komise. Pro jeden studijní program (studijní obor) lze
zřídit více zkušebních komisí. Minimální počet členů komise včetně předsedy je 5.
3. Studium v bakalářských a magisterských studijních programech se ukončuje státní
závěrečnou zkouškou. Skládá se z několika částí, z nichž každá se klasifikuje
zvlášť:
a) obhajoby diplomové nebo bakalářské práce,
b) ústních zkoušek z odborných předmětů nebo tématických okruhů,
c) případně dalších podle odstavce 5.
Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se mohou uskutečnit v různých termínech.
Zkušební komise hodnotí výsledek obhajoby a ústní zkoušky na neveřejném
zasedání.
4. Obhajoba bakalářská práce je součástí státní závěrečné zkoušky v bakalářském
studijním programu a obhajoba diplomové práce je součástí státní závěrečné
zkoušky v magisterském studijním programu.
5. Části a jednotlivé předměty nebo tématické okruhy státní závěrečné zkoušky jsou
dány studijním programem, který také stanovuje jejich pořadí. Jednotlivé části
státní závěrečné zkoušky nemají trvat déle než 1 hodinu.
6. Předpoklady pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce nebo její části jsou dány
příslušným studijním programem.
7. Termíny konání státních závěrečných zkoušek nebo jejich částí stanoví děkan.
8. Pokud se student nedostaví v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a do
pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, je
klasifikován známkou "nevyhověl”. Nedodržení pětidenní lhůty může děkan ze
zvlášť závažných důvodů, zejména zdravotních, prominout.
9. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat včetně
jejího případného opakování nejpozději do 1 roku ode dne splnění všech ostatních
požadavků vyplývajících ze studijního programu. Tato doba se prodlužuje na 1,5
roku (18 měsíců) v případě, kdy studijní program v souladu s odstavcem 5 stanoví,
že student se může zapsat k obhajobě diplomové práce až po vykonání
předepsaných částí státní závěrečné zkoušky podle odstavce 3. Nesložení státní
závěrečné zkoušky v tomto termínu se posuzuje jako nesplnění požadavků
vyplývajících ze studijního programu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20
odst. 5 písm. b). Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Za splnění všech ostatních požadavků vyplývajících ze studijního programu se
považuje poslední den zkouškového období posledního semestru, ve kterém měl
student zapsané předměty.
10.
Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat
nejpozději v termínu daném maximální dobou studia uvedenou v čl. 3 odst. 7.
124
Pokud student takto státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se ukončuje
podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).
11. Zkušební komise je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích
členů, přičemž mezi přítomnými musí být předseda nebo místopředseda. V
případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
12.
Jednání zkušební komise řídí její předseda (místopředseda). Jednací řád
zkušebních komisí stanoví směrnice děkana.
13.
Způsob přihlašování studentů ke státní závěrečné zkoušce, jakož i
organizační zabezpečení státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice děkana.
1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky i státní závěrečná zkouška jako celek se
klasifikují stupnicí podle čl. 15 odst. 1.
2. Výslednou známku státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise s
přihlédnutím k hodnocení jejich částí včetně obhajoby diplomové nebo bakalářské
práce. Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena
stupněm nevyhověl, je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen
nevyhověl.
3. Děkan studentovi určí náhradní termín konání státní závěrečné zkoušky jestliže
a) neodevzdal bakalářskou nebo diplomovou práci včas, tuto skutečnost předem
písemně zdůvodnil a omluva byla děkanem uznána,
b) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo jejímu
opakování, jeho neúčast byla podle čl. 21 odst. 8 písemně řádně omluvena a
omluva byla děkanem uznána.
4. Studentovi určí děkan termín pro opakování státní závěrečné zkoušky jestliže
a) neodevzdal diplomovou práci v určeném termínu a tuto skutečnost řádně
neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána,
b) nedostavil se v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a svoji neúčast
řádně do pěti dnů písemně neomluvil, nebo omluva nebyla děkanem uznána,
c) jeho obhajoba diplomové, bakalářské práce nebo jiná část státní závěrečné
zkoušky byla hodnocena "nevyhověl” popřípadě všechny předepsané části státní
závěrečné zkoušky byly hodnoceny "nevyhověl”.
5. Státní závěrečná zkouška se opakuje jenom z té části (částí), která byla
hodnocena "nevyhověl”. Státní závěrečnou zkoušku je možné opakovat pouze
jednou.
Pokud byla obhajoba bakalářské nebo diplomové práce hodnocena známkou
"nevyhověl” rozhodne zkušební komise zda je podmínkou pro opakování státní
závěrečné zkoušky i vypracování nové bakalářské nebo diplomové práce.
6. Studentovi, který podle odstavce 4 i při opakovaní státní závěrečné zkoušky
diplomovou nebo bakalářskou práci neodevzdal v termínu, nedostavil se bez
omluvy ke státní závěrečné zkoušce nebo obhajoba diplomové, bakalářské práce
nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena nevyhověl, se ukončuje
studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona a čl. 20 odst. 5 písm. b).
1. Celkový výsledek studia se hodnotí stupni
a)
prospěl s vyznamenáním
b)
prospěl
125
c)
neprospěl.
2. Celé studium absolvuje s hodnocením "prospěl s vyznamenáním”
který během studia dosáhl celkového váženého studijního průměru
odst. 1 max. 1,50, v průběhu studia byl nejvýše z 1 předmětu
známkou dobře a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým
výborně.
ten student,
podle čl. 16
klasifikován
prospěchem
1. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje na ČVUT, jeho
fakultách, vysokoškolských ústavech a na pracovištích mimo ČVUT smluvně
vázaných (dále jen "externí pracoviště”). Na doktorské studijní programy
uskutečňované
a) na dvou nebo více fakultách, nebo
b) na ČVUT a jedné nebo více fakultách nebo vysokoškolském ústavu,
c) nebo alespoň na dvou fakultách a externím pracovišti,
se vztahuje čl. 3 odst. 3.
Vlastní pracoviště (katedra, vysokoškolský ústav, externí pracoviště), kde probíhá
odborná část studijního programu je školicí pracoviště.
2. Studium v doktorských studijních programech probíhá podle individuálních
studijních plánů (dále jen "ISP") podle čl. 30 pod vedením školitele. Hodnotícím
odborným orgánem průběhu studia jsou zejména oborové rady, jejichž působení
upravuje čl. 25.
3. Studium v doktorských studijních programech se uskutečňuje ve formách, které
jsou uvedeny v čl. 3 odst. 4. Maximální doba studia ve všech formách, včetně
všech přerušení, je stanovena v odstavci 8 a čl. 3 odst. 7. Jmenovitá doba studia
daná ISP je závislá na studijní zátěži a přítomnosti studenta na pracovišti. Do
jmenovité doby studia se nezapočítává doba přerušení studia.
4. Jmenovitá doba prezenční formy studia je rovna standardní době studia a může
být prodloužena o rok.
5. Jmenovitá doba v distanční formě studia je 5 let a může být prodloužena o jeden
rok.
6. Jmenovitá doba v kombinované formě studia se v ISP určuje individuálně podle
podílu prezenční a distanční formy a nepřesahuje délku stanovenou pro distanční
formu studia podle odstavce 5.
7. Studium je možné na základě schváleného ISP a v souladu s čl. 30 absolvovat i
ve zkrácené době.
8. Disertační práce musí být podána nejpozději do 7 let od zápisu do studia a
studium musí být ukončeno do 8 let od zápisu do studia v souladu s čl. 33. Do
maximální doby studia se započítává i doba přerušení studia. Prodloužení nad 8
roků z důvodů prodlouženého řízení k obhajobě povoluje děkan.
1. Oborová rada pro studium v doktorském studijním programu (dále jen "ORP") je
základním odborným, kontrolním a hodnotícím orgánem studia (§ 47 odst. 6
126
zákona). Za svou činnost odpovídá příslušné vědecké radě.
2. Je-li studium v doktorském studijním programu členěno na obory, je ORP členěna
na oborové rady oborů (dále jen "ORO"), které zabezpečují odbornou hodnotící
činnost v rámci těchto studijních oborů. Činnost ORO a ORP vymezují odstavce 6
až 9.
3. ORP má minimálně pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci
ČVUT; předsedové ORO jsou ze své funkce členy ORP. Každá ORO má nejméně
pět členů, z nich nejméně dva členové nejsou zaměstnanci ČVUT.
4. Členy ORP a ORO mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci. Členy
ORP nebo ORO doktorského studijního programu uskutečňovaného pouze na
jedné fakultě, jmenuje a odvolává děkan po schválení vědeckou radou fakulty na
základě návrhu školících pracovišť. Členy ORP nebo ORO doktorského studijního
programu podle čl. 24 odst. 1 písm. a) až c) jmenuje a odvolává rektor po
schválení Vědeckou radou ČVUT na základě návrhu vědeckých rad fakult nebo
externích pracovišť.
5. Předsedu ORP volí ze svého středu její členové na prvém zasedání ORP, podle §
47 odst. 6 zákona. Předsedu ORO jmenuje děkan nebo rektor.
6. ORP zejména:
a) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném doktorském studijním programu;
výsledky předkládá nejméně jednou ročně příslušné vědecké radě,
b) pečuje o aktualizaci a rozvoj doktorského studijního programu a jeho oborů,
iniciuje návrhy na úpravy, nebo konstituování nových oborů v rámci doktorského
studijního programu,
c) není-li ustavena ORO plní ORP funkci ORO podle odstavce 7.
7. ORO zejména:
a) schvaluje před přijetím uchazeče ke studiu návrh vedoucích školících pracovišť na
rámcová témata nebo tematické okruhy disertačních prací a školitele pro tato
témata; po přijetí uchazeče na návrh školitele schvaluje též školitele-specialisty
podle čl. 28 odst. 1,
b) schvaluje ISP a jejich změny podle čl. 30 odst. 1, odst. 3 a odst. 6,
c) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky podle čl. 6 odst. 4 Řádu přijímacího
řízení ČVUT, složení komisí pro státní doktorské zkoušky podle čl. 34 odst. 2 a
komisí pro obhajoby disertačních prací podle čl. 35 odst. 2,
d) schvaluje oponenty disertačních prací podle čl. 35 odst. 4,
e) kontroluje a hodnotí probíhající studium v daném oboru doktorského studijního
programu; výsledky předkládá nejméně jednou ročně ORP podle odstavce 9.
8. Činnost a rozhodování ORO podle odstavce 7 písm. a) až d) může provádět
předseda ORO po projednání s členy ORO.
9. ORP nebo ORO zasedá podle potřeby, minimálně však jednou za rok, zasedání
řídí předseda ORP nebo ORO. Na zasedání ORP předkládají předsedové ORO
přehled aktivit oborů studia ve formě písemné zprávy. Ze zasedání a všech
usnesení ORP se provádí zápis, který je předkládán děkanovi nebo rektorovi a
vedoucím školících pracovišť.
1. Student doktorského studijního programu (dále jen "doktorand”) je členem
akademické obce fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti vyplývající ze
zákona a vnitřních předpisů ČVUT a fakulty pro příslušnou formu studia. Základem
studijních povinností je plnění ISP pod vedením školitele.
127
2. Doktorand má nárok na 6 týdnů prázdnin v kalendářním roce.
3. Doktorand může studium přerušit, a to na základě písemné žádosti adresovanou
děkanovi podle čl. 30 odst. 6 písm. c); žádost obsahuje důvod a dobu tohoto
přerušení. Doba studia včetně přerušení studia nesmí být delší než je maximální
doba studia stanovená v čl. 24 odst. 8. Rozhodnutí děkana o přerušení studia
musí být vyhotoveno v souladu s § 68 zákona písemně a student může do 30 dnů
požádat o přezkoumání rozhodnutí.
4. Dokladem o studiu doktoranda je průkaz studenta a výkaz o studiu podle § 57
zákona.
1. Školitel je garant odborného programu doktoranda a tématu jeho disertační práce.
2. Školiteli jsou profesoři, docenti, doktoři věd (DrSc.) a další význační odborníci
schválení příslušnou vědeckou radou na návrh děkana nebo rektora.
3. Školitel prostřednictvím vedoucího školicího pracoviště zpravidla navrhuje
rámcové téma nebo tématický okruh disertační práce. Téma je po schválení ORO
podle čl. 25 odst. 7 písm. a) vypisováno k přijímacímu řízení. Školitel se účastní
přijímacího řízení uchazečů přijímaných na jím navržené téma.
4. Vedoucí školicího pracoviště po souhlasu školitele předkládá návrh na jeho
jmenování do funkce školitele daného doktoranda. Školitele k danému tématu
disertační práce a přijatému doktorandovi jmenuje děkan.
5. V případě prokázaného neplnění povinností může být školitel odvolán. Odvolání
provádí děkan na základě návrhu předsedy ORO a po dohodě s vedoucím
školicího pracoviště.
6. Školitel se účastní státní doktorské zkoušky (dále jen "SDZ") a obhajoby disertační
práce, avšak bez práva hlasovat.
7. Školitel v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem
výsledků činnosti doktoranda.
8. Školitel může současně školit nejvýše 5 doktorandů. Jejich větší počet je možný
pouze ve zdůvodněných případech, a to po souhlasu vedoucího pracoviště a
příslušné vědecké rady.
9. Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně
jednou za rok, předkládá vedoucímu školícího pracoviště a předsedovi ORO
hodnocení plnění ISP v písemné formě.
1. V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo
profesních konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitelspecialista, který zabezpečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovy
doktoranda. Školitelem-specialistou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho
školitel. Školitele-specialistu po schválení předsedou ORO jmenuje děkan.
2. Jestliže studijní program doktoranda ČVUT je uskutečňován na akreditovaném
externím pracovišti (zejména Akademii věd České republiky) kde je i školitel, je
děkanem, na základě návrhu vedoucího pracoviště, kde je doktorand veden,
jmenován studijní garant, který zabezpečuje příslušnou koordinaci s ČVUT a
spolupodílí se na vedení doktoranda zvláště v období studijního bloku.
128
Administrativní stránku studia v doktorském studijním programu a agendu
doktorandů zajišťují oddělení pro vědeckou a výzkumnou činnost na fakultách
(dále jen "oddělení VVČ”), pod vedením proděkana nebo ředitele vysokoškolského
ústavu.
á
1. ISP je základním dokumentem individuální odborné výchovy doktoranda ve studiu
v doktorském studijním programu. Je sestaven školitelem po dohodě s
doktorandem. ISP se nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia předkládá
ke schválení předsedovi ORO. Po schválení je ISP závazný pro obě strany.
2. ISP obsahově i časově vymezuje studijní blok podle čl. 31 a samostatnou
vědeckovýzkumnou činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační
práce podle čl. 32. Obsah ISP je stanoven na závazném formuláři.
3. ISP se každoročně upřesňuje a spolu s každoročním hodnocením doktoranda se
předkládá předsedovi ORO.
4. Název disertační práce a její obsah je stanoven podle čl. 32 odst. 2 a je doplněn
do ISP.
5. Součástí náplně ISP doktoranda v presenční formě studia je pedagogická praxe,
sloužící především k rozvinutí presentačních zkušeností. Tato praxe probíhá po
dobu čtyř semestrů v rozsahu průměrně 4 hod týdně. Výjimky z této pedagogické
praxe povoluje vedoucí školícího pracoviště po dohodě se školitelem.
6. Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat:
a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje předseda
ORO na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním ISP,
nebo i mimo tento termín,
b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) - povoluje děkan na
základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školícího pracoviště; školitel
přikládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený předsedou ORO,
c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se
školitelem a vedoucím školícího pracoviště,
d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a
vedoucím školícího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP,
odsouhlasený předsedou ORO.
7. Změny podle odstavce 6 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem,
změny podle odst 6 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádosti
doktoranda adresované děkanovi.
1. Studijní blok je úsek studia, v němž si doktorand prohlubuje své teoretické
odborné vědomosti související s oborem studia v doktorském studijním programu
a tématickým vymezením jeho disertační práce. Sestává z absolvování souboru
odborných předmětů podle odstavců 3 až 5, jazykové přípravy podle odstavce 2 a
odborné činnosti, presentované vypracováním písemné studie a rozpravou o
disertační práci podle odstavců 6 a 7.
129
2. Jazyková příprava je dokumentována zkouškou nejméně z jednoho světového
jazyka (zpravidla angličtiny), kterou doktorand musí absolvovat před složením
SDZ.
3. Povinné odborné předměty jsou jednosemestrální a jsou v ISP jmenovitě
stanoveny. Jejich počet je čtyři až šest; ISP může též stanovit formu absolvování
těchto předmětů (zejména přímou návštěvou přednášek, samostudiem a
konzultacemi). Každý povinný předmět je zakončen předmětovou zkouškou.
4. Student může, po dohodě se školitelem, absolvovat i další volitelné předměty,
které nemusí být vždy zakončeny zkouškou.
5. Do souboru povinných odborných předmětů podle odstavce 3 je možno výjimečně
zařadit maximálně jeden až dva předměty ze studia v magisterském studijním
programu, jestliže doktorand prokazuje podstatnější neznalosti v daném oboru,
v němž je tento předmět uskutečňován a doktorand ho ve studiu v magisterském
studijním programu neabsolvoval.
6. Součástí studijního bloku v odborné činnosti je studie, která je písemnou přípravou
na disertační práci. Obsahuje stručné shrnutí stavu studované problematiky ve
světě (souhrnnou rešerši), doplněnou o dosavadní výsledky vlastní práce v oblasti
tématu disertační práce. Tyto výsledky mohou být presentovány též souborem
předložených publikací doktoranda.
7. Studie je na školícím pracovišti předmětem rozpravy o disertační práci, na jejímž
základě je pak stanoven definitivní název a náplň disertační práce. Rozpravy se
účastní školitel, vedoucí školícího pracoviště a člen ORO podle doporučení
předsedy ORO; rozprava může probíhat v cizím jazyce. Vedoucí školícího
pracoviště může podle svého uvážení stanovit též oponenta studie.
8. Studijní blok v ISP je rozvržen maximálně na 4 semestry u prezenční formy studia,
nebo maximálně na 6 semestrů u distanční nebo kombinované formy studia.
9. Veškeré předměty studijního bloku a výsledky o jejich absolvování (zkoušky, nebo
zápočty) jsou zapsány ve výkazu o studiu. Seznam předmětů je do výkazu o
studiu zapisován po schválení ISP.
10. Hodnocení předmětových zkoušek a zkoušky jazykové probíhá podle klasifikační
stupnice "výborně", "prospěl", "neprospěl".
11. Jestliže výsledek předmětové zkoušky je "neprospěl", může doktorand zkoušku
opakovat, nejvýše však jednou. Opakované zkoušky se zúčastní školitel.
V případě opakovaného neúspěchu se studium ukončuje podle § 56 odst. 1 písm.
b) zákona.
1. Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého nebo uměleckého
úkolu; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat a
musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované výsledky
vědecké nebo umělecké práce, nebo výsledky přijaté k uveřejnění.
2. Rámcové téma nebo tematické okruhy disertační práce jsou vypisovány při
přijímacím řízení na základě návrhu budoucího školitele, po doporučení vedoucím
školícího pracoviště a souhlasu předsedy ORO. Konkrétnější vymezení tématu v
rámci tématického okruhu je možné po dohodě mezi školitelem a uchazečem.
3. Název disertační práce, včetně její náplně, se stanoví nejpozději na závěr
studijního bloku na základě předložené studie podle čl. 31 odst. 6 a rozpravy o
tématu disertační práce podle čl. 31 odst. 7.
130
4. Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů,
opatřených integrujícím textem. V případě výsledků práce, které mohou být
předmětem ochrany (patentování), je nezbytné alespoň podání výsledků
k ochraně.
5. Disertační práce je psána v jazyce českém, slovenském, nebo anglickém.
Uchazeči mohou, se souhlasem předsedy ORO, předložit disertační práci i
v některém z dalších světových jazyků, mimo anglický jazyk. Další formální
náležitosti disertační práce určují Zásady studia v doktorském studijním programu
na ČVUT. Jestliže práce nesplňuje tyto formální náležitosti nemusí být oddělením
pro VVČ přijata k dalšímu řízení.
1. Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje SDZ a obhajobou
disertační práce. SDZ zásadně předchází obhajobě disertační práce a nekoná se
tentýž den.
2. Studium v doktorském studijním programu se dále ukončuje podle § 56 odst. 1
zákona.
1. Cílem SDZ je ověření šíře a kvality znalostí, způsobilosti osvojovat si nové
poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru
v doktorském studijním programu nebo doktorském studijním programu a tématu
disertační práce. Součástí SDZ je i odborná rozprava o problematice disertační
práce.
2. SDZ se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou navrhuje předseda ORO a
jmenuje děkan, včetně jejího předsedy. Zkušební komise včetně členů
jmenovaných ministerstvem pro daný doktorský studijní program je nejméně
sedmičlenná (nepočítaje školitele). Nejméně dva členové z celé zkušební komise
nesmí být zaměstnanci ČVUT. Zkušební komise pro daný obor doktorského
studijního programu nebo doktorského studijního programu může být stálá, nebo
může být navržena ad hoc. Jednání zkušební komise pro SDZ se povinně účastní
též školitel.
131

Bakalářský a magisterský studijní program 2000-2001

Transkript

Podobné dokumenty

Bakalářský a magisterský studijní program 1999-2000

Studijní texty všechny pohromadě

Aktuality 78 - Asociace pro urbanismus a územní plánování

HoG

Vodíkové hospodářství a možnosti využití vodíku k regulaci

MIKROKLIMA CIHLY_studie profesora Jokla

Katalog Grand Prix Architektů 2016

1 - Odbor termomechaniky a techniky prostředí

přehledová brožurka - České vysoké učení technické v Praze

část 2

Počátky kvantové elektroniky v Ústavu radiotechniky a elektroniky1

Zde - České vysoké učení technické v Praze

3_MANUAL_def 3_CZ_final_oprava - Fakulta architektury VUT v Brně

Analyzátory sítí - Elektronický katalog Schneider Electric

Statutu ČVUT - Masarykův ústav vyšších studií

PROTOKOL REPORT

Statut Technické univerzity v Liberci

Studijní a zkušební řád

Zde - čkait

Výroční zpráva Nadace barokního divadla zámku Český Krumlov 1999

Kompletní prezentaci domu naleznete zde.