Zajímavosti

w w w.h u sto p e ce - cit y. cz
sport
kultura
ubytování
z jí
zajímavosti
i
Hustopeèské zajímavosti
Každé město má svou historii, kterou utvářelo společenství lidí žijících na tomto
území. Snad na každém místě se najde něco, co vzbudí pozornost čtenáře, který
se těmito dějinami zabývá. Nemusí jít vždy jen o nějakou senzaci, krveprolití nebo
smilstvo, i když i takové případy se najdou. Často jako zajímavost může posloužit
přítomnost světově uznávané osobnosti ve městě, která vyvolá dohady a domněnky o tom, co asi takovou personu na tomto místě drželo, co ji přitahovalo,
proč se zde zdržovala. Zajímavostí mohou být dějiny lidí a etnik, žijících ve městě
nebo dějiny budov, těch stávajících, i těch už dávno zaniklých.
Vždy je však podobná zajímavost přijímána ze strany veřejnosti s nadšením
a trochou senzacechtivosti. Takové příběhy mají v sobě kouzlo neznámého
a punc nevšednosti. Není třeba snad ani dále připomínat, že turistická veřejnost
po podobných příbězích prahne, ne-li je vyhledává.
Město Hustopeče má také řadu svých zajímavostí. Jejich uveřejněním a zpřístupněním však neusilujeme o senzaci. S přispěním opravdu relevantních pramenů
z Městského muzea a galerie v Hustopečích jsou tyto příběhy předkládány jako
historické události podložené prameny. Zbytek už necháváme na fantazii čtenářů.
1
Zøícení kostela svatého Václava
2
Zřícení kostela svatého Václava
Ještě před několika desítkami let se mohly Hustopeče na
náměstí pyšnit původně gotickou dominantní stavbou kostelem svatého Václava. První písemná zmínka o něm
je z počátku 14. století. Hřbitov kolem kostela byl obehnaný zdí, která zajišťovala obyvatelům v době nebezpečí ochranu, což bylo tehdy vcelku obvyklé. V průběhu
staletí procházel chrám několika stavebními úpravami.
V období pozdní gotiky byla ke kostelu přistavěna velká
kaple sv. Jana a byl ulit nový zvon na věž. Barokní úpravy se soustředily především na vybavení interiéru. Časté
byly především zásahy související s věží, ta byla v 16. století renesančně upravena, roku 1858 v horní části přebudována a konečnou podobu získala roku 1902. Právě
tyto mohutné změny věže, které nerespektovaly celkovou stabilitu stavby a podloží, vedly k jejímu zborcení 26.
února 1961. Na vině také byl vzrůstající dopravní ruch
kolem kostela, kudy tehdy vedla hlavní cesta městem.
Věž svým zřícením zničila západní část kostela. Presbytář
a sakristie poškozeny nebyly, a přestože občanská iniciativa si přála zachování kostela alespoň v nějaké podobě,
tehdejší politickosprávní systém rozhodl o jeho úplné
demolici.
Obyvatelé Hustopečí poté několikrát usilovali o vybudování nového chrámu, příznivá situace nastala až
po roce 1989. S návrhy na nový kostel se přihlásilo asi
dvacet architektů, zvolen byl návrh architekta Ludvíka
Kolka. Základní kámen byl posvěcen při první návštěvě
papeže Jana Pavla II. na Velehradě, k vysvěcení nového
kostela sv. Václava a sv. Anežky České došlo 25. září 1994.
V novostavbě je použito mnoho zachovalých artefaktů
z původního chrámu.
Bourání kostela v r. 1962
Kostel sv. Václava
Zøícení kostela svatého Václava
3
Poprava za krádež hroznù
Hustopečské horenské právo, jehož znění se nedochovalo, patřilo k okruhu židlochovického práva, které bylo
na rozdíl od horenského práva užívaného na Mikulovsku
poměrně kruté. V artikulích židlochovického práva nacházíme nezřídka tresty, jimiž byli provinilci nadosmrti
zmrzačeni, či se dokonce vyhrožovalo tresty hrdelními.
4
9. září 1610 byl „při zdejším pranýři na hromadě písku“
sťat mydlář Konrád Koblitsch z Kovářské ulice, který kradl v nočních hodinách hrozny na zdejších vinicích. Je to
v českých zemích asi jediná historicky doložená poprava
za takový přečin.
Budova Horenského soudu
Franz Victor Werfel
(10. září 1890, Praha – 26. srpna 1945, Beverly Hills, Kalifornie) byl rakousko-český, německy píšící spisovatel. Byl
jedním z čelných představitelů expresionismu. Patřil ke
generaci pražských německých spisovatelů stejně jako
Franz Kafka či Max Brod. Jeho manželkou byla vdova po
skladateli Gustavu Mahlerovi Alma Mahlerová. Ta byla
v té době provdána za architekta Waltra Gropia, s nímž
se rozvedla a za Werfela se provdala v roce 1929. Mezi
jeho díla patří Píseň o Bernadettě nebo Čtyřicet dnů.
Román Zpronevěřené nebe a Hustopeče
I když po skončení první světové války žil Franz Werfel
ve Vídni, literárně se vracel do Čech – zejména do rodné
Prahy (např. Dům smutku, Sjezd abiturientů, Malé poměry). Románem Barbora neboli zbožnost z roku 1929
postavil literární pomník své pražské chůvě Barboře Šimůnkové. Uměleckým protějškem „Barbory“ je román
Der veruntreute Himmel - Zpronevěřené nebe z roku
1939 odehrávající se zčásti na Moravě. Toto dílo reagovalo na tehdejší krizi hodnot a vládu vulgárního materialismu v souvislosti se stále hmatatelnějším nebezpečím
nacismu. Hlavní hrdinka románu „teta Linek“ navzdory
okolnímu dění upíná smysl svého života k hodnotám
veskrze duchovním. I když je ve své naivní a vypočítavé představě o zajištění posmrtné cesty do nebe hluboce zklamána (synovec Mojmír, kterému poskytovala
prostředky, aby se mohl stát knězem a misionářem, ji
celá léta podváděl), dojde nakonec pokoje, neboť jak se
Franz Werfel
5
Franz Victor Werfel
v románu praví: „Žízeň je dokladem toho, že musí být
i voda.“ Tento Werfelův román je výjimečný i tím, že
hlavní hrdinka románu pochází z Moravy – konkrétně
z Hustopečí. V nich se odehrává i klíčová scéna románu, kdy se teta Linek, vrací po létech služby na odpočinek na hustopečskou faru, aby na místě pochopila, že
ji tam nečeká milovaný synovec a že se zbytek jejího
života propadá do naprosté nejistoty. Byl to jeden posledních románů Franze Werfela. Román Zpronevěřené
6
nebe byl dvakrát zfilmován – poprvé slavným Ernstem
Marischkou v roce 1958, podruhé v roce 1990 Ottokarem Runzem. V roce 2009 iniciovalo město Hustopeče
překlad tohoto Werfelova románu do češtiny. Dílo vydá
nakladatelství Barrister&Principal v roce 2010. Se Zpronevěřeným nebem se tak konečně budou moci seznámit i čeští čtenáři. Možná i dnes se bude mnohým zdát
aktuální základní myšlenka této knihy – tedy, že „příčinou veškeré dnešní bídy je odpor vůči metafyzice“.
Novokøtìnci, habáni
Novokřtěnci se v Hustopečích usadili v roce 1530 na
základě povolení abatyše Johanky z Boskovic. Po počátečním provizóriu se usadili v ulici Raková (nyní Svatopluka Čecha) na předměstí Česká Ves. Zde si podle tradice vykopali studnu a dali jí jméno Raigerbrunn (Rajská
studna).
Hustopečská komunita byla významná především díky
působení novokřtěneckého vůdce Jakuba Huttera, který se zde stal vrchním správcem a reorganizátorem. HutZprava: Alma Mahlerová, Franz Werfel a Reinhardt
Novokřtěnci v německém Gemünde
Jakub Hutter
7
ter prosadil dodržování principů společného vlastnictví,
zatratil soukromý majetek jako „nesmiřitelný hřích proti
Bohu, obci i společenstvu“ a natrvalo tím ovlivnil novokřtěnecké hnutí.
I když byl Hutter v roce 1536 veřejně upálen v Innsbrucku a novokřtěnci byli z Hustopečí v roce 1622 nemilosrdně vyhnáni, existuje toto náboženské hnutí až do
dnešních dní (především v Severní Americe) a jeho
členové se na počest svého někdejšího vůdce označují
jako Hutterští bratři.
V Hustopečích je podle této komunity pojmenována
ulice Habánská.
Židé v Hustopeèích
Zdejší nevelká židovská komunita vznikla po roce 1848.
V roce 1876 koupila židovská náboženská obec starší
měšťanský dům (dnes Mrštíkova č. 7) a zadaptovala jej
na synagogu. V roce 1886 byl na jižním okraji Hustopečí
vybudován židovský hřbitov (dnes park s pamětní deskou na konci ulice Javorová).
V roce 1900 žilo v Hustopečích 60 židovských rodin
a k židovskému vyznání se hlásilo 260 osob. Předsedou
židovské náboženské obce byl Jakob Redlich, rabínem
dr. Isidor Böck.
Židovský hřbitov
8
Židovská náboženská obec byla roku 1938 násilně zlikvidována nacisty, a protože převážná většina hustopečských Židů byla za druhé světové války zavražděna, nedošlo v roce 1945 k jejímu obnovení.
Židé i přes svou nepočetnost zaujímali v Hustopečích
významné postavení. Provozovali zdejší lokálku a cihelnu (Jakob Redlich), zdejší továrnu na zpracování sladkého dřeva a výrobu pendreku (Hugo Wessely).
V roce 1905 se zde narodil historik a politolog JUDr. Johann Wolfgang Brügel, jemuž bylo v roce 2005 – in memoriam – uděleno čestné občanství města Hustopeče.
Židé v Hustopeèích
9
Unikátní kamenné dílo
10
V květnu roku 2007 byla na nádvoří domu U Synků slavnostně odhalena plastika kvasinky vinné v sedmdesát
tisíckrát zvětšené podobě. Grafický návrh Jarmily Milotové zobrazuje kvasinku zrovna ve stádiu jejího dělení.
Pískovcový výtvor se ihned po odhalení dočkal zapsání
do knihy českých rekordů, jako největší zvětšenina živého organizmu. O tom, že i jiné vinařské obce chtěly
vzdát hold kvasince, svědčí fakt, že podobný památník
vznikl v nedalekých Bořeticích. Mohlo by se zdát, že
spolu budou tato dvě díla soupeřit o přízeň návštěvníků. Je tomu však právě naopak. Ti, kdo zhlédnou hustopečskou kvasinku, se jedou podívat do Bořetic a naopak. Také iniciátoři obou těchto pomníků se s rivalitou
vyrovnali po svém: veřejným soubojem za použití láhví
šampaňského.
Plastika kvasinky vinné
Unikátní kamenné dílo
11
Stálá vinaøská expozice
Expozice je umístěná v historických sklepích renesančního domu U Synků. Prostorné a krásné podzemní prostory prošly nákladnou rekonstrukcí, jejímž výsledkem
je zajímavá expozice určená nejen milovníkům vína
a historie vinařství, ale všem, kteří zavítají do města
a chtějí se dozvědět něco zajímavého z jeho historie.
V kójích umístěných ve dvou místnostech sklepa představuje a nabízí svá vína 37 vinařství z Velkopavlovické
podoblasti. V poslední místnosti se nachází vinařské
12
muzeum s ukázkami toho, jak se víno dělalo v minulosti, s autentickými historickými vinařskými nástroji
a pomůckami. Průvodcem po vinařské expozici je zkušený sommelier, který dokáže zasvěceně hovořit nejen
o vinařské historii. Stejně odborně provede návštěvníky
také degustací.
Stálá vinařská expozice (SVE) v domě U Synků
Stálá vinaøská expozice
13
Mandloòové sady
Hustopečské mandloňové sady se nachází severně od
Hustopečí a jsou unikátní v celé České republice. Nápad vysázet na našem území mandloně se rozvinul po
2. světové válce. Snahou socialistického Československa
byla soběstačnost ve výrobě mandlí. Odvážná realizace
proběhla pouze na jediném místě, v Hustopečích. V roce
2007 byly z iniciativy města Hustopeče provedeny první
14
zásahy k jejich záchraně a byly odborně ošetřeny stovky
stromů. A tak nyní opět mandloně svými narůžovělými
květy zvou mnohé místní obyvatele i turisty k prvním
jarním výletům do krásné přírody v okolí Hustopečí.
Mandloňový sad na severních stráních nad městem
Květy mandloně
Mandloòové sady
15
Mapa Hustopeèí
koupaliště
krytý
bazén
16
Dùležitá telefonní èísla regionu
stadion
tenis
házená
WC
radnice
kostel
muzeum
infocentrum
toalety
kolem Hustopěčí
stezka TGM
1 060
Radnice (ústř.) 519 44
9 441 011
Městský úřad (ústř.) 51
2 909
Infocentrum 519 41
WC
441 090
Městská policie 519
311
Nemocnice 519 407
Hasiči 519 411 020
3
Policie ČR 519 411 11
Taxi 602 506 607
Bus 519 411 241
město
HUSTOPEČE
Turistické informační centrum
Dukelské nám. 23
693 01 Hustopeče
tel.: +420 519 412 909
[email protected]
[email protected]
www.hustopece-city.cz
Jak se k nám dostanete?
Hustopeče leží 25 km jihovýchodně od města Brna
na dálnici D2 Brno - Bratislava a v přímé linii měst
Brno – Hustopeče – Břeclav. Město je napojeno na
železniční koridor Brno-Břeclav-Vídeň.