Degradace omítek

Transkript

Degradace omítek
 Omítky
- základní funkce
funkce, rozdělení
 Rozdělení degradačních procesů
D
d
ít k tteplotou
l t
 Degradace
omítek
 Degradace omítek atmosférickými vlivy
 Degradace omítek vodou a solemi
 Biodegradace
g
omítek
 Shrnutí
 Povrchová
á
vrstva z malty nebo jiných
ý látek
á
 Požadavky





Přídržnost
Otěruvzdornost
Pevnost v tlaku
Propustnost vodní páry
Odolnost vůči povětrnostem
 ČSN

EN 998 – 1,
1 ČSN EN 13914 – 2
Vlastnosti či použití, způsobu výroby
 Pojivo
Cement
 Vápno
 Sádra
 Hlína

 Plnivo
Přírodní kamenivo
 Popílek
 Perlit, polystyren,…

 Fyzikální
Vystavení silám a tlakům
 Změna teploty, působení vody a solných roztoků, vibrace, otěry

 Chemické
(koroze)
Mění se chemické složení
 Změna barvy, objemu, rozpustnosti ve vodě
 Reakce s vodou, nečistotami, metabolickými produkty

 Biologické

Působení živých organismů
 Změna
objemu
Schopnost absorpce tepla
 Součinitel teplotní roztažnosti α [K-1]

 Vzdušné
š é
vápno
á
Ca(OH)2
Vápenný cyklus
CaCO3 (800°C)
 Různý α – vápno se smršťuje
smršťuje, písek roztahuje

 Sádra
Dlouho odolává vysokým
y ý teplotám
p
 Vhodné použít jako protipožární omítku (+perlit, vermikulit)

 Cement

Rozpínání
R
í á í (150 – 160°C),
160°C) nárůst
á ů t pevnosti
ti (200 – 300°C),
300°C) rozpad
d
(400 – 1300°C)
 N 2,
O2,..
,..+CO
CO2, vodní pára, SOx, Nox,..
 Déšť + plynné exhaláty
roztok anorganických kyselin

Hydroxid
vápenatý
y
p
ý +kys.dusičná/sírová
y
soli
 Objemové
změny
ý
p
 Zvýšení
pórovitosti
 Vyšší rozpustnost ve vodě
 Atmosférická
voda
 Podpovrchová voda

Zemní vlhkost, tlaková voda, vzlínající pozemní voda
 Kondenzovaná
vlhkost
 Poruchy instalací TZB
 Provozní voda
 Technologická voda
 Hygroskopická vlhkost stavebních materiálů
 Kapilární
vzlínavost
 S vodou se do konstrukce dostávají i soli
 Vyrovnávání
koncentrací mezi stěnou a omítkou
y
 Krystalizace či hydratace solí v pórech
 Krystalizace
ystal ace





Odpařování vody
Zvyšování koncentrace solí
Př b č á sůl
ůl krystalizuje
k
li j
Přebytečná
Vyplnění pórů a dutin
Krystalizační tlaku 
 Hydratace
Soli schopné vázat vodu
hydráty
 ´Hydratační tlaky
 Objemové změny
 Síran sodný,
sodný uhličitan sodný
sodný, dusičnan vápenatý

 Na
povrchu
Pomalé odpařování vody
 Eflorescence

 Uvnitř
Subflorescence
 Ztráta soudržnosti
 Rozpad omítkových vrstev

 Vliv
vlhkosti a pohybu vzduchu (větrání)
 Těžké odlišit u anorganických materiálu od jiných degradací
Bakterie
 Řasy
 Houby, plísně
 Lišejníky
 Vyšší rostliny
 Živočichové
Ži či h é

 Bakterie






Vlhkost nad 10 %
Teplota 5 – 35°C
Autotrofní – CO2
Chemotrofní – anorganické látky
Fototrofní
F
f í – UV záření
ář í
Vážou na sebe vlhkost, produkují soli
 Řasy
Světlo, vlhko, minerální látky
 Produkce CO2 – zvýšení rozpustnosti
uhličitanů

 Houby
Organické látky
 20 – 30°C, dostatek vlhkosti
 Vážou vodu, rychle prorůstají hlouběji do konstrukce, patogeny,
produkují kyseliny (šťavelovou, vinnou, octovou,..)
 Rozklad materiálů

 Lišejníky
Soužití s houbami a řasami
 Odolné extrémním teplotám, pH 2 – 9
 Prorůstají
j póry
p y
 Vážou vodu, produkují kyseliny

 Vyšší

rostliny
Popínavé rostliny  berou vlhkost  vrůstání tkání do povrchu
 Živočichové
Pavučiny
 Ptáci




Mechanické
é poškozování
š
á í
Kyselý trus
Hlodavci
 Správný
výběr materiálu
 Dodržení technologie při provádění
 Zamezení vniknutí vlhkosti
 Degradační činitelé
Vlhkost
 Soli
 Biologičtí činitelé









1. Kadlec, Vladimír. Udržování, opravy a adaptace budov, isolace, dřevokazné
houby a protipožární ochrana
ochrana. Brno : Novina v Brně
Brně, 1938
1938. 2
2.
2. Sanační omítkové systémy. Směrnice 2-2-91 Vědecko technické společnosti
pro snace staveb a péči o památky. Praha : autor neznámý, 2003.
3. Fára, P. Sanace vlhkého zdiva. Praha : Společnost pro technologie ochrany
památek, 2003. ISBN 80-8665702-7.
4. Balík, M. a kol. Odvlhčování staveb. Praha : Grada Publishing, 2008. ISBN
978-80-247-2693-9.
5.
Pazderka,
Jiří. Nové
v oblasti
budov
5 P
d k Jiří
N é přístupy
ří
bl i sanacíí vlhkých
lhký h b
d - habilitační
h bili č í
práce. Praha : autor neznámý, 2015.
6. Doporučený standard technický - vlhkost ve spodní části objektu. Praha :
ČKAIT, 1999.
7. Bláha, M. Omítky. Praha : Grada, 2004. ISBN 80-247-0898-1.
8. Pernicová, Radka. Materiálové a fyzikální parametry inovovaných vápenných
omítek vhodných pro použití na rekonstrukce historických budov - disertační
práce.
á
P h : autor
Praha
t neznámý,
á ý 2012
2012.

Podobné dokumenty

Přehled materiálů Sika® pro lepení a tmelení

Přehled materiálů Sika® pro lepení a tmelení na vzdušné vlhkosti nezávislému vytvrzení. Pro lepení nosných a pružných konstrukčních spojů při výrobě skeletů a skříňových konstrukcí v oblasti dopravní techniky, průmyslových zařízení, domácích ...

Více

Glossaire Icomos exe #95FF5.qxd

Glossaire Icomos exe #95FF5.qxd bez definic použité termíny do španělštiny a portugalštiny. Čtvrtým  souborem  dokumentů  je  návrh  terminologie projevů rozkladu kamene na památkách, sepsaný José Delgado Rodriguesem z lisabonské...

Více

zde.

zde. To bylo ale v minulém století. Teď, o pár dekád později, je vše jinak. „Lidé se dívají na televizi. Na bollywoodské trháky. S tím lze jen těžko soutěžit,“ říká Kailáš. Třicetiletý mladík plný elánu...

Více

doména: Archea (archebakterie) Archaea (Archaebacteria)

doména: Archea (archebakterie) Archaea (Archaebacteria) podmínkami těm, která existovala na Zemi na začátku vývoje organismů

Více

VETfair technici

VETfair technici Dne 14. dubna 2007 proběhla v příjemném prostředí kongresového komplexu Aldis v Hradci Králové již po páté veterinární výstava VETfair. ČAVLMZ připravila tradičně dva zajímavé semináře, jeden pro v...

Více

Prezentace aplikace PowerPoint - Integrovaná střední škola Cheb

Prezentace aplikace PowerPoint - Integrovaná střední škola Cheb uvolňuje značné množství tepla a vzniklý roztok se zahřívá. • Hydroxidy sodné a draselné se používají se při výrobě mýdla, některých výrobách chemického průmyslu a jako činidlo v chemických laborat...

Více

Je těžší kilogram peří, nebo kilogram olova?

Je těžší kilogram peří, nebo kilogram olova? Fyzika popisuje vlastnosti a pohyb těles. K tomu, abychom je mohli jednoduše popsat, používáme tzv. fyzikální veličiny. Některé z nich znáte. Např. hmotnost (anglicky mass), značíme ji písmenem m, ...

Více

mykologicky pruzkum

mykologicky pruzkum Jedná se o nejškodlivější a nejnebezpečnější dřevokaznou houbu vyskytující se v objektech v celé střední Evropě. Optimální teplota pro vývoj této houby je 18 - 22°C. Vlhkost dřeva je potřebná pro v...

Více