Metodika klíčové aktivity „Motivační aktivity“

Transkript

–
Metodika klíčové aktivity
„motivační aktivity“
Metodika vypracovaná v rámci Individuálního projektu národního „Podpora technických a přírodovědných oborů“
expertním týmem klíčové aktivity „Motivační aktivity“ pod vedením Ing. Jitky Svatošové.
IPn Podpora technických a přírodovědných oborů
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
1
poděkování
Odborná garantka klíčové aktivity „Motivační aktivity“ a hlavní autorka této metodiky Ing. Jitka Svatošová
tímto děkuje všem členům expertního týmu, kteří se na vzniku této metodiky přímo podíleli a kteří jsou
jmenovitě uvedeni níže, jakož i všem ostatním, kteří svou prací na projektu PTPO její vznik umožnili.
Prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc. se zabývá fyzikou pevných látek na Ústavu fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecké
fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval několik zahraničních pobytů např. v USA a ve Švédsku. V letech 1992 –
1998 byl rektorem MU v Brně. Má velký zájem o to, aby ani jeden technicky talentovaný žák nezůstal nepovšimnut.
Prof. RNDr. Vladimír Vašinek , CSc. je vedoucím Katedry telekomunikační techniky Vysoké školy báňské – Technické niverzity
Ostrava, je členem řady odborných i zájmových organizací např. The International Society for Optical Engineering (SPIE).
Dlouhá léta pracuje v Jednotě českých fyziků a matematiků, kde se mimo jiné zabývá problematikou nedostatku kvalitních
studentů a absolventů technických oborů.
Mgr. Andrea Vondráková působí jako vedoucí odboru vnějších vztahů Českého vysokého učení technického v Praze. Stojí
tak za většinou propagačních aktivit ČVUT, např. http://www.holkypozor.cz/ a celé řady dalších.
Ing. Marie Pojerová pracuje již řadu let jako ředitelka úspěšné pražské základní školy Hanspaulka. Má tak mnoho praktických
zkušeností s prací s nejmenšími školáky a jejich motivací.
Ing. Dana Černínová je manažerkou pro vzdělávací programy České membránové platformy, věnuje se spolupráci průmyslu
a škol.
Mgr. Jana Hoderová, Ph.D. pracuje jako odborná asistentka na Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého
učení technického v Brně. Mimo odborné vědecké práce se podílí na popularizaci přírodovědných a technických oborů,
zejména matematiky.
PhDr. Alena Křepelová je zástupkyní ředitelky Pedagogicko-psychologické poradny v Praze 6. V rámci své práce s mládeží
se věnuje mimo jiné také kariérnímu poradenství.
1
obsah
obsah
1. Realizace motivačních aktivit projektu
4
1.1. Analytické studie
5
1.2.
Regionální koordinátoři
6
1.3.
Evaluace
8
2. Cílové skupiny motivačních aktivit
2.1.
9
Členění hlavní cílové skupiny
9
2.1.1.
Charakteristika Generace Y a Generace Z
10
2.1.2.
Podpora zájmu dívek a žen
12
2.1.3.
Práce s talenty
15
3. Hlavní cílová skupina 17
3.1.
Předškolní věk a mladší školní věk (včetně 1. a 2. třídy ZŠ)
17
3.2.
Mladší školní věk 8–11 let
19
3.3.
Starší školní věk 11–15 let
21
3.3.1.
Podskupina 11–13 let
24
3.3.2.
Podskupina 13–15 let
25
3.4.
Střední školy a víceletá gymnázia 15–19 let
27
3.4.1.
Podskupina rozhodnutí
27
3.4.2.
Podskupina nerozhodnutí
29
3.5.
Studenti vysokých škol 19–26 let
32
4. Vedlejší cílová skupina
4.1.
35
Další vzdělávání vedlejší cílové skupiny
35
5.Zapojení institucí 37
5.1.
Zkušenosti regionálních koordinátorů
38
5.2.
Pilotní projekty
40
5.3.
Spolupráce se školami nižšího stupně (ZŠ a SŠ)
43
5.4.
Spolupráce s institucemi zabývajícími se alespoň částečně výchovou a podporou TPO
43
5.5.
Zapojení podniků do propagace TPO
44
5.5.1.
Spolupráce podniků se ZŠ a SŠ
44
5.5.2.
Spolupráce podniků s VŠ
45
2
obsah
6.Zapojení absolventů, studentů, popularizátorů…
47
7. Propojení s dalšími aktivitami projektu
49
8.Doporučení centrálním institucím
50
9.Odkazy, návaznosti
51
10.Přílohy
53
53
Problémy identifikace nadaných žáků s technickým a přírodovědným nadáním
Kompendium o nadání z přednášek prof. Smékala
59
Zkušenosti regionálního koordinátora s komunikací se středními školami
a jejich studenty
65
3
kapitola 1
1. R
ealizace motivačních
aktivit projektu
Technické a přírodovědné obory (TPO) mají dvě významné společné přednosti:
 J ejich výuka je pevně spjatá s realitou života. Přírodní vědy jsou základem života a technické vědy hrají
rozhodující úlohu v aplikacích užitečných pro společnost.
 Vzdělání v těchto oborech je bezprostředně uplatnitelné v mezinárodním prostředí.
Hlavních důvodů, proč se zaměřit na podporu technických a přírodovědných oborů, je několik:
 P rimárním a účelovým důvodem je získání dostatečného počtu nadaných studentů pro technické a přírodovědné
studijní programy s cílem zajistit dostatek odborníků pro potřeby společnosti.
 P odpora technických a přírodovědných oborů by měla přispět k harmonizaci a vyváženosti zájmu mladé
generace o studium v souladu s dlouhodobým přirozeným vývojem společnosti v celé šíři.
 V České republice je v současné době potřeba výrazně posílit obecnou vzdělanost ve smyslu racionálního
a vědeckého poznání světa. Nutná je výchova mladé generace ke kritickému myšlení. Důraz by měl být kladen
také na etický aspekt, zejména ve smyslu poctivé odborné a vědecké práce.
C
ílem podpory technických a přírodovědných oborů je v neposlední řadě udržet kontakt s dynamickým rozvojem
vědy a techniky ve světě. ČR byla v minulosti vnímána jako země s vysoce rozvinutým průmyslem a vědeckovýzkumnou průmyslovou základnou, mladá generace by měla na tuto tradici navázat.
 Z ahraniční firmy k nám přicházejí především proto, že v ČR je dosud kvalitní personální zázemí, tato skutečnost
je ale do budoucna ohrožena.
4
Foto: Archiv PTPO MŠMT
kapitola 1
Uvedené důvody vedly řadu vysokých škol a dalších organizací ke snaze nabídnout mladé generaci vybraná
témata z technických a přírodovědných oborů formou zážitku, i nad rámec běžné výuky ve školách. Všechny tyto
aktivity jsou v projektu Podpora technických a přírodovědných oborů PTPO (CZ.1.07/4.2.00/06.0005) zahrnuty
pod název „motivační aktivity“.
Projekt Podpora technických a přírodovědných oborů je realizován jako celek, jehož hlavním úkolem je zvýšit
zájem mladých lidí o studium technických a přírodovědných oborů. Realizované klíčové aktivity „motivační aktivity“,
„komunikace vědy“ a „podpora výuky“ jsou v rámci tohoto projektu velice úzce propojené a bylo nezbytné, aby
navzájem spolupracovaly.
1.1. Analytické studie
V roce 2006 se uskutečnil mezinárodní průzkum PISA1, který proběhl pod záštitou organizace OECD2. Průzkum
PISA 2006 (viz. http://www.uiv.cz/clanek/240/1869, http://www.pisa.oecd.org) byl zaměřen na přírodní
vědy a v tuto chvíli poskytuje nejaktuálnější výsledky v dané oblasti.
Celý projekt Podpora technických a přírodovědných oborů vychází z výsledků uvedeného průzkumu a z výsledků
třech studií, které byly zadány ke zpracování na samém začátku realizace projektu:
 S tudie zahraničních zkušeností s podporou zájmu o technické a přírodovědné obory [1]
 P růzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy technických a přírodovědných oborů [2]
D
ůvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory [3]
Zpracované studie měly potvrdit správné nastavení projektu, jeho klíčových aktivit, a zejména upřesnit kroky, které
povedou k podpoře zájmu o studium technických a přírodovědných oborů.
1
2
Programme for International Student Assessment [Program pro mezinárodní hodnocení žáků]
Organization for Economic Co-operation and Development [Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]
5
kapitola 1
1.2.Regionální koordinátoři
Projekt PTPO vytvořil v rámci klíčové aktivity „motivační aktivity“ celostátní síť spolupracujících institucí nazvanou
„Síť regionálních koordinátorů”. Ta vznikla v rámci pravidel projektu na základě nadlimitní veřejné zakázky rozdělené
do 14 dílčích částí odpovídajících jednotlivým krajům České republiky. Dodavatelé byli vybíráni pro každý region
(dílčí část) zvlášť, s tím že každý z dodavatelů mohl podat nabídku do neomezeného počtu regionů.
Pro každý kraj byl vybrán jeden regionální koordinátor a jeho činnost odpovídala skutečnosti, kterou popsal
v rámci nabídky pro vyhlášenou veřejnou zakázku.
Regionální koordinátoři
IPN Podpora technických a přírodovědných oborů
7
6
3
9
1
4
1
PRAHA
Česká hlava, s.r.o.
9
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
RK HKK
2
STŘEDOČESKÝ KRAJ
10
PARDUBICKÝ KRAJ
Univerzita Pardubice
3
KARLOVARSKÝ KRAJ
Techmania Science Center, o.p.s.
11
OLOMOUCKÝ KRAJ
Přírodovědecká fakulta UPOL
4
PLZEŇSKÝ KRAJ
12
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
VŠB-TUO
5
JIHOČESKÝ KRAJ
13
ZLÍNSKÝ KRAJ
www.scio.cz, s.r.o.
6
ÚSTECKÝ KRAJ
Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.
14
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
VUT v Brně
7
LIBERECKÝ KRAJ
8
VYSOČINA
VUT v Brně
10
2
12
11
8
5
14
13
Činnost regionálních koordinátorů zahrnovala následující tři hlavní body:
 realizace jednoho regionálního projektu v daném regionu
 šíření know-how projektu PTPO a přispívání k jeho publicitě, zejména v daném regionu
 p rovádění monitoringu aktivit na podporu zájmu o TPO v daném regionu souvisejícího s projektem, a to
jak výchozího, tak i průběžného. V rámci monitoringu regionální koordinátoři vytvořili databázi ZŠ, SŠ
a zaměstnavatelů v daném regionu, zaměřenou zejména na spolupracující organizace
Z pohledu motivačních aktivit byla zajímavá první, nejdůležitější a finančně nejnáročnější část činnosti regionálních
koordinátorů, proto se jí budeme nyní věnovat podrobněji.
Regionální koordinátoři navrhli a v průběhu realizace zakázky realizovali tzv. regionální projekt (RP), který byl
souborem aktivit, jejichž primárním cílem bylo podpořit zájem hlavní cílové skupiny projektu PTPO (zájemci o studium)
o technické a přírodovědné obory. Aktivity RP mohly na hlavní cílovou skupinu působit přímo, nebo prostřednictvím
dalších osob např. učitelů, rodičů, …
6
kapitola 1
Celkem bylo v rámci činnosti regionálních koordinátorů realizováno více než 230 různých aktivit zaměřených
na všechny tři klíčové aktivity projektu – motivační aktivity, komunikaci vědy a podporu výuky. Nejvíce aktivit bylo
zaměřeno právě na motivaci cílové skupiny. Některé aktivity měly řadu opakování, a tak bylo realizováno více než
900 akcí, kterých se zúčastnilo celkově přes 368 000 osob.
počet aktivit
počet účastníků
70
30000
60
25000
50
25798 x 10
20000
40
15000
30
10000
20
5000
10
0
0
PHA STC LBK KLK PLK JHC VYS JHM OLK PAK ULK ZLK MSK HKK
PHA STC LBK KLK PLK JHC VYS JHM OLK PAK ULK ZLK MSK HKK
Graf 1: Počet aktivit v jednotlivých regionech
Graf 2: Počet účastníků aktivit v jednotlivých regionech
Činnost regionálních koordinátorů byla pro projekt velmi přínosná. Na základě jejich zkušeností byla ověřena
řada nových i inovovaných aktivit. Většina aktivit prošla autoevaluací, kdy regionální koordinátoři odpovídali na
otázku, zda budou uvedené aktivity realizovat i po skončení projektu PTPO a u více než 100 aktivit odpověděli ano.
Aktivity byly evaluovány také pomocí dotazníků pro jejich účastníky.
7
kapitola 1
1.3.Evaluace
Velmi důležitou součástí motivačních aktivit je nezávislá evaluace realizovaných akcí. Více o evaluaci, jejím
průběhu a výsledcích je v samostatných přílohách nazvaných:
 E valuace popularizačních aktivit projektu „Podpora technických a přírodovědných oborů (PTPO)“
 V ýsledky kvantitativní části evaluace
 K valitativní výzkum studentů gymnázií – doplňková technika k evaluačním dotazníkům
 E valuace projektu „Podpora technických a přírodovědných oborů (PTPO)“, Kvalitativní studie, Hodnocení
projektu pohledem regionálních koordinátorů
8
kapitola 2
2.Cílové skupiny
motivačních aktivit
V rámci podpory technických a přírodovědných oborů je nutné pracovat s těmito cílovými skupinami:
 P otenciální zájemci o studium a studenti technických i přírodovědných oborů vysokých škol (hlavní cílová
skupina)
T uto cílovou skupinu je možné ještě dále členit například podle věku, pohlaví, ale také je zde nutné zohlednit
jiný přístup k talentovaným mladým lidem, z nichž někteří již o TPO mají dlouhodobě zájem i povědomí o nich,
jiní se s TPO setkávají poprvé a zájem v nich potřebujeme probudit.
 R eprezentanti subjektů spoluvytvářejících postoje a ovlivňujících rozhodování hlavní cílové skupiny
(vedlejší cílová skupina)
Do této skupiny řadíme zejména pedagogy všech stupňů škol, včetně budoucích pedagogů, dále absolventy
vysokých škol a ostatní, tj. reprezentanty fakult a VŠ, organizátory volnočasových aktivit, rodiče uchazečů
o studium, zaměstnavatele, reprezentanty ostatních subjektů (muzea, vědecké instituce a další subjekty podílející
se na podpoře zájmu o TPO), média (novináře, mediální pracovníky a mediální skupiny) atd.
2.1.Členění hlavní cílové skupiny
Generace zahrnující studenty vysokých škol a potenciální
zájemce o studium bývá také nazývána Generací Y, resp.
Generací Z. Jde o lidi narozené v letech 1977 až 1997,
respektive po roce 1998.
9
kapitola 2
2.1.1. Charakteristika Generace Y a Generace Z
Jednou z významných charakteristik Generace Y je to, že vyrůstala obklopena moderními technologiemi [4].
Dospívala v době, kdy vlastnit osobní počítač a mobilní telefon bylo zcela běžné, kdy internet naprosto změnil
práci s informacemi. Na rozdíl od předchozích generací, pro které byly tyto technologie něco nového a zacházet
s nimi se teprve měly naučit, Generace Y je generací dětí, pro něž jsou moderní technologie zcela běžnou součástí
života, rutinní práce s nimi v každodenním životě je pro ně naprostou samozřejmostí.
Mladá generace se také domnívá, že lidstvo dokáže v budoucnu díky technice a vědě vyřešit všechny problémy.
To si myslí 57,6 % z nich, naproti tomu mezi staršími generacemi má tento názor 48,5 % zastánců. Starší generace
si, na rozdíl od Generace Y, poněkud nepřekvapivě zachovávají nedůvěru k technice a ve vyšší míře tvrdí, že je
ji třeba přijímat s obezřetností.
U této generace je jasně patrný pokles zájmu o vzdělávání na učilištích, naopak se hlásí na střední odborné školy
a gymnázia, následně usilují o přijetí na vysokou školu.
Pozitivní trend ve vzdělání Generace Y je také zcela určitě ovlivněn tím, že v současnosti existuje široký výběr
vzdělání oproti předchozí době, kdy byly možnosti značně omezené. V posledních desetiletích vedle sebe existují
jak státní, tak soukromé školy. Rozšířily se i možnosti v odborném vzdělávání a v nabídce kurzů. Nesmíme také
zapomenout na možnost online výuky, která je nyní dostupná díky rozšíření internetu.
Příslušníci Generace Z jsou první, kdo se narodil do digitálního světa, do téže doby, v jaké se začal rozvíjet
World Wide Web a dnešní podoba internetu [5]. Od dětství se pohybují v prostředí bezdrátových sítí, osobních
počítačů, notebooků, iPodů, přehrávačů MP3, mobilních telefonů, počítačových a video her atd. Sociální sítě
(MySpace, Twitter, Facebook a další) a instant messaging splňuje jejich potřebu být online – komunikovat a sdílet
obsahy virtuálně v reálném čase. Používají současně jednak více hardwaru, jednak více softwarových aplikací na
jednom zařízení, stejně jako nejrůznějších zdrojů informací.
Internet však používají živelně, mnohem dříve než projdou jakoukoli formální přípravou, mnohdy jako jediný zdroj
informací, bez znalosti sofistikovanějších vyhledávacích strategií a kritického hodnocení obsahu. Podle standardů
American Library Association (Information literacy standards for student learning) není tato internetová generace
informačně gramotná [6].
Vzdělávání a výchova dětí vyrůstajících v digitálním světě, tzv. digital natives, kladou specifické nároky na učitele,
rodiče a ostatní tzv. digital immigrants, z nichž někteří mohou mít obavy z nutnosti změn učebních modelů nebo
i sociálních rolí [7].
Protože velká část Generace Z ještě nedosáhla dospělosti, odborníci jsou opatrní v odhadech jejich životních
aspirací. Hovoří o faktorech, které by mohly ovlivnit jejich životy. Generace Z (ve srovnání s předchozími) se narodila
starším matkám, do menších rodin, je zahrnuta horlivou péčí ambiciózních rodičů. Nemusela by tak mít problém
s autoritami a adaptabilitou (New Silent Generation). Samozřejmost sdílení a komunikace by mohla být příčinou
vyšší míry kooperativnosti a menšího sebeprosazování. Pesimističtější scénáře vidí totéž jako problém hledání své
profesní role mezi „lídrovstvím“ a týmovou prací. Optimisté vidí Generaci Z jako méně materialistickou, sociálně
spravedlivější, vzdělanou, technologicky zdatnou a inovativní [8].
Přesto je zájem o studium přírodovědných a technických oborů nižší, zejména pokud se jedná o kvalitní uchazeče.
Z tohoto důvodu je nutné Generaci Y (resp. Generaci Z) pro studium podporovaných oborů motivovat a využít
k tomu takové prostředky (aktivity, informace, …), které tyto generace vnímají a respektují.
10
kapitola 2
Dvě ze tří analytických studií realizovaných v rámci projektu [1] a [3] potvrdily, že k nejvýraznějšímu rozhodování
o oboru dalšího studia dochází ve věku mezi 13 a 17 lety, ale ze zkušeností víme, že zaujetí jednotlivými obory se
profiluje i dříve (10–11 let). Možnost ovlivnit zájem o technické a přírodovědné obory tomuto rozhodování musí
předcházet.
Z diskuse se zahraničními pedagogy během konání EUSO3 vyplynulo, že v některých zemích, např. v Rakousku,
začínají ovlivňovat zájem dětí o technické a přírodovědné obory už v mateřských školách.
Z těchto výsledků vyplývá, že je tedy nutné zájem o podporované obory vzbudit u dětí či žáků co nejdříve.
Pro účely lepšího zmapování a zaměření motivačních aktivit se jeví jako užitečné jejich rozdělení podle věku.
Důvody pro toto dělení jsou dány jednak různou schopností vnímat a zvládat určité aktivity, jednak dobou, po kterou
je možné mládež zaujmout, ale například i dostupností aktivit s ohledem na místo bydliště či školy. Toto dělení do
značné míry souvisí i se vzdělávacím systémem v České republice.
Jak již bylo uvedeno dříve, motivační aktivity by měly respektovat několik dalších aspektů členění hlavní cílové
skupiny, kterými jsou kromě věku také pohlaví, talent a vlastní zájem o podporované TPO.
3
European Union Science Olympiad (Přírodovědná olympiáda zemí EU)
11
kapitola 2
2.1.2. Podpora zájmu dívek a žen
Pro rozdělení některých aktivit podle pohlaví hovoří to, že zejména technické obory jsou v naší společnosti stále
ještě často vnímány jako obory „mužské“ [3].
Podle průzkumů z USA [9] klesá procento žen studujících technické a přírodovědné obory s vyšší úrovní vzdělání.
Zatímco na středních školách je zájem dívek i chlapců o TPO srovnatelný, na dalších stupních vzdělání se o TPO
zajímá stále vyšší procento mužů než žen [10]. V USA je nejmenší podíl žen v oborech kosmický výzkum a strojírenství.
Podíl absolventek je kolem 10%.
Pokud jde o zaměstnání, pracuje v USA ve všech oborech STEM (Science, Technology and Mathematics) 27 %
žen, nižší je pak podíl v obchodě a průmyslu 21 % žen.
V ČR není takto podrobný průzkum k dispozici, ale v posledních letech je dle statistik Ústavu pro informace ve
vzdělávání (ÚIV) mezi absolventy přírodovědných oborů vysokých škol 5–7 % žen a mezi absolventy technických
oborů 9–12 % žen.
Jak tuto situaci řešit? I tady se můžeme podívat na návrhy řešení do zahraničí. Většinou jsou uváděny následující
způsoby [1]:
 z měna způsobu výuky (ukazuje se, že vliv učitele – učitelky je patrný zejména v začátcích výuky)
 z měna zažitých modelů a rolí (mužská a ženská)
 z důraznění oborů, ve kterých je zapojení žen jednodušší (ekologie, informatika, zdravotnictví, …)
 teamová práce na problematice během výuky na školách
 p rezentace dobrých příkladů zapojení žen do TPO
m
entoring
 společnosti či sdružení žen pracujících v daném oboru
 srovnání platových rozdílů mezi muži a ženami ve stejném oboru
 u snadnit propojení pracovní a životní role žen, tj. slaďovat pracovní a soukromý, případně rodinný život
Všechny tyto způsoby jsou aplikovatelné také v ČR.
Další zajímavé odkazy zabývající se touto problematikou:
České
 P rojekt „Gender Management“ je společnou iniciativou Nadace Open Society Fund Praha, Gender centra
Fakulty sociálních studií MU v Brně a Genderového informačního centra Nora o. p. s.
http://management.gendernora.cz/index.php?page=praxe&uid=PX0023
N
árodní kontaktní centrum – ženy a věda (NKC-ŽV) Sociologického ústavu AV ČR http://www.zenyaveda.cz/html/index.php
12
kapitola 2
 h ttp://www.cec-wys.org/kontext/fedc5a10/5_vedkyne_v_historii.pdf
M
alá dívčí univerzita FIT http://www.fit.vutbr.cz/holky/malauniverzita/index.html.cs
 Letní škola FIT pro dívky http://www.fit.vutbr.cz/holky/letniskola/index.html.cs
D
ámský klub ČVUT https://sites.google.com/site/damskyklubcvut/zeny-cvut
 P ortál ČVUT pro dívky http://www.holkypozor.cz/
Zahraniční
 Ž eny ve fyzice
http://www.aps.org/programs/women/ http://www.aip.org/statistics/trends/gendertrends.html
http://www.physics.ucla.edu/~cwp/
 T echnical women‘s organization (USA)
http://www.technicalwomen.org/
 P říklad založení společnosti žen pracujících v technických profesích
http://net.educause.edu/ir/library/pdf/eqm0435.pdf
 S EX AND SCIENCE: HOW PROFESSOR GENDER PERPETUATES THE GENDER GAP
Scott E. Carrell, Marianne E. Page, James E. West Working Paper 14959
http://www.nber.org/papers/w14959
Možnosti, jak ovlivnit motivaci dívek a žen pro technické a přírodovědné obory:
Předškolní věk (uvedená pravidla platí bez rozdílu pohlaví):
 p rací technicky a přírodovědně zaměřených MŠ, kde jsou dětem představeny technické a přírodovědné obory
bez ohledu na to, zda jde o hochy nebo dívky
 n abízet mateřským školám zážitková představení zaměřená na TPO a návštěvy technických muzeí, přírodovědných
expozicí atd.
 v olit vhodné typy hraček (zvláště různé stavebnice) a podporovat hry s technickou a přírodovědnou tématikou,
zaměřit se i na volbu obsahu omalovánek a pohádek
m
ožnostmi zapojit se do společných her a manuální práce, nedělit činnosti a aktivity na mužské a ženské
Základní školy:
 v liv učitelů a jejich přístupu (důraz na vzdělávání učitelů v badatelsky orientovaném způsobu výuky)
 u kázky ženských příkladů v TPO, podpora těch dívek, které mají zájem
 soutěže zaměřené na dívky
 k roužky TPO zaměřené na dívky
 spolupráce s médii, kde by byl prostor ukázat zajímavé ženské vzory
13
kapitola 2
Střední školy:
 z důraznit možnosti uplatnění dívek v těchto oborech
m
entoring ze strany studentek vysokých škol studujících TPO, umožňující zapojení mladších zájemkyň do
„vědecké“ práce (např. SOČ42)
 p odpora vlastních nápadů – soutěže, diskusní kluby, …
 d ůraz na témata v TPO, která zajímají ženy, případně na interdisciplinární témata (např. zdraví, ekologie, jídlo,
kosmetika, grafická práce, design, programování, …)
Vysoké školy:
 u platnění žen ve vědě – dobré příklady a publicita
 h ledat zajímavá vědecká témata pro ženy
 p odpora žen – kluby, granty, stipendia, soutěže
Absolventky, zaměstnankyně:
 p odpora spojení práce s rodinou, tj. slaďovat pracovní a soukromý, případně rodinný život
 p odpora žen ve vědě, zejména po návratu z rodičovské dovolené
m
ožnost startovacích grantů, které ulehčí návrat po rodičovské dovolené (má např. UP Olomouc)
 školky, dětské koutky, práce z domova
4
Středoškolská odborná činnost
14
kapitola 2
2.1.3. Práce s talenty
Při motivaci žáků a studentů pro technické a přírodovědné obory je potřeba mít na paměti také talentované děti.
Ty často vyžadují odlišný přístup. Vůbec nejtěžší je talentované dítě objevit a pak jeho talent smysluplně rozvíjet.
Dřívější jednodimenzionální pojetí nadání, kdy byly v centru pozornosti pouze rozumové schopnosti, je dnes
vystřídáno pojetím multidimenzionálním, které uvažuje o širším rejstříku charakteristik. Výsledky testů inteligence již
není možné považovat za jediné a hlavní kriterium nadaných.
Skvělý model J. S. Renzulliho [11], který vymezuje nadání jako interakci třech skupin vlastností, je uveden v Příloze 1. Tento
základní model je dalšími psychology rozpracován v souvislosti se vztahem k sociálnímu prostředí. Zatímco schopnosti
jsou převážně stabilní, kreativita a zaangažovanost v úkolu se mohou rozvíjet prostřednictvím cílené stimulace
a tréninkem (podrobněji viz Příloha 2). V zaangažovanosti potenciálních studentů technických a přírodovědných
oborů hraje roli motivace. Primární motivace pramení z vlastního zájmu, ale vnější motivace vzniká pomocí vnějších
pobídek k aktivitě.
Realizací motivačních aktivit nabízených v tomto projektu se otevírá prostor k další identifikaci nadaných. Plošná
identifikace nadání dětí se u nás institucionálně neprovádí. Pouze v pedagogicko-psychologických poradnách se
diagnostikují děti na základě žádosti školy nebo rodičů. Talent může objevit a výrazně ovlivnit také učitel.
Právě vzhledem k obtížnosti rané identifikace nadání vidíme jako smysluplné poskytnout možnosti i příležitosti,
které obohacují a podporují rozvoj nadání, co největšímu okruhu potencionálních talentů.
Tuto myšlenku dokumentuje psycholog Vladimír Smékal (viz Příloha 2) slovy: „Talenty lze rozvíjet výchovou v daleko
širším rozsahu, než se běžně soudí, významným faktorem jejich probouzení je vůle učit se a poznávací dychtivost.“
Řečeno lapidárně T. Edisonem: „Talent je z deseti procent nadání a z devadesáti procent píle.“ Dodali bychom též
příležitostí danou např. rodičem nebo prarodičem.
Touto příležitostí mohou být bezpochyby také motivační aktivity.
Literatury o talentu, schopnostech, testování apod. je nepřeberné množství. Na úvod nebo pro rychlou
orientaci doporučujeme např. [12].
Odkazů na různé testy je velká řada. Lze najít testy na vlastní hodnocení, případně testy vyhodnocené ve
spolupráci s učitelem. Bohužel převládají testy s odpovědí typu a, b, c, nikoliv problémově orientované.
Příklady stránek, na nichž lze nalézt testy pro žáky:
 T alnet – http://www.talnet.cz/talnet_new/
T alnet je projekt pro zvídavou a nadanou mládež se zájmem o přírodní a technické vědy i pro jejich učitele
z celé České republiky. Doporučený věk studentů je od 13 do 19, účast mladších dětí je možná po konzultaci.
 P roškoly – http://www.proskoly.cz/
P ortál Proskoly.cz nabízí školám širokou paletu testových úloh zaměřených na základní rozumové schopnosti žáků
(logika, paměť, prostorová představivost, vnímání, koncentrace apod.). Žáci závěrečných ročníků mohou navíc
využít Test volby povolání usnadňující rozhodování o další studijní a profesní dráze.
Poznámka: dostupnost přes licenci zakoupenou školou
15
A
leph.cz – http://www.aleph.cz/index.html
Příprava na testy studijních předpokladů od Masarykovy univerzity
Poznámka: ukázky testů a kurzů zdarma, jinak za poplatek
 S cio – http://www.scio.cz/in/2vs/nsz/testy.asp
Je zde velká nabídka vědomostních testů, testů na obecné studijní předpoklady, matematiku, přírodní vědy.
M
ensa – http://www.mensa.cz/
Obsahuje především testování, ale i řadu konkrétních úloh a přehled škol s Kluby nadaných dětí (KND).
Na základě všech výše uvedených aspektů jsme mládež (uchazeče o studium) rozdělili do několika základních
skupin a pro každou skupinu navrhli specifické motivační aktivity.
16
kapitola 3
3. Hlavní cílová skupina
3.1.Předškolní věk a mladší školní věk
(včetně 1. a 2. třídy ZŠ)
Vzbudit zájem o technické a přírodovědné obory je možné už od raného dětství. Bylo již zmíněno, že na základě
diskuse se zahraničními pedagogy – účastníky soutěže EUSO – víme, že v sousedním Rakousku začínají s motivací
dětí již v mateřských školách. Jde o „zasazení semínka“, ze kterého může zájem později vyrůst. Větší ambice by byly
nereálné, protože myšlení v předškolním věku je převážně názorné. Je to fáze fantazijního zpracování informací,
intuitivního uvažování, které ještě není regulováno logikou, uvažování je egocentrické. Děti ještě nedovedou uvažovat
komplexněji, vzít v úvahu víc než jeden aspekt věci.
Vhodnou činností je hlavně hra, dají se využít i pohádky a kresba. V těchto činnostech půjde o aplikaci naučeného.
V tomto věku je potřeba zaměřit se na vliv maminek, které jsou s dětmi většinu času, které se dětem věnují většinu
času.
17
kapitola 3
Příklady aktivit:
 nabídky volných (levných) vstupů do muzeí, science parků atd. v dopoledních hodinách pro matky s dětmi
 environmentální výchova – vztah dětí k přírodě (např. lesní školky http://www.lesnims.cz/ )
 technické koutky v nákupních centrech či jiných místech, kam maminky s dětmi chodí, např. v kavárnách, na
akcích typu festivalů
 tvůrčí vybavení dětských hřišť zaměřené na rozvoj zájmu o TPO – něco složit, postavit, smontovat
 leporela vysvětlující základní přírodovědné a technické jevy
 stránky s jednoduchými technickými principy pro rodiče (maminky), odpovědi na otázky „jak to funguje a proč“
Další skupinou aktivit, které lze v tomto věku využít, jsou aktivity zaměřené na mateřské školy.
Příklady aktivit:
 vhodně zvolené typy hraček, nabídka her s technickou a přírodovědnou tématikou
 n abídky návštěv aktivit na podporu zájmu o TPO (muzea, školy, ZOO, botanické zahrady atd.) v dopoledních
hodinách
 přijet s vhodnými popularizačními aktivitami do MŠ
 soutěže pro děti – kdo postaví vyšší věž, složí rychleji model, …
 vzdělávání učitelek a vychovatelek MŠ
Příklady ověřených a úspěšných aktivit:
Název aktivity: Den vědy v ZOO Dvůr Králové nad Labem
Realizátor: VUT v Brně
Stručný popis realizace aktivity
Na realizaci aktivity se podílela Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem. Akce zahrnovala celodenní program pro veřejnost,
především pro děti a rodiče. Cílem bylo představit návštěvníkům ZOO vědu jako zábavnou, hravou a zajímavou.
Pro rodiče s dětmi byla připravena biologicko-zeměpisná soutěž (zeměpisný kvíz), která byla navázána na flóru a faunu ZOO. Vyplněné
odpovědní formuláře byly slosovatelné.
Proč ji zařazujeme, co na ní bylo zajímavé, proč je mezi vybranými, čím je výjimečná
Aktivita probíhala v interiérech i exteriérech zoologické zahrady formou přednášek, soutěží apod. Znalost prostředí a časté návštěvy
rodin s dětmi dělá ze zoologické zahrady ideální místo pro posílení zájmu o technické a přírodovědné obory.
Název aktivity: Dětský den s přírodovědci
Realizátor: nebyla realizována v rámci projektu
V rámci dětského dne pozvala PřF UK děti z mateřských a základních škol do své botanické zahrady. Organizátoři připravili sedm
stanovišť, kde se děti dozvěděly něco o chemii, pod mikroskopem si prohlédly sršně, klíště před nasátím a po něm, či se blíže seznámily
s chameleonem a potemníky. Odborný výklad musel být u dětí z MŠ opravdu hodně zjednodušen, u starších už bylo možné navazovat
na jejich školní znalosti. iforum.cuni.cz/IFORUM-11379.html
Aktivita nebyla realizována v rámci projektu PTPO. Je ojedinělá tím, že nabízí přírodovědný program pro nejmladší děti, a to i v době,
kdy jsou přímo v mateřské škole a mohou přijít v doprovodu učitelek.
18
kapitola 3
3.2.Mladší školní věk 8–11 let
Je zřejmé, že se jedná o děti, které ještě potřebují doprovod, radu a vysvětlení rodičů nebo jiných dospělých osob,
případně odpovědný přístup učitele. Nejsou většinou schopny samostatně systematicky experimentovat, ale výrazně
na ně působí okolní prostředí. Vnímají velmi dobře vnější impulsy. Výraznou roli u nich hraje hravost, zvídavost, snaha
objevovat a zkoušet nové věci. Začíná se mírně odlišovat jejich genderové vnímání (mužské a ženské obory),
proto je již v tomto věku nutné ukázat také možnosti zapojení žen v technických a přírodovědných oborech.
Pro tuto věkovou kategorii je ideální, pokud většina motivačních aktivit probíhá přímo ve škole, např. formou
volnočasových aktivit, kroužků či aplikací do výuky. Děti mohou být vedeny učiteli (stávajícími i budoucími), ale
i studenty vysokých škol, pracovníky DDM atd.
V tomto věku se nabízí možnost prožití prvních objevů v prvouce a v přírodovědě. Důležité je, aby to byly
činnostní, prožitkové hodiny a aby byly propojené se životem, což v tomto období není tak těžké. Děti daného věku
rády dělají něco důležitého, líbí se jim vzniklé zvukové, barevné a jiné efekty, zkrátka když „to něco dělá“ a ještě
úplně nepátrají po hlubším vysvětlení.
Charakteristika aktivit:
 dostupné co do vzdálenosti (aktivity musí přijít za dětmi)
 umožňující zapojení celé rodiny (dětí i jejich rodičů)
 rozvíjející zvídavost, pozorovací talent, možnosti zkusit si vlastní nápad pod kontrolou dospělých
 show s efektními pokusy a srozumitelným vysvětlením, související s praktickým životem
 dětské tábory cíleně organizované pro mladší děti a zaměřené na přírodní vědy
 kroužky zaměřené na rozšíření znalostí a dovedností v přírodních vědách nad rámec výuky
 popularizační akce na půdě univerzit, v technických muzeích, science centrech
 akce přímo zaměřené na dívky, které ukazují, že i ženy mají ve vědě a technice své místo
Název aktivity: Seznámení žáků ZŠ s problematikou životního prostředí
Aktivitu realizovala Masarykova univerzita (MU) jako subdodavatel VUT v Brně.
Žáci základních škol navštívili Centrum pro toxické látky v prostředí na Přírodovědecké fakultě MU v Brně, kde pro ně byla nachystána
krátká přednáška o tom, co je to vysoká škola, kdo ji může jít studovat, a zejména o tom, co je to životní prostředí (ŽP), jaké má problémy
a proč je chránit. Důraz byl kladen na to, jak každý z nás může ŽP aktivně pomáhat. Během výkladu byly kladeny četné dotazy, šlo
spíše o dialog s žáky, šlo tedy spíše o dialog s žáky než o přednášku.
Následně byli žáci rozděleni na deset skupinek a bylo pro ně nachystáno deset stolů se samostatnými úkoly, u kterých pracovali pod
vedením doktorandů z Centra. Úlohy u stolů byly zaměřeny na biologické i chemické metody výzkumu ŽP (pH, mikroskopie, stanovení
stříbra, modelové organismy ekotoxikologických testů) a některé problémy ŽP (sinice, třídění odpadu). Žáci během práce vyplňovali
pracovní list.
Aktivita potvrzuje myšlenku, že s motivací je vhodné začínat už u malých dětí na ZŠ a že cílovou skupinou vysokých škol by měly být
nejen střední školy, ale i školy základní.
19
kapitola 3
Název aktivity: Show pro veřejnost Tekutý dusík
Realizátor: Techmania Science Center o. p. s.
Techmania Science Center má v nabídce řadu vzdělávacích programů pro své návštěvníky. Tekutý dusík se svojí teplotou přibližně
-200 °C je ideální médium k provedení mnoha zábavných experimentů. Pomocí něj bývá demonstrováno, že můžeme například
rozbít gumu kladívkem na malé kousky a že ovoce do něj vložené se změní na sklo. Odvážlivec z publika si může zkusit kapalný
dusík na vlastní kůži. Na závěr show bývá předveden experiment nazvaný Gorily v mlze.
Show s tekutým dusíkem ukazuje chování řady materiálů a látek při extrémně nízkých teplotách, fyzikální podstata celého vystoupení
je relativně jednoduchá, žáci takto nízkého věku nemají problém ji ihned pochopit a sledovat výklad. Tato aktivita je velmi efektní
a danou věkovou skupinu vždy nadchne.
Název aktivity: Univerzita dětského věku
Realizátor: PřF UP v Olomouci
Univerzitu dětského věku (UDV) pořádala PřF ve spolupráci s Městským divadlem Olomouc a byla určena dětem ve věku 8 až 12 let.
UDV měla podobu jednoho ročníku „normální“ vysoké školy, tvořily ji tedy dva semestry, zahrnovala imatrikulaci, přednášky, diskuze na
daná témata a promoci.
„Zimní semestr“(říjen – prosinec) sestával z deseti přednášek, které se odehrávaly v divadle jednou týdně a byly rozděleny na dvě
části. Jedna z nich se věnovala tématům souvisejícím s divadlem, jeho provozem, divadelními žánry a dramaturgií, druhá se zabývala
přírodovědnými tématy. Všechny přednášky měly být v co nejvyšší míře interaktivní tak, aby se zúčastněné děti maximálně osobně
zapojily do prezentované problematiky.
„Letní semestr“ (březen – květen) sestával z pěti živých internetových diskusí (chatů) na přírodovědná témata otevřená na přednáškách
UDV v průběhu zimního semestru. Děti mohly klást dotazy již dvě hodiny před spuštěním živé konverzace, která trvala další hodinu,
a odpovídali na ně přednášející z UDV a jejich studenti.
Celá akce byla zakončena slavnostní promocí, při které děti obdržely diplomy studentů UDV.
Změny – zlepšení:
Letní semestr by měl získat jinou formu, protože o chat je v daném věku cílové skupiny malý zájem.
Jedná se o příklad dlouhodobé spolupráce s dětmi v tomto věku, který je ověřen i zahraniční zkušeností. Takových programů není
v aktivitách regionálních koordinátorů mnoho.
Název aktivity: Celoroční systematická práce s dětmi
Na ZŠ a MŠ Blansko, Salmova byl otevřen od šk. roku 2011/12 kroužek pro děti z 2. až 6. třídy s názvem Klub nadaných dětí, který
vzniknul na základě impulsu od organizace Mensa.
VUT v Brně se od samého počátku aktivně zapojuje do činnosti kroužku a v rámci jednotlivých aktivit cíleně podporuje technické
a přírodovědné obory. Podpořilo například zařazení fyzikálního představení skupiny ÚDiF (Úžasné divadlo fyziky), představení Mrazivý
dusík s tekutým dusíkem atd. Dále se podílelo na přípravě programu pro jednotlivé schůzky (šlo o exkurze, šifrovací úkoly, logické úlohy,
hlavolamy, …).
Reakce dětí a jejich rodičů byly velmi pozitivní, děti byly plné dojmů z akcí a nenásilnou formou si dlouhodobě budovaly a nadále
budují pozitivní vztah k přírodním vědám.
Jde o dlouhodobé působení na stabilní skupinu dětí. Aktivitu je možné realizovat na každé základní škole vlastními silami, s využitím
zkušeností a nápadů z jiných škol. Ideální je, pokud se do přípravy programu podaří zapojit i rodiče dětí.
20
kapitola 3
Propagace aktivit
V tomto případě je potřeba využít takové způsoby propagace, které osloví zejména rodiče, tj. tištěné materiály,
informace v médiích a na internetu. Výhodné je také rozvinout spolupráci se základními školami v regionu a jejich
učiteli i spolupráci s médii v daném regionu, případně zorganizovat tiskovou konferenci při zahájení projektu.
3.3. Starší školní věk 11–15 let
Děti této věkové skupiny už vyžadují náročnější úkoly. Rády pracují na projektech, kde je i prostor pro jejich
nápady a hypotézy, a mají pocit, že to, co dělají, je smysluplné. V tomto věku se už nezapojují nadšeně jenom
proto, že to paní učitelka, resp. pan učitel, chce. Mají rády výzvy, pokud se jim něco podaří, chtějí další, náročnější
úkoly.
Piagetova teorie stádií vývoje inteligence [13] uvádí, že děti v tomto věku již zvládají složitější abstraktní
i formálně logické operace. Dítě už se nemusí opírat o smyslovou skutečnost, je schopno usuzovat „jestliže, pak“.
Při experimentování systematicky obměňuje proměnné, hledá pravidla. Dokáže se vyrovnávat se situacemi, s nimiž
se dosud nesetkalo. Operace se spojují ve složitější struktury a dítě s nimi dokáže pracovat oběma směry (přímo
i vratně).
K nejdůležitějším vnějším činitelům ovlivňujícím volbu další vzdělávací dráhy patří: rodiče, kamarádi (zejména
starší), škola, odborné poradny.
Této skupině je z pohledu motivace pro technické a přírodovědné obory nutné věnovat značnou pozornost,
protože podle řady psychologických studií se v tomto věku děti rozhodují, zda se vydají humanitním či technickým
směrem.
Volba další vzdělávací dráhy je dlouhodobým dynamickým procesem, není to jen jednorázový akt na konci
tohoto věkového období. Proto je potřeba nabízet průběžně větší množství aktivit a informací.
Hlubší a trvalejší zájmy má jen málo žáků a většina z nich vůbec neví, co je baví natolik, aby si podle toho vybrali
profesní orientaci. Poznání zájmů, tedy toho, co člověka přitahuje a co ho baví dělat, je proto jednou ze základních
podmínek úspěšné volby další vzdělávací dráhy.
Zkušenosti ze zahraničí
 Microbe Magic http://microbemagic.ucc.ie/dictionnary.html
J edná se o interaktivní výkladový slovník pro žáky základních škol, který obsahuje různé návody na vyzkoušení,
řadu animací, her a dokonce i mluvícího průvodce.
21
kapitola 3
Název aktivity: ÚDiF
Aktivitu realizovala MU jako subdodavatel VUT v Brně.
ÚDiF, neboli Úžasné divadlo fyziky, je neformální skupina studentů a učitelů fyziky a matematiky Masarykovy univerzity. Skupina
dlouhodobě (od roku 2007) předvádí fyzikální performance, které jsou tvořené dramaturgicky provázanými a komentovanými
experimenty. Hlavním cílem ÚDiFu v tomto projektu bylo předvádět různá pásma experimentů na středních a základních školách.
Tematicky laděná pásma experimentů si kladou za cíl zpestření výuky jakožto motivační prvek při všeobecně neoblíbeném výkladu
fyziky. Zároveň aktivně doplňují výuku o experimenty, které učitelé nemohou v hodinách předvést. Performeři se snaží kladně ovlivnit
pohled žáků na přírodní vědy a pomoci jim v pochopení základních fyzikálních principů.
Tým zapálených mladých lidí přenáší svůj optimismus, nadšení a pozitivní vztah k fyzice na své publikum. Jde do jisté míry o komerční
aktivitu, která je stále v nabídce. Realizátoři mají zkušenosti s publikem od MŠ po dospělé, jsou schopni program ušít na míru.
Název aktivity: Věda a technika v ulicích
Realizátor: VŠB-TU Ostrava
Cílem této aktivity bylo prostřednictvím mobilních exponátů přímo v ulicích představit výsledky vědy a výzkumu v technických oborech
všem cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ a VŠ, pedagogové, rodiče, široká veřejnost, zaměstnavatelé, média, …). Tyto aktivity byly
realizovány velmi různorodě (např. pozorování hvězdné oblohy, měření emisí na ulicích, předvádění robotů na dnech NATO apod.).
Princip byl však stále stejný. Přicházet vědu představovat na taková místa, kde je přirozeně větší koncentrace lidí, a interaktivní formou
zájemce přimět, aby se dozvěděli něco nového, vzbudit u nich zájem o přírodovědné a technické obory. Šlo tedy o přiblížení reality
technických oborů populární formou.
VŠB-TU Ostrava realizovala sadu spíše menších věd a technik v ulicích. Úspěch měly zejména takové aktivity, kde si každý z účastníků
mohl něco vyzkoušet. Příkladem je řízení robota, změření emisí atd. Reakce byly také pozitivnější, když si každý z účastníků odnesl
nějakou drobnost, např. pracovní list, na místě vytištěnou fotku apod.
Přínos aktivity vnímáme v myšlence, že představování přírodovědných a technických oborů musí jít za cílovými skupinami, tedy tam,
kde se tyto skupiny přirozeně vyskytují.
22
kapitola 3
Název aktivity: Roadshow Globální oteplování
Realizátor: Techmania Science Center o. p. s.
Roadshow „Globální oteplování“, která byla předváděna přímo ve školách, si kladla za cíl zaujmout pro vědu co největší okruh mladých
lidí. Konkrétně šlo o to, přiblížit žákům kromě méně populárního předmětu chemie také v poslední době velmi aktuální a diskutované
téma globální oteplování. V této show se žáci dozvěděli o skleníkovém efektu, síle atmosférického tlaku aj.
Obsahem aktivity bylo seznámení žáků zábavnou formou s tématy, která se objevují v RVP pro ZŠ, a jejich představení jiným způsobem
než jak se tato témata běžně učí. Demonstrační pokusy u žáků zároveň způsobují, že děti kladně hodnotí přírodní vědy jako celek, což
je důležité zvláště proto, že se s nimi na ZŠ žáci setkávají obvykle poprvé.
Název aktivity: Tábory s přírodovědnou a technickou tematikou
Realizátor: Pilotní projekt – PřF UK, VŠB-TU Ostrava
V rámci realizace zakázky proběhly dětské tábory (pobytové i příměstské) s přírodovědnou a technickou tématikou, určené pro děti od
6 do 15 let.
Program vycházel z požadavků zadavatele tak, že odborný program tábora zabral pět hodin denně, zbytek dne byl věnován
volnočasovým aktivitám přiměřeným věku a fyzické zdatnosti účastníků. Byly v něm obsaženy také činnosti podporující dobré sociální
vztahy ve skupině táborníků.
Připravený táborový program (jak pro příměstský, tak pro pobytové tábory) naplňoval zadání projektu. Odrazila se v něm snaha
o to, aby si děti nejen odnesly řadu vědomostí, ale aby si rovněž užily spoustu zábavy. Harmonogram byl sestaven tak, aby jednotlivé
aktivity na sebe navazovaly a tvořily koncepční bloky nejen vzdělávací, ale i zábavné. Po prvních dvou turnusech jsme však byli
nuceni táborové tempo poněkud zvolnit a některé programové celky zkrátit (nikdy se nejednalo o bloky výukové) – děti totiž byly velmi
unavené a potřebovaly volný čas na regeneraci.
Tábory s přírodovědnou a technickou tematikou jsou jednou z významných cest k podpoření zájmu o studium těchto oborů.
Týdenní či delší prázdninové pobyty zanechávají v dětských účastnících krásné vzpomínky na zajímavé zážitky, silné dojmy
z neotřelých aktivit a nemálo nových informací z pestré škály vědních oborů. Tyto dojmy, vzpomínky a informace jsou
pak přikládány na pomyslné misky vah ve prospěch právě přírodovědných či technických oborů v okamžiku rozhodování
o budoucím zaměření, při volbě dalšího studia.
Podrobnější informace k organizaci táborů jsou v samostatné příloze Tábory s technickou a přírodovědnou tematikou.
23
kapitola 3
3.3.1. Podskupina 11–13 let
Tento věk je obdobím, ve kterém se projevují předpoklady i schopnosti pro určitý obor (zejména technický
či přírodovědný) a talent [14], [15]. Současně je to období, kdy se děti hlásí na osmiletá gymnázia. Odchod žáků
na víceletá gymnázia způsobuje obecný problém s kvalitou žáků středních průmyslových škol, kteří stále tvoří velké
procento studentů technických vysokých škol. Po odchodu nadaných žáků na gymnázia zůstávají na základní škole
často již méně kvalitní studenti.
Charakteristika aktivit
 specializované aktivity rozvíjející zájem o poznávání a experimentování (kroužky s přírodovědnou tematikou,
rozvíjející nad rámec výuky znalosti z přírodovědy i matematiky a směřující k vysvětlení jevů z běžného života)
 popularizační přednášky vedené mladými vědci zapálenými pro daný obor, kteří jdou osobním příkladem
 příměstské tábory, resp. prázdninové vědecké pobyty
 hravé aktivity založené na využití vlastní iniciativy a nápadů dětí, týmové soutěže
 aktivity podporující sebevědomí dívek v přírodovědných a technických oborech
Název aktivity: Matematika jinak
Hlavním cílem bylo formou přednášek ukázat matematiku jako zajímavý a pro život užitečný předmět.
Zvláštní pozornost v tuto chvíli zaměřme na popularizační přednášky z matematiky pro věkovou skupinu 11 až 13 let. Na základě poptávky
ze strany učitelů byla do nabídky přednášek zařazena i témata vhodná pro základní školy. Byla zvolena taková látka, u které bylo
možné pružně reagovat na míru znalostí posluchačů a jejich kolísající pozornost. Např. přednáška „Najděme velbloudovi hrb“ byla
dostatečně hravá na to, aby žáky bavila, a přitom je nenásilnou formou upozornila na řadu důležitých pojmů z oblasti funkcí a analytické
geometrie. Od žáků ZŠ se nedalo očekávat, že by s maximální pozorností vydrželi 45 minutový frontální výklad. Proto byla teoretická
část doplněna částí praktickou, do které se zapojil každý účastník.
Důležitá je flexibilita lektora, který je schopen reagovat na úroveň znalostí a schopností publika.
Pro žáky ZŠ se skvěle osvědčila varianta, kdy probíhal cca 20 minut výklad a dalších 25 minut se žáci individuálně nebo ve skupinkách
věnovali vypracování úkolů, které měli formulovány na pracovních listech. Přednášející mohl pak průběžně pomáhat jednotlivcům/
týmům a rád se zapojil i pedagog, který se přednášky s dětmi zúčastnil.
24
kapitola 3
3.3.2. Podskupina 13–15 let
Na konci tohoto období se většina mladých poprvé vážně rozhoduje o budoucím oboru studia či práce.
Přestože se žáci na konci základní školy rozhodují o své další vzdělávací dráze, nejsou ještě, vzhledem k vývojovým
specifikům pubescence, pro zodpovědnou volbu dostatečně zralí.
V tomto věku je nutné, aby jak děti, tak rodiče (mají v daném období dítěte stále rozhodující slovo)
měli dostatek informací o možnostech studia, jeho obsahu a o uplatnění absolventů TPO. Materiály by měly
být dostupné u kariérních poradců. Kariérní poradci jsou důležitá skupina (většinou učitelé), se kterou je při podpoře
technických a přírodovědných předmětů také nutné spolupracovat.
Při podpoře TPO v období volby oboru budoucího studia je nutná spolupráce s kariérními a studijními poradci škol,
s pedagogicko-psychologickými poradnami, ale i se zaměstnavateli.
Děti ze ZŠ mají v 8. a 9. třídě v rámci vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“ povinný tematický okruh Svět
práce. Nejen v rámci tohoto okruhu, ale během celé školní docházky, by se měli žáci seznamovat s různými
profesemi. Základní školy k tomuto tématu přistupují různě, některé, jako doplněk, organizují i exkurze do škol
a podniků, případně si zvou do školy rodiče, či zástupce jednotlivých profesí na besedy.
Na školách se konají setkání rodičů a žáků 9. tříd s představiteli škol, hovoří se o dalších možnostech studia.
Žáci a rodiče při volbě další vzdělávací dráhy využívají i řadu jiných informačních zdrojů - informace zveřejněné
na internetu, veletrhy středních škol, dny otevřených dveří na školách, náborové akce středních škol, tištěné publikace
apod.
Pomocí webových portálů www.gwo.cz, www.volbapovolani.cz, www.proskoly.cz děti zjišťují své
možnosti při volbě dalšího vzdělávání a povolání.
Dále školy spolupracují s pedagogicko-psychologickými poradnami, děti na konci 8. nebo na začátku 9. třídy
mohou absolvovat tzv. profi testy. K testování přinášejí vyplněný dotazník, kde rodiče popisují, jak vnímají schopnosti
a zájmy svých dětí. Testování se zaměřuje na intelekt (i na to, zda předpoklady jsou spíše humanitní nebo technické),
dále na zájmy dětí (činnosti směřující k určité profesi), charakteristiku osobnosti a také typ osobnosti vzhledem
k zájmům (badatelský, ...). Na základě testů potom poradna doporučí jaký typ školy by byl pro dítě vhodný.
Tyto skutečnosti by bylo vhodné využít pro spolupráci s VŠ (např. prostřednictvím jejich studentů), nebo připravit
pro učitele propagační materiály o možnosti využití TPO ve volbě povolání.
Pro žáky v tomto věku jsou velmi důležité věkově blízké vzory, proto je dobré využít pro propagaci TPO např.
studenty úspěšné v mezinárodních soutěžích.
 a kce - show s fyzikálními, respektive chemickými pokusy, na které v běžné výuce není prostor, nebo jsou náročnější
na materiál
 popularizační přednášky (vhodný je věkově blízký přednášející, který působí zároveň i jako osobní vzor)
 v eletrhy a informační dny o možnostech dalšího studia v daném regionu, zapojení SŠ, VŠ a firem do informační
kampaně
 tradiční olympiády a soutěže zohledňované při přijímacích zkouškách na SŠ
 dny otevřených dveří na SŠ spojené s motivačními aktivitami
25
kapitola 3
 outdoorové aktivity, např. jarmarky
 testování schopností a na základě jejich výsledků nasměrování dítěte na vhodný obor studia, spolupráce
s pedagogicko-psychologickými poradnami
Příklady ověřených a úspěšných aktivit
Název aktivity: Show
Realizátor: Techmania Science Center o. p. s
Jednotlivé show v délce cca 30 minut probíhající nejčastěji v prostoru Techmania Science Center o. p. s. mají za úkol nadchnout žáky
základních a středních škol pro vědu. Snahou je zábavným způsobem přiblížit určitá témata – většinou se jednalo o témata, patřící k
oborům fyziky a chemie, spjatá s běžným životem.
Šlo například o show:
Tekutý dusík
Ten je se svojí teplotou přibližně -200 °C ideálním médiem k provedení mnoha zábavných experimentů. Pomocí něj můžeme
například rozbít gumu kladívkem na malé kousky. Ovoce do něj vložené se změní na sklo. Odvážlivec si možnost zkusit kapalný dusík
na vlastní kůži. Na závěr je obvykle předváděn experiment s názvem Gorily v mlze.
Show s plyny
Seznámení s plynným skupenstvím a ukázkou několika zajímavých plynných látek. Diváci se dozvědí, proč dýchají, jakého plynu je
kolem nás nejvíce, jak se mění hlas v různé atmosféře.
Vzhůru k výškám
Člověk odjakživa snil o létání. Tato show přibližuje historický vývoj lidského snažení o dosažení tohoto snu. Jde o vysvětlení
základních principů a zákonů, které lidstvu umožnily vzlétnout – od balónů až k letům na Měsíc.
Zajímavá atmosféra
Jde o základní informace, které by měl každý vědět dřív, než se začne bavit o globálním oteplování. Divák se během názorných
experimentů má možnost seznámit se silou atmosférického tlaku, se složkami atmosféry a tím, jak vzniká skleníkový efekt.
Zázraky s kaučukem
Co unese balónek? Kolik balónků unese člověka? Může balónek a mince zpívat? Víte, proč se udrží těžká letadla ve vzduchu?
Lze propíchnout balónek, aniž by prasknul? Může být balónek z azbestu? Při této show se předvádí, jak se chovají plyny v různých
tlacích a teplotách.
Aktiivita je realizována ve specializovaném centru a účastníci se tak dostanou ze školního prostředí do jiného.
Název aktivity: Informační poradna
Realizátor: Techmania Science Center o. p. s
Informační poradna poskytuje zejména žákům základních a středních škol (ale i jejich rodičům) relevantní informace o možnostech
studia technických a přírodovědných oborů. Poradní činnost realizuje vyškolený personál, který zájemcům o studium nabízí
teoretické i praktické informace, včetně tištěných a elektronických materiálů, kontaktů na zodpovědné pedagogické pracovníky,
a zprostředkovává rovněž přístup k dalším informačním zdrojům.
Ojedinělá aktivita regionálního koordinátora, která je zajímavým spojením science centra a poradny. To, že je poradna umístěna
mimo školu, umožňuje individuální přístup k jednotlivým zájemcům o studium TPO. Obvykle se jedná o samotné žáky, nebo o jejich
rodiče, kteří žádají informace o možnostech studia pro své děti v konkrétním kraji či o alternativách vzdělávání v specifikovaném
studijním oboru.
26
kapitola 3
Propagace aktivit:
Zde je při propagaci nutné informovat rodiče, učitele, ale už také samotné mladé lidi. Pro rodiče a pedagogy
lze využít tištěné materiály, veřejná média, tiskové zprávy. Pro mladou generaci pak internet, zejména sociální sítě.
3.4.Střední školy a víceletá gymnázia 15–19 let
Tuto skupinu můžeme z pohledu motivace rozdělit na dvě části:
 rozhodnutí – ti, kteří už mají o příští volbě oboru studia či povolání jasno, vědí, čemu se chtějí věnovat
 nerozhodnutí – stále ještě o své budoucnosti přemýšlejí a hledají
Výrazný je v této věkové kategorii zejména vliv o málo starších kamarádů.
Dále je také potřeba zaměřit některé aktivity speciálně na dívky, představit jim přírodovědné a zejména technické
obory jako vhodné i pro ně.
3.4.1. Podskupina rozhodnutí
Jedná se o skupinu studentů, kteří mají ke zvolenému oboru vztah, mají k němu i nutné předpoklady, případně také
rodinné zázemí. Je velice důležité tyto mladé lidi zaujmout a neodradit. Práce s nimi musí mít jasný cíl, odpovídající
úroveň, často se jedná o individuální práci s talentovanými jednotlivci.
 vyšší odborná úroveň aktivit
 individuální i týmové soutěže (tradiční olympiády, Expo Science Amavet, SOČ, …)
 týdenní soustředění s odborným programem
 aktivity ve spolupráci s univerzitami a firmami, dávající jasnou vizi o uplatnění v praxi
 debatní soutěže pro SŠ – podpora kritického myšlení a prezentace postojů
 p očátky vědecké práce formou stáží na vědeckých pracovištích, viz Otevřená věda na AV ČR
www.otevrena-veda.cz/
27
kapitola 3
Název aktivity: Fyzikální DUET
Motivační soutěž pro studenty základních a středních škol s celorepublikovým rozsahem, vyhlášená ve dvou kategoriích. Kategorie
žáků byla určena pro žáky základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií, kategorie studentů pro studenty středních škol.
Aktivita byla zaměřena na praktickou experimentální činnost dvojic. Byla vyhlášena následující témata: 1) Talíř, 2) Výbuch, 3) Katapult,
4) Mýdlové bubliny, 5) Váhy, 6) Kyvadlo, 7) Laserové ukazovátko, 8) PET – lahev, 9) Led – pevná fáze vody, 10) Setrvačník, 11)
Perpetum Mobile.
Soutěž Fyzikální DUET proběhla ve dvou kolech. V prvním, korespondenčním kole, si účastníci (tj. dvojice žáků/studentů) vybrali jedno
z poměrně volně zadaných témat, v jehož rámci promysleli a realizovali vlastní projekt (experiment, měření, …). Svoje výsledky zaslali
(většinou ve formě prezentace, nebo dokumentu s obrazovou/video přílohou) na zadaný elektronický kontakt.
Po skončení korespondenčního kola zhodnotila porota, která byla složena z akademických pracovníků, pedagogů, zástupců účastníků
minulého ročníku a žáků základních škol, přijaté příspěvky a vybrala v každé kategorii čtyři postupující duety. Ve finálovém kole každá
ze soutěžících dvojic během 20 minut prezentovala svůj příspěvek a poté odpověděla na doplňující otázky poroty. Porota zhodnotila
předvedené výkony a hloubku vhledu do vybraného tématu, který účastníci projevili, a stanovila výsledné pořadí v obou kategoriích.
Duety byly odměněny věcnými cenami v celkové hodnotě deset tisíc korun.
Jde o aktivitu „s nápadem“, určenou studentům se zájmem o fyziku. Hlavní roli hraje invence účastníků soutěže, protože žákům/
studentům je poskytnuta maximální volnost při zpracování vybraného tématu.
Název aktivity: Badatel
Realizátor: PřF UP v Olomouci
Aktivita pokrývá celý školní rok. Je určena studentům středních škol, kteří si mohou zkusit stát se opravdovými vědci a zúčastnit se
vědeckého výzkumu pod vedením pracovníků fakulty v jejích laboratořích. Témata výzkumu jsou pravidelně vypisována na internetových
stránkách Badatele, zájemci si mohou po domluvě zvolit i téma vlastní. Studenti tedy mohou velmi rychle rozvinout své znalosti
a dovednosti v oboru, který je zajímá, a vyzkoušet si práci se špičkovými přístroji, běžně nedostupnými na středních školách.
Účastníci mohou provádět výzkum samostatně, ve dvojicích i větších skupinách. Průběh stáže není omezován striktními formálními pokyny,
jak mají mladí výzkumníci postupovat, naopak jsou vítány jejich vlastní aktivity a nápady.
Jde o dlouhodobou práci s cílovou skupinou. Záměrem je ukázat výzkum jako činnost, která je do značné míry dobrodružná,
vyžaduje systematické úsilí a kromě schopnosti pracovat samostatně také schopnost spolupracovat. Dalším efektem je, že u studentů
pomůžeme vypěstovat správný přístup k metodice vědeckého výzkumu, který jim bude dále užitečný při studiu a práci.
28
kapitola 3
3.4.2.
Podskupina nerozhodnutí
Tato skupina mladých stále ještě hledá své budoucí zaměření. Tady jsou důležité relevantní motivační aktivity,
které mladým lidem nabídnou možnost vyzkoušet si řadu zajímavých praktických dovedností a dají jim dostatek
argumentů, proč si daný obor zvolit. Motivační aktivity mají ovšem smysl pouze v 1. a 2. ročníku střední školy, pak
si již studenti většinou určí své priority výběrem volitelných předmětů.
 především týmové soutěže (korespondenční, internetové, …)
 motivační exkurze celé třídy, účast na workshopech, ...
 zapojení věkově blízkých absolventů (nebo úspěšných studentů) VŠ do popularizačních přednášek, diskuzí, …
 podpora dívek v rozhodnutí věnovat se přírodním vědám a technice
 aktivity ve spolupráci s univerzitami a firmami, dávající jasnou vizi o uplatnění v praxi
Pro obě skupiny je nutná popularizace TPO a informace o možnostech uplatnění v praxi. K tomu by bylo vhodné
využít příběhy konkrétních lidí a umožnit setkání s nimi v neformálním prostředí, kde se mladí běžně pohybují, např.
kavárny, čajovny, sportoviště, … Důležité jsou také on-line aktivity na internetu.
 Planet Science www.planet-science.com
raficky i obsahově zajímavé stránky rozdělené pro jednotlivé uživatele: Sci-Teach (učitelé), Next Steps
G
(studenti), Out There (zájemci o vědu), Patente, Under 11. Velice komplexní, mnoho nápadů jak obohatit výuku
i volnočasové aktivity.
D
iscover Science and Engineering (DSE), v rámci tohoto projektu byl zřízen web „Are You Up For IT?“
(www.areyouupforit.ie) propagující kariéru v oblasti techniky. Stránka obsahuje řadu zajímavých nápadů
motivujících ke studiu především IT oborů. Využívá mladých vzorů, soutěží o ceny atd.
 THINK ING www.think-ing.de v němčině, jsou zde profily zajímavých lidí z různých technických profesí.
29
kapitola 3
Název aktivity: Přednášky zaměřené na popularizaci
Realizátor: VUT v Brně a další
Pro přednášky byla zvolena témata z matematiky a fyziky, za nejúspěšnější se však dají označit hlavně témata alespoň částečně
spojená s astronomií.
Zde jsou na ukázku uvedena některá témata:
Od dopadu fotonu na chip po obrázek na internetu
Populárně naučná přednáška pro úroveň studentů nižšího stupně osmiletého gymnázia, využívající digitální obrazové techniky.
Obsahem přednášky byl popis Slunce jako hvězdy, úplných zatmění Slunce, jejich významu pro fyziku a astronomii, dále povídání
o numerických metodách zpracování obrazů sluneční koróny. V dnešní době výkonných počítačů hrají počítače a jimi prováděné
numerické zpracování obrazů sluneční koróny nezastupitelnou roli při výzkumu sluneční koróny. Podrobně byla vysvětlena problematika
zpracování obrazů od jejich pořízení, přes kalibraci, geometrické sesazení, detekci a korekci defektů na chipu, složení obrazů v jeden
a zviditelnění koronálních struktur.
Halové jevy v atmosféře
Halové jevy jsou optické úkazy, které vznikají lomem a odrazem světelných paprsků na ledových krystalech v atmosféře. Mají podobu
různých kol, oblouků a skvrn kolem Slunce, obvykle s duhovým zabarvením. Důležitou roli při vzniku halových jevů hraje tvar krystalů
a jejich zastoupení v atmosféře.
Všichni na Mars!
Přednáška o historii a současném stavu výzkumu Marsu. Možnosti letu na Mars z hlediska současných technických a technologických
možností a z hlediska přírodních podmínek na této planetě. Popis zajímavých fyzikálních a astronomických jevů, jež můžeme na povrchu
Marsu očekávat.
Kosmonautika ve službách Země
Přednáška o kosmonautice vedená zábavnou formou s upozorněním na některé neobvyklé (především fyzikální) důsledky pobytu
a práce ve stavu beztíže, jsou zdůrazněny přínosy kosmonautiky běžnému životu (GPS, telekomunikace, snímkování a měření pro
meteorologii, zemědělství, geologii, …) i přínosy technologickému rozvoji.
Jedna z nejdostupnějších aktivit, která je bez větších problémů zařaditelná místo běžné výuky. Čím blíže je přednášející věkem
posluchačům, tím lépe reagují na sdělené a přijímají nové informace.) Starší studenti již dokážou plně ocenit odbornost výkladu.
Název aktivity: Internetová matematická olympiáda
Soutěž v řešení úloh z matematiky pro sedmičlenné týmy středoškoláků. Studenti řeší příklady na půdě své školy pod dohledem
garanta – učitele ze své školy. V předem avizovaný čas (každý rok jde o poslední úterý v listopadu) je na webové stránce Internetové
matematické olympiády, viz matholymp.fme.vutbr.cz, zveřejněno zadání deseti příkladů z matematiky. Tým studentů má za úkol příklady
vyřešit, převést do elektronické podoby a do konkrétního času odeslat organizátorům pomocí odesílacího formuláře. Organizátoři
došlá řešení vyhodnotí, následně rozešlou medaile, diplomy a účastnické listy.
Jde o příklad distanční aktivity, kdy realizátor nepřijde do přímého kontaktu s cílovou skupinou, veškerá komunikace probíhá přes
internet.
Vzhledem k tomu, že se soutěží v týmu, tak je možné k aktivní účasti získat i studenty, kteří nejsou vnitřně úplně rozhodnutí, jestli je
matematika jejich prioritou. Spolupráce v týmu je také dobrou motivací k výkonu. Aktivita neklade zvláštní požadavky na čas učitele.
Další typově podobné aktivity Masarykovy univerzity – BRLOH, KEKS, BRKOS, KSI.
30
kapitola 3
V rámci práce regionálních koordinátorů byla pořádána řada podobných aktivit nazvaných: tematické workshopy,
semináře, roadshow.
Pro ilustraci uvádíme jejich porovnání z hlediska počtu účastníků a ceny na účastníka.
Graf č. 3: Porovnání aktivit typu roadshow realizovaných různými koordinátory
31
kapitola 3
Propagace aktivit
Pro mladou generaci je nutné využívat internet, on-line materiály i diskuse a zejména sociální sítě. Osvědčuje se
také dlouhodobá spolupráce se středními školami a jejich pedagogy, kteří informace studentům předávají. Častou
chybou je, že na přírodovědně a technicky zaměřené aktivity jsou vybíráni pouze žáci, kteří již zájem o TPO mají.
Aktivity tedy neplní původně zamýšlený motivační význam.
3.5.Studenti vysokých škol 19–26 let
Ve věkové skupině 19 až 26 let najdeme studenty technických a přírodovědných oborů na vysokých školách
a jejich fakultách. Jedná se o mladé lidi, kteří se již pro daný obor rozhodli, ale i ty je nutné motivovat k dalšímu
studiu. Je nutné, aby studium plnilo aspoň část jejich očekávání a bylo cíleně propojeno se získáváním praktických
dovedností. Současně by bylo užitečné v rámci motivačních aktivit využít nadšení těchto studentů a snažit
se je propojit s mladší generací, která na jejich rady velmi dobře reaguje díky zanedbatelnému věkovému
rozdílu.
Je nezbytné si uvědomit, že se liší studijní obory na univerzitách a VŠ technického zaměření, tento rozdíl se týká
zejména masovosti výuky. Pro univerzitní přírodovědné obory je charakteristickým rysem menší počet posluchačů
a větší podíl silněji motivovaných studentů.
Pro technické VŠ je naproti tomu typické, že jejich obory jsou otevřeny pro vysoký počet studentů, zejména
v prvních semestrech bakalářského studia. Zde je dobře pozorovatelný jev, který říká, že dochází k výrazně
nerovnoměrnému rozdělení studentů. V dřívějších obdobích (před cca 5 až 10 lety) kopírovalo rozdělení predispozic
studovat daný obor Gaussovo rozdělení, v současné době je rozdělení asymetrické. Zůstalo zachováno procento
studentů silně motivovaných ke studiu, ale maximum Gaussova rozdělení se posunulo směrem k podprůměrnosti. To
má za následek rozdíly v sociálním chování studentů navzájem. Motivovaní studenti jsou často izolováni kolektivem,
jedině pedagogové dokážou tyto studenty ocenit, za předpokladu, že dokážou identifikovat jejich talent. Tato
skupina není pozitivně vnímána většinou svých vrstevníků a sociálně se od nich izoluje.
Tomuto trendu je třeba uzpůsobit práci s cílovou skupinou, např. pomocí začlenění motivovaných studentů do
vědeckých prací nebo dostatečnou nabídkou stáží ve vědeckých ústavech.
Charakteristika aktivit
 „nultý ročník“ [1] – šance pro studenty, kteří si nevybrali vhodnou střední školu pro studium technických
a přírodovědných oborů na VŠ
 zapojení do zajímavých aktivit hned od počátku studia formou pomocných vědeckých pracovníků atd.
 doplnění klasické výuky o zajímavé přednášky odborníků z praxe, případně vědců (i v cizím jazyce)
 bezplatný elektronický přístup ke kvalitním učebnicím a k odborné literatuře
 nabídky praktických domácích i zahraničních stáží, spolupráce s průmyslem i vědeckými pracovišti
 vyhlášení a udělování cen za práci v oboru (ve spolupráci se zaměstnavateli)
32
kapitola 3
 zapojení kvalitních a nadšených studentů do popularizačních aktivit vysokých škol
 studijní obor „Popularizace vědy“
 z avést jako jedno z kritérií hodnocení fakult a VŠ (speciálně technických) spokojenost studentů s pedagogickou
úrovní těchto fakult (podobně jako dnes probíhá hodnocení nemocnic pacienty)
 p tát se studentů na jejich názor formou anket a průzkumů, diskutovat s nimi možnosti zlepšení výuky, splnění jejich
očekávání atd.
 Science Foundation Ireland (SFI) http://www.sfi.ie/content/content.asp?section_id=221&language_id=1
Informačně bohaté, ale méně přehledné stránky pro vysokoškoláky.
Název aktivity: Odborné konference
Realizátor: VŠB-TU Ostrava
Aktivita odborné konference byla zaměřená na realizaci konferencí orientovaných na popularizaci přírodovědných a technických
oborů, které byly přístupné studentům středních a vysokých škol. Byly realizovány čtyři konference.
Odborné konference sloužily zejména k výměně zkušeností zaměstnavatelů, pedagogů, studentů a ostatních zainteresovaných v oblasti
popularizace přírodovědných a technických oborů, potřeb vzdělávacího systému a možností uplatnění absolventů vysokých škol v praxi
(v různých oborech).
Realizace konferencí přispěla k informovanosti studentů VŠ o dané problematice. Někteří účastníci se po absolvování těchto aktivit dále
sami podílí na realizaci dalších popularizačních programů (např. v rámci projektu Svět techniky a Vesmírná brána).
Název aktivity: SVOČ-Studentská vědecká a odborná činnost
Realizátor: nebyla realizována v rámci projektu
SVOČ je soutěž každoročně pořádaná Českou matematickou společností, sekcí Jednoty českých matematiků a fyziků ve spolupráci se
Slovenskou matematickou společností Jednoty slovenských matematiků a fyziků. Cílem SVOČ je podnítit zájem studentů VŠ o vědeckou,
výzkumnou a další tvůrčí práci.
Svoje vlastní soutěže SVOČ má také většina veřejných vysokých škol či fakult zaměřených na technické a přírodovědné obory.
Soutěž přináší studentům nové impulzy, dává jim prostor pro prezentaci vlastních výsledků a jejich obhajobu před odbornou porotou.
Při setkání s ostatními studenty a odborníky mají možnost navázat užitečné kontakty.
33
kapitola 3
Název aktivity: FameLab
Realizátor: pilotní projekt – British Council
FameLab je zábavná soutěž pro mladé vědce a vědkyně, která jim nabízí šanci zlepšit svou schopnost vědu popularizovat. Zároveň si
klade za cíl přinést publiku aktuální ukázky toho, čím se současná věda zabývá.
Soutěže FameLab se mohou zúčastnit studenti, studentky, vědečtí a pedagogičtí pracovníci starší 21 let, pracující v České republice
v oblasti matematiky, medicíny, technických oborů a přírodních věd, nebo výše uvedení studující.
Jedná se o model, který je již vyzkoušen a realizován ve Velké Británii, kde se také koná každoročně mezinárodní kolo. V ČR zatím
proběhly dva ročníky a oba byly velice úspěšné. Je to cesta, jak přiblížit vědu laické veřejnosti, a současně také možnost vyhledat nové
mladé popularizátory vědy.
Jedná se o novou zajímavou aktivitu, která umožňuje přiblížit vědu laické veřejnosti. Současně umožňuje „objevit“ nové mladé
popularizátory vědy.
34
kapitola 4
4. Vedlejší cílová skupina
Jak již bylo uvedeno v kapitole 2, do této skupiny řadíme všechny reprezentanty subjektů spoluvytvářejících
postoje a ovlivňujících rozhodování hlavní cílové skupiny. Patří sem zejména pedagogové všech stupňů škol, včetně
budoucích pedagogů a vědecko-pedagogických pracovníků na VŠ, dále absolventi vysokých škol, rodiče uchazečů
o studium, zaměstnavatelé atd.
Motivační aktivity by se měly zaměřit také na tuto vedlejší cílovou skupinu, přičemž podskupina učitelů ZŠ i SŠ
a budoucích učitelů TPO zaslouží zvýšenou pozornost.
Jednou z možností, jak tuto skupinu ovlivnit, je nabídka celoživotního vzdělávání.
4.1.Další vzdělávání vedlejší cílové skupiny
Celoživotní vzdělávání učitelů by mělo být samozřejmostí. Důvodem je pokrok v jednotlivých vědních oblastech,
nové formy popularizace, nové formy výuky a pedagogického vybavení, dostupnost zkušeností z celého světa
(internet), v neposlední řadě také povinnost vést své studenty osobním příkladem k celoživotnímu vzdělávání jako
součásti života.
V celoživotním vzdělávání je potřeba podporovat nejen učitele, ale všechny ty, kdo mají účast a podíl na výchově
a ovlivnění všech uvažovaných věkových skupin.
 Vzdělávání rodičů, případně prarodičů
Rodiče hrají významnou roli v motivaci a orientaci svých dětí. Jejich přirozeným zájmem je příznivě ovlivňovat
budoucnost svých potomků. Spoluúčast na pomoci dětem v relativně obtížných přírodovědných předmětech
může být pro ně motivací.
 Vzdělávání specializovaných pracovníků pro podporu TPO
Celá řada aktivit ve prospěch podpory TPO se odehrává mimo školy. Instituce, které se jimi zabývají, by měly
mít specializované, vyškolené pracovníky. Jedná se např. o technická a přírodovědná muzea, hvězdárny, domy
dětí a mládeže, …
 Studium dospělých na VŠ
Denní nebo distanční studium na VŠ pro zájemce, kteří se rozhodli studovat později, případně pro absolventy
VŠ, kteří změnili zájem o obor studia. Tato skupina bude početně podstatně menší než běžní studenti, ale budou
to vážní zájemci a pro VŠ zajímaví i z hlediska získání finančních prostředků. Je nutné dbát na to, aby byly pro
tuto cílovou skupinu otevírány takové obory, které budou mít potenciál uplatnění absolventů.
35
kapitola 4
Příprava tohoto typu studia se neobejde bez spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy ČR,
hospodářskými komorami a dalšími zainteresovanými institucemi. Tuto spolupráci lze podpořit cíleně vypisováním
rozvojových projektů, výzev ESF apod. orientovaných na vzájemnou spolupráci kateder a oborových firem,
s cílem vzájemné výměny pedagogů, odborníků z praxe, podporujících stáže studentů a pedagogů.
 Rekvalifikace zejména v technických oborech
Doplnění vysokoškolské kvalifikace o speciální přednášky, speciální kurzy podle požadavků trhu práce a zájmu
uchazečů. V současné době se požadavky na kvalifikaci zaměstnanců rychle mění. Zvláštním případem,
zasluhujícím pozornost, je péče institucí a podniků o tyto formy studia pro své zaměstnance.
 Vzdělávání seniorů (U3V)
Je povinností společnosti nabídnout seniorům možnost dalšího vzdělávání a zvýšení kvality jejich života. Senioři
mohou mladší generaci předávat nejen své zkušenosti, ale i ji mohou ovlivnit ke studiu přírodních a technických
oborů.
Poznamenejme, že prakticky všechny VŠ nabízejí různé formy celoživotního vzdělávání (je třeba jen stimulovat
kurzy zaměřené na TPO či jejich popularizaci). Výrazná nabídka je např. v informatice, ekonomii, jazycích, právních
disciplinách, veřejné správě, …
36
kapitola 5
5.Zapojení institucí
Studie zahraničních zkušeností s podporou zájmu o technické a přírodovědné obory [1] ukazuje, že pro účinnou
podporu technických a přírodovědných oborů je potřeba spojit síly všech zainteresovaných institucí a vytvořit z nich,
pokud možno, jeden fungující celek.
Pozitivní zkušenosti s tvorbou sítí napojených na stálé koordinační centrum na úrovni centrální instituce má řada
evropských zemí, např. Irsko, Francie, Německo (částečně), Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko (částečně),
Španělsko, Švédsko (částečně). V ČR takové centrum chybí.
Graf č. 5: Schéma propojení jednotlivých institucí, které bylo vytvořeno na základě zahraničních zkušeností [1, s. 224]
37
kapitola 5
V případě projektu Podpora technických a přírodovědných oborů, na rozdíl od tohoto schématu platného v řadě
evropských zemí, viz graf č. 5, je svěřena role regionálních koordinátorů vysokým školám, nebo další organizacím
(science centra atd.), které jsou na výsledcích motivačních aktivit výrazně zainteresovány.
5.1.Zkušenosti regionálních koordinátorů
V rámci aktivit realizovaných regionálními koordinátory bylo v průběhu projektu podpořeno více než 368 tisíc
účastníků. Jejich rozložení mezi cílové skupiny ilustruje následující graf.
Graf č. 6: Zapojení účastníků do aktivit regionálních koordinátorů
V rámci činnosti regionálních koordinátorů bylo realizováno celkem 236 aktivit.
Na žáky základních škol bylo zaměřeno 53 různých typů aktivit, z toho na první stupeň základních škol byly
primárně zaměřeny pouze dvě aktivity, obě koordinované VUT v Brně - Seznámení žáků ZŠ s problematikou
životního prostředí a Celoroční systematická práce s dětmi. Tato skutečnost vedla expertní tým k vytvoření
samostatné příručky „Ukažte to dětem (přírodovědné a technické předměty – jak zaujmout a motivovat žáky
ZŠ)“, vydané MŠMT v roce 2012.
Většina aktivit regionálních koordinátorů byla realizována pro studenty středních škol (167 různých typů aktivit).
Řada těchto aktivit měla několik opakování, jak už bylo uvedeno dříve. Zaměření na studenty středních škol je
v rozporu se zjištěními v rámci evaluace aktivit, kdy je patrné, že motivace pro technické a přírodovědné obory
je nejúčinnější v nižším věku, kdy se žáci poprvé rozhodují o budoucím zaměření svého studia a další profesní
orientaci. Ve studii Evaluace projektu „Podpora technických a přírodovědných oborů“ (PTPO) – Kvalitativní studie
38
kapitola 5
– Hodnocení projektu pohledem regionálních koordinátorů, která je samostatnou přílohou metodiky, se uvádějí
rozdíly mezi dětmi z hlediska jejich věku.
„Zatímco nejmladší děti bylo snadné upoutat – byly ze všeho nadšené, hrály si, zkoušely pomůcky, ptaly se –
starší děti s reakcí více vyčkávaly, ostýchaly se, čekaly, co jim lektoři nabídnou, byly náročnější na průběh a obsah
akcí.“ Proto vyšlo doporučení začít s popularizací těchto předmětů už v nejmladších věkových skupinách, které
jsou v postojích k přírodovědným a technickým předmětům otevřené. Postupem času (a se vzrůstající náročností
předmětů) však jejich zájem opadá.
Studenti vysokých škol se zúčastnili celkem 33 aktivit, ale většina těchto aktivit byla primárně určena jiné cílové
skupině, nejčastěji středoškolákům nebo pedagogům.
Z uvedených údajů je patrné, že regionální koordinátoři, stejně jako řada vysokých škol, se při motivaci ke studiu
zaměřuje zejména na střední školy. První rozhodování se však děje už na základních školách. Bylo by tedy užitečné
motivovat ke studiu TPO již žáky základních škol. Zde by měly být aktivně využity vazby mezi základními, středními
a vysokými školami.
Zajímavá byla i strategie regionálních koordinátorů při navrhování a realizaci aktivit regionálního projektu.
Někteří koordinátoři realizovali pouze několik málo aktivit, např. www.scio.cz, s. r. o. mělo v regionálním projektu
jen tři aktivity a zajistilo více opakování stejné akce. Jiní koordinátoři se zaměřili na mnohem vyšší počet aktivit, aby
vyzkoušeli co největší spektrum různě zaměřených programů. Mezi tyto koordinátory se řadí např. VUT v Brně, které
realizovalo v Jihomoravském kraji 60 různých aktivit, některé z nich v řadě opakování (celkem šlo o 259 akcí).
Podle počtu účastníků lze mezi nejnavštěvovanější aktivity zařadit aktivity realizované na náměstích a jiných
veřejných prostranstvích, dále všechny typy Roadshow, kdy jsou s předem připraveným programem objížděny
základní a střední školy. Příklady nejnavštěvovanějších aktivit:
V
ěda a technika v ulicích - aktivita realizovaná v Moravskoslezském kraji. Hlavním cílem bylo přiblížení
přírodovědných a technických oborů populární formou. Je ale samozřejmé, že se jedná o aktivitu spíše
seznamující, motivační, nikoliv vzdělávací. Na ulicích není možné cílové skupiny vzdělat v přírodovědných ani
technických oborech, je reálné jim pouze ukázat něco zajímavého, co by v nich případně mohlo vyvolat další
zájem. VŠB-TU Ostrava realizovala sadu spíše menších Věd a technik v ulicích.
Počet účastníků překročil 244 600 + další stovky či tisíce, které nelze přesně vyčíslit. Obtížná odhadnutelnost
spočívá v charakteru aktivity – lidé prochází kolem, zastavují se a zase odcházejí.
 T ýden vědy Open Air v Praze s 13 163 účastníky. Aktivita měla pět součástí (Hlavičkiáda, Věda v ulicích,
Chemický jarmark, 2 dny v iQParku v Liberci, Dveře dokořán). Největší účast měl pražský Chemický jarmark cca 8 000 lidí, účast na akci Věda v ulicích dosáhla přibližně 5000 účastníků.
Týden vědy Open Air ve Středočeském kraji měl celkovou účast cca 3 000 účastníků, stejná aktivita proběhla
i v Libereckém kraji.
 Přírodovědný jarmark v Olomouci, kterého se zúčastnilo celkem 6 500 účastníků.
 R oadshow Globální oteplování byla zaměřena na návštěvy škol, v Karlovarském kraji měla celkem 4 296
účastníků a v Jihočeském kraji 4 224 účastníků.
V
ěda a technika na dvorech škol je podobnou aktivitou jako roadshow, ale s větším (tj. celodenním) rozsahem
a několika stanovišti. Tuto aktivitu navštívilo v Pardubickém kraji 4 035 účastníků.
39
kapitola 5
Nejméně účastníků bylo na motivačních aktivitách organizovaných pro učitele. Jednalo se sice o semináře
nebo workshopy připravované pro menší počet účastníků, přesto podle vyjádření regionálních koordinátorů byla
návštěvnost těchto aktivit ještě nižší, než očekávali.
Za zmínku jistě stojí i realizace několika „distančních“ motivačních aktivit zajišťovaných Masarykovou univerzitou,
která byla subdodavatelem VUT v Brně. Tyto aktivity využívají jak klasické pošty, tak možností moderní techniky
(zejména internetu) pro rychlou komunikaci s účastníky. Jednalo se např. o Celoroční ekologický korespondenční
seminář (KEKS), Celoroční korespondenční seminář z matematiky (BRKOS) a Celoroční korespondenční seminář z
teoretické informatiky (KSI).
Novinkou posledních let je např. Internetová matematická olympiáda, kterou organizuje VUT v Brně. Studenti
svá řešení zadaných úkolů převedou do elektronické podoby (nejčastěji tak, že papír s řešením jednoduše
vyfotografují) a v té je odešlou přes internet organizátorům. Obrovskou výhodou aktivity, která probíhá virtuálně přes
internet, je mimo jiné i to, že studenti a učitelé nemusí fyzicky opustit svou školu, a tak naruší zbývající výuku daného
dne naprosto minimálně. Pro studenty je navíc komunikace s organizátory soutěže přes internet úplně přirozená,
v prostředí své školy jsou uvolnění a bez zbytečného stresu se věnují řešení daných úkolů.
Velmi zajímavá je i aktivita nazvaná www Panorama, která je internetovou prezentací specializovaných
výukových a vědeckých laboratoří na FSI VUT v Brně.
5.2.Pilotní projekty
Kromě činnosti regionálních koordinátorů byly v rámci projektu PTPO vypsány další, menší veřejné zakázky na tzv.
„pilotní projekty“. Náplní projektů byly jiné, nejen motivační aktivity, které se projektový tým rozhodl ověřit v praxi.
Jednalo se většinou o programy, které úspěšně běží v zahraničí. Některé z nich jsou podrobně popsány v dalších
metodikách projektu.
Do této skupiny patří kromě táborů s technickým a přírodovědným zaměřením, které jsou již zmíněny v kapitole 3.3.,
například dny s matematikou a fyzikou, dětské konference či interaktivní prezentace technických a přírodovědných
oborů pro studenty SŠ a VŠ a veřejnost na outdoorových kulturních akcích.
40
kapitola 5
Název aktivity: Dny s matematikou a fyzikou
Realizátor: pilotní projekt realizovaný VŠB-TU Ostrava
V rámci realizace pilotního projektu proběhlo 60 prezentací spojených s matematikou a fyzikou ve veřejných prostorách po celé České
republice. Každá z nich trvala minimálně osm hodin.
Realizovalo se pět typů interaktivní prezentace vědy:
•
Matematika a fyzika s Adveem
•
Matematika a fyzika zábavně a v praxi
•
Lámem hlavy s hlavolamy
•
Kosmické souvislosti
•
Sluneční odysea
Výjezdy byly realizovány v šesti krajích, 26 městech.
Původní záměr realizátora prezentovat matematiku a fyziku v prostorách nákupních center narazil v některých místech na problémy, byla
tedy zvolena jiná veřejná místa, např. nádražní hala, koupaliště, městská knihovna či prostory škol.
Veřejná zakázka již ve svém zadání vymezovala ideu realizace aktivit v takových městech, kde nemá sídlo žádná veřejná vysoká
škola. Jde o to, aby se realizace výjezdů s matematikou a s fyzikou vyzkoušela v lokacích, kde s podobnými aktivitami chybí
zkušenosti, a také o to, že můžeme předpokládat větší zájem ze strany našich cílových skupin (které nejsou přehlceny univerzitními
aktivitami).
Název aktivity: Dětská vědecká konference
Realizátor: projekt PTPO
V rámci projektu proběhly dvě dětské vědecké konference - obě byly zaměřeny na děti ve věku 10 až 15 let. Pro realizaci byl volen
formát klasické vědecké konference zahrnující VIP přednášky i práci v jednotlivých sekcích. Kromě odborného programu děti čekaly
i hry a speciální exkurze.
Příspěvek si mohli připravit jednotlivci nebo až čtyřčlenné týmy a přihlašovali ho do jedné z následujících sekcí:
Vědy o Zemi (geografie, geologie, meteorologie, mineralogie, paleontologie,...)
Živá příroda (biologie, zoologie, antropologie, botanika, ekologie,...)
Hi-tech (technika, počítače, kosmonautika, astronomie,...)
Chemická a fyzikální kouzla (chemické a fyzikální jevy a pokusy,…)
Autor (autoři) vítězných příspěvků získali „Den s vědcem“, strávili jeden den s vědcem v daném oboru.
Dětské vědecké konference umožnily, aby školáci ve věku 10 až 15 let sami přispěli do diskuse svými přednáškami a postery,
následně se setkali se skutečnými vědci. Díky znemožnění účasti učitelů i rodičů si děti konferenci užily, byly uvolněné a zažily jiný
pohled na vědu, než jaký znají ze školy.
41
kapitola 5
Název aktivity: Interaktivní prezentace technických a přírodovědných oborů pro studenty SŠ a VŠ a veřejnost na outdoorové
kulturní akci
Realizátor: pilotní projekt realizovaný ve spolupráci Ameba Production, s. r. o. a projektu PTPO
Pro realizaci projektu byl vybrán festival Rock for People. V úplném centru Festivalparku s edukačním, relaxačním nebo nehudebním
kontentem, kde jsou návštěvníci festivalu zvyklí trávit množství času mezi hudebními vystoupeními, byly umístěny dva kryté stany s názvy
„Technici“ a „Přírodovědci“. Stan Přírodovědci s mottem „Vše od chemie po spermie“ nabízel zážitky a pohled do oblasti přírodních věd
- botanika, zoologie, antropologie, geologie, paleontologie, chemie. Stan Technici se nesl v duchu hesla: „Poznejte sílu experimentu!“
a představil celou řadu interaktivních exponátů a show, které zábavnou formou vysvětlily základní fyzikální, matematické nebo chemické
jevy.
Součástí realizace projektu byla další venkovní prezentace a aktivity s tematikou přírodovědných a technických oborů, usazené do
blízkosti obou hlavních krytých stanů - projekt Lords of Lightning.
Ukázalo se, že návštěvníci Rock for People jsou – i s ohledem na vysokou afinitu cílové skupiny – maximálně otevření podobným
podnětům a nabídkám a jsou schopni je na místě konvertovat i do svého chování a rozhodování. Nápaditě pojaté prezentace
nebylo možné přehlédnout.
Reakce fanoušků jednoznačně směřovaly k akceptaci prezentovaných myšlenek a projektů. Ukázalo se, že na Rock for People jezdí
vysoké procento návštěvníků s aktivním zájmem o technické i přírodovědné obory. Na místě prezentace spontánně proběhla řada
debat a diskusí, často fundovaných a otevřených, tím spíše, že šlo o nenucenou a zábavnou formu percepce.
42
kapitola 5
5.3.Spolupráce se školami nižšího stupně (ZŠ a SŠ)
Spolupráce se ZŠ a SŠ je primárně založena na dlouhodobém vzájemném kontaktu mezi školami a realizátory.
Jak tuto spolupráci navázat, je popsáno v Příloze 3 „Zkušenosti regionálního koordinátora s komunikací se
středními školami a jejich studenty”.
Jako osvědčené modely spolupráce lze doporučit:
 a ktivní zapojení do programové skladby již probíhajícího zájmového kroužku zaměřeného na TPO (resp.
založení nového kroužku na dané škole), viz Celoroční systematická práce s dětmi
 popularizační praktické ukázky pokusů na téma učiva dané úrovně, viz Roadshow „Globální oteplování“
 e xkurze do firem a laboratoří vysokých škol v daném regionu, kde se žáci a studenti seznámí s aplikací teorie
v praxi, tuto aktivitu je vhodné předem připravit a uvést stručnou přednáškou k danému tématu, případně
zdůraznit propojení s příslušným učivem
5.4.Spolupráce s institucemi zabývajícími se
alespoň částečně výchovou a podporou TPO
Mezi instituce, jejichž spolupráce na podpoře TPO je velmi cenná, můžeme zařadit velkou většinu muzeí, science
center, hvězdáren a pracovišť Akademie věd ČR.
Patří sem bezesporu také instituce jako Česká hlava, s. r. o., www.scio.cz, s. r. o. apod.
V rámci práce regionálních koordinátorů se velice osvědčila spolupráce s řadou institucí v daném regionu. Těmito
institucemi jsou např. regionální muzea, která mají velice dobře zmapovaný daný region a nechybí jim zkušenost
v oblasti propagace různých akcí na základních a středních školách i mezi širokou veřejností. Příprava a realizace
aktivit ve spolupráci s těmito organizacemi je oboustranně prospěšná. Místní (regionální) muzeum nabízí něco
nového a s jeho pomocí je možné na tuto akci pozvat poměrně široké spektrum návštěvníků.
Aktivitu je nutné připravovat předem tak, aby zapadala do plánu akcí regionálního muzea.
Institucí, která se již nyní motivaci ve značné míře věnuje, je Akademie věd České republiky (AV ČR). Její motivační
aktivity jsou zaměřeny zejména na popularizaci vědy a jejích výsledků. Součástí těchto aktivit je často také motivace
studentů středních škol ke studiu přírodovědných a technických oborů a k následné vědecké kariéře.
Mezi ověřené a úspěšné motivační aktivity AV ČR patří např. Týden vědy a techniky http://data.tyden-vedy-atechniky.avcr.cz (v roce 2011 se konal už 11. ročník) či projekt Otevřená věda http://data.otevrenaveda.projekty.
avcr.cz/.
Při práci regionálních koordinátorů se v některých krajích osvědčila také spolupráce s krajskými zastupitelstvy
a jejich odbory školství.
43
kapitola 5
Foto_11
5.5.Zapojení podniků do propagace TPO
Při podpoře zájmu o technické a přírodovědné obory je snahou usnadnit vstup absolventů škol na trh práce.
Důležité je, aby jejich znalosti, schopnosti a dovednosti co nejvíce odpovídaly tomu, co od nich očekávají budoucí
zaměstnavatelé.
Jednou z možností, jak dosáhnout souladu mezi vzděláním a požadavky zaměstnavatelů, je propojit
zaměstnavatelskou a vzdělávací sféru, tzn. iniciovat a podněcovat spolupráci mezi podniky a školami. Cílem takové
spolupráce je, aby žáci a studenti měli možnost doplnit své teoretické znalosti praktickými poznatky a seznámit se
s reálným pracovním prostředím. Dá se říci, že tato forma spolupráce je v ČR stále ojedinělá, příkladem může být
např. ČEZ, a. s. s programem Svět energie.
5.5.1. Spolupráce podniků se ZŠ a SŠ
Při spolupráci mezi podniky a základními či středními školami se jeví jako prospěšné zaměřit se na aktivity, které
mají sice exkurzní charakter, ale zahrnují také přímé aktivní zapojení žáků a studentů (zážitek a prožitek). Příkladem
takových aktivit mohou být dny otevřených dveří, ukázky výroby, popř. exkurze pro rodiče s dětmi.
44
kapitola 5
Další možností, jak podporovat zájem o TPO ze strany podniků, je poskytovat praktické výukové materiály
či pomůcky, které seznámí žáky s reálným využitím teoretických poznatků získaných při výuce.
Výukové materiály by měly mít potřebnou populárně vzdělávací formu.
Příklady materiálů:
 Informační brožury a reklamní materiály daného technického oboru s důrazem na zajímavé, běžně dostupné
produkty, procesy a jevy využívané ve výrobě.
 V ýukové materiály (publikace, CD) obsahující jednoduchý, srozumitelný popis řešené odborné problematiky
s ohledem na úroveň znalostí žáků ZŠ a studentů SŠ. Materiály by měly objasnit technické principy, prezentovat
zajímavosti i zvláštnosti. Doporučená forma a styl obdobný jako u publikací typu „Už vím proč...“.
Výukové pomůcky by měly zapojit a podpořit invenci žáků a studentů tak, aby s využitím základních vlastností
a principů různých procesů mohli rozvíjet svůj technický či přírodovědný potenciál, např. formou zábavných testů,
soutěží, kvízů, stolních her atd. Vhodné jsou i návody na sestrojení jednoduchých přístrojů a postupy k realizaci
vybraných pokusů (možnost zapojení rodičů a kamarádů).
Příklady:
 k ufříkové sady pomůcek zaměřené zejména na fyziku, ale třeba i na chemii
 s tavebnice, modely na sestavení
 soutěže, např. kdo dál dojede (vymyslet pohon – např. palivový článek, určit množství paliva atd.)
Zájmové kurzy jsou další možností spolupráce mezi podniky a školami. Ze strany podniků by se jednalo
o přípravu a realizaci specializovaných tréninkových programů určených pro žáky základních a středních škol.
Pomoci by měla i propagace technických a přírodovědných oborů na webových stránkách jednotlivých
průmyslových podniků, např. formou informačních blogů, zaměřených na cílovou skupinu žáků ZŠ a studentů SŠ
(zábavné prvky, hry atd.).
5.5.2. Spolupráce podniků s VŠ
Spolupráce podniků s vysokými školami je jednou z priorit dlouhodobého záměru MŠMT na období 2011 až
2015. Část dlouhodobého záměru 2.2 Spolupráce s praxí obsahuje mimo jiné následující doporučení pro vysoké
školy:
 v ytvářet studijní programy/obory s ohledem na požadavky zaměstnavatelů
 z apojit odborníky z praxe do výuky, do tvorby studijních programů, do orgánů vysokých škol, do přípravy
strategických záměrů vysokých škol (též do výzkumu a vývoje)
 p odporovat stáže/praxe studentů a pracovníků vysokých škol v podnicích
 b udovat kariérové poradenství, spolupracovat s podniky v oblasti zaměstnávání absolventů
45
kapitola 5
Jak mohou podniky podpořit zájem o technické a přírodovědné obory? Možností spolupráce je celá řada.
Uvádíme zde některé z nich, které se týkají zejména studentů vysokých škol:
 nabídnout školám zajímavá témata ke studiu a k výzkumné činnosti
 zapojit studenty do běžících inovačních projektů, popř. je i finančně ohodnotit
 nabízet tréninky, laboratorní cvičení, praxe
 motivovat studenty – studentské praxe (tuzemské i zahraniční), finanční ohodnocení prací
 z apojit se do organizace studentských soutěží – zástupci průmyslu v hodnotících komisích + financovat ocenění
pro nejlepší práce
 nabídnout možnost stipendií pro nadané a úspěšné studenty
 zviditelnit úspěšné a podnikem zaměstnané absolventy VŠ tak, aby se stali vzory pro mladší studenty
46
kapitola 6
6. Zapojení absolventů, studentů,
popularizátorů…
Do motivačních aktivit je vhodné zapojit nejen co největší počet zainteresovaných institucí (nebo řadu z nich), ale
je potřeba využít k popularizaci i konkrétní jednotlivce, nesoucí s sebou osobní motivující příběh.
Jedná se zejména o aktivní a kvalitní studenty a absolventy vysokých škol, úspěšné vědce a zaměstnance.
Zapojení studentů a čerstvých absolventů vysokých škol do motivačních aktivit má několik výhod zejména ve
vztahu k hlavní cílové skupině:
 jsou jim věkem málo vzdálení
 mají společné zájmy, jazyk i způsob jednání a uvažování
 jsou velice dobrým, blízkým a reálně dosažitelným příkladem
Proto od nich očekáváme, že budou TPO nejen podporovat, ale do propagace TPO vnesou i svůj osobní příběh
– vzor. Velkou roli by měli sehrát zejména lidé, kteří mají pro popularizaci přirozené vlohy. Výhodou se zdá být
věková blízkost těchto lidí k cílové skupině. Vyhledáváním, podporou a přípravou takových osobností by se měla
zabývat klíčová aktivita komunikace vědy.
Možnosti zapojení studentů VŠ do propagace TPO
 výuka a praxe studentů vysokých škol na školách nižších stupňů
 podpora fakultních středních a základních škol, spolupráce mezi žáky a studenty
 podpora studentských aktivit (profesní důvody, získání praxe)
 spoluúčast studentů na aktivitách učitelů (příprava přednášek, pokusů, kurzů, soustředění k olympiádám,
olympiád, výstav, dnů otevřených dveří atd.)
 samostatné akce studentů, podpora studentských aktivit zaměřených na propagaci a popularizaci TPO
Zapojení absolventů – Alumni
Jedním z velkých a dlouhodobých nedostatků většiny českých vysokých škol je prakticky nulové využití úspěšných
absolventů k propagaci a zviditelnění školy. Přitom absolventy TPO lze najít v řadě českých, ale i zahraničních nebo
nadnárodních podniků. To je způsobeno malou komunikací a spoluprácí mezi vysokou školou a absolventy.
Síla absolventských spolků (Alumni) v zahraničí je v absolventech, jelikož:
 úspěšní absolventi jsou tou nejlepší vizitkou školy
 jsou zdrojem informací z praxe (výuka, granty)
 jsou základem fundraisingu a sponzorství
 zdarma propagují univerzitu a vytvářejí o ní pozitivní obraz u veřejnosti
47
kapitola 6
Spolky Alumni potřebují pro své fungování určité podmínky a tradici. To vše představuje poměrně dlouhodobou
a systematickou práci vysokých škol. Zde uvádíme pouze některé z důvodů, proč mohou propagaci TPO spolky
Alumni pomoci:
 vytvoří se prostor pro odborné diskuse s akademickou obcí
 členy Alumni budou výjimečné osobnosti – absolventi školy, kteří podpoří zájem o studium
 zajímavé aktivity spolku budou nacházet mediální odezvu
Je jistě potěšující, že si některé VŠ uvědomují svoji závislost na získávání nových kvalitních zájemců, že se začínají
intenzivněji starat nejen o vlastní studenty, ale že vidí velké rezervy také ve spolupráci se svými absolventy.
Paradoxem je např. skutečnost, že absolventi tvořící část zaměstnanců téže školy sami obvykle nepovažují
existenci spolků absolventů za atraktivní.
Tam, kde se již takový program rozběhl, má smysl uvažovat o akcích (přednášky, setkání, výzva k aktivní účasti, …)
orientovaných na získávání kvalitních zájemců o studium.
48
kapitola 7
7.Propojení s dalšími aktivitami projektu
Projekt Podpora technických a přírodovědných oborů je realizován jako celek, jehož hlavním úkolem je zvýšit
zájem mladých lidí o studium technických a přírodovědných oborů. Realizované klíčové aktivity jsou v rámci tohoto
projektu velice úzce propojené a je nezbytné, aby navzájem spolupracovaly.
Jak vyplývá ze zpracovaných studií (i z výše uvedeného textu), má na rozhodování mladých lidí velký vliv způsob
výuky i motivovaný, nadšený a kvalitní pedagog. Také pro jeho inspiraci by měly sloužit podklady z motivačních
aktivit. Platí to i obráceně, pedagogové by měli pomoci navrhnout či vyhledat nové kvalitní akce na podporu zájmu
o TPO.
Propojení aktivity „komunikace vědy“ s oběma dalšími aktivitami je nejdůležitější. „Komunikace vědy“ by se
měla zabývat zejména způsobem, jak s cílovými skupinami komunikovat, jak je účinně a efektivně informovat
o realizovaných akcích, jak získávat reflexe od zúčastněných. Dalším úkolem aktivity „komunikace vědy“ je propojit,
motivovat a vzdělávat odborníky na propagaci a popularizaci TPO i samotné vědy.
49
kapitola 8
8.Doporučení centrálním
institucím
Centrálními institucemi myslíme zřizovatele škol, MŠMT.
Doporučení pro zřizovatele škol
 využití a zapracování „metodiky“ do vlastní dokumentace pro řízení a kontrolu zřizovaných škol
 sladění podpory TPO s programovými cíli, zejména v oblasti vzdělávání a v oblasti ekonomického rozvoje
příslušné oblasti (kraje, města, …)
 vypracování systematických mechanismů podpory TPO včetně finančního zvýhodnění
 p odpora zakládání a provozu institucí podporujících TPO (práce s mládeží, volnočasové aktivity, science
centra, …)
Doporučení pro MŠMT
 zapracování výsledků projektu a jeho „metodik“ do vlastní dlouhodobé koncepce
 převzetí odpovědnosti za podporu TPO
 v ypracování mechanismů podpory TPO (struktura maturitních zkoušek, finanční zvýhodnění, podpora programů
tohoto typu, podpora mimoškolních – volnočasových aktivit)
 vypracování dlouhodobé strategie podpory TPO
 systematické sledování úrovně našeho školství a porovnávání se zahraničím v oblasti TPO
 monitoring požadavků trhu práce v ČR a EU
 p řenesení důležitosti podpory TPO do úrovně politického rozhodování (potřeby naší ekonomiky, školné, úlevy
pro TPO)
Jedním z doporučení je nutnost vzniku koordinačního centra na úrovni centrální instituce.
50
kapitola 9
9.Odkazy, návaznosti
Výstupem klíčové aktivity „motivační aktivity“ je podrobný přehled konkrétních ověřených akcí na podporu zájmu
o TPO. Akce jsou detailně popsané, a to jak z hlediska jejich obsahu, tak i z hlediska způsobu jejich propagace.
Pro většinu aktivit bylo zpracováno také hodnocení samotnými účastníky (viz samostatné přílohy týkající se evaluací
aktivit), doporučení na zlepšení, rozvoj či následné kroky navazující na danou akci či aktivitu. Součástí je také návod
na jejich podporu, rozšíření a „trvale udržitelný rozvoj“.
Použité zdroje:
[1]JEŽKOVÁ, Zuzana a kol. AKADEMICKÉ CENTRUM STUDENTSKÝCH AKTIVIT. Studie zahraničních
zkušeností s podporou zájmu o technické a přírodovědné obory. Praha, 2009, 334 s. Dostupné z: http://
ipn.msmt.cz/data/uploads/portal/Studie_zahranicnich_zkusenosti.pdf
[2]
NÁRODNÍ VZDĚLÁVACÍ FOND. Průzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy technických
a přírodovědných oborů. Praha, 2009, 72 s. Dostupné z: http://ipn.msmt.cz/data/uploads/portal/
Pruzkum_pozadavku_zamestnavatelu.pdf
[3]WHITE WOLF CONSULTING. Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory. 2009. Praha,
84 s. Dostupné z: http://ipn.msmt.cz/data/uploads/portal/Duvody_nezajmu_zaku_o_PTO.pdf
[4]HAVLOVÁ, Kathryn. Generace Y v komerčních komunikacích. Praha, 2008. Diplomová práce. Vysoká škola
ekonomická v Praze.
[5]VEČEŘOVÁ, Věra Bertha. Generace Z. In: Generace Z – Kisk [online]. 19. 6. 2011 [cit. 2012-03-01].
Dostupné z: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Generace_Z
[6]GECK, Caroline. The generation Z connection: teaching information literacy to the newest net generation.
Teacher librarian. 2006, roč. 33, č. 3. ISSN 1481-1782. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.
aspx?direct=true&db=a9h&an=19832337
[7]TAPSCOTT, Don. Growing up digital: the rise of the net generation. New York: McGraw-Hill, 1998. ISBN
978-007-1371-353.
[8]FROEHLICH, Robert J. Investment megatrends. Hoboken, N.J.: John Wiley, 2006, 262 s. ISBN 04-7176999-1.
[9]DE WELDE, Kristine, Sandra LARSEN a Heather THIRY. Women in Science, Technology Engineering and
Math (STEM). 2007. Dostupné z: http://www.socwomen.org/web/images/stories/resources/fact_
sheets/fact_12-2007-stem.pdf
[10]SCHMIDT, E. Podpora TPO. Manuscript. Praha, 2010.
[11]RENZULLI, Joseph S. What Makes Giftedness? Reexamining a Definition. 1978, 60 (3), s. 180-184. Phi
Delta Kappan. Dostupné z: http://www.mishawaka.k12.in.us/documents/HA docs/EDPS%20540%20
articles/Module%201%20-%202%20(January%2026)/Renzulli.pdf
[12]KOHOUTEK, Rudolf. Schopnosti obecné a speciální. In: Schopnosti obecné a speciální [online]. 8. 12.
2008 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/0812/osobnost-a-jeji-schopnosti
51
[13]
PIAGET, Jean. Psychologie inteligence. 1. vyd. Praha: SPN, 1970, 148 s.
[14]
ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele. 1. vyd. Praha: SPN, 1980, 384 s.
[15]
HELUS, Zdeněk. Psychologické problémy socializace osobnosti. 1. vyd. Praha: SPN, 1973, 261 s.
52
kapitola 10
10. Přílohy
Příloha 1:
Problémy identifikace nadaných žáků s technickým a přírodovědným
nadáním
Doc. Mgr. Šárka Portešová, Ph.D.5 �
Koncept mimořádného nadání je z dnešního odborného úhlu pohledu utvářen širokým spektrem specifických
proměnných. Důraz se tedy klade na existenci rozmanitých nadprůměrných schopností, na vývoj různorodých
nástrojů k jejich identifikaci, na postižení mimointelektových faktorů a faktorů prostředí, nikoli na tzv. vysoké IQ,
tedy na jedinou hodnotu, jak tomu bylo dříve. Domníváme se, že při hledání odpovědi na otázku, kdy identifikovat
nadané žáky v oblasti technických a přírodovědných oborů, můžeme vyjít z následujícího modelu:
Jedná se o tzv. Tříkruhovou koncepci nadání (The Three-Ring Conception of Giftedness), jež vymezuje nadání
jako interakci mezi třemi shluky charakteristik:
 nadprůměrnou schopností (above average ability) - jak obecnou, tak specifickou
 tvořivostí (creativity)
 a ngažovaností v úkolu (task commitment) - tou se rozumí motivace, avšak proměněná v konkrétní jednání zahrnující zájem, vytrvalost, trpělivost, ale i sebedůvěru a speciální zaujetí
Teprve průnikem těchto tří shluků vzniká talent.
Renzulliho 6 pojetí vymezuje nadání jako určitý systém, který nezávisí na jediné hodnotě inteligenčního testu, ale na
vztahu určitých psychologických procesů (intelektových a mimointelektových) a na jejich vzájemné souhře - viz obrázek 1.
Obrázek 1: Tříkruhová koncepce nadání
oc. Mgr. Šárka Portešová, Ph.D. pracuje v Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vyučuje aplikovanou
D
vývojovou psychologii a dlouhodobě se zabývá problematikou psychologie nadaných dětí.
6
RENZULLI, Joseph S. What Makes Giftedness? Reexamining a Definition. 1978, 60 (3), s. 180-184. Phi Delta Kappan. Dostupné z: www.mishawaka.k12.in.us/
documents/HA docs/EDPS 540 articles/Module 1 - 2 (January 26)/Renzulli.pdf
5
53
kapitola 10
Projevy nadání v oblasti techniky a přírodních věd je jistě možné pozorovat již v předškolním věku (tvořivost,
imaginace, způsob hry, experimentování a podobně). Klíčovou etapou k vyhledání a jejich rozvoji je však období,
kdy dítě již může, alespoň do jisté míry, naplnit základní dimenze Renzulliho modelu. Domníváme se totiž, že je
zapotřebí, aby žák již prokazoval kromě nadprůměrné schopnosti i motivaci a vlastní zájem o danou oblast. Touto
etapou již bývá období mladšího školního věku, přibližně kolem 10 až 12 let, a samozřejmě i následující vývojové
etapy. Odpovídající identifikaci nadaných žáků v technických a přírodovědných oborech v období mladšího
školního věku však ve stávajícím systému významně znevýhodňuje zejména skutečnost, že problematika mimořádně
nadaných je ve školské legislativě zakotvena teprve od roku 2005 (Školský zákon č. 561/2004 Sb., Vyhláška č.
73/2005 Sb.).
Pedagogové tedy zatím nejsou na identifikaci, ani na vzdělávání mimořádně nadaných žáků zcela dostatečně
připraveni. Téma mimořádně nadaných totiž není, dle našich informací, součástí povinného vzdělávání budoucích
pedagogů žádné z fakult v republice. Učitelé navíc nejsou často ani motivováni nadaného žáka identifikovat,
pravděpodobně proto, že s odhalením jeho mimořádného nadaní souvisí i řada povinností, za něž nejsou
ohodnoceni. K závěru o nedostatečné identifikaci nadaných žáků a studentů dospělo i šetření České školní
inspekce7, které na str. 10 konstatuje:
„S plnou vážností je nutné v odpovědi na otázku zda „školy umí pracovat s nadanými žáky“ konstatovat, že ve školách
v zásadě převládá bezradnost, někdy i nezájem a neochota (chybí motivace), kontrast mezi deklarovanými podmínkami
a skutečností (např. podmínky společného vzdělávání žáků všech úrovní nadání ve stejné třídě atd.), ale i obecně
nepochopení celé problematiky rozvojových potřeb, zejména mimořádně nadaných žáků.“
V důsledku nedostatečné odborné přípravy se však někteří pedagogové na prvním stupni ZŠ často
dopouštění závažných chyb, zejména v procesu identifikace nadaných žáků, jež vedou, dle našeho názoru,
k přehlédnutí mnohých velmi nadaných žáků. V následujícím textu se pokusíme některé chybné přístupy popsat
podrobněji.
1. Zaměňování projevů bystrého dítěte za dítě nadané
Při identifikaci nadaných žáků se učitelé často soustředí na ty charakteristiky, které spíše odpovídají šikovnému
nebo bystrému žákovi. Některé rozpory názorně zachycuje Tabulka 1.
7
ESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Umí školy pracovat s nadanými žáky?: Tematická zpráva. Praha, srpen 2008, 15 s. Dostupné z:
Č
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved= 0CFQQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.csicr.cz%2Fgetattachment%2F5483f110-8cba4662-9716-579e36d05bc1&ei=ILu8T6jyIa-20QXE791g&usg=AFQjCNGTtekW5bR9AQJ0Ca6Z3hQ
54
kapitola 10
Bystré dítě
Umí odpovídat
Zajímá se
Má dobré nápady
Odpovídá na otázky
Je vůdcem skupiny
Jednoduše se učí
Mezi vrstevníky je oblíben
Chápe významy
Přesně kopíruje zadaná řešení
Dobře se cítí ve škole, ve školce
Přijímá informace
Je vytrvalé při sledování
Je spokojené s vlastním učením a výsledky
Nadané dítě
Klade další otázky
Je zvědavé
Má neobvyklé nápady
Zajímají jej detaily, rozpracovává, dokončuje
Je samostatné, často pracuje sám
Většinu už zná
Víc mu vyhovuje společnost starších dětí
Dělá závěry
Vytváří nová řešení
Dobře se cítí, když se učí (něco nového)
Využívá informace
Sleduje pozorně
Je velmi sebekritické
Tabulka 1: Rozdíly mezi bystrým a nadaným dítětem (Cvetkovic-Lay)8
2. Výhradní důraz na všestranné nadání
Mezi další chybné přístupy patří tendence identifikovat jako nadané pouze ty žáky, kteří odpovídají představě
všeobecně nadaného žáka (s tzv. vysokým IQ), úspěšného ve všech školních předmětech, patřícího mezi výkonově
orientované, motivované jedničkáře. Tento typ nadání se dnes označuje jako tzv. školní nadání. Zdůrazňuje
deduktivní učení, strukturovaný trénink, klade důraz na získávání, ukládání a vybavování velkého množství informací
(Renzulli, Reis)9.
Jen velmi zřídka však pedagogové identifikují tzv. tvořivě - produktivní nadání, jež se nejčastěji týká
schopnosti aplikace poznatků na konkrétní problémovou situaci a směřuje k originálnímu řešení specifického
problému. Často se vztahuje k nadprůměrným schopnostem žáka a jeho zájmu o konkrétní studijní problematiku.
Tento chybný přístup vede k výraznému popření různorodosti schopností i rozmanitosti jejich projevů u každého
jedince a současně je v rozporu se současným přístupem k identifikaci nadaných. Žák, který vyniká jen v některém
předmětu (např. v matematice) a v ostatních předmětech podává průměrný výkon, nebývá za nadaného označen,
a tedy ani speciálně rozvíjen. I na tento nepříznivý stav nepřímo poukazuje závěr šetření České školní inspekce z
roku 2008, jež ve své tematické zprávě na str. 10 konstatuje, že:
„Pozornost nadaným žákům se podle zjištění ČŠI zpravidla vyčerpává zájmem o skupinu výrazně nadprůměrných
žáků, dosahujících nadprůměrných výsledků, kterým dostačuje v motivaci k výkonu stávající vzdělávací systém.“
3. Podceňování netypických skupin nadaných žáků
Výše popsaný přístup tedy významně redukuje možnost identifikovat nadané žáky v dílčích oblastech doménách (matematika, později i fyzika apod.). Současně však také přehlíží i tzv. minoritní skupiny nadaných žáků,
nejčastěji rozumově nadané se souběžnou poruchou učení. Přitom se jedná o mimořádně nadané žáky, kteří se
8
9
CVETKOVIC-LAY, Jasna. Ja choču i mogu više. Priručnik za odgoj darovitě djece od 3 do 8 godina, 1995. Zagreb. Alinea.
RENZULLI, Joseph S., REIS, Sally. M. The Schoolwide Enrichment Model: Developing Creative and Productive Giftedness. In: Colangelo, N., Davis, G.A. (Eds).
Handbook of Gifted Education (3rd ed). NJ: Pearson Education, 2003, str. 184-203.
55
kapitola 10
výborně uplatňují právě v technických a přírodovědných oblastech, pokud jim ovšem systém vzdělávání vůbec
umožní dosáhnout akademického úspěchu. Pedagogové totiž většinou o jejich schopnostech nevědí (Portešová,
2011)10. Ukazuje se totiž, že řada odborníků má, v důsledku nepochopení a neznalosti, tendenci uvažovat buď
o „nadaných žácích“ nebo o „žácích s poruchou učení“. Obtížně chápou vztah „nadaní s poruchou učení“.
Mnozí (dle Silvermanové11) jen velmi obtížně akceptují fakt, že žák může mít významně lepší schopnost učit
se (ve srovnání s ostatními) a zároveň mít poruchu učení. Jejich schopnosti jsou navíc zastřeny handicapy, což
identifikaci významně komplikuje:
 špatná paměť na fakta, špatná krátkodobá paměť, problémy s memorováním, avšak dobrá dlouhodobá paměť,
schopnost třídit informace, srovnávat, klasifikovat
 p roblémy v oblasti čtení, psaní, užívání gramatických pravidel, ale dobrá slovní zásoba i slovní produkce
 v elké problémy s jednoduchými úkoly (např. sčítání, násobilka), s jednoduchým po sekvencích jdoucím
materiálem, naopak dobrá schopnost komplexních myšlenkových manipulací a operací, abstraktní uvažování,
lepší výsledek v náročnějších úkolech
 n adprůměrná tvořivost a zvídavost, imaginace
 d obrá schopnost zdůvodňovat a argumentovat
 schopnost soustředit se neobvykle dlouhou dobu na téma, které je zajímá, ale nedostatky v kontrole jednání
a pozornosti, když je téma nebo předmět pro ně nezajímavý
 v určitých mimoškolních, nikoliv školních aktivitách mohou být hodnoceni jako velmi nadaní a motivovaní
Mnozí učitelé kladou při identifikaci nadaných důraz na plynulý slovní projev, plynulé čtení a na dobrou
mechanickou paměť. Často tedy mají tendenci uvažovat o existenci rozumového nadání u konkrétních žáků pouze
tehdy, jestliže úspěšně zvládají čtení a mají rovněž kvalitní slovní projev. Právě tyto charakteristiky hodnotí jako
nejnápadnější a současně typické znaky intelektového nadání dětí školního věku.
Naopak nápadné schopnosti populace nadaných žáků s neverbálním způsobem myšlení nejsou obvykle
schopni správně identifikovat. Jedná se zejména o následující schopnosti:
 schopnost vytvářet abstraktní koncepty neslovní povahy, lépe manipulovat s abstraktními objekty, lépe
rozumět vztahům mezi nimi a úspěšně manipulovat s komplexním vizuálním materiálem
 intuitivnost, obvykle manifestovanou jako schopnost dospět ke správnému výsledku bez popisu jasných
základních, po sobě jdoucích kroků
 schopnost získané znalosti dlouhodobě uchovat a vybavovat, avšak pouze v určitých logických souvislostech
a vazbách, ve smysluplných vztazích, nikoli na základě memorování objektivních faktů a dat, odtržených od
obsahového a logického kontextu
 tvořivost, schopnost řešit problémy, generovat neobvyklé nápady
10
11
PORTEŠOVÁ, Šárka. Rozumově nadané děti s dyslexií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 213 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-807-3679-903.
ILVERMAN, Linda Kreger. Upside-down brilliance: the visual-spatial learner. Denver, Colorado: DeLeon Publishing, c2002, xx, 400 s. ISBN 19-321-8600-X.
S
56
kapitola 10
4.
Omezená možnost prokázat ve škole své nadprůměrné schopnosti
Poslední překážkou v identifikaci nadaných, kterou chceme zmínit, je skutečnost, že mnozí nadaní žáci nemají ve
stávajícím vzdělávacím systému ani možnost a dostatečnou příležitost (na prvním stupni základní školy), prokázat
výše jmenované nadprůměrné schopnosti. Důraz vzdělávání (a tedy i obsah učebnic a materiálů) je totiž v tomto
období často prvořadě kladen (jak již bylo zmíněno) na nácvik trivia, na mechanickou paměť a na pohotovost.
Úspěšní mezi nadanými žáky v tomto období jsou zejména tzv. „řešitelé“, tj. ti, kteří rychle a pohotově zvládají
zadané úkoly. Naopak tzv. „badatelé“, kteří se snaží odhalit podstatu problému a současně nejsou tak rychlí,
tolik úspěšní nebývají. Způsob vzdělávání v tomto období minimálně využívá metody zkoumání, řešení problémů,
tvořivého myšlení, rozvoj myšlení analýzy, syntézy a evaluace.
Shrnutí
Domníváme se, že při uvažování o proměně přístupu k nadané populaci žáků, zvláště v přírodovědných oblastech,
je třeba zohlednit významné změny posledních několika desetiletí, a to nejen v oblasti psychologie a pedagogiky,
ale i celé společnosti. Na tyto skutečnosti jsme se pokusili poukázat v monografiích, vydaných v nedávném období,
viz Portešová12 (2011) a Portešová13 (2009). Žijeme v době, která se významně liší od doby před téměř sto lety,
kdy vznikaly první empirické pokusy o vymezení konceptu nadání v dětském věku a kdy se předpokládalo, že IQ
je nejvhodnějším prediktorem schopnosti učit se. S ohledem na sledované téma se domníváme, že podstatné je
zohlednit zejména následující proměny:
1.V posledních dvaceti letech došlo k významným změnám ve vymezení konstruktu mimořádného nadání
směrem k jeho vnitřní diferenciaci. Nadání se dnes chápe jako mnohostranný fenomén, jako multidimenzionální
konstrukt. Současně je kladen důraz na postižení mimointelektových proměnných osobnosti a faktorů
prostředí, jež mohou nadání významně utvářet. Nadání tedy z dnešního úhlu pohledu není sadou určitých
všeobecných schopností, obvykle označovaných jako vysoké IQ. Dnes neplatí, že nadané je pouze to
dítě, které dosáhlo výkonu IQ 130 a více v inteligenčním testu. Hlavním cílem psychologie i pedagogiky
nadaných je v současnosti podrobně identifikovat a popsat unikátní profil tzv. silných a slabých stránek
každého žáka a tomu přizpůsobit vzdělávací (případně intervenční) program tak, aby došlo k maximálnímu
naplnění jeho schopností.
2.Zaznamenáváme významný ústup od tzv. „označování“ a „nálepkování“, tedy přiřazovaní žáků do rigidních,
uměle vytvořených kategorií. Naopak, jsme svědky příklonu k ohodnocení individuality a jedinečnosti.
3.Vznikají zcela nové vzdělávací programy, jež prvořadě zohledňují identifikované schopnosti žáků, jejich
styl učení, ale i zájmy a motivaci. Formují se vzdělávací programy, založené na vysoce diferencovaném
vzdělávacím přístupu i instrukcích, jejichž cílem je, aby každý žák mohl maximálně naplnit svůj potenciál
a učit se v souladu se svými schopnostmi.
12
13
PORTEŠOVÁ, Šárka. Rozumově nadané děti s dyslexií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 213 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-807-3679-903.
PORTEŠOVÁ, Šárka. Skryté nadání: psychologická specifika rozumově nadaných žáků s dyslexií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 164 s. ISBN 978-8021050-143.
57
kapitola 10
4.Zaznamenáváme významný posun od učení se ve smyslu kumulace poznatků, faktů a drilování bezesmyslných
údajů, směrem k užívání informací a aplikaci znalostí, náročných myšlenkových procesů, rozvoji motivace
a schopnosti řešit problémy.
5.Mění se role učitele, vzdělávání se uskutečňuje často mimo školní třídy a stává se celoživotním procesem,
neohraničeným obdobím školní docházky.
6.
Významně se proměňují požadavky společnosti na schopnosti jejich členů. Zejména se proměňuje
pohled na schopnosti, které vedou k úspěchu a k dobrému uplatnění, nikoli pouze ve škole, ale zejména
v životě. Jakýkoliv pokrok dnes nevzniká v důsledku obecné, nediferencované intelektové schopnosti nebo
kumulace naučených poznatků, ale je založen na dílčích, vysoce specifických schopnostech, znalostech
a dovednostech, na tvořivém přístupu k řešení problémů a na inovačních řešeních. Uplatňují se zejména ti
jedinci, kteří jsou schopni provádět náročné myšlenkové operace, založené na procesech analýzy, syntézy
a evaluace, kteří jsou tvořiví a motivovaní řešit náročnější úkoly.
Domníváme se tedy, že je potřeba proměnit stávající systém vzdělávání tak, aby více respektovalo současný stav
změn v psychologii, pedagogice i v celé společnosti.
58
kapitola 10
Příloha 2:4
Kompendium o nadání z přednášek prof. Smékala15�
Zpracovala s využitím citací PaedDr. Alena Křepelová, která je zástupkyní ředitelky Pedagogicko-psychologické
poradny pro Prahu 6.
Rozmanité speciální schopnosti vznikají v podstatě ze tří základních vloh – (1) vlohy pro abstrakci, (2) vlohy
senzorické a (3) vlohy motorické; někdy je vyčleněna jako zvláštní kategorie ještě (4) vloha pro sociální podněty
a obsahy.
Z těchto vloh se stimulací z prostředí vytváří elementární dovednosti, ty se usazují a zobecňují ve schopnostech,
které umožňují další zdokonalování dovedností atd. Dá se předpokládat, že meze dané vlohami jsou u většiny osob
širší než rozvinuté schopnosti. Schematicky tento pohled na utváření schopností ukazuje Obrázek 1.
Obrázek 1: Model vzniku schopností
Podle této teorie kombinace vloh předem neurčuje, jaké schopnosti se na jejich bázi utvoří. S jistou nadsázkou
by bylo možné říct, že kdyby A. Dvořák vyrůstal v rodině automechanika a odmalička se nesetkával s hudbou,
ale se zvuky motorů, vysoká úroveň jeho senzorických vloh by se rozvinula v jednu ze schopností automechanika.
Ke specializaci tedy dochází díky interakci mezi obsahem podnětů a příležitostí k setkávání s určitými obsahy.
Tomuto názoru neprotiřečí ani ta skutečnost, že jsou celé rody s tradicí hereckou, hudební apod.; např. Bachova či
Mozartova rodina, u nás čtyři herecké generace Hrušínských. I v rodině Purkyňů lze předpokládat, že senzorická
zraková vloha se specializovala ve vědecké pozorovací schopnosti Jana Evangelisty, kdežto u jeho syna Karla se
specifikovala ve výtvarný talent patrně proto, že se už v dětství setkával s výtvarnými podněty.
vedená příloha je výběr z přednášky prof. Smékala ze sympozia Gymnázium jako kulturní fenomén, které proběhlo v Brně na Gymnáziu, Brno, třída Kapitána Jaroše
U
14. 5. – 6. 6. 1997
15
Prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc. je emeritním profesorem Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Je jedním z předních českých psychologů,
zabývá se zejména psychologií osobnosti a metodologií psychologie.
14
59
kapitola 10
Pro zájemce o tuto problematiku uvádíme, že v současnosti, pokud jde o pojetí inteligence a nadání, jsou
nejrozšířenější tři teorie: R. Sternberga, H. Gardnera a J. Piageta. Cílem naší metodiky však není podrobné seznámení
s těmito teoriemi.
Mezi lidmi jsou interindividuální rozdíly ve výkonech (od neschopnosti, přes nadání, talent až po genialitu). Určitý
předpoklad pro úspěch v činnosti označujeme jako speciální schopnosti, resp. nadání nebo talent. Nejvyšší úroveň
předpokladů je genialita.
Za nesporné se považují speciální schopnosti matematické, lingvistické, hudební, výtvarné, literární, dramatické,
pohybové. Méně jednoznačně jsou uváděny schopnosti organizační, technické, manuální. Zde se uvažuje spíše
o kombinaci inteligence a určitých rysů osobnosti (temperamentu, vůle).
Dosahují-li schopnosti úrovně talentu (a tím spíše i geniality), zdá se, že rozhodující roli v jejich uplatnění hraje
kromě motivace také tvořivost.
Jak poznat nadání?
Kromě testů existuje i řada pozorovatelných přirozených ukazatelů, z nichž některé si v tomto oddíle popíšeme.
Některé druhy nadání se objevují poměrně brzy, některé jakoby zrály dlouho. V popisech vynikajících vědců
a vynálezců se často uvádí A. Einstein jako příklad člověka, kterého by současní pedagogové považovali za žáka
se sníženou schopností učit se. Je o něm známo, že do 4 let neuměl mluvit, číst se naučil až v devíti, a když se
poprvé hlásil na federální technologický institut, neuspěl u zkoušek. Thomas Edison by byl v současnosti považován
jako dítě za dyslektika. Říká o sobě: „Pamatuji si, že jsem ve škole nebyl nikdy schopný postoupit do vyšší třídy,
neboť jsem patřil mezi ty nejposlednější.“ Sochař A. Rodin se vůbec nenaučil číst ani psát. Jeho otec o něm říkal:
„Mám syna idiota.“
Obvykle se však nadání hlásí již v dětství. Většina vysoce nadaných jedinců velmi brzy začíná chodit, mluvit,
používá diferencovanější jazyk (jemně odstiňuje vyjádření – např. velký – obrovský, užívá delších a složitějších slov,
často si slova vymýšlí). Když starší něco vykládá, nadané dítě klade otázky a komentuje, poukazuje na nesrovnalosti
ve sdělení, rádo samo vypráví příběh:
 n adané děti si často píší deník, mají bystrý postřeh, od útlého dětství zpochybňují autority a kladou jim otázky
na tělo, bývají netrpěliví vůči těm, kteří pomaleji chápou a reagují než oni
 rychle se však učí přecházet od otevřeně nepřátelského chování k společensky přijatelným způsobům
sebeprojevu, mají vyvinutý smysl pro odpovědnost a společné blaho
 v e skupině bývají iniciátory her a jiných činností, ale většinou jsou samostatnější a nezávislejší než ostatní děti
m
ají mimořádný zájem o knihy a jiné prameny informací, znají a využívají knihovny, brzy se naučí pracovat
s počítačem a zacházejí s ním nekonvenčně
 jejich den je bohatě naplněný, zajímají se o dění ve světě, filosofují a rády debatují s dospělými
 v yzývají starší sourozence, rodiče a příbuzné, aby s nimi hráli šachy a jiné náročné hry, často přitom vymýšlejí
složitější pravidla
m
ají těžkosti v hledání rovnocenného přítele
 n udí je běžné činnosti (sebeobsluha a hygiena, školní úkoly, jídlo)
m
ají vyvinutý smysl pro humor, vášnivě holdují různým koníčkům
60
kapitola 10
V dětství se jako první projeví hudební nadání, až po desátém roce matematické. Jestliže umělecká nadání
často souvisejí se specificky odpovídajícím rodinným prostředím, matematická nadání velmi často pocházejí
z neintelektuálních rodin.
Klíčové otázky, na které psychologie hledá odpovědi:
 a ) Kdy se které nadání projeví?
Některé v předškolním dětství, některé až ve školním věku, většinou v závislosti na podpoře školy nebo rodičů
a dalších osob významných pro dítě.
 b ) Jak je poznat?
Viz výše.
 c ) Jak je rozvíjet v rodině?
Pozitivním citovým vztahem a podporou zvídavosti dítěte.
 d ) Jak ve škole?
Respektem učitelů k individualitě dítěte a vytvářením příležitostí.
 e ) Jak podporovat rozvoj nadání?
Viz dále text Výchova talentované mládeže.
 f) Co rozvoji brání doma, co ve škole?
Nezájem o dítě.
Výchova talentované mládeže (teze z výše uvedené přednášky)
Na talent je tedy možno pohlížet jako na osobní kapitál, vnitřní potenciál, tj. něco, co lze investovat. Ze
společenského hlediska se pak talent považuje za sociální kapitál.
Rozvíjení talentů by nemělo být věcí jednotlivce, je nutno přejít ke koncepci vzdělávací politiky zaměřené na péči
o talenty.
Talenty lze rozvíjet výchovou v daleko širším rozsahu, než se běžně soudí, významným faktorem jejich
probouzení je vůle učit se a poznávací dychtivost. Řečeno lapidárně T. Edisonem: „Talent je z deseti procent nadání
a z devadesáti procent píle.“ Prof. Smékal ještě dodal: „Též příležitost daná například rodičem nebo prarodičem
– kutilem.“
Vstupujeme do věku, kdy bude potřeba daleko více talentů. I ve výchově talentů platí princip sebereprodukce totiž, že jen talent může vychovávat talent, už proto bychom měli o výchovu talentů pečovat.
61
kapitola 10
Základní předpoklady a podmínky výchovy talentů (doslovné citace pasáží
z přednášky):
K osobnostním předpokladům patří především nadání, ale nespecifické a silně ovlivnitelné podnětným prostředím,
dále již zmíněná poznávací dychtivost a tvořivost, která je v každém, ale je nutno ji uvolnit. Rozhodující je motivace,
touha po kompetenci, potřeba realizovat dílo, zanechat stopu.
Za rozhodující výchovné podmínky považuje pedagogická psychologie facilitující atmosféru ve třídě, výcvik
dovednosti vidět problém v problémové situaci, aktivizující učitele. Nesmírně důležité je také učení se odvaze
překonávat bariéry poznávací, sociální a citové, učení se poznávacím dovednostem spíše než plnění hlavy
vědomostmi. Zkušenosti ze zahraničí, např. ze Švýcarska, ukazují, že zavedení takového předmětu jako je „Vědecké
pozorování“, nesmírně stimuluje děti k rozvíjení smyslu pro vědeckou práci a svou komplexností tento předmět
poskytuje dětem příležitost, aby si uvědomily oblast svých zájmů, sklonů a snad i nadání. Učitelům dává tento
předmět přirozený rámec pro vyhledávání talentů.
Překvapujícím zjištěním je, že alespoň u matematických talentů není nutná vazba na profesní zázemí v rodině.
Stačí kvalitní rodinné zázemí, které umí ocenit, že „máme nadané dítě“.
Rovněž kurzy pro prohlubování psychologické a pedagogické erudice učitelů probouzejí v učitelích všímavost
k nadání dětí. Naše škola je stále ještě příliš orientovaná na vědomosti a ne na tvořivost žáků.
Na otázky koho, v čem, jak, kdy a kde talenty rozvíjet a kdo je má rozvíjet nedává současná školská politika
u nás, ale ani psychologická věda dosud kvalifikovanou odpověď.
K nejslabším článkům řetězu systematického vyhledávání a výchovy talentů patří absence
návaznosti mezi jednotlivými stupni škol a přechod talentů do vědeckých institucí. Na mnoha místech
republiky pozorujeme, že děti projdou základní školou s rozšířeným vyučováním jazyků, ale na ni nenavazuje
integrovanými učebními plány střední škola. Absolventi matematických a fyzikálních tříd gymnázií se dostanou na
příslušné obory vysokých škol, kde se nudí, protože jsou v jedné studijní skupině s kolegy, kteří tuto specializovanou
průpravu nemají nebo ji vysoké školy nerespektují.
Kdybych chtěl být ironický, řekl bych, že je to obecný jev v našem školství. Základní školy nasazují někde vysokou
laťku a nároky se postupně snižují, takže mnoha obory vysokých škol lze projít s daleko menším úsilím. Mám
zkušenosti ze Švýcarska, Holandska, Finska, kde je tomu obráceně. Hravé formy základní školy formují poznávací
dychtivost, zvídavost, umění klást si otázky a postupně se zvyšuje náročnost, takže na vysokých školách jsou
studenti zralejší a především - neztratili hledačskou aktivitu ve srovnání s pasivitou mnoha našich vysokoškoláků.
Nejhorší ovšem je nechuť mnoha učitelů vyhledávat talentované děti a podchycovat jejich zájem
individuálními studijními a učebními programy.
62
kapitola 10
Jaké makroúrovňové organizační postupy jsou žádoucí pro skutečně
systematickou výchovu talentů?
a) Na úrovni základního školství:
 z avádění programů stimulujících nespecifickou tvořivost
 v yužívat dychtivost žáků v rámci stávajících nebo nových předmětů (jako jsou např. dramatická výchova,
vědecké pozorování)
 z avádění specializovaných tříd pro talenty
 rozšiřovat nabídku celostátně vyhlašovaných soutěží typu „olympiády“
 v ymezit dělbu práce i kurikulární návaznost mezi základními uměleckými školami, centry volného času
a domy dětí a mládeže
b) Na úrovni středního školství:
 v ěnovat větší podporu SOČ
 rozšíření spektra soutěží
 z avádění specializovaných tříd na gymnáziích i středních odborných školách
c) Na úrovni vysokého školství:
 o bnova studentské vědecké, umělecké a odborné činnosti
 v ytváření nadací pro nadané studenty
 z avádění systému vědeckých studentských asistentů pro grantové aj. tematické vědecké úkoly VŠ pracovišť
 tutorský systém individuálních studijních plánů pro nadané studenty
d) Ve vědecké výchově:
 u možňovat zahraniční stáže
 o rganizovat mezinárodní oborové vědecké soutěže
 o dměňovat vědecké studie doktorandů vypisováním tematických soutěží
 p odporovat granty doktorandů, ne až postdoktorandské, jak je vypisuje např. GAČR
Na všech typech škol podporovat grade skipping, tj. takovou formu výchovy talentů, která umožňuje přechod
nadaných i v průběhu školního roku do vyšších postupných ročníků.
63
kapitola 10
Co je třeba učinit na mikroúrovni, aby i dobré formy výchovy nezůstaly
prázdnými?
 p odílet se na vyhledávání talentů psychologickými testy
 sledovat úroveň motivace a osobnostní zrání vybraných žáků
 u držovat příznivou atmosféru příležitostí, výměny názorů, soutěžení např. v centrech volného času a klubech
talentů
 v ybírat zkušené, tvořivé a inspirující vedoucí, konzultanty a organizátory, kteří dokážou členy takových kroužků
udržovat v nadšení a pomáhají jim překonávat chvilky resignace
 n efavorizovat jednostranně špičky, ale umožňovat dětem a mládeži vyzkoušet více možností na širší bázi zájmů
(počítat s tím, že talenty se vynořují v různém věku, často po tápavém prozkoumání více možností)
 u važovat o bezbariérové výchově talentů - talent by se měl dostat na vyšší školy (až po vysokou školu) bez často
zbytečně náročného systému přijímacích zkoušek
Standardní součástí činnosti psychologických poraden by se měl stát systém vyhledávání talentů a psychologická
péče o ně – často totiž jde o děti a mládež s disharmonickým vývojem, kde řešení adaptačních problémů oslabuje
a brzdí rozvíjení talentu.
Závěry
Výchova talentované mládeže nemůže být zaměřena na vyvolené, ale je to proces výběru a přípravy mladých
lidí k tomu, aby byli přínosem svým bližním, aby rozmnožovali to pozitivní, co lidé během svých dějin vytvořili, a také
aby byli schopni vést svůj život autenticky jako autoři dobrého díla, z něhož by se mohli radovat nejen druzí, ale
i sami tvůrci. I z tohoto téměř privátního hlediska stojí za to talenty vyhledávat, podporovat a vychovávat.
64
kapitola 10
Příloha 3:
Zkušenosti regionálního koordinátora s komunikací se
středními školami a jejich studenty
Doc. Ing. Stanislav Průša, Ph.D.16
V každém regionu lze, dle mého názoru, školy v zásadě rozdělit do tří základních kategorií:
Aktivní škola
Vyznačuje se aktivní snahou o zpestření výukových programů svých studentů a o odborný růst svých
zaměstnanců. Spolupráce je velmi snadná a je podporována na všech úrovních (ředitel, pedagogové, studenti
a možná i školník). Jejich motivace bývá různá, ale pokaždé je v instituci přítomen zvláštní duch zvídavosti.
Instituce hledá cesty „jak by to šlo“. Příkladem může být Biskupské gymnázium ve Žďáru nad Sázavou,
Gymnázium Velké Meziříčí, Jiráskovo gymnázium v Náchodě, Klvaňovo gymnázium v Kyjově, ZŠ Chlumec nad
Cidlinou, ZŠ a MŠ Hradec Králové-Malšova Lhota nebo ZŠ a MŠ Blansko, Salmova.
Typická škola
Instituce sama nevyhledává možnosti svého zapojení mimo zaběhnutý rámec aktivit. Novou spolupráci lze
realizovat s různou mírou energie, kterou do navázání a udržení kontaktu musí „cizí“ subjekt vkládat. Iniciativa musí
být jednoznačně na straně příchozího. Má-li instituce dobrou zkušenost s realizovanou akcí, je to předpoklad pro
další spolupráci. Těchto škol je poměrně hodně. Bohužel se není možno všem věnovat na odpovídající úrovni.
Proto nakonec spolupracujeme s těmi, kteří jsou nejpřístupnější.
Slušná škola
Instituce nemá zájem o novinky a odmítá je. Argumentuje přebytkem různých nabídek a nedostatkem kapacit
i volného času na nové aktivity. Přijetí je slušné, reakce odmítavá, nebo nekonkrétní. Podaří se domluvit maximálně
zasílání elektronických informací s tím, „že se uvidí“. Instituce nachází pouze důvody „proč by to nešlo“.
Spolupráce končí.
Pro komunikaci s institucí prvního a třetího typu není třeba dávat žádná doporučení. Dále se zaměřme na
typické instituce, které lze získat na svoji stranu.
16
oc. Ing. Stanislav Průša, Ph.D. je zaměstnán na Ústavu fyzikálního inženýrství Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, které bylo regionálním
D
koordinátorem pro Jihomoravský kraj, kraj Vysočina a Královéhradecký kraj.
65
kapitola 10
Pro navázání spolupráce s typickou školou se osvědčilo:
 o sobní kontakt s vedením a garanty příslušných předmětů (od vytipování školy přes jejich www stránky,
telefonickou domluvu na termínu schůzky, až po domluvu na konkrétním termínu realizace první pilotní aktivity
na schůzce s ředitelem, resp. předsedy oborových komisí)
 v yužití vazeb (oslovení vedení školy pomocí jejich úspěšných absolventů, kteří se uplatnili na VŠ nebo jsou již
v praxi)
 v yužití kontaktů pedagogů na akademickou sféru
 realizace pilotní akce (z pohledu instituce musí jít o zajímavou akci, která není náročná na časovou dotaci
a aktivitu z jejich strany - jde například o popularizační přednášku na zajímavé téma nebo exkurzi do podniku,
zde se předpokládá kladný ohlas studentů i vedení), tím je otevřena cesta k dojednání dalších aktivit
 v elmi zajímavým prostředníkem může být například místní astronomická společnost nebo aktivní regionální
muzeum, astronomové jsou lidé zapálení a astronomie je u studentů populární - otvírá okna pro další vědní
disciplíny
Slepé cesty
Podle mého názoru nelze efektivně oslovit studenty středních škol přímo, alespoň ne v plošném měřítku. Na
plakáty a letáky reagují minimálně a nejsou dotčeni reklamou v médiích.
Výsledky interakce a komunikace s pedagogy na základních a středních školách
Kvalita našeho vzdělávacího systému stojí a padá se spokojeností a kreativitou pedagogů. Jsou odborníky
v oblasti vzdělávání a výchovy mladých generací, nejsou zpravidla specialisty na byrokratickou a projektovou
agendu. Jsem přesvědčen, že je posláním Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy vytvářet příznivé podmínky
pro práci pedagogů na všech vzdělávacích stupních. Finanční ohodnocení pedagogů tvoří pouze jeden z pilířů
takovéto podpory. Vzdělávací činnost vyrůstá z kontinuity, zásadně vyžaduje stabilitu, bez toho, aby nutně
popírala smysluplné změny.
66
© MŠMT, IPn Podpora technických a přírodovědných oborů
2012
67

Metodika klíčové aktivity „Motivační aktivity“

Transkript

Podobné dokumenty

PRABOS TREKKING S 50862 PREDÁTOR GTX poloholeňová

Nejvetsi tajemna spiknuti : jak to bylo doopravdy

Obsah Kapitola 1