zde - Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s ro

VERLAG
DASHÖFER
BOZP & PO
AKTUÁLNĚ
Praha
srpen 2008
Odborné nakladatelství technické literatury
8/2008
aktualit y, komentáře, dotazy a odpovědi
VIII. roãník mezinárodní
konference Bezpeãnost
a ochrana zdraví pfii práci
(2008)
Ve dnech 18.–19. 6. 2008 uspofiádalo
SdruÏení bezpeãnostního inÏen˘rství pfii
Vysoké ‰kole báÀské – Technické Univerzitû Ostrava, Fakultû bezpeãnostního inÏen˘rství (FBI) ve spolupráci s V˘zkumn˘m ústavem bezpeãnosti páce
a Technickou Univerzitou Ko‰ice mezinárodní
konferenci
Bezpeãnost
a ochrana zdraví pfii práci 2008.
Úvodního slova se ujal doc. dr. Ing. Ale‰
Dudáãek, dûkan FBI, kter˘ úãastníky pfiivítal v novû zrekonstruované aule FBI
v Ostravû-V˘‰kovicích. Pfiipomnûl, Ïe
bezpeãnost práce má na V·B – TU dalekosáhlou tradici. PfiestoÏe samostatnû
je zde vyuãována aÏ od 90. let, byla jiÏ
daleko pfiedtím integrální souãástí na
V·B – TU vyuãovan˘ch prÛmyslov˘ch
oborÛ.
S prvním pfiíspûvkem vystoupil JUDr. Petr ·imerka, státní tajemník a námûstek
ministra práce a sociálních vûcí. Ten na
úvod svého pfiíspûvku upozornil, Ïe za
poslední roky do‰lo k velk˘m zmûnám
v pojetí bezpeãnosti práce co do ‰ífie
zábûru. Nové nároky na pfiístup k oboru
si vynutily zejména tyto skuteãnosti:
– Îijeme ve spoleãnosti, kde jsou ekonomická hlediska velice ãasto nadfiazována právním a etick˘m. Co se zpoãátku projevovalo hlavnû v prÛmyslu,
stavebnictví a zemûdûlství, je dnes
patrné uÏ i ve sluÏbách a kanceláfisk˘ch profesích. To vyÏaduje nové pojetí bezpeãnosti práce jako takové.
Do popfiedí se mj. dostává zdánlivû
nenápadná kategorie: pracovní stres.
– V dÛsledku vzniku globální ekonomiky
dochází k v˘razné migraci cizích manaÏerÛ k nám do âeska. Ti ãasto nemají povûdomí o místních bezpeãnostních pfiedpisech. Proto je tfieba
zvy‰ovat informovanost o nutnosti dodrÏování bezpeãnostních pfiedpisÛ
a opatfiení prostfiednictvím nejrÛznûj‰ích ‰kolení, která musejí b˘t urãena
jak manaÏerÛm, tak i zamûstnancÛm,
ktefií by mûli mít moÏnost se v pfiípadû
potfieby bránit.
Zamûstnance je tfieba k dodrÏování
bezpeãnosti práce dostateãnû motivovat. Cílem EU do roku 2013 je sníÏit pracovní úrazovost o 25 %. To je podle dr.
·imerky velmi ambiciózní plán a není
zcela jisté, zda âR takov˘ závazek skuteãnû dodrÏí. Je v‰ak tfieba uãinit v‰e
alespoÀ pro pfiiblíÏení se tomuto cíli. Nyní je v âR situace taková, Ïe míra pracovní úrazovosti stagnuje a nijak zásadnû nestoupá.
Dr. ·imerka následnû pfiedstavil nûkteré
legislativní aktuality. Jedná se pfiedev‰ím o novelu zákona o zamûstnanosti.
Úpravu zákona o úrazovém poji‰tûní
pfiedloÏí je‰tû tato vláda. Dal‰í v˘znamn˘ nov˘ pfiedpis se bude t˘kat ovûfiování stavÛ technick˘ch zafiízení, coÏ je
dlouhodobû podceÀovaná oblast.
K projednání na úfiadu vlády je proto
v souãasnosti pfiipraveno nûkolik dÛleÏit˘ch úprav. Koneãnû tfietí dÛleÏitou oblastí, která vyÏaduje doplnûní a pfiepracování je pracovnûlékafiská péãe
a rehabilitace.
VáÏení ãtenáfii,
vûfiím, Ïe naplno uÏíváte letních dnÛ. Jsme
v pÛli prázdnin a k Vám se dostává dal‰í, jiÏ
srpnové vydání ãasopisu BOZP & PO
AKTUÁLNù. Pfiiná‰ím Vám v nûm první z novinek v obsahu ãasopisu, dal‰í budou následovat v prÛbûhu podzimu a vûfiím, Ïe
pro Vás uãiní ãasopis je‰tû o nûco zajímavûj‰ím.
Poãínaje tímto vydáním, bude mít kaÏdé
ãíslo ãasopisu vÏdy dva titulní ãlánky. První
se bude t˘kat v˘znamné události z oboru:
pro srpnové ãíslo jsme vybrali reportáÏ
z konference Bezpeãnost a ochrana zdraví
pfii práci 2008, která se konala ve druhé polovinû ãervna na V·B v Ostravû. Druh˘ vÏdy
pfiinese – jak jsme to v redakci pracovnû
nazvali – legislativní téma mûsíce. Pro mûsíc
srpen se jím stal návrh nové koncepce pracovnûlékafiské sluÏby.
Dále v tomto vydání naleznete komentáfi
k vyhlá‰ce ã. 23/2008 Sb. o technick˘ch
podmínkách poÏární ochrany staveb a polemick˘ ãlánek o tom, Ïe âR vypovûdûla
Úmluvu o zákazu zamûstnávání Ïen v podzemí, k níÏ se pfiipojila pfied více neÏ 70 lety.
Zdravotní problematiku zastupují pfiíspûvky
o obezitû a o muskuloskeletálních onemocnûních.
Na závûr bych Vás opût rád poprosil, abyste nám do redakce psali své návrhy a pfiipomínky k podobû ãasopisu. Redakci na
názorech ãtenáfiÛ velice záleÏí. Rádi bychom vûdûli, co podle Vás dûláme dobfie
a kde naopak zb˘vá prostor pro dal‰í zlep‰ení. Na va‰e podnûty se tû‰í a krásné srpnové dny Vám za celou redakci pfieje
Mgr. Ondfiej Vran˘
odborn˘ redaktor
obsah
VIII. roãník mezinárodní konference
Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci 2008 . 1
Pracovnûlékafiská sluÏba – legislativní téma
mûsíce ............................................................... 3
Obezita jako celospoleãensk˘ problém ...... 4
Vypovûzení Úmluvy MOP ã. 45 z roku 1935
o zamûstnávání Ïen v podzemí ..................... 6
Protiplyn – chemicko-technická sluÏba
HZS v Praze ....................................................... 7
Konference vûnovaná dûtem a mládeÏi..... 8
Vyhlá‰ka ã. 23/2008 Sb., o technick˘ch
podmínkách poÏární ochrany staveb ......... 9
Muskuloskeletální onemocnûní ................... 11
Právní poradna: srozumitelnost pfiedpisÛ ... 12
Nové právní pfiedpisy .................................... 12
Dr. ·imerka uzavfiel znovukonstatováním, Ïe je nutné posilovat pfiedev‰ím
motivaci a v˘chovu k prevenci. Stát
v pomûrnû velkém mûfiítku pofiádá rÛzné kampanû (napfi. Bezpeãn˘ podnik),
pomalu se v‰ak pfiichází na to, Ïe zaãít
bude tfieba jiÏ od dûtí v útlém ‰kolním
vûku – Ïijeme ve státû, kde jich 300 kaÏd˘ rok zemfie na následky úrazu. Na úpln˘ závûr informoval dr. ·imerka o ãinnosti nadresortní rady vlády pro
bezpeãnost práce a uvedl, Ïe pfiestoÏe
je obãas tûÏké dojít ke konsensu napfiíã
resorty, rada pracuje uspokojivû.
Jako druh˘ si vzal slovo Mgr. Ing. Rudolf
Hahn, generální inspektor Státního úfiadu inspekce práce, kter˘ pfiedstavil v˘sledky inspekãní ãinnosti za rok 2007.
Úfiad inspekce práce nefie‰í jen problematiku bezpeãnosti práce na pracovi‰ti, ale také problematiku pracovnûprávní. Inspekce má 576 administrativních
zamûstnancÛ a 341 inspektorÛ, z ãehoÏ
214 pro BOZP, zbytek pro dohled nad
dodrÏováním pfiedpisÛ upravujících
pracovnûprávní vztahy. Hlavními kontrolními úkoly inspekce pro oblast BOZP
jsou kontroly na staveni‰tích, pracovní
reÏim fiidiãÛ, BOZP v mal˘ch a stfiedních
podnicích, technick˘ stav v˘tahÛ, technick˘ stav vyhrazen˘ch technick˘ch
zafiízení a ruãní manipulace s bfiemeny.
V roce 2007 vykonali inspektofii 16 425
kontrol, z toho asi desetinu na základû
podnûtÛ zvenãí. Inspekce dále poskytla
ve zhruba 50 000 pfiípadech poradenské sluÏby, v naprosté vût‰inû se ale jednalo o záleÏitosti pracovnûprávní (zejména splatnost mezd atp.). Inspektofii
zjistili za rok 2008 celkem 59 204 nedostatkÛ.
Celkovû se inspekce zamûfiuje na malé
a stfiední zamûstnavatele (ti na rozdíl od
vût‰ích podnikÛ mnohdy nemají Ïádnou koncepci BOZP), snaÏí se ale pÛsobit spí‰e preventivnû neÏ represivnû. ¤ada podnikÛ, uvedl Ing. Hahn, bere BOZP
jako bariéru v podnikání. V‰eobecnû
zamûstnavatelé podceÀují rizika a naopak pfieceÀují moÏnosti sv˘ch firem,
coÏ zvy‰uje nebezpeãí pracovní úrazovosti. Celkovû lze pozorovat nízkou autoritu pfiedpisÛ.
Inspekce se v roce 2007 novû zamûfiila
na oblast velkoobchodu, kde v nedávné minulosti do‰lo k alarmujícímu nárÛstu poãtu smrteln˘ch úrazÛ. Celkovû se
ukazuje, Ïe k nejvíce úrazÛm dochází
na poãátku pracovního pomûru a u zamûstnancÛ mezi 18–30 lety (tzn. v prvním období po vstupu do pracovního
procesu). Bezpeãnostní pfiedpisy se
obecnû poru‰ují ãastûji neÏ pracovnû-
právní vztahy. S pfiihlédnutím k souãasnému stavu povaÏuje Ing. Hahn závazek sníÏit v období 2007–2013 pracovní
úrazovost v âR o 25 % za velmi obtíÏnû
splniteln˘.
nosti pro umisÈování objektÛ do blízkosti plynovodu. Vytvofiení metodiky pro
v˘poãet tohoto parametru si vyÏádala
nedisciplinovanost nûkter˘ch developerÛ pfii plánování v˘stavby.
Tfietí z pfiedná‰ejících, MUDr. Michael
Vít, Ph.D., hlavní hygienik âR, hovofiil
o místû hygienick˘ch stanic v integrovaném záchranném systému. Jeho pfiíspûvek se t˘kal problematiky stanovování
norem pro expozici nebezpeãn˘m látkám. Dr. Vít informoval o tom, Ïe ministerstvo zdravotnictví pfiipravuje nov˘
pfiedpis o zdravotní zpÛsobilosti. Pfii jeho
pfiípravû vy‰lo najevo, Ïe zatímco normy
pro fyzickou zátûÏ jiÏ existují, normy pro
zátûÏ chemick˘mi látkami dosud chybí.
Dr. Vít uvedl fiadu indexÛ (faktorÛ) uÏívan˘ch v zahraniãí (pfiedev‰ím v USA a Kanadû), které expozici chemick˘m látkám vyjadfiují a vysvûtlil, v ãem se
vzájemnû li‰í jednotlivé metodiky pro vyjádfiení ‰kodlivosti chemick˘ch látek. Struãnû pak vyloÏil metodiku vytvofienou
pro potfieby ãeského záchranného
systému s vyuÏitím tûchto zahraniãních
standardÛ.
Autorem osmého pfiíspûvku byl Ing. Karel Klouda, CSc., MBA, PhD. ze Státního
úfiadu jaderné bezpeãnosti, kter˘
úãastníky seznámil s novou legislativou
podzemních staveb podle zákona
ã. 376/2007 Sb. Na pfiíbuzné téma byl
i následující pfiíspûvek Ing. Jany Neplechové-Veãerkové vûnovan˘ konkrétnû
vûtracím ‰achtám praÏského metra.
Barbara Harnas z polské Státní inspekce práce pfiedstavila národní projekt
zamûfien˘ na posilování povûdomí zamûstnancÛ o zásadách bezpeãné práce a jiÏ dva roky bûÏící program zamûfien˘ na schopnost zamûstnancÛ
zavãas identifikovat zdroje pracovního
stresu.
Prof. Ing. Juraj Sinay, DrSc., prorektor TU
Ko‰ice, kter˘ vystoupil jako dal‰í, pfiednesl pfiíspûvek na téma moÏností posuzování rizik u nov˘ch technologií. Anal˘za FMEA, kterou prof. Sinay pfiedstavil, je
strukturní anal˘zou roz‰ífienou o koeficient mechatronické komplikovanosti
systému.
Pfiíspûvek Ing. Emila Ruckého nazvan˘
Rizika pfii práci ve v˘‰kách a nad volnou
hloubkou mûl za cíl poukázat na nûkteré systémové nesrovnalosti (mnohdy
alarmující) v legislativû nejen âR ale
i EU, související s problematikou práce
ve v˘‰kách a uÏívání ochrann˘ch pomÛcek. Nejhor‰ími pfiípady v tomto
ohledu jsou âSN EN 358 ochrana proti
pádu – a NV ã. 362/2006 Sb., které si
protifieãí se zákonem ã. 309/2006 Sb.
Na jednání prvního dne dále zaznûly
pfiíspûvky Ing. Ekateriny Andrejevy
k principÛm zaji‰tûní bezpeãnosti v laboratofiích, nebo dr. Petra Skfiehota vûnovan˘ metodice zji‰Èování míry spolehlivosti lidského faktoru. Ing. Daniel ·erek
z IVAX Pharmaceuticals promluvil o bezpeãnostních aspektech práce v uzavfien˘ch prostorách a Ing. Václava Pokorná ze Západoãeské Univerzity v Plzni
o dÛleÏitosti ergonomie pro navrhování
strojÛ a zafiízení tak, aby respektovaly
lidského ãinitele.
Pfiíspûvek prof. Ing. Karola Baloga, Ph.D.
ze STU Trnava mûl za téma rizika dfievûného prachu v pracovním prostfiedí. Na
nûm prof. Balog demonstroval pokus
o integraci hygienického a bezpeãnostního pfiístupu k problémÛm. Mgr. Renáta ·antová rovnûÏ ze STU Trnava promluvila o ochrann˘ch a preventivních
opatfieních souvisejících s tepelnou zátûÏí. Poslední pfiíspûvek prvního dne patfiil hodnocení pyroforick˘ch vlastností
prachu a pfiednesla jej Ing. Hana VûÏníková.
Jako ‰est˘ vystoupil Ing. Martin Demãák, Ph.D. z U. S. Steel Ko‰ice. Ing.
Demãák hovofiil o v˘znamu procesu vy‰etfiování incidentÛ. Incident znamená
skoro-nehodu, tedy takovou událost,
která Ïádné ztráty nepfiinesla, ale byla
vyboãením ze standardního prÛbûhu
a proto je potenciálnû pfiinést mohla.
Vyhodnocení incidentu je nároãnûj‰í,
pokud je v‰ak provedeno správnû, lze
na jeho základû implementovat opatfiení, která umoÏní zabránit skuteãn˘m
nehodám a eliminovat tak ztráty.
Doc. Ing. Milan Oravec, Ph.D. z Technické Univerzity Ko‰ice vystoupil s pfiíspûvkem nazvan˘m Návrh v˘poãtu vzdále-
BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008
2
Poté se úãastníci konference pfiemístili
do Ostravy-Poruby, kde pro nû pofiadatelé konference uspofiádali v aule Technické univerzity Vysoké ‰koly báÀské
spoleãensk˘ veãer.
Druh˘ den pokraãoval ve V˘‰kovicích
program konference do zhruba dva-
nácti hodin. Prostor vyhrazen˘ tomuto
pfiíspûvku bohuÏel neumoÏÀuje vûnovat se druhému dni jednání, podrobnûj‰í reportáÏ z konference v‰ak lze nalézt na stránkách zákaznického portálu
pro BOZP na www.dashofer.cz. Informace o akcích chystan˘ch pro nejbliωí budoucnost Fakultou bezpeãnostní-
L E G I S L AT I V N Í
ho inÏen˘rství V·B-TU Ostrava na stránkách SdruÏení poÏárního a bezpeãnostního inÏen˘rství pfii FBI na
http://www.spbi.cz/.
Mgr. Ondfiej Vran˘
TÉMA MùSÍCE
Pracovnûlékafiská sluÏba
V rámci reformy ãeského zdravotnictví pfiipravované ministrem zdravotnictví
Tomá‰em Julínkem, pfiichází na pofiad
i nová právní úprava pracovnûlékafiské
sluÏby. V první etapû pÛjdou do pfiipomínkového fiízení paragrafová znûní tfií
zákonÛ, a to o zdravotních sluÏbách,
o specifick˘ch zdravotních sluÏbách
a o zdravotnické záchranné sluÏbû. Návrh nové koncepce pracovnûlékafiské
sluÏby bude souãástí návrhu zákona
o specifick˘ch zdravotních sluÏbách.
Závazky âeské republiky
kodifikovat
pracovnûlékafiskou sluÏbu
âeská republika ratifikovala Úmluvu
o závodních zdravotních sluÏbách
ã.161 a ta se stala souãástí ãeského
právního fiádu ve formû vyhlá‰ky
ã. 145/1988 Sb., o Úmluvû o závodních
zdravotních sluÏbách. Aã má âeská republika jiÏ od svého vzniku podle této
úmluvy závazek stanovit, provádût
a pfiezku‰ovat vnitrostátní politiku v oblasti závodních zdravotních sluÏeb ve
smyslu zásad stanoven˘ch úmluvou,
nepodafiilo se dosud dostateãnû tuto
oblast legislativnû o‰etfiit.
Se zdravotním dohledem nad zdravím
zamûstnancÛ ve vztahu ke zdravotním
a bezpeãnostním rizikÛm, kter˘m jsou zamûstnanci v práci vystaveni, poãítá
i rámcová smûrnice Rady 89/391/EHS,
o zavádûní opatfiení pro zlep‰ení bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci; zásadním poÏadavkem jsou pfiitom lékafiské prohlídky zamûstnancÛ.
Neúspû‰n˘ legislativní pokus
V roce 2005 a 2006, kdy Parlament âR
projednával návrh nového zákoníku
práce a návrh nového zákona o zaji‰tûní dal‰ích podmínek bezpeãnosti
a ochrany zdraví pfii práci, byl zároveÀ
Parlamentu pfiedloÏen návrh zákona
o zdravotní péãi, jehoÏ souãástí byla
také pracovnûlékafiská péãe. Pfiedpoklad, Ïe v‰echny návrhy budou
schváleny najednou, se v‰ak nesplnil
a návrh zákona o zdravotní péãi Parlamentem nepro‰el. V dÛsledku toho
se v zákoníku práce a v zákonû
ã. 309/2006 Sb. pozdûji jejich novelou
ã. 362/2007 Sb. úãinnou od 1. ledna
3
2008 musel odstranit termín pracovnûlékafiská péãe a znovu byl pouÏit termín závodní preventivní péãe, kter˘
má základ v zákonû ã. 20/1966 Sb.,
o péãi o zdraví lidu.
Nová koncepce pracovnûlékafiské sluÏby
1. pracovnûlékafiská sluÏba
Vûcn˘ zámûr zákona o specifick˘ch
zdravotních sluÏbách opou‰tí dosavadní termín „závodní preventivní péãe”
a zavádí nov˘ termín „pracovnûlékafiská sluÏba”, kter˘ se více pfiibliÏuje v zahraniãí pouÏívané terminologii a lépe
vystihuje samotn˘ obsah sluÏby.
Pracovnûlékafiská sluÏba je v nové koncepci definována jako zdravotní sluÏba
poskytovaná zamûstnancÛm a zamûstnavatelÛm jako souãást systému zaji‰tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii
práci, jejímÏ cílem je zejména ochrana
pfied vznikem pracovních úrazÛ, nemocí z povolání, ohroÏením nemocí z povolání a dal‰ími nemocemi souvisejícími s prací.
Zdravotní sluÏba má zahrnovat:
a) základní pracovnûlékafiskou péãi, jejímÏ základem je posuzování zdravotní zpÛsobilosti k práci nebo sluÏbû
vãetnû posuzování zdravotní zpÛsobilosti osob ucházejících se o práci
u konkrétního zamûstnavatele (v˘jimka se pfiedpokládá u osob pracujících v kategorii I),
b) specializovanou pracovnûlékafiskou
sluÏbu, která bude soustfiedûna na
posuzování a uznávání nemocí z povolání a ohroÏení nemocí z povolání
a hodnocení pracovních podmínek
podle zákona ã. 258/2000 Sb.
o ochranû vefiejného zdraví.
Pracovnûlékafiská sluÏba je chápána
jako specifická zdravotní sluÏba poskytovaná v souladu s rámcovou smûrnicí
Rady 89/391/EHS.
2. Poskytování základní
pracovnûlékafiské sluÏby
Základní pracovnûlékafiská péãe bude
poskytována na základû písemné
smlouvy zamûstnavatele s poskytovatelem pracovnûlékafiské sluÏby. Podle návrhu bude zamûstnavatel hradit:
– základní pracovnûlékafiskou sluÏbu
poskytovanou jeho zamûstnancÛm,
vãetnû pracovnûlékafisk˘ch prohlídek,
– úãelnû vynaloÏené náklady na mûfiení a expertizy provádûné za úãelem
ochrany zdraví pfii práci nebo sluÏbû,
– anal˘zy pracovních podmínek a pracovního prostfiedí a
– anal˘zy odezvy organismu zamûstnancÛ.
3. Povinnosti pfii poskytování
pracovnûlékafiské sluÏby
Poskytovatelé zdravotních sluÏeb budou
podle návrhu zákona povinni zejména
informovat zamûstnance a zamûstnavatele o vlivu faktorÛ pracovních podmínek
na zdraví, vydávat lékafiské posudky.
Zamûstnavatelé budou povinni zejména zajistit pro v‰echny své zamûstnance základní pracovnû lékafiskou sluÏbu,
odesílat zamûstnance na pracovnûlékafiské prohlídky, umoÏÀovat poskytovateli zdravotní sluÏby vstup na pracovi‰tû.
ZamûstnancÛm bude podle návrhu zákona uloÏena povinnost podrobit se
pracovnû lékafisk˘m prohlídkám.
Fyzické osoby budou povinny podrobit
se vstupní pracovnûlékafiské prohlídce
pfied vznikem pracovnûprávního vztahu nebo obdobného vztahu v zafiízení
poskytovatele základní pracovnûlékafiské sluÏby.
4. Specializovaná
pracovnûlékafiská sluÏba
V rámci specializované pracovnûlékafiské sluÏby návrh zákona upravuje postup pfii uznávání nemocí z povolání
a ohroÏení nemocí z povolání a jejich
ukonãení pfii stanovení závûru, Ïe nemoc jiÏ nesplÀuje podmínky nemoci
z povolání. Specializovaná pracovnûlékafiská sluÏba bude vytváfiet odborné
zázemí pro poskytovatele základní pracovnûlékafiské sluÏby.
5. Provádûcí pfiedpisy
Návrh zákona pfiedpokládá, Ïe podrobnûj‰í právní úprava v provádûcích
pfiedpisech k zákonu o specifick˘ch
zdravotnick˘ch sluÏbách upraví:
BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008
– organizaci, obsah a rozsah základní
pracovnûlékafiské sluÏby,
– bliωí podmínky posuzování a uznávání nemocí z povolání,
– seznam poskytovatelÛ zdravotních
sluÏeb oprávnûn˘ch k uznávání nemocí z povolání a jejich spádová území.
6. VyÏádané právní úpravy
K realizaci navrhované právní úpravy
bude tfieba legislativnû zasáhnout
(zmûny nebo zru‰ení) do fiady pfiedpisÛ. T˘ká se to zejména zákona
ã. 20/1966 Sb., kter˘ v souãasné dobû
reguluje závodní preventivní péãi, zákona ã. 258/2000 Sb., o ochranû vefiejného zdraví, kter˘ zakotvuje dozor
nad poskytováním závodní preventivní péãe, zákoníku práce a zákona
ã. 309/2006 Sb., které stanoví urãité
povinnosti v souvislosti se závodní preventivní péãí a preventivními prohlídkami.
7. Finanãní dopady navrhované právní
úpravy
Z vefiejného zdravotního poji‰tûní by
mûly b˘t nadále hrazeny náklady související s posuzováním nemocí z povolání vãetnû ohroÏení nemocí z povolání
a dispenzární péãe poskytovaná v souvislosti s nemocí z povolání vãetnû ohroÏení nemocí z povolání. Náklady související s provádûním periodick˘ch
a mimofiádn˘ch pracovnû lékafisk˘ch
prohlídek nadále hrazeny z vefiejného
zdravotního poji‰tûní nebudou; z toho
dÛvodu by mûly v˘daje z vefiejného
zdravotního poji‰tûní klesnout. Na druhé
stranû se dá pfiedpokládat vût‰í zatíÏení
rozpoãtÛ zamûstnavatelÛ.
Uplatnûní názorÛ k návrhu
nové pracovnûlékafiské
sluÏby
Návrh nové koncepce pracovnûlékafiské sluÏby, kter˘ je souãástí návrhu zá-
kona o specifick˘ch zdravotních sluÏbách, byl pro vefiejnost zpfiístupnûn na
webov˘ch stránkách Ministerstva
zdravotnictví:
http://www.mzcr.cz/
/Odbornik/Pages/273-vecny-zamerzakona-o-specifickych-zdravotnichsluzbach.html. Prostfiednictvím sv˘ch
poslancÛ a senátorÛ ãi prostfiednictvím zájmov˘ch sdruÏení, která fungují
jako pfiipomínková místa v legislativním procesu, mÛÏe kaÏd˘ uplatnit své
pfiipomínky a názory na novou koncepci pracovnûlékafisk˘ch sluÏeb.
JUDr. Anna Janáková
Pi‰te redakci: jak hodnotíte
pfiipravovanou koncepci
pracovnûlékafiské suÏby?
Jaké jsou podle Vás její
nedostatky a jaké naopak
pfiednosti oproti pfiedchozím
úpravám?
Obezita jako celospoleãensk˘ problém
MUDr. Radka Braunerová, Ph.D. Centrum pro diagnostiku a léãbu obezity
Endokrinologick˘ ústav Praha
Epidemiologie obezity
V˘skyt obezity v posledních letech rychle roste, ãasto se hovofií dokonce o celosvûtové epidemii obezity. Pfiedpokládá se, Ïe v roce 2005 mûlo nadváhu 1,6
miliardy dospûl˘ch (nad 15 let) a nejménû 400 milionÛ bylo obézních. Obezita je problémem nejen ve vyspûl˘ch
zemích, ale i v rozvojov˘ch, kde se dfiíve
témûfi nevyskytovala a kde byl hlavním
problémem naopak hlad. V roce 1999
bylo zji‰tûno, Ïe napfi. v âínû se mnoÏství
obyvatelstva s nadváhou zv˘‰ilo z 10 %
na 15 % bûhem pouh˘ch 3 let. Dokonce i v Subsaharské Africe, kde Ïije nejvíce lidí trpících hladem, dochází k vzestupu prevalence obezity, a to zejména
mezi Ïenami Ïijícími ve mûstech. I v dal‰ích rozvojov˘ch zemích roste prevalence obezity nejprve u mûstské populace, coÏ souvisí s pfiejímáním „západního
Ïivotního stylu”. Naopak v rozvinut˘ch
zemích je obezita ãastûj‰í u venkovské
populace a u lidí s niωím vzdûláním
a niωím pfiíjmem. V˘skyt obezity v USA
dosáhl v roce 2002 32 % u muÏÛ a témûfi
38 % u Ïen, nadváhou trpí jiÏ vût‰ina
populace (cca 70 %) a pfiedpokládá
se, Ïe v roce 2010 to bude více neÏ 80 %
obyvatel Spojen˘ch StátÛ (podle údajÛ
WHO – Svûtové zdravotnické organizace). Situace v Evropû není o mnoho
lep‰í, obézních je zde 10 – 20 % lidí. Ani
âeská republika nezÛstává pozadu a se
17 % obézních Ïen a 18 % obézních
muÏÛ stojí v ãele evropského Ïebfiíãku.
Nadváha nebo obezita se vyskytuje
u 46 % ãesk˘ch Ïen a témûfi 58 % ãesk˘ch muÏÛ (údaje ze studie provádûné
firmou STEM/MARK pro âeskou obezito-
logickou spoleãnost za podpory Ministerstva zdravotnictví âR v roce 2005).
Komplikace obezity
StupeÀ obezity odráÏí pravdûpodobnost v˘skytu souvisejících zdravotních
komplikací.
Obr. 1. Prevalence obezity v âeské republice
Co je obezita
Obezita je nemoc, charakterizovaná
nadmûrn˘m ukládáním tuku v organismu. MnoÏství tuku je závislé na pohlaví,
vûku a etnickém typu jedince. Podíl tuku fyziologicky roste s vûkem a je vût‰í
u Ïen (do 30 %) neÏ u muÏÛ (do 25 %).
Pro posouzení pfiimûfienosti hmotnosti
a urãení stupnû obezity obvykle pouÏíváme index tûlesné hmotnosti (BMI –
z anglického Body Mass Index), nûkdy
oznaãovan˘ také jako QueteletÛv index, podle A. Queteleta, kter˘ ho v roce 1836 urãil. BMI se vypoãte tak, Ïe se
hmotnost (v kilogramech) vydûlí druhou
mocninou v˘‰ky (v metrech)
BMI = hmotnost v kg / (v˘‰ka v m)2
tedy napfi. u muÏe váÏícího 70 kg
pfii v˘‰ce 170 cm, bude BMI
BMI = 70 kg / (1,7 m)2 = 24,2
BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008
Obrázek 2. Stupnû obezity
Nicménû hodnocení tûlesné hmotnosti
pouze podle BMI není zcela pfiesné,
protoÏe nebere v úvahu mnoÏství tuku
v tûle. Procento tûlesného tuku bude
samozfiejmû jiné u muÏÛ provozujících
silové sporty, kde je vy‰‰í BMI dan˘ pfiedev‰ím nárÛstem svalové hmoty, neÏ
u Ïen s minimální pohybovou aktivitou.
V souãasné dobû se ke stanovení
mnoÏství tûlesného tuku nejãastûji pouÏívá pfiístrojÛ pracujících na principu bioimpedance, tj. elektrického odporu
tûla, kter˘ je odli‰n˘ pro tukovou tkáÀ
a pro ostatní tkánû. Riziko vzniku zdravotních komplikací u obézního ãlovûka
se li‰í také podle distribuce (rozloÏení)
tûlesného tuku. Podle tohoto faktoru
rozli‰ujeme dva základní typy obezity,
tzv. obezitu androidní (viscerální) a gynoidní. Androidní (muÏská) obezita je
charakterizovaná ukládáním tuku pfiedev‰ím na hrudníku, bfii‰e a uvnitfi bfiicha a b˘vá oznaãována jako obezita
typu jablka. Naproti tomu pfii gynoidní
4
Tabulka 1. Stupnû obezity a zdravotní rizika:
hodnota BMI
≤ 18,5
18,5 – 25
25 – 30
30 – 40
≥ 40
stupeÀ nadváhy
podváha
norma
nadváha
obezita
tûÏká obezita
zdravotní rizika
podv˘Ïiva
minimální
nízká aÏ lehce zv˘‰ená
vysoká
velmi vysoká
Tabulka 2. Obvod pasu a riziko zdravotních komplikací
Zv˘‰ené zdravotní riziko
Vysoké zdravotní riziko
Ïeny
≤ 80 cm
≤ 88 cm
muÏi
≤ 94 cm
≤ 102 cm
zdroj: www.merrylinka.cz
(Ïenské) obezitû dochází ke zmnoÏování tuku zejména na h˘Ïdích a stehnech
(typ hru‰ka). Zv˘‰ené riziko metabolick˘ch a obûhov˘ch komplikací je spojeno s androidním typem obezity. Nejjednodu‰‰ím ukazatelem zmnoÏení bfii‰ního
tuku je obvod pasu, kter˘ mÛÏeme zmûfiít obyãejn˘m krejãovsk˘m metrem.
V tabulce jsou uvedeny jeho hraniãní
hodnoty z hlediska komplikací obezity.
Obezita tedy není jen kosmetick˘m
problémem, ale jedná se o nemoc, která má závaÏné následky. Vede ke zv˘‰ené nemocnosti a zkracuje téÏ délku
Ïivota. Obezita i nadváha zvy‰ují riziko
vzniku fiady chorob, zejména kardiovaskulárních (napfi. vysok˘ krevní tlak, infarkt myokardu, angina pectoris, cévní
mozková pfiíhoda) a metabolick˘ch
(napfi. diabetes mellitus 2. typu, dyslipidémie, dna), ale také nûkter˘ch typÛ
nádorÛ (napfi. prsu, dûlohy, tlustého
stfieva). Mezi komplikace obezity patfií
téÏ ortopedická onemocnûní (zejména
artróza nosn˘ch kloubÛ), endokrinní poruchy, gynekologická, respiraãní, gastrointestinální a koÏní onemocnûní.
U obézních pacientÛ je pozorováno
zhor‰ené hojení ran a ãastûj‰í v˘skyt úrazÛ. Nutno také jmenovat psychosociální
komplikace – obézní b˘vají ãasto podceÀováni a ãastûji trpí úzkostí a depresí.
Komplikace obezity se promítají téÏ do
pracovní oblasti. Díky svému pohybovému omezení mají obézní lidé men‰í
moÏnost v˘bûru zamûstnání a také b˘vají ãasto diskriminováni. Vût‰í sociální
tlak je vyvíjen na Ïeny neÏ na muÏe.
U obézních dále hrozí vût‰í riziko pracovních úrazÛ, zfiejmû díky urãité neohrabanosti a omezené hybnosti. Nejãastûji dochází k poranûní dolních
konãetin, zápûstí a zad. Ve Spojen˘ch
Státech byla v roce 2007 vypracována
studie zahrnující 7600 zamûstnancÛ továren a bylo zji‰tûno, Ïe 85 % pracovních úrazÛ se pfiihodilo zamûstnancÛm
s nadváhou ãi obezitou. Vy‰‰í BMI je tak
povaÏován za rizikov˘ faktor vzniku
pracovního úrazu. Obézní mají v dÛsledku zdravotních komplikací také více
pracovních absencí (data z dal‰í americké studie ukazují, Ïe u lidí s BMI nad 40
byl poãet zame‰kan˘ch dnÛ více neÏ
desetinásobn˘ oproti lidem s normální
5
váhou). Proto by mûlo b˘t udrÏení pfiimûfiené hmotnosti zamûstnancÛ téÏ v zájmu
zamûstnavatelÛ, ktefií by mûli podporovat moÏnost zdravého stravování a fyzické aktivity na pracovi‰ti.
Jak jiÏ bylo fieãeno, obezita zvy‰uje nemocnost a úmrtnost, coÏ má také své
socioekonomické dopady. Pfiímé náklady na obezitu (tzn. náklady pfiímo na
léãbu obezity a jejich komplikací) se
podílejí na celkov˘ch nákladech zdravotnictví 2 % – 8 %. Dále nutno brát
v úvahu nepfiímé náklady, tj. náklady
dané ztrátou produktivity v souvislosti
s dfiívûj‰ím úmrtím. Léãba obezity tak
má nejen zdravotní v˘znam pro pacienta, ale zlep‰ení zdravotního stavu
pfiiná‰í zároveÀ finanãní úsporu – sníÏí se
náklady na léãbu napfi. hypertenze,
dyslipidémie, diabetu apod.
Pfiíãiny obezity
Základní pfiíãinou obezity je pozitivní
energetická bilance (rovnováha), kdy
pfiíjem energie pfiev˘‰í její v˘dej. Dnes
jiÏ víme, Ïe na tuto rovnováhu pÛsobí
fiada faktorÛ, a to jak genetick˘ch (dûdiãn˘ch) tak faktorÛ prostfiedí. Dûdiãnost ovlivÀuje napfi. energetickou úãinnost (tedy jak na‰e tûlo vyuÏije energii
z potravy), schopnost spalovat tuky,
spontánní fyzickou aktivitu i preference
nûkter˘ch chutí. K tomu se obvykle negativním zpÛsobem pfiidávají faktory
prostfiedí (ãasto se hovofií o tzv. „toxickém prostfiedí”). To znamená, Ïe napfi.
porce v restauracích b˘vají velmi ãasto
XL, stejnû tak nás prodejci potravin lákají ke koupi velk˘ch rodinn˘ch balení.
Reklamy ãasto propagují energeticky
bohaté potraviny a vût‰ina z nás je nucena témûfi celou pracovní dobu se-
dût. V takovém prostfiedí se v‰ak stále
uplatÀují na‰e geny z dob, kdy na‰i
pfiedci zakou‰eli období tûÏk˘ch hladomorÛ. UvaÏuje se o tom, Ïe právû zde
tkví pfiíãina souãasné epidemie obezity
– hladomory vÏdy pfieÏili pfiedev‰ím jedinci s úsporn˘m metabolismem, v souãasné dobû nadbytku potravin jde ale
o faktor, kter˘ napomáhá vzniku obezity.
Celkov˘ energetick˘ pfiíjem závisí na
mnoÏství a sloÏení potravy, tedy na obsahu základních Ïivin (tukÛ, sacharidÛ
a bílkovin), alkoholu a vlákniny. Hlavním
problémem b˘vá obvykle zv˘‰en˘ pfiíjem tukÛ. Jejich podíl na energetickém
pfiíjmu by mûl b˘t maximálnû 30 %, ãasto to ale b˘vá 36 % – 38 % a v˘jimkou
nejsou ani hodnoty pfies 40 %. Tuky jsou
energeticky velmi vydatné, 1 g tuku
pfiedstavuje 38 kJ (pro srovnání – sacharidy a bílkoviny 17 kJ/g, alkohol
29 kJ/g) a zároveÀ má malou schopnost zasytit. To znamená, Ïe na to, abychom dosáhli pfiíjemného pocitu sytosti,
musíme sníst tukÛ vût‰í mnoÏství neÏ sacharidÛ nebo bílkovin. Sacharidy mají
oproti tukÛm také tu v˘hodu, Ïe se pfii
jejich zv˘‰eném pfiíjmu zrychluje i jejich
zv˘‰ené spalování a aÏ teprve pfii dlouhodobém nadbytku je organismus pfiemûní na zásobní tuk. Pfiíjem bílkovin vût‰inou nehraje v˘znamnou roli pfii vzniku
obezity u dospûl˘ch. Bílkoviny mají ze
v‰ech Ïivin nejvût‰í sytící schopnost a organismus na jejich pfiebytek reaguje
zv˘‰ením jejich oxidace. Alkohol a zejména jeho zv˘‰en˘ pfiíjem mÛÏe vést
ke vzniku obezity, a to pfiedev‰ím obezity muÏského typu, která je spojena
s akumulací rizikového viscerálního tuku. Naproti tomu mírné pití alkoholick˘ch nápojÛ zmen‰uje na kardiovaskulární a metabolická rizika.
Vláknina sniÏuje energetickou vydatnost potravy a díky tomu, Ïe v Ïaludku
nabobtná, vede k pocitu sytosti. Rozpustná vláknina navíc pÛsobí pfiíznivû
na metabolismus sacharidÛ i tukÛ. BohuÏel v na‰í stravû je jí obvykle znaãn˘
nedostatek.
Ve vztahu k tûlesné hmotnosti je dÛleÏit˘ tzv. glykemick˘ index (GI), kter˘ urãuje, do jaké míry konzumace urãité
potraviny vychyluje hladinu cukru v krvi.
âím vy‰‰í glykemick˘ index, tím více se
hladina cukru v krvi rozkolísá. Po poÏití
jídla s niωím glykemick˘m indexem hladina krevního cukru stoupá pozvolnûji
a vede k del‰ímu pocitu nasycení. Mezi
potraviny s nízk˘m GI patfií napfi. lu‰tûniny, vysok˘ GI má napfi. bílé peãivo. Aãkoliv se GI t˘ká potravin obsahujících
sacharidy, ostatní Ïiviny pfiítomné v daném jídle ho také ovlivÀují – pokud napfi. jíme zároveÀ bílkoviny a tuky (pozor
v‰ak na energetick˘ obsah), hodnota
GI se sniÏuje, neboÈ se zpomaluje vyprazdÀování Ïaludku. Také pokrmy obsahující vlákninu mají nízk˘ GI.
DÛleÏitá je dále frekvence pfiíjmu potravy. JiÏ del‰í dobu je známo, Ïe pfii ãastûj‰ím pfiíjmu potravy je riziko vzniku
obezity men‰í. Naopak u lidí, ktefií pfiijí-
BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008
mají potravu ménû ãasto, dochází ke
vzniku energetické úspornosti, tzn. organismus se snaÏí ve‰kerou energii získanou z potravy uloÏit, coÏ riziko vzniku
obezity zvy‰uje. Proto rozhodnû není
vhodné vynechávat snídani, eventuelnû i obûd a ve‰keré jídlo sníst aÏ bûhem
odpoledních a veãerních hodin, jak
ãasto vídáme u obézních pacientÛ.
zemích. Pravdûpodobnou pfiíãinou je
omezení fyzické aktivity. Stále více lidí
dojíÏdí do zamûstnání autem místo vefiejnou dopravou a zároveÀ tráví mnohem více ãasu u televize nebo poãítaãe (coÏ se bohuÏel t˘ká i dûtí). Fyzická
práce je ãím dál tím ménû nutná jak
v zamûstnání tak doma.
tím omezen˘, ov‰em stále se pracuje
na v˘voji dal‰ích úãinn˘ch farmak. Pokud samotné konzervativní postupy nevedou k dostateãnému efektu, je moÏné v pfiípadû tûÏké obezity pfiistoupit
k chirurgické léãbû. Nejãastûji se provádí tzv. bandáÏ Ïaludku.
Závûr
Léãba obezity
Protipólem k energetickému pfiíjmu je
energetick˘ v˘dej. I kdyÏ jsme v naprostém klidu, na‰e tûlo vydává znaãné
mnoÏství energie na svÛj „provoz” (udrÏení základních Ïivotních funkcí), jedná
se o tzv. klidov˘ energetick˘ v˘dej. Dal‰ími sloÏkami v˘deje jsou postprandiální
termogeneze (energetick˘ v˘dej spojen˘ s pfiíjmem jídla) a energetick˘ v˘dej
spojen˘ s pohybovou aktivitou. A právû
v této sloÏce do‰lo v poslední dobû
k v˘raznému posunu. SníÏení pohybové
aktivity bezesporu pfiispûlo k vzestupu
prevalence obezity v fiadû zemí. V âeské republice do‰lo v devadesát˘ch letech minulého století v souvislosti se socioekonomick˘mi zmûnami k poklesu
spotfieby tukÛ i energetického pfiíjmu,
a pfiesto se v˘skyt obezity nesníÏil, právû
naopak. Podobná situace je i v dal‰ích
Léãba obezity by mûla b˘t komplexní
a pfiizpÛsobená individuálním potfiebám daného pacienta. Základem je
trvalá zmûna Ïivotního stylu zahrnující
dietní léãbu a zv˘‰ení pohybové aktivity, pfiípadnû doplnûná o farmakologickou léãbu. Naopak nevhodné jsou jednostranné nevyváÏené diety, které
pacient dodrÏuje jen krátkodobû. Po jejich skonãení dochází k opûtovnému
nárÛstu hmotnosti, obvykle na hodnotu
je‰tû vy‰‰í neÏ byla pfied zahájením takovéto diety, coÏ je hor‰í, neÏ kdyby byla váha stabilní. Kromû úpravy jídelníãku je dÛleÏité zv˘‰it pohybovou aktivitu –
to vede nejen k redukci tukové tkánû,
ale také pfiíznivû ovlivÀuje metabolické
komplikace obezity. K podpofie hubnutí
je moÏné vyuÏít léky, jejichÏ v˘bûr je za-
Závûrem bych ráda shrnula, Ïe obezita
jiÏ není povaÏována za kosmetick˘ problém zpÛsoben˘ pouze nedostatkem
pevné vÛle, ale jedná se o multifaktoriálnû podmínûné onemocnûní, na jehoÏ
vzniku se podílí jak dûdiãnost tak faktory prostfiedí a které vede k fiadû zdravotních komplikací. Mnohem úãinnûj‰í
neÏ léãba jiÏ rozvinuté obezity je její
prevence, která by mûla v ideálním pfiípadû zaãínat jiÏ v dûtském vûku osvojováním správn˘ch jídelních i pohybov˘ch návykÛ.
K problému obezity se vrátíme v dal‰ím vydání ãasopisu, kde se budeme blíÏe vûnovat moÏnostem její léãby
Vypovûzení Úmluvy MOP ã. 45
z roku 1935 o zamûstnávání Ïen v podzemí
Bc. Vlastimil Altner, Svazov˘ inspektor BOZP OS PHGN
Úmluva Mezinárodní organizace práce
ã. 45 o kterou se v § 238 odst. 1 opíral
nበzákoník práce, byla pfiijata v ãervnu
roku 1935 a nedovolovala Ïenám manuální práci v podzemí dolÛ. Nevím sice,
kolik Ïen pracovalo v podzemí dolÛ
pfied rokem 1935, ale z tehdej‰ího hlediska to byl jistû v˘znamn˘ pokrok
v ochranû zdraví pracujících Ïen a matek. NedokáÏi si také pfiedstavit sociální
dopady na rodinu, jestliÏe v dobû hospodáfiské krize pfii‰la z tohoto dÛvodu
Ïena Ïivitelka o práci. Na druhé stranû si
lze jen velmi tûÏko z pohledu dne‰ního
pfiístupu k ochranû zdraví pfii práci pfiedstavit podmínky, za kter˘ch se v podzemí dolÛ pracovalo. Jednalo se o 10-ti aÏ
14-ti hodinové smûny vãetnû sobot
s pfieváÏn˘m podílem tûÏké manuální
práce v horkém a pra‰ném prostfiedí.
Práce byla pro Ïeny natolik tûÏká
a zdraví ‰kodlivá, Ïe se k tomuto zákazu
pfiistoupilo v dobû, kdy se o sociální
a zdravotní ochranû zamûstnancÛ
mohlo jenom zdát. âeskoslovensko bylo
touto smlouvou vázáno od roku 1951
a promítlo ji do § 150 ods. 1. tehdy platného zákoníku práce. Îeny pfiestaly
v podzemí pracovat a dále pracovaly
jen na úpravnách, v ‰atnách a ostatních povrchov˘ch provozech dolÛ. Existuje je‰tû celá fiada pamûtníkÛ, ktefií
práci Ïen v podzemí pamatují a v hor-
nick˘ch hospodách o tom koluje celá
fiada úsmûvn˘ch historek.
KdyÏ se nad cel˘m problémem zamyslíme, musíme si poloÏit nûkolik otázek:
zlep‰ily se prostfiedí a práce v dolech
natolik, Ïe na‰i zákonodárci dali pfiednost závazkÛm plynoucím na‰í republice z ãlenství v Evropské Unii? Byla oslovena odborná vefiejnost, zejména
orgány ochrany vefiejného zdraví, aby
se vyjádfiili k tomuto problému? Daly
svÛj souhlas zamûstnavatelsk˘ svaz dÛlního a naftového prÛmyslu (ZSNDP)
a hornické odbory (OS PHGN)?
Je pravdou, Ïe skuteãnû probûhlo pfiipomínkové fiízení a zejména odbory nesouhlasily a stále nesouhlasí se znovu zavedením manuální práce Ïen v podzemí,
BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008
protoÏe se domnívají, Ïe je to krok zpût,
a Ïe v dolech se stále – aÏ na v˘jimky –
jedná o velmi tûÏkou práci, vykonávanou v pra‰ném a klimaticky nepfiíznivém
prostfiedí. Ostatnû na hlubinn˘ch dolech
je stanovena maximální pra‰ná expozice, která sice ãásteãnû eliminuje vznik
chorob z povolání, ale proti celkovému
opotfiebení zamûstnance ochránit nedokáÏe.
Co tedy vedlo zákonodárce k vyslovení
souhlasu? Z pohledu rovnosti pfiíleÏitostí
muÏÛ a Ïen se zvolen˘ postup jeví jako
krok, kter˘ odstraÀuje diskriminaci na
základû pohlaví, ale vzápûtí vyvolává
otázku, jakou Ïe práci vlastnû mÛÏe Ïena v podzemí vykonávat. Nafiízení vlády ã. 361/2007 Sb., kter˘m se stanoví
podmínky ochrany zdraví pfii práci „diskriminuje“ Ïeny pro práci v podzemí
natolik, Ïe jen velmi tûÏko mohou vykonávat nejlépe placené práce v podzemí, kter˘m jsou bezesporu práce raziãe
ãi rubaãe, uÏ jenom proto, Ïe § 29 omezuje limity pro hmotnost ruãnû manipulovaného bfiemene pfiená‰eného Ïenou
na 20 kg. Úsmûv vyvolá pfiedstava ‰estiãlenné Ïenské osádky raÏby manipulující s jedním kusem 120 kg tûÏké TH v˘ztuÏe za poloviãní plat muÏské osádky,
neboÈ ta tuto práci vykonává zpravidla
ve tfiech. TaktéÏ práce v tzv. leÏáku –
6
stûnovém dob˘vání okolo v˘‰ky 80 cm,
kde se pouÏívají hydraulické stojky
o hmotnosti okolo 60 kg asi budou dal‰í
„diskriminací”. Vlastnû je zbyteãné se
zab˘vat maliãkostmi, na co sáhnou raziãi ãi zamûstnanci na porubu, hraniãí
váhovû s limitem, kter˘ musí zamûstnavatel dodrÏet v pfiípadû muÏského zamûstnance. Také klimatické podmínky
v dole, které toto nafiízení vlády fie‰í, lze
dodrÏovat v fiadû pfiípadÛ velmi obtíÏnû. „Diskriminace” Ïen je v tomto pfiípadû natolik silná, Ïe na nû v tabulkové
ãásti zákonodárce zapomnûl a nevytvofiil také tabulky pro aklimatizované
Ïeny. Ostatnû teplota okolo 36 °C a vlhkost pfies 92 % na vrchní ãásti porubu je
problémem i u aklimatizovan˘ch horníkÛ. Pot stéká po tûle bez moÏnosti jakéhokoliv odpafiení a je lépe b˘t bez odûvu a mít alespoÀ pocit, Ïe teplo nûkam
utíká. Tyto pracovní podmínky zkrátka
nejsou mnohdy únosné ani pro chlapy,
natoÏ pro Ïeny. ·achty jdou do stále
vût‰ích hloubek a tam jsou podmínky
pro práci je‰tû hor‰í a to bez ohledu na
znaãné finanãní prostfiedky, které se vynakládají na klimatizaci a odvûtrání.
Ostatnû ani tzv. obsluÏné profese na
tom nejsou z hlediska dodrÏování hmotnostních a mikroklimatick˘ch limitÛ tak
dobfie, aby v nich bylo moÏné Ïeny za-
mûstnat. Taková ta‰ka se zámeãnick˘m
náfiadím se v horku pûknû pronese
a mÛÏe mít i ménû neÏ 15 kg. Navíc se
u Ïen vyskytuje jedna v˘znamná fyziologická pfiekáÏka bránící souvislému v˘konu této práce, a sice menstruaãní cyklus. Ten by kvÛli horkému a pra‰nému
prostfiedí na ‰achtû prakticky znamenal
kaÏd˘ mûsíc t˘den trvající období, po
které by Ïena nemohla do práce nastoupit, pokud by si nechtûla odnést závaÏné a pravdûpodobnû trvalé zdravotní následky. Na‰e legislativa v‰ak
s takov˘mito pravideln˘mi pfieru‰eními
docházky do práce nepoãítá.
Bylo by jistû moÏné vyjmenovat mnoho
dal‰ích problémÛ, které by mûl zamûstnavatel, kter˘ by zamûstnal Ïeny v podzemí dolÛ. Také ale vûfiím, Ïe by se na‰ly
Ïeny, které by v dole práci vzaly. Ale tak
striktnû to zákonodárce urãitû nemyslel.
Pfiece jenom jsme v zemi spisovatele
Ha‰ka a proto nepochybuji o tom, Ïe
zákonodárci a vláda si nechtûli pfiidûlávat problémy a vyfie‰ili v‰e ‰alamounsky
a po ãesku. Práci Ïenám v podzemí sice povolili, aby Evropská Unie neoznaãila âeskou republiku za neplniãe evropské legislativy, ale dobfie vûdûli, Ïe
bude v‰e jinak. Staãí, aby zamûstnavatel postupoval v souladu s jiÏ citovan˘m
nafiízením vlády a platn˘m zákoníkem
práce, kde podle § 103, odst. 1, nemÛÏe pfiipustit aby zamûstnanec vykonával práce, jejichÏ nároãnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní
zpÛsobilosti.
TakÏe ze zákona ne proto, Ïe bychom
nechtûli, ale proto, Ïe nemÛÏeme, budeme zfiejmû v podzemí dolÛ i nadále
ochuzeni o pfiítomnost druhého pohlaví
a na‰e muÏská diskriminace bude
v tom, Ïe to v dolech oddfieme sami.
Pi‰te redakci:
Zmûní se podle Vás
s odstoupením od úmluvy
v ãesk˘ch dolech nûco?
Protiplyn – chemicko-technická sluÏba v Praze
mjr. Ing. Jana Vítová
Hasiãsk˘ záchrann˘ sbor hl. m. Prahy
Velké poÏáry v˘robních objektÛ, havárie, Ïivelní pohromy, exploze, havárie
v dopravû a extrémní meteorologické
situace jsou ãasto doprovázeny únikem
nebo v˘vinem nebezpeãn˘ch látek. Ty
mohou váÏnû ohrozit zdraví a Ïivoty
obyvatelstva a zasahujících hasiãÛ i Ïivotní prostfiedí. K podobné situaci pak
mÛÏe dojít pfii teroristick˘ch útocích. V˘znamné riziko pfiedstavují rovnûÏ nálezy
nebezpeãn˘ch látek v rÛzn˘ch formách
a skupenstvích. V takov˘ch pfiípadech
je zásah ãi asistence chemicko-technické sluÏby nezbytn˘. V povûdomí hasiãÛ
i v jejich slangu je to sloÏka postaru naz˘vaná „protiplyn”, coÏ bylo pojmenování jejich pÛvodního poslání, chránit
jednotky proti plynÛm.
na provádûní prÛzkumu pfii zásazích na
nebezpeãnou látku (NL), oznaãování
a vytyãování oblastí s v˘skytem NL, poskytování odborné podpory pfii zásahu
jednotek PO v prostfiedí s v˘skytem NL,
provádûní a odborné fiízení dekontaminace hasiãÛ a prostfiedkÛ poÏární ochrany, zasaÏen˘ch osob, zasahujících sloÏek IZS, zvífiat, majetku nebo Ïivotního
prostfiedí a provádûní záchrann˘ch a likvidaãních pracích pfii mimofiádn˘ch
událostech s v˘skytem NL.
Dosavadní zku‰enosti ze zásahÛ jednotek poÏární ochrany ukazují, Ïe zhruba
80 % zásahÛ na nebezpeãné látky jsou
zásahy na látky ropné povahy. Zbyl˘ch
20 % pfiipadá na prÛmyslové chemické
látky, zásahy na ZIZ (zdroje ionizujícího
záfiení), zásahy s podezfiením na bojovou chemickou nebo biologickou látku
i v kombinaci s nástraÏn˘mi v˘bu‰n˘mi
systémy.
V organizaãním fiízení chemická sluÏba
zaji‰Èuje a udrÏuje provozuschopnost
prostfiedkÛ CHS (chemické sluÏby)
a v platn˘ch termínech provádí jejich
kontrolu. Provádí odbornou pfiípravu
jednotek PO pro fie‰ení mimofiádn˘ch
událostí s v˘skytem NL a podle zpracovan˘ch typov˘ch ãinností se podílí na
nácviku jednotek PO a sloÏek integrovaného záchranného systému pro zásahy v prostfiedí s v˘skytem NL, vãetnû
návrhu opatfiení pro ochranu osob
v místû zásahu pfied neÏádoucími úãinky tûchto látek. Vede evidenci hasiv,
sorbentÛ a dal‰í pfiedepsanou evidenci
na úseku chemické sluÏby.
Toto v‰e jsou pfiípady, pfii kter˘ch plní
nezastupitelnou funkci oddûlení chemické sluÏby. Mezi jeho hlavní úkoly dané ¤ádem chemické sluÏby patfií zejmé-
V ãele oddûlení chemické sluÏby stojí
vedoucí. Chemická sluÏba je zaji‰Èována 24hodinovou smûnnou sluÏbou.
V kaÏdé smûnû jsou 2 chemici s vysoko-
7
‰kolsk˘m vzdûláním chemického smûru,
3 technici se stfiedo‰kolsk˘m vzdûláním
technického smûru a 2 fiidiãi.
Technické vybavení
chemické sluÏby
Chemická sluÏba HZS hl. m. Prahy disponuje dvûma v˘jezdov˘mi vozy. První,
tzv. „velk˘“ chemick˘ vÛz na podvozku
Mercedes Atego se vztahuje ke skupinû
úkolÛ CHS zahrnující péãi o ochranné
prostfiedky pro hasiãe. Zaji‰Èuje nejen
pravidelnou v˘mûnu pouÏit˘ch d˘chacích pfiístrojÛ na stanicích, ale také dovoz d˘chací techniky a ochrann˘ch
protichemick˘ch a Ïárov˘ch oblekÛ
pfiímo na místo zásahu. Jeho posádka
zde zaji‰Èuje v˘dej d˘chacích pfiístrojÛ,
v˘mûnu tlakov˘ch lahví do d˘chacích
pfiístrojÛ, pfiípadû provádí na místû jejich
kontrolu a drobné opravy. Nástavba
automobilu je vybavena nezávisl˘m topením a osvûtlením a mÛÏe tak slouÏit
i jako provizorní zázemí pro odpoãinek
zasahujících hasiãÛ.
V nástavbû vozidla je uloÏeno 25 d˘chacích pfiístrojÛ SCOTT a 30 kusÛ záloÏních tlakov˘ch lahví. Dále kyslíkové kfiísící pfiístroje Saturn-Oxy, vyvádûcí masky
a náhradní masky k d˘chacím pfiístrojÛm SCOTT, filtraãní d˘chací pfiístroje
a náhradní filtry, ochranné protichemic-
BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008
ké odûvy proti nebezpeãn˘m látkám,
ochranné odûvy proti sálavému teplu,
dekontaminaãní sprcha, zásoba sorbentÛ a dal‰í prostfiedky.
Druh˘, tzv. „mal˘“, chemick˘ vÛz je postaven na podvozku Mercedes Vario se
skfiíÀovou nástavbou. Tento vÛz pouÏívá
pfii v˘jezdu smûnov˘ chemik. Uvnitfi vozu
jsou uloÏeny detekãní pfiístroje pro identifikaci neznám˘ch a nebezpeãn˘ch
látek a plynÛ. Automobil je samozfiejmû
vybaven d˘chacími pfiístroji a ochrann˘mi odûvy pro svoji posádku. Dále je
vybaven plynotûsn˘mi plastov˘mi kontejnery pro pfiepravu nebezpeãn˘ch látek, prostfiedky pro dezinfekci a neutralizaci, sorpãními prostfiedky, tûsnícími
tmely a klíny, pneumatick˘mi, hydraulick˘mi a plastick˘mi kanálov˘mi
ucpávkami, mechanick˘mi rozpra‰ovaãi a dal‰ími prostfiedky ke zvládaní havárií s únikem nebezpeãn˘ch látek
men‰ího rozsahu vãetnû zásahÛ na
úhyn ptactva s podezfiením na aviární
influenzu, „antraxové” obálky, atp.
Z pfiístrojového vybavení vozu lze zmínit
zejména: Plynov˘ chromatograf s hmotnostním spektrometrem (GC/MS). Jedná se o nejuniverzálnûj‰í analyzátor
CHS. Analyzátor má kombinovan˘ nástfiikov˘ a desorpãní modul. Vzorek lze
tedy nastfiíknout pfiímo do pfiístroje, nebo provést odbûr plynu do trubiãky se
sorpãním materiálem. Pfiístroj potfiebuje
po zapnutí urãitou dobu na temperaci
desorpãní cely, první v˘sledek je tak
k dispozici za cca 30 min, dal‰í mûfiení
jsou hotova jiÏ do 10 min.
Detektor bojov˘ch plynÛ RAID-M 100:
Pracuje na principu stanovení pohyblivosti iontÛ v elektrickém poli. V reálném
ãase lze provádût kontinuální mûfiení
koncentrace bojov˘ch a nûkter˘ch
prÛmyslov˘ch toxick˘ch látek.
âipov˘ mûfiící systém – CMS: Tento systém vyuÏívá k stanovení plynÛ ãipy
s kapilárami vyplnûn˘mi reagenciemi
s nimiÏ stanovovan˘ plyn poskytuje barevnou zmûnu. Tato zmûna je fotometricky vyhodnocena a zobrazena na
displeji jako koncentrace dané látky
v ppm. K dispozici jsou ãipy pro rÛzné
prÛmyslové polutanty i bojové chemické látky.
Detektory a multidetektory plynÛ: KaÏd˘ detektor mÛÏe b˘t osazen jedním aÏ
ãtyfimi elektrochemick˘mi ãidly na sta-
novení koncentrace vybran˘ch plynÛ
a ãidlem na urãení v˘bu‰nosti prostfiedí.
Tyto pfiístroje podávají informaci o stanovovaném plynu v reálném ãase.
Radiometry:
Pfiístroje k mûfiení intenzity ionizujícího
záfiení β a γ.
Kolorimetrické sety: SlouÏí k rychlé orientaãní anal˘ze vody. Pomocí jednotliv˘ch souprav lze ve vodû stanovit amoniak, dusitany, dusiãnany, fenoly,
fosforeãnany, chlor, kyanidy, rozpu‰tûn˘ kyslík, oxid uhliãit˘, detergenty a jiné.
Termokamera: Termokamera zobrazuje
obraz v infraãerveném spektru. Díky tomu je moÏné vyhledat skryté ohnisko
hofiení, teplé místo na tlakové láhvi, lidské tûlo a obecnû jakékoli místo, které
vykazuje teplotní rozdíl jiÏ pÛl stupnû
Celsia proti okolí.
Dálkové teplomûry: Tyto pfiístroje umoÏÀují bezdotykové mûfiení teploty vzdálen˘ch objektÛ.
Souprava pro detekci otravn˘ch látek:
Jejím základem je chemick˘ prÛkazník
CHP 71 s automatick˘m prosáváním.
PrÛkazník mÛÏe b˘t najednou osazen
V˘jezdy CHTS v roce 2007
Celkem událostí,
kde jednotka byla
218
Celkem hasiãÛ
710
PrÛmûrn˘ poãet hasiãÛ
na zásah
3,14
PrÛmûrná vzdálenost
k zásahu (km)
12,92
Celkem zásahÛ
samostatn˘ch
58
PrÛmûrná doba
zaneprázdnûní JPO
u zásahu (v min)
92,11
PrÛmûrná doba jednotky
na místû zásahu (v min)
55,85
Celkem v˘jezdÛ bez zásahu
4
Poãet zásahÛ nad 10 km
129
Celkem pouÏití ochrann˘ch
prostfiedkÛ
48
Celkem zásahÛ se
vzduchov˘mi d˘chacími
pfiístroji
256
Celkem zásahÛ s kyslíkov˘mi
pfiístroji
0
Celkem zásahÛ
s protichemick˘mi obleky
45
Celkem zásahÛ s obleky
proti sálavému teplu
0
ãtyfimi detekãními trubiãkami – kaÏdá je
na jinou otravnou látku. Detekovat je
moÏné napfiíklad organofosfáty jako tabun, sarin, soman, látky V, dále fosgen,
difosgen, lewisit, chlorkyan, kyanovodík
atd. Souãástí soupravy jsou i samolepící
prÛkazníkové papírky PP3, které umoÏÀují rychlé zji‰tûní v˘skytu aerosolu bojov˘ch látek – organofosfátÛ, látek typu
V nebo yperitu. A detekãní prouÏky Dettehit slouÏící k stanovení nervovûparalytick˘ch látek ve vzduchu ãi ulpûn˘ch
na povr‰ích. V roce 2007 byl vÛz chemické sluÏby jedním z nejpouÏívanûj‰ích typÛ techniky HZS hl. m. Prahy.
Informace o v˘jezdech CHTS
HZS hl. m. Prahy 1. pololetí 2008
Celkem událostí,
kde jednotka byla
54
Celkem hasiãÛ
204
PrÛmûrn˘ poãet hasiãÛ
na zásah
3,78
PrÛmûrná vzdálenost
k zásahu (km)
11,20
Celkem zásahÛ
samostatn˘ch
24
PrÛmûrná doba
zaneprázdnûní JPO
u zásahu (v min.)
68,41
PrÛmûrná doba JPO
na místû zásahu (v min.)
31,50
Celkem v˘jezdÛ bez zásahu
0
Poãet zásahÛ nad 10 km
26
Celkem pouÏití ochrann˘ch
prostfiedkÛ
10
Celkem zásahÛ se
vzduchov˘mi d˘chacími
pfiístroji
70
Celkem zásahÛ
s kyslíkov˘mi pfiístroji
0
Celkem zásahÛ
s protichemick˘mi obleky
0
Celkem zásahÛ s obleky
proti sálavému teplu
0
Konference vûnovaná dûtem a mládeÏi
11. ãervna leto‰ního roku se v budovû
âeského svazu vûdeckotechnick˘ch
spoleãností v Praze konala konference
zamûfiená na prevenci rizik, úrazÛ a negativních projevÛ chování dûtí a mládeÏe. Zá‰titu nad konferencí, která byla
urãena pro lektory, uãitele, vzdûlávací
instituce a zamûstnance vefiejné správy, pfievzal státní tajemník a námûstek
ministra práce a sociálních vûcí âR,
JUDr. Petr ·imerka.
Ve svém vystoupení JUDr. ·imerka zdÛraznil, Ïe v na‰í zemi umírá roãnû 300
dûtí – zejména utonutím, na otravy, pfii
dopravních nehodách a pádech. Dal‰í ohroÏenou skupinou jsou mladí lidé,
ktefií jiÏ nastoupili do pracovního procesu – u nich je v rámci celé Evropy vykazována o 50 % vy‰‰í úrazovost oproti
jin˘m vûkov˘m skupinám. Proto vzdûlávání v oblasti bezpeãnosti a ochrany
zdraví pfii práci (BOZP) nelze odkládat
BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008
aÏ do doby, kdy mladí lidé nastupují do
pracovního procesu, základy je nutno
získat jiÏ ve ‰kole, na coÏ by ale mûly
pamatovat i ‰kolní osnovy. Mladí lidé
by mûli na svoje pracovi‰tû pfiicházet
uÏ se znalostmi nejen základÛ BOZP,
ale i s urãitou kulturou prevence rizik.
Souãasnû je tfieba zajistit, aby zamûstnavatelé poskytovali mlad˘m zamûstnancÛm na úseku BOZP vût‰í ochranu.
8
Profesor MUDr. Milo‰ Velemínsk˘, CSc.,
dûkan Zdravotnû sociální fakulty Jihoãeské univerzity v âesk˘ch Budûjovicích
informoval o koncepci v˘uky v prevenci úrazÛ, otrav a násilí. Z dané problematiky byly prvé pfiedná‰ky do pfiedmûtu pediatrie zafiazeny v roce 1997 a jiÏ
v letech 1998–1999 se v roãníkov˘ch
a diplomov˘ch pracích objevila témata zab˘vající se prevencí úrazÛ, otrav
a násilí v dûtském vûku. Ve ‰kolním roce
2005–2006 vznikla první disertaãní práce
t˘kající se monitoringu úrazÛ spojen˘ch
s vodou. Souãasnû zaãíná vycházet odborn˘ a vûdeck˘ ãasopis Prevence úrazÛ, otrav a násilí.
Ing. Lenka Svobodová z V˘zkumného
ústavu bezpeãnosti práce v.v.i. (VÚBP)
seznámila úãastníky konference s prÛbûhem v˘zkumného zámûru VÚBP Mediální a osvûtové nástroje kultivace
lidsk˘ch zdrojÛ. Pfiedmûtem v˘zkumu
v roce 2007 byla identifikace nejvhodnûj‰ích nástrojÛ osvûty a propagace
u dûtí a mládeÏe ve vûku 14 let–20 let.
U mladé generace narÛstá podíl virtuální reality na úkor reality pfiirozené. Z proveden˘ch anal˘z souãasnû vyplynulo,
Ïe vzbuzení zájmu mladé generace
o otázky BOZP bude problematické
a ãím dál obtíÏnûj‰í. Chovat se bezpeãnû znamená pro mladou generaci urãité omezení, ãímÏ dochází i k podceÀování rizik; mládeÏ v âeské republice
vykazuje vy‰‰í míru rizikového chování
v porovnání s mládeÏí v Evropské unii.
JUDr. Petr Novák, fieditel odboru kanceláfie úfiadu âeské ‰kolní inspekce (â·I)
podal úãastníkÛm konference informaci o zaji‰Èování bezpeãnosti a ochrany
zdraví ve ‰kolství. Jednou z hlavních priorit vyvíjeného modelu â·I tvofií bezpeãná a zdravá ‰kola. Toto téma je sledováno se zvlá‰tním zfietelem na
zaji‰tûní bezpeãného prostfiedí v matefisk˘ch ‰kolách a na 1. stupni základních
‰kol. Na 2. stupni základních ‰kol a ve
stfiedních ‰kolách se ãinnost â·I zamûfiuje na posouzení podmínek pro pfiedcházení vzniku sociálnû patologick˘ch
jevÛ – zejména ‰ikany a zneuÏívání návykov˘ch látek.
MUDr. Jarmila RáÏová, Ph.D. ze Státního
zdravotního ústavu (SZÚ) vystoupila k tématu Bezpeãn˘ a zdrav˘ Ïivotní styl dû-
tí a mládeÏe – v˘znam a dÛleÏitost pro
budoucí Ïivot a pracovní uplatnûní.
Uvedla, Ïe k rizikov˘m faktorÛm úmrtí
patfií zejména vysok˘ krevní tlak, vysok˘
cholesterol, koufiení, nadváha, nízká
spotfieba ovoce a zeleniny, nedostatek
pohybu a vysoká konzumace alkoholu.
JUDr. Eva Dandová hovofiila o právních
aspektech bezpeãnosti a ochrany
zdraví ve ‰kolách. Konstatovala, Ïe rodiãovská zodpovûdnost, specifikovaná
v na‰em právním fiádu, tvofií souhrn
práv a povinností pfii péãi o nezletilé dítû, zahrnující zejména péãi o jeho zdraví, tûlesn˘, citov˘, rozumov˘ a mravní
v˘voj, jakoÏ i povinnosti pfii zastupování
nezletilého dítûte a pfii správû jeho jmûní. Ing. Michal Ronin, vedoucí inspektor
Oblastního inspektorátu práce pro hlavní mûsto Prahu se zamûfiil na statistiku
úrazovosti mladistv˘ch zamûstnancÛ.
ZdÛraznil, Ïe stoupá úrazovost v poãáteãním období pracovního Ïivota. Hlavní pfiíãiny úrazovosti u mladistv˘ch tvofií
nedostateãné uãební osnovy, malé
pracovní návyky, formální pfiíprava
k v˘konu povolání pfii nástupu do zamûstnání, pfieceÀování schopností, nemístné Ïertování apod.
K mimofiádnû závaÏnému tématu, které
v na‰í spoleãnosti je‰tû nedávno tvofiilo
témûfi tabu – k problematice syndromu
t˘raného, zneuÏívaného a zanedbávaného dítûte vystoupila PhDr. Alexandra
FraÀková z Dûtského krizového centra.
V souãasné dobû, která klade znaãn˘
dÛraz na lidská práva, se i dûti doãkaly
zakotvení základních práv v Úmluvû
o právech dítûte, pfiijaté OSN dne
20. 11. 1989. Z tohoto mezinárodního
dokumentu vypl˘vá mj. povinnost chránit dûti pfied t˘ráním, sexuálním zneuÏíváním a zanedbáváním, ale také pfied
psychick˘m pfietûÏováním.
S ergonomií ‰kolního vûku a prevencí
vadného drÏení tûla, které ãasto pfiedchází bolestem zad, seznámila úãastníky konference MUDr. Sylva Gilbertová, CSc. K základním ergonomick˘m
pfiíãinám vadného drÏení tûla a bolestí
zad u ‰kolní mládeÏe patfií zejména:
– ‰kolní nábytek – nerespektující individuální antropometrické rozmûry dûtí,
– poãítaãe – nevhodné fie‰ení poãítaãov˘ch uãeben a dlouhodobé pouÏívání poãítaãe (i mimo ‰kolu),
– ‰kolní bra‰ny – hmotnost by nemûla
pfiesáhnout 10 % hmotnosti dítûte.
O v˘chovû k bezpeãnosti a ochranû
zdraví pfii práci na vy‰‰ích odborn˘ch
‰kolách hovofiil Mgr. Martin Sekera, zástupce fieditelky Vy‰‰í odborné ‰koly
a Obchodní akademie Chotûbofi. Profesorka Ing. Zuzana Dvofiáková, CSc.
z Vysoké ‰koly ekonomické v Praze pfiítomné seznámila s pfiípravou manaÏerÛ
BOZP – juniorÛ na jejich ‰kole. Doc. PhDr.
Bohumil Stejskal, CSc. z Fakulty pedagogické Technické univerzity v Liberci
se ve svém pfiíspûvku zamûfiil na hlavní
poznatky a zku‰enosti z vykonávané
odborné a metodické ãinnosti Ministerstva ‰kolství mládeÏe a tûlov˘chovy
v oblasti násilí, agresivity a ‰ikany mezi
Ïáky, vãetnû jejich moÏné prevence na
‰kolách.
S ohledem na stanoven˘ rozsah tohoto
ãlánku nelze zmínit pfiíspûvky v‰ech,
ktefií vystoupili v rámci konference. Zájemce o dal‰í informace odkazujeme
na adresu http://www.vubp.cz/skoly/
/z_medii.php. Souãástí konference
byla v˘stava dûtské v˘tvarné soutûÏe
k BOZP, která zaujala celou fiadu úãastníkÛ a souãasnû jim poskytla námûty
pro jejich dal‰í ãinnost.
Ing. Antonín Du‰átko
Vyhlá‰ka ã. 23/2008 Sb., o technick˘ch podmínkách
poÏární ochrany staveb
pplk. Ing. Marie Tauferová
Ministerstvo Vnitra – generální fieditelství Hasiãského záchranného sboru âR
Dnem 1. ãervence nabyla úãinnosti
vyhlá‰ka ã. 23/2008 Sb., o technick˘ch
podmínkách poÏární ochrany staveb.
Tuto vyhlá‰ku zpracovalo Ministerstvo vnitra na základû zmocnûní § 24
odst. 3 zákona ã. 133/1985 Sb., o po-
9
Ïární ochranû,
ã. 186/2006 Sb.
ve
znûní
zákona
Ve vyhlá‰ce jsou stanoveny technické
podmínky poÏární ochrany pro navrhování, v˘stavbu a uÏívání staveb za úãe-
lem omezení rozvoje a ‰ífiení ohnû
a koufie ve stavbû, omezení ‰ífiení poÏáru na sousední stavby, evakuace osob
a zvífiat v pfiípadû ohroÏení stavby poÏárem nebo pfii poÏáru a umoÏnûní
úãinného a bezpeãného zásahu jedno-
BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008
tek poÏární ochrany. Pro podrobnûj‰í
vymezení tûchto podmínek lze vyuÏít
hodnot a postupÛ stanoven˘ch ãeskou
technickou normou nebo jin˘m technick˘m dokumentem upravujícím podmínky poÏární ochrany staveb.
Cílem vyhlá‰ky ã. 23/2008 Sb. bylo sjednotit technické podmínky poÏární
ochrany do jednoho právního pfiedpisu, reagovat na nové klasifikace stavebních v˘robkÛ z hlediska tfiíd reakce
na oheÀ a v rámci dobré správy reagovat na nové trendy v oblasti poÏární
bezpeãnosti staveb.
V § 1 je stanoven pfiedmût úpravy tj.
vyhlá‰ka stanoví technické podmínky
poÏární ochrany staveb pro navrhování (§ 2-28), technické podmínky poÏární ochrany pro provádûní (§ 29)
a technické podmínky poÏární ochrany pro uÏívání (§ 30). Ustanovení § 31
fie‰í zmûny staveb, ustanovení § 32 pfiechodná ustanovení a v ustanovení
§ 33 je stanovena úãinnost.
V § 2 odst. 1 jsou stanoveny technické
podmínky poÏární ochrany, které je nutno fie‰it v rámci umístûní stavby:
– stanovit odstupové vzdálenosti a vymezit poÏárnû nebezpeãn˘ prostor,
– posoudit pfiíjezdové komunikace
a zdroje poÏární vody popfi. jiné hasební látky,
– zabezpeãit stavbu popfi. území jednotkami poÏární ochrany a vyhrazen˘m
poÏárnû bezpeãnostním zafiízením.
Zhodnocením zabezpeãení stavby jednotkami poÏární ochrany a moÏnosti
provedení poÏárního zásahu se prokáÏe, zda lze poãítat s „ pfiijateln˘m rozsahem poÏáru”, jehoÏ lokalizaci garantuje
stát v rámci plo‰ného pokrytí území jednotkami poÏární ochrany. Pokud se v˘‰e uvedené neprokáÏe, je nutno stanovit technická opatfiení pro sníÏení rizika
(vybavení vyhrazen˘m poÏárnû bezpeãnostním zafiízením daného poÏárního úseku nebo objektu) a nebo zfiízení
poÏární jednotky podniku. Tyto skuteãnosti velkou mûrnou ovlivní finanãní prostfiedky, se kter˘mi musí stavebník poãítat jiÏ ve fázi umístûní stavby podle
zákona ã. 183/2006 Sb., o územním fiízení a stavebním fiádu (stavební zákon),
ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.
Pfii navrhování stavby v rámci stavebního fiízení (§ 2 odst. 2 aÏ § 14) pro v‰echny
druhy staveb obecnû se v˘‰e uvedené
technické podmínky poÏární ochrany
stanoví podrobnûji a dále se posoudí
stavební konstrukce z hlediska jejich poÏární odolnosti a evakuace osob.
Stanovení a posouzení podmínek poÏární ochrany staveb provádí osoba
oprávnûná, tj. autorizovan˘ inÏen˘r nebo autorizovan˘ technik, kter˘ získal autorizaci v oboru poÏární bezpeãnosti
staveb podle zákona ã. 360/1992 Sb.,
o v˘konu povolání autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû,
ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.
Ustanovení § 15–28 vyhlá‰ky ã. 23/2008
Sb. stanoví podrobnûji a v nûkter˘ch
pfiípadech „navíc” technické podmínky poÏární ochrany staveb pro vybrané
druhy staveb.
Jak je fieãeno v úvodu pro splnûní technick˘ch podmínek poÏární ochrany staveb se vyuÏijí normové hodnoty nebo
postupy popfi. lze vyuÏít technick˘ch dokumentÛ fie‰ících poÏární bezpeãnost
staveb. V pfiíloze ã. 1 je uveden seznam
norem fie‰ících poÏární bezpeãnost staveb. Pokud zde není nûkterá norma
uvedena, nic nebrání v jejím pouÏití protoÏe v obecné poloze její vyuÏití stanoví
zákon (§ 24 odst. 3 zákon ã. 133/1985
Sb., ve znûní zákona ã. 186/2006 Sb.).
Ustanovení § 29 stanoví, Ïe pfii provádûní stavby musí b˘t v závislosti na stupni
provedení splnûny poÏadavky vyhlá‰ky
v rozsahu nezbytném pro zaji‰tûní její
bezpeãnosti.
uÏíváním pfied úãinností vyhlá‰ky se musí splnit podmínky uvedené v § 30. Dále
u stavby prohlá‰ené za památkovû
chránûnou a to pfied i po úãinnosti vyhlá‰ky se poÏadavky na vybavení elektrickou poÏární signalizací a stabilním
hasicím zafiízením splní v ãásti stavby
touto zmûnou dotãenou.
Je dÛleÏité si uvûdomit, Ïe pfii provádûní stavby, o jejímÏ umístûní bylo pravomocnû rozhodnuto v územním fiízení,
nebo byl vydán územní souhlas podle
stavebního zákona pfiede dnem nabytí
úãinnosti vyhlá‰ky a dále u stavby,
u které byla zpracována projektová
dokumentace a k ní vydané souhlasné
stanovisko v souladu se zákonem
ã. 133/1985 Sb. se po dni nabytí úãinnosti vyhlá‰ky postupuje podle dosavadní právní úpravy, tj. podle vyhlá‰ky
ã. 137/1998 Sb. o obecn˘ch poÏadavcích na v˘stavbu s odkazem na normové hodnoty.
Vyhlá‰ka nabyla úãinnosti dnem 1. 7. 2008
(§ 33).
Souãástí vyhlá‰ky je 8 pfiíloh, které podrobnûji fie‰í technické podmínky poÏární ochrany pro navrhování (pfiíloha
ã. 1–5) a pro uÏívání (pfiíloha ã. 6–7).
Ustanovení § 30 stanoví, Ïe musí b˘t zachována úroveÀ poÏární ochrany vypl˘vající z technick˘ch podmínek poÏární ochrany staveb, podle kter˘ch
byla navrÏena a provedena a bylo zahájeno její uÏívání. Dále jsou zde v jednotliv˘ch odstavcích stanoveny podrobnûj‰í poÏadavky na uÏívání staveb,
t˘kající se zejména úpravy interiéru,
umístûní hofilav˘ch pfiedmûtÛ v chránûné únikové cestû, pfiístupy k hydrantÛm
a pfienosn˘m hasicím pfiístrojÛm (s odkazem na podrobnosti uvedené v pfiíloze
ã. 6), jsou zde stanoveny poÏadavky na
uÏívání staveb a prostorÛ, kde se vyskytují hofilavé kapaliny (s odkazem na pfiílohu ã. 7), poÏadavky na umisÈování vozidel pro pfiepravu hofilav˘ch kapalin
a plynÛ v garáÏi, neukládání tlakov˘ch
nádob s hofilav˘mi plyny v garáÏi a urãení bezpeãné vzdálenosti spotfiebiãÛ
vyroben˘ch pfied úãinností vyhlá‰ky
(s odkazem na pfiílohu ã. 8).
Postup pfii posuzování technick˘ch
podmínek poÏární ochrany pro zmûny
staveb je uveden v § 31.
V pfiíloze ã. 2 jsou tabulkovou formou
uvedeny poÏadavky na volnû vedené
kabely a vodiãe pro elektrická zafiízení,
které mají b˘t funkãní pfii poÏáru a to
z hlediska jejich klasifikace podle druhu
tfiídy reakce na oheÀ a poÏární odolnosti. RovnûÏ je zde stanoveno pouÏití
tûchto kabelÛ a vodiãÛ v nûkter˘ druzích staveb.
V pfiíloze ã. 3 jsou stanoveny technické
podmínky pro pfiíjezdové komunikace
a nástupní plochy.
Pfiíloha ã. 4 urãuje nov˘ postup pfii stanovení poãtu pfienosn˘ch hasicích pfiístrojÛ z hlediska jejich hasicí schopnosti
a pfiíloha ã. 5 podrobnûji specifikuje,
která zafiízení jsou povaÏována za autonomní detekci a signalizaci.
V pfiíloze ã. 6 jsou uvedeny poÏadavky
na uÏívání vztahující se k chránûné únikové cestû, úpravû interiéru, pfiístupu
k hydrantÛm a pfienosn˘m hasicím pfiístrojÛm.
Pfiíloha ã. 7 stanoví poÏadavky na uÏívání ve stavbách s v˘skytem hofilav˘ch
kapalin a pfiíloha ã. 8 bezpeãné vzdálenosti od hofilav˘ch hmot spotfiebiãÛ,
které byly vyrobeny pfied nabytím úãinnosti vyhlá‰ky.
K vyhlá‰ce byl proveden rozbor a novinky, které jsou zde uvedeny budou zapracovány v prÛbûhu leto‰ního a pfií‰tího roku do kodexu norem âSN 73 08xx.
Byla uskuteãnûna fiada semináfiÛ jak
pro pfiíslu‰níky hasiãsk˘ch záchrann˘ch
sborÛ tak pro odbornou vefiejnost. Dotazy, které se t˘kají postupu pfii navrhování a uÏívání podle vyhlá‰ky, vãetnû
odpovûdí, jsou uvefiejnûny na webov˘ch stránkách www.hzscr.cz.
V pfiechodném ustanovení § 32 je stanoveno, Ïe u stavby zapoãaté s jejím
BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008
10
Muskuloskeletální onemocnûní
Mgr. Alena Valeãková
Státní zdravotní ústav Praha
Muskuloskeletální onemocnûní (MSDs =
musculoskeletal disorders) pfiedstavují
skupinu onemocnûní postihujících tûlesné struktury jako jsou svaly, klouby,
‰lachy, vazy, nervy a kosti. Mohou mít
také podobu akutního traumatu, napfi.
zlomeniny. MSDs související s prací jsou
primárnû vyvolávány prací a vlivem
bezprostfiedního prostfiedí, kde je práce
provádûna, nebo jsou prací zhor‰ovány. Aãkoliv není zcela zfiejmé, v jakém
rozsahu jsou MSDs zapfiíãinûny prací, jejich vliv na pracovní aktivitu je obrovsk˘.
Následkem MSDs mÛÏe b˘t pokles produktivity, finanãní zatíÏení a sociální nev˘hody nejen pro zamûstnance, ale
i pro zamûstnavatele a celou spoleãnost. MSDs jsou nejbûÏnûj‰ími zdravotními obtíÏemi v Evropû, souvisejícími s prací. Postihují nejménû 60 miliónÛ
pracujících ve 31 evropsk˘ch zemích.1
MSDs jsou nejãastûj‰í pfiíãinou pracovní
neschopnosti a zodpovídají aÏ za 40 %
nákladÛ na od‰kodnûní pracujících. SniÏují profitabilitu spoleãností, zvy‰ují sociální náklady a pfiedstavují ztrátu aÏ 1,6 %
hrubého domácího produktu.1 MSDs
dlouhodobû tvofií dle údajÛ poskytnut˘ch Národním registrem nemocí z povolání pfies 50 % v‰ech hlá‰en˘ch nemocí z povolání v âeské republice (âR).2
Vût‰ina MSDs má charakter kumulativního po‰kození, které je v˘sledkem opakované expozice zátûÏi o vysoké ãi nízké intenzitû po dlouhou dobu. Pfiíznaky
tûchto onemocnûní mohou b˘t rÛzné,
od pocitÛ diskomfortu a bolesti pfii práci,
aÏ k následnému omezení tûlesn˘ch
funkcí a invaliditû. Vlastní proces rozvoje
MSDs od expozice rizikov˘m faktorÛm aÏ
po vznik onemocnûní v‰ak není dobfie
popsán. Mezi nejãastûj‰í MSDs vznikající
v souvislosti s prací patfií bolesti zad
a onemocnûní horních konãetin (napfi.
syndrom karpálního tunelu, impingement syndrom, artrózy, apod.).
Podle nejnovûj‰ích v˘zkumÛ si v zemích
Evropské unie (EU) pracující v souvislosti s prací nejãastûji stûÏují na bolesti zad
a svalÛ nebo psychologické pfiíznaky
stresu jako je únava, bolesti hlavy a podráÏdûnost (viz graf ã. 1).3 Poãet pracujících ze v‰ech pracovních odvûtví, ktefií povaÏují svou pracovní ãinnost za
rizikovou pro vznik MSDs, je v ãlensk˘ch
zemích EU odli‰n˘. PrÛmûrnû 60 % pracujících z Polska, Loty‰ska, Slovinska
a Estonska si myslí, Ïe jejich zamûstnání
ovlivÀuje jejich zdravotní stav.3 Naopak
pouze necel˘ch 25 % pracujících
z Nûmecka, Velké Británie a Nizozem-
ska povaÏuje svou práci za rizikovou.
Pracující âR se pohybují v blízkosti prÛmûru EU, kter˘ dosahuje 35 %.
Graf ã. 1: âetnost zdravotních problémÛ
souvisejících s prací uvádûná pracujícími zemí EU-27
Nejvíce jsou tûmto rizikov˘m faktorÛm
vystaveny osoby pracující ve stavebnictví, zemûdûlství a vefiejn˘ch sluÏbách
a nejménû osoby ve finanãní oblasti. Ve
v‰ech odvûtvích, ale zvlá‰tû pfii kanceláfiské práci, se objevují rizika spojená
s uÏíváním zobrazovacích jednotek po
dlouhou dobu. Práce se zobrazovacími
jednotkami je fyzicky nenároãná a rovnûÏ riziko po‰kození horních konãetin je
nízké ve srovnání s ostatními ãinnostmi zahrnujícími repetitivní
aktivity. Nicménû obrovsk˘ poãet pracujících vyuÏívajících
kaÏdodennû zobrazovací jednotky pfii práci trpí MSDs, pfiedev‰ím bolestmi krku, ramen
a horních konãetin.
Strategie v boji proti
MSDs
Rizikové faktory
MSDs náleÏí mezi tzv. multifaktoriální
onemocnûní, tzn. Ïe jsou v˘sledkem pÛsobení kombinace nûkolika faktorÛ,
které vzájemnû interferují. Stovky epidemiologick˘ch studií prokázaly, Ïe se
s poãtem rizikov˘ch faktorÛ – individuálních a zevních – zvy‰uje pravdûpodobnost rozvoje MSDs. Zevním rizikov˘m faktorÛm, tj. fyzikálním, organizaãním
a psychosociálním, mÛÏe b˘t jedinec
vystaven jednak v pracovním prostfiedí,
jednak v prÛbûhu aktivit provádûn˘ch
ve volném ãase.
Mezi fyzikální faktory pfiispívající ke vzniku
MSDs patfií provádûní opakovan˘ch
a nadmûrn˘ch pohybÛ, ruãní manipulace s nadlimitními bfiemeny, zaujímání
nepfiijateln˘ch pracovních poloh, pouÏívání vibraãních nástrojÛ, práce
v chladu ãi nadmûrném teple, pfii nedostateãném osvûtlení a v hluãném prostfiedí. Opakovan˘m pohybÛm ruky nebo paÏe je v EU-27 vystaveno 62 %
pracujících, 45 % pracujících zaujímá fyziologicky nevhodné pracovní polohy
a 35 % provádí manipulaci s tûÏk˘mi
bfiemeny nejménû po dobu 1/4 pracovní smûny.3 K psychosociálním faktorÛm
se fiadí provádûní nároãné práce, nedostateãn˘ vliv na vykonávané úkoly, nízká míra samostatnosti, pracovního
uspokojení, monotónní práce ve vysokém pracovním tempu ãi nedostateãná
podpora ze strany spolupracujících
a nadfiízen˘ch. Z individuálních faktorÛ
má vliv stoupající vûk, úroveÀ fyzick˘ch
schopností, prodûlaná a nynûj‰í onemocnûní, úrazy a Ïivotní styl.
V boji proti MSDs byla pfiijata fiada direktiv EU, politick˘ch strategií a pfiístupÛ vãetnû vytvofiení
organizací, které se vûnují problematice
bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci
(BOZP), jako je napfi. Evropská agentura
pro bezpeãnost a ochranu zdraví pfii
práci sídlící v Bilbau. Tato spoleãnost pofiádá kaÏdoroãnû od roku 2000 evropské
kampanû ve spolupráci s ãlensk˘mi státy EU pod názvem Evropsk˘ t˘den BOZP.
Problematice MSDs byly vûnovány
2 kampanû: UkaÏme záda MSDs, uskuteãnûná v roce 2000 a kampaÀ PosviÈme si na bfiemena, která probíhala v loÀském roce.
V˘zkumy provedené v letech 2000–2006
a zamûfiené na prevenci MSDs pfiinesly
tato zji‰tûní: technická ergonomická
opatfiení mohou redukovat zátûÏ zad
a horních konãetin bez sníÏení produktivity práce, nácvik správné techniky
pfii ruãní manipulaci není efektivní, je-li
uÏíván jako jediné opatfiení v prevenci
MSDs, a intenzivní trénink provádûn˘
alespoÀ 3krát t˘dnû mÛÏe redukovat
opûtovn˘ v˘skyt bolestí zad, krku a ramen. Nebylo v‰ak potvrzeno, Ïe zkrácení délky pracovní doby, ãastûj‰í provádûní pfiestávek bûhem pracovní smûny
a uÏívání bederních podpÛrn˘ch pásÛ
pfiispívá k redukci MSDs.1
Prevence
Pfiedcházení ãi znaãné redukce problémÛ spojen˘ch s MSDs lze dosáhnout dle
nejnovûj‰ích v˘zkumÛ multidisciplinárním systémem fiízení, kter˘ zahrnuje
1
Europan Agency for Safety and Health at Work, Work-related musculoskeletal disorders: Preventing report.
Luxembourg: Office of Official Publications of the European Communities, 2008. 106 s. ISBN 978-92-9191-162-2.
FENCLOVÁ Z., ET AL. Profesionální onemocnûní hlá‰ená v âeské republice v roce 2006. âeské pracovní lékafiství.
SZÚ: Praha, 2007, roã. 8, ã. 2, s. 72–80. ISSN 1212-6721.
3 RISO S. The impact of work changes on the resurgence of musculoskeletal problems. Magazine - Lighten the
Load. European Agency for Safety and Health at Work: 2007, vol. 10, s. 3–7. ISSN 1608-4144.
2
11
BOZP & PO aktuálně 8/2008 – srpen 2008
komplexní systém prevence rizik, dodrÏování zásad BOZP a zavedení správné
praxe, vãetnû organizaãních, technick˘ch a individuálních opatfiení. K fie‰ení
problematiky MSDs je také potfieba se
zab˘vat udrÏením, opûtovn˘m zapojením pracujících do pracovního procesu
a rehabilitací tûch, ktefií jiÏ byli MSDs postiÏeni.
Multidisciplinární intervence v boji proti
MSDs pfiiná‰í fiadu v˘hod. Nejde jen
o zv˘‰ení spokojenosti a motivace zamûstnancÛ, ale také o sníÏení v˘skytu
MSDs a celkov˘ pozitivní vliv na BOZP,
produktivitu a kvalitu provádûné práce.
Pro úspû‰nou implementaci intervenãních pfiístupÛ je dÛleÏité zapojit nejen
vládní orgány, odborníky (ergonomy,
psychology, techniky, apod.), zamûstnavatele, ale i samotné zamûstnance
ãi jejich reprezentanty.
Zji‰tûná data a skuteãnosti ukazují, Ïe
MSDs jsou stále jednûmi z hlavních evropsk˘ch zdravotních problémÛ souvisejících s prací. Vysoká prevalence tûchto
onemocnûní u pracujících, jejich násled-
ky a ekonomické náklady si vyÏadují provádûní nezbytn˘ch krokÛ na pracovi‰tích. Kromû opatfiení zamûfien˘ch na
prevenci MSDs, je nutné se zamûfiit na
sníÏení dlouhotrvající pracovní neschopnosti, usnadnûní opûtovného zapojení
a rehabilitace pracujících trpících MSDs.
Pi‰te redakci:
Manipulují Va‰i zamûstnanci
s bfiemeny? Jsou ohroÏeni
vznikem MSDs? Jak tomuto
riziku pfiedcházíte?
§§§ Právní poradna
Srozumitelnost informace
o rizicích práce a o opatfieních proti jejich pÛsobení
Ustanovení § 106 odst. 1 zákoníku
práce stanoví, Ïe informace o rizicích práce a o opatfieních na ochranu pfied jejich pÛsobením, má b˘t
srozumitelná. Je nûkde blíÏe specifikováno, jak má b˘t srozumitelná?
PoÏadavek srozumitelnosti poskytovan˘ch informací o rizicích práce
a o opatfieních na ochranu pfied jejich
pÛsobením nutí zamûstnavatele respektovat urãitá specifika zamûstnancÛ, aÈ z hlediska napfi.:
má ani dokonãené základní vzdûlání,
bude nejspí‰e chápat informace ménû ãi pomaleji neÏ napfiíklad zamûstnanec se stfiedo‰kolsk˘m vzdûláním).
• zdravotního (zamûstnanec nesly‰ící
nebo zamûstnanec se zbytky zraku),
• jazykového (zamûstnanec je cizinec,
kter˘ neovládá ãesk˘ jazyk),
• vûkového (mladistv˘ zamûstnanec,
kter˘ nemá Ïádné zku‰enosti a má
sklon podceÀovat nebezpeãí) nebo
• inteligenãního (zamûstnanec, kter˘ ne-
Pfiedpisy nestanoví podrobnûj‰í návod,
jak poskytovat informace, aby byly srozumitelné. Je proto na zamûstnavateli,
aby zvolil specificky vhodnou formu
a zpÛsob poskytování informací, které
bude kaÏdému konkrétnímu zamûstnanci srozumitelné.
JUDr. Anna Janáková
Nové právní pfiedpisy,
které vy‰ly ve Sbírce zákonÛ v dobû od 16. 6. 2008 do 11. 7. 2008
(ãástka 65/2008 aÏ 80/2008.
Vyhlá‰ka Ministerstva dopravy a spojÛ
ã. 202/2008 Sb., kterou se mûní vyhlá‰ka ã. 30/2001 Sb., kterou se provádûjí pravidla provozu na pozemních
komunikacích a úprava a fiízení provozu na pozemních komunikacích, ve
znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Novela zejména zavádí nové dopravní znaãení
„Zimní v˘bava” a Zimní v˘bava – konec”. Úãinnost: 1. ãervenec 2008.
ã. 223/2008 Sb., kter˘m se vyhla‰uje
úplné znûní zákona ã. 146/2002 Sb.,
o Státní zemûdûlské a potravináfiské
inspekci a o zmûnû nûkter˘ch souvisejících zákonÛ, jak vypl˘vá z pozdûj‰ích zmûn.
ã. 224/2008 Sb., kter˘m se vyhla‰uje
úplné znûní zákona ã. 110/1997 Sb.,
o potravinách a tabákov˘ch v˘robcích a o zmûnû a doplnûní nûkter˘ch
souvisejících zákonÛ, jak vypl˘vá
z pozdûj‰ích zmûn.
Vyhlá‰ka Ministerstva zdravotnictví
ã. 233/2008 Sb., o oborech specializaãního vzdûlávání lékafiÛ, zubních
lékafiÛ a farmaceutÛ. Mezi jin˘m
upravuje také pracovní lékafiství (dfiíve hygiena práce a nemoci z povolání). Úãinnost: 1. ãervenec 2008.
Zákon ã. 242/2008 Sb., kter˘m se mûní
zákon ã. 561/2004 Sb., o pfied‰kolním,
základním, stfiedním, vy‰‰ím odborném a jiném vzdûlávání (‰kolsk˘ zákon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.
Základem novely je reforma maturitních zkou‰ek. Úãinnost: aÏ na urãité
v˘jimky 1. záfií 2008.
Zákon ã. 243/2008 Sb., kter˘m se mûní
zákon ã. 561/2004 Sb., o pfied‰kolním,
základním, stfiedním, vy‰‰ím odborném a jiném vzdûlávání (‰kolsk˘ zákon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.
Novela ru‰í omezení t˘kající se podání jen jedné pfiihlá‰ky v prvním kole
pfiijímacího fiízení na stfiední ‰koly; napfií‰tû bude moÏno podat tfii pfiihlá‰ky.
Úãinnost: 4. ãervenec 2008.
Nález Ústavního soudu ã. 251/2008 Sb.,
ve vûci návrhu na zru‰ení nûkter˘ch
ãástí zákona ã. 261/2007 Sb., o stabilizaci vefiejn˘ch rozpoãtÛ, nûkter˘ch ustanovení zákona ã. 48/1997 Sb., o vefiejném zdravotním poji‰tûní, ve znûní
zákona ã. 261/2007 Sb., nûkter˘ch ustanovení zákona ã. 551/1991 Sb., o V‰eobecné zdravotní poji‰Èovnû âeské republiky, ve znûní zákona ã. 261/2007 Sb.,
a nûkter˘ch ustanovení zákona
ã. 280/1992 Sb., o resortních, oborov˘ch, podnikov˘ch a dal‰ích zdravotních poji‰Èovnách, ve znûní zákona
ã. 261/2007 Sb. Návrh byl zamítnut.
JUDr. Anna Janáková
Omluva: VáÏení ãtenáfii, v leto‰ním dubnovém ãísle jsme v pfiíspûvku RNDr. Milana Daniela, DrSc., nazvaném Nákazy pfiená‰ené klí‰Èaty hrozí od ãasného jara, zvefiejnili chybn˘ graf v˘voje onemocnûní lymeskou boreliózou v âR v letech
1998–2000. Správn˘ graf otiskneme v pfií‰tím ãísle. Za pochopení dûkuje Va‰e redakce.
BOZP & PO AKTUÁLNù Copyright © 2005–2008 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.
Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Na Pfiíkopû 18, P.O. Box 756, 111 21 Praha 1 / Iâ: 45245681 / tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 / www.dashofer.cz,
www.techportal.cz, e-mail: [email protected] / Vedoucí autor: Ing. Antonín Du‰átko / Vedoucí redaktor: Ing. Jifií Ba‰ek, odborn˘ redaktor: Mgr. Ondfiej Vran˘ / Sazba:
SV, s. r. o./ Tisk: POLY+, s. r. o./ Vychází 1 mûsíãnû. / Cena: Pololetní pfiedplatné 1580 Kã + DPH, balné a po‰tovné / Pfiedplatné na dal‰í období není tfieba objednávat, je automaticky prodlouÏeno na dal‰ích 12 mûsícÛ. Pfiedplatné je moÏné zru‰it písemnû, nejpozdûji 6 t˘dnÛ pfied uplynutím roãního pfiedplatného, jinak se prodluÏuje o dal‰í rok. / V‰echna práva, zejména právo na titul (název), licenãní právo a prÛmyslová ochranná práva jsou ve v˘hradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd.
a jsou chránûna autorsk˘m zákonem. / V‰echna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnoÏování, ‰ífiení a pfieklad. Îádná ãást díla nesmí b˘t jakoukoliv formou
(tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jin˘m zpÛsobem) bez pfiedchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s pouÏitím elektronick˘ch offline nebo on-line systémÛ ukládána do pamûti, zpracovávána ãi ‰ífiena. / Informace obsaÏené v tomto díle byly zpracovány na základû nejlep‰ích poznatkÛ v okamÏiku zvefiejnûní, kvÛli neucelen˘m v˘sledkÛm ve v˘zkumu a jurisdikci v‰ak není moÏno zaruãit absolutní bezchybnost. / Za obsah pfiíspûvkÛ ruãí jejich autofii. / Redakce zajistí zodpovûzení pfiípadn˘ch dotazÛ pfiedplatitelÛ zaslan˘ch pouze pfies formuláfi na www.techportal.cz. Vybrané odpovûdi budou uvefiejnûny v nûkterém z ãísel
tohoto newsletteru. / Vydání tohoto periodika je povoleno rozhodnutím MK âR E 16148. ISSN 1801-3724