Typologie cyklostezek

TP 179 & ERA 2010
TÉMA:
Typologie cyklostezek (ERA 2010)
Česko stále čeká na schválení nových Technických podmínek „Navrhování
komunikací pro cyklisty“ (TP 179), které jsou sice už více jak tři roky zpracované,
ale stále čekají na veřejnou diskusi a schválení do definitivní podoby TP. Proces by
měl začít ještě v roce 2013. Každopádně je třeba podtrhnout informaci, že byly
navrženy podle nejmodernějších principů výstavby cyklistické infrastruktury, např.
podle německé ERA 2010, případně dalších evropských osvědčených zkušeností,
které by měly být pro Česko vzorem a které mají pomoci obhájit podobu nových TP
179. Asociace měst pro cyklisty se plně staví za novou podobu TP179 a za tím
účelem na webech www.cykodoprava.cz a www.cyklomesta.cz jsou zveřejněny tyto
moderní zkušenosti, které mají napomoci vést následnou diskusi.
Dokument využívá informací publikovaných v příručce projektu Mobile2020.
Září 2013
Tento dokument představuje různé typy cyklistické infrastruktury. Výběr
konkrétního typu závisí na intenzitě dopravy a důležitosti daného tahu v rámci
cyklistické sítě. Intenzita motorové dopravy je pro volbu vhodného typu klíčová.
Inženýři musí vycházet z počtu aut za hodinu na komunikaci, kde se má cyklistická
infrastruktura stavět. Jestliže údaje o počtu aut neexistují, je nutné udělat
průzkum, který danou intenzitu zjistí.
Abychom poukázali na různé existující možnosti, uvedeme v následující části
konkrétní provedení, grafy a obrazové příklady dobré praxe. Podle intenzity
dopravy je snadné zvolit odpovídající podobu infrastruktury.
Dokument obsahuje tyto kapitoly:
1. Pruh pro cyklisty (cyklistický pruh, cyklopruh)
2. Doporučený cyklistický pruh (víceúčelový cyklistický
pruh)
3. Stezka pro cyklisty (cyklostezka)
4. Ulice pro cyklisty
5. Samostatné stezky pro cyklisty (cyklostezky)
6. Využití vyhrazených pruhů pro autobusy a taxislužbu
2
1. Pruh pro cyklisty (cyklistický pruh, cyklopruh)
Pruh pro cyklisty je formálně vymezená část komunikace, která odděluje jízdní
prostor pro kola od ostatní dopravy. Doporučujeme ho tam, kde jezdí vysoký počet
cyklistů podél středně zatížené silnice. Cyklopruhy jsou viditelné, rychlé a pružné
řešení na stávajících komunikacích, které vyžaduje pouze úpravu dopravního
značení. Cyklopruh může nahrazovat cyklostezku tam, kde není dostatek místa.
Ovšem pouze za předpokladu, že na něm dokážeme zaručit dostatečnou
bezpečnost.
Obrázek 1: Symbol jízdního kola jako součást značení pruhu pro cyklisty
Zdroj: Rudolph 2011
3
Obrázek 2: Cyklopruh, Leipzig, Německo
Zdroj: Rudolph 2011
Cyklopruhy doporučujeme umisťovat na silniční přivaděče s relativně nízkou
intenzitou motorové dopravy, které mají ale příliš vysokou povolenou rychlost na
to, aby cyklisté s motoristy mohli sdílet společný prostor. Cyklopruhy mohou
zastoupit cyklostezky tam, kde není dostatek místa, zpravidla pouze v případě, že
rychlost motorové dopravy dosahuje maximálně 50 km/h.
Dopravní pravidla:
Motorová doprava nesmí cyklistický pruh pro jízdu používat. Stejně tak nesmí
vozidla stát ani zastavit v prostoru cyklopruhu. Pro účely zaparkování na jiném
parkovacím místě je motoristům dovoleno cyklopruh přejet. Během manévru
přejíždění cyklopruhu musí motorista dávat velký pozor na cyklisty blížící se
zezadu.
4
Obrázek 3: Cyklistický pruh (1, 5 metru)
Zdroj: Vlastní zpracování (podle adfc NRW)
Mimo zastavěné území mohou cyklopruhy sloužit jako náhrada za cyklostezky na
místní úrovni cyklistické sítě. Maximální rychlost dopravy by ale měla být snížena
na 60 km/h a intenzita provozu by měla být relativně nízká, tj. do 2000 – 3000
vozidel denně.
Na silnicích s velmi malým motorovým provozem není potřeba žádné zvláštní
opatření pro cyklisty zavádět. Výjimku může tvořit pouze doporučený pruh pro
cyklisty (v Česku lzepro tyto situace použít tzv. „cyklopiktokoridor“, pozn. překl.).
V rámci zastavěného území doporučujeme cyklopruhy zavádět na hlavních
cyklistických trasách s omezením rychlosti motorové dopravy do 50 km/h. Na
trasách nižší úrovně by cyklisté měli sdílet dopravní prostor s ostatní dopravou,
5
případně s možností zavedení doporučeného pruhu pro cyklisty. Na silnicích
s vyšším rychlostním limitem nad 50 km/h je zpravidla vhodnější zavádění
cyklostezek. Pouze na méně využívaných spojnicích základní sítě cyklotras s méně
jak 750 cyklisty za den, které vedou po úzkých silnicích s 2x1 pruhy, může být
zvažován cyklopruh jako alternativa cyklotrasy.
Cyklopruh je považován, zejména na ulicích s mnoha křižovatkami, za nejrychlejší
dopravní opatření pro cyklisty. Problém je, že cyklopruh může vyvolávat falešný
pocit bezpečí a svádět motoristy k větším rychlostem a menším ohledům na
cyklisty.
Riziko ještě vzrůstá v případech, kdy je cyklopruh zúžen do nedostatečné
nebezpečné šířky. Když není dostatek prostoru, může mít projektant mylný pocit,
že je lepší umístit pruh úzký (méně než 1,5 m), než žádný. Děje se to dokonce na
velmi vytížených silnicích s vysokými rychlostmi. Úzký cyklopruh nutí motoristu
míjet cyklistu s příliš malým odstupem. Stejně tak je cyklista nucený jet co nejblíže
okraji nebo řady zaparkovaných aut. Výsledkem je, že i pouhé drobné vybočení –
například snaha vyhnout se malé překážce – zvyšuje pravděpodobnost kolize a
případného vážného zranění. Úzké cyklopruhy by proto měly být vždy
kombinovány
s omezením
rychlosti
motorové
dopravy,
resp.
raději
ani
nenavrhovány.
Cyklopruh se skládá z několika částí:
 Podélné oddělení (čára), podle situace na levé nebo na obou stranách, která
odděluje cyklopruh od ostatní dopravy.
 Symbol kola, který označuje cyklopruh nejméně před a za každou
křižovatkou. Doporučujeme, aby se symbol na cyklopruhu opakoval uvnitř
města minimálně po několika desítkách metrůmetrů, nebo po několika
stovkách metrů mimo zastavěnou oblast města.
6
Obrázek 4: Cyklopruh v místě křižovatky, Stockholm, Švédsko
Zdroj: Muller 2011
7
Obrázek 5: Cyklopruh v místě křižovatky, Leipzig, Německo
Zdroj: Rudolph 2011
Obrázek 5: Cyklopruh mimo zastavěné území, vedení kolem zastávky autobusu,
Leipzig, NěmeckoZdroj: Rudolf 2011
8
Obrázek 6: Cyklopruh mimo zastavěné území, Berlín, Německo
Zdroj: Muller 2011
 Bezpečnostní „nárazníkovou“ zónu s vyznačením oddělující cyklopruh od
hlavního dopravního prostoru doporučujeme podél silnic s relativně
intenzivní dopravou a rychlostech 50 km/h a vyšších.
 Vyvýšený povrch (více se dozvíte v kapitole Stabilita).
 Vyznačení křiklavou barvou pro větší viditelnost.
 Minimální šířka 1,5 m, šíře mezi 2 a 2,5 metru zvyšuje komfort a bezpečí.
V ideálním případě by cyklopruh neměl být kombinován s pruhem pro parkování
nebo s parkovacími zálivy. Otevírané dveře aut představují totiž pro cyklisty vážné
bezpečností riziko. Cyklisté totiž mohou narazit do náhle otevřených dveří nebo ve
snaze se těmto dveřím vyhnout náhle vybočit směrem do vozovky. Zde zas mohou
být sraženi ze zadu přijíždějícím autem. Tam, kde sousedí cyklopruh s parkováním
doporučujeme přidat další boční odstup cyklopruhem a hranou parkoviště v šířce
9
min. 0,75 m při minimální šířce samotného cyklopruhu 1,0 m. Vytvoříme tak
„nárazníkovou zónu“ a snížíme riziko, že cyklista bude sražen dveřmi nebo že
provede náhlý manévr vybočení.
2. Doporučený cyklistický pruh (víceúčelový cyklistický
pruh)
Doporučený cyklopruh bychom měli používat tam, kde je nedostatek místa pro
samostatný cyklorpuh. Stává se to například tam, kde doplňujeme cyklistickou
infrastrukturu do již existující podoby ulice. Dopravní intenzita osobních aut by
v takových případech neměla dosahovat vysoké úrovně.
Doporučený
cyklopruh
se
vyznačuje
pomocí
přerušovaných
čar.
Oproti
cyklistickému pruhu jeho prostor může využívat i ostatní doprava. Hlavním
přínosem doporučeného cyklopruhu je, že upozorní na možnou přítomnost
cyklisty. Přejíždí-li motorista přes doporučený cyklopruh, musí dávat dobrý pozor,
jestli v něm nejede člověk na kole. Doporučené cyklopruhy by se měly používat
pouze tam, kde jiná řešení nejsou možná. Obrázek 12 ukazuje průřez běžné ulice
s vyznačeným doporučeným cyklopruhem.
Hlavními přínosy jsou: větší ohledy vůči cyklistům ze strany motoristů, určitý
způsob ochrany amožnost vybavit cyklopruh hladším povrchem
Obrázek 7: Doporučený cyklopruh, Hamburk, Německo
10
Zdroj: Rudolph 2011
Obrázek 8: Doporučený cyklopruh (1,5 m)
Zdroj: Vlastní zpracování (podle adfc NRW)
3. Stezka pro cyklisty (cyklostezka)
Stezka pro cyklisty je část cesty výlučně vyhrazená cyklistům. Pakliže je označená
modrým dopravním značením, její použití je pro cyklisty v daném místě a směru
povinné (viz. obrázek 9).
11
Obrázek 9: Stezka pro cyklisty uvnitř zastavěné oblasti
Zdroj: Rudolph 2011
Motorová vozidla nesmí po stezce pro cyklisty jezdit ani na ní parkovat. Stezka pro
cyklisty vede podél silnice nebo v ulici, od ostatních dopravních proudů je ale
oddělená. Oddělení je buď horizontální nebo vertikální s rozdílnou výškou.
„Jelikož jsou cyklisté od ostatní dopravy fyzicky odděleni, riziko nehody mezi
skupinami je minimální“. 1
1
CROW (2007)
12
Obrázek 10: Stezka pro cyklisty v rezidenční části města, Hamburk, Německo
Zdroj: Muller 2011
V zastavěných oblastech doporučujeme zřizovat stezky pro cyklisty vedle motorové
dopravy s rychlostí 50 km/h a vyšší. Jejich zavedení by se mělo zvážit i na ulicích,
kde je nižší rychlost od 30 km/h ale na kterých jezdí větší počet aut než 4000 za
hodinu. Stezky pro cyklisty nejlépe fungují, když se skládají z dlouhých plynulých
úseků s nízkým počtem křížení. Na druhou stranu je fyzické oddělení stezky pro
cyklisty od jízdního pruhu a vozidla parkující mezi stezkou a jízdním pruhem, přes
která motorista cyklisty špatně vidí, nevýhodou. Vede-li stezka odděleně od
jízdního pruhu pro auta, každá křižovatka, kde se znovu setkávají, představuje
zvýšené nebezpečí. Odbočování vpravo zatáčejících aut tak ohrožuje rovně
jedoucího cyklistu, kterého do chvíle před křižovatkou neměl motorista šanci
dobře vidět.
13
Obrázek 11: Stezka pro cyklisty (2,0 m)
Zdroj: Vlastní zpracování (podle adfc NRW)
Mimo zastavěné území doporučujeme stavět cyklostezky na silnicích s rychlostí 60
km/h a vyšší nebo při intenzitách dopravy od 2000 aut za den.
Stezky pro cyklisty oddělují člověka na kole od motorové dopravy a poskytují tak
určitou míru ochrany. Jelikož jsou mezi stezku pro cyklisty a jízdní pruh pro auta
často umístěna parkující auta hrozí riziko, že motorista při odbočování (zejména
vpravo) cyklisty přehlédne. Řidiči většinou brání ve výhledu na stezku parkující
auta.
14
Obrázek 12: Stezka pro cyklisty podél vozovky, Kodaň, Dánsko
Zdroj: Muller 2011
Obrázek 13: Stezka pro cyklisty podél vozovky, Kodaň, Dánsko
Zdroj: Muller 2011
15
Obrázek 14: Stezka pro cyklisty podél vozovky, úsek v křižovatce, Leipzig, Něměcko
Zdroj: Rudolph 2011
Obrázek 15: Obousměrná stezka pro cyklisty v průmyslové oblasti, Hamburk,
Německo
Zdroj: Muller 2011
16
Stezka pro cyklisty má ještě další nevýhodu. Většinou je vyvýšena do stejné úrovně
s chodníkem. Na křižovatkách tedy musí cyklista vždy překonat výškový rozdíl
mezi vozovkou a stezkou. Ačkoli je nájezd proveden sníženým obrubníkem, stejně
často zůstává výškový stupeň v řádu několika centimetrů. Ačkoli existují kola
s tlumiči, tlumí řádově méně, než tlumení automobilu. Jakákoli nerovnost na
trasách pro cyklisty přináší znevýhodnění na straně cyklistiky. Časté opakování
těchto situací snižuje bezpečnost cyklostezky a to i v případě, že jsou tato křížení
provedena s maximální citlivostí.2
4. Ulice pro cyklisty
Ulice pro cyklisty představuje cyklistickou trasu vysoké kvality, která umožňuje
v nízkých intenzitách i motorovou dopravu. Může sloužit jako hlavní trasa
cyklistické sítě vedoucí skrze rezidenční oblast po místní obslužné komunikaci.
Ulice pro cyklisty je navržená tak, aby jízdní kola mezi vozidly dominovala jak
fyzicky, tak i vizuálně. Tímto vzezřením dává ulice najevo, že motoristé jsou na ní
vítání pouze jako hosté. Ve skutečnosti tyto ulice vypadají jako cyklopruhy
vyvedené přes celou šířku ulice na které mohou zajíždět auta.
Většinou jsou ulice pro cyklisty vlastně místy se společným provozem, . Motorová
doprava je připuštěna stejně jako v jiných obdobných ulicích, pouze po vizuální
stránce ulice silně zvýhodňuje cyklisty. Například v Německu mají ulice pro
cyklisty vlastní definici v zákoně jako cesty pro cyklisty, na které mají přístup
automobily. Ulice pro cyklisty se používají v částech města se silným provozem
cyklistů, kde je ale třeba zachovat nutnou dopravní obsluhu motorových vozidel.
Maximální rychlost by na nich měla být omezena na 30 km/h nebo by měly vést po
komunikaci pro místní obsluhu. Pro zvýšení rychlosti a komfortu jízdy na kole by
tato ulice měla být na křižovatkách ulicí hlavní.
V zastavěných oblastech města má ulice pro cyklisty smysl jako hlavní trasa sítě
s více jak 2000 cyklisty za den a s rychlostí dopravy omezenou na 30 km/h. Mimo
2
Paragraph taken from PRESTO consortium (2011f)
17
zastavěné město lze připustit vyšší rychlost do 60 km/h, ale pouze za předpokladu
velmi nízkých intenzit motorové dopravy (do 500 aut za den). Na ulicích pro
cyklisty by cyklisté měli dominovat nad motorovou dopravou. Pro zdárné
fungování opatření by zde mělo jezdit minimálně dvakrát více cyklistů, než aut.
Obrázek 16: Ulice pro cyklisty, Zwolle, Nizozemí
Zdroj: Bosch 2011
18
Obrázek 17: Ulice pro cyklisty, Zwolle, Nizozemí
Zdroj: Bosch 2011
Obrázek 18: Ulice pro cyklisty (4,0 m, min. 2,0 m)
Zdroj: Vlastní zpracování (podle adfc NRW)
19
5. Samostatné stezky pro cyklisty (cyklostezky)
Samostatné oddělené cyklostezky, ať již vedou podél silnic nebo zcela nezávisle,
představují pravděpodobně nejbezpečnější trasy pro cyklisty, pokud jsou správně
navrženy.
Obrázek 19: Samostatná cykostezka, Basilej, Švýcarsko
Zdroj: Rudolph 2011
20
Obrázek 20: Samostatná cyklostezka oddělená od motorové dopravy, Bolzáno,
Itálie
Zdroj: Rudolph 2011
Samostatná cyklostezka je cesta pouze pro cyklisty. Existuje-li dostatečná
poptávka, mohou cyklostezky poskytovat přímé spojení mezi zdroji a cíli v místech,
kde není dostatek místa pro silnice.
Navzdory všem pozitivům se samostatné cyklostezky vyskytují jen zřídka. Uvnitř
města je totiž málo prostoru a cyklostezky prostor vyžadují. Následující obrázky
ukazují příklady cyklostezek.
6. Využití vyhrazených pruhů pro autobusy a taxislužbu
Cyklisté mohou jezdit i ve společném provozu s autobusovou dopravou. Protože
však významné rozdíly ve hmotě, rychlosti a brzdové vzdálenosti mezi autobusy a
koly činí sdílení prostoru málo bezpečné, měli by být při vyšších rychlostech
21
odděleny. V ideálním případě by cyklistické trasy měly vést mimo trasy autobusové
dopravy. Nicméně ve městech s hustou automobilovou dopravou to není vždy
reálné. Navíc díky časté hrozbě uvíznutí v zácpě přetrvávají snahy o zlepšení jejich
funkce právě prostřednictvím vyhrazených autobusových pruhů.
V posledních letech se vyhrazené pruhy pro autobusovou dopravu a cyklisty
významně rozšířily. Pro cyklisty jsou přitažlivé, jelikož jim umožňují použít stejné
výhody jako autobusům a předjet tak kolonu stojících aut. Nicméně by se měl klást
důraz také na bezpečnost. V ideálním případě by autobusy měly jezdit rychlostí
maximálně 30 km/h a jízdní pruh by měl být dostatečně široký, aby mohly cyklisty
bezpečně předjet.
Obrázek 21: Vyhrazený jízdní pruh pro autobusy a cyklisty s dostatečnou šířkou
pro předjíždění, Paříš, Francie
Zdroj: web.pdx.edu
V delších úsecích vyhrazeného pruhu jezdí autobusy zkrátka příliš rychle na to, aby
se cyklisté mohli cítit pohodlně a bezpečně. Pruhy pro autobusy a cyklisty by
22
neměly být zneužívány k tomu zbavit se těžkých rozhodnutí. Cyklopruhy a
cyklostezky jsou v každém případě bezpečnější a pohodlnější a často mohou
vzniknout ubráním jednoho jízdního pruhu nebo zrušením jedné řady parkujících
aut. 3
Aby cyklisté na vyhrazeném pruhu pro autobusy nalezli své místo a aby je autobusy
mohly předjíždět, doporučujeme šířku pruhu 4, 6 metru. Minimální vhodná šířka
je pak 4, 25 metru. Absolutně nejmenší možná šířka, která by se měla používat
pouze tam, kde není možné vytvořit širší pruh, činí 3 metry.
Obrázek 22: Cyklista a autobusy, žádné místo pro bezpečnou cyklistiku,
Londýn, UK
Zdroj: IBC, Daggers 2010
Z důvodů bezpečnosti by cyklisté od autobusů měli být odděleni vyjma úseků s
nejnižší rychlostí. V ideálním případě jsou cyklistické trasy vedeny mimo trasy
autobusů. Vedou-li po stejné ulici, potom by cyklisté měli mít vlastní cyklopruh
nebo cyklostezku. To si může vyžádat zrušení jednoho jízdního pruhu, řady
parkujících aut nebo zúžení chodníku. Cyklistům by mělo být umožněno využívat
3
Odstavec převzat od konsorcia PRESTO (2010a)
23
zkratky či protisměrné úseky vyhrazené pro autobusy, znovu ale nejlépe po
vlastním cyklopruhu nebo cyklotrase. Zkušená města se zavedenou cyklistikou
používají tato opatření k zajištění maximálního komfortu a bezpečí cyklistické
dopravy.
Nicméně řada začínajících měst se často potýká v samotném centru s úzkými
ulicemi a hustou sítí autobusové dopravy. Ve vzrůstající míře tato města využívají
vyhrazené jízdní pruhy pro autobusy i cyklisty jako možné kompromisní řešení.
Vedle bezpečnostního rizika pro cyklisty je otázkou také zpoždění autobusové
dopravy. Jestliže cyklisté autobusy zpomalují, potlačuje to do jisté míry smysl
vyhrazených autobusových pruhů. Taktéž jejich přínosy pro cyklistiky mají své
meze: cyklisté musí na zastávkách čekat za autobusy nebo je musí během zastávek
zleva předjíždět. Nicméně, stále jsou na tom autobusy i kola lépe, než kdyby byly
ponechány v dopravní zácpě bez jakéhokoli zvýhodnění.
Ve skutečnosti soužití kol s autobusy funguje poměrně dobře. Většina vytvořených
vyhrazených pruhů je dále prodlužována a další jsou zřizovány. Původně velmi
přísné šířkové požadavky se postupně snižují. Výsledky výzkumu provedeného ve
Velké Británii ukazují, že zpoždění a reálná bezpečnostní rizika jsou poměrně
malá. Zdržení jsou většinou způsobena lehkým přibrzděním autobusu za cyklistou
v momentě, kdy se autobus blíží k zastávce. Pomalejší cyklisté se snaží nezdržovat
tím, že s autobusem za zády přidají nebo raději uhnou stranou a nechají se předjet.
Na otevřeném úseku silnice mohou autobusy cyklisty předjíždět vybočením do
vedlejšího jízdního pruhu.
Nicméně je důležité přiznat, že vyhrazené pruhy pro autobusy a kola mají velmi
omezenou přitažlivost. Zkušený cyklista jejich existenci ocení a s radostí je například pro předjetí kolony stojících aut – použije. Méně zkušený člověk se ale ve
společnosti autobusů bude cítit poněkud nesvůj a bude mít
tendenci
předjíždějícímu autobusu ustoupit stranou. Rodiče se asi budou zdráhat vzít sebou
do vyhrazeného pruhu malé děti. Z toho plyne, že vyhrazené pruhy pro kola a
24
autobusy jsou z nulového stavu bez jakékoli infrastruktury sice krokem vpřed,
pravděpodobně ale na kola významnější počet cyklistů nepřitáhnou.
Navíc existuje oprávněná obava z nadužívání autobusových pruhů jako laciného
řešení bez nutnosti činit vážná rozhodnutí komu přidělit dopravní prostor.
Východiskem by tedy vždy měla být snaha oddělit cyklisty a autobusy od sebe.
Takové řešení bude vždy bezpečnější, pohodlnější a přiláká více cyklistů. Avšak
takové řešení může vyžadovat odvahu zrušit jeden jízdní pruh, řadu parkujících aut
nebo zúžit chodník.4
4
Odstavec převzat od konsorcia PRESTO (2011i)
25