Podívejte se na kroniku projektu revitalizace v PDF.

Transkript

Obsah
1.0
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
2.0
2.1
2.2
3.0
3.1
3.2
3.3
4.0
4.1
5.0
5.1
5.2
5.3
5.4
5.5
5.6
5.7
6.0
6.1
6.2
6.3
6.4
7.0
7.1
7.2
7.3
8.0
8.1
8.2
8.3
8.4
9.0
9.1
10.0
11.0
11.1
11.2
11.3
11.4
11.5
12.0
CHARAKTERISTIKA DANÉHO TYPU PAMÁTKY ...........................................................................................................3
ÚVOD .............................................................................................................................................................3
CÍLE PROJEKTU .................................................................................................................................................4
PŮVODNÍ FUNKCE .............................................................................................................................................5
NOVÁ FUNKCE KLÁŠTERA....................................................................................................................................7
STRUČNÝ POPIS OBJEKTŮ – TYP PAMÁTKY..............................................................................................................8
HLAVNÍ ADRESÁTI METODIKY – KRONIKY PROJEKTU .................................................................................................9
SPOLUPRACUJÍCÍ SUBJEKTY .................................................................................................................................9
BENEFICIENTI METODIKY ..................................................................................................................................10
VZNIK PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU .........................................................................................................................11
PROJEKTOVÝ ZÁMĚR – ONTOGENEZE PROJEKTU ....................................................................................................11
PODPORA PROJEKTU A SPOLUPRACUJÍCÍ SUBJEKTY.................................................................................................12
PŘEKÁŽKY A RIZIKA SPOLUPRÁCE ........................................................................................................................12
POPIS VÝCHOZÍHO STAVU PŘED ZAHÁJENÍM REALIZACE PROJEKTU ............................................................................14
VÝCHOZÍ STAV ................................................................................................................................................14
CHARAKTERISTIKA PROJEKTU A JEHO CÍLŮ ............................................................................................................21
CÍLE PROJEKTU ...............................................................................................................................................21
VEDLEJŠÍ CÍLE PROJEKTU ...................................................................................................................................21
PŘEDMĚT PROJEKTU ........................................................................................................................................22
ÚZEMÍ DOPADU A SPECIFIKACE ÚZEMÍ DOPADU - VLIV NA ROZVOJ LOKALITY A REGIONU ...............................................23
VÝSTUPY PROGRAMOVÝCH PROJEKTOVÝCH ČÁSTÍ A PŘIDANÁ HODNOTA PROJEKTU......................................................27
CÍLOVÉ SKUPINY PROJEKTU ...............................................................................................................................28
SOULAD ZÁMĚRŮ PROJEKTU S PRINCIPY PÉČE O KULTURNÍ DĚDICTVÍ .........................................................................30
PŘÍJEMCE, ORGANIZAČNÍ STRUKTURA .................................................................................................................34
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PŘÍJEMCI DOTACE .................................................................................................................34
ZÁKLADNÍ ORGANIZAČNÍ SCHÉMA PROVOZNÍ FÁZE.................................................................................................36
MANAGEMENT, SPRÁVA A PROVOZ ....................................................................................................................36
PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ MANAGEMENTU, SPRÁVY A PROVOZU V DOBĚ UDRŽITELNOSTI PROJEKTU ...................................37
POPIS PRŮBĚHU PRACÍ V PŘÍPRAVNÉ A REALIZAČNÍ FÁZI..........................................................................................42
POPIS PRŮBĚHU PRACÍ V PŘÍPRAVNÉ FÁZI ............................................................................................................42
POPIS REALIZACE STAVEBNÍ ČÁSTI.......................................................................................................................44
POPIS PŘÍPRAVY A REALIZACE PROGRAMOVÝCH ČÁSTÍ A PROGRAMOVÝCH ČINNOSTÍ ....................................................48
HARMONOGRAM, ROZPOČET ............................................................................................................................66
PLÁNOVANÝ A SKUTEČNÝ ČASOVÝ HARMONOGRAM (SUMÁRNÍ PŘEHLED PROJEKTOVÝCH A PROGRAMOVÝCH)..................66
ZPOŽDĚNÍ PROJEKTU OPROTI PLÁNU – ZDŮVODNĚNÍ..............................................................................................67
ROZPOČET PLÁNOVANÝ A SKUTEČNÝ...................................................................................................................68
ZKUŠENOSTI SE SESTAVOVÁNÍM ROZPOČTU A HARMONOGRAMU - DOPORUČENÍ ........................................................70
RIZIKA A JEJICH ELIMINACE................................................................................................................................72
IDENTIFIKACE RIZIK PROJEKTU A NÁVRH OPATŘENÍ K JEJICH ŘÍZENÍ ............................................................................72
IDENTIFIKACE VZOROVÝCH PRVKŮ OBNOVY .....................................................................................................79
POPIS PROVOZNÍ FÁZE.................................................................................................................................81
ZAJIŠTĚNÍ BUDOUCÍ SPRÁVY A ÚDRŽBY ...........................................................................................................81
PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ MANAGEMENTU, SPRÁVY A PROVOZU.............................................................................82
PROGRAM FUNKČNÍHO VYUŽITÍ.....................................................................................................................82
ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PRO PROVOZNÍ FÁZE (5 LET PO UKONČENÍ PROJEKTU) .....................................83
PÉČE O SBÍRKY A DALŠÍ MAJETKOVÉ SOUBORY .................................................................................................86
SHRNUTÍ, CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PRO ZÁJEMCE O PŘÍPRAVU A REALIZACI OBDOBNÝCH PROJEKTŮ..............................87
Vzdělávací a kulturní centrum Broumov – revitalizace kláštera
1
2
Kronika projektu
1.0 Charakteristika daného typu památky
1.1 Úvod
Broumovský klášter se nachází v těsné blízkosti náměstí, na nejvyšším místě skalního ostrohu nad řekou
Stěnavou v historickém centru města Broumov. Areál benediktinského kláštera s klášterní zahradou byl
prohlášen za Národní kulturní památku Klášter v Broumově Nařízením vlády č. 262/1995 Sb., částka 68 ze dne
15. 11. 1995. Objekt kláštera je evidován v seznamu MKČR pod rejstříkovým číslem ÚSKP: 31494/6-1533.
Budova kláštera i klášterní zahrada byla po několik desetiletí ve stavu, který neodpovídal jeho dřívějšímu
historickému a architektonickému významu. Umělecké i technické hodnoty, které se v areálu bývalého kláštera
za staletí jeho života nashromáždily, jsou nezanedbatelné. Klášter společně s klášterní zahradou je
nejvýznamnější kulturní památkou v regionu Broumovska.
Roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. území dnešního Broumovska benediktinům z Prahy-Břevnova. Roku 1260
jim Přemysl Otakar II. vlastnictví potvrdil. Správa a ochrana majetku byla zabezpečována z broumovské tvrze,
která byla k tomuto účelu zbudována. Brzy po roce 1300, za panování opata Bavora (1290 - 1322), bylo v
Broumově zřízeno benediktinské proboštství. Původní tvrz byla vypálena odbojnými fojty, avšak na jejím místě
byl vybudován klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Po vypálení kláštera v Břevnově za
husitských válek se klášter v Broumově stal hlavním sídlem opata břevnovsko-broumovského opatství. Součástí
klášterních statků byl též pivovar založený roku 1348. Dnešní podoba kláštera je výsledkem vrcholně barokní
přestavby (1726 – 48) podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dientzenhofer je také autorem návrhů
výzdoby vnitřních prostor kláštera, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroka - štukatérem
Bernardem Spinettim, freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem Felixem Antonínem Schefflerem. V roce
1939 bylo opatství rozděleno na dvě samostatná: broumovské a břevnovské. Řeholníci z broumovského
kláštera byli po roce 1945 vyhnáni spolu s více než 95% obyvatel německy mluvícího obyvatelstva broumovské
kotliny. V roce 1946 přišli do broumovského kláštera benediktini z české komunity u Chicaga. Ti byli vypovězení
z republiky v roce 1948 po nástupu komunistů k moci. Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve
pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Bylo to jedno z mnoha vězení, které komunistický režim v naší
zemi k takovým účelům zřizoval. Padesátá léta byla obdobím státního teroru řízeného komunistickou stranou a
uplatňovaného proti řádům a církvi obecně. Často docházelo k plenění a drancování klášterů a dalších
sakrálních objektů. Kněží a řeholníci byli mučeni, vězněni a pronásledováni pro své přesvědčení. Internované
sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí.
Určité ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v
charitních domovech. V Broumově zůstaly sestry dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v
Čechách a na Moravě. Jejich internace skončila v roce 1989 a v roce 1990 přesídlily do ženských klášterů na
Moravě. Klášter není osazen řeholní komunitou a jeho vlastníkem je Benediktinské opatství sv. Václava
v Broumově jako církevní právnická osoba. Před zahájením realizace projektu Vzdělávací a kulturní centrum
Broumov – revitalizace kláštera byl objekt z velké části nevyužitý, menší části kláštera slouží jako depozitáře,
jižní křídlo ve 2. a 3. nadzemním podlaží využívá Muzeum Broumovska, jehož zřizovatelem je Město Broumov.
Nejzajímavější prostory lze navštívit s průvodcem v rámci prohlídky: klášterní kostel sv. Vojtěcha, sakristii,
refektář s vystavenou kopií Turínského plátna a klášterní knihovnu. Knihovna patří mezi vzácně dochované
klášterní knihovny v České republice. Dnes je v ní uloženo přibližně 17 000 svazků.
O kompletní rekonstrukci broumovského kláštera se pokoušelo Ministerstvo vnitra ČSR Praha a to
prostřednictvím Krajské správy SNB Hradec Králové, protože od 70. let 20. století využívalo část kláštera jako
archiv. Ve studii zpracované v roce 1984 byly objekty kláštera a klášterní zahrada popsány jako celkově
zanedbané. Projektové práce proběhly v roce 1986, ve kterém měla být též komplexní rekonstrukce areálu
3
zahájena, rok dokončení byl stanoven na 2010. Nově projektovaným využitím byly depozitáře Státního
ústředního archivu v Praze a výstavní prostory, depozitáře a kanceláře Vlastivědného muzea v Broumově. Tento
záměr se nezrealizoval. Další stavební zásahy byly téměř vždy vynuceny špatným stavebním stavem budov a
pouze bránily havarijnímu stavu hlavních budov kláštera. Po roce 1989 probíhaly v klášteře udržovací práce.
Celkem bylo od roku 1995 investováno do oprav a rekonstrukcí 54,3 mil. Kč (více viz kap. 11).
Obnova Kláštera v Broumově respektuje opakovaně deklarovaný vztah společnosti ke kulturnímu dědictví a
snaze o uchování jeho vybraných částí a respektuje tyto principy:
•
•
•
•
•
•
•
•
preference preventivní péče, tedy průběžné údržby památek před renovačními či dokonce
rekonstrukčními intervencemi; součástí prevence je i dobrý územní plán a místo, které je v něm
památkám přiznáno
průzkum, dokumentace a objektivní všestranné poznání hodnot památky musí být východiskem jak
výběru objektů k ochraně, tak způsobů péče o ně a posléze i jejich prezentace
obnova památky musí vyváženě spojovat uchování jejích hodnot s pochopením pro udržení její živé
funkce jako nejlepší záruky její trvalé existence
vědomí nezastupitelnosti originální hmotné substance památky jako zdroje její autenticity a vypovídací
hodnoty a jako nositele hodnoty stáří
památku je třeba uchovat na místě, kde byla postavena nebo pro které byla vytvořena; přemístění
památky lze odůvodnit jen výjimečně, ze záchranných důvodů
o památky je nejlépe pečovat prostředky, kterými vznikly, tedy s užitím historických technologií,
postupů a materiálů, jejichž kontinuitu je třeba udržet
chrání se nejen památka, ale i její prostředí a urbanistický či krajinný kontext; v urbanistickém měřítku
jde o historický městský půdorys, poměr zastavěných a volných ploch včetně zeleně a historickou
skladbu dominant
péče o památky musí všemi prostředky obhajovat a prezentovat své cíle a aktivně komunikovat se
společností
Stávající stav byl zapříčiněn zanedbáním průběžné údržby památky. Jednotlivé subjekty se snaží již několik let
provádět kulturní akce, které mají za cíl obnovit významnou památku takovým způsobem, aby došlo k
vyváženému propojení historie a současnosti. Její znovuuvedení do života je provedeno tak, aby byla uchovaná
historická hodnota kláštera, avšak s novou programovou náplní.
1.2 Cíle projektu
Cílem projektu byla revitalizace národní kulturní památky a její uvedení do nového života. Projekt byl zaměřen
na vzorové využití národní kulturní památky – centrum zaměřené na environmentální vzdělávání, pořádání
kulturních, vzdělávacích a společenských akcí.
Tento cíl obnáší:
•
•
•
•
•
obnovení části funkcí kláštera (klášter + klášterní zahrady) v území, a to se zaměřením na
zvyšování kvality života regionu,
vytvoření vzdělávacího a kulturního centra regionu, odkud budou koordinovány další obdobné
aktivity na území Broumovska, a to ve spolupráci s dalšími subjekty,
vytvoření nové programové náplně, spočívající v pořádání environmentálních vzdělávacích pořadů
a vzdělávacích akcích v oblasti krásných umění,
vytvoření vzorového projektu oživení národní kulturní památky včetně zpracované metodiky
postupu pro širokou odbornou veřejnost,
uspořádání závěrečné konference, která shrne a vyhodnotí hlavní aspekty realizace projektu.
4
Projekt Vzdělávací a kulturní centrum Broumov – revitalizace kláštera řeší stavební obnovu podstatné části
areálu broumovského benediktinského kláštera se záměrem následné realizace vzdělávacích a kulturních aktivit
v revitalizovaných prostorách. Stavební práce byly realizovány se zachováním provozu Muzea Broumovska a
prohlídkových okruhů pro návštěvníky klášterního areálu, které zahrnují rovněž klášterní knihovnu, ve které
byly provedeny restaurátorské práce na ochoze včetně restaurování stropní fresky.
Výstupy investičních projektových částí:
I.
Klášter
• 21 x výstavní a multifunkční místnost
• 1x koncertní sál
• 1x malý salónek – zkušebna
• 1x hudební zkušebna
• 1x přednášková místnost
• 4x dílny (keramika, malba, sochařství)
• 8x studovna
• Mobiliář nezbytný pro pořádání vzdělávacích a kulturních akcí
II. Zahrada
•
•
1x rekonstruovaná zahrada se 33 stavebními objekty
Mobiliář zahrady pro pořádání vzdělávacích akulturních akcí
Výstupy programových projektových částí:
•
•
•
•
•
•
výstupy programových částí jsou jednotlivé produkty v oblasti environmentálního, kulturního a dalšího
vzdělávání, (jedno i více denní workshopy, kurzy, příležitostné akce, dílny, koncerty, představení,
výstavní činnost, open air akce, apod.)
programové výstupy budou součástí zpracované metodiky obnovy a využití daného typu památek
včetně poskytování informací o vlastních zkušenostech a realizaci projektu
programové výstupy budou součástí znovuoživení klášterního areálu, který se svým významem a
historickou hodnotou řadí do celoevropského architektonického dědictví
výstavní expozice. V areálu kláštera budou vybudovány tématické výstavní expozice, které budou
korespondovat se vzdělávacími a kulturními akcemi
200 ks brožury Metodika obnovy Broumovského kláštera
závěrečná konference
1.3 Původní funkce
Roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. území dnešního Broumovska benediktinům z Prahy-Břevnova. Roku 1260
jim Přemysl Otakar II. vlastnictví potvrdil. Správa a ochrana majetku byla zabezpečována z broumovské tvrze,
která byla k tomuto účelu zbudována. Brzy po roce 1300, za panování opata Bavora (1290 - 1322), bylo v
Broumově zřízeno benediktinské proboštství. Po vypálení tvrze odbojnými fojty byl na jejím místě zbudován
klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Součástí klášterních statků byl též pivovar založený roku
1348.
Během husitských válek význam Broumova značně vzrostl, neboť klášter na Břevnově byl 20. května 1420
vypálen husity a několik řeholníků bylo při tom upáleno. Opat Mikuláš II. se s několika řeholními bratry uchýlil
do Broumova. S sebou přinesli řadu cenných předmětů, mezi jinými například i ohromný rukopis bible, tzv.
„CODEX GIGAS", jež se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku. Husité obléhali dvakrát také
Broumov, ale nikdy se jim nepodařilo město získat. Proto svým obvyklým pleněním a drancováním napáchali
nemalé škody v širokém okolí. Například v blízkém městečku Radkově, dnes na území Polska, upálili faráře
5
Merglina, protože se nechtěl vzdát svého přesvědčení. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo
nesmírný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města a celého zdejšího kraje.
Roku 1559 vyhořelo proboštství i s městem Broumovem. Koncem 16. století dochází v Broumově k úpadku
řeholního života v důsledku sílícího reformního hnutí. Martin II., zvaný „Korýtko", v této době panující opat,
proslul svou lakotou a chamtivostí. Brzy byl donucen vzdát se svého úřadu. Novým opatem se stal energický
Wolfgang Selender z Prošovic. Opat Wolfgang se ovšem brzy dostal do ostrého sporu s broumovskými
protestanty, kterým pohrozil zavřením jejich kostela (stál na místě dnešního kostela sv. Václava). Tento akt a
poboření kostela v obci Hrob na panství pražského arcibiskupa mělo být údajně jednou ze záminek pro
rozpoutání první fáze „třicetileté války", tzv. „války české". V ohrožení života se opat uchýlil na Moravu, kde
roku 1619 zemřel.
Po roce 1620 se stali opaty významné osobnosti, zejména oapt Tomáš Sartorius (1663-1700) a Otmar Daniel
Zinke (1700-1738), za jejichž působení byla započata velkolepá stavební činnost. Původně gotický kostel sv.
Vojtěcha byl přestavěn v barokním slohu pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu v
letech 1685-1688 a přestavbu dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer v letech 1721-1723. Později následovala
přestavba klášterních budov podle návrhů Kryštofa Dientzenhofera a K. I. Dientzenhofera. V tomto období
vzniká také řada vesnických kostelů na Broumovsku, jež byly podle návrhů Dientzenhoferů přestavovány v
slohu barokním, nebo byly vystavěny zcela nově.
Významnou součást dějin opatství tvořilo klášterní školství. Již před husitskými válkami byla benediktinská
klášterní škola (později gymnázium) velmi slavná. Ve 14. století zde studoval první pražský arcibiskup Arnošt z
Pardubic, v 17. století proslulý dějepisec jezuita P. Bohuslav Balbín, v 19. století vlastenecký kněz P. Josef
Regner Havlovický a také autor historických románů, rodák z blízkého Hronova, Alois Jirásek. Studentem
zdejšího gymnázia byl rovněž ministr financí 1. československé vlády Alois Rašín. Klášterní gymnázium bylo
zavřeno nacisty v roce 1939. Ve stejném roce bylo, původně pod působnost jediného opata spadající,
břevnovsko-broumovské opatství z politických důvodů rozděleno na dva samostatné subjekty. Po válce byla
německá komunita z Broumova vyhnána a usadila se se svým opatem Dominikem Prokopem v bývalém
augustiniánském klášteře v Rohru (Bavorsko, diecéze řezenská). V roce 1946 byl ještě učiněn pokus osídlit
klášter čechoamerickými benediktiny z opatství sv. Prokopa v Lisle (Illinois) nedaleko Chicaga (převor P. John
Cherf). V roce 1948, po nástupu komunistů k moci, byla jejich komunita vypovězena z republiky.
Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Bylo
to jedno z mnoha vězení, které komunistický režim v naší zemi k takovým účelům zřizoval. Padesátá léta byla
obdobím státního teroru řízeného komunistickou stranou a uplatňovaného proti řádům a církvi obecně. Často
docházelo k plenění a drancování klášterů a dalších sakrálních objektů. Kněží a řeholníci byli mučeni, vězněni a
pronásledováni pro své přesvědčení. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat
v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí. Určité ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky
politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. V Broumově zůstaly sestry
dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. Jejich internace skončila v roce
1989 a následně přesídlily do ženských klášterů na Moravě.
Klášter není v současné době osazen řeholní komunitou. Jeho vlastníkem je Benediktinské opatství sv. Václava
v Broumově. Opatství je administrováno z Prahy - Břevnova (administrátor P. Prokop Siostrzonek OSB) a
správcem kláštera je lic. Přemysl Sochor. Prostory kláštera a klášterní zahrady nabízejí možnosti konání menších
společensko-reprezentativních akcí, seminářů, workshopů, výstav, uměleckých kurzů. Tyto aktivity byly do
zahájení stavební obnovy provozovány jen v mizivé části z objektů tvořících komplex kláštera.
V prostorách kláštera působí Muzeum Broumovska zřizované Městem Broumov. Součástí areálu je kostel sv.
Vojtěcha. Unikátní klášterní knihovna obsahuje přes 17 000 svazků s množstvím prvotisků, převážně německy a
latinsky psaných, z toho rukopisů je 256 svazků (část je v současné době nezvěstná a 142 svazků prvotisků je
umístěno na Praze na Strahově). Převládá katolická náboženská literatura a knihovna obsahuje i dvě oddělení
zakázaných knih, především českobratrské, luteránské, spisy novokřtěnců a devět vzácných tisků z knihovny
6
Jana staršího Hodějovského. Další prostory kláštera slouží částečně jako depozitáře, část je přístupná
návštěvníkům v prohlídkové trase, jejíž součástí je rovněž sakristie s barokním mobiliářem a refektář
s vystavenou kopií Turínského plátna. V depozitáři broumovského kláštera je uložen vzácný bohatě zdobený
barokní relikviář, ve kterém je umístěn ostatek sv. Kříže, což dokládá gotický nápis vložený do relikviářové
kapsulky, dále pak např. dřevěný vyřezávaný betlém v životní velikosti, v podzemí se nachází 34 dochovaných
lidských mumií, které sem byly dočasně umístěny z Vamberka.
Dosavadní stav kláštera nedovoloval využít potenciál mnoha nadšených lidí, kterým záleží na místě, ve kterém
žijí a které je prosáklé benediktinskou tradicí po mnoho století. Od roku 2004 začala nezisková organizace
Agentura pro rozvoj Broumovska, o.s., pořádat v areálu kláštera především kulturní akce, které našly své
pravidelné návštěvníky. Od roku 2007 spolupráce s Agenturou pro rozvoj Broumovska pokračovala pronájmem
klášterní zahrady. Původně zanedbaná zahrada kláštera se stala centrem dění a probíhají zde mnohé zejména
letní aktivity určené pro velký okruh zájemců. Zprovozněnou budovu bývalého klášterního gymnázia využívá
jako své sídlo Dobrovolný svazek Broumovska a Místní akční skupina Broumovsko+, z.s.
1.4 Nová funkce kláštera
Po ukončení stavebních prací budou v klášteře a zahradě pokračovat jednotlivé akce, které probíhaly v letech
2004 – 2012, avšak v nových prostorech a ve vyšší kvalitě. Rozšíření a zkvalitnění se bude dále týkat především
nových místností a sálů, kde budou umístěny dílny (dramatická, hudební, taneční, výtvarná, fotografická), dále
pak výstavních prostor, studoven pro studium vzácných archivních tisků v klášterní knihovně apod. Součástí
vybavení VKCB se stalo také záznamové zařízení v nahrávacím studiu a klavír špičkové úrovně. Studenti a
účastníci vzdělávacích programů tak budou moci pořídit zvukové nahrávky na klavíru špičkové úrovně
v podmínkách barokního kláštera. Rekonstrukce zahrady umožní vytvořit návštěvníkům kulturních akcí
důstojné prostředí, ve kterém budou probíhat výstavy, koncerty, divadelní a taneční představení. V prostorách
národní kulturní památky je Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov, evropská kulturní instituce
podněcující tvořivost, sebevědomí a toleranci. Je pohostinným místem vzdělávání, umění, dialogu, setkávání a
spolupráce. Inspiruje prohlídkou monumentální ukázky české barokní architektury stejně jako živým
programem a kulturou. Inspiruje i svým současným příběhem a nechává v sobě „číst“ v duchu hesla: „Quæ sit
sapientia, disce legendo!“, tedy: „Co je moudrost, uč se čtením!“.
Obr.1: Logo VKCB
V prostorách zahrady a kláštera probíhají četné aktivity, mezi něž patří celoroční program v klášterní zahradě Zahrada kulturní, cyklus koncertů klasické hudby - Za poklady Broumovska, přehlídka a ochutnávka vín - Vinum
et Cetera, Benediktinské slavnosti, festival divadelních představení či soutěž pro mladé pianisty - Broumovská
klávesa a mnoho dalších. Dále zde budou probíhat aktivity zaměřené na environmentální vzdělávání. Více viz
kapitola 7.1 Popis přípravy a realizace programových částí a programových činností.
7
1.5 Stručný popis objektů – typ památky
KLÁŠTER
Objekt kláštera patří k nejvýznamnějším dílům Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Broumovský klášter
svým významem a historicko-architektonickou hodnotou daleko přesahuje rámec regionu a kraje.
Z celoevropského hlediska je objektem prvořadé úrovně. Minoritní část kláštera slouží dnes částečně jako
prohlídková trasa pro návštěvníky a pro výstavní prostory muzea. Zbytek objektu, až na prostory určené pro
depozitáře, je nevyužíván. Objekt benediktinského kláštera byl do dnešní doby zachován bez většího
znehodnocení. Stavební závady vyplývají především z dlouhodobě zanedbané údržby před rokem 1989. Po
stavební stránce byly v dnešní době v havarijním stavu stropní konstrukce v severozápadním křídle nad
posledním nadzemním podlažím, kde již bylo přistoupeno k jejich postupnému odstraňování vlivem napadení
konstrukce dřevokaznou houbou – dřevomorkou.
Projekt byl rozdělen na tyto 3 stavební projektové části:
a) Klášter
Pozemní (stavební) objekty:
SO 01 Klášter
1.1
Architektonické a stavebně technické řešení
1.2
Stavebně konstrukční řešení
1.3
Požárně bezpečnostní řešení
1.4
Zdravotní technika
1.5
Elektroinstalace – silnoproud
1.6
Ústřední vytápění
1.7
Vzduchotechnika
1.8
Elektroinstalace – slaboproud
1.9
Vnitřní plynovod
1.10 Průkaz energetické náročnosti budovy
1.11 Elektrická požární signalizace
2) Inženýrské objekty
IO 01
Venkovní kanalizace, vodovod
IO 02
Plynovodní přípojka
b) Klášterní zahrada
Vzhledem ke stavu, v jakém byla zahrada při zahájení revitalizačních prací zachována, nedostatku podrobných
historických dokladů, ale zejména pak s ohledem na racionální přístup k současnému využití, byl ve vzájemném
souladu s NPÚ jako výchozí stav pro další návrh revitalizace přijat stav zahrady odpovídající polovině 20. století,
tj. stav odpovídající poslednímu období, ve kterém byla zahrada plně využívána ke svému původnímu účelu.
c)
Mobiliář
Dále byly realizovány nutné vedlejší náklady související se stavební projektovou částí: výkon TDI, autorský
dozor, koordinátor BOZP, příprava projektové dokumentace, průzkumy, restaurátorský dohled, dohled nad
realizací zeleně.
8
2.0 Hlavní adresáti metodiky – kroniky projektu
2.1 Spolupracující subjekty
Souběžně se vznikem myšlenky Vzdělávacího a kulturního centra Broumov (VKCB) se objevovaly úvahy, komu
má takové centrum sloužit. Na základě dosavadních zkušeností z akcí, které zde organizovala Agentura pro
rozvoj Broumovska (APRB) se začaly rýsovat první linie projektu. Bylo zřejmé, že je nutno využít za staletí
nashromážděný kulturní potenciál místa a dát mu novou, moderní podobu. Vzhledem k tomu, že okolí
Broumova je součástí CHKO Broumovsko a je plné krásných lokalit, nabízí se zde vybudovat zároveň centrum,
které by přinášelo environmentální osvětu zejména pro děti a mládež. Spojením obou záměrů se začal vyvíjet
základní myšlenkový komplex VKCB. Hlavním hybatelem kulturního dění se stala Agentura pro rozvoj
Broumovska, která začala v roce 2004 pořádat kulturní akce v klášteře. Z původně malých kulturních projektů
začaly vznikat větší a kulturní pořady v Broumovském klášteře se staly známé u odborné i laické veřejnosti. Tyto
vazby vznikaly zejména na bázi osobních kontaktů pracovníků agentury a jejich dobrovolných spolupracovníků.
Kontakty a podpora díla velmi akcelerovala v přípravné fázi projektu. Značný kulturní potenciál kláštera vedl
také k tomu, že projekt byl podpořen za strany špičkových umělců a institucí. Mezi podporovatele a
spolupracující subjekty patří:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Jiráskova 3, 570 01 Litomyšl
Univerzita Hradec Králové
HAMU Praha
Festival Pražské jaro
Stamicovo kvarteto
Národní památkový ústav
Filharmonie Hradec Králové o.p.s.
Asociace hudebních umělců a vědců
Dobrovolný svazek obcí Broumovsko (slavnostní zahájení turistické sezóny na Broumovsku, Za poklady
Broumovska)
Město Broumov
MAS Broumovsko+, z.s.
Společnost pro destinační management Broumovska, o.p.s.
Regional Developement Agency - rozvojová agentura zřízená Euroregionem Glacensis)
ZŠ Masarykova a Hradební (výuka v Zahradě* - výtvarná výchova, historie, přírodověda)
Český svaz žen Broumov (příprava akcí, výzdoba, pořadatelská výpomoc)
Broumovská klávesa z..s.
Dům dětí a mládeže Ulita Broumov,
Občanské sdružení ZÁKUS, Český svaz žen Broumov, DDM Ulita Broumov (vybrané akce pro děti)
Další
Hlavním partnerem a hybatelem projektu VKCB je: Agentura pro rozvoj Broumovska o.s., Rybářská 287,
kancelář: Klášterní 1,P.O. Box 81, 550 01 Broumov. Statutární zástupce: Marcela Školníková, předsedkyně
Podrobný seznam spolupracujících subjektů – viz. kapitola 6 Kroniky.
9
2.2 Beneficienti metodiky
Kromě výše uvedených partnerských institucí, které mají vztah k národní kulturní památce Opatství sv. Václava
v Broumově, existují další subjekty (stakeholdeři), kteří mají vliv na život Opatství a pro které je tato kronika
určena:
Národní památkový ústav – ÚOP se sídlem v Josefově
Poskytuje odbornou a metodickou pomoc vlastníkům a správcům památek v Královéhradeckém kraji, zajišťuje
úkoly státní památkové péče v Královéhradeckém kraji v plném rozsahu daném zákonem. Jeho role v oživení
památky a její znovuuvedení do života je nazastupitelná.
Město Broumov
Broumovský klášter je nejvýznamnější památkou města, které má zájem na jeho znovuuvedení do života a
vytvoření kulturního a vzdělávacího centra. Oživení kláštera povede k většímu zájmu návštěvníků také o
samotné město Broumov.
Církve a náboženské společnosti (Farnost Broumov)
Farnost je základní organizační jednotka římskokatolické církve. Obnova života kláštera umožní i rozvoj dalšího
náboženského života farnosti. Zároveň církev patří mezi nejvýznamnější vlastníky Národních kulturních
památek a památek UNESCO na území ČR. Rekonstrukcí Broumovského kláštera je tak znovuoživené místo, kde
je po staletí hlásán Kristus, který je jediným důvodem vzniku a další existence kláštera.
Vlastníci kulturních památek (Benediktinský řád)
Vlastníkem objektu je benediktinský řád. Hlavním posláním kláštera je život mnišské komunity v duchu Řehole
sv. Benedikta — mniši žijí ve společenství modlitby a práce. V současné době je klášter spravován převorem
Petrem Prokopem Siostrzonkem z Břevnovského kláštera v Praze. Znovuoživení kláštera pomůže řádu
prezentovat svoji činnost a podílet se na vytvoření duchovního zázemí k jednotlivým akcím.
MK ČR a MMR
Obě ministerstva byla poskytovatelem dotaci pro právě ukončený projekt. Výzva byla vyhlášena MK ČR, stejně
tak jako administrace první Žádosti o platbu, na podzim 2013 přešel projekt pod MMR. Obě instituce mají
zájem na tom, aby byly definovány do nejjednodušší podmínky pro přípravu a realizaci projektu. Nabyté
zkušenosti z rekonstrukčních prací na NKP budou zapracovány do přípravných dokumentů pro další výzvy.
Ostatní zájemci o NKP a památek UNESCO
Jedná se zejména o studenty architektury, restaurátorství, historie, kteří se profesně i z vlastní iniciativy zajímají
o památky, jejich rekonstrukci a ochranu. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce takto rozsáhlého areálu je velmi
náročná po všech stránkách, je jim k dispozici tato Kronika, dokumentární film a fotografie stejně jako ke
konzultaci jednotlivé osoby, které se na projektu podílely.
10
3.0 Vznik projektového záměru
3.1 Projektový záměr – ontogeneze projektu
Vnímáme-li projektový záměr jako dokument doprovázející projekt rekonstrukce, tedy Vzdělávací a kulturní
centrum Broumov – revitalizace kláštera, pak vznikl v době vyjevení možnosti financovat rozsáhlejší části
kláštera z prostředků IOP. To nic nemění na tom, a vřele to doporučujeme u projektů tohoto rozsahu, že
vycházel z neformálně formulované vize a aktivit Agentury pro rozvoj Broumovska, které v objektu kláštera
začali již v roce 2004. Věříme, že k úspěchu projektu vedlo to, že nebyl primárním cílem aktivit v klášteře od
uvedeného roku. Tím bylo skutečné oživení, které nečekalo na ideální podmínky, ale začalo s tím, co bylo k
dispozici. Aktivity proto začali veřejnou akcí v prostorách nádvoří, při které se diskutovaly další možné aktivity
především v klášterní zahradě. Bylo zřejmé, že zájem veřejnosti o tuto jedinečnou a rozsáhlou památku je
možné získat jen zpřístupňováním právě pro veřejnost a pořádáním takových akcí, na který se veřejnost může
podílet. Dalším projektem tak bylo v roce 2007 trvalé zpřístupnění klášterní zahrady veřejnosti, kterému
předcházelo vyklizení a údržba zahrady a také navazující projekt Zahrada*. Ten přivedlo do těchto prosto první
drobné kulturní pořady, regionální výstavy a zprvu popularizační aktivity. V té době už útlý tým Agentury
komunikoval s odbornými pracovišti památkové péče a kulturního managementu. Bylo jasné, že udržitelně lze
objektu vtisknout funkce, které v historii již zastával. Těmi byla vedle funkce duchovní a ekonomické právě
funkce vzdělávací a kulturní. Hloubalo se tedy v historii kláštera a jeho klášterní školy, aby se bez většího
překvapení došlo k tomu, že umění a to především výtvarné, divadelní a hudební tu mělo své kořeny. Ať již
samotná výzdoba památky, ale také živé gymnaziální barokní divadelní hry, nebo faktická rozšířená výuka
hudby v klášterním gymnáziu. Do konceptu se tedy začlenil hudební festival Za poklady Broumovska, práce s
bohatým notovým archivem kláštera, galerie moderního umění a další aktivity tohoto druhu. Druhým směrem
bylo pak environmentální vzdělávání, hovoříme o udržitelnosti v objektu, který jí prokázal svou 800-letou
historií založenou u benediktinských klášterů na soběstačnosti a využívání multiplikačního efektu místní
ekonomiky, jak to dnes nazýváme. Udržitelnosti postavené také na jasném duchovním konceptu. Broumovsko
tak může sloužit jako jakási učebnice i dnes, poskytovat cenné příklady hospodaření a klidného naplněného
života v globalizovaném světě dneška. Formalizace záměru do projektu Vzdělávací a kulturní centrum Klášter
Broumov tak bylo logickým vyústěním úvah a příprav od roku 2004 do roku 2010, kdy se záměr poprvé
sepisoval.
Stručný přehled důležitých milníků přípravy projektového záměru
•
•
2004 první akce v klášteře připravované APRB
2008 rozhodnutí podat žádost o dotaci do IOP oblast podpory 6.5.1 Národní podpora využití potenciálu
kulturního dědictví, příprava projektové dokumentace ke stavebnímu povolení, příprava koncepce
VKCB, sestavení projektového týmu
•
•
•
•
2009 podání žádosti o dotaci, dotace nebyla udělena
2010 přepracování projektové dokumentace, vyčlenění stravovacích a ubytovacích služeb
2011 příprava druhého pokusu o podání žádosti o dotaci, sestavení pracovního týmu,
2012 udělení dotace, příprava průzkumných a přípravných prací pro zpracování prováděcí SD,
provedení jednotlivých VŘ (více viz kapitola harmonogram).
•
2013 VŘ na prováděcí dokumentaci klášter, zahrada – ÚOHS, příprava programové části VKCB,
zpracování prováděcí PD, VŘ na stavební práce podpis dohody se zhotovitelem
11
•
•
2014 fyzická realizace projektu – klášter, zahrady, restaurátorské práce, předání stavby
2015 fyzické a finanční ukončení projektu, doba jeho udržitelnosti
3.2 Podpora projektu a spolupracující subjekty
Projekt tohoto rozměru by nebylo možný bez široké základny spolupracujících subjektů. Agentura pro rozvoj
Broumovska je hledala především v místě. To, že na svou stranu získala mnohé místní podniky, které zde pro
četnost nemůžeme vyjmenovat, jako dlouhodobé sponzory, získala pro své akce podporu místních samospráv,
ale i jednotlivců, bylo pro rozjezd projektu zásadní. Důležitou roli sehrál Královéhradecký kraj. Po zahájení
činností byli hledáni partneři i v dalších částech České republiky, přičemž konkrétní aktivity získávaly
renomované partnery. Například pro hudební festival Za poklady Broumovska je partnerem soutěž Pražské jaro
nebo Concertino Praga, Asociace hudebních umělců a vědců, HAMU Praha či Filharmonie Hradec Králové.
Stejně tak Galerie Dům získala partnera v Královéhradeckém kraji či HMS design. Další aktivity v klášteře,
zejména studium historie, si získalo partnery jako Centrum medievistických studií AV ČR, či Univerzitu Hradec
Králové, s níž je pro seniory po čtyři roky organizován program Univerzity třetího věku. Dalším zajímavým
partnerem je VŠE a to nejen Katedra Arts managementu nebo Národní památkový ústav. Více viz kapitola 6.5.
Další spolupracující subjekty – zhodnocení spolupráce.
3.3 Překážky a rizika spolupráce
Projekt VKCB představoval poměrně složitý komplex přípravných a realizačních úkonů, které bylo nutno začít
realizovat již dlouhou dobu před tím, než byla podána projektová žádost.
V přípravné fázi jsou základním problémem každého žadatele o dotaci finanční prostředky, které je nutné vložit
do přípravy projektu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o revitalizaci – znovuuvedení národní památky do života
– byly finanční prostředky na projektovou přípravu zásadním problémem, neboť částka vložená do projektové
přípravy činila řádově několik miliónů korun bez toho, aniž by bylo možné očekávat úspěšnost v získání
dotačních prostředků. Vzhledem k tomu, že neexistoval jakýkoliv fond na přípravu projektů, objevila se tato
překážka na samém začátku řešení. Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově ještě v té době neobdrželo
jakoukoliv kompenzaci za komunisty zabavený majetek, bylo proto nutné velmi improvizovat a překonávat
značné problémy v této oblasti. Pomocnou ruku při řešení tohoto problému podal Královéhradecký kraj, který
umožnil čerpat pětimiliónovou půjčku na projektovou dokumentaci. Spolu s finančními prostředky, které měl
klášter k dispozici od Benediktinského kláštera v Praze-Břevnově, bylo pak možno provést první výběrová řízení
na dokumentaci ke stavebnímu povolení.
První žádost o dotaci byla předložena do 1. výzvy IOP v oblasti podpory 6.5.1 Národní podpora využití
potenciálu kulturního dědictví. Žádost byla ale vyřazena, jelikož obsahovala možnost rekonstrukce ubytovacích
a stravovacích prostor, což tato výzva neumožňovala. Tento fakt byl zohledněn ve 3. výzvě, do které byl ve
spolupráci s firmou CEP a.s. úspěšně předložena projektová žádost. Příprava projektových žádostí byla pro
žadatele značně finančně náročná, neboť bylo nutno až do podpisu smlouvy o poskytnutí dotace všechny
výdaje předfinancovat. Pro případné zájemce o vzorovou obnovu národní kulturní památky je proto podstatnou
informací zajistit dostatečný a plynulý „přístup“ k finančním prostředkům, který je řádově ve výši milionů Kč.
Zde se zřejmě mnozí ze zájemců zastaví, neboť bez finančně silného zázemí, sponzorského daru či státní nebo
soukromé dotace nelze projekt kvalitně připravit.
Dalším důležitým bodem byla příprava programové části VKCB. Vzhledem k tomu, že komunita benediktinských
mnichů v ČR je velmi malá, nedá se předpokládat, že by v dohledné době mohla znovu vykonávat duchovní
službu v Broumově a okolí. Z tohoto důvodu bylo nutno začít přemýšlet o jiné náplni Broumovského kláštera a
to z pohledu trvale udržitelného programového, personálního i finančního zajištění provozu. Zároveň od roku
12
2004 již v klášteře probíhaly různé kulturní a environmentální či umělecké aktivity, a tím byl také vytýčen
základní směr rozvoje a přípravy koncepce VKCB. Jak vyplývá z kapitoly 3.1 Projektový záměr – stála u zrodu
myšlenky VKCB parta nadšenců a příznivců rekonstrukce tak významné národní kulturní památky v čele
s Agenturou pro rozvoj Broumovska a jmenovitě panem Janem Školníkem, správcem Přemyslem Sochorem, a
dalšími spolupracovníky. Pomalu tak zrála myšlenka na základní nasměrování projektu – vzdělávací, kulturní,
environmentálně zaměřené centrum. Mezi rizika vytváření takového projektu patří vždy lidský faktor. Společná
vize tváří v tvář realitě, personální, programové a ekonomické udržitelnosti byla podrobena zkoušce. Ta
spočívala v „přetavení“ nadšení a vizí do každodenní drobné a neviditelné práce, často spojené s osobní obětí a
časově náročnou přípravou projektu, která mnohdy zasahovala do rodinného života. Došlo tak k „tříbení“
motivů a postojů jednotlivých osob. Některé osoby, které stály při vzniku myšlenky VKCB tak odešly
z pracovního týmu a bylo nutné je nahradit stejně nebo více erudovanými osobnostmi, které by dokázaly
připravit programovou část projektu tak, aby mohl začít fungovat.
Během realizace prvních akcí v broumovském klášteře a v procesu přípravy projektové žádosti se k projektu
rekonstrukce přidávali partneři a další subjekty, kteří se rozhodli projekt podpořit. Patří mezi ně i uskupení
místních podnikatelů, dále pak partneři z řad kulturní obce, akademické sféry, vzdělávacích institucí, institucí
spojených s cestovním ruchem a destinačním managementem, místní a regionální správou, popř. partneři
z blízkého i vzdáleného zahraničí.
Dalším problémem, který se záhy objevil, byla nutnost provést výběrová řízení, aby v případě, že projektová
žádost uspěje, byly přípravné práce způsobilým výdajem. Bylo nutné najít kvalitní kancelář, která vysoutěží
projektovou dokumentaci a další přípravné práce. Problémem pak bylo, že VŘ 017 a 018 Výběr zpracovatele
dokumentace pro spojené územní a stavební řízení objektu kláštera a zahrady v rámci projektu "Vzdělávací a
kulturní centrum Broumov - revitalizace kláštera nebylo shledáno způsobilým výdajem z důvodu pochybení při
jejich vyhlášení. Žadatel byl tak v případě neuznání způsobilosti výběrového řízení postaven před fakt uhradit
náklady dle smlouvy se zhotovitelem ve stanoveném termínu.
Samostatnou kapitolou při řešení výběrových řízení pak byl ÚOHS. Je běžnou praxí, že firmy, které neuspějí ve
VŘ podnítí šetření ÚOHS, nebo dojde k situaci, kdy je potřeba vyjádření tohoto úřadu. Hlavním problémem pak
zde byla rychlost, se kterou se kterou se celá záležitost rozhodovala. Při realizaci projektu VKCB bylo totiž nutné
čekat na rozhodnutí ÚOHS ve věci VŘ 004 Prováděcí dokumentace včetně průzkumů – klášter. Toto VŘ bylo
nakonec shledáno rozhodnutím úřadu jako nezpůsobilý výdaj, avšak po více než půl roce, kdy tento úřad začal
celou věc řešit. Vzhledem k tomu, že žadatel nechtěl riskovat nezpůsobilost tohoto výdaje, nezbylo nic jiného
než čekat a došlo tak k posunu v harmonogramu návazného VŘ 002 na stavební práce o více než 6 měsíců.
Těchto 6 měsíců pak chybělo pro klidné a precizní dokončení díla a bylo nutno požádat o prodloužení projektu
ve věci realizace ZL č. 10 (Repase dveří).
Překážkou každé spolupráce je nedostatek komunikace, která je v našem případě komplikovaná větší dopravní
vzdáleností. To lze částečně řešit moderními komunikačními prostředky, ale není to samospásné. Udržet
širokou síť podporovatelů a spolupracujících subjektů je velmi náročné na kapacitu personálu a dostatečnosti
sdílení vize a možnosti faktické participace na realizovaných projektech. A to je velmi komplikované. Rizikem je
také forma neziskové organizace bez stálého nebo víceletého zajištění činnosti. To by v případě krátkodobého
výpadku aktivity mohlo vést ke ztrátě reputace. Získat partnery je prostě jednodušší než si je udržet. I proto
doporučujeme spolupráci rozšiřovat postupně a nevyvolávat široká a těžko naplnitelná očekávání.
Mezi další překážky a rizika spolupráce patří i finanční, programová a personální udržitelnost projektu VKCB.
Zde se jako problém jeví na jedné straně vyhovět podmínkám dotace (projekt nesmí být ziskový) a na druhé
straně zabezpečit finanční rovnováhu projektu ve fázi udržitelnosti. To bude znamenat zajistit nejen provoz
VKCB, ale také síť dobrovolných sponzorů a příznivců projektu, kteří umožní dlouhodobou finanční udržitelnost
projektu. Zároveň je zde rizikem i udržení náplně VKCB tak, jak byla popsána v žádosti. Je proto nutné
vybudovat síť profesionálů a podpořit realizační tým v otázce dlouhodobých koncepcí a přípravy jednotlivých
programových aktivit.
13
4.0 Popis výchozího stavu před zahájením realizace projektu
4.1 Výchozí stav
Benediktinské opatství sv. Václava je vlastníkem klášterní budovy i přiléhající zahrady, jejichž stavební obnova
je předmětem dotace. V části objektu, který nebyl revitalizován, se v době před rekonstrukcí nacházelo a i
nadále nachází Muzeum Broumovska. Toto Muzeum i po celou dobu rekonstrukce kláštera nabízí stálou
expozicí historie Broumovska, v této části se nachází také správa benediktinského opatství (č.p. 2) a část
kláštera je zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím pravidelných prohlídek. Prohlídkový okruh vede do
klášterního kostela, sakristie, refektáře a klášterní knihovny se 17 000 svazky. Je možno zde také nalézt kopii
Turínského plátna, které bylo objeveno v roce 1999. Spolu s dalšími liturgickými předměty a kněžskými ornáty
je vystaveno v klášterním refektáři. V podzemí kláštera jsou uloženy pozůstatky mumifikovaných vambereckých
měšťanů, kněží a dalších významných osobností. Kostel sv. Vojtěcha je využíván k pravidelným církevním
obřadům. Ostatní prostory kláštera jsou využívány jako depozitáře nebo jsou nevyužívány.
Provoz kláštera v současné podobě zajišťuje jeho vlastník – Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově.
Provoz Muzea zajišťuje Město Broumov jako zřizovatel Muzea Broumovska. Tato část nebyla předmětem
projektu. Níže uvedená tabulka obsahuje přehled nákladů vynaložených na nezbytné udržovací práce v objektu
kláštera:
Přehled nákladů - provedené práce (Kč/rok)
Rok
Provedené práce
Částka z Programu záchrany architektonického dědictví
1995
3 603 778
2 600 000
1996
3 957 000
3 800 000
1997
3 680 993
2 600 000
1998
3 663 620
3 000 000
1999
1 801 000
1 500 000
2000
2 400 000
2 200 000
2001
6 356 000
6 000 000
2002
5 400 000
5 400 000
2003
5 000 000
5 000 000
2004
6 000 000
6 000 000
2005
4 000 000
4 000 000
2006
7 400 000
7 400 000
2007
0
0
2008
0
0
2009
1 050 000
1 050 000
2010
0
0
2011
0
0
2012
574 000
414 000
2013
601 525
540 000
2014
731 348
665 000
57 969 264
53 919 000
Celkem
Tab. 1: Přehled nákladů – provedené práce v Kč (zdroj: Ing. Arch. Jan Slavík)
14
V celkových nákladech na opravy a rekonstrukce v lezech 1995 - 2001 (celková část 25 462 391 Kč) jsou
zahrnuty příspěvky OkÚ Náchod, představených MŘŘ a vlastníka, MK ČR odbor církví, samostatnou kapitolu
tvoří nezahrnutá rekonstrukce klášterní zahrady (program regenerace MPZ Broumov a Město Broumov). Pro
rok 2007 a 2008 byly práce na obnově kláštera přerušeny, neboť nebyl poskytnut příspěvek z PZAD z důvodu
neuzavřeného jednání s FÚ Náchod. Kauza byla uzavřena dne 17. 9. 2008 rozhodnutím MF - čj. 43/73
212/2008-434 o prominutí odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně v roce 2006. V roce 2009
pokračovaly práce na obnově severní strany východní části vnějšího pláště (fasáda s otvory), navázalo se tak na
rozpracovanou část z roku 2006. V roce 2010 a 2011 nebyly investovány žádné finanční prostředky. Velká část
kláštera v současné době nemůže být využívána z důvodu jeho technického stavu. Je zde mnoho prázdných
místností, které do roku 1989 sloužily jako archiv STB. Celková částka věnovaná na rekonstrukci kláštera od
roku 1995 – 2014 byla 57 969 264,00 Kč. V části kláštera, která prošla rekonstrukcí, byly prázdné a nevyužívané
místnosti. Až do roku 2007 byla také zahrada kláštera neudržovaná, plná náletů a vysoké trávy.
V celém objektu kláštera se vyskytovaly zejména tyto závady: Oproti původním předpokladům vlivem
dlouhodobého zatékání byly napadeny dřevomorkou i další dřevěné konstrukce v dalších částech objektu.
Poškozená byla část střešní krytiny, ale výměny oplechování proběhly jenom v místech největšího lokálního
poškození, zbytek čekal na větší opravu. Omítky byly na východní a severovýchodní straně kláštera
v neutěšeném stavu již delší dobu. Vlivem povětrnosti došlo i k degeneraci dřevěných okenních rámů. V místě
od obvodní kamenné zdi u Klášterní ulice docházelo k zatékání dešťové vody do objektu – nefunkční odvodnění
dvorku. Přilehlé zdivo západního křídla bylo v úrovni 1NP a 1PP vlhké. V rámci programu pro záchranu
architektonického dědictví byly vyměněny vnější okenní rámy na západním a jihozápadním křídle, částečně i na
severozápadním, zbytek je původní a ve značném stádiu poškození. Větší počet oken umístěn v samotném líci
fasády – vliv zatékání je zde tak více patrný. Komínová tělesa – současné době v některá ubourána a zasypané
průduchy stavební sutí, neumožňují tak přirozené provětrávání stavby. Šambrány a ozdobné římsy kolem oken
jsou z velké části dožilé a místy již odpadly úplně nebo jsou velmi poškozené. Vnitřní výzdoba stropních maleb a
maleb v prostoru chodeb byla vlivem zpráškování maleb v havarijním stavu. Stávající inženýrské sítě vyžadovaly
kompletní revizi – elektro, kanalizace, vodovod stejně tak jako poškozené barokní dveře včetně zárubní a další
architektonické hodnotné detaily
I přes neuspokojivý stavební stav zahrady a kláštera probíhaly zde četné aktivity. Patří mezi ně Zahrada kulturní
– celoroční program v klášterní zahradě. V rámci Zahrady kulturní probíhaly koncerty, výstavy, den s Lesy ČR,
divadelní přestavení (i pohádky pro děti), projekt „noční zahrada“ (noční netradiční prohlídka zahrady za svitu
loučí a svíček spojená s noční prohlídkou prostor kláštera), výstavy, filmová představení, besedy, komentované
diaprojekce a další jednorázové kulturní a společenské akce. I přes neuspokojivý stav v klášteře probíhala také
každoroční přehlídka a ochutnávka vín - Vinum et cetera. a také Benediktinské slavnosti – víkendová nejenom
kulturní ale i vzdělávací akce, kdy byl celý klášterní areál otevřen veřejnosti. Na zahradě probíhal také festival
divadelních představení, soutěž pro mladé pianisty Broumovská klávesa. Všechny tyto aktivity probíhaly
v nevyhovujících podmínkách. Organizátoři byli omezeni prostorem, kapacitou, některé z objektů byly na
hranici (či za ní) životnosti a byly nebezpečné zejména malým dětem. Bylo nutno zabezpečit svahy (zděné
stěny), chátrající objekty, oplocení apod. a také bylo potřeba vybudovat zázemí pro pořádání kulturních akcí,
poskytnout atraktivní prostory, které umožní ve vyšší kvalitě poskytnout nabízené kulturní a edukativní služby.
Urbanistické řešení
Objekt benediktinského kláštera se nachází na územní národní kulturní památky v ploše smíšené obytné – v
centrální historické zóně města – dle územního plánu města Broumov. Územní plán Broumova byl schválen
zastupitelstvem dne 8. 12. 2004 usnesením č. 23, bod č. 13. a nabyl účinnosti dne 22.5.2004. Klášter s kostelem
sv. Vojtěcha stojí v severovýchodní části města, na nejvyšším místě ostrohu nad řekou Stěnavou. Západní
stranou souvisí s městskými ulicemi, na jihu k němu přiléhají budovy bývalého klášterního gymnázia. Součástí
kláštera je kostel. sv. Vojtěcha. Klášterní komplex se rozprostírá kolem dvou dvorů. Přední, Slavnostní dvůr je
obdélný, s jižní a severní stranou elipticky prohnutou, východní a západní stranou prohnutou ven v barokní
křivce. Druhý, Rajský dvůr je také obdélníkového tvaru, tři jeho strany jsou rovné, severní strana je celá vypjata
do dvora v poloelipse. Na severu na areál navazuje klášterní zahrada. Ze severní a východní strany města jsou
15
na budovu kláštera krásné pohledy. Ty jsou z dálky pro město charakteristické a vytvářejí celkovou výraznou
městskou siluetu. Objekt je v současné době téměř prázdný. V areálu kláštera se nachází v jižním a
jihozápadním křídle Muzeum Broumovska. Prostory kláštera jsou veřejnosti zpřístupněny formou pravidelných
prohlídek.
Architektonické řešení Nově navrhované využití daných prostor kláštera se snaží maximálně využít jedinečnou
dispozici jednotlivých místností v klášteře. K objektu nebudou přistavovány žádné nové části, stavební úpravy
budou probíhat pouze ve vnitřní dispozici objektu s ohledem na zachování vnějšího pláště budovy. V případě
jakéhokoliv poničení vnější i vnitřní části objektu při stavebních pracech je nutné zajistit nápravu poškozené
části, kterou zajistí na své náklady zhotovitel stavby.
Zahrada
Severní část klášterního komplexu je tvořena klášterní zahradou. Blíže k budově kláštera byla část užitková, na
nejvzdálenější a nejvýše položené terase byla založena část okrasná s vyhlídkou do okolní krajiny. Velká
klášterní zahrada za hradebním příkopem (dříve hlubokým a širším) podél severní strany kláštera byla založena
za opata Tomáše Sartoria, snad v roce 1676, na pozemcích, které město muselo na základě tzv. Transakce za
trest za rebelii v roce 1618 postoupit klášteru. Jediné písemné zprávy o úpravách zahrady jsou z roku 1774.
Jednalo se o opravy staré fontány a zřízení nové, odtok vody, úpravy schodů, stržení starého dřevěného altánu.
Zahradníkem z Eschersdorfu byly provedeny nákresy úprav zahrady, které se ovšem nedochovaly. Na jaře roku
1779 byly pruským vojskem zřízeny polní náspy na klášterní zahradě. Ty měly posílit opevnění Broumova.
Původní terén horní části zahrady byl těmito zásahy z velké části zničen. Od konce 19. století a v průběhu první
poloviny 19. století zahrada postupně ztrácela svůj barokní kulturní charakter. Po druhé světové válce podél zdí
a oplocení a v zadní části a v zadní části parku vyrostly náletové dřeviny. Přestaly být udržovány a zhroutily se
ohradní zdi a zdi podpírající terasy, zchátrala schodiště a stavby na zahradě. Od 50. let 20. století byla zahrada
využívána pro potřeby Charitního ústavu pro řeholnice. Řeholní sestry zde pěstovaly zeleninu a květiny pro svoji
potřebu. Některé hospodářské objekty byly využity k chovu králíků, slepic a prasat. Větší plochy byly
obhospodařovány jako zemědělská půda a pěstovalo se na nich obilí a brambory. V dobách existence
benediktinského konventu ani v tzv. Charitním ústavem pro řeholnice nebyla zahrada veřejnosti běžně
přístupná. V 80. letech, kdy klášterní zahradu převzalo město, Muzeum Broumovska plánovalo zpřístupnění
zahrady v rámci prohlídky kláštera. Po převzetí kláštera církví nebyl o trvalé zpřístupnění zahrady zájem.
Původní vstupní brána
Stav obvodového zdiva byl při jeho patě narušován dešťovou vodou, volně odkapávající z přesahu střechy,
která neměla okapy. Podél korunní římsy byla ve velké části spadané omítka. Stanová střecha s pálenou
krytinou byla však v nedávné obnovena. Styk obvodové stěny s plechovou krytinou sousedního objektu dílen
byl narušen odstřikující dešťovou vodou a sněhem. Vstupní dřevěná vrata byla již velmi opotřebovaná.
Seník, chlév a dílny
Dřevěná konstrukce s nosnými zděnými sloupy tl. 50 cm, které tvoří podchycení krovu seníku a vnějšího
dřevěného bednění. Krov byl jednoduchý vázaný, s pultovou střechou s mírným sklonem. Sloužil pouze jako
sklady. Dílny - tento objekt, nevýznamné historické hodnoty, byly částečně narušeny vlhkostí zejména u paty
obvodových stěn, kde již prakticky nebyla žádná hydroizolace.
16
Obr.2 : Seník (v pozadí) s dílnou
Kuželník
Jednalo se zde o dřevěnou konstrukce kuželníku s jednoduchým sedlovým krovem, která byla v havarijním
stavu, nakloněná na jednu stranu. Velké procento dřevěného materiálu bylo shnilé, střecha byla pokryta tlustou
vrstvou mechu. Podlaha na pískovcových kvádrech zanesena vrstvami spadaného listí a v některých částech
rozeklaná. U styku s dalším sousedním zděným objektem byla konstrukce kuželníku sesunutá a zbořená.
Obr.3 : Zborcená část kuželníku, v pozadí barokní kašna
17
Obr.4 : Kuželník – zadní část
Vodárenská věž
Čtvercová cihelná stavba se stanovou střechou. Korunní římsa byla celkem zachovalá, ale vyžadovala
rekonstrukci. Došlo k nutné výměně střechy, stejně tak bylo nutno doplnit střešní okapy a dešťové
svody s vyspárováním od stavby.
Obr.5: Budova kuželníku a vodárenská věž (JV pohled)
Kůlna, skleník
Skleník navazuje štítem na pískovcovou stěnu. Konstrukce skleníku je složena z ocelových profilů, do kterých
jsou vsazeny skleněné tabule. Podlaha je vystavěna na pískovcových kvádrech. Stav skleníku odpovídal jeho
stáří – tj. některé tabule chyběly, nosná konstrukce vykazovala známky poškození. Ve štítu z východní strany
18
skleníku přiléhá objekt zděné kůlny, která sloužila jako sklad. Vnější omítka byla z velké části opadnutá, zdivo u
paty vykazovalo známky vlhkosti a částečných statických poruch.
Obr. 6: Skleník s kůlnou
Dům č.p. 226
Patrový domek uprostřed zahrady je založen na obdélném půdorysu. Jeho průčelí, členěné monumentálními
lisenami mají novobarokní charakter. Fasáda byla z roku 1910, členěna historizujícím štukovým dekorem –
šambránami, lisenami a hlavicemi s temně šedými výplněmi. V interiéru jsou klasicistní dvouramenné schodiště
s kovaným zábradlím a dřevěným madlem. V současné době je objekt využíván Agenturou pro rozvoj
Broumovska, je zde umístěna výstavní síň s volným vstupem a další provozní prostory APRB.
Obr. 7: Patrový domek v zahradě č.p. 226, v pozadí skleník
19
Zahradní altán
Dřevěná konstrukce zahradního altánu byla silně poznamenaná vlivem povětrnosti a slunečního záření.
Konstrukce je tvořena dřevěnými sloupky se zavětrováním.
Zděná kůlna
Objekt je zděný z cihel s patrnými zděnými pilíři – kůlna tak byla dříve dřevěná. Krov je jednoduchý, vázaný se
sedlovou střechou a krytinou z asfaltových pásů.
Dům č.p. 225
Zdivo kamenné smíšené, s pískovcovým soklem. Zdivo se od kamenných šambrán kolem okenních otvorů
v několika místech oddělovalo vlivem zatékáním dešťové vody. Vnější omítky ze strany od zahrady v části
objektu byly opadané. Okna byla dřevěná, původní, vsazená do líce s fasádou – poškození zřejmé stejně tak
jako na objektu kláštera. Okapy a dešťové svody chyběly.
V zahradě se nacházejí i další drobné stavební objekty (sochy, schodiště apod.), které vyžadovaly zejména
restaurátorské práce (sochy) a terénní úpravy spočívající ve zpevnění zídek.
Předkládaný projekt řešil revitalizaci hodnotného objektu s ohledem na jeho historickou hodnotu. Hlavním
cílem projektu je programová náplň v nevyužitých prostorech kláštera – vytvořit prostory pro vzdělávací a
kulturní centrum, pro odbornou i laickou veřejnost. Navrhované stavební úpravy byly prováděny z větší části v
momentálně nevyužívaných částech kláštera, které byly ve stavu neodpovídajícímu jejich kulturnímu,
historickému a architektonickému významu. Dokumentace byla vyhotovena pro stupeň projektu pro provedení
stavby a výběr zhotovitele stavby a to včetně textové, výkresové a rozpočtové části. Poslední stavebně
technický průzkum byl proveden v roce 1986. Objekt bývalého kláštera zůstal zachován ve své umělecké a
architektonické podstatě téměř bez znehodnocení. Stavební závady vyplývají převážně ze zanedbání údržby a
některých provizorií. Navrhované stavební úpravy budou prováděny z větší části v momentálně nevyužívaných
částech kláštera, a jejich cílem je znovuoživit objekt benediktinského kláštera
20
5.0 Charakteristika projektu a jeho cílů
5.1 Cíle projektu
Cílem projektu je revitalizace národní kulturní památky a její uvedení do nového života. Projekt je zaměřen na
vzorové využití národní kulturní památky – vznik centra zaměřeného na environmentální vzdělávání, pořádání
kulturních, vzdělávacích a společenských akcí. Tento cíl obnáší obnovení funkce kláštera (klášter + klášterní
zahrady) v území se zaměřením na zvyšování kvality života regionu a vytvoření ekologického a kulturního centra
regionu odkud budou koordinovány další aktivity na území Broumovska. Dále realizací projektu dojde k
vytvoření nové programové náplně, spočívající v pořádání ekologických, kulturních a vzdělávacích akcí,
vytvoření vzorového projektu oživení národní kulturní památky včetně zpracované metodiky postupu pro
širokou odbornou veřejnost a uspořádání závěrečné konference, která shrne a vyhodnotí hlavní aspekty
realizace projektu.
Předkládaný projekt řeší rekonstrukci podstatné části areálu broumovského benediktinského kláštera
se záměrem vybudování Vzdělávacího a kulturního centra Broumov. Hlavním záměrem je dosáhnout tohoto
cíle se zachováním stávajícího provozu muzea a také s tím, že budou zachovány i stávající prohlídkové trasy pro
návštěvníky klášterního areálu. Předpokládané úpravy a rekonstrukční práce budou prováděny z větší části
v momentálně nevyužívaných částech kláštera, které jsou dnes ve stavu neodpovídajícímu jejich kulturnímu,
historickému a architektonickému významu. Součástí projektového předkládaného záměru je i řešení přilehlé
klášterní zahrady, se zachováním jejího účelu využívání především pro kulturní a vzdělávací akce tedy v souladu
s dalšími objekty integrovaného projektu.
•
•
Rekonstrukce objektu kláštera
Rekonstrukce klášterní zahrady
Tento vzorový projekt, zaměřený na obnovu a využití broumovského kláštera, bude sloužit jako
modelový příklad pro další projekty obnovy a využití kulturní památky. Projekt počítá i s tím, že použité postupy
budou aplikovatelné na obnovu a využití památek daného typu i jinde v ČR. Pracovní tým, který vznikl pro
přípravnou, realizační fázi i pro fázi udržitelnosti projektu zpracuje prezentaci metodiky postupu obnovy a bude
po celou dobu udržitelnosti projektu poskytovat informace o konkrétních postupech a zkušenostech. Kromě
zpracované metodiky postupu a prezentace vznikne také brožura a film týkající se obnovy památky. Z tohoto
důvodu je projektu postaven tak, aby měl prokazatelný přínos na zvýšení atraktivity prostředí a multiplikační
efekt spočívající v replikovanosti postupů v jiných vhodných místech. Projekt proto umožní napojení dalších
projektů v oblasti služeb a podnikání zejména v cestovním ruchu a vzdělávacích aktivitách. Navazujícím
plánovaným projektem je vytvoření ubytovacích kapacit v prostorách kláštera pro účastníky vzdělávacích a
kulturních akcí.
5.2 Vedlejší cíle projektu
Mezi vedlejší cíle projektu řadíme především:
•
•
•
•
•
•
•
•
vznik atraktivních prostor a zázemí pro již pravidelně konané akce. V návaznosti se zvýšením
atraktivnosti lze počítat s rozšířením nabídky kulturních a vzdělávacích aktivit,
rozvoj vzdělávání v oblasti kultury, umění a životního prostředí – vytvoření nových produktů
osvětu, vzdělávání a poskytování informací zejména v oblasti ochrany památek v návaznosti na
koncepční materiály Královéhradeckého kraje a MK ČR,
zlepšení image města Broumova a celého Broumovského regionu
zvýšení návštěvnosti Broumovského regionu
projekt podmíní rozvoj dalších navazujících služeb – např. ubytovacích služeb a dalších služeb pro
návštěvníky vzdělávacích a kulturních akcí
příspěvek udržitelnému rozvoji
podpora rovných příležitostí (bezbariérová dostupnost prostor)
21
•
propojení a rozvoj neziskové sféry v oblasti kultury, umění a životního prostředí,
5.3 Předmět projektu
Uvedený záměr se věnuje rekonstrukci a revitalizaci významné národní kulturní památky
Královéhradeckého kraje s představou jeho kulturního a edukačního využití při zachování stávajících funkcí
(prohlídky kláštera a Muzeum Broumovska). Předmětem projektu s názvem Vzdělávací a kulturní centrum
Broumov – revitalizace kláštera je obnova a využití kompletního areálu a uvedení národní kulturní památky do
života. V současné době předmětné objekty nesplňují, vzhledem ke svému nevyhovujícímu stavu, možnosti
plánovaného využití.
Vedle obnovy jednotlivých stavebních objektů je hlavní součástí záměru příprava a koncepční rozvoj
programové části projektu. Programová část projektu představuje „náplň“ která bude realizována
v revitalizovaných prostorech.
Realizací níže specifikovaného projektového záměru a následným pořádáním navrhovaných kulturních
a vzdělávacích akcí v nově upravených prostorech je umožněno vrácení kláštera opět mezi historické objekty,
které vlivem času nezanikly, a podařilo se pro ně najít opět nové využití s přihlédnutím k jejich kulturnímu a
architektonickému dědictví.
Realizace projektu spočívá ve:
I.
Stavební obnově části kláštera
Jedná se o prostory, které nebyly využívány. Z těchto místností a chodeb budou zřízeny přednáškové sály,
výstavní plochy, studovny. Budou rekonstruovány sítě (odpady, elektřina, topení apod.), spojovací chodby.
II.
Revitalizace zahrady
Byla obnovena zahrada kláštera v podobě, kterou měla v polovině 20. století. Obnoveny byly jednotlivé
stavební objekty, které jsou nutné pro navrhovaný funkční model Vzdělávacího a kulturního centra.
III.
Vytvoření programové náplně
Pracovní tým během realizační fáze projektu připravil programovou náplň jednotlivých vzdělávacích akcí,
workshopů. Součástí je i zpracování metodiky postupu při rekonstrukci národní kulturní památky klášter v
Broumově. V závěru projektu byla uspořádána konference, při níž byly předány získané znalosti a zkušenosti
odborné i laické veřejnosti.
Varianty projektu
Nulovou variantou je zachování stávajícího nevyhovujícího stavu řešené národní kulturní památky,
avšak tato varianta by nijak neřešila neutěšený stav celého areálu a situaci v oblasti památek národního
významu a péče o ně. Zároveň by nemohlo dojít k rozšíření a zkvalitnění kulturního života regionu. Tato
varianta je zároveň dlouhodobě neudržitelná z důvodu narůstajících nákladů na údržbu a běžné opravy
komplexu, jejichž zanedbávání vede k pokračující devastaci a snižování hodnoty areálu. Z toho důvodu je nulová
varianta vyloučena.
Koncepční varianta byla zvažována, ale vzhledem k historii a zaměření místa není vhodná. Komerční
akce (hotel apod.) či jiný návrh funkčního využití není vhodnou variantou pro realizaci vzhledem k historickým a
kulturním hodnotám areálu kláštera.
Broumovský klášter je mimořádnou památkou, která se svým významem vyrovná těm nejznámějším
národním kulturním památkám obdobného charakteru, avšak dlouhodobě bez dostatečné péče a žádoucího
využití. Realizací projektu a tedy rozšířeným zpřístupněním a využitím v první řadě dojde ke zlepšení jeho
22
dostupnosti za účelem zvýšení návštěvnosti, zvýšení úrovně služeb v oblasti péče o kulturní dědictví a
optimálnímu využití kulturních památek národního významu.
Nerealizování projektu, tzv. nulová varianta, by znamenala:
1. Pokračující chátrání již dost fyzicky ohroženého souboru cenných staveb, narůstající statické porušení
stavebních nosných konstrukcí a postupné zvětšování počtu významných technicko - stavebních závad. Tím by
klášterní areál v Broumově směřoval k nevratnému poškození památky, bez revitalizace staveb by následovalo
postupné další omezování (již tak značně omezeného) využití kláštera a další chátrání.
2. Stagnaci rozvoje kultury a omezení konání dalších kulturně společenských akcí. Docházelo by k jejich
nepravidelnému pořádání, a tím by si návštěvníci nemohli vytvořit návyk na daný typ společenské akce a termín
jejího konání. Ze zkušenosti je zřejmé, že pro zvýšení zájmu je nutné vytvořit podmínky: atraktivita nabídky,
pravidelnost konání, dlouhodobý roční program, vytrvat alespoň po dobu 5 let.
3. Nulový sociální a ekonomický růst, nezvýšení atraktivity prostředí regionu Broumovska, nulový
multiplikační efekt ekonomického rozvoje, nedošlo by ke kulturnímu a společenskému povznesení města
Broumova, nedošlo by k napojení dalších projektů v oblasti služeb a podnikání
4. Vzhledem k tomu, že v ČR jsou i další objekty podobného významu (klášter Želiv, Vyšší Brod, apod.),
nevznikl by multiplikační efekt spočívající v aplikovatelnosti způsobu obnovy a využití objektů v jiných lokalitách
ČR.
Jiné investiční varianty a varianty využívání, správy a péče o broumovský klášter byly zvažovány jen
částečně a znamenaly by jen příležitostné údržbové popř. rekonstrukční práce, které by byly realizovány jen
v případě nalezení finančních prostředků (zejména formou darů, sponzorských darů a drobných grantů).
Z diskuze odborníků, pověřených pracovníků zainteresovaných institucí vzešla nejoptimálnější investiční
varianta, která je právě součástí předkládaného projektu. Využití daných objektů je v souladu s historickými
vazbami, současnými možnostmi a budoucím zachováním povědomí obyvatel o klášterní historii.
5.4 Území dopadu a specifikace území dopadu - vliv na rozvoj lokality a regionu
Území dopadu bylo třeba určit vzhledem k jednotlivým aktivitám a vlivům výsledků projektu:
a)
Obnova národní kulturní památky – celorepublikový dopad; v oblasti cestovního ruchu je dopad i na
osoby z příhraničních regionů; národní kulturní památku v menší míře navštěvují zahraniční
návštěvníci i ze vzdálenějších regionů Evropy. Součástí projektu nejsou služby pro cestovní ruch, jako
obnovená dominanta Broumovska však má potenciál ovlivnit návštěvnost regionu.
b) Programová náplň – kulturně vzdělávací aktivity – regionální dopad
c)
Programová náplň – kulturní, společenské (zejm. hudba, divadlo) aktivity – lokální až regionální dopad
d) Provoz obnovené památky – lokální dopady, mikroregionální dopad
23
Obr. 8: Pohled z Klášterní zahrady na severní stranu kláštera
V bezprostředním okolí Broumova (tedy i Broumovského kláštera) se nachází řada přírodních atraktivit
národního významu pro cestovní ruch v popředí s Adršpašskými skalami. Následující atraktivity tak každoročně
přilákají do bezprostřední blízkosti kláštera statisíce návštěvníků a představují tedy významný potenciál i pro
samotný klášter. Řada těchto míst je pak součástí chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) Broumovsko.
Broumovské stěny představují významný turistický cíl pro celý region. Dobrá přístupnost skal a přítomnost dvou
značených cyklostezek z nich dělá jednu z přírodních dominant okresu Náchod. Stěny jsou dobře dostupné i z
hlediska silniční dopravy. Automobilem či využitím
integrované regionální dopravy lze dosáhnout řady výchozích
míst (Hvězda, Slavný, Machov či například Božanov).
Javoří hory další významní turistický cíl tohoto regionu.
Pohoří vulkanického původu nabízí zejména lidmi
nepoznamenanou jedinečnou přírodu. Od roku 2002 lze pak
na vrcholu Ruprechtického Špičáku navštívit zbudovanou 30
metrovou
rozhlednu.
Podle
dostupných
recenzí
(kudyznudy.cz; cestovan.idnes.cz) pak nabízí rozhledna na
české poměry pohled na velmi neobvyklý krajinný ráz.
Obr. 9: Mapa oblasti Broumovska
Adršpach nebo také Adršpašsko-Teplické skály, jak se často
tento region nazývá, patří již tradičně k nejnavštěvovanějším
atraktivitám Královéhradeckého kraje vůbec. To z něj dělá
jedno z nejatraktivnějších míst i v celé České republice.
Adršpašsko - Teplické skály jsou od roku 1933 Národní
přírodní rezervací.
"Skalní město" Teplice nad Metují představuje další ze skalních útvarů, které každoročně lákají řadu
návštěvníků. Teplické skály jsou odděleny od Adršpašských skal 7 km dlouhým kaňonem Vlčí rokle. "Skalní
město" návštěvníkům nabízí až 70 m vysoké skalní stěny a věže, puklinové jeskyně a úzké soutěsky, kde lze
nalézt sníh v některých případech až do začátku léta. Prohlídka skalního města po turistické značce je
24
zpoplatněna. Prohlídkový okruh je přístupný každý den v průběhu turistické sezóny od 8 do 18 hodin. Vstup na
okruh, který trvá zhruba 3 hodiny, pak návštěvníky vyjde na 70,- Kč (35,- Kč snížené vstupně). Skalní město také
nabízí velmi dobrou přístupnost jak automobilem, tak vlakem. Parkovné na osobní automobil je zpoplatněno
50,- Kč.
Babiččino údolí je místo rozprostírající se v údolí řeky Úpy nedaleko vesnice Ratibořice. Údolí nese název podle
nejznámějšího díla spisovatelky Boženy Němcové, která zde prožila své dětství. Kromě řady přírodních atraktivit
v tomto údolí zaujme zejména barokní zámek, který je v analýze dál rozebírán v rámci kapitoly Teritoriální
konkurence.
Jiráskovy skály jsou již podle názvu spojeny se jménem jednoho z nejznámějších českých spisovatelů - Aloisem
Jiráskem. Ten umístil do zříceniny hradu Skály, který se nedaleko skal nachází, děj svého stejnojmenného
románu. Tento skalní útvar je součástí Adršpašsko-teplických skal a leží nedaleko Teplic nad Metují. Pro turisty
skály nabízí zejména četné značené turistické trasy či naučnou stezku Jiráskovy skály.
Stolová hora Ostaš je dalším z míst, které na svém vrcholku nabízí pro českou krajinu nezvyklý výhled od okolí.
Tento skalní útvar s turistickou stezkou vedoucí až na vrchol hory přes dvě menší skalní města - Dolní a Horní
labyrint se tyčí mezi městy Teplice nad Metují a Police do výšky 700 m. n. m.
Vodní nádrž Rozkoš, nedaleké umělé jezero s možností ubytování v místním kempu a celou řadou
doprovodných kulturních programů je pro Broumovský klášter významným místem zejména jako potenciální
zdroj nových návštěvníků, kteří přijedou do místního kempu strávit volný čas.
Typ atraktivity
Vzdálenost od
Broumova
Základní vstupné
Broumovské stěny
Přírodní
19 km
Volně přístupné
Javoří hory
Přírodní
7 km
Volně přístupné
Adršpach
Přírodní
22 km
Volně přístupné
Teplické skály
Přírodní
28 km
70,-
Babiččino údolí
Přírodní
43 km
Volně přístupné
Jiráskovy skály
Přírodní
18 km
Volně přístupné
Stolová hora Ostaš
Přírodní
12 km
Volně přístupné
Muzeum Merkuru v Polici
Vzdělávací
14 km
80,-
ZOO Dvůr Králové
Vzdělávací
63 km
195,-
Pevnost Dobrošov
Vzdělávací
37 km
80,-
Pevnost Josefov
Vzdělávací
56 km
60,-
Nádrž Rozkoš
Přírodní
42 km
Volně přístupné
Náchodská prima sezóna
Kulturní
31 km
-
Jiráskův Hronov
Kulturní
22 km
30 - 60,-
Brutal Assault
Kulturní
55 km
1 200,-
Novoměstský hrnec smíchu
Kulturní
40 km
40 - 90,-
Mezinárodní folklorní festival
Kulturní
30 km
80 - 100,-
Mezinárodní horolezecký filmový
festival
Kulturní
15 km
60,-
Open Air Festival Trutnov
Kulturní
46 km
1 300,-
Název
25
Camerata nova Náchod
Kulturní
31 km
80,-
Tab. 2: Atraktivity CR v okolí Broumova
Pro objektivní prozkoumání ubytovacích kapacit v okolí Broumova lze využít dat z Českého statistického úřadu.
Základním předmětem zájmu není jen celková kapacita ubytování v okolí, ale i jeho kvalita. Tato data ilustruje
následující tabulka.
Počet zařízení
Počet pokojů
Počet lůžek
Místa pro stany a
karavany
120
2104
6210
1537
-Broumov
6
120
273
-
-Meziměstí
2
-
-
-
-Teplice nad Metují
21
328
1104
200
-Police
5
55
193
-
Okres Náchod
Tab. 3: Ubytovací kapacity v okolních městech
V celém okrese Náchod lze nalézt podle oficiálních statistik něco málo přes 6 000 lůžek a asi 1 500 míst pro
stany a karavany. Na okresní úrovni však nejsou dosud zveřejňovány všechny údaje, proto je pro bližší pohled
na situaci přímo v bezprostřední blízkosti Broumova nutno využít dat místní samosprávy. Tak je možno zjistit, že
v Broumově a přilehlých obcích je možno nalézt ubytování na téměř 1 000 lůžkách, kde majoritní podíl tvoří
kempy a chaty (asi 600 lůžek / míst pro stany) a penziony (celkem asi 244 lůžek). Vyšší kategorie ubytování pak
nabízí dva Broumovské hotely Vera a Manor House, které ovšem značně cenově (940 - 2200,-) přesahují ostatní
ubytovací zařízení. Následující tabulka shrnuje celkovou kapacitu všech ubytovacích zařízení v oblasti a jejich
orientační ceny. Rozšířenou verzi tabulky s konkrétními ubytovacími zařízeními lze nalézt jako přílohu 1 celého
dokumentu.
Typ ubytování
Kapacita (osob)
Cena
Apartmány
20
220-300,-
Kempy a chaty
600
50 - 410,-
Hotely
77
940 - 2200,-
Penziony
244
200 - 700,-
Ubytovny
95
129 - 290,-
Tab. 4: Ubytovací kapacity v Broumově
Ubytovací kapacita v blízkosti Broumova je tedy pro potřeby dalšího rozvoje kláštera dostačující. Nabízí se zde
možnosti ubytování většinou na úrovni zhruba 200,- / os. / noc. Pro náročnější turisty je pak k dispozici dvojice
3* hotelových zařízení s celkovou kapacitou zhruba 77 lůžek. Z hlediska ubytovacích služeb tak Broumovsko
nabízí značnou realizační základnu a potenciál pro budoucí rozvoj atraktivit v regionu.
Stravovací služby
Přímo ve městě Broumov se nachází celkem 15 stravovacích zařízení různého typu. V tomto počtu převládají
restaurační provozy (celkem 8). V okolí Broumova, tedy v přilehlých obcích lze pak nalézt dalších 23 různých
zařízení.
26
Počet zařízení celkem
Z toho přímo v
Broumově
Restaurace
24
8
Kavárna
1
1
Hospody
8
2
Bufety / Bistra
2
2
Bary
3
2
Tab. 5: Stravovací zařízení v Broumově
Vzhledem k velikosti města lze tak hovořit o dostatečné nabídce stravovacích služeb. V tomto ohledu však lze
spatřovat nenaplněný potenciál v případě počtu kaváren. Na území Broumova a v přilehlém okolí se nachází
pouze jediný podnik tohoto typu (hotelová kavárna hotelu Manor House). Realizace projektu bude mít značný
vliv na rozvoj Broumova a jeho okolí. Tím, že do zatraktivněného prostředí kláštera budou jezdit řádově tisíce
lidí ročně, bude to mít značný vliv na rozvoj města, ubytovacích a stravovacích služeb, povědomí o Broumovu
jako kulturně-historické a duchovní destinace.
5.5 Výstupy programových projektových částí a přidaná hodnota projektu
Výsledným produktem nebo službou jsou v případě Institutu přírodovědného vzdělávání organizace
odborných a metodických seminářů, krátkodobých a dlouhodobých kurzů, exkurzí a dalších akcí zaměřených k
ekologickému vzdělávání a výchově.
Ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2007 – 2013, PO 5 Příroda, krajina a životní prostředí, Priorita 5.3.
Environmentální vzděláváni, poradenství a osvěta řeší podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
ve školských zařízeních, veřejné a podnikové sféře a ve vztahu k veřejnosti, podporuje vytváření efektivních
regionálních systémů EVVO včetně podpory místních správ a samospráv v jejich aktivitách. Tato priorita je
zaměřena také na podporu účasti veřejnosti při rozhodování v oblasti životního prostředí v regionech a
usnadnění přístupu veřejnosti k relevantním informacím z oblasti životního prostředí.
V Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2011-2013, Prioritní oblast 2: Lidské zdroje jsou jedněmi ze
specifických cílů:
•
Specifický cíl A) Zvýšení vzdělanosti obyvatelstva s využitím nových moderních vzdělávacích metod a
nových technologií v počátečním i dalším vzdělávání
o
•
Opatření A.1. Podpora zkvalitňování předškolního a školního vzdělávání
Specifický cíl E) Rozvoj systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty
o
Opatření E.1. Zvyšování ekologického povědomí všech obyvatel
o
Opatření E.2. Rozvoj středisek a zázemí EVVO
Na zmíněné priority, specifické cíle a opatření navazuje projekt Vzdělávacího a kulturního centra Broumov,
jehož cílem je revitalizace národní kulturní památky a její uvedení do nového života. Projekt je zaměřen na
vzorové využití národní kulturní památky – centrum zaměřené na environmentální vzdělávání, pořádání
kulturních, vzdělávacích a společenských akcí. Tento cíl obnáší:
•
obnovení funkce kláštera (klášter + klášterní zahrady) v území se zaměřením na zvyšování kvality
života regionu,
27
•
•
•
•
vytvoření ekologického a kulturního centra regionu odkud budou koordinovány další aktivity na
území Broumovska,
vytvoření nové programové náplně, spočívající v pořádání ekologických, kulturních a vzdělávacích
akcí,
vytvoření vzorového projektu oživení národní kulturní památky včetně zpracované metodiky
postupu pro širokou odbornou veřejnost,
uspořádání závěrečné konference, která shrne a vyhodnotí hlavní aspekty realizace projektu.
Projekt Vzdělávacího a kulturního centra Broumov – revitalizace kláštera řeší rekonstrukci podstatné části
areálu broumovského benediktinského kláštera se záměrem vybudování Vzdělávacího a kulturního centra
Broumov. Hlavním záměrem je dosáhnout tohoto cíle se zachováním stávajícího provozu muzea a také s tím, že
budou zachovány i stávající prohlídkové trasy pro návštěvníky klášterního areálu.
Poskytované služby v případě Vzdělávacího institutu pro dramatické, hudební a jiné vzdělávání spočívají
v přípravě studijních a vzdělávacích programů zaměřených na studium historických hudebních materiálů
uložených v archivu kláštera, vč. možnosti jejich produkce formou např. závěrečného koncertu, nebo možnosti
zvukového záznamu v nahrávacím studiu. Realizace projektu umožňuje soustředění pěveckých sborů
(dlouhodobé i krátkodobé) – nácviky vystoupení v akusticky vybavených sálech, vč. možnosti např. závěrečného
koncertu, nebo možnosti zvukového záznamu v nahrávacím studiu. Více viz kapitola 7.
Služby poskytované Institutem krásných umění & Zahrada kulturní spočívají v akcích typu koncerty,
vystoupení, prezentace, besedy, výstavní expozice apod.. Součástí projektu je i zpracování metodiky obnovy a
využití dle dané osnovy. Zájemci mají mít možnost shlédnout audiovizuální pořad věnovaný obnově kláštera.
Více viz kapitola 7.
5.6 Cílové skupiny projektu
Mezi cílové skupiny projektu VKCB v provozní fázi patří:
A) Obnova národní kulturní památky
a. Česká republika a její občané, včetně budoucích generací – záchrana a oživení památky jakou
součásti historického a kulturního dědictví
b. Návštěvníci regionu, města, kulturních památek, muzea v klášterním komplexu, účastníci
cestovního ruchu – obnovená kulturní pamětihodnost
c. Příjemce – obnovená kulturní a historicky církevní památka, úspory na pravidelnou údržbu a běžné
či mimořádné opravy
d. Destinační společnosti, incommingové agentury a kanceláře cestovního ruchu, touroperátoři –
obnovená a lákavá atraktivita, obohacení nabídky pro návštěvníky Broumovska i ČR, (zvýšení
výnosů z aktivit v regionu, potenciální prodloužení pobytu v regionu).
e. Obyvatelé města, regionu – zkulturnění prostředí města, předmět hrdosti lokálních patriotů
potenciální výšení zaměstnanosti, zejména multiplikačním efektem
f. Žáci a studenti, odborní pracovníci v památkové péči a další odborná veřejnost – předmět studia
historického stavitelství, kultury, umění
g. Neziskové organizace – zabývající se ochranou kulturního dědictví, propagací a rozvojem regionu
(důležitý mezník obnovy a rozvoje Broumovska směrem ke snižování meziregionálních disparit)
B) Programová náplň – kulturně vzdělávací aktivity
a. Účastníci pobytových aktivit (hudební tělesa, divadelní spolky, další kulturní a vzdělávací
organizace) – prostor pro výjezdní soustředění
b. Obyvatelé regionu – obohacení kulturního a společenského života
C) Programová náplň – kulturní, společenské (zejm. hudba, divadlo) aktivity
a. Účastníci aktivit, diváci, posluchači – kulturní a společenské zážitky v netradičních prostorách
28
b. Účinkující hudební tělesa, divadelní spolky, další kulturní a vzdělávací organizace – nový prostor
pro vlastní produkci, zvýšení výnosů z vlastní činnosti
c. Obyvatelé regionu – obohacení kulturního a společenského života, snížení dojezdových časů a
nákladů do jiných míst, kde se pořádají obdobné kulturní aktivity
D) Provoz obnovené památky
a. Životní prostředí – zvýšení kvality kulturního prostředí pro obyvatele, energeticky a provozně
moderně řešená obnova objektu přinese nižší zatížení životního prostředí odpady (plynnými,
pevnými i tekutými).
b. Podnikatelé – zvýšení výnosů spojený s očekávanou vyšší návštěvností regionu a potřebou
zásobování obnovené části klášterního areálu (zejména sektor služeb – ubytovatelé, pohostinství a
stravování, osobní služby, ostraha objektu, prodejci a dodavatelé potravin a nepotravinářského
zboží, dopravci, dodavatelé elektrické energie, vody, firmy v odpadovém hospodářství a další)
c. Podnikatelé v cestovním ruchu a navazujících odvětvích – potenciální prostor pro tvorbu a
komerční využití lokálních produktů – suvenýry, specializované produkty
d. Obyvatelé regionu a města - potenciální výšení zaměstnanosti, zejména multiplikačním efektem
e. Osoby ohrožené sociální exkluzí a nezaměstnaností – stabilizace pracovních míst, prostor pro
osoby z ohrožených sociálních skupin
f. Veřejnoprávní instituce – město, stát a další orgány – státní a obecní rozpočty budou v tomto
směru ušetřen vyplácení části sociálních podpor v nezaměstnanosti či pro péči o znevýhodněné
skupiny, získají vyšší výnosy z místních i celorepublikových daní a poplatků – zejména díky
multiplikačnímu efektu
Cestuje s celou rodinou (rodiče + dítě) 31% podíl
Je ve věku 26 - 40 let 45% podíl
Pochází k
Královéhradeckého kraje 18% podíl
Broumovsko navštívil primárně kvůli
klášteru - 38% podíl
Na prohlídce se mu nejvíce
líbí kostel - 53% podíl
Cesta mu průměrně
trvala 2 hodiny, 39
minut, a přijel ze
vzdálenosti 179 km
29
Obr. 10: Typický návštěvník kláštera
V provozní fázi budou realizovány programové aktivity, které byly připravovány v předchozích fázích projektu –
jedná se o aktivity s kulturní i odbornou tématikou zaměřené svou povahou na odbornou i laickou veřejnost.
Tyto aktivity bude mít na starosti manažer programových projektových aktivit. V provozní fázi se
nepředpokládají, vzhledem k plné funkčnosti všech řešených objektů, výrazné nároky na přesun a přemísťování
expozic, resp. kulturně – společenských a vzdělávacích akcí. Jediná potřeba přemisťování expozic nastane
v momentě případné obměny jejich zaměření. Veškeré kulturní akce jsou plánovány v rámci dramaturgické a
programové rady tak, aby se vzájemně doplňovaly a nepotkávaly se. Provoz VKCB (Vzdělávací a kulturní
centrum Broumov) bude probíhat průběžně a není v kolizi s ostatními akcemi.
5.7 Soulad záměrů projektu s principy péče o kulturní dědictví
Citlivý vztah společnosti ke kulturnímu dědictví a snahy o uchování jeho vybraných částí sahají hluboko do
minulosti. Přes naznačenou vývojovou proměnlivost společenského vnímání hodnot památek i volby cest k
jejich uchování lze nalézt určité konstantní zobecnitelné principy. Poprvé byly uceleně formulovány v
mezinárodní tzv. Benátské chartě z roku 1964 doplněné pro oblast památkového urbanismu Washingtonskou
chartou z roku 1978 a řadou dalších navazujících mezinárodních dokumentů.
K těmto principům patří:
•
•
•
•
•
•
•
•
preference preventivní péče, tedy průběžné údržby památek před renovačními či dokonce
rekonstrukčními intervencemi; součástí prevence je i dobrý územní plán a místo, které je v něm
památkám přiznáno
průzkum, dokumentace a objektivní všestranné poznání hodnot památky musí být východiskem jak
výběru objektů k ochraně, tak způsobů péče o ně a posléze i jejich prezentace
obnova památky musí vyváženě spojovat uchování jejích hodnot s pochopením pro udržení její živé
funkce jako nejlepší záruky její trvalé existence
vědomí nezastupitelnosti originální hmotné substance památky jako zdroje její autenticity a vypovídací
hodnoty a jako nositele hodnoty stáří
památku je třeba uchovat na místě, kde byla postavena nebo pro které byla vytvořena; přemístění
památky lze odůvodnit jen výjimečně, ze záchranných důvodů
o památky je nejlépe pečovat prostředky, kterými vznikly, tedy s užitím historických technologií,
postupů a materiálů, jejichž kontinuitu je třeba udržet
chrání se nejen památka, ale i její prostředí a urbanistický či krajinný kontext; v urbanistickém měřítku
jde o historický městský půdorys, poměr zastavěných a volných ploch včetně zeleně a historickou
skladbu dominant
péče o památky musí všemi prostředky obhajovat a prezentovat své cíle a aktivně komunikovat se
společností
Výše uvedené platí také pro Broumovský klášter. Stávající stav byl zapříčiněn zanedbáním průběžné údržby
památky. Jednotlivé subjekty se snaží již několik let provádět kulturní akce, které mají za cíl obnovit významnou
památku takovým způsobem, aby došlo k vyváženému propojení historie a současnosti. Její znovuuvedení do
života je provedeno tak, aby byla uchovaná historická hodnota kláštera avšak s novou programovou náplní.
Během přípravy a realizace projekty byla vydána tato stanoviska a Rozhodnutí, která měla dopad na realizaci
stavby:
1)
Rozhodnutí 22057/RR/2011 a 22577/RR/2011 Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Toto
rozhodnutí bylo předloženo v rámci předložení Žádosti o dotaci a schválilo předloženou
projektovou dokumentaci. Stanovuje, že pro návrh restaurátorských prací uvedených v Soupise
vybraných prvků a v restaurátorském posudku pro restaurování malířské a štukové výzdoby budou
30
2)
doplněny nezbytné položky - restaurátorské průzkumy zjišťující rozsah zakrytých nástěnných
maleb. Součástí bylo i doplnění restaurátorských průzkumů povrchových úprav oken, dveří, kování
a mříží. Do výčtu bylo zahrnuto i zajištění nástropních maleb před provedením stavební obnovy
stropů, restaurování mříží, zámků a dveřních závěsů a kovaných okenních kliček vyrobených před
polovinou 19. století. Dále pak bylo podmínkou pro další schválení doplnit způsob restaurování
uměleckých nebo uměleckořemeslných děl zachycených během provádění obnovy. Všechny výše
uvedené podmínky měly být předloženy a projednány. Závazné stanovisko 22577/RR/2011 k
zahradě bylo z hlediska zájmů státní památkové péče přípustná v plném rozsahu
Rozhodnutí 4140/RG/2014 Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Toto rozhodnutí se týkalo
změnového listu č. 10, které obsahovalo aktuální obnovu 105 ks historických dveří a to tak, aby
vyhověly bezpečnostním předpisům. Původní projektová dokumentace ke stavebnímu povolení
obsahovala dodávku nových dveří, na základě požadavků NPÚ byly ponechány staré dveře s tím, že
budou repasovány. Vzhledem k tomu, že se hledal způsob, jak zabezpečit požární odolnost dveří,
nebyl tento požadavek památkářů zahrnut do prováděcí PD. Teprve v dubnu 2014 tak mohlo být
vydáno výše uvedené rozhodnutí, které konstatuje, že teprve v roce 2014 se objevila nabídka
certifikovaného požárního nátěru, který umožňuje zvýšit požární odolnost historických dveří bez
podstatných dopadů na jejich hmotu a vzhled. Vzhledem k tomu, že požadavek na repasi
původních dveří se řešil dodatečně po vypracování prováděcí PD, který byla soutěžena, došlo ke
zpoždění v realizaci projektu. Na základě Oznámení o změně č. 25 tak byl vznesen požadavek na
prodloužení realizace do 20. 4. 2015. Všechny ostatní stavební prvky byly ukončeny dle smlouvy do
30. 11. 2014, kdy bylo zahájeno předání stavby.
5.8. Navazující projekty, jejich zaměření a zdroj financování – popis vazeb
Číslo
Projekt/
Vazba na projekt IOP 5.1
záměr
Žadatel/
příjemce/
Zdroj
Náklady
finančních
prostředků
Termín
zahájení
Termín
ukonče
ní
2011
2013
2007
2010
2009
2010
investor
1
2
3
Intenzifikace ČOV v Broumově /
obsah projektu: stavební úpravy
ČOV s výměnou technologie
umožňující čištění odpadních vod, a
to na úrovni splňující parametry pro
vypouštění v podmínkách Chráněné
krajinné oblasti Broumovsko
Obnova parku Alejka v Broumově /
obsah projektu: obnova parku
založeného ve druhé polovině 19.
století, jenž je z většiny součástí
městské památkové zóny
Česko-polské infocentrum
v Broumově / Součást projektu
Rozvoj cestovního ruchu v regionu
Stolových hor a Broumovských stěn
financovaného z OP Přeshraniční
spolupráce.
Klášter je kanalizací na ČOV
v Broumově napojen. Projekt
IOP je tedy ušetřen investic do
čištění odpadních vod. Velký
přínos především z pohledu
ochrany životního prostředí v
CHKO Broumovsko.
Park Alejka tvoří společně
s Klášterem součást
historického centra města.
Vhodná relaxační zóna
účastníků kulturních akcí v
rámci IOP.
Město
Broumov
Město
Broumov
Vybudování infocentra
s konferenčním sálem (300
osob) z bývalého kinosálu.
Město
Společné využívání v rámci
Broumov
programu IOP, a tím významná
synergie při větších kulturních
a společen.-vzděláv, akcích.
OP Životní
prostředí
Nadace
PROMĚNY
Praha
Dotace cca
84 mil. Kč
spoluúčast
města cca
20 mil. Kč
Příspěvek
ve výši cca
25 mil. Kč,
spoluúčast
města 7 mil.
Kč
Dotace cca
OP
40 mil. Kč,
Přeshranič
spoluúčast
ní
cca 4 mil.
spolupráce
Kč.
31
Číslo
Projekt/
záměr
Žadatel/
příjemce/
Zdroj
Náklady
finančních
prostředků
Termín
zahájení
Termín
ukonče
ní
2009
2010
investor
4
5
6
8
Regenerace veřejné zeleně
v Broumově / Realizace zlepší
vzhled dřevin a jejich zdravotní stav
na 8 veřejných prostranstvích
města. (obsah projektu: údržba
zeleně, tj. ošetření dřevin, jejich
dosázení).
Regenerace zeleně města
dotváří okolí Kláštera.
Město
Broumov
OP Životní
prostředí
Město
Broumov
státní
Ministerstv
dotace 5
o financí
mil. Kč
2009
2009
Projekt částečně využívá
prostory kláštera. Realizací IOP
se zvýší možnosti vzájemné
Město
spolupráce mezi jednotlivými
Broumov
subjekty. Využití prostor
klášterního komplexu pro
česko-polské setkávání
OP
Přeshran.
spolupráce
, Fond
mikroproje
ktů
dotace cca
800 tis. Kč,
spoluúčast
cca 80 tis.
Kč
2009
2009
Projekt ekologického vytápění
objektu bývalého klášterního
gymnázia, který je součástí
klášterního komplexu.
PRV, osa IV
LEADER
MAS Hlavní
opatření:
III.2.1.2
Občanské
vybavení a
služby
Celkové
výdaje:
1 183 405,Kč
2009
2010
Celkové
způsobilé
výdaje
2499982,40
Kč
2010
2013
Revitalizace školního atletického
hřiště / obsah projektu: odvodnění
běžeckého oválu na hřišti
Hřiště těsně sousedí
Masarykovy ZŠ, položení umělého
s Klášterní zahradou.
povrchu, vybudování doskočiště pro
skok daleký a pro vrh koulí
Sousedská setkávání / projekt
zahrnující aktivity městského
infocentra, městské knihovny,
broumovské farnosti a místní
básnířky, z nichž se část koná v
prostorách Kláštera (10. ročník Dnů
česko-polské poezie, koncert v
kreslírně, prohlídka Kláštera pro
žáky základních škol v polském
Radkowě a Nowe Rudě).
Centrum regionálního rozvoje a
setkávání / vytvoření zázemí pro
organizace zabývající se rozvojem
regionu (APRB, MAS, RDA, DSO,…) a
vytvoření kulturního a spolkového
místa. Celoroční zpřístupnění
společenského sálu Kreslírny pro
veřejnost.
9.
Marketing cestovního ruchu
Broumovska
dotace cca
5 mil. Kč,
spoluúčast
cca 500 tis.
Kč.
Agentura
pro rozvoj
Broumovs
ka
Cílem projektu je podpořit
rozvoj cestovního ruchu
Broumovska prostřednictvím
Dobrovoln
ROP SV
partnerství, koordinace aktivit,
ý svazek
oblast
rozvoje nových produktů a
obcí
podpory
společné propagace regionu.
Broumovs
3.2
ko
32
Číslo
Projekt/
záměr
Žadatel/
příjemce/
Zdroj
Náklady
finančních
prostředků
Termín
zahájení
Termín
ukonče
ní
2012
2014
investor
10.
Geoturistika: první kroky
Cílem projektu je rozvoj
geoturistiky v hranicích CHKO
Broumovsko a ve spolupráci
s polskou Gminou Radkow.
Projekt souvisí
s environmentálními
aktivitami Vzdělávacího a
kulturního centra Klášter
Broumov.
MAS
Broumovs
ko+, z.s.
OP
Přeshran.
spolupráce
, Fond
mikroproje
ktů
Celkové
výdaje
750 000,00
Kč
Tab. 6: Popis vazeb na jiné projekty
Projekt má vazbu i na další připravované projekty, např. Singltrek Javoří hory, který je připravovaný Společností
pro destinační management Broumovska, o.p.s. Projekt singltrek se skládá ze sítě stezek pro cyklisty
v přírodním terénu a ze systému nástupních míst. Na tato místa je navázán soubor služeb, které zajišťují zázemí
s kvalitativními parametry návštěvníkům a finanční podmínky pro správu destinace.
Významnou aktivitou regionu je snaha získat statut Geoparku Broumovsko. První aktivity se uskutečnily v roce
2011. V letech 2012 – 14 byl realizován projekt Geoturistika: první kroky, který přispěl k získání statutu Geopark
Broumovsko – kandidátské území. Kulturní a vzdělávací centrum Klášter Broumov bude zajišťovat vzdělávací
aktivity související s tématikou geoparků.
33
6.0 Příjemce, organizační struktura
6.1 Základní údaje o příjemci dotace
Žadatelem o dotaci bylo Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově, které patří Benediktinskému řádu.
Benediktini jsou členové mnišského řádu založeného Benediktem z Nursie. Řeholníci původně žili v
samostatných opatstvích, ráz jednotného řádu získali až od 19. stol. Zakladatel řádu sv. Benedikt žil na přelomu
5. a 6. století v Itálii. Založil klášter na Monte Cassinu a pro své mnichy sepsal Řeholi, sedmdesát tři kapitoly
základních pravidel života v klášteře. Řehole Benediktova vhodně adaptovala starší monastickou tradici
Východu i Západu. Každý klášter je samostatný a tvoří ho společenství bratří v čele s opatem. Kláštery se z
praktických důvodů sdružují v kongregace. Benediktinské kláštery v Česku a chorvatský klášter v Ćokovacu jsou
takto spojeny do Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha (vznikla roku 1945). Souhrnem jednotlivých
benediktinských kongregací je benediktinská konfederace v čele s opatem-primasem, sídlícím v Římě.
Benediktinští mniši jsou podle Řehole křesťané, kteří se společně v komunitě modlí a pracují. Modlitbou se
myslí modlitba soukromá (zvláště tzv. lectio divina, rozjímavá četba bible) a veřejná, liturgická (tzv. opus Dei,
dílo Boží: eucharistická bohoslužba a divinum officium, bohoslužba hodin v chóru). Za jistý druh modlitby
považují benediktini i práci: podle polohy kláštera a dispozic bratří jde o práci manuální, v duchovní správě a ve
školství, vědeckou. Mniši skládají čtyři sliby: slib chudoby, čistoty, poslušnosti (společně se jim v benediktinské
tradici říká "obrácení mravů") a slib stability (doživotní stálosti v některém klášteře, resp. v té které komunitě).
V současné době mniši v broumovském klášteře nežijí.
Název žadatele
Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově, ČR
Právní forma
Církevně právnická osoba
IČ
48648884
Sídlo žadatele
Klášterní 1, 550 01 Broumov
Statutární zástupce žadatele
Mgr. P. Petr Prokop Siostrzonek OSB
Webové stránky
http://www.klaster-broumov.cz/
Kontaktní osoba
Přemysl Sochor
34
Tab. 7: Název žadatele
Řídící tým přípravné fáze
Převor Petr Prokop Siostrzonek
předseda
správce kláštera v
Broumově-člen týmu
zástupce partnera
projektu
člen týmu
Projektový
manažer/dotační
management
Koordinátor
projektu/ředitel
Projektový tým pro realizační fázi
Ředitel
projektu/Koordinát
or projektu
Projektový manažer,
dotační management
technický
koordinátor
zástupce
partnera
projektu
manažeři
programu
environmentál
ního a
kulturního
Finanční manažer
projektu
Manažer
veřejných
zakázek a
zadávacích
řízení
Technický dozor
investora
Autorský
dozor
Dohled
nad
realizací
zeleně
Restaurát
orský
dohled
Asistent
projektovéh
o manažera
- dotační
managemen
t
Zástupce
dodavatel
ů
Obr. 11: Projektový tým v době realizace projektu
Do realizační fáze projektu byly zapojeny další spolupracující subjekty, jež se na realizační fázi podílí různými
aktivitami, a to dle charakteru a účelu, ke kterému jsou jednotlivé subjekty zřízeny. Kromě Agentury pro rozvoj
Broumovska se jednalo o spolupracující subjekty, které se podílely na vytvoření osnov kulturního a
environmentálního vzdělávání. V současné době proces programové přípravy vrcholí a cílem spolupráce je
přispět ke zvýšení využití kulturního potenciálu, rozšíření kulturních služeb a zvýšení atraktivity NKP.
Při realizaci projektu byly na jednotlivé členy týmu kladeny mimořádné nároky. Ze zkušenosti můžeme uvést, že
bez jejich odborného zázemí by nebylo možno projekt ukončit. Mezi základní kompetence projektového týmu
patřilo:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zkušenosti s realizací obdobných projektů (projektová, programová zkušenost)
Zkušenost s vedením týmů a lidí
Komunikace
Řízení projektových týmu
Zkušenosti s dotacemi z evropských, národních, regionálních, dotačních titulů
Koordinace investičních aktivit probíhajících na majetku Opatství
Zkušenost při projektových přípravách významných investičních akcí
Zkušenosti s finančním řízení projektu
Zkušenost s vytvářením programů v oblasti kulturních a vzdělávacích akcí
Vzhledem k přirozené fluktuaci se během realizační fáze projektu (2012 – 2014) měnil i projektový tým pro
realizační fázi projektu. Po určité stabilizaci v první části realizace projektu došlo k ustálení osob, které se
35
podílely na realizaci projektu. V rámci rozpočtu projektu byly uplatňovány způsobilé mzdové výdaje na
následující klíčové členy projektového týmu:
• Koordinátor projektu/ředitel projektu (0,8 úvazku, 2,5 roku)
• Technický koordinátor (0, 4 - 0,8 úvazku, 2,5 roku)
• Projektový manažer/dotační management (0,5 úvazku, 2,5 roku)
• Finanční manažer projektu (0,5 úvazku, 2,5 roku)
• Asistent projektového manažera (0,3 úvazku, 2,5 roku)
• Programový koordinátor kultura (0,4 úvazku, 2,5 roku)
• Programový koordinátor – přírodovědný institut, environmentální vzdělávání (0,8 úvazku, 2,5 roku)
Dále jsou v rozpočtu projektu jako způsobilý výdaj zahrnuty externí výdaje na následující členy realizační
projektového týmu:
•
•
•
•
•
•
•
TDI,
BOZP,
Autorský dozor,
Restaurátorský dohled,
Dohled nad realizací zeleně,
Právní služby,
Manažer veřejných zakázek.
6.2 Základní organizační schéma provozní fáze
Benediktinské opatství sv. Václava jako příjemce dotace uzavřelo s Agenturou pro rozvoj Broumovska o.s.
(APRB) partnerskou smlouvu, v rámci které bude celkový provoz zajišťovat partner projektu, včetně realizace
vytvořené programové náplně. Provoz bude zajišťován na základě nájemní smlouvy, která byla uzavřena v roce
2006 a bude rozšířena před ukončením realizace projektu o další prostory, které jsou předmětem projektu.
Spolupráce s partnerem projektu je dlouholetá. Výběr nájemce proběhl v roce 2006, kdy byla Agentura pro
rozvoj Broumovska, o.s. jediným zájemcem o pronájem prostor pro konání kulturních, vzdělávacích a
společenských akcí. Partner projektu bude spolupracovat s dalšími subjekty při pořádání jednotlivých kulturních
a vzdělávacích akcí (viz spolupracující subjekty v předchozí kapitole studie) S nimi bude smluvních vztah při
pořádání konkrétních akcí uzavírat partner projektu. Partner bude zajišťovat běžnou údržbu prostor pro účely
pořádání kulturních a vzdělávacích akcí, realizovat marketing jednotlivých akcí (ve spolupráci s dalšími subjekty
jako DSO Broumovsko, MAS Broumovsko+, Město Broumov apod.) Další spolupracující subjekty se budou
etablovat z již uvedených partnerů, ale zároveň budou vyhledávány další vhodné subjekty pro spolupráci. Tím
bude usilováno o maximální kulturní kvalitu programu.
6.3 Management, správa a provoz
Veškeré činnosti, jež budou v rámci provozu vykonávány, lze rozčlenit na dvě základní skupiny, a to na činnosti
provozní a správní. Níže je uvedena jejich další klasifikace dle časového hlediska i předmětu, včetně popisu, jak
budou dané činnosti zajištěny. Tyto činnosti budou vykonávat zaměstnanci partnera projektu.
Z hlediska časového jsou činnosti dále členěny na operativní a stálé. Toto časové hledisko se promítá do výkonu
obou skupin činností, tedy do provozních i správních. Operativní činnosti vyžadují vysokou flexibilitu provozního
týmu. Z tohoto hlediska bude jejich řešením pověřen ten člen týmu, který má rozhodovací pravomoci a
kompetence delegovat dílčí činnosti na nižší články (výkonné) články týmu – tedy manažer. Stálé činnosti jsou
takové, které se při výkonu správy a provozu neustále opakují či probíhají kontinuálně a jejich výkon podléhá
určitému stanovenému rámci (interní postupy a směrnice). Z hlediska personálního je výkon těchto činností
zajištěn prostřednictvím členů na nižších pozicích provozního týmu. Manažer a vedení je v rámci těchto činností
pověřen kontrolou a dohledem.
36
Správní činnosti
a) stálé:
•
technická oblast (např. péče o objekty, drobné opravy, zajištění správy movitého majetku, zajištění
bezpečnosti objektů, zajištění oprav, běžné denní údržby a investičních akcí, správa a zajištění
bezpečnostních systémů atp.)
• odborná oblast (péče o exponáty, sbírky, odborná správa expozic, tématických výstav apod.)
• administrativní a ekonomická oblast (např. zajištění kompletní ekonomické a personální agendy,
pojištění majetku, evidence movitého majetku, apod.)
b) operativní:
Zahrnuje činnosti, jejichž výskyt je ojedinělý a nahodilý (např. sjednání servisních oprav, odstranění vzniklých
závad aj.)
Provozní činnosti
a) stálé:
•
•
•
technická oblast (např. úklid a provoz budovy včetně ekonomické agendy s tím spojené – nákup
energií, vody, spojové služby, odvoz odpadu atp.)
odborná oblast (pořádání vzdělávacích a kulturních akcí pro odbornou i laickou veřejnost, tvorba
nových výstavních expozic a tématických výstav, přednášková a publikační činnost, výstavy, expozice
muzea, projektů, propagace apod.)
administrativní a ekonomická oblast (např. organizace využití prostor, zajištění provozu techniky,
ekonomická agenda – účetní dokumenty, pokladna aj. – personální a mzdová agenda – výplata mezd
aj.)
b) operativní:
•
Zahrnuje činnosti, jejichž výskyt je ojedinělý a nahodilý (např. semináře a setkání partnerů,
ekonomická agenda – objednávky, fakturace atp.)
Výkon správních a provozních činností bude zcela zajišťován přímo zaměstnanci a kapacitami provozovatele
(APRB). Vlastními silami budou organizace zajišťovat téměř všechny činnosti v kategorii „stálé“. U činností
operativních bude často využito nákupu služeb jiných firem (tzv. outsourcing) – jedná se např. o zajištění
servisních prací aj.
Organizační zajištění realizační fáze bude navazovat na organizační strukturu vzniklou v přípravné fáze projektu.
V realizační fáze budou vytvořeny následující hlavní řídící struktury projektu:
6.4 Personální zajištění managementu, správy a provozu v době udržitelnosti projektu
Agentura pro rozvoj Broumovska, jako provozovatel programu má letité zkušenosti s organizací a řízení
programových projektů a bude plně zapojena do implementace v době udržitelnosti projektu. Základní
organizační struktura bude vycházet ze současného maticového uspořádání APRB, kde v horizontální ose
naplňuje programové záměry a v ose vertikální poté funkční strukturu. V programové struktuře APRB sleduje
jednotlivé oblasti aktivit v rámci projektu tedy:
•
•
Vzdělávací centrum EVVO
Vzdělávací centrum dramatického, hudebního a jiného vzdělávání
37
•
•
Kulturní centrum
Ostatní aktivity
Z pohledu funkčního jsou tedy do každého projektového týmu zařazení pracovníci z oddělení:
• Fundraising
• Realizace
Specifickou činnosti zajišťující celkové fungování APRB je potom štáb, vykonávající koordinační a podpůrné
funkce. Do těchto činností můžeme zařadit činnosti ekonomické, správní, IT a provozně technické (údržba
apod.). Předpokládané nové funkce jsou především plánovány z programového hlediska a zároveň budou
rozšířeny současné týmy a adekvátní posílení. Programově tedy vznikne vzdělávací a kulturní centrum, které
bude z funkčního hlediska posíleno především v oblasti PR a publicity a marketéři ve funkčním týmu
fundraisingu.
Pracovní tým ve fázi udržitelnosti projektu:
Pracovní pozice
Počet zam.
Počet měsíců
Ředitel VKCB
1
12
S&M Manager
1
12
Organizační pracovník
1
7
Údržbář vedoucí
1
10
Údržbář
1
7
Uklízečka
2
7
Tab. 8: Pracovní tým ve fázi udržitelnosti projektu
6.5. Další spolupracující subjekty – zhodnocení spolupráce
Do vznikajícího projektu VKCB se již před přípravnou fází projektu podařilo zapojit odbornou veřejnost a
zájmové organizace včetně několika partnerských organizací, některé z nich mají podepsánu platnou smlouvu o
spolupráci. Mezi subjekty, které se podílejí na činnosti VKCB patří:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Fakulta restaurování Univerzity Pardubice
Univerzita Hradec Králové
HAMU Praha
Festival Pražské Jaro
Stamicovo kvarteto
Univerzita Pardubice - fakulta restaurování
Město Broumov
Asociace hudebních umělců a vědců
Dobrovolný svazek obcí "Broumovsko"
MAS Broumovsko +
Filharmonie Hradec Králové o.p.s.
Na Broumovsku jsou i další neziskové subjekty, které spolu vzájemně spolupracují. Patří mezi ně Místní akční
skupina Broumovsko+ (MAS Broumovsko+), které je zapsaným spolkem, založeným v roce 2005. Dalším
subjektem je Podnikatelský klub Broumovska z.s. (PKB).
38
Spolupracující
subjekt
Fakulta
restaurování
Univerzity
Pardubice,
Jiráskova 3, 570
01 Litomyšl
Kontaktní osoba
Ing. Karol Bayer,
děkan
Činnost subjektu
Forma spolupráce
Fakulta restaurování Univerzity Pardubice byla založena v roce 2005.
Svými vzdělávacími, vědeckými a uměleckými aktivitami v oblasti
konzervace a restaurování památek a zapojením do projektů
zaměřených na záchranu kulturního fondu České republiky i
mezinárodních, navazuje na činnosti pěstované v Litomyšli od roku
1993. Je jedním z mála univerzitních pracovišť, které zabezpečuje
výchovu vysokoškolsky vzdělaných restaurátorů.
Spolupráce formou
praktických cvičení
studentů, výměna
lektorů a
přednášejících,
propagace projektu
Univerzita Hradec PaedDr. Monika
Králové
Žumárová, Ph.
D. - prorektorka
pro strategii a
rozvoj
Univerzita Hradec Králové patří mezi mladé univerzity, jejichž vznik
umožnily společenské změny po roce 1989. V současnosti tvoří svazek
univerzity tři fakulty - pedagogická, informatiky a managementu a
filozofická, které navštěvuje přes osm tisíc studentů. Přes svoji
relativně krátkou existenci se univerzita může opírat o dlouholetou
tradici vzdělávání ve městě i v regionu.
Spolupráce formou
workshopů a seminářů,
výměna studentů,
lektorská činnost,
propagace projektu
HAMU Praha
Prof. Vlastimil
Mareš
Vedle intenzivního vyučování jednotlivých hudebních oborů nabízí
fakulta některá další studijní zaměření. Patří k nim např. stylová
interpretace hudby baroka a ještě starších stylových období nebo
interpretace hudby druhé poloviny našeho století. Nejmladšími obory
na fakultě jsou hudební management, dále studijní obory připravující
odborníky pro moderní nahrávací praxi: hudební režie a zvuková
tvorba. Rozsáhlá aktivita Hudební fakulty AMU, jejíž nedílnou součástí
jsou bohaté zahraniční styky, tak vede k tomu, že se tato fakulta i její
sídlo staly střediskem živého kulturního dění vskutku evropského
významu.
Spolupráce formou
badatelské práce v
knihovně kláštera,
spolupráce při
organizaci koncertů
Festival Pražské
jaro
Roman Bělor –
ředitel festivalu
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je pravidelnou přehlídkou Spolupráce při
vynikajících světových umělců, symfonických orchestrů a komorních
organizování koncertů a
těles. Koná se každoročně v Praze od 12. května (výročí úmrtí Bedřicha jiných kulturních akcí
Smetany) do 4. června. Je od svého počátku reprezentativní
přehlídkou světové hudební kultury a jejích nejnovějších trendů
Stamicovo
kvarteto
MgA. Josef
Kekula
V prosinci roku 2005 oslavilo Stamicovo kvarteto významné
jubileum svého působení. Od inauguračního koncertu v Zrcadlové kapli
pražského Klementina, v září roku 1985, dosáhlo kvarteto mnoha
vynikajících úspěchů doma i na mezinárodních pódiích, představilo se
na téměř 70CD tuzemských i zahraničních nahrávacích společností,
jeho členové působili jako lektoři na mistrovských kurzech v Evropě a
Americe a počet koncertních vystoupení vysoko přesáhl počet 2000.
Stalo se tak díky vítězství v mezinárodní soutěži EBU/OIRT v roce 1986
v rakouském Salcburku, které získal soubor záhy po svém založení.
Toto ocenění přineslo kvartetu mnoho nových příležitostí po celém
světě a mladé nositele české kvartetní tradice poznali posluchači i v
zemích s odlišnou hudební kulturou. Kromě Kuby, Maroka, Indonésie,
Macaa nebo Tchaj-wanu kvarteto vystoupilo ve více než 50 zemích
světa.
Spolupráce při
organizování koncertů a
jiných kulturních akcí,
propagace
Město Broumov
Ing. Jaroslav
Bitnar
Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a
hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a
ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem
pískovcových Broumovských stěn.
Spolupráce při
propagaci akcí v rámci
destinačního
managementu,
spolupráce na dotačním
managementu,
spolupráce v rámci
Centra regionálního
rozvoje a setkávání
39
Spolupracující
subjekt
Kontaktní osoba
Činnost subjektu
Forma spolupráce
Asociace
hudebních
umělců a vědců
Prof. Jiří Hlaváč
Jejím posláním je vytvářet podmínky pro svobodnou uměleckou,
teoretickou a organizátorskou práci a její vysokou odbornou a mravní
úroveň. Asociace hájí a prosazuje profesionální zájmy členů, přispívá
ke všestrannému rozvoji české hudební kultury a obecné hudebnosti
Spolupráce formou
badatelské činnosti v
knihovně kláštera,
spolupráce při
zajišťování koncertů
Dobrovolný
svazek obcí
"Broumovsko"
Karel Rejchrt
Dobrovolný svazek obcí Broumovsko je svazek obcí v okresu Náchod,
jeho sídlem je Broumov a jeho cílem je koordinování celkového
rozvoje území DSO na základě společné strategie, společný postup při
prosazování udržitelného života v území a společná propagace
mikroregionu v cestovním ruchu. Sdružuje celkem 13 obcí a byl
založen v roce 1997.
Spolupráce v rámci
rozvoje a setkávání,
propagace projektu
MAS Broumovsko Ing. Eva
+
Blažková
Místní akční skupina Broumovsko+ (MAS Broumovsko+) je občanským
sdružením, založeným v roce 2005 lidmi, kteří se podíleli na vzniku
rozvojové strategie regionu – Programu rozvoje Broumovska.
Spolupráce na
propagaci projektu,
spolupráce v rámci
rozvoje a setkávání,
propagace projektu
Národní
památkový ústav
Ing. Arch. Věra
Kučová
Národní památkový ústav (NPÚ) působí v České republice jako státní
příspěvková odborná organizace památkové péče. Působí na území
celého státu za pomoci územních odborných pracovišť
Odborná spolupráce při
restaurátorských
pracech v klášteře
Filharmonie
Hradec Králové
o.p.s.
RNDr. Václav
Derner
Příspěvková organizace Města Hradec Králové,
Spolupráce při přípravě
programů Institutu
krásných umění,
propagace, dramaturgie
koncertů
Tab. 9: Spolupracující subjekty
K institucím ve městě a okolí, které se vedle Agentury pro rozvoj Broumovska z.s. podílejí na formování
kulturního života města a snaží se o oživení kláštera, patří:
•
•
•
•
•
•
•
•
Společnost pro destinační management Broumovska, o.p.s.,
Regional Developement Agency - rozvojová agentura zřízená Euroregionem Glacensis
Dobrovolný svazek obcí Broumovsko (slavnostní zahájení turistické sezóny na Broumovsku, Za poklady
Broumovska)
ZŠ Masarykova a Hradební (výuka v Zahradě* - výtvarná výchova, historie, přírodověda)
Český svaz žen Broumov (příprava akcí, výzdoba, pořadatelská výpomoc)
Broumovská klávesa z.s.
Dům dětí a mládeže Ulita Broumov,
Občanské sdružení ZÁKUS, Český svaz žen Broumov, DDM Ulita Broumov (vybrané akce pro děti)
Kromě výše uvedených v provozní fázi spolupráci dále přislíbili např. Akademie múzických umění – hudební a
taneční fakulta, Pražské jaro, Asociace hudebních umělců a vědců, Národní památkový ústav, Centrum
medievistických studií AV ČR a UK v Praze, Ústav dějin křesťanského umění KTF, CHKO Broumovsko, Společnost
pro destinační management Broumovska, AVU Praha, Biskupství Královéhradecké, Královéhradecký kraj a další.
Subjekty, které v současné době s klášterem Broumov spolupracují, jsou neziskového charakteru, nejsou to
podnikatelské subjekty, které by v prostorách kláštera a Zahrady vykonávaly komerční činnost. Realizace
savební obnovy broumovského kláštera by však umožnila napojení právě těchto aktivit v oblasti služeb pro CR a
dalšího podnikání, což by vedlo ke zvýšení zaměstnanosti v příhraniční oblasti Broumovsko.
40
Klášterní komplex Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově bude patřit i nadále Benediktinskému řádu.
Administrátorem opatství (statutární zástupcem) zůstává Mgr. P. Petr Prokop Siostrzonek OSB. V současné
době řád neuvažuje o osídlení komplexu mnichy. Klášter má svého správce,, kterým je lic. Přemysl Sochor.
Jediná osoba by však nemohla zabezpečit provoz celého centra VKCB, z tohoto důvodu bylo potřeba najít
nejvhodnější formu, jak zabezpečit provoz komplexu. Byla proto uzavřena partnerská smlouva s Agenturou pro
rozvoj Broumovska o zajištění provozu kulturních a vzdělávacích akcí min. po dobu udržitelnosti projektu a
zároveň byla uzavřena dlouhodobá nájemní smlouva s APRB na prostory zahrady a objektu Gymnázia za účelem
provozování kulturních, společenských a kulturních aktivit (uzavřena od roku 2006 do roku 2021) a dále správu
a provoz budované infrastruktury bude dle nájemní a partnerské smlouvy zajišťovat APRB prostřednictvím
svých zaměstnanců a ve spolupráci s výše uvedenými subjekty.
Partner projektu
Název:
Agentura pro rozvoj Broumovska o.s.
Sídlo:
Rybářská 287, kancelář: Klášterní 1,
P.O. Box 81, 550 01 Broumov
Statutární zástupce:
Marcela Školníková, předsedkyně
Posláním APRB je spojovat aktivní subjekty na Broumovsku, podporovat kreativní nápady a zodpovědně
stimulovat rozvoj regionu. Agentura se podílí na rozvoji kulturního a sociálního života v oblasti především
přípravou a realizací kulturních akcí, propojuje jednotlivé subjekty, které se snaží oživit Broumovsko. Od roku
2006 realizuje v zahradě kláštera kulturní akce pod názvem Zahrada kulturní.
Forma účasti partnera projektu spočívala především ve zvýšení atraktivity a využití dosud nepoužívaných částí
benediktinského kláštera v Broumově – národní kulturní památky a dále pak provozováním Vzdělávacího a
kulturního centra v Broumově, naplňováním jeho programu (např.: hudební sympozia, kulturní akce, semináře,
restaurátorské a výtvarné dílny, vzdělávacími kurzy, kurzy regionálního rozvoje) a náplně (přednáškové prostory
s potřebným vybavením, studovna not, včetně zázemí pro vícedenní pobyty). V rámci výše uvedených
programů bude Agentura spolupracovat s dalšími subjekty. Na základě uzavřené partnerské smlouvy se partner
projektu zavázal mj. k následujícím aktivitám:
•
•
•
•
•
•
Poskytování odborné pomoci a asistence při přípravě projektové žádosti
Poskytování odborné pomoci a asistence při přípravě programové náplně projektu, spolupráce s
ředitelem/koordinátorem programové náplně projektu
Prostřednictvím pronájmu prostor zajištění realizace programové náplně projektu (kulturní a
vzdělávací akce) v rozsahu uvedeném v žádosti o poskytnutí dotace a podrobněji specifikované v
dokumentaci programové náplně, na jejímž vytváření bude partner spolupracovat
Zajištění běžné provozní údržby projektu pro zajištění účelu provozu definovaného v žádosti o
poskytnutí dotace (kulturní a vzdělávací akce)
Personální zajištění řízení provozní fáze projektu
Spolupráce s dalším institucemi při přípravě a realizaci vzdělávacích a kulturních akcí
Na závěr lze dodat, že bez spolupráce s klíčovým partnerem - Agenturou pro rozvoj Broumovska by se projekt
neuskutečnil. Naprosto zásadní zkušeností z realizace projektu je soudržnost jeho členů a nadšení
z realizovaného projektu. Bez osobního zaangažování jednotlivých osob, včetně četných přesčasových hodin by
nebylo možno projekt zdárně v určeném čase uskutečnit.
41
7.0 Popis průběhu prací v přípravné a realizační fázi
7.1 Popis průběhu prací v přípravné fázi
Intenzivní příprava projektu probíhala od srpna 2009. Během této doby došlo k částečnému stavebně historickému průzkumu, který odhalil nejnutnější části klášterního komplexu, které musí být rekonstruovány.
Došlo také k inventarizaci většiny originálních prvků stavby. Tyto podklady sloužily jako vstupy pro projektovou
dokumentaci k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení. Byl vybrán zpracovatel žádosti a zpracována
studie proveditelnosti. Projekt byl předložen do 1. výzvy (kontinuální výzva pro oblast podpory 5.1. a,b –
národní podpora využití potencionálního kulturního dědictví), avšak neúspěšně - projekt byl vyřazen. Vzhledem
k historickému významu kláštera a havarijnímu stavu objektu bylo rozhodnuto pokračovat v přípravných
pracech a předložit projekt do další výzvy. Během léta a podzimu 2011 byl sestaven nový projektový tým,
přehodnoceny priority projektu a připravena nová žádost o dotaci včetně všech dalších povinných příloh.
Během tohoto období byly realizovány tyto aktivity:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
realizace stavebně - historických průzkumů
návrh funkčního využití kláštera
dispoziční studie
iniciační zpráva pro navrhovaný projekt
částečná inventarizace originálních prvků stavby
vyjádření odboru památkové péče k projektovému záměru
vytvoření koncepce provozního modelu
provedena analýza kulturních a vzdělávacích potřeb
provedeno VŘ na projektové práce
stavební projektová dokumentace
získání územního rozhodnutí a stavebního povolení
vytvoření žádosti o dotaci + povinné přílohy
uzavřena partnerská smlouva
sestaven projektový tým pro přípravnou, realizační a provozní fázi
Na podzim 2011 byla vydána pravomocná stavební povolení týkající se projektu (budova kláštera + zahrada). Na
základě aktuálních Pokynů pro žadatele byly provedeny drobné změny v projektu (tak, aby bylo vyhovovat
podmínkám dotace) a byla podána finálně uložená žádost o dotaci včetně povinných příloh.
Přehled realizovaných VŘ
Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, bylo na projektu realizováno celkem 33 výběrových řízení, z nichž některé
byly zrušeny (sloučeny). VŘ 004 prováděcí dokumentace včetně průzkumů – klášter bylo zrušeno ÚOHS.
Výběrová řízení patří k úzkým místům většiny projektů investičního charakteru. Bylo nutno nejprve vysoutěžit
PD ke stavebnímu povolení, poté jednotlivé doplňující průzkumy. Na základě nich byla vysoutěžena prováděcí
projektová dokumentace, TDI, BOZP, Restaurátorský a dohled nad zelení. Bylo nutno také vysoutěžit právní
služby a organizaci, která bude jednotlivá VŘ provádět. Ze zkušeností plyne, že je nutno se připravit s velkým
časovým předstihem, neboť jednotlivá VŘ na sebe často navazují a musí být provázané. Dále je nutno dát pozor
na případné dělení zakázky (soutěžit vždy spolu související celek). Broumovské opatství muselo také oproti
projektu počítat s tím, že některá VŘ nebudou způsobilá. To pak znamená, že je nutno mít finanční rezervu,
nebo alespoň dohodnutý finanční rámec s bankou, aby bylo v případě potřeby možno plynule čerpat finanční
prostředky. Dle zkušenosti z tohoto projektu vyplývá, že je nutno počítat se vznikem nezpůsobilých výdajů.
V takto složité historické stavbě s určitostí dojde ke vzniku víceprací, které musí stavební expert CRR posoudit i
z hlediska způsobilých výdajů. I když v rozpočtu projektu v žádosti o dotaci bylo počítáno se 100% dotací a
minimem nezpůsobilých výdajů, během realizace projektu z různých důvodů došlo k navýšení nezpůsobilých
výdajů. Kromě VŘ pozastaveného ÚOHS se jedná o chyby ve VŘ, nezpůsobilých
42
VŘ
001
002
003
004
005
006
Název VŘ
Vzdělávací a kulturní centrum Broumov –
revitalizace kláštera a klášterní zahrady
Předpokládané/sk Předpokládané/sku
utečné datum
tečné datum
zahájení
ukončení
29.3.2012
12.11.2013
Stavební práce zahrada
Mobiliář
Prováděcí dokumentace včetně průzkumů klášter
Prováděcí dokumentace včetně průzkumů zahrada
Stav VŘ
Pozn.
ukončeno
zrušeno
28.2.2014
1.8.2014
zrušeno
29.2.2012
2.2.2013
ukončeno
29.2.2012
8.10.2012
ukončeno
23.3.2012
30.6.2012
ukončeno
Bylo sloučeno s VŘ
001
Místo VŘ je VŘ 29 - 33
Ukončil UOHS nezpůsobilý výdaj
Výběr dodavatele: Archeologický průzkum
Výběrové řízení na zajištění TDI pro klášter a
zahradu
Výběrové řízení na zajištění koordinátora BOZP
pro klášter a zahradu
9.8.2013
6.12.2013
ukončeno
14.8.2013
6.12.2013
ukončeno
Autorský dozor - klášter
29.2.2012
2.2.2013
zrušeno
Bylo sloučeno s 004,
NZV
010
Autorský dozor - zahrada
29.2.2012
8.10.2012
zrušeno
Bylo sloučeno s 005
011
Publicita - tisk studie
1.10.2014
1.11.2014
plánováno
012
Publicita - výroba instruktážního videa
1.3.2014
14.5.2014
ukončeno
013
Publicita - web
1.3.2013
1.3.2013
ukončeno
014
Publicita - závěrečná konference
10.10.2014
10.10.2014
plánováno
007
008
009
015
Organizace veřejných zakázek
016
017
018
Právní služby (jednotlivé objednávky)
Výběr zpracovatele dokumentace pro spojené
územní a stavební řízení objektu kláštera v rámci
projektu "Vzdělávací a kuklturní centrum Broumov
- revitalizace kláštera
Výběr zpracovatele dokumentace pro stavební
povolení objektu zahrady v rámci projektu
"Vzdělávací a kuklturní centrum Broumov revitalizace kláštera
019
Poradenské a konzultační služby
020
Zpracování žádosti o dotaci
Výběr dodavatele: "Restaurátorský průzkum,
stavebně historický průzkum, dokumentace
historicky cenných prvků - klášter"
Výběr dodavatele: "Restaurátorský průzkum,
stavebně historický průzkum, dokumentace
historicky cenných prvků - zahrada"
021
022
Nezpůsobilý výdaj
Dodatkem č. 1
hodnota snížena na
717 000 Kč
1.1.2012
24.2.2012
ukončeno
1.11.2011
30.12.2011
ukončeno
13.8.2010
28.9.2010
ukončeno
13.8.2010
21.9.2010
ukončeno
30.12.2011
30.12.2011
ukončeno
18.8.2011
18.8.2011
ukončeno
15.3.2012
30.6.2012
ukončeno
15.3.2012
30.6.2012
ukončeno
Zpracování finančních podkladů a plánů
Poskytování restaurátorského dohledu v projektu
Vzdělávací a kulturní centrum Broumov revitalizace kláštera
Poskytování dohledu nad zelení v projektu
Vzdělávací a kulturní centrum Broumov revitalizace kláštera
27.9.2011
27.9.2011
ukončeno
6.12.2013
20.2.2014
ukončeno
1.2.2014
8.4.2014
ukončeno
026
Právní služby II
21.3.2014
4.4.2013
ukončeno
027
Právní služby III
25.4.2014
22.5.2014
ukončeno
028
Akustický průzkum a akustická studie
19.10.2012
15.2.2013
ukončeno
029
AV technika, elektroakustika
10.7.2014
31.10.2014
ukončeno
030
Mobiliář, bez dodávky PC
29.7.2014
24.10.2014
ukončeno
031
Klavír
3.10.2014
30.11.2014
ukončeno
032
Ostatní hudební nástroje
31.10.2014
30.11.2014
zrušeno
033
VŘ na dodávku PC
24.10.2014
30.11.2014
zrušeno
023
024
025
Tab. 10: Výběrová řízení v projektu
43
vícepracích, neočekávaných výdajích mimo projekt atp. Dle zkušenosti je nutno počítat s rezervou. V době
tisku této Kroniky nebyly ještě vyčísleny všechny způsobilé a nezpůsobilé výdaje, odhadem se dá říci, že se bude
jednat o částku vyšší než 20 mil Kč, kterou musí žadatel uhradit z vlastních prostředků.
7.2 Popis realizace stavební části
Klášter
Před zahájením rekonstrukčních prací proběhly potřebné průzkumy (dendrologický, mykologický, stavebně
historický) a zaměření objektu včetně fotodokumentace stávajícího stavu. Došlo k vyhotovení projektové
dokumentace pro stavební povolení, přípravě projektové dokumentace pro výběr dodavatele a k přípravě
kompletní projektové dokumentace pro provedení stavby
Postup výstavby byl prováděn dle běžných postupů:
• vybudování zařízení staveniště dle ZOV
• provedení připojení staveniště na energie přes podružné měření
• statické zajištění objektu a bourací práce,
• vybudování stavebních úprav HSV
• dohled restaurátora a památkové kontrolní dny (ochrana pevně zabudovaných předmětů
• inventarizace umělecko‐řemeslných prvků a ochrana proti poškození)
• provedení stavebních prací pro řemeslné obory
• montáže PSV
• kompletační práce a koordinace řemeslných profesí
• dokončení a uvedení do zkušebního provozu
Nová funkční náplň do vybraných místností je navržena s ohledem na stávající dispozici, ve snaze co nejméně
minimalizovat bourací práce. Před zahájením stavebních prací byl zdokumentován stávající stav všech prostor,
kterých se dotkly navrhované stavební úpravy. Staveniště bylo stavební firmě předáno protokolárně zápisem do
stavebního deníku a samostatným zápisem o předání staveniště stavební firmě byla předána i projektová
dokumentace s právoplatným stavebním povolením. Hlavní komunikační spojení mezi jednotlivými patry bylo
přes schodiště v severozápadní části kláštera a pomocí nově zřizovaného výtahu. Součástí stavebních prací byl i
návrh přípojek plynu, vodovodu a splaškové kanalizace. K projektu byla přiřazena i nutná oprava stávajícího
kamenného mostu, který spojuje klášter s klášterní zahradou. Kostel sv. Vojtěcha není zahrnut do stavebních
úprav. Dále je k těmto úpravám zahrnut most mezi zahradou a klášterem, řešení přípojek inženýrských sítí
(vodovod, kanalizace, plyn, metalická přípojka).
V nadzemním podlaží jsou výstavní místnosti, technické místnosti, sociální zázemí pro návštěvníky výstavních
místností, zázemí pro zaměstnance Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov s vlastními toaletami,
šatnou, denní místností, technické zázemí kláštera, bezstrojový výtah, zajišťující vertikální komunikaci v klášteře
od 1 NP do 3 NP. Součástí stavebních prací byla i stavba šachty pro jídelní výtah – ovšem bez instalace výtahů,
osazeny budou pouze šachetní dveře. Vzhledem k charakteru projektu byly v mezipodlaží v západním křídle
navrženy výstavní místnosti.
Prostory 2. NP jsou využity pro hudební místnosti, společenskou místnost a výtvarné dílny. Součástí je i sociální
zázemí, malá kuchyňka, technické místnosti. Ve středním traktu budou upraveny 3x stávající prostory na
výstavní místnosti – jedná se o místnosti č. 2048, 2049, 2050,2053.
Ve 3. NP jsou instalovány výstavní místnosti v m. č. 3023, 3025, 3032, 3033, 3034, 3035, 3036. Studovny jsou
navrženy v místnostech č. 3042, 3043, 3063, 3064, 3072, 3073, 3089, 3090. Součástí byly úpravy skladů,
technických místností, sociálního zázemí, chodeb, schodišť. Ve 4 NP (severozápadní věž) je navržena plynová
kotelna. Přívod plynu do kotelny je po fasádě objektu. Do krovu jsou navrhnuty 2x strojovny vzduchotechniky.
44
Přehled revitalizovaných místností v klášteře:
Lokalizace prostor
Podlaží (NP/PP)
Číslo místnosti
Charakteristika prostor
Charakter prostor
Popis prostor
Plocha m
1 NP
1024
výstavní prostory
výstavní místnost
61,21
1 NP
1025
výstavní prostory
29,18
1 NP
1026
výstavní prostory
29,18
1 NP
1027
výstavní prostory
54,83
1 NP
1040
výstavní prostory
51,63
Mezipodlaží
M002
výstavní prostory
30,65
Mezipodlaží
M003
výstavní prostory
30,65
Mezipodlaží
M004
výstavní prostory
31,27
Mezipodlaží
M005
výstavní prostory
27,24
Mezipodlaží
M006
výstavní prostory
58,35
2 NP
2048
výstavní prostory
66,3
2 NP
2049
výstavní prostory
30,01
2 NP
2050
výstavní prostory
30,48
2 NP
2053
výstavní prostory
11,17
2 NP
2022
tvůrčí prostory
koncertní & taneční sál
114,71
2 NP
2023
tvůrčí prostory
malý salónek - zkušebna
65,64
2 NP
2024
tvůrčí prostory
hudební zkušebna
62,34
2 NP
2034
tvůrčí prostory
přednášková místnost
97,5
2 NP
2039
tvůrčí prostory
výtvarná dílna - malba
64,44
2 NP
2040
tvůrčí prostory
výtvarná dílna - keramika
44,62
2 NP
2041
tvůrčí prostory
výtvarná dílna - sochařství
56,77
3 NP
3023
výstavní prostory
67,6
3 NP
3025
výstavní prostory
62,56
3 NP
3032
výstavní prostory
20,46
3 NP
3033
výstavní prostory
103,38
3 NP
3034
výstavní prostory
61,57
3 NP
3035
výstavní prostory
43,07
3 NP
3036
výstavní prostory
54,87
3 NP
3042
výstavní prostory
studovna
18,78
3 NP
3043
výstavní prostory
studovna
19,03
3 NP
3063
výstavní prostory
studovna
19,91
3 NP
3064
výstavní prostory
studovna
19,78
3 NP
3072
výstavní prostory
studovna
20,81
3 NP
3073
výstavní prostory
studovna
20,78
3 NP
3089
výstavní prostory
studovna
22,35
3 NP
3090
výstavní prostory
studovna
25,83
Tab. 11: Charakteristika revitalizovaných prostor
2
45
Jednotlivé rozvody vnitřních inženýrských sítí budou provedeny dle výkresové dokumentace k jednotlivých
profesních dílů (elektroinstalace silnoproud a slaboproud, zdravotní technika, ústřední vytápění, vnitřní rozvod
plynu, vzduchotechnika, elektrická zabezpečovací signalizace, elektrická požární signalizace). Tyto rozvody
budou v rámci etapy 1 vybudovány i s dostatkem napojovacích bodů na vnitřní rozvody tak, aby v budoucnu
mohl být dokončen zbylý rozsah původního stavební povolení.
V projektu šlo zejména o „zasíťování“ kláštera spojené s nutnými stavebními zásahy a o stavební úpravy
stávajících dispozic:
•
•
•
•
•
•
•
2. podzemní podlaží – stávající prostory zůstanou zachovány, bude provedeno pouze stoupací a
ležaté vedení kanalizace, elektroinstalace
1. podzemní podlaží – stávající prostory zůstanou zachovány, bude provedeno pouze stoupací a
ležaté vedení kanalizace a vodovodu
v 1. nadzemním podlaží - hlavní vstup, chodby, schodiště, technické zázemí, sociální zázemí,
výstavní prostory.
mezipodlaží (chodby, schodiště, výstavní prostory),
2. nadzemním podlaží - chodby, schodiště, výtvarné dílny a přednáškové místnosti s koncertními
sály, sociální a technické zázemí, výstavní prostory.
3. nadzemní podlaží (chodby, schodiště, výstavní prostory, studovny, stávající místnosti,
sociální zázemí.
4. nadzemní podlaží + krov (plynová kotelna, chodby, schodiště, dílčí opravy konstrukce krovu).
Rozvody vnitřních instalací jsou dovedeny do všech prostor, zahrnovaných do etapy č. 1 (jejich
grafické označení je ve výkresové části dokumentace). Počítá se i s provedením napojovacích bodů
(rozvaděčů elektro a stoupacích potrubí zdravotní techniky) do dosud nevyužívaných prostor
kláštera. Tyto napojovací body jsou připraveny pro případný budoucí rozvoj.
Klášterní zahrada
Návrh zahrady je koncipován na základě provozně ideového konceptu Projekt Zahrada, definovaného v roce
2006 APRB a Opatstvím. Jednotlivé stavební objekty v KZ byly v maximální míře využity pro nové funkce.
Historicky nehodnotné a urbanisticky nevhodné objekty budou odstraněny, využity budou jen hodnotné části
těchto objektů.
Přehled dotčených stavebních objektů:
Stavební objekt
Stav
SO 01 Vstupní brána
Užívána jako vstup do prostoru zahrady. Brána bude obnovena.
SO 02 Dílny
V dezolátním stavu a nevyužívány
SO 03 Dřevník
V dezolátním stavu a nevyužíván
SO 04 Seník
SO 05 Kuželník
SO 06 Vodárenská věž
V dezolátním stavu a nevyužívána
SO 07 Ateliér, skleník
SO 08 Gymnasium č.p. 226
V omezeném rozsahu se konají výstavy v rámci projektu Zahrada*
SO 09 Zahradní altán
SO 10 Zděná kůlna
Nevyužívána
SO 11 Dům, č.p. 225
Poškozen neudržován jinak v uspokojivém stavu, využíván v omezené míře jako sklad materiálu
SO 12 Rozhledna
Nový objekt, nebude řešen v rámci dotace
SO 13 WC u SO 08
46
SO 14 letní scéna
Nový objekt, nebude řešen v rámci dotace, z dotace budou jen zpevněny stěny, které je nutno
zajistit před sesutím
SO 15 Servisní objekt letní scény
SO 16 Zásobování vodárny vodou
SO 19 Oplocení
Poškozeno a neudržované, plánuje se obnova
SO 20 Památník
Poškozen, bude restaurován
SO 21 Vnitřní oplocení
Poškozeno, bude restaurováno
SO 22 Opěrné zdi
Poškozeny, budou zabezpečeny proti sesutí
SO 23 Vodní prvky
V dezolátním stavu, bude restaurováno
SO 24 Socha sv. Vojtěcha
Poškozena, bude restaurována
SO 25 Schodiště, rampy
Poškozeno, bude obnoveno
SO 26 Patníky, pilířky
Poškozeno, bude obnoveno
SO 27 Komunikace, plochy
V havarijním stavu, budou částečně obnoveny, částečně nové
SO 28 Dětské hřiště
SO 29 Městský mobiliář
V současné době nevyhovuje, bude obnoven, z části nový
SO 30 Sadové úpravy
Zeleň v havarijním stavu, údržba, obnova trávníku
SO 31 Osvětlení, zavlažování
Obnova, nové prvky
Tab. 12: Stavební objekty zahrady
Mobiliář:
V projektu se počítalo také s pořízením základního mobiliáře nutného pro zajištění provozu
vzdělávacího a kulturního centra. Jedná se o vybavení nutné k zajištění jednotlivých seminářů, workshopů,
kulturních aktivit apod. Jedná se o:
•
mobiliář pro zajištění provozu: (vozík na stoly, vysavač, úklidový vozík, lékárnička, manipulační
plošinový vozík, odpadkový koš)
• mobiliář pro expozice: (prosklená vitrína)
• organizační zabezpečení, prezentace a příprava jednotlivých akcí: (mobilní stojan, informační tabule,
laminátor, vázací stroj)
• Mobiliář pro jednotlivé akce - vzdělávací, semináře, workshopy, konference atd.: flipchart, promítací
plátno, konferenční křesla, kongresové stoly, židle
• Ostatní mobiliář nutný pro provoz: Audiovizuální technika, technika nutná pro zajištění konání
jednotlivých akcí, pouze pro konání vzdělávacích a kulturních akcí, ozvučení a videotechnika
(mikrofony, sluchátka, reprosoustava, diaprojektor, audio-video technika pro pořízení záznamů
z pořádaných vzdělávacích kurzů a workshopů (např. nahrávka výstupů účastníků hudebního semináře
Audio-video technika slouží také pro pořízení zvukových záznamů z archívu notových záznamů uložených v
klášteře. Tyto záznamy budou k dispozici účastníkům akcí a budou dále archivovány v digitální podobě, aby byly
přístupné i dalším generacím. Pro zajištění vysoké kvality těchto nahrávek je nutná audio-video technika v
příslušené kvalitě a cenové úrovni.
Klavír
Pro účely koncertů, studentských prací a workshopů byl také zakoupen kvalitní koncertní klavír. Kvalita klavíru
je odpovídající předpokládaným uživatelům – studenti, absolventi, profesoři konzervatoří, odborníci. Klavír
bude zásadní přidanou hodnotou v nabídce služeb vzdělávacího a kulturního centra. Vzhledem k originálním
notovým záznamům v klášteře bude klavír také využíván jako hudební nástroj pro studijní účely. Studenti a
pedagogové jej budou také používat při nahrávání archivních skladeb, které pak budou uchovávány v hudební
knihovně. Projekt je podpořen Prof. Marešem z HAMU a také Prof. Jiřím Hlaváčem z Asociace hudebních
47
umělců a vědců. Klavír stejně tak jako nahrávací technika nebude využívána komerčně, ale jen pro potřeby
studentů a návštěvníků VKCB.
Scénické osvětlení - zahrada
V zahradě se počítá s rozmanitými kulturními činnostmi, které budou probíhat i ve večerních a nočních
hodinách. V zahradě se počítá s večerními i nočními divadelními i hudebními produkcemi. Z tohoto důvodu bylo
pořízeno osvětlení v zahradě, a to scénické osvětlení, elektroakustika, stmívací jednotky, rozvaděče zásuvek,
reflektory s barevnými filtry.
Restaurátorské práce
Restaurátorské práce probíhaly na základě restaurátorského průzkumu. Na jeho základě došlo k rozhodnutí o
vhodnosti a rozsahu odkrývání a restaurování dochovaných nástěnných a nástropních maleb atp. Restaurování
fresek probíhalo v těchto místnostech:
•
Místnost č: 2.022, Koncertní sálek
•
Místnost č: 2.023, Malý salonek-zkušebna
•
Místnost č: 2.024, Hudební zkušebna
•
Místnost č: 2.025 - 2.028, Koncertní sálek
•
Místnost č: 2.033 - 2.034, Foyer- přednášková místnost
•
Místnost č: 2.035, Kuchyňka
•
Místnost č: 2.039, Výtvarné dílny- malba
•
Místnost č: 2.040, Výtvarné dílny- keramika
•
Místnost č: 2.041, Výtvarné dílny –sochařství
•
Místnosti č: 2.036, 2.037, 2.038, 2.029
•
Místnosti klausury č: 2.042, 2.043, 2.044, 2.045. 2.047
7.3 Popis přípravy a realizace programových částí a programových činností
Programové části a činnosti zaměřené na jednotlivé cílové skupiny vznikají na základě zkušeností
programového týmu a na základě zpracované Analýzy současného stavu (2014). Tato analýza také podrobně
mapuje nabídku obdobných služeb konkurenčních subjektů či subjektů, které nabízení podobné typy
vzdělávání. Jednotlivé aktivity vznikají spíše na základě zkušeností, které již získal programový tým spíš než na
základě složité tvorby koncepcí, scénářů, dramaturgických plánů atp.
A) Institut přírodovědného vzdělávání
Institut přírodovědného vzdělávání je zaměřen na edukační akce v oblasti ochrany životního prostředí pro
mateřské, základní střední i vysoké školy a dále pak pro zájemce o ochranu životního prostředí. Tento institut i
během rekonstrukce kláštera pracoval na níže uvedených produktech. Na základě dat VKCB je možno také
posoudit návštěvnost jednotlivých vzdělávacích programů během letošního roku (2014), avšak programy byly
realizovány ve dosavadních prostorech. Následující tabulka tyto hodnoty shrnuje.
48
Návštěvnost vzdělávacích programů 2014
Počet účastníků (dětí)
Nejnavštěvovanější měsíc a podíl v %
2014
Program
Na obědě u Benediktinů
73
Vyrovnaný podíl (březen, dub., čer.)
Broumovsko skrytou kytarou
101
Červen (73 %)
Semínko si pamatuje
32
Duben (100 %)
Filmfárum
237
Červen (59 %)
Voda, Voděnka
93
Květen (79 %)
Šest smyslů, vnímej přírodu
42
Květen (100 %)
Baroko nejen na oko
25
Květen (100 %)
Nitka a Plátýnko
241
Červen (55 %)
CELKEM
844
Červen (41 %)
Tab.13: Návštěvnost vzdělávacích programů 2014
Zdroj: Vlastní tabulka na základě dat VKCB
Z tabulky je patrný vysoký podíl návštěvnosti v posledním měsíci školního roku - červnu (více než 40% podíl), u
některých programů pak předposledního měsíce - května. Jako nejnavštěvovanější vzdělávací program se jeví
Nitka a Plátýnko, které v roce 2014 navštívilo 241 dětských účastníků. Jediný další program s návštěvností
přesahující 200 je Filmfárum (237 návštěvníků).
Myšlenka vzdělávacích a výchovných aktivit směrem k environmentální problematice a s ní souvisejícími
aktivitami je v rámci projektu VKCB vnímána jak druhý hlavní pilíř činnosti VKCB v oblasti vzdělávací a výchovné.
Vlastní realizace environmentálního vzdělávání v projektu VKCB je proveditelná jednak díky dostatečné
kapacitě konferenčních a přednáškových sálů v historické budově Kláštera, jednak i díky i řešení Zahrady*
s celou řadou možných aktivit, kde lze realizovat i vlastní, praktickou část environmentálního vzdělávání. A
neposledním faktorem je i pravděpodobné komplexní environmentální působení VKCB v rámci regionu díky
svému historickému, kulturnímu a společenskému postavení na Broumovsku, ale i mimo něj.
Programy Institutu VKCB se věnují rozvíjení tvořivé lidské fantazie, rozvíjení imaginace a fantazie např.
prostřednictvím interaktivních nástrojových objektů a jejich prostřednictvím se zaměřit zejména na fenomén
hry – na kreativní poznávání světa i sebe sama skrze vlastní smysly.
Vlastní organizace environmentálního vzdělávání bude zabezpečována prostřednictvím:
•
•
•
•
Krátkodobých vzdělávacích kurzů – vzdělávací kurzy budou koncipované zejména pro žáky mateřských,
základních a středních škol v regionu Broumovska
Dlouhodobé vzdělávací kurzy – pobytové vzdělávací kurzy koncipované zejména pro žáky mateřských,
základních a středních škol z širší oblasti než je Broumovsko s ubytováním v ubytovacích zařízeních
regionu
Dlouhodobé vzdělávací kurzy – pobytové vzdělávací kurzy koncipované zejména pro pedagogy
volného času, zabývající se environmentální problematikou, učitele základních, středních a vysokých
škol s ubytováním v ubytovacích zařízeních regionu, atp.
Příležitostné akce environmentální osvěty – jedná se zejména o výchovné akce v klášterní Zahradě*.
Návrh vzdělávacích programů vychází z Analýzy současného stavu VKCB (2014), která podrobně rozebírá
všechny současné aktivity Vzdělávacího a kulturní centra Broumov. Výstupy této analýzy slouží dále jako
východisko pro benchmarking a pro výběr vhodných subjektů pro vypracování analýzy stávající, popř. budoucí
konkurence.
49
Níže uvedená tabulka obsahuje přehled jednotlivých produktů v rámci environmentálního vzdělávání, které
centrum poskytuje.
Přehled vzdělávacích programů VKCB - Institut přírodovědného vzdělávání
Pořadí
Cílová skupina
1
MŠ
3-5 let
2
MŠ
Šest smyslů
3-5 let
3
MŠ
Voda voděnka MŠ
3-5 let
4
MŠ
Nitka a plátýnko MŠ
3-5 let
5
ZŠ
Šest smyslů
6-10 let
6
ZŠ
Voda voděnka 1. a 2. st. ZŠ
6-15 let
7
ZŠ
Krajinou děsnou ZŠ – 2. st.
10 - 15 let
8
ZŠ
Na obědě u Benediktinů ZŠ
6 - 15 let
9
ZŠ
Nitka a plátýnko ZŠ
6 - 15 let
10
SŠ
Broumovsko skrytou kamerou SŠ
15 - 18 let
11
SŠ
Krajinou děsnou SŠ
15 - 18 let
12
SŠ
Na obědě u Benediktinů SŠ
15 - 18 let
13
Pedagogové
Semináře pro pedagogy MŠ, ZŠ, SŠ a pedagogy volného času
18 +
14
Veřejnost
Přednášky a programy pro veřejnost
18 +
Název
Věk
Tab. 14: Přehled vzdělávacích programů VKCB
Institut environmentálního vzdělávání pracuje celoročně a program pro děti a mládež zajišťuje od pondělí do
pátku. Výukové programy nabízí pro standardní skupiny 15 – 30 osob včetně pedagogického personálu.
Nevýhodou je absence ubytování a stravování v klášteře. Obsah výukových programů vychází ze vzdělávacích
oblastí Člověk a jeho svět na 1. stupni, na 2. stupni ZŠ a na středních školách zejména Člověk a společnost,
Člověk a příroda, Člověk a svět. Programy se zaměřují především na průřezové téma environmentální výchova,
ale je v nich obsažena i sociální a osobnostní výchova, výchova demokratického občana, výchova k myšlení v
evropských a globálních souvislostech. Pobytový program lze též pojmout jako adaptační a seznamovací kurz
pro nové žáky škol.
Jednotlivé produkty – podrobný popis - jsou:
1)
•
•
Vzdělávací cyklus je určen pro mateřské školy, děti ve věku 3-5 let. Jednotlivé cíle jsou:
Vím, z jakých surovin se vaří některá typická česká jídla
•
Vím, kdo jsou benediktini
•
Rozumím, že potraviny ovlivňují mé zdraví
•
Vím, jak chutnají jáhly a pohanka, jak se dají připravovat
•
Umím říct svou myšlenku před ostatními
•
Zdokonalím se v manuální zručnosti
Rozvíjené kompetence dětí jsou:
50
•
Kompetence k učení – pomocí praktické ukázky, názorného cvičení děti získají poznatky o světě jídla,
utvoří si představu o tom, co je pro jejich tělo zdravé a jak nám jídlo může pomáhat ale i škodit
•
Kompetence k řešení problémů – dítě se snaží řešit zadaný úkol, zkouší vymyslet správná řešení a vzít
si ze správně vyřešeného úkolu ponaučení
•
Komunikativní kompetence – dítě je podporováno k vyjádření vlastní myšlenky, vlastního nápadu,
komunikuje s lektorem na téma jídlo a zdraví
•
Sociální a personální kompetence – dítě spolupracuje ve skupině, utváří si vlastní názor na témata
zdravého stravování
Rozvíjené vzdělávací oblasti jsou:
• Dítě a jeho tělo – dítě získává poznatky o lidském těle a jeho zdraví, dozvídá se základní zdravé jídelní
návyky, rozvíjí užívání různých smyslů, Dítě a jeho psychika - rozvíjí komunikativní dovednosti,
vyjadřování svého názoru, kolektivní diskuse, rozvíjí radost z nového objevování, Dítě a ten druhý –
dítě kooperuje ve dvojici, učí se spolupracovat ve skupině, Dítě a společnost - rozvíjí si aktivní postoj ke
světu, pozitivní vztah ke kultuře, lidské tvořivosti, přírodě, ocení vlastní schopnost připravit si pro sebe
a ostatní jídlo, Dítě a svět – dozvídá se, že vše co jíme, pochází z přírody, ví, jak se k přírodě chovat
2)
Šest smyslů
•
•
Vím, jak umí vonět přírodniny, jak se příroda ozývá
•
Nebojím se přírody
•
Používám všechny smysly k vnímání přírody
•
Poznám základní druhy stromů
•
Dokážu vnímat přírodu z přírodovědného i uměleckého hlediska
•
Umím používat dalekohled
•
Kompetence k učení – dítě soustředěně přírodu pozoruje a zkoumá, pod vedením ji objevuje a učí se
základní znalosti o přírodě, dozvídá se zajímavosti
•
Kompetence k řešení problémů -v přírodě řeší zadané úkoly, samo zkouší vymyslet správná řešení
•
Komunikativní kompetence - dítě je v průběhu programu vyzýváno k diskuzi, samo je aktérem
pohádkového příběhu o stromech
•
Sociální a personální kompetence - dítě je vedeno k vyjadřování svých myšlenek, ví, jak se správně
chovat k živým tvorům, soucítí s nimi, děti pracují ve skupinkách
•
Činnostní a občanské kompetence - dítě ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se
svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit
51
•
Dítě a jeho tělo - jsou používány všechny smysly k vnímání přírody, v přírodě je dítě motivováno nejen
k pohybovým aktivitám, ale i ke ztišení a vnímání přírody jako zdroje odpočinku, Dítě a jeho psychika dítě komentuje své zážitky, vyjadřuje své pocity, učí se rozeznávat zvuky přírody, objevuje dosud
nepoznané, Dítě a ten druhý - dítě se snaží kooperovat ve skupině při zadaných úkolech, Dítě a
společnost - dítě se lehce seznamuje se základy historie a kultury na Broumovsku, Dítě a svět - dítě se
seznámí s prostředím Broumovska, získává k němu pozitivní vztah, ví, jak správně se k životnímu
prostředí chovat, je rozvíjena úcta k životu ve všech jeho formách
3)
Voda voděnka MŠ
•
•
Vím, jak se mám v blízkosti vodního ekosystému správně chovat
•
Vím, co škodí vodním živočichům
•
Dokážu pojmenovat základní živočišné druhy vodního ekosystému
•
Uvědomím si, kde se voda vyskytuje, poznám její koloběh
•
Rozvíjím svou schopnost pracovat s různými přírodními materiály, tvořit
• Kompetence k učení - formou pohádky, imaginace, hry dítě objevuje a poznává souvislosti o vodním
ekosystému. Snaží se porozumět věcem a jevům, které se ve vodě dějí.
•
Kompetence k řešení problému - snaží se zvolit správné řešení pohádky, dítě samo rozhodne o konci
pohádky a přemýšlí o důsledcích svého rozhodnutí.
•
Komunikativní kompetence - během programu dítě komunikuje, vyjadřuje své názory
•
Sociální a personální kompetence - učí se být citlivý k tomu, kdo má problémy (pohádka), uvědomí si
zodpovědnost za své chování, spolupracuje ve skupině
•
Činnostní a občanské kompetence - ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým
chováním na něm podílí a že je může ovlivnit. Chápe, že činnorodost a pracovitost jsou přínosem.
• Dítě a jeho tělo - zdokonalí si při vyrábění vodní víly své dovednosti v oblasti hrubé i jemné motoriky.
Rozvíjí užívání všech smyslů, Dítě a jeho psychika - rozvíjí komunikativní dovednosti, vyjadřování svého
názoru, kolektivní diskuse, rozvíjí radost z nového objevování, Dítě a ten druhý - učí se kooperovat ve
skupině, soucítit s tím, kdo je v nesnázích, Dítě a společnost - rozvíjí si aktivní postoj ke světu, pozitivní
vztah ke kultuře, lidské tvořivosti a přírodě, Dítě a svět - poznává vodní svět, učí se ochraně přírody,
naučí se zodpovědnosti za své chování, učí se sounáležitosti živé i neživé přírodě
4)
Nitka a plátýnko MŠ
•
Vím, že existují různé druhy textilií a že mají různé vlastnosti
52
•
Poznám bavlněnou, vlněnou a lněnou látku
•
Vím, z čeho jsou vyrobené výše uvedené látky
•
Dokážu si z vlny vyrobit vlastní výrobek
•
Vím, jak se vlna zpracovává
• Kompetence k učení - pomocí her a praktických ukázek dítě pochopí výrobní proces vlněné látky.
•
Kompetence k řešení problémů - dítě při hře samostatně řeší zadaný úkol, snaží se být úspěšné
•
Komunikativní kompetence - dítě při programu dostává prostor k vyjádření vlastních nápadů a úvah,
komunikuje s lektorem a ostatními dětmi
•
Sociální a personální kompetence - dítě je podporováno k řešení úlohy ve skupině dětí, spolupracuje s
ostatními
•
Činnostní a občanské kompetence - dítě si s pomocí lektora vyrobí vlastní vlněný či bavlněný výrobek,
snaží se naučit novým dovednostem, snaží se správně používat vřetánko, stávek, vlnu aj.
• Dítě a jeho tělo - při výrobě vlastního výrobku je především u dítěte rozvíjená jemná motorika,
zdokonaluje se v práci s nůžkami, vlnou, poprvé zkouší použít speciální pomůcky jako je vřetánko,
motovidlo, člunek apod., Dítě a jeho psychika - dítě se učí novým pojmům, naslouchá a zajímá se o
nové věci, je vybízeno k vyjádření vlastního názoru. Snaží se třídit materiál podle vlastností, manipuluje
s novými pomůckami, tvoří, Dítě a ten druhý - učí se kooperovat ve skupině, řešit ve skupině zadaný
úkol, Dítě a společnost - dítě se setkává dramatizací příběhu Nitky a Plátýnka, naučí se písničku
sladěnou s tématem programu, Dítě a svět - dítě pochopí, že většina oděvních látek pochází z živé
přírody, že lidé jsou na přírodě závislí
5)
Šest smyslů
•
•
Produkt je určen pro základní školy 1. st. – tj. pro žáky ve věku 6 – 10 let. Jednotlivé cíle jsou:
•
•
Poznám druhy stromů
•
Znám funkce lesa
•
•
Umím používat dalekohled
•
Kompetence k učení – dítě soustředěně přírodu pozoruje a zkoumá, pod vedením ji objevuje a učí se
znalostem o přírodě, dozvídá se zajímavosti
•
53
•
Komunikativní kompetence - dítě je v průběhu programu vyzýváno k diskuzi, umí pracovat s určovacím
klíčem a atlasem
•
Sociální a personální kompetence - dítě je vedeno k vyjadřování svých myšlenek, ví, jak se správně
•
Občanské kompetence - dítě ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým
chováním na něm podílí a že je může ovlivnit
•
Kompetence pracovní - dítě se naučí používat dalekohled, atlas a určovací klíče, ucelí si znalosti o
přírodě
Člověk a jeho svět - dítě poznává rozmanitost přírody, krajinu a vliv člověka na okolí, zkouší si
představit, jak vypadala příroda v historii, co vedlo k jejím změnám, Umění a kultura - dítě hledá v
přírodě inspiraci pro uměleckou tvorbu, tvorba mandaly z přírodnin, naslouchání hlasům přírody,
zpěvu ptáků aj., Člověk a svět práce - dítě samo i ve skupině tvoří pomocí přírodnin, učí se manipulovat
s dalekohledem
6)
Voda voděnka 1. a 2. st. ZŠ
•
•
Produkt je určen pro základní školy 1.až 2 st. – tj. pro žáky ve věku 6 – 15 let. Jednotlivé cíle jsou:
Vím, jak se mám v blízkosti vodního ekosystému správně chovat
•
Vím, co škodí vodním živočichům
•
Dokážu pojmenovat základní živočišné druhy vodního ekosystému
•
Uvědomím si, kde se voda vyskytuje, poznám její koloběh
•
Rozvíjím svou schopnost pracovat s různými přírodními materiály, tvořit
Rozvíjené klíčové kompetence jsou:
•
Kompetence k učení - samostatně pozoruje a svá pozorování umí efektivně vyhodnotit. Formou
pohádky, imaginace, hry dítě objevuje a poznává souvislosti o vodním ekosystému. Snaží se porozumět
věcem a jevům, které se ve vodě dějí.
•
Kompetence k řešení problému - snaží se zvolit správné řešení pohádky, dítě samo rozhodne o konci
pohádky a přemýšlí o důsledcích svého rozhodnutí.
•
Komunikativní kompetence - během programu dítě komunikuje, vyjadřuje své názory. Naslouchá
druhým lidem, rozumí jim.
•
Sociální a personální kompetence - učí se být citlivý k tomu, kdo má problémy (pohádka), uvědomí si
zodpovědnost za své chování
•
Kompetence občanské - chápe základní ekologické souvislosti vodního ekosystému, ví, jaké chování
škodí a naopak pomáhá vodnímu ekosystému
•
Kompetence pracovní - umí zacházet s mykanou vlnou, ví, na co se používá filcovací jehla
54
•
Člověk a jeho svět - poznávají vodní ekosystém, přemýšlí, jak ho chránit, samy rozhodují o konci
pohádky a o důsledcích svého rozhodnutí a jednání, Umění a kultura - žáci se formou pohádky
seznamují s divadelním představením, umí se soustředit, umí shrnout obsah hraného díla. Při výrobě
vodní víly rozvíjí svůj potenciál k tvořivosti, Člověk a svět práce - dětí se naučí tvořit s mykanou vlnou,
rozvíjí jemnou motoriku, pracují podle ukázky, vyrábí, učí se úctě k vytvořenému výrobku.
7)
Krajinou děsnou ZŠ – 2. st.
Produkt je určen pro základní školy 2 st. – tj. pro žáky ve věku 10 – 15 let. Jednotlivé cíle jsou:
•
Vnímám krajinu jako celek
•
Vím, jak se v průběhu historie krajina Broumovska měnila
•
Vím, jak člověk dokáže krajinu ovlivnit
•
Vím, jaké chování je pro přírodu prospěšné a jaké nikoli
•
•
•
•
Znám všechny funkce lesa
•
•
Kompetence k učení – žák soustředěně přírodu pozoruje a zkoumá, pod vedením ji objevuje a učí se
znalostem o přírodě, dozvídá se zajímavosti
•
•
Komunikativní kompetence - žák je v průběhu programu vyzýván k diskuzi, umí pracovat s určovacím
klíčem a atlasem
•
Sociální a personální kompetence - žák je veden k vyjadřování svých myšlenek, ví, jak se správně
•
Občanské kompetence - žák ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým
•
Kompetence pracovní - žák se naučí používat dalekohled, atlas a určovací klíče, ucelí si znalosti o
přírodě
•
Člověk a společnost- žák se dozvídá, jak vypadala příroda v historii, co vedlo k jejím změnám, jak lidé
dříve přírodu využívali, jak ji využívají dnes, Člověk a příroda - žák poznává rozmanitost přírody, vztahy
v ekosystému, Umění a kultura - dítě hledá v přírodě inspiraci pro uměleckou tvorbu, tvorba mandaly z
přírodnin, naslouchání hlasům přírody, zpěvu ptáků aj., Člověk a svět práce - dítě samo i ve skupině
tvoří pomocí přírodnin, učí se manipulovat s dalekohledem
55
8)
Na obědě i Benediktinů ZŠ
•
•
Produkt je určen pro základní školy 1 a 2 st. – tj. pro žáky ve věku 6 – 15 let. Jednotlivé cíle jsou:
•
Vím, kdo jsou benediktini
•
Vím, jak se liší dnešní strava od stravy v historii
•
Dokážu říct důvody rozdílů ve stravování dnes x minulost
•
Dokonaleji poznám jídlo, které konzumuji
•
Rozumím, že druh potravin, množství a jejich úprava ovlivňuje mé zdraví
•
•
•
Rozvíjím svou schopnost pracovat s různými výukovými pomůckami, literaturou
•
Kompetence k učení – propojuje věci do širších souvislostí, na základě toho si vytváří komplexnější
pohled na téma stravování
•
Kompetence komunikativní – vyjadřuje před ostatními své myšlenky, nápady. Naslouchá spolužákům.
Využívá obrazového a textového materiálu a využívá je k řešení úkolů.
•
Kompetence sociální a personální – učí se spolupráci ve skupině
•
Kompetence pracovní – procvičuje manuální činnosti, svoji zručnost
•
Kompetence občanské – rozvíjí se pozitivní vztah k tradicím a k odkazu našich předků
•
Člověk a jeho svět – poznává historickou hodnotu místa, spjatost historie se současností, v oblasti
stravování porovnává dnešek s minulostí, zdokonaluje své vědomosti o správné výživě, správnému
výběru potravin a pitném režimu, Člověk a společnost – rozvíjí svůj zájem o současnost a minulost
stravování lidí žijících ve stejném regionu, přemýšlí nad vznikem a změnami zvyků souvisejících
s tématem jídla a stolování, Člověk a příroda – dává do souvislostí vliv přírody na pěstování plodin a
vliv přírody na naše stravování dnes a v minulosti, chápe pojem vyváženost tuků, cukrů, bílkovin v jídle.
Ví, jak se dají rostliny využívat k přípravě jídel, Umění a kultura – během programu má možnost slyšet
literární dílo, hudební skladby. Osvojí si správná pravidla stolování, Člověk a zdraví – rozumí tomu, jak
kvalita a složení potravy ovlivňuje naše zdraví, Člověk a svět práce – rozvíjí praktické dovednosti
v oboru vaření, rozvíjí pozitivní vztah k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků
práce, zdokonalí se v používání vhodných pomůcek v kuchyni.
9)
Nitka a plátýnko ZŠ
•
Produkt je určen pro základní školy 1 a 2 st. – tj. pro žáky ve věku 6 – 15 let. Jednotlivé cíle jsou:
56
•
Vím, že existují různé druhy textilií a že mají různé vlastnosti
•
Poznám bavlněnou, vlněnou a lněnou látku
•
Vím, z čeho jsou vyrobené výše uvedené látky
•
Dokážu si z vlny vyrobit vlastní výrobek
•
Vím, jak se vlna, bavlna a len zpracovává
•
Kompetence k učení - pomocí her a praktických ukázek dítě pochopí výrobní proces vlněné látky,
zopakuje si výrobu látky lněné (Krteček a kalhotky)
•
Kompetence k řešení problémů - dítě při hře samostatně řeší zadaný úkol, snaží se být úspěšné
•
Komunikativní kompetence - dítě při programu dostává prostor k vyjádření vlastních nápadů a úvah,
komunikuje s lektorem a ostatními dětmi
•
Sociální a personální kompetence - dítě je podporováno k řešení úloh ve skupině dětí, spolupracuje s
ostatními
•
Kompetence občanské - dítě chápe, že příroda nám dává obživu a materiály, které využíváme k životu,
musíme ji chránit
•
Kompetence pracovní - dítě si s pomocí lektora vyrobí vlastní vlněný či bavlněný výrobek, snaží se
naučit novým dovednostem, snaží se správně používat vřetánko, stávek, vlnu aj.
•
Člověk a jeho svět - dítě ví, jak se zpracovává vlna dnes a jak se zpracovávala v historii, zná původ
jednotlivých tkanin, dokáže je roztřídit podle jejich vlastností, Umění a kultura - dítě se setkává
dramatizací příběhu Nitky a Plátýnka, naučí se písničku sladěnou s tématem programu, při vlastnoruční
výrobě využívají různé materiály různých barev a stylů, Člověk a svět práce - seznámí se s pracovním
oborem tkalcovství a soukenictví, pozná různé pomůcky (motovidlo, stávek, vřetánko aj.), vyzkouší si
samo vytvořit svůj vlastní vlněný či bavlněný výrobek.
10) Broumovsko skrytou kamerou SŠ
Produkt je určen pro střední – tj. pro studenty ve věku 15 – 18 let. Jednotlivé cíle jsou:
•
•
•
•
•
Dokážu popsat základní charakteristiky CHKO Broumovsko
Vím, jak v přírodě funguje potravní řetězec
Vím, jaké živočišné druhy jsou typické pro Broumovsko, znám jejich potravu a jejich nároky na životní
prostředí
Dokážu v přírodě sledovat daný živočišný druh
•
•
•
Vím, k čemu slouží fotopast, GPS lokátor, dalekohled
Rozvíjím svou schopnost pracovat s různými výukovými pomůckami, literaturou
57
•
Kompetence k učení – žák propojuje věci do širších souvislostí, na základě toho si vytváří komplexnější
pohled na ochranu přírody, pracuje s různými didaktickými pomůckami
•
Kompetence k řešení problémů - žák se snaží řešit zadané úkoly, navrhuje postupy, zkouší uplatňovat
vhodné metody řešení
Kompetence komunikativní – žák vyjadřuje před ostatními své myšlenky, nápady. Naslouchá
spolužákům. Využívá obrazového a textového materiálu a využívá je k řešení úkolů
Kompetence sociální a personální – kooperuje ve skupině, uvědomuje si zodpovědnost nad svým
chováním
Kompetence k podnikavosti - žák rozvíjí svůj odborný potenciál
Kompetence občanské – žák chápe základní ekologické souvislosti a orientuje se v ochraně ohrožených
druhů na Broumovsku, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí
•
•
•
•
•
Člověk a příroda – poznává přírodu jako komplexní systém, pochopí důležitost rovnováhy pro existenci
živých soustav, ví, co ohrožuje živé organismy a jak je chránit, Člověk a společnost – dává do souvislostí
ochranu přírody s jednáním lidí. Poučí se z historie, ví, jaké chování lidí v minulosti zapříčinilo vymizení
určitých živočišných druhů, Člověk a svět práce – rozvíjí praktické dovednosti v oboru ochrany přírody,
vyzkouší si být pravým přírodovědcem včetně použití praktických pomůcek, Informační a komunikační
technologie – zná využití PC techniky při sledování živé přírody, rozumí vzniku, uložení na médium,
přenosu, zpracování a praktickému využití dat.
11) Krajinou děsnou SŠ
Produkt je určen pro střední školy – tj. pro studenty ve věku 15 – 18 let. Jednotlivé cíle jsou:
•
Vnímám krajinu jako celek
•
Vím, jak se v průběhu historie krajina Broumovska měnila
•
Vím, jak člověk dokáže krajinu ovlivnit
•
Vím, jaké chování je pro přírodu prospěšné a jaké nikoli
•
Rozeznávám zvuky přírody
•
•
•
Znám všechny funkce lesa
•
•
Kompetence k učení – žák soustředěně přírodu pozoruje a zkoumá, pod vedením ji objevuje a učí se
znalostem o přírodě, dozvídá se zajímavosti, dokáže využít různé literární zdroje
•
Kompetence k řešení problémů -v přírodě řeší zadané úkoly, sám zkouší vymyslet správná řešení
58
•
Komunikativní kompetence - žák je v průběhu programu vyzýván k diskuzi, veden k obhajování
vlastních názorů, umí pracovat s určovacím klíčem a atlasem
•
Sociální a personální kompetence - žák aktivně kooperuje ve skupinkách, ví, jak se správně chovat k
živým tvorům, soucítí s nimi
•
Občanské kompetence - žák ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým
•
Kompetence k podnikavosti - žák se naučí používat dalekohled, atlas a určovací klíče, ucelí si znalosti o
přírodě
•
Člověk a společnost- žák se dozvídá, jak vypadala příroda v historii, co vedlo k jejím změnám, jak lidé
dříve přírodu využívali, jak ji využívají dnes, Člověk a příroda - žák zkoumá rozmanitost přírody,
komplexní vztahy v ekosystému, dokonaleji poznává jednotlivosti přírody, vývoj přírody, Umění a
kultura - žák hledá v přírodě inspiraci pro uměleckou tvorbu, tvorba mandaly z přírodnin, naslouchání
hlasům přírody, zpěvu ptáků aj., Člověk a svět práce - žák vhodně prezentuje své názory a výsledky
zadané práce před ostatními, svou práci adekvátně zhodnotí, Člověk a zdraví - celá exkurze je založena
na venkovním pohybu, žák si uvědomuje zodpovědnost lidí za stav životního prostředí
12) Na obědě u Benediktinů SŠ
Produkt je určen pro střední školy – tj. pro studenty ve věku 15 – 18 let. Jednotlivé cíle jsou:
•
•
•
•
•
•
•
Vím, kdo jsou benediktini, znám jejich stručnou historii
Vím, jak se liší dnešní strava od stravy v minulosti
Dokážu říct důvody rozdílů ve stravování dnes minulost
Dokonaleji znám jídlo, které konzumuji
Rozumím, že druh potravin, množství a jejich úprava ovlivňuje mé zdraví
•
Kompetence k učení – žák propojuje věci do širších souvislostí, na základě toho si vytváří komplexnější
pohled na téma stravování, využívá různé literární pomůcky
•
Kompetence k řešení problémů - žák se snaží řešit zadané úkoly, navrhuje postupy, zkouší uplatňovat
vhodné metody řešení
Kompetence komunikativní – vyjadřuje před ostatními své myšlenky, nápady. Naslouchá spolužákům.
Využívá obrazového a textového materiálu a využívá je k řešení úkolů
Kompetence sociální a personální – kooperuje ve skupině, uvědomuje si důležitost toho, co
konzumuje, vlastní zodpovědnost na svém zdravím
Kompetence k podnikavosti - žák rozvíjí svůj odborný potenciál
Kompetence občanské – rozvíjí se pozitivní vztah k tradicím a k odkazu našich předků
•
•
•
•
59
•
Člověk a příroda – dává do souvislostí vliv přírody na pěstování plodin a vliv přírody na naše stravování
dnes a v minulosti, chápe pojem vyváženost tuků, cukrů, bílkovin v jídle. Ví, jak se dají rostliny využívat
k přípravě jídel, Člověk a společnost – rozvíjí svůj zájem o současnost a minulost stravování lidí žijících
ve stejném regionu, přemýšlí nad vznikem a změnami zvyků souvisejících s tématem jídla a stolování,
Člověk a svět práce – rozvíjí praktické dovednosti v oboru vaření, rozvíjí pozitivní vztah k práci a k
odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce, zdokonalí se v používání vhodných
pomůcek v kuchyni, Umění a kultura – během programu má možnost slyšet literární dílo, hudební
skladby. Osvojí si správná pravidla stolování, Člověk a zdraví – rozumí tomu, jak kvalita a složení
potravy ovlivňuje naše zdraví, uvědomí si vlastní zodpovědnost na svém zdraví.
B) Institut pro dramatické, hudební a jiné vzdělávání
Prostory kláštera Broumov slouží pro konání celé řady zejména kulturních a vzdělávacích akcí. Ty největší z nich
jsou spojeny především s hudbou (festival Za poklady Broumovska či koncerty v rámci projektu Zahrada
kulturní). Klášter tak slouží jako pomyslné kulturní centrum města Broumova i celého okolí. Následující tabulka
shrnuje základní kulturní akce konané v klášteře Broumov včetně jejich organizátorů.
KULTURNÍ AKCE - PROBÍHAJÍCÍ
Název akce
Zahrada kulturní
Za poklady Broumovska
Termín konání
Každoročně jaro – podzim (od roku
2006)
Každoročně červenec - srpen (od
roku 2006)
Datum vzniku
Průměr. počet
návštěvníků
2007
400
2006
3000
Vinum et Cetera
Každoročně květen (od roku 2004)
2004
400
Muzeum Broumovska
Sezóna (jaro – podzim)
2005
3300
Benediktinské slavnosti
Každoročně
2009
400
Město Broumov kulturní
Sezóna (jaro – podzim)
2009
500
2008
12
2010
190
Kreslírna
Broumovská klávesa
Každoročně květen
Tab. 15: - Aktivity jednotlivých institutů
Jednotlivé akce se zejména v posledních letech potýkají s kolísající návštěvností. Tento trend lze kolem roku
2009 přikládat částečně ekonomické krizi, částečně pak také závisí na dostupných finančních prostředcích pro
tvorbu programů a konání jednotlivých kulturních vystoupení v rámci uvedených projektů. Pro tyto uvedené
projekty jsou na základě řady zvolených kritérií v kapitole Produktová konkurence hledáni poskytovatelé
obdobných služeb. Tyto produkty jsou pak srovnávány s produkty realizovanými v klášteře Broumov.
60
Návštěvnost
Počet návštěvníků / rok
2016
odhad
2020
odhad
400
400
2945
3300
3500
900
6666
7006
0
2500
3000
400
400
400
400
0
0
400
500
600
5500
6708
6559
13766
14906
2005
2009
2010
2011
Vinum et Cetera
200
400
400
400
Za poklady Broumovska
2000
3000
3282
3030
Zahrada* kulturní
0
1700
2626
2497
Vzdělávací centrum
0
0
0
Benediktínské slavnosti
0
400
Broumovská klávesa
0
2200
CELKEM
2012
4600
2013
Tab. 16: - Návštěvnost projektů kláštera Broumov
Projekt předpokládá pořádání těchto kulturně vzdělávacích aktivit:
•
•
•
•
•
•
studijní a vzdělávací programy zaměřené na studium historických hudebních materiálů uložených
v archivu kláštera, vč. možnosti jejich produkce formou např. závěrečného koncertu, nebo možnosti
zvukového záznamu v nahrávacím studiu.
soustředění pěveckých sborů (dlouhodobé i krátkodobé) – nácviky vystoupení v akusticky vybavených
sálech, vč. možnosti např. závěrečného koncertu, nebo možnosti zvukového záznamu v nahrávacím
studiu.
výjezdní studijní programy vysokých škol, vč. možnosti využití víceúčelových sálů k přednáškám,
seminářům, rozborům, odborným diskusím atd.
vědecké a badatelské kurzy či programy
restaurátorské kurzy s možností praktické výuky
duchovní a meditační programy
Velká pozornost bude v rámci projektu věnována samotnému tvůrčímu rozvoji jedince, koncepce aktivit VKCB
by měla každému účastníku příležitost ke kvalitnímu studiu a duševnímu obohacení. Klášter a jeho zahrada by
se tak měla stát místem tvůrčího, uměleckého a inspirativního setkávání. Pro zajištění tohoto poslání VKCB
bude realizovat tvůrčí dílny:
•
•
•
•
Divadelní dílna se zaměřením na hereckou techniku, výstupy z této dílny budou prezentovány
v divadelním sále Zahrady*
Fotografická dílna se zaměřením na základy digitální fotografie (práce v plenéru, atelieru, práce se
světlem a dalšími technikami, nauka úpravy fotografií a různým profesionálním úpravám)
Výtvarná dílna se zaměřením především na základní malířskou techniku – kresbu
Výtvarná dílna se zaměřením na techniku akvarelu
Jako součást vzdělávání budou organizovány přednášky či setkání se zajímavou osobností. Cykly těchto
přednášek jsou směrovány na období podzim – zima tak, aby mohly být ve větším počtu navštěvovány školami.
Projekt VKCB bude vzhledem ke své bohaté programové náplni a nabídce jednotlivých prostor univerzální co do
nabídky pro jednotlivé cílové skupiny. Předpokládá se největší podíl žáků a studentů, ať už se jedná žáky
61
základních škol v regionu, o studenty středních odborných škol a vyšších odborných škol např. z oboru
restaurátorských, grafických a podobných, tak o hudebně zaměřené vysoké školy na dlouhodobých studijních
pobytech. Projekt předpokládá pro tuto cílovou skupinu v období letních prázdnin pořádání dlouhodobých i
krátkodobé pobytových dílen, lze zde pořádat i několikaměsíční pobyty (např. studijní dílny či kurzy zaměřené
na studium not, restaurátorství, na studium barokní architektury Broumovska atd.).
Druhou možnou a předpokládanou aktivitou v oblasti vzdělávání je spolupráce s pořadateli seminářů,
vzdělávacích akcí a programů, dále pak spolupráce s jednotlivými vzdělávacími subjekty pořádající různé
vzdělávací programy (bez programového omezení).
Kapacita nabízených služeb v Klášteře je vzhledem k rozlehlosti řešených ploch dostatečná i pro několik
v souběhu jdoucích programových záměrů, veškerá projektovaná zařízení dokáží pojmout maximální kapacitu i
při zachování požadovaného komfortu poskytovaných služeb.
V prostorách Kláštera je v současné době umístěno Muzeum Broumovska se sbírkovým fondem skládajícím se
ze souboru uměleckých předmětů gotiky, renesance a baroka, s ukázkami zbraní, betlémů, střeleckých terčů,
broumovského kroje, lidové a měšťanské kultury 19. století. Zřizovatelem muzea je město Broumov. Muzeum
je v rámci projektu VKCB vnímáno jako doplnění vzdělávacích a osvětových aktivit VKCB. Provozní doba muzea
bude oproti současnému stavu rozšířena na celosezónní provoz.
C) Institut krásných umění & Zahrada kulturní
V rámci projektu VKCB je významnou součástí aktivit Institut krásných umění & Zahrada kulturní. Zde se počítá
s pořádáním těchto kulturních aktivit:
•
Zahrada kulturní – jedná se o celoroční program v klášterní Zahradě* propagovaný a realizovaný po
jednotlivých měsících v roce. Jedná se o koncerty, výstavy, den s Lesy ČR, divadelní přestavení (i
pohádky pro děti), projekt „Noční zahrada“ (noční netradiční prohlídka Zahrady* za svitu loučí a svíček
spojená s noční prohlídkou prostor Kláštera), výstavy, filmová představení, besedy, komentované diaprojekce a další jednorázové kulturní a společenské akce.
•
Za poklady Broumovska - významný regionální projekt, cyklus koncertů klasické hudby, příležitost pro
mladé talenty, ukázka umění špičkových interpretů ve spojení s krásou broumovské skupiny
venkovských barokních kostelů a v prostorách Kláštera či Zahrady*. Posláním festivalu je zpřístupnit
obyvatelům regionu, stejně jako jeho návštěvníkům, krásu klasické hudby ve všech jejích podobách.
Zprostředkovat jim hluboký hudební zážitek v podání mladých i renomovaných umělců, umocněný
neopakovatelnými kulisami zdejších barokních kostelů.
•
Vinum et cetera - víno, hudba a krásy Broumovska jsou každým rokem hlavními aktéry této aktivity,
jedná se o každoroční veřejné ochutnávky nejlepších českých vín spojené s ojedinělým kulturním
programem, ve kterém vystupují amatérští umělci spolu se špičkovými profesionálními hudebníky,
stávající program a prostory pro konání tohoto festivalu budou díky VKCB podstatně rozšířeny.
•
Benediktinské slavnosti – každoroční kulturní (i vzdělávací) akce, kdy je celý klášterní areál přes víkend
otevřen veřejnosti s cílem nalákat do areálu co nejvíce lidí za účelem seznámení veřejnosti s historií a
současností kláštera a Benediktinského opatství a to formou prohlídek a přednášek uzpůsobené pro
všechny generace návštěvníků. Dále jsou v klášterním areálu v průběhu celé akce ukázky řemesel,
divadelní přestavení a vystoupení regionálních spolků všech generací.
•
Broumovská klávesa je mezinárodní klavírní soutěž pro soutěžící ve věku do 14 let. Celý projekt je
realizován pod vedením klavírního virtuosa a pedagoga Ivo Kahánka ve spolupráci s Katedrou hudební
výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovi v Praze. Soutěž je jednokolová, soutěžící jsou rozděleni
62
do 4 kategorií podle svého věku v den konání soutěže. Členy poroty jsou význační čeští i zahraniční
pianisté a hudební pedagogové.
D) Ostatní stávající aktivity
Mezi ostatní aktivity patří např. tradiční přehlídka řemesel na zahradě kláštera. Jako rozšíření aktivit v oblasti
záchrany a prezentace tradičního lidového umění a tvorby VKCB se předpokládá v prostorách Zahrady*
pořádání pravidelných či příležitostných akcí, které nebudou koncipovány jako klasické komerční trhy, ale jako
setkání a prezentace tradičních lidových řemesel regionu Broumovska či dalších regionů s ukázkami tradičních
postupů výroby a zpracování.
Projekt počítá v rámci doplnění služeb v oblasti kulturně vzdělávací a kulturní a v oblasti environmentálního
vzdělávání se zřízením studovny hudebního materiálu primárně z archivů notových záznamů Benediktinského
opatství sv. Václava v Broumově, Jde o doplňkovou činnost nekomerčního charakteru.
Science Café v klášteře Broumov je jedinečný projekt, který také mimo jiné funguje v mnoha zemích světa. Jde
o prostor pro setkávání veřejnosti a vědců, kteří mají možnost představit výsledky své práce. Tento projekt
usiluje o prolomení bariéry právě mezi vědci a širokou veřejností, o sdílení zajímavých poznatků či o návrat vědy
do kultury. Cílem Science Café je otevřít skutečný prostor pro přemýšlení a dialog prostřednictvím inspirativních
osobností ze světa vědy. Vedle ostatních programů klášter nahlíží do historie křesťanství a řeholního života a
dalších témat spojených s ním. Usiluje o to, aby se v průběhu nedlouhého času stalo Science Café prostorem i
pro studenty středních a vysokých škol v celém regionu Královéhradecka.
Klub přátel umění Art Café je platforma otevřená široké veřejnosti, příznivcům umění, ale nejen jim. V rámci
Art Café, které našlo své prostory v improvizované kavárně vytvářené v Kreslírně bývalého klášterního
gymnázia, je realizován celoroční program středečních podvečerů převážně s hudbou. Projekt byl formálně
zahájen první akcí, která se konala v únoru 2012. Těžištěm programu je jazz a blues, ale i koncerty klasické
hudby, kvalitní střední proud, crossovery a zajímavé experimenty. Členové Art Café mají výhodnější vstupné na
pořady Art Café, slevu v Café Dientzenhofer a jsou pravidelně informováni o programu Art Café a Vzdělávacího
a kulturního centra Klášter Broumov. Pořady Art Café za dobu své existence navštívila více jak tisícovka
návštěvníků. V roce 2012, kdy Art Café připravilo 10 pořadů, to bylo zhruba 500 hostů, o rok později při 16
představených pořadech dokonce 700 hostů.
Obr.12: Logo Galerie Dům
Galerie Dům se nachází uprostřed klášterní zahrady v Broumově, kterou založil ve
druhé polovině 17. století opat Thomas Sartorius (1663 – 1700). Dnes je opatství
administrováno z Prahy - Břevnova (administrátor P. Prokop Siostrzonek OSB),
správcem kláštera je Přemysl Sochor.
Samotná budova galerie byla postavena v 18. století a z kamene přestavěna na
začátku 19. století. Původně byla budova přízemní s mansardovou střechou
pokrytou šindelem. V roce 1910 bylo přistavěno patro.
Od roku 2006 zajišťuje občanské sdružení Agentura pro rozvoj Broumovska (APRB) přístupnost Klášterní
zahrady, včetně řady kulturních akcí. Původně byla v prostorách současné Galerie Dům vytvořena výstavní síň.
Na přelomu let 2011 / 2012 prošly vnitřní prostory částečnou úpravou, aby splňovaly předpoklady pro provoz
galerie současného umění. Galerie zahájila svůj provoz v roce 2012. Výstavní koncepce zohledňuje výjimečnou
63
možnost prezentovat současné umění v historicky i krajinně atraktivním prostředí. Je zaměřena na prezentaci
děl těch umělců, pro něž ani v dnešní době neztratil na výpovědní síle a smysluplnosti projev spjatý s tradičními
výrazovými prostředky - médium malby, kresby, grafiky, sochy/plastiky/objektu, ale také fotografie. Komorní
prostor galerie a specifičnost místa jsou zohledněny v prostém, avšak významově bohatém názvu Galerie Dům.
Kromě klasických vernisáží nabízí galerie zajímavý doprovodný program tvořený řadou komentovaných
prohlídek, edukativními programy pro školy a řadou dalších aktivit.
Prohlídkové okruhy. Broumovský klášter je plný unikátních uměleckých děl, tajuplných zákoutí i odkazů na
bohatou historii místa, které měnilo české i světové dějiny. Návštěvníci si mohou vybrat z nabídky klasických
prohlídkových okruhů i speciálních akcí, jako jsou populární kostýmované nebo noční prohlídky. Jedinečné
interiéry národní kulturní památky nechávají nahlédnout do dlouhé a pozoruhodné historie kláštera. Žádná z
prohlídek není jen výčtem encyklopedických údajů, ale vtahuje návštěvníky do atmosféry kláštera, okolností
jeho vývoje a života v něm. Při prohlídce kláštera mohou návštěvníci vidět nádherně zdobený kostel sv.
Vojtěcha, unikátní kopii Turínského plátna nebo pozoruhodné vamberecké mumie.
Otevírací doba:
duben - červen, září - říjen:
Út - So/ 9:00 – 12:00, 13:00 – 16:00,
Ne 10:00 – 12:00, 14:00 – 16:00
červenec - srpen:
Po - So/ 9:00 – 16:00,
Ne 10:00 – 16:00
Po objednání je možné navštívit klášter i mimo turistickou sezónu
Standardní prohlídkový okruh. Návštěvníci prohlídkového okruhu uvidí refektář – bývalou klášterní jídelnu, ve
které se nachází vystavená kopie Turínského plátna, látky, do níž byl zabalený Ježíš Kristus po sejmutí z kříže a
tato kopie je jediná na sever od Alp. Následuje návštěva klášterní knihovny s mnoha vzácnými tisky,
vambereckých mumií, jejichž původ sahá až do 17. a 18. století, a sakristie. Jako poslední místnost, která je
součástí prohlídky, je bohatě zdobený barokní kostel sv. Vojtěcha, ve kterém byla v roce 1999 objevena kopie
Turínského plátna. Prohlídkový okruh se koná podle otevírací doby vždy v lichou hodinu.
Mnišská prohlídka. Prohlídkový okruh je totožný se standardním prohlídkovým okruhem, touto prohlídkou ale
provede všechny návštěvníky kostýmovaná postava - benediktinský mnich. Na návštěvníky čekají zajímavé
informace navíc o životě mnichů v klášteře. Návštěvníci uvidí: refektář – knihovnu – mumie – sakristii – kostel
sv. Vojtěcha. Prohlídkový okruh se koná podle otevírací doby vždy v sudou hodinu.
Prohlídka s Lotrandem. V roli průvodce se při této speciální prohlídce objeví mladý loupežník Lotrando, který v
broumovském klášteře studoval a všechny vědomosti a zajímavosti, kterým se naučil, hodlá předat pozorným
návštěvníkům. Během prohlídky na všechny čeká nejedno překvapení. Formou interaktivní a zábavné hodinové
hry budou návštěvníci poznávat tajemný broumovský klášter a luštit tajenkový rébus. Pokud se všem podaří
vyřešit historickou záhadu, obdrží od Lotranda jeden z deseti klíčů otvírající tzv. „Třináctou komnatu“. Tu bude
moci navštívit každý, kdo nasbírá alespoň sedm z deseti klíčů na hradech a zámcích zapojených do projektu
Otevřete 13. komnatu (hrad Grabštejn, Kost, Slezskoostravský hrad, zámek Loučeň, Děčín, Chlumec nad
Cidlinou, Kačina, Kozel, Slatiňany).
64
Tajemné noční prohlídky potemnělého kláštera. Tyto speciální prohlídky probíhají za svitu svíček a baterek. V
roce 2014 je průvodcem hraných prohlídek Kylián Ignác Dientzenhofer, mladý ambiciózní bavorský architekt.
Jeho očima se návštěvníci podívají na barokní, ale i současnou přestavbu kláštera a při své procházce potkají
další zajímavé postavy, např. historické osobnosti nebo ty, kteří k životu v klášteře neodmyslitelně patří.
Vamberecké mumie. V rozsáhlých sklepeních broumovského kláštera je uloženo celkem 34 mumií
pocházejících z krypty farního kostela sv. Prokopa ve Vamberku.
V polovině 80. let probíhaly v bezprostřední blízkosti kostela sv. Prokopa ve Vamberku výkopové práce, při
nichž došlo k porušení kanalizace, což mělo za následek zatékání odpadních vod do krypty. Vzhledem ke změně
klimatických podmínek (především zvýšené vlhkosti) se řada mumií začala kazit, některé byly ve značném stádiu
rozkladu a musely být pohřbené do země. Z původních přibližně 50 mumií se podařilo zachránit 34, jež byly
dočasně uloženy v depozitáři pobočky Okresního muzea Orlických hor ve Vamberku. Do broumovského kláštera
byly převezeny v roce 2000. Nejstarší mumie pocházejí ze 17. století, avšak převážná část z 18. století. Jedná se
především o mumie vambereckých měšťanů, kněží, varhaníků a dalších významných osobností. Mnoho zmínek
o lidech, kteří jsou v rakvích pohřbeny, se nedochovalo. Jen u některých je přiložena cedulka se stručným
životopisem. Jednou z nejvýznamnějších osobností, která byla do krypty pohřbena, je zakladatelka
vambereckého krajkářství Magdalena Grambová. Mezi dospělými leží rovněž dvě mumie dětí. Expozice
Vamberecké mumie je možné navštívit v rámci prohlídkového okruhu za příplatek po prohlídce kláštera.
Zhodnocení projektů kláštera
Prostory kláštera Broumov slouží pro konání celé řady zejména kulturních a vzdělávacích akcí. Ty největší z nich
jsou spojeny především s hudbou (festival Za poklady Broumovska či koncerty v rámci projektu Zahrada
kulturní). Klášter tak slouží jako pomyslné kulturní centrum města Broumova i celého okolí. Následující tabulka
shrnuje základní kulturní akce konané v klášteře Broumov včetně jejich organizátorů.
65
8.0 Harmonogram, rozpočet
8.1 Plánovaný a skutečný časový harmonogram (sumární přehled projektových a programových
atktivit)
Plánovaný časový harmonogram vycházel z expertních posudků, které se týkaly přípravy jednotlivých
VŘ, návazných výzkumů a realizačních aktivit. V případě, že by se tento harmonogram dodržel, byl by
projekt realizován zejména ve fázi průzkumů rychleji, než tomu bylo ve skutečnosti. Zároveň je však
nutno podotknout, že plánované stavební práce proběhly až na ZL č. 10 (repase dveří) do původně
plánovaného časového horizontu 30. 11. 2014.
Souhrnný harmonogram
Č
Název projektové části - aktivity
Plánované
datum
zahájení
Plánované
datum
ukončení
Skutečné
datum
zahájení
Skutečné
datum
ukončení
1
Příprava projektu (stavební projektová dokumentace, žádost o
dotaci, stavební povolení, rozpočty, studie ekonomického
hodnocení projektu atd.)
1.8.2009
30.12.2011
1.8.2009
30.12.2011
2
Podání žádosti o poskytnutí dotace
30.12.2011
30.12.2011
30.12.2011
30.12.2011
3
Zadávací řízení na organizátora zadávacích řízení projektu
1.1.2012
20.1.2012
1.1.2012
24.2.2012
4
Dokumentace změny stavby před dokončením, řízení o změně
stavby před dokončením (zahrada)
1.1.2012
30.4.2012
x
x
5
Zadávací řízení na zpracování prováděcí dokumentace (zahrada
+ klášter)
1.2.2012
30.4.2012
29.2.2012
8.10.2012
6
VŘ na zpracování prováděcí PD včetně všech nezbytných
průzkumů, (klášter i zahrada)
1.2.2012
30.4.2012
29.2.2012
8.10.2012
7
Archeologický průzkum klášter, zahrada
1.5.2012
30.11.2012
1.7.2012
31.8.2012
8
Zpracování prováděcí PD včetně všech nezbytných průzkumů,
(klášter i zahrada)
1.5.2012
30.7.2012
21.1.2013
22.2.2013
9
VŘ na stavební práce, uzavření smlouvy (zahrada, klášter)
1.8.2012
30.11.2012
29.3.2012
12.11.2014
10
Realizační fáze projektu (od zahájení stavebních prací=předání
staveniště)
1.12.2012
31.12.2014
13.11.2013
30.11.2014
11
1. fáze ( finanční etapy)
1.12.2012
30.6.2013
1.12.2012
12
2. fáze (finanční etapy)
1.7.2013
31.12.2013
13
1.1.2014
30.6.2014
1.1.2013
31.8.2013
14
1.7.2014
31.12.2014
1.9.2013
31.12.2013
15
x
x
1.1.2014
31.8.2014
16
6. fáze (finanční etapa)
x
x
1.9.2014
31.12.2014
17
7. fáze (finanční etapa) - ZL č. 10 Dveře
x
x
1.1.2015
20.4.2015
18
Ukončení fyzické realizace projektu - předání stavby
30.11.2014
30.11.2014
30.11.2014
30.11.2014
(kromě ZL č. 10
dveře)
19
Odstraňování vad a nedodělků, kolaudace, zkušební provoz
1.12.2014
31.12.2014
1.12.2014
20.4.2015
Fyzické ukončení
projektu
20
Podání závěrečné MZ se žádostí o platbu
10.1.2015
20.1.2015
15.5.2015
15.5.2015
Tab. 17: Porovnání skutečného a plánovaného harmonogramu realizace projektu
31.12.2012
Pozn.
Zapracováno do
prováděcí PD
Sloučení etapy 1
a2
Prodlouženo dle
rozhod. MK ČR
66
8.2 Zpoždění projektu oproti plánu – zdůvodnění
Opoždění oproti plánovanému harmonogramu nastalo především ve fázi přípravy prováděcí
projektové dokumentace. Pro vytvoření prováděcí PD bylo nutné mít k dispozici výsledky průzkumů
(biotický, archeologický, restaurátorský, atp.). Hlavní zdržení pak nastalo z důvodu šetření ÚOHS, kde
bylo řešeno VŘ 004 na prováděcí projektovou dokumentaci. Proti postupu zadavatele při otevírání
obálek s nabídkami podal uchazeč Ateliér 4 s.r.o. IČ 46710141 námitky a dne 7. 6. 2012 podal
dopisem návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Rozhodnutí ze strany ÚOHS padlo až 15. 1. 2013. Do tohoto data nebyla známa způsobilost výdajů
spojených s VŘ a VKCB nechtěl riskovat nezpůsobilost výdajů. Tento fakt vedl o opoždění realizace
projektu minimálně o půl roku. Vzhledem k tomu, že již pak nebyl čas vyhlásit nové VŘ, byla pak
prováděcí PD hrazena z vlastních zdrojů žadatele. Soutěžit stavbu jen na základě PD ke stavebnímu
povolení by znamenalo při takto složité rekonstrukci vícepráce a vícenáklady v nepřípustné výši,
nehledě na nutnost zapracování do prováděcí PD výsledky všech průzkumů.
Dalším důvodem zdržení byl převod kompetencí z MK ČR, na MMR. Do systému e-koza (systém pro
VŘ vytvořený pro MK ČR) byla vložena prováděcí projektová dokumentace (PD) dle pokynů MK ČR
dne 5. 9. 2013 a probíhala kontrola ze strany MK ČR. Po předání řízení projektu na MMR došlo k
prodloužení kontroly dne 18. 9.2013 a na žádost MK ČR byly předány originály nabídek na MMR. Až
dne 30. 12. 2013 bylo zasláno oficiální stanovisko CRR.
Dále pak se řešila otázka výše sankce za VŘ 001 na stavební práce. Pokud by sankce za chyby ve VŘ
byla vyšší (hrozilo až 30% CZV), nemohl by žadatel z finančních důvodů v té době pokračovat dále v
projektu a musel by projekt ukončit. Na konečné stanovisko nebylo možno čekat (jinak by hrozila
ztráta celé dotace) a žadatel se rozhodl riskovat a podepsat smlouvu se zhotovitelem dříve, neboť
konečné oficiální stanovisko o udělení sankce přišlo až později (dne 17. 3. 2014 vyhotovilo MMR
protokol o kontrole, smlouva se zhotovitelem byla podepsána 12. 11. 2014).
V projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení byla navržena výměna všech původních dveří za
nové a uložení těch starých do depozitáře. Na základě dodatečného požadavku NPÚ došlo ke změně
PD a bylo požadováno zachovat původní historické dveře a pod dohledem restaurátora umělecko –
řemeslně opravit. Jediný možný způsob, jak ošetřit tyto dveře, aby vyhovovaly z hlediska náročných
požárně-bezpečnostních předpisů, bylo provést úpravu dveří použitím zcela nové technologie
požárních úprav s použitím speciálních nátěrů. NPÚ zároveň požadovalo řešit požadovanou požární
odolnost s minimálními tvarovými změnami dveří (minimum zvětšení tl. kazet, rámů apod.). Splnění
požadavků NPÚ na zachování autenticity historických dveří s minimem tvarových změn bylo do
nedávné doby technologicky neřešitelné. Problém byl řešen použitím zcela nové technologie
požárních úprav, která nebyla v ČR ještě vyzkoušena. Vzhledem k tomu, že za celý klášter se jedná o
desítky dveří a tato nová technologie má své „technologické časy“, nebylo možno předat stavbu
s tím, že bude vše hotovo do 30. 11. 2014. Bez repasovaných či restaurovaných dveří není možno
zahájit ani zkušební provoz VKCB.
67
Vícepráce ZL 10 (dveře) spočívaly v (více viz ZL č. 10):
•
očištění povrchu od prachu a nečistot, odstranění druhotných nánosů
•
odebrání původních vzorků, vyhodnocení, rozbory, konzultace jednotlivých etap s NPÚ
•
prověření stavu dřeva,
•
rozložení na konstrukční prvky a zrevidování spojů
•
zpevnění a zpětné složení, napouštění fungicidními a insekticidními prostředky
•
vybroušení, sesazení, zčepování, zesílení rámů nákližky
•
aplikaci mezivrstvy ochranného a původního historického nátěru,
•
repasi kování, zafrézování požárních pásek
•
aplikaci speciálních požárních nátěrů v několika vrstvách a finální povrchové úpravě
Přesto, jak vyplývá z výše uvedené tabulky, byl dodržen termín předání stavby (30. 11. 2014) s tím, že
bude ještě v roce 2015 (do 20. 4. 2015) dokončena repase dveří. V praxi to znamenalo, že díky
zvýšenému nasazení zhotovitele – firmy Hochtief CZ a.s. byly revitalizační práce dokončeny místo za
dva roky za pouhý jeden rok. Nutnost dodržet termín dokončení stavby do 30. 11. 2014 byl dán
smluvně a jeho dodržení bylo mnohokrát připomínáno a na kontrolních dnech kontrolováno. Do 31.
12. 2014 budou ukončeny také všechny montážní práce na vnitřním vybavení a instalován klavír.
8.3 Rozpočet plánovaný a skutečný
Tabulka obsahuje porovnání původního a posledně známého rozpočtu projektu (dle OOZ č. 25 k 30.
11. 2014). Rozpočet proto není ještě konečný a dojde k navýšení nezpůsobilých výdajů. Z porovnání
rozpočtu vyplývá, že se rozpočet snížil zejména v položce 05.04 Stavební části stavby, což bylo dáno
nižší vysoutěženou cenou za stavební práce. Obecně se dá říci, že byly jednotlivé zakázky soutěženy
za nižší ceny než bylo v původním položkovém rozpočtu k žádosti o dotaci, což bylo dáno zejména
ekonomickou krizí a tím, že firmy hledaly zakázky. V rozpočtu došlo také ke zvýšení výdajů na právní
služby (právní služby k VŘ) a také za provedení výběrových řízení, kterých bylo celkem 33 (včetně
zrušených). Některá VŔ se také opakovala, popř. se řešilo JŘBU u víceprací. Dále budou v souvislosti
s finančním ukončením projektu navýšeny nezpůsobilé výdaje, zejména se jedná o 5% sankci za
výběrové řízení na stavební práce a také za nezpůsobilé výdaje spojené s vícenáklady (vícepracemi).
68
Kód
Název nákladu
Původní rozpočet žádost o dotaci
Rozpočet dle OOZ č. 25
k 30.11.2014
01
Osobní výdaje - (pracovní smlouvy)
5 065 200,00
5 356 200,00
01.01
Mzdové náklady - hrubá mzda
3 780 000,00
3 972 060,00
01.02
Odvody sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele
1 285 200,00
1 384 140,00
01.03
Jiné pracovní smlouvy
0,00
0,00
02
Cestovné
0,00
0,00
02.01
Cestovné (dle zákona č. 262/2006 Sb.)
0,00
0,00
03
Nákupy materiálu
0,00
0,00
03.01
Nákup materiálu (spotřební, pomocný)
0,00
0,00
03.02
Nákup nezbytného vybavení kanceláří, učeben, odborných pracovišť
0,00
0,00
03.03
Nákup DHM
0,00
0,00
03.04
Ostatní
0,00
0,00
04
Nákupy služeb (obchodní smlouvy, faktury, paragony)
Přepravné (převoz materiálu, sbírkového inventáře, rozměrných částí
expozic)
1 770 000,00
2 197 000,00
04.01
0,00
0,00
04.02
Pronájmy
0,00
0,00
04.03
Služby související s provozem kanceláře (telefony, ener., aj.)
0,00
0,00
04.04
Studie, publikace (tvorba, tisk, kopírování)
150 000,00
150 000,00
04.05
Náklady na povinnou závěrečnou konferenci
50 000,00
50 000,00
04.06
Náklady na publicitu (informační tabule, pamětní desky)
340 000,00
190 000,00
04.07
Náklady na výběrová řízení
850 000,00
957 000,00
04.08
Náklady na poradenství, expertní a konzultační a jiné služby
180 000,00
115 000,00
04.09
Právní služby
200 000,00
735 000,00
04.10
Ostatní výše nespecifikované služby
05.
Investiční náklady
05.01
Zabezpečení výstavby (inženýrská činnost)
05.02
Nákup pozemků a nemovitostí
05.03
Projektová dokumentace (projektová dokumentace stavby,
dokumentace pro podání žádosti, EIA studie proveditelnosti)
05.04
05.05
Stavební části stavby
Technologická zařízení (nákup technol. Zařízení, strojů a zařízení vč.
Montáže)
05.06
Nákup nehmotného majetku (patenty, know-how, licence)
05.07
Nákup mobiliáře
05.08
0,00
0,00
241 684 154,61
206 005 527,00
4 999 000,00
1 843 150,00
0,00
0,00
21 887 936,00
4 253 900,00
202 496 269,18
187 607 528,00
0,00
0,00
0,00
0,00
12 300 949,43
12 300 949,00
Ostatní výše nespecifikované investiční náklady
0,00
0,00
06
Jiné náklady
0,00
0,00
06.01
Ostatní
0,00
0,00
06.02
DPH, kdy není nárok na odpočet na vstupu
0,00
0,00
07
Křížové financování
0,00
0,00
08
Předpokládané příjmy projektu získané během doby realizace
0,00
0,00
09
Uznatelné výdaje celkem
248 519 354,61
213 558 727,00
10
Neuznatelné výdaje celkem
8 191 577,09
11 066 443,00
256 710 931,70
224 625 170,00
11
Celkové náklady projektu
Tab. 18: Porovnání skutečného (k 30.11.2014) a plánovaného rozpočtu
69
8.4 Zkušenosti se sestavováním rozpočtu a harmonogramu - doporučení
Z kapitoly 8.1 – 8.3 vyplývají zkušenosti pro zájemce o čerpání finančních prostředků z IROP na
rekonstrukci národních kulturních památek. I když byla udělena dotace na rekonstrukci kláštera ve
výši 100%, přesto dochází k navyšování nezpůsobilých výdajů. Při rekonstrukci historických objektů –
národních kulturních památek je vždy nutno počítat s vícepracemi a vícenáklady. Doporučení při
sestavování rozpočtu jsou tedy následující:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
dostatečná finanční hotovost na krytí nezpůsobilých výdajů. Dohodnutý finanční rámec by
měl činit dle našich zkušeností cca 1 mil. Kč na každých 10 mil Kč dotace. Žadatel by měl mít
dostatek finančních prostředků schválen ještě před zahájením realizační fáze. V případě, že je
potřeba ještě vypracovat znalecké posudky v průběhu realizace projektu, je důležité počítat i
s tím, že se odhadovaná cena může lišit od ceny reálné velmi značně
rozpočet na stavební práce – počítat jen s rozpočtem k prováděcí PD. Vzhledem k tomu, že
z pohledu investora je nutné mít výhled, jak se bude vyvíjet co nejreálněji cashflow,
doporučujeme soutěžit a vložit ideálně do žádosti o dotaci poslední a co nejpřesnější verzi
rozpočtu na stavební práce.
pečlivost při výběru zhotovitele prací. Výběr zhotovitele zdánlivě s rozpočtem nesouvisí,
avšak je zásadní. Při jakékoliv chybě při výběru zhotovitele je nutno počítat s případnými
sankcemi ze strany poskytovatele dotace. Může se tak dojít k udělení např. 5% sankce, což
v řádu desítek mil. Kč na stavební práce jsou řádově miliony Kč. Stejně tak nekvalitní firma
může ve VŘ podat nízkou nabídku a poté skrze „vícepráce“ hodnotu díla navyšovat. Také je
častá nízká kvalita díla a nedodržení harmonogramu projektu. Vzhledem k tomu, že vlastníky
NKP jsou zejména nevýdělečné subjekty (církevní, státní, NNO), jde v případě nekvalitní firmy
o značné riziko.
pojištění právní firmy, která provádí VŘ. Vzhledem k tomu, že vysoutěžit desítky VŘ různých
typů bez sankcí nebo nezpůsobilých výdajů se rovná zázraku, je nutné pojištění firmy, která
provádí VŘ. V případě, že dojde k pochybení, vzniklou škodu uhradí pojišťovna
rozpočet stavět na 90-100% ceníkových cen. Jelikož v rozpočtu lze vždy hodnoty ponížit (ale
ne vždy navýšit) je dobré mít rozpočet na úrovni ceníkových cen.
navýšit rozpočet na právní služby. V průběhu projektu budou řešeny četné vícepráce, které
je nutno vysoutěžit rámci JŘBU. Tím se prodražují jednotlivá VŘ a rostou náklady na
vysoutěžené vícepráce.
navýšit rozpočet na mzdy. Vzhledem k tomu, že může v projektu dojít k jeho prodloužení,
nebo se navýší (změní) výše mezd pro jednotlivé členy týmu, je potřeba mít v projektu
rezervu i na mzdy. Nezapomínat, že ke mzdám je potřeba dopočítat i odvody a to jak u
zaměstnanců, tak i u zaměstnavatele.
investice, neinvestice. Před podáním žádosti o dotaci je potřeba projít s finančním
manažerem projektu, které výdaje budou účtovány jako investice a které jako neinvestice.
dostatečná časová rezerva. Při sestavování harmonogramu projektu je potřeba vytvořit i
relativně velké časové rezervy. V případě zpoždění aktivity, na kterou navazuje další, dochází
k řetězení zpoždění a ohrožení projektu z časového hlediska
70
•
•
•
•
•
•
nezabíhat do podrobností. Do harmonogramu zanášet jen podstatné milníky. V případě
přílišného skluzu v podrobném harmonogramu bude žadatel nucen zodpovědět důvody a
přijatá opatření.
vyžadovat plnění harmonogramu dle smlouvy včetně sankcí. V případě, že dojde ke
zpoždění projektu, které není zapříčiněno nezávislými okolnostmi, které nejde předvídat, lze
vymáhat pop zhotoviteli sankce, které pokryjí případné sankce ze strany
zprostředkovatelského subjektu.
ověřit reálnost aktivit v harmonogramu. Se stavebním expertem, projektantem je důležité
projít připravovaný harmonogram z hlediska reálnosti a z hlediska „technologických časů“.
v případě složitějších změn, složitějších aktivit stanovit bezpečnou rezervu.
na stavební práce vysoutěžit velkou a pružnou firmu s referencemi. V případě, že dojde
k oddálení zahájení stavby (jako v případě Broumovského kláštera) má velká firma
dostatečné personální kapacity k navýšení výkonu a uspíšení stavebních prací. Riziko
bankrotu velké firmy (tím i ohrožení projektu) je nižší než u firmy malé.
raději nezpůsobilou aktivitu, než ohrozit realizaci celého projektu. Jak vyplývá z kapitoly 8.1.
– 8.3 je v případě řešení otázek k VŘ ze strany ÚOHS nutno počítat s řádově měsíci, než dojde
k vydání Rozhodnutí (a tím i potvrzení, zda se jedná o způsobilý či nezpůsobilý výdaj).
V případě ÚOHS nejsou respektovány jejich vlastní termíny, ve kterých mají rozhodnout.
V našem případě jsme tak neproduktivně ztratili až 6 měsíců, které nebyly plánovány a které
v závěru realizace projektu chybí. V tom případě je lepší danou položku převést do
nezpůsobilých výdajů a pokračovat v následujících aktivitách tak, aby nebyl ohrožen termín
dokončení stavby a nemusela se vracet celá dotace.
zastavení projektu. V případě, že hrozí negativní vyjádření či sankce (např. k VŘ na stavební
práce s položkami řádově desítek mil. Kč) ze strany ÚOHS nebo poskytovatele dotace, je
nutno včas projekt ukončit a dotaci vrátit. Pro žadatele je lepší uhradit přípravnou část
projektu z vlastních prostředků, než pak podepsat smlouvu se zhotovitelem a čelit fatálním
sankcím. Také v našem projektu hrozilo, že bude udělena sankce až 30% z důvodu pochybení
ve VŘ na stavební práce. V tom případě, by projekt musel okamžitě být ukončen a vrácena
dotace.
71
9.0 Rizika a jejich eliminace
9.1 Identifikace rizik projektu a návrh opatření k jejich řízení
Každý projekt, který je připravován nese sebou různá rizika. Pro podrobný popis situace je zapotřebí
stanovit rizika, která mohou ovlivnit výsledky realizace projektu. Rizika mohou ovlivnit realizaci
pozitivně – výsledky budou lepší než očekávané, nebo negativně – pokud bude výsledek opačný.
Rozdělení rizik dle míry dopadu na projekt:
•
Katastrofická (K) = ohrožení a zastavení dalšího vývoje projektu. Pokud nemá být projekt
ukončen, tak je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje.
• Kritická (KR) = zásadní narušení vývoje projektu, případně jeho pozastavení. Vyžaduje opatření k
tomu, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů v plánovaných termínech.
• Významná (V) = narušení vývoje projektu. Správným řízením je možno dosáhnout požadovaných
parametrů v plánovaných termínech.
• Nevýznamná = nepodstatné narušení vývoje projektu. Operativním řízením lze obnovit
plánovaný vývoj.
Výskyt rizik/pravděpodobnost výskytu:
•
•
•
Často = je pravděpodobný častý výskyt. Nebezpečí je trvalé. P = 0,6 a vyšší
Občas (O) = lze očekávat, že nebezpečí nastane několikrát. P = 0,3 – 0,6
Málo (M) = pravděpodobně se vyskytnou někdy během životního cyklu projektu. Je rozumné
předpokládat, že nebezpečí nastane. P = 0,1 – 0,3
• Nepravděpodobně (N) = výskyt je nepravděpodobný, ale možný. Lze předpokládat, že nebezpečí
může výjimečně nastat. P = 0 – 0,1
Kategorie rizik:
•
•
•
•
•
•
Obecná = týkající se programu IOP
Technická = např. chyby v projektové dokumentaci, špatné zakreslení projektu, apod.
Lidská = např. nefungující projektový tým, nekvalitní partneři projektu apod.
Finanční = nezískání dotace, podceněný rozpočet
Právní = nedodržení platných zákonů, nedodržení pravidel a nařízení EU, nedodržení pokynů IOP
Provozní = špatný odhad poptávky po službách, nedostatek kvalifikované síly při realizaci
projektu apod.
Posouzení rizik/závažnost:
Provedení posouzení závažnosti rizika na číselné škále tj.: 1 – nejnižší riziko, 2 – nižší riziko, 3 –
přiměřené riziko, 4 – vysoké riziko, 5 – nejvyšší riziko
Hlediska - smlouva
Míra rizika
1 – nejnižší riziko
2 – nižší riziko
3 – přiměřené riziko
4 – vysoké riziko
5 – nejvyšší riziko
Hledisko času
dny
0,5 měsíce
1 měsíc
2 měsíce
déle
Hledisko kvality
pokles o 1%
pokles do 5%
pokles do 10%
pokles do 15%
pokles o 20 a více%
Tab. 19: Hlediska času, kvality, ceny a míra rizika
Hledisko ceny
zvýšení o 1%
zvýšení do 5%
zvýšení do 10%
zvýšení do 15%
zvýšení o více než 15%
72
Posouzení účinnosti nástrojů na eliminaci rizik:
Provedení účinnosti k eliminaci důsledků rizik na číselné škále tj. 1 – nejnižší účinnost, 2 – nižší
účinnost, 3 – přiměřené účinnost, 4 – vysoké účinnost, 5 – nejvyšší účinnost
Předcházení a řešení rizik
Každé riziko má určitá specifika a tudíž je nutné k němu přistupovat individuálně. Předcházení
rizikům a opatření k eliminaci jednotlivých rizik budou proto individuální a specifická vždy ve vztahu k
dané situaci. Zde vycházíme z předchozích zkušeností žadatele s projekty podobného charakteru.
Mezi faktory, které výsledek realizace projektu mohou ohrozit, patří celkové zhoršení ekonomické
situace a nepříznivé přírodní podmínky. Dalšími mohou být např. nedostatek finančních prostředků
na nutné investice – toto riziko minimalizujeme získáním finančních prostředků z EU.
V zásadě však projekt v přípravné fázi a v předkládané podobě neměl zásadní rizika, která by
ohrožovala realizaci a udržitelnost projektu. Nicméně je potřeba rizikům věnovat pozornost a mít
připravené náhradní řešení. Z rizik, uvedených v tabulce se v případě projektu Vzdělávací a kulturní
centrum – revitalizace kláštera jako zásadní jevily nedostatky v PD, které byly řešeny až v prováděcí
PD. Jako řešení se proto našlo vyhotovení prováděcí PD, která se pak následně soutěžila v rámci VŘ
na stavební práce. Prováděcí PD byla ze strany projektanta předložena včas, nevhodné zásahy do
památky byly eliminovány vyjádřením NPÚ (repase dveří). V přípravné fázi se také objevila finanční
rizika, zejména nedostatek finančních prostředků pro přípravu PD. Zde výrazným způsobem pomohl
Královéhradecký kraj, který ze svých prostředků uvolnil pro VKCB půjčku, která bude uhrazena až v
roce 2015.
Souhrnný výskyt rizik - přípravná fáze
Druh rizika
Dopad na
projekt
Pravděpodobn
ost výskytu
Závažnost
rizika
Předcházení rizika, řešení krizové situace
Účinnost
K
N
3
Neovlivní žadatel. Žadatel začne hledat jiné zdroje na
realizaci projektu, dojde k prodloužení termínu
realizace projektu.
2
3
Nastavení smluvních pokut a sankcí. Pečlivost při
zadávání a zpracování PD. Průběžná Komunikace se
zpracovatelem PD. Předávání rozpracovaných verzí a
informování zpracovatele PD o případných obtížích při
zpracování PD.
3
3
3
Obecná rizika
Zastavení programu IOP
Technická rizika
Nekvalitní práce
projektanta/architekta
V
M
Nevhodná koncepce
navržená
projektantem/architektem
V
M
3
Pečlivost při zadávání a zpracování PD. Komunikace se
zpracování PD.
Nedodržení standardu prací,
materiálů apod. v průběhu
projekčních prací
V
M
2
Pečlivost při zadávání a zpracování PD. Komunikace se
zpracování PD.
V
O
2
Růst cen v rozpočtových
Držení finanční rezervy již v přípravné fázi.
Komunikace se zpracovatelem PD a důsledné
3
73
nákladech projektu
Nedostatky v PD
Nedodržení termínu předání
kompletní hotové PD
zdůvodňování
nákladech.
KR
KR
M
M
nárůstu
cen
v rozpočtovaných
3
Sankce a pokuty s projektantem, odpovědnost za
nedostatky projektant. Tvorba finanční rezervy pro
realizační fázi. Pečlivost při zadávání a zpracování PD.
Komunikace se zpracovatelem PD.
4
3
Smluvní pokuty a penále za nedodržení termínu.
Důsledná komunikace se zpracovatelem PD, veškeré
posuny termínu předání hotové PD posuzovat
individuálně. Termín předání je uveden ve smlouvě o
dílo a veškeré posuny či odklady řeší zadavatel
s dodavatelem.
4
4
Dodatečné změny
požadavků investora
N
N
2
Dostatek informací při zpracování prvotních podkladů.
Možnost vypracování variantních řešení. Časté
konzultace se zpracovatelem projektové dokumentace
či projektové žádosti.
Nevhodné zásahy
poškozující památku
N
M
3
Dostatek informací při zpracování prvotních podkladů.
Komunikace se zodpovědnými orgány /památkáři)
4
2
Výběr kvalitních členů týmu se zkušenostmi s realizací
obdobných projektů + důsledná kontrola práce,
vymezení jasných kompetencí a povinností každého
člena týmu, zastupitelnost osob.
5
Lidská rizika
Nekvalitní projektový tým
V
N
Finanční rizika
Nedostatek finančních
prostředků pro přípravu PD
a ostatních přípravných
prací
KR
N
3
Hospodárné a účelné vynakládání rozpočtových
prostředků. Otevřené zadávací řízení na zpracovatele
PD.
4
Nedodržení podmínek
programu IOP
KR
N
3
Důsledná a několikastupňová kontrola. Zkušený
projektový tým. Konzultace s řídícím orgánem
5
Nedodržení právních norem
ČR, EU
V
N
3
Důsledná a několikastupňová kontrola.
v projektovém týmu.
5
V
N
2
Provedená podrobná analýza potřebnosti, poptávky a
nabídky
Právní rizika
Právník
Provozní rizika
Špatně definovaná
poptávka.
Tab. 20: Souhrnný výskyt rizik: přípravná fáze
5
74
Hlavní penzum rizik se objevilo v realizační fázi projektu. Jednalo se jak o zpoždění ve schvalování
změn, administrativní prodlení, tak i nepředvídatelné prodlevy ze strany správních úřadů (ÚOHS).
Souhrnný výskyt rizik - realizační fáze
Druh rizika
Dopad na
projekt
Pravděpodobnost výskytu
Závažnost
rizika
V
O
2
Průběžná komunikace
poskytovatelem dotace.
3
Částečně nelze ovlivnit, avšak zástupci projektového
týmu komunikují s poskytovatelem dotace a důsledně
připravují všechny podklady pro žádost o platbu.
Dostatečná doba splatnosti faktur.
5
4
Účinnost
Obecná rizika
Zpoždění ve schvalování
podstatných/nepodstatných
změn projektu ze strany
poskytovatele dotace
Nedodržení termínu
proplácení již
zkontrolovaných žádostí o
platbu z programu IOP
V
O
projektového
týmu
s
4
Technická rizika
Dodatečné změny
požadavků investora
V
N
2
Dostatek informací při zpracovávání prvotních
podkladů. Změny řešit nejpozději před zadáním
zakázky (prováděcí dokumentace). Flexibilní projekční
tým, který se umí přizpůsobit změnám.
Nepředvídatelné prodlevy
ze strany správních úřadů
V
N
2
Znalost zákonů a legislativních postupů, časové
rezervy v projektu.
4
Nepřihlášení žádného
dodavatele do výběrových
řízení
KR
M
3
Dostatečná časové rezerva pro provedení výběrového
řízení na dodavatele stavby.
4
4
Kvalifikační požadavky v ZD odpovídající charakteru
zakázky. Dodržení zákonných postupů včetně zapojení
vnitřních kontrolních mechanizmů. Časté kontrolní
dny (zápisy do deníku), případné sankce za nedodržení
termínu a kvality prováděné práce budou řešeny
přímo ve smlouvě o dílo.
4
3
Kvalitní operativní řízení a dobrá spolupráce všech
zúčastněných subjektů. Časté kontrolní dny (zápisy do
deníku), případné sankce za nedodržení termínu a
kvality prováděné práce budou řešeny přímo ve
smlouvě o dílo.
4
4
Sankční podmínky v zadávacích podmínkách/smlouvě
s dodavateli. Odpovídající organizace a koordinace
stavebních prací – etapizace projektu. Časté kontrolní
dny (zápisy do deníku).
4
2
Výběr kvalitních členů týmu, požadavek na zkušenost
s řízení obdobného projektu + důsledná kontrola
práce, vymezení jasných kompetencí a povinností
každého člena týmu, zastupitelnost osob
5
Výběr nekvalitního
dodavatele
Nedostatečná koordinace
stavebních prací
Nedodržení termínu
výstavby
KR
V
KR
O
O
M
„Personální“ rizika
V
M
Finanční rizika
75
prostředků na
předfinancování a v
průběhu realizace projektu
Vznik nepředvídatelných
způsobilých i nezpůsobilých
nákladů projektu
Nepředvídatelná pojistná
událost na předmět
projektu
KR
KR
N
Č
3
Minimalizace požadavků na předfinancování (pouze
část DPH). Dostatečně dlouhá splatnost faktur.
prostředků. Připraveny úvěrové zdroje pro
předfinancování.
4
4
Kvalitní projektová příprava. Tvorba rezervy na
případné nepředvídatelné vícepráce. Projekční tým
bude komunikovat se všemi dodavateli a
subdodavateli, partnery projektu a poskytovatelem
dotace. Veškeré navýšení způsobilých/nezpůsobilých
nákladů řešit s kompetentními osobami. Možnost
čerpání úvěrových zdrojů.
5
4
KR
M
3
Nelze přímo ovlivnit. Příjemce má/bude mít platnou
pojistnou smlouvu, která bude řešit základní pojistné
události. Dále při výběru dodavatele stavby bude
vyžadováno, aby měl platnou pojistnou smlouvu
(zodpovědnost za škody a vady díla).
KR
M
4
Výběr odborné, zkušené firmy pro realizaci zadávacích
řízení. Sankční podmínky ve smlouvě. Důsledná a
několikastupňová kontrola realizovaných postupů.
4
4
Právní rizika
Nedodržení Pokynů pro
zadávání zakázek
Obstrukce účastníků
výběrových řízení
KR
O
4
Kromě VŘ 004 Prováděcí dokumentace včetně
průzkumů – klášter nenastalo. V realizační fázi je
počítáno s časovou rezervou pro prodloužení
výběrového řízení.
Porušení závazků
dodavatele k příjemci
dotace
KR
M
3
Platná smlouva o dílo, které bude řešit práva i
povinnosti smluvních stran, včetně případných pokut
a úroků z prodlení. Spolupráci s právníky příjemce.
3
4
Nedodělky, vady díla,
vícepráce ze strany
dodavatele
V
0
4
Lze očekávat, avšak veškeré vady a nedodělky jdou na
vrub dodavatele (zakotvit ve smlouvě o dílo).
Vícepráce řešit s příjemcem, na základě soupisu
víceprací rozhodnout o dalším postupu, rozpočtovat
finanční rezervu pro tyto případy.
programu IOP
V
N
2
Sestavení projektového týmu – důraz na zkušenost
s řízením projektů IOP. Důsledná a několikastupňová
kontrola. Komunikace
projekčního týmu s
poskytovatelem dotace.
4
ČR, EU
V
O
3
Právník
v projektovém
týmu.
Důsledná
a
několikastupňová kontrola. Komunikace projekčního
týmu s poskytovatelem dotace.
5
Nenaplnění partnerských,
dodavatelsko –
odběratelských smluv
V
M
3
Uzavřená partnerská smlouva. Historie partnera,
zkušenosti partnera s realizací obdobných akcí. Sankce
ve smlouvách.
4
Nedodržení monitorovacích
ukazatelů projektu
V
M
2
Konzervativní nastavení indikátorů. Zkušenost
žadatele i zpracovatele studie proveditelnosti
eliminují toto riziko. Důsledná kontrola všech postupů
a činností.
4
Provozní rizika
Tab. 21: Souhrnný výskyt rizik: realizační fáze
76
V několika případech se opakovalo VŘ, neboť se nepřihlásil žádný dodavatel (např. VŘ 033 VŘ na
dodávku PC). Díky firmě Hochtief CZ a.s. a koordinaci stavebních prací bylo eliminováno zpoždění
v začátku stavební části projektu. Určitým problémem byl pracovní tým, který nepracoval na jednom
místě. Pokud pracovní tým je z různých firem, prostředí atp. je nutná vzájemná součinnost a
komunikační redundance. To v praxi znamenalo četné pracovní schůzky, kontrolní dny, mnoho
telefonátů a e-mailů. Docházelo také ke zpoždění zejména při vykazování výdajů, kontrole
výběrových řízení a náležitostí s nimi spojených. Při realizaci projektu se potvrdila závažnost rizik
vzniku nepředvídatelných způsobilých i nezpůsobilých nákladů projektu a nedostatek finančních
prostředků v průběhu realizace projektu. Žadatel tak musel komplikovaným způsobem dojednávat
navýšení bankovního úvěru, aby bylo možno pokrýt neočekávané výdaje. Proto v kapitole 8.4
Zkušenosti se sestavováním rozpočtu a harmonogramu důrazně doporučujeme zájemcům o
rekonstrukci NKP mít předem vyjednán dostatečný finanční rámec pro krytí právě nečekaných
výdajů.
Souhrnný výskyt rizik – provozní fáze
Druh rizika
Dopad na
projekt
Pravděpodobnost výskytu
Závažnost
rizia
Účinnost
5
„Personální“ rizika
Nevhodní partneři projektu
KR
M
3
Výběr
kvalitního
partnera
se
zkušenostmi
s provozováním a realizací obdobných akcí. Partner
s prokazatelnou historií. Vize partnera totožná
s projektem a cíli žadatele. Komunikace s partnery,
předávání zkušeností a informací v realizační fázi
projektu, zástupci partnerů jsou i členy týmu
V
N
3
Výběr kvalitních členů týmu + důsledná kontrola práce,
vymezení jasných kompetencí a povinností každého
člena týmu, zastupitelnost osob. Zkušenost partnera.
4
Navýšení cen vstupů
V
M
3
Nelze přímo ovlivnit.
provozu.
3
prostředků provoz
KR
N
4
prostředků. Případné ztráty z provozu budou hrazeny
z rozpočtu partnera. Zvýšení příjmů – dotace,
sponzoring.
4
Nepředvídatelná pojistná
událost na předmětu
projektu
V
M
3
Nelze přímo ovlivnit. Příjemce má/bude mít platnou
pojistnou smlouvu, která bude řešit základní pojistné
události.
4
4
4
Finanční rizika
Růst cen energií
Úprava cen. Hospodárnost
KR
Č
4
prostředků. Případné ztráty z provozu budou hrazeny
z rozpočtu partnera. S růstem cen energií kalkulovat ve
finanční části studie.
KR
N
3
Důsledná a několikastupňová kontrola. Důsledná
kontrola všech postupů a činností. Závazek partnera
v partnerské smlouvě.
Právní rizika
programu IOP
77
ČR, EU
V
N
3
Důsledná a několikastupňová kontrola. Důsledná
kontrola všech postupů a činností. Právník členem
týmu.
4
2
Provedená analýza potřebnosti, poptávky a nabídky.
Konzervativní odhad poptávky ve finanční analýze.
Marketingové a propagační aktivity, úprava
programové části.
4
Provozní rizika
Nedostatek poptávky po
službách/výrobcích
V
N
Tab. 22: Souhrnný výskyt rizik: provozní fáze
Provozní fáze projektu začne po finančním ukončení projektu v květnu 2015. Vzhledem k tomu, že
tato kronika je psaná ke konci roku 2014, lze se ze zkušenosti domnívat, že mnohá z níže uvedených
rizik se v této fázi vyskytnou. Může tak dojít k ohrožení udržitelnosti projektu. Jedná se zejména o
spolupráci s nevhodnými popř. nespolehlivými partnery – spolupracujícími subjekty v projektu. Zde
proto jsou cenným přínosem mnohaleté zkušenosti provozovatele VKCB – Agentury pro rozvoj
Broumovska. Její zázemí dává relativní jistotu odborné péče a eliminaci případného rizika. Jako
poměrně značné riziko se jeví také v provozní fázi nedostatek finančních prostředků na provoz.
Jelikož je projekt nevýdělečný, jsou jednotlivé aktivity založeny na finančních příspěvcích účastníků,
grantech a filantropii místních firem a sdružení. Vzhledem k tomu, že již téměř 10 let probíhají
v klášteře akce kulturního a enviromentálního charakteru, lze konstatovat, že toto riziko je ještě
v únosných mezích.
Mezi další rizika v provozní fázi projektu počítáme i zvýšení cen energií. Největší položkou bude
plynové topení, které je v klášteře instalováno. I mezi jednotlivými akcemi musí být prostory kláštera
minimálně v zimě temperovány, aby nedošlo k poškození vodovodních potrubí a instalované
techniky. Zvýší se také spotřeba elektrické energie. Ve studii proveditelnosti, která byla součástí
žádosti o dotaci je proto počítáno s horním intervalem nákladů - provozních prostředků. Pokud
budou v klášteře a jeho zahradě konány jednotlivé akce v projektovaném objemu, měla by být
zajištěna i finanční udržitelnost projektu v provozní fázi. Proto je riziko nedostatku poptávky po
službách vyhodnoceno jako malé. V rámci analýzy rizik byla identifikována především rizika s „nižším“
nebo „přiměřeným“ dopadem na projekt. U „vysokých“ rizik byly navržena odpovídající opatření na
jejich eliminaci. Nebyla identifikována žádná „nejvyšší“ rizika.
Co se týče doporučení pro analýzu a systém řízení rizik obdobných projektů je potřeba vyjít ze
zkušeností projektového týmu ještě před podáním žádosti o dotaci v přípravné fázi projektu. Na
základě zkušeností projektového týmu je pak potřeba identifikovat jednotlivá rizika, jejich
pravděpodobnost a dopad v případných scénářích na projekt. Doporučujeme proto kapitolu rizik
pečlivě projít a zhodnotit, např. metodou RIPRAN. V případě potřeby je vhodné se obrátit na firmu,
která umí identifikovat a ocenit rizika včetně jejich eliminace. V případě, že dojde k identifikaci
„nejvyšších rizik“ projektu (tj. závažnost = 5, dopad 4, 5) projekt nerealizovat. Jednalo by se o
nepřiměřené riziko, jehož dopadem by bylo předčasné ukončení projektu, nutnost uhradit již
uhrazené náklady. V extrémním případě pak hrozí také trestně-právní odpovědnost statutára
žadatele.
78
10.0
Identifikace vzorových prvků obnovy
Pro realizaci projektu byly limitními zejména dva faktory:
a) Stavební práce probíhaly v objektu, který je národní kulturní památkou, tudíž orgány státní
památkové péče se formou závazných stanovisek vyjadřovaly ke všem stupňům projektové
dokumentace, k materiálům, pracovním postupům a technologiím, k barevnosti omítek,
obkladů a dlažeb, k umístění i typu svítidel apod. K jednotlivým dílčím krokům v průběhu
stavby bylo nezbytné podávat žádosti o vydání závazných stanovisek, pro jejichž zpracování
platí zákonné lhůty.
b) Původní lhůta pro realizaci stavebních prací v souladu s rozhodnutím o dotaci a podle
uzavřené smlouvy o dílo byla od 15. 11. 2013 (tj. předání staveniště zhotoviteli stavby) do 30.
11. 2014, a to včetně závěrečných terénních prací v klášterní zahradě a jejich osetí travním
semenem.
Pro splnění lhůty pro realizaci stavebních prací bylo nezbytné nalézání shody mezi požadavky
investora, státní památkové péče a zhotovitele stavby. Sjednaná doba realizace stavebních prací
vyžadovala značné řídící schopnosti od týmu zhotovitele stavby (projektový manažer,
stavbyvedoucí), avšak rovněž od stavbyvedoucích hlavních subdodavatelů. Bez schopnosti
koordinace dílčích stavebních prací by nebylo možné lhůtu pro jejich provedení dodržet.
Významná byla pozice pracovníků vykonávajících technický dozor investora, především jejich
dlouholeté zkušenosti se stavebními pracemi různého charakteru. Stavební práce v klášteře a
zahradě vyžadovaly zkušenosti v oblasti statického zajišťování objektů, zakládání staveb, občanské
vybavenosti, sanací vlhkého zdiva, komunikací.
Revitalizace kláštera se zahradou zahrnovala rovněž restaurátorské práce týkající se maleb na
stropech a zdech budovy, dveří a oken, kamenných prvků, kování a kovářských prací. Pro provedení
těchto prací se osvědčilo, že k provedení prací se za investora vyjadřovala osoba, která vzhledem
k profesi (architekt) a dlouholetým zkušenostem v oblasti péče o památkové objekty a mobiliář,
prováděla restaurátorský dohled. Vzhledem ke stavební profesi technického dozoru investora byl
restaurátorský dohled oporou rovněž pro TDI.
Vzhledem k rozmístění stavebních objektů v zahradě a lhůtě pro jejich realizaci probíhala realizace
prací ve všech částech klášterní zahrady souběžně. Část prací v klášterní zahradě spočívala v kácení
dřevin, prořezání větví stromů, výsadbě dřevin a trvalek, závěrečných terénních úpravách a osetí
travním semenem. Pro průběh a realizaci všech těchto činností se investorovi osvědčila funkce
dohledu nad zelení, kterou vykonávala osoba s příslušným vzděláním a praxí. Dohled nad zelení
dohlížel nad pohybem stavebních mechanizmů po zahradě tak, aby neohrožovaly dřeviny, které
neměly být revitalizací dotčené. Vytýčení tras pro pohyb stavební mechanizace zmenšilo nežádoucí
hutnění zeminy. Dohled nad zelení kontroloval výběr a sázení dřevin a trvalek. Rovněž dohled nad
zelení byl vzhledem ke své profesi oporou pro TDI.
Příkladem může být nalezení nového využití budovy kláštera a klášterní zahrady. Po více než 700 let
sloužila budova kláštera a klášterní zahrady k plnění poslání řádu sv. Benedikta v celém regionu
Broumovska. Po stavební obnově budou objekty využívány ke kulturním a vzdělávacím účelům, čímž
klášter bude znovu plnit svou funkci v regionu, byť nebude tato činnost vykonávaná řeholníky.
79
Podařilo se najít využití pro bývalý dřevník v zahradě, který byl vhledem k dožilému stavu bez
stavební obnovy nevyužitelný. Jeho nové využití jako sálu pro koncerty, divadla a konference
s kapacitou téměř 300 diváků umožní zvýšit návštěvnost kláštera a klášterní zahrady, protože největší
sál v budově kláštera má kapacitu 60 – 70 osob.
Původní funkci získala vodárenská věž v severní části klášterní zahrady, do níž se původně přiváděla
voda z náhonu, který je však již několik desítek let nefunkční. Voda se přivádí do vodárenské věže
z řeky Stěnavy a jako užitková využívá v zahradě (barokní kašna s fontánou, skleník, zavlažování části
trávníků).
Náročné bylo nalezení způsobu pro zvýšení protipožární odolnosti historických dveří kláštera. NKP
Klášter v Broumově je prohlášen národní kulturní památkou, což je zvláštní právní kategorie
vyhrazená v platném zákoně o státní památkové péči památkám, které „tvoří nejvýznamnější součást
kulturního bohatství národa“. Nejvyšší možná forma právní památkové ochrany koresponduje se
zájmem společnosti na zachování památky. Vzhledem k objektivní kulturně historické hodnotě a
formě památkové ochrany je jedním z prioritních cílů projektu Vzdělávacího a kulturního centra
Broumov zachování a odpovídající presentace památkových hodnot Broumovského kláštera. Tomu
odpovídá i účel dotačního titulu, kterým je projekt financován, tedy podpora realizace vzorových
projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR.
Z uvedených důvodů požadoval NPÚ, jakožto nejvyšší dotčený orgán památkové ochrany zachovat
v rekonstruovaném objektu kláštera vybrané historické dveře a umělecko-řemeslně je opravit je pod
dohledem restaurátora, a to i u dveří, které musí dle požárně bezpečnostního řešení stavby a
souhlasného stanoviska HZS, jakožto orgánu požární ochrany, splnit normou stanovenou požární
odolnost. U těchto „protipožárních dveří“ NPÚ zároveň požadoval řešit nezbytnou požární odolnost s
minimálními tvarovými změnami dveří (minimum zvětšení tloušťky kazet, rámů apod.).
V projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení, která byla předložena k žádosti o dotaci, byly tyto
dveře s požadovanou protipožární odolností řešeny jejich odstraněním, uložením do depozitáře a
nahrazením novými dveřmi (replikami) splňujícími protipožární odolnost, ale bez historické hodnoty.
Projektová dokumentace na rekonstrukci byla vypracována v době, kdy nebyla v ČR jiná možnost, jak
zajistit protipožární odolnost historických dveří, než jejich odstranění a nahrazení replikami, nebo při
zachování těchto dveří jejich protipožární „zodolnění“, a to např. obkladem, případně zesílením
výplní, nebo jiným nevratným zásahem, měnícím většinou zcela zásadně jejich vzhled, tvar apod.
Vždy však šlo o zásahy do historické hodnoty původních konstrukcí dveří, které tuto historickou
hodnotu znehodnocovaly a byly zásahem již nevratným. Dosažení požadované protipožární odolnosti
by prostředky dostupnými v době zpracování projektu tedy znamenalo faktické zničení většiny
dotčených dveří, a proto bylo v původní PD navrhováno jejich odstranění a nahrazení replikami, čímž
by se ale fakticky částečně znehodnotila historická hodnota NKP takového významu.
Při provádění stavby a podrobných kontrolách NPÚ na místě stavby vyvstal problém, jak zachovat
historické dveře dle požadavků NPÚ a současně zajistit jejich protipožární odolnost s minimem
tvarových změn. Řešení se nalezlo ve využití nové technologie protipožárních úprav s použitím
speciálních nátěrů, které na historické dveře dosud nebyly v ČR nikdy používány a dosud ani
80
schváleny orgány požární ochrany. Zhotovitel stavby nechal tento navrhovaný a NPÚ schválený
technologický postup na ochranu a zodolnění historických dveří proti požáru posoudit orgánům
požární ochrany, a to s kladným výsledkem. Dotčený orgán požární ochrany s použitím nátěru, který
zajistí požadovanou požární odolnosti dveří, souhlasil. To umožnilo zachovat v klášteru přibližně 100
historických dveří, kterých se nezbytné zvýšení protipožární odolnosti týkalo.
11.0
Popis provozní fáze
11.1 Zajištění budoucí správy a údržby
Benediktinské opatství sv. Václava jako příjemce dotace uzavřelo s Agenturou pro rozvoj
Broumovska o.s. (APRB) partnerskou smlouvu v rámci které bude celkový provoz zajišťovat partner
projektu, včetně realizace vytvořené programové náplně. Provoz bude zajišťován na základě nájemní
smlouvy, která byla uzavřena v roce 2006 a bude rozšířena před ukončením realizace projektu o další
prostory, které jsou předmětem projektu. Spolupráce s partnerem projektu je dlouholetá. Výběr
nájemce proběhl v roce 2006, kdy byla Agentura pro rozvoj Broumovska, o.s. jediným zájemcem o
pronájem prostor pro konání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí. Partner projektu bude
spolupracovat s dalšími subjekty při pořádání jednotlivých kulturních a vzdělávacích akcí. S nimi bude
mít uzavřen smluvní vztah při pořádání konkrétních akcí.
Partner bude zajišťovat běžnou údržbu prostor pro účely pořádání kulturních a vzdělávacích
akcí, realizovat marketing jednotlivých akcí (ve spolupráci s dalšími subjekty jako DSO Broumovsko,
MAS Broumovsko+, Město Broumov apod.) Další spolupracující subjekty se budou etablovat z již
uvedených partnerů, ale zároveň budou vyhledávány další vhodné subjekty pro spolupráci. Tím bude
usilováno o maximální kulturní kvalitu programu. Partner projektu bude zároveň zajišťovat provoz
vlastními zaměstnanci. Veškeré činnosti, jež budou v rámci provozu vykonávány, lze rozčlenit na dvě
základní skupiny, a to na činnosti provozní a správní. Z hlediska časového jsou činnosti členěny na
operativní a stálé. Toto časové hledisko se promítá do výkonu obou skupin činností, tedy do
provozních i správních. Operativní činnosti vyžadují vysokou flexibilitu provozního týmu. Z tohoto
hlediska bude jejich řešením pověřen ten člen týmu, který má rozhodovací pravomoci a kompetence
delegovat dílčí činnosti na nižší články (výkonné) články týmu – tedy manažer. Stálé činnosti jsou
takové, které se při výkonu správy a provozu neustále opakují či probíhají kontinuálně a jejich výkon
podléhá určitému stanovenému rámci (interní postupy a směrnice). Z hlediska personálního je výkon
těchto činností zajištěn prostřednictvím členů na nižších pozicích provozního týmu. Manažer a vedení
je v rámci těchto činností pověřeno kontrolou a dohledem.
Správní činnosti
a) stálé:
•
•
technická oblast (např. péče o objekty, drobné opravy, zajištění správy movitého majetku,
zajištění bezpečnosti objektů, zajištění oprav, běžné denní údržby a investičních akcí, správa a
zajištění bezpečnostních systémů atp.)
odborná oblast (péče o exponáty, sbírky, odborná správa expozic, tematických výstav apod.)
81
•
administrativní a ekonomická oblast (např. zajištění kompletní ekonomické a personální
agendy, pojištění majetku, evidence movitého majetku, apod.)
b) operativní:
•
Zahrnuje činnosti, jejichž výskyt je ojedinělý a nahodilý (např. sjednání servisních oprav,
odstranění vzniklých závad aj.)
Provozní činnosti
Výkon správních a provozních činností bude zcela zajišťován přímo zaměstnanci a kapacitami
provozovatele (APRB). Vlastními silami budou organizace zajišťovat téměř všechny činnosti
v kategorii „stálé“. U činností operativních bude často využito nákupu služeb jiných firem (tzv.
outsourcing) – jedná se např. o zajištění servisních prací aj.
11.2 Personální zajištění managementu, správy a provozu
Agentura pro rozvoj Broumovska, jako provozovatel programu má letité zkušenosti
s organizací a řízení programových projektů a předpokládá se jejich plné zapojení a implementace do
nové (o nové funkce rozšířené) projektové týmy. Základní organizační struktura bude vycházet ze
současného maticového uspořádání APRB, kde v horizontální ose naplňuje programové záměry a
v ose vertikální poté funkční strukturu. V programové struktuře APRB sleduje jednotlivé oblasti aktivit
v rámci projektu. Z pohledu funkčního jsou tedy do každého projektového týmu zařazení pracovníci
z oddělení fundraisingu a realizace. Specifickou činnosti zajišťující celkové fungování APRB je potom
štáb, vykonávající koordinační a podpůrné funkce. Do těchto činností můžeme zařadit činnosti
ekonomické, správní, IT a provozně technické (údržba apod.). Předpokládané nové funkce jsou
především plánovány z programového hlediska a zároveň budou rozšířeny současné týmy a adekvátní
posílení. Programově tedy vznikne:
•
•
Vzdělávací a kulturní centrum - funkčně bude posílen tým především v oblasti PR a publicity a
marketéři ve funkčním týmu fundraisingu.
Zázemí a financování práce týmu.
Pracovní pozice
Počet zaměstnanců.
Ředitel VKCB
1
S&M Manager
1
1
1
Údržbář
1
Uklízečka
2
Pozn.
Tab. 23: Pracovní tým ve fázi udržitelnosti
11.3 Program funkčního využití
Fáze udržitelnosti projektu je z pohledu řídícího týmu náročná na koordinaci jednotlivých
programových aktivit. Pracovní tým pro přípravu těchto aktivit vznikl již v roce 2012, kdy se začaly
připravovat jednotlivé programové aktivity. Výsledným produktem nebo službou jsou v případě
82
Institutu přírodovědného vzdělávání organizace odborných a metodických seminářů, krátkodobých a
dlouhodobých kurzů, exkurzí a dalších akcí zaměřených k ekologickému vzdělávání a výchově (viz
kapitola 7). Poskytované služby v případě Vzdělávacího institutu pro dramatické, hudební a jiné
vzdělávání spočívají v přípravě studijních a vzdělávacích programů zaměřených na studium
historických hudebních materiálů uložených v archivu kláštera, vč. možnosti jejich produkce formou
např. závěrečného koncertu, nebo možnosti zvukového záznamu v nahrávacím studiu. Realizace
projektu umožní soustředění pěveckých sborů (dlouhodobé i krátkodobé) – nácviky vystoupení v
akusticky vybavených sálech, vč. možnosti např. závěrečného koncertu, nebo možnosti zvukového
záznamu v nahrávacím studiu. Služby poskytované Institutem krásných umění & Zahrada kulturní
budou spočívat v akcích typu koncerty, vystoupení, prezentace, besedy, výstavní expozice apod.
Veškeré kulturní akce jsou plánovány v rámci dramaturgické a programové rady tak, aby se vzájemně
doplňovaly a nepotkávaly se. Provoz VKCB (Vzdělávací a kulturní centrum Broumov) bude probíhat
průběžně a není v kolizi s ostatními akcemi. Zájemci o obnovu NKP mají možnost shlédnout
audiovizuální pořad věnovaný obnově kláštera a získat výtisk kroniky projektu zdarma.
11.4 Základní ekonomické hodnocení pro provozní fáze (5 let po ukončení projektu)
Žadatel i partner bude o realizačních i provozních aktivitách účtovat odděleně, prostřednictvím
analytických účtů a podúčtů.
Období
Předpokládané opravy, údržba, reinvestice
2019
Revize, povinné výměny a dílčí opravy technického vybavení stavby
2022
2023
Částečná výměna nábytku a vybavení vzdělávací části
2024
2025
Revize a servis vzduchotechniky
2028
Doplňující výsadba okrasné zeleně v klášterní zahradě
2029
2030
2031
Revize a servis vzduchotechniky, výměny částí, revize topení, opravy a údržby stavebního charakteru
Tab. 24: Předpokládané opravy, údržba, reinvestice
Příjmy a výdaje projektu ve fázi udržitelnosti projektu
Výstupy projektu zůstanou ve výhradním vlastnictví žadatele, žadatel je zavázán a současně
ručí za provozování kulturních a vzdělávacích služeb. V provozní fázi, v souladu s partnerskou
smlouvou a technickou zúčtovací nájemní smlouvou mezi partnerem a příjemcem bude veškerý
provoz výstupů a výsledků projektu technicky zabezpečovat a financovat partner projektu. Partner
projektu formou placeného nájmu pomáhá příjemci hradit výdaje na pojištění výstupů projektu,
související přímé daně a vytvářet fond na plánované reinvestice a rozsáhlejší opravy. Běžnou provozní
údržbu, opravy, výdaje na energie atp. hradí přímo partner projektu.
Po dobu platnosti partnerské smlouvy, minimálně v období povinné udržitelnosti projektu,
bude partner pro žadatele organizačně zabezpečovat veškerou kulturní, společenskou a vzdělávací
činnost v projektem dotčených částech areálu kláštera, bude hradit veškeré náklady související
s provozem a také bude zajišťovat běžnou údržbu, opravy. Více – viz přílohy Kroniky projektu.
Jak vyplývá z obecného modelu vznikají žadateli v době provozu v souvislosti s projektem
příjmy z pronájmu od provozovatele – partnera a současně bude hradit výdaje na pojištění výsledků
projektu, přímé daně a větší opravy a reinvestice. Veškeré provozní výdaje spojené s výstupy projektu
nese partner. Žadatel mimo pravidelné platby a příjmy bude hradit reinvestice.
83
Výdaje režijní
Kapacitními výpočty a na základě výpočtů tepelných ztrát a příkonů používaných zařízení byla
provedena kalkulace nákladů na energie. V jednotlivých letech se předpokládá pozvolný nárůst cen o
cca 3 % meziročně, uvedený nárůst nereflektuje růst cenové hladiny.
Pro zajištění plánovaného provozu centra je důležitá skladba personálu. Předpokládá se celoroční
provoz s mírně slabším provozem v zimním období. Celkově se bude jednat o cca 6 pracovních míst.
Mzdové náklady projektu
Pracovní pozice
Počet
Počet zam.
Úvazek
měsíců
Hrubá mzda Odvody SP a ZP
(měsíční za
plný úvazek) zaměstnavatele
Celkové
osobní roční
náklady
Celkové
mzdové
roční
náklady
Soc. a zdrav.
pojištění
Ředitel VKCB
1
12
1
25 000
8 750
405 000
300 000
105 000
S&M Manager
1
12
1
20 000
7 000
324 000
240 000
84 000
1
7
0,6
18 000
6 300
170 100
126 000
44 100
1
10
0,8
20 000
7 000
270 000
200 000
70 000
Údržbář
1
7
0,6
18 000
6 300
170 100
126 000
44 100
Uklízečka
2
7
1,2
15 000
5 250
283 500
210 000
73 500
Celkem
7
5
116 000
40 600
1 622 700
1 202 000
420 700
Tab. 25: Mzdové náklady projektu
Odhadovaná výše režijních výdajů je stanovena na základě odhadů přípravného týmu. V průběhu
doby udržitelnosti se předpokládá pozvolný nárůst těchto výdajů. Jedná se o drobné opravy,
telekomunikace, marketing a reklamu, náklady na reprezentaci, posudky, poplatky místní i finanční.
Tvorba fondu na opravy a reinvestice
Vhodná míra tvorby fondu se, dle odhadů odborníků na stavby a provoz vzdělávacích a kulturních
zařízení pohybuje mezi 150 – 400 tisíci Kč ročně dle aktuálního stavu památky. V provozní fázi
veškeré nezbytné výdaje na reinvestice do majetku atp. budou hrazeny žadatelem z fondu na
reinvestice, jež bude vytvářen z přijatého nájemného placeného provozovatelem výstupů projektu.
Nepředpokládá se převod majetku na jinou osobu, veškerý majetek pořízený z dotace Integrovaného
operačního programu zůstane ve správě žadatele. Programové aktivity budou probíhat na účet
partnera, který bude z příjmů provozu hradit i související údržbu a případnou renovaci majetku. Větší
opravy a reinvestice s předpokládají po roce 2019.
Potřebu finančních prostředků a vyčíslení nezbytných výdajů za celou dobu realizace projektu a po
dobu prvních 20 let provozu znázorňuje následující tabulka:
84
Cash-flow ve fázi provozní - žadatel
Výdaje
Rok
Materiál a
energie
Služby
Příjmy
Mzdy +
odvody
Celkem
výdaje
Dotace,
granty, dary
Tržby
instituty
VKCB
Celkem
příjmy
Roční
bilance
2015
830 897
2 567 245
1 622 700
5 020 842
3 100 000
1 920 842
5 020 842
0
2016
870 604
2 691 807
1 671 381
5 233 792
3 300 000
1 933 792
5 233 792
0
2017
899 690
2 776 260
1 721 522
5 397 472
3 445 000
1 952 472
5 397 472
0
2018
926 681
2 859 548
1 773 168
5 559 397
3 568 950
1 990 447
5 559 397
0
2019
954 481
2 945 335
1 826 363
5 726 179
3 676 019
2 050 160
5 726 179
0
2020
983 115
3 033 695
1 881 154
5 897 964
3 786 299
2 111 665
5 897 964
0
2021
1 012 609
3 124 705
1 937 589
6 074 903
3 899 888
2 175 015
6 074 903
0
2022
1 042 987
3 218 447
1 995 716
6 257 150
4 016 885
2 240 265
6 257 150
0
2023
1 074 277
3 315 000
2 055 588
6 444 865
4 137 391
2 307 474
6 444 865
0
2024
1 106 505
3 414 450
2 117 255
6 638 210
4 261 513
2 376 697
6 638 210
0
2025
1 139 700
3 516 884
2 180 773
6 837 357
4 389 358
2 447 999
6 837 357
0
2026
1 173 891
3 622 390
2 246 196
7 042 477
4 521 039
2 521 438
7 042 477
0
2027
1 209 108
3 731 062
2 313 582
7 253 752
4 656 670
2 597 082
7 253 752
0
2028
1 245 381
3 842 994
2 382 990
7 471 365
4 796 370
2 674 995
7 471 365
0
2029
1 282 743
3 958 283
2 454 479
7 695 505
4 940 261
2 755 244
7 695 505
0
2030
1 321 225
4 077 032
2 528 114
7 926 371
5 088 469
2 837 902
7 926 371
0
2031
1 360 862
4 199 343
2 603 957
8 164 162
5 241 123
2 923 039
8 164 162
0
Tab. 26 : Cash flow ve fázi realizační a provozní
Z tabulky vyplývá, že výdaje VKCB v prvním roce provozu budou činit cca 5 mil Kč. Vzhledem k tomu,
že se bude jednat o první rok přímého provozu VKCB v nových podmínkách, bude velmi náročné pro
pracovní tým zabezpečit vyrovnaný rozpočet.
Model předpokládá právě vyrovnaný rozpočet, rozdíl mezi příjmy a výdaji musí zajistit granty, dotace
a dary fyzických i právnických osob. Vzhledem k rozsáhlému zázemí spolupracujících subjektů, grantů
a zkušenosti APRB bude vyrovnaný rozpočet zajištěn. V případě, že se tak nestane, bude muset APRB
dotovat činnost z vlastních prostředků V dalších letech se předpokládá růst nákladů dle inflace a
pozvolný nárůst cen o cca 3 % meziročně. Výhled v horizontu delším než 5 let je spíše odhadem,
udržitelnost projektu bude záviset na činnosti VKCB, bez grantů a darů nebude dosažen finančně
vyrovnaný hospodářský výsledek.
Predikce cash-flow i plánované spektrum programových aktivit projektu dokazují, že plánovaný
provoz je připraven a je schopen zajistit vlastní zdroje pro udržitelnou činnost klášterního areálu. Jak
vyplývá z kapitoly 9, mezi nejzávažnější rizika ve fázi udržitelnosti patří finanční riziko (ohodnoceno
stupněm 4). Zásadní je proto profesionální tým, který bude schopen zabezpečit nejen kvalitní provoz
VKCB, ale i relevantní výši grantů.
85
11.5 Péče o sbírky a další majetkové soubory
Po komunistickém převratu v roce 1948 nebyla klášteru se zahradou věnována potřebná péče a
orgány, které měly zajišťovat výkon „společného vlastnictví“, údržbu zanedbávaly. Výjimkou byla
výměna střešní krytiny v 80. letech 20. století, která zabránila zatékání, a tím úplné devastaci objektu.
Po vrácení objektu kláštera se zahradou Řádu svatého Benedikta, a to Benediktinskému opatství sv.
Václava v Broumově, pověřil Administrátor broumovský, Dr. Anastáz Opasek OSB od 1. 4. 1992 Ing.
Arch. Jana Slavíka zabezpečením stavebně udržovacích prací budov broumovského kláštera.
Postupné opravy budov klášterního areálu byly zahájeny v roce 1992 s využitím finančních prostředků
vlastních, příspěvků okresu Náchod a MK ČR (havarijní fond). V roce 1995 byla obnova broumovského
kláštera zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR ministerstva kultury ČR. Tímto
prestižním zařazením byla nejen zdůrazněna hodnota kulturního dědictví, ale také postupné
poskytnutí potřebných finančních prostředků na obnovu. Pokračovalo se především v obnově
vnějšího pláště, fasádních omítek, výplní otvorů především oken, kamenických prvků výzdoby,
restaurování soch na balustrádě, obnově a restaurování mříží a dalších prvků. Dle finančních
možností se postupně obnovoval vnější plášť, jižní strana kostela sv. Vojtěcha, navazující fasády
„čestného nádvoří“ a další křídla budovy, 1. vnitřní nádvoří, část do Klášterní uličky po nárožní rizalit.
V roce 2014 pokračuje severní strana směrem ke klášterní zahradě až po nárožní levý rizalit.
Vzhledem k mizivým vlastním finančním zdrojům se vlastník do roku 2013 soustřeďoval na údržbu
budov tak, aby se jejich stav nezhoršoval. Spolupráce s partnerem projektu Vzdělávací a kulturní
centrum Broumov – revitalizace kláštera umožnila zajistit od roku 2007 základní péči o klášterní
zahradu a její celoroční zpřístupnění pro veřejnost. I po revitalizaci části budovy kláštera a klášterní
zahrady bude vlastník objektu hledat finanční zdroje pro obnovu dalších součástí NKP Klášter
v Broumově, zejména kostel sv. Vojtěcha, knihovnu a refektář, to vše včetně historického mobiliáře a
knih. Zbývá dokončit východní část vnějších omítek kláštera, jejichž obnova vhledem k umístění
budovy na vysokém skalním ostrohu bude velmi obtížná, a vnější omítky Rajského dvora, to vše
včetně většiny výplní okenních otvorů.
Z popsaných důvodů – zanedbání průběžné péče v letech 1948 – 1989 a nedostatku vlastních
finančních zdrojů vlastníka – zajišťovalo Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově péči o části
sbírek, které se zachovaly, do výše získaných dotačních zdrojů.
86
12.0
Shrnutí, celkové zhodnocení pro zájemce o přípravu a realizaci
obdobných projektů.
Projekt vzdělávacího a kulturního centra Broumov – revitalizace kláštera zahrnoval rekonstrukci cca
1/3 kláštera a celé zahrady. Cílem projektu byla revitalizace národní kulturní památky a její uvedení
do nového života. Projekt byl zaměřen na vzorové využití národní kulturní památky – centrum
zaměřené na environmentální vzdělávání, pořádání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí. I
přes počáteční prodlevy v harmonogramu byl projekt ukončen dle plánovaného harmonogramu s
tím, že repase dveří bude ukončena později – k 20.4.2015. Realizace projektu si vyžadovala
součinnost všech členů projektového týmu jak v přípravné, realizační fázi, tak i ve fázi udržitelnosti.
Celkové náklady ke dni 30.11.2014 dosáhly 224 625 170 Kč. Výstupem projektu jsou výstupy
investičních projektových částí Klášter (21 x výstavní a multifunkční místnost, 1x koncertní sál, 1x
malý salónek – zkušebna, 1x hudební zkušebna, 1x přednášková místnost, 4x dílny (keramika, malba,
sochařství), 8x studovna, mobiliář nezbytný pro pořádání vzdělávacích a kulturních akcí) a Zahrada
(1x rekonstruovaná zahrada se 33 stavebními objekty, mobiliář zahrady pro pořádání vzdělávacích a
kulturních akcí). Dalším výstupem jsou výstupy programových projektových částí (produkty v oblasti
enviromentálního, kulturního a dalšího vzdělávání, jedno i více denní workshopy, kurzy, příležitostné
akce, dílny, koncerty, představení, výstavní činnost, open air akce, apod.). Programové výstupy jsou
součástí zpracované metodiky obnovy a využití daného typu památek včetně poskytování informací o
vlastních zkušenostech a realizaci projektu. Patří sem osnovy enviromentálního a kulturního
vzdělávání, výstavní expozice, 200 ks brožury Kronika projektu - Metodika obnovy Broumovského
kláštera, dokumentární film a závěrečná konference. Jak vyplývá z výše uvedených kapitol, pro
případné zájemce o rekonstrukci NKP je důležité věnovat pozornost zejména:
•
•
•
•
kvalitní práci projektanta. Úspěch každé podobné akce začíná s kvalitním projektem, který je
připravován pro podání do Žádosti o dotaci. Doporučujeme do žádosti přiložit prováděcí PD,
která je přesnější a vychází z kvalitních průzkumů. Nedostatečný stavební projekt v sobě
ukrývá riziko víceprací a vícenákladů.
kvalitní přípravě VŘ. Je potřeba nejenom správně rozdělit logicky související předměty VŘ,
ale také dát pozor při možném dělení zakázek. dále je zapotřebí, aby VŘ prováděla zkušená a
pojištěná firma, která bude ručit za výsledky své práce. zásadní je pečlivost při administraci
výběrových řízení.
kvalitnímu projektovému týmu. Tento tým by měl být členěn tak, aby obsáhl všechny
aktivity projektového řízení. Měli by zde být zastoupeni zástupci investora, TDI, BOZP,
stavební firmy, finanční manažer, lidé se zkušenostmi v projektovém řízení a řízení a lidé se
zkušenostmi s veřejnými zakázkami. Je důležité si nastavit komunikační strategii a dodržovat
dohody a termíny.
dodatečným změnám požadavků investora. Je potřeba mít před podáním žádosti
rozmyšlenou koncepci projektu ve všech fázích – od přípravné, realizační až po fázi provozní.
87
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Na všechny fáze je potřeba mít zajištěné finanční i personální krytí. Pozdější změny v projektu
ze strany investora pak mohou vést k navýšení nezpůsobilých výdajů.
nepředvídatelným prodlevám ze strany správních úřadů. je potřeba počítat zejména
s dlouhými dobami u ÚOHS, stavebních úřadů, NPÚ atp. Harmonogram prací by měl mít
v sobě zakomponované rezervy, ošetřit termíny ve smlouvě.
nepřihlášení žádného dodavatele do výběrových řízení. Je třeba mít dostatečnou časovou
rezervu nutnou pro opakování VŘ. V případě, že se nestihne nové VŘ nebo se opět nikdo
nepřihlásí, stanou se způsobilé výdaje nezpůsobilými
termínům. Hlavní manažer projektu musí dbát na dodržování termínů všech zúčastněných
spolupracujících osob. Zdržení jednoho znamená řetězení prodlevy a následný problém při
dodržení harmonogramu. Bohužel se nedá příliš spoléhat na součinnost v této oblasti se
správnímu úřady, které mají své lhůty pro vyřizování.
termínům v harmonogramu stavebních prací. Pokud je výzva či smlouva se zhotovitelem
postavena tak, že není možno prodlužovat termíny stavby, je nutno tyto věci brát vážně již od
předání staveniště. Trvat na původních termínech a vyžadovat smluvní sankce.
chybám ve výběrových řízeních. Tyto chyby jsou jednou z nejčastějších příčin, proč jsou
udělovány sankce či některé ze způsobilých výdajů se stávají nezpůsobilými. Chyby mají velký
vliv na úspěšnou realizaci projektu.
nevhodným partnerům projektu. Někteří z partnerů mnohdy berou své závazky v partnerské
smlouvě na lehkou váhu, nebo jsou partnery v mnoha dalších projektech a již se nemohou
věnovat kvalitně své práci.
dostatečné finanční hotovosti na krytí nezpůsobilých výdajů. Žadatel by měl mít dostatek
finančních prostředků schválen ještě před zahájením realizační fáze.
dostatečné časové rezervě. Při sestavování harmonogramu projektu je potřeba vytvořit i
relativně velké časové rezervy. V případě zpoždění aktivity, na kterou navazuje další, dochází
k řetězení zpoždění a ohrožení projektu z časového hlediska
ověření reálnosti aktivit v harmonogramu. Se stavebním expertem, projektantem je důležité
projít připravovaný harmonogram z hlediska reálnosti a z hlediska „technologických časů“.
v případě složitějších změn, složitějších aktivit stanovit bezpečnou rezervu.
na stavební práce vysoutěžit velkou a pružnou firmu s referencemi. V případě, že dojde
k oddálení zahájení stavby (jako v případě Broumovského kláštera) má velká firma
dostatečné personální kapacity k navýšení výkonu a uspíšení stavebních prací. Riziko
bankrotu velké firmy (tím i ohrožení projektu) je nižší než u firmy malé.
raději nezpůsobilou aktivitu, než ohrozit realizaci celého projektu. Jak vyplývá z kapitoly 8.1.
– 8.3 je v případě řešení otázek k VŘ ze strany ÚOHS nutno počítat s řádově měsíci, než dojde
k vydání Rozhodnutí (a tím i potvrzení, zda se jedná o způsobilý či nezpůsobilý výdaj).
zastavení projektu. V případě, že hrozí negativní vyjádření či sankce (např. k VŘ na stavební
práce s položkami řádově desítek mil. Kč) ze strany ÚOHS nebo poskytovatele dotace, je
nutno včas projekt ukončit a dotaci vrátit. Pro žadatele je lepší uhradit přípravnou část
projektu z vlastních prostředků, než pak podepsat smlouvu se zhotovitelem a čelit fatálním
sankcím.
88
broumovsko.cz | www.broumovsko.cz
í podpory Ministerstva životního prostředí z programu Ochrana přírody a biologické rozmanitosti.
cyan magemta yellow black
broumovsko.cz | www.broumovsko.cz
í podpory Ministerstva životního prostředí z programu Ochrana přírody a biologické rozmanitosti.
cyan magemta yellow black

Podívejte se na kroniku projektu revitalizace v PDF.

Transkript

Podobné dokumenty

islámská gnozeologie - e

Broumovský zpravodaj

Aktivizace - text A5.indd - Dívčí katolická střední škola

Praktická maturitní práce Téma: Ubytovací zařízení a jejich služby a

současné trendy vývoje čerpací techniky

ROVERSKÝ

Bulletin Broumovsko

- Liga lidských práv

291444 3 znalecký posudek