Metodický lista Bangladesh TV

Komentáře

Transkript

Metodický lista Bangladesh TV
Bangladesh TV o pádu OP Prostějov
a Rana Plaza v Dháce
Aneb kde se (ne)šijí naše šaty
metodický list
EVROPSKÝ ROK ROZVOJE 2015
Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost
Bangladesh TV o pádu OP Prostějov
a Rana Plaza v Dháce
Aneb kde se (ne)šijí naše šaty
V tomto materiálu jsme pro vás připravili informace, argumenty a rady vztahující se k výrobě
oblečení, které nosíme, a lidem, kteří je vyrábějí. Oděvní průmysl přináší celou řadu
problémů týkajících se lidí žijících v Bangladéši, Indii, na Srí Lance, v Číně, ale zároveň také
v České republice, Rumunsku, na Slovensku a v dalších zemích na západ od Asie. Jak tyto
problémy souvisí, co by se s nimi dalo dělat a co bychom mohli udělat my sami, to jsou
některé z otázek, na které se v tomto materiálu pokusíme odpovědět.
Kdo, kde a za jakých podmínek vyrábí naše oblečení? Udělalo by nám radost něco nového
na sebe, i kdybychom se dozvěděli, že na výrobě pracovaly děti? Kam zmizely vyhlášené
české textilky? Proč už v České republice nevyrábíme oblečení? Proč v Asii pracují lidé 16
hodin denně za minimální platy? Jste smířeni s tím, že vaše tričko pochází od některých
z moderních otrokyň na druhém konci světa? Co s tím mohu já sám dělat?
Jako základní materiál pro rozproudění diskuze jste spolu s tímto textem obdrželi DVD, na
němž najdete fiktivní reportáž z hlavních večerních zpráv fiktivního kanálu Bangladesh TV.
V reportáži jsme vyslali slavnou bangladéšskou reportérku Nadiru Mujumdar pátrat po
souvislostech dvou tragédií spojených s výrobou textilu.
1
Co se stalo v Dháce
V dubnu roku 2013 se nedaleko bangladéšské metropole Dháky zřítila na tisíce
zaměstnanců osmipatrová staticky narušená budova Rana Plaza. Počet obětí se ke
13. květnu 2013, kdy bylo ukončeno pátrání v troskách, vyšplhal na 1129. Dalších zhruba tisíc
lidí bylo zraněno, mnozí z nich přišli o končetiny nebo ochrnuli. Zachránit se podařilo 2515
lidí.
Kvůli neštěstí bylo zatčeno několik lidí, včetně majitele budovy a stavebních inženýrů. Komise
zřízená vládou konstatovala jako příčinu neštěstí zejména fakt, že budova byla postavena na
bažinaté půdě a z nekvalitních materiálů, navíc majitel k šesti patrům bez povolení přistavěl
další dvě.
Budova také nebyla koncipována jako průmyslová, aby vydržela otřesy těžkých strojů.
Tragédii se dalo zabránit, pokud by šéfové dílen vyslyšeli varování, že jsou ve zdech domu
praskliny.
2
Co se stalo s OP Prostějov
Rok a dva měsíce poté v České republice šest známých budov v areálu někdejšího Oděvního
podniku Prostějov, symbolů města, poslala k zemi tuna dynamitu. Po padesáti letech se tak
završil příběh velké firmy, která se nedokázala přizpůsobit změnám. Zbyla navíc pachuť z
podezřelých kšeftů a machinací, které stále vyšetřuje policie. Tisíce bývalých zaměstnanců
nedostaly odstupné a přišly o práci v regionu, kde se velice těžce hledá práce nová.
(Zdroj: aktualne.cz)
Jak spolu tyto dvě události souvisí? I na to se pokouší náš materiál odpovědět.
Tipy pro pedagogy:
Zároveň Vám ve spolupráci s organizací Na Zemi nabízíme několik
metodických her, vedoucích studenty k porozumění situaci pomocí
vlastního zážitku. Těmito hrami můžete vyplnit část programu ve vašich
vlastních hodinách, nebo si můžete objednat školitele z organizace
NaZemi a ti k vám rádi přijedou a programem studenty provedou.
Více o těchto metodikách hledejte na webu www.nazemi.cz.
3
Jaká je cena za to „být IN“?
Většinu našeho oblečení vyrábějí dělníci v nedůstojných pracovních podmínkách v zemích
globálního Jihu. V továrnách, jejichž majitelé nejsou schopní zaručit základní bezpečnost ani
vyplácení důstojných mezd. Porušování lidských práv je na denním pořádku a značky, které
oblečení prodávají, tiše přihlížejí – i když se nás snaží přesvědčit, že dodržování lidských práv
je jejich prioritou.
Prohlédněte si pozorně následující fotografie, a nebo video kampaně „Ušili to na nás!“ a
vzpomeňte si na ně při příštím nákupu v některém z obchodů se značkovým oblečením.
Jaký máte pocit z tohoto kontrastu?
Video Ušili to na nás! najdete na kanále YouTube:
https://www.youtube.com/watch?v=Yap9BVLO2vE#t=107
4
Mýtus o šťastných dětech
Často se setkáte s argumentem, výmluvou, mýtem, že lidé v zemích Jihu jsou rádi i za to
špatně placené zaměstnání a že by bylo špatné jim ho brát. Nebo že děti, které namísto školy
tráví celé dny těžkou prací v továrnách nebo na polích, jsou také rády, že mají práci a
pomáhají svým rodičům. Podívejme se na tyto argumenty trochu zblízka:
Skutečnost je spíš taková, že dětská práce chudobu způsobuje. Děti totiž většinou vykonávají
špatně placenou anebo neplacenou práci. Tím pak přicházejí o práci dospělí a děti nezískají
vzdělání, které by jim umožnilo se ze začarovaného kruhu chudoby vymanit. A snadno
ovladatelné děti, které žijí často jako malí otroci, zhoršují pracovní podmínky pro ostatní
zaměstnance. Navíc, člověk bez vzdělání jen těžko v dospělosti zavadí o slušnou práci. A
nakonec – společnost bez vzdělaných lidí se může jen špatně rozvíjet, že ano.
Také často uslyšíte o tom, že oblečení je už tak velmi drahé a že pokud přidáme dělníkům v
Asii na platech, nebo jim firmy zajistí ty samé pracovní standardy, jako máme u nás, vše se
pro nás neúnosně zdraží. Ale je tomu skutečně tak? Nebo bychom mohli chtít po
nadnárodních společnostech, aby slevily ze svých astronomických zisků a zavedly ve svých
továrnách všude po světě důstojné podmínky? Zvláště v době, kdy se čím dál tím více
rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, což v důsledku způsobuje, že lidé si nemohou
pořizovat, co potřebují či chtějí, obchod vázne a chudnutí pokračuje, je to podle nás rozumný
požadavek.
V neposlední řadě je tu i argument týkající se našeho chování vůči přírodě, Zemi, kterou
zatím všichni k přežití potřebujeme, a sice, že továrny postavené na dětské či otrocké práci
zpomalují vývoj, protože místo nových a méně škodlivých technologií spoléhají na lacinou
pracovní sílu.
Co s tím? Jak tlačit na politiky
V červnu 2014 se v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) po dlouhé diskuzi hlasovalo o návrhu
na zřízení otevřené pracovní skupiny, jejímž úkolem bude vytvořit návrh závazné smlouvy,
která by měla zajistit dodržování lidských práv nadnárodními korporacemi i dalšími podniky.
Návrh byl nakonec přijat většinou dvaceti hlasů, čtrnáct bylo proti a třináct zemí se zdrželo.
Proti byly státy EU včetně České republiky, USA, Japonsko a Korea. Je to jedno z mála větších
– byť dílčích – vítězství na poli boje za lidská práva v posledních letech.
Postoj zástupců Evropské unie a USA je konstantně na straně zájmů nadnárodních korporací
a velkých podniků. A to i přes to, že více jak šest set hnutí a organizací i stovky jednotlivců
podepsalo petici, žádající zahájení přípravy závazného dokumentu proti porušování lidských
práv ze strany firem. Za návrh se postavil i Evropský parlament. Nicméně představitelé
národních vlád zemí EU hodili zájmy svých občanů za hlavu a místo toho se pokusili
zablokovat regulaci ilegálního chování firem.
5
Právo na důstojnou mzdu je ukotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv, v Mezinárodním
paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech i v dalších dohodách, chartách a
dokumentech. A dodržování lidských práv mají ve svém programu všechny relevantní
subjekty české politiky. Proto v každých volbách vyžadujme po našich politicích, aby tyto
principy prosazovali nejen zde u nás, ale i směrem k zemím, ze kterých se k textil a jiné
komodity dovážejí.
Co mohu udělat já sám?
Každý z nás může zmírnit škodu, kterou způsobuje módní průmysl, tak jak ho známe. Toto je
pár hlavních způsobů, jak na to:
1. Kupujte lokálně
Základní pravidlo zní: kupujete-li věci od místního designera nebo návrháře, pomáháte
lokální ekonomice. Podle SustainableConnections.org, „řada studií dokazuje, že nakupujete-li
v obchodě, který vlastní někdo místní, a nikoliv ve velké národní firmě, mnohem více peněz
se pak utratí za produkty dalších místních firem, čímž se dále posiluje ekonomický základ
dotyčné komunity“. Nejen že investujete do svého vlastního města, ale rovněž omezujete
svou „ekologickou stopu“, vytváříte pracovní místa a zajišťujete, aby peníze, které zaplatíte
na daních, byly dobře využity. Přeloženo do přesných částek: podle výpočtu Businessweeku
„z každých sto dolarů, jež utratíte u lokálního obchodníka, čtyřicet pět dolarů zůstane
v místní komunitě. Pokud utratíte stejnou částku u velké firmy, zůstane jenom třináct
dolarů.“ (zdroj: businessweek.com, 18.2.2010)
6
2. Podporujte nezávislé návrháře
Podporujte nezávislé návrháře, kteří znají celý výrobní postup od začátku do konce. Vědomě
se rozhodují, kde nakupovat látky, a jsou součástí celého výrobního procesu. Někteří
dokonce oblečení sami šijí v malých dílnách a ateliérech. Příběhy společností, jako jsou Piece
x Piece, Seamly či Manufacture NY jsou inspirativní ukázkou toho, jak je možné vyrábět
oblečení eticky.
3. Nakupujte z druhé ruky
Pokud by si spotřebitelé pořizovali oblečení z druhé ruky,
byl by to obrovský pokrok. Je naprosto zásadní, abychom
namísto nakupování nových svršků začali využívat zdroje,
které už máme. Kupovat oblečení z druhé ruky už dávno
není společensky nepřijatelné. Ostatně existují velice
populární řetězce například Textile House nebo Můj sekáč a
řada menších second handů, které se objevují na každém
rohu po celém světě.
Secondhandové oblečení dokonce proniklo i do prostředí
sociálních sítí a aplikací. Příkladem jsou webové portály,
poskytující svým uživatelům prostor pro výměnu, nákup,
prodej a darování nošeného a již nechtěného oblečení jako
například Votoč vohoz nebo sekce oblečení velkých
internetových bazarů jako například bazos.cz, sbazar.cz a
další. Cena je přitom srovnatelná s cenou oděvů od velkých
firem a řada těchto kousků je prakticky nová. Takový nákup
je výhodný jak pro vaši peněženku, tak pro celou planetu.
4. Nakupujte méně
Svět můžete ale především změnit tím, když přestanete tolik nakupovat. (A nebojte se,
nezpůsobíte tím ekonomický Armagedon.) Žijeme ve společnosti, která konzumuje
a vyhazuje mnohem více věcí než dříve. Jsou ale efektivnější a úspornější způsoby, jak
utrácet peníze, než nákup šesterých šatů v Mango, každé za 199 Kč. Za stejnou cenu 1194 Kč
(6 x 199 Kč) si místo toho můžete koupit jedny eticky vyrobené od místního návrháře a nosit
je několik let. Neříkáme, že bychom měli přestat utrácet. Měli bychom ale přestat nakupovat
věci na jedno použití a pak je vyhazovat.
A jestli už to všechno dobře znáte, připomeňme si ještě některé další skutečnosti, které je
třeba mít na paměti.
Dívejte se na cedulky
Je nutné to neustále připomínat. Víte, odkud vaše oblečení pochází? Kdo vyrobil tričko, které
máte na sobě? Jste smířeni s tím, že vaše džíny pochází od některých z moderních otroků na
druhém konci světa? Dívejte se na cedulky na oblečení. Ptejte se.
7
Perte ve studené vodě a sušte na šňůře
Průměrná americká domácnost vypere tři sta až čtyři sta várek špinavého prádla ročně.
Každou sekundu se jich začne prát asi tisíc, což dohromady představuje spotřebu 49 200 litrů
vody. Ani my v České republice s praním příliš nešetříme. Tři čtvrtiny skleníkových plynů,
které v průmyslově rozvinutých zemích v průměru vypouštíme do vzduchu kvůli praní, vzniká
používáním sušičky na prádlo.
A nezapomínejme na všechny ty chemikálie a fosfáty obsažené v pracích prášcích, které se
pak zpětně dostávají do vodních zdrojů a ničí vodní ekosystémy. Pokud byste rádi omezili
svou takzvanou uhlíkovou stopu (tj. skleníkové plyny, které vypouštíte do atmosféry v rámci
svých každodenních činností), pak perte ve studené vodě, sušte prádlo na šňůře a používejte
prostředky bez fosfátů.
(Zdroj: A2larm.cz)
Je jasné, že situace není jednoduchá a nelze ji vyřešit lusknutím prsty. Ale pokud se alespoň
trochu nezamyslíme a nepokusíme se o změnu, sama se nevyřeší.
Pokud byste měli zájem o více informací nebo materiálů, neváhejte se na nás kdykoliv
obrátit.
Na konci dokumentu najdete několik zajímavých zdrojů a odkazů, které vřele doporučujeme.
Přejeme mnoho zajímavých zážitků při vaší práci na tomto tématu.
Za celý tým kampaně Česko proti chudobě
Dagmar Trkalová
[email protected]
www.ceskoprotichudobe.cz
Více o spotu Bangladesh TV naleznete na www.bangladeshTV.cz
8
Zdroje dalších zajímavých informací:
http://a2larm.cz/2014/08/sest-veci-ktere-byste-meli-vedet-o-svem-obleceni/
http://a2larm.cz/2014/11/odevnim-znackam-jde-hlavne-o-zisk/
http://a2larm.cz/2014/08/ctyri-veci-na-ktere-byste-meli-pamatovat-kdyz-si-kupujeteobleceni/
http://a2larm.cz/2014/03/hromadna-devastace-prumysloveho-dedictvi/
http://zpravy.idnes.cz/jak-se-sije-textil-v-tovarnach-v-asii-banglades-cina-vietnam-p4d/zahranicni.aspx?c=A130506_140926_domaci_jav
http://www.rozvojovka.cz/download/docs/61_detska-prace-v-souvislostech.pdf
http://www.clovekvtisni.cz/cs/vzdelani-a-osveta/highlight/12
http://www.akillerbargain.com/html/aboutthefilm.html
http://www.csopvlasim.cz/aktuality/detail/1002
EVROPSKÝ ROK ROZVOJE 2015
Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost
Připraveno v rámci projektu „Evropský rok rozvoje 2015 - globálním pohybem ke změně“.
Projekt byl podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR
v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Obsah publikace nemusí vyjadřovat stanoviska
sponzorů ani nezakládá odpovědnost z jejich strany.
9

Podobné dokumenty