Z činnosti zastupitelstva obce Změny v knihovně

Z činnosti zastupitelstva obce Změny v knihovně

1. ČÍSLO
DUBEN 2011
MK ČR E 19419
Požehnané velikonoční svátky a nadějí
naplněné jarní dny přeje redakce
Z činnosti zastupitelstva obce
Zastupitelstvo naší obce, ustanovené v podzimních volbách, zasedalo od svého zvolení
až do března 2011 celkem čtyřikrát. Z těchto
zasedání vzešlo 39 bodů usnesení, z nichž k těm
nejdůležitějším patřilo projednání a schválení
rozpočtu obce na rok 2011, schválení záměru
nového územního plánu obce a přijetí nových
obecně závazných vyhlášek o místních poplatcích. Důležitou oblastí činnosti a zájmu vedení
obce se stala i oblast dotací, která nejenže
pomáhá posilovat rozpočet obce, ale je i vítaným nástrojem pro financování řady investičních
a dalších akcí v obci. Pro činnost vedení obce
byla v tomto období důležitá i řada jednání kolem
závěrečné etapy pozemkových úprav katastrálních území Hradčovic a Lhotky u Hradčovic.
O hlavních údajích rozpočtu obce na rok 2011 je
v tomto vydání Hradčovských listů pojednáváno
v samostatné části. K těm nejdůležitějším ukazatelům, které by neměly uniknout pozornosti
čtenáře, patří zejména stav běžného účtu obce
k 31. 12. 2010, a to ve výši cca 8 540 000,- Kč,
stejně jako i plánovaný předpoklad příjmů v roce
2011, cca 9 775 000,- Kč, a výdajů ve výši cca
12 520 000,- Kč. Dále pak přehled hlavních plánovaných investičních či jiných akcí tohoto roku,
a to: oprava místní komunikace v části Padělky,
vestavba výtahu v budově obecního úřadu,
dokončení kanalizace ve Starých Horách, odbahnění rybníků v lokalitě Pod Rovnú horú, výstavba
dětského hřiště v zahradě mateřské školy, stavební obnova kaple sv. Barbory ve Lhotce nebo
restaurování kříže u Pánového, dále pak oprava
fasády na budově bývalé školy ve Lhotce. Realizována již byla v uplynulých měsících výměna
oken a dveří na této budově, v části místní
knihovny, a pak i na budově zahrádkářů v Hradčovicích. Záměrem zastupitelstva je i posílení
technického parku pro zlepšení služeb a péče
o veřejnou zeleň, v plánu je koupě křovinořezu a nového automobilu, který bude využíván pro rozvoz obědů a k jiným službám. Stejně
tak je v plánu i další zlepšování technického
zázemí pro činnost zásahových jednotek SDH.
Úkoly jsou nemalé, svědčí o tom nejenom jejich
početnost, ale také nutnost částečného finančního pokrytí zejména dotacemi, a to jak z rozpočtu státu, Zlínského kraje, tak i z rozpočtů
a příspěvků dalších organizací. Obec v tomto
směru podala žádost o dotaci na Ministerstvo
pro místní rozvoj ČR na odbahnění rybníků,
na vestavbu výtahu do budovy obecního úřadu
a na opravy drobných sakrálních staveb.
(dokončení na straně 3)
DISTRIBUOVÁNO ZDARMA
Změny v knihovně
Březen je měsícem čtenářů, proto se do aktuálního
čísla Hradčovských listů hodí článek o knihovně
v naší obci. Místní knihovna Lhotka má dle článku
na stránkách obce asi 170 čtenářů.
Když jsem v lednu převzala funkci knihovnice,
mým prvním velkým úkolem bylo zjistit, kolik lidí
chodí do knihovny ve skutečnosti. Ke svému velkému překvapení jsem zjistila, že ačkoliv je mezi
občany rozpůjčováno téměř 500 knih (některé
výpůjčky se datují do roku 1985), do knihovny
si najde cestu jen málokdo, zájem je minimální.
Na vině je možná několik faktorů – původní otvírací doba (úterý a pátek od 19.00 do 21.00) nebyla
vhodná pro největší cílovou skupinu čtenářů –
pro školáky, děti raději jedou do lépe vybavené
knihovny do Uherského Brodu, dostupnost z Hradčovic je horší, nebo prostě na čtení není čas.
Od minulého týdne se knihovna může pochlubit krásnými novými okny a vstupními dveřmi.
Ke zútulnění a zatraktivnění stávajících prostor by zajisté přispělo také podhledové snížení
stropu (a bylo by daleko snazší otápění tak velké
místnosti), nové vybavení včetně koberce, polic
na knihy a nábytku, který by čtenářům umožňoval pohodlné čtení přímo v knihovně. Je jasné,
že investice do tak nejistého projektu je riskantní, ale na druhou stranu útulnější prostředí
a lepší vybavenost by zajisté přitáhly nové čtenáře, navíc obce s dobře fungujícími knihovnami
mají větší šanci získat titul Vesnice roku.
Z materiálů, které jsem měla k dispozici, jsem
dala dohromady seznam čtenářů, kteří mají již
delší dobu doma vypůjčené knihy a to včetně
jejich názvů a autorů pro snazší dohledání.
V tomto seznamu figuruje 108 jmen a jak jsem
zmínila přibližně 500 titulů. Seznam nechám
k nahlédnutí na Obecním úřadě. Prosím o pochopení a brzké navrácení i z toho důvodu, že mnoho
knih patří do výměnného fondu Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uh. Hradišti.
Prozatímní otvírací doba knihovny je v úterý
od 16.00 do 18.00, podle zájmu čtenářů samozřejmě otvírací dny přibudou, ale v současnosti není důvod něco měnit. Navíc pokud by
někdo opravdu chtěl, v úterý a ve čtvrtek večer
je knihovna přístupna stolním tenistům, je tedy
možno po domluvě přijít a knihy si vypůjčit.
Jakékoliv podněty, dotazy a připomínky pište
na mailovou adresu [email protected]
V. Jančová
ROZPOČET OBCE HRADČOVICE NA ROK 2011
PŘÍJMY
Daňové příjmy
Správní poplatky
Poplatky ze psů
Poplatky za využívání veřejného prostranství
Poplatky za likvidaci komunálního odpadu
Sběr a svoz komunálního odpadu (podnikatelé a příspěvek EKO-KOMU)
Poplatky za hlášení
Hřbitovní poplatky
Bytové hospodářství – nájemné
Nebytové hospodářství – nájemné
Pronájem vodovodu
Příjmy z lesního hospodářství
Neinvestiční dotace ze st. rozpočtu
(obecní úřad – 446 000,–, školství – 155 000,–)
Neinvestiční dotace na vyčištění rybníka
Investiční dotace na vybudování hřiště u MŠ
Příspěvek na žáky od obce Drslavice
Příspěvek na žáky od obce Veletiny
Pronájem a prodej pozemků
Úroky a dividendy
Pronájem víceúčelového hřiště
Nahodilé příjmy
PŘÍJMY CELKEM
7 015 000,–
23 000,–
14 000,–
4 000,–
375 000,–
97 000,–
5 000,–
49 000,–
110 000,–
62 000,–
20 000,–
220 000,–
601 000,–
615 000,–
225 000,–
28 000,–
10 000,–
136 000,–
100 000,–
5 000,–
61 000,–
9 775 000,–
Letošní končinové veselí provázel
mimořádně velký počet masek.
I letošní karnevalové veselí přineslo krásné
masky a úsměvy dětí.
VÝDAJE
Lesy – pěstební činnost
Silnice (cesta Padělky)
Odpadní vody (dokončení kanalizace Staré Hory, udržování a opravy)
Sběr a svoz komunálního odpadu (popelnice)
Sběr a svoz nebezpečného odpadu
Sběr a svoz tříděného odpadu
Předškolní zařízení (provoz + dětské hřiště – 300 000.–)
Základní školství (provoz)
Knihovna (provoz)
Kultura (jubilanti, beseda s důchodci, hody, …)
Zachování a obnova památek – kaple Sv. Barbory, kříž na Staré cestě
Nový územní plán obce
Tělovýchovná činnost (Sokol, odměna správce hřiště)
Požární ochrana (úprava dvoru has.zbrojnice Hr., SDH Lhotka 200 000,–)
Pohřebnictví (odvoz odpadu, opravy, voda)
Sdělovací prostředky ( bezdrátový rozhlas – 340 000,– , Hradčovské listy)
Veřejné osvětlení (provoz, opravy)
Provoz veřejné silniční dopravy (dotace kraji)
Vzhled obce a veřejná zeleň
Zdravotní středisko (opravy a udržování)
Bytové hospodářství – opravy bytů
Vodní díla – rybníky – vyčištění
Obecní budovy-údržba, opravy, zhodnocení
(Lhotka 62, zahrádkáři, výtah v budově OÚ)
Stroje – odklízecí technika, vozidlo pro rozvoz obědů
Mzdy zaměstnanců OÚ (platy, odvody, …)
Odměny členům zastupitelstva (starosta a zastupitelé, odměny a odvody)
Činnost místní správy
Platba daní za obec
Příspěvky mikroregionu, sdružení
Služby peněžních ústavů
Vratky do státního rozpočtu (2× volby 2010)
VÝDAJE CELKEM
Příjmy roku 2011:
Výdaje roku 2011:
9 775 000,– Kč
12 520 000,– Kč
Schodek rozpočtu:
Zůstatek z roku 2010:
200 000,–
2 100 000,–
200 000,–
450 000,–
20 000,–
70 000,–
625 000,–
528 000,–
78 000,–
105 000,–
150 000,–
254 000,–
228 000,–
337 000,–
30 000,–
380 000,–
145 000,–
72 000,–
150 000,–
10 000,–
100 000,–
700 000,–
2 180 000,–
520 000,–
1 250 000,–
770 000,–
658 000,–
150 000,–
19 000,–
12 000,–
29 000,–
12 520 000,–
-2 745 000,– Kč
8 540 327,04 Kč
Vegetačního klidu bylo využito k údržbě
zeleně v obci.
Letos na Smrtnou neděli dětem počasí přálo.
Ples „břišních tanečnic“ byl atraktivním
zážitkem, který připomenul užitečnost
zdravého pohybu.
I letos se škola zapojila vyvěšením tibetské
vlajky k akci za svobodu národů.
Hospodaření v lesích v roce 2010
Nejdůležitějším úkolem v tomto deceniu bylo
v souladu s lesním hospodářským plánem provedení výchovných zásahů v porostech do 40 let
věku. Odborný lesní hospodář i se svými spolupracovníky si plně uvědomuje, že již v mladém
věku je stromům poskytován dostatek půdního a vzdušného prostoru sečemi plecími, prořezávkami a probírkami. Proto jsme do roku
2010 téměř splnili decenální plán. Ze stanovené
výměry celkem 17 ha již zbývá do r. 2013 plnit
pouze 0,96 ha. Můžeme však, pokud to bude
zapotřebí, některé porosty pročistit znovu, nedostaneme však na násobný zásah dotace. Někteří
vlastníci lesů hlavně v listnatých lesích toto provádí na své náklady. Zalesnění jsme provedli
na ploše 0,57 ha a vysázeli jsme 2050 smrčků
a 930 lip. Probírku porostu nad 40 let věku jsme
provedli na ploše 5,57 ha s vytěženou dřevní
hmotou 188 m3. Při likvidaci nahodilých zlomů
po vichřici bylo vytěženo 133 m3. V těžbě mýtníobnovní byla skácena plocha 0,57 ha a vytěženo
124 m3. Do konce decenia a platnosti LHP máme
z plánu těžby umístěné 6 114 m3 možnosti těžit
3 050 m3 dřevní hmoty. Situace na trhu s dřevem
je však špatná a dřevaři by nejraději nakupovali
kulatinu dubovou za 1 500 Kč/m3, zatímco vysušené řezivo – fošny stojí 16 000 až 21 000 Kč/
m3. Že by měli tak vysoké ztráty nebo náklady
na pořez a vysoušení se mně nechce věřit. Když
jsem si porovnával zásoby dřevní hmoty na stojatě v hradčovském obecním lese v r. 1934 oproti
roku 2004, zjistil jsem, že při 30leté době obmýtí,
kterou tehdy uplatňovali, jsou nyní zásoby nesrovnatelně vyšší, a z toho samozřejmě se odvozují
i těžební etáty. V roce 1934 byl stanoven těžební
etát 23,55 ha s hmotou dřevní výtěže 2063 m3
na 10 roků, avšak v roce 2004 to bylo 11,58 ha
s předepsanou výtěží 3002 m3 a těžby předmýtní
3112 m3 celkem 6114 m3. Zhotovitel lesního hospodářského plánu v roce 1934 ing. Franěk kritizuje
obecní lesní hospodářství a vyzývá k zamezení
pastvy a hrabání steliva v lese, rovněž tak poukazuje na to, že jak těžební, tak i pěstební práce jsou
špatné, kromě přikoupené části zvané Bukovina.
Upozorňuje zastupitelstvo na nutnost odborného
dozoru získáním hajného, jelikož odborný lesní
hospodář Selinger a později Vojtek ze Lhotky jsou
zaměstnanci velkostatku, takže dohledy při pracích provádět nemohou. Velmi zajímavý je i dopis
starosty obce lesní inspekci, který ve zkratce
uvedu: „Obecní rada sděluje a žádá: v našem lese
se nachází dle vašeho plánu porost 2A o výměře
5 ha les listnatý, kde se každých 10 roků vyrubuje chábí, dub, hrab, klenec, jíva. Z toho chábí
se dělají oklešky, které jsou u nás vzácností.
U nás není poblíže les, ze kterého by se takového
chábí prodávalo. Zdejší obecní rada k takovému
lesnímu plánu podotýká, že je pro nás nemožné
nechati tento les růsti, jak v novém lesním plánu
uvedeno, neboť druh dřeva tomu neodpovídá,
a za druhé, když se za 30 let toto chábí vyrube,
přinese to obci o 1/3 více zisku. Žádáme proto,
aby naše žádost byla vzata v úvahu a bylo nám
v listopadu t. r. 1935 ve zmíněném lese dovoleno chábí vyrubati.“ Lesní inspekce jim to samo-
zřejmě nepovolila, protože si mohla snadno zjistit,
že je tam ze 70 % dub. V současné době je tam
75letý převážně dubový porost. Při zásobě na 1
ha 295 m3 a z jednoho vrchu skáceného dubu je
tolik klesti, že by měl občan i na 50 otépek, jen
kdyby je chtěl dělat.
V selských lesích na obou katastrech v roce
2010 těžilo 11 vlastníků. Probírky provedli
na ploše 0,45 ha a vytěžili 8,5 m3 dřeva, likvidací zlomů a vývratů se vytěžilo 21 m3.
Při pozemkových úpravách se nám podařilo
na obecním lesním majetku dát do pořádku evidenční holiny, které nás strašily dlouhá desetiletí. Naopak jsme zajistili zařazení pozemků
do lesní půdy, které mají charakter lesa. Jak to
dopadne s lesy drobných vlastníků, uvidíme. Upozornil jsem geodety přímo v terénu, co je fyzicky
les a co nikoliv. Pokud to takto udělají, jak slíbili,
tak by se vlastníci tzv. ostatních ploch nemuseli
obávat vyššího zdanění těchto pozemků, protože
by to měly být pozemky vedené na katastru jako
ostatní plochy neplodné, za které se daň neplatí.
Alois Martinec, odborný lesní hospodář
Spec. lesní názvosloví
Decenium – 10 let platnosti lesního hospodářského plánu
Doba obmýtí – údobí života stromů, kdy se kácejí
a obnovují
Etát – stanovené množství dřevní hmoty.
Rekordní odlov černé zvěře v honitbě Hradčovice
Lovecká sezóna 2010, a zejména podzimní a zimní období, byla pro MS Hradčovice, co se týká
lovu černé zvěře, velmi úspěšná. Odlov této zvěře byl nejúspěšnějším v historii této honitby.
Toto mohlo být způsobeno částečným nárůstem početních stavů této zvěře v daném roce, ale
spíše se přikláním k názoru, že toto zvýšení odlovu mohlo být způsobeno její častou migrací
do polních částí honitby, neboť v lese byl nedostatek přirozené potravy, jako jsou žaludy a bukvice, a aktivním přístupem k členů našeho sdružení. Do konce roku bylo odloveno 21 kusů této
zvěře, do dnešního dne dalších 6 ks.
Tak, jak je veřejnosti naznačováno ze všech stran z médií, dochází ze strany této zvěře ke škodám na polních kulturách, neboť je přemnožená, a proto jsou všeobecně vyvíjeny tlaky na zvýšený odlov této zvěře a tlumení jejich stavů. V našich podmínkách jsme doposud žádný enormní
nárůst stavů u této zvěře nezaznamenali a myslím si, že až na několik lokalit v ČR není tato
situace nijak dramatická a spíše se jedná o mediální bublinu a lobby ze strany některých zemědělců. MS Hradčovice jako uživatel honitby se snaží provádět odlov této zvěře, tak jak mu dovoluje dikce příslušného zákona a za přispění okolních sdružení se v lokalitě, ve které se honitba
nachází, daří stavy černé zvěře udržet v udržitelných mezích se stabilní populací. Uvidíme,
jak se bude situace vyvíjet dále. Vše je závislé na průběhu zimy a s tím spojeném metání selat
v jarním období, dále na skladbě plodin, které budou v daném roce zasety v polní části honitby
a v neposlední řadě na dostatku přirozené potravy pro černou zvěř v lese.
Za MS Hradčovice Karel Sedláček
Z činnosti zastupitelstva obce
(pokračování z první strany)
Na Zlínský kraj se pak obrátila se žádostí
o dotaci z fondu kultury na posílení kulturního
života v obci, dále na podporu obnovy kulturních
památek a na částečné pokrytí nákladů vynaložených na zpracovávání nového územního plánu
obce. Právě tato dotace by se pak měla promítnout do účetnictví obce v roce 2012, kdy by
tento plán měl být projednán a schválen. Snaha
obce je získat dotace od různých nadací, z nichž
tou nejčastější je Nadace Děti - Kultura - Sport.
Podíváme-li se na práce kolem probíhajících pozemkových úprav v obci, pochvalu jistě
zaslouží i činnost členů dohlížejícího výboru,
který řeší otázky realizace společných zařízení, změny katastrů či další úkoly. Po jednání,
které proběhlo v polovině února 2011, proběhla
23. března v budově obecního úřadu závěrečná
valná hromada. Tak mohou být mj. realizována společná zařízení, z nichž prvním krokem
bude oprava hlavních polních cest. Následně
se zastupitelstvo obce bude opětovně zabývat
i smlouvami o změně hranic katastrů s okolními
vesnicemi – s Drslavicemi a Veletinami.
Dalším úkolem bylo i provedení inventarizace
majetku obce k 31. 12. 2010, což se s ostatními
účetními doklady a provedením účetní uzávěrky
za minulý rok stalo základem pro následný
účetní audit obce, který u nás provede Zlínský
kraj v prvním dubnovém týdnu.
Vedle těchto oblastí činnosti a života obce nelze
nevzpomenout ani dění v oblasti kulturního
a společenského života. Doba plesů a zábavy
byla v Hradčovicích doplněna plesy organizovanými tanečnicemi orientálních tanců, SDH Hradčovice a farním společenstvím. Ve spolupráci
s prakšickými ochotníky bylo zorganizováno
divadelní představení a vedení základní školy
a mateřské školy uspořádalo dětský karneval.
Plesové veselí bylo zakončeno končinovým průvodem maškar naší mládeže, a to za doprovodu
DH Hradčovjanky i za přispění Mužského pěveckého sboru. starosta obce
Rozhovor s finalistkou České Miss Dominikou Opplovou
Dominiko, kdy Vás napadla myšlenka přihlásit se do soutěže a s jakými nadějemi a očekáváním jste do ní šla?
Do České Miss jsem se přihlásila v květnu 2010.
Co se týče očekávání, přála jsem si dostat
se do semifinále a pořádně si to užít. Jak tak
koukám, tak se mi oboje splnilo.
Měla jste možnost poznat svět, o kterém většina z dívek jen sní. Jaké jsou vztahy mezi
modelkami a lidmi, kteří se pohybují v těchto
kruzích?
Záleží na tom, kde se pohybujete, i svět modelingu je rozdělen do dalších jednotlivých skupin. Já jsem měla zatím štěstí, co se týče České
Miss, byli všichni ochotní a hodní, díky tomu
jsem obohacena o spoustu dalších milých lidí.
Jaký máte nejpříjemnější zážitek z celé soutěže a co bylo naopak nejtěžší?
Nejkrásnější zážitky mám z Mexika, a dovolím
si mluvit za všechny, že to bylo nezapomenutelné. A co bylo nejtěžší? Nedokáži to posoudit,
vše spojené s Miss jsem si tak užívala, že jsem
náročnost ani nevnímala.
Máte přátele mezi účastnicemi soutěže
a máte společné plány?
Ano, našla jsem mezi účastnicemi přátele,
i nadále se budeme scházet jak profesně tak
i soukromě. Stejně tak ve štábu České Miss
a lidí okolo, kteří se o nás starali, jsem si našla
kamarády a doufám, že tím, že Miss skončila,
naše přátelství neskončí.
Co si myslíte o soutěžích miss, je to vyzdvi-
žení ženské krásy a ducha, nebo je to převážně byznys, na kterém vydělají jiní?
Všeobecně nemůžu odpovědět, byla jsem
pouze v České Miss. Můj názor ovšem je
takový, že nelze provádět tyto i jiné soutěže
bez byznysu, ten je v této době všudypřítomný.
Myslím že naopak se Česká Miss snaží vyzdvihovat své finalistky v nejlepším světle, a i to
přeci něco stojí.
Hrdě jste se hlásila k tomu, že jste z Hradčovic. Co pro Vás tato vesnice znamená?
Hradčovice jsou pro mě místo, kde jsem prožila svá nejbouřlivější léta, bydlí tam moji rodiče
a jsou tam šťastní, a převážně je to místo, kam
se vždy ráda vracím – mám tu přece domov.
Dominice poděkoval Petr Zemek
Svaz včelařů obcí Hradčovice, Drslavice a Veletiny
Pro nás včelaře nastává nejvýznamnější
období včelařského roku, který právě vchází
do své druhé poloviny. Včelařský rok totiž
nezačíná stejně jako kalendářní, ale už na podzim: přípravou včelstev na zimu, zakrmením
včel dostatkem zásob pro přečkání dlouhé
zimy, udržováním dobrého zdravotního stavu
včel a zateplením úlů. V zimě se včely udržují v chomáči, vzájemně se zahřívají a očekávají příchod jara. Včelaři v tomto období
nezahálí. Musí si pro včely připravit nové voskové mezistěny, opravit rámky, opravit nevyužité úly a naplánovat rozvoj včelstev v jejich
nejaktivnějším období. Teď v březnu se ukáže,
jak jsme pracovali v podletí (tak se nazývá
začátek včelařské sezóny, kalendářní podzim).
Včelstva v dobré kondici v prvních teplých
dnech vylétají pro první pyl, vodu a sladinu,
včely se rychle množí a sílí, aby bylo v době
největší hojnosti v úle i více než 50 000 včel.
Zimní včely se toho bohužel nedočkají. Poté
co splnily svou úlohu vychovat na jaře mladé
včelky, se upracují a hynou. My můžeme udělat
první jarní prohlídky včel a bilanci úspěšnosti
přezimování teprve až zima definitivně skončí,
a později rozšířit včelám prostor pro ukládání
čerstvého medu.
Letošní jaro bude mimořádně významné
pro naše mladé včelaře z kroužku. Jistě se už
nemůžou dočkat okamžiku, kdy budou mít
první svoje včely v nových vlastních úlech. Ty
si během zimy ve škole v Hradčovicích připravili, natřeli a vybavili rámky. Do prázdnin
vychováme pro děti nová včelstva. Ta společně
s novými úly umístíme do Chrástky na pozemek, o který se stará, čistí jej a udržuje obecní
úřad. Do kroužku dnes dochází deset stálých
členů. Mají za sebou první sezónu na včelnici vedoucího kroužku Miloše Čudy, kde získali první zkušenosti, ztratili prvotní zábrany
a obavy ze včelích žihadel. Na ochranu před
případným pobodáním máme pro děti připra-
veny nové kvalitní ochranné pomůcky. Občasnému bodnutí se ale žádný včelař nevyhne.
Myslím, že děti budou chtít do svých včelstev
zvědavě nahlížet, což je obvyklá začátečnická
chyba – časté, zbytečné rušení včel. Proto mají
jejich úly zezadu speciální pozorovací okno.
Ve vylepšování vybavení kroužku chceme ještě
dále pokračovat, chybí nám zázemí na připravovaném stanovišti. Rádi bychom k úlům pořídili zahradní domek, kde by bylo uskladněné
nářadí, kde by děti pracovaly nebo se schovaly
před deštěm, a hlavně by zde vytáčely med.
Budeme se v tom ale muset obrátit na okolní
obce a firmy se žádostmi o finanční pomoc.
Zmíním se také o připravované akci – prezentaci a ochutnávce medových výrobků, pečiva,
medového piva a medoviny, která se uskuteční
na dni obce 18. června v areálu obecního sklepa
v Hradčovicích. Na ochutnávku Vás tímto zvu.
Za ZO ČSV Hradčovice Jan Weiser
Bilancování činnosti hradčovských mužáků za rok 2010 Josefovské posezení členů zdejšího mužského
pěveckého sboru, které se letos konalo v předvečer svátku hrdého mužského jména – Josef,
bylo věnováno nejenom této tradici, ale i hodnocení činnosti hradčovských zpěváků za uplynulý
rok. Byl to rok bohatý nejenom co do akcí kulturního a společenského života sboru, ale také rok
smutných událostí a následných změn. Aktivní
činnost sboru započala již počátkem roku 2010,
kdy jeho členové ladili své hlasy na účinkování při tradičním průvodu maškar, konaném
v obci v neděli 14. února 2010 v rámci fašankového veselí. Následně 28. února na oslavách
40tých narozenin zdejšího duchovního správce
Otce Pavla Vichlendy sbor zazpíval píseň, kterou
napsal jeho tehdejší vedoucí, pan MUDr. Josef
Gregůrek. Tehdy nikdo netušil, že zanedlouho,
a to 10. března zastihne i členy sboru smutná
zpráva o náhlém úmrtí jeho vedoucího a že pondělí 15. března bude dnem posledního rozloučení s ním.
Ve složitém období těchto událostí tak vyvstal
před sborem úkol vyrovnat se s danou situací a najít svého nového vedoucího. Tohoto
úkolu se chopil jeden z nás, Jaroslav Šilhavík.
Pod jeho vedením sbor již 18. dubna vystoupil na vernisáži organizované obcí k životním
výročím zdejšího rodáka, akademického malíře
Emila Holuba, následně pak 23. dubna na předhodovém zpívání v Dolním Němčí. Bylo to
v době, kdy se novým členem sboru stal Tonda
Ondrůšek a kdy již 8. května společně s ostatními členy sboru zazpíval ve Zlíně na 7. výročí
posvěcení Chrámu Panny Marie Pomocnice
křesťanů v kostele na Jižních Svazích. V daných
dnech nebylo skoro týdne, kdy by hradčovští
mužáci zůstávali o víkendech doma a nevyjížděli ke svému zpívání do širokého okolí. Bylo
tomu tak na jarmarku v Popovicích, na jízdě
králů ve Vlčnově, v lázních v Ostrožské Nové
Vsi nebo při kosení trávy v Ostrožské Lhotě.
Sbor zpíval i při výletech v Drslavicích, odkud
se opětovně vrátil ke svému vystoupení doma
a obohatil slavnost požehnání kříže ve Chráste,
konanou v polovině července 2010. Další prázdninový měsíc sbor opětovně zpíval venku, tentokrát koncem srpna na předhodovém zpívání
v nedalekých Sadech.
Sbor v uplynulém roce spojil svá veřejná
vystoupení se zpěvem při různých významných
životních jubileích svých členů i ostatních spoluobčanů. Líbivé se stalo zpívání při oslavách
100. narozenin paní Marie Janoškové či oslavách 60. narozenin jednoho ze svých členů,
pana Jaroslava Javora. Bylo to počátkem září,
kdy celé účinkování sboru již směřovalo k jednomu z vrcholů uplynulého kulturního roku, a to
ke Slováckým slavnostem vína v Uherském Hradišti. Stejně jako v minulých letech ani v roce
2010 nemohli hradčovští mužáci na této prezentaci celé naší obce chybět. A jako správní zpěváci
a dobří přátelé zorganizovali pro své kamarády
a pěvecké sbory z okolí a hlavně pro všechny
spoluobčany vlastní předhodové zpívání u nás
v Hradčovicích. To se konalo 16. října. O jeho
věhlasu svědčí nejenom obecné uznání, kterého
se hradčovskému sboru dostalo, ale i různá sdělení zaznamenaná v kronice sboru návštěvníky
předhodového zpívání ze širokého okolí. „Hradčovice, Hradčovice, dost bylo vína i jídla a sli-
Pletení obvazů v Hradčovicích
Chtěla bych Vás, čtenáře Hradčovských listů,
informovat o činnosti seniorek, která se týká
pletení obvazů pro malomocné. Je to nemoc
vyskytující se stále ještě v různých částech
světa. Před několika roky jsme byly osloveny
Charitou, zdali bychom se také do této činnosti nezapojily.
Převážná část seniorek tuto výzvu přijala.
Ze začátku nám byl potřebný materiál k pletení poskytován ze zásob Charity Uh. Brod.
Protože se ale Charita stále potýká s finančními prostředky, tak jsme se musely postarat samy. Oslovily jsme OÚ Hradčovice. Naše
žádost byla vyslyšena, a tak
jsme mohly v této činnosti pokračovat dál.
Brzy jsme finance „propletly“ a s dovolením
duchovního správce jsme v kostele umístily
pokladničky (celkem 2×). Musím se také zmí-
nit o jednotlivých dárcích, kteří na tuto oblast
lidské pomoci štědře přispívali.
V současné době se tato akce prozatímně
ukončuje. Napletlo se neuvěřitelných 600 ks
obvazů.
Charita Uh. Hradiště se nyní obrátila na nás
s prosbou – pletení ponožek, šálů, svetrů, které
budou určeny pro potřebné na Ukrajinu.
Na nákup vlny nám opět přispěl OÚ Hradčovice a obdržely jsme i finanční částku na tento
účel z farního plesu.
Ze srdce bych chtěla za všechny potřebné
poděkovat. Jak obětavým seniorkám, které
nezištně svojí ruční prací pomáhají úplně
neznámým lidem, tak také těm, kteří na tuto
činnost finančně přispívají.
Všem srdečné Pán Bůh zaplať.
za seniorský klub Anežka Buráňová
vovice. Pěkné zpívání, zábava k tomu, za což
děkujeme a vyrážíme k domu“, stálo v jednom
z nich.
Konec roku 2010 pak už byl v činnosti sboru
obdobím příprav na předvánoční vystoupení.
Ta loňská se odehrála zejména ve Velké nad
Veličkou, kam sbor zavítal za účasti dalších 20
mužských a ženských sborů 11. prosince. Před
tím ještě zazpíval sbor při rozsvícení vánočního
stromu obce a následně v neděli 12. prosince
hradčovští mužáci spoluúčinkovali na adventním zpívání ve Lhotce. Své vánoční koledování zakončil sbor tradičně na vánočním zpívání
v Drslavicích a ve Veletinách, kde si každoročně
zazpívá i v domě svého člena pana Miloslava
Buráně při dobrém pití a bohatém pohoštění. To
vše bylo tentokrát bráno jako příprava na novoroční zpívání a koledování doma v Hradčovicích,
ale to už je historie činnosti mužského pěveckého sboru roku 2011.
Je třeba připomenout, že každé toto své účinkování a zpívání si hradčovští mužáci hradili
z vlastních peněz, kromě příspěvku, kterého
se jim dostalo v roce 2010 od obce na zorganizování předhodového zpívání v Hradčovicích.
Posloužila jim k tomu zejména brigádnická
činnost či sběr druhotných surovin a vlastní
příspěvky. A tak, jak zní i jeden verš z motta kroniky sboru, kdy „zpívat, znamená žít“, popřáli
si členové mužského pěveckého sboru na svém
letošním josefovském setkání vedle všeho nejlepšího všem přítomným Josefům i vše dobré
do svého dalšího účinkování pro blaho své
a všech spoluobčanů.
Jan Popelka
Bobové závody
Slunečné, ale mrazivé zimní ráno nás neodradilo a v pátek 28. 1. 2011 jsme se místo výuky
přesunuli na Škubance. Konal se zde totiž již 3.
ročník „Bobových závodů“.
Pár zkušebních jízd terén doladilo a zároveň naše
sportovce na netrpělivě očekávaný závod připravilo. Ti, co právě nezávodili, hlasitě povzbuzovali nebo popíjeli výborný horký čaj, který nám
zajistila kuchyň mateřské školy.
Na vítěze čekaly medaile, drobné ceny a sladká
odměna, kterou získal každý závodník.
Spokojené a usměvavé tváře našich žáků byly
odměnou pro nás dospělé a také přesvědčením,
že závody v příštích letech určitě zopakujeme.
ZŠ Hradčovice
Protinacistický odboj v Drslavicích a Hradčovicích
v letech 1939 až 1942
Události roku 1939 postupně skoncovaly s představami lidí po roce 1918, kdy všichni věřili, že již
nic horšího nemůže přijít. Od počátku okupace
v březnu 1939 se očekávalo konečné vypuknutí
války s nadějemi, že je jenom otázkou času, kdy
bude Německo spojenci poraženo. Stejně jako
na jedné straně sílí odhodlání k přípravě celonárodního povstání a posílení národní rezistence,
zahajují Němci zatýkací údery, které jsou namířeny zejména proti veřejným funkcionářům,
představitelům obcí, bývalým členům Obce legionářské, Sokola, Sociální demokracie, komunistům a kulturním pracovníkům. V tzv. kartotéce „A“
měli Němci soustředěna jejich jména. Podle údajů
gestapa jenom na Moravě bylo k 1. 9. 1939 pozatýkáno na 800 osob. I přes represivní útoky nacistů
až do roku 1941 stále sílilo odbojové hnutí, které
zpočátku války nabývalo masového charakteru.
Nejvýznamnější složkou našeho domácího odboje
se stala Obrana národa. Základ položili důstojníci
i vojáci v záloze bývalé československé armády.
Zemskému velitelství v Brně podléhalo mimo jiné
i krajské velitelství v Uherském Hradišti v čele
s pplk. Vladimírem Štěrbou. Během jara a léta
1939 bylo v kraji organizováno 46 praporů a celkový počet se odhaduje na 18 až 20 tisíc zapojeným osob, i když u mnoha to bylo pouze na papíře.
Cílem ON byla zejména příprava celonárodního protiněmeckého vystoupení v průběhu války. Okresní
velitelství ON v Uherském Brodě, které podléhalo ppl. Štěrbovi, zahrnovalo oblast od Drslavic
na západě až po Starý Hrozenkov, Strání-Květnou
a celé Bojkovsko na východě.
Hradčovská farnost patřila pod služebnu německé
polní policie, umístěnou ve Veletinách v hostinci
u Němečků, která prováděla kontroly dodržování
všech nařízení, a zejména pod četnickou stanici
protektorátní policie ve Vlčnově. V Uherském Brodě
bylo sídlo protektorátní kriminální policie a v Uherském Hradišti úřadovna gestapa. Tak malé území
bylo tedy ze všech stran v zorném úhlu různých
policejních složek, což bylo dáno zejména tím,
že Uherskobrodsko bylo příhraniční oblastí, kde
se právem ze strany Němců předpokládalo ilegální
přecházení zelené hranice se Slovenskem.
Přímo v Drslavicích bylo vytvořeno samostatné
družstvo ON, které mělo napojení přes Hradčovice,
Veletiny až na Vlčnov. Napojení na Vlčnov, který pat-
Prosba o poskytnutí fotografií
Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě
shromažďuje fotografický materiál pro připravovanou publikaci Svatba na Uherskobrodsku.
I touto cestou prosí občany k zapůjčení starých fotografií s krojovanou svatbou a různých
momentek ze svatebního dění. Může se jednat
o svatbu v Hradčovicích i jinde v rámci regionu.
Uvítáme i staré fotografie Hradčovic a Lhotky,
které by byly v budoucnu využity pro knížku
věnovanou naší obci. Fotografie můžete přinést
na obecní úřad nebo Petru Zemkovi. Děkujeme
řil pod rotu Nivnice, jejíž součástí byla ještě Korytná
a Suchá Loz, představoval řídící učitel Josef Mlejnek z Drslavic, který byl již k 1. 7. 1939 přeložen do výslužby a přestěhoval se do Veletin, kde
dočasně bydlel u pana Němečka, č. p. 2. Správou
školy v Drslavicích byl pověřen zatímní řídící učitel
Kadlečík, který se přistěhoval z Hřivínova Újezda.
Učitel Mlejnek se stal členem družstva ON Vlčnov
a spolupracovníkem učitele, por. let. v záloze Františka Lesáka, nar. 19. 8. 1910 v Přerově, toho času
žijícího ve Veletinách. Mlejnek byl zatčen, avšak
pro nedostatek důkazů byl propuštěn. Ani nového
řídícího učitele Kadlečíka však válka neobešla bez
rodinného dramatu. Z neznámého důvodu byl 20.
11. 1941 zatčen Bohumil Slunečka, který měl
těsně před sňatkem s řídícího dcerou, Zdenkou
Kadlečíkovou. Svatba se již nikdy neuskutečnila.
Bohumil Slunečka zemřel 3. 7. 1942 v Osvětimi.
Z tříletého věznění se naopak šťastně vrátil jiný
člen ON Josef Javor.
Pod družstvo Drslavice patřila i buňka vytvořená
v Hradčovicích a ve Lhotce. Tvořili ji sedlář Vojtěch Pilka, nar. 24. 5. 1907, ze Lhotky č. p. 88, mlynář Jaroslav Stolař, nar. 6. 7. 1902, z Hradčovic č.
p. 51, a spolumajitel pohostinství a palírny v Hradčovicích, č. p. 68, bývalý šikovatel v ruských legiích
a člen Sokola, Antonín Holub, nar. 25. 5. 1888.
Příchod Heydricha na území protektorátu a zesílení volavčí sítě přineslo svůj výsledek v konečném
rozbití ON v průběhu roku 1941. Pilka byl zatčen
v březnu 1941 a v květnu 1945 se dožil osvobození koncentračního tábora americkou armádou.
Mlynář Jaroslav Stolař, kterého zatklo gestapo
již v roce 1940, se osvobození nedožil. Němci
ho popravili 8. 10. 1941 na Kounicových kolejích
v Brně. Vazbě neunikl ani Antonín Holub. Zatčen
byl v roce 1941, avšak po třech dnech byl propuštěn. Hostinský Holub byl hlavním článkem napojení
na učitele Františka Lesáka ve Veletinách a zmíněného Vojtěcha Pilku ve Lhotce. Lesák byl pak
dále přímou spojnicí na sabotážní oddíl v Uherském Brodě. Podílel se na distribuci protifašistických letáků. K jeho zatčení došlo ve Veletinách 11.
9. 1941. Dne 10. 7. 1942 byl umučen v koncentračním táboře v Mauthausenu.
Okrajově zasáhla Drslavice i činnost v ilegalitě pracující KSČ, a to přes předválečného komunistu
Františka Buráně z Havřic, který byl zaměstnán
jako dělník v drslavském mlýně u Františka Otty.
František Buráň se spolupodílel na zakládání ilegální komunistické organizace v Uherském Brodě
a účastnil se i jednání ilegální KSČ v Hodoníně.
Se zmiňovaným Františkem Buráněm se seznámil v Drslavicích Josef Šobáň, který od 2. 8. 1939
ukrýval ve svém domě neznámého sudetského
Němce, kterému posléze dopomohl společně
s Buráněm dostat se přes Bojkovice a Pitín na Slovensko. Přes Buráně se Šobáň dostal i k letákům,
neboť právě u Buráňů v Havřicích byl na počátku
války umístěn cyklostyl.
Přímo napojena na havřickou ilegální KSČ však
byla obec Hradčovice, a to zejména prostřednictvím Františka Veselého, bytem Hradčovice,
č. p. 155. Z konspiračních důvodů byl cyklostyl
častěji přemisťován do Hradčovic, na čemž měla
svůj podíl zejména manželka Františka Veselého.
Hlavním iniciátorem ilegální komunistické buňky
v Hračovicích však byl František Hanuš, vystupující pod krycím jménem Kolek, bytem Hradčovice,
č. p. 21. Hanuš řídil tříčlennou ilegální buňku, kterou tvořili od počátku války ještě Josef Dobrůšek,
Hradčovice č. p. 23, a Vladimír Kadlčík, Hradčovice č. p. 154. F. Hanuš pracoval v uherskobrodské zbrojovce, a tak se mu postupně podařilo
získat spolupracovníky zejména pro sabotážní
činnost. Mezi nimi byl např. mladý Rudolf Bedřich z Uh. Brodu, Cyril Smýkal z Vlčnova, František Janča z Veletin, Jan Vráblík z Havřic, Vladimír
Šobáň z Újezdce a Josef Zábojník z Prakšic. Je
nutno připomenout, že mnohé z uvedených jmen
najdeme po válce i v dodatečně zpracovaných
seznamech Obrany národa. To jenom dokládá,
že počátek okupace byl spojen s velkou touhou zapojit se do odbojové činnosti bez ohledu
na stranickou příslušnost.
František Hanuš získal důvěru okresního ilegálního výboru KSČ a k jeho přímým spolupracovníkům patřil učitel Jan Rychtalík a zaměstnanec
zbrojovky Antonín Michalčík, oba z Uherského
Brodu. Hanuš měl mimo předávání ilegálních tiskovin za úkol zajišťovat také destrukční materiál,
stejně jako Josef Dobrůšek, který dojížděl denně
za prací do zbrojovky v Bojkovicích. Učitel Jan
Rychtalík, který od počátku okupace řídil ilegální
činnost komunistů na Uherskobrodsku, se díky
své neprozřetelnosti napojil na volavku Ferdu
Čiháka, který se vydával za parašutistu ze Sovětského svazu. Rychtalík byl zatčen ve vlastním
domě v Uherském Brodě 22. 1. 1942 a odvezen
do Kounicových kolejí. Pro činnost říši nepřátelskou byl dne 3. 5. 1943 ve Vratislavi (Breslau,
Wrocław) popraven. Po jeho zatčení se strhla zatýkací lavina a již 20. 2. byl v Hradčovicích zatčen
František Veselý, který byl posléze popraven 7.
10. 1943. Následně druhého dne byl zatčen Vladimír Kadlčík, jenž zemřel po válce na následky
věznění. V Havřicích byl zatčen ve stejný den, 21.
2. 1942, František Buráň, Byl odsouzen k osmi
letům vězení a 7. 4. 1945 se v táboře v Greusenu
dočkal osvobození. Dne 7. 5. 1942 gestapo
odvedlo i Františka Hanuše, který věznění přežil, stejně jako další dva zatčení Josef Dobrůšek
a Pavel Sopůšek z Hradčovic, č. p. 189.
Období rezistence bylo na jaře 1942 zcela ochromeno. Na další vzepětí národně osvobozeneckého
hnutí se bude čekat až do roku 1944, kdy s postupem osvobozovacích bojů a s přílivem stále nových
paradesantních výsadků na území protektorátu
se v lidech opět prolomí bariéra strachu, pasivity
a mnohdy i netečnosti k okolnímu dění a civilní
obyvatelstvo se opět zapojí do nové ilegální činnosti. Tentokráte však již spojené s partyzánskou činností a vytvářením ilegálních Revolučních
národních výborů. Ale to je již další kapitola pohnutého osudu odboje na celém Uherskobrodsku.
PhDr. Miroslava Poláková, Ph.D.
O partyzánech v lesích za II. světové války
Při svých bádáních ve starých spisech kounického velkostatku jsem objevil zajímavou korespondenci lesního personálu s lesním úřadem
velkostatku v Uherském Brodě. Lesní rada Wachtel píše podřízeným: „Dne 5. 10. 1943 večer byl
zavražděn v lese u Koryčan lesmistr Steinbach,
byla mu odebrána zbraň i s náboji. Máme za to,
že to udělali uprchlí zajatci. Proto upozorňuji
lesní personál na zvýšené nebezpečí při potkávání cizích lidí, aby jich nestihl stejný osud.“
Dne 27. 1. 1945 stojí v dopise adresovaném
lesnímu úřadu v Uh. Brodě: „Sdělujeme zdvořile, že jsme opět měli v lese návštěvu. V pátek
26. t. m. přišli partyzáni do myslivny Jalový dvůr
a vyzvali lesního, aby s nimi šel k panu Maláčovi, tomu nařídili, aby nechal zapřáhnouti koně
do saní a odjeli i s lesním do Nížkovic k vrchnímu hajnému Čechovi. Tomu odebrali kulovnici
a musel s nimi jet do Rašovic, kde u trafikanta
Šislera vyzvedli všechny zásoby kuřiva a odjeli
na Vrčavu, tam řekli revírníkovi Potěšilovi, kde
má kulovnici, aby jim ji ukázal. Kulovnici mu odebrali i s náboji a odjeli do hájovny Zlatý jelen, co
se dělo dále, nám není známo. O celém průběhu
nás informoval telefonicky z četnické stanice
v Nížkovicích. Revírník Potešil.“ Dne 7. 2. 1945
další dopis do Uh. Brodu: „Jak nám bylo revírníkem Potěšilem sdělena byla dne 6. t. m. přestřelka v hájovně u Zlatého jelena, při které byl
jeden partyzán zastřelen a jeden četník těžce
postřelen. Celá událost se sběhla následovně:
Kolem 6.00 hod. večer zaklepal někdo na dveře
hájovny. Hajný Dunaj chtěl jít otevřít, ale partyzáni, kteří byli uvnitř, mu to zakázali, aby
neotvíral až utečou. Hajný Dunaj však otevřel
a do hájovny vtrhli četníci a Sicherheitspolizei.
Začala velká řežba, při níž byl jeden z partyzánů
na dvoře zastřelen a při pronásledování jeden
četník těžce postřelen. Partyzánů bylo šest. Hajného Dunaje Sicherheitspolizei odvedla do Uh.
Hradiště. Museli jsme zařídit, aby hajný Hanousek konal službu i v revíru Zlatý jelen, protože
revírník Potěšil tam zůstal sám.“ O partyzánech
v prostředním žlebě v lese Obora u Drslavic není
žádných záznamů ve služební korespondenci.
Kronikáři však popisují, jak revírník Kučera, který
bydlel na zámečku, tak hajný Ondra, asi nebyli
tak horliví v podávání zpráv, a proto nebyli partyzáni vyzrazeni. V lese Lipiny v mladé smrčině
však byli až moc iniciativní, když našli padák
v lese Neraz. A jak píše Petr Zemek ve své knize
Nedachlebice dříve a dnes, policejní strážmistr
v Bílovicích Pelikán sděluje starostovi z Nedachlebic, že Mistřičané jsou hloupí, že si z padáku
měli našít trenky a držet jazyk za zuby.
Hajný Marášek z Nedachlebic mně vyprávěl,
že kvůli partyzánům byli i s revírníkem Vojtkem dva dny u výslechu na gestapu v Uh. Hradišti. Partyzáni úkryt v Lipinách sami opustili,
jelikož tam byl nepřehledný terén a tím pro ně
i více nebezpečný. Měli se přemístit na „Větřák“,
poblíž katastrální hranice Nedachlebic a Březolup. Obzvláště rád se Marášek chválil, jak společně s hajným Gavalcem z Hradčovic zachránili
revírníkovi Vojtkovi ze Lhotky život. A jako důkaz
ukazoval prostřílenou dřevěnou stěnu chaty.
Ke konci války totiž seděli všichni tři jmenovaní
v nové chatě a vtrhli tam partyzáni, které vedl
lesní adjunkt V. H., a chtěli zastřelit revírníka Vojtka, že spolupracoval s Němci. Marášek vždy
tvrdil, že V. H. chtěl dělat revírníka na Lhotce.
Jaké vypořádání se dělo po válce, dokazuje
následující dopis zaslaný dne 20. dubna 1946
lesnímu úřadu dřívějšího velkostatku Josefa
Pálffyho v Uh. Brodě i revírníkovi Vojtkovi a zároveň i lesnímu adjunktovi V. H., ve kterém se píše:
„Ředitelství státních lesů a statků v Hodoníně
hodlá provést novou organisaci lesní služby,
při které se uvolní tito zaměstnanci: ing. Jindřich Wachtel, lesní rada [uvolněn – propuštěn];
Metoděj Šimek, výpomocný lesní hajný [zůstal
ve službě]; Dominik Vachlík, lesní hajný [nezjistil jsem]. Lesní správa za spoluúčasti závodní
rady projedná s výše uvedenými zaměstnanci
jejich přeložení. Pokud nebudou ze závažných
důvodů souhlasit, mohou být navrženi i jiní
zaměstnanci, kteří projeví s přeložením souhlas. Za tímto účelem se dostaví dne 24. dubna
do Uh. Brodu navržení zaměstnanci a důvěrníci
závodní rady.“ A mezi nimi i náš známý V. H. Asi
v roce 1947 však V. H. odchází někam na Brněnsko, kde má nějaké malverzace s dřevem
a později byl chycen na hranicích při pokusu
o opuštění republiky. Po roce 1989 dle sdělení
mého kamaráda, z jehož rodiny měl V. H. manželku, žádal o odškodnění a rehabilitaci. Dopis
z 26. 11. 1943 adresovaný lesnímu úřadu v Uh.
Brodě dosti dobře dokresluje charakterový profil V. H. „Pokud se týká V. H., nemáme na jeho
osobě nejmenšího zájmu, tím méně pak na zdržování jeho přeložení. Tlumočili jsme vám jen to,
co nám bylo řečeno jeho otcem. Je nám známo,
že byl přijat pro Uh. Brod nikoliv pro Slavkov. My
jsme jej pro Slavkov nikdy nežádali. Vyřídíme
mu, že se musí na stěhování připravit.“
S odstupem času lze s určitostí říci, že nepomáhali protektorátnímu režimu hlavně ti umučení
a padlí za II. světové války, kteří jsou napsáni
na pomnících v dědinách. Proto závěrem svého
pojednání opíšu část dopisu hradčovského
občana, zaslaného rodině před popravou. „Sděluji vám poslední smutnou zprávu, že dnes
7. října 1943 v 6. 30 hod. čekám k popravě –
jsou dvě hodiny. Všechno, každý dech patří vám,
jsem klidný, neboť mám klidné a čisté svědomí
– žádnému jsem neublížil ani neučinil nic špatného. Těším se jen tomu, že budete na mne
s láskou vzpomínat, mám pevnou útěchu v Boha,
že se shledáme tam na věčnosti, kde budu
na vás čekati k shledání. Manželko moje nejdražší, kdyby jsi snad měla něco, co snad bylo
za našeho manželství mnou zaviněné, odpusť
mně to. Nemohl jsem dostati milost, odcházím
na věčnost jako dobrý Čech, a pro lásku k pracujícím lidem byl to můj osud od Boha určen. Já
se smrti nebojím, ale je mi vás líto, kolik hrozného bolu jsem vám učinil. Zdraví, štěstí, mnoho
Božího požehnání, s Bohem buďte živi, zdrávi, to
vám přeji z plného srdce. Věřte v Boha, pomodlete se za mou duši, je 5 hod., za chvíli mám...
Breslau 10. října 1943“
Zpracoval Alois Martinec
Tvořeníčko
Protože ráda tvořím, rozhodla jsem se podělit se o své nápady a zkušenosti. Díky podpoře ze strany pana starosty a hradčovských
hasičů, kteří mi nabídli prostory nově zrekonstruované hasičské zbrojnice, jsem mohla
otevřít kroužek Tvořeníčko pro šikovné děti
od 9ti let. Sama jsem do podobných kroužků
musela dojíždět do Uherského Brodu,
a proto jsem si myslela, že zájem ze strany
dětí bude velký.
Natiskla jsem pozvánky, připravila si spoustu
hezkých výrobků, ale na první schůzku přišel
jen jeden zájemce, což mě velmi zklamalo.
Na radu pana starosty jsem vytrvala, změnila
den schůzek a ejhle – druhé Tvořeníčko už
přitáhlo devět školáků a stále jich přibývá.
Poplatek na měsíc činí 50 Kč, což je cena ještě
nižší, než za kroužky provozované volnočasovými centry v Uherském Brodě, navíc už děti
nemusí nikam dojíždět a jsou ve známém prostředí ve společnosti svých kamarádů.
Doufám, že se dětem bude nadále v Tvořeníčku líbit a že naše výrobky budou dělat
radost i Vám.
Kdy a kde nás najdete? Každé úterý od 15.30
v hasičské zbrojnici v Hradčovicích.
Tereza Mikulcová
Naši jubilanti
19. 5. Vladimír Šuranský, Hr. 49
1. 6.
17. 6. Helena Šobáňová, Hr. 129
Obec má stále nové přírůstky, tentokrát je
přivítala 5. března.
85 let
Božena Škrabolová, Hr. 126 80 let
85 let
Společenská kronika
roku 2010
Narození
Hasičský ples se odvíjel v rychlém tempu.
Leden
Únor
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Listopad
Magdaléna Janků, Hradčovice 175
Vojtěch Šobáň, Lhotka 62
Petr Hřib, Lhotka 111
Matyáš Konečný, Hradčovice 134
Anna Nevařilová, Hradčovice 8
Ondřej Pišoja, Hradčovice 50
Simona Koníčková, Lhotka 79
Marek Matušek, Lhotka 38
Jakub Daněk, Hradčovice 242
Antonín Tihelka, Hradčovice 251
Lukáš Babits, Hradčovice 157
Lukáš Mlynár, Lhotka 92
Úmrtí
Zimní čas prohřálo zpívání dětí, mužského
sboru a Vlčnovských búdových umělkyň.
Hrůzyplné okamžiky zažívali dne 30. 1.
návštěvníci představení Pes Baskervillský
v podání Prakšického divadla.
Zápis dětí do 1. třídy
Pro mnohé předškoláčky byl 18. leden 2011
velmi důležitým dnem, konal se totiž zápis do 1.
ročníku základní školy. Více než dvě desítky
oslovených dětí z Hradčovic, Drslavic a Veletin
přišly v doprovodu svých rodičů, aby u zápisu
předvedly, co všechno už umí a co se stihly naučit. Nebyla to jejich první návštěva ve škole, tu
absolvovali již s předstihem se svými kamarády a s p. učitelkami z jednotlivých mateřských
školek. Zjistily, jak to v takové opravdové škole,
a obzvláště v první třídě, vypadá.
Aby rodiče budoucích prvňáčků neměli pochybnosti o tom, zda jejich děti povinnou školní
docházku zvládnou, uspořádalo pro ně vedení
základní školy ve spolupráci s Krajskou peda-
gogicko-psychologickou poradnou v Uherském
Hradišti v prosinci přednášku o školní zralosti,
kde se mohli dozvědět mnoho zajímavých a užitečných informací a zároveň se mohli obrátit
se svými případnými dotazy přímo na odborníky.
Při zápisu děti předvedly, jak umí plnit nejrůznější úkoly, například zpívat, recitovat, počítat
a vystřihovat. U některých dětí rodiče požádali
o odklad povinné školní docházky, a proto ředitelství školy rozhodne o jejich přijetí individuálně
po doložení zprávy od lékaře, popř. z pedagogicko-psychologické poradny. Na ty, které byly
do 1. ročníku přijaty, se budeme 1. září těšit!
Jitka Vyskočilová
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Prosinec
MUDr. Josef Gregůrek, Hradčovice 214
Vladimír Holub, Hradčovice 132
Jaroslav Prchlík, Lhotka 7
Ladislav Matyáš, Lhotka 28
Františka Gášková, Hradčovice 141
Zdeněk Hanáček, Hradčovice 200
Vlasta Šenkýříková, Hradčovice 109
Luka Bonič, Hradčovice 115
Eva Šišáková, Hradčovice 189
František Burša, Hradčovice 82
Františka Šobáňová, Hradčovice 80
Marie Hanáčková, Hradčovice 124
Marie Sopúšková, Lhotka 67
Sňatky
Leden
Duben
Červen
Červenec
Září
Kristýna Nevařilová, Lhotka 36
– provdala se mimo obec
Pavla Zálešáková, Hradčovice 230
– Robert Smejkal
Zuzana Juráková, Hradčovice 105
– Juraj Zverbík, Hradčovice 105
Monika Kaňovská, Hradčovice 212
– Pavel Moštěk, Hradčovice 151
Šárka Gažáková, Hradčovice 84
– Miroslav Turzík, Hradčovice 84
Počet obyvatel
Hradčovice
Lhotka
CELKEM
k 1. 1. 2010
698
340
1038
k 31. 12. 2010
686
338
1024
Hradčovské listy, zpravodaj pro občany Hradčovic a Lhotky. Vydává Obec Hradčovice, odpovědní redaktoři Petr Zemek, Josef Hruboš a Pavel Moštěk.
Podepsané příspěvky zasílejte e-mailem na adresu [email protected] nebo odevzdávejte v kanceláři obecního úřadu.