Karel Teige Plochy snů - Památník národního písemnictví

Galerie Smečky
út – so / 11.00 – 1 8.30
10. 12. 2014 – 3 1. 1. 2015
Karel Teige
Plochy snů
Člověk nemůže básnicky
tvořit bez vnitřního tlaku,
bez vnitřní nutnosti. (1)
V novém světě je nová
funkce umění.
1935
Koláže Karla Teigeho představuje výstava
Plochy snů. Rozsáhlý soubor koláží je vybranou
částí ze sbírky Památníku národního
písemnictví.
↑ PKoláž č.1
Poesie, kterou budou
dělat všichni, bude také
slyšena všemi, bude
nadosah všem, bude pro
všechny a pro každého:
nejen to, bude i splynutím
tvůrce a diváka. (1)
↓ Razítka č.51 1938
Karel Teige
Karlu Teigemu se podobně jako celému
českému surrealismu dostalo v posledních
letech mimořádného zájmu. Ve svých dílech
z poloviny dvacátých let minulého století vytváří
nejprve obrazové básně spíše typografického
charakteru, v některých případech doplněných
koláží nebo fotografií, věnuje se také knižní
grafice, která vychází zejména z ruského
konstruktivismu. Jeho pozdější práce mají
formu surrealistických koláží, „materiálem“
jsou fotografie. Prostor jeho koláží využívá
symboly, z nich pak vznikají snové obrazy.
↑ Koláž bez č. 1935
Tvůrčí princip jeho koláží je více méně stejný:
do jasně čitelného pozadí zabírajícího celou
plochu koláže lepením zakomponuje figurální
motiv, ženský akt, doplněný o tělesný či předmětný detail. Nové, jedinečné, je propojení
funkcionalistické architektury se surrealistickou inspirací. Uplatňování moderní meziválečné fotografie tímto způsobem je u autorů koláží
ojedinělé i v evropském měřítku. Karel Teige
tak ve vlastní výtvarné práci přímo reflektoval
umění dvacátých a třicátých let, které pojal
jako podnět k dalšímu rozpracování motivů
a postupů, nejednou i za meze vlastních teoretických úvah.
Jako předlohy ke kolážím, prozrazujícím autorovu hlubokou obeznámenost se soudobým uměním i inspiraci tvorbou Maxe Ernsta nebo obrazovými motivy Reného Magritta, využíval Karel
Teige hlubotiskové reprodukce fotografií a maleb
řady významných avantgardních umělců, mimo
jiné od Sudka, Funkeho, Ludwiga, Kertésze,
Moholye-Nagye, Man Raye, Blossfeldta, Rengera-Patzsche, Haussmanna, Háka, Ehma, Rodčenka, Rösslera, Štyrského. Často využil i malíře
a sochaře předchozích uměleckých epoch. Nejednou se v jeho kolážích objevují i citace z filmů
nebo parafráze děl Dalího a de Chirica.
Zásadní je analýza motivů, tzn. interpretace
jednotlivých koláží pomocí psychoanalýzy,
k čemuž koláže přímo vybízejí. Teige v nich
tematizoval výhradně ženské tělo, které mnohdy redukuje na neestetické torzo, s oblibou
odděluje tělo a hlavu. Často užívanými motivy
jsou zvětšené detaily - protéza, skleněné oko,
ňadro. Není to však surrealisticky náhodné
setkání absurdních předmětů, ale systematická
práce se symboly podepřená Teigovým klasickým uměnovědným školením.
Ve sborníku Deset let surrealismu z roku 1934
Karel Teige píše: „… Český surrealismus je
prvním pohledem nové tváře české poezie,
znamením, že vstupujeme na novou etapu
cesty a do nových básnických dobrodružství,
že jaro poetismu se dovršuje a proměňuje se
v surrealismus, že jsme tu o krok blíže k životu
objektivní i subjektivní, zevní i vnitřní, sociologické i psychologické reality…“ Právě tímto
konceptem znamenajícím vnímání pohledem
dané doby, pocitem a subjektivní svobodou
tvůrce, je určen i kurátorský koncept reflektující náhlé proměny duševních stavů a nálad
tvůrčí individuality, které mění a posléze určují
především formy výtvarného vyjádření a zpracování často totožného pocitu.
Zdeněk Freisleben
Životopisný přehled
Karel Teige / kritik a teoretik umění. Zabýval
se typografií, výtvarným uměním, architekturou,
filmem a literaturou. Podílel se na založení
uměleckého spolku Devětsil. Ve své činnosti byl
výrazně levicově orientovaný. Prosazoval nové
avantgardní tendence a autory. Sám se podílel
na vytvoření nového směru poetismu.
Narodil se 13. prosince 1900 v Praze. Vystudoval
Státní reálné gymnázium v Praze (1911-19)
a následně dějiny umění na Filozofické fakultě
Univerzity Karlovy (1919-23). Jeho první literární
i výtvarné práce vznikají v letech 1916 a 1917,
poprvé jsou publikovány jeho grafiky. V roce 1920
spoluzakládá Devětsil.
1926 Na výstavě Devětsilu v Domě umělců v Praze
prezentuje s velkou pravděpodobností obrazové
básně. V nakladatelství J. Otta byla vydána Abeceda
Vítězslava Nezvala v typografické úpravě K. Teiga.
1941 Začíná obsáhle spolupracovat
s nakladatelstvím Melantrich. Navrhuje
úpravy a obálky pro množství vědeckých knih
a vysokoškolských příruček. Tato spolupráce
trvala do roku 1948.
1932 Vydává články „Konstruktivistická
typografie na cestě k nové formě knihy“
(Typografia 39, č. 3, s. 41–44, č. 4, s. 57–61)
a „O fotomontáži“ (Žijeme 2, č. 3–4, s. 107–112,
č. 6, s. 173–178).
1946 18. června se přihlašuje na velké
rigorózní řízení z estetiky a dějin umění na FF UK. Titulu doktora filozofie však nedosáhl,
protože se nepřihlásil na poslední malé
rigorózum.
1933 Vydává článek „Fototypografie – Užití
fotografie v moderní typografii“ (Typografia 40,
č. 8, s. 176–184).
1947 Uveřejňuje obsáhlou studii Několik
poznámek o moderní typografii (Blok 1, č. 8)
1935 Vznikají prvé Teigovy koláže. Zabývá
se jimi pak průběžně až do konce života.
1936 Vychází jeho vlastní kniha Jarmark
umění, již si sám upravil (nakladatelství
F. H. Müller).
↑ Koláž č. 21 1936
1927 V Odeonu začal vycházet časopis ReD,
řízený a upravovaný Teigem. Pro redakci této
nejvýznamnější revue Devětsilu navrhuje rovněž
dopisní papíry a reklamní materiály.
1928 Jeho práce byly zařazeny na III. mezinárodní
knižní veletrh ve Florencii. Ukázka z Teigovy
typografické tvorby byla zařazena do alba Publicité
č. 12, které vycházelo v řadě L´art international
d´aujourd´hui.
1930 Začíná přednášet typografii, reklamní
grafiku, estetiku a sociologii architektury
na Bauhausu v Desavě. Souborem
typografických úprav se zúčastňuje v roce
1930 mezinárodní výstavy Nové typografie
v Staatliche Kunstbibliothek v Berlíně,
uspořádané také sdružením Ring „neuer
werbegestalter“ a instalované László
Moholy-Nagyem.
1939 Od začátku druhé světové
války do konce života pracuje na knize
Fenomenologie moderního umění, jež měla
být původně rozvržena do deseti knih
rozborů vývojových proměn v umění od Velké
francouzské revoluce do současnosti.
1945 Na FF UK předkládá v rámci disertace
práce Jarmark umění, studie k sociologii
moderního umění a Jan Zrzavý – předchůdce.
1948 Kolem Teiga se vytváří nová skupina
surrealistů z autorů mladé generace (Vratislav
Effenberger, Karel Hynek, Václav Tikal, Josef
Istler, Mikuláš Medek, Libor Fára a Emila
Medková). Jan Mukařovský z vlastního
podnětu, ale se souhlasem politických míst,
navrhuje jmenovat K. Teiga profesorem
na Univerzitě Karlově.
1949 Prezentuje přednášku Moderní
kniha v rámci cyklu přednášek pořádaných
časopisem Typograf.
1951 1. října umírá na srdeční infarkt.
↓ Koláž č. 51 1938
↑ Koláž č. 22 1936
Nejvýznamnější událostí
ve vývoji fotomontáže,
je zásah sovětského
konstruktivismu:
zde vzniká moderní
fotomontáž ve svých
vyspělých formách. (2)
Dobrá fotomontáž
předpokládá, že její
autor rozumí kvalitě
a struktuře fotografie,
má smysl pro černobílé
valéry a pro barvu
a dovede výrazně
artikulovati plochu. (2)
↑ Koláž č. 25 1936
↓ Koláž č. 171 1940
Již samo slovo fotomontáž
– vyjadřuje konstruktivní,
montážní charakter,
na rozdíl od rukodílného
a rukopisného charakteru
olejomalby a grafiky.
Jestliže staré obrazy a stará
knižní grafika chtěly býti
jakoby z jednoho kusu,
homogenní, je montáž
novou metodou stavby
celku z heterogenních
prvků. (2)
↓ Koláž č. 46 1938
↑ Koláž č. 55 1938
Fotomontér je novým
typem umělce právě tak
jako moderní typograf
a kinorežisér. Je nikoliv
virtuózem, ale vysoce
kvalifikovaným dělníkem –
inženýrem, jenž dokonale
rozumí fotografii a hlavně
kompozici (rozboru
obrazové plochy) podle
nových požadavků
a zákonů, odlišných
od kompozice malířské. (2)
↓ Koláž č. 35 1938
↑ Koláž č. 71 1939
Zvláštním případem
knižního (fotomontážního
nebo fotografického)
obrazu jsou obrazové
básně, k nimž dospěl
poetismus. (2)
Naše doba plakátů,
světelných reklam,
filmu byla právem
nazvána „stoletím oka“:
hegemonie zraku
v smyslové kultuře. (2)
↑ Koláž č. 301 1944
↓ Koláž č. 88 1939
Touha po osvobození
básně, snu, fantazie
a lásky musí být také
účastna na rekonstrukci
dějin. (1)
V Památníku národního písemnictví (PNP)
se nachází rozsáhlá sbírka výtvarných prací
Karla Teiga. Obsahuje celkem 902 položek.
Základ tvoří 338 koláží, kromě nich jsou to
dále kresby, akvarely, linoryty, ale také např.
fotografie koláží, nátisky, návrhy obálek
a návrhy typografických úprav atd.
na obálce: Koláž č. 296 1944
Karel Teige ve sbírce Památníku
národního písemnictví
Pořadatel Nadační fond Galerie Smečky
spolu s Pražskou plynárenskou, a. s.
Kurátor Zdeněk Freisleben
Tisk Indigoprint, s. r. o., Praha
Instalace Art partners, s. r. o.
Adjustace Libor Kodym
Architekt Galerie Smečky Tomáš Štajnc
Projekt a rekonstrukce d-plus, projekční
a inženýrská, a. s.
Organizátoři děkují Památníku národního písemnictví
a Arbor Vitae
Citáty jsou použity z knih
(1) K. Teige: Jarmark umění
Československý spisovatel, Praha 1964
© Jiří Brabec, Olga Hilmerová, Květoslav Chvatík, 1964
(2) K. Teige: O fotomontáži
Karel Teige. Zápasy o smysl moderní tvorby. Studie z třicátých let.
Výbor z díla, sv. 2, 2012, Společnost Karla Teiga, Praha
© Miloš Aulický, Zbyněk Aulický, Olga Hilmerová, 1969
© Společnost Karla Teiga, 2012
↑ Koláž č. 250 1942
Do sbírky PNP se výtvarné dílo K. Teiga dostávalo
ve třech obdobích. V roce 1972 to bylo 486 prací,
převážně koláží, zakoupených od dědiců díla K. Teiga
(Olga Hilmerová, Miloš Aulický a Zbyněk Aulický).
V roce 1976 byl fond doplněn nákupem 10 prací;
jednalo se o kresby, akvarely a olejomalbu. V roce
1997 byl fond rozšířen o další výtvarné práce, např.
menší soubor koláží, kresby, nátisky a typografické
návrhy, z oddělení Literárního archivu PNP, kde
se nachází část písemné pozůstalosti K. Teiga.
↓ Koláž č. 84 1939
Koláže vznikly v časovém rozpětí 1922–1951,
hlavní část pochází ze 40. let. 20. století.
Karel Teige Plochy snů
10. prosince 2014 – 31. ledna 2015
Galerie Smečky
Galerie Smečky se profiluje zejména jako galerie české koláže, jejíž největší sbírku v České republice vlastní Pražská plynárenská, a.s.
Kolekce zahrnuje reprezentativní spektrum od klasiků české koláže přes silnou poválečnou generaci až po současné autory. Byla
vystavena mnohokrát monograficky i v různých tematických celcích. Výstavní program galerie zahrnuje ale i tvůrce, kteří se koláži
věnovali okrajově, i umělce, jejichž tvorba je svou kvalitou a novátorskými postupy zásadní pro české umění.
g a l e r i e s m e č ky
Ve S m e č k á c h 2 4 / 1 1 0 0 0 P r a h a 1 / 2 2 2 2 1 0 2 6 8 / f a x : 4 2 0 2 2 2 2 1 0 2 7 2
e - m a i l : g a l e r i e . s m e c ky @ p p a s . c z / w w w. g a l e r i e s m e c ky. c z / w w w . p p a s . c z
o t ev ř e n o : ú t e r ý – s o b o t a , 1 1 – 1 8 . 3 0 h o d i n v s t u p z d a r m a p r o : d r ž i t e l e Z T P, Z T P / P, d ů c h o d c e
d ě t i , s t u d e n t y S Š i V Š a p r o v š e c h n y d r ž i t e l e Z á k a z n i c k é k a r t y P r a ž s k é p l y n á r e n s k é, a . s .