Magazín společnosti New World Resources
Transkript
Magazín společnosti New World Resources
Magazín společnosti New World Resources č. 4 2011 interview 4–7 Josef Kasper: Patříme ke světové záchranářské špičce technologie 12 –15 Kam se chodí sprchovat uhlí bezpečnost 16 –17 POP 2010: Doly NWR jsou nejbezpečnější v historii Editorial Vážení čtenáři, když společnost NWR před několika lety oznámila své plány na obnovu uzavřeného a dlouhodobě zanedbávaného dolu Debiensko, mnoho lidí si jistě pomyslelo: „Oni se snad museli zbláznit. V dnešní době znovu budovat důl? To je nemožné. Je to příliš složité a nákladné. Sněte klidně dál!“ začnou těžké razicí stroje metr po metru ukusovat horninu a začátkem roku 2017 by mělo být z nového dolu vytěženo první uhlí. Nebude to však jednoduché. V první řadě je nutné zvládnout množství technických a logistických otázek, a to hlavně kvůli nevyzpytatelnosti matky přírody. Tyto otázky však naši horníci jako vždy vyřeší. Ne všichni však uvažovali tímto způsobem. Několik lidí s jasnou vizí se v polovině roku 2007 začalo tomuto snu naplno věnovat. A ukázalo se, že veškeré jejich následné úsilí a tvrdá práce se vyplatily. V červnu 2011 představenstvo NWR totiž projekt schválilo a vydalo prohlášení: Důl Debiensko bude opět v provozu a bude lepší než kdy dřív. Projekt společnosti NWR Karbonia už získal od místních samospráv a komunit značnou podporu. Obdrželi jsme přes tři tisíce žádostí o zaměstnání (a další stále přicházejí) a zdejší lidé projevují o tento jedinečný projekt výrazný zájem. My všichni v NWR Karbonia se cítíme skutečnou součástí místních komunit, a proto podporujeme mnohé zdejší aktivity i charitativní organizace. Tuto roli jsme odhodláni nadále hrát i v budoucnu. Dne 3. prosince 2011, tedy jen několik měsíců po tomto oznámení a v jedinečném spojení se svátkem patronky havířů, svaté Barbory, oslavila celá společnost NWR Karbonia Den nového počátku v první obnovené budově dolu – v symbolické „cechovně“. Dnes už běží obnova kompletní infrastruktury dolu Debiensko na plný výkon. Po dokončení rekonstrukce připomene tento nejmodernější důl obrázek z dob minulých: Nadzemní prostory budou zdobit tradiční cihlové budovy, a monstrózní architektura posledních pěti dekád zmizí navždy. Samozřejmě si dobře uvědomujeme, že nadcházející rok 2012 a ještě několik dalších let bude nadmíru složitých, doprovázených mnoha obtížemi, které musíme překonat. Rád bych proto využil této příležitosti k tomu, abych všem zúčastněným popřál mnoho vytrvalosti, houževnatosti, trpělivosti a dobré nálady při plnění jejich náročných úkolů. Přeji všem radostné Vánoce a šťastný, zdravý i úspěšný nový rok! Szczesc Boze. Hodně štěstí! Byla zahájena stavba přístupového portálu do budoucího dolu. Během několika měsíců Waclaw Jerzy Klinowski Open Mine č. 4 I 2011 Vydavatel: New World Resources Plc c / o Hackwood Secretaries Limited | One Silk Street | London EC2Y 8HQ | United Kingdom Headquarters: Jachthavenweg 109h | 1081 KM | Amsterdam | Netherlands Tel.: +31 20 570 2200 | Fax: +31 20 570 2222 E-mail: [email protected] Web: newworldresources.cz Šéfredaktor: Tomáš Píša | Editor: Marek Síbrt | Spolupráce: Roman Grametbauer Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE Registrace: MK ČR E 18829 Uzávěrka čísla: 9. 12. 2011 Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti. 4–7 Rozhovor s ředitelem OKD, HBZS, Josefem Kasperem 8–9 12–15 Je třeba prozkoumat skutečné zásoby uhlí na Frenštátsku Co se děje s právě vytěženým uhlím? 10–11 18–19 Propracovaný systém logistiky zefektivní práci pod zemí Přestože je Indie třetím největším dobyvatelem uhlí, vlastní produkce jí nestačí Obsah 2–3 ekonomika Dobrých devět měsíců, ale opatrný výhled 3 ekonomika NWR má nejlepší korporátní web 4–7 interview Patříme ke světové záchranářské špičce 8–9 10–11 ekonomika OKD chce prozkoumat zásoby v okolí Frenštátu pod Radhoštěm technologie Kontejnerizace – zlepšování logistiky 12–15 technologie Kam se chodí sprchovat uhlí 16–17 bezpečnost POP 2010: Doly NWR jsou nejbezpečnější v historii 18–19 ekonomika Uhelný průmysl v Indii 20 odpovědnost Do CSR zdaleka nepatří jen charita 20 odpovědnost Evoluce Nadace OKD 21 odpovědnost Vzdělaní lidé: klíč k budoucnosti NWR ekonomika interview technologie Dobrých devět měsíců, ale opatrný výhled Dne 16. listopadu 2011 oznámila skupina NWR své výsledky za první tři čtvrtletí roku 2011, které byly na všech provozních úrovních v souladu s očekáváními trhu. Výsledky za prvních devět měsíců tohoto roku nadále vykazují výrazné meziroční zlepšení, s desetiprocentním nárůstem výnosů a 22procentním navýšením hodnoty EBITDA, za nimiž stojí příznivá dynamika regionální poptávky ve sledovaném období i nárůst cen uhlí. Objem produkce surové oceli na našich odběratelských trzích se v období prvních tří čtvrtletí tohoto roku ve srovnání se stejným obdobím toho předcházejícího zvýšil o pět procent. 22 % Ukazatel EBITDA (zisk před zdaněním, odpisy a amortizací) meziročně vzrostl o 22 procent. Nejistota v makroekonomickém prostředí je však citelná a v posledních měsících se ještě zvyšovala s tím, jak trhy netrpělivě očekávají vyřešení dluhových krizí jednotlivých evropských zemí. Firma si je vědoma, že její odběratelé jsou ve světle toho vývoje opatrnější, a proto zůstává obezřetná ohledně krátkodobých výkyvů, které nynější situace může způsobit jejímu podnikání. I přes tuto nejistotu směřuje NWR v roce 2011 k dosažení objemu těžby ve výši 11 milionů tun uhlí a externímu prodeji uhlí v objemu 10,3 milionu tun. Podle předpokladů by měl prodejní mix uhlí sestávat ze 44 procent z koksovatelného uhlí, ze čtyř procent z prachového uhlí k injektáži (PCI) a z 52 procent z energetického uhlí, jak bylo oznámeno dříve. Významnou skutečností je, že ceny NWR pro čtvrté čtvrtletí zůstávají v souladu s cenami na mezinárodních trzích jak pro tvrdé, tak pro poloměkké koksovatelné uhlí. Nadále se firmě daří zmírňovat dopady inflace cen vstupů, a meziroční nárůst nákladů těžby na tunu o šest procent (s vyloučením vlivu směnných kurzů) je v souladu s předchozím oznámením. Konsolidovaný zisk ve sledovaném období dosáhl 121 milionů eur. Po vyloučení jednorázového výnosu ve výši 82 milionů eur z prodeje obchodu s elektřinou a daňové vratky ve výši 22 milionů eur v předcházejícím roce se konsolidovaný zisk za sledované období z hodnoty Výnosy ve výši 1 59 milionů eur, dosažené za první tři čtvrtletí roku 2010, více než zdvojnásobil. V projektu Debiensko postupuje vše podle plánu a oficiálně byly zahájeny stavební práce (v podobě vytvoření portálu 241 mil. eur, nárůst o 10 % EBITDA ve výši 369 mil. eur, nárůst 22 % Provozní cash flow ve výši 210 mil. eur, nárůst o 16 % Základní zisk na akcii 0,45 eur Těžba uhlí ve výši 8 641 tis. tun, externí prodeje uhlí ve výši 8 013 tis. tun Výroba koksu ve výši 584 tis. tun, externí prodeje koksu ve výši 430 tis. tun Open Mine 4 I 2011 2 bezpečnost rekultivace odpovědnost NWR má nejlepší korporátní web Frenštát na severovýchodě České republiky. Zdejší zásoby se odhadují přibližně na 1,6 miliardy tun uhlí. Předpokládá se, že samotný průzkum potrvá čtyři roky, po jejichž uplynutí NWR rozhodne o využitelnosti ložiska. V současné době vede NWR jednání se svými odběrateli o cenách energetického uhlí pro rok 2012. Ve srovnání s rokem 2011 pozorujeme určitou tendenci k navyšování regionálních cen energetického uhlí. O výsledku jednání budou trhy v patřičnou dobu informovány. a zahloubení ústí jedné ze dvou plánovaných úpadnic) 3. prosince 2011. Tento projekt znamená významný mezník nejen pro společnost NWR a její strategii růstu, ale i pro celý region, neboť projekt Debiensko bude prvním dolem otevřeným v Hornoslezské uhelné pánvi za poslední dvě dekády. K zajištění jeho úspěchu využívá firma služeb špičkového mezinárodního týmu odborníků. Vytěžení prvního uhlí se předpokládá v roce 2017. Dlouhodobá dynamika nabídky a poptávky v regionu hovoří ve prospěch nové kapacity pro dodávky uhlí z Debienska do regionu. Nedávno firma oznámila svůj záměr provést průzkum ložiska černého uhlí v Dole Bezpečnost zůstává klíčovou prioritou společnosti a její výsledky v této oblasti nadále vykazují pozitivní trend. Tento vývoj je z velké části výsledkem významných investic do nejmodernějších technologií, osobních ochranných pomůcek a bezpečnostních školení, společně s vysokou mírou nasazení a dovedností na straně zaměstnanců. Předseda představenstva NWR Mike Salamon učinil následující závěr: „Tento rok se zatím jeví jako druhý nejlepší v historii společnosti NWR. Nadále dosahujeme velmi dobrých provozních i finančních výsledků a zároveň usilujeme o naplnění růstových plánů. Proto zůstáváme přesvědčeni o dlouhodobé atraktivitě našeho podnikání.“ Na fotografii zleva: Fred MacAulay, moderátor slavnostního večera, Radek Němeček, ředitel vztahů s investory společnosti NWR, Roman Grametbauer, manažer online komunikace NWR, a Nick Factor, ředitel obchodního rozvoje Morningstar Společnost NWR klade v komunikaci s investory, médii a odbornou i laickou veřejností dlouhodobě důraz na otevřenost, dostupnost a aktuálnost informací o své činnosti. Jasným důkazem tohoto přístupu je ocenění londýnské Společnosti pro vztahy s investory (IR Society), která vyhlásila stránky skupiny NWR nejlepším korporátním webem v kategorii Best Corporate Website. IR Society sdružuje experty zabývající se vztahy korporací s investory a každoročně vyhlašuje nejlepší postupy v této oblasti. „Náš web podle porotců splnil přísná kritéria kladená na obsah, přehlednost a dostupnost korporátních stránek. Získal proto ocenění, kterého si velmi vážíme i vzhledem k vysoké laťce nasazené naší konkurencí, s níž jsme se utkali ve finále. Například firma BASF loni uspěla dokonce ve čtyřech kategoriích. Silným soupeřem byla i společnost OJSC Uralkali,“ říká manažer online komunikace NWR Roman Grametbauer. Ten převzal spolu s ředitelem NWR pro vztahy s investory Radkem Němečkem cenu během slavnostního večera 22. listopadu 2011 v pavilonu u londýnské pevnosti Tower. Oprávněnost ocenění může každý posoudit sám při návštěvě stránek www.newworldresources.eu, dostupných v anglickém, českém a polském jazyce. Radek Němeček, ředitel vztahů s investory [email protected] Open Mine 4 I 2011 3 ekonomika interview technologie Josef Kasper: Patříme ke světové záchranářské špičce Důlní záchranáři společnosti OKD, HBZS, a.s., jsou v první linii kdykoliv, když dojde v dole k mimořádné situaci. Jejich práce v dalších oblastech má bezprostřední dopad na zvýšení bezpečnosti při práci v podzemí. Proto patří mezi horníky k nejrespektovanějším osobám, kterým důvěřují. Nejen o tom jsme hovořili s ředitelem Josefem Kasperem. 190 zaměstnanců 35 profesionálních záchranářů, 105 pracovníků technické podpory na dolech, 50 mechaniků a technicko-administrativní aparát. Většina lidí si představuje důlní záchranáře jako ty, kteří vytahují lidi z podzemí v případě katastrof a havárií. Můžete stručně popsat, jaké je hlavní pole působnosti Hlavní báňské záchranné stanice (HBZS) a korigovat mnohdy zkreslené představy veřejnosti o vaší práci? Lidé mají v mnohém pravdu. Naším hlavním úkolem je skutečně zachraňovat životy lidí a chránit jejich zdraví při haváriích v podzemí. Protože zdraví a život jsou to nejdůležitější, co máme, a právě jejich ochrana dává naší práci smysl. Vše ostatní, jako jsou například ochrana majetku při haváriích a odstraňování jejich následků, je daleko za tím. Ale je pravda, že veřejnost zná většinou naši činnost pouze v tomto kontextu, i když rozsah našich aktivit je výrazně širší. Jak a čím je tedy působnost vaší organizace vymezena? Jsme nedílnou součástí hornické činnosti. Naše postavení i úkoly jsou jednoznačně definovány tzv. horním zákonem, vyhláškami Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě a služebním řádem schváleným Českým báňským úřadem. V naší kompetenci je celorepublikový dohled nad veškerou hornickou činností, která se odehrává pod zemí. Naší správě tak podléhá třeba těžba uranu společnosti Diamo, která má vlastní záchranáře, ale my je dozorujeme a řídíme metodicky. Kontrolujeme, zda mají v pořádku vybavení a havarijní plán. Dozorovou činnost vykonáváme i v případě vodních přehrad (například na Vltavské kaskádě), jeskyní a dalších podzemních pracovišť. Jste stoprocentní dceřinou společností OKD. V souvislosti s vaším zaměřením předpokládám, že většina ekonomické aktivity a tržeb je přímo závislá na činnosti těžařů. Samozřejmě je pro nás mateřská společnost klíčovým zákazníkem, který má absolutní přednost. Ale jsme ekonomicky aktivní a snažíme se být soběstační i mimo naši práci pro OKD. Zhruba polovina našich výnosů pochází z jiných zdrojů. Generální ředitel OKD KlausDieter Beck nás jednou nazval jako malou, ale velice sexy nevěstu. To mě potěšilo. Mluvil jste o dalších aktivitách. Můžete je konkretizovat? Určitě, protože je chápu jako ocenění vysoké kvality naší práce a lidí. Od letošního roku jsme součástí Integrovaného záchranného systému s celorepublikovou působností, předtím jsme byli zařazeni do systému pouze v našem Open Mine 4 I 2011 4 bezpečnost rekultivace Josef Kasper, ředitel společnosti OKD, HBZS, a.s. regionu. Když kompetentní lidé na vlastní oči viděli úroveň techniky a dovednosti našich záchranářů, rozhodli se nás do systému zařadit a povolat v případě krizových událostí, kde bychom mohli díky své specializaci pomoci. Jedním z příkladů můžou být povodně. Máme čerpací techniku, člun a polovina našich záchranářů má potápěčský kurz, kdy se mohou potápět až 70 metrů pod hladinu. Jeden z našich záchranářů dokonce patří mezi desítku nejlepších speleologů v Evropě. Všichni naši záchranáři jsou profesionálními lezci, což se může v případě havárií a krizových situací hodit. Úzce spolupracujeme s policií i hasiči, kteří nás často žádají o pomoc. Práce hasičů je té naší totiž v mnoha ohledech podobná. Ovšem s tím rozdílem, že my jsme zvyklí pracovat pod zemí, a proto ovládáme dovednosti, které hasičům chybí. Například každý záchranář musí umět budovat, stavět a zajišťovat, aby se něco nezhroutilo, s tím se hasiči běžně nesetkávají. Takže vidíte, že naši lidé se uplatní leckde i mimo Ostravsko-karvinský revír. Jsem na ně hrdý. V čem spočívá spolupráce s policií? Odpovím vám jedním poněkud bizarním příběhem. Před časem odpovědnost nás kontaktovala kriminální policie, že se objevil svědek, který údajně viděl v nejrozsáhlejším českém vojenském újezdu Libavá v Olomouckém kraji, jak vrah hází dvě těla do hluboké štoly. Protože svah nad ní byl nebezpečný a hrozil sesuvem, požádala nás policie, abychom věc prověřili. Lezci policistů ani hasičů si na zásah v tomto terénu netroufali. Nakonec jsme použili kameru, kterou jsme spustili více než sto metrů pod zem. Je nutné splňovat řadu norem týkajících se životního prostředí a dodržování hygienických předpisů. Přičemž vše podléhá přísným kontrolám. A byla tam těla zavražděných? Pojďme k tomu, co jste zmiňoval jako nejvyšší hodnotu společnosti OKD, HBZS, a tím jsou vaši lidé. Kolik má firma aktuálně zaměstnanců a jaká je jejich profesní struktura? Nebyla. Svědek se možná snažil svést policii na falešnou stopu, nebo si z ní prostě „vystřelil“. Můžete vysvětlit, odkud pochází druhá polovina vašich výnosů? Klíčové pro nás v tomto ohledu je popílkové a odpadové hospodářství. Zjednodušeně řečeno, elektrárny a teplárny produkují popílek, který my ukládáme do dolů, dodáváme k dalšímu využití při sanačně-rekultivačních pracích nebo jako stavební materiál pro základové desky (cementopopílková směs). V minulosti se objevilo několik subjektů, které se nás snažily vytlačit z trhu v domnění, že je možné koupit vytěžený důl, lom a okamžitě ho začít zavážet popílkem a odpady. Ale realita je dnes zásadně odlišná. Naší výhodou v této oblasti je to, že máme certifikáty kvality ISO a potřebná osvědčení, která nám umožňují popílek ukládat. O profit se samozřejmě dělíme s dopravci, k nimž patří například AWT, a za ukládání popílku odvádíme poplatky dolům a obcím. Máme 190 zaměstnanců. Z toho je 35 profesionálních záchranářů, 105 lidí pracuje na dolech a poskytuje servis horníkům v lampovnách, zbytek představují mechanici a technicko-administrativní aparát. Jak vypadá standardní pracovní den profesionálního záchranáře? Největším specifikem, kterým se naše práce odlišuje od ostatních, jsou týdenní nonstop pohotovosti. Naši lidé je absolvují každých pět týdnů. V pátek v sedm ráno nastoupí do práce a odcházejí další pátek ve stejnou hodinu. Právě Open Mine 4 I 2011 5 ekonomika tato doba, kterou spolu lidé pravidelně tráví, je důležitá pro posílení pocitu sounáležitosti a odpovědnosti jeden za druhého v krizových momentech. Týdenní pohotovost prakticky vypadá tak, že záchranáři od sedmi ráno do tří odpoledne plní své povinnosti jako ve standardní pracovní době. Potom mají osobní volno. To ale tráví v našem areálu. Mohou pracovat na zlepšení své kondice a cvičit, nebo na zvyšování vědomostí a technických dovedností. Víme, že naši lidé nejsou roboti, takže mají k dispozici veškeré zázemí pro volnočasové aktivity. V týdnu pracovní pohotovosti ale musí být všech 26 lidí, kteří ji u nás vždy drží, v případě potřeby připraveno okamžitě vystartovat do akce. Rozezní se siréna a všichni musí být do tří minut připraveni k zásahu. Jaké je složení tohoto zásahového týmu? V každém okamžiku musí být připraveny na zásah tři čety záchranářů po pěti lidech. Jedna četa je složena z našich lidí, další dvě za záchranářů z jednotlivých dolů, kteří u nás pravidelně minimálně jednou za 18 měsíců musí absolvovat pohotovost, aby si upevnili záchranářské návyky, případně se seznámili s novými postupy a technickým vybavením. V týmu je jeden lékař v pohotovosti, který je na stanici vždy k dispozici, a dva paramedici. K tomu je třeba přičíst řidiče pro tři výjezdová auta, která jsou permanentně k dispozici, interview technologie dále techniky, velitele důlní základny a velitele pohotovosti. A jsme u čísla 26. Vyjede-li k zásahu kompletní tým, což vždy posoudí velitel pohotovosti s ohledem na závažnost problému, musí dispečer neprodleně obvolat záchranáře, kteří mají domácí pohotovost. Ti okamžitě přijedou doplnit stav. Akceschopní musíme být neustále. Zmínil jste záchranáře z jednotlivých dolů. Jde o zaměstnance HBZS, nebo OKD? Jaká je jejich role? Jsou zaměstnanci jednotlivých dolů OKD. Obecně můžeme říct, že v našem revíru je asi 850 dobrovolných záchranářů. Jde o členy záchranářských sborů na konkrétních dolech, dobrovolníky, kteří pracují normálně v provozu jako všichni ostatní a práce záchranáře je pro ně další, a nutno dodat že dobrovolná, aktivita. Tyto záchranáře řídíme především metodicky. Mohou se u nás seznámit s nejnovější technikou, případně novými postupy, které jsme aktuálně implementovali. Proto u nás pro zvyšování kvalifikace musí minimálně jednou za 18 měsíců absolvovat týdenní pohotovost, o níž jsem už mluvil. Pojďme k lékařům, které jste zmiňoval jako nedílnou součást záchranářského týmu. Spolupracujeme s 18 lékaři. Číslo je tak vysoké proto, že to jsou špičkoví profesionálové ve svých oborech, pracují v nemocnicích a v odborných ordinacích. Záchranářská práce je pro ně záležitost srdce, které vlastně věnují svůj volný čas. Dělají ji, protože je podle nich důležitá a má smysl. Lékař je totiž při zásahu v krizové situaci vždy v první linii. Dostane se k lidem první, diagnostikuje zdravotní stav a poskytuje první pomoc. V případě, že lékař vyjede k zásahu, okamžitě musíme zajistit dalšího, který bude připraven do akce v případě potřeby. Ještě nikdy se nestalo, že by u nás lékař nebyl. Co musí člověk splňovat, aby se z něj mohl stát báňský záchranář? Primární je stoprocentní zdraví, fyzická kondice a motivace pomáhat lidem, kteří se ocitli v komplikované situaci. Člověk by měl mít za sebou praxi záchranáře na některém z dolů a znát prostředí, v němž se v našem revíru těží uhlí. To znamená, že člověk odjinud u vás nemá šanci najít uplatnění? Nechci říct, že nemá šanci. Ale je to velmi komplikované. Měli jsme tu například zájemce z řad špičkových záchranářů z povrchu, ale přesto neuspěli. Naše práce je specifická a znalost důlního prostředí je Open Mine 4 I 2011 6 bezpečnost rekultivace evropských zemí? Jak obstojíte z hlediska technického vybavení i kvality lidí v mezinárodním srovnání? Samozřejmě spolupráce a výměna zkušeností mezi záchranáři z jednotlivých zemí je pro naši práci důležitá. Například v Polsku se těží černé uhlí v podobných podmínkách, a proto úzce spolupracujeme se záchranáři z Bytomi. Jsme v kontaktu s kolegy z Rakouska a Německa, kteří nás pravidelně zvou na společná cvičení. Můžu říct, že z hlediska úrovně technického vybavení, kde jsme v posledních letech udělali ohromný posun dopředu, a kvality našich lidí patříme zcela jistě ke světové záchranářské špičce. Mluvil jste o modernizaci vybavení. Můžete to popsat detailněji? naprosto zásadní. Navíc lidé s praxí z dolů OKD si s sebou přinesou návyky a postoje, kde na prvním místě je solidarita, odpovědnost jeden za druhého a vzájemný respekt. Bez toho se člověk nemůže stát špičkovým důlním záchranářem. A já jsem v tomto ohledu na své lidi hrdý. Že to je obor atraktivní, potvrzuje i velký zájem o práci u nás. Náš sbor pomalu stárne, věkový průměr se blíží 40 letům a postupně ho omlazujeme, ale přijmeme skutečně jen ty nejlepší. Spolupracujete se záchranáři z jiných Jednoznačným impulzem k modernizaci osobních ochranných a bezpečnostních pomůcek pro horníky i záchranáře byl příchod skupiny NWR a nového generálního ředitele OKD Klause-Dietera Becka. Stamilionové investice směřovaly do nákupu toho nejmodernějšího vybavení, jaké je na trhu k dispozici. To, že tento projekt měl spolu s dalšími opatřeními v oblasti bezpečnosti smysl, jednoznačně potvrzuje klesající počet úrazů v dolech OKD, které jsou v současnosti nejbezpečnější v historii. Všichni horníci i záchranáři mají nové sebezáchranné přístroje, lampy a detekční přístroje s těmi nejlepšími parametry. odpovědnost Jak se vlastně člověk stane šéfem báňských záchranářů? Ředitelem jsem byl jmenován loni 1. července. Předtím jsem pracoval 28 let na Dole ČSM, naposledy jako jeho ředitel. Záchranářský kurz jsem absolvoval ještě jako student geologie na VŠB-TU v Ostravě v roce 1980. Svým způsobem je to rodinná tradice. Otec byl respektovaný záchranář, i když pracoval v dole v dělnické profesi. Mám tady knihu z prostředí báňského záchranářství v našem revíru, profil mého otce je tam zařazen mezi osm osobností této profese. Takže vás tímto směrem posunula rodina? Proto se moje kariéra ubírala tímto směrem. V tom, že jsem se stal ředitelem OKD, HBZS, a.s., hrála určitě roli skutečnost, že jsem v oboru zažil mnoho situací a ostrých akcí, které napověděly, jestli mám, nebo nemám pro tuto funkci předpoklady. Že jich bylo více, dokládá i to, že jsem nositelem zlatého záchranného kříže jako nejvyššího záchranářského ocenění u nás. Jeho držitelem byl i můj otec, a když jsem vyznamenání převzal, byli jsme jediní otec a syn, kteří ho měli oba. 850 dobrovolných záchranářů V žádném případě. Otec mi dokonce v nadsázce jednou řekl, že jestli půjdu pracovat na šachtu, tak mi zláme nohy. (smích) Ještě na střední škole jsem chtěl být archeologem, ale nakonec jsem se na tento obor nepřihlásil a vybral si studium geologie. Bral jsem to tak, že geologie má k archeologii blízko. Protože jsem studoval ve skupině s cizinci, nosil jsem v hlavě ideu, že bych se mohl stát geologem někde v zahraničí. V roce 1982, kdy jsem nastoupil jako geolog na Důl ČSM, jsem se stal členem báňského záchranného sboru. V každém chlapovi je podle mě uvnitř skrytá touha být co nejlepší a překonat ostatní. Jako mladý kluk jsem v záchranářích viděl elitu, která umí něco víc než ostatní lidé v hornictví. A to nemyslím nijak ve zlém. Členové záchranářských sborů na konkrétních dolech pracují normálně v provozu. Co dělá šéf báňských záchranářů, když nepracuje? Bydlím v Hnojníku, což je malá obec mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. Jsem už přes dvacet let předsedou místního fotbalového klubu. Pořádáme u nás řadu společensko-kulturních akcí, jako jsou plesy, country večery nebo turnaje ve fotbale. To je pro mě největší relax. Zároveň jsem velkým fanouškem třineckých hokejistů, kteří loni vyhráli extraligu. Marek Síbrt, [email protected] Open Mine 4 I 2011 7 ekonomika interview technologie OKD chce prozkoumat zásoby v okolí Frenštátu pod Radhoštěm Těžařská společnost OKD, která je součástí skupiny NWR, zveřejnila svůj záměr prozkoumat zásoby uhlí a plynu v okolí Frenštátu pod Radhoštěm. Podle generálního ředitele firmy Klause-Dietera Becka je průzkum nutný k tomu, aby bylo možné odpovědně jednat o další budoucnosti dolu. 60 milionů korun ročně stojí konzervační provoz dolu. Stará se o něj zhruba 40 zaměstnanců. K tomu je potřeba získat aktuální a objektivní údaje o stavu ložiska, celkových zásobách i kvalitě černého uhlí a plynu, OKD totiž aktuálně disponuje až 30 let starými odhady. „Je to naše odpovědnost vůči akcionářům, kteří financují nákladný konzervační režim, a také směrem ke státu, jemuž toto ložisko patří,“ říká Beck, který se zároveň zavázal, že případný průzkum negativně neovlivní život lidí v okolí ani okolní krajinu a přírodu v Beskydech. Základní informace o Dole Frenštát V okolí Frenštátu pod Radhoštěm, města vzdáleného zhruba 40 kilometrů jižně od Ostravy, leží jedno z nejvýznamnějších ložisek černého uhlí v české části Hornoslezské uhelné pánve. Jedná se o poslední významné ložisko černého uhlí ve střední Evropě. Společnost OKD spravuje v souladu s horním zákonem dobývací prostor o rozloze zhruba 63 km2 a udržuje důl v tzv. konzervačním režimu. Ten spočívá především v čerpání důlních vod, větrání dolu a kontrolní a inspekční činnosti. Jeho cílem je zajistit bezpečnost Celkový pohled na nadzemní stavby Dolu Frenštát a ochranu vybudovaných důlních staveb a ložiska. Prvopočátky současného dolu je možné datovat ke konci druhé světové války, kdy byl zahájen průzkum v jižní části Ostravsko-karvinského černouhelného revíru. Celkem 65 vrtů vedených z povrchu především na konci 60. a v 70. letech prokázalo výskyt rozsáhlých slojí karvinského souvrství. V roce 1976 proto stát rozhodl o výstavbě dolu, která byla zahájena ještě téhož roku. Samotné hornické práce započaly v roce 1982 zaústěním jámy č. 4. Ta se začala hloubit v roce 1984. O rok později se přistoupilo k hloubení další jámy č. 5, které bylo po pěti letech dokončeno v hloubce 1 088 metrů. V roce 1994 pak byla dokončena 903 metrů hluboká jáma č. 4. Rozsah dobývacího prostoru byl stanoven v roce 1989. Důl ale nakonec nebyl pro těžbu nikdy otevřen. Na začátku 90. let totiž došlo v tehdejším Československu k útlumu těžebního, hutního a ocelářského průmyslu. V roce 1995 byl zahájen už zmíněný konzervační provoz dolu, který trvá dodnes. Jak již bylo uvedeno, Open Mine 4 I 2011 8 bezpečnost rekultivace ohledu na jeho složení, uložení či možnost ho v aktuálních podmínkách vytěžit. Zásoby plynu jsou odhadovány na deset miliard metrů krychlových. Co je průzkumná ražba? Při průzkumu OKD plánuje vyrazit zhruba 900 metrů pod zemí asi kilometr dlouhou chodbu, která bude navazovat na důlní díla vybudovaná v minulosti. Lidé na povrchu práce nijak nepocítí – nebudou mít na povrch žádný dopad. K průzkumu totiž není nutné stavět na povrchu nové stavby ani hloubit nové jámy. ročně přijde zhruba na 60 milionů korun a zajišťuje ho asi 40 zaměstnanců. Společnost OKD, jako státem stanovený správce dobývacího prostoru, má povinnost zajistit, aby nedošlo k znehodnocení ložiska. Ve struktuře OKD patří Důl Frenštát organizačně k Dolu Paskov. Podle odhadů jsou zásoby černého uhlí v dobývacím prostoru dolu na úrovni zhruba 1,6 miliardy tun. Termín zásoby v tomto případě uvádí celkové množství uhlí, které se v lokalitě nachází, a to bez „Žádáme o povolení průzkumu, nikoli o povolení těžby. Jeho dopad na životní prostředí bude nulový. Jako veřejně obchodovatelná společnost se musíme starat o životní prostředí, bezpečnost práce a dobré vztahy s městy a obcemi. Splníme všechny zákonné požadavky, včetně zpracování studie o dopadech na životní prostředí. To je mimochodem zcela unikátní věc, v jiných zemích tuto studii pro průzkumné práce nepotřebujete,“ argumentuje Beck. Hlušina se bude odvážet na odval Dolu Paskov, přičemž společnost předpokládá, že půjde asi o pět nákladních aut denně, která pojedou po obchvatu a dopravu ve městě nijak nezatíží. K tomu, aby mohly průzkumné práce začít, je nutný souhlas Obvodního báňského úřadu v Ostravě. Ještě před podáním odpovědnost žádosti na úřad si chce společnost OKD potvrdit předpoklady, že ražba nebude mít žádný vliv na životní prostředí v okolí dolu. Proto zpracovala tzv. dokumentaci EIA a nyní, v souladu se zákonem, požádala o vyjádření Chráněnou krajinnou oblast Beskydy a další dotčené subjekty. Budoucnost Dolu Frenštát Těžaři předpokládají, že průzkum včetně jeho přípravy a vyhodnocení by měl trvat zhruba čtyři roky, z toho samotné práce pod zemí zaberou asi dva a půl roku. Důl Frenštát v číslech Zahájení výstavby dolu: 1976 Zahájení konzervačního režimu: 1995 Odhadované zásoby černého uhlí:* 1,6 miliardy tun Velikost dobývacího prostoru: 63 km 2 Největší dosažená hloubka dolu: Průzkumná ražba není v žádném případě těžbou. Například profil průzkumné štoly bude menšího rozsahu a hypoteticky ho není ani možné využít pro těžbu. S ní OKD aktuálně nepočítá a o další budoucnosti dolu chce firma se zainteresovanými subjekty diskutovat až po ukončení průzkumu, kdy bude mít k dispozici aktuální data. 1 088 metrů „Mateřská skupina NWR v současnosti investuje přes 400 milionů eur do otevření nového dolu v Polsku. Proto není reálné očekávat, že začneme zítra investovat do těžby v Dole Frenštát. Zatím ani nevíme, jestli je tam koksovatelné, nebo energetické uhlí. Průzkumy z éry socialismu nejsou dostatečné pro schválení tak rozsáhlé investice. Jsme veřejně obchodovatelná společnost, a tak si nemůžeme dovolit udělat chybu,“ uzavírá Beck. 40 Celkový počet uhelných slojí v oblasti: 5 Počet již vybudovaných šachet: 2 Počet pracovníků zabezpečujících konzervační režim: Roční náklady spojené s udržováním dolu v konzervačním režimu: 60 milionů korun *zásoby = množství uhlí, které se v uvedené lokalitě nalézá bez ohledu na složení, uložení a možnosti jeho vytěžení Výše uvedený odhad vychází z výsledků geologických průzkumů provedených v 70. a 80. letech minulého století. Marek Síbrt, [email protected] Open Mine 4 I 2011 9 ekonomika interview technologie Nový systém logistiky v OKD: projekt s velkým potenciálem Monitoring cesty materiálu z povrchu na důlní pracoviště sekundu po sekundě. Přísun kompletního vybavení potřebného pro ražbu horníkům ve správný okamžik. Snížení nutnosti ručně manipulovat s materiálem, který bude unifikovaný a využitelný ve všech dolech, a tím zvýšení bezpečnosti práce. Tak by měl vypadat podle nového projektu systém logistiky v dolech OKD. 2014 Projekt nového systému logistiky se naplno rozběhne v roce 2012 a měl by být dokončen o dva roky později. Doly OKD prošly díky Programu optimalizace produktivity 2010 (POP 2010) masivní modernizací a jsou vybaveny špičkovými razicími a dobývacími technologiemi. Kromě zvýšení efektivity a otevření perspektivy firmy s možností dobývat další zásoby ve větších hloubkách a geologicky obtížných podmínkách přispěl program nemalou měrou ke zvýšení bezpečnosti. Doly OKD jsou nyní tak bezpečné, jako nebyly nikdy v historii. Další klíčovou oblastí, na niž společnost OKD v současnosti zaměřila svou pozornost, je systém logistiky. Tak, jak to v hornictví bývá, vše souvisí se vším. „Masivně jsme zainvestovali do hlavních procesů, jimiž jsou dobývání a ražení. Aktuálně je třeba upřít pozornost na ty doprovodné, kde se skrývají velké možnosti zvýšení efektivity a získání úspor. Postavení logistiky při těžbě je naprosto zásadní a zasahuje do mnoha dalších oblastí. Bavíme se o systému skladování a manipulace s materiálem, sledování jeho pohybu a hospodárném nakládání, ale také o bezpečnosti. A o tu jde u nás především,“ říká manažer OKD pověřený řízením projektu Marian Weiser. Zároveň definuje tři hlavní cíle projektu. V první řadě jde o zvýšení efektivity v manipulaci s materiálem, což ve svém důsledku povede ke snížení počtu potřebných pracovníků, kteří budou moci být převedeni k jiným činnostem. „Předpokládáme, že při plném rozjezdu projektu ušetříme na jednom dole denně zhruba 60 směn. To nám umožní přesunout lidi na práce, kde budou potřebnější,“ vysvětluje Weiser. Tím, že se minimalizuje manipulace s materiálem, aby bez zbytečných zásahů a s minimem překládek směřoval od naložení na povrchu až na důlní pracoviště, dojde ke zvýšení bezpečnosti. Provázanost informací o cestě materiálu s on-line systémem zamezí zbytečnému hromadění zásob a zvýší efektivitu řízení celého procesu. Přičemž Weiser zmiňuje ambiciózní cíl návratnosti investice do dvou let. Důl Darkov: pilotní start projektu Pilotní projekt byl zahájen na Dole Darkov, kde má být v komplexní podobě dokončen do konce roku 2012. Ještě letos se spustí první fáze také na Dole Karviná. Start projektu v plném rozsahu na všech dolech v revíru se předpokládá v letech 2012 až 2014. „Vedení OKD jsme společně s kolegy z firmy RAG Mining Solutions, kteří nám pomáhají aplikovat vlastní zkušenosti z německých dolů, projekt prezentovali letos na jaře a v jeho zkušební podobě na Dole Darkov se snažíme takzvaně ‚vychytat mouchy‘, které se při jeho náběhu mohou objevit. V současnosti se zabýváme především fyzickou částí projektu, k níž patří například nákup nových kontejnerů, mobilních zvedacích zařízení a lokomotiv. Následně se zaměříme na ‚softwarovou‘ část. Zefektivnění systému logistiky je totiž úzce provázáno s dalšími projekty, které v OKD probíhají,“ vysvětluje Weiser a upozorňuje na vazbu na zavádění systému SAP, který umožní sledovat, ale i plánovat pohyb materiálu v dole. Všímá si i programu unifikace nakupovaného materiálu, s nímž pak bude možné ve všech dolech nakládat stejně, nebo zřízení nových dispečinků. Ty se kromě řízení provozů rubání a příprav zaměří také na sledování materiálu tak, aby bylo možné efektivněji korigovat jeho cestu na cílové pracoviště. Počítá se také se zavedením nového systému skladování, který přispěje k jednodušší manipulaci s materiálem na povrchu. Na všech dolech byla speciálně pro projekt zřízena pozice manažerů, kteří v současnosti připravují jeho strategii a start. Jeden kontejner – dva metry ražby Prvním reálným krokem, s nímž se setkávají horníci na Dole Darkov, byl nákup Open Mine 4 I 2011 10 bezpečnost rekultivace odpovědnost získají perfektní přehled o cestě materiálu dolem prakticky sekundu po sekundě. Samotné čtečky se zároveň před každou směnou naprogramují úkolem pro konkrétního pracovníka zajišťujícího nakládku nebo dopravu. Skutečnou třešničkou na dortu bude možnost vyžívat informační systém postavený na přenosu pomocí optických vláken i pro bezdrátové hovory mezi pracovníky dopravy nebo pro sledování aktuální polohy i provozních parametrů z „černých skřínek“ lokomotiv. Nový způsob nakládky Na začátku roku 2012 se začne instalovat nový typ závěsné dráhy umožňující jízdu nových lokomotiv s nákladem o hmotnosti až 40 tun unifikovaných kontejnerů k přepravě materiálu. Ty jsou konstruovány tak, že mohou být dopravovány těžními zařízeními ve všech dolech OKD. Kontejnery vyvinuté ve spolupráci německé a české firmy již zajišťují dopravu na čtyřech čelbách Dolu Darkov. Připravuje se také jejich nasazení pro spojovací překop mezi doly Darkov a Karviná. Na Dole Karviná by měla být na přelomu roku tímto způsobem zajišťována doprava pro tři investiční čelby. Unifikovaný systém je nastavený tak, že do jednoho tzv. TH-kontejneru je naložen kompletní materiál pro dva metry ražby vážící maximálně čtyři tuny. Pracovník na čelbě tak například ví, že přijede-li šest kontejnerů, má veškeré vybavení potřebné pro dvanáct metrů postupu. Ostatní materiál se může naložit do univerzálních kontejnerů, speciální typy budou určeny k dopravě střeliva, olejů a dalších specifických náležitostí. Před uzavřením je výběrové řízení na nákup lokomotiv, které budou o 50 procent výkonnější, než jsou ty současné, čímž budou moci dopravovat kontejnerové soupravy s hmotností 24 tun. Zároveň se mohou využít i na přepravu sekcí vážících mnohdy až 40 tun. O tom, že v hornictví souvisí vše se vším, svědčí i fakt, že od nového roku začnou doly instalovat nový typ závěsné dráhy, který umožní využít plný výkon lokomotiv. Překladiště: kontejnery čekající na lokomotivu Náročné přestavby čekají firmu v dole. Pro nový systém přepravy se musejí uzpůsobit překladiště, která budou vyžadovat větší profily důlních děl. Soupravy na závěsné dráze musí mít podmínky k volnému průjezdu nad kolejovými soupravami. Tím se vyhneme pracnému a časově náročnému „ranžírování“ materiálu na překladištích. Tady čekají kontejnery, usazené na univerzálních podvozcích, na příjezd závěsné lokomotivy. Ta je vybavena hydraulickými zvedáky, které chytí jednotlivé kontejnery, a manuální práce se omezí pouze na jejich ukotvení dvěma závěsnými háky. Pro sledování pohybu materiálu v dole bude náklad i kontejner vybaven štítkem s čárovým kódem a základními informacemi, co a kam veze. Po plném najetí systému pracovníci, vybavení čtečkami, sejmou na jednotlivých uzlech, kudy materiál putuje, informaci, že monitorovacím bodem skutečně projel. Ta půjde online přenosem na dispečink, kde kompetentní pracovníci „Nový systém vyžaduje i změny ve skladování a přípravě materiálu na povrchu. Jeho nakládání bude efektivnější a rychlejší,“ tvrdí Weiser. Pracoviště budou vybavena novými mobilními stroji, které svými možnostmi přesahují to, co si tradičně představujeme pod pojmem nakladač. Mají výměnné nástavce, jimiž si pracovník v kokpitu může měnit koncové nářadí podle toho, jaký materiál potřebuje na podvozky naložit, aniž by musel vystoupit ven a cokoliv měnit manuálně. Tento postup samozřejmě vyžaduje investici do strojů a úpravu pracovních ploch pro uložení materiálu v areálu dolu. Nový systém logistiky v dolech NWR v sobě skrývá podle expertů velký potenciál. V případě, že všechno půjde podle plánu, potvrdí firma svou pozici mezi nejprogresivnějšími těžařskými společnostmi, které se nebojí investovat do budoucnosti. A to se jí vyplácí, ať již v efektivnější těžbě či vyšší bezpečnosti. Marek Síbrt, [email protected] Open Mine 4 I 2011 11 ekonomika interview technologie Kam se chodí sprchovat uhlí Většina lidí si myslí, že černé uhlí vytěžené v dolech NWR několik stovek metrů pod zemí se poté, kdy je vyvezeno na povrch, nasype do vagonů a po kolejích putuje přímo ke svým zákazníkům. Skutečnost je zásadně odlišná. Uhlí čeká po vytažení skipovou nádobou do zásobníku na povrchu ještě dlouhá cesta plná sofistikovaných chemickotechnologických procesů. Při nich často zaslechneme výrazy, které jsme zvyklí používat v případě nás samých nebo věcí naší každodenní potřeby, jako jsou sprchování, praní či sušení. Všechny doly NWR jsou vybaveny úpravnami. Zde probíhá vlastní proces přeměny vytěžené suroviny na finální produkt, s nímž se, aniž bychom si to uvědomovali, setkáváme prakticky každodenně. Pojďme se tedy na cestu uhlí ke spotřebitelům podívat detailněji. Veškeré vytěžené uhlí je vyvezeno na povrch zmíněnou skipovou nádobou s kapacitou zhruba 20 tun a umístěno do zásobníku za skipovou věží. Odtud začíná jeho putování areálem dolu, které zahrnuje sofistikovaný úpravárenský proces a končí nakládkou do vozů směřujících k zákazníkům. Úpravna: sofistikovaná cesta uhlí k zákazníkovi „Rozdružování uhlí podle obsahu popela a dalších parametrů Zařízení Drewboy, ve kterém dochází v magnetitové suspenzi k rozdružování uhlí a kamene zrnitosti nad 30 mm probíhá v úpravnách všech dolů NWR mírně odlišně v souvislosti s rozdílnými technologiemi, kterými byly historicky vybaveny. Nicméně princip je ve všech případech obdobný,“ říká specialista OKD na úpravárenství Marek Špok. Surová těžba uhlí z dolu přijíždí ve skipové nádobě po několikasetmetrové cestě do třídírny, která tvoří první část úpravárenského komplexu, v zrnitosti 0–400 mm. V první fázi je uhlí roztříděno na vibračních sítech s propadem 200 milimetrů na dvě základní skupiny: 0–200 mm a 200–maximum. U větších kusů uhlí bývá ve značném množství přítomen kámen, vyvezený spolu s nimi. Open Mine 4 I 2011 12 bezpečnost Vzhledem ke své vyšší hmotnosti a tvrdosti většinu velkých kusů uhlí rozdrtí na menší. Na přebíracím pásu se manuálně vybírají z kamene zbytky uhlí. Ty se automaticky podrtí a směřují zpět do povrchových zásobníků, kde jsou po přimíchání do těžby o zrnitosti 0–200 mm připraveny k další úpravě. V případě, že kapacita rekultivace odpovědnost zásobníků není dostatečná k uložení veškerého vytěženého uhlí, je možné ho umístit na okolních skládkách v areálu dolu. k třídění uhlí od kamene do skupin do a nad 80 mm v rotační nádobě Bretfolt. Kámen, který je těžší, uhlí rozdrtí a vytlačí ho ven z nádoby. plave, ale kamenné nečistoty klesají. Uhlí je ze zařízení vynášeno ven, osprchováno od magnetitu a odvodňováno na vibračních sítech. Kámen, v těžařské terminologii nazývaný také hlušina, který se dostane jako vedlejší produkt těžby na povrch, nachází další využití ve stavebnictví (silnice, železniční koridory, hráze přehrad či stavby s funkcí ochrany proti povodním). Je zároveň vhodným a ekonomicky efektivně využitelným materiálem pro modelaci terénu při sanačně--rekultivačních akcích, díky nimž se krajina v okolí dolů NWR na Karvinsku a Frýdecko-Místecku změnila v uplynulých letech k nepoznání. Zatímco ve veřejnosti stále koluje představa o černé zemi zdevastované těžbou, skutečnost je jiná. V oblastech historicky poznamenaných dobýváním uhlí díky nemalým investicím NWR do rekultivačních projektů vznikají soběstačné ekosystémy s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Lokality se případně vracejí k dalšímu využití lidem, například v podobě areálu pro volnočasové aktivity. „Větší kusy uhlí směřují do takzvané hrubé linky úpravny, menší do jemné linky. Velikost, neboli zrnitost, podle níž se uhlí takto roztřiďuje, se liší důl od dolu v souvislosti s tím, jaké technologické vybavení úpravna používá,“ vysvětluje Špok. Uhlí v jemné úpravně se rozdružuje stejně jako v případě hrubé úpravny magnetitovou suspenzí, v pracích a třídicích cyklónech nebo v sázečkách. Ačkoliv se to zdá laikovi neuvěřitelné, nejjemnější uhelné podíly pod 1 mm se dále třídí do skupin podle velikosti 0–0,25 mm a 0,25–1 mm a následně upravují. Například u dolů ČSM a Paskov směřuje do hrubé úpravny uhlí se zrnitostí větší než 15 mm a do jemné úpravny větší než 1 mm, na závodě Lazy do hrubé uhlí nad 30 mm a do jemné větší než 1 mm, v případě závodu ČSA zrna větší než 0,5 mm, a na Dole Darkov dokonce nad 0,35 mm. Ano, čtete správně. Obecně sdílená představa, že těžaři využijí pouze větší kusy uhlí, které známe z vytápění domů a bytů, a drobná uhelná zrna velikosti smítek prachu se vysypou či vyhodí někam do okolí, je totiž naprosto mylná. Cílem je efektivně využít každé zrníčko uhlí, které horníci v dolech NWR vytěžili. Už rozumíte tomu, proč se pro uhlí vžilo spojení „černé zlato“? Ani zrnko uhlí nepřijde nazmar Jak se sprchuje a suší uhlí Na vlastním vstupu do úpravny dochází k mokrému nebo suchému třídění vsázky na speciálních vibračních třídičích. Například na dolech ČSM a Paskov dochází Uhlí se v hrubé úpravně odděluje od hlušiny pomocí těžkokapalinové suspenze tvořené magnetitem, tedy železnou rudou. Kapalina má speciální hustotu, při níž uhlí 0–400 mm Uhlí se třídí do skupin podle velikosti. Nejmenší zrnka pod jeden milimetr se dělí do skupin 0–0,25 mm a 0,25 –1 mm. Poté se odvodňují v síťoplášťových odstředivkách a odvodňovacích filtrech. Zjednodušeně řečeno: flotační činidlo, tedy zvláštní typ oleje, vytváří mineralizovanou pěnu. Na každou jednotlivou bublinku oleje přilne jedno malinké zrníčko uhlí, které je vynášeno s pěnou do sběrného žlabu. Toto čisté uhlí se pak oddělí chemickým zařízením (rozbíječem pěny) od oleje. Magnetit, který se v procesu rozdružování používá jako zatěžkávadlo v kapalině, je následně z vody vytažen v magnetických separátorech. Open Mine 4 I 2011 13 ekonomika interview technologie Ve flotátorech sestavených do „flotačních baterií“ dochází pomocí flotačního činidla k rozdružování uhlí a kamene zrnitosti do 0,5 mm Poté, co se ve správném poměru opět smíchá s vodou, najde další uplatnění v úpravárenském procesu. Pro celý 3 900 tun/hodina Celková kapacita všech úpraven na dolech OKD. úpravárenský proces je totiž typická snaha co nejefektivněji využít všechny suroviny, které se na něm podílejí. Proto se i voda znovu použije pro úpravu dalšího uhlí. Společnost NWR pro to má dva zásadní důvody: ekologický a ekonomický. Recyklace vody: přínos pro krajinu i byznys Monitoring kvality na každém kroku Proces úpravy uhlí je náročný na spotřebu vody. Na každou tunu upraveného uhlí je potřeba několik metrů krychlových vody. Společnost NWR se jí proto ze snahy eliminovat dopady své činnosti na životní prostředí, ale i z ekonomických důvodů snaží v co nejvyšší možné míře recyklovat. Pokud to není z technických důvodů možné, prochází použitá voda do veřejné sítě přes čističku v areálu závodu. Každá úpravna má ve své blízkosti vlastní vodní nádrž. V ní je čerpací stanice, odkud se voda čerpá do úpravny. Pod její střechou jsou umístěny velké nádrže s prací vodou, připravenou vstoupit do úpravárenského procesu. Uhlí, které projde popisovanou úpravou, putuje do zásobníku praného uhlí. Z hlediska obsahu vody a požadované kvality má takové parametry, že je možné ho expedovat zákazníkům. Pod zásobníky se nacházejí tzv. expediční místa. Na nich se uhlí nakládá do vagonů směřujících k odběratelům. „Protože považujeme kvalitu dodávaného uhlí za svoji klíčovou konkurenční výhodu, známe přesně parametry a kvalitu uhlí, jež zákazníkům expedujeme. Při nakládce dochází ve vzorkovacích stanicích k vyhodnocení kvality, kterou sdělujeme klientům. Vzorkování neprobíhá jen ve finále celého procesu úpravy, ale při každém jejím kroku, abychom měli jistotu, že vše probíhá tak, jak má,“ říká Špok. Hlušina, která se odděluje při úpravě uhlí v každé části popisovaného procesu, prochází stejným procesem sprchování a odvodňování jako uhlí, aby mohla být dále využita ve stavebnictví nebo při rekultivačních akcích. Závod Lazy: je libo oříšek nebo ořech? Všichni, kdo topili nebo topí doma černým uhlím, si pamatují permanentní diskuze na téma, zda koupit kostku, ořech nebo oříšek. V první řadě je třeba vysvětlit, že všechny doly NWR prodávají uhlí výhradně velkým průmyslovým zákazníkům. Výjimkou je závod Lazy, který je spolu se závodem ČSA součástí Dolu Karviná. Ten v úpravárenském procesu vyrábí také Open Mine 4 I 2011 14 bezpečnost rekultivace Úpravny na dolech OKD odpovědnost Odkamenění Hrubá linka Jemná linka (mm) (mm) (mm) Darkov (v provozu od r. 1987) > 40 1,0 – 40 0,35 –1,0 Paskov (v provozu od r. 1971) >150 15 – 150 0,5 – 15 ČSM (v provozu od r. 1970) >100 15 – 100 1,0 –15 ČSA (v provozu od r. 1954) > 60 0,5 – 60 Lazy (v provozu od r. 1961) > 200 30 – 200 energetické uhlí v parametrech oříšek (10–30 mm), ořech (30–50 mm) a prané kusy (50–200 mm) pro malé zákazníky. Topíte-li tedy doma černým uhlím z Ostravsko-karvinského revíru, můžete s jistotou říct, že ho vytěžili horníci na závodě Lazy poblíž města Orlová. Na závodě Lazy je totiž úpravárenský komplex pouze pro energetické uhlí. Koksovatelné uhlí, které se zde vytěží, putuje po kolejích do úpravny Dolu Paskov. Nicméně v celkovém objemu prodejů představuje uhlí pro malé zákazníky a jejich domácí použití pouze malý podíl z produkce dolů NWR. Je proplástek uhlí, nebo kámen? Skipová nádoba vyveze na povrch tři kvalitativně odlišné skupiny suroviny. Čisté uhlí, kámen nebo proplástek. 1,0 –30 Proplástek, nebo také meziprodukt, je vlastně kámen prorostlý s uhlím, přičemž obě složky se od sebe během těžby a transportu neoddělily. Je lehčí než kámen, ale těžší než uhlí. Některé energetické provozy jsou schopny proplástek ve výrobě zpracovat a efektivně využít. Má své stálé odběratele. V úpravárenském procesu se přesto snaží od sebe kámen a uhlí oddělit. Například na Dole Paskov se proto meziprodukt získaný rozdružováním drtí a znovu „přepírá“, aby se oba komponenty rozpojily. Teprve když se to nepodaří, vzniká proplástek určený k expedici zákazníkům. Celý proces úpravy uhlí v NWR je typický vysokou mírou mechanizace a automatizace. Všechny procesy řídí pracovníci z centrálních pracovišť na úpravně prostřednictvím počítačů, na kterých se nastavují, monitorují a kontrolují jednotlivé fáze cesty uhlí od skipové nádoby až k nakládce zákazníkům. Marek Síbrt, [email protected] Magnetické separátory zachycují magnetit, který slouží jako zatěžkávalo v rozdružovací suspenzi Open Mine 4 I 2011 15 ekonomika interview technologie POP 2010: Doly NWR jsou nejbezpečnější v historii Technologická revoluce v dolech NWR. Nová dimenze dobývání uhlí v Ostravsko-karvinském revíru. Zvýšení produktivity a efektivity těžby, zpřístupnění dříve nemyslitelných zásob a prodloužení perspektivy firmy o několik desítek let. S tím vším je spojen Program optimalizace produktivity (POP 2010), díky němuž byly v letech 2008 až 2010 vybaveny doly těžařské společnosti OKD nejmodernějšími razicími a dobývacími technologiemi od špičkových světových výrobců za téměř deset miliard korun. Kvůli ekonomickým ukazatelům a technickým parametrům ale nelze opominout aspekt, který je pro NWR na prvním místě nad všemi hospodářskými úspěchy a ziskem. A tím je bezpečnost lidí při práci pod zemí. Právě projekt POP 2010 přispěl spolu s dalšími opatřeními a investicemi velkou měrou k tomu, že doly OKD jsou nyní bezpečné tak, jako nebyly nikdy předtím. Nové výztuže: vyšší bezpečnost v porubu Mezi klíčové kroky, které projekt POP 2010 zahrnoval a jejichž prostřednictvím zvýšil bezpečnost horníků pod zemí, patří nákup nových mechanizovaných výztuží s vyšší nosností. „Analýza z roku 2007 vedla k závěru, že jeden z největších problémů, které brání dalšímu zlepšování výše produkce, spočíval v nedostatečném řízení nadloží. Stáří mechanizovaných výztuží, které se v té době používaly, v průměru přesahovalo deset let a jejich jmenovitá nosnost se pohybovala pouze mezi 400 až 600 tunami,“ vysvětluje manažer projektu POP 2010 Richard Pavlík z OKD. Firma se proto rozhodla vybavit své doly novými mechanizovanými výztužemi s minimálně dvojnásobnou nosností oproti těm předchozím. Tím se zlepšily podmínky v nadloží, došlo k lepšímu krytí stropu a daří se výrazně snižovat počet úrazů způsobených padající horninou. „Výztuže jsou vybaveny nejmodernějšími elektro-hydraulickými ovládacími prvky, které zajišťují efektivní využití zvýšené nosnosti,“ dodává Pavlík. Zavedením nových technologií pracujících v automatickém nebo poloautomatickém režimu a díky jejich dálkovému ovládání se snížil počet personálu potřebného pro obsluhu výztuží v porubu. To vedlo nejen ke snížení pracnosti, ale i vyšší bezpečnosti a nižšímu počtu úrazů. „Každá jednotlivá výztuž je řízena vlastním počítačem, který dokáže komunikovat s počítači v ostatních sekcích a s hlavním počítačem v porubu. Pokud funguje dobývací komplex v plně automatickém režimu, systém elektro-hydraulického ovládání řídí přesuny stěnového pancéře a jednotlivých sekcí s hmotností až 37 tun po průjezdu kombajnu, hlídá možné kolizní stavy mezi kombajnem a výztuží a spouští automatický systém vodních postřiků. Všechny tyto technologické parametry zvyšují bezpečnost našich lidí pod zemí,“ popisuje Pavlík. To ale není vše. Poruby vybavené moderními dobývacími komplexy jsou výrazně bezpečnější i v případě důlních otřesů neboli seizmických jevů. Ty v hlubinných dolech vznikaly a vznikají v důsledku energie nakumulované v zemském masivu kvůli přeskupování napětí, k němuž dochází při hornické činnosti. Open Mine 4 I 2011 16 bezpečnost rekultivace odpovědnost hygienického prostředí na podzemních pracovištích. Díky automatickému systému vodního postřiku uhelné sloje a okolního kamenného masivu, kterým jsou vybaveny jak dobývací, tak razicí komplexy, se výrazně snižuje prašnost v porubech. V některých případech dokonce až o 60 procent. To vede k nižšímu výskytu nemocí z povolání souvisejících právě s vdechováním prachových částic. Vodní postřik zároveň zabraňuje vzniku jiskry při intenzivním kontaktu mezi dobývacím nebo razicím strojem s okolním kamenným masivem. Moderní automatizované výztuže mají více než dvojnásobnou nosnost oproti svým předchůdcům Hornictví provázejí od jeho samého počátku. Nutno ale podotknout, že četnost výskytu a úroveň intenzity seizmických jevů je v Ostravsko-karvinském revíru dlouhodobě stabilní a nezvyšují se. Sekce jsou vybaveny rázovými ventily, které zabraňují jejich poškození a také ohrožení posádky tím, že v případě tlaku a napětí v nadloží (otřesu) rychle upustí hydraulickou kapalinu. Velice důležitá je z hlediska bezpečnosti i možnost dálkového monitoringu tlaku v sekcích, čímž kompetentní zaměstnanci získávají aktuální přehled o tlacích v nadloží a mohou přijímat potřebná opatření. Zásluhou nových dobývacích komplexů již nejsou horníci v porubech odsouzeni pouze na své osobní svítilny. Dobře osvětlené poruby totiž umožňují pracovníkům získat lepší přehled o situaci na pracovišti, mohou lépe předvídat možné rizikové situace, což vede v důsledku opět k poklesu počtu pracovních úrazů. Nové komplexy: v dole se méně práší Nové technologie příznivě ovlivňují také úroveň „V důsledku používání moderních technologií, které svou masivností a rozměry výrazně převyšují své předchůdce, se zároveň razí chodby s většími profily, což má pozitivní efekt na systém větrání a lepší proudění vzduchu v důlních dílech. Horníkům se pod zemí lépe dýchá a klimatické podmínky jsou komfortnější, než tomu bylo dříve,“ vysvětluje Pavlík. POP 2010: vyšší produktivita i bezpečnost Je jednoznačně prokazatelné, že projekt POP 2010 výrazně zvýšil produktivitu a efektivitu těžby v dolech NWR. Zatímco například v roce 2007 před jeho startem dokázali horníci z jednoho porubu vydolovat za den průměrně 1 417 tun černého uhlí, v roce 2010 to bylo již 1 743 tun a v porubech vybavených technologiemi z programu POP 2010 průměrně dokonce 2 800 tun. Co je ale nejdůležitější – a statistiky to opět potvrzují –, POP 2010 přispěl spolu s dalšími investicemi a projekty k tomu, že počet úrazů v dolech NWR několik let po sobě trvale klesá. Zatímco v roce 2006 bylo registrováno 609 pracovních úrazů, v roce 2010 jen 271, což představuje více než poloviční pokles. Příznivě se vyvíjí i nejprokazatelnější ukazatel úrazové četnosti, který zjednodušeně řečeno udává počet pracovních úrazů vedoucích k pracovní neschopnosti (minimálně tři dny) na milion odpracovaných hodin. Zatímco v roce 2006 byl v dolech OKD na úrovni 16,59, v roce 2010 klesl na poloviční hodnotu 8,61. „Bezpečnost a úroveň pracovního prostředí jsou pro OKD jednoznačně na prvním místě a tuny vytěženého uhlí nebo příznivé hospodářské výsledky nemohou za žádných okolností vynahradit zdraví našich zaměstnanců,“ uzavírá téma provozní ředitel OKD Leo Bayer. Marek Síbrt, [email protected] Open Mine 4 I 2011 17 ekonomika interview technologie Uhelný průmysl v Indii Ačkoliv je ve výčtech světových producentů uhlí často opomíjena, je Indie třetím největším dobyvatelem uhlí na světě a zemí se čtvrtými největšími zásobami uhlí v globálním měřítku. Navíc v Indii narůstá poptávka po uhlí na mezinárodním trhu a mnozí v oboru ji považují po Číně za druhého nejvýznamnějšího hráče vzhledem k tomu, že Indie, s počtem obyvatel přesahujícím miliardu, se snaží následovat Čínu na cestě k industrializaci země. Podle statistického průzkumu 2010 BP Statistical Energy Survey indické zásoby uhlí v roce 2009 představovaly 58,6 miliardy tun, tedy sedm procent světových zásob uhlí. Většina vytěženého uhlí pochází z povrchových dolů na severovýchodě země. V provozu je několik velkých povrchových dolů s ročním objemem produkce přesahujícím deset milionů tun. Z hlubinné těžby nyní pochází kolem 19 procent celostátní produkce. Většina takto vytěženého uhlí se získává tradiční metodou komora-pilíř. Pro většinu indického uhlí je charakteristický vysoký podíl popele, vyznačuje se však i žádoucími vlastnostmi, jako je například nízký podíl síry (průměrně 0,5 procenta), malý obsah železa v popelu, nízká žáruvzdornost popela, malý obsah chlóru a nízká koncentrace stopových prvků. Těžba uhlí má v Indii dlouhou historii, avšak ještě ve 20. století zůstávala poměrně nerozvinutá. Díky dlouhodobému programu investic a rozsáhlejšímu využívání moderních technologií se domácí produkce uhlí zvýšila z přibližně 70 milionů tun v 70. letech na současných téměř 600 milionů tun. Nehledě na obrovský nárůst domácí produkce uhlí má Indie přetrvávající potíže s pokrytím svých vlastních potřeb, proto se také stala významným dovozcem energetického i koksovatelného uhlí. V posledních letech tak došlo k odklonu mezinárodních plavebních cest s dodávkami uhlí právě do Indie. Například velké množství jihoafrického uhlí, které se dříve vyváželo především do zemí západní Evropy, směřuje nyní do Indie. Očekává se, že stejným způsobem Indie předstihne Japonsko a stane se největším odběratelem indonéského uhlí. Indonésie v roce 2011 vyveze do Indie 60 milionů tun uhlí, oproti 58 milionům tun vyvezeným do Japonska. Významné objemy koksovatelného uhlí se do Indie dovážejí rovněž z Austrálie a lze předpokládat, že značná část nových dodávek z Mozambiku bude v následujících letech směřovat do indického ocelárenského průmyslu. Indická poptávka po koksovatelném uhlí dopravovaném námořní cestou plyne z výrazného nedostatku kvalitní domácí suroviny a také ambiciózního rozvoje ocelářského průmyslu podporovaného národní politikou výroby oceli. Indické ministerstvo oceli má v plánu do roku 2016 téměř zdvojnásobit domácí kapacitu výroby surové oceli, Indický dovoz uhlí 50 40 koksovatelné uhlí energetické uhlí miliony tun V roce 2010 vytěžila Indie 572 milionů tun uhlí, což představovalo přibližně sedm procent celkové světové produkce. Kolem 70 procent celkové produkce uhlí v zemi se spotřebuje na výrobu elektrické energie a zbytek se zužitkovává v ocelárenském průmyslu, při výrobě cementu a v dalších oborech těžkého průmyslu. Uhlí se rovněž využívá jako palivo v domácnostech. 30 20 10 0 1990 1995 2000 2005 2008 2009 2010 Zdroj: Indické ministerstvo uhlí Open Mine 4 I 2011 18 bezpečnost a to na 145 milionů tun ročně. Za tímto úsilím o dosažení vyššího objemu výroby oceli stojí růst HDP ve výši 9–10 procent ročně, který se očekává během příštích pěti let. S ohledem na předpokládaný značný nárůst produkce surové oceli a současný nedostatek vysoce kvalitního koksovatelného uhlí dochází mezi indickými výrobci oceli stále častěji k vertikální integraci. V uplynulých letech bylo uzavřeno velké množství smluv, kterými indické společnosti získaly kontrolu nad zásobami uhlí na celém světě, od Queenslandu v Austrálii po nově se rozvíjející regiony těžby uhlí v Indonésii. Vloni indické společnosti dokonce předstihly obdobné podniky z Číny, Jižní Koreje a Japonska jako nejvýznamnější nákupčí uhelných aktiv v zahraničí. Z celkové částky 16 mld. dolarů hodnoty smluv uzavřených v loňském roce uzavřela Indie smlouvy v hodnotě 2,4 mld. dolarů. Na počátku 70. let dvacátého století došlo podle zákona o zestátnění uhelných dolů ke znárodnění soukromě vlastněných těžebních společností. V Indii připadá přibližně 88 procent celkové produkce uhlí na různé dceřiné společnosti firmy Coal India Ltd., která je největším dodavatelem uhlí rekultivace v zemi a de facto i největší společností těžící uhlí na světě. Coal India v současné době provozuje přibližně 471 dolů v 21 významných uhelných revírech v osmi indických státech, z čehož je 163 povrchových dolů, 273 podzemních dolů a 35 kombinovaných dolů. V roce 2010 vytěžila společnost 431 milionů tun uhlí a nyní spravuje zásoby o velikosti 64,8 miliardy tun. Až do loňska byla Coal India stoprocentně vlastněná indickou vládou, než v listopadu odprodala desetiprocentní podíl. Ačkoliv indická vláda již v lednu 2000 ceny uhlí deregulovala, Coal India ceny uhlí od roku 2000 zvýšila pouze pětkrát. Vzhledem k tomu, že významná část vytěženého uhlí směřuje do energetického sektoru, má jakékoliv zvýšení cen přímý dopad na cenu elektřiny, a proto podléhá silné vládní regulaci. Pro jasnější představu, od roku 2000 zvýšila společnost Coal India ceny o 72 procent, zatímco ve stejném období dosáhl nárůst globálních cen výše 500 procent. I přes toto mírné zdražení však dokáže Coal India dosahovat dobré úrovně ziskovosti a řadí se mezi světové producenty uhlí s nejnižšími náklady, konkrétně 14 USD na vytěženou tunu, oproti celosvětovému průměru 40 USD na tunu. 0 JAMMU AND KASHMIR 200 0 CHINA 400 kilometry 200 400 míle HIMACHAL PRADESH PUNJAB PAKISTAN ARUNACHAL PRADESH HARYANA SIKKIM NEPAL New Delhi UTTAR PRADESH RAJASTHAN 4 ASSAM BIHAR 2 3 MECHALAYA 1 Bangladesh MADHYA PRADESH GUJARAT 5 7 MAHARASHTRA ORISSA 6 WEST BENGAL MYANMAR 8 Hlavní uhelné revíry GOA KARNATAKA Indická produkce uhlí KERALA ANDHRA PRADESH 1 2 3 4 5 6 7 8 TAMIL NADU SRI LANKA Raniganj Jharia East Bokaro and West Bokaro Singrauli Pench-Kanhan, Tawa Valley Talcher Chanda-Wardha Godabari Valley INDONESIA Zdroj: U.S. Energy Information Administration (EIA) Ačkoliv je Coal India převážně pod kontrolou státu, objevují se snahy otevřít těžební průmysl soukromým indickým investorům. Po četných zákonných úpravách a po liberalizačních opatřeních zaváděných od roku 1991 byla povolena těžba pro podnikové účely ve stanovených oborech – jako je například výroba elektrické energie, cementu, oceli či zplyňování a zkapalňování uhlí. Kromě toho v roce 2001 indická vláda přijala rámcovou liberální politiku a umožnila státem vlastněným podnikům pokračovat v těžbě, čímž je postavila do srovnatelné pozice, jakou si drží Coal India. Přes všechny tyto iniciativy se však těžba uhlí ze strany takovýchto podniků nedočkala v Indii významného rozmachu. Stephen Hough, analytik trhu, New World Resources [email protected] Indická produkce oceli 700 70 600 60 500 50 miliony tun miliony tun odpovědnost 400 300 200 100 40 30 20 10 0 0 1970 1985 1990 Zdroj: Indické ministerstvo uhlí 1995 2000 2005 2010 1990 1995 2000 2005 2008 2009 2010 Zdroj: World Steel Association Open Mine 4 I 2011 19 ekonomika interview technologie Dvoustranu připravil: Marek Síbrt, [email protected] Do CSR zdaleka nepatří jen charita Společnost NWR se ve Výroční zprávě za rok 2010 zavázala k zavedení komplexního reportování dopadů svých aktivit v oblasti CSR, tedy společenské odpovědnosti. K dosažení tohoto cíle firma s předstihem učinila řadu kroků. Jedním z nejdůležitějších je zřízení pozice CSR manažera, na kterou v červenci nastoupil Tomáš Rak. zpracována podle mezinárodně uznávané metodiky GRI (Global Reporting Initiative). Jaký je váš hlavní záměr pro nejbližší období? NWR již řadu aktivit v oblasti CSR podniká. Ať jde o činnost Nadace OKD v podpoře neziskového sektoru, péči o zaměstnance, rekultivace krajiny poznamenané těžbou či sponzoring a mnoho dalších. K čemu má tedy tato zpráva sloužit? Zhruba do března 2012 je pro mne hlavním cílem sestavit první Zprávu o udržitelném rozvoji (Sustainability Report) skupiny NWR, která bude Máte pravdu, skupina NWR realizuje řadu aktivit v oblasti CSR, a jak je typické pro české prostředí, jsou spojovány především se sponzoringem a filantropií. V zahraničních firmách kótovaných na burzách v západní Evropě a USA je však praxe trochu jiná. CSR je pojímáno jako snaha o komplexní přístup firmy k zjišťování, monitorování a reportování dopadů své činnosti na okolní prostředí, ať už v ekonomické, environmentální nebo sociální oblasti. Námi zvolená metodika GRI zahrnuje 91 indikátorů, jako jsou např. spokojenost zákazníků, spotřeba energií/vody/materiálu, bezpečnost práce, porušování hospodářské soutěže nebo hodnocení dopadů těžby na komunitu. Co tato zpráva společnosti NWR přinese v praktické rovině? Nepůjde jen o dokument pro dokument? Hlavní přínos vidím ve zvýšení kredibility, tedy důvěryhodnosti, pro investory, veřejnou správu, neziskové organizace a další zainteresované subjekty, kterých se aktivity NWR nějakým způsobem dotýkají. Zveřejněním všech nefinančních údajů se skupina stává mnohem transparentnější a v České republice se zařadí mezi lídry v oblasti CSR v pojetí, jak je chápáno v zahraničí. V neposlední řadě, protože zpráva bude zpracována podle závazných pravidel, umožní srovnání NWR s dalšími firmami, které touto metodikou reportují dopady své činnosti. Evoluce Nadace OKD Nadace OKD byla zřízena na počátku roku 2008 s cílem podporovat a rozvíjet duchovní a humanitární hodnoty, životní prostředí, vzdělání, sportovní či kulturní aktivity a oblast sociálně-zdravotních služeb s důrazem na severomoravský region. před 345 miliony lety Před mnoha miliony let začala těla pravěkých přesliček a kapradin klesat pod hladinu bažin. před 280 miliony lety Odumřelé rostliny pod tlakem bahna a písku uhelnatěly, až se z nich vytvořilo černé uhlí. 1850 Těžba černého uhlí na severní Moravě začala již koncem 18. století. Open Mine 4 I 2011 20 bezpečnost rekultivace odpovědnost Vzdělaní lidé: klíč k budoucnosti NWR Společnost NWR aktivně podporuje technickou vzdělanost. Potřebuje totiž kvalifikované lidi pro své provozy, ale současný systém vzdělávání neodpovídá potřebám průmyslu. Průmyslové podniky v České republice řeší zásadní problém. I když se vlivem hospodářské recese zaplnily úřady práce žadateli o zaměstnání, které neabsorbovalo ani následné křehké ekonomické oživení, zástupci průmyslu se shodují: Na trhu práce chybí technicky vzdělaní lidé, a struktura školství neodpovídá potřebám české ekonomiky postavené tradičně na silné roli průmyslu. Klíčové firmy se proto rozhodly situaci aktivně řešit podporou technických oborů na středních a vysokých školách, a suplovat tím fakticky roli veřejné správy. Stejně je tomu i v případě společnosti NWR. Ta v důsledku dynamického technologického rozvoje, kdy investovala téměř deset miliard korun do modernizace razicích a dobývacích komplexů v OKD a zhruba 1,6 miliardy do výstavby nové koksárenské baterie v provozu OKK Koksovny, potřebuje 2007 vysoký počet technicky vzdělaných lidí. specialitou,“ popisuje ředitel havířovské školy Josef Říman. Hornické učňovské školství dává perspektivu Pro srovnání s aktuální situací hornického učňovství několik údajů: například ve školním roce 1970/1971 fungovalo na území dnešního Moravskoslezského kraje 11 hornických škol OKD, kam chodilo 5 589 učňů. Ve školním roce 1989/1990 jich existovalo devět a studovalo na nich 8 992 učňů. První hornické školy přitom v kraji vznikly již v roce 1904. Společnost OKD se ve spolupráci se Střední školou techniky a služeb Karviná rozhodla v roce 2009, po téměř 20 letech, obnovit hornické učňovské školství. Od letošního školního roku zároveň těžaři navázali spolupráci se Střední školou v Havířově-Šumbarku. V obou institucích učni s podporou OKD studují obory Elektrikář – důlní provozy a Zámečník – důlní provozy. V Karviné v letošním roce podporuje OKD dohromady 103, v Havířově pak 22 učňů. „Hornické tradice jsou v naší škole stále živé a na návrat hornických učňů jsme se řádně připravili. Čekají na ně modernizovaná pracoviště, dílny a laboratoře. Doplňujeme i vybavení elektrotechnického centra, které je naší Černé uhlí se nyní těží na Ostravsku a Karvinsku moderními kombajny a dalšími stroji v hloubkách až 1 000 metrů pod zemským povrchem. Jistota uplatnění Těžaři nabídli hornickým učňům výhody při studiu i perspektivu po jeho skončení. Dostávají měsíční stipendium 1 000 Kč, praxi absolvují na povrchovém pracovišti dolu a v létě jim firma umožňuje přivydělat si na brigádě. Úspěšní absolventi mají zajištěnou práci v OKD minimálně na tři roky po ukončení školy. 2008 Od roku 2008 rozdává Pantuška a Nadace OKD radost po světě, a to především díky těžbě černého uhlí. „To pro mě bylo největší lákadlo. V našem regionu není jednoduché najít práci. Navíc dobře zaplacenou. S OKD mám jistotu, že po studiu budu pracovat s nejmodernějšími stroji ve významné firmě a se zajímavým platem,“ tvrdí student třetího ročníku karvinské školy Tomáš Siuda. „Samozřejmě naši horničtí učni nemusí skončit tím, že po třech letech hned nastoupí k nám do OKD, ale můžou pokračovat dál, dodělat si maturitu, případně studovat vysokou školu,“ vysvětluje personální ředitel OKD Radim Tabášek. Pokud se rozhodnou studovat technický maturitní obor nebo budou pokračovat ve studiu na univerzitě, mají od OKD podporu, např. stipendium na 5 000 korun měsíčně. Nedostatkové zboží Společnost OKD také dlouhodobě spolupracuje s VŠB-TU Ostrava jako tradiční líhní inženýrů pro své doly. „Podporujeme studenty technických oborů. Ale to nestačí. Zatímco my tímto způsobem podchytíme desítky lidí, pouze v rámci přirozené obměny bychom jich potřebovali stovky. Proto spolupráci se školami dále rozvíjíme. Od příštího roku bude možné v Karviné opět studovat hornictví jako maturitní obor. Víme, že v kvalifikovaných lidech, kteří dokážou kompetentně obsluhovat nejmodernější technologie, jimiž jsme vybavili naše doly, leží klíč k úspěšné budoucnosti firmy,“ uzavírá Tabášek. Open Mine 4 I 2011 21