Měsíčník odboru KČT Uherské Hradiště.- č. 3-2014

Infonoviny
Měsíčník odboru KČT Uherské Hradiště.- č. 3-2014
Březen nás překvapil krásným slunečným počasím. Chuť na procházky přírodou byla znát na účasti při
všech březnových vycházkách. Hned několikrát bylo dosaženo rekordní účasti. Objevila se řada nových
tváří. Uvidíme, jestli tato tendence vydrží. V březnu bylo celkem pět vycházek. Zúčastnilo se jich 182 turistů
kteří zdolali celkem 3087 kilometrů. To jsou opravdu krásná čísla.
V sobotu 1. března začalo oficiálně meteorologické jaro. Na tento den byla pro jistotu naplánována vycházka
z Veselí do Strážnice. V době sestavování programu jsme měli
strach ze sněhových závějí. Nakonec to dopadlo opravdu jarně.
Sluníčko svítilo a navodilo dobrou náladu nejenom nám, ale i
pořadatelům různých fašankových akcí. Proto jsme i my zamířili
z nádraží ve Veselí nad Moravou na fašankový jarmak, který se
konal na Bartolomějském náměstí. K dostání byly různé domácí
pochoutky a zahřálo nás i svařené víno. Naše turistická
kamarádka Maruška nás pozvala na ochutnávku Božích milostí,
které připravovala s dalšími kolegyněmi z Kozojídek.
Křížení Moravy s Baťovým kanálem >
< Lužní les
Povedly se jim.
Z náměstí jsme už vyrazili přes zámecký park na modrou
turistickou značku vedoucí po levém břehu Moravy. Pokračovali
jsme po ní až k místu křížení Moravy s Baťovým kanálem. Dříve
tam přepravovala vlečné čluny přes řeku Moravu lanovka. Dnes,
kdy Moravu brázdí motorové výletní lodě, to už není zapotřebí.
Stojí tam jen zbytky konstrukcí lanovky. Zde jsme si také chvilku
odpočinuli. Pak jsme pokračovali kolem vnorovského jezu až
k silničnímu mostu na silnici z Bzence do Strážnice. Přešli jsme na
žlutou značku a
po
krátkém
silničním úseku jsme vešli do lužního lesa, který sahá až téměř
k Baťovu kanálu. Kolem místního autokempu jsme přišli až
k zámku. Strážnický zámek - původně vodní hrad, byl založen ve
2. pol. 13. století, kdy hrad a město patřilo Milotovi z Dědic. Jiří z
Kravař jej přestavěl v gotickém slohu a obehnal valem a příkopem.
Nejvíce změnil tvář zámku Jan Jetřich ze Žerotína, přebudoval
hrad v renesanční zámek s arkádami, který přetrval až do 19. stol.
Od 19. stol. je v novorenesanční podobě.
Strážnický zámek >
Posledními
šlechtickými
majiteli byla od rekatolizace po Bílé hoře až do konce 2. světové
války hrabata z Magnisů. Nyní v něm sídlí Národní ústav lidové
kultury. Vycházky dlouhé 15 kilometrů se zúčastnilo 28
spokojených turistů.
< Kaplička nad Horní Lidčí
O týden později, v sobotu 8. března jsme ve svých plánech
s ledem a sněhem naopak počítali. Proto byla do programu
vložena vycházka do Pulčínských skal. Ještě při přestupu v Bylnici
1
to na pěkné počasí nevypadalo. Ale v Horní Lidči už slunce svítilo
naplno. Po celou cestu jsme viděli daleko do malebné krajiny
Valašska i vzdálené vrcholky slovenského Vršatce.
Tady jsme ještě nebyli >
Po malém občerstvení v Pulčíně jsme vyrazili ke skalám. Bohužel
krásné barevné ledopády nám nebyly přány. Slunečné počasí nás
o tuto krásu připravilo, možná, že letos tam ledové krápníky ani
nebyly. Zato jsme si užili skal. Chodníky byly suché a bezpečné
jako v létě. Však
tam taky bylo plno
návštěvníků
s dětmi.
I
psi
mnoha ras si tam užili. Od skal jsme sestoupili po pohodlné cestě
až k Čertovým skalám. Někteří se kochali jejich krásou, jiní se
odebrali potěšit svá hrdla chmelovinou do Motorestu. Většina se
pak odebrala na vlakovou zastávku v Lidečku. Pětice
nejzdatnějších pokračovala až do Horní Lidče. Vycházky se
zúčastnilo celkem 29 turistů. Krásnou krajinou s námi procházeli i
naši turističtí přátelé z Bystřice pod Hostýnem.
< V Pulčínských skalách
V sobotu 15. března jsme zamířili do Míkovic. Naši turističtí
přátelé tam pořádali pod vedením Luboše Ovsíka už jedenáctý
ročník pochodu kolem Hlubočku. Sešla se opět rekordní účast.
Na startu bylo zaregistrováno 270 turistů. Naše skupina se mezi
nimi rozhodně neztratila. Na okruh vyrazilo plných 33 členů
našeho odboru i 15 pravidelných účastníků našich sobotních
vycházek z řad příznivců turistiky. Naše první kroky vedly
k památné hrušce, která zdobí i účastnické diplomy. Její historii
nám osvětlila míkovská rodačka Anička.
Památná hruška >
Po
malé
ochutnávce
tekutých darů
Slovácka, které přinesli naši Josefové a další oslavenci jsme
pokračovali k vrcholu Hlubočku. Protože bylo dobré počasí, tak
většina pokračovala dále do Hluku. Tam jsme zamířili na malé
občerstvení (mimo jiné) do restaurace na tvrzi. I když jsme
dorazili více než hodinu před oficiální otvírací hodinou, tak jsme
byli ochotně obslouženi. Děkujeme. Pak už následovala cesta
zpět do Míkovic.
< Klobásy jsme si ještě opekli
Naše tempo
jsme mírně zrychlili, protože se nám nad hlavami začaly stahovat
mraky. Mezi občasnými kapkami jsme dorazili k Hlucké búdě. Tam
jsme si za drobného mrholení opekli klobásy. Větší část cesty od
búdy k cíli už probíhala v dešti. To ale vůbec nevadilo. V příjemné
atmosféře sálu kulturního domu jsme rychle uschli. Dobré
občerstvení i hudba dovršily pocit příjemně ztráveného dne. Ani se
nám nechtělo domů. Však také vytrvalci odcházeli domů až po
dvacáté hodině večerní. Za rok na shledanou.
V cíli >
Na sobotu 22. března byla v plánu výprava po stopách
prvorepublikové dálnice označované – Západ – východ. Protože
se její návrh objevil i v knize J.A. Bati „Budujeme republiku pro 40
miliónů lidí“, tak se jí také někdy říká Baťovská. O její výstavbě rozhodla Československá vláda na konci roku 1938.
2
Měla tvořit komunikační tepnu středem území bývalého Československa co nejdále od hranic s Německem. Proto
byla vedena co nejpříměji z Prahy přes Brno, Zlín, dále na
Slovensko. Úsek Brno – Zlín měl vést přes vrcholy Chřibů. Stavba
byla zahájena až v létě roku 1939 a pokračovala až do roku 1942,
kdy došlo v důsledku válečných neúspěchů Německa k úplnému
zastavení všech prací. V uvedeném rozmezí asi tří let bylo v úseku
Brno-Zlín rozestavěno asi 18 km dálnice.
< Šlapeme po dálnici
Průvodcovské role se ujal odborník nad jiné fundovaný. Náš
turistický kamarád PhDr. Robert Snášil se touto problematikou
zabývá už dlouho
a jeho znalosti
této stavby jsou
dokonalé.
O velkou část svých vědomostí se s námi podělil.
Hotový dálniční most >
O tom, že tato stavba zajímá řadu lidí svědčí 37 účastníků
výpravy. Mnozí z nich dosud ani netušili co vlastně ta záhadná
betonová monstra stojící v Chřibech znamenají.
Počasí výpravě přálo. Lesní stezky byly plné turistů, duchovní
rozměr vycházky povýšilo i náhodné setkání s Mons. Janem
Graubnerem,
Arcibiskupem
olomouckým a metropolitou moravským, který se zde také
procházel. Putování po trase bylo zakončeno na Bunči. Po malém
posezení následoval sestup na Salaš k autobusu.
< Záhadné lesní stavby u Bunče
U lvích hlav >
< Start v Hrádku
V sobotu 29. března se konala poslední vycházka prvního
čtvrtletí roku 2014. Počasí nám opět přálo a tak to bylo znát i na
účasti. V Hrádku na Vlárské dráze nás vystoupilo z vlaku rovných
čtyřicet. Na samostatné vycházce to už dlouho nebylo. Asi mnohé
táhla i naděje na setkání s duchy slavných Žítkovských bohyní.
První
zastávka
byla u kamenné
pískovcové sochy
s názvem Letecké
srdce. Dílo autora Jaroslava Koléška připomíná v Šanově od roku
2002 oběti leteckého neštěstí, k němuž zde došlo 29. srpna 1944.
Letecké srdce >
Tehdy se z italského letiště vydalo několik anglických a
amerických letek bombardovat ostravské nádraží a rafinerii. Při
letu byly tyto letky nad československou hranicí napadeny
německými stíhačkami vyslanými z Drážďan.
3
Během útoku všechny anglické a americké letky německému útoku podlehly a nad obcí Šanov došlo k výbuchu
letounu B-17G. Z posádky se seskokem padákem zachránil pouze jediný letec, velitel letadla T. Thomas.
Pozůstatky devíti těl pilotů jsou pohřbeny na kraji lesa. Místo je dnes označeno malým pomníčkem se seznamem
padlých letců.
Od Leteckého srdce jsme pokračovali přes rozcestí Bašta
k označenému pramenu pramenu řeky Olšavy.Oficiálně bylo toto
místo označeno v roce 2011. 22. dubna téhož roku jsme k němu
provedli první oficiální pochod.I tenkrát se jej z našeho odboru
zúčastnilo 40 turistů. A pak jsme už pokračovali po červené až na
rozcestí Skaličí, zde jsme přešli po modré značce až k obecnímu
úřadu na Žítkové. Zde nám zbylo dost času na občerstvení i na
malou procházku s pěknými výhledy na malebnou krajinu kolem
Žítkové. Plni pěkných zážitků z pobytu v přírodě Bílých Karpat
jsme vyrazili k domovu.
Pod Lokovem >
< Jaro
Žítkovské bohyně? >
< Někteří v sobotu pracovali
Zájemci mají už opravdu nejvyšší čas na zaplacení
zájezdu na Slovensko. Vedoucí T. Temel.
Do 15. dubna je také nutno doplatit zbytek ceny (600 Kč ) na zájezd do Orlických hor.
Dne 3. května se koná v rámci akce „Přátelství bez hranic“ autobusový zájezd na Vršatec. Cena pro
členy 60 Kč, pro ostatní 100 Kč. Neváhejte! Přihlášky přijímá František Čevela, tel.: 720 514 032,
e-mail: Františ[email protected].
Všechny vydané Infonoviny jsou také k dispozici na webových stránkách odboru KČT Uherské Hradiště.
Adresa: www.turisti-uh.wz.cz.
Fotografie: L. Jahodíková, F. Bečica a F. Čevela.
Věříme, že se na některých akcích odboru KČT v Uherském Hradišti potkáme i s Vámi.
4