2009 - Cement Hranice
Transkript
2009 - Cement Hranice
Pátek 18. prosince 2009 Milí čtenáři, Ing. Jaromír Chmela, předseda představenstva a generální ředitel přiblížil se konec roku a my se znovu setkáváme nad stránkami našeho Hranického cementáře. Již tradičně si dovoluji krátce ohlédnout za uplynulým rokem. Díky celosvětové ekonomické situaci nebyl rok 2009 ani pro nás dalším rekordním rokem výroby a prodejů jako uplynulá léta, v nichž jsme rok od roku stoupali vzhůru po pomyslných schodech ekonomického růstu. Jakkoliv však bude rok 2009 historicky, všude a všemi, skloňován jako rok ekonomické krize, která postupně zaplavila svět, my i přes veškerá úskalí, která si pro nás stavební trh přichystal, můžeme konstatovat, že jsme zůstali společností ekonomicky zdravou, prosperující, společností, která nemusela přistoupit k masivnímu propouštění nebo omezování výroby, společností, která nadále podporuje veřejně-prospěšné projekty ve svém regionu. Ačkoliv předpovědi vývoje stavebnictví pro rok 2010 nejsou díky ekonomické a politické situaci v naší zemi, nijak příznivé, věříme, že díky zdravým základům naší společnosti, kvalifikovaným zaměstnancům a kvalitním výrobkům 2. vydání úspěšně obstojíme na trhu i v příštím roce. Přesně před rokem jsem Vám na tomto místě představoval novou firemní identitu akciové společnosti Cement Hranice. Dnes mohu konstatovat, že uplynulých 12 měsíců bylo obdobím příprav zásadních změn, které naše zákazníky čekají na pultech našich obchodních partnerů. Díky změně loga, firemních barev a firemní identity jsme přistoupili k inovaci obalů našich balených výrobků. Obaly výrobků akciové společnosti Cement Hranice dostaly jednotný, lehce zapamatovatelný a nezaměnitelný design. Dovolte mi tedy krátké vysvětlení. Obal každého našeho výrobku nese na přední straně pytle grafický prvek ve tvaru jedničky, která je symbolem naší snahy být jedničkou, leaderem na trhu. Abychom dodrželi barevnou kontinuitu s původními barvami jednotlivých výrobků je „jednička“ vždy v původní barvě výrobku. Tedy pokud byl zákazník zvyklý kupovat červený UNIMALT (UNIMALT 14 – pojivo pro zdění a omítání), bude zákazník nadále kupovat červený UNIMALT. My jsme červené dali pouze tvar – tvar jedničky. K další změně došlo v názvech balených cementů. Nové obchodní názvy cementů mají zákazníkům rychle a jednoduše pomoci při rozhodování, který cement je k jejich záměru nejlepší. Cement nejběžněji a univerzálně používaný jsme nazvali UNICEMENT (dříve CEM II/B-LL 32,5 R). Cement vyšší pevnostní třídy pro betonáže prvků, které jsou vystavovány velkému mechanickému zatížení dostal název SUPERCEMENT (dříve CEM I 42,5 R). Absolutní jednička mezi cementy s nejvyšší dosahovanou pevností byl nazván TOP- CEMENT (dříve CEM I 52,5 R). Věříme, že naše výrobky v novém kabátu naleznou místo jak u věrných zákazníků tak osloví zákazníky nové. Na závěr mi dovolte poděkovat všem zaměstnancům za veškeré pracovní nasazení, a Vám zákazníkům za přízeň v uplynulém roce 2009. Nám všem pak přeji do nového roku 2010 mnoho zdraví, štěstí, pohody a optimismu a ať je rokem s jedničkou na jedničku! Ing. Jaromír Chmela předseda představenstva a generální ředitel Hranická propast jak ji neznáme Každý z nás občas podnikl procházku na kopec nad řeku Bečvu s cílem nahlédnout na „dno“ Hranické propasti, která patří k nejzajímavějším přírodním útvarům v našem regionu. Ne ale každý ví, že Hranická propast je místo lákající celou řadu nadšenců, kteří touží poznat tuto vodou zalitou skalní puklinu zevnitř, kteří touží sestoupit hlouběji a zjistit více. Říkají si speleologové Hranického Krasu a před pár lety se domluvili s vedením akciové společnosti Cement Hranice na vzájemné spolupráci, na základě níž se mohla 3. listopadu 2009 uskutečnit v Kině Svět v Hranicích přednáška o průzkumu Hranické propasti na téma „Hranická propast a zajímavosti ze světa freedivingu. Celá akce byla pořádána jménem akciové společnosti Cement Hranice pro žáky hranických základních škol a žáky Gymnázia Hranice. Pro velký zájem bylo nutné přednášku uspořádat hned ve dvou časových termínech a tak ji nakonec vyslechlo celkem 650 žáků. Slovem provázel pan Pavel Novák, který jako podvodní kameraman, jeskynní potápěč a člen výzkumné skupiny ZO 7-02 Hranický Kras přiblížil posluchačům světově ojedinělý a unikátní geologický útvar nacházející se na území ČR. Jako jeden z mála lidí na světě měl možnost natáčet záběry v místech, kam se dostane jen pár vyvolených. Mladé posluchače seznámil s problematikou potápění v jeskyních, žáci měli možnost v reálu shlédnout potápěčskou techniku a samozřejmě videa z nejhlubšího ponoru do útrob Hranické propasti, který byl kdy realizován a nese pozoruhodné číslo 170 m. Jako další zajímavost byl představen dekompresní stan, který byl za finančního přispění akciové společnosti Cement Hranice spuštěn pod hladinu Hranické propasti již v roce 2007. Má sloužit potápěčům při fyzicky i psychicky náročných ponorech, které často trvají i 10 hodin. Video z instalace podvodního dekompresního stanu sklidilo velký úspěch stejně jako celá přednáška. Není divu! Žáci totiž byli v závěru lá- káni krátkým působivým videem na další zajímavosti, které nabízí podvodní svět – potápění na je- den nádech - freediving. A tak věříme, že se nám v budoucnu podaří uspořádat přednášku prá- vě na lákavé téma jakým freediving je. Adéla Klabačková Mnoho forem spolupráce K dyž odbočíte cestou z Hranic v Drahotuších doleva na osadu Rybáře, nemůžete minout stavebniny BERÁNEK STAVIVA. V širokém sortimentu, který tato firma zákazníkům nabízí, nechybějí ani výrobky akciové společnosti Cement Hranice. Vzájemná spolupráce těchto dvou firem už trvá téměř deset let a majitel stavebnin Stanislav Beránek si ji velmi pochvaluje. ■ Jak vlastně začala spolupráce Cementu Hranice a Staviv Drahotuše? „Naše společnost vznikla v roce 2000 a s hranickou Cementárnou začala spolupracovat hned od počátku. Nabízíme široký sortiment stavebních a izolačních materiálů a tak jsme od této firmy odebírali nejprve jen cement a později, když Cement rozšířil svou nabídku, tak také lepící a omítkové směsi.“ ■ Jak jste vy i vaši zákaz- níci s kvalitou těchto výrobků spokojeni? „Mohu říci, že je na trhu velká konkurence a je obtížné si z ní vybrat. Ovšem Cement Hranice měl výborně zpracován marketing, zaujal nás, dohodli jsme se na spolupráci a ještě jsme toho nikdy nelitovali. Na kvalitu jeho výrobků si rozhodně stěžovat nemůžeme. Za celou dobu jsme na ně nezaznamenali žádnou reklamaci. Naopak se setkáváme s tím, že jsou i takoví kutilové, kteří výrobky hranické cementárny využívají i mimo okruh doporučeného použití. A prý úspěšně.“ ■ Máte s Cementem Hranice i jiné vazby než obchodní? „Od svých dvanácti do třiceti let jsem hrál za TJ Cement házenou, takže znám v této firmě i v oddílu spoustu lidí. Ať už jako hráče, činovníky klubu nebo fanoušky. Náš Stanislav Beránek, majitel stavebnin BERÁNEK STAVIVA přátelský vztah s představiteli této firmy se v době, kdy jsme od Cementárny začali ode- bírat výrobky, plynule změnil v obchodní a ještě více se prohloubil.“ ■ Jednáte stále ještě s Cementem Hranice i z pozice sportovního činovníka? „Ano, je pravda, že dodnes zastávám v oddílu post funkcionáře. S vedením akciové společnosti Cement Hranice tedy jednám i o tom, jakou měrou náš oddíl v tom kterém roce finančně podpoří.“ ■ Podílíte se spolu ještě i na jiných aktivitách? „Po letošních povodních jsme se spolu snažili pomoci lidem, kteří se ocitli pod vodou. Měli zničené domy, potřebovali udělat nové podlahy, omítky a další stavební úpravy. Charita tehdy dostala k dispozici peníze, které přerozdělovala mezi nejvíce postižené. Každý z nich měl stanoven určitý finanční limit a pokud přišel k nám a nakoupil si u nás zboží na obnovu své domácnosti, charita mu zaplatila účet do výše li- mitu a my jsme mu ještě navíc dané zboží prodali za zvýhodněnou cenu.“ ■ Jak pomohla povodněmi postiženým lidem společnost Cement Hranice? „Ta zvolila jinou formu pomoci. Obci Hodslavice darovala peníze pro nejvíce postižené domácnosti a tím nás vlastně inspirovala k tomu, abychom také zaplaveným rodinám podali pomocnou ruku a vyjádřili tak svůj soucit s jejich neštěstím.„ ■ Ti lidé mohli zmíněnou slevu uplatnit pouze ve vaší prodejně v Drahotuších? „Ano, protože jinou prodejnu nemáme. Neprovozujeme však jen maloobchod, ale také velkoobchod. Ten spočívá v zastupování dvou významných zahraničních firem na českém a slovenském trhu.“ (red) prosinec 2009 strana II Výměna pláště cementového mlýna č. 2 V ýměna pláště mlýna je jedinečná akce, která se v cementárnách s trubnatými mlýny provádí v delších časových horizontech, řádově 15 - 20 let. S průběhem takové akce Vás seznámí následující článek. V průběhu roku 2008 se na plášti mlýna č. 2 objevily praskliny, které zásadním způsobem ohrožovaly životnost a provozuschopnost pláště mlýna, stejně tak výrobní kapacitu cementové mlýnice. K vyřešení nepříznivé situace na plášti mlýna jsme zkušební metoda - defektoskopie ultrazvukem, která navíc odhalila další vady pláště, mající svůj původ pravděpodobně ještě ve výrobě použitých silnostěnných plechů, které se používají na výrobu pláště mlýna. Z těchto důvodu a přihlédnutí ke skutečnosti, že plášť mlýna č. 2 je jedním z našich nejstarších (uvedení do provozu v roce 1994, životnost těchto zařízení je obvyklá okolo 18 let – podle podmínek provozu a kvality výroby pláště mlýna ), bylo rozhod- provedli spolu s odbornými konstruktéry těchto zařízení v uplynulých měsících řadu dílčích oprav zjištěných prasklin s cílem zamezit dalšímu poškozování pláště. Bohužel, žádná z použitých metod oprav pláště nevedla k zásadnímu prodloužení životnosti pláště mlýna. K identifikaci problému s praskáním pláště byla použita i nedestruktivní nuto o výměně pláště mlýna. Vzhledem k technické a finanční náročnosti této akce, probíhala technická příprava a výběrové řízení na dodavatele pláště mlýna, panceřování mlýna a montážní práce několik měsíců. Dodavatelem pláště mlýna a kompletních montážních prací je firma Montáže Přerov a.s. Dne 9. 11. 2009 byl tedy mlýn č. 2 odstaven k provedení výměny pláště mlýna. Výměna pláště byla zahájena demontáží opláštění budovy mlýnice (aby bylo možno starý plášť vyvést z budovy cementové mlýnice a nový zavést dovnitř – viz foto č. 1) pokračovala pak demontáží ozubeného věnce, vyzvednutím starého mlýna z uložení v ložiscích a jeho transportem vně cementové mlýnice. Zároveň byl nový plášť na ploše před mlýnicí částečně vystrojen novými pancéři (pancéře jsou ocelové desky speciálního tvaru a složení, které chrání vlastní plášť mlýna před poškozením mlecí náplní ). Další fází je transport vystrojeného pláště mlýna do cementové mlýnice a jeho usazení do ložisek. Celá akce bude ukončena zprovozněním mlýna ještě před koncem tohoto roku. Celá montážní operace je unikátní vzhledem k váze pláště mlýna a vybavení mlýna. Samotný plášť má hmotnost 31 t, panceřování mlýna 51 t, ozubený věnec 12 t, mezistěna a výpadová stěna celkem 10,5 t, obě čela pak celkem 15 t. Celkem tedy je manipulována hmotnost téměř 120 t. Tato skutečnost si vyžádala použití řady speciální techniky, umožňující provedení všech potřebných prací, jako například speciální kolejová dráha s vysokou nosností viz foto č. 2), autojeřáb o nosnosti 120 t (viz foto č. 3) a další speciální přípravky. Podobné situaci s praskáním pláště mlýna čelíme i na mlýně č.1, proto také tento plášť bude na začátku roku 2010 vyměněn. Jednotlivé fáze výměny pláště mlýna zachycují přiložené fotografie. Pavel Baroš, Aleš Krist Recertifikace integrovaného systému Cement Hranice, akciová společnost je držitelem certifikátů systému řízení kvality od roku 1995, systému enironmentálního managementu od roku 2004 a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci od roku 2007. Uplatnění systému řízení kvality dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 vytváří podmínky pro procesní systém řízení. Veškeré procesy jsou popsány a monitorovány s cílem zajištění kvality produkce s důrazem na rovnoměrnost a neustálé zvyšování efektivnosti. Cílové hodnoty procesu jsou nastaveny tak, aby plnily požadavky našich zákazníků. Zavedením systému environmentálního managementu podle normy ČSN EN ISO 14001:2005 jsme dali systémový rámec pro naší snahu o zmírnění dopadu výroby cementu na všechny oblasti životního prostředí. Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle ČSN OHSAS 18001:2008 přesně specifikuje požadavky na posuzování bezpečnosti práce, na řízení rizik a zlepšování výkonnosti v této oblasti. Všechny systémy jsou postaveny na principu neustálého zlepšování prostřednictvím plánování, zavedením opatření a rutinním provozem a následnou kontrolou s vyhodnocením účinnosti přijatých opatření. Nedílnou součástí kontroly je pravidelný roční externí audit, který je zaměřen na soulad provozní dokumentace a reálnou situací ve firmě. Po dobu dvou dnů byly činnosti ve firmě prověřovány třemi auditory firmy T-Cert. V říjnu 2009 jsme absolvovali recertifikační audit, jehož výsledkem je udělení certifi- kátu pro všechny 3 systémy managementu. Během au- ditu nebyly shledány žádné neshody. Roman Michalík Novinky v betonářské laboratoři Zlatý hologram akreditačního orgánu – Českého institutu pro akreditaci (ČIA), použitý na Osvědčení o akreditaci, které bylo vydáno 26. 11. 2008, a který je udělován subjektům nejdříve po osmi letech nepřetržitého udržování akreditovaného systému, ukazuje dlouhodobé dokonalé fungování systému kvality aplikovaného v betonářské laboratoři Cement Hranice, akciová společnost. Jako každý rok proběhla i letos dne 1. 10. 2009 pravidelná dozorová návštěva posuzovatelů ČIA, která byla na žádost managementu laboratoře spojena s mimořádnou dozorovou akcí. Důvodem bylo rozšířit rozsah akreditovaných zkoušek, které laboratoř provádí o dosud neakreditovanou zkoušku pevnosti podle normy EN 196-1. Systém kvality zavedený a udržovaný ve shodě s normou ČSN EN ISO/IEC 17025 byl při dozorové návštěvě podro- ben důsledné kontrole týmem posuzovatelů a výsledkem byla souhrnná zpráva vedoucího posuzovatele, která konstatuje, že laboratoř je v posuzovaných kritériích plně v souladu s po- žadavky výše zmíněné normy. Dále doporučuje vydání nové přílohy osvědčení zahrnující novou, výše zmíněnou zkoušku. Nová příloha osvědčení byla ČIA následně vydána dne 12. 11. 2009. Betonářská laboratoř tímto krokem dosáhla po předchozím zavedení nového laboratorního informačního a manažerského systému dalšího vytčeného cíle a významně rozšířila rozsah služeb poskytovaných zákazníkům s vynaložením minimálních nákladů. Zdenek Jambor prosinec 2009 strana IV Nové šatny nejen pro dračice Náhoda tomu chtěla, že si letos na jaře všimli členové Klubu vodních sportů lákavého inzerátu v Hranickém týdnu. Akciová společnost Cement Hranice tam formou grantové řízení nabízela část svých financí na rekonstrukci některého z místních sportovních areálů. Jak vše pokračovalo a pak dopadlo, to už prozradí Radomír Gnida ze sekce Dračích lodí. ■ Kde vlastně sídlí Klub vodních sportů? „Zázemí máme na loděnici a začínali jsme budovat v podstatě od nuly. Není to tak dávno, co jsme se ještě museli převlékat do suchého v hangáru mezi loděmi. Dnes už je ten komfort mnohem lepší a to i díky hranické Cementárně.“ ■ Můžete být konkrétní? „Dočetli jsme se v novinách o grantovém řízení Cementu Hranice a tak nás napadlo, V minulém čísle jsem psal o připravované „revoluci“ ve fungování české veřejné správy – o Datových schránkách. Poněvadž se nyní jedná o často diskutovaný termín, předpokládám, že není nutno rozsáhle vysvětlovat, co to Datové schránky jsou a jak fungují. Krátce jen zopakuji, že se jedná o nový komunikační systém mezi orgány veřejné správy a právnickými osobami, mezi orgány veřejné správy a podnikajícími fyzickými osobami, orgány veřejné správy a fyzickými osobami a také mezi orgány veřejné správy navzájem. Systém Datových schránek byl spuštěn Ministerstvem vnitra České republiky zkušebně od července 2009, se záměrem že se pokusíme požádat o 40 tisíc korun na rekonstrukci dámských šaten. Slovo dalo slovo a my jsme těch 40 tisíc opravdu dostali. Nechali jsme tam tedy udělat nové podlahy, nakoupili nové skříňky, lavičky a osvětlení. Konečně má tedy zázemí pro závodníky odpovídající úroveň.“ ■ Jak to vypadalo před rekonstrukcí? „Ta budova je stará přes třicet let a od té doby, co byla postavena, se v ní nic nezměnilo. V šatnách byly klasické dílenské skříňky a ty využívali při závodech opravdu jen závodníci. Naši členové pak neměli zázemí prakticky žádné. Jakmile začaly před dvěma lety závody dračích lodí, kapacita šaten už byla naprosto nedostatečná. Během hodiny jí prošlo zhruba čtyřicet lidí.“ ■ Vy jste začali s rekonstrukcí teprve poté, co vám Cement Hranice věnoval 40 tisíc korun? „Jednu menší šatnu jsme za peníze od města vybudovali už vloni. Za peníze od Cementárny jsme vlastně zahájili už druhou etapu. Rádi bychom v ní nadále pokračovali v příštím roce. Chceme opravit posilovnu, nakoupit do ní nové stroje a pak samozřejmě hodláme opravit i zbývající šatny.“ ■ Přišli jste do styku s Cementárnou už dříve nebo to bylo letos poprvé? „Už dříve nám vycházela vstříc. V zimním období jsme v jejím krytém bazénu pravidelně trénovali. Od té doby, co se v Hranicích konají závody dračích lodí, navštěvuje delegace z Cementárny pro změnu zase nás, vytvoří posádku a sklízí úspěchy. Vloni skončila na první až druhém místě, letos byla stříbrná.“ ■ Komu jsou vlastně určeny závody dračích lodí? „Je to akce pro širokou veřejnost a téměř všechny generace. Dveře máme otevřeny pro každého. S námi jezdí na dračích lodích patnáctiletá děvčata, ale také padesátníci. Máme zatím dvě posádky. Jedna je smíšená a čítá 4 ženy a 16 mužů, druhá je ryze ženská a má 40 členek.“ ■ To jsou amatérské závody? „Ano, na dračích lodích mohou závodit úplní začátečníci, ale také současní i bývalí členové našeho oddílu, kteří tak aspoň mají příležitost se ke svému koníčku vrátit. Je to moc hezká záliba, které se může věnovat třeba i celá rodina.„ ■ Kolik má váš oddíl dračích lodí? „Zatím jen jednu. Je to totiž dost drahá záležitost. Jedna dračí loď vyjde na 250 tisíc korun. Praxe je ale taková, že si jednotlivé oddíly mezi sebou dračí lodě navzájem půjčují. Kde je zrovna závod, tam se svážejí lodě z širokého okolí.“ ■ Závody dračích lodí jsou záležitostí celé republiky? „Každoročně se jezdí pět závodů v Čechách a pět na Moravě. Nakonec je jedno společné finále. Letos si na něm v Jindřichově Hradci vybojovaly Hranice 4. místo. Co nás velmi potěšilo, to je přidělení Grand Prix ČR na rok 2010. Už i proto pro nás byla rekonstrukce šaten nutností. Abychom mohli závodníkům nabídnout dostatek prostoru a komfortu. Díky Cementu Hranice už to teď udělat můžeme.“ -red- Nově otevřená dálnice Dva dálniční úseky na severomoravské D47 mezi Bílovcem, Hladkými Životicemi a Bělotínem byly zprovozněny 25.listopadu 2009. Stát za ně zaplatil zhruba devět miliard korun. Na dvanáctikilometrovém úseku mezi Bílovcem a Hladkými Životicemi na Novojičínsku jezdí již nyní řidiči bez omezení. Na druhém dálničním úseku mezi Hladkými Životicemi a Bělotínem na Přerovsku, který měří 18 kilometrů, bude zatím obousměrný provoz pouze na jedné polovině dálnice. Celý dálniční úsek by měl byt otevřen v polovině příštího roku. Úsek je zatím otevřen v polovičním profilu a se sníženou rychlostí. Přesný termín jeho zprovoznění bude záviset na počasí v zimním období. Oba dálniční úseky začalo přitom Ředitelství silnic a dálnic ČR stavět na jaře 2006. Ulevit by měly hlavně přetíženým silnicím I/47 a I/48, po nichž se jezdí z ostravsko-karvinské aglomerace jižním směrem na Brno a zpět. Řidiči již nebudou muset projíždět historickým centrem Oder ani přez Fulnek Součástí dálnice mezi Bílovcem a Hladkými Životicemi je jedna mimoúrovňová křižovatka u Butovic, 18 mostů a osm protihlukových stěn přesahujících délku čtyř kilometrů. Na druhém úseku do Bělotína řidiči projíždějí dvěma mimoúrovňovými křižovatkami u Hladkých Životic a Mankovic. Mezi 22 mostními objekty je nejdelší estakáda přes řeku Odru a železniční trať, která měří 844 metrů. Peníze na dokončení dvou dálničních úseku získala vláda v době hospodářské krize vydáním dluhopisů. Nyní, po otevření obou dálničních úseků je Ostravsko napojeno na českou dálniční síť a zbýva dokončit na severomoravské části D1 jediný úsek mezi Bohumínem a česko-polskou hranici. Šest kilometrů dálnice mělo být původně dokončeno v roce 2010. Kvůli nedostatku peněz ve Státním fondu dopravní infrastruktury však hrozí až dvouleté zpoždění. Stanislav Miczek Zavzpomínat si na léta prožitá v pracovním procesu a podělit se o společné prožitky bylo cílem odpoledního setkání v hranickém Domově důchodců. Akci letos už popáté zorganizovalo vedení akciové společnosti Cement Hranice, ve spolupráci s komisí Klubu důchodců. Bývalé zaměstnance, kteří tráví podzim svého života v tomto zařízení, za vedení firmy pozdravila PhDr. Jana Kosinová, která ve stručnosti hovořila také o současném dění ve firmě. Její informaci vystřídaly chvíle, kdy si naší důchodci popovídali se členy komise KD o všem co život přináší. Klub důchodců Cement Hranice, akciová společnost Datové stránky Cement Hranice v provozu dostatečné časové rezervy pro odzkoušení funkčnosti. Ostrý provoz byl naplánován na počátek listopadu 2009. Nikoho z nás asi příliš neudiví, že opět zafungovala tradiční česká liknavost a převážná většina firem i veřejných institucí se začala „probouzet“ v posledním říjnovém týdnu a rychle aktivovala svoje datové schránky. Většina z nich ještě s nářky, kolik mají s uvedenou problematikou práce a jak je tato činnost neuvěřitelně zdržuje. Akciová společnost Cement Hranice byla na datové schránky připravena již kolem 10. července 2009 a pracovníci odpovědní za komunikaci se systémem datových schránek pravidelně prohlíželi – bohužel stále prázd- né úložiště datových schránek. Když ještě ani koncem září 2009 nepřišla ani jedna zásilka do našich datových schránek, pokusili jsme se kontaktovat několik veřejných institucí s prosbou o zaslání alespoň zkušební zásilky do schránky. Odpověď byla nasnadě - bohužel ještě nemají datové schránky v provozu a ani nebyli na žádném školení. Proto nám nezbývalo než čekat až na termín ostrého nájezdu a s obavami sledovat ve sdělovacích prostředcích alibistická vyjádření soudů a dalších veřejných institucí. V průběhu listopadu 2009 do datových schránek Cement Hranice, a.s. přišlo 16 zásilek, přičemž ta první až 9.listopadu 2009. Provoz systému datových schránek upravuje zákon 300 a 301/2008 Sb. a ten je ve svém znění poměrně nekompromisní. Říká, že po deseti dnech od odeslání je každá zpráva v datové schránce dle tohoto zákona považována za doručenou, bez ohledu na to, zda ji někdo skutečně četl – jinými slovy - doručení dokumentu má stejné právní účinky, jako doručení do vlastních rukou. Abychom ve firmě zabránili promeškání doručení zásilky, připravili jsme programové řešení, které zajistí včasné a prokazatelné doručení zprávy. Osoba zodpovědná za komunikaci s datovými schránkami (administrátor datových schránek) každý den zkontroluje jejich obsah a pomocí speciální programové aplikace uloží přijatou zprávu do datového úložiště (server) Cement Hranice. Zároveň s uložením zprávy je pomocí MS Outlook vygenerován mail pro pracovníka, který je zodpovědný za převzetí a vyřízení zprávy. Převzetí a přečtení zprávy je potvrzeno v programové aplikaci pro informaci administrátora, který tak vidí, že jím odeslaná zpráva byla doručena. V případě nepřevzetí zprávy je administrátor v dohodnutém časovém limitu aplikací informován a je povinen situaci vyřešit náhradním způsobem (jedná se zpravidla o stav, kdy adresát je mimo firmu – nemoc, dovolená, služební cesta). .A jak je hodnocen nájezd datových schránek ministerstvem vnitra? Datovou schránku už aktivně používá kompletní veřejná správa a alespoň jednou se do nich přihlásila více než polovina společností. Celkem přes ně našlo adresáta už více jak půl milionu datových úředních zásilek. Naprostou většinu zpráv, které systémem „protekly“, si podle tvrzení ministerstva adresáti vyzvedli. Úspěšnost doručování je tak obdobná, možná i vyšší než u listovních zásilek. Pesimistické předpovědi, podle nichž hrozilo, že firmám budou vinou nepřipravenosti systému datových schránek hromadně unikat důležité úřední dokumenty, se tak prozatím nepotvrzují. Katastrofa v oblasti elektronické komunikace úřadů s firmami se nekoná. Stanislav Němec Bezpečná práce patří k našim prioritám Na našich pracovištích Cement Hranice, akciová společnost působí 8 zaměstnanců, kteří vedle svých běžných pracovních povinností plní navíc úkoly tzv. preventistů v oblasti bezpečnosti práce a požární prevence. Tito zaměstnanci mají nezastupitelnou úlohu při dohledu nad prevencí u jednotlivých pracovišť a jsou schopni poskytnout kvalifikovanou pomoc v oblasti bezpečnosti práce a požární prevence příslušným vedoucím zaměstnancům. Jejich teoretické znalosti a zejména praktické zkušenosti uvedené problematiky, které si každoročně zvyšují školením zaměřeným na oblast bezpečnosti práce a požární prevenci jsou využívány zaměstnavatelem při přijímání opatření na zvýšení úrovně bezpečnosti práce a požární prevence, odstraňování nedostatků, ale i hodnocení pracovního prostředí vůbec. Uvědomujeme si, že nejen obecně platí, ale provozu tak náročném jako je provoz cementárny zvlášť, že neexistuje bezpečná práce, ale bezpečný přístup k ní. Preventisté vedou o své činnosti záznamy v denících kontrol, kde zaznamenávají jak výsledek kontroly, tak přijatá nápravná opatření. Tyto záznamy se co tři měsíce předkládají ke kontrole. A je samozřejmé, že urgentní případy jsou řešeny operativně. Závěrem bych chtěl vyzdvihnout zejména činnost preventistů působících na provozu 1 a provozu 5. Vypovídá o tom nejen aktivní přístup k problematice bezpečnosti práce a požární prevence, ale i dlouhé období, kdy na těchto provozech nevznikl pracovní úraz či jiná mimořádná událost. -red- Vydavatel: Cement Hranice, akciová společnost • Adresa redakce: Cement Hranice, akciová společnost, 753 39 Hranice I-Město, Bělotínská cesta 288, telefon: 581 651 111 • Povoleno výměrem MK ČR E 12682 • Vychází pololetně • Zdarma • Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpným závodem Severní Morava, čj. 2238/98-P/1 ze dne 19. 6. 1998. inzerce