Fakulta elektrotechniky a informatiky

VŠB-TU Ostrava
Fakulta elektrotechniky a informatiky
Katedra telekomunikační techniky
Závěrečná zpráva měření signálu
DVB-T
na území města Ostravy
Datum:
Autor:
Kontakt:
21.11. 2009
prof. RNDr. Vladimír Vašinek, CSc.
Ing. Roman Šebesta, Ph.D.
Ing. Marek Dvorský, Ph.D.
[email protected], [email protected], [email protected]
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
Úvodní slovo
Předložená studie shrnuje výsledky dosažené v II. etapě řešení projektu „Kvalita
digitálního televizního vysílání DVB-T na území města Ostravy. Projekt vznikl ve spolupráci
Katedry telekomunikační techniky, Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava
s magistrátem města Ostravy. Cílovou skupinou, jenž má zpráva oslovit, je laická veřejnost
z řad občanů města Ostravy.
Teoretická část projektu obsahuje zpřesněné softwarové simulace pokrytí území města
Ostravy signálem digitálního televizního vysílání (viz. kapitola 2). Praktická část mohla být
díky úpravám vysílačů ČRA realizována až od 1.11.2009. Dosažené výsledky shrnuje kapitola
3. Poslední částí studie je kapitola 4, jenž tvoří část určenou především pro laickou veřejnost.
Metodika měření a použité měřící přístroje popisuje Průběžná zpráva měření ( 2.2.2009)[6].
řešitelé projektu
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
-2-
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
Seznam zkratek:
zkratka
BER
Čra
ČT
ČTU
DVB-C
DVB-T
ITU-R
anglický význam
Bit Error Ratio
Digital Video Broadcasting - Cable
Digital Video Broadcasting Terrestrial
International Telecommunicaton
Union - Radiocommunication
Modulation Error Ratio
MER
NKS
RDK2
STA
TKR
TPP
Ultra High Frequency
UHF
Very High Frequency
VHF
VŠBTU
WGS84 World Geodetic System 1984
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
český význam
bitová chybovost
České radiokomunikace a.s.
Česká televize
Český telekomunikační úřad
kabelové digitální televizní vysílání
pozemní digitální televizní vysílání
Mezinárodní telekomunikační unie radiokomunikační sektor
modulační chybovost
Národní koordinační skupina
výpočetní metoda modelu šíření
společná televizní anténa
televizní kabelové rozvody
Technický plán přechodu
pásmo ultra krátkých vln
pásmo velmi krátkých vln
Vysoká škola báňská - Technická
univerzita
světový geodetický systém
-3-
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
Obsah:
1
Vývoj pozemské digitalizace ostravského regionu v roce 2009 .........................5
1.1 Aktivní DVB-T vysílače na území města Ostravy (ke dni 1.12.2009)...........................5
1.1.1 Vysílač „Hošťákovice“ .............................................................................................5
1.1.2 Vysílač „Hladnov“ ....................................................................................................6
1.1.3 Ostrava - 1. máje .......................................................................................................6
1.1.4 BTV Klimkovice.......................................................................................................7
1.2 Přehled digitálních multiplexů přijímaných na Ostravsku (ke dni 1.12.2009) ...............8
1.2.1 DVB-T multiplex 1 (tzv. veřejnoprávní multiplex)..................................................8
1.2.2 DVB-T multiplex 2 ...................................................................................................9
1.2.3 DVB-T multiplex 3 .................................................................................................11
1.2.4 DVB-T multiplex 4 .................................................................................................12
1.2.5 Multiplex „Local TV“.............................................................................................13
1.3 Termíny vypínání analogového vysílání.......................................................................14
2
3
Softwarový výpočet pokrytí území města Ostravy ...........................................16
Měření úrovně signálu zemského digitálního televizního vysílání v Ostravě.17
3.1 Zástavba s rodinnými domy..........................................................................................18
3.1.1 Lokalita Ostrava – Poruba ......................................................................................18
3.1.2 Lokalita Ostrava – Šenov........................................................................................21
3.1.3 Lokalita Ostrava – Michálkovice............................................................................23
3.2 Zástavba s výškovými budovami..................................................................................24
3.3 Závěry a doporučení vyplývající z měření....................................................................27
4
Závěry a základní doporučení ............................................................................28
4.1 PC, notebook.................................................................................................................28
4.2 Starší TV přijímač.........................................................................................................29
4.3 Novější TV přijímač s konektorem SCART.................................................................30
4.4 Novější TV přijímač s konektorem S-video .................................................................30
4.5 Novější TV přijímač s DVD rekordérem (videorekordérem).......................................31
5
Další odkazy a doporučení...................................................................................32
5.1.1 Yagi versus síto ....................................................................................................33
5.1.2 Vícepásmové antény ..........................................................................................33
5.2 Problematika zesilovačů........................................................................................33
5.3 Anténní rozvod..............................................................................................................34
6
Závěrečná doporučení .........................................................................................35
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
-4-
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
1 Vývoj pozemské digitalizace ostravského regionu v roce
2009
Druhá část projektu navazuje na první etapu a využívá metodiku měření signálu DVB-T,
návrhu měřících bodů, stejně jako i volbu metodiky výpočtu teoretického pokrytí území
signálem DVB-T. Metodika je volena na základě doporučení Vyhlášky č.163/2008 Sb.
vydanou Českým telekomunikačním úřadem dne 30. dubna 2008 [1], jenž používá pro výpočet
křivky šíření podle doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R P.1546-2 [2]. Mapy
pokrytí namodelované pracovníky Katedry telekomunikační techniky, Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava používá modely šíření RDK2 vytvořené společností Testcom
s.r.o.. Důvodem je fakt, že praktické zkušenosti ukazují že metoda RDK2 poskytuje závěry,
jenž jsou bližší skutečnému pokrytí území signálem DVB-T. Více v [6]
1.1 Aktivní DVB-T vysílače na území města Ostravy (ke dni 1.12.2009)
Na území města Ostravy jsou ke 1.12.2009 k dispozici 4 vysílače pozemního digitálního
televizního vysílání v lokalitě Hošťálkovice, Hladnov-vodárna, ul. 1.máje a vysílač BTV
Hylov [5].
1.1.1
Vysílač „Hošťákovice“
DVB-T multiplex 1, provozovaný společností České radiokomunikace a.s.

lokalizace: Loc: 49°51'40.6"N, 18°12'44.8"E

nadmořská výška: 287 m

výška vysílací antény: 161 m

kmitočtová pozice: 54. kanál (738 MHz), 100 kW ERP (1. multiplex)
Obr.1:Vysílač Hošťálkovice
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
-5-
Měření DVB-T
1.1.2
Katedra telekomunikační techniky
Vysílač „Hladnov“
DVB-T multiplex 1, 2 provozovaný společností České radiokomunikace a.s. a DVB-T
multiplex 3 provozovaný společností Czech Digital Group a.s.

lokalizace: Loc: 49°50'51.037"N, 18°18'18.505"E

nadmořská výška: 266 m

výška vysílací antény: 41.5 m

kmitočtová pozice:

54. kanál (738 MHz), 10 kW ERP (1. multiplex)

39. kanál (618 MHz), 10 kW ERP (2. multiplex)

32. kanál (562 MHz), 2 kW ERP (3. multiplex)
Obr.2: Vysílač Hladnov
1.1.3
Ostrava - 1. máje
DVB-T multiplex 4, provozovaný společností Telefónica O2

lokalizace: Loc: 49°49'39"N, 18°15'32" E

nadmořská výška: 227 m

výška vysílací antény: 45 m

kmitočtová pozice: 63. kanál (810 MHz), výkon: 0,81 kW ERP (4.multiplex)
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
-6-
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
Obr.3: Budova Telefóniky O2 v ulici 1. máje, multiplex 4. Anténa pro vysílání
DVB-T je na nejvyšším bodu anténních soustav na budově. (zdroj DigiZone.cz)
1.1.4
BTV Klimkovice
Od konce září 2005 provozuje společnost BTV vysílač na kótě 307 m - Klimkovice-Hýlov.
 lokalizace: Loc: 49°47'40"N, 18°06'56" E
 nadmořská výška: 307 m
 výška vysílací antény: 10 m
 kmitočtová pozice: 28. kanál (530 MHz), výkon: 8 W ERP
Obr.4: Vysílač BTV
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
-7-
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
1.2 Přehled digitálních multiplexů přijímaných na Ostravsku (ke dni 1.12.2009)
1.2.1
DVB-T multiplex 1 (tzv. veřejnoprávní multiplex)
Vůči plánovanému termínu TPP (31.5.2010) uspíšili Čra spuštění digitálního vysílání
z vysílače Ostrava-Hošťálkovice. Dne 18.09.2009 se uskutečnila plánovaná výměna UHF
vysílacího anténního systému. Fotoreportáž [7]. K vysílání s plným výkonem (100 kW ERP)
přistoupili Čra ke dni 1.11.2009.
Obr.5: Výměna UHV vysílacího
anténního systému Ostrava-Hošťákovice
Datum zprovoznění vysílačů:
31.10. 2008 (Hladnov)
01.11. 2009 (Hošťákovice 100kW)
Provozovatel:
České radiokomunikace, a.s.
Technické parametry:

kmitočtová pozice:
54. kanál (738 MHz)

vyzářený výkon:
10 kW ERP (Hladnov)
100 kW ERP (Hošťálkovice)

polarizace:
horizontální

šířka pásma:
8 MHz

vysílací mód:
8k

ochranný interval:
1/4

kódový poměr:
2/3
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
-8-
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky

konstelace:
64QAM

hierarchický mód:
ne-hierarchický

celková bitová rychlost:
19,1 Mbit/s

skladba stanic:
ČT1, ČT2, ČT4, ČT24, Čro1, Čro2, Čro3,
Radio Wave, D-dur, Leonardo, Rádio Česko
Obr.6: Mapa území pokrytého signálem multiplexu 1,úroveň 65 dBμV/m, jednofrekvenční síť
(zelená = 65 dBμV/m, žlutá = 45 dBμV/m,) zdroj VŠB-TUO.
Z Hošťálkovic v roce 2009 nezahájí vysílání žádný jiný multiplex. Digitální síť ČT i po startu
v Hošťákovicích bude nadále vysílat i z nynějšího vysílače Hladnov a vytvoří tak pro
Ostravsko jednofrekvenční síť na kanále 54, ke které se v červenci 2010 přidá ještě vysílač
Lysá hora.
1.2.2
DVB-T multiplex 2
Vyzařovací diagram už nezasahuje Opavu a Bruntálsko, naopak se soustředí především na
pokrytí Ostravy jako takové a zlepšil pokrytí směrem na Beskydy. Další zlepšení se dá čekat v
roce 2011, se spuštěním dalších ostravských vysílačů Hošťálkovice a Lysá hora.
Datum zprovoznění vysílače:
31.10. 2008 (Hladnov)
duben 2011 (Hošťálkovice)
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
-9-
Měření DVB-T
Provozovatel:
Katedra telekomunikační techniky
České radiokomunikace, a.s.
Technické parametry:

kmitočtová pozice:
39. kanál (618 MHz)

vyzářený výkon:
10 kW ERP

polarizace:
horizontální

šířka pásma:
8 MHz

vysílací mód:
8k

ochranný interval:
1/4

kódový poměr:
2/3

konstelace:
64QAM

hierarchický mód:
ne-hierarchický

celková bitová rychlost:
19,1 Mbit/s

skladba stanic:
Nova, Nova Cinema, Prima, Cool, Barrandov
Obr.7: Mapa území pokrytého signálem multiplexu 2 , (zelená = 65 dBμV/m, žlutá = 45 dBμV/m),
zdroj VŠB-TUO.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 10 -
Měření DVB-T
1.2.3
Katedra telekomunikační techniky
DVB-T multiplex 3
Definitivní pozice 3 multiplexu bude v dubnu 2011 na 48. kanále s výkonem 10 kW (ERP)
Datum zprovoznění vysílače:
31.11. 2008 (Hladnov)
Provozovatel:
Czech Digital Group, a.s.
Technické parametry:

kmitočtová pozice:
32. kanál (562 MHz)

vyzářený výkon:
2 kW ERP,

polarizace:
horizontální

šířka pásma:
8 MHz

vysílací mód:
8k

ochranný interval:
1/4

kódový poměr:
2/3

konstelace:
64QAM

hierarchický mód:
ne-hierarchický

Celková bitová rychlost:
19,1 Mbit/s

skladba stanic:
Z1, Public TV, Radio Prohlas
Obr.8: Mapa území pokrytého signálem multiplexu 3, (zelená = 65 dBμV/m, žlutá = 45 dBμV/m),
zdroj VŠB-TUO.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 11 -
Měření DVB-T
1.2.4
Katedra telekomunikační techniky
DVB-T multiplex 4
Tento multiplex se prozatím provozuje jakožto experimentální a proto o něm není více známo
Provozovatel:
Telefónica O2 Czech Republic, a.s.
Technické parametry:

kmitočtová pozice:
63. kanál (810 MHz)

vyzářený výkon:
0,81 kW ERP,

polarizace:
horizontální

šířka pásma:
8 MHz

vysílací mód:
8k

ochranný interval:
1/8

kódový poměr:
2/3

konstelace:
64QAM

hierarchický mód:
ne-hierarchický

Celková bitová rychlost:
22,17 Mbit/s

skladba stanic:
ČT1 HD, Nova HD. Óčko, O2 info
Obr.9: Mapa území pokrytého signálem multiplexu 4, (zelená = 65 dBμV/m, žlutá = 45 dBμV/m),
zdroj VŠB-TUO. (oprava 7.2.2010)
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 12 -
Měření DVB-T
1.2.5
Katedra telekomunikační techniky
Multiplex „Local TV“
Někteří ostravští diváci si mohou naladit rovněž digitální televizní vysílání společnosti Local
TV Klimkovice na kanále 28, jehož signál dosahuje i na jihozápadní okraj Ostravy. Kromě
místního vysílání stanice Local TV Klimkovice, omezeného denně na 7:00 až 8:00, 17:00 až
18:00 a 22:00 až 23:00 hodin, šíří po zbytek dne program slovenské zpravodajské televize TA
3.
Provozovatel:
Local TV Klimkovice
Technické parametry:

kmitočtová pozice:
28. kanál (530 MHz)

vyzářený výkon:
8 W ERP

polarizace:
horizontální

šířka pásma:
8 MHz

vysílací mód:
2k

ochranný interval:
1/32

kódový poměr:
2/3

konstelace:
16 QAM

Celková bitová rychlost:
16,09 Mbit/s

skladba stanic:
ITV, TA3, Z1
Obr.10: Mapa území pokrytého signálem multiplexu B plus TV, (zelená = 65 dBμV/m, žlutá = 45
dBμV/m), zdroj VŠB-TUO.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 13 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
1.3 Termíny vypínání analogového vysílání
Obr.11: Rozdělení ČR do oblastí dle TPP (zdroj digizone.cz).
Tabulka 1: Termíny vypínání analogových vysílačů v územní oblasti Ostrava
Lokalita
Vysílač
Program Vysílací kanál
Hošťálkovice
ČT 1
Ostrava
Hošťálkovice
ČT 2
Ostrava
Hošťálkovice
Nova
Ostrava
Hošťálkovice
Nova
Ostrava
Hošťálkovice
Prima
Ostrava
Lysá hora
ČT 1
Frýdek-Místek
Nový Jičín
ČT 1
Nový Jičín
Bílovec
Prima
Bílovec
Brušperk
lokální TV
Brušperk
Bystřice nad Olší
ČT 1
Bystřice nad Olší
Bystřice nad Olší
Nova
Bystřice nad Olší
Bystřice nad Olší
Prima
Bystřice nad Olší
Čeladná
ČT 2
Čeladná
Frenštát pod Radhoštem Frenštát pod Radhoštem Prima
Frýdek
Nova
Frýdek
Hodslavice
ČT 2
Hodslavice
Horní Lomná
ČT 1
Horní Lomná
Horní Lomná
ČT 2
Horní Lomná
Horní Lomná
Nova
Horní Lomná
Hradec nad Moravicí
ČT 1
Hradec nad Moravicí
Hradec nad Moravicí
ČT 2
Hradec nad Moravicí
Hradec nad Moravicí
Nova
Hradec nad Moravicí
Hradec nad Moravicí
Prima
Hradec nad Moravicí
Hranice
Prima
Hranice
Hukvaldy
Local
Hukvaldy
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
31
51
42
1
48
37
34
45
26
30
10
44
45
22
52
33
27
43
7
29
38
10
58
47
33
Nejpozdější termín
vypnutí
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.4.2011
30.4.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
- 14 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
Lokalita
Vysílač
Program Vysílací kanál
Jablunkov
Jablunkov
Jablunkov
Klimkovice
Kobeřice
Mosty u Jablunkova
Mosty u Jablunkova
Mosty u Jablunkova
Nová Bělá
Nový Jičín
Nový Jičín
Odry
Opava
Ostrava
Partutovice
Partutovice
Partutovice
Partutovice
Potštát
Potštát
Potštát
Příbor
Řeka
Řeka
Staré Hamry
Staré Hamry
Stonava
Střítež nad Ludinou
Střítež nad Ludinou
Střítež nad Ludinou
Sviadnov
Třinec
Třinec
Třinec
Valašské Meziříčí
Valašské Meziříčí
Valašské Meziříčí
Velká Polom
Vítkov
Vítkov
Vratimov
Žimrovice
Žimrovice
Žimrovice
Žimrovice
Jablunkov
Jablunkov
Jablunkov
Klimkovice
Kobeřice
Mosty u Jablunkova
Mosty u Jablunkova
Mosty u Jablunkova
Nová Bělá
Nový Jičín
Nový Jičín
Odry
Opava
Hrabůvka
Partutovice
Partutovice
Partutovice
Partutovice
Potštát
Potštát
Potštát
Příbor
Řeka
Řeka
Staré Hamry
Staré Hamry
Stonava
Střítež nad Ludinou
Střítež nad Ludinou
Střítež nad Ludinou
Sviadnov
Třinec
Třinec
město
Valašské Meziříčí
Valašské Meziříčí
Valašské Meziříčí
Velká Polom
Vítkov
Vítkov
Vratimov
Žimrovice
Žimrovice
Žimrovice
Žimrovice
ČT 1
ČT 2
Nova
Local
Local
ČT 1
ČT 2
Nova
Local
Local
Prima
Prima
Prima
Nova
ČT 1
ČT 2
Nova
Prima
ČT 1
ČT 2
Nova
Local
ČT 1
ČT 2
ČT 2
Prima
Local
ČT 1
ČT 2
Nova
Local
ČT 1
Nova
ČT 2
ČT 1
ČT 2
Nova
Local
Nova
Prima
Local
ČT 1
ČT 2
Nova
Prima
6
38
22
28
56
45
23
59
25
26
55
22
28
10
30
45
10
57
44
48
2
4
39
45
45
59
29
28
38
10
44
26
28
59
27
49
6
59
2
44
33
46
59
7
27
Nejpozdější termín
vypnutí
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
30.11.2011
Zdroj: Digizone.cz & Technický plán přechodu
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 15 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
2 Softwarový výpočet pokrytí území města Ostravy
Softwarový výpočet respektuje znění Vyhlášky č.163/2008 Sb[1]. Výpočty jsou provedeny
v programu RadioLab 3.6.0, pomocí kterého je možno vytvořit mapu pokrytí plošného
rozložení intenzity elektromagnetického pole přijímaného signálu v zadané oblasti. Jedná se o
programový systém pro analýzu a vizualizaci šíření rádiových signálů nad zemským
povrchem, který lze využít při analýze a návrhu radiokomunikačních systémů pro služby
plošného pokrytí (DVB-T). Simulace pokrytí bylo provedeno pro výše uvedené parametry
vysílačů s následujícímí nastavenými parametry:

křivky šíření elektromagnetických vln jsou vztažené pro 50 % míst, 50 % času pro
užitečný signál a pro 50 % míst, 10 % času pro rušící signál (metoda RDK2)

minimální úroveň: 45 a 65 dBµV/m

vzdálenost: 150 km

azimutální krok: 1°

koeficient zakřivení zemského povrchu: 4/3

výška přijímací antény: 10 m
Výstupem softwarové simulace jsou mapy pokrytí území signálem DVB-T jednotlivých
multiplexů. Pro účely výpočtu intenzity se používá digitální model terénu v rastru 100 x 100 m
s trojúhelníkovou interpolací bez uvažování morfologie zejména zástavby a porostů.
Použitá barevná stupnice použitá v mapách simulací odpovídá intenzitám 45 a 65 dBµV/m.

První barva, žlutá = 45 dBµV/m, označuje území s možným výskytem signálu.
Na tomto území není zaručen 100% příjem, podmínky šíření ovšem vyhovují
možnostem příjmu (s použitím směrové ziskové antény).

Druhou barvou v simulaci je zelená = 65 dBµV/m. Tato hodnota vychází z výpočtu
průměrné intenzity dle [1] a výsledná hodnota je nadsazena o korekční faktor 10dB.
Korekční faktor 10dB vyplynul ze zkušeností měřením v terénu a po konzultaci
s techniky ČTU.
Výsledné mapy pokrytí všech pěti multiplexů jsou ve formátu A0 uvedeny v příloze.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 16 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
3 Měření úrovně signálu zemského digitálního televizního
vysílání v Ostravě
V první etapě řešení projektu provedl řešitelský tým měření ve vybrané lokalitě OstravaPoruba. Dílčí závěry z těchto měření je možno nalézt v Průběžné zprávě měření signálu
DVB-T na území města Ostravy [6].
V následujících kapitolách budou popsány výsledky měření ve vybraných vytipovaných
oblastech (po analýze vytvořených simulací pokrytí) s možnými problémy příjmu digitálního
zemského televizního vysílání na území města Ostrava. Rovněž zde naleznete výsledky měření
v oblasti v blízkosti vysílače, kde se očekával bezproblémový příjem. Pro úplnost je tato
kapitola doplněna o komplexní proměření kvality příjmu ve výškové několikapodlažní budově.
Závěry a doporučení z uskutečněných měření naleznete v kapitole 3.3.
Určení pokrytí lokality signálem DVB-T vychází z Vyhlášky č.163/2008 Sb. [1], která počítá:
 u rodinných domů s anténou umístěnou na střeše,
 v panelové zástavbě s centrálním anténním rozvodem STA (společná televizní anténa),
upraveným pro rozvod signálu DVB-T.
Při šíření DVB-T se také velmi dobře uplatňují odrazy od budov, proto jakákoliv větší budova
může posloužit ku prospěchu uživatele. Takovýto příjem ovšem Vyhláška č.163/2008 Sb.
nepovažuje za stabilní. V praxi se často i takovýto příjem dobře osvědčuje. Pokud nebyl příjem
signálu v přímém směru na vysílač dostatečně kvalitní, byly do výsledků měření zahrnuty i
případy příjmu signálu odrazem.
V důsledku změn vysílacích výkonů na vysílači Hošťákovice bylo možno zahájit praktické
měření až k datu 1.11.2009.
Je potřeba si uvědomit, že zatímco u analogového příjmu se úroveň signálu měří jako špičková
úroveň nosné obrazu, tak u digitálního příjmu se měří úroveň kanálu jako střední hodnota. Je
dobré znát minimální a maximální doporučené úrovně potřebné pro bezchybný příjem signálu.
V případě, kdy nebudeme vnímat rušící a různé okolní signály jiných vysílačů, předpokládaná
minimální úroveň signálu se v praxi pohybuje od 35 dBµV. V případě přítomnosti rušících
signálů se doporučuje minimální úroveň užitečného signálu 45 dBµV. V souvislosti
s instalací anténních rozvodů je k této hodnotě při výpočtech potřeba zahrnout zisk antény a
útlum anténového přívodu. U digitálních signálu je potřeba si rovněž uvědomit, že tak jako
příliš malá úroveň, tak i příliš vysoká úroveň signálu může způsobit chybovost a s tím spojené
problémy příjmu.
Z doporučení a na základě praktických zkušeností vychází, že nejsilnější digitální signál by
měl mít maximální úroveň užitečného signálu 70 dBµV. Digitální signály o vyšších
úrovních mohou způsobit přebuzení vstupních obvodů přijímače, přičemž vznikají tzv.
intermodulační produkty, které způsobují zkreslení signálu, což se v případě digitálního signálu
projeví navýšením chybovosti, která může vést až k celkové ztrátě obrazu.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 17 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
3.1 Zástavba s rodinnými domy
3.1.1 Lokalita Ostrava – Poruba
Jako reprezentativní lokalita s problémovým příjmem signálu DVB-T byla vybrána lokalita
kopírující ulici V Zahradách a jejího blízkého okolí. V této lokalitě se rovněž vyskytovaly
problémy i s příjmem analogového pozemského televizního vysílání, které byly a jsou
způsobeny dvěma hlavními důvody. Jedná se o lokalitu se zástavbou tvořenou rodinnými
domy, které se nacházejí v signálovém stínu okolní zástavby několikapodlažních bytových
domů. Druhým důvodem je samotný terénní profil této lokality, kdy se celá tato proměřovaná
oblast navíc nachází o cca až 20 m pod úrovní okolní zástavby (viz obrázek 12 a 13).
Obr.12: Místa měření ze dne 21.11.2009 (zdroj: www.mapy.cz).
Místa uskutečněných měření v lokalitě Ostrava – Poruba ze dne 21.11.2009:
1 - ul. Záhumenní (loc:49°49'9.5"N 18°10'20"E)
2 - ul. Záhumenní (loc:49°49'16"N 18°9'47.7"E)
3 - ul. Splavní (loc:49°49'21"N 18°9'41"E)
4 - ul. Splavní (loc:49°49'21.3"N 18°9'55"E)
5 - ul. V Zahradách (loc:49°49'26.5"N 18°9'45.7"E)
6 – ul. Nad Porubkou (u Zámku) (loc:49°49'22"N 18°10'15"E)
7 - ul. Nábřeží SPB (loc:49°49'31.2"N 18°9'44.6"E)
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 18 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
Obr.13: Místa měření ze dne 22.11.2009 (zdroj: www.mapy.cz).
Místa uskutečněných měření v lokalitě Ostrava – Poruba ze dne 22.11.2009:
1 - ul. V Zahradách (loc:49°49'24.7"N 18°9'19.6"E)
2 - ul. Rekreační (rest. Oáza) (loc:49°49'26.4"N 18°9'1.6"E)
3 - ul. Schovaná (loc:49°49'31.9"N 18°8'46.8"E)
4 - ul. V Zahradách (loc:49°49'42"N 18°9'6.5"E)
5 - ul. Výletní (loc:49°49'36.4"N 18°8'58.95"E)
6 – ul. V Zahradách (rest. Myslivna) (loc:49°49'50.6"N 18°9'0.2"E)
7 - ul. Záhumenní (loc:49°49'19.3"N 18°9'6"E)
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 19 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
Obrázek 14 znázorňuje výsledky měření z lokality Ostrava – Poruba. Celkem bylo v této
lokalitě proměřeno 14 míst. Čísla měření 1 až 7 odpovídají místům měření 1-7 (viz
obrázek 12), čísla měření 8 až 14 odpovídají místům měření 1-7 (viz obrázek 13).
80,0
70,0
úroveň sinálu [dBµV]
60,0
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
číslo měření
Multiplex 1
Multiplex 2
Multiplex 3
Obr.14: Naměřené hodnoty ze dne 21.-22.11.2009
Na obrázku 14 je doporučená minimální a maximální úroveň signálu vyznačena žlutou čarou.
Z obrázku je patrné, že naměřená úroveň signálu nespadá do oblasti mezi těmito mezními
hodnotami v případě multiplexu 1 ve třech případech (vysoká úroveň), v případě multiplexu 2
v šesti případech (nízká úroveň) a v případě multiplexu 3 v sedmi případech (nízká úroveň).
Relativně vysoká úroveň signálů multiplexu 1 je dána nedalekým umístěním vysílače
Hošťákovice a vysokým vysílacím výkonem tohoto vysílače. Naopak signály ostatních
multiplexů jsou šířeny ze vzdálenějšího vysílače Hladnov vysílajícího nižším výkonem.
Měřením se potvrdily předpokládané problémy s příjmem DVB-T signálu v této lokalitě. Pro
vylepšení příjmu je potřeba postupovat dle doporučení uvedeného v kapitole 3.3.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 20 -
Měření DVB-T
3.1.2
Katedra telekomunikační techniky
Lokalita Ostrava – Šenov
Lokalita Ostrava –Šenov byla vybrána na základě softwarové simulace pokrytí území města
Ostravy signálem digitálního pozemského televizního signálu. Ze simulace je zřejmé, že se
v této oblasti budou vyskytovat místa, kde nebude zabezpečen kvalitní příjem televizního
signálu. Naměřené výsledky v proměřovaných místech (viz obrázek 16) nám tyto předpoklady
potvrdily. Místa měření 1 až 5 (viz obrázek 15) odpovídají číslům měření 1-5 z obrázku 16.
Obr.15: Místa měření ze dne 12.12.2009 (zdroj: www.mapy.cz).
Místa uskutečněných měření v lokalitě Ostrava – Šenov a Ostrava - Bartovice ze dne
12.12.2009:
1 - ul. Kaštanová (rest. Na Špici) (loc: 49°47′31.08″N 18°22′13.08″E)
2 - ul. Kostelní (kostel) (49°47′1.92″N 18°22′10.62″E)
3 - ul. Vráclavská (rybník) (49°47′15.90″N 18°21′54.54″E)
4 - ul. Batovická (ZŠ) (loc: 49°47′24.72″N 18°20′45.18″E)
5 - ul. Těšínská (loc: 49°49′5.10″N 18°19′54.90″E)
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 21 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
100,0
90,0
80,0
úroveň sinálu [dBµV]
70,0
60,0
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
číslo měření
Multiplex1
Multiplex2
Multiplex3
Obr.16: Naměřené hodnoty ze dne12.-13.12.2009.
Pro názornost je i zde vyznačena doporučená minimální a maximální úroveň signálu na
přijímací straně. U multiplexu 1 byla překročena maximální doporučená úroveň signálu v místě
měření č.5. V případě multiplexu 2 a multiplexu 3 byla v prvních třech případech zaznamenána
nízká úroveň signálu. Pro vylepšení příjmu je potřeba postupovat dle doporučení uvedeného
v kapitole 3.3.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 22 -
Měření DVB-T
3.1.3
Katedra telekomunikační techniky
Lokalita Ostrava – Michálkovice
Lokalita Ostrava – Michálkovice se nachází v bezprostřední blízkosti vysílače Hladnov, ze
kterého jsou šířeny signály všech tří multiplexů. Tato lokalita byla vybrána jako ukázka oblasti
s očekávanou vyšší naměřenou úrovní signálu (místa měření č.1 a 2, viz obrázek 17) a
vzhledem k terénnímu profilu se zalesněnými částmi se zde rovněž dal očekávat zhoršený
příjem televizního signálu (místa měření č.3-5, viz obrázek 17).
Obr.17: Místa měření ze dne 13.12.2009 (zdroj: www.mapy.cz).
Místa uskutečněných měření v lokalitě Ostrava – Michálkovice ze dne 12.12.2009:
1 - ul. Michálkovická (rest. Seneka) (49°50′26.09″N 18°19′27.37″E)
2 - ul. Čs. Armády (49°50′30.77″N 18°19′50.45″E)
3 - ul. Bláhova (49°50′1.79″N 18°20′34.80″E)
4 - ul. Holandská (49°50′10.86″N 18°21′1.08″E)
5 - ul. Čs. Armády (důl Michal) (49°50′33.00″N 18°20′38.04″E)
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 23 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
Místa měření 1 až 5 (viz obrázek 17) odpovídají číslům měření 6-10 z obrázku 16. Na obrázku
je vidět výrazné překročení maximální doporučené úrovně signálů všech tří multiplexů v místě
měření č.6, které se nachází nejblíže vysílače Hladnov ze všech měřících míst. Rovněž hodnoty
úrovní signálů naměřených v místě č.7 se nacházejí na hraničním maximu. Naproti tomu
naměřené hodnoty na měřících místech č.3-5 jsou v přijatelných mezích, což je dáno mimo jiné
tím, že se nacházejí o cca 20 m níže než v prvních dvou případech. V případě, že bychom
nepoužili při měření směrovou anténu s vysokým ziskem nebyla by naopak splněna podmínka
nejnižší doporučené úrovně signálu a tím zajištěn příjem televizního signálu.
3.2 Zástavba s výškovými budovami
Jako vzorový výškový dům byla vybrána budova E kolejí VŠB-TU Ostrava v lokalitě Ostrava
– Poruba (viz obrázek 18). V rámci této výškové budovy byl detailně proměřen příjem a
kvalita televizního signálu na všech podlažích a stranách budovy. Měření bylo provedeno před
navýšením vysílacího výkonu (14 kW) a po navýšení vysílacího výkonu (100 kW) na vysílači
Hošťákovice. Přijímací anténa byla vždy umístěna na bočních balkonech budovy a byla
natočena vždy takovým směrem, který zajišťoval příjem s nejvyšší úrovni signálu. Doplňující
měření byla provedena rovněž na střeše budovy.
Obr.18: Areál kolejí VŠB-TU Ostrava.
Z následujících grafických závislostí (viz obrázky 19-22) je možno vysledovat:
 jak se mění úroveň signálu s poklesem místa příjmu směrem k nižším podlažím,
 jaký vliv na úroveň signálu má přímá viditelnost z místa příjmu na vysílač (přivrácená
strana),
 jakým způsobem se projevilo navýšení vysílacího výkonu (tmavě zelená barva).
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 24 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
100,0
90,0
80,0
úroveň signálu [dBµV]
70,0
60,0
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
střecha - SV
8 podlaží - SV
7 podlaží - SV
6 podlaží - SV
multiplex 1 -3.11.2008
5 podlaží - SV
4 podlaží - SV
3 podlaží - SV
2 podlaží - SV
multiplex 1 - 10.12.2009
Obr.19: Úroveň signálu na severovýchodní straně budovy E areálu kolejí VŠB-TU Ostrava.
Na obrázku 19 je vidět, že na této straně budovy nebyl s příjmem signálu problém ani v době
před navýšením vysílacího výkonu (světle zelená barva) neboť se jedná o přivrácenou stranu
s přímým výhledem na vysílač. Důležitým poznatkem, který je potřeba si uvědomit je, že
směrem k nižším podlažím úroveň signálu klesá. Pro příjem pomocí pokojové antény jsou
proto vhodnější byty nacházející se ve vyšších podlažích výškových budov. Vzhledem
k překročení doporučené maximální hodnoty úrovně signálu (ve většině případů) je potřeba
postupovat dle doporučení, které je uvedeno v kapitole 3.3.
Stejná situace platí pro jihovýchodní stranu budovy (viz obrázek 20).
100,0
90,0
80,0
úroveň signálu [dBµV]
70,0
60,0
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
střecha - JV
8 podlaží - JV
7 podlaží - JV
6 podlaží - JV
multiplex 1 -3.11.2008
5 podlaží - JV
4 podlaží - JV
3 podlaží - JV
2 podlaží - JV
multiplex 1 - 10.12.2009
Obr.20: Úroveň signálu na jihovýchodní straně budovy E areálu kolejí VŠB-TU Ostrava.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 25 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
70,0
60,0
úroveň signálu [dBµV]
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
střecha - JZ
8 podlaží - JZ
7 podlaží - JZ
6 podlaží - JZ
multiplex 1 -3.11.2008
5 podlaží - JZ
4 podlaží - JZ
3 podlaží - JZ
2 podlaží - JZ
multiplex 1 - 10.12.2009
Obr.21: Úroveň signálu na jihozápadní straně budovy E areálu kolejí VŠB-TU Ostrava.
Na jihozápadní a severozápadní straně budovy příjem digitálního televizního signálu nebyl
před navýšením vysílacího výkonu možný s výjimkou umístění antény na střeše budovy (viz
obrázky 21 a 22). Změna nastala až po navýšení vysílacího výkonu vysílače Hošťákovice,
nicméně se v těchto případech jedná o odraz signálu od okolních výškových budov přijímaný
pomocí směrové antény s vysokým ziskem. Takovýto způsob příjmu však může vykazovat
nestabilitu projevující se občasným zhoršením kvality signálu (čtverečkování, zamrznutí či
úplná ztráta signálu).
70,0
60,0
úroveň signálu [dBµV]
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
střecha - SZ
8 podlaží - SZ
7 podlaží - SZ
6 podlaží - SZ
multiplex 1 -3.11.2008
5 podlaží - SZ
4 podlaží - SZ
3 podlaží - SZ
2 podlaží - SZ
multiplex 1 - 10.12.2009
Obr.22: Úroveň signálu na severozápadní straně budovy E areálu kolejí VŠB-TU Ostrava.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 26 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
Je nutno podotknout, že veškerá uvedená měření byla provedena s anténní sestavou, která není
určena pro pokojový příjem televizního signálu. Pokud bychom použili běžně dostupnou
pokojovou anténu je možno konstatovat, že ve většině případů na odvrácených stranách
budovy (jihozápadní a severozápadní) by příjem televizního signálu nebyl možný. Naproti
tomu na přivrácených stranách budovy k vysílači (severovýchodní a jihovýchodní) by
s největší pravděpodobností příjem byl možný i na pokojovou anténu. Tato by však musela
disponovat ziskem, který by byl v souladu s požadovaným místem příjmu (podlaží)
a doporučenou minimální a maximální úrovní signálu.
3.3 Závěry a doporučení vyplývající z měření
Zástavba s rodinnými domy:
1. V lokalitách, kde není zajištěn příjem televizního signálu o úrovni alespoň 45 dBµV ani při
použití směrové antény s vysokým ziskem je nutno přejít na jinou alternativu příjmu
televizního signálu (satelitní příjem, kabelová televize, IPTV).
2. V lokalitách, kde úroveň signálu přesahuje 70 dBµV je nutno použít směrovou anténu
s nižším ziskem, popř. všesměrovou anténu s nižším případně i nulovým ziskem.
Zástavba s výškovými budovami:
1. V každém případě doporučujeme příjem pomocí společné antény. Přezkoumání rozvodů
STA a TKR (televizní kabelové rozvody) provádějí odborné firmy, které rozhodnou, zda
jsou vyhovující nebo je potřeba tyto nahradit rozvody novými a doporučí uživatelům
nejlepší řešení.
2. Příjem pomocí pokojové antény doporučujeme pouze v místech na přivrácených stranách
k vysílači a nejlépe tam, kde je zaručen přímý výhled na vysílač. Kvalita signálu však klesá
s rostoucí vzdáleností od vysílače a s klesající výškou nad zemským povrchem (směrem
k nižším podlažím).
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 27 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
4 Závěry a základní doporučení
V současné době je možné nalézt několik zdrojů informací, které popisují, co se stane
v okamžicích vypnutí analogového TV vysílání v daném místě a co má divák udělat v současné
době, kdy se divák setkává se souběžným vysíláním analogového a digitálního TV signálu.
Protože tyto informace nejsou úplné, pokusili se autoři shrnout potřebné kroky do následného
souboru doporučení.
Jak bylo uvedeno v předchozích odstavcích, má divák čas na rozhodování maximálně do
listopadu 2011. Pokusíme se trochu zlomit český zvyk řešit problémy na poslední chvíli a
uvedeme řešení, která přicházejí do úvahy v současné době, kdy v Ostravě a okolí jsou
k dispozici jak vysílání analogových TV signálů, tak vysílání digitálních TV signálů.
S postupující dobou bude narůstat počet a vášnivost debat o TV vysílání a zaručených
aktivitách, které je nutno udělat, aby příjem digitálního TV signálu byl co nejkvalitnější.
Jednotlivé uživatele je možné rozdělit do několika skupin, podle typu zařízení, která
v současné době vlastní:
 PC, notebook
 Starší TV přijímač
 Novější TV přijímač s konektorem SCART
 Novější TV přijímač s konektorem S-video
 Novější TV přijímač a DVD rekordér (videorekordér)
Ve všech případech, které jsou uvedeny výše, budeme nejprve předpokládat, že neexistuje
žádný problém s příjmem digitálního TV signálu. Uvedeme zapojení, která by měla vést
okamžitě k úspěchu. Pokud nemá čitatel jistotu, že jeho příjem je bezproblémový, na závěr
kapitoly ukážeme, co v tomto případě dělat.
4.1 PC, notebook
Pro řadu uživatelů není TV přijímač podstatným zařízením pro sledování TV programů,
protože vlastní PC s dostatečně velkou obrazovkou, vystačí si s velikostí obrazu na monitoru
notebooku, popř. jsou vlastníky dataprojektoru a obraz si promítnou v patřičné velikosti na
promítací plochu.
Pro všechny tyto uživatele je nejjednodušším řešením použití interní nebo externí TV karty.
V dnešní době prakticky neexistují pouze analogové TV karty, obvyklým řešením je, že
dovolují příjem jak digitálního, tak analogového TV vysílání. Při jejich použití odpadá zcela
nutnost pořízení Set-Top Boxu, neboť tyto karty jej zcela nahrazují. Podle komfortu pak
mohou být vybaveny např. dálkovým ovládáním podobným, jak jej známe u běžných TV
přijímačů. Jejich cena se pohybuje od cca 700,-Kč do 1900,-Kč. Jediné, nač si musí dát
uživatel pozor, aby si pořídil TV kartu s rozhraním připojitelným k jeho PC, popř. notebooku.
Pro interní karty jsou standardní rozhraní PCI nebo PCI-E, externí mají obvyklá rozhraní USB
2.0 nebo PCMCIA, Express Card. Jako příklad uvádíme kartu AVerTV Duo Hybrid PCI-E.
Jedná se o duální tuner, jež je schopen přijímat jak digitální (DVB-T), tak i analogové
(PAL/SECAM/NTSC) pozemní vysílání. Díky integraci dvou tunerů již nikdy neunikne žádný
program, který souběžně běží na jiném kanálu, protože je možné v tomto případě jeden
program sledovat a jiný souběžně nahrávat.
AVerTV Duo Hybrid PCI-E je plně kompatibilní s Windows XP Media Center Edition i s
Windows Vista. S pomocí dálkového ovládání lze nejen sledovat televizní pořady či uložené
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 28 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
videa, ale také prohlížet oblíbené obrázky a poslouchat hudbu. Jednou z mnoha unikátních
vlastností Aver MediaCenter je takémožnost současně používat více TV karet AVerMedia na
jednom PC. V neposlední řadě je možné sledovat pořady vysílané ve vysokém rozlišení HDTV
nejen v Aver MediaCenter, ale díky příslušným plug-inům také v nativní aplikaci Windows
MCE.
Základní vlastnosti TV karty
• Příjem analogového signálu ve všech světových vysílacích standardech
• Příjem digitálního (DVB-T) vysílání
• Obsahuje dva plnohodnotné hybridní tunery
• FM rádio
• Stereo podporující všechny světové normy
• Podopra High Definition videa až do 1080i/720p
• Podpora 32/64 bitových ovladačů
• Kompatibilní s Windows XP MCE platformou
• Designováno pro Windows Vista
• Moderní rozhraní PCI Express x1
Všechny karty jsou opatřeny konektorem pro připojení koaxiálního kabelu s impedancí 75 
pro připojení antény.
4.2 Starší TV přijímač
Pokud divák vlastní starší TV přijímač, který je funkční, není ihned potřebné se jej zbavovat a
lze jeho životnost prodloužit použitím tzv.Set-Top Boxu. Jedná se o zařízení, které dovoluje
příjem digitálního signálu, který pak převádí do podoby, které rozumí starší televizor původně
určený pro příjem analogového TV signálu. Existuje několik podob starších TV přijímačů. Tou
nejstarší jsou TV přijímače, které nejsou opatřeny SCART konektorem, popř. S-video
konektorem. Jediným vstupem (zdířkou), který lze na TV přijímači nalézt je vstup pro
připojení antény. Použití Set-Top boxu je nezbytné a zároveň tento Set-Top Box musí splňovat
jednu základní podmínku. Musí obsahovat modulátor TV signálu. S výjimkou naprosto
nejlevnějších SET-Top Boxů všechny ostatní jsou tímto modulátorem vybaveny. Rozdíl
v cenách je cca 100,-Kč, proto pro diváka by nemělo být klíčovým problémem pořízení
vhodného přístroje. Nejlevnější SET-Top Boxy s modulátorem TV signálu stojí kolem 800,Kč. Příklad vhodného levného Set-Top Boxu následuje:
DVB-T přijímač Strong SRT 5016 Tento přijímač je vhodný pro příjem všech volných
programů digitální pozemní televize. Přístroj je schopný automaticky vyhledat všechny volné
TV a Rádio programy. Oproti modelu SRT 5010 se liší zabudovaným RF modulátorem, který
převádí signál na klasický UHF a slouží tak pro ty starší televize, které neobsahují
EuroSCART konektor.
Pokud jsme si pořídili vhodný Set-Top Box, je nutno zvolit vhodný TV kanál a nastavit na něj
Set Top Box a předvolbu TV přijímače. Obvykle nám tuto službu udělají při koupi Set Top
Boxu.
Tímto způsobem jsme si zajistili příjem digitálního vysílání. Ale … Máme v tuto chvíli
k dispozici jak původní analogové, tak i nové digitální programy, ale při srovnání kvality
obrazu budeme poněkud zklamáni. Žádná významná kvalitativní změna se nedostavila. Co je
příčinou tohoto stavu? Ten je dán tím, že jsme sice přijali anténou kvalitní digitální TV signál,
který jsme zpracovali v Set Top Boxu, ale náš TV přijímač rozumí pouze analogovému signálu
původního TV vysílání. Místo původního analogového vysílače nyní pracuje náš Set Top Box,
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 29 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
který si vytváří vlastní analogový TV signál z přijatého digitálního. Každá signálová změna
vede ke zkreslení a ztrátě kvality. A zde jsme bohužel přímými účastníky. Jedná se o řešení,
které je „východiskem z nouze“, kdy si z nejrůznějších důvodů nechceme pořizovat nový TV
přijímač pro příjem digitálního signálu. Nemusíme se tedy bát vypnutí analogového vysílání,
ale nezískáme žádnou dodatečnou kvalitu obrazu, kterou známe z prodejen TV přijímačů.
Vlastní zapojení přijímače a Set Top Boxu je na obrázku 4.1
Anténa
TV přijímač bez konektoru SCART
Set Top Box
Anténní vstup
Anténní vstup
Anténní výstup
Obr.4.1 – Připojení Set Top Boxu se starším TV přijímačem bez konektoru SCART
4.3 Novější TV přijímač s konektorem SCART
Televizní přijímače, které byly vyrobeny po roce 2000 jsou obvykle vybaveny konektorem
SCART . Tento konektor dovoluje přenášet do TV přijímače jak signál klasický analogový
podle předchozího příkladu, tak čistý signál obrazový (složkový RGB). V tomto případě TV
přijímač nezpracovává TV signál, ale pouze obrazový, nedochází ke zpětnému dekódování a
zvyšuje se kvalita sledovaného obrazu. Obvykle mají Set Top Boxy dva konektory SCART,
z nichž jeden slouží k připojení TV podle obr.4.2, druhým konektorem se připojuje záznamové
zařízení. Při propojení podle obr.2 budou propojeny jak anténní výstup ze Set Top Boxu, tak
SCART konektorové rozhraní. Set Top Box bude vždy preferovat kvalitnější obrazový přenos
přes SCART rozhraní. S takovým chováním se setkáme jak při příjmu analogového tak i
digitálního TV signálu.
Anténa
TV přijímač s konektorem SCART
Set Top Box
Anténní vstup
Anténní výstup
Konektor SCART
Obr.4.2 – Připojení Set Top Boxu k novějšímu TV přijímači s konektorem SCART
4.4 Novější TV přijímač s konektorem S-video
U novějších typů přístrojů spotřební elektroniky, jakými jsou kamery, počítače, DVD
přehrávače, apod. je možné se setkat s rozhraním S-video. Toto rozhraní používá kruhový
konektor se čtyřmi piny. Obvykle se na TV přijímači setkáme jak s rozhraním SCART, tak Svideo. Na rozdíl od rozhraní SCART nepřenáší S-video rozhraní zvukový signál, který je nutno
do TV přijímače dopravit další dvojicí kabelů, a to kabely Cinch propojující stejnojmenná
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 30 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
rozhraní, viz obr.4.3. Pokud je TV přijímač vybaven oběma rozhraními SCART a S-video,
dáme vždy přednost rozhraní SCART před S-video. Důvod je následující. Na rozhraní S-video
je k dispozici jasový a barevný signál, avšak barevný signál je přenášen pouze po jednom
vodiči, což značí, že barvy jsou pro přenos modulovány v Set Top Boxu a v TV přijímači je
nutno je opět demodulovat. Tato přeměna vede ke zhoršení kvality obrazu.
Anténa
TV přijímač s konektorem S-video
S-video Cinch
Set Top Box
S-video
Cinch
Konektor SCART
Anténní vstup
Anténní výstup
Obr.4.3 - Připojení Set Top Boxu k novějšímu TV přijímači s konektorem S-video
4.5 Novější TV přijímač s DVD rekordérem (videorekordérem)
V současné době značná část TV diváků připojuje k TV přijímači záznamové zařízení pro
nahrávání sledovaného programu nebo k nahrávání odlišného programu. Pokud má TV
přijímač dva SCART konektory, je situace jednoduchá. Záznamové zařízení – videorekordér
bychom připojili na druhý SCART konektor, viz obr.4.3, kde je druhý SCART konektor
nezapojen. U některých TV přijímačů je však k dispozici pouze jeden SCART konektor. Pak
zapojení záznamového zařízení probíhá podle obr.4.4. Videorekordéry jsou opatřeny dvěma
SCART konektory. Do jednoho připojíme TV přijímač, do druhého signál ze Set Top Boxu.
Videorekordér
Anténa
TV přijímač
Set Top Box
Anténní vstup
Anténní výstup
Konektor SCART
Obr.4.4 - Připojení Set Top Boxu k novějšímu TV přijímači s videorekordérem
Pokud není videorekordér vybaven dvěma konektory SCART, pak nezbývá nic než zakoupit ve
specializovaném obchodě slučovač SCART rozhraní, který dovolí sloučit dvě nebo více
videozařízení do jediného SCART výstupu.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 31 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
5 Další odkazy a doporučení
V předcházejících kapitolách jsme viděli, jak zapojit jednotlivé přístroje, abychom mohli
přijímat, popř. zaznamenávat digitální TV signál. Mlčky jsme předpokládali, že se nacházíme
v oblasti, kde máme bezproblémový příjem signálu.
Co se však stane, pokud tomu tak není. Zde je potřebné zmínit několik poznámek k chování
analogového a digitálního příjmu. Analogový příjem je podle svého názvu příjem spojitého
signálu. Ten se může podle okolnosti plynule zhoršovat podle toho, jaká je kvalita jednotlivých
částí přijímací soustavy (anténa, kabely, zesilovače, apod.). Digitální příjem se chová odlišně.
Protože vysílání a příjem je prováděn jako sled individuálních pulsů, jejichž rozložení v čase
nese všechny potřebné informace o přenášeném obrazu a zvuku, rozlišujeme dva základní
ukazatele, které rozhodují o bezproblémovém příjmu TV signálu. Prvním z nich je intenzita
(síla) signálu. Ta vypovídá o tom, zdali jsme vůbec schopni sledovaný digitální signál zachytit.
Její velikost by neměla být příliš nízká (hrozí, že jej Set Top Box, obecně přijímač, nezachytí)
ani příliš vysoká, protože přijímač bude natolik zahlcen intenzívním signálem, že nerozezná
jednotlivé přijímané impulsy.
Druhým ukazatelem je chybovost příjmu. Ta rozhoduje o tom, zdali přijímač dokáže přijmout
vyslané impulsy ve správném pořadí a ve správném rozložení v čase. To značí, že pro
bezproblémový příjem musíme mít splněny oba ukazatele. To značí, že nestačí sledovat pouze
intenzitu signálu jako tomu bylo u analogového příjmu, ale také chybovost přenosu (kvalitu
signálu). Na oba ukazatele mají vliv antény, svody a zesilovače.
5.1 Antény
První otázkou, kterou si divák klade je, zda bude stačit stávající anténa pro příjem digitální
vysílání či bude nutno koupit anténu novou. Toto je dosti individuální otázka, hodně záleží na
tom, kde divák bydlí a jaký TV vysílač přijímá, bez ohledu na příjmové podmínky a přijímané
kanály. Výměna antény není vždy nutná. Pokud na TV vysílač vidíme, vystačíme si
s jednoduchými typy antén, jakými jsou půlvlnný dipól obvykle v provedení prutové antény. U
antén rozlišujeme čtyři základní parametry – polarizaci, širokopásmovou, směrovost a
impedanční přizpůsobení.
Pokud začneme u prvního parametru, budeme se držet základního pravidla, které říká, že
pokud není uvedeno jinak, je základní polarizací antény polarizace horizontální. Ať si pořídíme
anténu pokojovou nebo venkovní, vždy ji budeme orientovat jako horizontální. Protože se
frekvenční pásma pro vysílání digitálních TV signálů neliší od analogových, vystačíme si se
stejnými typy antén pro UHF, které jsme používali doposud. Ty zajišťují dostatečnou
širokopásmovou a jako uživatelé obvykle nemáme na tento parametr žádný vliv. Jiné je to se
směrovostí. Příjem digitálního signálu je citlivý na rušení od cizích vysílačů, zdrojů
elektromagnetického záření. Pokud je to jen trochu možné, používáme alespoň částečně
směrových antén pro příjem signálu, abychom zabránili nežádoucím interferencím, a tím
zvýšené chybovosti příjmu. Interference vznikají např. složením signálu přicházejícího z přímé
viditelnosti a signálu odraženého od překážky cestou. Pokud je časový rozdíl mezi signály
takový, že např. v okamžiku, kdy jeden signál je tvořen „1“ (impulsem) a odražený má tuto „1“
zpožděnou tak, že se tato „1“ objeví v místě příjmu až v okamžiku, kdy od prvního signálu
přichází „0“, pak přijímač bude takovou situaci vyhodnocovat jako chybu. Vymezení prostoru
(směrů), odkud mohou signály přicházet, téměř vždy vede ke zlepšení příjmu. U analogového
vysílání způsobovaly tyto opožděné signály problémy, tzv. „duchy“ v obraze, zatím co u
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 32 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
digitálního vysílání může za určitých podmínek takovýto odražený/opožděný signál působit
pozitivně.
Pro příjem lze použít jak antény vnitřní, tak vnější (venkovní). Základními typy venkovních
antén jsou Yagiho anténa a síto.
5.1.1 Yagi versus síto
Oba výše uvedené základní anténní typy nachází své místo v závislosti na místě příjmu. Může
se stát, že Yagiho anténa s velkým teoretickým ziskem bude v praxi nepoužitelná, protože
nehomogenita pole v místě příjmu nedovolí využití jejích dobrých vlastností. V takovém
případě je dobré vědět, že některé antény jsou na homogenitu pole více a jiné méně náročné.
Dlouhé Yagiho antény s velkým počtem prvků jsou příkladem velmi náročných antén, jsou
proto vhodné do míst, kde není signál znehodnocený odrazy a úniky. Signál přitom
může být velmi slabý, což je typické pro dálkový příjem v málo zastavěné oblasti.
Pro náročné podmínky s velkým počtem odrazů je naopak vhodná "buzená patrová
soustava", tzv. "matrace". I tady ale platí, že není anténa jako anténa. V praxi se
může snadno stát, že např. třicetiprvková Yagi anténa naladěná na požadovaný kanál
bude mít v reálných podmínkách mnohem menší zisk než malá "matrace". [5]
5.1.2 Vícepásmové antény
Divák si také může v některých obchodech koupit antény určené pro kombinovaný příjem ve
více pásmech. Bývají to většinou antény logaritmicko-periodického typu.
Objevily se však i „indoor“ antény typu "matrace", které jsou opatřené
vertikálním dipólem pro III. TV pásmo. Právě ty jsou ale mnohdy "vylepšené"
zesilovačem mající obvykle uveden zisk zázračně vysokých hodnot. Tohle
řešení je snad tím nejhorším co může divák pro příjem DVB-T udělat. Dipóly
pro UHF jsou u této antény propojené s dipólem pro III. TV pásmo "na
prudko" bez pásmového slučovače. Zvolené řešení vytváří na svorkách antény
impedančně naprosto nedefinovatelný stav. V některých okamžicích je výstupní impedance
antény mnohem menší než jmenovitých 300 ohmů, jindy je tomu naopak.
Použité zesilovače jsou obvykle osazeny bipolárními tranzistory a
konstruovány právě na impedanci 300 ohmů. Takováto „anténa“
nepochybně začne kmitat a zaruší okolí. [5] Nové typy pokojových antén již
těmito nešvary netrpí, jejich výstupní impedance je 75 

5.2 Problematika zesilovačů
Je zažitým omylem, že čím je signál silnější (čím ho více zesílíme), tím bude příjem lepší.
Málo kdo, který tímto způsobem uvažuje, si ovšem neuvědomuje, že zesiluje nejen užitečný
signál, ale i šum a jiné další rušivé signály, které nám samotný užitečný signál DVB-T
znehodnotí. Mylně si mnoho lidí ani neumí anténu bez zesilovače vůbec představit. Anténa bez
zesilovače jako by ani nebyla anténou. Všichni chtějí zesilovače, a to co nejvýkonnější. Ale
výkonná musí být především anténa. O použití zesilovače bychom uvažovali vždy až na
posledním místě.
Pokud máte na set-top-boxu měřič síly a kvality signálu (obvykle 2 stupnice kalibrovaná v
rozsahu 0-100%), je dobré, pokud je kvalita signálu co možno největší při nižší úrovni síly
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 33 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
signálu. Pokud je tomu naopak (silný signál + nízká kvalita) mohou se projevit problémy s tzv.
kostičkováním či úplným výpadkem obrazu, což jsou obvyklé projevy nekvalitního přijímu
signálu digitálního vysílání. To obvykle bývá způsobeno právě použitím nepřiměřeně silného
zesilovače, jež zesiluje úplně vše, co mu přijde na vstup.
Když už se pro zesilovač rozhodnete, je dobré věnovat pozornost volbě typu samotného
zesilovače. Připojení kanálového zesilovače k širokopásmové anténě, může způsobit neskonalé
potíže. Podobně připojení širokopásmového zesilovače k anténě kanálové.
Ale zatímco připojení kanálového zesilovače k širokopásmové anténě je vcelku korektní
záležitostí, připojení širokopásmového zesilovače ke kanálové anténě bývá cestou k velkým
potížím se stabilitou zesilovače. Příčinou nestabilit jsou impedanční poměry na vstupu
zesilovače.
5.3 Anténní rozvod
Další důležitou částí přijímacího řetězce je anténní svod. Ten bývá mnohdy tvořen tzv.
zeleným koaxiálním kabelem, který naneštěstí vykazuje velký útlum na vysokých kmitočtech.
Pokud je v instalaci použit takovýto typ koaxiálního kabelu (či ještě starší), tak jej
doporučujeme ihned vyměnit za nový kabel. Průměrná cena TV/satelitního koaxiálního kabelu
se pohybuje v rozmezí 5 – 10 Kč/m. Pokud je nezbytné vést koaxiální kabel souběžně se
silovým vedením, v blízkosti zdrojů rušení, pak je vhodné použít koaxiální kabel s dvojitým
stíněním. Nikdy neuškodí v případě, že si ponecháme stávající antény a kabelový rozvod,
zkontrolovat jednotlivé spoje a konektory kabelu.
Pokud se ovšem jedná o panelový dům se společným anténním rozvodem (STA), je situace
komplikovanější. Existuje několik řešení, které jsou popsány v dokumentu nazvaném
„Stanovisko technické pracovní skupiny NKS č.01/2007“, jejíž kompletní znění je uvedeno
v příloze „Průběžné zprávy projektu“ :
1. Přímý rozvod kanálů IV. a V. televizního pásma (kmitočtové pásmo UHF).
2. Kmitočtová konverze digitálního kanálu z kmitočtového pásma UHF do kmitočtového
pásma VHF.
3. Převod na analogové kanály PAL v kmitočtovém pásmu VHF.
4. Šíření digitálního multiplexu s využitím standardu DVB-C v kmitočtovém pásmu
voleném například podle místních podmínek.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 34 -
Měření DVB-T
Katedra telekomunikační techniky
6 Závěrečná doporučení
Základní pravidla pro antény sloužící pro příjem DVB-T jsou následující:
1. Nespoléhat se na tzv. „indoor příjem“ (příjem na pokojovou anténu). Pokud to jen jde,
je vhodnější použít klasickou anténu umístěnou na anténním stožáru na střeše.
Rozhodně tím nic nepokazíte a docílíte lepšího a kvalitnějšího signálu.
2. Při dálkovém příjmu (vysílač se nachází ve velké vzdálenosti od vašeho bydliště)
doporučujeme využít směrových předností Yagiho antény s přiměřeným ziskem.
3. Při příjmu v městské zástavbě se jako vhodnější projevuje poloviční síto, které umožní
využít různých odrazů signálu v zástavbě.
4. Pokud máte na set-top-boxu vysokou hodnotu indikátoru síly signálu a nízkou úroveň
kvality signálu, je vhodné zauvažovat o zařazení útlumového článku a tím snížit velký
zisk antény (platí především pro STA rozvody).
5. Ptejte se sousedů jaká anténa/set-top-box se jim osvědčil.
Čeho se vyvarovat:
1. Každopádně nepoužívat pro vnitřní příjem různých antén typu „VHF tykadlo + UHV
dipól“ se ziskem magických hodnot.
2. Nesprávně použitého zesilovače
Použité zdroje:
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
Vyhláška č.163/2008 Sb. vydaná Českým telekomunikačním úřadem dne 30. dubna
2008.
Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU-R P.1546-2.
OSBURN, John D.M. EMC Antenna Parameters and Their Relationships. ITEM
[online]. 1997 Dostupný z WWW:
<http://www.etslindgren.com/pdf/antparameters.pdf >.
BALANIS, Constantine A. Antenna theory : analysis and design. Hoboken : John
Wiley & Sons, 2005. ISBN 0-471-66782-X.
DigiZone.cz [online]. Existuje anténa, která by byla nejlepší? díl 1,2,3; 2008 [cit.
2008-12-25]. Dostupný z WWW: <http://www.digizone.cz/>.
Průběžná zpráva měření signálu DVB-T na území města Ostravy.
Výměna antény Hošťálkovice [online]. 2009 [cit. 2009-11-01]. Dostupný z WWW:
<http://mara.mrak.cz/hostalkovice>.
Simulace pokrytí DVB-T [online]. 2009 [cit. 2009-11-01]. Dostupný z WWW:
<http://kat440.vsb.cz/dvbt>.
zaverecna_zprava_mereni_dvbt.pdf
- 35 -