Magazín společnosti New World Resources

Transkript

Magazín společnosti New World Resources
č. 4 2011
interview
4–7
Josef Kasper:
Patříme ke světové
záchranářské špičce
technologie
12 –15
Kam se chodí sprchovat uhlí
bezpečnost
16 –17
POP 2010:
Doly NWR jsou nejbezpečnější
v historii
Editorial
Vážení čtenáři,
když společnost NWR před několika lety
oznámila své plány na obnovu uzavřeného
a dlouhodobě zanedbávaného dolu Debiensko, mnoho lidí si jistě pomyslelo: „Oni se
snad museli zbláznit. V dnešní době znovu
budovat důl? To je nemožné. Je to příliš
složité a nákladné. Sněte klidně dál!“
začnou těžké razicí stroje metr po metru
ukusovat horninu a začátkem roku 2017 by
mělo být z nového dolu vytěženo první uhlí.
Nebude to však jednoduché. V první řadě
je nutné zvládnout množství technických
a logistických otázek, a to hlavně kvůli nevyzpytatelnosti matky přírody. Tyto otázky však
naši horníci jako vždy vyřeší.
Ne všichni však uvažovali tímto způsobem.
Několik lidí s jasnou vizí se v polovině roku
2007 začalo tomuto snu naplno věnovat.
A ukázalo se, že veškeré jejich následné úsilí
a tvrdá práce se vyplatily. V červnu 2011
představenstvo NWR totiž projekt schválilo
a vydalo prohlášení: Důl Debiensko bude opět
v provozu a bude lepší než kdy dřív.
Projekt společnosti NWR Karbonia už získal
od místních samospráv a komunit značnou
podporu. Obdrželi jsme přes tři tisíce žádostí
o zaměstnání (a další stále přicházejí) a zdejší
lidé projevují o tento jedinečný projekt
výrazný zájem. My všichni v NWR Karbonia se
cítíme skutečnou součástí místních komunit,
a proto podporujeme mnohé zdejší aktivity i charitativní organizace. Tuto roli jsme
odhodláni nadále hrát i v budoucnu.
Dne 3. prosince 2011, tedy jen několik měsíců
po tomto oznámení a v jedinečném spojení
se svátkem patronky havířů, svaté Barbory,
oslavila celá společnost NWR Karbonia Den
nového počátku v první obnovené budově
dolu – v symbolické „cechovně“.
Dnes už běží obnova kompletní infrastruktury
dolu Debiensko na plný výkon. Po dokončení
rekonstrukce připomene tento nejmodernější
důl obrázek z dob minulých: Nadzemní prostory budou zdobit tradiční cihlové budovy,
a monstrózní architektura posledních pěti
dekád zmizí navždy.
Samozřejmě si dobře uvědomujeme, že
nadcházející rok 2012 a ještě několik dalších
let bude nadmíru složitých, doprovázených
mnoha obtížemi, které musíme překonat. Rád
bych proto využil této příležitosti k tomu,
abych všem zúčastněným popřál mnoho
vytrvalosti, houževnatosti, trpělivosti a dobré
nálady při plnění jejich náročných úkolů.
Přeji všem radostné Vánoce a šťastný, zdravý
i úspěšný nový rok!
Szczesc Boze. Hodně štěstí!
Byla zahájena stavba přístupového portálu
do budoucího dolu. Během několika měsíců
Waclaw Jerzy Klinowski
Open Mine č. 4 I 2011
Vydavatel: New World Resources Plc
c / o Hackwood Secretaries Limited | One Silk Street | London EC2Y 8HQ | United Kingdom
Headquarters: Jachthavenweg 109h | 1081 KM | Amsterdam | Netherlands
Tel.: +31 20 570 2200 | Fax: +31 20 570 2222
E-mail: [email protected]
Web: newworldresources.cz
Šéfredaktor: Tomáš Píša | Editor: Marek Síbrt | Spolupráce: Roman Grametbauer
Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE
Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE
Registrace: MK ČR E 18829
Uzávěrka čísla: 9. 12. 2011
Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez
písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou
obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat
na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je
dostupná na webových stránkách společnosti.
4–7
Rozhovor
s ředitelem OKD,
HBZS, Josefem
Kasperem
8–9
12–15
Je třeba
prozkoumat
skutečné
zásoby uhlí
na Frenštátsku
Co se děje
s právě
vytěženým
uhlím?
10–11
18–19
Propracovaný
systém logistiky
zefektivní práci
pod zemí
Přestože je Indie
třetím největším
dobyvatelem uhlí,
vlastní produkce jí
nestačí
Obsah
2–3
ekonomika
Dobrých devět měsíců,
ale opatrný výhled
3
ekonomika
NWR má nejlepší korporátní web
4–7
interview
8–9
10–11
ekonomika
OKD chce prozkoumat zásoby
v okolí Frenštátu pod Radhoštěm
technologie
Kontejnerizace – zlepšování
logistiky
12–15
technologie
Kam se chodí sprchovat uhlí
16–17
bezpečnost
POP 2010: Doly NWR jsou
nejbezpečnější v historii
18–19
ekonomika
Uhelný průmysl v Indii
20
odpovědnost
Do CSR zdaleka nepatří jen charita
20
odpovědnost
Evoluce Nadace OKD
21
odpovědnost
Vzdělaní lidé: klíč k budoucnosti NWR
ekonomika
interview
technologie
Dobrých devět měsíců,
ale opatrný výhled
Dne 16. listopadu 2011 oznámila skupina NWR své výsledky
za první tři čtvrtletí roku 2011, které byly na všech provozních
úrovních v souladu s očekáváními trhu. Výsledky za prvních
devět měsíců tohoto roku nadále vykazují výrazné meziroční
zlepšení, s desetiprocentním nárůstem výnosů a 22procentním
navýšením hodnoty EBITDA, za nimiž stojí příznivá dynamika
regionální poptávky ve sledovaném období i nárůst cen uhlí.
Objem produkce surové oceli na našich odběratelských trzích
se v období prvních tří čtvrtletí tohoto roku ve srovnání se
stejným obdobím toho předcházejícího zvýšil o pět procent.
22 %
Ukazatel EBITDA
(zisk před zdaněním, odpisy
a amortizací) meziročně
vzrostl o 22 procent.
Nejistota v makroekonomickém prostředí je však citelná
a v posledních měsících se
ještě zvyšovala s tím, jak trhy
netrpělivě očekávají vyřešení
dluhových krizí jednotlivých
evropských zemí. Firma si je
vědoma, že její odběratelé jsou
ve světle toho vývoje opatrnější, a proto zůstává obezřetná
ohledně krátkodobých výkyvů,
které nynější situace může
způsobit jejímu podnikání.
I přes tuto nejistotu směřuje
NWR v roce 2011 k dosažení
objemu těžby ve výši 11 milionů tun uhlí a externímu prodeji uhlí v objemu 10,3 milionu
tun. Podle předpokladů by měl
prodejní mix uhlí sestávat ze
44 procent z koksovatelného
uhlí, ze čtyř procent z prachového uhlí k injektáži (PCI)
a z 52 procent z energetického
uhlí, jak bylo oznámeno dříve.
Významnou skutečností je, že
ceny NWR pro čtvrté čtvrtletí
zůstávají v souladu s cenami
na mezinárodních trzích jak
pro tvrdé, tak pro poloměkké
koksovatelné uhlí. Nadále se
firmě daří zmírňovat dopady
inflace cen vstupů, a meziroční
nárůst nákladů těžby na tunu
o šest procent (s vyloučením vlivu směnných kurzů) je
v souladu s předchozím oznámením.
Konsolidovaný zisk ve sledovaném období dosáhl
121 milionů eur. Po vyloučení
jednorázového výnosu ve výši
82 milionů eur z prodeje
obchodu s elektřinou a daňové vratky ve výši 22 milionů
eur v předcházejícím roce se
konsolidovaný zisk za sledované období z hodnoty
Výnosy ve výši 1
59 milionů eur, dosažené
za první tři čtvrtletí roku 2010,
více než zdvojnásobil.
V projektu Debiensko postupuje vše podle plánu a oficiálně
byly zahájeny stavební práce
(v podobě vytvoření portálu
241 mil. eur, nárůst o 10 %
EBITDA ve výši 369 mil. eur, nárůst 22 %
Provozní cash flow ve výši 210 mil. eur, nárůst o 16 %
Základní zisk na akcii 0,45 eur
Těžba uhlí ve výši 8 641 tis. tun, externí prodeje uhlí
ve výši 8 013 tis. tun
Výroba koksu ve výši 584 tis. tun, externí prodeje koksu
ve výši 430 tis. tun
Open Mine 4 I 2011
2
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
NWR má nejlepší
korporátní web
Frenštát na severovýchodě České republiky. Zdejší
zásoby se odhadují přibližně na 1,6 miliardy tun uhlí.
Předpokládá se, že samotný
průzkum potrvá čtyři roky,
po jejichž uplynutí NWR rozhodne o využitelnosti ložiska.
V současné době vede NWR
jednání se svými odběrateli
o cenách energetického uhlí
pro rok 2012. Ve srovnání
s rokem 2011 pozorujeme
určitou tendenci k navyšování
regionálních cen energetického uhlí. O výsledku jednání
budou trhy v patřičnou dobu
informovány.
a zahloubení ústí jedné ze
dvou plánovaných úpadnic)
3. prosince 2011. Tento projekt
znamená významný mezník
nejen pro společnost NWR
a její strategii růstu, ale i pro
celý region, neboť projekt
Debiensko bude prvním dolem otevřeným v Hornoslezské
uhelné pánvi za poslední dvě
dekády. K zajištění jeho úspěchu využívá firma služeb špičkového mezinárodního týmu
odborníků. Vytěžení prvního
uhlí se předpokládá v roce
2017. Dlouhodobá dynamika
nabídky a poptávky v regionu
hovoří ve prospěch nové kapacity pro dodávky uhlí z Debienska do regionu.
Nedávno firma oznámila
svůj záměr provést průzkum
ložiska černého uhlí v Dole
Bezpečnost zůstává klíčovou
prioritou společnosti a její
výsledky v této oblasti nadále
vykazují pozitivní trend. Tento
vývoj je z velké části výsledkem
významných investic do nejmodernějších technologií,
osobních ochranných pomůcek
a bezpečnostních školení, společně s vysokou mírou nasazení a dovedností na straně
zaměstnanců.
Předseda představenstva NWR
Mike Salamon učinil následující závěr: „Tento rok se
zatím jeví jako druhý nejlepší
v historii společnosti NWR.
Nadále dosahujeme velmi dobrých provozních i finančních
výsledků a zároveň usilujeme
o naplnění růstových plánů.
Proto zůstáváme přesvědčeni
o dlouhodobé atraktivitě našeho podnikání.“
Na fotografii zleva: Fred MacAulay, moderátor slavnostního
večera, Radek Němeček, ředitel vztahů s investory společnosti
NWR, Roman Grametbauer, manažer online komunikace NWR,
a Nick Factor, ředitel obchodního rozvoje Morningstar
Společnost NWR klade v komunikaci s investory, médii
a odbornou i laickou veřejností dlouhodobě důraz na otevřenost, dostupnost a aktuálnost informací o své činnosti.
Jasným důkazem tohoto přístupu je ocenění londýnské
Společnosti pro vztahy s investory (IR Society), která vyhlásila stránky skupiny NWR nejlepším korporátním webem
v kategorii Best Corporate Website. IR Society sdružuje
experty zabývající se vztahy korporací s investory a každoročně vyhlašuje nejlepší postupy v této oblasti.
„Náš web podle porotců splnil přísná kritéria kladená
na obsah, přehlednost a dostupnost korporátních stránek.
Získal proto ocenění, kterého si velmi vážíme i vzhledem
k vysoké laťce nasazené naší konkurencí, s níž jsme se
utkali ve finále. Například firma BASF loni uspěla dokonce
ve čtyřech kategoriích. Silným soupeřem byla i společnost OJSC Uralkali,“ říká manažer online komunikace NWR
Roman Grametbauer. Ten převzal spolu s ředitelem NWR
pro vztahy s investory Radkem Němečkem cenu během
slavnostního večera 22. listopadu 2011 v pavilonu u londýnské pevnosti Tower.
Oprávněnost ocenění může každý posoudit sám při návštěvě stránek www.newworldresources.eu, dostupných v anglickém, českém a polském jazyce.
Radek Němeček,
ředitel vztahů s investory
[email protected]
Open Mine 4 I 2011
3
ekonomika
interview
technologie
Josef Kasper:
Důlní záchranáři společnosti OKD, HBZS, a.s., jsou v první linii
kdykoliv, když dojde v dole k mimořádné situaci. Jejich práce
v dalších oblastech má bezprostřední dopad na zvýšení bezpečnosti při práci v podzemí. Proto patří mezi horníky k nejrespektovanějším osobám, kterým důvěřují. Nejen o tom jsme
hovořili s ředitelem Josefem Kasperem.
190 zaměstnanců
35 profesionálních
záchranářů, 105 pracovníků
technické podpory na dolech,
50 mechaniků a technicko-administrativní aparát.
Většina lidí si představuje
důlní záchranáře jako ty,
kteří vytahují lidi z podzemí v případě katastrof
a havárií. Můžete stručně
popsat, jaké je hlavní pole
působnosti Hlavní báňské
záchranné stanice (HBZS)
a korigovat mnohdy zkreslené představy veřejnosti
o vaší práci?
Lidé mají v mnohém pravdu.
Naším hlavním úkolem je skutečně zachraňovat životy lidí
a chránit jejich zdraví při haváriích v podzemí. Protože zdraví
a život jsou to nejdůležitější,
co máme, a právě jejich ochrana dává naší práci smysl. Vše
ostatní, jako jsou například
ochrana majetku při haváriích
a odstraňování jejich následků,
je daleko za tím.
Ale je pravda, že veřejnost zná
většinou naši činnost pouze
v tomto kontextu, i když rozsah
našich aktivit je výrazně širší.
Jak a čím je tedy působnost vaší organizace
vymezena?
Jsme nedílnou součástí hornické činnosti. Naše postavení
i úkoly jsou jednoznačně definovány tzv. horním zákonem,
vyhláškami Českého báňského
úřadu o báňské záchranné
službě a služebním řádem
schváleným Českým báňským
úřadem.
V naší kompetenci je celorepublikový dohled nad veškerou
hornickou činností, která se
odehrává pod zemí. Naší správě tak podléhá třeba těžba
uranu společnosti Diamo, která
má vlastní záchranáře, ale my
je dozorujeme a řídíme metodicky. Kontrolujeme, zda mají
v pořádku vybavení a havarijní
plán. Dozorovou činnost vykonáváme i v případě vodních
přehrad (například na Vltavské
kaskádě), jeskyní a dalších podzemních pracovišť.
Jste stoprocentní dceřinou společností OKD.
V souvislosti s vaším
zaměřením předpokládám, že většina ekonomické aktivity a tržeb je
přímo závislá na činnosti
těžařů.
Samozřejmě je pro nás mateřská společnost klíčovým zákazníkem, který má absolutní
přednost. Ale jsme ekonomicky
aktivní a snažíme se být soběstační i mimo naši práci pro
OKD. Zhruba polovina našich
výnosů pochází z jiných zdrojů.
Generální ředitel OKD KlausDieter Beck nás jednou nazval
jako malou, ale velice sexy
nevěstu. To mě potěšilo.
Mluvil jste o dalších aktivitách. Můžete je konkretizovat?
Určitě, protože je chápu jako
ocenění vysoké kvality naší
práce a lidí. Od letošního roku
jsme součástí Integrovaného
záchranného systému s celorepublikovou působností,
předtím jsme byli zařazeni
do systému pouze v našem
Open Mine 4 I 2011
4
bezpečnost
rekultivace
Josef Kasper, ředitel společnosti OKD, HBZS, a.s.
regionu. Když kompetentní
lidé na vlastní oči viděli úroveň
techniky a dovednosti našich
záchranářů, rozhodli se nás
do systému zařadit a povolat
v případě krizových událostí,
kde bychom mohli díky své
specializaci pomoci. Jedním
z příkladů můžou být povodně.
Máme čerpací techniku, člun
a polovina našich záchranářů
má potápěčský kurz, kdy se
mohou potápět až 70 metrů
pod hladinu. Jeden z našich
záchranářů dokonce patří mezi
desítku nejlepších speleologů
v Evropě.
Všichni naši záchranáři jsou
profesionálními lezci, což se
může v případě havárií a krizových situací hodit.
Úzce spolupracujeme s policií
i hasiči, kteří nás často žádají o pomoc. Práce hasičů je
té naší totiž v mnoha ohledech podobná. Ovšem s tím
rozdílem, že my jsme zvyklí
pracovat pod zemí, a proto
ovládáme dovednosti, které
hasičům chybí. Například každý záchranář musí umět budovat, stavět a zajišťovat, aby
se něco nezhroutilo, s tím se
hasiči běžně nesetkávají. Takže
vidíte, že naši lidé se uplatní
leckde i mimo Ostravsko-karvinský revír. Jsem na ně hrdý.
V čem spočívá spolupráce s policií?
Odpovím vám jedním poněkud
bizarním příběhem. Před časem
odpovědnost
nás kontaktovala kriminální
policie, že se objevil svědek,
který údajně viděl v nejrozsáhlejším českém vojenském
újezdu Libavá v Olomouckém
kraji, jak vrah hází dvě těla
do hluboké štoly. Protože svah
nad ní byl nebezpečný a hrozil
sesuvem, požádala nás policie,
abychom věc prověřili. Lezci
policistů ani hasičů si na zásah
v tomto terénu netroufali.
Nakonec jsme použili kameru,
kterou jsme spustili více než
sto metrů pod zem.
Je nutné splňovat řadu norem
týkajících se životního prostředí a dodržování hygienických
předpisů. Přičemž vše podléhá
přísným kontrolám.
A byla tam těla
zavražděných?
Pojďme k tomu, co jste
zmiňoval jako nejvyšší
hodnotu společnosti
OKD, HBZS, a tím jsou
vaši lidé. Kolik má firma
aktuálně zaměstnanců
a jaká je jejich profesní
struktura?
Nebyla. Svědek se možná snažil
svést policii na falešnou stopu,
nebo si z ní prostě „vystřelil“.
Můžete vysvětlit, odkud
pochází druhá polovina
vašich výnosů?
Klíčové pro nás v tomto ohledu je popílkové a odpadové
hospodářství. Zjednodušeně
řečeno, elektrárny a teplárny
produkují popílek, který my
ukládáme do dolů, dodáváme
k dalšímu využití při sanačně-rekultivačních pracích nebo
jako stavební materiál pro
základové desky (cementopopílková směs).
V minulosti se objevilo několik
subjektů, které se nás snažily
vytlačit z trhu v domnění,
že je možné koupit vytěžený
důl, lom a okamžitě ho začít
zavážet popílkem a odpady. Ale
realita je dnes zásadně odlišná.
Naší výhodou v této oblasti je
to, že máme certifikáty kvality
ISO a potřebná osvědčení, která nám umožňují popílek ukládat. O profit se samozřejmě
dělíme s dopravci, k nimž patří
například AWT, a za ukládání
popílku odvádíme poplatky
dolům a obcím.
Máme 190 zaměstnanců.
Z toho je 35 profesionálních
záchranářů, 105 lidí pracuje
na dolech a poskytuje servis horníkům v lampovnách,
zbytek představují mechanici
a technicko-administrativní
aparát.
Jak vypadá standardní
pracovní den profesionálního záchranáře?
Největším specifikem, kterým se naše práce odlišuje
od ostatních, jsou týdenní
nonstop pohotovosti. Naši lidé
je absolvují každých pět týdnů.
V pátek v sedm ráno nastoupí do práce a odcházejí další
pátek ve stejnou hodinu. Právě
Open Mine 4 I 2011
5
ekonomika
tato doba, kterou spolu lidé
pravidelně tráví, je důležitá pro
posílení pocitu sounáležitosti
a odpovědnosti jeden za druhého v krizových momentech.
Týdenní pohotovost prakticky vypadá tak, že záchranáři
od sedmi ráno do tří odpoledne plní své povinnosti jako
ve standardní pracovní době.
Potom mají osobní volno.
To ale tráví v našem areálu.
Mohou pracovat na zlepšení své kondice a cvičit, nebo
na zvyšování vědomostí
a technických dovedností.
Víme, že naši lidé nejsou roboti, takže mají k dispozici veškeré zázemí pro volnočasové
aktivity.
V týdnu pracovní pohotovosti
ale musí být všech 26 lidí, kteří
ji u nás vždy drží, v případě
potřeby připraveno okamžitě
vystartovat do akce. Rozezní se
siréna a všichni musí být do tří
minut připraveni k zásahu.
Jaké je složení tohoto
zásahového týmu?
V každém okamžiku musí být
připraveny na zásah tři čety
záchranářů po pěti lidech.
Jedna četa je složena z našich
lidí, další dvě za záchranářů
z jednotlivých dolů, kteří u nás
pravidelně minimálně jednou
za 18 měsíců musí absolvovat
pohotovost, aby si upevnili
záchranářské návyky, případně
se seznámili s novými postupy
a technickým vybavením.
V týmu je jeden lékař v pohotovosti, který je na stanici vždy
k dispozici, a dva paramedici.
K tomu je třeba přičíst řidiče
pro tři výjezdová auta, která
jsou permanentně k dispozici,
interview
technologie
dále techniky, velitele důlní
základny a velitele pohotovosti. A jsme u čísla 26.
Vyjede-li k zásahu kompletní
tým, což vždy posoudí velitel pohotovosti s ohledem
na závažnost problému, musí
dispečer neprodleně obvolat
záchranáře, kteří mají domácí
pohotovost. Ti okamžitě přijedou doplnit stav. Akceschopní
musíme být neustále.
Zmínil jste záchranáře
z jednotlivých dolů. Jde
o zaměstnance HBZS,
nebo OKD? Jaká je jejich
role?
Jsou zaměstnanci jednotlivých
dolů OKD. Obecně můžeme
říct, že v našem revíru je asi
850 dobrovolných záchranářů.
Jde o členy záchranářských
sborů na konkrétních dolech,
dobrovolníky, kteří pracují normálně v provozu jako
všichni ostatní a práce záchranáře je pro ně další, a nutno
dodat že dobrovolná, aktivita.
Tyto záchranáře řídíme především metodicky. Mohou se
u nás seznámit s nejnovější
technikou, případně novými
postupy, které jsme aktuálně
implementovali. Proto u nás
pro zvyšování kvalifikace musí
minimálně jednou za 18 měsíců absolvovat týdenní pohotovost, o níž jsem už mluvil.
Pojďme k lékařům, které
jste zmiňoval jako nedílnou součást záchranářského týmu.
Spolupracujeme s 18 lékaři.
Číslo je tak vysoké proto, že
to jsou špičkoví profesionálové ve svých oborech, pracují
v nemocnicích a v odborných
ordinacích. Záchranářská
práce je pro ně záležitost srdce, které vlastně věnují svůj
volný čas. Dělají ji, protože
je podle nich důležitá a má
smysl. Lékař je totiž při zásahu
v krizové situaci vždy v první
linii. Dostane se k lidem první,
diagnostikuje zdravotní stav
a poskytuje první pomoc.
V případě, že lékař vyjede
k zásahu, okamžitě musíme
zajistit dalšího, který bude
připraven do akce v případě
potřeby. Ještě nikdy se nestalo,
že by u nás lékař nebyl.
Co musí člověk splňovat,
aby se z něj mohl stát
báňský záchranář?
Primární je stoprocentní zdraví, fyzická kondice a motivace
pomáhat lidem, kteří se ocitli
v komplikované situaci. Člověk by měl mít za sebou praxi
záchranáře na některém z dolů
a znát prostředí, v němž se
v našem revíru těží uhlí.
To znamená, že člověk
odjinud u vás nemá šanci
najít uplatnění?
Nechci říct, že nemá šanci.
Ale je to velmi komplikované.
Měli jsme tu například zájemce
z řad špičkových záchranářů z povrchu, ale přesto neuspěli. Naše práce je specifická
a znalost důlního prostředí je
Open Mine 4 I 2011
6
bezpečnost
rekultivace
evropských zemí? Jak
obstojíte z hlediska
technického vybavení
i kvality lidí v mezinárodním srovnání?
Samozřejmě spolupráce
a výměna zkušeností mezi
záchranáři z jednotlivých zemí
je pro naši práci důležitá. Například v Polsku se těží černé uhlí
v podobných podmínkách,
a proto úzce spolupracujeme se
záchranáři z Bytomi.
Jsme v kontaktu s kolegy
z Rakouska a Německa, kteří
nás pravidelně zvou na společná cvičení. Můžu říct, že
z hlediska úrovně technického
vybavení, kde jsme v posledních
letech udělali ohromný posun
dopředu, a kvality našich lidí
patříme zcela jistě ke světové
záchranářské špičce.
Mluvil jste o modernizaci vybavení. Můžete
to popsat detailněji?
naprosto zásadní. Navíc lidé
s praxí z dolů OKD si s sebou
přinesou návyky a postoje, kde
na prvním místě je solidarita,
odpovědnost jeden za druhého
a vzájemný respekt. Bez toho se
člověk nemůže stát špičkovým
důlním záchranářem. A já jsem
v tomto ohledu na své lidi hrdý.
Že to je obor atraktivní, potvrzuje i velký zájem o práci
u nás. Náš sbor pomalu stárne, věkový průměr se blíží 40
letům a postupně ho omlazujeme, ale přijmeme skutečně
jen ty nejlepší.
Spolupracujete se
záchranáři z jiných
Jednoznačným impulzem
k modernizaci osobních
ochranných a bezpečnostních
pomůcek pro horníky i záchranáře byl příchod skupiny
NWR a nového generálního
ředitele OKD Klause-Dietera
Becka. Stamilionové investice směřovaly do nákupu toho
nejmodernějšího vybavení,
jaké je na trhu k dispozici. To,
že tento projekt měl spolu
s dalšími opatřeními v oblasti
bezpečnosti smysl, jednoznačně potvrzuje klesající
počet úrazů v dolech OKD,
které jsou v současnosti nejbezpečnější v historii. Všichni
horníci i záchranáři mají nové
sebezáchranné přístroje, lampy a detekční přístroje s těmi
nejlepšími parametry.
odpovědnost
Jak se vlastně člověk
stane šéfem báňských
záchranářů?
Ředitelem jsem byl jmenován
loni 1. července. Předtím jsem
pracoval 28 let na Dole ČSM,
naposledy jako jeho ředitel. Záchranářský kurz jsem
absolvoval ještě jako student
geologie na VŠB-TU v Ostravě
v roce 1980. Svým způsobem
je to rodinná tradice. Otec
byl respektovaný záchranář, i když pracoval v dole
v dělnické profesi. Mám tady
knihu z prostředí báňského
záchranářství v našem revíru,
profil mého otce je tam zařazen mezi osm osobností této
profese.
Takže vás tímto směrem
posunula rodina?
Proto se moje kariéra ubírala
tímto směrem.
V tom, že jsem se stal ředitelem OKD, HBZS, a.s., hrála
určitě roli skutečnost, že jsem
v oboru zažil mnoho situací
a ostrých akcí, které napověděly, jestli mám, nebo nemám
pro tuto funkci předpoklady. Že jich bylo více, dokládá
i to, že jsem nositelem zlatého záchranného kříže jako
nejvyššího záchranářského
ocenění u nás. Jeho držitelem
byl i můj otec, a když jsem
vyznamenání převzal, byli
jsme jediní otec a syn, kteří ho
měli oba.
850 dobrovolných
záchranářů
V žádném případě. Otec mi
dokonce v nadsázce jednou
řekl, že jestli půjdu pracovat
na šachtu, tak mi zláme nohy.
(smích) Ještě na střední škole
jsem chtěl být archeologem,
ale nakonec jsem se na tento obor nepřihlásil a vybral si
studium geologie. Bral jsem
to tak, že geologie má k archeologii blízko. Protože jsem
studoval ve skupině s cizinci,
nosil jsem v hlavě ideu, že bych
se mohl stát geologem někde
v zahraničí.
V roce 1982, kdy jsem nastoupil jako geolog na Důl ČSM,
jsem se stal členem báňského
záchranného sboru. V každém
chlapovi je podle mě uvnitř
skrytá touha být co nejlepší
a překonat ostatní. Jako mladý kluk jsem v záchranářích
viděl elitu, která umí něco víc
než ostatní lidé v hornictví.
A to nemyslím nijak ve zlém.
Členové záchranářských
sborů na konkrétních dolech
pracují normálně v provozu.
Co dělá šéf báňských
záchranářů, když nepracuje?
Bydlím v Hnojníku, což je malá
obec mezi Frýdkem-Místkem
a Českým Těšínem. Jsem už
přes dvacet let předsedou
místního fotbalového klubu.
Pořádáme u nás řadu společensko-kulturních akcí, jako
jsou plesy, country večery nebo
turnaje ve fotbale. To je pro
mě největší relax. Zároveň jsem
velkým fanouškem třineckých
hokejistů, kteří loni vyhráli
extraligu.
Marek Síbrt,
[email protected]
Open Mine 4 I 2011
7
ekonomika
interview
technologie
OKD chce prozkoumat zásoby
v okolí Frenštátu pod Radhoštěm
Těžařská společnost OKD, která je součástí skupiny NWR, zveřejnila svůj záměr
prozkoumat zásoby uhlí a plynu v okolí
Frenštátu pod Radhoštěm. Podle generálního ředitele firmy Klause-Dietera
Becka je průzkum nutný k tomu, aby
bylo možné odpovědně jednat o další
budoucnosti dolu.
60 milionů korun
ročně stojí konzervační
provoz dolu. Stará
se o něj zhruba
40 zaměstnanců.
K tomu je potřeba získat aktuální a objektivní údaje o stavu
ložiska, celkových zásobách
i kvalitě černého uhlí a plynu,
OKD totiž aktuálně disponuje
až 30 let starými odhady. „Je
to naše odpovědnost vůči akcionářům, kteří financují nákladný konzervační režim, a také
směrem ke státu, jemuž toto
ložisko patří,“ říká Beck, který
se zároveň zavázal, že případný
průzkum negativně neovlivní
život lidí v okolí ani okolní krajinu a přírodu v Beskydech.
Základní informace
o Dole Frenštát
V okolí Frenštátu pod Radhoštěm, města vzdáleného zhruba
40 kilometrů jižně od Ostravy,
leží jedno z nejvýznamnějších
ložisek černého uhlí v české části Hornoslezské uhelné
pánve. Jedná se o poslední
významné ložisko černého uhlí
ve střední Evropě. Společnost
OKD spravuje v souladu s horním zákonem dobývací prostor o rozloze zhruba 63 km2
a udržuje důl v tzv. konzervačním režimu. Ten spočívá
především v čerpání důlních
vod, větrání dolu a kontrolní a inspekční činnosti. Jeho
cílem je zajistit bezpečnost
Celkový pohled na nadzemní stavby Dolu Frenštát
a ochranu vybudovaných důlních staveb a ložiska.
Prvopočátky současného dolu
je možné datovat ke konci druhé světové války, kdy
byl zahájen průzkum v jižní
části Ostravsko-karvinského
černouhelného revíru. Celkem
65 vrtů vedených z povrchu
především na konci 60. a v 70.
letech prokázalo výskyt rozsáhlých slojí karvinského souvrství.
V roce 1976 proto stát rozhodl o výstavbě dolu, která byla
zahájena ještě téhož roku.
Samotné hornické práce započaly v roce 1982 zaústěním jámy
č. 4. Ta se začala hloubit v roce
1984. O rok později se přistoupilo k hloubení další jámy č. 5,
které bylo po pěti letech dokončeno v hloubce 1 088 metrů.
V roce 1994 pak byla dokončena
903 metrů hluboká jáma č. 4.
Rozsah dobývacího prostoru byl
stanoven v roce 1989.
Důl ale nakonec nebyl pro těžbu nikdy otevřen. Na začátku
90. let totiž došlo v tehdejším Československu k útlumu
těžebního, hutního a ocelářského průmyslu. V roce 1995
byl zahájen už zmíněný konzervační provoz dolu, který trvá
dodnes. Jak již bylo uvedeno,
Open Mine 4 I 2011
8
bezpečnost
rekultivace
ohledu na jeho složení,
uložení či možnost ho v aktuálních podmínkách vytěžit.
Zásoby plynu jsou odhadovány na deset miliard metrů
krychlových.
Co je průzkumná ražba?
Při průzkumu OKD plánuje
vyrazit zhruba 900 metrů pod
zemí asi kilometr dlouhou
chodbu, která bude navazovat na důlní díla vybudovaná
v minulosti. Lidé na povrchu
práce nijak nepocítí – nebudou
mít na povrch žádný dopad.
K průzkumu totiž není nutné
stavět na povrchu nové stavby
ani hloubit nové jámy.
ročně přijde zhruba na 60 milionů korun a zajišťuje ho asi
40 zaměstnanců.
Společnost OKD, jako státem
stanovený správce dobývacího
prostoru, má povinnost zajistit,
aby nedošlo k znehodnocení
ložiska. Ve struktuře OKD patří Důl Frenštát organizačně
k Dolu Paskov.
Podle odhadů jsou zásoby
černého uhlí v dobývacím
prostoru dolu na úrovni zhruba 1,6 miliardy tun. Termín
zásoby v tomto případě uvádí
celkové množství uhlí, které
se v lokalitě nachází, a to bez
„Žádáme o povolení průzkumu, nikoli o povolení těžby.
Jeho dopad na životní prostředí bude nulový. Jako veřejně
obchodovatelná společnost
se musíme starat o životní
prostředí, bezpečnost práce
a dobré vztahy s městy a obcemi. Splníme všechny zákonné
požadavky, včetně zpracování
studie o dopadech na životní
prostředí. To je mimochodem
zcela unikátní věc, v jiných
zemích tuto studii pro průzkumné práce nepotřebujete,“
argumentuje Beck.
Hlušina se bude odvážet
na odval Dolu Paskov, přičemž společnost předpokládá,
že půjde asi o pět nákladních aut denně, která pojedou po obchvatu a dopravu
ve městě nijak nezatíží.
K tomu, aby mohly průzkumné
práce začít, je nutný souhlas
Obvodního báňského úřadu
v Ostravě. Ještě před podáním
odpovědnost
žádosti na úřad si chce společnost OKD potvrdit předpoklady, že ražba nebude mít
žádný vliv na životní prostředí
v okolí dolu. Proto zpracovala
tzv. dokumentaci EIA a nyní,
v souladu se zákonem, požádala o vyjádření Chráněnou krajinnou oblast Beskydy a další
dotčené subjekty.
Budoucnost Dolu Frenštát
Těžaři předpokládají, že průzkum včetně jeho přípravy
a vyhodnocení by měl trvat
zhruba čtyři roky, z toho
samotné práce pod zemí zaberou asi dva a půl roku.
Důl Frenštát v číslech
Zahájení výstavby dolu:
1976
Zahájení konzervačního režimu:
1995
Odhadované zásoby černého uhlí:*
1,6 miliardy tun
Velikost dobývacího prostoru:
63 km
2
Největší dosažená hloubka dolu:
Průzkumná ražba není v žádném případě těžbou. Například
profil průzkumné štoly bude
menšího rozsahu a hypoteticky
ho není ani možné využít pro
těžbu. S ní OKD aktuálně nepočítá a o další budoucnosti dolu
chce firma se zainteresovanými
subjekty diskutovat až po ukončení průzkumu, kdy bude mít
k dispozici aktuální data.
1 088 metrů
„Mateřská skupina NWR v současnosti investuje přes 400
milionů eur do otevření nového dolu v Polsku. Proto není
reálné očekávat, že začneme
zítra investovat do těžby v Dole
Frenštát. Zatím ani nevíme,
jestli je tam koksovatelné, nebo
energetické uhlí. Průzkumy
z éry socialismu nejsou dostatečné pro schválení tak rozsáhlé
investice. Jsme veřejně obchodovatelná společnost, a tak si
nemůžeme dovolit udělat chybu,“ uzavírá Beck.
40
Celkový počet uhelných slojí v oblasti:
5
Počet již vybudovaných šachet:
2
Počet pracovníků zabezpečujících
konzervační režim:
Roční náklady spojené s udržováním
dolu v konzervačním režimu:
60 milionů korun
*zásoby = množství uhlí, které se v uvedené
lokalitě nalézá bez ohledu na složení, uložení
a možnosti jeho vytěžení
Výše uvedený odhad vychází z výsledků
geologických průzkumů provedených
v 70. a 80. letech minulého století.
Marek Síbrt,
[email protected]
Open Mine 4 I 2011
9
ekonomika
interview
technologie
Nový systém logistiky v OKD:
projekt s velkým potenciálem
Monitoring cesty materiálu z povrchu
na důlní pracoviště sekundu po sekundě.
Přísun kompletního vybavení potřebného pro ražbu horníkům ve správný okamžik. Snížení nutnosti ručně manipulovat
s materiálem, který bude unifikovaný
a využitelný ve všech dolech, a tím zvýšení bezpečnosti práce. Tak by měl vypadat
podle nového projektu systém logistiky
v dolech OKD.
2014
Projekt nového systému
logistiky se naplno
rozběhne v roce 2012
a měl by být dokončen
o dva roky později.
Doly OKD prošly díky Programu
optimalizace produktivity 2010
(POP 2010) masivní modernizací a jsou vybaveny špičkovými razicími a dobývacími
technologiemi. Kromě zvýšení
efektivity a otevření perspektivy firmy s možností dobývat
další zásoby ve větších hloubkách a geologicky obtížných
podmínkách přispěl program
nemalou měrou ke zvýšení bezpečnosti. Doly OKD jsou nyní
tak bezpečné, jako nebyly nikdy
v historii.
Další klíčovou oblastí, na niž
společnost OKD v současnosti
zaměřila svou pozornost, je
systém logistiky. Tak, jak to
v hornictví bývá, vše souvisí
se vším. „Masivně jsme zainvestovali do hlavních procesů,
jimiž jsou dobývání a ražení.
Aktuálně je třeba upřít pozornost na ty doprovodné, kde se
skrývají velké možnosti zvýšení efektivity a získání úspor.
Postavení logistiky při těžbě
je naprosto zásadní a zasahuje do mnoha dalších oblastí.
Bavíme se o systému skladování a manipulace s materiálem, sledování jeho pohybu
a hospodárném nakládání,
ale také o bezpečnosti. A o tu
jde u nás především,“ říká
manažer OKD pověřený řízením projektu Marian Weiser.
Zároveň definuje tři hlavní
cíle projektu. V první řadě jde
o zvýšení efektivity v manipulaci s materiálem, což ve svém
důsledku povede ke snížení
počtu potřebných pracovníků,
kteří budou moci být převedeni
k jiným činnostem. „Předpokládáme, že při plném rozjezdu
projektu ušetříme na jednom
dole denně zhruba 60 směn.
To nám umožní přesunout lidi
na práce, kde budou potřebnější,“ vysvětluje Weiser.
Tím, že se minimalizuje manipulace s materiálem, aby bez
zbytečných zásahů a s minimem překládek směřoval
od naložení na povrchu až
na důlní pracoviště, dojde
ke zvýšení bezpečnosti. Provázanost informací o cestě
materiálu s on-line systémem
zamezí zbytečnému hromadění
zásob a zvýší efektivitu řízení
celého procesu. Přičemž Weiser
zmiňuje ambiciózní cíl návratnosti investice do dvou let.
Důl Darkov: pilotní start
projektu
Pilotní projekt byl zahájen
na Dole Darkov, kde má být
v komplexní podobě dokončen do konce roku 2012. Ještě
letos se spustí první fáze také
na Dole Karviná. Start projektu v plném rozsahu na všech
dolech v revíru se předpokládá
v letech 2012 až 2014. „Vedení OKD jsme společně s kolegy
z firmy RAG Mining Solutions,
kteří nám pomáhají aplikovat
vlastní zkušenosti z německých dolů, projekt prezentovali letos na jaře a v jeho
zkušební podobě na Dole
Darkov se snažíme takzvaně
‚vychytat mouchy‘, které se při
jeho náběhu mohou objevit.
V současnosti se zabýváme
především fyzickou částí projektu, k níž patří například
nákup nových kontejnerů,
mobilních zvedacích zařízení a lokomotiv. Následně se
zaměříme na ‚softwarovou‘
část. Zefektivnění systému
logistiky je totiž úzce provázáno s dalšími projekty, které
v OKD probíhají,“ vysvětluje
Weiser a upozorňuje na vazbu
na zavádění systému SAP, který umožní sledovat, ale i plánovat pohyb materiálu v dole.
Všímá si i programu unifikace nakupovaného materiálu, s nímž pak bude možné
ve všech dolech nakládat
stejně, nebo zřízení nových
dispečinků. Ty se kromě řízení provozů rubání a příprav
zaměří také na sledování
materiálu tak, aby bylo možné
efektivněji korigovat jeho cestu na cílové pracoviště. Počítá
se také se zavedením nového
systému skladování, který přispěje k jednodušší manipulaci
s materiálem na povrchu.
Na všech dolech byla speciálně pro projekt zřízena pozice
manažerů, kteří v současnosti připravují jeho strategii
a start.
Jeden kontejner – dva
metry ražby
Prvním reálným krokem,
s nímž se setkávají horníci
na Dole Darkov, byl nákup
Open Mine 4 I 2011
10
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
získají perfektní přehled o cestě materiálu dolem prakticky
sekundu po sekundě. Samotné
čtečky se zároveň před každou
směnou naprogramují úkolem
pro konkrétního pracovníka
zajišťujícího nakládku nebo
dopravu. Skutečnou třešničkou
na dortu bude možnost vyžívat
informační systém postavený
na přenosu pomocí optických
vláken i pro bezdrátové hovory
mezi pracovníky dopravy nebo
pro sledování aktuální polohy
i provozních parametrů z „černých skřínek“ lokomotiv.
Nový způsob nakládky
Na začátku roku 2012 se začne instalovat nový typ závěsné dráhy umožňující jízdu nových lokomotiv
s nákladem o hmotnosti až 40 tun
unifikovaných kontejnerů
k přepravě materiálu. Ty jsou
konstruovány tak, že mohou
být dopravovány těžními
zařízeními ve všech dolech
OKD. Kontejnery vyvinuté
ve spolupráci německé a české firmy již zajišťují dopravu
na čtyřech čelbách Dolu Darkov. Připravuje se také jejich
nasazení pro spojovací překop
mezi doly Darkov a Karviná.
Na Dole Karviná by měla být
na přelomu roku tímto způsobem zajišťována doprava pro
tři investiční čelby. Unifikovaný systém je nastavený tak, že
do jednoho tzv. TH-kontejneru
je naložen kompletní materiál pro dva metry ražby vážící
maximálně čtyři tuny. Pracovník na čelbě tak například ví,
že přijede-li šest kontejnerů,
má veškeré vybavení potřebné
pro dvanáct metrů postupu. Ostatní materiál se může
naložit do univerzálních kontejnerů, speciální typy budou
určeny k dopravě střeliva,
olejů a dalších specifických
náležitostí.
Před uzavřením je výběrové
řízení na nákup lokomotiv,
které budou o 50 procent
výkonnější, než jsou ty současné, čímž budou moci
dopravovat kontejnerové
soupravy s hmotností 24 tun.
Zároveň se mohou využít
i na přepravu sekcí vážících
mnohdy až 40 tun. O tom, že
v hornictví souvisí vše se vším,
svědčí i fakt, že od nového
roku začnou doly instalovat
nový typ závěsné dráhy, který umožní využít plný výkon
lokomotiv.
Překladiště: kontejnery
čekající na lokomotivu
Náročné přestavby čekají firmu v dole. Pro nový systém
přepravy se musejí uzpůsobit překladiště, která budou
vyžadovat větší profily důlních děl. Soupravy na závěsné
dráze musí mít podmínky
k volnému průjezdu nad kolejovými soupravami. Tím se
vyhneme pracnému a časově náročnému „ranžírování“
materiálu na překladištích.
Tady čekají kontejnery, usazené na univerzálních podvozcích, na příjezd závěsné
lokomotivy. Ta je vybavena
hydraulickými zvedáky, které
chytí jednotlivé kontejnery,
a manuální práce se omezí
pouze na jejich ukotvení dvěma závěsnými háky.
Pro sledování pohybu materiálu v dole bude náklad
i kontejner vybaven štítkem
s čárovým kódem a základními
informacemi, co a kam veze.
Po plném najetí systému pracovníci, vybavení čtečkami,
sejmou na jednotlivých uzlech,
kudy materiál putuje, informaci, že monitorovacím bodem
skutečně projel. Ta půjde online přenosem na dispečink,
kde kompetentní pracovníci
„Nový systém vyžaduje i změny ve skladování a přípravě
materiálu na povrchu. Jeho
nakládání bude efektivnější a rychlejší,“ tvrdí Weiser.
Pracoviště budou vybavena
novými mobilními stroji, které
svými možnostmi přesahují
to, co si tradičně představujeme pod pojmem nakladač.
Mají výměnné nástavce, jimiž
si pracovník v kokpitu může
měnit koncové nářadí podle
toho, jaký materiál potřebuje
na podvozky naložit, aniž by
musel vystoupit ven a cokoliv
měnit manuálně. Tento postup
samozřejmě vyžaduje investici
do strojů a úpravu pracovních
ploch pro uložení materiálu
v areálu dolu.
Nový systém logistiky v dolech
NWR v sobě skrývá podle
expertů velký potenciál. V případě, že všechno půjde podle plánu, potvrdí firma svou
pozici mezi nejprogresivnějšími těžařskými společnostmi,
které se nebojí investovat
do budoucnosti. A to se jí
vyplácí, ať již v efektivnější
těžbě či vyšší bezpečnosti.
Marek Síbrt,
[email protected]
Open Mine 4 I 2011
11
ekonomika
interview
technologie
Kam se chodí
sprchovat uhlí
Většina lidí si myslí, že černé uhlí vytěžené
v dolech NWR několik stovek metrů pod
zemí se poté, kdy je vyvezeno na povrch,
nasype do vagonů a po kolejích putuje
přímo ke svým zákazníkům. Skutečnost je
zásadně odlišná.
Uhlí čeká po vytažení skipovou nádobou do zásobníku
na povrchu ještě dlouhá cesta
plná sofistikovaných chemickotechnologických procesů. Při
nich často zaslechneme výrazy,
které jsme zvyklí používat v případě nás samých nebo věcí naší
každodenní potřeby, jako jsou
sprchování, praní či sušení.
Všechny doly NWR jsou vybaveny úpravnami. Zde probíhá vlastní proces přeměny
vytěžené suroviny na finální
produkt, s nímž se, aniž bychom si to uvědomovali, setkáváme prakticky každodenně.
Pojďme se tedy na cestu uhlí
ke spotřebitelům podívat
detailněji.
Veškeré vytěžené uhlí je vyvezeno na povrch zmíněnou
skipovou nádobou s kapacitou zhruba 20 tun a umístěno
do zásobníku za skipovou věží.
Odtud začíná jeho putování
areálem dolu, které zahrnuje
sofistikovaný úpravárenský proces a končí nakládkou do vozů
směřujících k zákazníkům.
Úpravna: sofistikovaná
cesta uhlí k zákazníkovi
„Rozdružování uhlí podle obsahu popela a dalších parametrů
Zařízení Drewboy, ve kterém dochází v magnetitové suspenzi
k rozdružování uhlí a kamene zrnitosti nad 30 mm
probíhá v úpravnách všech
dolů NWR mírně odlišně v souvislosti s rozdílnými technologiemi, kterými byly historicky
vybaveny. Nicméně princip je
ve všech případech obdobný,“
říká specialista OKD na úpravárenství Marek Špok.
Surová těžba uhlí z dolu
přijíždí ve skipové nádobě
po několikasetmetrové cestě
do třídírny, která tvoří první
část úpravárenského komplexu,
v zrnitosti 0–400 mm.
V první fázi je uhlí roztříděno
na vibračních sítech s propadem 200 milimetrů na dvě
základní skupiny: 0–200 mm
a 200–maximum. U větších
kusů uhlí bývá ve značném
množství přítomen kámen,
vyvezený spolu s nimi.
Open Mine 4 I 2011
12
bezpečnost
Vzhledem ke své vyšší hmotnosti a tvrdosti většinu velkých
kusů uhlí rozdrtí na menší.
Na přebíracím pásu se manuálně vybírají z kamene zbytky
uhlí. Ty se automaticky podrtí
a směřují zpět do povrchových
zásobníků, kde jsou po přimíchání do těžby o zrnitosti
0–200 mm připraveny k další
úpravě. V případě, že kapacita
rekultivace
odpovědnost
zásobníků není dostatečná
k uložení veškerého vytěženého uhlí, je možné ho umístit
na okolních skládkách v areálu
dolu.
k třídění uhlí od kamene
do skupin do a nad 80 mm
v rotační nádobě Bretfolt.
Kámen, který je těžší, uhlí rozdrtí a vytlačí ho ven z nádoby.
plave, ale kamenné nečistoty klesají. Uhlí je ze zařízení
vynášeno ven, osprchováno
od magnetitu a odvodňováno
na vibračních sítech.
Kámen, v těžařské terminologii nazývaný také hlušina,
který se dostane jako vedlejší produkt těžby na povrch,
nachází další využití ve stavebnictví (silnice, železniční
koridory, hráze přehrad či
stavby s funkcí ochrany proti
povodním). Je zároveň vhodným a ekonomicky efektivně
využitelným materiálem pro
modelaci terénu při sanačně--rekultivačních akcích, díky
nimž se krajina v okolí dolů
NWR na Karvinsku a Frýdecko-Místecku změnila v uplynulých letech k nepoznání.
Zatímco ve veřejnosti stále
koluje představa o černé zemi
zdevastované těžbou, skutečnost je jiná. V oblastech
historicky poznamenaných
dobýváním uhlí díky nemalým
investicím NWR do rekultivačních projektů vznikají soběstačné ekosystémy
s výskytem vzácných druhů
rostlin a živočichů. Lokality
se případně vracejí k dalšímu využití lidem, například
v podobě areálu pro volnočasové aktivity.
„Větší kusy uhlí směřují do takzvané hrubé linky
úpravny, menší do jemné linky.
Velikost, neboli zrnitost, podle
níž se uhlí takto roztřiďuje, se
liší důl od dolu v souvislosti s tím, jaké technologické
vybavení úpravna používá,“
vysvětluje Špok.
Uhlí v jemné úpravně se rozdružuje stejně jako v případě
hrubé úpravny magnetitovou
suspenzí, v pracích a třídicích
cyklónech nebo v sázečkách.
Ačkoliv se to zdá laikovi neuvěřitelné, nejjemnější uhelné
podíly pod 1 mm se dále třídí do skupin podle velikosti 0–0,25 mm a 0,25–1 mm
a následně upravují.
Například u dolů ČSM a Paskov
směřuje do hrubé úpravny uhlí
se zrnitostí větší než 15 mm
a do jemné úpravny větší než
1 mm, na závodě Lazy do hrubé uhlí nad 30 mm a do jemné větší než 1 mm, v případě
závodu ČSA zrna větší než
0,5 mm, a na Dole Darkov
dokonce nad 0,35 mm. Ano,
čtete správně. Obecně sdílená představa, že těžaři využijí
pouze větší kusy uhlí, které
známe z vytápění domů a bytů,
a drobná uhelná zrna velikosti
smítek prachu se vysypou či
vyhodí někam do okolí, je totiž
naprosto mylná. Cílem je efektivně využít každé zrníčko uhlí,
které horníci v dolech NWR
vytěžili. Už rozumíte tomu,
proč se pro uhlí vžilo spojení
„černé zlato“?
Ani zrnko uhlí nepřijde
nazmar
Jak se sprchuje a suší uhlí
Na vlastním vstupu do úpravny dochází k mokrému nebo
suchému třídění vsázky
na speciálních vibračních třídičích. Například na dolech
ČSM a Paskov dochází
Uhlí se v hrubé úpravně
odděluje od hlušiny pomocí těžkokapalinové suspenze
tvořené magnetitem, tedy
železnou rudou. Kapalina má
speciální hustotu, při níž uhlí
0–400 mm
Uhlí se třídí do skupin podle
velikosti. Nejmenší zrnka pod
jeden milimetr se dělí do skupin
0–0,25 mm a 0,25 –1 mm.
Poté se odvodňují v síťoplášťových odstředivkách a odvodňovacích filtrech. Zjednodušeně
řečeno: flotační činidlo, tedy
zvláštní typ oleje, vytváří
mineralizovanou pěnu. Na každou jednotlivou bublinku oleje
přilne jedno malinké zrníčko
uhlí, které je vynášeno s pěnou
do sběrného žlabu. Toto čisté
uhlí se pak oddělí chemickým
zařízením (rozbíječem pěny)
od oleje.
Magnetit, který se v procesu rozdružování používá
jako zatěžkávadlo v kapalině,
je následně z vody vytažen
v magnetických separátorech.
Open Mine 4 I 2011
13
ekonomika
interview
technologie
Ve flotátorech sestavených do „flotačních baterií“ dochází pomocí flotačního činidla k rozdružování uhlí a kamene zrnitosti do 0,5 mm
Poté, co se ve správném poměru opět smíchá s vodou,
najde další uplatnění v úpravárenském procesu. Pro celý
3 900
tun/hodina
Celková kapacita
všech úpraven na
dolech OKD.
úpravárenský proces je totiž
typická snaha co nejefektivněji využít všechny suroviny,
které se na něm podílejí. Proto
se i voda znovu použije pro
úpravu dalšího uhlí. Společnost NWR pro to má dva
zásadní důvody: ekologický
a ekonomický.
Recyklace vody: přínos
pro krajinu i byznys
Monitoring kvality
na každém kroku
Proces úpravy uhlí je náročný
na spotřebu vody. Na každou tunu upraveného uhlí
je potřeba několik metrů
krychlových vody. Společnost
NWR se jí proto ze snahy
eliminovat dopady své činnosti na životní prostředí,
ale i z ekonomických důvodů snaží v co nejvyšší možné míře recyklovat. Pokud
to není z technických důvodů
možné, prochází použitá voda
do veřejné sítě přes čističku
v areálu závodu. Každá úpravna má ve své blízkosti vlastní
vodní nádrž. V ní je čerpací
stanice, odkud se voda čerpá
do úpravny. Pod její střechou
jsou umístěny velké nádrže
s prací vodou, připravenou
vstoupit do úpravárenského
procesu.
Uhlí, které projde popisovanou
úpravou, putuje do zásobníku
praného uhlí. Z hlediska obsahu
vody a požadované kvality má
takové parametry, že je možné ho expedovat zákazníkům.
Pod zásobníky se nacházejí tzv.
expediční místa. Na nich se uhlí
nakládá do vagonů směřujících k odběratelům. „Protože
považujeme kvalitu dodávaného uhlí za svoji klíčovou konkurenční výhodu, známe přesně
parametry a kvalitu uhlí, jež
zákazníkům expedujeme. Při
nakládce dochází ve vzorkovacích stanicích k vyhodnocení
kvality, kterou sdělujeme klientům. Vzorkování neprobíhá jen
ve finále celého procesu úpravy,
ale při každém jejím kroku, abychom měli jistotu, že vše probíhá tak, jak má,“ říká Špok.
Hlušina, která se odděluje při
úpravě uhlí v každé části popisovaného procesu, prochází
stejným procesem sprchování
a odvodňování jako uhlí, aby
mohla být dále využita ve stavebnictví nebo při rekultivačních akcích.
Závod Lazy: je libo oříšek
nebo ořech?
Všichni, kdo topili nebo topí
doma černým uhlím, si pamatují permanentní diskuze
na téma, zda koupit kostku,
ořech nebo oříšek. V první řadě
je třeba vysvětlit, že všechny
doly NWR prodávají uhlí výhradně velkým průmyslovým
zákazníkům.
Výjimkou je závod Lazy, který je
spolu se závodem ČSA součástí
Dolu Karviná. Ten v úpravárenském procesu vyrábí také
Open Mine 4 I 2011
14
bezpečnost
rekultivace
Úpravny na dolech OKD
odpovědnost
Odkamenění
Hrubá linka
Jemná linka
(mm)
(mm)
(mm)
Darkov
(v provozu od r. 1987)
> 40
1,0 – 40
0,35 –1,0
Paskov
>150
15 – 150
0,5 – 15
ČSM
>100
15 – 100
1,0 –15
ČSA
> 60
0,5 – 60
Lazy
> 200
30 – 200
energetické uhlí v parametrech oříšek (10–30 mm),
ořech (30–50 mm) a prané
kusy (50–200 mm) pro malé
zákazníky. Topíte-li tedy
doma černým uhlím z Ostravsko-karvinského revíru,
můžete s jistotou říct, že ho
vytěžili horníci na závodě
Lazy poblíž města Orlová.
Na závodě Lazy je totiž úpravárenský komplex pouze pro
energetické uhlí. Koksovatelné uhlí, které se zde vytěží,
putuje po kolejích do úpravny
Dolu Paskov.
Nicméně v celkovém objemu
prodejů představuje uhlí pro
malé zákazníky a jejich domácí
použití pouze malý podíl z produkce dolů NWR.
Je proplástek uhlí, nebo
kámen?
Skipová nádoba vyveze na povrch tři kvalitativně odlišné skupiny suroviny. Čisté
uhlí, kámen nebo proplástek.
1,0 –30
Proplástek, nebo také meziprodukt, je vlastně kámen
prorostlý s uhlím, přičemž obě
složky se od sebe během těžby a transportu neoddělily. Je
lehčí než kámen, ale těžší než
uhlí. Některé energetické provozy jsou schopny proplástek
ve výrobě zpracovat a efektivně využít. Má své stálé odběratele. V úpravárenském procesu
se přesto snaží od sebe kámen a uhlí oddělit. Například
na Dole Paskov se proto meziprodukt získaný rozdružováním
drtí a znovu „přepírá“, aby se
oba komponenty rozpojily. Teprve když se to nepodaří, vzniká proplástek určený k expedici
zákazníkům.
Celý proces úpravy uhlí v NWR
je typický vysokou mírou
mechanizace a automatizace.
Všechny procesy řídí pracovníci z centrálních pracovišť
na úpravně prostřednictvím počítačů, na kterých se
nastavují, monitorují a kontrolují jednotlivé fáze cesty
uhlí od skipové nádoby až
k nakládce zákazníkům.
Marek Síbrt,
[email protected]
Magnetické separátory zachycují magnetit, který slouží jako zatěžkávalo v rozdružovací suspenzi
Open Mine 4 I 2011
15
ekonomika
interview
technologie
POP 2010: Doly NWR jsou
nejbezpečnější v historii
Technologická revoluce v dolech NWR. Nová dimenze dobývání uhlí v Ostravsko-karvinském revíru. Zvýšení produktivity a efektivity těžby, zpřístupnění dříve nemyslitelných zásob a prodloužení
perspektivy firmy o několik desítek let. S tím vším je spojen Program optimalizace produktivity (POP 2010), díky němuž byly
v letech 2008 až 2010 vybaveny doly těžařské společnosti OKD
nejmodernějšími razicími a dobývacími technologiemi od špičkových světových výrobců za téměř deset miliard korun.
Kvůli ekonomickým ukazatelům a technickým parametrům
ale nelze opominout aspekt,
který je pro NWR na prvním
místě nad všemi hospodářskými úspěchy a ziskem. A tím je
bezpečnost lidí při práci pod
zemí. Právě projekt POP 2010
přispěl spolu s dalšími opatřeními a investicemi velkou
měrou k tomu, že doly OKD
jsou nyní bezpečné tak, jako
nebyly nikdy předtím.
Nové výztuže: vyšší bezpečnost v porubu
Mezi klíčové kroky, které projekt
POP 2010 zahrnoval a jejichž
prostřednictvím zvýšil bezpečnost horníků pod zemí, patří
nákup nových mechanizovaných výztuží s vyšší nosností.
„Analýza z roku 2007 vedla
k závěru, že jeden z největších
problémů, které brání dalšímu
zlepšování výše produkce, spočíval v nedostatečném řízení
nadloží. Stáří mechanizovaných výztuží, které se v té době
používaly, v průměru přesahovalo deset let a jejich jmenovitá
nosnost se pohybovala pouze
mezi 400 až 600 tunami,“
vysvětluje manažer projektu
POP 2010 Richard Pavlík z OKD.
Firma se proto rozhodla vybavit
své doly novými mechanizovanými výztužemi s minimálně
dvojnásobnou nosností oproti
těm předchozím. Tím se zlepšily podmínky v nadloží, došlo
k lepšímu krytí stropu a daří se
výrazně snižovat počet úrazů
způsobených padající horninou.
„Výztuže jsou vybaveny nejmodernějšími elektro-hydraulickými ovládacími prvky,
které zajišťují efektivní využití
zvýšené nosnosti,“ dodává
Pavlík. Zavedením nových
technologií pracujících v automatickém nebo poloautomatickém režimu a díky jejich
dálkovému ovládání se snížil
počet personálu potřebného
pro obsluhu výztuží v porubu.
To vedlo nejen ke snížení pracnosti, ale i vyšší bezpečnosti
a nižšímu počtu úrazů.
„Každá jednotlivá výztuž je řízena vlastním počítačem, který
dokáže komunikovat s počítači
v ostatních sekcích a s hlavním
počítačem v porubu. Pokud
funguje dobývací komplex
v plně automatickém režimu,
systém elektro-hydraulického
ovládání řídí přesuny stěnového
pancéře a jednotlivých sekcí
s hmotností až 37 tun po průjezdu kombajnu, hlídá možné
kolizní stavy mezi kombajnem
a výztuží a spouští automatický
systém vodních postřiků. Všechny tyto technologické parametry zvyšují bezpečnost našich lidí
pod zemí,“ popisuje Pavlík.
To ale není vše. Poruby vybavené moderními dobývacími
komplexy jsou výrazně bezpečnější i v případě důlních
otřesů neboli seizmických
jevů. Ty v hlubinných dolech
vznikaly a vznikají v důsledku energie nakumulované
v zemském masivu kvůli přeskupování napětí, k němuž
dochází při hornické činnosti.
Open Mine 4 I 2011
16
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
hygienického prostředí na podzemních pracovištích. Díky
automatickému systému vodního postřiku uhelné sloje
a okolního kamenného masivu, kterým jsou vybaveny jak
dobývací, tak razicí komplexy,
se výrazně snižuje prašnost
v porubech. V některých případech dokonce až o 60 procent.
To vede k nižšímu výskytu
nemocí z povolání souvisejících
právě s vdechováním prachových částic.
Vodní postřik zároveň zabraňuje vzniku jiskry při intenzivním kontaktu mezi dobývacím
nebo razicím strojem s okolním
kamenným masivem.
Moderní automatizované výztuže mají více než dvojnásobnou nosnost
oproti svým předchůdcům
Hornictví provázejí od jeho
samého počátku. Nutno ale
podotknout, že četnost výskytu
a úroveň intenzity seizmických
jevů je v Ostravsko-karvinském
revíru dlouhodobě stabilní
a nezvyšují se.
Sekce jsou vybaveny rázovými
ventily, které zabraňují jejich
poškození a také ohrožení
posádky tím, že v případě tlaku a napětí v nadloží (otřesu)
rychle upustí hydraulickou
kapalinu. Velice důležitá je
z hlediska bezpečnosti i možnost dálkového monitoringu
tlaku v sekcích, čímž kompetentní zaměstnanci získávají
aktuální přehled o tlacích
v nadloží a mohou přijímat
potřebná opatření.
Zásluhou nových dobývacích
komplexů již nejsou horníci
v porubech odsouzeni pouze
na své osobní svítilny. Dobře
osvětlené poruby totiž umožňují pracovníkům získat lepší
přehled o situaci na pracovišti,
mohou lépe předvídat možné rizikové situace, což vede
v důsledku opět k poklesu
počtu pracovních úrazů.
Nové komplexy: v dole
se méně práší
Nové technologie příznivě ovlivňují také úroveň
„V důsledku používání moderních technologií, které svou
masivností a rozměry výrazně
převyšují své předchůdce, se
zároveň razí chodby s většími
profily, což má pozitivní efekt
na systém větrání a lepší proudění vzduchu v důlních dílech.
Horníkům se pod zemí lépe
dýchá a klimatické podmínky
jsou komfortnější, než tomu
bylo dříve,“ vysvětluje Pavlík.
POP 2010: vyšší produktivita i bezpečnost
Je jednoznačně prokazatelné,
že projekt POP 2010 výrazně
zvýšil produktivitu a efektivitu
těžby v dolech NWR. Zatímco
například v roce 2007 před
jeho startem dokázali horníci
z jednoho porubu vydolovat
za den průměrně 1 417 tun
černého uhlí, v roce 2010
to bylo již 1 743 tun a v porubech vybavených technologiemi z programu POP 2010
průměrně dokonce 2 800 tun.
Co je ale nejdůležitější – a statistiky to opět potvrzují –,
POP 2010 přispěl spolu s dalšími investicemi a projekty k tomu, že počet úrazů
v dolech NWR několik let
po sobě trvale klesá. Zatímco
v roce 2006 bylo registrováno
609 pracovních úrazů, v roce
2010 jen 271, což představuje více než poloviční pokles.
Příznivě se vyvíjí i nejprokazatelnější ukazatel úrazové
četnosti, který zjednodušeně
řečeno udává počet pracovních
úrazů vedoucích k pracovní
neschopnosti (minimálně tři
dny) na milion odpracovaných
hodin. Zatímco v roce 2006 byl
v dolech OKD na úrovni 16,59,
v roce 2010 klesl na poloviční
hodnotu 8,61.
„Bezpečnost a úroveň pracovního prostředí jsou pro OKD
jednoznačně na prvním místě
a tuny vytěženého uhlí nebo
příznivé hospodářské výsledky
nemohou za žádných okolností vynahradit zdraví našich
zaměstnanců,“ uzavírá téma
provozní ředitel OKD Leo Bayer.
Marek Síbrt,
[email protected]
Open Mine 4 I 2011
17
ekonomika
interview
technologie
Uhelný průmysl v Indii
Ačkoliv je ve výčtech světových producentů uhlí často opomíjena, je Indie třetím
největším dobyvatelem uhlí na světě a zemí se čtvrtými největšími zásobami uhlí v globálním měřítku. Navíc v Indii narůstá poptávka po uhlí na mezinárodním trhu a mnozí
v oboru ji považují po Číně za druhého nejvýznamnějšího hráče vzhledem k tomu,
že Indie, s počtem obyvatel přesahujícím miliardu, se snaží následovat Čínu na cestě
k industrializaci země.
Podle statistického průzkumu
2010 BP Statistical Energy
Survey indické zásoby uhlí
v roce 2009 představovaly
58,6 miliardy tun, tedy sedm
procent světových zásob
uhlí. Většina vytěženého uhlí
pochází z povrchových dolů
na severovýchodě země.
V provozu je několik velkých
povrchových dolů s ročním
objemem produkce přesahujícím deset milionů tun.
Z hlubinné těžby nyní pochází
kolem 19 procent celostátní produkce. Většina takto
vytěženého uhlí se získává tradiční metodou komora-pilíř.
Pro většinu indického uhlí je
charakteristický vysoký podíl
popele, vyznačuje se však
i žádoucími vlastnostmi, jako
je například nízký podíl síry
(průměrně 0,5 procenta), malý
obsah železa v popelu, nízká
žáruvzdornost popela, malý
obsah chlóru a nízká koncentrace stopových prvků.
Těžba uhlí má v Indii dlouhou
historii, avšak ještě ve 20. století
zůstávala poměrně nerozvinutá.
Díky dlouhodobému programu investic a rozsáhlejšímu
využívání moderních technologií se domácí produkce uhlí
zvýšila z přibližně 70 milionů
tun v 70. letech na současných
téměř 600 milionů tun.
Nehledě na obrovský nárůst
domácí produkce uhlí má Indie
přetrvávající potíže s pokrytím
svých vlastních potřeb, proto se také stala významným
dovozcem energetického i koksovatelného uhlí. V posledních
letech tak došlo k odklonu
mezinárodních plavebních
cest s dodávkami uhlí právě do Indie. Například velké
množství jihoafrického uhlí,
které se dříve vyváželo především do zemí západní Evropy,
směřuje nyní do Indie. Očekává
se, že stejným způsobem Indie
předstihne Japonsko a stane se největším odběratelem
indonéského uhlí. Indonésie
v roce 2011 vyveze do Indie
60 milionů tun uhlí, oproti
58 milionům tun vyvezeným do Japonska. Významné
objemy koksovatelného uhlí
se do Indie dovážejí rovněž
z Austrálie a lze předpokládat,
že značná část nových dodávek
z Mozambiku bude v následujících letech směřovat do indického ocelárenského průmyslu.
Indická poptávka po koksovatelném uhlí dopravovaném
námořní cestou plyne z výrazného nedostatku kvalitní
domácí suroviny a také ambiciózního rozvoje ocelářského
průmyslu podporovaného
národní politikou výroby oceli. Indické ministerstvo oceli má v plánu do roku 2016
téměř zdvojnásobit domácí
kapacitu výroby surové oceli,
Indický dovoz uhlí
50
40
koksovatelné uhlí
energetické uhlí
miliony tun
V roce 2010 vytěžila Indie
572 milionů tun uhlí, což představovalo přibližně sedm procent celkové světové produkce.
Kolem 70 procent celkové produkce uhlí v zemi se spotřebuje
na výrobu elektrické energie
a zbytek se zužitkovává v ocelárenském průmyslu, při výrobě
cementu a v dalších oborech
těžkého průmyslu. Uhlí se
rovněž využívá jako palivo
v domácnostech.
30
20
10
0
1990
1995
2000
2005
2008
2009
2010
Zdroj: Indické ministerstvo uhlí
Open Mine 4 I 2011
18
bezpečnost
a to na 145 milionů tun ročně.
Za tímto úsilím o dosažení vyššího objemu výroby oceli stojí
růst HDP ve výši 9–10 procent
ročně, který se očekává během
příštích pěti let.
S ohledem na předpokládaný
značný nárůst produkce surové
oceli a současný nedostatek
vysoce kvalitního koksovatelného uhlí dochází mezi indickými výrobci oceli stále častěji
k vertikální integraci. V uplynulých letech bylo uzavřeno
velké množství smluv, kterými
indické společnosti získaly
kontrolu nad zásobami uhlí
na celém světě, od Queenslandu v Austrálii po nově se
rozvíjející regiony těžby uhlí
v Indonésii. Vloni indické společnosti dokonce předstihly
obdobné podniky z Číny, Jižní
Koreje a Japonska jako nejvýznamnější nákupčí uhelných
aktiv v zahraničí. Z celkové
částky 16 mld. dolarů hodnoty
smluv uzavřených v loňském
roce uzavřela Indie smlouvy
v hodnotě 2,4 mld. dolarů.
Na počátku 70. let dvacátého století došlo podle zákona
o zestátnění uhelných dolů
ke znárodnění soukromě vlastněných těžebních společností.
V Indii připadá přibližně 88
procent celkové produkce uhlí
na různé dceřiné společnosti
firmy Coal India Ltd., která je
největším dodavatelem uhlí
rekultivace
v zemi a de facto i největší
společností těžící uhlí na světě. Coal India v současné době
provozuje přibližně 471 dolů
v 21 významných uhelných
revírech v osmi indických státech, z čehož je 163 povrchových dolů, 273 podzemních
dolů a 35 kombinovaných
dolů. V roce 2010 vytěžila společnost 431 milionů tun uhlí
a nyní spravuje zásoby o velikosti 64,8 miliardy tun. Až
do loňska byla Coal India stoprocentně vlastněná indickou
vládou, než v listopadu odprodala desetiprocentní podíl.
Ačkoliv indická vláda již v lednu 2000 ceny uhlí deregulovala, Coal India ceny uhlí
od roku 2000 zvýšila pouze
pětkrát. Vzhledem k tomu, že
významná část vytěženého
uhlí směřuje do energetického
sektoru, má jakékoliv zvýšení cen přímý dopad na cenu
elektřiny, a proto podléhá silné
vládní regulaci. Pro jasnější
představu, od roku 2000 zvýšila společnost Coal India ceny
o 72 procent, zatímco ve stejném období dosáhl nárůst globálních cen výše 500 procent.
I přes toto mírné zdražení však
dokáže Coal India dosahovat
dobré úrovně ziskovosti a řadí
se mezi světové producenty
uhlí s nejnižšími náklady, konkrétně 14 USD na vytěženou
tunu, oproti celosvětovému
průměru 40 USD na tunu.
0
JAMMU AND
KASHMIR
200
0
CHINA
400 kilometry
200
400 míle
HIMACHAL PRADESH
PUNJAB
PAKISTAN
ARUNACHAL
PRADESH
HARYANA
SIKKIM
NEPAL
New Delhi
UTTAR
PRADESH
RAJASTHAN
4
ASSAM
BIHAR
2
3
MECHALAYA
1
Bangladesh
MADHYA PRADESH
GUJARAT
5
7
MAHARASHTRA
ORISSA
6
WEST
BENGAL
MYANMAR
8
Hlavní uhelné revíry
GOA
KARNATAKA
Indická produkce uhlí
KERALA
ANDHRA
PRADESH
1
2
3
4
5
6
7
8
TAMIL
NADU
SRI
LANKA
Raniganj
Jharia
East Bokaro and West Bokaro
Singrauli
Pench-Kanhan, Tawa Valley
Talcher
Chanda-Wardha
Godabari Valley
INDONESIA
Zdroj: U.S. Energy Information Administration (EIA)
Ačkoliv je Coal India převážně
pod kontrolou státu, objevují
se snahy otevřít těžební průmysl soukromým indickým
investorům. Po četných zákonných úpravách a po liberalizačních opatřeních zaváděných
od roku 1991 byla povolena
těžba pro podnikové účely
ve stanovených oborech – jako
je například výroba elektrické energie, cementu, oceli či
zplyňování a zkapalňování
uhlí. Kromě toho v roce 2001
indická vláda přijala rámcovou
liberální politiku a umožnila
státem vlastněným podnikům
pokračovat v těžbě, čímž je
postavila do srovnatelné pozice, jakou si drží Coal India. Přes
všechny tyto iniciativy se však
těžba uhlí ze strany takovýchto podniků nedočkala v Indii
významného rozmachu.
Stephen Hough,
analytik trhu, New World Resources
[email protected]
Indická produkce oceli
700
70
600
60
500
50
miliony tun
miliony tun
odpovědnost
400
300
200
100
40
30
20
10
0
0
1970
1985
1990
Zdroj: Indické ministerstvo uhlí
1995
2000
2005
2010
1990
1995
2000
2005
2008
2009
2010
Zdroj: World Steel Association
Open Mine 4 I 2011
19
ekonomika
interview
technologie
Dvoustranu připravil: Marek Síbrt, [email protected]
Do CSR zdaleka nepatří jen charita
Společnost NWR se ve Výroční zprávě za rok 2010 zavázala k zavedení komplexního reportování dopadů svých aktivit v oblasti CSR, tedy společenské odpovědnosti.
K dosažení tohoto cíle firma s předstihem učinila řadu kroků. Jedním z nejdůležitějších
je zřízení pozice CSR manažera, na kterou v červenci nastoupil Tomáš Rak.
zpracována podle mezinárodně
uznávané metodiky GRI (Global
Reporting Initiative).
Jaký je váš hlavní záměr
pro nejbližší období?
NWR již řadu aktivit
v oblasti CSR podniká.
Ať jde o činnost Nadace
OKD v podpoře neziskového sektoru, péči
o zaměstnance, rekultivace krajiny poznamenané těžbou či sponzoring a mnoho dalších.
K čemu má tedy tato
zpráva sloužit?
Zhruba do března 2012 je pro
mne hlavním cílem sestavit
první Zprávu o udržitelném
rozvoji (Sustainability Report)
skupiny NWR, která bude
Máte pravdu, skupina NWR realizuje řadu aktivit v oblasti CSR,
a jak je typické pro české prostředí, jsou spojovány především
se sponzoringem a filantropií.
V zahraničních firmách kótovaných na burzách v západní
Evropě a USA je však praxe
trochu jiná. CSR je pojímáno
jako snaha o komplexní přístup
firmy k zjišťování, monitorování a reportování dopadů své
činnosti na okolní prostředí, ať
už v ekonomické, environmentální nebo sociální oblasti. Námi
zvolená metodika GRI zahrnuje
91 indikátorů, jako jsou např.
spokojenost zákazníků, spotřeba
energií/vody/materiálu, bezpečnost práce, porušování hospodářské soutěže nebo hodnocení
dopadů těžby na komunitu.
Co tato zpráva společnosti NWR přinese v praktické rovině? Nepůjde
jen o dokument pro
dokument?
Hlavní přínos vidím ve zvýšení
kredibility, tedy důvěryhodnosti,
pro investory, veřejnou správu,
neziskové organizace a další
zainteresované subjekty, kterých se aktivity NWR nějakým
způsobem dotýkají. Zveřejněním
všech nefinančních údajů se
skupina stává mnohem transparentnější a v České republice se
zařadí mezi lídry v oblasti CSR
v pojetí, jak je chápáno v zahraničí. V neposlední řadě, protože
zpráva bude zpracována podle závazných pravidel, umožní
srovnání NWR s dalšími firmami,
které touto metodikou reportují
dopady své činnosti.
Evoluce Nadace OKD
Nadace OKD byla zřízena na počátku roku 2008 s cílem podporovat a rozvíjet duchovní
a humanitární hodnoty, životní prostředí, vzdělání, sportovní či kulturní aktivity a oblast
sociálně-zdravotních služeb s důrazem na severomoravský region.
před 345 miliony lety
Před mnoha miliony let začala těla pravěkých
přesliček a kapradin klesat pod hladinu bažin.
před 280 miliony lety
Odumřelé rostliny pod tlakem bahna a písku
uhelnatěly, až se z nich vytvořilo černé uhlí.
1850
Těžba černého uhlí na severní Moravě
začala již koncem 18. století.
Open Mine 4 I 2011
20
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Vzdělaní lidé: klíč k budoucnosti NWR
Společnost NWR aktivně podporuje technickou vzdělanost. Potřebuje totiž kvalifikované
lidi pro své provozy, ale současný systém vzdělávání neodpovídá potřebám průmyslu.
Průmyslové podniky v České
republice řeší zásadní problém.
I když se vlivem hospodářské
recese zaplnily úřady práce
žadateli o zaměstnání, které
neabsorbovalo ani následné
křehké ekonomické oživení,
zástupci průmyslu se shodují:
Na trhu práce chybí technicky vzdělaní lidé, a struktura
školství neodpovídá potřebám
české ekonomiky postavené
tradičně na silné roli průmyslu.
Klíčové firmy se proto rozhodly situaci aktivně řešit
podporou technických oborů
na středních a vysokých školách, a suplovat tím fakticky
roli veřejné správy. Stejně je
tomu i v případě společnosti
NWR. Ta v důsledku dynamického technologického
rozvoje, kdy investovala téměř
deset miliard korun do modernizace razicích a dobývacích
komplexů v OKD a zhruba
1,6 miliardy do výstavby nové
koksárenské baterie v provozu OKK Koksovny, potřebuje
2007
vysoký počet technicky vzdělaných lidí.
specialitou,“ popisuje ředitel
havířovské školy Josef Říman.
Hornické učňovské školství dává perspektivu
Pro srovnání s aktuální situací
hornického učňovství několik
údajů: například ve školním
roce 1970/1971 fungovalo
na území dnešního Moravskoslezského kraje 11 hornických škol OKD, kam chodilo
5 589 učňů. Ve školním roce
1989/1990 jich existovalo
devět a studovalo na nich
8 992 učňů. První hornické
školy přitom v kraji vznikly již
v roce 1904.
Společnost OKD se ve spolupráci se Střední školou techniky
a služeb Karviná rozhodla v roce
2009, po téměř 20 letech, obnovit hornické učňovské školství.
Od letošního školního roku zároveň těžaři navázali spolupráci se
Střední školou v Havířově-Šumbarku. V obou institucích
učni s podporou OKD studují
obory Elektrikář – důlní provozy a Zámečník – důlní provozy.
V Karviné v letošním roce podporuje OKD dohromady 103,
v Havířově pak 22 učňů.
„Hornické tradice jsou v naší
škole stále živé a na návrat
hornických učňů jsme se řádně připravili. Čekají na ně
modernizovaná pracoviště,
dílny a laboratoře. Doplňujeme i vybavení elektrotechnického centra, které je naší
Černé uhlí se nyní těží na Ostravsku a Karvinsku
moderními kombajny a dalšími stroji v hloubkách až
1 000 metrů pod zemským povrchem.
Jistota uplatnění
Těžaři nabídli hornickým
učňům výhody při studiu
i perspektivu po jeho skončení. Dostávají měsíční stipendium 1 000 Kč, praxi absolvují
na povrchovém pracovišti dolu
a v létě jim firma umožňuje
přivydělat si na brigádě. Úspěšní absolventi mají zajištěnou
práci v OKD minimálně na tři
roky po ukončení školy.
2008
Od roku 2008 rozdává Pantuška a Nadace
OKD radost po světě, a to především díky těžbě
černého uhlí.
„To pro mě bylo největší lákadlo. V našem regionu není
jednoduché najít práci. Navíc
dobře zaplacenou. S OKD mám
jistotu, že po studiu budu pracovat s nejmodernějšími stroji
ve významné firmě a se zajímavým platem,“ tvrdí student
třetího ročníku karvinské školy
Tomáš Siuda. „Samozřejmě naši
horničtí učni nemusí skončit
tím, že po třech letech hned
nastoupí k nám do OKD, ale
můžou pokračovat dál, dodělat
si maturitu, případně studovat vysokou školu,“ vysvětluje
personální ředitel OKD Radim
Tabášek.
Pokud se rozhodnou studovat
technický maturitní obor nebo
budou pokračovat ve studiu
na univerzitě, mají od OKD
podporu, např. stipendium
na 5 000 korun měsíčně.
Nedostatkové zboží
Společnost OKD také dlouhodobě spolupracuje s VŠB-TU
Ostrava jako tradiční líhní
inženýrů pro své doly.
„Podporujeme studenty technických oborů. Ale to nestačí.
Zatímco my tímto způsobem
podchytíme desítky lidí, pouze v rámci přirozené obměny
bychom jich potřebovali stovky. Proto spolupráci se školami
dále rozvíjíme. Od příštího roku
bude možné v Karviné opět
studovat hornictví jako maturitní obor. Víme, že v kvalifikovaných lidech, kteří dokážou
kompetentně obsluhovat nejmodernější technologie, jimiž
jsme vybavili naše doly, leží klíč
k úspěšné budoucnosti firmy,“
uzavírá Tabášek.
Open Mine 4 I 2011
21

Magazín společnosti New World Resources

Transkript

Podobné dokumenty

LotusGrill

Magazín společnosti New World Resources