Zahraniční platební styk

Transkript

JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,
vedoucí katedry BaP VŠFS Praha,
externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a
předseda předsednictva sdružení SOS-Dětské vesničky ČR
Program semináře:
1) Úvod a přehled právních norem
2) Základní pojmy platebního styku
3) Platební styk a platební služby
4) Kdo může poskytovat platební služby
5) Poskytování platebních služeb
5) Jedinečný identifikátor
6) Platební styk zahraničí
- platební příkaz, lhůty zpracování, možnosti
zpracování (korespondenční vztahy, TARGET)
7) Z á v ě r
Úvod – přehled právních předpisů






Nařízení EP a Rady č. 924/2009, o
přeshraničních převodech ve společenství;
Nařízení EP a Rady č. 1781/2006, o
informacích o plátci doprovázející převody
peněžních prostředků;
Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový;
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník;
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník;
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách;






Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance;
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních
družstvech;
Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů;
Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (pozn.
novela zákona byla schválena a je účinná od 1. 7.
2011)
Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti;




Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád;
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a
financování terorismu;
Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku;
Zákon č. 285/2009 Sb., kterým se mění
některé zákony v souvislosti se zákonem o
platebním styku;



Vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti
platebních institucí, institucí elektronických
peněz, poskytovatelů platebních služeb malého
rozsahu a vydavatelů elektronických peněz
malého rozsahu;
Vyhláška č. 32/2010 Sb., o platebních
systémech s neodvolatelností zúčtování;
Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel
tvorby čísla účtu v platebním styku (účinná
dnem publikace, která byla dne 28. června
2011).




Všeobecné obchodní podmínky ČNB ze dne 7.
června 1994, kterými se stanoví zásady vedení
účtů klientů u bank a provádění platebního
styku na těchto účtech;
INCOTERMS 2000;
Jednotná pravidla pro inkasa – URC 522;
Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární
akreditivy – UCP 500;





Dodatek k UCP 500 pro elektronickou
prezentaci – eUCP;
International Standby Practies – ISP 98;
Jednotná pravidla MOK pro mezibankovní
úhrady dokumentárního akreditivu – URR 525;
Bill of Exchange Act (1882); Negotiable
Instrument Law (1896); Uniform Commercial
Code (1962)
Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na
požádání – publ. MOK č. 458;
Základní pojmy platebního styku
Platební služba:

výběr a vložení hotovosti z/na účet vedený u
poskytovatele,

provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu,
k němuž dává platební příkaz



plátce,
příjemce, nebo
plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné
peněžní prostředky jako úvěr,
Platební služba:

provedení převodu peněžních prostředků
z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz




plátce,
příjemce, nebo
plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné
peněžní prostředky jako úvěr,
vydávání a správa platebních prostředků a
zařízení k přijímání platebních prostředků
Platební služba:


provedení převodu peněžních prostředků, při
němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet
u poskytovatele plátce (poukazování peněz),
nebo
provedení platební transakce poskytovatelem
služeb elektronických komunikací, jestliže je
souhlas plátce s provedením platební transakce
dáván prostřednictvím elektronického
komunikačního zařízení.
Platební službou však není např.:

přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek
a mincí,

směnárenská činnost podle devizového zákona,

vydávání šeků, směnek nebo cenných papírů,
poštovních poukázek,

platební transakce, které si poskytují
poskytovatelé navzájem a řada dalších (taxativní
výčet v zákoně).
Elektronické peníze – je to peněžní hodnota, která

představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,

je uchovávaná na elektronickém peněžním
prostředku,

je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za
účelem provádění platebních transakcí,

je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji
vydal.
Přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem ve
smyslu zvláštních právních předpisů, pokud
je vydavatel elektronických peněz
neprodleně vymění za elektronické peníze.
Platební transakce:
vložení peněžních prostředků na účet, výběr
peněžních prostředků z účtu nebo převod
peněžních prostředků,
Platební účet:
je za něj považován ten, který slouží k provádění
platebních transakcí,
Peněžní prostředky:
bankovky, mince, bezhotovostní peněžní
prostředky a elektronické peníze
Platební příkaz:
pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem
poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o
provedení platební transakce,
Platební prostředek:
personalizované zařízení nebo soubor postupů
dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem,
kterým uživatel dává platební příkaz,
Platebním prostředkem pro drobné platby se rozumí:

kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k
 platební transakci v částce odpovídající nejvýše
30 eurům,
 vnitrostátní platební transakci v částce
odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo
 platební transakci, která se týká elektronických
peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům,
nebo




který má podle rámcové smlouvy výdajový limit
nebo uchovává peněžní prostředky v částce
odpovídající nejvýše
150 eurům,
300 eurům, jestliže lze tímto platebním
prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz
pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo
500 eurům, jestliže lze tímto platebním
prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz
pouze k platební transakci, která se týká
elektronických peněz.
Platební systém:
jde o systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění,
zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí,
Zúčtování:

započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo

splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních
prostředků,
Spotřebitel:
je to fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v
rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti,
Drobný podnikatel:
jde o osobu, který má méně než 10 zaměstnanců a
roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše
v částce ve výší 2 mil. Eur.
Podmínky se posuzují ke dni uzavření smlouvy o
platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o
změně této smlouvy.
Pokud drobný podnikatel na výzvu poskytovatele
platebních služeb nedoloží ve stanovené lhůtě výše
uvedené skutečnosti, platí ze zákona, že není drobným
podnikatelem.
Plátce:
je uživatel, z jehož účtu mají být odepsány peněžní
prostředky k provedení platební transakce nebo který
skládá hotovost k provedení platební transakce,
Příjemce:
uživatel, který je v platebním příkazu určen jako
příjemce peněžních prostředků,
Uživatel platebních služeb
je to fyzická nebo právnická osoba, která využívá
platební službu jako plátce, příjemce nebo obojí,
Poplatek:
odměna účtovaná poskytovatelem platebních
služeb uživateli platebních služeb a přímo nebo
nepřímo spojený s platební transakcí,
Mezibankovní poplatek:
jedná se o odměnu placenou mezi poskytovateli
platebních služeb plátce a příjemce za každou
platební transakci,
Jedinečný identifikátor:
kombinace písmen, číslic nebo symbolů přidělených uživateli
poskytovatelem za účelem identifikace uživatele nebo jeho účtu při
provádění platebních transakcí,
Pracovní den:
den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce
provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné
pro provedení této platební transakce.
Clearingová instituce:
osoba, která provádí započtení vzájemných pohledávek a závazků z
příkazů peněžních institucí, ústřední protistrany nebo zúčtovatele
Den valuty:
okamžik, ke kterému je platební transakce
evidována pro potřeby výpočtu úroku z
peněžních prostředků na platebním účtu,
Den valuty peněžních prostředků:
odepsaných - nastává nejdříve dnem přijetí
platebního příkazu plátce,
připsaných - nastává nejpozději okamžikem,
kdy jsou peněžní prostředky připsány příjemci
na jeho platební účet,
Inkaso:
jedná se o platební službu pro odepsání částky platební
transakce z platebního účtu plátce, pří níž podnět k
platební transakci dává příjemce na základě souhlasu,
který plátce udělil příjemci, poskytovateli platebních
služeb příjemce nebo svému vlastnímu poskytovateli
platebních služeb (tzv. metoda DMF nebo CMF),
Inkasní systém:
je to společný soubor pravidel, postupů a standardů
dohodnutých mezi poskytovateli platebních služeb za
účelem provádění inkasních transakcí,
Přeshraniční platba:
elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu
plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce,
pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a
poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v
různých státech Společenství (EHP),
Vnitrostátní platba:
elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu
plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce,
pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a
poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve
stejném státě Společenství,


členské země EU (27):
Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko,
Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr,
Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta,
Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko,
Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko,
Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie.
členské země EHP (3):
Země EU + Island, Lichtenštejnsko, Norsko.
27
28

Eurozóna (17):
Belgie, Estonsko, Finsko, Francie,
Irsko, Itálie, Kypr (bez severní části),
Lucembursko, Německo, Nizozemí,
Malta, Portugalsko, Rakousko, Řecko,
Slovensko, Slovinsko, Španělsko.
29



Francouzské zámořské departmány Guadeloupe,
Francouzská Guyana, Martinik v Karibiku a
Réunion v Indickém oceánu, portugalské ostrovy
Madeira a Azorské ostrovy, španělské Kanárské
ostrovy, města Ceuta a Melilla (pobřeží Afriky pod
Gibraltarem).
Monako, San Marino a Vatikán - uzavřely zvláštní
smlouvu s EU o používání EUR. Mohou razit
omezené množství euromincí se svou specifickou
národní stranou.
Tzv. euroizované země (bez smlouvy s EU) –
Andora, Kosovo a Černá Hora.
30
Platební styk a platební služby
Platební styk je peněžní vztah mezi
plátcem a příjemcem, který je
uskutečňován v určitých formách
dohodnutými platebními instrumenty
buď přímo mezi nimi nebo
prostřednictvím k tomu určených
subjektů (např. bank nebo jiných
poskytovatelů platebních služeb).
Obsahem takového právní vztahu, který
je zprostředkován bankami nebo jinými
poskytovateli platebních služeb, je
souhrn práv a povinností spojených s
uskutečňováním takových operací, při
nichž poskytovatel platebních služeb
(např. banka nebo platební instituce) na
příkaz svých klientů provádí operace
platebního styku klientem vybraným
platebním instrumentem.
Subjekty jsou pak fyzické nebo právnické osoby, které
stojí v roli klientů bank nebo uživatelů platebních
služeb poskytovatelů platebních služeb na straně
jedné, na straně druhé pak se jedná zejména o banky,
spořitelní a úvěrní družstva a další poskytovatele
platebních služeb.
Platební syk je zejména záležitostí mezi plátcem a
příjemcem a pokud do tohoto vzájemného právního
vztahu vstupuje banka nebo jiný poskytovatel
platebních služeb, tak ten stojí v roli pouhého
zprostředkovatele.
Formy platebního styku mohou být různé podle
toho, jaké třídicí kritérium bude užito. Jde
zejména o následující:
 způsob placení,
 území,
 náležitostí průvodních dokumentů,
 lhůty realizace,
 vztah banky k převodu.
Podle způsobu placení:
Hotovostní platební styk – mezi plátcem a příjemcem
dochází k předání peněz ve formě bankovek a mincí.
Poskytovatel platebních služeb zde sehrává jen
omezenou roli a to v případě, pokud jsou vkládány
bankovky a mince na platební účet (např. platba za
zboží v obchodě při použití bankovek a mincí)
Bezhotovostní platební styk – je vždy zprostředkován
poskytovatelem platebních služeb a probíhá mezi
platebními účty plátce a příjemce (např. tuzemský
převod ve formě příkazu k úhradě)
Podle způsobu placení:
Elektronický platební styk – jedná se o platební styk
zprostředkovaný platebním prostředkem, na kterém
jsou peněžní prostředky uloženy v elektronické
podobně ve formě elektronických peněz. Mezi plátcem
a příjemcem dochází k předání elektronických peněz
odepsáním z jeho nosiče – platebního prostředku ve
prospěch příjemce (do jeho terminálu a následně jsou
připsány jako bezhotovostní peníze na jeho účet u
poskytovatele platebních služeb)
Podle území (teritoria):
Vnitrostátní platební styk – vztah mezi plátcem a
příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb
plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce
nacházejí ve stejném státě;
Přeshraniční platební styk – vztah mezi plátcem a
příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb
plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce
nacházejí v různých členských státech, ale pouze
Evropského hospodářského prostoru.
Podle území (teritoria):
Zahraniční platební styk – vztah mezi plátcem a
příjemcem, pokud se poskytovatel platebních
služeb plátce a poskytovatel platebních služeb
příjemce nacházejí v různých státech
s výjimkou států EHP.
Podle náležitostí průvodních dokumentů:
Nedokumentární platební styk – vztah mezi plátcem a
příjemcem, kdy při jeho realizace nejsou platby
doprovázeny žádnými průvodními dokumenty. Někdy
se také hovoří o realizaci tzv. hladkých plateb.
Dokumentární platební styk – vztah mezi plátcem a
příjemcem, ve kterém si dohodnout obě strany takové
podmínky, při kterých je převod peněžních prostředků
spojen s dokumenty, které musejí platbu doprovázet.
Někdy se hovoří o dokumentárních platbách, které
však nejsou považovány za platební službu.
Podle lhůty realizace:
Expresní platební styk (přednostní) – vztah mezi plátce a
příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb
plátce zajistí v podstatě okamžité odepsání peněžních
prostředků z platebního účtu plátce a poskytovatel
platebních služeb příjemce připsání peněžních
prostředků příjemce nejpozději tentýž den na platební
účet příjemce.
Standardní platební styk – vztah mezi plátcem a
příjemcem, při kterém dochází k běžnému přesunu
peněžních prostředků od plátce k příjemci
zprostředkovaný jejich poskytovateli platebních služeb
podle předem dohodnutých podmínek.
Podle vztahu banky k převodu:
Bezzávazkový platební styk – vztah mezi plátcem a
příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb
platební transakci pouze zprostředkovává (např.
hladká platba).
Závazkový platební styk – vztah mezi plátcem a příjemce,
ve kterém se strany dohodly na tom, že banka nebo
jiná finanční instituce může vstoupit do závazku. Pak
tato instituce nevystupuje pouze jako prostředník při
realizaci platebního styku, ale přecházejí na ni
povinnosti plátce.
Na podzim roku 2009 se v souvislosti s účinnosti
zákona č. 284/2009 Sb., o platebním syku
objevil nový ekonomický pojem, kterým je
kategorie platební služby.
Jaký je tedy rozdíl mezi pojmy platební službou a
platebním stykem?
Z toho, co jsme si řekli, je tedy zřejmé, že
platební styk lze považovat za pojem širší než
platební služby s ohledem na skutečnost, že
zahrnuje širší právní vztahy vznikající mezi
subjekty – klientem a jeho bankou, jež jsou
dány širší škálou užívaných platebních
instrumentů. Toto tvrzení lze opřít o právní
východiska, jež jsou dána v ZPS. Platební styk
a služby s ním spojené mohou poskytovat jen
banky nebo družstevní záložny podle zvláštních
právních předpisů
Platební služba je pak kategorie, která v sobě
obsahuje jen vybrané platební instrumenty a
mohou je poskytovat i další subjekty.
Např. mezi platební službu nepatří vydávání šeků
a jeho zúčtování, realizace dokumentárního
platebního styku jako platebně-zajišťovacího
instrumentu, poskytnutí záruky nebo zajištění
inkasa směnky.
Kdo může poskytovat platební
služby
Jde o to, kdo může poskytovat platební služby. Jsou to:
banky,
spořitelní a úvěrní družstva,
zahraniční banky a pobočky zahraničních bank,
instituce elektronických peněz vč. zahraničních,
vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu,
platební instituce vč.zahraničních,
poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu
ČNB + právnické osoby veřejného práva.
služby
Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou:

banky,

zahraniční banky a zahraniční finanční instituce,

spořitelní a úvěrní družstva,

instituce elektronických peněz,

zahraniční instituce elektronických peněz,

vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu

Česká národní banka,

právnické osoby veřejného práva.
služby
Platební instituce:
je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat
platební služby uvedené v povolení k činnosti platební
instituce, které jí udělila Česká národní banka.
Na základě povolení může platební instituce dále:
poskytovat služby související vč. úvěrů
provozovat platební systém s výjimkou, kterou stanoví
zákon (ne systém s neodvolatelností zúčtování).
služby




Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební
instituce žadateli,
který je právnickou osobou a má sídlo v ČR,
který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené
zákonem,
jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na
první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými
propočty,
jehož věcné, technické, personální a organizační
předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a
obezřetného poskytování platebních služeb,
služby



jehož řídicí a kontrolní systém je vhodný z hlediska
řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a
z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu,
který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které
mu uživatelé svěřili za účelem provedení platební
transakce,
jehož účetní závěrku ověřuje auditor splňující požadavky
zákona upravujícího činnost auditorů, pokud zákon takové
ověření vyžaduje…. a některé další podmínky stanovené
zákonem.
služby
Rozhodnutí o žádosti o povolení
k činnosti platební instituce se vydá
a oznámí do 3 měsíců od zahájení
řízení. Udělené rozhodnutí lze také
odejmout.
služby
Základní kapitál platební instituce se musí
pohybovat minimálně v rozsahu od 20 to 125
tis. EUR. Podle jeho výše může platební
instituce vykonávat příslušné činnosti.
Platební instituce průběžně udržuje kapitál
alespoň ve výši odpovídající kapitálovému
požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová
přiměřenost“), avšak nesmí klesnout pod
zákonem stanovené hranice (viz výše).
služby
Základní principy platební instituce při
realizaci platebních operací:


oddělené držení peněžních prostředků
určených pro provádění platebních transakcí,
nebo jejich uložení u banky nebo spořitelního
a úvěrního družstva na samostatný účet, a to
po uplynutí následujícího pracovního dne, kdy
je obdržela.
služby
Instituce elektronických peněz:
 je právnická osoba, která je oprávněna
vydávat elektronické peníze na základě
povolení k činnosti instituce
elektronických peněz, které jí udělila
Česká národní banka.
služby
Na základě uděleného povolení k činnosti instituce
elektronických peněz je instituce elektronických peněz
oprávněna

vydávat elektronické peníze,

poskytovat platební služby, které se týkají
elektronických peněz,

poskytovat platební služby, které se netýkají
elektronických peněz, uvedené v povolení k činnosti
instituce elektronických peněz,

provádět činnosti související vč.poskytování úvěrů,

provozovat platební systém s výjimkou platebního
systému s neodvolatelností zúčtování.
služby
Pro splnění podmínek povolení ze strany ČNB musí
žadatel např.:






být právnickou osobou,
mít sídlo iv České republice,
mít počáteční kapitál alespoň ve výši 350 000 EUR,
obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní
období je podložen reálnými ekonomickými propočty,
věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou
vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických
peněz a poskytování platebních služeb,
jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené
zákonem a další podmínky.
služby
Rozhodnutí o žádosti o povolení k
činnosti instituce elektronických
peněz Česká národní banka vydá do
3 měsíců ode dne zahájení řízení.
Poskytování platebních služeb
Základní práva a povinnosti účastníků při poskytování
platebních služeb musí být vyjádřeny smluvně, a to:

ve smlouvě o platebních službách nebo

v tzv. rámcové smlouvě.
Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje
uživateli provést pro něho jednotlivou platební
transakci.
Může ale provádět pro uživatele platební transakce ve
smlouvě jednotlivě neurčené. Pak jde o rámcovou
smlouvu.
Rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení
účtu.
Pokud rámcová smlouvy upravuje podmínky pro vedení
platebního účtu (nebo-li je to smlouva o platebních
službách ve smyslu zákona o platebním styku), pak je
nutno vzít na zřetel:
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
V § 708 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) § 708 odst. 2, § 709 odst. 1 a 2, § 710 až 714
a § 715 odst. 1 až 3 se nepoužijí pro smlouvu o běžném
účtu, která je smlouvou o platebních službách podle
zákona upravujícího platební styk.“
Pozor na pojmy „poskytnutí“ informací a „zpřístupnění
informací.
Poskytnutí informací:
● informace musí uživateli dojít zachycena na trvalém
nosiči dat,
Zpřístupnění informací:
● uživatel obdrží informaci o možnosti vyhledat si danou
skutečnost (např. na internetových stránkách).
Informační povinnost – informace před poskytnutím
platební služby dle jednorázové smlouvy –
zpřístupněny nebo poskytnuty:





údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou
řádného provedení platebního příkazu,
maximální lhůta pro provedení platební služby,
údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a
skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto
položek,
údaj o skutečném nebo referenčním směnném kurzu, který má
být při platební transakci použit,
další důležité informace podle, pokud to připadá v úvahu
vzhledem k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci.
Informační povinnost – poskytnutí informací před
uzavřením platební služby poskytnuté podle rámcové
smlouvy:





obchodní firma, název, nebo jméno a příjmení,
sídlo, místo podnikání nebo bydliště poskytovatele, případně jiné
adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro
komunikaci uživatele s poskytovatelem,
adresa obchodního zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li
platební služba poskytována jejich prostřednictvím,
údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu nebo registru
poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný prostředek
umožňující identifikaci poskytovatele v takovém seznamu nebo
registru,
název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele,
Informační povinnost – poskytnutí informací před realizací
platební služby:






popis platební služby,
údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou
řádného provedení platebního příkazu,
forma a postup předání souhlasu s provedením platební transakce
a odvolání takového souhlasu,
údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle a o okamžiku
blízko konce pracovního dne, byl-li dohodnut,
maximální lhůta pro provedení platební služby,
údaj o omezení celkové částky platebních transakcí provedených
za použití platebního prostředku za určité období,
Informační povinnost – poskytnutí informací před realizací
platební služby:



údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a
skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto
položek,
údaj o úrokových sazbách a směnných kurzech, které mají být
použity, nebo údaj o způsobu výpočtu úroku nebo přepočtu měn
a příslušný den a index nebo základ pro určení referenční úrokové
sazby nebo referenčního směnného kurzu, je-li použita referenční
úroková sazba nebo referenční směnný kurz,
údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně a
bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových
sazbách a směnných kurzech, bylo-li to dohodnuto, a další údaje
s tím související,
Informační povinnost – poskytnuté informace před
realizací platební služby:




tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace
mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele
k této komunikaci,
údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování
informací,
údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o
jazyce, v němž bude během jejího trvání probíhat komunikace
mezi uživatelem a poskytovatelem,
informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní
podmínky rámcové smlouvy,
Informační povinnost – informace poskytnuté před
realizací platební služby poskytnuté podle rámcové
smlouvy:





informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu rámcové
smlouvy se považuje za přijatý, bylo-li to dohodnuto,
údaj o době trvání rámcové smlouvy,
informace o právu uživatele vypovědět rámcovou smlouvu a o
podmínkách a následcích výpovědi,
informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva, a o
pravomoci nebo příslušnosti soudů, pokud jsou tyto skutečnosti
určeny dohodou stran,
informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem
a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu
dohledu,

pokud má být podle rámcové smlouvy vydán uživateli
platební prostředek, popis opatření, která musí uživatel
přijmout na ochranu jeho personalizovaných
bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má
uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo
neautorizované použití platebního prostředku,

podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat
platební prostředek, bylo-li to dohodnuto,

informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu
vzniklou z neautorizované platební transakce, včetně
informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese,

informace o způsobu a lhůtě pro oznámení
neautorizované nebo nesprávně provedené platební
transakce poskytovateli,

informace o odpovědnosti poskytovatele za
neautorizovanou platební transakci,

informace o odpovědnosti poskytovatele za
neprovedení nebo nesprávné provedení platební
transakce,

informace o podmínkách vrácení částky autorizované
platební transakce provedené z podnětu příjemce,

informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel
příjemce oprávněn provést opravné zúčtování podle
zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelních a
úvěrních družstev.
Informační povinnost – vůči plátci během trvání
smlouvy o platebních službách po přijetí
platebního příkazu – poskytnutí nebo
zpřístupnění:
 údaj umožňující plátci identifikovat platební
transakci, a pokud to připadá v úvahu, také
údaje o příjemci,
 částku platební transakce v měně použité
v platebním příkazu,



údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit
poskytovateli za provedení platební transakce,
a skládá-li se úplata z více samostatných
položek, i rozpis těchto položek,
dochází-li při platební transakci ke směně měn,
směnný kurz použitý poskytovatelem plátce
nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz
odlišný od kurzu sdělený před uzavřením
smlouvy, a částku platební transakce po této
směně měn,
datum přijetí platebního příkazu,
Informační povinnost – vůči plátci během trvání
rámcové smlouvy před provedením platební
transakce – poskytnutí na žádost plátce:
 maximální lhůty pro provedení transakce,
 výše úplaty, kterou je plátce povinen zaplatit
poskytovateli…..,
Informační povinnost – informace poskytnuté plátci
během trvání rámcové smlouvy po odepsání částky
platební transakce:

údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci,
a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci,

částku platební transakce v měně použité v platebním
příkazu,

údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit
poskytovateli za provedení platební transakce, a
skládá-li se úplata z více samostatných položek, i
rozpis těchto položek,


dochází-li při platební transakci ke směně měn,
směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku
platební transakce před touto směnou měn,
den valuty částky připsané na účet.
Účastníci se mohou dohodnout, že informace budou
poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných
intervalech, které však nesmějí být delší než 1 měsíc.
Informační povinnost – informace poskytnuté příjemci
během trvání smluvního vztahu po provedení platební
transakce:

údaj umožňující příjemci identifikovat platební
transakci,

částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní
prostředky dány příjemci k dispozici,

údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit
svému poskytovateli za provedenou platební transakci,

směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku
platební transakce před touto směnou měn,

den valuty částky připsané na platební účet.
I zde se mohou účastníci dohodnout, že informace
budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v
pravidelných intervalech, které však nesmějí být delší
než 1 měsíc.
Další informační povinnosti:

nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce
nebo jiná osoba v místě prodeje zboží nebo poskytnutí
služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto
službu nabízí, příjemce před zahájením platební
transakce o úplatě a o směnném kursu, který má být
při směně měn použit.

jestliže příjemce za použití určitého platebního
prostředku požaduje úplatu, nebo nabízí slevu,
informuje o tom plátce před zahájením platební
transakce.
Další informační povinnosti:
 jestliže poskytovatel nebo jiná osoba za použití
určitého platební prostředku požaduje úplatu,
nebo nabízí slevu, informuje o tom
poskytovatel uživatele před zahájením platební
transakce.
Právní úprava pak předvídá celou řadu změn z
těchto informačních povinností.
Změna rámcové smlouvy:
Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu rámcové
smlouvy, musí tak učinit na papíře nebo jiném trvalém
nosiči dat nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má
podle návrhu změna rámcové smlouvy nabýt účinnosti.
To neplatí v případě platebních prostředků pro drobné
platby, jestliže to bylo dohodnuto v rámcové smlouvě.
Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu
rámcové smlouvy přijal, jestliže:
poskytovatel navrhl změnu rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce
přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,

uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy neodmítl,

poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy uživatele o
tomto důsledku informoval,

poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy informoval
uživatele o jeho právu vypovědět rámcovou smlouvu.
Jestliže uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy odmítne, má
právo rámcovou smlouvu přede dnem, kdy má změna nabýt
účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.

Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli
jednostranně a bez předchozího oznámení změnit
dohodu stran o úrokových sazbách a směnných
kurzech, pokud je změna založena na změně
referenčních sazeb nebo směnných kurzů.
Změna úrokových sazeb musí být uživateli oznámena bez
zbytečného odkladu s výjimkou případu, kdy si strany
dohodly zvláštní způsob nebo lhůty poskytování nebo
zpřístupňování informací.
Jakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů,
která je pro uživatele příznivější, může být uplatněna i
bez oznámení.
Výpověď z rámcové smlouvy:

Uživatel může rámcovou smlouvu kdykoli písemně
vypovědět, i když byla uzavřena na dobu určitou. Bylali sjednána výpovědní doba, zanikne rámcová smlouva
uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být
delší než 1 měsíc.

Poskytovatel může rámcovou smlouvu uzavřenou na
dobu neurčitou vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo
dohodnuto. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2
měsíce.
Autorizace platební transakce:

Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce
dal souhlas, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,

Platební transakce může být autorizována před
provedením platební transakce, nebo dohodnou-li se
tak plátce a jeho poskytovatel, po jejím provedení.
Souhlas lze udělit k jednotlivé platební transakci nebo
k několika platebním transakcím. Souhlas lze udělit i
prostřednictvím platebního prostředku.

Forma a postup udělení souhlasu musí být dohodnuty
mezi plátcem a poskytovatelem.
Povinnosti uživatele:

používat platební prostředek v souladu s rámcovou
smlouvou, zejména je povinen okamžitě poté, co
obdrží platební prostředek, přijmout veškerá přiměřená
opatření na ochranu jeho personalizovaných
bezpečnostních prvků,

bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit
poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení,
zneužití nebo neautorizované použití platebního
prostředku.
Povinnosti poskytovatele:



zajistit, aby personalizované bezpečnostní prvky platebního
prostředku nebyly přístupné osobám jiným než jeho držiteli; tím
nejsou dotčeny povinnosti držitele platebního prostředku,
nevydat nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu
za platební prostředek vydaný držiteli platebního prostředku již
dříve,
zajistit, aby držiteli platebního prostředku byly k dispozici vhodné
prostředky umožňující kdykoli:
oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované
použití platebního prostředku,
požádat o odblokování platebního prostředku,
Povinnosti vydavatele platebního prostředku:

na žádost poskytnout držiteli platebního prostředku
doklad, kterým může po dobu 18 měsíců od oznámení
prokázat, že toto oznámení učinil,

zabránit jakémukoli užití platebního prostředku poté,
co bylo učiněno oznámení, jestliže se nejedná o
elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění
neumožňuje.

Vydavatel platebního prostředku nese riziko spojené
s doručením platebního prostředku nebo jeho
personalizovaných bezpečnostních prvků držiteli
platebního prostředku.
Vrácení částky autorizované platební transakce:
Plátce je oprávněn do 8 týdnů ode dne, kdy byly peněžní prostředky
odepsány z jeho účtu, požadovat vrácení částky autorizované
platební transakce provedené z podnětu příjemce, jestliže

v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební
transakce a zároveň

částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl
očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže
namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, pokud byl použit
referenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho
poskytovatelem.
Opět i zde zákon umožňuje řadu výjimek.
Vrácení částky autorizované platební transakce:

Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost
informace a doklady nasvědčující tomu, že byly
splněny podmínky pro vrácení částky platební
transakce,

Poskytovatel do 10 pracovních dnů od obdržení žádosti
plátce částku platební transakce vrátí, nebo její
vrácení odmítne a sdělí plátci důvody odmítnutí spolu
s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů
mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti
plátce podat stížnost orgánu dohledu.
Zákaz provádění srážek z částky platební transakce:
Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a
zprostředkující poskytovatel jsou povinni převést
částku platební transakce v plné výši bez jakýchkoli
srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou
dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte
z převáděné částky před jejím připsáním na účet
příjemce nebo vyplacením; v takovém případě musí
být částka platební transakce a úplaty v informaci
oddělena.
Realizace platebních transakcí:

Možnost odmítnutí přijetí (např. nebyli-li splněny
podmínky poskytovatele),

Neodvolatelnost platebního příkazu po jeho přijetí,
avšak opět jsou zde výjimky.
Stávající smlouvy o běžném účtu a poskytování
služeb platebního styku:
Právní vztahy mezi poskytovatelem a uživatelem
se dnem nabytí účinnosti nové právní úpravy
(což bylo k 1. listopadu 2009) řídí touto právní
úpravou, i když vznikly přede dnem její
účinnosti. Samotný vznik a právní nároky
vzniklé přede dnem účinnosti této nové právní
úpravy, se však řídí původní právní úpravou.
Jestliže ale byly mezi poskytovatelem a
uživatelem ke dni účinnosti nové právní úpravy
sjednány podmínky pro poskytování platebních
služeb méně příznivé než ty, které předvídá
tato úprava (tzv. nejméně příznivé podmínky),
pak platí, že byly sjednány podmínky, které
jsou považovány jako nejméně příznivé.
Shrnutí:
Novelizace obchodních podmínek, ve kterých jsou
uvedeny podmínky pro poskytování platebních
služeb se zaměřením na tzv. poskytnutí
informací.
Vytváření dodatků ke smlouvám o běžném účtu a
službách s ním spojených není nutné s
ohledem na výše uvedené.
Nové smlouvy o poskytování platebních služeb:
Doporučení:
Pro banky a spořitelní a úvěrní družstva, příp. pro
některé další vybrané poskytovatele platebních
služeb lze doporučit uzavírat jednoznačně
rámcové smlouvy o poskytování platebních
služeb už jen proto, že smlouva může
obsahovat také podmínky pro vedení
platebního účtu a příp. další podmínky s tím
související.
Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou platební
transakci:
Jestliže byla provedena neautorizovaná platební
transakce, poskytovatel plátce:

ihned vrátí částku platební transakce plátci, nebo

v případě, že částka platební transakce byla odepsána
z účtu plátce, uvede tento účet do stavu, v němž by
byl, kdyby z něj částka platební transakce nebyla
odepsána.
Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce:


do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla
způsobena
použitím ztraceného nebo odcizeného platebního
prostředku, nebo
zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce
nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních
prvků,
v plném rozsahu, pokud tato ztráta byla způsobena jeho
podvodným jednáním nebo úmyslným nebo hrubě nedbalostním
porušením některé z jeho povinností.
Byť je v platné právní úpravě uvedeno jednotné číslo,
odpovědnost poskytovatele je do výše 150,-- eur za
všechny transakce celkem k jednomu platebnímu
prostředku (viz výklad ČNB).
I bez tohoto výkladu měla být tato skutečnost všem
jasná, neboť v rámci Vzorových obchodních podmínek
pro vydávání a užívání elektronický platebních
prostředků tomu tak vždy bylo. Tyto podmínky byly
účinné od 1. ledna 2003. Takže žádná novinka.
Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce:
Výše uvedené se nepoužije, pokud plátce nejednal
podvodně a

ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení
nebo zneužití platebního prostředku, nebo

poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici
vhodné prostředky umožňující kdykoli oznámit ztrátu,
odcizení, zneužití nebo neautorizované použití
platebního prostředku.
Odpovědnost poskytovatele za neprovedenou nebo
nesprávně provedenou platební transakci z podnětu
plátce:
Jestliže platební transakce z podnětu plátce nebyla provedena, nebo
byla provedena nesprávně, poskytovatel plátce


v případě, že částka platební transakce byla odepsána z účtu
plátce, uvede tento účet do stavu, v němž by byl, kdyby z něj
částka platební transakce nebyla odepsána,
pokud plátce oznámí svému poskytovateli, že netrvá na provedení
platební transakce. Splněním této povinnosti zanikne povinnost
poskytovatele plátce zajistit připsání částky platební transakce na
účet poskytovatele příjemce.
Odpovědnost poskytovatele za neprovedenou nebo
nesprávně provedenou platební transakci z podnětu
příjemce:
Jestliže platební transakce z podnětu příjemce nebyla
provedena, nebo byla provedena nesprávně a jestliže
poskytovatel příjemce splnil svoji povinnost řádně
předat platební příkaz poskytovateli plátce,
poskytovatel plátce


v případě, že částka platební transakce byla odepsána
z účtu plátce, uvede tento účet do stavu, v němž by
byl, kdyby z něj částka platební transakce nebyla
odepsána.
K tomu lze dále uvést:
Jestliže uživatel tvrdí, že provedenou platební transakci
neautorizoval nebo že platební transakce byla
provedena nesprávně, je poskytovatel povinen doložit,
že tato platební transakce byla ověřena, správně
zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna
technickou poruchou nebo jinou závadou (tzv.
subjektivní odpovědnost Odpovědností poskytovatele podle tohoto dílu není
dotčena jeho odpovědnost za škodu ani za
bezdůvodné obohacení.
Odpovědnost za správně provedené převody

Správně provedený převod je takový, který
odpovídá příkazu příkazce a byl učiněn v
souladu s jedinečným identifikátorem.

Poskytovatel plátce odpovídá za úsek cesty:
poskytovatel plátce až k poskytovateli
příjemce. Za zbytek už odpovídá
poskytovatel příjemce vůči příjemci.
Nástroje platebního styku – základní:
doklady hotovostního platebního styku (pokladní
složenka, výběrní lístek apod.),
příkaz k úhradě (jednotlivý, hromadný)
příkaz k inkasu (jednotlivý, hromadný)
šek (soukromý, bankovní, cestovní)
dokumentární akreditiv,
dokumentární inkaso,
platební karta (debetní, kreditní, charge)
různé kombinace a varianty předchozího (např. SIPO,
trvalé příkazy, automatické převody apod.)
Jedinečný identifikátor
Bankovní spojení v vnitrostátním platebním
styku bylo vždy chápáno jako číslo účtu a
kód banky.
Nyní, po účinnosti vyhlášky č. 169/2011 Sb., o
stanovení pravidel tvorby čísla účtu v
platebním styku, tento pojem zanikl.
Je nutno si zvyknout na skutečnost, že číslo
účtu je tvořeno identifikátorem účtu klienta a
kódem platebního styku.
Číslo účtu je chápáno jako jedinečný
identifikátor klienta ve vnitrostátním
platebním styku.
Číslo účtu ve formátu IBAN je užíváno pro
přeshraniční, příp. zahraničním platební styk.
První část –
tzv. předčíslí
(prefix)
Druhá část – tzv.
základní část
Kód platebního
styku
max.6 číslic
nejméně 2, nejvíce 10
číslic
4 číslice
UUUUUK
MMMMMMMMKM
YYYY
Příklad čísla účtu:
ABO forma:
12-4538111/0100
Psaná forma nová:
120004538111/0100
IBAN – pro ČR stanoven v rozsahu 24
znaků:
CZKK XXXX YYYY YYMM MMMM MMMM
BIC – obecný tvar je pro všechny uživatele
stejný:
K K K K C Z Y Y C C C (např. KOBACZPPccc)
Zahraniční platební příkaz bude použit pro
případy převodů peněžních prostředků, kdy
není možné provést převod přeshraniční
nebo dokonce převod prostřednictvím
produktu SEPA. Bude se jednat převážýně o
převody z České republiky do zemí mimo
EHP nebo převody i mezi plátcem a
příjemcem v rámci zemí EHP, ale jiné měně,
než je měna zemí EHP.
Protože ZPS vychází z transpozice několika předpisů
komunitárního práva, lze z toho dovodit, že práva a
povinnosti, které byly uloženy těmito právními předpisy
členským zemím EHP, se nevztahují na země mimo toto
teritorium. Proto by nebylo možné po nich spravedlivě
vyžadovat plnění stejných povinností, které platí pro země
EHP.
Náležitosti příkazu k převodu do zahraniční vycházejí z
pravidel společnosti SWIFT a jsou tedy podobné jako
náležitosti přeshraničního převodu v rámci zemí EHP.
Vyžadují však některé odlišnosti.
1. Položka „kód měny“ a „částka“ budou vyplněny v
měně a výši hodnoty částky, ve které bude
proveden zahraniční platební příkaz. Pro vyšší
bezpečnost banka využívá uvedení výše částky ve
slovním vyjádření. V případě rozporu platí to, co
bylo uvedeno u SEPA Euro platby výše.
2. Stanovení poplatků je velmi důležitou součástí
příkazu do zahraniční. Podle pravidel společnosti
SWIFT musí příkazce označit typ poplatků. Jejich
neoznačení je důvodem pro neprovedení
platebního příkazu.
3. Uživatel platebních služeb si může vybrat z reţimu
zpracování. Pole však není povinnou náležitostí obsahu
struktury zprávy, ale v případě užitého vzoru je to náležitost
povinná stanovená danou bankou. Rozdíl mezi zejména
„express“ a „urgent“ stanoví daná banka ve svých
podmínkách.
4. Pro zahraniční platební příkaz je povinnou náležitostí uvést
v něm přesné jméno/název a adresu/sídlo plátce. Údaje
musí odpovídat informacím, které jsou uloženy u
poskytovatele platebních služeb – příkazce.
5. Povinnou náležitostí příkazu k převodu do zahraničí je číslo
účtu plátce, které nemusela mít formu IBAN. Protože však
byla publikována obecně závazná právní norma, která
hovoří o stanovení čísel účtů, s účinností této vyhlášky by
pole mělo obsahovat mezinárodní tvar čísla účtu, kterým je
IBAN. Banky a další finanční instituce, které budou stát v
roli příjemce platby, berou číslo účtu plátce jako pravidlo,
které si stanoví daná země, pokud vyhovuje pravidlům
přenosového systému (kterým je zejména systém SWIFT).
Lze však také akceptovat názor, že uvedená vyhláška
upravuje pravidla stanovení čísla účtu pouze ve
vnitrostátním a přeshraničním platebním styku.
6. Do pole „důvod platby“ příkazce uvede až 115
alfabetických nebo numerických znaků, a to v
jazyce příjemce nebo v jiném světovém jazyce.
Není-li nic stanoveno, doporučuje se vyplnit
alespoň text, např.: „Invoice No 1245“.
7. Jméno/název a adresa/sídlo příjemce platby je
důležitou součástí zahraničního platebního příkazu.
Slouží k řádné identifikaci příjemce u banky nebo
jiné finanční instituce příjemce. Uvádí se také i
směrovací číslo a stát příjemce. Pole může
obsahovat až 140 alfanumerických znaků.
8. Číslo účtu příjemce bude uvedeno ve tvaru, který sdělí
příjemce svému příkazci. Povětšinou nemá pro subjekt z
České republiky žádnou logiku. Je to číslo nebo soubor
znaků, které přidělala banka nebo jiná finanční instituce v
zahraniční svému klientovi, který stojí v roli příjemce
peněžních prostředků zasílaných z České republiky. Pokud
je platba zasílána prostředkem elektronické komunikace,
systém banky nebo poskytovatele palebních služeb příkazce
nekontroluje žádné vnitřní závislosti, jako je tomu u čísla
účtu IBAN ve vazbě na stanovený propočet na kontrolní
číslice.
9. Dalším důležitým polem je pole „banka příjemce“. Zde je
nutno uvést přesný název banky s adresou a pokud je znám
směrový kód banky v rámci daného státu pro potřeby
zúčtování, je nanejvýš vhodné jej uvést. Clearingový
(směrový) kód banky je jedinečný kód, který identifikuje
banku příjemce v tamním zúčtovacím systému. Používá se
zejména u úhrad do USA (tzv. ABA routingnebo Fedwire –
FW), Kanady (tzv. kód CC – 9 místný číselný kód), Austrálie
(tzv. kód BSB – 6 místný číselný kód). U příkazů k úhradě
ve prospěch příjemce z jedné z těchto zemí je vhodné
identifikovat banku příjemce přednostně tímto kódem. Je-li
toto vyplněno, není potřeba uvádět BIC kód .
10. Vzorový platební příkaz určuje také, že je nutno
vyplnit místo a datum vystavení.
11. Nedílnou součástí každého příkazu k převodu
peněžních prostředků je jeho ošetření autentifikačním nástrojem, kterým je na papírovém příkaze
podpis příkazce podle podpisového vzoru. Bude-li
příkaz k převodu předáván prostředky elektronické
komunikace, bude oprávněnost jeho pořízení do
systému banky kontrolována podle stanovených
autentifikačních nástrojů (heslo, PIN, autorizační
SMS apod.).
12. Často bývá v některých zemích zvykem určit, že příjemce
peněžních prostředků obdrţí místo bezhotovostního připsání
šek. Pokud je tato skutečnost dohodnuta mezi příkazem a
příjemcem peněžních prostředků, nemusí být vyplněno pole
s číslem účtu příjemce. Je to z důvodu toho, že platba
nebude bankou příjemce zpracována bezhotovostním
způsobem, ale bude bankou příjemce vystaven bankovní
šek na jméno příjemce převedených peněžních prostředků.
13. Uvedení data splatnosti je pouze možností, kterou banka,
jejíž vzor byl vybrán, nabízí svým uživatelům platebních
služeb.
14. Dalším nepovinným polem, které vyplní klient, pokud si
dohodl s danou bankou konkrétní kurs pro převod peněžních
prostředků. Pokud kurs dohodnut nebyl, pole zůstane nevyplněno a banka použije kurs aktuálního dne platby.
15. Pole „zprostředkující banka“ může klient vyplnit, pokud mu
jej banka, resp. jiný poskytovatel platebních služeb nabídne.
Může se stát, že příkazce si bude přát, aby platba do
zahraničí byla zpracována přes konkrétní zprostředkující
banku, kterou si příkazce vybral. Může se pak stát, že banka
příkazce nemá s bankou příjemce přímé spojení nebo banka
příkazce a banka příjemce jsou členy různých zúčtovacích
systémů. Pokud příkazce toto pole vyplní, stává se pro banku
příkazce závazným.
16. Ve spodní části platebního příkazu pak
zůstávají pole, která slouží pro potřebu
banky a příkazce je ponechává prázdné. Z
uvedených polí lze zdůraznit opět položku
„čas přijetí a razítko došlo“, od kterého se
pak odvíjí lhůty stanovené v podmínkách
dané banky.
Lhůty v zahraničím platebním styku:
Mohou být ovlivněny zněním ZPS, kde se v § 75 odst. 2 pravi:
„V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce
nebo poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském
státě, nebo v případě platební transakce v měně, která není
měnou členského státu, se mohou poskytovatel a uţžvatel
dohodou odchýlit“.
Prakticky to znamená, že pokud banka nebo jiný poskytovatel
platebních služeb dohodne smluvně jiné lhůty zpracování, je
možné se od lhůt stanovených v ZPS odchýlit.
Lhůty v ZPS však jsou stanoveny takto:
Poskytovatel plátce zajistí, aby peněžní prostředky
byly připsány na účet poskytovatele příjemce (tzn.
např. banky v rámci mezibankovního platebního styku
v rámci zúčtovacího systému s neodvolatelností
zúčtování) nejpozději do konce následujícího
pracovního dne po okamžiku přijetí platebního
příkazu. Praxe tuto lhůtu často označuje jako D + 1.
Mohou být však různé výjimky, které předvídá ZPS (např.
převod z jiného účtu než v EUR apod. Lhůta je pak o 1 den
delší.
Poskytovatel platebních služeb příjemce připíše
platební transakci na platební účet příjemce nebo
nevede-li platební účet, dá příjemci částku platební
transakce k dispozici neprodleně poté, kdy byla
připsána na účet poskytovatele příjemce. Lhůta pro
přisání je tedy stanoveny na D + 0, kde „D“ je
okamžik připsání peněžních prostředků ve prospěch
účtu poskytovatele platebních služeb příjemce.
Jedná-li se o platební transakci v měně
jiného, než členského státu EHP, pak částku
připíše nebo dá k dispozici příjemci
nejpozději do konce pracovního dne
následujícího po dni, kdy byla připsána na
účet poskytovatele příjemce. V tomto případě
může být stanovená lhůta až D + 1.
Aby bylo možno operace zahraničního platebního styku (ale
také přeshraničního a vč. SEPA oparací) zpracovat, tj.
přenést od plátce k příjemci, je potřeba využít jisté standardizace. Od poloviny 70-tých let minulého století se začal užívat
systém SWIFT.
Pod zkratkou SWIFT vystupuje Společnost pro celosvětovou
mezibankovní finanční telekomunikaci (The Society for
Worldwide Interbank Financial Telecomunication).
Společnost provozuje mezinárodní, počítači
řízenou telekomunikační síť.
Tato síť spojuje účastnické banky i další
finanční instituce a umožňuje jim rychlý,
spolehlivý a hlavně bezpečný přenos dat
týkajících se platebních a finančních
transakcí a dalších souvisejících informací.
Společnost založena v roce 1973 velkými
evropskými a severoamerickými bankami.
Od roku 1977 začal být funkční.
Koncem roku 2010 systém propojil přímo více
než 9 700 finančních institucí z více než 210
zemí světa.
Co je to swiftová adresa (Bank, od listopadu
2010 Business Identifier Code – BIC):
Tato informace slouží k identifikaci odesilatele
a příjemce v záhlaví swiftové zprávy a také k
identifikaci ostatních účastníků zprávy, členů
SWIFTu. Jde např. o tzv. korespondenční
banku. Má standardní kódovou strukturu
(kódy stanovené ISO) pod číslem ISO 9362.
Swiftová adresa – struktura
K K K K X X Y Y C C C,
kde KKKK
XX
YY
CCC
je tzv. kód banky;
je kód země;
je kód místa;
je kód pobočky;
Přenos dat a informací realizovaný prostřednictvím
swiftové sítě se provádí formou tzv. swiftových
zpráv. Základem vzájemné komunikace je společný
mezinárodní jazyk (angličtina) a vysoký stupeň
standardizace formy i obsahu těchto zpráv.
Ochrana swiftových zpráv před zneužitím se
zabezpečuje jejich zakódováním a vzájemnou
výměnou kódových klíčů mezi jednotlivými
bankami.
Mezinárodně platný standardizovaný systém členění
swiftových zpráv rozlišuje zprávy podle jejich účelu
a funkce do jednotlivých kategorií, skupin a typů.
Každá swiftová zpráva se označuje písmeny MT
(tzv. FIN formát) a třemi numerickými znaky:
MTxyz
kde x = kategorie zprávy
y = skupina zprávy
z = typ zprávy.
Kategorie zprávy označuje účel nebo předmět obchodu,
kterého se týká.
Swiftové zprávy se člení do jedenácti kategorií:
 0 Systémové zprávy (System Messages);
 1 Úhrady klientů a úhrady šeků (Customer Transfers,
Cheques);
 2 Mezibankovní převody (Financial Institution Transfers);
 3 Konverze a operace na peněţních trzích (Foreign
Exchange, Money Markets and Derivatives);
 4 Inkasa a Cash Letters (Collections and Cash Letters);
 5 Operace s cennými papíry (Securities);





6 Drahé kovy a komodity (Precious Metals and
Syndications);
7 Dokumentární akreditivy a záruky (Documentary
Credits, Guarantees);
8 Cestovní šeky (Travellers Cheques);
9 Zprávy o zůstatcích, výpisy, avíza o změnách
sazeb, ţádosti a statusy (Cash Management,
Customer Status);
x Společné informace (Common Group Messages).
Skupina zprávy popisuje funkci zprávy uvnitř
určité kategorie (např. MT 57z – výpisy a
správy portfolia).
Typ zprávy popisuje jiţ specifické detaily určité
funkce (např. MT 562 – Výpis transakcí
Celkový počet standardizovaných typů swiftových zpráv činí cca 130. Konkrétní typ swiftové zprávy je možné použít pouze k tomu
účelu a funkci, pro které byla vytvořena.
V současné době, zejména s rozvojem projektu
SEPA, je nutno pro přenos zpráv využívat jiný
formát zpráv – formáty XML - Extensible Markup
Language.
XML je soubor pravidel tvorby textových formátů,
které umožní data uspořádat ve strukturách. XML
není programovací jazyk, a k jeho zvládnutí není
třeba znalostí o programování. XML usnadňuje HW
tvořit, číst a zapisovat data, a zajistit jednoznačnost struktury dat. Vychází z normy ISO
20022.
Možnost zúčtování zahraničního platebního
styku:
 Na bázi korespondentských vztahů;
 Na bázi zúčtování prostřednictvím přímého
nebo nepřímého členství v systému s
neodvolatelností zúčtování


TARGET2
EURO1/STEP1
Korespondenstské vztahy:
Předpokladem pro otevření nostro/loro účtu (tedy účtu první banky u jiné
banky z pohledu první banky; pokud se na tentýž účet budeme dívat
z pohledu jiné banky, bude se jednat o loro účet první banky u banky
jiné) je oslovení zahraničních bank ve vybraných teritoriích k otevření
účtu v dané měně (poptávka). Je zvykem, že banka, která má zájem
otevřít si účet v zahraničí, rozešle poptávky s předběžným sdělením,
jaké operace by prostřednictvím takového účtu probíhaly (tzv. hladké
platby, mezibankovní převody, operace na peněžním trhu, zúčtování
operací s cennými papíry apod.), a očekává zaslání podmínek nabídky
ze strany případného partnera. Velmi důležitá je předchozí tzv. výměna
základních dokumentů charakterizujících poptávající banku navenek,
kterými bývají bankovní podpisové vzory, telegrafické a příp. i swiftové
klíče.
TARGET (Trans-European Automated Real-time
Gross settlement Express Transfer) lze
definovat jako decentralizovaný evropský
mezibankovní zúčtovací systém, který je
vytvořen k podpoře úkolů Eurosystému v
oblasti definování a implementace měnové
politiky eurozóny, a který podporuje hladký
průběh platebního styku.
Klíčovou roli sehrává ECB, která je zde zúčtovací bankou.
Systém byl definován takovým způsobem, aby
byl schopen zúčtovat přeshraniční převody
denominované v euro stejně hladce, jako
kdyby se jednalo o domácí platební styk.
K červnu 2005 měl systém TARGET 17 členů –
pouze národní zúčtovací systémy, 15
původních zemí EU, ECB a Polsko. V polovině
roku 2011 bylo členem tohoto systému pod
označením TARGET2 866 přímých účastníků.
Od listopadu 2007 byl TARGET nahrazen systémem
TARGET2. Hlavní rozdíl mezi systémy TARGET a
TARGET2 je v tom, že TARGET2 je postaven na
jednotné technické a technologické platformě s
názvem Jednotná sdílená platforma (Single Shared
Platform – SSP). Přestože TARGET2 je stejně jako
TARGET právně strukturován jako soubor
platebních systémů, bylo rozhodnuto, že pravidla
pro systémy, které jsou součástí TARGET2, budou s
určitými výjimkami s ohledem na vnitřní právní
předpisy každého členského státu harmonizována.
(průběh zpracování TARGET)
Obchodní banky zemí EU však hledaly a stále hledají cesty,
jakým způsobem zefektivnit zpracování platebního styku a
zúčtování. Postupně opouštěly klasickou cestu tzv.
korespondenčního bankovnictví, ve kterém měla každá
banka s každou další bankou otevřeny tzv. nostro či loro
účty platebního styku, povětšinou na recipročním principu.
Tento klasický přístup se začínal přežívat pro svou
nákladovou náročnost již v osmdesátých letech dvacátého
století. Proto byl v roce 1985 založen osmnácti komerčními
bankami a Evropskou investiční bankou Evropský
clearingový systém (ECS), který byl organizován a
provozován Evropskou bankovní asociací (EBA). V
devadesátých letech EBA vyvinula systém EURO1.
EURO1 je soukromoprávní platební systém, který je určen pro
domácí a přeshraniční jednotlivé platby v EUR mezi
bankami v rámci Evropské unie založený na netto principu.
V roce 1998 byl zřízen tzv. EBA Clearing, na kterém se
podílelo zpočátku 52 velkých bank, které byly členy EURO1.
EBA Clearing jako dceřiná společnost EBA zahájila svou
činnost 1. ledna 1999 zavedením zúčtovacího EUR pro
realizaci přeshraničního platebního styku v rámci zemí EU a
účastnilo se ho 67 bank. Infrastruktura této společnosti
byla a je založena na bázi telekomunikačního systému
SWIFT, zpráv MT (FIN zprávy).
Od roku 1999 se zúčtovací bankou stala, jako v
systému TARGET, ECB, do této doby do byla BIS.
Systém STEP1 lze charakterizovat jako privátní euroclearingový systém, který je zaštiťován EBA od
listopadu roku 2000, a který má za úkol
zpracovávat zejména obchodní přeshraniční platby.
Jde však o systém, který měl za úkol zpracovávat
platby malého objemu a zajistit svým účastníkům
zkrácení doby převodů a podporu při používání
bankovních standardů. Je také založen na SWIFT
formátu FIN zpráv.
(průběh zpracování EURO1/STEP1)
Závěr a dotazy……?
Huráááááá…
a jdeme
domů…...

Zahraniční platební styk

Transkript

Podobné dokumenty

Formát souborů s platebními příkazy pro Citibank Europe plc

CATIGA CS-103

Formát souborů s platebními příkazy pro Citibank Europe

Podvody v oblasti bezhotovostních plateb v ČR(studie) Podvody v

KB Trade Finance

Katalog Progress zima 2009/2010 - tandem

platební příkaz payment order

Indikativní harmonogram úkolů pracovní skupiny NKS pro finanční

technické podmínky pro platební styk

Podmínky platebního styku Equa bank a.s. / 0235 MB

Všeobecné obchodní podmínky EXCHANGE s.r.o. pro poskytování

150525_PŘÍLOHA 1 - základní pracpvní smlouva

ekonomika zavádění alternativních paliv v dopravě a

Cenik 2009

Cenik 2009