Zpravodaj

Transkript

Zpravodaj

ročník: XIX.
číslo: 4/2010
Zpravodaj
obce Rusava
LXI.
cena: 10 Kč
MIKuLášsKý jarMarK 27. 11. 2010
Přípravy adventních věnců a balíčků pro Mikulášskou nadílku
Básničky pro Mikuláše
Voňavé psaní Ježíškovi odnesl
„obrovitánský“ anděl
S čertem se ale fotit nebudu!
Andělský sbor v podání dětí JZŠ Rusava
Slovo má
Volby 2010
starosta ...
P
arlamentní volby do Poslanecké sněmovny zaznamenaly částečný rozkol mezi
vládnoucími stranami, jehož příčinou byl vznik nových politických seskupení.
Rozbouření v české politice přivodili také nezávislí starostové, zejména ze Zlínského
kraje, kterým nebylo lhostejné daňové přerozdělování peněz vůči malým obcím. Vyčistit
prostředí v demokratickém státě s českými zákony a podplatitelnou justicí je však velmi
složité a v nejbližší době nemožné. Komunální volby nám naznačily, že část praktických
špinavých ukázek se úspěšně aplikovala i na venkov. Od kupčení s voliči, poškozování
billboardů, až po ústní výpady, někde dokonce i s fyzickým napadnutím.
Na Rusavě byly podány dvě kandidátky se svými lídry, kteří zastupovali obec
v minulém volebním období. Potěšitelná byla u voleb účast místních občanů a jejich
zájem o to, kdo bude obec spravovat pro příští čtyři roky. Výsledky nám ukázaly rozdílné hodnoty. Podle počtu hlasů zvítězilo sdružení Rusavjané za tradice, současnost
a budoucnost výrazným způsobem v poměru 13:2 hlasům. Volební zákon je však jinak
nastavený, a proto tzv. přepočty se osazení v zastupitelstvu změnilo na poměr 8:7 hlasům.
Nenaplnilo se tím přání voličů, kdy Rusavjané vsadili na důvěru, jistotu a odhodlání. Už
před samotnými volbami nastala určitá nevraživost vůči některým kandidátům a tento
stav prozatím přetrvává. Část ukázky byla předvedena i na ustavujícím jednání nového
zastupitelstva obce. Tyto přestřelky jistě ustanou a opět nastane každodenní zápolení
s běžnými problémy a starostmi.
Za dvacet let po sametové revoluci se naše obec řadí mezi přední samosprávy s ucelenou infrastrukturou, kvalitní vybaveností a hlavně s uznávaným pojmem v cestovním
ruchu. Máme své tradice a svou hrdost, na což by se mělo navazovat.
Bohumil Škarpich
Zpravodaj obce Rusava
1
Dění v obci ...
Volby do Zastupitelstva obce
Rusava 15. 10. - 16. 10. 2010
Platné hlasy
1
Odevzdané obálky
1
v%
Volební účast v %
15
zpr.
Vydané obálky
Počet volebních
obvodů
celkem
Voliči v seznamu
Počet volených
členů zastupitelstva
Okrsky
1
100,00
514
376
73,15
375
5 367
Pořadí kandidátů podle počtu získaných hlasů (bez vypočtených podílů)
Pořadí
Jméno, příjmení
Počet
hlasů
Název volební strany
1.
Daniel Krajcar
218
Rusavjané za tradice, současnost a budoucnost
2.
Miroslav Ševčák
217
3.
Eva Pavelcová
212
4.
Bohumil Škarpich
207
5.
Eva Kerčáková
205
6.
Antonín Mikšánek
195
7.
Jan Pavelec
195
8.
Josef Kocfelda
192
9.
Zdeněk Hradil
189
10.
Zbyněk Vašík
185
11.
Ladislav Pavelec
185
12.
Kateřina Luncarová
183
13.
Milan Zachara
181
14.
Dana Gajdošová
178
Blíže občanům
15.
František Strýček
178
Blíže občanům
16.
Lada Urubová
176
Blíže občanům
2
17.
Petr Neumann
175
Blíže občanům
18.
Ladislav Noha
173
Blíže občanům
19.
Marta Dudláková
(roz. Urbanová)
172
20.
Monika Zelená
170
21.
Zděňka Vaculíková
168
Blíže občanům
22.
Danuše Macíková
168
Blíže občanům
23.
Ivan Vávra
165
Blíže občanům
24.
Jaroslav Mozola
164
Blíže občanům
25.
Pavel Sedlák
161
Blíže občanům
26.
František Hradil
155
Blíže občanům
27.
Petr Rudel
153
Blíže občanům
28.
Jana Macková
153
Blíže občanům
29.
Miroslav Korub
151
Blíže občanům
30.
Stanislav Gregor
143
Blíže občanům
Nově zvolení členové Zastupitelstva obce Rusava
Bohumil Škarpich (starosta)
Eva Pavelcová (místostarostka)
Eva Kerčáková (členka rady)
Daniel Krajcar (člen rady)
Miroslav Ševčák (člen rady)
Josef Kocfelda
Zbyněk Vašík
Dana Gajdošová
Ing. Lada Urubová
Jana Macková
Ing. Petr Neumann
Zdeňka Vaculíková
Ladislav Noha
Členové jednotlivých výborů
Finanční výbor:
Eva Kerčáková (předsedkyně finančního výboru), Monika Zelená,
Marta Dudláková (roz. Urbanová)
Kontrolní výbor:
Miroslav Ševčák (předseda kontrolního výboru), Josef Kocfelda, Zdeněk Hradil
Kulturní výbor:
Daniel Krajcar (předseda kulturního výboru), Kateřina Luncarová, Zbyněk Vašík
3
Činnost kulturního výboru v letech 2006 – 2010
Začíná další volební období a s ním i práce
nově zvoleného kulturního výboru, který
se bude o kulturu v naší obci dále starat.
Je proto mou milou povinností zavzpomínat na práci členů tohoto výboru v letech
2006 – 2010.
Prvních zhruba 7 měsíců vedla kulturní výbor Mgr. Miroslava Češková, která
poté odstoupila ze zastupitelstva a rady
obce, tudíž i z postu vedoucí této komise.
Na její místo jsem byla radou obce zvolena já. Členové kulturní komise ve složení Ing. Ivan Vávra, Zbyněk Vašík, Dana
Gajdošová, Ing. Lada Urubová, od r. 2008
také Jana Macková a v letech 2008 a 2009
Daniel Mikšík (člen redakční rady), se podíleli na činnosti různou měrou a přispěli tak
k rozvoji kultury v naší obci. Toto záslužné
konání nečítá jen několik kulturních akcí,
do činnosti výboru spadají také projekty
obecní knihovny, redakční rady, různé výstavy, setkávání s přírodou apod.
O veškerých akcích, které zde proběhly, jste si mohli přečíst ve zpravodajích, které pravidelně vychází 4× ročně. Vydávání
čtvrtletníku zaznamenalo v průběhu posledních 4 let mnoho změn. Především
byla v roce 2007 pro zpracování oslovena
Mgr. Alžběta Škarpichová a stala se odpovědnou vedoucí zpravodaje. Pod vedením
zkušené novinářky byla vydána 4 čísla.
Od čísla 3/2008 až do současnosti za vydávání zpravodaje odpovídá Dana Gajdošová,
která se tohoto nelehkého úkolu zhostila velmi důstojně a podstatnou část této
záslužné práce nesla na svých bedrech.
Samozřejmě i díky pravidelným dopisovatelům můžeme být právem hrdi na náš
obecní zpravodaj. Je důležité připomenout,
že vydávání zpravodaje pod taktovkou
4
paní Gajdošové nezatěžovalo rozpočet
obce Rusava a díky osloveným sponzorům,
kteří již přispěli částkou 135 000 Kč, se nám
podařilo držet úroveň, kvalitu a množství
vydávaných čísel.
Nyní pár slov k samotným kulturním
akcím. Mezi akce, které se v naší obci staly již tradicí, patří podzimní „Setkávání
s důchodci“.
Od r. 2006 pořádáme den před první
adventní nedělí Mikulášský jarmark, kterému předchází spousta práce a náročné
přípravy.
Od r. 2008 se také pravidelně setkáváme např. u vánočního stromu před obecním
úřadem při akci nazvané „Voňavé psaní
Ježíškovi“, která je spojena s procházkou
s lampiony. Zvykem se již také stalo „Vítání
jara na Pardusu“.
V loňském roce vznikl nový projekt
„Naděje rusavských studánek“, spojený
s procházkou rusavskou přírodou a zastavením u studánek.
Jsou ale i jednorázové programy konané k určité zvláštní příležitosti. Vzpomeňme
např. třídenní úspěšné oslavy 350 let obce
Rusava (29. 6. – 1. 7. 2007), prezentaci Rusavy
„Putování po Valašsku“ v Rožnově p. R.
(20. 7. 2008), výlet do Skalice na Slovensku
(25. 7. 2009) a výstavu „Štúrovci a jejich
vztah k Moravě“ (5. 12. 2009) uspořádanou k 200. výročí narození Daniela Slobody,
výstavu fotografií p. Včelinského nazvanou „Rusava ve fotografii“ (24. 4. – 15. 5.
2010) nebo např. „Silvestrovské dovádění
na Rusavě“ (31. 12. 2009).
Nesmím také zapomenout na pravidelné „Besedy o knize“ v místní knihovně,
jako např. První návštěva knihovny, Šikovná
beruška, Nejlepší čtenář, Děti hrají diva-
dlo, Čertovské čtení s andělem, Vánoční
den, Bonus knihovny pro nejlepšího čtenáře, Prázdninové lenošení s knihou, Konec
prázdninového lenošení, Pohádková cesta
do Obecní knihovny a jiné.
Jak je možno vidět, činnost kulturního
výboru je široká a určitě se za ni nemusíme
stydět. Kultura v naší obci zaznamenala ve zmíněném období velký rozmach
a boom. I podle ohlasů našich spoluobčanů kulturní dění v obci jen kvete. Zásluhu
na tom samozřejmě mají i další spolky
Rusavy jako Aktivní klub, Valašský krúžek,
Portáši, Sportovní klub, Myslivecké sdružení nebo Sbor dobrovolných hasičů, které se
nemalou měrou podílejí nejen na činnosti
projektů tohoto výboru, ale i sami pořádají
různé akce pro naši obec i široké okolí.
A každý občan Rusavy si tak může z tohoto
velkého výčtu vybrat, co hrdlo ráčí.
Novému kulturnímu výboru svým jménem přeji jen to dobré a hlavně výdrž! ;-)
Lada Urubová
Činnost Sboru pro občany
V letošním roce byl Sbor pro občanské
záležitosti (SPOZ), který má 7 členů, přejmenován na Sbor pro občany (SPO).
V tomto roce jsme navštívili celkem
24 jubilantů (9 mužů a 15 žen). S gratulací
se přichází k občanům ve věku 70, 75, 80,
85 let. Po 85. narozeninách navštěvujeme
občany každý rok.
Vítání občánků proběhlo letos pouze
jednou, a to 8. května, kdy jsme slavnostně
přivítali do života tyto děti:
Kryštofa Urubu, nar. 24. 12. 2009
Alenu Pavelcovou, nar. 6. 1. 2010
Pavla Baroně, nar. 2. 4. 2010
10. září jsme se účastnili zlaté svatby manželů Hošťálkových.
V předvánočním čase nás čeká ještě
návštěva Domova důchodců v Holešově,
kde žije paní Josefa Lipnerová.
V tomto roce zemřelo 6 občanů, mezi
nimi i nejstarší občanka Rusavy paní Marie
Mozolová, která zemřela 1. 9. 2010 ve věku
101 let.
Za SPO Jana Vávrová
Dotace Zlínského kraje
Komplexní informační systém obce Rusava
Projekt byl realizován z Podprogramu na podporu obnovy venkova Zlínského kraje
2010. Rekonstrukce veřejného rozhlasu rozšířila vybavenost obce, ale zejména zkvalitnila
služby pro občany. Hlášení je možné přijímat ze tří zdrojů – venkovním reproduktorem,
rozhlasovým přijímačem nebo obecním infokanálem v kabelové televizi. Obecní rozhlas
je posílen i malou elektronickou sirénou s napojením na Jednotný systém varování
a vyrozumívání. Přidanou hodnotou je informační panel – kiosek na koupališti, který
je napojen na internet přes kabelový rozvod v obci. Největší devizou je však instalace
bezdrátového ozvučení lokality Ráztoka, kde občané, chatoví osadníci i rekreanti uslyší
čerstvé zprávy z obecního úřadu.
5
Kiosek
Rozhlas na Ráztoce
Základní údaje k investiční akci:
Investor:
Obec Rusava
Název stavby:
Komplexní informační systém obce Rusava
Celkové způsobilé náklady projektu:
1 417 998 Kč
Dotace Zlínský kraj:
707 000 Kč
Vlastní zdroje:
710 998 Kč
Památník Slávka Londy
v obci Rusava
Obec Rusava realizovala v září 2010 neinvestiční akci restaurování pískovcového
památníku Slávka Londy v obci Rusava,
která řešila nevyhovující stav památníku.
Cílem projektu bylo zlepšit stav a vzhled
památníku, ale hlavně zamezit dalšímu
nevratnému poškození. Projekt byl spolufinancován Zlínským krajem.
Památník Slávka Londy >
6
Základní údaje k neinvestiční akci:
Název stavby:
Restaurování pískovcového památníku
Slávka Londy v obci Rusava
Dodavatel:
Zdeněk Zmrzlík
Poskytovatel dotace:
Zlínský kraj
Dotace z Fondu kultury Zlínského kraje
Struktura financování:
Celkové náklady projektu:
52 600 Kč
Výše dotace:
30 000 Kč
Vlastní zdroje:
22 600 Kč
Náladový vítr – 17. 10.
Aktivní klub o. s., uspořádal již čtvrtý ročník oblíbené podzimní akce – Drakiády.
Na louku na Grapech přišlo bezmála třicet
dětí v doprovodu svých rodičů. Všechny
děti se pyšnily svými papírovými draky,
které chtěly co nejdříve ochočit a poslat je
na oblohu. Při drakiádě někdy nevíte, jestli
se baví více děti nebo rodiče. Bylo velmi
zábavné pozorovat všechny aktéry dění, jak
předvádějí své umění v pouštění draků.
Letos byla odstartována soutěž v sedmi
kategoriích. Porota měla nelehký úkol vyhodnotit všechny vítěze. I přes velkou náladovost větru se jako první na obloze objevil
drak Viktorka Korčáka. Nejneposlušnějšího
draka, který neustále vzdoroval, si donesl
Michálek Třasoň. Kuba Bednář nám předvedl let svého draka v podobě krásného
racka s třepetavými bílými křídly. Jako jediní
majitelé doma vyrobených draků (krteček
a čmeláček) byli Lukášek a Davídek Hudcovi.
Jedno ze sedmi již zmiňovaných ocenění
v podobě upomínkového diplomu a balíčku s dobrotami si odnesl Patrik Sumec.
Po celou dobu bez jakékoliv pomoci sám
zkrotil svého draka, který mu za odměnu
dlouho poletoval na obloze. Papírový drak,
který bezkonkurenčně poletoval nejdéle
ve vzduchu a ani trochu se mu nechtělo
k zemi, patřil Dominiku Vrtělovi. Za velmi
snaživé prarodiče porota ocenila dospěláckou cenou „drakovicí“ manžele Vrubelovy.
Bez ohledu na vítězství si navíc všechny děti
za odměnu odnesly ještě balíček sladkostí.
Kdo měl chuť, nepohrdl opečeným
špekáčkem, horkým čajem nebo svařeným
vínem.
Máme velkou radost, že nám rodiče
a prarodiče stále dokazují, že naše práce
má smysl. Touto cestou děkujeme manželům Mikšánkovým (Ludmile a Antonínovi)
a Urubovým (Evě a Petrovi) za jejich finanční příspěvek, který jsme od nich na této akci
obdrželi. Vážíme si toho.
Tak už se zase těšíme za rok, kdy doufáme bude také tak přátelská atmosféra
jako letos.
Za Aktivní klub Naďa Bílková
7
Úspěšný krotitel draka – Patrik Sumec
8
Večerní procházka s lampiony
Letos podruhé AK Rusava ve spolupráci s klukama z Hospůdky na Rozcestí pořádal
„Večerní procházku s lampiony“. Tato akce vyšla na sobotu 27. 10. 2010. Sraz byl v 18
hodin před hospůdkou. Museli jsme ovšem chvíli posečkat, než se setmí, takže jsme
vyšli něco málo před půl sedmou, tentokrát směr Šmarhánky. Sešlo se nás opravdu
hodně a děti měly připravené moc pěkné lampiony. Po příchodu k hospůdce měli už
kluci připravený oheň, kde si děti i dospěláci mohli opéct špekáčky. K pití byl připravený
teplý čaj a svařáček. Stejně jako vloni jsme vypouštěli „lampiony štěstí“, na které tety
psaly přáníčka nejen od dětí, ale i od dospěláků. Vypouštění bylo trochu složitější než
vloni, neboť nám to trochu komplikoval vítr. Ale i přesto nám lampiony vzlétly – i když
dva nám skončily na stromě . Tonda Mikšánek rozdal všem svítící náramky, které sám
sponzoroval, a od nás dostaly děti sladkou odměnu. Večer utekl jako voda a postupně
jsme se začali rozcházet.
Jsme rádi, že se akce vydařila, a chtěli bychom poděkovat manželům Urubovým
(Ozefátovým) za sponzorský dar, za který jsme mohli zakoupit již zmíněné lampiony
štěstí. Příští rok se snad zase sejdeme v tak hojném počtu.
Za AK Rusava Hanka Zbranková
9
Angličtina pro nejmenší
Angličtina už ve školce? Stále více rodičů se ptá, zda má výuka angličtiny u předškolních
dětí nějaký smysl. Pro malé děti neexistují žádné cizí řeči. Melodii, rytmus a strukturu jazyka
se učí ještě dlouho předtím, než jsou vůbec schopny pořádně mluvit. Že se jedná o „cizí
jazyk“ se tedy dovídají mnohem později. Učení se další řeči v raném věku je tak úspěšné
proto, že do věku 7 let jsou veškeré vjemy související s řečmi ukládány do stejné oblasti
mozku. Později je tvořena pro každou naučenou řeč jiná síť neuronů, což vyžaduje přepínání
mezi jednotlivými sítěmi – a tedy obtíž navíc. Proto je tato doba ideální pro první kontakt
s cizím jazykem, děti se snadno učí a poznávání je baví.
Nejen z tohoto důvodu jsem se tedy rozhodla, po dohodě s ředitelkou školy Mgr. Janou
Podolovou, nabídnout výuku anglického jazyka v naší mateřské škole. Kurz probíhá od poloviny listopadu 1× týdně v dopoledních hodinách přímo ve školce. Děti se pomalu seznamují se základy jazyka, a to nenásilnou formou hry a zábavných činností (písničky, říkanky,
výtvarné a pohybové činnosti). Na jaře proběhne ukázková hodina pro rodiče všech dětí
– těch, co už lekce navštěvují, i pro ty, kteří třeba ještě váhají.
Lada Urubová
10
rusava obrazem
Oprava provzdušňovací technologie v čistírně odpadních vod
Nové šatní skříňky v MŠ Rusava zakoupené z rozpočtu školy
11
Zazimování Slobodovy zahrady
Opravu oplocení u jednotlivých mladých stromků v lokalitě Grapy provedli pracovníci
společnosti Rusavak s.r.o.
12
Stavební údržbu mostů v obci Rusava investorsky zajišťovalo Ředitelství silnic
Zlínského kraje v celkové hodnotě cca 900 tis. Kč
13
Příprava na lyžařskou sezonu v areálu Rusava SKI
14
Plánované akce pro rok 2011 v obci Rusava
termín
druh akce
pořadatel
29. 1.
Valašský bál
Valašský krúžek Rusavjan
30. 1.
Dětský karneval
JZŠ Rusava
26. 2.
Myslivecký ples
Myslivecké sdružení Rusava
Vodění medvěda
JZŠ Rusava
Maškarní bál
Aktivní klub o.s.
Kuličkiáda
Aktivní klub o.s.
28. 5.
Kácání mája
Valašský krúžek Rusavjan
4. 6.
Dětský den
Aktivní klub o.s.
12. 6.
Rybářské závody
Klub rybářů Rusava
18. 6.
Svatojánský oheň
Valašský sbor portášský, o.s.
30. 7.
Valašský pohár v kopané
Sportovní klub, o.s.
červenec-srpen
Pytlácká noc
červenec -srpen
Dětské odpoledne
s myslivci
Rusavská 50ka
16. 10.
Drakiáda
Aktivní klub o.s.
23. 10.
Večerní procházka
s lampiony
Aktivní klub o.s.
12. 11.
Setkání s důchodci
Obec Rusava
26. 11.
Mikulášský jarmark
Obec Rusava
Valašský pohár v kopané
Turnaj v malé kopané
26. 12.
Štěpánská vycházka
z Bystřice pod Hostýnem
31. 12.
Silvestrovská vycházka
5. 3.
19. 3.
8. 5.
20. 8.
3. 12.
prosinec
15
Mlýny, pily, valchy a hamry
na toku Rusavy
Mlýn v Chomýži – horní
Historie ...
Náhon na mlýn v Chomýži začínal v Brusném. Brusenka napájela rybníky v Háji a poté
náhon pokračoval tratí Podhájí na horní mlýn (1493), u kterého byla i pila. Prameny uvádějí, že v Chomýži v 16. století byly již dva mlýny, horní a dolní. Cena usedlosti horního
mlýna činila v roce 1799 a 1816 – 8 000 zlatých a v letech 1833 a 1835 – 4 000 zlatých.
V jednotlivých letech byli na horním mlýně tito mlynáři:
1657–1675 – Jiří Kašavský
1747 – Jiří a Pavel Kašavský
1749 – Pavel Kašavský
1755 – Pavel Kašavský a František Šatan
1775 – Martin Mizera a Jiří Šatan
1789–1800 – Martin Mizera
1816–1820 – Josef Tománek
1820–1835 – Jiří Chürfurst
1835–1850 – Jan Dvořák
Posledním majitelem mlýna byl Richard Pecl, který koupil mlýn roku 1905. Mlýn mlel
do roku 1951.
Mlýn měl i svoji pilu zvanou „Valaška“, která byla celodřevěné konstrukce s možností
řezat až dvěma pilovými pláty. Nad mlýnem bývala velká vodní zástava, ze které byly
poháněny dvě turbíny postavené v roce 1924 a elektrické dynamo na výrobu proudu.
Když bylo málo vody, byl mlýn poháněn diesel motorem. Při mlýně byla i pálenice, kde
se pálí dodnes.
Josef Hudec Včelínský
Vědecká činnost Daniela Slobody,
1. díl: Sloboda botanik
Osobnost Daniela Slobody je všem
Rusavjanům všeobecně známa. To, že se
Sloboda zabýval botanikou, meteorologií
a jinými přírodními vědami a v neposlední
řadě i literární činností je rovněž známý
fakt. Ale co o tom víme více? Co všechno
obnášela jeho vědecká činnost? Čtenářům
se zde předkládá krátký seriál na pokračování, který přiblíží odbornou činnost
tohoto všestranného člověka.
16
Pokud byl Sloboda přírodovědcem,
pak jeho botanické dílo je toho nejnázornějším dokladem. Jeho znalosti zejména
středoevropské flóry dosahovaly neobvyklých rozměrů. Své znalosti sbíral prakticky už od svých gymnaziálních studií
na Slovensku. Ale teprve až studiem horských luk Hostýnských vrchů dovedl své
znalosti k vrcholu a dále je zúročil. Dokladem
této činnosti jsou nesčetné zápisy v jeho
denících o tzv. „botanizírování“, ať už sám
nebo s přáteli. Poprvé se o nálezech rostlin,
jež zařadil do svých sbírek, zmiňuje ve svém
deníku: „[…] Nalezli sme: Galanthus nivalis,
Lathraea squammaria, Dentaria enneaphylos, Dentaria bulbifera atd.“ Dále pak:
„Tamž v horách proti ruině lukovské nalezl
sem: Salvia glutinosa odkvětlou, Sonchus
palustris, Prenanthes muralis i purpurea,
Eupatorium cannabinum, Circaea lutetiana,
Campanula perciafolia, Atropa bellad[ona],
Solidago virga aurea atd.“
Díky své botanické činnosti navázal
Sloboda čilé kontakty s tehdejšími vzdělanci jako např. F. M. Klácelem, profesorem
biskupského semináře v Brně, či s profesory piaristického gymnázia v Kroměříži,
Františkem Xaverem Veselým, Ondřejem
Rettigem a Kassiánem Rachlíkem. Sloboda
však pronikl i výše. Svou odbornou knihovnu s těžko dostupnými spisy a výměnu
svých zkušeností s alpskou květenou
Slobodovi poskytl i baron Olivier Laudon,
majitel bystřického panství.
Jeho vědecká práce však nezůstala
ležet jen na desce psacího stolu. Naopak
si byl vědom, že by se jeho činnost dala
zúročit i seriózní vědeckou cestou. Existoval
sice již Preslův botanický klíč, jenže tento
byl napsán německy. Pro praktický účel
byla potřebná česká verze, nejlépe i širší svým obsahem. Slobodovi se ji podařilo i publikovat. Rostlinnictví čili Návod
k snadnému určení a pojmenování rostlin
v Čechách, Moravě a jiných zemích rakouského mocnářství domácích, vydané roku
1852, se vlastně stalo prvním česky psaným
botanickým klíčem. Autor sice vycházel
z vlastních pozorování na území západního
Slovenska a východní Moravy, ale dílo bylo
teritoriálně určeno pro širší oblast. Sloboda
ve svém díle uvádí nejen české a latinské
názvy rostlin, ale k mnoha bylinám připisuje i jejich funkci a případné využití,
u některých dokonce i jejich schopnost
coby povětrnostních proroků.
Vydání takového díla se však ve své
době potýkalo s řadou problémů spojených s financemi, vlastním vydáním i nutností mít pro celou věc někoho, kdo za ni
bude na patřičných místech intervenovat.
Jedním z těchto lidí byl i Václav Hanka
(spolutvůrce Rukopisu královédvorského
a zelenohorského). Dalšími vydatnými pomocníky k vydání tohoto záslužného díla
mu dále byli Jan Helcelet (brněnský lékař
a profesor hospodářských věd) a Václav
Staněk (pražský botanik a zoolog). Zásadní
problém spočíval v počáteční neochotě
Matice české tuto botanickou příručku vydat, především kvůli finančním nákladům.
Argument samozřejmě měla – Preslovu
botanickou příručku. Když však byla celá
záležitost s vydáním díla zahájena, zdržovaly zase orgány Matice české vlastní výtisk
byrokratickými průtahy: „S mojí botanikou
v Praze jak vidím nic se neustanovilo. Chuť
k vědám přírodním se co den zmáhá, a jinde v naší řeči nemáme příhodných k tomu
spisů. V rostlinopisném oddílu jediná máme
díla p. Preslova, která však, jakž každý uzná,
potřebam naším vyhověti nemohú, zčásti
že jsú drahá, obšírná, zčásti pak neúplná,
protože všeobecná. Těšil sem se nádějí, že
pakli spis můj od Matice přijat bude, mezera tato (botanika resp. rakúská) se aspoň
částečně vyplní, a také že budu v stavu
výtečná díla nynějších přírodoznatelů sobě
opatřiti moci a tak dále pokračovati. Naděje
mne oklamala: rukopis již pár lét v Praze
leží, ačkoli i nebohý Presl jej co užitečný
a p. Opic co dobrý a potřebný uznal. I páni
Hanka a Šafarík jej schválili. Myslel sem,
že by snad Jednota C[yrilo] Meth[odějská]
17
jej svým nákladem vydati mohla; račte mi
prosím tedy sděliti laskavě, co by se v tom
učiniti dalo.“
Výrazněji se na vydání Rostlinnictví
podílel až Václav Staněk.„Vybídnutí Vašemu
poslušen, posílám Vám moji botaniku, přehlédnutú a opravenú, jakž mi nařízeno bylo.
Přiložený registřík český obsahuje téměř
půl druha tisíce jmen, z nichž jen tá se
od p. Preslových liší, která sem u lidu slyšel
původně, an u p. Presla patrně přeložením
utvořena byla; avšak i při těch naznačil
sem také název p. Preslův. Názvosloví je
ve skrze dle spisů Preslových.“ V témže dopise Sloboda zdůvodňuje, proč je důležité
vydání jeho práce. Přirozeně se zde opět
ozývají vlastenecké tendence: „O potřebě
nějakého spisu botanického v češtině každý
je přesvědčen. Němci mají tolik a tolik rozmanitých rostlinických spisů, a my ani jen
jednoho až podnes. Posavad sme museli tu
Schultesa, tu Cüriea, tu Sommera, tu Mottla
pěstovat, a určivše jméno rostliny v němčině, teprv sme měli dovoleno vyhledat je
sobě v českém. Mnohokrát sem se divil,
proč p. Presl nedal nám i českú příruční
botaniku, tak kupř. Květenu českú? Jeho
Rostlinopis všeobecný (r. 1846) nevyhoví
všední potřebě – a místo něho mohl snad
několik svazků v pokračování Rostlináře
uspořádati. Leč možno, že měl v úmyslu
Presl i v této potřebě dosti učiniti, kdyby ho
nebyl Bůh povolal.“ Finanční úskalí vydání
„Rostlinnictví“ vysvětluje Staněk Slobodovi
následovně: „Poněvadž při vydání spisu
tohoto musíme hledět, abychom co možná
útrat ušetřili, poněvadž sama kniha nemá
býti veliká a těžká (velký kapesní formát,
aby se na procházky mohla nosit), musíme
volit písmo drobné – a snad aby se vzorem novějších podobných květen významy
v popisu hojně se opakující zkrátily.“
18
Herbáře vytvářel Sloboda celý život
a řadu jich rozdal školám na Holešovsku
a Bystřicku, některé odprodal a mnohé putovaly do Olomouce a zejména pak do Brna,
do Moravské národní jednoty, která je dále
přerozdělila do tamních škol. Sloboda byl
za svou činnost patřičně oceněn roku 1851:
„Výbor Národní jednoty uváživ zásluhy, jež
jste sobě přírodnickými sbírkami o Jednotu
získal, a důvěřujíc v známou vaši vlasteneckou horlivost, jmenoval Vás, dvojctihodný
pane, v hromadě 24. tohoto měsíce [24.září
1851] na základě stanov čestným údem
Národní jednoty, což Vašnosti ve známost
uvésti za čest si klademe.“
Cenným dokladem Slobodovy botanické činnosti, jeho sběru rostlin, i uvedení,
kam svá pozorování a závěry posílal, je jeho
dopis určený Josefu Ľudovítu Holubímu
(evangelický pastor a botanik na Trenčínsku)
z 3. 5. 1878. Dokládá jím i spolupráci s vídeňskými vědeckými ústavy: „Jakožto suplikant modranský prošel sem Nitr[ansko],
Trenč[ínsko], Turec, Oravu, Liptov (Kriván)
a všímal sem si ovšem bohaté flóry slovenské. V Prešpurku sem opět s Hrošem
činil další výlety, za Dunaj, po Dunaji, hore
Dunajem do Děvína, Schlosshofu atd.
V Prešp[urku] sem dostal do rukú Floru presporskú, tuším od Lumnicera, ta mi slúžila
mnoho za vodítko. Nebožtík prof. Gabr[iel]
Martiny byl tak laskav, že mi mnohé rostl[iny] určoval. Na Myjavě taktéž sem měl
příležitost pokračovat. Javorinská flora je
Vám dobře známá. Snad ale nejlépe se mi
brezovská líbila. Je to tam veskrz vápenitý útvar půdy na hoře Ostříži sem sbíral:
Viburnum Lantana, Caucalis daucoides,
…………… Na Moravě sem měl rozsáhlejší pole na botanizírování. Na Radhošti:
Doronic[um] Austriac[um], ……… V okolí
Brna krásná flora. U samé propasti Macochy
Taxus becc[ata]. Úplnú téměř sbírku flory
Hostýnské (mojeho to okolí) na 3 až 4,5 hodin v objemu mám posavad – v níž ovšem
i vyše jmenov[ané] rostliny slovenské se
nalézají. Jednu podobnú sem prodal ryt.
Proskovcu v Kvasicích, jinú holeš[ovskému]
direktorovi Fitzovi; pro škol[y] v Holomúci
taktéž sem sebral; do Brna sem více sbírek
posílal. Do mus[ea] pražsk[ého] sem nic
nedal. Do Centr[álního] ústavu vídeňského
(der Central-Anstalt Für Meteorol[ogie] und
Erdmagnetismus) nyní Döblingu „Hohe
Warte“ sem po 20 let posílal, jakožto úd
téhož, mimo meteorologická pozorování, také i zoo- a phytophaenologická
pozorování, totiž o průběhu rozvinová-
ní rostlinstva (Laubentfalt[un]g, Laubfall,
Bluthenentfalt[un]g, Früchte und Reife
derselbe etc.). Rostlinnictví moje vyšlo nákladem Matice české 1852. Druhé téhož
vydání zamýšlí p. Urbánek v Praze.“
Jaroslav Pavelka
Použité zdroje:
Daniel Sloboda – Dokumenty I, Deníky. Ed.
Fišer, Z. Kojetín: Katos, 2001, s. 355.
Daniel Sloboda – Dokumenty II, Korespondence s přáteli I. Ed. Fišer, Z. Kojetín:
Katos, 2001, s. 252.
Daniel Sloboda – Dokumenty VII, O Rusavě
a Valaších pod Hostýnem. Ed. Fišer, Z. Kojetín:
Katos, 2002, s. 258.
100 let hostýnského schodiště (1910–2010)
V letošním roce uplynulo 100 let od vybudování hostýnského schodiště. Tvoří ho celkem 250 schodů, z nichž 221 je z pískovce
a zbývajících 29 je ze slezské žuly.
Podnět k vybudování schodiště dal
lékárník Jan Harna z Kroměříže, hospodář
Matice svatohostýnské, na valné hromadě
této instituce v roce 1909. Svůj návrh odůvodnil obtížným přístupem k chrámu pro
prudký spád terénu v prostoru mezi Vodní
kaplí a chrámovou stavbou. Neschůdný byl
tento prostor hlavně pro staré a nemocné návštěvníky Hostýna. Návrh byl přijat
a stavba byla zahájena ještě na sklonku
roku 1909.
Stavbu vedl a prováděl Otto Zeman,
stavitel z Bystřice pod Hostýnem. Pískovec
těžili a opracovávali přímo v lomu
na Čerňavě pracovníci kamenického mistra Ludvíka Korabečného z Rajnochovic,
který se pak později v roce 1924 odstěhoval
do Bystřice pod Hostýnem. Opracované
pískovcové kvádry se pak koňskými potahy
převážely z lomu na Čerňavě (840 m n.m.,
druhá nejvyšší hora Hostýnských vrchů)
na staveniště na Hostýně.
29 schodů, kterými schodiště začíná
před hlavním vchodem do chrámu, bylo
vytesáno z tvrdé žuly, dovezené z jednoho
lomu ve Slezsku. Byly položeny i se zábradlím podle plánu architekta E. Sochora
Hostýnské schodiště v roce 1912 u Vodní
kaple, reprofoto Jan Zahradníček
19
z Prahy a Ing. J. Holečka z Olomouce.
Ve schodech jsou vyryta jména a bydliště
dobrodinců, kteří na stavbu hostýnského schodiště přispěli peněžitými obnosy.
Schodiště bylo původně železným zábradlím rozděleno na dvě části, aby vzhůru
stoupající a sestupující návštěvníci Hostýna
si navzájem v cestě nepřekáželi. Toto zábradlí (tehdy označované jako železné pruty)
již mnoho let neexistuje.
V roce 2000 od května do července
byla provedena rozsáhlá rekonstrukce
horní části schodiště, tj. schodů ze žuly,
včetně balustrád (tj. kamenného zábradlí). Navázalo se na tradici a jména nových současných dárců byla také vytesána
do schodů. Rekonstrukce byla nutná kvůli
rozestupování schodů.
Mohutnost hostýnského schodiště
potvrzují jeho rozměry. Šířka schodů se
pohybuje většinou mezi sedmi a osmi metry. Výjimkou je úsek horní části schodiště,
kde je šířka schodů 12,7 metrů. Délka horní části schodiště (ze žuly) je 13,6 metrů.
Střední část schodiště, oddělená cestou
k Poutním domům od horní části a probíhající v prostoru mezi dvěma řadami
prodejních stánků, je dlouhá 86,6 metrů.
Dolní část schodiště, oddělená cestou ze
zastávky autobusů do Zbořilových sadů
od střední části, je nejdelší. Po okraji s vnějším obloukem, tj. okraji bližším restauraci
Ovčárna, je dlouhá 141,7 metrů. Celková
délka schodiště je tedy 241,9 metrů. Jde
o údaj ve sklonu směru terénu, tedy nikoliv ve smyslu vodorovném, který se nabízí
z letadlového pohledu.
Výše uvedené rozměry hostýnského
schodiště byly zjištěny 25. srpna 1990 zaměřením (tj. oměrkami) přímo v terénu.
Údaje o rozměrech hostýnského schodiště
pak převzaly a uveřejnily některé z dalších
publikací s hostýnskou tématikou, které
20
byly vydány v pozdějších letech. Jména
dárců a jejich bydliště, vyrytá do jednotlivých schodů, jsou i dnes většinou čitelná.
Na několika schodech je zvěčněn i letopočet
1910. Mezi mnoha jmény dobrodinců je
řada občanů z našeho okresu. Nejvíce těchto
dárců je z okresu Kroměříž a z Bystřice pod
Hostýnem. Následují občané ze Žalkovic,
Žeranovic, Hulína, z Třebětic (u některých
jmen uvedeno Střebětice), z Ludslavic
(Rudslavic) a jména dobrodinců z dalších devatenácti obcí současného kroměřížského
okresu (v roce 1910 šlo ovšem o obce z okresů – hejtmanství – Kroměříž a Holešov).
Zvláštní pozornost si zaslouží horní
část schodiště pod chrámem Nanebevzetí
Panny Marie. Schodiště zde totiž bylo již
v dřívějších letech. Dokazují to vzácné dochované fotografie z 1. září 1897, které
zvěčňují vítání císaře Františka Josefa I.
na Hostýně právě pod tímto schodištěm
(nejméně 16 schodů). V letech 1909–1910
tedy došlo vlastně k rekonstrukci tohoto
původního schodiště.
Pan Ludvík Korabečný je zvěčněn v dolní části pamětní desky z pískovce, která je
asi ve vzdálenosti osmi metrů od Vodní
kaple umístěna ve svahu nad první pěticí
schodů. Deska je vysoká 160 cm, šířka je
80 cm a tloušťka desky je 12 cm. Ostatní
nápisy na desce jsou bohužel většinou
nečitelné nebo málo čitelné. Výjimkou je
nápis v horní části desky, který zní: LÉTA
PÁNĚ MCMX (tj. rok 1910).
Schodiště, jehož výstavba byla zahájena koncem roku 1909, bylo postaveno v létě
roku 1910. Stavba trvala devět měsíců a stála přes 40 tisíc tehdejších korun. (Kolik by
asi podobná stavba stála dnes?) Slavnostní
otevření schodiště bylo provedeno 12.
září 1910. V ten den bylo schodiště posvěceno biskupem z Olomouce dr. Karlem
Wisnarem, starostou Matice svatohostýnské.
Poprvé v popřevratové době byl článek o hostýnském schodišti uveřejněn
v Týdeníku Kroměřížska 21. listopadu 1990.
Podruhé byl článek uveřejněn v publikaci
„Svatý Hostýn“, kterou v červnu roku 1991
vydala soukromá společnost REGOPRESS
Kroměříž, vedoucí redaktor Mgr. Karel
Karásek. Článek o schodišti byl jedním ze
sedmi článků, které tehdy vydavatel vybral
pro vytvoření své publikace.
Výstavba mohutného schodiště v prostru mezi chrámem a Vodní kaplí byla
Vlastivědný výlet do Prahy
Ve čtvrtek 7. října 2010 jsme pro žáky 4. a 5.
třídy naší školy uspořádali výlet do Prahy.
Využili jsme nabídku Českých drah, která umožňuje školním skupinám dostat
se do Prahy a zpět vlakem za 80 korun.
Dlouhou cestu si žáci krátili společenskými
hrami nebo čtením časopisů. Zajímavý byl
i pohled do ubíhající krajiny.
na svou dobu velkým dílem a jedním z důležitých opatření před významnou událostí,
kterou byly korunovační slavnosti, které
byly na Hostýně zahájeny 15. srpna 1912,
trvaly jedenáct dní a proběhly za obrovské
účasti zájemců z Čech, Moravy, Slezska,
ze Slovenska, z Vídně, ale i ze vzdálené
Ameriky. I tato velkolepá a nesporně největší událost na Hostýně ve 20. století, bude
mít za dva roky své další jubileum.
Vlastimil Doležel, Bystřice pod Hostýnem
naše škola ...
I když na Moravě bylo celý den slunečno, v Praze nás provázelo zamračené počasí. Z hlavního nádraží jsme se přesunuli
k Národnímu muzeu. Na Václavském náměstí jsme si poslechli povídání o soše sv.
Václava, které si připravili páťáci. V jedenáct
21
hodin jsme už stáli před orlojem na Staroměstském náměstí. Společně s několika stovkami turistů jsme shlédli průvod
apoštolů a celé to jedinečné představení.
Královskou cestou přes Karlův most jsme
přešli k Pražskému hradu. Hradní stráže se
před svými budkami opravdu nepohnuly,
pan prezident byl přítomen a možná nás
z některého okna pozoroval. Děti byly ohromené velikostí a velkolepostí Svatovítské
katedrály i okolních budov. Z vyhlídky
od Starých zámeckých schodů jsme měli
Prahu jako na dlani. Zpáteční cesta vedla
na ulici Na Příkopech. V mnoha obchodech
se suvenýry, které lemují ulice, si děti zakoupily drobné dárečky pro rodiče.
Největším lákadlem byla zastávka
v občerstvení McDonald. I přes velký počet zákazníků si všichni objednali, šťastně
donesli ke stolu a spokojeně snědli. Také
jsme si vydatně odpočinuli po dlouhém
chození Prahou. Kolem lákavých výloh
Václavského náměstí jsme se pomalým
tempem dostali zpět do budovy hlavního
nádraží. Nikoho jsme neztratili, nikdo nic
neztratil, všichni odjížděli z Prahy s dobrým
pocitem a s mnoha zážitky.
Jediným černým bodem našeho výletu
byla zpoždění vlaků. Už ráno děti musely
v Hlinsku čekat na zpožděný osobní vlak.
Rychlík, kterým jsme měli odpoledne odjíždět z Prahy, měl technickou závadu, takže jsme opět skoro hodinu čekali v Praze
na odjezd. I přesto se děti ve všech vlacích
chovaly slušně. Někteří jeli vlakem poprvé,
takže i cesta byla pro ně novým zážitkem.
Unavení, ale šťastní vystupovali žáci
v deset hodin večer z vlaku v Hlinsku, kde
na ně čekali rodiče. Věříme, že se všem výlet
líbil, a že v hodinách vlastivědy si nad obrázky v učebnici budou moci říci: Tak tohle
všechno jsme viděli na vlastní oči.
Mgr. Alena Maťová, učitelka ZŠ
Návštěva dopravního hřiště v Kroměříži
Sabina Kamencová, 4. třída
Ve středu jsme jeli na dopravní hřiště
do Kroměříže. Přišli jsme tam a šli do učebny.
Už tam byla děcka ze Zdounek. Dívali jsme
Sabina Kamencová, 4. třída
22
se na video a povídali jsme si o pravidlech silničního provozu. Potom tam přišla městská
policie. Potom jsme šli dělat chodce a děcka
ze Zdounek jezdila na kolech. Potom jsme
se vyměnili. Pak jsme šli na párek v rohlíku
a jeli jsme domů.
Jakub Podola, 4. třída
Ve středu jsme jeli na dopravní hřiště. První
jezdily na kolech děcka ze Zdounek a my jsme
dělali chodce a pak jsme jezdili my. Byl jsem
zpocenej. Domča se honil s Kubou Hollošim
a my jsme si vždycky plácli. Pak jsme už končili
a ze Zdounek už odjeli a my jsme schovávali
kola. Šli jsme na nádraží a viděli jsme pána,
co prodával párky. Každý si koupil, já jsem si
koupil párek a žvýkačku. Jeli jsme pak domů.
Pavel Křížek, 4. třída
3. 11. jsme jeli na dopravní hřiště do Kroměříže. Jak jsme tam dojeli, šli jsme chvilku do učebny, pak jsme dělali chodce
a pak zase cyklisty. Já jsem udělal čtyři
přestupky: neubrzdil jsem na červenou,
předjížděl jsem na plné čáře, na kruháči
jsem jel naopak, jel jsem moc moc moc
rychle. Na cestě zpět jsem si koupil párek
v rohlíku.
Vystoupení malých hvězd
S prvním listopadovým týdnem se nám přiblížilo vystoupení pro babičky a dědečky, které
je na Rusavě již několikaletou tradicí. Dětičky letos poctivě a pilně nacvičovaly básničky
a písničky dlouho dopředu, aby je pak nic nezaskočilo. A pak konečně přišel očekávaný
den 6. 11. 2010 a děti se mohly předvést, jak jim to krásně jde a jak vše umí. Chvíli u některých panovala nervozita, ale ta se v kolektivu kamarádů brzo rozptýlila. A bylo to tady.
Vystoupali jsme na pódium a děti měly před sebou mikrofony jako skutečné hvězdy.
Za své krásné a roztomilé vystoupení sklidily pořádný potlesk, který byl poděkováním
i pro nás, učitelky. Po sladké odměně, občerstvení a zhlédnutí dalších připravených čísel
již nastal pro děti toužebný okamžik, a to volná zábava a tanec u cimbálové muziky.
Taneční kreace byly vskutku kouzelné a odvážné. Některým dětem se pak ani nechtělo
domů. Jenže všechno jednou končí. Ale příští rok opět nashledanou.
Lucie Rýdlová, učitelka MŠ
23
Školní družina
Součástí základní školy je i školní družina.
Snažíme se čas, který zde děti tráví, naplnit
co nejzajímavěji a nejpestřeji. Svou činnost
organizujeme tak, aby se střídaly činnosti
klidné i pohybově náročné, složitější práce i odpočinek, organizované i spontánní
činnosti. Během roku je připraveno několik
projektů. V tomto roce to jsou např. „Kdo si
hraje, nezlobí“, „Do přírody s otevřenýma
očima“ a „Tradice a zvyky našeho kraje“.
Školní družina pořádá každoročně sběr kaštanů, které odevzdáváme místnímu mysliveckému sdružení. Zapojujeme se do akcí
organizovaných školou a zúčastňujeme se
různých výtvarných soutěží. Velkou měrou
se podílíme na výzdobě společných prostor
školy. Nezapomínáme ani na sportovní vyžití: zajišťujeme turnaje ve florbalu, kopané
i vybíjené. V hojné míře využíváme nádherného okolí školy k vycházkám do přírody
spojeným s různými hrami a soutěžemi
zaměřenými na ochranu této doposud neporušené krajinné scenérie.
Doufáme, že budou děti naši školní
družinu i nadále v hojném počtu navštěvovat a nebudou čas strávený v tomto zařízení
považovat za „nutné zlo“, ale budou z něho
mít jen radost.
Jitka Biová,
vychovatelka školní družiny
Návštěva svatého Mikuláše
V letošním roce navštívil svatý Mikuláš s čertem mateřskou i základní školu již 3. prosince. Byl očekáván s radostí, zvědavostí i obavou
24
dětí. Dětské oči se však rozzářily a děti s radostí
rozbalovaly balíčky, které jim rozdával čert.
Mgr. Jana Podolová
PříroDa kolem nás ...
Zajímavosti o obyvatelích lesa
Straka obecná
Pták velikosti hrdličky s delším stupňovitým
ocasem až 28 cm dlouhým, s krátkými asi
20 cm dlouhými zakulacenými křídly a váhy
asi 220 g, je zbarven černě, dolní část hřbetu
a kostrč je šedobílá, prsa a břicho jsou bílé.
Rýdovací pera a křídelní krovky mají ocelově modrý lesk. Zbarvení je u obou pohlaví
stejné. Straka je rozšířena kromě Islandu
v celé Evropě, ve větší části Asie, v severní
Americe. V naší republice žije podle odhadu
asi 80 tisíc párů od nížin až do výše 1 000 m
n.m. Vyhýbá se souvislým lesním plochám.
Hnízdí vysoko ve stromech nebo hustých,
zejména trnkových keřích. Hnízdo je velmi
pevné, vystavěné z větviček, zpevněné
hlínou a vystlané jemnými kořínky, travou
a chlupy. Průměr hnízdní jamky je asi 14 cm,
hloubka 10 cm. Nad hnízdem je zbudována
stříška s bočním vletem z trnitých větviček
proti vetřelcům. Samička snáší 5 až 8 nazelenalých olivově skvrnitých vajíček, ze kterých se po 4 týdnech líhnou mláďata. Po 4
týdnech opouští hnízdo, ale až do příštího
jara se zdržují v hnízdišti.
Potrava straky je stejně jako u všech
krkavcovitých, do jejichž čeledi patří, velmi pestrá. Sežerou, na co přijdou, a zvláště
v době krmení mláďat je postrachem všech
cizích hnízd. Živí se i drobnými hlodavci,
Počet ulovených ks u jednotlivých krkavcovitých:
rok
straka
vrána
krkavec
sojka
1933
36 000
209 000
0
50 000
1963
37 000
110 000
0
89 000
1973
30 000
57 000
0
88 000
1983
18 000
17 000
0
30 000
1993
14 000
7 500
0
370
2001
16 000
4 400
17
5 600
2007
13 900
?
0
0
povolený lov
1. 7. – 28. 2.
1. 7. – 28. 2.
neloví se
neloví se
25
ještěrkami a loupí v hnízdech mláďata
drobných ptáčků a odvažují se i do dvorků
na mláďata drůbeže. Bohužel jsou v této
době naivním zákonem od 1. 3. do 30. 6.
chráněny. Ve svém důsledku je tento zákon
na vině úbytku zpěvného ptactva, které poctivě sbírá škodlivý hmyz, housenky, a není
se proto co divit, že stoupá červivost ovoce
a zeleniny, která je nejen na zahrádkách doslova sežraná housenkami. Kriticky ubylo
sluk, jeřábků, koroptví, křepelek, bažantů,
Muži A
Až v 7. kole jsme se dočkali prvního bodu,
přesto jsme bůhvíjak nejásali, proti jindy
silným Těšnovicím jsme měli na plný bodový zisk. Potvrdit zlepšení jsme chtěli
vzápětí ve Zdounkách, jenže jsme (v myšlenkách) zůstali v kabině o půl minuty
déle, takže jsme prohrávali hned od začátku, a přestože jsme v dalším průběhu
nebyli horší, opět jsme odjeli s prázdnou.
V první minutě jsme inkasovali i v dalším
zápase – doma s rezervou Slavičína. To už
jsme byli zralí na pomoc psychoterapeuta. První poločas ještě nebyl tak strašný,
ale druhou půli to byla v našem podání
parodie na fotbal. O týden později jsme
ve Fryštáku sice inkasovali „až“ v páté minutě, ale do osmnácté už jsme prohrávali
0:3. Překvapivě jsme ještě zabrali, hlavně
díky Bílkovi a Pavelkovi jsme podali asi
nejlepší podzimní výkon, bohužel opět bez
bodu. V kabině jsme si tak vítězný pokřik
mohli zařvat až v půli října díky hladké výhře nad rezervou Holešova, které jsme tím
přenechali poslední místo tabulky.
A tak zatímco Sparta smutnila po vypadnutí v Sokolově a Slováci odjížděli s brekem z Arménie, my měli konečně alespoň
malý důvod k radosti. Další body jsme si
26
ale i datlovitých ptáků, kukaček a lesy jsou
tak na pospas rozmnoženým škůdcům.
Pro ilustraci uvedu tabulku, ze které je
zřejmý pokles odlovu vinou již zmíněného
zákona o lovu zvěře (čerpáno ze statistiky).
Straku v současné době můžeme spatřit i na Rusavě. Je jen na myslivcích, aby
využili dobu lovu a zbavili krajinu strak
jakožto bezohledných a velmi škodlivých
predátorů.
Milan Charvát
sPort
mohli připsat v Březnici, ale stejně jako
ve Zborovicích či Fryštáku jsme doplatili
na neproměňování gólových šancí.
Poslední dva zápasy jsme hráli na domácím hřišti. A oba byly diametrálně odlišné. Nejprve jsme (hlavně díky Bílkovi) hladce přehráli Louky 4:1, o týden později náš
kapitán odletěl do teplých krajin a my tady
proti Lubné naše fanoušky úplně „zmrazili“
hrozným výkonem.
Jsme tedy po polovině sezony na předposledním 13. místě s pouhými 7 body při
skóre 21:39. Střelecky se nejvíc dařilo Bílkovi,
trefil se šestkrát, Zelený dal o gól méně.
Všechny zápasy kromě gólmana Paláta
odehráli pouze bratři Petr a Jan Pavelkovi.
Do statistik se dvěma (zbytečnými) červenými kartami zapsal Michal Vaculík. Přestože
jsme na podzim trénovali ve větším počtu
než v předešlých letech (i když to hlavně
díky mladým dorostencům), budeme muset přes zimu hodně přidat, jinak se druhá
série seriálu TV Nova Okresní přebor bude
za rok točit na Rusavě.
Daniel Krajcar
Zelené potraviny
detoxikují náš organismus
Mladý ječmen a Chlorella snižují kyselost vnitřního prostředí a tím významně
podporují růst správné střevní mikroflóry
a naopak potlačují rozvoj plísní a kvasinek,
se kterými se často setkáváme např. po podávání antibiotik. Oba produkty rovněž posilují imunitu organismu a mají významné
protizánětlivé účinky.
Chlorella má schopnost vázat na strukturu své buněčné stěny nebezpečné látky
a odvádět je z těla. Jedná se především
o těžké kovy (např. rtuť či kadmium), zbytky
léků apod. Nestravitelná část vlákniny navíc
mechanicky podporuje očištění střevní stěny od usazených nánosů, zlepšuje střevní
peristaltiku a pomáhá předcházet zánětlivým procesům.
Mladý ječmen obsahuje obrovské
množství přírodních antioxidantů, které
vychytávají volné radikály. Ty vznikají nejen
při metabolismu, ale také v kůži při opalování a jsou jednou z hlavních příčin poškození
DNA a následného vzniku nádorových onemocnění. Volné radikály hrají významnou
roli v rozvoji mnoha dalších chorob.
MLADý JEČMEN
Mladý ječmen je svěží, enzymaticky
živý nápoj plný vitamínů, minerálních
látek, stopových prvků a aminokyselin.
Představte si rostlinku mladého ječmene,
jak klíčí, proráží tvrdou krustu zeminy a dynamicky roste směrem vzhůru ke slunci.
V tomto období přímo saje nesmírné množství živin a energie ze země, vody, vzduchu
a slunce. V oblasti jeho užitku jsou více jak
třicetileté zkušenosti. Na účinky ječmenné
šťávy bylo vypracováno několik desítek
vědeckých prací a studií.
zajímavosti
Mladý ječmen je zpracován natolik
šetrně, že obsahuje celé spektrum živých
enzymů. Enzymatická aktivita byla změřena u 20 známých enzymů, jako např.
superoxid dismutáza, kataláza, cytochrom
oxidáza a dalších. Mladý ječmen obsahuje
ve srovnání s pšenicí 25x více draslíku, 37x
více vápníku, více než dvojnásobek hořčíku,
5x více železa, ale o polovinu méně fosforu
- prvku, který přebývá ve většině poživatin.
Obsahuje také významné množství manganu a zinku. Mladý ječmen obnovuje acidoalkalickou rovnováhu. Je 2x účinnější než
špenát, nejucelenější zásadotvorná strava.
Mladý ječmen obsahuje vitamíny, které
aktivují enzymy pomáhající při prevenci nemocí a patologických stavů. Mladý ječmen
má vysoký obsah betakarotenu, vitamínu
C, E a vitamínů řady B: B 1, B 2, B 3, B 6, biotinu, kyseliny listové, kyseliny pantotenové
a cholinu, příbuzného vitamínu B.
Nedostatkem vitamínů trpíme z důvodu převahy zpracovaných potravin a skutečnosti, že některé naše potraviny ztratí
živiny dříve, než se dostanou na stůl. Obsah
vitamínu C v čerstvě nastrouhané ředkvičce
klesne na vzduchu o polovinu již za pět
minut. Množství vitamínů B 1 a B 2 v potravinách dramaticky klesne při vaření. Avšak
vitamíny a ostatní živiny v mladém ječmeni
zůstávají téměř nedotčené. Bez enzymů
dojde k narušení všech životních funkcí
- trávení, dýchání, pohybu atd. Vědci identifikovali v lidském těle přes 3 000 enzymů.
V roce 1979 zaznělo na Generálním zasedání japonských farmaceutických společností,
že extrakt zeleného ječmene obsahuje více
než 20 enzymů a studie odhalují další. 45 %
hmotnosti mladého ječmene tvoří bílkovi-
27
ny (u bílé mouky je to pouze 10 %). Ty mají
nízkou molekulovou hmotnost a lidské
tělo je snadno využívá. Mladý ječmen podporuje zdravý růst. „Zelené“ bílkoviny léčí
vředy a chrání povrchové tkáně a sliznice.
Rostlinná míza je bohatá na přírodní zázrak - chlorofyl. Ten se v léčitelství používá
na „osvěžení krve“ a v lékařství je kromě
protizánětlivých a desinfekčních účinků
ceněn pro deodorační vlastnosti. Používá
se k osvěžení dechu a ke kloktání.
V zeleném extraktu jsou i superoxid
dismutáza (SOD), likvidátor volných radikálů; cytochrom oxidáza, enzym urychlující
oxidaci a redukci, peroxidáza rozkládající
peroxid vodíku na kyslík a vodu pro snadné
vyloučení z těla, oxidáza nutná ke zpracování
mastných kyselin, transhydrogenáza důležitá pro srdeční tkáň atd. Mladý ječmen se vyznačuje silnou antioxidační aktivitou. Většina
komerčně dostupných enzymatických přípravků (i těch na systémovou enzymoterapii)
se získává z krve, orgánů a tkání živočichů.
Mnozí odborníci tyto zdroje zpochybňují
a doporučují ryze„rostlinnou enzymoterapii“.
V mladém ječmeni byl objeven účinný
antioxidant 2“-O-glykosylisovitexin (GIV).
Jeho antioxidační aktivita proti oxidačnímu
poškození lipidů pokožky způsobenému
UV zářením je přibližně pětsetkrát vyšší
než aktivita vitamínu E. GIV také podpořil vysokou tlumící aktivitu aterosklerózy
naměřenou v krevní plasmě. Jeho aktivita
několikanásobně převýšila vitamín C.
Pěstování mladého ječmene
Náročné standardy výroby mladého ječmene prodražují náklady, přesto ale David
Sandoval trvá na pěstování organickou
cestou, tj. zásadně bez použití pesticidů
a herbicidů. Sklízíme mladé listy ječmene
v době, kdy dosahují 20 až 25 centimetrů,
28
neboť v této prvotní fázi růstu vykazují
nejvyšší obsah aktivních složek. Při délce
40 cm již výtěžnost látek výrazně klesá.
Ječmen je pěstován společně s vojtěškou
na více než 1100 hektarech panenské půdy,
na ploše bývalého sladkovodního jezera
v Utahu. Tisíce let docházelo ke splachování
minerálních látek z okolních hor do jezera.
Zároveň se usazovaly organické zbytky.
Po vyschnutí jezera ležela půda ladem
stovky let v polopouštní krajině. Dnes je
obdělávána šetrným rotačním způsobem.
Vojtěška se pěstuje s ječmenem střídavě,
v souběžných pruzích proto, aby v krajině
nevznikla jednotvárná a nepřirozená monokultura prostá života. Vojtěška dodává
půdě dusík, který přirozeně zvýší obsah
chlorofylu v listech ječmene.Vyšší nadmořská výška přispívá k vysokému obsahu
bílkovin. Každoroční střídání plodin a pěstování v půdě bohaté na minerály zajišťuje
výživnou hodnotu sklizně.
Výrobní proces mladého ječmene
a testy kvality
Listy jsou sklizeny, opláchnuty, vylisovány
a získaný extrakt se necelé 2 minuty suší
pouze při teplotě 31 °C. Tím vznikne 100%
čistý a nepasterizovaný prášek pro přípravu živé šťávy jemné chuti. Zpracovatelský
proces Davida Sandovala umožňuje získat
„živou“ zelenou šťávu. Skutečnou rostlinnou mízu. Účinné složky nejsou poškozeny
a je to dosud nejšetrnější způsob zpracování. Od okamžiku sklizně přes vylisování,
vysušení do vakuového zabalení suroviny
neuplynou víc jak dvě hodiny! Prášek je
sám o sobě světle zelený, ale po rozpuštění
ve vodě získá sytě zelenou barvu. Světlá
zeleň prášku je dána lomem světelných
paprsků dopadajících na jemné částečky
prášku. Prášek udržujte v naprostém su-
chu, při pokojové teplotě a v temnu. Jeho
záruční doba je dva roky.
• mladý ječmen příznivě působí na detoxikaci organismu
• mladý ječmen podporuje střevní peristaltiku a působí proti zácpě
• mladý ječmen snižuje riziko rakoviny
i jiných civilizačních chorob
• mladý ječmen snižuje tělesné pachy,
osvěžuje dech
• mladý ječmen snižuje kyselost vnitřního
prostředí, obnovuje acido-bazickou rovnováhu
• mladý ječmen příznivě působí na hormonální systém
• mladý ječmen dlouhodobě zlepšuje psychiku
• mladý ječmen normalizuje hladinu cukrů
v krvi a pozitivně ovlivňuje funkci slinivky
- vhodný pro diabetiky
• mladý ječmen je vhodný pro bezlepkovou dietu
CHLORELLA
Jedna tableta Chlorella Pyrenoidosa obsahuje milióny chlorellových buněk, které se
podílí na ozdravění našeho těla. Chlorella
nám předává kompletní spektrum výživných
látek i energii všech přírodních živlů. Pěstuje
se v teplém klimatickém pásmu a tam načerpanou energií prohřívá lidský organismus.
Užitečné vlastnosti chlorelly jsou odbornou veřejností sledovány již od roku 1890.
Kvalitní 100% řasa chlorella, žádné přísady!
Chlorella – účinky
Chlorella Pyrenoidosa pomáhá povzbudit
metabolizmus, čistit organizmus a dodává
do těla vše to, co mu chybí. Málokdo z nás
totiž může říct, že je 100% zdravý, že ho nic
netrápí, že není unavený, že nepotřebuje
prevenci proti nemocem, jako je rakovina
tlustého střeva, cukrovka nebo osteoporóza, nebo že nepotřebuje posílit imunitu.
Sladkovodní řasa chlorella je v tomto směru
ideálním pomocníkem.
Jak Vám pomáhá chlorella pyrenoidosa?
• má význam pro tvorbu červených krvinek
a antioxidační účinky. Chlorella obsahuje
dvakrát více bílkovin než luštěniny, její
nejvýznamnější vlastností je detoxikační
schopnost, posiluje imunitní systém
• chlorella obsahuje neuvěřitelných 54,10
mg betakarotenu, což je 10x více betakarotenu, než je obsaženo v dalším významném zdroji vitaminů – ve známé karotce
• skládá se až z 60 % z rostlinného proteinu,
obsahuje mnoho vitamínů, minerálů,
aminokyselin a hlavně chlorofyl, jenž
urychluje hojení ran a brání infekcím
• chlorella je bohatá na hořčík, jenž je potřebný pro mentální zdraví, omezuje astmatické
záchvaty, je důležitý pro správnou činnost
svalů a nervů, mírní podrážděnost a nervozitu, mírní deprese a přispívá ke zdravým
zubům, udržuje v dobrém stavu oběhový
systém a je prevencí infarktu. Žádná buňka v těle nemůže fungovat bez hořčíku
• obsahuje CFG (růstový faktor), který
má výrazný omlazující a posilující efekt.
Působí silně „probioticky“, tzn. zvyšuje
rychlost růstu i kvalitu života střevní (ale
třeba i vaginální ...) mikroflóry
• nejbohatší zdroj chlorofylu na naší planetě
• snižuje cholesterol v séru, což napomáhá
k ochraně proti srdečním chorobám
• chlorella obsahuje aminokyselinu tryptofan, ze které se tvoří serotonin, hormon
radosti a štěstí. S poklesem hodnoty serotoninu přijde deprese a únava. Večer
tělo přeměňuje serotonin na melatonin
a my lépe usínáme.
29
Proč je chlorella tak unikátní?
Nejúčinnější látkou chlorelly, je takzvaný
růstový faktor - Chlorella Growth Factor,
CGF. Extrakt ze sladkovodní řasy díky tomuto faktoru obsahuje aminokyseliny,
peptidy, glykoproteiny, polyamidy, některé vitaminy, minerální látky a stopové
prvky. Bílkoviny této řasy se navíc svým
charakterem více podobají bílkovinám
živočišným než rostlinným, ale jsou přitom
výrazně zdravější než klasické živočišné
proteiny.
Co chlorella umí?
Užívání tabletek chlorelly má velký vliv
na naše zdraví. Chlorela totiž dokáže…
• zvýšit celkovou odolnost organismu
• chránit buňky a tkáně před působením
volných radikálů
• regulovat hladinu cholesterolu a tlak
krve
• být vhodným potravinovým doplňkem
pro prevenci nádorových onemocnění
• podporovat regeneraci tkání při poškození
• sloužit coby prevence při chorobách srdce a cév
• zvyšovat účinnost inzulínu a kontrolovat
hladinu cukru v krvi
• lépe se vypořádat se stresovými situacemi a vyčerpáním
Chlorella - historie
V roce 1974 byly japonské úřady nuceny
zavést standard kvality pro dovážené chlorellové produkty. Ty byly výrazně rozdílné
v kvalitě zpracování i kvalitě biomasy. V roce
1995 byl v Japonsku výrobce Chlorelly
Green Ways licencován k dovozu a prodeji
svých produktů v kategorii „léčivých potravin“. Větší záruka kvality neexistuje.
30
Jedna tableta obsahuje milióny chlorellových buněk, které se podílí na ozdravění našeho těla.
Chlorella Pyrenoidosa je pěstována
v pásmu s vyrovnaným slunečním jasem.
V jiných zeměpisných šířkách a v nevyrovnaném klimatu je Chlorella Pyrenoidosa
vystavena kolísavým podmínkám, čímž
klesá její užitná hodnota. Japonské úřady
dohlíží, aby prodávaná biomasa obsahovala pouze deklarovaný druh řasy. Výrobce
chlorelly používá nejlepší separační (oddělovací) metody a v jeho nádržích rostou
pouze nejkvalitnější kmeny pyrenoidosy.
Do venkovních nádrží se přenesou pouze
nejvitálnější vzorky, kde se množí osm dní
do dne sklizně. Nádrže se pročistí a opět
„osadí“ novou, geneticky nejzdravější kulturou. Existují různé metody k oddělení
buněk od kultivačních nečistot.
Čerpáno z internetového portálu http://
www.zelenepotraviny.wz.cz/chlorella.html
Spokojené prožití vánočních svátků,
v novém roce mnoho
štěstí, zdraví, osobních a pracovních úspěchů
Vám přeje
redakční rada Zpravodaje
Připojujeme poděkování všem partnerům vydavatelské činnosti
Zpravodaje Obce Rusava
31
[Obsah]
Slovo má starosta…
Volby 2010 ........................................................................................... str. 1
Dění v obci…
Volby do Zastupitelstva obce Rusava ........................................ str. 2
Činnost kulturního výboru ............................................................ str. 4
Činnost Sboru pro občany ............................................................ str. 5
Dotace Zlínského kraje ................................................................... str. 5
Náladový vítr ...................................................................................... str. 7
Večerní procházka s lampiony ...................................................... str. 9
Angličtina pro nejmenší................................................................str. 10
Rusava obrazem...............................................................................str. 11
Plánované akce v roce 2011 ........................................................str. 15
Historie…
Mlýny, pily, valchy na toku Rusavy, Mlýn v Chomýži ..........str. 16
Vědecká činnost Daniela Slobody (1. díl)................................str. 16
100 let hostýnského schodiště (1910-2010) ..........................str. 19
Naše škola…
Vlastivědný výlet do Prahy ...........................................................str. 21
Návštěva dopravního hřiště v Kroměříži .................................str. 22
Vystoupení malých hvězd ............................................................str. 23
Školní družina ...................................................................................str. 24
Návštěva svatého Mikuláše..........................................................str. 24
Příroda kolem nás
Zajímavosti o obyvatelích lesa – Straka obecná ..................str. 25
Sport…
Muži A .................................................................................................str. 26
Zajímavosti…
Zelené potraviny detoxikují náš organizmus ........................str. 27
32
MIKuLášsKý jarMarK 27. 11. 2010
autorka fotografií Štěpánka Žourková
Živý Betlém v podání dětí MŠ Rusava
Umělecký řezbář z Loštic pan Jaroslav Beneš
„S andělem na každém kroku“
Vydává:
Obecní úřad Rusava
Za vydání odpovídá: Dana Gajdošová
Tel.: 573 392 066
www.rusava.cz
Periodicita: vychází 4x ročně
Příspěvky prošly jazykovou korekturou,
nebyly redakčně upraveny.
Registrační číslo: MK ČR E 12061
Náklad: 400 ks
Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

Zpravodaj

Transkript

Podobné dokumenty

PDF, 21kb