cs_4END09.11.A5 DOK ZEITARB - `IGR Elbe

Transkript

Bezirk Sachsen
Impressum:
Herausgeber
Redaktion:
Übersetzung:
Photos:
Druck:
DGB Bezirk Sachsen
Schützenplatz 14, 01067 Dresden
E-Mail: [email protected]
www.dgb-sachsen.de
Anna Bernstorf, Marcus Laqua
Robert Slováček, Ingrid Dlouhá, Michał Scheuer
Matthias Klemm
4 PEOPLE, Leipzig
Agenturní zaměstnávání
v České republice, Německu a Polsku
© Dresden 2007
Bezirk Sachsen
Impressum:
Herausgeber
Redaktion:
Übersetzung:
Photos:
Druck:
© Dresden 2007
DGB Bezirk Sachsen
Schützenplatz 14, 01067 Dresden
E-Mail: [email protected]
www.dgb-sachsen.de
Anna Bernstorf, Marcus Laqua
Robert Slováček, Ingrid Dlouhá, Michał Scheuer
Matthias Klemm
4 PEOPLE, Leipzig
Agenturní zaměstnávání
v České republice, Německu a Polsku
Agenturní zamČstnávání v ýeské republice, NČmecku a Polsku
Obsah
Úvod
Hanjo Lucassen, pĜedseda Obvodu DGB Sasko..................................... 2
Flexibilita, ale i jistota – perspektiva odborĤ pro evropský trh práce
Inge Kaufmann, Spolkové pĜedsednictvo DGB ....................................... 4
Rozsah a vývoj agenturního zamČstnávání
Prof. Dr. Klaus Dörre, Univerzita Jena .................................................. 11
Jaroslav Stránský, právní oddČlení ýMKOS ......................................... 25
Maágorzata Kociuba, polské veĜejné služby zamČstnanosti (DWUP) .... 30
Dotazy ................................................................................................... 33
Možnosti úpravy agenturního zamČstnávání prostĜednictvím pracovnČprávních pĜedpisĤ a práva kolektivních smluv
Friederike Posselt, Spolkové pĜedsednictvo DGB ................................. 35
Jaroslav Stránský, právní oddČlení ýMKOS ......................................... 39
Bogusáaw Wojtas, NSZZ „SolidarnoĞü“ Jelenia Góra ............................ 42
Výzvy pro odborové svazy a pro podnikovou úroveĖ
Bodo Grzonka, Obvod IG Metall Berlín-Braniborsko-Sasko .................. 49
Vladimír Kment, ZO OS KOVO Škoda Auto a.s. ................................... 55
Franciszek Kopeü, pĜedseda NSZZ „SolidarnoĞü“ Jelenia Góra ........... 59
Jörg Wiedemuth, Spolkové pĜedsednictvo OS služeb ver.di ................. 63
PĜehled: Agenturní zamČstnávání v ýR, NČmecku a Polsku.............. 67
1
Úvod
Hanjo Lucassen, pĜedseda Obvodu DGB Sasko
Milé kolegynČ a kolegové,
chtČl bych Vás srdeþnČ pĜivítat na prvním
trilaterálním fóru expertĤ na téma „Agenturní
zamČstnávání v EvropČ“. Myšlenka na tuto
konferenci vznikla v prezídiu Meziregionální
odborové rady (MEROR). V rámci meziodborových diskuzí jsme konstatovali, že agenturní
zamČstnávání není už jen nČmeckým tématem, ale zpĤsobuje problémy také odborĤm
v ýesku a Polsku.
Dnešní konference se koná v rámci projektu „Sociální dialog v pĜíhraniþí“,
který byl zahájen letos v dubnu a do konce roku 2008 plánuje ještČ nČkolik
odvČtvovČ zamČĜených semináĜĤ.
Dovolte mi, abych srdeþnČ pĜivítal zástupce polských a þeských odborových
svazĤ. Za naši partnerskou odborovou organizaci ýMKOS vítám v zastoupení vedoucího právního oddČlení, Jaroslava Stránského a zástupce Regionální rady odborových svazĤ ýMKOS Ústeckého kraje, JiĜího Cingra.
SrdeþnČ vítám rovnČž kolegynČ a kolegy z NSZZ SolidarnoĞü. MĤj pozdrav
platí obzvláštČ pĜedsedovi Regionu Jelenia Góra a místopĜedsedovi MEROR, kolegovi Franciszku Kopeüovi. Dále vítám kolegyni Inge Kaufmann ze
spolkového pĜedsednictva DGB a Joachima Töppela z pĜedsednictva IG
Metall. TČší mne, že mohu pĜivítat profesora Klause Dörreho z Univerzity
v JenČ, který je v problematice agenturního zamČstnávání opravdu erudovaným expertem.
Agenturní zamČstnávání bylo pĤvodnČ myšleno k pokrytí výrobních špiþek.
Proti tomu jako odbory také nic nemáme. Jsme ale zásadnČ proti tomu, když
je doþasné nasazení pracovníkĤ zneužíváno k vytváĜení zamČstnancĤ druhé
tĜídy. Milé kolegynČ a kolegové, pĜed Vámi leží výstĜižek z dnešního vydání
novin Sächsische Zeitung. Jedna personální agentura se v þlánku chlubí tím,
že platí tarifní mzdy. Jsou to však nízké tarify kĜesĢanských odborĤ. Tito
doþasnČ pĜidČlení zamČstnanci jsou nasazováni ve firmČ Bombardier v BudyšínČ (Bautzen). Další pĜíklad: U výrobce sedaþek do aut Faurecia v Lipsku
vykonávají všichni dČlníci u pásu stejnou práci, jsou však rozdílnČ odmČĖováni. TĜicetiprocentní rozdíly ve mzdách zde nejsou žádnou zvláštností!
NČkolik dalších skuteþností: Poþet doþasnČ pĜidČlených pracovníkĤ
v NČmecku v poslední dobČ stoupá roþnČ o 100 000. U personálních agentur je mezitím zamČstnáno již více než 600 000 lidí.
2
V Sasku bylo v roce 2006 takto doþasnČ pĜidČleno více než 17 000 zamČstnancĤ, to je v porovnání s rokem 1995 trojnásobek. Jen u BMW v Lipsku
pracuje 1 000 doþasnČ pĜidČlených zamČstnancĤ, to je každý tĜetí zamČstnanec. A v rámci podnikĤ v pĜíslušnosti odborového svazu IG Metall narostlo
agenturní zamČstnávání bČhem jednoho roku o 33 %. VČtšina agenturních
zamČstnancĤ pracuje ve všeobecných službách a zpracovatelském prĤmyslu, v rostoucí míĜe jsou ale postižena i další prĤmyslová odvČtví. Agenturní
zamČstnávání lze zaznamenat napĜíklad i ve stavebnictví a administrativČ.
Milé kolegynČ a kolegové. VýdČlky doþasnČ pĜidČlených zamČstnancĤ jsou
tak nízké, že každý osmý z nich je, i pĜes to že pracuje, odkázán na dávky
státní sociální podpory. Tak se personální agentury práce nechají ještČ dodateþnČ subvencovat a lidé jsou tlaþeni do sociální nouze.
Minimální mzda musí platit i pro agenturní zamČstnance! Propagaþní putovní
kampaĖ za minimální mzdy, kterou Obvod DGB Sasko uskuteþnil po celé
Spolkové republice, se setkala s velkým ohlasem. Tento problém zaþíná
pálit i naše polské a þeské sousedy. Ve všech tĜech zemích byl u agenturního zamČstnávání loni zaznamenán dynamický rĤst. V nejbližších letech se
zde pĜedpokládá navýšení ĜádovČ o 15 až 20 %. Další informace o rozsahu
tohoto fenoménu se dozvíme ještČ bČhem dnešního dne a zítĜka. Mnoho
nČmeckých pracovních agentur již nyní zakládá poboþky v sousedních zemích a pĜipravují se tak na plánovaný volný pohyb služeb a pracovníkĤ.
I pĜi tomto zbČžném pohledu na agenturní zamČstnávání je zjevné, že je
nutno nČco podniknout:
1. Pro agenturní zamČstnávání potĜebujeme pravidla platná v celé EvropČ!
Regulace agenturního zamČstnávání nemĤže probíhat na národní úrovni,
nýbrž musí být upravena na základČ jednotných standardĤ v celé EU.
2. DGB Sasko požaduje omezení délky trvání doþasného pĜidČlování zamČstnancĤ na jeden rok. PĜitom podporujeme petici vyžadující þasové
omezení tohoto zpĤsobu výkonu práce, kterou odborový svaz IG Metall
Drážćany zaslal Spolkovému snČmu.
3. Zákonnou minimální mzdu potĜebujeme i pro odvČtví agenturního zamČstnávání, abychom zabránili mzdovému dumpingu v této oblasti.
PĜeji dnešní konferenci k tématu agenturního zamČstnávání mnoho pĜínosných podnČtĤ, napínavé diskuze a také pokrok v boji proti sociálnímu dumpingu. V tomto smyslu nám všem: ZdaĜ bĤh!
3
Flexibilita, ale i jistota – perspektiva odborĤ pro evropský trh práce
Inge Kaufmann, Spolkové pĜedsednictvo DGB
Vývojové tendence na evropském trhu práce
Atypické pracovními pomČry, jakými jsou
napĜ. práce na dobu urþitou, agenturní zamČstnávání a práce na þásteþný úvazek, ale i
samostatná výdČleþná þinnost, jsou v EvropČ
na postupu.
Jak se uvádí ve zprávČ o zamČstnanosti
Evropské komise pro rok 2006, má už jen
pouhých 60 % zamČstnancĤ standardní pracovní smlouvy, tj. pracuje v Ĝádném pracovním pomČru na plný úvazek a na dobu
neurþitou (údaje za rok 2005).
Naopak to tedy znamená, že podíl atypických pracovních pomČrĤ vþetnČ
samostatnČ výdČleþnČ þinných osob (OSVý) v roce 2005 stoupl na 40 %.
Podíl zamČstnaných na þásteþný pracovní úvazek v roce 2005 vzrostl na
více než 18 % (18,4 %), podíl pracovních pomČrĤ na dobu urþitou na více
než 14 % (14,5 %) úhrnné zamČstnanosti, podíl samostatnČ výdČleþnČ þinných osob (self-employment, OSVý) na 15,6 % (údaje za EU 25, bez Bulharska a Rumunska).
Co se týká vývoje agenturního zamČstnávání, chybí na evropské úrovni
spolehlivé údaje. Pro NČmecko nám je známo, že agenturní zamČstnávání
v souþasnosti prožívá znaþný rozmach, avšak vycházeje z nižší úrovnČ ve
srovnání s jinými evropskými státy.
Ne všechny tyto pracovní pomČry jsou prekérními pomČry v tom smyslu, že
by nutnČ souvisely s nižší úrovní pracovnČprávní a sociální ochrany. U vČtšiny z nich však tomu tak je. SamozĜejmČ se práce na þásteþný úvazek
uplatĖuje i na vlastní pĜání zamČstnancĤ, zejména žen, jimž by se jinak
nepodaĜilo sladit rodinu a povolání. Pracovní pomČry na þásteþný úvazek
však jsou pĜíliš þasto spojeny s nízkou úrovní odmČĖování a sociální jistoty,
jak je vidČt na pĜíkladu vysokého poþtu osob s tzv. zamČstnáním malého
rozsahu v NČmecku (nedostatek statistiky EU, že se nezabývá v dostateþné
míĜe tČmito kvalitativními rozdíly ohlednČ sociální jistoty zamČstnancĤ).
PĜestože v EvropČ došlo k lehkému poklesu nezamČstnanosti, jejíž míra
toho þasu þiní 8,7 % osob v produktivním vČku (15 – 64 let), zĤstává i nadále
na vysoké úrovni (údaje za rok 2005, EU 25).
4
Ve srovnání s rokem 2000, kdy byla „vynalezena“ Lisabonská strategie na
zvýšení rĤstu a zamČstnanosti v EvropČ, nedošlo k žádnému podstatnému
poklesu nezamČstnanosti (míra nezamČstnanosti þinila 8,6 % v roce 2000 a
8,7 % v roce 2005).
Znamená to tudíž, že na evropském trhu existuje už déle se ustalující trend,
spoþívající v rozdČlení spoleþnosti na ty, kteĜí jsou uvnitĜ, byĢ ve stále vČtší
míĜe v prekérních zamČstnaneckých pomČrech (tzv. „insiders“), a na ty, kteĜí
jsou a zĤstávají venku (tzv. „outsiders“). K tČm posledním patĜí zejména
mladí lidé (míra nezamČstnanosti 18,5 % ve vČkové skupinČ 15 – 24 let),
dlouhodobČ nezamČstnaní (míra nezamČstnanosti 3,9 % obyvatelstva
v produktivním vČku) a starší zamČstnanci, jejichž míra zamČstnanosti þinila
v roce 2005 pouze 42,5 % (EU 25).
Jaké návrhy existují na evropské úrovni na zvrácení tohoto trendu a na zajištČní trvalého a jistého zamČstnání pro více lidí?
Tím novým kouzelným slovem, o nČmž se všude mluví a jenž má pĜinést
Ĝešení, je „flexicurity“. Flexicurity je kreace vzniklá složením slov flexibilita a
jistota (anglicky „security“) a znamená hledání rovnováhy mezi požadavky
na flexibilitu podnikĤ na stranČ jedné a zájmem zamČstnancĤ o sociální
ochranu, resp. jistotu na stranČ druhé.
Nechci se zde vČnovat vzniku tohoto pojmu ani vČdecké debatČ, která na
toto téma už delší dobu probíhá. Pro politiku zamČstnanosti v NČmecku a
v EvropČ je relevantní, co k tomu uvádí Komise ve své zelené knize o modernizaci pracovního práva a v nejnovČjším sdČlení o flexicurity.
Zelená kniha o modernizaci pracovního práva: Je trh práce pĜíliš nepružný?
Dle názoru Komise nejsou evropské trhy práce dostateþnČ flexibilní na
zvládnutí výzev vyplývajících z globalizace a demografických zmČn, na dosažení vyšší zamČstnanosti a na zabránČní dalšímu rozdČlování trhu práce.
S využitím myšlenky flexicurity se Komise jednostrannČ zamČĜuje na pracovní právo jakožto nástroj pro dosažení lepší vyváženosti.
Koncepce flexicurity však zahrnuje celou Ĝadu komponentĤ, které musí vyústit do jedné spoleþné strategie: aktivní politiky zamČstnanosti, koncepce
celoživotního vzdČlávání pĜi zamČstnání a jistotu zamČstnání a pĜíjmĤ pĜi
rĤzných smluvních formách. Pracovní právo rozhodnČ není rozhodujícím
„seĜizovacím šroubem“, jehož prostĜednictvím by bylo možné zvýšit zamČstnanost v EvropČ.
V NČmecku se v dostateþné míĜe pĜihlíží k požadavkĤm podnikĤ na flexibilitu
díky kolektivním smlouvám zamČĜeným na zajištČní zamČstnanosti ve spojení s nástroji, jakými jsou napĜ. pĜechodné krácení pracovní doby, pružná
5
pracovní doba pro jisté þásti zamČstnancĤ nebo konta pracovní doby, možnosti poskytované doložkami o možném odklonu od ustanovení kolektivní
smlouvy vyššího stupnČ prostĜednictvím podnikové nebo individuální dohody
nebo doložkami o možném odklonu od ustanovení kolektivní smlouvy
v pĜípadech nouze nebo tzv. zvláštní tvrdosti, které umožĖují v jistém omezeném rámci odklon od ustanovení kolektivních smluv s cílem zabránit hrozícímu ukonþení provozu v podniku.
DGB podporuje cíl spoþívající ve spojení flexibility s co nejvČtší mírou sociální jistoty. Je dĤležité a nezbytné o tom diskutovat. Tato debata se však nesmí omezit na dílþí oblasti pracovního práva, nýbrž musí zahrnovat všechny
oblasti možných opatĜení.
Chceme-li v EvropČ úþinnČ bojovat proti nezamČstnanosti, je nutné zejména
nové zamČĜení hospodáĜské politiky. StČžejním prvkem hospodáĜské politiky
zamČĜené na rĤst a zamČstnanost je z pohledu DGB národohospodáĜská
politika zamČĜená na podporu rĤstu a zamČstnanosti.
PatĜí k tomu i to, že monetární politika nesmí být jednostrannČ zamČĜena na
penČžní stabilitu, nýbrž musí se orientovat rovnČž na cíl zajištČní zamČstnanosti. Finanþní politika musí využívat i manévrovacích prostorĤ v oblasti
konjunkturální politiky a nesmí mít za cíl výluþnČ konsolidaci veĜejných rozpoþtĤ.
Na evropské úrovni je proto nezbytná koordinovaná hospodáĜská, finanþní a
monetární politika na podporu kvalitního, trvale udržitelného rĤstu a vytváĜení nové zamČstnanosti. Aktivní politiky zamČstnanosti mohou pĜispČt k tomu,
že více lidí získá zamČstnání, avšak politiky zamČstnanosti samotné nevytvoĜí ani jedno jediné nové pracovní místo.
Jsou standardní pracovní pomČry rozhodující brzdou zamČstnanosti?
Komise sice mluví o nezbytnosti „modernizovat“ pracovní právo, avšak má
tím na mysli další deregulaci normálních pracovních pomČrĤ. Na dĤkaz
svých tvrzení uvádí pĜírĤstek atypických pracovních pomČrĤ s nízkou ochranou pĜed výpovČdí a s nižší mírou sociálního zabezpeþení. Tyto pomČry
však údajnČ zvýšili flexibilitu pouze „na okrajích“ a vedli k segmentaci trhu
práce, proto je teć dle názoru Komise nutné pustit se do modernizace standardních pracovních pomČrĤ.
Komise ze své analýzy vyvodila závČr, že „se musí provČĜit stupeĖ flexibility
standardních smluv, aby se zlepšily šance na získání zamČstnání.“
RozdČlení trhu práce v dĤsledku nárĤstu atypických a prekérních zamČstnání se tudíž využívá jako odĤvodnČní pro argumentaci zamČĜenou na další
prosazování deregulace normálních (Ĝádných) pracovních pomČrĤ. Komise
se tím pĜipájí k úþelové argumentaci zamČstnavatelĤ, Ĝídící se jejich zájmy,
6
podle níž je deregulace pracovního práva a zejména oslabení ochrany pĜed
výpovČdí pĜedpokladem vyšší zamČstnanosti.
DGB sdílí obavy Komise z prekarizace a rostoucího rozdČlení trhu práce,
avšak rozhodnČ nesouhlasí se závČry, které z toho Komise vyvodila.
Takovouto souvislost mezi nízkým stupnČm ochrany zamČstnancĤ a poklesem nezamČstnanosti mimochodem nelze empiricky doložit. StejnČ tak nelze
na základČ této souvislosti vysvČtlit rozdílnou úspČšnost snah jednotlivých
þlenských státĤ zamČĜených na boj proti nezamČstnanosti, ani dánský model, který je uvádČn jako pozitivní pĜíklad.
PĜíþiny dánského „zázraku zamČstnanosti“ v devadesátých letech spoþívají
v první ĜadČ v pĜíznivých národohospodáĜských rámcových podmínkách a
cílených státních opatĜeních na vytváĜení pracovních míst ve veĜejném sektoru, v dalším rozvoji sociálních služeb a nástrojĤ na pĜedþasný odchod do
dĤchodu v rámci kolektivních smluv. Podstatných rysem jsou rovnČž opatĜení aktivní politiky zamČstnanosti zamČĜená na rychlou reintegraci a zejména
na zajištČní zamČstnatelnosti prostĜednictvím zvyšování kvalifikace. PrávČ
na dánském pĜíkladČ se ukazuje, že na úþinný boj proti nezamČstnanosti
jsou potĜebná rozmanitá opatĜení. Prosazování deregulace pracovního práva
je þirá ideologie.
Evropská perspektiva zlepšení pozice Evropy v mezinárodní konkurenci
nemĤže spoþívat ve snižování ochrany zamČstnancĤ. Naopak, jde spíše o
to, dospČt prostĜednictvím pĜíslušné národohospodáĜské politiky k vyšší
zamČstnanosti a zlepšit kvalitu práce, což implikuje také pĜimČĜenou ochranu
zamČstnancĤ.
Rozvojová vize „dobré práce“ jako podstatný prvek odborové koncepce flexicurity
Aby se dosáhlo integrace více lidí na trh práce a zabránilo segmentaci trhu
práce, jsou potĜebná pĜedevším opatĜení aktivní politiky zamČstnanosti.
ProstĜednictvím individuální podpory je potĜeba vytvoĜit pĜechody
z nezamČstnanosti do zamČstnání, ale zároveĖ umožnit v rĤzných fázích
života také odchod a nový vstup do pracovního života.
ProstĜednictvím zaruþených práv, jako je napĜíklad právo na práci na þásteþný úvazek v jistých fázích života, napĜíklad za úþelem péþe o dČti nebo o
rodinné pĜíslušníky, se zaruþeným právem na návrat do pracovního pomČru
na plný úvazek, je nutno vytvoĜit také možnosti pĜechodu mezi rĤznými formami pracovních smluv. Práce na þásteþný pracovní úvazek a agenturní
zamČstnávání nesmí být slepou uliþkou, nýbrž musí umožĖovat pĜechod do
Ĝádných pracovních pomČrĤ na dobu neurþitou. Tyto pĜechody mezi rĤznými
formami profesního postavení musí být zajištČné jak po stránce sociální, tak
i po stránce pracovnČprávní, a musí pĜedpokládat pĜíjem postaþující na
zajištČní existence.
7
Jako protinávrh k další prekarizaci pracovních pomČrĤ vypracoval DGB
koncepci „dobré práce“. StČžejním referenþním bodem dobré práce je Ĝádný
pracovní pomČr na plný úvazek, uzavĜený na dobu neurþitou.
KromČ toho zahrnuje koncepce dobré práce tyto dimenze:
•
zdraví prospČšné pracovní podmínky, které se zamČĜují na prevenci
zdravotních rizik a pĜispívají ke slušné formČ práce;
•
pĜístup k dalšímu profesnímu vzdČlávání ve smyslu celoživotního vzdČlávání, zejména pro znevýhodnČné skupiny na trhu práce;
•
pĜíjmy postaþující na zajištČní existence, resp. podpĤrná plnČní a dávky
umožĖující pružný pĜechod mezi fázemi výdČleþné þinnosti a nevýdČleþnými fázemi;
•
zlepšení pĜedpokladĤ pro sladČní rodinného a profesního života pomocí
zabezpeþení v oblasti sociální a v oblasti pracovnČprávní, a pružná organizace práce umožĖující jednotlivcĤm vČtší svrchovanost pĜi nakládání s jejich þasem;
•
participace a úþast na rozhodování jak pro zamČstnance, tak i pro zástupce jejich zájmĤ na úrovni jednotlivých závodĤ a podnikĤ.
VČtší pružnost na trhu práce si vyžaduje chránČné pracovní pomČry, které
jsou zabezpeþené po stránce pracovnČprávní i sociální.
Spojení flexibility a sociální jistoty znamená z pohledu DGB:
•
Interní flexibilita musí mít pĜednost pĜed externí flexibilitou. Pro pĜizpĤsobení potĜeby personální kapacity výkyvĤm trhu není nejvhodnČjším
prostĜedkem rozšiĜovat marginální skupiny zamČstnancĤ prostĜednictvím práce na dobu urþitou a agenturního zamČstnávání nebo oslabování ochrany zamČstnancĤ pĜed výpovČdí. Pružná úprava organizace
práce a pracovní doby, odehrávající se v mezích upravených kolektivní
smlouvou a realizovaná v rámci zapojení podnikových zástupcĤ zájmĤ
zamČstnancĤ do rozhodovacích procesĤ k tomu nabízí dostateþný volný
prostor.
•
Sociální zabezpeþení zamČstnancĤ je nezbytné jak v prĤbČhu, tak i po
ukonþení fáze výdČleþné þinnosti. Fáze pĜerušení výdČleþné þinnosti a
nezamČstnanosti je nutno zajistit takovým zpĤsobem, aby v nich byla
umožnČna existence lidí odpovídající životním úrovni spoleþnosti. Je
nutno zpracovávat nástroje pro pĜechod do zamČstnání (tzv. „mosty
k zamČstnanosti“), které by umožĖovaly plynulý pĜechod mezi fázemi
výdČleþné práce a fázemi nevýdČleþnými.
8
•
Systémy sociálního zabezpeþení musí být prostĜednictvím zapracování
prvkĤ základního zabezpeþení nastaveny tak, aby zamezily nebezpeþí
chudoby, tudíž aby sociální zabezpeþení fungovalo i v pĜípadech pĜerušení výdČleþné þinnosti a po ukonþení aktivní výdČleþné þinnosti.
•
V popĜedí pozornosti musí být zlepšení zamČstnatelnosti prostĜednictvím dalšího vzdČlávání pĜi zamČstnání ve smyslu celoživotního vzdČlávání. Nové pracovní požadavky v dĤsledku technicko-organizaþních
zmČn si vyžadují neustálé pĜizpĤsobování kvalifikací zamČstnancĤ a
zejména lidí, kteĜí už byli vylouþeni z trhu práce. K tomu jsou nezbytné
cílené nabídky dalšího vzdČlávání dospČlých v podnicích, zejména pro
osoby s nízkou kvalifikací, ženy a starší zamČstnance, jakož i pĜíslušná
opatĜení na podporu nezamČstnaných, zejména pro znevýhodnČné
skupiny osob, a integraþní management na podnikové úrovni.
Takto chápaná koncepce flexicurity, která obsahuje i zlepšení kvality práce,
by mohla pĜispČt k vyšší zamČstnanosti v EvropČ, pokud by byla zaþlenČna
do pĜíslušné národohospodáĜské politiky jak na úrovni národních státĤ, tak i
na evropské úrovni.
Perspektivy: Jak bude debata pokraþovat dále a proþ bychom se do ní
mČli vmČšovat?
Cíl spoþívající v dosažení souladu mezi flexibilitou a sociální jistotou vlastnČ
není niþím novým. Lze ho najít už ve stávajících hlavních smČrech politiky
zamČstnanosti, jejichž prostĜednictvím se koordinují politiky zamČstnanosti
jednotlivých þlenských státĤ. V hlavních smČrech politiky zamČstnanosti se
uvádí: „Podporovat pružnost kombinovanou s jistotou zamČstnání a zmírnit
segmentaci trhu práce s náležitým zĜetelem na úlohu sociálních partnerĤ
prostĜednictvím:
•
úpravy pracovnČprávních pĜedpisĤ a v nutných pĜípadech pĜezkoumání
rĤzných opatĜení týkajících se smluvních vztahĤ a pracovní doby;
•
Ĝešení problému nenahlášené práce;
•
lepšího pĜedvídání a pozitivního Ĝízení zmČn vþetnČ hospodáĜské restrukturalizace, zejména zmČn souvisejících s otevíráním trhĤ tak, aby
se minimalizovaly jejich sociální náklady a usnadnila adaptace;
•
podpory a šíĜení inovaþních a adaptabilních forem organizace práce za
úþelem zlepšení kvality pracovního místa, vþetnČ zdraví a bezpeþnosti,
a produktivity práce;
9
•
podpory pĜechodu do výdČleþné þinnosti vþetnČ odborné pĜípravy, samostatné výdČleþné þinnosti, zakládání podnikĤ a geografické mobility.“
(hlavní smČr þ. 21).
StejnČ zamČĜenou formulaci v ponČkud obecnČjší podobČ lze najít rovnČž
v integrovaných hlavních smČrech hospodáĜské politiky, které jsou souþástí
hlavních smČrĤ pro rĤst a zamČstnanost (hlavní smČr þ. 5).
Novinkou však je velký význam, který se této debatČ pĜipisuje. Zelená kniha
o modernizaci pracovního práva byla jen úvodem. Expertní skupina, kterou
loni instalovala Evropská komise, se touto problematikou zabývala, a její
zpráva tvoĜí základ nového sdČlení Komise, které je odvþera k dispozici.
Nebudu teć zacházet do detailĤ.
ěeknu k tomu jen tolik: Nové sdČlení Komise o flexicurity se zabývá problémy evropského trhu práce, zejména jeho rostoucím rozdČlením, a ukazuje
nové cesty k vytvoĜení lepšího souladu mezi flexibilitou a sociální jistotou.
Jistou roli v nČm hraje i otázka pĜechodu mezi jednotlivými profesními postaveními, ale také údajnČ pĜíliš pĜísná ochrana pracovních pomČrĤ zamČstnancĤ (þili ochrany pĜed výpovČdí), která by údajnČ mohla být pĜekážkou pĜi
vstupu do zamČstnání. Na tomto místČ zase prosvítá stará známá ideologie
zamČstnavatelĤ. I Komise však každopádnČ uznává, že neexistuje jeden
model flexicurity, který by byl „jediným všelékem uspokojujícím všechny
potĜeby“, nýbrž že existují rĤzné možné cesty.
Dle návrhu Komise by tato debata mČla vést k tomu, aby na prosincovém
zasedání Evropské rady hlav státĤ a pĜedsedĤ vlád þlenských zemí byly
schváleny zásady a principy flexicurity. Tyto principy by se posléze mČly stát
souþástí Integrovaných hlavních smČrĤ pro rĤst a zamČstnanost na následující tĜíleté období let 2008 – 2010. V rámci národních správ o svých reformních programech na dosažení cílĤ Lisabonské strategie by se mČly
jednotlivé þlenské státy vyjádĜit k tomu, jakou strategii chtČjí uplatĖovat
v zájmu lepšího propojení flexibility a sociální jistoty. Zahájená debata bude
pro národní politiky zamČstnanosti, resp. reformní politiky na implementaci
Lisabonské strategie relevantní nejpozdČji po zveĜejnČní nových hlavních
smČrĤ politiky zamČstnanosti.
V této souvislosti je však nutno jasnČ poukázat na to, že pouhé reformy
v oblasti politiky trhu práce a sociální politiky, provádČné v rámci pĜístupu
flexicurity, nedokáží vyĜešit problémy, s nimiž se Evropa potýká v oblasti
politiky zamČstnanosti. K tomu je nezbytná zmČna hospodáĜské politiky. Tyto
reformy však mohou pĜispČt k potlaþení objemu prekérních zamČstnání,
pokud se prostĜednictvím prosazení práv na pĜechod do normálních pracovních pomČrĤ a jiných opatĜení podaĜí dosáhnout lepšího sociálního zabezpeþení tČchto nestandardních pomČrĤ. Proto je dĤležité a nezbytné
vmČšovat se do probíhající debaty a vnášet do ní naše pĜedstavy o dobré
práci a flexicurity v zájmu všech zamČstnancĤ. DČkuji Vám za pozornost.
10
Rozsah a vývoj agenturního zamČstnávání
Prof. Dr. Klaus Dörre, Univerzita Jena
„Agenturní zamČstnávání – prekérní forma zamČstnanosti“
Dle nČmeckého demoskopického institutu INFRATEST se 49 % obþanĤ
NČmecka obává, že „nebudou schopni
udržet si svou životní úroveĖ“, 59 % si
myslí, že se budou muset uskromnit,
46 % má pocit, že jejich „život je neustálý boj“, 63 % má „strach ze spoleþenských zmČn“ a 61 % zastává názor,
že už neexistuje žádná stĜední vrstva
spoleþnosti, nýbrž pouze horní a spodní vrstva.
1. Prekérní dimenze agenturního zamČstnávání
Takové údaje signalizují znepokojivý vývoj, a sice návrat sociální nejistoty do
v podstatČ bohatých a z historického hlediska nadmíru jistých západních
spoleþností. ŠíĜení zamČstnání malého rozsahu, tzv. minijobs (zamČstnání
malého rozsahu s mČsíþním pĜíjmem do 400,00 EUR) a midijobs (zamČstnání malého rozsahu v tzv. klouzavém (flexibilním) pásmu s mČsíþním pĜíjmem od 400,01 EUR do 800,00 EUR), prací za nízkou mzdu, závislé
(fiktivnČ) samostatné výdČleþné þinnosti, vynucené práce na þásteþný pracovní úvazek a v neposlední ĜadČ i agenturního zamČstnávání má za následek rozkol moderních spoleþností práce. Z popudu racionalizaþních strategií,
orientovaných jednostrannČ na nákladové aspekty, posílených sociálními
politikami a politikami trhu práce, jejichž cílem je pĜenesení tržních rizik na
zamČstnance, dochází þasto ke vzniku zón s rĤznými úrovnČmi sociální
jistoty.
VČtšina zamČstnancĤ, pĜinejmenším v NČmecku, se sice stále ještČ nachází
„v zónČ integrace“ se standardizovanými pracovními pomČry a jakžtakž
intaktními sociálními sítČmi. Pod touto úrovní se však rozrĤstá „zóna prekérnosti“, vyznaþující se vyšší mírou nejistoty pracovnČprávních vztahĤ i slabými sociálními sítČmi. Na spodním konci hierarchie vzniká zóna dezintegrace,
v níž se nacházejí skupiny bez reálné šance na zaþlenČní do Ĝádného zamČstnání. U tČchto z hlediska spoleþnosti práce „nadbyteþných jedincĤ“ se
jejich vylouþení z Ĝádné výdČleþné práce pojí s jejich dalekosáhlou sociální
izolací.
11
Agenturní zamČstnávání je v centru tohoto vývoje. PĜi povrchním pohledu na
vČc by se mohlo zdát, že se jedná o formu zamČstnávání, která se
v NČmecku uplatĖuje stále ještČ pomČrnČ zĜídka a kromČ toho se vyznaþuje
vysokou mírou regulace.
Agenturní zamČstnávání je nejvzácnČjší z pružných forem zamČstnanosti na
nČmeckém trhu práce. V roce 2004 tento nástroj využívala pouhá 3 % podnikĤ. Využívání agenturního zamČstnávání je velmi závislé na konjunktuĜe.
Poþet nasazených agenturních zamČstnancĤ vČtšinou není vysoký; þtyĜi
z pČti podnikĤ využívajících agenturní zamČstnávání zamČstnávají nanejvýš
pČt agenturních zamČstnancĤ. I pĜesto by bylo velice nedbalé mluvit o pouhém marginálním jevu.
Proti bagatelizování mluví už i samotná expanzivní dynamika této formy
zamČstnanosti. Do poloviny 90. let minulého století byl podíl agenturních
zamČstnancĤ na celkovém poþtu zamČstnancĤ povinných platit pojistné na
sociální zabezpeþení zhruba konstantní (v r. 1995 cca. 0,6 %); od té doby
však zaznamenal výrazný nárĤst. V roce 2004 bylo v NČmecku pĜibližnČ
400 000 agenturních zamČstnancĤ, což je 1,5 % všech zamČstnancĤ povinných platit pojistné na sociální zabezpeþení. BČhem nČkolika let se tudíž
poþet agenturních zamČstnancĤ více než zdvojnásobil, pĜiþemž dynamika
tohoto procesu dále pokraþuje. V roce 2006 bylo zamČstnáno v roþním prĤmČru zhruba 600 000 agenturních zamČstnancĤ. Po zohlednČní fluktuace by
se pravdČpodobnČ dospČlo k poþtu cca. 1 000 000 zamČstnancĤ agentur
práce, þímž by toto odvČtví bylo co do poþtu zamČstnancĤ jedním z vĤbec
nejvČtších odvČtví v NČmecku.
Zvláštností agenturního zamČstnávání a specifickou výhodou této formy
zamČstnanosti je z hlediska podnikĤ-uživatelĤ oddČlení naĜizovací pravomoci na stranČ jedné a povinnosti vyplácet zamČstnancĤm sjednanou mzdu a
platit pojistné na sociální zabezpeþení na stranČ druhé, které jsou obvykle
kumulovány u jednoho zamČstnavatele. Tento trojúhelníkový vztah, založený
mezi agenturou práce, podnikem-uživatelem a agenturním zamČstnancem
nabízí zejména podnikĤm-uživatelĤm vysokou míru flexibility spojenou
s pĜehledným rozsahem povinností. PrávČ tato skuteþnost je dĤvodem atraktivnosti agenturního zamČstnávání pro uživatele. Pro postižené agenturní
zamČstnance však z této konstelace vyplývají specifická rizika, protože
s roztĜíštČnou odpovČdností je nezĜídka spojena nejistota právního postavení a slabší sociální integrace do podnikových struktur. Z pohledu podnikĤuživatelĤ jsou agenturní zamČstnanci potenciálem pro flexibilizaci, ve smíšených kalkulacích jsou þasto vedeni v položce „vČcných výdajĤ“. Lze jim dát
snadno výpovČć a napĜ. v pĜípadČ nemoci jsou snadno nahraditelní.
12
2. PrĤkopnické podniky s intenzivním využíváním agenturního zamČstnávání
I pĜes vesmČs stále ještČ nízký podíl agenturního zamČstnávání na celkové
zamČstnanosti je nutno mít neustále na zĜeteli, že nČkteré „prĤkopnické“
podniky využívají agenturní zamČstnávání velmi intenzivnČ. NapĜíklad v roce
2004 vykazovalo zhruba 40 % relevantních podnikĤ-uživatelĤ s více než 10
zamČstnanci podíly agenturních zamČstnancĤ ve výši 10 % a více. U vČtších
podnikĤ (s více než 150 zamČstnanci) þiní podíl intenzivních uživatelĤ s více
než 10 % celkového poþtu podnikĤ-uživatelĤ – s mírnČ stoupající tendencí.
V tČchto podnicích hraje agenturní práce stČžejní roli v podnikových strategiích flexibility: výkyvy trhu a jiná kritická místa se zásadnČ Ĝeší prostĜednictvím využití agenturního zamČstnávání.
Segment intenzivních uživatelĤ sestává zejména z výrobních podnikĤ zpracovatelského prĤmyslu s vysokým podílem distribuované manuální výroby
(napĜ. automobilový prĤmysl a jeho subdodavatelé) a z jistých oblastí služeb.
Snižování mzdových nákladĤ a odmČĖování pod úrovní sjednanou
v kolektivních smlouvách, ale i pomČrnČ snadné snížení kapacit v pĜípadČ
klesajícího vytížení jsou hlavními motivy pro využívání agenturních zamČstnancĤ (Promberger et al. 2005). Ve více než þtvrtinČ podnikĤ-uživatelĤ
agenturní zamČstnávání vytlaþuje Ĝádné zamČstnanecké pomČry. Nepotvrzují se optimistické hypotézy o pozitivním dopadu agenturního zamČstnávání
na zamČstnanost; naopak je tĜeba se domnívat, že agenturní zamČstnávání
„v sobČ pĜinejmenším v dílþích oblastech skýtá enormní riziko chudoby a
sociálního sestupu.“
Aþkoliv se u agenturní práce pĤvodnČ jednalo o nástroj na utlumení, resp.
vyrovnávání výkyvĤ v objemu výroby a zmírnČní kritických míst
v disponibilitČ personálu, ukazuje se aktuálnČ jiný trend. V mnoha regionech
existují „prĤkopnické“ podniky, v nichž agenturní zamČstnanci plní stČžejní
funkce. NapĜíklad v závodu BMW v Lipsku þiní podíl agenturních zamČstnancĤ 30 % a jsou využíváni ve všech oblastech od montážního pásu až po
administrativu. Rozhodující však je, že se v žádné z tČchto oblastí neuplatĖuje zásada stejného odmČĖování za stejnou práci. Agenturní zamČstnanci
jsou odmČĖováni podle tarifĤ na základČ kolektivní smlouvy uzavĜené mezi
NČmeckým svazem odborĤ DGB a Spolkovým sdružením podnikatelĤ
v agenturním zamČstnávání a personálních službách BZA a jejich výdČlky
jsou zþásti až o 50 % nižší než výdČlky stálých zamČstnancĤ. Závod BMW
v Lipsku tudíž reprezentuje trend, který je hluboce znepokojivý nejen
z pohledu odborĤ. V rámci po formální stránce intaktních kolektivních smluv
totiž fakticky dochází ke vzniku dvou tĜíd zamČstnancĤ, což má následky i
pro stálé, neboli kmenové zamČstnance.
13
3. Subjektivní formy zpracování prekérního agenturního zamČstnávání
Následující þást bude ilustrována na pĜíkladČ agenturních zamČstnancĤ,
kteĜí jsou coby zamČstnanci jedné velké agentury práce nasazováni
v západonČmeckém automobilovém prĤmyslu. Podívejme se na rĤzné dimenze jejich pracovního pomČru.
3.1 Reproduktivní dimenze
Na první pohled se zdá, že zamČstnanecký pomČr dotazovaných je
v rozporu s tezemi o prekarizaci zamČstnání. Agenturní zamČstnanci, pĤvodem pĜevážnČ z východního NČmecka, obdrží po intervenci rady zamČstnancĤ stejné hodinové mzdy jako kmenoví zamČstnanci. K faktickým
mzdovým rozdílĤm dochází z dĤvodu v prĤmČru nižšího tarifního zaĜazení.
Jelikož se však agenturním zamČstnancĤm vyplácejí diety a odluþné, dosahují tyto osoby úrovnČ výdČlku, která je slušná i na západonČmecké pomČry.
Jejich þinnost je tudíž více než pouhé zajištČní živobytí.
Tuto i na pomČry agenturních zamČstnancĤ v automobilovém prĤmyslu
neobvykle vysokou mzdu však pobírají pouze „na omezenou dobu“. NejpozdČji za jeden rok jejich lukrativní zamČstnání konþí. Nemají žádnou záruku,
že jejich návazné zamČstnání bude odmČĖováno na stejnČ vysoké úrovni.
Mají sice smlouvu na dobu neurþitou uzavĜenou s agenturou práce, avšak
jejich zamČstnanecký pomČr mĤže být trvalé povahy pouze za pĜedpokladu,
že budou ochotni akceptovat každou návaznou nabídku agentury práce. Ani
v tomto pĜípadČ však nemají záruku, že nebudou propuštČni. Pro zamČstnavatele je totiž pomČrnČ snadné vypovČdČt smluvní pomČr s agenturním pracovníkem. Agenturní pracovní pomČr tudíž zĤstává nestálým, proto je i
samotnými agenturními zamČstnanci považován za prekérní.
3.2 SmyslovČ-subjektivní dimenze
U tohoto typu zamČstnání rostou také zkušenosti postižených s pocitem
nejistoty. U dotazovaných agenturních pracovníkĤ se jedná bez výjimky o
kvalifikované, þili vyuþené dČlníky a odborníky. Skuteþnost, že jsou nasazováni k výkonu práce u montážního pásu, považují za výkon podĜadné práce.
NČkteĜí mluví pohrdavČ o „ženské práci“. PĜíležitostnČ se vyskytují i pĜirovnání typu „cviþených šimpanzĤ“. Dokonce i ti agenturní zamČstnanci, kterým
hrozí bezprostĜednČ po výkonu zamČstnání v montážním závodČ nezamČstnanost, si dle vlastního vyjádĜení nedokáží pĜedstavit, že by mČli pracovat
celý život u pásu.
Pocit hrdosti na svou práci, firmu nebo produkt své práce, s nímž se zþásti
setkáváme u pĜíslušníkĤ kmenového personálu, tito zamČstnanci nevyjadĜují
vĤbec, nebo jen s výhradami. Za pĜitažlivý aspekt své práce považují v první
ĜadČ mzdu. Pro malou skupiny tČch (bývalých) agenturních zamČstnancĤ,
kterým se podaĜilo „pĜeskoþit“ do skupiny stálých (kmenových) zamČstnan14
cĤ, platí, že už uvažují o cestČ k malému „kariérnímu postupu“, který by je
vyvedl z pozice prostého dČlníka u pásu.
VesmČs však lze pro všechny dotazované konstatovat, že se u jejich kritického nahlížení na práci u montážního páse jedná o subtext, který je výraznČ
pĜekrýván jejich bojem svádČným s nesnázemi pracovních pomČrĤ agenturních zamČstnancĤ. Dotazovaní sice kritizují, že jim práce v montáži neumožĖuje využívat v plné míĜe svých schopností, dovedností a kompetencí,
avšak mnohem dĤležitČjší je pro nČ skuteþnost, že jejich pomČrnČ dobĜe
placený pracovní pomČr není trvalé povahy.
V tomto kontextu je profesní kvalifikace oþividnČ oporou nČþeho, co bychom
v návaznosti na Oskara Negta mohli nazvat propojením výdČleþné þinnosti
s dovoláváním se uznání ve vztahu ke své osobČ a lidské dĤstojnosti
v pracovním životČ (ve smyslu nároku na slušné a spravedlivé zacházení).
Nikdo z dotazovaných netouží po zamČstnání za tĜi nebo þtyĜi eura za hodinu, dokonce ani v pĜípadČ hrozící nezamČstnanosti. Tento odmítavý postoj
nerezultuje primárnČ z ekonomického kalkulu nákladĤ a užitku, nýbrž je
založen mnohem spíše na individuálním nároku na sebe sama, neztratit i ten
poslední zbytek dĤstojnosti a respektu pĜed sebou samým.
3.3 SociálnČ-komunikativní dimenze
V montážním závodČ dochází ke zdánlivČ bezproblémové integraci agenturních zamČstnancĤ do kolektivu „normálních zamČstnancĤ“. Odhlédneme-li
od nČkolika mála výjimek, uvádČjí všichni dotazovaní, že byli vstĜícnČ pĜijati
do výrobních týmĤ pracujících v automobilce. Také dotazovaní z Ĝad stálých
zamČstnancĤ se vyjadĜují pĜevážnČ kladnČ. Cení si odhodlanost agenturních
zamČstnancĤ podávat pracovní výkony a jejich snahu uþit se. Sociální integrace do podniku tudíž v tomto ohledu funguje úspČšnČ. Kdyby tomu tak
nebylo, vedlo by to k narušení chodu výrobních procesĤ. Vzdor tomuto pozitivnímu zjištČní však z hlediska agenturních pracovníkĤ existuje i stinná
stránka vČci v sociálnČ-komunikativním ohledu. Respekt kolegĤ totiž požívají
jen na dobu urþitou.
Každá zmČna podniku nebo pracovištČ v rámci podniku pro nČ znamená, že
se musí zase od nuly snažit získat si uznání svých kolegĤ po odborné i lidské stránce. Platí tudíž, že pocit ztráty mĤže být pro agenturní zamČstnance
nejvýraznČjší právČ v tČch pĜípadech, v nichž pĜijetí ze strany stálých zamČstnancĤ probČhlo obzvláštČ dobĜe. Ke zkušenostem s pocitem ztráty se
pĜidruží i další problém. V ideálním pĜípadČ jsou agenturní zamČstnanci
integrováni na svém pracovišti, pĜesto však, pĜinejmenším v tomto pĜípadČ,
nepatĜí ke skupinČ stálých zamČstnancĤ. Hlavním dĤvodem je tranzitorní
status jejich pracovního pomČru. Agenturní zamČstnanci jsou v nČkterých
pĜípadech po dobu nČkolika týdnĤ oddČleni od svých rodin, byĢ k tak extrémním situacím rozhodnČ nedochází ve všech pĜípadech. Avšak nové místo
výkonu práce, které si vybrali jen na dobu urþitou, se nemĤže stát jejich
novým „domovem“. Ve mČstČ, v nČmž vykonávají svou práci, zĤstávají agen15
turní zamČstnanci vČtšinou izolovaní mezi sebou. Bydlí v provizorních ubikacích a pozdČji v levných penzionech a nevyvíjejí témČĜ žádné snahy zamČĜené na svou integraci v místČ pobytu. Veškeré jejich snahy jsou zamČĜeny
na to, odjet co nejdĜíve domĤ. Avšak i tam dochází k oslabení jejich sociálních kontaktĤ. AĢ už se jedná o þlenství ve sportovním klubu nebo v politické
stranČ, nebo o partnerství, rodinu, nebo využívání místní nabídky volnoþasových aktivit – ve všech pĜípadech jim chybí þas pro aktivity a kontakty
mimo zamČstnání, pĜiþemž tyto faktory jsou pro dotazované na základČ
jejich vyjádĜení dĤležité pro jejich duševní pohodu a relevantní pro jejich
pĜedstavu o „dobrém životČ“.
Ze sociálního hlediska tudíž „našim“ agenturním pracovníkĤm hrozí ochuzení v dvojím ohledu. Akceptují život „ochuzený o jakékoliv vztahy“ v místČ
výkonu práce, aby mohli vést svĤj „opravdový“ život v místČ svého (trvalého)
bydlištČ. ýas, který mají k dispozici, jim však nestaþí na vedení tohoto
„opravdového“ života, a proto dochází ke ztrátČ sociálních kontaktĤ a možností volnoþasového vyžití. Proto asi není ryze náhodné, že mnozí z tČch,
jimž se podaĜil „skok“ do skupiny stálých zamČstnancĤ, si stČžují na zruinovaná partnerství, resp. manželství.
3. 4 Dimenze statusu a respektu
Tím jsme se už zmínili o dalším problému. Stabilní výdČleþná práce je spojována s pĜiĜazováním sociálního statusu; je zdrojem vztahĤ založených na
uznání, neboli respektu, a vytváĜení identity založené na tomto uznání. UvČdomují si to také agenturní pracovníci. Jak citlivČ dokáží reagovat na konflikty týkající se osobního uznání, lze ukázat na pĜíkladČ. PĤvodnČ mČl být
pracovní odČv atypicky zamČstnaných montérĤ opatĜen þerveným pásem.
Tento zámČr se stal terþem ostré kritiky ze strany agenturních zamČstnancĤ,
kteĜí argumentovali, že þervený pás je prý jakousi „židovskou hvČzdou“.
Nakonec se agenturní pracovníci se svým odporem prosadili. Odmítnutí
„nosit“ þervený pás pro nČ mČlo význam symbolického boje za plnou pĜíslušnost ke kolektivu zamČstnancĤ. PĜestože se už mundĤry agenturních
zamČstnancĤ neliší od mundĤrĤ kmenových zamČstnancĤ, budí agenturní
pracovníci v životČ malého mČsta i nadále pozornost, protože hrdČ nosí svĤj
pracovní odČv i mimo fabriky. Kmenoví zamČstnanci by nČco takového dČlali
jen ve výjimeþných pĜípadech. Tím, že na veĜejnosti demonstrativnČ prezentují své mundĤry, formulují agenturní zamČstnanci svĤj individuální nárok na
uznání a sounáležitost, která jim však je v koneþném dĤsledku z dĤvodu
struktury jejich pracovního pomČru odepírána.
3.5 Institucionální a participativní dimenze
ObdobnČ to platí také se zĜetelem na jejich participativní pĜíležitosti a sociální práva. V podniku uživatele jsou konfrontováni s personálem, jehož odborová organizovanost je na velmi vysoké úrovni, což se demonstruje také
v podobČ vlivné rady zamČstnancĤ. Tato rada zamČstnancĤ se po poþáteþném váhání a v neposlední ĜadČ z iniciativy místní organizace odborového
16
svazu IG Metall velice aktivnČ zasadila za zájmy externích pracovníkĤ. Vedlo
to ke zlepšení jejich odmČĖování, zlepšila se i jejich situace v oblasti bydlení.
V této souvislosti však dĤležitá byla skuteþnost, že zaþali aktivnČ vystupovat
i samotní agenturní zamČstnanci. Jejich pracovní pomČry nebyly zpoþátku
upraveny kolektivní smlouvou.
Z iniciativy místní organizace odborového svazu kovákĤ si nakonec agenturní zamČstnanci zvolili ze svých Ĝad tarifní komisi a podaĜilo se jim dosáhnout
zabezpeþení svých pracovních pomČrĤ na základČ kolektivní smlouvy i zrušení provizorních ubikací, v nichž byli ubytování. S podporou rady zamČstnancĤ pĤsobící u uživatele se to v konfliktu s obchodním vedením podniku
podaĜilo prosadit. Zvolená tarifní komise prakticky suplovala v Ĝadách agenturních zamČstnancĤ funkci rady zamČstnancĤ, protože v samotné agentuĜe
práce do té doby neexistovalo žádné zvolené grémium zastupující zájmy
zamČstnancĤ. PĜi volbČ tarifní komise sehrála velkou roli prostorová koncentrace agenturních dČlníkĤ v provizorních ubikacích v podobČ jakési osady
z obytných kontejnerĤ. Díky tČmto specifickým podmínkám bylo možné iniciovat zastoupení zájmĤ organizované samotnými zamČstnanci.
S ohledem na pĜimČĜené zastoupení zájmĤ slabých v podnikové „arénČ“ se
tutíž jedná o výslovnČ pozitivní pĜípad. Ale i zde se projevují také potíže se
získáváním zamČstnancĤ pracujících v nejistých pomČrech pro þlenství
v samoorganizovaném grémiu na zastupování zájmĤ nebo pro aktivní úþast.
Tarifní komise je totiž doþasnou institucí. Každý následující „roþník“ nových
agenturních zamČstnancĤ tuto instituci musí naplnit novým životem, jinak
celá iniciativa vyšumí do ztracena. Je tĜeba si uvČdomit, že i agentura práce
se pĜiuþila. Jednoho z mluvþích tarifní komise prostČ povČĜila Ĝízení agenturní práce v místČ u uživatele. KromČ toho si je tĜeba uvČdomit, že mnozí
agenturní pracovníci formulují vysoká oþekávání vĤþi odborĤm, zároveĖ
však jsou jen v omezené míĜe ochotni investovat své skromné finanþní zdroje do þlenství v odborech. PĜedevším novČ pĜicházející „roþníky“ se vyznaþují skeptickým postojem. Ve srovnání s prĤmČrnou realitou v agenturách
práce je odborová organizovanost dotazovaných agenturních zamČstnancĤ
na vysoké úrovni, avšak jejich organizovanost je výraznČ nižší než organizovanost stálých zamČstnancĤ a je nejasné, jak stabilní a „zatížitelné“ je jejich
þlenství.
3.6 Plánovací dimenze
V rámci subjektivního hodnocení svých pracovních pomČrĤ je pro dotazované rozhodující, že jim agenturní zamČstnání neposkytuje základ pro dlouhodobČjší plánování jejich života. Založení rodiny, dČti nebo vlastní dĤm, resp.
byt, jakožto faktory hrající stČžejní roli v plánování vlastního života u stálých
zamČstnancĤ, jsou pro agenturní zamČstnance nevyzpytatelným rizikem. I
v krátkodobČjších þasových horizontech platí, že jistota v plánování soukromého života, která je nezbytným pĜedpokladem „dobrého života“, je pro
agenturní zamČstnance výraznČ ztížena. Když agenturní zamČstnanci „koþují“ od jednoho uživatele k druhému, je to nutnČ spojeno se zkušeností s poci17
tem nejistoty. Platí to o to více, když jsou pĜechody mezi jednotlivými fázemi
pracovního nasazení pĜerušovány obdobími nucené nezamČstnanosti.
U mladších agenturních pracovníkĤ lze najít jiný problém. Obávají se, že
budou blokovány jejich ambice v rámci dalšího vzdČlávání. Naprosto realisticky konstatují, že jejich zamČstnání je v podstatČ nesluþitelné
s rovnoprávnou úþastí na institucionalizovaném profesním dalším vzdČlávání, resp. na celoživotním vzdČlávání. ýím vČtší je obava, že by agenturní
zamČstnání mohlo vést k pĜerušení profesního kariérního postupu, tím vČtší
je i pocit, že je þlovČk trvale vydán napospas prekérní situaci.
Proto také zejména starší lidé považují agenturní zamČstnávání za témČĜ
bezvýhlednou formu zamČstnání. Ve prospČch domnČnky konsolidace prekérních zamČstnání mluví posloupnost jednotlivých etap profesního vývoje a
vykonávaných þinností, kterou lze u této vČkové skupiny konstatovat. PrávČ
starší dotazovaní z východního NČmecka popisují své profesní kurikulum
jako permanentní stĜídání doþasných fází výkonu práce, þasto neodpovídající kvalifikaci pracovníka, a delších fází nezamČstnanosti. Považují za témČĜ
pĜirozené a nezpochybnitelné, že po každé fázi víceménČ atraktivního, ale
doþasného zamČstnání následuje nezamČstnanost. A s úplnou samozĜejmostí dokáží vyrukovat s arzenálem sociálních technik každodenního života,
který jim má umožnit pĜežití v nestabilní konstelaci. OþividnČ zde dochází
k internalizaci permanentních zkušeností s pocitem nejistoty, což je výrazným pĜíznakem toho, že pĜinejmenším þást agenturních zamČstnancĤ se už
vnitĜnČ pĜizpĤsobila oþekávanému životu v „zónČ prekérnosti“.
4. Prekérnost, reintegrace, kontrola
Nápadné je, že zkoumaná forma agenturního zamČstnávání zahrnuje proces
prekarizace, který se odehrává z podstatné þásti uvnitĜ zdánlivČ intaktních
regulaþních institucí. U uživatele totiž platí kolektivnČprávní tarifní normy a
existuje u nČj rozvinutá praxe spolurozhodování a participace zamČstnancĤ.
Faktem však je i to, že dotazovaní rozdílnČ interpretují perspektivy, které jim
tato forma zamČstnání nabízí.
Pro þást agenturních zamČstnancĤ pĜedstavuje agenturní práce þasovČ
omezené východisko z trvalé nezamČstnanosti. Platí to zejména pro agenturní zamČstnance z regionĤ vykazujících nadprĤmČrnČ vysokou míru nezamČstnanosti. Všichni dotazovaní byli bez výjimky pĜed nástupem do
zamČstnání delší dobu nezamČstnaní. V retrospektivČ všichni shodnČ uvedli,
že z dĤvodu dlouhotrvající nezamČstnanosti dospČli do kritického stadia,
v nemž by neodvolatelnČ zaþal jejich sociální sestup. V takové situaci dotazovaným pĜipadá agenturní zamČstnávání jako jediná zbývající možnost, jak
se vyhnou své trvalé exkluzi z výdČleþného života. PĜes veškerá omezení,
které s sebou pĜináší, jim pracovní pomČr kromČ toho otvírá možnost podílet
se na aktivitách svého sociálního okolí, které jsou pĜíznaþné pro „normální
život“. Dopady sociální exkluze zpĤsobené dlouhodobou nezamČstnaností
18
jsou ze subjektivního hlediska oþividnČ závažnČjší než diskriminaþní efekty
spojené s agenturním pracovním pomČrem.
Jiná skupina považuje agenturní práci za odrazový mĤstek do „normální“
zamČstnanosti. Hnacím impulzem této skupiny je nadČje, že její oklika pĜes
prekérní zamČstnání vyústí do stabilní výdČleþné þinnosti. Žádný
z dotazovaných sice nepĜedpokládá, že mu agenturní práce zaruþuje pĜístup
k „zónČ integrace“, ale u všech dotazovaných lze zjistit odpovídající oþekávání. Klasický normální pracovní pomČr funguje subjektivnČ jako referenþní
šablona. Agenturní práci považují dotþené osoby za nutné zlo, s nímž se
musí doþasnČ smíĜit, aby mČli šanci získat zajištČný pracovní pomČr. Atraktivita agenturní práce má paradoxnČ své koĜeny v možnosti jejího pĜekonání.
Prekérní agenturní práce tudíž nemusí mít nezbytnČ a lineárnČ dezintegrující
zpČtný úþinek na spoleþnost práce. Dokud nebude trvale zklamáno oþekávání, že výkon práce na základČ nejistého pracovního pomČru je nutný jen
doþasnČ, mĤže agenturní práce plnit motivaþní funkci pĜi individuálních snahách o reintegraci. Kdo chce využít agenturní pracovní pomČr jako odrazový
mĤstek do „zóny normality“, má sklony k pĜekraþování požadavkĤ na pracovní výkonnost ze strany zamČstnavatele.
NadČje získat od uživatele nabídku na uzavĜení stálého pracovního pomČru
však kolísá v závislosti na vČku a úrovni vzdČlání dotazovaných. ObzvláštČ
mladší respondenti s kvalitním vzdČláním oþekávají, že agenturní práce je
nároþnou, ale rozhodnČ ne beznadČjnou oklikou, v jejíž rámci lze získávat
zkušenosti v oboru, a která by v pĜípadČ zlepšení ekonomické situace mohla
vyústit do trvalého zamČstnání odpovídajícího vzdČlání dotazovaného.
UrþitČ existují také agenturní zamČstnanci, kteĜí vykonávají své zamČstnání
v tomto pracovním pomČru dlouhodobČ, aniž by svou situaci považovali za
prekérní. VČtšinou se jedná o zamČstnance, kteĜí už dlouhou dobu pracují u
stejné agentury práce. Jejich zamČstnanecké pomČry jsou stabilní,
s nezamČstnaností jsou konfrontováni jen zĜídka, a pokud ano, tak jen krátkodobČ. ýasté zmČny pracovištČ tito dotazovaní nepociĢují jako problém,
nýbrž spíše jako obohacení svého pracovního pomČru. Jejich výdČlek je na
obstojné úrovni, jejich sociální okolí vesmČs intaktní. V tČchto pĜípadech se
zamČstnání u agentury práce pĜibližuje k „normálnímu pracovnímu pomČru“.
Na základČ výsledkĤ relevantních empirických prĤzkumĤ v této oblasti se
však jedná o výjimky (Fuchs 2003).
Mnoho faktorĤ spíše potvrzuje domnČnku, že spolu s agenturním zamČstnáváním expanduje také prekérní zamČstnávání. U problematiky agenturního
zamČstnávání se tudíž setkáváme s paradoxnČ pĤsobící celkovou konstelací. Prekérní zamČstnanost, která pĤsobí v mnoha ohledech dezintegraþnČ,
zase v jiném ohledu pĤsobí jako stimulátor aktivních reintegraþních snah.
Tyto reintegraþní snahy jsou výsledkem specifické zranitelnosti, která je
charakteristická pro prekérní formy zamČstnání. Chce-li nČkdo zvládnout
pĜechod do „normality“, je jako individuum nucen k permanentním snahám.
Pokud v tČchto snahách poleví, hrozí mu pád do „zóny dezintegrace“. Pre19
kérní zamČstnanec nemá žádné rezervy, žádný polštáĜ, na nČmž by si mohl
odpoþinout, ledaže by se smíĜil se životem v neustálé nejistotČ a pĜizpĤsobil
se mu. Integrace však v tomto kontextu znamená nČco zcela jiného než ve
svČtČ normálních pracovních pomČrĤ. Integraþní snahy se zakládají bućto
na vágní nadČji na možnost opČtovného vytvoĜení „normálních pomČrĤ“,
anebo na protikladu této nadČje, þili v nejhorším pĜípadČ na rezignativním,
vynalézavČ-pragmatickém smíĜení se s nestálým zamČstnáním.
V jaké míĜe dochází vlivem prekérních zamČstnání ke zmČnČ integraþní
kvality spoleþnosti, se ukazuje, až když do analýzy zahrneme zpČtné pĤsobení tČchto forem zamČstnanosti na „zónu normality“. „Zóna prekérnosti“ a
„zóna integrace“ totiž rozhodnČ nejsou vzájemnČ hermeticky izolované.
Prekérní formy zamČstnanosti mají oþividnČ disciplinující zpČtný úþinek na
zónu normálních pracovních pomČrĤ. Co to pĜesnČ znamená, lze ilustrovat
opČt na pĜíkladu agenturních zamČstnancĤ pĜidČlených k výkonu práce do
automobilky.
PĜíslušníci kmenového personálu nejdĜíve vidí ve flexibilních pracovních
silách jakýsi personální ochranný „tlumiþ nárazĤ“, který mĤže v pĜípadČ
náhlého poklesu poptávky pĜispČt k zajištČní stávajících pracovních míst
kmenových zamČstnancĤ a zabránit výpovČdím z organizaþních dĤvodĤ
v jejich Ĝadách. Do povČdomí trvale zamČstnaných, kteĜí se na agenturní
zamČstnance nejdĜíve dívají jako na žádoucí „flexibilizaþní tlumiþ nárazĤ“,
však pomalu proniká difuzní pocit vlastní nahraditelnosti, když myslí na výkonnost externích pracovníkĤ. Protože „to je právČ to, co mi obþas pĜipravuje
bezesné noci, protože když to tak dobĜe funguje už teć, co teprve bude za
deset let; to se z nás trvale zamČstnaných stanou výbČhové modely,“ artikuluje své obavy jeden z dotazovaných skupinových mluvþích. Obavy
z prekarizace mají oþividnČ disciplinující úþinek, a to dokonce i v Ĝadách
kmenových zamČstnancĤ s více než 90% odborovou organizovaností
v podniku s 30 000 zamČstnanci, kteĜí jsou dokonce i ve špiþkových dobách
konfrontování nanejvýš s nČkolika sty agenturních zamČstnancĤ. V tomto
ohledu „naše“ automobilka není ojedinČlým pĜípadem.
Efekty disciplinace kmenových zamČstnancĤ, které vycházejí z pružnČ zamČstnaných osob, lze najít ve všech segmentech spoleþnosti práce. Dokonce i v oblasti vysoce kvalifikovaných odborníkĤ na informaþní technologie
jsou tyto efekty úþinné. Ve výpoþtovém stĜedisku jedné velké banky plní
obdobnou funkci, jakou mají agenturní zamČstnanci v montážní hale, samostatní interní programátoĜi na volné noze. Jedná se o vysoce placené specialisty, jejichž pracovní pomČry nelze na první pohled oznaþit za prekérní.
PĜesto však tato skupina osob pĜedstavuje flexibilizaþní rezervu, jejíž pouhá
pĜítomnost v podniku zvyšuje výkonnostní tlak na trvalé zamČstnance:
„Vládne u nás strach...‚ pokud nebudu držet krok, tak se na závČr Ĝekne, že
já coby internista jsem k projektu nikterak nepĜispČl. Je to strach, který mají
interní vĤþi svým pĜedstaveným. A je jen málo takových, kteĜí si troufnou Ĝíct:
,Fajrunt. Konþíme, a jede se domĤ’“. Oba dva pĜíklady dokládají, že prekarizace oznaþuje relaþní pomČr skupin zamČstnancĤ uvnitĜ „zóny vulnerability“
20
(zranitelnosti) a mimo ní. Jen pokud to budeme brát v úvahu, dokážeme
pochopit a problematizovat tento potenciál ohrožení ovládající realitu, tento
sociální úþinek prekérní zamČstnanosti na segmenty spoleþnosti práce,
které byly dosud považovány za pomČrnČ jisté.
Toto konstatování zamČĜuje naší pozornost na dĤležitý odstínek problematiky (dez-)integrace svČta práce. Anticipované nebo latentnČ citelné tendence
prekarizace jsou oþividnČ živnou pĤdou pro formy podnikové integrace, které
jsou spíše než na participaci založeny na subtilnČ pĤsobících tlacích a disciplinaþních mechanizmech. PĜimlouvání se za ony „flexibilní tlumiþe nárazĤ“,
které jsou eventuelnČ z krátkodobého hlediska vhodným nástrojem na zvýšení jistoty kmenových zamČstnancĤ, se v pĜípadČ prodloužení þasového
horizontu druží s nejistotou, která zase mĤže napomáhat šíĜení izolaþních
procesĤ v rámci kmenových zamČstnancĤ. Eroze sociální soudržnosti normálních pracovních pomČrĤ regulovaných normami sociálního státu sice
nevede k neustálé kumulaci dezintegraþních procesĤ, avšak vytváĜí pĜíznivé
podmínky pro pĜechod od integraþního režimu, který se pĜinejmenším
v náznacích zakládal na materiální, demokratické participaci, smČrem
k formám integrace, v jejichž rámci dochází k výrazné valorizaci subtilního
úþinku rĤzných donucovacích a disciplinaþních mechanizmĤ.
5. Nezbytnost odborových aktivit
PĜíklad agenturního zamČstnávání ilustruje, jak je vnímání práce prekérnČ
zamČstnaných ovládáno starostí o stĜednČdobou až dlouhodobou reprodukci
vlastního života. Požadavky na výdČleþnou práci, formulované na základČ
obsahové náplnČ práce a aspektĤ sociální komunikace, se tudíž dají uplatnit
jen v omezené míĜe. Je udivující, že pĜece jen nedokáží vytlaþit kvalitativní
nároky na vlastní práci. I pĜes svou prekérní situaci trvají mnozí agenturní
zamČstnanci na svých nárocích a požadavcích, které odvozují ze své profesní kvalifikace a ze svých profesních zkušeností. Ve vztahu k týmovČ organizované práci u montážního pásu vyvíjejí takový potenciál kritiky, jaký
jsme v tak vyhranČné podobČ u reprezentantĤ kmenových zamČstnancĤ
nenalezli. KromČ toho dávají jasnČ najevo, že nejsou ochotni akceptovat
jakoukoliv práci. Jejich do znaþné míry realistické posouzení situace je, že
ochota pĜijmout jakoukoliv práci þlovČka neodvolatelnČ pĜedurþuje
k individuálnímu sociálnímu sestupu. Pokud to bereme v potaz, tak byla
zjištČní ze zaþátku 90. let minulého století ohlednČ stability subjektocentrického pracovního povČdomí spíše pĜíliš pesimistická. Tato teze platí i v jiném
ohledu. K charakteristickým rysĤm flexibilní organizace práce patĜí mj. to, že
musí rĤzným a specifickým zpĤsobem motivovat jednotlivé osoby, které
v rámci organizace vykonávají specifické þinnosti, k tomu, aby se snažily
vypoĜádat s neustále se mČnícími pracovními požadavky. Dokonce i prostí
dČlníci ve výrobČ by mČli být v rámci flexibilní organizace podniku ochotni
pĜekraþovat úzký obzor své formální þinnosti. Ve stále vČtší míĜe musí pĜebírat i zajišĢovací a kooperaþní þinnosti. ZamČstnanci se nemohou a také
nechtČjí vyhýbat požadavku managementu na multifunkcionálnost a flexibilní
pracovní nasazení. PĜes veškerá omezení a restrikce, které jim ukládá flexi21
bilní organizace práce, musí být v jistém smyslu také tvoĜiví, pokud chtČjí
zajistit alespoĖ do jisté míry bezporuchový chod výrobních procesĤ.
Toto (sebe-)donucování se k tvoĜivé práci lze interpretovat jako trend smČĜující k intelektualizaci výrobní práce. A právČ tento trend se v jistém ohledu
projevuje také u prekérnČ zamČstnaných. O „tragédii monotónnosti“, která
údajnČ souvisí s „pĜedstavou normované práce“, u agenturního zamČstnávání nemĤže být Ĝeþ. Agenturní zamČstnanci musí být mnohem spíše vysoce mobilní, schopni pĜizpĤsobit se v krátkých cyklech mČnícím se pracovním
požadavkĤm a pracovnímu prostĜedí. KromČ toho musí svou þinnost vykonávat obzvláštČ angažovanČ, jinak by byli mezi prvními, kteĜí pĜijdou o práci
a pocítí pohrdání ze strany svých kolegĤ.
Tento druh flexibility generuje požadavky, které pĜesahují tČsný obzor ryze
profesních kvalifikací. Tyto specifické kvalifikace a kompetence, které si
musí agenturní zamČstnanci osvojit, aby byli schopni vykonávat svĤj choulostivý pracovní pomČr, zĤstávají z profesního i spoleþenského hlediska
nedocenČny. Dotþení tudíž vystupují jako „podnikatelé“ podnikající se svými
vlastními pracovními schopnostmi, protože musí neustále zvažovat, jak
nasadí své omezené zdroje takovým zpĤsobem, aby se jejich situace ponČkud stabilizovala. Mnozí z nich se dokonce dopracují k jisté vynalézavosti
v zacházení s požadavky na jejich flexibilitu. Není však možné, aby jednali
podnikatelsky ve smyslu Schumpetera. Pro Schumpetera se typ podnikatele
vyznaþuje právČ tím, že prosazuje inovace v hospodáĜství a ve spoleþnosti.
A právČ tato možnost prosazovat agenturním zamČstnancĤm chybí. Jejich
kreativita je vynucována „trhem“, resp. pĜesnČji Ĝeþeno: jejich kreativitu si
vynucuje flexibilní organizace práce a s tím korespondující koncepce Ĝízení.
Své individuální požadavky na výdČleþnou práci, obsahové a sociálnČkomunikativní povahy, musí prekérnČ zamČstnaní fakticky hájit proti permanentnímu ohrožení své individuální a rodinné reprodukce. PĜinejmenším
v tomto ohledu se jedná o pĜíklad, který si mĤže nárokovat výpovČdní hodnotu pro celou „zónu vulnerability“ (zranitelnosti). Toto konstatování se vztahuje už i na (pre-)politické formy zpracování prekérní zamČstnanosti. I
agenturní zamČstnanci se chovají v jistém ohledu „individualisticky“, a tím se
podobají ostatním skupinám prekérnČ zamČstnaných. Kdo se neustále zabývá zajišĢováním svých reprodukþních základĤ, nemĤže svĤj osud realisticky vázat v první ĜadČ na úþinnost kolektivních orgánĤ zastupování zájmĤ.
Starost o kompatibilitu vlastních pracovních schopností s požadavky trhu je
tudíž pĜedevším starostí individuální.
Je však udivující, že zejména mladší agenturní zamČstnanci vČĜí ve svĤj
individuální kariérní postup prostĜednictvím (celoživotního) vzdČlávání. Jejich
„individualizmus“ však nepramení ze sekulární zmČny hodnotového systému
ve prospČch kvalitativních nárokĤ na práci. Individuální adaptace probíhá na
základČ požadavkĤ vyplývajících z rostoucích tržních rizik. Proto se na tomto
místČ vnucují paralely s „individualizmem vyplývajícím z nedostatku“, o nČmž
se Robert Castel domnívá, že je pĜíznaþný pro „zónu prekérnosti“. Tento
22
individualizmus, který se vyznaþuje nedostatkem prestiže, zajištČných statkĤ
a stabilních vtahĤ, není propadem zpČt do dob raného kapitalizmu. Jedná se
spíše o výsledek „oslabení“, resp. „ztráty kolektivní regulace“. PĜesnČ to se
odráží v pĜíkladu agenturního zamČstnávání. Dotazovaní hledají ochranu
pĜed požadavky flexibilní akumulace, avšak na vlastní kĤži pociĢují, že nČkteré kolektivní regulace nejsou k jejich prospČchu. Jedním z následkĤ je, že
mnozí dotazovaní se prezentují jako zastánci deregulace nebo dokonce
úplného zrušení ochrany pĜed výpovČdí. V jejich oþích se totiž jedná o úpravu, která jednostrannČ privileguje kmenové zamČstnance. Na první pohled
se zdá, že by se mohlo jednat o výklad vycházející z Foucaultovy debaty o
gouvernementalitČ.
Pod tlakem rostoucích tržních rizik vyvíjejí agenturní zamČstnanci individuální techniky adaptace na neoliberální tržní mechanizmy. Tato adaptace však
není adaptací totální a není významovČ totožná se subalternací. SamozĜejmČ se musí prekérnČ zamČstnaní v té þi oné podobČ vypoĜádat s tlaky, které
na nČ vyvíjí tržnČ-centrický kontrolní režim. PĜitom se nemohou zcela vyhnout situacím, v nichž jaksi „dobrovolnČ“ plní pokyny vydané jinými, a tudíž
cizími, osobami. Za jistých okolností však i pĜesto dokážou vyvinout dostatek
energie na realizaci strategií kolektivního jednání s cílem zlepšit svou vlastní
situaci. Tvrzení, že rozmach prekérní zamČstnanosti oslabuje ochotu kolektivnČ se angažovat, protože postiženým „bere i tu minimální míru nadČje a
víry v budoucnost, která je nezbytná … pro kolektivní protest proti neúnosné
pĜítomnosti“, proto platí jen v omezenČ míĜe.
Za pĜedpokladu existence kultury sebeorganizovanosti a politického odporu
urþitČ není vylouþeno, že prekérnČ zamČstnaní do svých individuálních kompromisních Ĝešení zahrnou také preference pro strategie kolektivního jednání. Pokud takový vývoj chtČjí nČjakým zpĤsobem podpoĜit, je samozĜejmČ
nezbytné, aby se akceschopné organizace zastupující zájmy zamČstnancĤ
otevĜeli i vĤþi pĜáním heterogenní skupiny prekérnČ zamČstnaných. V Itálii se
vlivné odbory už dávno vydaly touto cestou. U prekérních zamČstnancĤ
zaznamenávají pomČrnČ velké pĜírĤstky þlenské základny; a sice také proto,
že mají vytvoĜený fungující systém konzultaþních a asistenþních služeb,
který je koncipován na problematiku nejistých pracovních pomČrĤ.
V NČmecku se už také rozbČhly tyto procesy uþení se i v Ĝadách odborových
svazĤ. Je to nevyhnutné, protože v podnicích stále þastČji chybí pĜedpoklady
pro regulaci pomocí nástrojĤ pracovní politiky, které vycházejí z kvalitativních nárokĤ na práci. Pro zástupce zájmĤ zamČstnancĤ není snadné získat
zamČstnance pro nové projekty zamČĜené na úpravu pracovnČprávních
vztahĤ. Na úrovni managementu je stále tČžší najít partnery, s nimiž lze
dospČt ke spolehlivým kompromisĤm. Místo toho se i v nČkolika ještČ zbylých baštách odborových svazĤ prosazuje spíše trend upĜednostĖující nízkou cenu pĜed kvalitou, který se snaží nahradit pracovní politiku
jednoduchými strategiemi snižování nákladĤ. ProstĜednictvím pĜesouvání
tržních rizik na prekérnČ zamČstnané, ale i na subdodavatele, poskytovatele
služeb a závislé malé podniky se prosazuje trend k vytváĜení „poddajných
23
pracovních sil“, který by mohl mít neblahé dopady také na schopnost odborĤ
mobilizovat v budoucnosti své þleny a ostatní zamČstnance.
Proto musí odbory jednat. Agenturní zamČstnávání a prekérní zamČstnávání
už dávno nejsou „problémem marginálních skupin“. Jde rovnČž o zájmy
kmenových zamČstnancĤ, o celkovou akceschopnost odborĤ. Prvním dĤležitým krokem by bylo vytvoĜení povČdomí v Ĝadách rad zamČstnancĤ
v samotných agenturách práce, které by rovnČž mČly pĜispČt k prosazení
požadavku „stejné odmČny za stejnou práci“. Úþinná politika odprekarizování
je možná pouze za pĜedpokladu, že se bude realizovat s agenturními zamČstnanci a ne výluþnČ pro nČ, ale bez nich. Souþástí politiky odprekarizování musí být kromČ aktivní akvizice zamČĜené na tuto skupinu, cíleného
„organizování“, maximálních kvót agenturních zamČstnancĤ v podnicích a
boje o „úþinné“ minimální mzdy také atraktivní nabídka služeb poskytovaných odbory (napĜ. informace o serióznosti jednotlivých agentur práce, sestavování žebĜíþkĤ firem na základČ hodnocení apod.). Pokud budete mít
dost sil na realizaci odvážné politiky odprekarizování, mohlo by se samozĜejmČ také ukázat, že údajná „bída trhu práce“, kterou skepticky zkonstatoval nČmecký týdeník Der Spiegel, je ve skuteþnosti pĜíležitostí pro obrodu
„odborĤ postižených rapidním úbytkem þlenské základny“.
24
Jaroslav Stránský, právní oddČlení ýMKOS
Vážené dámy a pánové,
rád bych Vám nČco Ĝekl k problematice agenturního zamČstnávání v ýeské republice, ale i
k problematice flexibility v pracovnČprávních
vztazích a v þeském pracovním právu. Pokusím se popsat situaci u nás a poukázat na
problémy, které z toho vyplývají pro ochranu
zamČstnancĤ a vztahy uvnitĜ spoleþnosti.
ÚroveĖ ochrany zamČstnancĤ v pracovnČprávních vztazích lze popsat na
trojúrovĖovém modelu. První úroveĖ odpovídá tomu, co pan profesor Dörre
nazval zónou integrace. Tato úroveĖ se vyznaþuje vysokým stupnČm ochrany zamČstnancĤ a garancí zamČstnaneckých práv, zajišĢující jejich sociální
standard. Druhá úroveĖ se už vyznaþuje vyšším stupnČm flexibility; volnost
pracovnČprávních vztahĤ na této úrovni je vyšší a stupeĖ ochrany zamČstnancĤ je nižší. MĤžeme to nazvat také zónou prekérnosti. Na tĜetí úrovni je
stupeĖ ochrany zamČstnancĤ tak nízký, že jsou bezprostĜednČ ohroženi
sociálním dumpingem.
Zejména rámcové legislativní podmínky v jednotlivých státech mají podstatný vliv na to, zdali se pracovnČprávní vztahy nacházejí spíše na první, druhé
nebo tĜetí úrovni ochrany práv zamČstnancĤ. Ideální stav se vyznaþuje umístČním pracovnČprávních vztahĤ na první úrovni s nejvyšším stupnČm ochrany zamČstnancĤ. Pouze malá þást pracovnČprávních pomČrĤ se nachází
v zónČ flexibility.
Odpovídá to tradiþnímu evropskému modelu, který platí také pro pomČry
v ýeské republice. Tato konstelace podporuje rozvoj podmínek pro zajišĢování takzvané „slušné“, neboli „dobré“ práce. ZamČstnanci mají zaruþená
práva. Systém vytváĜí podmínky pro slaćování rodinného života a povolání a
zachování sociálního smíru. OdpĤrci tohoto systému argumentují tím, že
ochrana práv zamČstnancĤ probíhá na úkor vyšších personálních nákladĤ
zamČstnavatelĤ a vyšší úrovnČ administrativy. ZamČstnavatelé þasto argumentují tím, že to má negativní dopady na konkurenceschopnost a na efektivitu hospodáĜství. Jejich požadavkem je vyšší flexibilita pracovnČprávních
vztahĤ, protože jinak údajnČ nemohou obstát v ostré konkurenci.
Na tomto místČ bych si dovolil poukázat na jednu studii Mezinárodní organizace práce (ILO), která se zabývala souvislostí mezi pracovnČprávní ochranou zamČstnancĤ a ekonomickou efektivitou systémĤ. Z výsledkĤ prĤzkumu
25
vyplývá, že neexistuje signifikantní souvislost mezi vyšší mírou flexibility a
vyšší ekonomickou efektivitou. Je to mýtus, jehož se musíme zbavit.
Druhý model, odehrávající se pĜedevším na druhé úrovni, kterou bych nazval úrovní prekérnosti, je modelem, k nČmuž Evropa v souþasnosti smČĜuje.
PracovnČprávní pomČry se vyznaþují nejistotou. Roste riziko sociálního
vylouþení. Dochází ke vzniku dvou „tĜíd“ zamČstnancĤ: tzv. „insiders“, kteĜí
jsou „uvnitĜ“ a mají zajištČný sociální standard, a tzv. „outsiders“, pro které je
obtížné postoupit na lepší úroveĖ ochrany zamČstnancĤ. Roste také riziko
pracovních úrazĤ, protože zamČstnavatelé, kteĜí jsou pouhými „uživateli“
doþasnČ pĜidČlených zamČstnancĤ, ve vztahu k této skupinČ nepociĢují stejnou odpovČdnost jako vĤþi vlastním zamČstnancĤm. Na této úrovni se nacházejí napĜ. mladí zamČstnanci. Tato druhá úroveĖ se vyznaþuje také
pĜítomností hrozby sociálního dumpingu, která je akutní na tĜetí úrovni.
TĜetí úroveĖ reprezentuje ohrožení, které je pro nás odboráĜe nepĜijatelné.
Vyznaþuje se výraznou pĜítomností hrozby sociálního dumpingu a jiných
sociálnČ patologických jevĤ.
Na kterou úroveĖ bychom mČli v tomto modelu zaĜadit agenturní práci?
OsobnČ zastávám názor, že by to mČlo být zpravidla nČkde mezi druhou
úrovní – tzv. úrovní flexibility – a úrovní tĜetí coby úrovní sociálního dumpingu. Závisí to však pĜedevším na konkrétní právní úpravČ v tom kterém státČ.
Je však zjevné, že pro nás odboráĜe je agenturní zamČstnávání výzvou,
které se musíme postavit. Je to o to dĤležitČjší, protože se nám v oblasti
agenturního zamČstnávání dosud jen v nedostateþné míĜe daĜí zajistit uspokojivou ochranu zamČstnancĤ.
A tím se dostáváme k ýeské republice. Právní úprava pracovnČprávních
vztahĤ i v ýeské republice stále ještČ vychází z takzvaného „integraþního
modelu“.
Platný zákoník práce zajišĢuje slušnou úroveĖ ochrany zamČstnancĤ. Zákoníkem je upravena celá Ĝada práv zamČstnancĤ, napĜíklad ochrana pĜed
výpovČdí, bezpeþnost a ochrana zdraví pĜi práci, regulovaná pracovní doba
a další aspekty, které souvisí se „slušnou“, resp. „dobrou“ prací. Na druhé
stranČ však nynČjší þeská vláda zahájila v této oblasti restriktivní opatĜení ve
stylu „run to the bottom“. UrþitČ Vám neušlo, že v souþasnosti máme
v ýeské republice pravicovou vládu, která je velmi naklonČna politice a rétorice flexibility. Vláda dokonce jasnČ Ĝíká, že považuje flexibilitu za všelék na
všechny problémy v této oblasti vþetnČ nezamČstnanosti, stárnoucí populace
a problematiky uplatnitelnosti jistých problémových skupin obyvatelstva na
trhu práce.
Už tady zaznČlo, že þeské odbory mají pomČrnČ dobré možnosti vlivu. Proto
bychom mČli využít svých možností k tomu, abychom zabránili nastínČnému
negativnímu vývoji. PlnČ s tím souhlasím. ýeské odbory dČlají všechno pro
26
to, aby zabránili omezování práv a ochrany zamČstnancĤ. Bojujeme na
všech frontách, od úþasti na odborném diskurzu pĜes lobování prostĜednictvím politických stran až k ostatním opatĜením, u nichž se jedná napĜíklad o
veĜejné akce.
Minulou sobotu se konala velká demonstrace, a na tomto místČ chci Ĝíct, že
to urþitČ nebyla poslední demonstrace tohoto druhu, pokud bude þeská
vláda pokraþovat ve svém dosavadním kurzu. UjišĢuji Vás, že þeské odbory
tuto výzvu pĜijmou a budou na ní reagovat. V rámci þeských odborových
svazĤ se vytváĜí myšlenkový proud, který se už nechce omezovat jen na
klidné formy protestĤ bez stávek, jak tomu bylo v minulosti. Pokud v tom
vláda ýeské republiky chce pokraþovat, musí si uvČdomit, že þeské odbory
urþitČ strach nemají!
Teć bych pĜešel k agenturní práci v ýeské republice. Institut agenturního
zamČstnávání je v þeském zákoníku práce upraven teprve od roku 2004.
Agenturní zamČstnávání je jedním z pracovnČprávních vztahĤ upravených
zákoníkem práce. Povolení ke zprostĜedkování zamČstnání agenturám práce vydává Ministerstvo práce a sociálních vČcí ýR. Povolení se vydává
nanejvýš na dobu tĜí let, ale lze ho vydat i opakovanČ. ZprostĜedkování zamČstnání mohou agentury práce provádČt bezplatnČ nebo za úhradu, úhrada však nesmí být požadována od osoby, které bylo zamČstnání
zprostĜedkováno. Konstelace smluvních vztahĤ má podobu trojúhelníku.
Agentura práce uzavírá pracovní pomČr s fyzickou osobou, která je agenturním zamČstnancem. S uživatelem uzavírá agentura práce dohodu o doþasném pĜidČlení zamČstnance agentury. Práci agenturního zamČstnance pak
Ĝídí a kontroluje uživatel.
Specifikem þeské právní úpravy je, že pracovní pomČr na dobu urþitou mĤže
být sjednán nanejvýš na dobu dvou let. Jelikož však toto ustanovení neplatí
pro agentury práce a neexistuje možnost zabránit opakovanému uzavírání
(„ĜetČzení“) pracovních pomČrĤ na dobu urþitou, dochází k obcházení tohoto
ustanovení a tím pádem i k sociálnímu dumpingu.
NejdĤležitČjším aspektem v oblasti agenturního zamČstnávání je z našeho
pohledu prosazení principu rovného zacházení. Zákoník práce výslovnČ
zakazuje jakékoliv rozdílné zacházení s kmenovými zamČstnanci a zamČstnanci agenturními. Týká se to výslovnČ veškerých pracovních podmínek,
odmČĖování, pracovní doby, bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci a všech
ostatních aspektĤ. V tomto ohledu mají agenturní zamČstnanci nárok domáhat se uspokojení svých práv u pĜíslušné agentury práce, resp. personální
agentury.
Na tomto místČ bych tedy svĤj referát mohl v podstatČ ukonþit, protože
agenturní zamČstnávání v ýeské republice funguje, pĜinejmenším teoreticky,
opravdu výbornČ. Máme u nás zásadu rovného zacházení i zákonnČ zakot27
vený zákaz diskriminace. Potíž je v tom, že se platné þeské právo prostČ
ignoruje. Podívejme se tedy na to, jak funguje agenturní zamČstnávání
v ýeské republice v praxi.
Informace o agenturním zamČstnávání pocházejí ze zdrojĤ Ministerstva
práce a sociálních vČcí ýeské republiky a z dotazníkového šetĜení ýMKOS,
v jehož rámci poskytly své informace jednotlivé odborové svazy a základní
odborové organizace. Z oficiálních zdrojĤ MPSV ýR vyplývá, že v ýeské
republice pĤsobí celkem 1789 agentur práce. UvČdomíme-li si, že v ýeské
republice máme zhruba 4 miliony zamČstnancĤ a pĜibližnČ 400 tisíc nezamČstnaných, je to ohromnČ velký poþet. Souvisí to jednak s tím, že aþkoliv
existuje povolovací povinnost pro oblast doþasného pĜidČlování zamČstnancĤ agenturami práce, je pomČrnČ snadné pĜíslušné povolení získat. Proto je
situace znaþnČ nepĜehledná. Podobá se to jakési džungli, v níž je velice
tČžké zjistit, kolik jakých agentur práce pĤsobí na trhu práce ýeské republiky, kolik agenturních zamČstnancĤ doþasnČ pĜidČlují kterým uživatelĤm atd.
Neexistují k tomu témČĜ žádné oficiální statistické údaje. Pro MPSV ýR to je
urþitČ velká ostuda, že tato data nemá k dispozici, byĢ má ze zákona povinnost provádČt jejich sbČr a evidenci.
MĤžeme tudíž vycházet pouze z neoficiálních údajĤ. Podle tČchto neoficiálních zdrojĤ bylo v roce 2005 zprostĜedkováno, resp. doþasnČ pĜidČleno pĜibližnČ 150 tisíc agenturních zamČstnancĤ. Podle analýzy ýMKOS se
agenturní zamČstnávání vyskytuje u 58,9 % zamČstnavatelĤ, pĜiþemž celé
odvČtví zaznamenává razantní rĤst. Analýza ýMKOS však není reprezentativním šetĜením, protože jsme se obrátili jen na odborové svazy a základní
odborové organizace, pĜedevším v rámci odborového svazu KOVO, který
pĤsobí zejména u vČtších zamČstnavatelĤ na území ýeské republiky. PĜesto
mají získané údaje jistou výpovČdní schopnost.
K tomu, jaké jsou dopady agenturního zamČstnávání na trh práce v ýeské
republice a jaké s sebou pĜináší problémy, lze Ĝíct snad tolik: DvČ tĜetiny
oslovených odborových svazĤ a základních organizací se obávají, že agenturní zamČstnávání povede k výraznému zhoršení podmínek pro zamČstnance. Za hlavní problém se považuje nedodržováni zásady rovného
zacházení. Z toho vyplývají také bezpeþnostní rizika.
Problematický je postup nČkterých zamČstnavatelĤ, kteĜí, jak už tady bylo
zmínČno, opakovanČ sjednávají pracovní pomČry na dobu urþitou bezprostĜednČ po sobČ se stejnými zamČstnanci. K dalším problémĤm patĜí také
zþásti nejasné pravomoci a velká neteþnost kontrolních orgánĤ. KromČ toho
je organizovanost agenturních zamČstnancĤ velmi nízká. Získat je pro vstup
do odborĤ je nesmírnČ tČžké.
Situace na trhu práce se jeví tak, že na jedné stranČ sice existuje v podstatČ
uspokojivá právní úprava, zejména co se týká zásady rovného zacházení,
která se však v praxi témČĜ vĤbec neuplatĖuje. ZamČstnavatelé zneužívají
28
agenturní zamČstnance jako levnou pracovní sílu. OdmČĖování agenturních
zamČstnancĤ je stejnČ jako v NČmecku horší než odmČĖování kmenových
zamČstnancĤ. Nerovné zacházení se však neuplatĖuje pouze v oblasti odmČĖování, nýbrž témČĜ ve všech oblastech, a bohužel také v oblasti bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. Stalo se už, že v rámci kontroly
provedeného u jistého zamČstnavatele bylo zjištČno, že zatímco nČkteĜí
zamČstnanci v urþitých provozech byli vybaveni ochrannými prostĜedky, jako
jsou ochranné brýle a pracovní obuv s ocelovou tužinkou ve špici, jiní zamČstnanci se tam pohybovali v teniskách. Když na to kontrolní orgán upozornil zamČstnavatele, ten pouze odvČtil, že to je v poĜádku, protože se
jedná pouze o agenturní zamČstnance, kteĜí ho nezajímají a za jejichž bezpeþnost a ochranu zdraví pĜi práci nenese odpovČdnost.
OhlednČ pravomocí kontrolních orgánĤ bych rád uvedl, že, jak už jsem upozornil, právní normy, které jsou v zásadČ vyhovující, se prakticky ignorují. Je
to zpĤsobeno také velkým zmatkem v oblasti pravomocí státních kontrolních
orgánĤ. Jak už jsem Ĝekl, spadá do pĤsobnosti MPSV ýR vydávání povolení
pro zprostĜedkování zamČstnancĤ agenturami práce, a za jistých okolností
také odnČtí vydaných povolení. Ministerstvo však nemá pravomoc ovČĜit si,
zda jsou dĤvody pro odnČtí vydaných povolení – napĜíklad z dĤvodu spáchaných deliktĤ – dány. Tato pravomoc je v pĤsobnosti úĜadĤ práce, které
však nemají povinnost postupovat zjištČné skuteþnosti ministerstvu. Obecné
kontrolní oprávnČní má inspekce práce. Inspekce práce mĤže zjišĢovat a
postihovat zjištČné delikty, na které existuje dokonce i sazebník pokut. Porušování povinnosti spoþívající v zajištČní rovného zacházení však mezi tČmito
delikty bohužel chybí.
29
Maágorzata Kociuba, Dolnoslezský vojvodský úĜad práce (DWUP)
Dobrý den, vážené dámy a pánové,
úvodem bych Vás ráda srdeþnČ pozdravila a
zároveĖ se srdeþnČ podČkovala za pozvání na
tuto konferenci.
Mám v úmyslu pĜedstavit Vám situaci v oblasti
agenturního zamČstnávání v Polsku. ObdobnČ
jako v ýeské republice má agenturní zamČstnávání i v Polsku zejména v Ĝadách zamČstnancĤ
spíše nevalnou povČst.
Pro ilustraci uvedu typický rozhovor dvou známých, kteĜí se náhodnČ potkají
na ulici. Jeden Ĝíká: „Našel jsem zamČstnání.“ Ten druhý se tČší: „Paráda.
Jaké?“ Ten první na to: „Agenturní...“ Pak zavládne velké zklamání. VČtšina
PolákĤ je totiž názoru, že agenturní zamČstnání není žádné poĜádné zamČstnání.
Agentury práce v Polsku existují už od 90. let. PĜekotný vývoj tohoto sektoru
se zaznamenává zhruba od roku 2000. DĤležitou událostí v tomto kontextu
bylo nabytí úþinnosti zákona o agenturním zamČstnávání v þervenci 2003.
Tento zákon poprvé upravuje veškeré právní aspekty agenturního zamČstnávání, þili vztahy mezi agenturami práce, podniky, které jsou uživateli agenturního zamČstnávání, a agenturními zamČstnanci.
OdvČtví agenturního zamČstnávání zaznamenalo v uplynulých letech prudký
rozmach. Snahou agentur práce je získat co nejvíc zákazníkĤ. Poslední
dobou se však pokoušejí také zlepšit svou povČst v polské spoleþnosti.
Ke dni 20. þervna letošního roku jsme u nás v Polsku mČli podle údajĤ na
internetové stránce Ministerstva práce a sociální politiky Polské republiky
1539 agentur práce, což je ménČ než v ýeské republice, aþkoliv je Polsko
podstatnČ vČtší. V prĤbČhu letošního roku, þili od zaþátku ledna do 29. þervna, už bylo každopádnČ založeno dalších 389 nových agentur práce. OhlednČ zákazníkĤ agentur práce, þili uživatelĤ agenturního zamČstnávání, uvádí
polské ministerstvo práce a sociální politiky na svých stránkách tyto informace: V roce 2005 využívalo služeb agentur práce celkem 5 300 podnikĤuživatelĤ, což pĜedstavuje ve srovnání s rokem 2004 nárĤst o 340 %. V roce
2006 þinil poþet podnikĤ-uživatelĤ agenturního zamČstnávání více než 7 000
subjektĤ. Poþet zahraniþních zamČstnavatelĤ v Polsku, kteĜí jsou uživateli
agenturního zamČstnávání, mimochodem vzrostl o témČĜ 90 %. Polské
agentury práce zprostĜedkovaly v roce 2006 zamČstnance celkem 662 podnikĤm-uživatelĤm mimo území Polska; v roce 2004 to bylo 351 zahraniþních
podnikĤ-uživatelĤ.
30
Poþet agenturních zamČstnancĤ v Polsku zaznamenal v letech 2001 až
2006 razantní rĤst až na hodnotu 250 000 agenturních zamČstnancĤ v roce
2006. V þem je nutno hledat pĜíþiny tohoto vývoje? Jednou z pĜíþin je už
zmínČná zákonná úprava agenturního zamČstnávání v roce 2003. Další
dĤležitou pĜíþinou je vstup Polské republiky do Evropské unie.
Agenturní zamČstnávání však stále ještČ není v polských pomČrech typické.
Se
zamČstnáváním
agenturních
zamČstnancĤ
zaþaly
v Polsku
v devadesátých letech zahraniþní zamČstnavatelé. Polské firmy, které
nejdĜíve jen pĜihlížely, pozdČji zaþaly tento vývoj napodobovat.
Agenturní zamČstnance v Polsku zamČstnávají tĜeba podniky se sezónními
výkyvy v objemu výroby, jako napĜíklad výrobci vánoþních ozdob. KromČ
odvČtví, jejichž výroba podléhá periodickým sezónním výkyvĤm, se agenturní zamČstnanci využívají také v pĜípadech, když není možné pĜekroþit jistý
poþet kmenových zamČstnancĤ, ve firmách postižených vysokou absencí
z dĤvodu nemoci, na pĜeklenutí dovolených, v oblastech, v nichž dochází
k velké fluktuaci pracovní síly, nebo za úþelem realizace jednorázových
projektĤ.
Podniky-uživatelé si váží výhod spoþívajících ve vyšší pružnosti v oblasti
personalistiky, v poklesu administrativních nákladĤ a v tom, že se mohou
lépe soustĜedit na strategické cíle podniku. KromČ toho dochází k pĜenesení
právní odpovČdnosti za agenturní zamČstnance na agentury práce. PĜípadné
odstupné nebo odškodné pro propuštČné zamČstnance tím tudíž také odpadá. V oblasti personálních výdajĤ dochází ke zmČnČ nastavení nákladové
struktury podniku, protože personální výdaje už nejsou souþástí pevných
nákladĤ, ale pĜesouvají se do oblasti variabilních nákladĤ.
Jak už jsem uvedla, snahou agentur práce je zlepšit svou image v polské
spoleþnosti. Z tohoto dĤvodu došlo v roce 2002 k založení odvČtvové asociace, tzv. „Svazu agentur práce“ (polsky: „Związek Agencji Pracy Tymczasowej – ZAPT“). Dle stanov jsou cíly této organizace mj. zastupování zájmĤ
agentur práce, ale i dodržování práv zamČstnancĤ. Tato asociace však má
v souþasnosti pouhých 18 þlenĤ, což je mizivý poþet ve srovnání s celkovým
poþtem agentur práce v Polsku.
Trend se ubírá ke zprostĜedkovávání pracovníkĤ s vyšší kvalifikací, napĜ.
úþetních. I nadále však pĜevládá skupina zamČstnancĤ pracujících jako
dČlníci ve výrobČ (více než 60%). NČkteré agentury práce se už zaþaly specializovat na zprostĜedkování pro jistá odvČtví, takže všichni zúþastnČní
mohou tČžit z jejich specifických znalostí trhu.
Agenturní zamČstnávání je po právní stránce upraveno mj. zákonem o zamČstnávání agenturních zamČstnancĤ ze dne 9. þervna 2003, který nabyl
úþinnosti v lednu 2004. Další úpravy jsou obsaženy v zákoníku práce. I
podle polské právní úpravy se u agenturního zamČstnávání jedná o pracovnČprávní vztah tĜech právních subjektĤ: agentury práce, uživatele a agenturního zamČstnance.
31
ZamČstnávání agenturního zamČstnance u jednoho uživatele je omezeno
nanejvýš na 12 mČsícĤ a je dovoleno pouze prací sezónní nebo periodické
povahy a u doþasnČ zvýšené potĜeby zamČstnancĤ u uživatele.
Specifickým rysem agenturního zamČstnávání je trojstrannost pracovního
pomČru. PĜedem musí být smluvnČ upravena doba trvání smluvního vztahu
a také druh vykonávané práce, pĜiþemž agenturní zamČstnanci nesmČjí
vykonávat žádnou nebezpeþnou práci. Na tomto místČ je však nutno poznamenat, že zákaz výkonu nebezpeþných prací je „pouhým zákonným
ustanovením“, které se však v praxi obchází, jak bohužel ukázalo i dĤlní
neštČstí v loĖském roce. Pracovní smlouva musí kromČ toho stanovovat i
potĜebnou kvalifikaci, pracovní dobu a místo výkonu práce.
Využívání agenturních zamČstnancĤ je tudíž zakázáno u nebezpeþných
þinností, v pĜípadech obsazení míst, uvolnČných z dĤvodu výpovČdi podané
zamČstnavatelem, dále po dobu šesti mČsícĤ od hromadného propouštČní
nebo za úþelem nahrazení stávkujících zamČstnancĤ, když se napĜ. zamČstnanci zdržují ve stanovém mČstČ, jako je tomu u stávkujících zdravotních sester, které už dva mČsíce bydlí v takovém stanovém mČstČ pĜed
budovou vlády ve VaršavČ.
Smlouva mezi agenturou práce a uživatelem musí obsahovat, resp. upravovat popis pracovního místa vþ. pracovní náplnČ, potĜebnou kvalifikaci, pravdČpodobnou délku doþasného pĜidČlení, pracovní dobu, místo výkonu práce
a odmČĖování. Druhá smlouva mezi agenturou práce a agenturním zamČstnancem musí obsahovat údaje o smluvních stranách, druh smlouvy, datum
uzavĜení smlouvy, údaje o podniku-uživateli, þili délku trvání doþasného
pĜidČlení a také podmínky výkonu práce. U uzavĜených smluv se však co do
jejich povahy þasto nejedná o pracovní smlouvy, ale o obecné obþanskoprávní smlouvy, které poskytují v podstatČ neomezený prostor pro snižování
odmČny za práce, jelikož u nich nejsou stanoveny žádné možnosti postihĤ
podle pracovnČprávních pĜedpisĤ.
Maximální délka trvání doþasného pĜidČlení agenturních zamČstnancĤ þiní
12 mČsícĤ, v pĜípadech zastupování nepĜítomných zamČstnancĤ nanejvýš
36 mČsícĤ (vþetnČ pĜípadných prodloužení).
Agenturní zamČstnanci mají nárok na dovolenou v délce dvou dní za každý
odpracovaný mČsíc, tj. 24 dní roþnČ. Jedná-li se o pracovní pomČr v trvání
kratším než pĤl roku, mĤže zamČstnavatel rozhodnout, že místo dovolené
poskytne zamČstnanci finanþní vyrovnání. Pokud pracovní pomČr trvá déle
než jeden rok, poskytuje se dovolená zpravidla dle obvyklých zásad, pĜiþemž
i zde se þasto uplatĖuje finanþní vyrovnání.
PĜestože jsou s agenturními zamČstnanci zpravidla uzavírány obþanskoprávní smlouvy, pĜinejmenším teoreticky by nemČli vydČlávat ménČ než
kmenoví zamČstnanci. „Teoreticky“ v této souvislosti znamená, že zákon
obsahuje pĜíslušné ustanovení. Problematické však je, že v této oblasti pĤsobí dva rĤzné kontrolní orgány. Jedná se jednak o státní inspekci práce,
která kontroluje dodržování pracovnČprávních pĜedpisĤ, a jednak o pĜíslušný
32
vojvodský úĜad, který je zodpovČdný za certifikaci agentur práce a za oblast
zprostĜedkování práce.
V oblasti odmČĖování je situace taková, že mezi agenturními zamČstnanci a
agenturami práce þasto nedochází ani k uzavĜení pracovní smlouvy, tudíž se
neuplatĖuje ani minimální mzda platná na daném pracovišti. NezĜídka se
podepisují tzv. bČžné obþanskoprávní smlouvy, pĜiþemž je nutno také Ĝíct, že
si za to nČkdy mohou i samotní zamČstnanci, když pĜistoupí na nepĜimČĜenČ
nízkou odmČnu.
Dotaz
MČl bych ještČ dotaz k vymahatelnosti práva v ýR a Polsku. Z vašich pĜíspČvkĤ jsem vyrozumČl, že zásada rovného zacházení sice existuje na papíĜe, ale praxe je zcela odlišná. ZamČstnavatelé to neustále používají jako
argument proti smČrnici EU o agenturním zamČstnávání, který by upravovala
i zásadu rovného zacházení. Argumentují tím, že se má nejdĜíve zajistit
vymahatelnost stávající národní legislativy, zejména v nových þlenských
státech EU. Máte nČjaké pĜedstavy nebo návrhy, jak by se dalo psané právo
implementovat do praxe? A jak k tomu mohou pĜispČt odbory?
OdpovČć Jaroslav Stránský
Souhlasím s tím, co tady právČ zaznČlo, a sice že ochrana zamČstnancĤ
bohužel ve znaþném rozsahu existuje pouze na papíĜe. Co by se s tím tedy
dalo dČlat v praxi a jak by se to dalo zlepšit? Na první pohled to vypadá
snadno. Existuje pĜece zákon, a ten se musí dodržovat. V praxi to bohužel
tak snadné není.
Naše odbory by se nejdĜíve mohly snažit prosadit rozšíĜení právní úpravy o
jasnou definici pojmu „rovné zacházení“, aby kontrolní orgány mohly snadnČji zjistit pĜípady nerovného zacházení a stíhat je. Dále je nezbytné jasnČ
vymezit kompetence jednotlivých kontrolních orgánĤ.
Odbory samotné by se mohly angažovat tím zpĤsobem, že by intenzivnČji
využívali svého kontrolního práva. V ýeské republice mají základní odborové organizace v podnicích právo kontrolovat dodržování pracovnČprávních
pĜedpisĤ u zamČstnavatele, u nČhož pĤsobí. V této oblasti by mohly základní
odborové organizace zaþít prosazovat psané právo, zejména také jeho aplikaci na agenturní zamČstnance. Pokud by to bylo potĜeba, mČly by odborové
organizace poskytovat agenturním zamČstnancĤm také právní podporu pĜi
prosazování jejich práv soudní cestou.
33
OdpovČć Maágorzata Kociuba
Nezastupuji zde odbory, takže nemohu Ĝíct nic ke konkrétní aktuální situaci
v podnicích. Mohu Vám pouze pĜetlumoþit signály, které se dostávají k nám
coby veĜejným službám zamČstnanosti. Své poznatky o problematice proto
získávám v první ĜadČ od bývalých agenturních zamČstnancĤ nebo nepĜímo
od jiných zamČstnancĤ, kteĜí nČkde pracovali spolu s agenturními zamČstnanci. Dojem, který jsem získala, není moc optimistický. Postižení svou
situaci popisují jako beznadČjnou. ěíkají, že se nacházejí v patové situaci.
Na jedné stranČ potĜebují práci, aby si vydČlali aspoĖ nČco málo na živobytí,
a proto jsou ochotni pĜijmout jakoukoliv nabídnutou práci, aĢ už je jakkoliv
mizernČ placená a probíhá za mizerných pracovních podmínek.
34
Možnosti úpravy agenturního zamČstnávání prostĜednictvím pracovnČprávních pĜedpisĤ a práva kolektivních smluv
Friederike Posselt, Spolkové pĜedsednictvo DGB
Dobrý den, dámy a pánové, je mi velkým
potČšením, že se zde dnes setkáváme
v tomto rámci, abychom se zabývali agenturním zamČstnáváním z pĜeshraniþní perspektivy. Svou pĜednášku jsem rozþlenila na tĜi
þásti:
NejdĜíve bych se ráda vČnovala výchozí situaci, ve druhé þásti bych chtČla poukázat na
možnosti úpravy agenturního zamČstnávání
prostĜednictvím pracovnČprávních norem a
prioritou závČreþné þásti by byly možnosti úpravy agenturního zamČstnávání
v rámci kolektivních smluv. Pokusím se vysvČtlit, které subjekty jsou
v NČmecku smluvními stranami kolektivních smluv, poté nastínit obsah kolektivních smluv uzavĜených tarifním spoleþenstvím odborových svazĤ sdružených v konfederaci DGB a na závČr bych se ráda v kostce zmínila o
kolektivní smlouvČ upravující minimální mzdy v oblasti agenturního zamČstnávání, která byla loĖským velkým projektem tohoto tarifního spoleþenství
pod vedením DGB.
NejdĜíve se tedy budu vČnovat agenturnímu zamČstnávání v NČmecku. Na
základČ údajĤ úĜední statistiky jsme v polovinČ roku 2006 mČli témČĜ
600 000 agenturních zamČstnancĤ. Z dĤvodu výrazného rĤstu v poslední
dobČ lze oþekávat, že tato tendence bude pokraþovat a v roce 2010 budeme
mít zhruba milion agenturních zamČstnancĤ.
V uplynulých letech jsme bohužel, byĢ se znaþnou nevĤlí, museli zkonstatovat rostoucí využívání agenturních zamČstnancĤ a také to, že k využívání
agenturních zamČstnancĤ dochází s cílem snižovat náklady, a ne, jak bylo
pĤvodnČ zamýšleno, s cílem umožnit podnikĤm co nejpružnČji reagovat na
pĜípadné výkyvy ve výrobČ nebo poptávce. Výstižným pĜíkladem je automobilka BMW v Lipsku, kde podíl agenturních zamČstnancĤ þiní už 38 %.
Jako další vývojový trend zaznamenáváme rostoucí poþet firem, které si
zakládají vlastní agentury práce. Poté dochází k pĜinejmenším þásteþnému
pĜevodu (bývalých) kmenových zamČstnancĤ do novČ založených agentur
práce a k jejich opČtovnému nasazení na pĤvodních pracovištích, avšak už
v postavení agenturních zamČstnancĤ.
35
Poslední dobou se však smlouvy o doþasném pĜidČlení zamČstnancĤ agentur práce, tudíž smlouvy mezi agenturami práce a podniky-uživateli, uzavírají
þasto ne s personálním oddČlením, nýbrž s nákupním oddČlením, které je
vČtšinou zodpovČdné i za zadávání zakázek subdodavatelĤm. Tendr probíhá
vČtšinou prostĜednictvím tzv. nabídkového Ĝízení online. Zakázku získá ta
agentura práce, která do pĜíslušné kolonky zadala nejnižší cenu, a na její
základČ pak mĤže „dodat“ agenturní zamČstnance uživateli. VesmČs zaznamenáváme enormní rozmach agenturního zamČstnávání a enormní tlak
na ceny v tomto sektoru.
Jak vypadají možnosti pracovnČprávní regulace tohoto sektoru
v podmínkách Spolkové republiky NČmecko? V oblasti pramenĤ práva existuje zejména spolkový zákon o doþasném pĜidČlování zamČstnancĤ (Zákon
upravující doþasné pĜidČlování zamČstnancĤ na komerþním základČ; nČmecky zkrácenČ: Arbeitnehmerüberlassungsgesetz – AÜG). KromČ toho
existují celonČmecké kolektivní smlouvy vyššího stupnČ, v nichž je upravena
problematika agenturního zamČstnávání. Za zmínku stojí napĜíklad soubor
kolektivních smluv, které byly dojednány a uzavĜeny tarifním spoleþenstvím
pod vedením DGB (sdružení sedmi þlenských odborových svazĤ DGB, bez
úþasti osmého þlenského odborového svazu železniþní dopravy
TRANSNET). Jako tĜetí pramen práva existují také podnikové dohody. Na
úrovni podnikových dohod lze upravit napĜíklad podíl agenturních zamČstnancĤ v konkrétním podniku. ýtvrtou úrovní právní úpravy jsou individuální
pracovní smlouvy, v nich lze upravit napĜíklad úhradu cestovného, diety
apod.
Úprava smluvních vztahĤ v oblasti agenturního zamČstnávání je obdobná
jako v ýeské republice a Polsku. Mezi agenturním zamČstnancem a agenturou práce se uzavírá pracovní smlouva. Agentura práce zase uzavírá
s podnikem-uživatelem smlouvu o doþasném pĜidČlení zamČstnancĤ.
OprávnČní udČlovat pokyny zamČstnancĤm pĜechází na uživatele.
Vycházeje z legislativní úpravy na úrovni spolkového práva bych teć ráda
popsala vztah tČchto právních úprav a kolektivních smluv. V zákonČ o doþasném pĜidČlování zamČstnancĤ je stanoven tzv. pomČr bČžných a výjimeþných skutkových stavĤ. Dle tohoto ustanovení má být bČžnČ uplatĖován
postup, podle nČhož mají agenturní zamČstnanci v zásadČ nárok na stejné
pracovní podmínky vþetnČ odmČĖování („equal pay - equal treatment“).
V praxi se však tento princip témČĜ vĤbec neuplatĖuje. Proþ tomu tak je?
Existuje totiž také možnost negativní odchylky od zákona prostĜednictvím
kolektivních smluv. Tarifní spoleþenství pod vedením DGB bylo bohužel
okolnostmi donuceno pĜistoupit v rámci uzavĜených kolektivních smluv na
takovou negativní odchylku, protože tzv. KĜesĢanská odborová konfederace
sjednala ve své kolektivní smlouvČ vyššího stupnČ pro zamČstnance podstatnČ horší podmínky.
36
Kdo jsou smluvní strany kolektivních smluv vyššího stupnČ uzavĜených
v oblasti agenturního zamČstnávání v NČmecku? Na stranČ zástupcĤ zamČstnancĤ to je jednak tarifní spoleþenství pod vedením DGB, ale kromČ
toho také tarifní spoleþenství kĜesĢanských odborových svazĤ. KĜesĢanské
odborové svazy uzavĜely kolektivní smlouvy s horšími pracovními podmínkami, zejména v oblasti odmČĖování. Na stranČ zamČstnavatelĤ jsou partnery tarifního spoleþenství pod vedením DGB dva svazy zamČstnavatelĤ,
s nimiž jsme uzavĜeli kolektivní smlouvy: jednak to je BZA (Bundesverband
Zeitarbeit Personal-Dienstleistungen e. V. – Spolkový svaz agentur práce a
personálních agentur), zastupující spíše vČtší agentury práce, a jednak iGZ
(Interessenverband Deutscher Zeitarbeitsunternehmen e. V. – Zájmové
sdružení nČmeckých agentur práce) coby svaz stĜedostavovských agentur
práce. KĜesĢanské odbory mají v oblasti celonČmeckých kolektivních smluv
tĜi smluvní partnery. NejvČtší dosah a rozšíĜení má kolektivní smlouva uzavĜená se svazem zamČstnavatelĤ AMP (Arbeitgeberverband Mittelständiger
Personaldienstleister – Svaz stĜedostavovských zamČstnavatelĤ v oblasti
personálních služeb).
Podíváme-li se souhrnnČ na oblast kolektivnČsmluvních úprav agenturního
zamČstnávání na území NČmecka, dospČjeme k celkem pČti odvČtvovým
kolektivním smlouvám a kromČ toho k bezpoþtu podnikových kolektivních
smluv, které byly vČtšinou uzavĜeny kĜesĢanskými odborovými svazy a obsahují velmi nízké sjednané mzdy. Zajímavou kolektivní smlouvou
s evropskou dimenzí je smlouva uzavĜená odborovým svazem služeb ver.di
a odborovým svazem hornictví, chemie a energetiky IG BCE na stranČ jedné
a tĜemi francouzskými agenturami práce na stranČ druhé. Tato kolektivní
smlouva platí pro francouzské agenturní zamČstnance, kteĜí mají své trvalé
bydlištČ ve Francii, ale jsou doþasnČ pĜidČlováni k výkonu práce na území
NČmecka a zároveĖ jsou þleny jednoho z uvedených nČmeckých odborových svazĤ.
První kolektivní smlouvy sjednané tarifním spoleþenství pod vedením DGB
v oblasti agenturního zamČstnávání byly uzavĜeny v roce 2003. Jednalo se o
kolektivní smlouvy složené pokaždé ze zastĜešující rámcové kolektivní
smlouvy, rámcové kolektivní smlouvy pro oblast odmČĖování a kolektivní
smlouvy pro oblast odmČĖování a kromČ toho také z kolektivní smlouvy o
zajištČní zamČstnanosti. Tyto smlouvy rĤzných typĤ mČly rĤzné doby platnosti. Se stĜedostavovským zájmovým sdružením agentur práce iGZ se nám
podaĜilo dojednat pouze velmi krátké doby platnosti v trvání jednoho roku u
všech smluv, zatímco se spolkovým svazem agentur práce BZA se nám
podaĜilo sjednat dobu platnosti v trvání þtyĜ let. V obou kolektivních smlouvách byla sjednána 35hodinová týdenní pracovní doba s konty pracovní
doby. Délka dovolené byla odstupĖována v rozmezí 24 až 30 pracovních
dní. Výše pĜíspČvkĤ na dovolenou a vánoþních prémií je rovnČž odstupĖována v rozmezí 150 € až 300 € v závislosti na délce výkonu zamČstnání u
konkrétní agentury práce. KromČ toho se v našich kolektivních smlouvách
v oblasti odmČĖování diferencuje mezi východním a západním NČmeckem,
pĜiþemž v rámci kolektivní smlouvy uzavĜené s BZA tento rozdíl þiní 13 % a
37
v rámci smlouvy s iGZ 13,5 %. Naší snahou je tyto rozdíly zmenšit. V tomto
ohledu se však momentálnČ nacházíme v rámci jednání v ponČkud nesnadné situaci. KromČ toho jsme v kolektivních smlouvách zakotvili další úpravy
v oblasti prémií a pĜíplatkĤ, které jsou vázané na þinnost v rámci podniku
uživatele a na délku trvání pracovního pomČru s agenturou práce.
Velkým projektem bylo sjednání a uzavĜení kolektivní smlouvy vyššího stupnČ upravující minimální mzdu v oblasti agenturního zamČstnávání, kterou se
nám podaĜilo uzavĜít dne 30. kvČtna 2006. Co bylo naší motivací pro uzavĜení této smlouvy? Prvním dĤvodem bylo, že nás k 1. kvČtnu 2009 pravdČpodobnČ þeká odstranČní pĜekážek v oblasti volného pohybu pracovníkĤ i ve
vztahu k novým þlenským státĤm EU a že tudíž musíme poþítat s masivním
tlakem na mzdovou úroveĖ, protože v NČmecku neexistuje zákonná minimální mzda, která by tvoĜila jakýsi stabilní základ celého mzdového systému
a zároveĖ pĤsobila jako záchranná síĢ, þili minimální pĜípustná mez. Na
tomto místČ bych Vás chtČla poprosit, zejména naše kolegy ze sousedních
zemí, abyste si to nevykládali nesprávnČ. Nejsme proti otevĜení trhĤ práce;
z našeho pohledu však je nezbytné, aby v systému byly nastaveny jisté
pojistky.
Druhým aspektem je masivní konkurence ze strany „nízkomzdových“ kolektivních smluv uzavĜených takzvanými kĜesĢanskými odbory. Ráda bych to
ilustrovala na pĜíkladu nejnižší tarifní tĜídy na území západního NČmecka.
V námi sjednaných smlouvách jsme sjednali výdČlek ve výši 7 €, potažmo
7,38 €. V kolektivní smlouvČ uzavĜené kĜesĢanskými odborovými svazy se
svazem zamČstnavatelĤ AMP þiní minimální mzda rovnČž 7 €, avšak je tam
obsažena také možnost snížit mzdu po dobu prvních šesti mČsícĤ až o
9,5 %. Po dobu prvních šesti mČsícĤ se tudíž musí platit pouze 6,34 € za
hodinu. Zohledníme-li skuteþnost, že 60 % agenturních zamČstnancĤ
v NČmecku není zamČstnáváno déle než tĜi mČsíce, dokážete si urþitČ pĜedstavit, že ve vČtšinČ pĜípadĤ se nakonec vyplácí pouze tato snížená mzda.
V rámci nČkterých podnikových smluv kĜesĢanské odbory dokonce sjednaly
hodinové mzdy ve výši 5,02 € - napĜíklad v rámci podnikové kolektivní
smlouvy firmy Allbecon. Z Wuppertalu je nám dokonce známa i podniková
kolektivní smlouva, která u nejnižší tarifní tĜídy pĜedpokládá hodinovou mzdu
ve výši pouhých 4,81 €.
Co bylo upraveno v kolektivní smlouvČ o minimální mzdČ, kterou jsme sjednali my? Minimální mzda letos na západČ NČmecka (v tzv. starých spolkových zemích) þiní 7,15 €, na východČ NČmecka (v tzv. nových spolkových
zemích) 6,22 €. V pĜíštím roce bude navýšena na 7,31 €, resp. 6,36 €. Dále
je ve smlouvČ upraven minimální nárok na roþní dovolenou v rozmezí 24 až
28 pracovních dní. Smlouva upravuje také pĜíspČvky na dovolenou, jejichž
výše je odstupĖována podle délky pracovního pomČru u zamČstnavatele
v rozmezí od 150 € až do 300 € u pracovních pomČrĤ trvajících pČt let a
déle. Kritickým bodem však nadále zĤstává úþinnost kolektivní smlouvy o
minimální mzdČ. Smlouva totiž ještČ nenabyla úþinnosti, protož nutnou pod38
mínkou pro tento krok je rozšíĜení oblasti pĤsobnosti tzv. zákona o vysílání
zamČstnancĤ (nČmecky zkrácenČ: Arbeitnehmerentsendegesetz – AEntG;
zákon o nutných pracovních podmínkách pĜi pĜeshraniþním poskytování
služeb) na oblast agenturního zamČstnávání. Tento krok si však vyžaduje
rozsáhlejší politickou diskuzi, proto lze s nabytím úþinnosti kolektivní smlouvy poþítat až nČkdy v létČ nebo na podzim pĜíštího roku.
DČkuji Vám za pozornost.
Jaroslav Stránský, právní oddČlení ýMKOS
Vážené dámy a pánové, rád bych navázal na svĤj pĜedešlý referát o zásadních aspektech agenturního zamČstnávání v ýeské republice a zamyslel se
nad možnostmi Ĝešení nastínČných problémĤ. V potaz zde pĜicházejí jednak
zmČny právních rámcových podmínek, ale také posílení vlivu základních
odborových organizací v podnicích.
PĜi pohledu na stávající právní rámcové podmínky agenturního zamČstnávání už bylo zkonstatováno, že zásada rovného zacházení sice je zakotvena
v zákoníku práce, ale prakticky se témČĜ vĤbec nedodržuje. Souhlasím se
svými pĜedĜeþníky, že se jedná o stČžejní problém vymahatelnosti práva na
základČ stávající právní úpravy, zejména se zĜetelem na dodržování zásady
rovného zacházení v praxi.
Jeden z možných návrhĤ pro zlepšení vymahatelnosti zásady rovného zacházení, která je v souþasnosti upravena v podobČ dost obecné formulace
obsažené v zákoníku práce, by mohl spoþívat v její výraznČ konkrétnČjší,
resp. diferencovanČjší úpravČ v separátním zákonČ. NapĜíklad by mČlo být
explicitnČ uvedeno, že agenturní zamČstnanci mají nárok na stejnou mzdu
za stejnou práci, což je zásada „equal pay“, stejnČ jako že mají stejná práva
v oblasti bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci. Na tomto místČ vyvstává
otázka evropské, resp. komunitární legislativy. V Evropské unii lze pozorovat
tendence smČĜující k zakotvení rovného zacházení, þili „equal treatment“
v oblasti agenturního zamČstnávání v podobČ smČrnice. Byl bych rozhodnČ
pro vydání takové smČrnice, aby nám z evropské úrovnČ bylo jasnČ Ĝeþeno,
že rovné zacházení je v oblasti agenturního zamČstnávání nezbytné.
Kdyby se nám totiž podaĜilo zajistit skuteþné rovné zacházení, znamenalo by
to nejdĤležitČjší krok k minimalizaci negativních dopadĤ fenoménu agenturního zamČstnávání. Skuteþné rovné zacházení a skuteþné rovné odmČĖování by totiž v oþích mnoha zamČstnavatelĤ výraznČ omezily atraktivitu
agenturního zamČstnávání, protože v nákladech na využívání agenturních
zamČstnancĤ by pak byly kromČ odmČn pro samotné agenturní zamČstnance obsaženy také provize pro agentury práce. Takže, jak už jsem Ĝekl, za
nejdĤležitČjší považuji prosadit rovné zacházení.
39
Dalším dĤležitým bodem je pĤsobnost a kompetence, resp. oprávnČní kontrolních orgánĤ. Když se v zákonČ zakotví odpovČdnosti a povinnosti, je nutno definovat také sankce v pĜípadech spáchaných deliktĤ a orgány, které
budou dohlížet na dodržování a provádČt výkon rozhodnutí. Pokud jsou
kompetence orgánĤ nejasné, jak je tomu za souþasné situace, jedná se o
neúnosný stav. Musíme proto sjednat nápravu, aby bylo jasnČ definováno,
které delikty spadají do pĜíslušnosti kterých orgánĤ, jaké postihy je možno
uložit a kdy je popĜípadČ možné odnČtí vydaného povolení.
UrþitČ existují i jiné možnosti regulace agenturního zamČstnávání, o nichž by
se dalo diskutovat. Musíme však mít na zĜeteli, že každá úprava s sebou
mĤže pĜinést jak pozitivní, tak i negativní dopady.
Jsem rád, že se mohu úþastnit tohoto fóra a informovat se také o právní
situaci v Polsku i v NČmecku. DovČdČl jsem se vČci, které by pro mne byly
v þeském právním Ĝádu nepĜedstavitelné, napĜíklad možnost výkonu zamČstnání na základČ obþanskoprávních smluv, a ne pracovnČprávních
smluv, která existuje v Polsku. Na druhé stranČ se mi na polské právní úpravČ líbí napĜíklad možnost omezení agenturního zamČstnávání u nebezpeþných prací nebo v nebezpeþných, resp. zdraví škodlivých pracovních
podmínkách. Považuji to za správnou cestu. Už byla Ĝeþ také o tom, že
agenturní práce mĤže být pro agenturní zamČstnance i nebezpeþná. Je to
dáno jednak tím, že s agenturními zamČstnanci se obvykle zachází hĤĜe než
s ostatními pracovníky, aþkoliv je nerovné zacházení právnČ nepĜípustné. Je
to dáno také tím, že agenturní zamČstnanci jsou považováni za pouhý prostĜedek, resp. nástroj k pĜeklenutí nedostatkĤ bez jakékoliv budoucí perspektivy. V pĜípadČ výpadku se porouchaný nástroj nahradí novým nástrojem.
Proto Ĝíkám ještČ jednou, že agenturní zamČstnávání nemá co dČlat v nebezpeþných a/nebo zdraví škodlivých provozech.
Rád bych dal do diskuze návrh na omezení podílu agenturní práce, resp.
agenturních zamČstnancĤ u každého zamČstnavatele na 5 % nebo 10 %
celkového poþtu zamČstnancĤ. KromČ mnoha pozitivních dopadĤ by se však
proti tomuto návrhu dalo namítnout, že by to možná motivovalo všechny
zamČstnance k vyþerpání této 10% kvóty.
Dalším možným výchozím bodem by mohlo být administrativní Ĝízení upravující vydávání povolení agenturám práce. Ministerstvo práce a sociálních
vČcí vydává rozhodnutí pomČrnČ velkoryse. PĜedepsané podmínky lze splnit
pomČrnČ snadno, proto v praxi není problém povolení získat. V tomto ohledu
by bylo možné upĜesnit podmínky pro vydání povolení, ale také podmínky
pro odnČtí vydaných povolení v pĜípadech porušení zákonných ustanovení.
Dalo by se tím zabránit v souþasnosti bČžnému zneužívání agenturního
zamČstnávání rĤznými ryze spekulantskými nebo fiktivními firmami apod.
V praxi se však obtížnČ zjišĢuje, zdali konkrétní agentura práce pracuje serióznČ nebo ne.
40
Z hlediska praktické realizace považují za dĤležité, aby byla odstranČna
možnost uzavírání nČkolika pracovních pomČrĤ na dobu urþitou po sobČ.
V ýeské republice je v zásadČ možné sjednávat pracovní pomČry na dobu
urþitou mezi týmiž úþastníky nanejvýš na dobu dvou let. Možnost obcházení
tohoto ustanovení prostĜednictvím nČkolika po sobČ jdoucích pracovních
pomČrĤ na dobu urþitou by mČla být odstranČna.
Na závČr bychom ještČ mohli osvČtlit úkoly odborových svazĤ a základních
organizací v oblasti agenturního zamČstnávání. Jedním z prostĜedkĤ na
Ĝešení tohoto problému by mČlo být zohlednČní a zaruþení práv agenturních
zamČstnancĤ v kolektivních smlouvách a v kolektivním vyjednávání.
Dále by mČly odborové svazy soustĜedit své snahy na zvýšení informovanosti agenturních zamČstnancĤ v pracovnČprávních záležitostech. Mnozí
zamČstnanci neznají svá práva a povinnosti. Jsem pĜesvČdþen, že právČ
odbory jsou schopny zprostĜedkovat zamČstnancĤm informace o jejich právech, a mČly by se snažit této možnosti využít.
Jak už bylo Ĝeþeno, úkolem odborĤ je kontrola dodržování pracovnČprávních
povinností zamČstnavatele. Odbory by v této oblasti mČly postupovat velmi
dĤslednČ. Pokud základní organizace zjistí porušování pĜedpisĤ ze strany
zamČstnavatele, nemČla by váhat a oznámit to pĜíslušnému kontrolnímu
orgánu. ZároveĖ by se mČla pokusit o sjednání nápravy. Odbory by se nemČly bát ani právních konfliktĤ a poskytnou dotþeným zamČstnancĤm právní
pomoc.
Podle þeského zákoníku práce je možné omezit rozsah agenturního zamČstnávání jen v kolektivní smlouvČ u uživatele. To je jasná výzva pro odbory, jejichž snahou by mČlo být opravdu zakotvit pĜíslušná ustanovení
v kolektivních smlouvách. Jedná se o velkou výzvu pro kolektivní vyjednávání, a v mnoha pĜípadech se to urþitČ nepovede. PĜesto si myslím, že pokud
odbory chtČjí být garantem dobrých pracovních podmínek, musí se aspoĖ
pokusit o prosazení tohoto požadavku. DČkuji Vám za pozornost.
41
Bogusáaw Wojtas, NSZZ „SolidarnoĞü“, Region Jelenia Góra
Geneze agenturního zamČstnávání
Fenomén agenturního zamČstnávání pochází z USA. DĤvodem zavedení této formy
organizace práce byla potĜeba podnikĤ,
nahradit své zamČstnance v dobČ jejich
nepĜítomnosti. Když nebylo možné nahradit
nepĜítomného pracovníka jiným kmenovým
zamČstnancem, bylo potĜebné nahradit jej
externistou.
Agenturní zamČstnávání se v poþáteþním stádiu svého vývoje osvČdþilo jako
perfektní Ĝešení pro podniky, které pracují hlavnČ sezónnČ (obchod, zemČdČlství, turizmus). V EvropČ se agenturní zamČstnávání zavedlo v šedesátých letech nejprve ve Francii. Jeho potĜeba byla vyvolána hledáním
alternativ v Ĝízení lidských zdrojĤ, které bylo omezeno restriktivními pracovními zákony a silnou pozicí odborĤ. Vztahy mezi zamČstnavateli a zamČstnanci byly proto nepružné, firmy nemohly zamČstnávat nové pracovníky a to
brzdilo jejich rozvoj.
Úpravy agenturního zamČstnávání v mezinárodním a evropském
V mezinárodním právu veĜejném þinnost personálních agentur upravuje
úmluva þ. 181/1997 a doporuþení þ. 188/1997 Mezinárodní organizace práce (ILO). Úmluva þ. 181/1997 zahrnula služby doþasného pĜidČlování zamČstnancĤ do rozsahu þinnosti soukromých personálních agentur a zavedla
souþasnČ normy, které by mČly zabránit zneužívání tČchto forem organizace
práce (úmluva ukládá þlenským státĤm zejména povinnosti k odpovídající
ochranČ zapĤjþených zamČstnancĤ), jakož i doporuþení, aby problematiku
odpovČdnosti mezi personální agenturou a uživatelem upravovaly národní
zákony.
PĜedpisy EU agenturní zamČstnávání neupravují v plném rozsahu. Dílþí
úpravy se nacházejí ve smČrnici þ. 96/71 Evropského parlamentu a Rady ze
dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníkĤ v rámci poskytování služeb.
Tato smČrnice upravuje poskytování služeb personálními agenturami
v situaci, když má být zamČstnanec zaslán do podniku, sídlícího v jiné þlenské zemi EU.
SmČrnice 91/383/EHS z roku 1991 k doplnČní opatĜení na zlepšení bezpeþnosti a ochrany zdraví u zamČstnancĤ s pracovním pomČrem na dobu urþitou ukládá povinnost, zahrnout doþasnČ pĜidČlené zamČstnance do opatĜení
42
k zajištČní BOZP na pracovišti ve stejném rozsahu, jaký požívají kmenoví
pracovníci uživatele.
Na doþasnČ pĜidČlované zamČstnance se aplikuje i SmČrnice 89/391/EHS,
jakož i jednotlivé smČrnice z oblasti ochrany pĜi práci a pĜíslušné pĜedpisy
EU, podle kterých by doþasnČ pĜidČlení zamČstnanci mČli být uživatelem
informováni o riziku, spojeném s prací, kterou vykovávají, a patĜiþnČ podle
své kvalifikace a zkušeností také zauþeni.
Na institut agenturního zamČstnávání se vztahuje naĜízení Evropského Parlamentu a Rady þ. 1386/2001 z 5. þervna 2001 o aplikaci systémĤ sociálního
zabezpeþení na zamČstnance a samostatnČ výdČleþné osoby jakož i jejich
rodinné pĜíslušníky cestující v rámci EU za prací, která Ĝeší nároky na plnČní
v rámci sociálního pojištČní.
Práce na smČrnici, která by mČla komplexnČ upravovat agenturní zamČstnávání, trvají od roku 1982. Poslední návrh SmČrnice Evropského Parlamentu
a Rady k problematice pracovních podmínek agenturních zamČstnancĤ je
z 22. bĜezna 2002. Z dĤvodu nejednomyslnosti národních zástupcĤ nebyla
smČrnice do dnešního dne schválena. Cílem smČrnice je zaruþení pĜimČĜené
ochrany zapĤjþených pracovníkĤ v þlenských zemích EU jakož i zajištČní
možnosti rozvoje agenturního zamČstnávání odstranČním omezení a pĜekážek v poskytování služeb personálními agenturami. I když návrh poĜád ještČ
nebyl pĜijat, naznaþuje cíle a zámČry Spoleþenství v této oblasti.
Polská úprava – Zákon o agenturním zamČstnávání ze dne 9. þervence
2003 – je ve znaþné míĜe založena na ustanoveních shora uvedeného návrhu smČrnice.
Zákoník práce
Ustanovení zákoníku práce neupravují otázky agenturního zamČstnávání
podrobnČ. V zákoníku práce se sice hovoĜí o doþasném pĜidČlení pracovníka
k zastupování, avšak otázka, odkud mají být tito pracovníci pocházet, zde
zmínČna není.
Ustanovení þl. 25 § 1 zákoníku práce upravuje možnost zamČstnání pracovníka na základČ pracovní smlouvy na dobu urþitou, jejíž doba platnosti pokrývá dobu nepĜítomnosti kmenového zamČstnance.
Rozhodovací pravomoc k politice zamČstnanosti v podnicích je v kompetenci
zamČstnavatele, což je z pohledu odborĤ také pochopitelné.
Druhy odĤvodnitelné nepĜítomnosti, na základČ které mĤže uživatel náhradou doþasnČ zamČstnat nového zamČstnance, jsou následující: dovolená na
zotavenou, neplacená dovolená, dlouhodobá nemoc.
43
Zákon o odborech
Zákonodárce v tomto právním aktu nezakotvil žádné pĜíslušné úpravy, protože Zákon o odborech nabyl platnosti dne 23. kvČtna 1991 a tehdy nebylo
agenturní zamČstnávání ještČ pĜedvídatelné, protože v podnicích docházelo
po hospodáĜských a strukturálních zmČnách k velkému snižování poþtu
zamČstnancĤ.
Kolektivní smlouvy
ZamČstnavatel (uživatel) je dle þl. 24125a zákoníku práce povinen informovat reprezentativní odborovou organizaci o úmyslu zamČstnat doþasnČ pĜidČleného pracovníka. Jestliže však zamČstnavatel (uživatel) chce uzavĜít
shora popsaný pracovní vztah na dobu delší než 6 mČsícĤ, musí uþinit opatĜení na schválení tohoto zámČru reprezentativní odborovou organizací.
Zákon o právech na informace a projednání
Ustanovení Zákona ze 7. dubna 2006 o právu na informace a projednání
stanovují v þl. 13 odst. 1 bod. 2, že zamČstnavatel má povinnost, informovat
podnikovou radu o stavu a struktuĜe zamČstnanosti a pĜedpokládaných personálních zmČnách, jakož i opatĜeních k zajištČní zamČstnanosti.
Zákonodárce kromČ toho v þl. 14 odst.1 stanovuje, jaké záležitosti má zamČstnavatel s podnikovou radou projednat a jak mají být tyto konzultace
vedeny.
Zásady zamČstnávání agenturních zamČstnancĤ a jejich vysílání
k výkonu agenturní práce
Tyto zásady jsou zakotveny v zákonu o agenturním zamČstnávání v kapitole
II a vyplývá z nich, jak má být uzavĜena pracovní smlouva mezi personální
agenturou a zamČstnancem. VČtšina zásad je odvozena z ustanovení platného polského zákoníku práce k pracovním vztahĤm.
Definice
AGENTURNÍ ZAMċSTNANEC – zamČstnanec, pĜidČlený personální agenturou výhradnČ k doþasnému výkonu práce u uživatele, který mu po dobu jeho
pĜidČlení bude udČlovat úkoly, Ĝídit a organizovat jeho práci.
AGENTURNÍ ZAMċSTNÁVÁNÍ – výkon práce pro pĜíslušného uživatele po
maximální dobu stanovenou zákonem. Jedná se o tyto úkoly:
a) sezónního, periodického nebo akutního charakteru,
b) které uživatel se svými kmenovými zamČstnanci nemohl v termínu splnit
nebo
44
c) které spadaly do náplnČ práce nepĜítomného zamČstnance uživatele.
UŽIVATEL – organizaþní jednotka, i když není právním subjektem, jakož i
fyzická osoba, která má zamČstnance.
PRACOVNÍ SMLOUVA – personální agentura uzavĜe se zamČstnancem
pracovní smlouvu na dobu urþitou nebo pracovní smlouvu na dobu výkonu
urþité práce (þl. 7 zákona)
ZÁKAZ POVċěOVÁNÍ VÝKONEM URýITÝCH ýINNOSTÍ – agenturnímu
zamČstnanci personální agentury nesmí být naĜízen výkon tČchto prací:
•
které jsou ve smyslu ustanovení þl. 23715 zákoníku práce obzvláštČ
nebezpeþné;
•
které vykonával kmenový zamČstnanec uživatele, který se nyní úþastní
stávky;
•
na pracovišti, na kterém bČhem uplynulých tĜí mČsícĤ pracoval kmenový
zamČstnanec uživatele, se kterým byl ukonþen pracovní pomČr
z dĤvodĤ jím nezavinČných.
DOHODY PěI UZAVÍRÁNÍ SMLUV
1. K uzavĜení pracovní smlouvy mezi agenturou a pĜenechávaným pracovníkem ujedná uživatel s agenturou písemnČ:
•
druh práce, kterou má být doþasnČ pĜidČlený pracovník povČĜen,
•
kvalifikaci, která je k výkonu práce potĜebná,
•
pĜedpokládanou délka výkonu práce,
•
rozsah pracovní doby,
•
místo výkonu práce.
2. Uživatel písemnČ informuje agenturu o:
•
odmČnČ za práci, která má být doþasnČ pĜidČlenému pracovníkovi
podle mzdových pĜedpisĤ platných u zamČstnavatele (uživatele)
poskytnuta,
•
podmínkách BOZP.
3. PĜed uzavĜením pracovní smlouvy mezi agenturou a zamČstnancem
dohodne pracovní agentura s uživatelem písemnČ následující:
•
rozsah informací k prĤbČhu práce, které mají vliv na výši odmČny
za práci, jakož i zpĤsob a rozsah pĜedání tČchto informací agentuĜe
za úþelem výpoþtu odmČny,
•
rozsah pĜevzetí závazku zamČstnavatele (uživatele) k plnČní povinnosti náhrad nákladĤ pĜi služebních cestách,
45
•
rozsah pĜevzetí povinnosti zamČstnavatele (uživatele) ve vČci
BOZP, obzvláštČ poskytnutí pracovního odČvu a pracovní obuvi jakož i osobních ochranných pomĤcek, poskytnutí nápojĤ a preventivních potravin, provedení bezpeþnostních školení, vyšetĜení
okolností a pĜíþin pracovního úrazu, posouzení rizika povolání jakož
i informování o tomto riziku.
SDċLENÍ OBSAHU DOHODY ZAMċSTNANCI
Dohodu mezi uživatelem a personální agenturou sdČlí agentura doþasnČ
pĜidČlenému pracovníkovi pĜed uzavĜením pracovní smlouvy.
PRÁVA A POVINNOSTI UŽIVATELE
Uživatel má práva a povinnosti zamČstnavatele v rozsahu, který je nezbytný
pro organizaci práce doþasnČ pĜidČleného zamČstnance.
Uživatel:
1. je povinen, zajistit doþasnČ pĜidČlenému zamČstnanci bezpeþné a hygienické podmínky pro výkon práce na urþitém místČ,
2. vede evidenci docházky v rozsahu a podle zásad, platných pro pracovní
pomČr,
3. nesmí na doþasnČ pĜidČleného zamČstnance použít ustanovení þl. 42 § 4
Zákoníku práce a ani ho k výkonu práce nebo organizaci práce pĜenechat jinému podniku.
PRINCIP ROVNÉHO ZACHÁZENÍ
Pracovní a další podmínky doþasnČ pĜidČleného zamČstnanec nesmČjí být
po dobu výkonu práce pro uživatele horší než jsou nebo by byly podmínky
srovnatelného zamČstnance uživatele. OhlednČ pĜístupu k možnostem dalšího profesního vzdČlávání neplatí shora uvedená vČta pro doþasnČ pĜidČlené zamČstnance, kteĜí budou svou práci u uživatele vykonávat po dobu
kratší než 6 mČsícĤ.
NÁHRADA ŠKODY PěI NEROVNÉM ZACHÁZENÍ
DoþasnČ pĜidČlený pracovník má právo vyžadovat od agentury náhradu
škody, vzniklé mu z dĤvodu nerovného zacházení, ve výši stanovené podle
Zákoníku práce. Personální agentura má právo, požadovat od uživatele
náhradu škody, uhrazené doþasnČ pĜidČlenému zamČstnanci z dĤvodu nerovného zacházení.
46
DOVOLENÁ NA ZOTAVENOU
DoþasnČ pĜidČlený pracovník má právo na dovolenou na zotavenou ve výši
dva dny za každý mČsíc pohotovosti u jednoho nebo nČkolika uživatelĤ.
Dovolená na zotavenou se zamČstnanci poskytne ve dny, které by byly jeho
pracovními dny. Na zamČstnance se vztahují ustanovení þl. 1672 zákoníku
práce.
Jestliže doþasnČ pĜidČlený pracovník svĤj nárok na dovolenou na zotavenou
bČhem výkonu práce u uživatele nevyužije, zaplatí mu personální agentura
za jeho dovolenou a za neuplatnČnou þást penČžní vyrovnání.
47
Poþet agenturních zamČstnancĤ
Poþet zamČstnancĤ zprostĜedkovaných
agenturami pro zprostĜedkování práce
ROK
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
CELKEM
celkem
13 500
10 500
12 395
35 143
49 699
66 682
69 503
93 526
122 746
113 581
108 054
108 077
123 127
125 127
98 888
162 656
247 761
1 561 387
agenturami práce
z toho
v tuzemsku
v zahraniþí
neuvedeno
13 500
neuvedeno
10 500
2 145
10 250
27 393
7 750
40 741
8 958
58 269
8 413
58 514
10 989
78 138
15 388
99 772
22 974
87 785
25 796
77 321
30 733
79 130
28 947
86 005
37 544
83 961
41 166
46 572
52 316
81 624
81 032
12 8514
119 247
1 035 884
525 503
31 628
167 644
206 665
288 440
663 408
Regionální rozdČlení agentur práce
253
58
Pomorskie
152
WarmiĔskoMazurskie
Zachodnio
pomorskie
41
71
Podlaskie
KujawskoPomorskie
51
Lubu
skie
644
229
Mazowieckie
Wielkopolskie
116
DolnoĞląskie
75
àódzkie
220
Lubelskie
138
Opolskie
33
303
ĝwiĊtokrzyskie
ĝląskie
182
Maáopolskie
48
71
Podkarpackie
Výzvy pro odbory a pro podnikovou úroveĖ
Bodo Grzonka, Obvod IG Metall Berlín-Braniborsko-Sasko
Problematikou agenturního zamČstnávání
se zabývám už dva a pĤl roku, z toho o
nČco více než rok velmi intenzivnČ coby
vedoucí projektu zamČĜeného na agenturní
zamČstnávání.
Posledním impulzem mé þinnosti byly loĖské volby rad zamČstnancĤ. K termínu
voleb jsme se podívali, kolik agenturních
zamČstnancĤ se pro volby registrovalo.
Poþet, k nČmuž jsme dospČli pro náš obvod, a sice 16 180 agenturních zamČstnancĤ, je potĜeba pĜinejmenším zdvojnásobit, protože agenturní zamČstnanci musí být v podniku nejménČ tĜi mČsíce, aby byli registrováni
v seznamu oprávnČných voliþĤ. Zohledníme-li kromČ toho statistickou nejistotu, lze zjištČný podíl agenturních zamČstnancĤ ve výši 17,4 % klidnČ navýšit o dalších deset procentních bodĤ. Už i to je vlastnČ dĤkazem absurdnosti
úĜední statistiky.
ýím hloubČji se podíváme do jednotlivých podnikĤ, tím dramatiþtČjší a horší
jsou extrémy, s nimiž se setkáváme. Siemens nebo BMW jsou podniky,
které razí styl v tomto sektoru. Podniky v této oblasti zcela jednoznaþnČ
postupují strategicky a koncepþnČ. V souþasnosti se už agenturní práce
využívá i na pokrytí zcela bČžné potĜeby personálu, þili v rámci základního
vytížení kapacit, a nejen na pokrytí špiþkových objemĤ výroby.
SpoleþnČ s þleny rad zamČstnancĤ v podnicích jsme dospČli ke zjištČní, že
agenturní zamČstnávání už zasahuje i do oblasti základních kompetencí
podnikĤ, jako jsou napĜ. personální oddČlení nebo vývoj a výzkum. Agenturní zamČstnanci, tvoĜící takzvaný marginální personál, jsou zcela vČdomČ
umísĢování na tČchto pozicích, aby pĜispČli ke zvýšení „ukáznČnosti“ kmenových zamČstnancĤ. Klaus Dörre už tuto sociologickou souvislost demonstroval ve svém pĜíspČvku, a sice jak se cítí kolegové v podnicích, když vČdí, že
jejich práci mĤže dČlat i nČkdo, kdo pracuje vedle nich za poloviþní mzdu.
Tento takzvaný „nástroj flexibility“ v podstatČ znamená odklon od principĤ
sociálního státu. NČmecko se v podstatČ považuje za sociální tržní hospodáĜství, ale stále více velkých firem se snaží zbavit se své sociální odpovČdnosti. Poté, co se zbavily své finanþní odpovČdnosti, je jejich snahou zbavit
se také odpovČdnosti sociální.
49
Náš hlavní problém spoþívá v tom, že stále ještČ pĜíliš málo zástupcĤ zájmĤ
zamČstnancĤ na podnikové úrovni projevuje zájem o toto brizantní téma.
PĜíliš málo v této souvislosti znamená, že byĢ se už nacházíme na dobré
cestČ, podle optimistických odhadĤ se tomuto tématu serióznČ vČnuje maximálnČ 10 % þlenĤ rad zamČstnancĤ. PĜed rokem se však jejich podíl pohyboval v rozmezí maximálnČ 1 až 2 %, a také pro odborový svaz IG Metall
toto téma mČlo spíše jen podĜadný význam. V souþasnosti však už existují
obvody našeho odborového svazu, které se tématem agenturní práce zabývají velmi intenzivnČ, protože si už uvČdomily, že je nutné zaujmout jasný
postoj a že je potĜeba ve vČtší míĜe jednat a provádČt také poradenství pro
zamČstnance.
K tématu agenturního zamČstnávání se nemusí pĜistupovat jen klasicky.
S kolegynČmi a kolegy agenturními zamČstnanci je velmi tČžké navázat
kontakt. KromČ toho je tématické spektrum velmi široké. Jedním z cílĤ je
vytvoĜit v podnicích funkci zmocnČncĤ, resp. zodpovČdných pracovníkĤ pro
problematiku agenturní práce. Od všech rad zamČstnancĤ oþekáváme zĜízení takové funkce. KaždopádnČ se už mĤžeme pochlubit slušnými pokroky:
ze 151 podnikĤ s více než 100 zamČstnanci na území našeho obvodu už
zhruba 20 až 30 rad zamČstnancĤ zĜídilo funkci zmocnČnce pro agenturní
zamČstnávání, aþkoli ji tĜeba nazývají nČjak jinak.
Tyto lidi musíme samozĜejmČ kvalifikovat. Chceme to dČlat ve spolupráci
s našimi kanceláĜemi v regionech. Existuje už napĜíklad nČkolik vzorových
regionĤ jako Lipsko, Berlín, ale i Saská Kamenice (Chemnitz) a Cvikov
(Zwickau), v nichž už probíhají rĤzné aktivity.
Celé téma lze oživit prostĜednictvím výmČny zkušeností, kterou nabízíme
konkrétnČ v podobČ odborných konferencí, workshopĤ a samozĜejmČ i semináĜĤ. U tČchto aktivit jsme zaznamenali nebývalý rĤst o více než 3000 %,
samozĜejmČ vycházeje z velice nízké úrovnČ. Pokud se však nČjaká vČc tak
slibnČ rozbČhne, musí se lidem taky nČco nabídnout, protože poptávka je
moc vysoká. Na území našeho obvodu jsme už na téma agenturního zamČstnávání proškolili více než 400 þlenĤ rad zamČstnancĤ. To je docela
slušný poþet.
Téma agenturního zamČstnávání se jako þervená nit táhlo také naší vþerejší
obvodní konferenci IG Metall. Všichni se teć tomuto tématu chtČjí vČnovat.
Pro nás to však také znamená, že musíme lidem, vþetnČ placených zamČstnancĤ odborového svazu, zprostĜedkovat jisté procesní kompetence, protože se už jedná o pomČrnČ komplexní problematiku, kterou nelze svČĜit
jednoduše svČĜit do rukou nČjakého odborového sekretáĜe, aĢ za nás navrhne Ĝešení. Celá tématika totiž má i nČkolik dalších aspektĤ, které zdánlivČ
nespadají do oblasti klasické odborové þinnosti, ale opravdu jen zdánlivČ.
Ono to totiž do naší pĤsobnosti spadá, protože jsme jediným partnerem, na
nČjž se lidi mohou obracet.
50
DĤležité je také vytváĜet strategické aliance s jinými odborovými svazy a
s církvemi, abychom téma prekarizace dostali do popĜedí veĜejného zájmu.
Vztahy s veĜejností jsou vĤbec jednou ze stČžejních klíþových funkcí, která
je u tohoto tématu nezbytná. Bez veĜejnosti, bez podpory obyvatel se nám to
nepovede. Bez veĜejného tlaku niþím nehneme. A musí to být tlak z co nejvíce rĤzných stran.
Jednou z aktuálních otázek, kterou se musíme dennodennČ zabývat, je i to,
co vlastnČ Ĝíkáme na sjednané tarify pro agenturní zamČstnávání. Ono to
totiž není vĤbec snadné, najít kloudnou odpovČć. Když totiž máme v kovoprĤmyslu a elektroprĤmyslu hodinové mzdy na úrovni 12 € nebo 13 € a
agenturní zamČstnanci nezĜídka nevydČlávají ani polovinu, tak si prostČ
musíme pĜiznat, že momentální úprava mezd v oblasti agenturního zamČstnávání je špatná. A musíme být také schopni si to pĜiznat. Pro IG Metall to
není snadná situace, a pro tarifní spoleþenství pod vedení DGB tím spíš ne.
V tomto ohledu se nám však podaĜí dosáhnout úspČchĤ ve prospČch agenturních pracovníkĤ pouze za pĜedpokladu naší síly. To si taky musíme na
rovinu Ĝíct. Naše organizovanost v oblasti agenturní práce je mizerná. Myslím si, že odborová organizovanost je dokonce nižší než nemocnost zamČstnancĤ. Proto není divu, že na tomto místČ se nám zevnitĜ nedaĜí vyvinout
žádnou sílu. To je jedna þást dilematu. ěíkám ale zcela otevĜenČ, že momentálnČ nepĜichází v potaz, aby DGB opustil kolektivní jednání. Vedou se
sice diskuze o tom, že bychom mČli vystoupit z kolektivních jednání se zamČstnavateli, ale nemáme na stole žádnou jinou alternativu. Místo toho
chceme radČji kráþet vpĜed a udČlat ještČ nČkolik dalších krĤþkĤ nebo krokĤ.
MomentálnČ je jedinou schĤdnou a zároveĖ i nejrychlejší cestou snažit se
dospČt k použitelným úpravám a regulacím pĜímo v podnicích, které jsou
uživateli agenturní práce. Vytyþili jsme si to za úkol pro letošní rok. V osmi
nebo deseti podnicích jsme už prosadili rovné odmČĖování („equal pay“).
ZamČstnavatelé proti tomu pĜirozenČ kladli zarputilý odpor. Jen aĢ si nikdo
nemyslí, že to je lehká cesta. Letos pĜinutíme, þili ne zdvoĜile požádáme,
ještČ zhruba dalších 20 podnikĤ, aby u nich všichni zamČstnanci dostávali
stejné peníze, mj. i BMW, abych to nezapomnČl Ĝíct. Jsme tedy na dobré
cestČ. PodaĜilo se nám to prosadit i u rĤzných subdodavatelĤ a pĜíští týden
se pĜíslušná úprava zavede i ve firmČ Daimler-Chrysler. Musíme vytváĜet
dobré pĜíklady, na nichž mĤžeme ukázat, že to jde i jinak. A opravdu to jde i
jinak. Musíme to Ĝíkat všem zamČstnancĤm – kmenovým i agenturním, že to
jde i jinak.
I pĜesto jsou tarifní mzdy v oblasti agenturního zamČstnávání mizerné mzdy,
i minimální mzda je bezpochyby mzdou mizernou. Proto by nám to momentálnČ nebylo k niþemu, dívat se na tarifní mzdy, které jsme sjednali s IGZ
(Zájmové sdružení nČmeckých agentur práce) nebo s BZA (Spolkový svaz
agentur práce a personálních agentur) a srovnávat je s rĤznými jinými odvČtvími. Svou sílu musíme þerpat odtamtud, kde už máme silné postavení,
þili v podnicích, a pak jí dále rozvíjet. Stávající mzdy v oblasti agenturní
práce neposkytují zamČstnancĤm perspektivu zabezpeþené životní úrovnČ.
PoĜád se jedná o pracovní místa pro levné pracovní síly.
51
Teć vám ukážu jeden nesmírnČ zajímavý pĜíklad, který bychom v budoucnu
mČli více medializovat. Obstaral jsem si totiž konkrétní údaje o tom, kolik
vydČlávají agentury práce: uživatel platí agentuĜe práce 2 314,20 €. Kolega
agenturní zamČstnanec dostává 808,41 € þistého. Mezi tím jsou celkové
mzdové náklady zamČstnavatele a hrubá mzda zamČstnance. Ale zisk, a to
je rozhodující, þiní 957,50 €. Znamená to tedy, že témČĜ 1 000 eur zĤstává
agentuĜe práce.
Teć bychom ještČ mČli odeþíst tČch 10 % nebo 20% na vlastní režijní náklady agentury, výdaje na interní personál, nájem atd. PĜesto všechno na konci
zbývá nemorálnČ vysoký zisk, který není v tomto státČ niþím oprávnČný. A to
na úkor kolegy, který dostává jen svou bídnou hodinovou mzdu. Je to svinstvo, o nČmž se musí mluvit, a my o tom právČ v podnicích a na podnikových
schĤzích mluvíme.
Natáþely se už o tom i reportáže pro televizní relace „Report Mainz“ a „frontal 21“ (pozn. pĜekl.: publicisticko-dokumentární poĜady v nČmecké veĜejnoprávní televizi). Natáþeli o nás reportáž a mČli také originální mzdové
vyúþtování od jednoho kolegy. Reportáž pak bČžela v televizi dva dny pĜed
termínem jedné podnikové schĤze v rámci koncernu BMW. Dokážete si
pĜedstavit, jak hrobové ticho tam zavládlo. SchĤze se úþastnilo i 1 200 agenturních zamČstnancĤ. UrþitČ si umíte pĜedstavit, jaké s tím má momentálnČ
BMW problémy. Ale nČco takového se nedá prosadit klasickými prostĜedky
odborové þinnosti. NČkteré vČci se musí trochu nadsadit a vyostĜit, chce to
poĜádnou pointu a na závČr se zeptat, proþ se to dČje. Proþ platí BMW tak
vysoké þástky a kolegové dostávají od té takzvané agentury práce tak málo
penČz?
Agentury práce v souþasnosti v NČmecku vydČlávají horentní zisky. Pokud
by nČjaká normální firma dosáhla byĢ jen poloviny takových ziskĤ, byli by
všichni štČstím celí bez sebe. V oblasti agenturního zamČstnávání zisky
doslova explodují a mČsíc co mČsíc stoupá i dynamika rĤstu. KromČ toho
všude slyšíme o míĜe rĤstu výraznČ pĜekraþující hranici 20 %. Proto to musíme pranýĜovat jako nemorální, nesociální a ve všech ohledech zavrženíhodné chování. Je to nebývalá prasárna, jak kolegy agenturní zamČstnance
sdírají jejich zamČstnavatelé.
Proto jako shrnutí tvrdím, že z agenturní práce se v NČmecku stal nástroj
strategie nízkých mezd, deregulace práv na ochranu zamČstnancĤ a podrývání standardĤ v oblasti odmČĖování.
Je zajímavé, že agenturní práce se uplatĖuje obzvláštČ výraznČ tam, kde se
odborĤm podaĜilo sjednat dobré kolektivní smlouvy a kde je dobrá odborová
organizovanost i organizace odborové þinnosti. V takových podnicích se
stále více rozbíhá agenturní zamČstnávání, a to zatracenČ rychle. BMW má
napĜíklad už teć podíl agenturních zamČstnancĤ ve výši zhruba 33% až
35%. Na masivní nátlak rady zamČstnancĤ bylo mimochodem rádnČ zamČstnáno 100 nových zamČstnancĤ.
52
ěádné mzdové tarify se tak dostávají pod tlak, proto musíme my odboráĜi
zmČnit svou strategii. Musíme se míchat do oblasti personálního plánování,
protože tam hodnČ vČcí není v poĜádku. Musíme se snažit zachránit a vytváĜet nová Ĝádná pracovní místa, a Ĝíkat zamČstnavatelĤm, že když potĜebují
nový personál, musí zamČstnat nové lidi. Musí zamČstnat více zamČstnancĤ
a ne pronajmout si další agenturní zamČstnance.
SamozĜejmČ musíme v tomto konfliktu posílit i pozici rad zamČstnancĤ, protože pro nČ tato cesta taky není zrovna nejlehþí.
Musíme zlepšit i pracovní podmínky agenturních zamČstnancĤ. To, co uvádČli kolegové z Polska a z ýeské republiky o problematice bezpeþnosti a
ochrany zdraví pĜi práci, se dČje i u nás. Existují agentury práce, které jsou
svČtlou výjimkou, ale vČtšina agentur práce na takové aspekty prostČ kašle.
Musí se to tak Ĝíct, protože je to opravdu vĤbec nezajímá.
Agenturní zamČstnanci patĜí k nejslabším þlenĤm spoleþnosti, proto se nedokáží poĜádnČ bránit. Musíme nastavit nové standardy pro agenturní zamČstnávání a zvýšit solidnost tohoto odvČtví.
Už jsme toho hodnČ udČlali. Aktivovali jsme horkou linku pro agenturní zamČstnance. Snažíme se navázat spolupráci s odborovým svazem služeb
ver.di; na toto téma probČhlo už nČkolik zajímavých pĜípravných rozhovorĤ.
A samozĜejmČ nesmírnČ dĤležitá je oblast vztahĤ s veĜejností a propagace.
Milé kolegynČ a kolegové, celé toto téma není právním problémem, urþitČ
ne, byĢ nČkteĜí zastávají názor, že se to musí Ĝešit pomocí pĜíslušných paragrafĤ. Je to tvrdá otázka politických konfliktĤ. I tady se to musí formulovat
trochu nadnesenČ. KromČ toho je potĜeba navodit konsternaci veĜejnosti a
zapojit také média. MomentálnČ se nám docela úspČšnČ daĜí ukazovat na
dobrých pĜíkladech, že to jde i lépe.
PĜipravili jsme jakýsi „osvČtový kufĜík s náĜadím“, který obsahuje rĤzné pĜíklady možných akcí a materiály. Nesmí se však podceĖovat ani bezprostĜední oslovení lidí. HodnČ kolegĤ mi Ĝeklo, že až poté, co jsme se na nČ na
schĤzi zamČstnancĤ poprvé obrátili s tématem agenturního zamČstnávání, si
najednou uvČdomili, že u nich v podniku existuje i „druhý svČt“. Dosud to
však bohužel rozhodnČ není tak, že by všichni þlenové rad zamČstnancĤ
mluvili o tématu agenturního zamČstnávání zcela otevĜenČ. Rady zamČstnancĤ by mČly mít i odvahu obrátit se s tímto tématem na veĜejnost.
Komunikace s kmenovým personálem a s agenturními zamČstnanci je rozhodujícím momentem pro vytváĜení odpovídajícího tlaku. Protože jedna vČc
zamČstnavatelĤm nevoní: tak, jak se bojí þert kĜíže, se zamČstnavatel bojí
neklidu v podniku. ZamČstnavatelé se snaží pĜedejít negativnímu obrazu
svého podniku na veĜejnosti. Pro nás nemĤže být nic lepšího, než když se o
zamČstnavatelích píše v tisku a poukazuje se na jejich prasárny. Jejich sna53
hu, Ĝešit všechno hezky v klídku, musíme prostČ otoþit. Musíme s problémy
na veĜejnost a veĜejnČ o nich diskutovat se zamČstnanci.
V mnoha podnicích se teć potýkáme s tématem agenturního zamČstnávání.
Na poĜadu každé schĤze se minimálnČ pĤlhodina vČnuje tématu agenturního
zamČstnávání. Budeme to dČlat tak dlouho, až s tím polezeme zamČstnavatelĤm na nervy do té míry, že s tím svým pokrytectvím pĜestanou.
Od vlády už neoþekáváme vĤbec nic. MomentálnČ se koaliþní partneĜi vzájemnČ paralyzují, a v jiných státech tomu taky není jinak. V celé EvropČ je na
poĜadu dne bućto krok zpČt nebo kotoul zpČt. Snahou je co nejvíce okleštit
práva zamČstnancĤ. Všechny zdánlivé pokusy o prosazení práv zamČstnancĤ na evropské úrovni ztroskotaly. Opravdu všechny. Ale zájmy zamČstnavatelĤ se prosadily jedna k jedné, nezĜídka už dĜíve, než je zamČstnavatelé
vĤbec stihli vyslovit.
KolegynČ a kolegové, loni v Ĝíjnu jsme iniciovali projekt s názvem „ZEITARBEIT-MENSCHlich“ („agenturní práce lidsky“) a momentálnČ se snažíme
zintenzivnit projektovou þinnost a vnést do ní jistou konstantnost.
Také své politické požadavky propagujeme velmi agresivnČ. PotĜebujeme
takové spolurozhodovací právo, abychom mohli odmítnout dát souhlas
k zamČstnání agenturních zamČstnancĤ, pokud to ohrožuje Ĝádná pracovní
místa. PotĜebujeme podnikové dohody, které by u uživatelĤ platily pro
všechny, a sice bezprostĜednČ a nutnČ. PotĜebujeme takové spolurozhodovací právo, aby rady zamČstnancĤ u uživatelĤ mohly odmítnout dát souhlas
k zamČstnání agenturních zamČstnancĤ v pĜípadech porušování zásady
rovného zacházení. Zákon o doþasném pĜidČlování zamČstnancĤ musí být
zaþlenČn do tzv. zákona o vysílání zamČstnancĤ (pozn. pĜekl.: zákon o nutných pracovních podmínkách pĜi pĜeshraniþním poskytování služeb, který
pro jistá v zákonČ uvedená odvČtví stanovuje také minimální mzdovou úroveĖ, napĜ. pro stavebnictví). Minimální mzdy musí „pojistit“ kĜivky vývoje
pĜíjmĤ.
KromČ toho je potĜeba omezit dobu pĜidČlení agenturních zamČstnancĤ a
zakázat odklon od zásady rovného zacházení „equal pay“ v kolektivních
smlouvách. Jedná se totiž o skandální stav. V zásadČ sice platí „equal pay“,
tj. zákonodárce je pro to, aby se za stejnou práci platila stejná odmČna. Ale
lze se od toho odklonit v kolektivních smlouvách. A kromČ toho ještČ v NČmecku máme neduh organizace bez þlenské základny, která si pĜesto Ĝíká
„odborový svaz“ a dokonce i „kĜesĢanský“. Tyto takzvané kĜesĢanské odbory
však bohužel sjednávají nekĜesĢanské smlouvy. Jejich heslem je: „My to
dokážeme ještČ levnČji.“ V podstatČ bychom už nepotĜebovali ani zástupce
zamČstnavatelĤ, protože tyto patolízalské rádobyodbory, které se zastupováním zájmĤ zamČstnancĤ nemají vĤbec nic spoleþného, by mohly pĜevzít i
jejich roli a napsat do smluv „My to dokážeme ještČ levnČji.“ To by pak znamenalo 5 eur na hodinu. Ale tento specifický nČmecký problém tady nemá
smysl Ĝešit.
54
Zkrátka a dobĜe, kolegynČ a kolegové, snažíme se v této oblasti nČco dČlat.
Obsáhlejší popis problematiky a našich aktivit naleznete v naší publikaci
„Sozialreport Zeitarbeit“ („Zpráva o sociálních aspektech agenturního zamČstnávání“). DČkuji Vám za pozornost.
Zprávu („Sozialreport Zeitarbeit“) si mĤžete stáhnout na adrese
www.igmetall-bbs.de
Vladimír Kment, základní organizace OS KOVO Škoda Auto a.s.
Dobrý den, milé kolegynČ a kolegové.
Dovolte mi, abych se nejdĜíve pĜedstavil.
Jmenuji se Vladimír Kment a zastupuji zde
základní organizaci OS KOVO ve spoleþnosti
Škoda Auto a.s.
Škoda Auto je uživatelem agenturní práce
coby formy zamČstnávání pracovníkĤ. Je
však nutno zkonstatovat, že agenturní práce
je jen jednou z mnoha forem prekérních zamČstnání.
UvČdomujeme si, že v celé EvropČ roste poþet agenturních zamČstnancĤ. I
my ve Škodovce o tomto tématu diskutujeme už dlouhou dobu, a to dost
intenzivnČ, nČkdy až vášnivČ. V ýeské republice pracuje v prĤmyslu (bez
stavebnictví) zhruba 30 000 agenturních zamČstnancĤ. I my zjišĢujeme to, o
þem se už zmínil kolega Stránský: problémem není legislativa, která je v ýR
pomČrnČ dobrá, ale vymahatelnost práva.
RovnČž odbornou zpĤsobilost, resp. zdatnost kontrolních orgánĤ považujeme za nedostateþnou. Zde je nutno uvést pĜedevším Státní úĜad inspekce
práce. Možná to je zapĜíþinČno také tím, nČkteré orgány zatím existují jen
pomČrnČ krátkou dobu. Nedostateþná je rovnČž koordinace kontrolních orgánĤ, jako jsou inspekce práce, cizinecká policie a další. Zejména ty dvČ
uvedené instituce by mČly tČsnČji spolupracovat pĜi prosazování právních
norem.
VČnujme se teć konkrétní situaci ve spoleþnosti Škoda Auto a.s.
V souþasnosti u nás pracuje 3800 agenturních zamČstnancĤ, kteĜí byli zprostĜedkováni nebo jsou zamČstnanci celkem devíti agentur práce.
55
PĜi pohledu do minulosti zjistíme, že Škoda Mladá Boleslav mČla už dĜíve,
dokonce i pĜed revolucí problémy získat v regionu kvalifikovaný personál.
V minulosti se to Ĝešilo rĤznými zpĤsoby. ProstĜednictvím masivní výstavby
bytĤ se provádČl nábor pracovníkĤ ve všech koutech ýeské republiky a
jejich usídlení v regionu Mladá Boleslav. Tito lidé dnes tvoĜí základ, þili kmenový personál, a pracují u nás už v druhém pokolení.
Na základČ mezivládních dohod probíhal také nábor zamČstnancĤ z Polska,
Vietnamu nebo Kuby. Za zmínku stojí také skuteþnost, že v Mladé Boleslavi
bylo postaveno vČzení, a že v nČkterých provozech pracovali témČĜ výluþnČ
vČzni. Po revoluci v roce 1989 pak probČhla amnestie a vČzení se zrušilo.
Jelikož už nebyli k dispozici vČzni, probíhal v rámci „první pomoci“ nábor
polských zamČstnancĤ, kteĜí byli dokonce zþásti odmČĖováni v tvrdé mČnČ.
Jelikož získávání dostateþného poþtu kvalifikovaných zamČstnancĤ bylo
v regionu Mladá Boleslav už odjakživa komplikované, rozbČhlo se pomČrnČ
brzy zprostĜedkování pracovníkĤ pĜes zprostĜedkovatelny práce a agentury
práce. MomentálnČ prožívá spoleþnost Škoda Auto a.s. velký rozmach, což
je spojeno také s vyšší potĜebou pracovníkĤ. NezamČstnanost se v regionu
pohybuje pod úrovní 4 %, þili potenciál pracovní síly v regionu už je vyþerpán.
Pro spoleþnost je agenturní práce výhodná, protože se tak dají lépe kalkulovat a Ĝídit personální náklady a agentury práce zajišĢují pĜísun pracovní síly.
Také pro agenturní zamČstnance mĤže být agenturní práce výhodná, protože jim umožĖuje vČtší pružnost a svobodu, napĜíklad i v podobČ kompenzace pĜesþasĤ formou volna nebo v podobČ neplaceného volna, þehož si cení
pĜedevším pracovníci, kteĜí to mají domĤ velmi daleko.
Agenturní práce jako forma zamČstnanosti však má pĜedevším negativní
stránky. Vysoká fluktuace ohrožuje stabilitu kolektivu zamČstnancĤ. Vyskytují se problémy v oblasti odborných znalostí a dovedností, protože agenturní
pracovníci jsou ne vždy dostateþnČ kvalifikovaní na pĜidČlenou práci.
Problematická je také sociální stabilizace agenturních zamČstnancĤ, kteĜí si
ze svých mezd v našem pomČrnČ drahém regionu zpravidla nemohou dovolit pronájem vlastního bytu a pĜestČhování svých rodin.
Vztah kmenových zamČstnancĤ a agenturních zamČstnancĤ se vyznaþuje
jistým konfliktním potenciálem. Je to dáno mj. i tím, že agenturní zamČstnanci jsou zamČstnávání pĜedevším ve fázích rozmachu výroby a kmenoví
zamČstnanci, kteĜí je musí zauþovat, tak nestíhají zvládat vlastní práci.
Velice nepĜehledná je i situace v oblasti odmČĖování agenturních zamČstnancĤ. Existují sice právní pĜedpisy a také minimální mzda, ale je témČĜ
nemožné to kontrolovat, protože mzdové výkazy agentury práce jsou nepĜehledné, a nČkdy až nerozluštitelné. Nejen my, nýbrž i samotní agenturní
56
zamČstnanci nČkdy dostávají jen velmi nejasné mzdové podklady. NČkteĜí
dostanou peníze na ruku, a tím to pro nČ hasne. Situace obþas bývá opravdu znaþnČ nepĜehledná.
Jelikož však agenturní zamČstnanci nejsou þleny naší odborové organizace,
nemĤžeme je v praxi zastupovat, napĜíklad v pracovnČprávních sporech
nebo v otázkách odmČĖování a vymáhání svých práv apod.
Už vícekrát tady zaznČlo, že to je velký problém, protože pĜirozenČ není
v zájmu agentur práce a jejich majitelĤ, aby se agenturní zamČstnanci organizovali v odborech a snažili se sami hájit a chránit svá práva.
Je velmi obtížné pĜimČt agenturní zamČstnance k tomu, aby vstoupili do
odborĤ. Jsou sice pomČrnČ zranitelní, protože mají jen minimální ochranu,
ale pĜesto nechtČjí vstupovat do odborĤ, protože se obávají represálií ze
strany své agentury práce nebo uživatele, u nČhož momentálnČ pracují.
V praxi to vypadá tak, že témČĜ žádní agenturní zamČstnanci nejsou þleny
odborĤ.
Pro kmenové zamČstnance uživatelĤ agenturní práce to pĜináší nevýhody
spoþívající v tom, že v rámci kolektivních jednání je pozice odborĤ tím horší,
þím nižší je odborová organizovanost zamČstnancĤ podniku. V ýeské republice totiž kolektivní smlouvy vyššího stupnČ nejsou až tak rozšíĜené.
Nemožnost organizovat agenturní zamČstnance v odborech považujeme za
závažný problém.
K problémĤm a k napČtí v podnicích uživatelĤ ale i v pĜíslušných regionech
vede také skuteþnost, že agenturní zamČstnanci nezĜídka pocházejí z jiného
kulturního prostĜedí. Když si uvČdomíme, že se jedná pĜedevším o muže,
kteĜí žijí pomČrnČ izolovanČ daleko od svých domovĤ, tak není pĜekvapující,
že vznikají i konflikty.
Dalším problémem je i vzájemná jazyková bariéra mezi zahraniþními agenturními zamČstnanci a kmenovými zamČstnanci podniku. Agentury práce
sice mají ze zákona povinnost zajistit pro své zamČstnance pĜekladatele a
tlumoþníky, v praxi se to však samozĜejmČ nedá zvládnout. Nedostateþná
komunikace už dokonce v jednom pĜípadČ vedla k situaci, v níž nový vietnamský zamČstnanec bČhem zaškolení, které provádČl jeho polský kolega,
pĜišel u lisu o prst. To jsou tragické dopady tohoto neblahého vývoje.
Jelikož jsme si uvČdomovali tyto možné problémy, prosadili jsme v kolektivní
smlouvČ v rámci spoleþnosti Škoda Auto a.s. omezení poþtu agenturních
zamČstnancĤ na 2500 pracovníkĤ. PĜesto u nás momentálnČ pracuje 3800
agenturních zamČstnancĤ. Je to dáno nedostatkem kvalifikované pracovní
síly v regionu.
57
Snažíme se však také pĤsobit na firmu a vyvíjíme nátlak, aby se tito pracovníci stali po jisté dobČ kmenovými zamČstnanci.
V praxi k tomu opravdu dochází, pĜiþemž tady vzniká problém, že bývalí
agenturní zamČstnanci tím ztratí ubytování, které jim poskytovala agentura
práce, a pak musí v nČkterých pĜípadech nocovat „na smČny“ v obrovských
nebo pĜeplnČných ubikacích.
Na náš popud vznikla v rámci podniku komise pro kontrolu kvality jednotlivých agentur práce. Agentury práce sice teoreticky veškeré podmínky splĖují, ve skuteþnosti to však þasto vypadá jinak. Agenturní zamČstnanci
napĜíklad vykonávají práce, pro které nemají ani odbornou, ani zdravotní
zpĤsobilost, a na jejichž výkon nebyli zamČstnáni.
Proto jsme u nás založili poradenské stĜedisko pro agenturní personál,
v nČmž se agenturní zamČstnanci mohou informovat o svých právech a
povinnostech. Zatím se jedná o nový projekt, jehož výsledky se budou muset
vyhodnotit pozdČji. DĤležité však je pĜekonat výhrady agenturních zamČstnancĤ, získat si jejich dĤvČru a snížit jejich obavy z navazování kontaktĤ
s odbory.
Naše odborová organizace úzce spolupracuje v rámci Evropské podnikové
rady koncernu Volkswagen a s odborovým svazem KOVO.
Naším cílem je seznámit Státní úĜad inspekce práce s problematikou agenturní práce z pohledu OS KOVO. Chceme to projednat také s poslanci Parlamentu ýR. Plánujeme další školení a semináĜe k problematice agenturní
práce. Chceme o této problematice jednat v rámci EMF i s vedením ýMKOS.
Zamýšlíme provést sbČr všech dokumentĤ a informací, které jsou k dispozici
na téma agenturní práce, a zpĜístupnit je na intranetu OS KOVO.
Pokud nebude ochota ze strany þeských institucí projednávat tuto problematiku a jednotlivé aspekty agenturní práce, bude naší snahou iniciovat jednání
na téma na evropské úrovni s Evropskou komisí.
Naším hlavním cílem je prosadit skuteþnČ stejné odmČĖování agenturních
zamČstnancĤ, aby pro pronajímatele nebyla hlavním dĤvodem pro zamČstnávání agenturního personálu, úspora finanþních prostĜedkĤ, ale snaha
zajistit chybČjící personál, nebo flexibilnČ reagovat na výkyvy trhu a výroby.
58
Franciszek Kopeü, pĜedseda Regionu NSZZ „SolidarnoĞü“ Jelenia Góra
Naše dnešní konference se vČnuje mimoĜádnému problému, který se týká všech našich
zemí. Tento problém spoþívá ve skuteþnosti,
že vzniká skupina zamČstnancĤ, která nemĤže využívat stejných výhod, jako kmenový
personál. A ve všech zemích mĤžeme pozorovat, že politika našich vlád rozšiĜování rozsahu doþasného pĜenechávání zamČstnancĤ
zatím umožĖuje.
V Polsku existují rĤzné formy agenturního
zamČstnávání nebo pracovních pomČrĤ vykazující znaky agenturního zamČstnávání. Jedná se pĜedevším o tyto formy agenturního zamČstnávání
nebo pracovních pomČrĤ vykazujících znaky agenturního zamČstnávání:
•
•
•
pracovní smlouva na dobu urþitou nebo pracovní smlouva o zastupování na dobu urþitou,
samostatná výdČleþná þinnost,
agenturní zamČstnávání.
Smlouva o pracovním pomČru na dobu urþitou
Jedná se o pracovní smlouvu, jejíž zásady jsou zakotveny v zákoníku práce.
Tyto podmínky jsou ale pro zamČstnance bohužel podstatnČ nepĜíznivČjší,
nežli tomu je u pracovní doby na dobu neurþitou. ZamČstnavatel má právo,
stanovit u pracovní smlouvy na dobu urþitou konkrétní dobu její platnosti.
V každém pĜípadČ je možné, bez ohledu na dobu její platnosti, zakotvit v ní
dvoutýdenní výpovČdní lhĤtu. Taková situace má za následek neustálou
nejistotu zamČstnance a dovoluje zamČstnavateli využívání své – v tomto
pĜípadČ – dominantní pozice. Tato forma pracovního pomČru však je v Polsku v souþasnosti bohužel využívána nejþastČji.
Odbory tuto formu zamČstnání považují za obzvláštČ nevýhodnou. ýasto se
setkáváme s pĜípady, že vstoupí-li pracovník zamČstnaný na dobu urþitou do
odborĤ, je jeho smlouva bez problémĤ vypovČzena. ZamČstnavatel mĤže
tuto pracovní smlouvu také vypovČdČt bez jakéhokoliv odĤvodnČní s dvoutýdenní výpovČdní lhĤtou. Dává-li výpovČć odboráĜi, není v tomto pĜípadČ
povinen o tom informovat odborovou organizaci (u pracovní smlouvy na
59
dobu neurþitou tuto povinnost má). DĤsledkem takovýchto ustanovení pracovnČ-právních pĜedpisĤ je, že pracovníci s pomČrem na dobu urþitou mají
strach být v odborech, protože tato skuteþnost mĤže vést k výpovČdi. NSZZ
SolidarnoĞü již po mnoho let upozorĖuje vládu na problémy související s touto formou zamČstnání a z toho vyplývající patologie. Na základČ tohoto tlaku
lze již zaznamenat urþitá zlepšení.
Dne 1. kvČtna 2004 nabylo opČt úþinnost ustanovení, povolující uzavĜení
pouze dvou po sobČ následujících pracovních smluv na dobu urþitou, pĜiþemž tĜetí smlouva již musí být na dobu neurþitou. ZamČstnavatel však toto
ustanovení mĤže obejít, tím že uzavĜe pracovní smlouvy na dobu nČkolika
let.
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 7. záĜí 2005 rozhodl, že uzavírání
dlouhodobých smluv na dobu urþitou omezuje práva zamČstnancĤ, související s pracovními smlouvami na dobu neurþitou. Soud oznaþil takovéto zpĤsoby jako zneužití práva.
PĜed námi odboráĜi nyní stojí úkol, vymoci si zmČny, které zamČstnance proti
neodĤvodnČným výpovČdím pracovní smlouvy ochrání a umožní jim neomezené þlenství v odborech.
Pracovní smlouva o zastupování na dobu urþitou
Podobná pravidla (jako v pracovní smlouvČ na dobu urþitou) platí v pĜípadČ
smlouvy o zastupování. Zde se jedná o zastupování zamČstnance, který je
dlouhodobČ nemocný nebo na dovolené.
Samostatná výdČleþná þinnost
Jedná se o další, velice nevýhodnou formu práce. V devadesátých letech
využívali zamČstnavatelé skulinu v zákoníku práce, která jim umožĖovala
markantní snížení personálních nákladĤ. Docházelo k paradoxním situacím,
když byly propouštČny celé skupiny zamČstnancĤ – soustružníkĤ, ĜidiþĤ,
šiþek, apod., a následnČ s nimi byly uzavírány smlouvy o poskytování služeb. ZamČstnanec, který chtČl i nadále pracovat u firmy, u které byl pĤvodnČ
zamČstnán, zde musel nyní pĤsobit jako podnikatel – fyzická osoba. Takže
se pak jako osoba samostatnČ výdČleþnČ þinná (OSVý) postavil ke stejnému stroji a ve stejné pracovní dobČ plnil stejné úkoly, jaké mČl jako zamČstnanec.
V okamžiku svého osamostatnČní však ztratil nárok na dovolenou, plnČní ze
sociálního fondu a veškeré pĜíplatky. Neplatila na nČj ustanovení týkající se
pracovních podmínek nebo pĜestávek. Netýkají se ho ani žádná ustanovení,
upravující práva þlena odborĤ, protože v podniku pĤsobí jako podnikatel.
60
Odborový svaz NSZZ SolidarnoĞü zahájil boj proti této formČ vykoĜisĢování
zamČstnancĤ, který byl pak také korunován úspČchem, protože vláda zmČnila definici podnikatelské þinnosti. V dĤsledku tČchto zmČn ztratila od 1. ledna
2007 þást samostatnČ þinných podnikatelĤ právo, jako OSVý pĜiznávat danČ
a vykazovat odvody sociálního pojištČní. Po novelizaci už není podnikatelem
ten, kdo vykonává práci podle pokynĤ zadavatele a v jeho firmČ, nenese
podnikatelské riziko a nemá pĜi výkonu þinnosti žádnou odpovČdnost vĤþi
tĜetím osobám. Proto mnoho firem, využívajících OSVý, s nimi nyní mČní
smlouvy, aby odpovídaly novČ nastaveným podmínkám. Tyto nové smlouvy
mají nyní obsahovat ustanovení, že podnikatel jednotlivec nese podnikatelské riziko, je za svou práci odpovČdný vĤþi tĜetím osobám, nebo alespoĖ
nevykonává svou práci v sídle podniku a podle pokynĤ zadavatele.
Doufáme, že nová legislativa zámČry k vynucování samostatné výdČleþné
þinnosti podstatnČ omezí.
Agenturní zamČstnávání
Agentury práce (personální agentury) zamČstnávají osoby rĤzných profesí a
pĜenechávají je k výkonu práce jinému zamČstnavateli. Tyto osoby bývají
zpravidla zamČstnávány na základČ obþanskoprávní smlouvy (ne tedy pracovní smlouvy) a to vČtšinou pak, když personální agentura obdrží zakázku
na urþitou skupinu pracovníkĤ. Uchazeþ o práci se u agentury práce zaregistruje, ta si zanese jeho osobní údaje a telefonní þíslo a když pak potĜebuje
konkrétnČ jeho profesi, zavolá mu a uzavĜe s ním smlouvu. Pracovník je pak
pĜenechán uživateli, který s agenturou uzavĜel smlouvu.
S doþasnČ pĜidČlenými zamČstnanci se þasto setkáváme v supermarketech
u pokladny nebo pĜi vybalování zboží. Nejvíce znevýhodĖujícími aspekty této
formy práce jsou nízké mzdy, absence jakéhokoli sociálního plnČní, žádný
nárok na dovolenou, atd.
Agentury práce mají také své výhody, obzvláštČ pro studenty nebo pro ty,
kteĜí ke své práci hledají ještČ pĜivýdČlek. Tyto skupiny tak mají možnost
vybrat si období a pracovní þasy, které nekolidují s jejich hlavním pracovním
pomČrem.
Agentury práce však zneužívaly krize na pracovním trhu a tíživou situaci lidí
pĜi hledání jakékoliv práce. Platné pracovnČprávní pĜedpisy a ustanovení
Zákona o odborech platí na zamČstnance tČchto institucí jen minimální mČrou, protože pro nČ pracují na základČ obþanskoprávních smluv. Další velkou nevýhodou je skuteþnost, že pracovníci tČchto agentur bývají v pĜípadČ
odborových protestních akcí nasazováni jako stávkokazi. K takovému pĜípadu došlo nedávno v Polsku pĜi italské stávce pracovníkĤ v maloobchodu.
Stávkující zamČstnanci v obchodech byli nahrazováni pracovníky, zaslanými
personálními agenturami.
61
Shrnutí
Podnikové odborové organizace, podobnČ jako další struktury odborového
svazu NSZZ SolidarnoĞü, hodnotí na základČ pĜedstavených argumentĤ
všechny shora uvedené formy agenturního zamČstnávání nebo samostatnosti zamČstnancĤ negativnČ.
Naším hlavním úkolem je, vymoci takové pĜedpisy, které zamČstnancĤm
s pracovním pomČrem na dobu urþitou jakož i doþasnČ pĜidČleným pracovníkĤm stanoví stejná práva a samozĜejmČ i možnosti, tato práva od zamČstnavatele jednoznaþnČ vyžadovat.
V minulé dobČ, za vlády liberálních a i sociálnČ-demokratických stran, byl
Zákoník práce a zákony týkající se odborĤ bohužel pozmČnČny ve zcela
opaþném smČru – zamČstnanci, obzvláštČ agenturní pracovníci, se stali
obyþejnými pracovními nástroji a ne pracovními subjekty, a práva odborĤ
nebo ochrana odboráĜĤ, byla nejednoznaþným výkladem nebo protiodborovým zamČĜením znaþnČ omezena.
NadČji na zmČnu situace a obrat v zatím platných a pro zamČstnance a
odbory negativních tendencích dávají nové zákony, které z podnČtu NSZZ
SolidarnoĞü vydala vláda pod vedením strany Právo a spravedlnost (PiS).
Zde se jedná pĜedevším o zákon o Státní inspekci práce nebo zákon o odpovČdnosti zamČstnavatele za porušování práv zamČstnancĤ. Tyto zmČny
však podle našeho názoru probíhají pĜíliš pomalu.
O výrazné omezení agenturního zamČstnávání usilují jak podnikové odborové organizace tak i celý odborový svaz. ObzvláštČ v podnicích se snažíme o
to, aby naši þlenové byli zamČstnáváni na dobu neurþitou. Silným podnikovým organizacím se daĜí, zakotvovat do podnikových kolektivních smluv
podmínku, že má-li zamČstnavatel v úmyslu dát výpovČć odboráĜi, zamČstnanému na dobu urþitou, musí to projednat s odbory.
Otázky agenturního zamČstnávání nejsou samozĜejmČ jedinými úkoly a
výzvami, s nimiž je NSZZ SolidarnoĞü konfrontován v podnicích. ObzvláštČ
významnou vČcí, za kterou NSZZ SolidarnoĞü v souþasnosti bojuje, je navýšení minimálních mezd, dále problematika pĜeklenovacích penzí a velice
dĤležité je samozĜejmČ i zvýšení míry organizovanosti, na þemž již dlouhou
dobu intenzivnČ pracujeme. Ale to jsou již témata, jejichž bližší osvČtlení by
naplnilo nČkolik dalších konferencí.
DČkuji Vám za pozornost
62
Jörg Wiedemuth, Spolkové pĜedsednictvo OS služeb ver.di
4 teze:
1.
V uplynulých letech nastaly výrazné zmČny
v profilu, funkci a rozsahu využívání agenturního zamČstnávání.
2.
ZmČny rámcových právních podmínek
pĜispČly ke zhoršení pracovních podmínek
agenturních zamČstnancĤ.
3.
PĜes znaþné snahy odborových svazĤ sdružených v DGB v oblasti politiky kolektivního vyjednávání se nepodaĜilo vytvoĜit kompenzaci zrušených zákonných ustanovení na ochranu zamČstnancĤ.
4.
Pro odborové svazy a rady zamČstnancĤ nadále platí, že musí využívat
svých možností na ochranu a zlepšení pracovních podmínek agenturních zamČstnancĤ.
Tradiþní agenturní zamČstnávání:
Využívání agenturní práce s cílem
•
doþasnČ pokrývat výkyvy výroby a odbytu a napĜ. pĜedcházet
pĜesþasĤm,
•
kompenzovat doþasnou nepĜítomnost zamČstnancĤ, napĜ. pro nemoc nebo z jiných dĤvodĤ,
•
kompenzovat doþasnou potĜebu zamČstnancĤ, která není trvalá a
nelze urþit její rozdČlení v þase,
•
vytvoĜit flexibilní nástroj kompenzace, který nelze vytvoĜit prostĜednictvím jiných opatĜení flexibilního využití zamČstnancĤ.
63
Aktuální vývojové tendence v agenturním zamČstnávání
Agenturní zamČstnávání se v rostoucí míĜe využívá na:
•
trvalé nahrazování stálých (kmenových) zamČstnancĤ vysokým podílem agenturních zamČstnancĤ,
•
obcházení kolektivnČprávních dohod a dumping v oblasti odmČĖování, þili obcházení standardĤ odmČĖování sjednaných pro konkrétní odvČtví/podnik,
•
snižování mzdových nákladĤ a dosažení výhodnČjšího postavení
v oblasti nákladĤ ve srovnání s konkurencí,
•
vyvíjení nátlaku na úroveĖ standardĤ odmČĖování v daném odvČtví,
•
obcházení ustanovení o ochranČ pĜed výpovČdí a pĜenos rizik zamČstnavatele na agenturní zamČstnance,
•
vyhýbání se zamČstnávání nových pracovníkĤ.
StČžejní výzvy pro odbory
1.
Ochrana agenturních zamČstnancĤ pĜed nadmČrným vykoĜisĢováním. Také agenturní zamČstnanci musí mít právo na srovnatelné
podmínky jako ostatní zamČstnanci.
2.
Ochrana kmenových zamČstnancĤ pĜed dumpingem a konkurencí o
co nejnižší mzdy a pĜed jejich nahrazováním agenturními zamČstnanci.
Realita
Agenturní zamČstnanci jsou v podnicích pĜevážnČ zamČstnanci druhé tĜídy:
•
nižší odmČĖování, pĜestože vykonávají stejnou práci,
•
nižší nárok na dovolenou,
•
nižší pĜíspČvky na dovolenou a vánoþní prémie,
•
nižší jistota pracovních pomČrĤ než u kmenových zamČstnancĤ,
•
v agenturách práce neexistují témČĜ žádné rady zamČstnancĤ,
•
rady zamČstnancĤ, pĤsobící u uživatelĤ, se o agenturní zamČstnance témČĜ vĤbec nestarají.
64
Východiska
Podniková úroveĖ:
Trojúhelníkový vztah: pracovní pomČr agenturního zamČstnance
s agenturou práce, v rámci jeho doþasného pĜidČlení ho agentura pĜidČluje
jinému podniku-uživateli.
Výkon práce probíhá u uživatele – agenturní zamČstnanec je zaþlenČn do
podniku uživatele a do jeho organizace práce (naĜizovací právo uživatele).
Jeho odmČĖování a všeobecné pracovní podmínky jsou však upraveny
pracovní smlouvou, resp. kolektivní smlouvou uzavĜenou s agenturou práce.
Nejasná pĜíslušnost rad zamČstnancĤ v oblasti zastupování práv agenturních zamČstnancĤ: (zþásti agentura práce, zþásti podnik-uživatel).
Rady zamČstnancĤ musí pĤsobit na dvou úrovních:
•
Ochrana kmenových zamČstnancĤ – ochrana agenturních zamČstnancĤ – aniž by docházelo k jakési politice exkluze agenturních
zamČstnancĤ;
•
Rady zamČstnancĤ pĤsobící u uživatelĤ se musí snažit oslovit
agenturní zamČstnance a vytvoĜit pro nČ specifickou nabídku;
•
VytváĜení patronátních vztahĤ mezi radami zamČstnancĤ pĤsobícími u uživatelĤ a v agenturách práce;
•
Cílené organizování agenturních zamČstnancĤ u uživatelĤ;
•
Spoleþné projekty rĤzných odborových svazĤ sdružených v DGB
podle vzoru tarifního spoleþenství odborových svazĤ pod vedením
DGB.
Odborová úroveĖ / úroveĖ politiky kolektivního vyjednávání:
•
Minimální mzdy na základČ uzavĜených kolektivních smluv, uplatĖované pro celé odvČtví na základČ zákona o nutných pracovních
podmínkách pĜi pĜeshraniþním poskytování služeb, s cílem zamezit
konkurenci o co nejnižší mzdy a neférovou soutČž v NČmecku i
v EvropČ.
•
Zlepšení úprav založených na kolektivních smlouvách s cílem snížit
rozdíly v odmČĖování vĤþi pracovním podmínkám platným u uživatelĤ prostĜednictvím pĜíplatkĤ pro jednotlivá odvČtví a dalšího rozvo65
je kolektivnČprávních úprav v samotném odvČtví agenturního zamČstnávání.
•
„Hezky znČjící koncepce ochrany na základČ zákona o doþasném
pĜidČlování zamČstnancĤ (AÜG) se v praxi projevila jako nezpĤsobilá. Ochranný princip rovné mzdy je už prakticky témČĜ eliminován,
aniž by byl nahrazen pĜimČĜenými a sociálnČ uspokojivými kolektivními smlouvami.“(uvedl bývalý prezident Spolkového pracovního
soudu prof. dr. Thomas Dieterich v jednom znaleckém posudku
zpracovaném na téma rozšíĜení pĤsobnosti zákona o nutných pracovních podmínkách pĜi pĜeshraniþním poskytování služeb (AEntG)
na odvČtví agenturního zamČstnávání).
Politická úroveĖ
•
Agenturní zamČstnávání se musí znovu omezit na svou pĤvodní
funkci jakožto doplĖková forma zamČstnávání doþasné povahy.
•
Je nutno znovu zavést omezení doby doþasného pĜidČlení nanejvýš
na 12 mČsícĤ.
•
Po šesti mČsících výkonu zamČstnání u stejného podniku-uživatele
musí i pro agenturní zamČstnance platit pracovní podmínky zamČstnancĤ uživatele (equal-pay, resp. equal treatement).
•
Je nutno zabránit „fiktivnímu/nepravému“ agenturnímu zamČstnávání a doþasnému pĜidČlování zamČstnancĤ.
66
Neexistuje oficiální statistika
1 789
3
odhad: 115 mil. EUR
Neexistuje oficiální statistika;
pĜevážnČ jednoduché pomocné þinnosti a nekvalifikované þinnosti v prĤmyslu a ve službách, napĜ. jako prodavaþi v supermarketech nebo agenti
v telefonických centrech služeb.
Dle odhadĤ ýMKOS za rok 2005:
150 000 agenturních zamČstnancĤ,
2
z toho cca. 25 000 v kovoprĤmyslu
ýeská republika
2004
1
1 539
4
odhad: 260 mil. EUR
jednoduché pomocné þinnosti a
nekvalifikované þinnosti v prĤmyslu a v sektoru služeb, napĜ.:
prodavaþi, agenti v telefonických
centrech, kanceláĜské síly,
obsluha strojĤ.
Trend k vyšším kvalifikacím
Polská republika
2003
250.000 (2006)
3
2
67
Oficiální statistiky o agenturním zamČstnávání za rok 2005 jsou k dispozici od prvního þtvrtletí 2007
dle údajĤ OS KOVO
2005; InterConnection Consulting
4
2005; InterConnection Consulting
1
Oblasti využití agenturních zamČstnancĤ:
Podíl žen:
Poþet agentur práce:
Obrat odvČtví agenturní práce:
PĜedmČt
Zákonná úprava od:
Poþet agenturních zamČstnancĤ
Sestavil Marcus Laqua
PĜehled: Agenturní zamČstnávání v ýeské republice, NČmecku a Polsku
7.000 (odhad)
3,2 mld. EUR, pouze 5 nejvČtších
agentur práce (2006)
všechna odvČtví a všechny kvalifikace (kromČ stavebnictví, z dĤvodu zákazu na základČ zákona o
doþasném pĜidČlování zamČstnancĤ – AÜG)
Spolková republika NČmecko
1972
560 000 (2006)
Do roku 2010 se oþekává rĤst na
1 milion.
jako Ĝádní zamČstnanci
12 mČsícĤ
v pĜípadČ zastupování nepĜítomných zamČstnancĤ nanejvýš
36 mČsícĤ (vþetnČ eventuálních
prodloužení)
12 mČsícĤ
(prodloužení se souhlasem agenturního zamČstnance nebo v pĜípadČ pĜidČlení na zastupování po dobu mateĜské/
rodiþovské dovolené)
68
zamČstnanci agentury práce
Ministerstvo hospodáĜství a
práce Polské republiky,
odbor trhu práce
Orgán udČlující povolení:
PracovnČprávní postavení agenturních zamČstnancĤ
Postavení agenturních zamČstnancĤ z hlediska soc. zabezpeþení:
Maximální délka trvání doþasného
pĜidČlení:
Polská republika
Povolení je nezbytné,
musí se každoroþnČ obnovovat
poplatek ve výši 100 zlotých.
ýeská republika
po tĜech letech se podává nová žádost
•
Poplatek ve výši 1 000 Kþ (zprostĜedkování na území ýeské republiky) až 10 000 Kþ (zprostĜedkování do a/nebo ze zahraniþí)
•
dosažení vČku nejménČ 23 let
•
ukonþené VŠ vzdČlání a nejménČ
dvouletá praxe v oboru nebo
ukonþené SŠ vzdČlání a nejménČ
pČtiletá praxe v oboru
•
fyzická osoba ve funkci odpovČdného zástupce jen u jedné právnické osoby
Ministerstvo práce a sociálních vČcí
ýeské republiky
PĜedmČt
Povinné povolení ke zprostĜedkování zamČstnání:
Podmínky/pĜedpoklady pro udČlení
povolení:
bez omezení
"orgánem vykonávajícím dohled "
je zpravidla pĜíslušné oblastní
Ĝeditelství Spolkové agentury
práce SRN
doba platnosti: jeden rok
•
Poplatky dle zákona o správních poplatcích (nanejvýš
2 500 €)
•
Odmítnutí povolení z dĤvodu
nedostateþné spolehlivosti
(porušení pĜedpisĤ o sociálním zabezpeþení, dani ze
mzdy, BOZP, zamČstnávání
cizincĤ apod.) nebo
•
z dĤvodu nedostateþné organizace podniku
69
bez omezení
Doþasné pĜidČlování zamČstnancĤ
pĜípustné pouze:
Zákaz doþasného pĜidČlování zamČstnancĤ:
ýeská republika
Zákoník práce (zejména § 308, § 309
Agenturní zamČstnávání, § 16 Rovné
zacházení …, § 39 Pracovní pomČr na
dobu urþitou, § 103 a násl. Povinnosti
zamČstnavatele, § 110 stejná mzda za
stejnou práci, § 320 a násl. OprávnČní
odborových organizací
•
na zastupování stávkujících
zamČstnancĤ,
•
u nebezpeþných prací
PĜedmČt
Úprava zprostĜedkování/doþasného
pĜidČlování zamČstnancĤ:
•
•
•
•
•
•
na zastupování stávkujících zamČstnancĤ,
u nebezpeþných prací,
na obsazení pracovního
místa, pokud byla pĜedešlému pracovníkovi dána
výpovČć zamČstnavatelem
z dĤvodĤ na stranČ zamČstnavatele,
po dobu šesti mČsícĤ ode
dne hromadného propouštČní
na zastupování nepĜítomných zamČstnancĤ,
na sezónní nebo periodicky
se vyskytující þinnosti,
v pĜípadech doþasnČ zvýšené potĜeby zamČstnancĤ
bez omezení
ve stavebnictví
•
Zákoník práce
Zákon upravující doþasné pĜidČlování zamČstnancĤ na komerþním
základČ (nČmecky: Arbeitnehmerüberlassungsgesetz –
AÜG)
Polská republika
Zákon o zamČstnávání agenturních zamČstnancĤ
www.verdi.de
www.igmetall-bbs.de
www.igmetall-zoom.de
www.dgb.de/themen/tarifpolitik/zeitarbeit/
70
BZA: Bundesverband Zeitarbeit Personal-Dienstleistungen e. V. – Spolkový svaz agentur práce a personálních agentur; iGZ: Interessenverband Deutscher Zeitarbeitsunternehmen e. V. – Zájmové sdružení nČmeckých agentur práce
6
AMP: Arbeitgeberverband Mittelständiger Personaldienstleister – Svaz stĜedostavovských zamČstnavatelĤ v oblasti personálních služeb
5
http://www.solidarnosc.org.pl
www.oskovo.cz
Další informace jednotlivých odborových svazĤ/konfederací na internetu
www.cmkos.cz
žádné
žádné
Kolektivní smlouvy
musí odpovídat srovnatelnému
zamČstnanci v podniku uživatele,
v KS však mohou být sjednány
ménČ výhodné podmínky
5
BZA/DGB, iGZ/DGB
6
CGZP/AMP
•
pĜedpokládaná þinnost,
nezbytná kvalifikace agenturního zamČstnance,
pracovní podmínky (vþetnČ
odmČĖování) srovnatelné
s Ĝádnými zamČstnanci
•
•
•
•
druh práce,
nezbytná profesní kvalifikace a zpĤsobilost,
•
délka trvání doþasného
pĜidČlení,
•
místo a doba výkonu práce
(agenturní zamČstnanec
musí být informován o obsahu smlouvy)
musí odpovídat srovnatelnému
zamČstnanci v podniku uživatele
žádná úprava
Polská republika
žádná úprava
musí odpovídat srovnatelnému zamČstnanci v podniku uživatele
ýeská republika
Úhrada/poplatky nemohou být požadovány od agenturního zamČstnance
•
zaþátek a délka trvání doþasného
pĜidČlení,
•
mzda a pracovní podmínky jako
u srovnatelných zamČstnancĤ
v podniku uživatele
OdmČna za práci
Povinné prvky v dohodČ/smlouvČ o
doþasném pĜidČlení zamČstnance
agentury
PĜedmČt
Podmínky pro agentury práce
Sociální dialog v pohraniþí
Sociální dialog – Spolurozhodování v EvropČ
Partnerská spolupráce odborĤ z ýR, Saska a Polska trvá už Ĝadu let. Za
úþelem dalšího rozšíĜení této spolupráce a posílení sociálního dialogu
v pohraniþí probČhnou tyto aktivity, realizované s podporou Spolkového
ministerstva práce a sociálních vČcí SRN.
Maloobchod
Sektor maloobchodu se vyznaþuje závažnými zmČnami, zejména bezohledným vytlaþováním konkurentĤ velkými obchodními ĜetČzci s mezinárodním
zamČĜením. V dĤsledku tČchto procesĤ dochází k nárĤstu takových problémĤ, jako jsou napĜ. chybČjící možnosti spolurozhodování a prekérní (netypická) zamČstnání. V rámci dvou fór expertĤ se budou projednávat tyto
obsahové komplexy: aktuální vývojové tendence v oblasti maloobchodu,
formy spolurozhodování, implementace výsledkĤ evropského sociálního
dialogu a smČrnic ILO na podnikové úrovni, vypracování metodických pĜístupĤ pro zastupování zájmĤ zamČstnancĤ v pĜeshraniþnČ pĤsobících spoleþnostech.
Textilní prĤmysl
V severoþesko-dolnoslezsko-saském trojzemí se partnerské odborové svazy
snaží o utváĜení spoleþného eurotextilního regionu. V rámci dvou expertních
workshopĤ budou projednána tato témata: formy a možnosti spolurozhodování v MSP v oblasti textilního prĤmyslu, zkušenosti s vypracováním podnikových dohod a s jejich uplatĖováním v praxi, možnosti pĤsobení odborĤ pĜi
zastupování zájmĤ zamČstnancĤ v pĜeshraniþnČ pĤsobících podnicích a
vytvoĜení pĜeshraniþní sítČ þlenĤ podnikových rad a základních odborových
organizací v pohraniþí s cílem poskytovat poradenství zástupcĤm zamČstnancĤ na podnikové úrovni a zvyšovat jejich kvalifikaci.
Agenturní zamČstnávání a prekérní zamČstnání
V ýeské republice, NČmecku i Polsku se v uplynulých letech znaþnČ rozšíĜilo
využívání agenturních zamČstnancĤ. Snahou odborĤ, konfrontovaných
s hrozbou vytváĜení „dvoutĜídní spoleþnosti“ v podnicích, musí být vytváĜení
nových metodických pĜístupĤ pro poradenství poskytované agenturním zamČstnancĤm a zastupování jejich zájmĤ a realizace tČchto pĜístupĤ v praxi.
V rámci expertního fóra se bude diskutovat o rozsahu agenturního zamČstnávání, legislativních rámcových podmínkách a o perspektivách a metodických pĜístupech pro odbory v našich tĜech zemích.
71
Konzultaþní setkání v Praze a VaršavČ
Úþelem konzultaþních rozhovorĤ je senzibilizovat ústĜední instituce pro regionální a pĜeshraniþní problémy a prokonzultovat aktuální výzvy, jako je napĜ.
pĜeshraniþní mobilita zamČstnancĤ a podnikatelských subjektĤ. Okruh
úþastníkĤ by mČl zahrnovat vedoucí pracovníky organizací sociálních partnerĤ a multiplikátory.
Brožura „Sociální dialog“ se slovníkem pojmĤ
Cílem je zpracovat informace urþené organizacím zamČstnancĤ o evropských a regionálních možnostech spolurozhodování a kontaktních subjektech/osobách a vytvoĜit slovník pojmĤ, resp. glosáĜ.
Nositel projektu a projektoví partneĜi
DGB Bezirk Sachsen (Obvod DGB Sasko)
Schützenplatz 14
01067 Dresden
Tel.: +49 (0) 351 86 33 144
[email protected]
www.dgb-sachsen.de
ýMKOS
[email protected]
www.cmkos.cz
OSTOK
[email protected]
www.ostok.cz
OSPO
[email protected]
www.ospo.cz
NSZZ „SolidarnoĞü“ Region Jeleniogórski
[email protected]
www.solidarnosc.org.pl
IG Metall Verwaltungsstelle Bautzen (KanceláĜ IG Metall Budyšín)
[email protected]
www.bautzen.igmetall.de
ver.di
[email protected]
http://chemnitz-erzgebirge.verdi.de/
72

cs_4END09.11.A5 DOK ZEITARB - `IGR Elbe

Transkript

Podobné dokumenty

Mario Gelardi

pdf ke stažení