Bezorebné pěstování Bezorebné pěstování

Bezorebné pěstování Bezorebné pěstování

2006
èes è a s o p
is
koper slove
n
mak
ultu ské
ry
3
roèník 3
Rýt èi nerýt
Mulèování
plevelem
Rdesno ptaèí
truskavec
Netopýøi
neznámí
a ohrožení
Rozhodovanie
Metóda
Fukuoka
Bonfils
Špenát
Téma:
Bezorebné
pìstování
Praktická
øešení
pro
udržitelný
život
2
Klíèová dírka 3 / 2006
Obsah
Úvodem…
Lenka Kvasnièková
Vážení ètenáøi,
Není to tak dávno, kdy jsme já a mí pøátelé rozeseti po
Moravských metropolích sledovali zatmìní mìsíce a soubìžnì
jsme si „on-line“ sdìlovali své dojmy. Vzápìtí, co zatmìní skonèilo, pøišly mi také èerstvé fotky právì probìhlého úkazu. Pøipadala jsem si jako ve Star treku a jakožto prosté zahradnici
se mi ze všeho tajil dech.
Krátce na to jsem si tento pocit pøítomnosti svého já v jiné
galaxii zažila znovu a to, když jsem se pokoušela koupit v místì
svého bydlištì celozrnný chléb.
Celozrnný? Myslíte se semínky? – Na semíncích netrvám,
staèí, když bude ten chléb celozrnný, øekla jsem s úsmìvem
Takže tøeba žitný? Máme taky vícezrnný chléb – Staèí pšenice a je mi jedno, z kolika bude zrn, vysvìtlovala jsem ve snaze
zùstat nenároèná, dùležité je, aby v nìm byla mouka z celých
neomletých zrn, grahamová.
Aha, myslíte bezlepkový? nadìjnì nadhodil prodavaè a evidentnì se v tom zaèal ztrácet. – Ne, myslím celozrnný. Tmavý
chléb.
Ach tak, jistìže!, rozzáøil se s úlevou prodavaè a podal mi
bochník, který vypadal, jako by ho pekli z durmanu. Dìkuji
vám – usmála jsem se na prodavaèe – a je ten chléb celozrnný?
Nabídl mi ještì jakýsi rustikální chléb a v tom jsem se ztratila také já, neb mé pøedstavy o obsahu pojmu „rustikální“ se
pohybují nìkde u Josefa II a zdaòování pùdy.
Inu, lidské poznání bìží kupøedu mílovými kroky. Jen aby se
nám z toho taky nezatmìlo.
Pøeji pøíjemné ètení.
Úvodem… • 2
Patricia Èernáková
Rozhodovanie pri riešení
problémov v PK dizajne • 3
Cyklus „Setkání pøátel
pøírodní zahrady“ • 3
Hela Vlašínová
Rýt èi nerýt… to je, oè tu bìží • 4
Ivan Lobík
Metóda Fukuoka-Bonfils • 4
David Nìmeèek
Umí konopí mulèovat? • 10
David Nìmeèek
Špenát – základ pro smíšené kultury
podle Gertrudy Franckové • 10
Zdenìk Píša
Mulèování plevelem • 10
Odevšad… • 11
František Kurtin
Mulèování v praxi • 12
Mojmír Vlašín
Netopýøi neznámí a ohrožení • 13
Hela Vlašínová
Plevele nebo divoké zeleniny?
Rdesno ptaèí truskavec • 14
Mini-zahrádka 2 – Výbìr rostlin • 15
Jiøí moravský Brabec
Bøeznový námìsíèník
Bøeznové slunce má krátké ruce. • 14
Karel Danìk
Keltský stromokruh
a život èlovìka • 17
Kalendáø akcí • 19
Permakultura (CS) • 19
Lenka Kvasnièková
Pište nám
Potýkáte-li se na svém pozemku s problémy pøi realizaci
vašich projektù, mùžeme vám je pomoci vyøešit v naší poradnì pro ètenáøe.
Zároveò stále hledáme nové a fungující nápady pro permakulturní systémy. Proto, máte-li nìjaké zajímavé zkušenosti,
zážitky a „zlepšováky“ týkající se této oblasti, podìlte se o nì
i s ostatními ètenáøi Klíèové dírky.
Tìšíme se na vaše reakce a pøíspìvky.
Chcete si pøedplatit?
Máte-li zájem si èasopis Klíèová dírka pøedplatit, zašlete, prosím, objednávku na adresu redakce. Pøidìlíme
vám èíslo pøedplatitele, které pak pøi platbì složenkou typu A uvedete jako variabilní symbol. Jako adresu
pøíjemce napište adresu Permakultury (CS), èíslo úètu v ÈR je 2025968359/0800, v SR je 20195853/6500.
Cena jednoho èísla je pro pøedplatitele 28,– Kè / 40,– Sk, cena jednoho roèníku (4 èísla) je tedy 112,– Kè /
/ 160,– Sk.
Ke korespondenci ohlednì èasopisu používejte adresu redakce (Lipová 20, 602 00 Brno) nebo
[email protected].
Dìkujeme všem, kteøí se podílejí na vydávání èasopisu Klíèová dírka èi jej jakýmkoli zpùsobem podporují.
Již nyní se mùžete tìšit na pøíští èíslo, které se bude zabývat (nejen) vodou v permakultuøe.
3
Klíèová dírka 3 / 2006
Rozhodovanie
pri riešení problémov v PK dizajne
Jedna z lekcií kurzu permakultúrneho dizajnu ponúka poh¾ad na optimálne riešenie životných problémov èi
problémov pri tvorbe permakultúrneho dizajnu. Ide o jednoduchý algoritmus, ktorého úprimným nasledovaním ušetríte ve¾a èasu pri rozmýš¾aní
o najefektívnejšom riešení problému.
Okrem toho, že v permakultúre niè nie
je problémom - všetko je len nedostatok fantázie a informácií, zoznam 5 bodov prináša aj tým menej skúseným
dizajnérom opornú barlu pre rozhodovanie. Tento algoritmus pozostáva
z nasledovných odporúèaní:
Pokia¾ riešite problém – 1. Nerobte
niè, vyèkajte èi sa nevyrieši sám. 2. Využite dostupné biologické zdroje na
jeho riešenie. 3. Využite mechanické
riešenie ak nezabrali biologické. 4. Pokia¾ sa stav nezlepšuje alebo potrebujete okamžité rýchle riešenie využite
chemické zdroje. 5. Ak je to otázka
života a smrti, môžete použi aj nukleárne riešenia.
Niektorým z vás asi prešiel mráz po
chrbte a pri posledných dvoch bodoch
sa snáï aj prežehnali, no ukážem vám
na príklade, že všetko má svoje opodstatnenie. Najjednoduchšie sa daný
algoritmus aplikuje pri chorobe, ale dá
sa aplikova v podstate na èoko¾vek –
pestovanie, ošetrovanie rastlín proti
škodcom, stavbu domu, výrobu elektriny a pod.
Ak cítite, že na vás nieèo „lezie“,
je niekedy dobré neurobi vôbec niè,
len si na pár hodín ¾ahnú a zdriemnu
a choroba prejde sama – telo zabojuje. Pokia¾ sa však cítite horšie, stúpa
vám teplota a nieèo vás bolí, je vhodné siahnu po dostupných biologických „zbraniach“ akými sú odvary,
èajíky èi obklady. Ak to nezaberá, je
vhodné porozmýš¾a o využití mechanických spôsobov lieèby – vypotenie
sa, plávanie (ak vás bolí chrbtica),
masáž. Pokia¾ sa stav stále zhoršuje
alebo potrebuje okamžité rýchle riešenie môžete (ale nemusíte) využi chemické prostriedky na vyhubenie škodcov vo vašom tele – teda použi chemické lieky. Pokia¾ vám ide o život
a cítite, že vám môže ožarovanie pomôc, je vhodné využi aj 5. bod, ktorý je však úplne krajným riešením
a NIKDY v živote ním nezaèíname, na
rozdiel od úradníkov riadiacich štát,
ktorí ako prioritu výroby elektriny vidia len jadrovú energetiku. Podobne
aj mnohí ve¾kopestovatelia zaèínajú
svoj deò bodom è. 4 a ženú sa hneï
všetko postrieka chémiou.
Vy, ako správny permakultúrni dizajnéri, pristupujete k životu s bázòou
a veríte, že Matka Príroda je múdra
a vie èo robi, keï sa objavia náznaky
škodcov èi chorôb v záhradke. Treba
jej da èas, aby mohla ukáza èo vie,
pretože ona nepracuje našou ¾udskou
rýchlosou (taký strom rastie 3 ¾udské
generácie). Mandelinkám sa dá èiastoène zabráni výsadbou púpavy, chrenu èi podobných rastlín medzi zemiaky. Takéto biologické riešenie aspoò
obmedzí výskyt „škodcu“. Ak však
èasu nie je a vy by ste zostali bez jedla, zatia¾ èo mandelinky by sa do sýtosti najedli, treba vzia rozum
a hrnèek s vodou do hrsti a Hor sa na
Patricia Èernáková
mandelinky ruène! Nie vždy, najmä pri
zdevastovanej pôde si však pomôže
príroda sama a ani rastlinné výluhy jej
nepomôžu ani zber ruène, ale treba
efektívnu a rýchlu injekciu v podobe
jednorázového postreku. Tu sa však,
najmä pri boji so škodcami môžete
dosta do bludného kruhu. Jednoducho, pri PK dizajne treba veci rieši
efektívne ale s mierou. Permakultúrna
etika nikoho neobmedzuje pri využívaní chemických prostriedkov, no kladie dôraz na to, že tieto nie sú na prvom mieste a sú skôr len záchranným
kolesom, keï už niet inej pomoci. Na
druhej strane, ak sa vám stane nepríjemnos s chorobou na rastlinkách
v jednom roku a neriešite to, len sledujete priebeh choroby, v ïalšom už
h¾adáte riešenie v podobe biologického lieku proti tejto chorobe, prièom
ste svojím niènerobením neoslabili imunitný systém záhradky (napr. chemickým postrekom), takže na ïalší rok sa
už aj záhradka postará o to, aby dosiahla vyššiu harmóniu sama so sebou
a teda bola odolnejšia proti chorobám.
Toto sa dá skutoène dosiahnu vyváženým dizajnom, ktorý zabezpeèuje
diverzitu a dynamickú rovnováhu celého systémua z roku na rok silnie. Aj
nosná téma tohto èísla, bezorebné pestovanie, nesie v sebe tento odkaz. Je
to zmes nerobenia niè, využitia biologických zdrojov a èiastoène aj mechanickej práce, ktorá však nie je základom pestovania obilia ako pri klasickej
metóde „Poora a posia“. Pri správnom postupe permakultúrny dizajnér
nikdy nepotrebuje využi celý algoritmus, postaèia len prvé tri body.
Cyklus „Setkání pøátel pøírodní zahrady“
(vede Ing. Helena Vlašínová ve spolupráci s Ekologickým institutem Veronica a všemi lidièkami ochotnými se podìlit o svoje
zkušenosti). Na setkáních se mùžete dozvìdìt, jak se na zahradì obejít bez chemických prostøedkù i bez namáhavé døiny, vymìnit
nebo získat semínka ménì známých zelenin, léèivých i koøeninových rostlin, koupit si stará a pøesto „nezastaralᓠèísla èasopisu
„Zahrádky a zahrady“, aktuální èísla permakulturního èasopisu „Klíèová dírka“ a rùzné užiteèné publikace. Mùžete se tu také
podìlit s ostatními o své problémy, úspìchy i recepty.
Setkávání bude probíhat každé první pondìlí v mìsíci v sídle Institutu Veronica Panská 9, Brno (v Domì ochráncù pøírody)
v sále - 3. poschodí (pokud nebude uvedeno jinak) od øíjna do èervna vždy od 17.30 do 19.00 hod
Pøedbìžný program setkání
F 6. 11. 2006 Zamyšlení nad pùdou, jak zlepšit tìžkou jílovitou pùdu, pøípadnì jak si pøipravit záhony na zahradì, kde vhodná
pùda zatím není.
F 4. 12. 2006 Plánování zahrady podle modelu lesa, vytváøení spoleèenství stromù a užiteèných propojení mezi rùznì vysokými stromy, keøi a bylinami.
F 8. 1. 2007
Pøednáška ing. Ivana Jablonského o možnosti naklièování 20 druhù rostlin a doplnìní jídelníèku o èerstvé
výhonky rostlin v zimním období.
F 5. 2. 2007
Biologická ochrana rostlin, možnosti využití volnì žijících i umìle chovaných dravých organismù na zahrádkách.
F 5. 3. 2007
Rùzné možnosti pìstování rostlin ve smíšených kulturách, umìní vybrat plodinám správné sousedy.
4
Klíèová dírka 3 / 2006
téma:
Bezorebné pìstování
Rýt èi nerýt… to je, oè tu bìží
Taky nemáte rádi, když do vás nìkdo stále „ryje“
nebo když s vámi dokonce „orá“?
Nedivím se, znamená to, že s vámi jedná „z pozice
síly“ a to má rozhodnì daleko ke tvoøivé spolupráci.
S pùdou je to podobné. Orba i rytí jsou „chlapské práce“, které násilím vracejí pùdu na zaèátek sukcese a tak
zvýhodòují rostliny, které si èlovìk vybral a vyšlechtil.
Navíc tyto práce trochu napravují, co èlovìk používáním lehce rozpustných hnojiv a èastým pojíždìním po
poli „zvoral“, tedy vynášejí tyto živiny na povrch a zbyteènì utuženou pùdu kypøí. Všechny tyto aktivity však
vyžadují velké množství energie. Nemohli bychom ji
využít smysluplnìji? Vždy ve volné pøírodì se rytím
zabývají snad jen divoká prasata a krtci… a pøece tu
vyrùstá potrava pro miliardy organismù. Navíc rytí nebo
Hela Vlašínová
orba pøedstavuje pro pùdní organismy katastrofu pøirovnatelnou k zemìtøesení. Pøitom nerytá zahrádka
nám dlouho do zimy obohacuje stùl èerstvou zeleninou
a místo pracného setí staèí pro mnoho plodin jen mávnout jako kouzelným proutkem lodyhou s dozrálými semeny. Vzejdou a pøetrvají jen ty nejsilnìjší rostlinky na
tìch nejpøíhodnìjších místech a my na jaøe žasneme,
radujeme se a obèas nìco dosadíme, pøesadíme… nebo
prostì jen sklidíme. Místo boje spolupráce. Vždy pùda
si nezaslouží kruté zacházení. Není to žádný výrobní
prostøedek, ale miliardy pomocníkù ochotných s námi
bez nárokù na odmìnu spolupracovat. Pojïme tedy
spoleènì hledat šetrnìjší metody jejího obhospodaøování.
Metóda Fukuoka-Bonfils
Ivan Lobík
Metóda Fukuoka-Bonfils je prírodná metóda pestovania ozimných obilnín, ktorú jej autor Marc
Bonfils odpozoroval z prírody. Táto metóda je ve¾mi podobná Fukuokovej (preto je v názve aj jeho
meno), ale je vytvorená nezávisle. Marc Bonfils sa rozhodol zmeni deštrukèné metódy nášho
prechemizovaného po¾nohospodárstva a vyvinul spôsob bezorebného pestovania obilia v európskych klimatických podmienkach, podobne ako to urobil Masanobu Fukuoka v špecifických
podmienkach Japonska.
1. Agrotechnológia
Vychádza z poznania funkcie
pôdy, životného cyklu obilnín a ich
vzájomných súvislostí. Životný cyklus obilnín pozostáva z 2 fáz, èasovo ohranièených slnovratmi.
Od letného slnovratu (21.6.) do
zimného prebieha vegetaèná fáza,
ktorú Marc Bonfils nazval nádychom a je charakterizovaná skracujúcimi sa dòami. V tejto fáze sa
vyvíja predovšetkým mohutný a hlboký koreòový systém. Nad zemou
rastú listy, rastlina odnožuje, ale
netvorí steblá, nevyháòa do klasov.
Pri dobrých podmienkach si rastlina vytvára viac stavebných látok,
než okamžite potrebuje, a prebytky ukladá v koreòoch ako zásobné
látky pre 2. fázu rastu.
V období predlžujúcich sa dní, tj.
od zimného slnovratu do letného,
prebieha reprodukèná fáza, ktorú
M. Bonfils nazval výdychom.
V tejto fáze rastlina vytvára steblá
a klasy.
Postup pestovania obilia touto
metódou sa líši od tradièného pestovania predovšetkým v štyroch bodoch:
a) Bezorebný systém – pôda sa neorie ani inak nekultivuje, najprv
sa na pôde vypestuje koberec
plazivej ïateliny (trifolium repens)
a do toho sa seje obilie. Ïatelina
zostáva na pôde trvalo a tento
systém umožòuje na tom istom
poli pestova rovnaké obilie viac
rokov za sebou.
b) Doba siatia – obilie sa seje v druhej polovici júna (okolo 21. 6.) na
rozdiel od septembra – októbra
pri tradiènom spôsobe.
c) Hustota siatia (presnejšie riedkos
siatia) – obilie sa seje v množstve
0,7 – 2 kg/ha oproti cca 200
kg/ha pri tradiènom spôsobe. Pri
pôvodných odrodách doporuèuje autor nižšiu hustotu s cie¾om
dosiahnu 1,5 rastliny na m 2
(spon 80 cm) a pri novších odrodách vyššiu hustotu s cie¾om dosiahnu 4 rastliny na m2 (spon 50
cm).
d) Žiadne agrochemikálie – obilie sa
pestuje bez hnojenia (nie sú potrebné ani organické hnojivá, ako
napr. kompost) a bez chemických
prostriedkov na ochranu pred
chorobami a škodcami.
Pri prechode na túto metódu
pestovania je potrebné najprv vypestova ïatelinový koberec. Ïatelina udržuje vlhkos a slúži ako
živý mulè a v teplých obdobiach
slúži ako hostite¾ská rastlina pre
baktérie vo vrchnej vrstve pôdy.
5
Klíèová dírka 3 / 2006
P EZINOK 3. 8. 2003 -
SIATIE
Vlhká a teplá mikroklíma vytvorená ïatelinou podporuje rast
baktérií, ktoré žijú v symbióze
s leguminózami. Tieto baktérie
dokážu fixova až 600 kg dusíka
na hektári pôdy pod ïatelinou.
Preto je potrebné na jar (marec –
apríl) vysia plazivú ïatelinu
v množstve 5 kg/ha. (Na základe
prvých skúseností doporuèujeme,
ak je to technicky možné, sia ïatelinu už koncom leta, zaèiatkom
jesene.) Do ïateliny sa seje 15. –
30. júna obilie. O rok v júni sa do
dozrievajúceho obilia zaseje osivo
pre ïa¾šiu úrodu. Po dozretí prvého obilia (júl – august) sa obilie
zberá.
2. Preèo?
Orba a zhutòovanie pôdy sú èinnosti, ktoré bránia revitalizácii
pôdy. Najväèší podiel na objeme
živej vrchnej vrstvy pôdy tvorí
vzduch. To znamená, že organizmy v nej žijúce sa nedusia a majú
dostatok svetla. Zarathustra v poèiatkoch po¾nohospodárstva odporúèal orbu len pre ten úèel, aby
sa do pôdy dostalo svetlo. Ale
orba, tak ako sa praktizuje v súèasnosti, to nerobí práve najlepším spôsobom. Pri príprave pevného a kompaktného základu pre
stavbu novej cesty sa najprv poruší štruktúra pôdy a potom sa urovná ažkými mechanizmami. Orbou
dosiahneme rovnaký výsledok už
touto jednou operáciou. Korene
rastlín sú najlepším prostriedkom
na privedenie svetla do pôdy, aký
si len môžeme predstavi. Pórovitú štruktúru udržujú a rozširujú
mikroorganizmy, ktorým sa v nechemizovaných pôdach dobre
darí. Dážïovky si v zemi prevàtavajú chodbièky a zároveò podporujú tvorbu nepostrádate¾nej súèasti zdravej pôdy – humusu.
Humus – koloidná zmes rozložených a rozkladajúcich sa organických látok rastlinného a živoèíšneho pôvodu – dáva pôde prirodzenú
úrodnos. Je výsledkom zložitého
kolobehu života v pôde, na ktorom
sa podie¾ajú desiatky rôznych foriem
života pôdnej flóry a fauny. Celý
tento kolobeh však stojí na dvoch
základných pilieroch, a to rastlinách
a baktériách. Rastliny dodávajú zo
vzduchu základné prvky pre tvorbu
organickej hmoty (uhlík, kyslík, vodík a dusík). Baktérie dokážu rozloži organickú hmotu spä na živiny
pre ïa¾šie rastliny a tým vytvárajú
z kruhu nekoneènú špirálu života.
V humuse sú živiny viazané stabilne vo formách nerozpustných vo
vode. Rastliny ich dokážu premeni
na rozpustné a prija (napríklad
tým, že v symbióze s baktériami
dokážu riadi anaeróbne chemické
reakcie v pôde). Pri zrážkach spadne na pôdu spravidla viac vody, ako
je pôda schopná udrža, a prebytoèná voda odteèie (pritom hrá humus tiež dôležitú úlohu, pretože má
špongiovitú štruktúru a dobre nasiakne vodou). Ak je v pôde humus,
tak voda nerozpustí v òom viazané
živiny a v pôde existuje ved¾a seba
èistá voda a humus plný živín. Ak je
v pôde umelé hnojivo, voda ho rozpustí a prebytoèný roztok zneèistí
povrchové a spodné vody. Pre rastliny to má však ešte významnejší
negatívny dôsledok. Rastliny okrem
živín potrebujú aj èistú vodu (napr.
na respiráciu pri fotosyntéze).
V tomto prípade však majú k dispozícii len roztok umelého hnojiva.
Tak sú nútené prijíma nevyvážené
živiny a dochádza i pri pomerne nízkych dávkach (v porovnaní s prírodnými dávkami) k prehnojeniu urèitou zložkou živín. Napríklad pri hnojení obilia dusíkom už pri dávkach
nad 80 kg/ha dochádza k zvýšenému poliehaniu porastov. Pri prírodnom pestovaní obilia Bonfilsovou
metódou je obsah dusíka v lete
mnohonásobne vyšší (až 600 kg/ha)
a k prehnojeniu nedochádza, pretože humus zabezpeèuje vyvážený
príjem živín.
Nevyvážený príjem živín má však
pre rastliny aj podstatne vážnejšie
dôsledky ako len vyššiu poliehavos.
Vytvárajú sa riedke pletivá rastlín
a rastliny sa celkovo nevyvíjajú zdravo. Takéto rastliny nie sú odolné voèi
škodcom a chorobám a tie ich nutne napadnú (príroda sa snaží obnovi rovnováhu a takýchto chorých
rastlín sa zbavi). Aby takéto rastliny, neschopné preži v prirodzenej
konkurencii, dali nejakú úrodu, je
potrebné ich prežitie zabezpeèi
chemickými prostriedkami na
ochranu rastlín. Sú to chemické
jedy, ktoré nièia urèité formy života
v pôde – rastliny, hmyz, huby, baktérie. Takýmto nièením života pôdu
ešte viac devastujeme a roztáèame
špirálu úpadku. Pestujeme potraviny stále drahšie (stále sa zvyšujú
náklady na pestovanie – viï tabu¾ka energetickej bilancie), stále menej zdravé a stále viac pritom zneèisujeme prírodu. Nejde však len
o to, èi potraviny budú lacnejšie
a zdravšie. Podmienkou pre život
¾udstva je život rastlín a podmienkou pre existenciu rastlín je pôda.
Ak nedokážeme na Zemi udrža
zdravú pôdu, nedokážeme sa na
Zemi udrža ani my.
3. Vhodné odrody
Touto metódou sa dajú pestova
všetky druhy ozimného obilia, ale je
P EZINOK 30. 8. 2003 -
VZCHÁDZAJÚCA ŠPALDA
6
zvl᚝ vhodná predovšetkým pre
pestovanie starších, pôvodných odrôd obilia, ktoré sa vyznaèujú dlhou
slamou, silným steblom, dobrou
schopnosou odnožovania (nezníženou š¾achtením), neskorším dozrievaním, silným koreòovým systémom
a odolnosou voèi po¾ahnutiu.
Použite¾né sú len odrody ozimných obilnín. Hybridné odrody vyš¾achtené krížením ozimných a jarných odrôd alebo odrôd pre teplé
oblasti prinesú zrno ešte pred príchodom zimy a teda by priniesli
ešte menšiu úrodu ako pri tradiènom pestovaní. Ozimné odrody na
to, aby priniesli zrno, potrebujú
chladné prezimovanie.
Geneticky danou vlastnosou
väèšiny moderných odrôd je, že
majú sklon nasadi klasy ešte
v roku sejby. Preto by sa nemali
vysieva pred letným slnovratom.
Ale pravé oziminy môžu by vysievané už od mája, èo je výhodné
hlavne v oblastiach so sklonom
k suchám, lebo môžu využi pôdnu vlhkos z jarného obdobia. Vtedy je nutný redší výsev.
Všetky odrody pšenice v bežných katalógoch osív majú spoloèného predka menom Noah, ktorý
bol pestovaný v Rusku do roku
1826. Táto odroda vznikla skrížením severoafrických odrôd a jar-
Klíèová dírka 3 / 2006
nej odrody z oblasti stredozemného mora. To znamená, že sa všeobecne vyznaèujú radom spoloèných znakov ako krátke
steblo, citlivos voèi chladu, citlivos voèi chorobám. Kríženie bolo zamerané na to, aby sa dosiahli vlastnosti vhodné pre
neskorú sejbu po zbere
koreòových plodín a pre
mechanizovaný zber. To
sa však dosiahlo na úkor
sily koreòového systému,
schopnosti odnožovania
a schopnosti konkurova
burine. Aj keï všeobecne
rozšírená mienka je úplne opaèná, pšenica je ve¾mi odolná voèi burine. Je
to jedna z najpriebojnejších a najodolnejších plodín. Má vyšší index konkurencieschopnosti ako
iné trávy a buriny. Nemá rovnocenného súpera a ak už vytvorí
porast po vzídení, dáva len ve¾mi
malú šancu iným rastlinám a burinám, aby sa rozšírili na tejto
pôde. Moderné odrody š¾achtením
stratili tieto svoje prirodzené vlastnosti a stali sa závislé na chemikáliach – ich pestovanie si vyžaduje aplikáciu herbicídov pred
a po vzídení, rozpustných hnojív,
rastových regulátorov, fungicídov
a pesticídov.
4. Porovnanie
Pod¾a skúseností Bonfilsa pri pestovaní touto metódou jedna rastlina vytvorí až 100 klasov a pri pôvodných odrodách, ktoré nemajú
š¾achtením obmedzenú schopnos
odnožovania, až 400 klasov. Pritom
oproti tradiènej metóde má klas
dvojnásobný poèet zàn a zrná sú
väèšie. Takúto bohatú úrodu umožní dosiahnu mohutný koreòový systém, ktorý sa vytvoril v 1. fáze.
Hmota koreòového systému rastliny pestovanej tradièným spôsobom
tvorí 1/12 hmoty nadzemnej èasti
rastliny, zatia¾ èo hmota koreòového systému rastliny pestovanej touto metódou tvorí 2-násobok hmoty
nadzemnej èasti.
V nasledujúcej tabu¾ke sú na
porovnanie pozorovania a výsledky pokusov s pšenicou, ktoré vykonal Marc Bonfils v Le Beauce.
Sú v tabu¾ke spolu s údajmi, ktoré platia ako približný priemer pre
pšenicu pri tradiènom pestovaní.
5. Prínosy
Prínosy tejto metódy môžeme
rozdeli na ekonomické, ekologické a zdravotné.
Z ekonomického h¾adiska sa
oproti tradiènému spôsobu pestovania znížia náklady viac ako o polovicu a výnosy môžu by dvojnásobné. Pod¾a skúseností Marca Bonfilsa sa dajú dosiahnu výnosy nad
100 q/ha.
V oblasti ekologickej nedochádza
k žiadnemu zneèisteniu pôdy, jej
okolia a spodných vôd chemickými
prostriedkami na hnojenie a ochranu rastlín. Pôda je celoroène chránená voèi erózii (odplaveniu, odviatiu) a vysychaniu trvalou rastlinnou
pokrývkou, ktorá zabezpeèí aj lepšie vsiaknutie zrážkovej vody. Aj pri
použití tradiènej technológie na
zber obilia sa pri pestovaní obilia
touto metódou podstatne zníži spotreba nafty (pôdu kultivujú rastliny
a nie stroje) a jej negatívne ekologické dôsledky. Ale táto metóda
predovšetkým aktívne zlepšuje životné prostredie tým, že uzdravuje
pôdu, obnovuje v nej normálny život a vracia jej prirodzenú úrodnos.
Touto metódou sa dá pestova to isté
obilie viac rokov (i desaroèí) po sebe
a pôda sa obohacuje a pribúda jej
na rozdiel od konvenèného pestovania, pri ktorom sa pôda vyèerpáva a stráca.
Metóda
Konvenèná
Bonfilsova
poèet rastlín na m2
poèet klasov jednej rastliny
poèet kláskov na klase
poèet zàn v klase
hmotnos zrna
350
0–3
12 – 15
20 – 30
nízka
1,5 – 4
100 – 150
35
40 – 60
vyššia
7
Energetická bilancia
1
Energie prac.
operácii v MJ/ha
Spracovanie pôdy
Hnojenie
z toho hnojivá
Siatie
z toho osivo
Ošetrenie
Zber
Vložená energia
Energia výnosu
2
3
Èeskoslovensko – obilie
1945
1950
1980
181,97
667,58
492,17
2 578,30
2 566,00
2,70
387,98
3 818,53
4
5
USA – všetko
1994 1994
6
Odhad pri
metóde F-B
1 333,48
1 510,26
1 185,18 12 558,01
827,56 11 574,75
3 075,12
3 993,57
2 880,00
3 680,00
79,64
815,00
497,35
1 823,63
6 170,77 20 700,47
–
–
–
480,00
80,00
–
3 000,00
3 480,00
32 000,00 40 000,00 64 000,00
128 000,00
Výnos/vlož. en.
8,38
6,48
3,09
Výnos zrna (t/ha)
2,00
2,50
4,00
1,00
0,10 *
36,78
8,00
* po zarátaní nákladov až po spotrebite¾a
V oblasti zdravotnej má táto metóda okrem ekologických efektov
prínos v tom, že prírodným pestovaním rastlín dopestujeme kvalitnejšie obilie z h¾adiska výživy a zdravia. Alebo si snáï niekto myslí, že
zdravé potraviny môže vypestova
v substráte plnom herbicídov, pesticídov, fungicídov, insekticídov
a iných chemických jedov, ktoré nièia život?
6. Energetická bilancia
V nasledujúcej tabu¾ke sú uvedené náklady a výnosy po¾nohospodárskej produkcie prepoèítané na
jednotky energie (MJ/ha). V ståpcoch 1 – 3 sú uvedené jednotlivé
náklady pri pestovaní obilia v Èeskoslovensku v uvedených rokoch.
Od roku 1945 do roku 1980 sa
výnosy zvýšili 2x, ale náklady na
spracovanie pôdy sa v tom istom
období zvýšili 8x, na hnojenie skoro
20x, na chemické ošetrenie 300x.
Celková efektívnos sa skoro 3x
zhoršila – na vloženú jednotku energie sme získali 3x menší výnos.
V ståpci 6 je odhad nákladov a výnosov pri pestovaní obilia metódou F-B. Celková efektívnos by bola
12x vyššia ako v roku 1980.
V ståpci 4 je uvedený len pomer
výnosov a nákladov na celú po¾nohospodársku produkciu v USA
v roku 1994. Doteraz spomínané
náklady boli náklady na pestovanie
po zber z po¾a. V ståpci 5 je uvedený ten istý pomer výnosov a nákladov, ale do nákladov sú zapoèítané
aj ïa¾šie náklady od zberu až po dodávku na stôl spotrebite¾a.
K ståpcom 4 a 5 nieko¾ko citátov
z [4]: o energetickej bilancii a kam
to smeruje:
• Aby si ètenáø mohl udìlat pøedstavu o energetické nároènosti
moderního zemìdìlství, výroba
jednoho kilogramu dusíku pro
hnojivo vyžaduje energii obsaženou v 1,4 až 1,8 litru nafty. A to
do ní nezahrnujeme potøebu
pùvodní suroviny, což je zemní
plyn. Jak vyplývá z údajù
Institutu pro výzkum hnojiv
(The
Fertilizer
Institute,
http://www.tfi.org/), od 30.
èervna 2001 do 30. èervna
2002 použili zemìdìlci v USA
12 009 300 tun dusíkatých hnojiv. Pøi použití spodního odhadu
1,4 litrù nafty na kilogram dusíku odpovídá toto množství 15,3
miliardy litrù nafty, nebo též 96,2
milionù barelù ropy.
• Ve Spojených státech je roènì
spotøebováno 400 galonù (cca
1500 litrù) ropného ekvivalentu
k nakrmení jednoho Amerièana
(podle dat z roku 1994).
• Ve své podrobné studii Giampetro a Pimentel zjistili, že v potravinovém systému USA je potøeba 10 kcal exosomatické energie k produkci 1 kcal potravin
doruèených ke koneènému spotøebiteli. Ve výpoètu je zahrnuto
balení a všechny náklady spojené s doruèením, ale nezahrnuje
domácí pøípravu jídla. Potravinový systém USA spotøebuje
10krát více energie, než produkuje ve formì potravin. Tento
nepomìr je možný pouze využitím neobnovitelných fosilních paliv.
• Za pøedpokladu potøeby 2 500
kcal pro denní výživu jedné osoby v USA znamená pomìr 10/1
spotøebu 25 000 kcal exosomatické energie na hlavu každý den.
Prùmìrný obyvatel USA si za jednu hodinu endosomatické práce
vydìlá pøibližnì na 100 000 kcal
exosomatické energie. Z toho
vyplývá, že si na svou denní dávku potravin vydìlá v souèasném
systému pøibližnì za 20 minut.
Bohužel, v okamžiku, kdy odstra-
P EZINOK 25. 4. 2004
Klíèová dírka 3 / 2006
8
P EZINOK
JÚN
2004
níte z rovnice fosilní paliva, bude
denní dávka potravin vyžadovat
111 hodin endosomatické práce na hlavu, což znamená, že
výroba denní dávky potravin pro
jednu osobu by v souèasném systému vyžadovala témìø tøi týdny
její práce!
• Z èehož vyplývá – jakmile se zaène snižovat množství fosilních
paliv, bude i ménì energie pro
produkci potravin.
• Moderní zemìdìlství je neudržitelné. Poškozuje pùdu, vyèerpává vodní zdroje a zneèišuje
okolní pøírodu. Všechny tyto vlivy zpùsobují ještì vìtší spotøebu
fosilních paliv pro zavlažování,
pro náhradu živin, pro ochranu
pøed škùdci, pro obnovu poškozené pøírody a také proto, aby
se vùbec udržela úroda na stejné
úrovni. Nakonec však dojde ke
stavu, kdy nebude možné dodat
dostatek tìchto fosilních zdrojù,
pøedevším díky snižující se produkci fosilních paliv.
Klíèová dírka 3 / 2006
7. Preèo sa metóda F-B
neuplatòuje v praxi?
Túto otázku som sa kedysi snažil
klás ja a pri šírení informácií o tejto metóde ju ve¾mi èasto dostávam.
A tak na òu h¾adám odpoveï už asi
6 rokov. Dá sa na òu odpoveda
rôznym spôsobom z rôznych uhlov
poh¾adu a rôznych håbok vnorenia
sa do problematiky.
Jednu odpoveï charakterizuje
pojem „mainstream“. Na Zemi cca
6 mld. ¾udí vie, že pôdu treba ora,
hnoji a rastliny chráni agrochemikáliami pred chorobami a škodcami. Odborníci na celom svete vrátane FAO organizácie tvrdia, že bez
agrochémie sa nedajú vypestova
potraviny pre ¾udstvo. Pred 5 rokmi som hovoril s odborníkom z výskumného ústavu agrotechnológie,
ktorý viedol vtedy už asi 5 rokov
výskum bezorebného pestovania
obilia. Prvá informácia, ktorú som
od neho dostal, bola, že obilie sa
nedá pestova bez agrochemikálií
na ochranu rastlín. Tak skúste po¾-
nohospodárovi odchovanému týmito „vedeckými“ poznatkami poveda, že vyššiu úrodu dosiahne, ak
prestane ora, hnoji, používa pesticídy a vyseje 100x menej osiva na
to isté pole. Aj mne prvé informácie o tejto metóde zneli nezmyselne
a to som nebol zaažený žiadnym
odborným po¾nohospodárskym
vzdelaním. Trvalo mi 2 roky, kým
som na základe podrobnejších informácií pochopil, o èo ide.
Ïa¾šou odpoveïou je èinnos lobby spojenej s agrochemickým priemyslom. Pred pár rokmi som sa
o prírodných metódach rozprával
s odborníkom z oblasti ekologického po¾nohospodárstva. Ukázal mi
pozvánku na odborný seminár o výžive rastlín – organizátorom bolo
Duslo Šala. Pre agrochemický priemysel a odborníkov s ním spojených
je existenène dôležité presvedèi
túto spoloènos o nevyhnutnosti používa agrochemikálie. Preto vždy
budú proti prírodným metódam
v po¾nohospodárstve a o èo viac hovoria o potrebe používa chemikálie, o to menej hovoria o dôsledkoch
spriemyselnenia a chemizácie po¾nohospodárstva. Preto si dovolím
uvies nieko¾ko faktov z [4]:
• Døívìjší prérie, které se staly
obilnicí Spojených státù, ztratily
polovinu tloušky ornice po pouhých sto letech farmaøení. Tato
ornice mizí 30krát rychleji, než
se obnovuje pøirozenými procesy.
• Každým rokem jsou v USA ztraceny 2 miliony akrù polí kvùli
erozi, zasolení a vyèerpání vodních zdrojù.
Dalo by sa tiež hovori o vplyve
provízií z predaja agrochemikálií,
ktoré nie sú malé. Takže i vedenie
po¾nohospodárskych podnikov je finanène motivované k tomu, aby
nakupovalo èo najviac a presviedèalo spoloènos, že inak to nejde.
Len pesticídov sa na Zemi spotrebuje 2,5 miliona ton roène. Paradoxom je, že použitím pesticídov ani
ostatných chemických jedov sa straty
produkcie nezmenšujú, ale zväèšujú.
• Za poslední dvì desetiletí se použití umìlých pesticidù ve Spojených státech zvýšilo 33krát, pøe-
9
Klíèová dírka 3 / 2006
Ale najvšeobecnejšie príèiny tohoto stavu sa dajú identifikova len
z poh¾adu filozofického. Nie náhodou Fukuoka opakovane upozoròuje na súvislosti medzi prírodným farmárstvom a stavom duše a ducha
farmára. Skutoèná láska k prírode
môže vychádza len z dokonalého
poznania a hlbokého pochopenia
prírody. Bez hlbokého pochopenia
zostávame len na povrchu javov
a podstata prírody zostáva pre nás
neznáma. A všetko neznáme v nás
vyvoláva strach a ten sa mení na
svoj protipól – nepokoj, zlobu, hnev,
nenávis. A tieto negatívne emócie
sú príèinou agresie voèi prírode. To
je príèinou (pod¾a Mollisona) pokraèovania 2. svetovej vojny vo vojne
s prírodou. Preto prírodné metódy
nie sú len otázkou zmeny agrotechnológie a ani ekonomická efektívnos nestaèí na ich presadenie. Nevyhnutnou podmienkou pre ne je
otvorenos ducha, ktorá umožòuje
poznanie a pochopenie. Pokia¾ je
duch obmedzený predsudkami
a dogmami (i „vedeckými“, založenými na obmedzenej vedeckej pravde a úsudku), je uzatvorený novým
informáciám, poznatkom a ich pochopeniu. A takáto temnota ducha
presakuje do duše vo forme stra-
R YBANY 7. 6. 2006
sto však jsou ztráty díky škùdcùm
každý rok vìtší.
• Použití pesticidù pøi pìstování
kukuøice vzrostlo dokonce
1000krát, pøesto se ve stejném
období ztráty zvýšily ètyønásobnì.
chu. Strach vždy vytesòuje rozum.
Èlovek, ktorý pod¾ahne strachu, nie
je schopný kona rozumne. U po¾nohospodárov sa strach prejavuje
predovšetkým vo forme strachu
z buriny a tento strach im bráni pochopi, že tie buriny si sami privolávajú svojou èinnosou. Buriny sú len
lieèivé rastliny, ktoré prichádzajú lieèi pôdu poranenú pluhom a chemickymi jedmi. A ak prestanú ora
a zamorova pôdu jedmi, prestane
existova aj problém buriny.
Teda príèinou neuplatòovania
tejto metódy je uzatvorenos ¾udského ducha a nedostatoèná èistota ¾udskej duše. Fukuoka to isté hovorí
inými slovami [1]: „...prírodné pestovanie je ... založené na filozofii,
ktorá presahuje úvahy o pôdnej
analýze, pH a hektárových výnosoch. ...ak jedinec zanechá svoju
¾udskú vô¾u a prenechá vedenie prírode, príroda sa mu odplatí poskytnutím všetkého. Koneèným cie¾om
farmárèenia nie je pestovenie plodín, ale kultivovanie a zdokona¾ovanie ¾udských bytostí. Keï èlovek
pochopí, že šastie a rados stráca
v okamihu, keï sa ich snaží vlastni
– uskutoènil podstatu prírodného
po¾nohospodárstva.“
Ing. Ivan Lobík, DPD
Popis fotografií:
† str. 5, 6, 7, 8 a predná strana obálky – Pezinok: v Pezinku som zasial na cca 30 m2 špaldu i ïatelinu naraz 3.
8. 2003. Pri zbere zaèiatkom augusta 2004 som v najväèšom trse napoèítal 90 klasov.
† str. 9 a zadná strana obálky – Rybany 7. 6. 2006: ïatelina plazivá z jesenného výsevu (obálka), špalda vysiata
18. 4. 2006 (str. 9).
Poznámky:
Kurzívou písané texty sú prevzaté z [3].
• v odrážkach sú texty citované z [4].
Použité zdroje:
[1] Fukuoka Masanobu: Revolúcia jednej slamky, Úvod do farmárèenia prírodnou metódou, vydala Nadácia
Zelená alternatíva, vydanie 1. Piešany 1996 ISBN 80-85740-02-8
[2] Moodie Mark: Harmonious wheatsmith, vydané asi v roku 1990 vo Ve¾kej Británii. ISBN -0-9517890-0-7
[3] Moodie Mark: Virtuóz pšenièného po¾a. 2001, samizdatový preklad [2].
[4] Dale Allen Pfeiffer: Jíme potraviny vyrobené z ropy [online], 2006-02-01,
<http://www.upramene.cz/energie/view.php?cisloclanku=2005121701>
[5] Winterweizen und seine Pflanzenphysiologie nach der Fukuoka-Bonfils-Methode [online], 2006-04-06,
<permakultur.net/texte/wiweiz/>
[6] Hazelip Emília. Synergistische Landwirtschaft [online], 2006-04-08, <permakultur.net/texte/synag/>
10
Klíèová dírka 3 / 2006
Umí konopí mulèovat?
Naší pøedci velmi dobøe vìdìli, co všechno
„konopì“ dovede, mnohem døív, než zaèala tichá, ale razantní blokáda
konopí. Dnes vìtšina
z nás zøejmì ví, že konopí bylo v historii a je
i nyní využívané jako
zdroj pevných vláken pro
provazy a látky. Ménì už
se v pamìti obyvatel
uchovaly vìdomosti o jeho potravináøském a zahrádkáøském využívání.
Starší publikace napøíklad uvádìjí, že když kolem obilných
políèek hospodáø oseje pruh konopí,
tak nejen že konopí nedovolí okolním
rostlinám, aby prorùstaly do osení, ale
také že odradí husy, které by si rády
na mladých výhoncích pochutnaly.
I dnes je konopí (už v podobì certifikovaného technického konopí) doporuèováno ve spojení tøebas se sluneènicí jako impozantní letní živý plot.
To pak ale odradí spíše nedùvìøivé sousedy...
Jedna ze základních vlastností konopí se promítla dokonce do názvu
odrùdy konopí – konopí rumištního.
Konopí skuteènì rádo roste na zaneøádìných pozemcích a skládkách všeho možného odpadu. Jako takové samozøejmì není vhodné ke konzumaci
(semena a listy), ale pro technické
úèely poslouží dobøe. Na zmiòované
provazy, textil nebo pro stavebnictví
jako izolace z koudele nebo variabilní
stavební hmoty èi palivo z pazdeøí atd.
David Nìmeèek
Vrame se ale k revitalizaèním vlastnostem konopí. Konopí v dospìlosti
dosahuje svým koøenem do hloubky
až 1 metr a dokáže tak rozrušit kompaktní pùdu a pøipravit ji pro další plodiny v pøíštím roce. Zároveò „umí“
z pùdy vstøebat tìžké kovy a jiné zneèišující látky. To je obrovským pøínosem na pozemcích, které byly døíve
využívány jako stavební dvory, servisní areály, sklady chemikálií nebo také
intenzívnì monokulturnì obdìlávaná
zemìdìlská pùda. Navíc díky velké ploše listù a znaèné výšce, kterou brzy
dosahuje, nedovolí jiným rostlinám
vyrùst a v hustém porostu tak dokonale potlaèí všechny nežádoucí rostliny – tedy plevely. Druhotnì svými opadanými listy ještì pøikryje pùdu.
S nadsázkou øeèeno, chová se krapet
jako „živý mulè“. Odborníci na konopí doporuèují pro tyto úèely osít znaènì zneèištìný pozemek nìkolik let po
sobì. Samozøejmì je vhodné v dalších
letech pøidávat do pùdy
živiny napøíklad z kompostu nebo kvalitního
hnoje.
Po vyèištìní a oživení pozemku už se mùžete s chutí odvážit zasadit i další plodiny a konopí nechat nìkde
v koutku zahrady nebo
jako plot, tentokrát už
urèené i ke konzumaci.
Semena jsou totiž vynikající a velmi výživnou
pochoutkou pøipomínající chutí oøíšky. Mast
z rozdrcených semen má obdivuhodné hojivé úèinky. Listy mladých rostlin je možné použít pøímo do salátù
nebo pomazánek, mají chu trošku
jako okurky nebo mladé kopøivy. Usušené listy si také mùžete uchovat jako
bylinku po celou zimu, a už pro chvilky u šálku èaje s kouøovou vùní nebo
jako výluh pøi potížích s dýcháním.
Certifikovaná semínka a informace o zpùsobu pìstování pro zahrádkáøe jsou dnes již bìžnì k mání a když už
se rozhodnete technické konopí pìstovat, doporuèuji Vám z vlastní zkušenosti pøedem si pøipravit cedulku:
„Toto je technické konopí. Ke kouøení poslouží asi jako slupky od brambor.“ Vyhnete se tomu, že by Vám nìjaký dobrodruh sklidil úrodu, jako se
to stalo první rok nám.
Pøeji Vám èistou a kvalitní pùdu pro
vše, co zasejete nebo zasadíte, a spoustu radosti z plodù Vaší spolupráce s pøírodou.
Ing. David Nìmeèek, Sluneèní dvùr
Odevšad…
Nìco zpùsobuje, že Zemneplocha dìlá bláznivé vìci.
Zdá se, že poslouchá pravidla.
Nebo si je možná vytváøí s tím, jak existuje.
Isaac Newton si myslel, že nᚠvesmír funguje díky pravidlùm, a ta, že jsou matematická. V jeho dobì se jim
øíkalo „zákony pøírody“, ale „zákon“ je pøíliš silné slovo, pøíliš koneèné, pøíliš arogantní. Ale zdá se, že existují více èi ménì hluboké normy chování vesmíru. Lidská stvoøení tyto normy mohou formulovat jako matematická pravidla a použít jejich výsledné vztahy, aby
objasnily jiné rysy pøírody, které by jinak zùstaly naprosto tajemné, a dokonce je i použít pro výrobu náøadí, vozidel a technologií.
Thomas Malthus zmìnil názor mnoha lidí, když nalezl
matematické pravidlo pro sociální chování. Øekl, že
množství potravy se zvyšuje aritmetickou øadou (1-2-3-4-5), ale populace se rozrùstá øadou geometrickou
(1-2-4-8-16). A už se bavíme v jakýchkoli èíslech, populace jednou pøekroèí zásoby jídla: pro rùst existují
limity. (Toto pravidlo vyžaduje speciální podmínky, jako
je chronická a nezvratná blbost lidstva.)
Terry Pratchett, Ian Stewart, Jack Cohen:
Vìda na Zemìploše, TALPRESS, Praha 2005
11
Klíèová dírka 3 / 2006
Špenát – základ pro smíšené kultury
David Nìmeèek
podle Gertrudy Franckové
Špenát je jedna z prvních rostlin,
které mùžeme konzumovat nebo využít jako zelené hnojení. Paní Francková využila vlastností špenátu jako základu pro osevní „cyklický“ postup
smíšených kultur. Nepotøebovala velikou plochu, staèily jí 4 metry záhonku nebo políèka libovolné délky. Prvnì brzy zjara osela špenátem øádky
vzdálené 50 cm, tzn. 9 øádkù. Mezi nì
pak postupnì v prùbìhu roku jednotlivé plodiny – košáloviny, celer, mrkev, cibuli, rajèata, øedkve, fazole, kedlubny atd. a po cibuli ještì polníèek
a èekanku. Vznikla tak jednoduchá sí
øádkù plodin oddìlených špenátem,
který okolní rostliny chránil pøed døepèíky. Špenát po vzejití plodin posekala nebo vytrhala a nechala ležet na
místì jako mulè. Tak vznikly zelené
cestièky, které udržovaly vláhu a ze
kterých se prùbìžnì uvolòovaly další
živiny.
Po roce posunula celý „osevní
plán“ o 25 cm. Na místa pùvodního
špenátu se tak dostaly hlavní plodiny
a naopak. Všechny rostlinky mìly
pùdu pohnojenou a pøipravenou.
Mulèování plevelem
Paní Francková uvádìla jako omezení pouze nemožnost sázet rostliny
pøíbuzné špenátu – mangold a èervenou øepu.
Osvìdèeným doplnìním je nechávat ležet mezi rostlinami a na cestièkách i všechen vytrhaný nebo odstøižený plevel a aspoò jednu rostlinu od
každého druhu plevele nechat dozrát
(ne vysemenit).
(Použity byly informace z knížky
Rostliny si pomáhají,
kde najdete i další podrobnosti.)
Zdenìk Píša
O prospìšnosti mulèování se už napsalo mnohé. Nìkdy se z mulèování dìlá hotová vìda. Doporuèované materiály, sloužící jako mulè, jsou jistì dobré. Všechny se ale musí nìkde opatøit a dopravit
na záhony. Také rozestýlání takového mulèe je nìkdy dost nároèné. My lenoši to øešíme jednodušeji. K mulèování použijeme to nejhodnotnìjší a co právì máme po ruce nejèastìji – plevele. Potíž je
jenom v tom, že lidé ménì hloubaví nás mají za blázny.
Úspora práce není lenost
Nìkdy se mi zdá, že lidé pracují na zahradì tak, aby se
udøeli a aby sousedé vidìli, jak jsou pracovití. Také pak
mohou mluvit o tom, jak nestíhají, jak je ten plevel hrozný
a co s tím mají za honièku. Kdo s každým sotva vzrostlým
plevelem nebìží hned ze záhonu, ne-li pøímo ze zahrady
pryè, je podle nich lenoch. Já – tedy lenoch – ale mulèování plevelem øíkám „minimalizace pracovních procesù“.
Pletí se nikdo nevyhne a tak spojím pletí s mulèováním.
Vìtší vytrhaný plevel kladu do meziøádkù pøípadnì na cestièky mezi záhony. Menší plevel mezi øádky pøi okopávce
jednoduše nožovou motyèkou podøezávám a nechávám zde
ležet. Nejde ale jenom o úsporu práce, ale o využití toho
nejcennìjšího, co na námi obdìlávané pùdì narostlo…
Plevele jsou poklad
Chceme-li co nejdøíve ozdravit pùdu a využívat její
ohromné pøirozené úrodnosti, dopomohou nám k tomu
právì plevele. Je to opravdu to nejcennìjší, co nám
v našem úsilí pomáhá. Staèí jenom zvládnout pøedsudky.
Snaha øíkat plevelùm „doprovodné rostliny“ je jistì chvályhodná, ale myslím si, že by se plevelùm mìlo ještì pøesnìji øíkat – „rostliny pøátelské“. S trochou nadsázky lze
øíct, že pro nìkoho možná pes, ale pro nás je plevel nejlepší pøítel èlovìka. Musím pøiznat, že se mi to teï hezky
píše, ale když to nìkde prezentuji veøejnì pøímo ústnì, tak
to taky zpravidla zpìtnì koupím „na plnou hubu“. Jak už
jsem pøedeslal, vìtšinou se ozvou ti „ménì hloubaví“. My
ostatní pøece víme, že odnášet plevel ze záhonu, natož
pak ze zahrady, je nelogická hloupost. Vše, co nám na
naší zahradì naroste, se snažíme zase vrátit do pùdy buï
pøímo mulèem, nebo pøepracované kompostováním.
Plevel lepší Cereritu
Je jasné, že tento èlánek píši pro ty, kteøí se jednou
provždy rozlouèili se zahradní chemií. Ale i naše rostlinky
potøebují øádnou výživu a v døíve chemizované pùdì nedostatkové stopové prvky. Hlavy duté to mají jednodušší –
nasypou Cereritu a šmytec. Pøitom nejlepším dodavatelem kompletní výživy vèetnì nedostatkových stopových
prvkù jsou právì plevele. Dokáží totiž i ty nejvzácnìjší
živiny, na rozdíl od „kulturních“ rostlin, vytáhnout z pùdy
i z mateèní horniny. A zadarmo! Navíc pracují za nás,
i když o jejich prospìšnosti nìkdy pochybujeme. Dokonce mùžeme být tak hloupí, že ani nevíme, co ten který
plevel prospìšného dokáže. On to ví a nezištnì nám to
poskytne. Naše záhony zaplòují pøesnì ty druhy plevelù,
kterých je pro zdokonalení naší pùdy tøeba. A s oblibou
dodávám, že nemusíme ani shánìt a kupovat jejich osivo.
Živý mulè z plevelù
Všichni dobøe víme, že pùdu bychom nikdy nemìli nechávat „nahou“, jak se odbornì øíká – ve stavu „èerného
úhoru“. A to ani v meziøádcích. Proto se mulèuje. Neustále klíèící plevele jsou takovým živým mulèem, který pouze
tlumíme, abychom vùbec na záhonì našli to, co jsme tam
zasadili èi zaseli. Ale na podzim po sklizni si už s plevelem
starosti nedìláme. Místo toho, abychom seli èasto i nevhodné meziplodiny na zelené hnojení, plevele to obstarají za nás. A to dvojím zpùsobem. Jednoleté druhy s pøíchodem prvních mrazù uhynou a pokryjí pùdu (kterou, jak
víme, na podzim neryjeme) odumøelou hmotou – napøíklad
mùj oblíbenec pìour maloúborný. Nu a ty vytrvalé plevele za nás a v nᚠprospìch pracují na zúrodòování naší
pùdy dokonce po celou zimu. Na jaøe je sice pøíprava záhonù trochu pracnìjší, ale i s tím si umíme my lenoši poradit. To už je ale zase jiná kapitola.
Pøírodì zdar a plevelu zvl᚝! – [email protected]
12
Mulèování v praxi
Klíèová dírka 3 / 2006
František Kurtin
Pokud máte možnost získat ve
svém okolí lisovanou slámu, mùžete ji využít jako výborný mulèovací
materiál. Z balíku se dají lehce uvolòovat vrstvy požadované síly a vrstvit pøes sebe. Mulèování kolem sazenic je výhodné provádìt pøi jejich
výsadbì. Nemulèujte døíve, než na
jaøe dojde k rozmrznutí a prohøátí
pùdy. Sláma dobøe propouští dešové srážky k pùdì, zabraòuje pøehøívání a vyschnutí pùdy, odrazem
záøení zvyšuje množství energie dopadající na listy rostlin.
Jako živý mulè se dobøe uplatòuje jetel plazivý. Zásobuje pùdu nejen dusíkem. Je používán pøi bezorebném polykulturním pìstování rostlin, zde v kombinaci
s obilím. Fotografie jsou z prosince, v období bez snìhu. Toto pole se neorá a mimo samotné úrody se z pole
nic neodváží – sláma èi seno se nechává volnì ležet
pro další rozvoj pùdní fauny a flóry.
13
Klíèová dírka 3 / 2006
Netopýøi neznámí a ohrožení
Netopýry øadíme mezi savce, do øádu letounù. Celkem známe na naší planetì pøes devìt set druhù letounù, z toho 759 druhù netopýrù. Na území Èeské
republiky žijí dva druhy vrápencù (vrápenec malý
a velký) a dvacet jedna druhù netopýrù. Ten jednadvacátý - netopýr Saviùv - byl objeven pro území Èeské republiky dokonce až v roce 2002. Nejvážnìjším
kandidátem na dalšího èlena naší fauny je létavec stìhovavý, jehož kolonie jsou známy ze Slovenska jen nìkolik desítek kilometrù od našich hranic. Netopýry
a vrápence mùžeme nejèastìji spatøit v podveèer nebo
v noci, jak loví hmyz kolem poulièních lamp, mezi stromy èi nad vodní hladinou. Orientovat se za letu jim
umožòuje echolokace neboli používání sonaru (známý
také od delfínù èi velryb). Co to je? Netopýøi vydávají
výkøiky, které se odrážejí od jednotlivých pøedmìtù
a vrací se jim zpìt. Výkøiky trvají velmi krátce, i setiny
sekundy, a pro lidské ucho nejsou slyšitelné.
V letním období vytváøejí kolonie na pùdách starých
budov (kostelù, hradù, zámkù), v osamìlých staveních
u lesa, ve štolách, v dutinách starých stromù i v ptaèích
èi netopýøích budkách. Jsou známa místa, která netopýøi využívají již øadu let. To je pøípad poutního kostela
ve Køtinách u Brna, kde již desítky let sídlí mnohasetèlenná kolonie. Za tu dobu se tam vytvoøily úplné závìje guana, které je majitely objektu využíváno jako
hnojivo. Jen velice zøídka se nacházejí kolonie na pùdách rodinných domkù. Je to zøejmì zpùsobeno tím,
že prostory v tìchto objektech nejsou tak rozlehlé,
a není zde tolik klidu jako v církevních èi šlechtických
stavbách. Pøíjemnou výjimkou je letní kolonie netopýrù velkých z Bohuslavic u Kyjova na pùdì rodinného
domku, která èítala nìkolik stovek jedincù. V období
chladnìjších mìsícù pøelétají do svých zimoviš (jeskyní, štol, sklepení), kde prospí celou zimu. Upadají do
stavu strnulosti, pøi kterém se jim zpomalují všechny
životní funkce. Napøíklad poèet tepù srdce klesá z pìti
set za minutu na ètyøi.
Mojmír Vlašín
Zneèištìní ovzduší a vody, hromadìní škodlivin
v tìlech hmyzu, kterým se netopýøi živí, ale i úbytek
lesù jsou pøíèinami ohrožení netopýrù. Všichni naši
netopýøi jsou pro èlovìka velice užiteèní. Vzhledem
k množství potravy, kterou zkonzumují, pohubí mnoho
hmyzu - èasto druhù, které èlovìku škodí (bekynì mniška, rùzné druhy komárù), netopýry je tøeba všude chránit a nedopustit, aby je lidé hubili.
Jak již bylo øeèeno, dùležitým pøedpokladem ochrany netopýrù je ochrana míst, kde žijí – tedy jejich zimoviš, pøechodných úkrytù a letních kolonií. To znamená
ochranu doupných stromù, zajištìní vstupù do štol
a jeskyní uzamykatelnou møíží, zabezpeèení proti predátorùm, zøizování vletových otvorù do pùdních prostor. V oblastech, kde je málo pøirozených dutin, je
vhodné vyvìšovat budky pro netopýry. Budky netopýrùm slouží pøedevším k pøespávání, èasto je využívají
k páøení i vyvádìní mláïat. Budky vyrábíme zámìrnì
bez nátìru, který mùže být pro netopýry škodlivý.
Netopýøi mají dobrý èich a natøeným budkám by se
mohli vyhýbat. Budky vyvìšujte v místech, kde je známo, že netopýøi žijí, pøedevším tam, kde je málo pøirozených dutin. Budky se vyvìšují maximálnì tøi na strom.
Mìly by se umístit co nejvýše, na závìtrné a alespoò
èást dne oslunìné místo. Okolí budky by mìlo být vyèištìno, aby netopýøi mìli volný pøístup k budce. Ideální jsou lesíky, mýtiny a cesty, zvláštì blízko rybníkù,
øek, mokøadù, jezírek apod. Na rozdíl od ptaèích budek nebývají tyto budky okamžitì obsazeny a nìkdy
trvá i pìt let, než si je netopýøi oblíbí.
Budky vyrábí napøíklad Semenáøský lesní závod LÈR
v Týništi na Orlicí, kde je možné budky objednat, nebo
si je mùžete zakoupit v ekologické poradnì Veronica
v Brnì.
14
Klíèová dírka 3 / 2006
Plevele nebo divoké zeleniny?
Hela Vlašínová
Rdesno ptaèí truskavec
Stavikrv vtáèí – Polygonum aviculare
KRESBA
K LÁRA G OGOLOVÁ
Øecký název (polys = mnoho, gone = potomstvo)
napovídá, že tento jinak snadno pøehlédnutelný plevel
se vyznaèuje úctyhodnou schopností se rozmnožovat.
Vìtšinou ho proto najdeme jako souvislý porost, èasto
i na velmi frekventovaných místech. Snáší totiž dobøe
sešlapávání a je nitrofilní, to znamená, že se vyskytuje
na místech s nadbytkem dusíku.
Latinsky avicularis znamená oblíbený u ptákù. Abyste si ho pøípadnì také mohli oblíbit, pøedstavím vám
jeho pøednosti. Jednou z význaèných vlastností je obsah tøíslovin, který se kromì mírnì svíravé chuti projevuje i ve schopnosti zastavovat krvácení (odtud dostal
slovenské jméno), dezinfikovat rány a léèit zánìty, pøípadnì vøedy. Mùžeme k tomu použít èistou èerstvou
rozdrcenou bylinu nebo odvar. Svým obsahem flavonoidù je truskavec vhodný jako prevence proti moèovým kaménkùm i k podpoøení léèby cukrovky. Zvláštì
vhodný je pro lidi trpící revmatizmem. Tìm se doporu-
èuje pít dva až tøikrát dennì odvar (5 min. povaøit,
15 min. vyluhovat, pak zcedit a pít vlažný). Pomáhá to
výraznì vyplavit z organizmu toxické produkty metabolismu. V odvaru se doporuèuje také koupat revmatismem postižené konèetiny. Pro vysoký obsah køemíku se døíve spolu s pøeslièkou a konopicí používal i pøi
léèbì tuberkulózy.
Na obsahuje velké množství minerálních látek. Kromì organického køemíku, který podporuje i zdraví vlasù
a nehtù, obsahuje hodnì vápníku, fosforu, hoøèíku
a také železa. Mladé výhonky a listy mají také pomìrnì hodnì vitamínu C, srovnatelnì s citróny. Mùžeme
je použít do míchaných salátù, polévek a jako pøídavek do dalších zeleninových jídel. Nemají výraznou chu.
Do salátù mùžeme samozøejmì využít i jiné druhy
rdesna, pøedevším rdesno hadí koøen (Stavikrv hadí
koreò – Polygonum bistorta), které má pøíjemnou chu
a je kvalitnìjší než pìstovaný špenát. Výborné je duše-
15
Klíèová dírka 3 / 2006
né ve smìsi s pampeliškou a kopøivou, ochucené sojovou omáèkou a doplnìné mírnì opraženými sluneènicovými semínky.
Do tøetice se v kuchyni uplatní rdesno peprník. Jeho
chu je v èerstvém stavu peprná, sušením se ale ztrácí.
Èerstvé se používalo ke koøenìní už ve starovìku. Hodí
se k zostøení pokrmù, hlavnì do rùzných nádivek. Rdesno peprník ve vìtším množství dráždí ledviny.
Na závìr ještì pár receptù, do kterých mùžete uplatnit hlavnì plevelné rdesno ptaèí truskavec, ale i oba
další druhy pøidat jako doplnìk.
Pomazánka s truskavcem
Nakrájenou na utøít s pórkem, olejem, okyselit,
opepøit – na tìstoviny, na placky, k zeleninì, k rýži
i bramborùm. Místo pórku mùžeme pro zmìnu použít
i èesnek.
Smìs na rybu s truskavcem
Na rozsekáme s pampeliškou, jitrocelem, mateøídouškou a pórkem, osolíme, opepøíme (nebo pøidáme
rdesno peprník) a smícháme s olejem a citronovou šávou nebo octem. Smìsí vyplníme bøišní dutinu ryby,
sepneme párátkem a peèeme.
Truskavcové pyré s kopøivou
Listy obou rostlin v pomìru 1:1 krátce spaøíme
a podáváme jako pøílohu k bramborùm (rybì). Po smíchání s moukou, pøípadnì vajíèkem, mùžeme z této
smìsi pøipravit karbanátky nebo ji použít tøeba na pizzu.
Dobrou chu a radost z „mírnì zaplevelené zahrady“ pøeje Hela Vlašínová
Mini-zahrádka: èást 2 – Výbìr rostlin
(pokraèování èlánku z KD è. 1/2004)
V druhé èásti série èlánkù se Patrick Whitefield zamìøil na výbìr
rostlin pro svùj oblíbený zahradnický systém – maximálnì produktivní s minimálním úsilím.
Mini-zahrádka se skládá pøedevším z trvalých a samovysévajících
se zelenin, což ale neznamená, že
bychom nemohli zaøadit i nìkolik
dalších rostlin. Nìkteré trvalky (jako
napø. hosta neboli bohyška, náprstníky – aèkoliv jsou jedovaté –
a hvìzdnice mohou zahradu oživit.
Do mini-zahrádky patøí i mìkké
ovoce a mladé stromky. Nejlepší
jsou hybridní bobuloviny – napø.
køíženci rùzných druhù maliníku
s ostružiníkem (tayberry) – vysázené podél plotu.
Já vždy nìkolik nenároèných jednoletek pìstuji. K mým nejoblíbenìjším patøí bob obecný a èesnek –
oba se sejí na podzim a jsou odolné
vùèi slimákùm a jiným škùdcùm.
Tam, kde není mnoho slimákù,
mùžete vysadit popínavé fazole a
dýnì (pro tykve je však potøeba
hodnì místa). Trvalky a samovýsevné rostliny jsou vìtšinou zeleninou
listovou, takže fazole a dýnì pøispìjí
k rozmanitosti naší domácí produkce.
Z Britského èasopisu
Permaculture Magazine
è. 11/2000 pøeložila
Pavla Sedláèková
Trvalky a „samovýsevky“
Jestliže už máte zahradu, kde
každoroènì pìstujete jednoleté rostliny, mini-zahrádka jí mùže být vhodným doplòkem. Listy trvalek vypuèí brzy zjara a jsou v plném rùstu
bìhem „hladové pøestávky“ od bøezna do kvìtna, kdy i ty nejrychleji
rostoucí jednoletky mohou k jídlu
nabídnout jen málo. Pozdìji, když
jsou jednoletky na vrcholu plodnosti, pøichází mnoho trvalek do semen
a jejich listy jsou menší a v nìkterých
pøípadech ménì chutné. Samovýsevnými rostlinami jsou zejména
vytrvalé (otužilé) saláty, které mají
zelené listy i v zimì a na jaøe, kdy
je bìžného salátu nedostatek.
Trvalky jsou základním pilíøem
mini-zahrádky. Jsou velmi produktivní a jakmile se jednou uchytí, nepotøebují mnoho péèe. Velkolisté
rostliny, jako napø. merlík všedobr,
brukev zelná (Brassica oleracea) èi
øepa pøímoøská (Beta vulgaris), témìø nepotøebují plení, protože vìtšinì plevelù stíní a brání mu tak
v rùstu. Rostliny samovýsevné vyžadují trochu více práce. Potøebují
otevøený prostor a tam, kde se
mohou vysemenit, se mohou uchytit i jiné námi nechtìné rostliny. Je
tøeba je obèas vyplít a protrhat,
abychom získali maximální užitek.
Zvyšují nicménì rùznorodost rostlin,
které mùžeme pìstovat, zvláštì
tìch salátových.
Zelenina a bylinky
Rozdíl mezi zeleninou a bylinami
je víceménì umìle vytvoøený. Bylinka je v podstatì zelenina se zvláštì
výraznou chutí a léèivými vlastnostmi, které používáme v relativnì
malém množství. Existuje celá škála rostlin s velmi pikantní chutí až
po ty nepøíliš výrazné. Mnoho z nich
se øadí ke støedu této škály a které
èasto nazýváme bylinami. Ty mohou
být ale stejnì tak zahrnuty mezi saláty a pøipravovány k jídlu v pomìrnì velkém množství. Ve skuteènosti
je možné udìlat salát složený pouze
z „bylinek“. Celé tajemství spoèívá
v tom, abychom do salátu použili co
nejvíce rùzných druhù: èím vìtší
pestrost, tím lepší chu.
16
Klíèová dírka 3 / 2006
Bøeznový námìsíèník
Jiøí moravský Brabec
Bøeznové slunce má krátké ruce.
Bøezen (lat. Martius), dle hebrejského kalendáøe mìsíce Adar (do 22. 3.) a Nisan roku 5764, bøeznový úplnìk jest v oznaèení americké zálesácké tradice Sap Moon, což v našem jazyce znaèí Mìsíc
mízy, nebo tež Worm moon, což znaèí mìsíc èervù. Dle keltského kalendáøe stromù pak do 16. 3.
jest mìsíc jeøábu zvaný Nion, následuje mìsíc Fearn. V bøeznu nastává jarní rovnodennost a s ní
astronomické jaro. 7. 3. 2004 slaví židé svátek Purim.
Radoval se staøec,
když minul maøec;
radoval se v háju
umøel v máju.
Kratochvilné ètení v hluboké úctì k pøedkùm a tradicím,
jakož i k mystifikacím, pro bøezen 2004 pøipravil
Jiøí moravský Brabec
(Kanadský humor
starých Èechù)
Pranostiky pro
folkové hospodáøe
• Ženská chu, panská láska
a bøeznové poèasí nejsou stálé.
• Jestli bøezen kožich stáhl, duben
rád by po nìm sáhl.
• Mrzne-li na Ètyøicet muèedníkù,
pøijde ještì ètyøicet mrazíkù. (10.
bøezen)
• Jaké zvìstování Boží matky, takové velikonoèní svátky (25. bøezna)
(Pranostika je zajímavá tím, že zatímco Zvìstování je vždy 25. bøezna, velikonoce se stìhují, takže
kupøíkladu v roce 2008 budou
velikonoce døív než ono zvìstování).
• Jaro pøízeò a léto trýzeò. (Èelakovského pøeklad z ruštiny mùže
znamenat, že úspìch na pøedkolech festivalù ještì neznamená
radost ve finále)
• Když dìti z jara koláèe z bláta dìlají, bude láce. (Ale donute je,
parchanty…)
• Jak prší v bøeznu, tak i v èervnu.
Trocha poezie
z pranostik sebraná
Na Anežku není radno
v trávì sobì šíti,
protože se velmi snadno
vlèí neduh chytí.
(2. bøezna se tedy
nemilujte na mezi)
O svatém Tomáši
sníh bøedne na kaši.
Na svatého Øehoøe,
svaèina se vyoøe.
(7. bøezna)
(12. bøezna – pracovní den se
prodlužuje, je tøeba svaèit na
poli. Podobnì Svatý Josef
pøináší a svatý Václav odnímá
svaèinu.)
Josef s Marií
zimu zakryjí
(19. a 23. bøezna)
Vlaštovièky letí
– zvìstují podletí.
Poslední uvedená pranostika
bude asi vìtšinì ètenáøù nesrozumitelná. Tedy možná ji slyšeli v písni
Jiøího Pavlici, ale netuší, že podletí
je jaro (stejnì jako podzim je pøed
zimou) a že pranostika øíká, že pøílet vlaštovek ohlašuje jaro (by jedna vlaštovka jaro nedìlá).
Jak se jmenuje
tato nedìle?
Doba postní trvá šest nedìl
a konèí Velikonocemi. Každá z šesti
postních nedìl má své latinské jméno a jméno, které jí dávali staøí
Èechové. Takže sem s nimi.
1. nedìle (29. 2.) postní Invocabit, èesky èerná (ženy pøišly poprvé
po veselém èase masopustním do
kostela v èerném), nedìle puèálka
a zøídka také lišèí nedìle. Jedla se
puèálka, tedy jídlo z praženého naklíèeného hrachu. Napadá-li vás ze
spojení hrachu a lišky pohádka
o Budulínkovi, tak to spolu v tomto
pøípadì nesouvisí.
2. nedìle (7. 3.) postní Reminiscere aneb pražná. Jedla se pražma
– jídlo vzniklé pražením nedozrálého obilí.
3. nedìle (14. 3) postní Oculi
aneb kýchavná. Podle povìry kolikrát kdo kýchl, tolik let ještì bude
žít (nebo pesimistiètìji – za tolik let
umøe). Jinde se vìøilo, že kdo kýchne tøikrát, bude zdravý celý rok.
4. nedìle (21. 3.) Laetare neboli družebná neboli rùžová. Ten den
bylo povoleno porušit pùst, chodilo
se po námluvách a dokonce se nìkde i tancovalo. Hezké je, že letos
(pozn.: psáno v r. 2004) vyjde na
zaèátek jara, takže další dùvod vyrazit se radovat do pøírody.
5. nedìle (28. 3.) Judica neboli
smrtná. Konec legrací – køíže se
zahalují èerným flórem, velikonoce
se blíží. Z lidových zvykù se tu nedìli vynášela smrtka (což je asi starý pohanský slovanský zvyk, máme
jej písemnì doložen ze 14. století).
Nìkde se pøinášelo líto (malý ozdobený stromeèek, který nesly èisté
panny).
6. nedìle (4. dubna) Palmarum
neboli Kvìtná – ale o té až pøíštì.
Ostara aneb svátky
rovnodennosti
Anglièané prý na nì tradiènì jedí
švestkový puding jako pøipomínku
úrody minulého roku. U nás se poøádaly rùzné akce k vítání jara –
napøíklad zaèátek akce 100 jarních
kilometrù. Anglická praxe je rozumnìjší, protože poèasí kolem 21.
bøezna je nevypoèitatelné.
Purim
Purim je nejradostnìjším židovským svátkem na památku vítìzství
nad Hamanem, oblíbencem perského krále Achašveroše. Ten chtìl
nechat obìsit Žida Mordechaje
a všechny perské Židy. Ester však
Hamana opila pøi hostinì, králi vše
povìdìla, a protože Mordechaj královi vždy skvìle sloužil, visel nako-
17
Klíèová dírka 3 / 2006
nec Haman. Židé o Purimu posílají
svým blízkým dobroty, radují se.
Pøevlékají se za maškary a žertují.
Nikdo nesmí zùstat støízlivý. Hezké
vysvìtlení je, že èlovìk tak opilý, že
už není nièeho schopen, tím pochopí, jaké je to být zcela v rukou Božích.
Svatý Patrik
aneb vírou ku kocovinì
Svatý Patrik je patronem Irska,
které pøivedl na køesanství. Svatý
Patrik ovšem nebyl Ir, ale Briton
(tedy kelt z území Anglie), podobnì
jako Cyril a Metodìj nebyli Èeši, ale
Øekové od Solunì (nìkdo tvrdí, že
Slované, ale podklady pro to nejsou). Svatý Patrik pøišel hlásat køes-
anství zrovna nìkdy v období velikonoc roku 342. V posvátném irském okrsku v Taøe se setkal s místní
honorací a hlásal jim o Bohu. Místní
druidové se ho optali, jestli je Bùh
jeden nebo tøi. Patrik jim øekl, že
bùh je jeden a tøi zároveò. Na to
druidové se selskou logikou odpovìdìli, že nic nemùže být jeden a tøi
zároveò. Patrik se zamyslel, sehnul
a nìco utrhnul a beze slova jim to
podal. Druidové uznali porážku. Co
jim Patrik podal? Inu trojlístek jetele, dnes symbol Irska.
Irové mají svého Patrika rádi. Irové velmi pijí, v množství vypitého lihu
vedou i nad Èechy (vedle nich ještì
Portugalci). Irové jsou katolíci
a o pùstu pít nesmí. Jenže svatého
Patrika je 17. bøezna, tedy vždycky
Keltský stromokruh a život èlovìka
v dobì postní. Mají tedy ten den výjimku – pohár svatého Patrika.
Smìjí vypít jeden pohár piva. Irové
ze všech zemí svìta jdou ráno procesím na mši (prùvody v ulicích),
obleèeni do zelené barvy. A pak
hurá do hospody na pohárek. Dokonce se ten den leckde èepuje speciální zelené pivo. A pak pijí. Protože výjimka neøíká, jak má být
pohár velký, a že se nesmí dolejvat, mají dlouhé poháry, aby na dnì
nìco vždycky zbylo. Dolijí a pijí dál.
Druhý pohár si dát nesmí a tak sedí
v hospodì od rána do noci a pijí a
pijí, aby jim to nezvìtralo nebo nevyschlo.
A pouèení? Dobré úmysly èasto
konèí velkou nevolností.
Karel Danìk
Keltští druidové vnímali charakteristiku života lidí a èasto i jejich osud intuitivnì podle toho, do
jakého roèního období se èlovìk narodil. Tato období spojovali s urèitými stromy. V keltském stromokruhu se støídají období spojená s celkem sedmnácti rùznými stromy za pùl roku – a to po
desetidenních obdobích.
Probíráme nyní postupnì jednotlivá období keltského stromokruhu a charakteristiku života èlovìka, který se v tomto období narodil.
FOTO
V RBY –
Lidé odpradávna vyhledávají
vrbu jako strom, kterému lze svìøit
obavy a starosti. Tak se vìøí, že její
energie léèí zažívání a speciálnì žaludek a støeva – pomáhá nám trávit v životì to, co se zdálo „nestravitelné“. Vrba byla považována za
strom ochraòující pøed zlem, zejména zvuk vznikající ukáním na vrbové døevo mìl tuto ochrannou moc.
Z toho pochází ono známé „zaklepání na døevo“. Jiný obyèej mùže
pomoci vdavekchtivým dívkám, které si pøejí vìdìt, jestli se do roka
provdají. Nech o Štìdrém veèeru
hážou pøes hlavu støevíc do korun
vrby. Když se bota pøi jednom
z devíti možných pokusù v korunì
zachytí, do roka bude svatba. Podmínkou je, že se pak botu z vrby
podaøí dívce setøást – jinak pro ni
musí do koruny vrby vylézt.
Vrba je ohebný a pružný strom
se širokou korunou, symbolizuje cit-
J AROSLAV S VOBODA
Vrba (1. – 10. 3.
a 3. – 12. 9.)
18
Klíèová dírka 3 / 2006
J AROSLAV S VOBODA
Èlovìk-lípa je plný šarmu a vzácného
kouzla. Umí být trpìlivý, nìkdy však tato
trpìlivost pøejde až v zasnìnost a utápìní
se ve snových vizích. V nitru èlovìka-lípy
bývá èasto rozpor mezi realitou života
a romantickou iluzí o nìm. Vytváøí si pøedstavy o podobì šastného života a èasto
nedokáže pøijmout, že jeho souèástí ve
skuteènosti jsou také etapy životních zkoušek a nesnází. V takovém pøípadì lidé-lípy reagují ublíženì. Ve skuteènosti èlovìk-lípa dokáže být velmi silný a má schopnost neuvìøitelnì dobøe se pøizpùsobit jakkoliv obtížným podmínkám. Lípa vždy fungovala jako strom ochraòující rodinné
štìstí a vysazovala se vedle chalup mimo
jiné i proto, že lipové døevo nepøitahuje
hromy a blesky. Když si tuto svoji vlastnost lidé-lípy uvìdomí, dokážou i skály lámat. Ostatní jejich spoleènost vyhledávají, nebo èlovìk-lípa umí vytvoøit pøátelskou atmosféru. Ovládá také umìní
naslouchat druhým. V partnerství to nemá
jednoduché, protože je dosti žárlivý a panovaèný. Je dùležité, aby èlovìk-lípa dokázal objevit a podpoøit ušlechtilé stránky
své povahy a stal se tak vyrovnanou bytostí.
L ÍPA –
FOTO
Dub (21. 3.)
livou osobu, která se však èasto cítí nedocenìná a nepochopená. Ve vrbì se spojují dvì povahy – první je
snivá, zádumèivá, druhá plná neklidu. Èlovìk-vrba má
poctivý charakter, ale žít s ním není vùbec jednoduché. Je sebevìdomý i rozmarný. Jen málokomu se
podaøí pøizpùsobit jeho nároèným požadavkùm. Nìkdy si vynucuje pozornost plaètivými až hysterickými
projevy. Takový èlovìk prožívá mnoho trpkosti, ale
jelikož je zároveò velkým bojovníkem, èasto najde klid
a lásku ve vyrovnaném partnerství. Èlovìk-vrba si potrpí na lichotky. Nìkdy je jak malé dítì, které vyžaduje až nekritický obdiv. Ovšem toho, kdo jej zahrne pøízní,
považuje za slabocha a brzy jím opovrhuje. Umí naslouchat druhým a je vynikající psycholog, protože rozumí bolavým lidským duším. Snad proto dokáže mistrnì manipulovat svým okolím. Možná kvùli této vlastnosti málokdy nalézá skuteèné pøátelství.
Lípa (11. – 20. 3. a 13. – 22. 9.)
Silný krásný strom s jemnou, ale velmi silnou životní
energií. Byl vysazován jako smírèí strom, a proto také
jako ochránce klidu domova. Jeho energie léèí srdce
i ledviny, podporuje tedy velmi dobøe životní síly èlovìka. Naladìním se na energii lípy dokážeme snadnìji
nalézat rovnováhu mezi dáváním a braním.
Dubovými lesy prý byla ještì za Øímanù porostlá polovina Evropy. Je to statný,
odolný strom, svou vitalitou urèuje sílu èlovìka narozeného v den jarní rovnodennosti, v den, kdy se v pøírodì s jarem novì
uvolòuje obrovská síla životní energie. Jeho energie je
symbolem mužské potence. Žaludy za oknem místnosti pøináší požehnání a chrání obydlí pøed bleskem. Vìøí
se, že když zasadíte žalud o úplòku pøi svitu mìsíce,
dostanete brzy nìjaké peníze.
Dub patøí k nejstarším symbolùm magické síly. Byl
spojován s druidy. Snad proto z nìj chtìli první køesanští kazatelé uèinit strom ïábla. Z dubového døeva
byly stavìny hranice, na nichž byly upalovány èarodìjnice a kacíøi. Pøitom právì køíž zrobený ze dvou vìtví
dubu svázaných v místì køížení èervenou nití je velmi
silným magickým symbolem a zavìšoval se na stìny
místností.
Životnost, odvaha, síla tìlesná i mravní – to jsou
znaky èlovìka-dubu. Neohroženì vystupuje na obranu
lidí slabších. V nouzi dokáže pomoci druhým nejen fyzicky, ale i uvážlivou radou. Je pøímý, plný energie,
nemá rád politikaøení, žabomyší války a pomluvy. Celý
svùj život hledá jistotu a stálost, paradoxnì se však
èasto stává jistotou a oporou pro druhé. V lásce je pro
nìj vždy dùležitý první hlubší vztah, tìžko se vzdává své
pøedstavy, že to je èi byla láska na celý život. Patøí
mezi lidi pøímé, je skvìlým partnerem pro ty, kteøí
hledají sílu, poctivost a porozumìní. Nemá rád nemoci a léky. Nejlépe se cítí, když je stejnì zdravý, jako je
zdravé a pevné døevo dubu.
19
Klíèová dírka 3 / 2006
Kalendáø akcí
F 9. 10. 2006 – 11. 6. 2007 … Roèní kurz
permakulturního designu – Rozmarýnek Brno
Garant akce: Èestmír Holuša
Kontakt: [email protected]
tel.: +420 608 870 572, +420 541 220 208
F øíjen 2006 – èervenec 2007 … Roèní kurz permakultury
a permakulturního designu – Brno
Garant akce: Alena Suchánková
Kontakt: [email protected]
tel.: +420 737 336 788, +420 549 248 111
Permakultura (CS) – plánované akce
F 20. – 22. 10. 2006 … Minisemináø o výsadbì stromù –
Buèany (u Trnavy)
Garant akce: Vilo Šimek; kontakt: [email protected]
F 20. – 26. 10. 2006 … Úvodní kurz permakultury –
Sluneèní dvùr
Garant akce: Sluneèní dvùr; Lektor: Marcel Suško
Informace na: www.permakultura.cz/slunecni.dvur
F 8. – 10. 12. … 5P – Mikulášské – Véska (u Olomouce)
Garant akce: Laco a Kali Švecovi.
Kontakt: [email protected]
Prosíme všechny zájemce, aby se vždy a dostateènì dlouho pøed zaèátkem akce ohlásili na kontaktní adresu
a vyžádali si aktuální a upøesòující informace ohlednì konané akce. Také mùžete oèekávat úèastnický poplatek na
nìkterých akcích. Pro jistotu se na akce, které Vás zajímají, dívejte i do kalendáøe akcí na www.permakultura.cz (.sk)
– tam budou podrobnìjší informace, které si zadají organizátoøi akce spolu s garantem sami
Ostatní akce
F 24. 10. 2006, 12 – 16 h … Slavnostní otevøení budovy Centra Veronica Hostìtín – Hostìtín
Podrobnìjší informace na webové stránce www.veronica.cz/hostetin
F 11. – 12. 11. 2006 … Oslava v novém Centru Veronica Hostìtín – svìtový den pasivních domù – Hostìtín
Podrobnìjší informace na webové stránce www.veronica.cz/hostetin
F prosinec … Prodej vánoèních jedlièek – Ekologická poradna Veronica Brno
Permakultura (CS)
je mezinárodní nevládní organizace, sdružující èleny z Èech, Moravy,
Slezska a Slovenska. Vznikla jako obèanské sdružení v roce 1997.
Cíle
Podmínky èlenství
• propaguje a rozšiøuje myšlenky PK
• sdružuje absolventy PK kurzù
• garantuje kvalitu a úroveò odborných lektorù vyuèujících
na PK kurzech
• garantuje dodržení mezinárodnì uznaného programu kurzù
a tím zajišuje i uznání absolventských osvìdèení v zahranièí
• zprostøedkovává kontakty s ostatními národními asociacemi PK a dalšími subjekty
• zprostøedkovává výmìnu praktických zkušeností a ovìøuje
pøevzaté struktury a systémy v našich zemìpisných
podmínkách
• zprostøedkovává pøístup k novým informacím
• informuje o výrobcích a technologiích, které vznikly podle
PK principù
Èlenství vzniká:
• pøímo, po absolvování Úplného
kurzu permakulturního designu
• se souhlasem rady – vyplnìním pøihlášky (fyzická osoba)
• na návrh rady se souhlasem Valné hromady
(právnická osoba)
Èlenství je øádné, pokud èlen platí èlenské pøíspìvky, je dosažitelný a spolupracuje.
Èlenský pøíspìvek èiní 500,– Kè/Sk roènì.
Je možné pasivní èlenství za 100,– Kè roènì.
Organizace zaplatí èlenský pøíspìvek 1 800,–
Kè roènì. Za stejnou cenu je možné bioregionální èlenství – minimálnì ètyøi zájemci v jednom
regionu.
Kontakt
v ÈR: Permakultura (CS)
Lipová 20
602 00 Brno
e-mail: [email protected]
v SR: Patricia Èernáková
Hajnalov mlyn 68, 962 65 Medovarce
tel.: +421 (0) 907 167 907
e-mail: [email protected]
èes èasop
i
koslov s
ens
ké
roèník 3, èíslo 3 / 2006
Redakce:
Lenka Krteèek Kvasnièková
Laco Švec
Svìtlanka Vlašínová
Pavla Sedláèková
Adresa:
c/o DEV Lipka, Lipová 20, 602 00 Brno
[email protected]
Sazba:
Laco Švec
Foto obálka:
Ivan Lobík
Ilustrace:
Milan Suchánek, Klára Gogolová
Tisk:
Reprocentrum Blansko
Vydává:
Permakultura (CS),
c/o DEV Lipka, Lipová 20, 602 00 Brno
Doporuèená cena: 30,– Kè / 40,– Sk
Evidováno MK ÈR pod ev. èíslem MK ÈR E 15078
Tištìno na recyklovaném papíøe.