„AUTORITY“ PRO ŘÍZENÍ SYSTÉMU VÝZKUMU, VÝVOJE A

Transkript

NÁVRH USPOŘÁDÁNÍ BUDOUCÍ
„AUTORITY“ PRO ŘÍZENÍ SYSTÉMU
VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ
V ČESKÉ REPUBLICE
Podklady pro 5. kulatý stůl o
financování VaV v ČR
Technologické centrum AV ČR
Prosinec 2009
OBSAH:
Úvodem...................................................................................................................................... 3
1. Organizace a řízení systému VaVaI ve vybraných zahraničních zemích ................... 4
1.1
Základní informace .................................................................................................. 4
1.2
Země s rozdělenou odpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací .............. 6
1.2.1 Finsko................................................................................................................................ 6
1.2.1.1
Organizační struktura národního inovačního systému.............................................. 6
1.2.1.2
Strategické řízení systému VaVaI............................................................................. 8
1.2.1.3
Složení poradních orgánů a financování VaV podle rezortů .................................... 9
1.2.2 Švédsko ........................................................................................................................... 10
1.2.2.1
Organizační struktura národního inovačního systému............................................ 10
1.2.2.2
Strategické řízení systému VaVaI........................................................................... 13
1.2.3 Rakousko ........................................................................................................................ 14
1.2.3.1
1.2.3.2
1.2.3.3
Složení poradních orgánů a financování VaV podle rezortů .................................. 18
1.3
Země s centralizovanou odpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací.... 19
1.3.1 Dánsko ............................................................................................................................ 19
1.3.1.1
1.3.1.2
1.3.1.3
1.3.2 Velká Británie ................................................................................................................ 25
1.3.2.1
1.3.2.2
1.3.2.3
1.4
Nejdůležitější informační zdroje........................................................................... 31
2. Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR................................... 32
2.1
Stručné shrnutí zahraničních zkušeností ............................................................. 32
2.2
Základní funkce autority v ČR ............................................................................. 33
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.2.4
2.3
2.4
Strategie výzkumu, vývoje a inovací............................................................................ 33
Priority výzkumu, vývoje a inovací.............................................................................. 33
Financování výzkumu, vývoje a inovací ...................................................................... 34
Evaluace výzkumu, vývoje a inovací............................................................................ 34
Politická odpovědnost ............................................................................................ 35
Návrh autority pro řízení systému VaVaI ........................................................... 35
2.4.1 Ústřední orgán pro výzkum, vývoj a inovace.............................................................. 36
2.4.1.1
Zasazení do systému VaVaI.................................................................................... 36
2.4.1.2
Organizační zajištění základních funkcí ................................................................. 37
2.4.1.3
Zajištění politické odpovědnosti ............................................................................. 37
2.4.2 Centralizace systému financování VaVaI.................................................................... 37
3.
Příloha - varianty systému financování VaVaI .......................................................... 39
2
Úvodem
V souvislosti s realizací Reformy systému VaVaI probíhá v současné době intenzivní diskuse
o financování výzkumu, vývoje a inovací v ČR realizovaná prostřednictvím kulatých stolů,
kterých se postupně zúčastní všichni klíčoví hráči formující podmínky pro výzkum a jeho
využití v České republice.
Technologické centrum AV ČR bylo na základě dohody účastníků druhého kulatého stolu
požádáno Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) o vypracování odborných podkladů,
které by se staly základem pro pokračující diskuse. Pro 3. kulatý stůl byly Technologickým
centrem AV ČR zpracovány podklady, ve kterých byly posouzeny základní charakteristiky
systému financování VaV v ČR a jejich srovnání se zahraničím a zpracována stručná rešerše
systémů financování VaVaI ve vybraných evropských zemích, která vytvořily zdroj inspirací
pro variantní návrh řízení systému VaVaI v ČR a jeho financování. Na 4. kulatém stole bylo
poté dohodnuto, že Technologické centrum AV ČR zpracuje pro následující 5.kulatý stůl další
podkladový materiál, který bude zaměřen na návrh uspořádání budoucí tzv. „autority“1 pro
řízení systému VaVaI a její zapojení do národního inovačního systému v ČR.
V prvé části těchto podkladových materiálů je posouzena organizační struktura systému
výzkumu, vývoje a inovací ve vybraných zemích a jeho strategické řízení. S využitím
zahraničních zkušeností a závěrů dalších analýz a komparativních studií zaměřených na řízení
systému VaVaI, které byly zpracovány v ČR i v zahraničí, jsou potom v další části tohoto
dokumentu navrženy základní funkce, jež by nová autorita“ měla v ČR v budoucnosti
zastávat, a zároveň jsou uvedeny variantní návrhy začlenění této autority do národního
inovačního systému ČR.
Přes veškerou snahu, která byla autorským týmem věnována přípravě tohoto dokumentu, je
nutno následující text považovat pouze za pracovní a to zejména vzhledem k času, který byl
na jeho přípravu vyhrazen. Autoři se hlásí ke všem chybám a nedostatkům, které budou v
těchto podkladech nalezeny, a velmi ocení veškerou věcnou kritiku, která pomůže připravit
lepší materiály pro diskuse, které budou navazovat.
V případě připomínek, námětů či komentářů k podkladům můžete kontaktovat hlavní autory:
Ing. Michal Pazour, Ph.D.
Ing. Zdeněk Kučera, CSc.
Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA
Technologické centrum AV ČR
http://www.tc.cz
1
Název „autorita“ je v těchto podkladech používán proto, že vyhovuje požadavku obecnosti - není dosud
zřejmé, zda bude zvolena varianta „centrálního úřadu“ nebo „ministerstva“, případně jiná forma.
3
1. Organizace a řízení systému VaVaI ve vybraných zahraničních
zemích
1.1 Základní informace
Přestože oblast výzkumu, vývoje a inovací hraje ve všech vyspělých zemích významnou a
stále rostoucí roli, existují zde určité rozdíly v přístupu národních vlád k formulaci
strategických dokumentů a politik pro tuto oblast. Rozdíly v zaměření, působnosti a procesu
přípravy strategických hospodářsko-politických dokumentů pro oblast VaVaI do značné míry
odrážejí rozdílnou institucionální strukturu řízení národního inovačního systému
v jednotlivých zemích a obecně přístup k inovacím a inovační politice.
Klasifikovat organizační strukturu národního inovačního systému v zahraničních zemích a
jeho řízení na obecné úrovni je z tohoto důvodu velmi obtížné. Jistý pokus o porovnání
přístupů k řízení národních inovačních systémů byl učiněn v rámci iniciativy Erawatch, který
vychází z informací poskytnutých do databáze všemi národními korespondenty ze všech
členských zemí EU a dalších 22 evropských i mimoevropských zemí. Podle této srovnávací
studie2 je možné obecně konstatovat, že na systému řízení výzkumu a vývoje se podílejí
ministerstva, rady, implementační agentury, poradenské orgány i organizace, které výzkum
provádějí.
Nejvýznamnější roli v řízení systému VaVaI hrají ministerstva, přičemž v evropských
zemích jsou patrné dva přístupy. Ve většině zemí je rozděleno řízení systému mezi dvě
ministerstva – výzkum je obvykle řízen a financován ministerstvem pro vědu a/nebo
vzdělávání, a oblast inovační politiky je řízena ministerstvem, v jehož kompetenci je oblast
průmyslu ( hospodářství), případně další relevantní rezorty. V několika zemích je politika
výzkumu, vývoje a inovací i terciárního vzdělávaní soustředěna na jednom ministerstvu
(označovaném například jako ministerstvu pro vědu, technologie a inovace či ministerstvo pro
vědu, technologie a vyššího školství.
Příkladem, kdy nový přístup k inovacím vyústil do organizačních a kompetenčních změn na
ústředí úrovni státní správy, je zřízení nového ministerstva pro inovace, univerzity a
dovednosti (Department for Innovation, Universities and Skills – DIUS) ve Velké Británii
v roce 2007, který byl v roce 2009 dále transformován spojením s Ministerstvem pro podniky
a reformu regulací (BERR) v Ministerstvo pro podniky, inovace a dovednosti (Department for
Business, Innovation and Skills - DBIS), které komplexně a ve vazbách na další aktivity
pokrývá celou oblast znalostní ekonomiky – od vzdělávání, přes výzkum, vývoj a inovace, po
využívání nových poznatků a podnikání. Jako další příklady mohou posloužit Dánsko,
Slovinsko a Portugalsko.
O rozpočtu na VaV rozhoduje zpravidla ministerstvo financí. Jistou výjimkou je například
Řecko, kde se oblastí VaV věnuje Generální sekretariát pro výzkum a technologie na
Ministerstvu pro rozvoj, a některé další menší evropské země, jako je Malta.
Z rozboru také vyplývá, že na rozdíl od financování VaV, které je poskytováno klíčovým
ministerstvem, je tvorba politiky VaVaI a rozhodování přeneseno na jiné instituce. Řada zemí
má tak vytvořen jistý orgán, který má koordinační funkci mezi ministerstvy odpovědnými za
příslušné politiky (tj. politiku VaV, politiku vzdělávání, inovační a technologickou politiku,
2
http://cordis.europa.eu/erawatch/index.cfm?fuseaction=eu.home
4
případně i další politiky), často označované jako rady. Úspěšným příkladem může být Rada
pro výzkum a inovace ve Finsku. Koordinační roli může mít i jiná „instituce“, jako je
například Meziministerská komise pro vědu a technologie ustanovená ve Španělsku nebo
podobná komice působící ve Francii. V těchto orgánech jsou zastoupeni zpravidla relevantní
ministři a další klíčoví hráči národního inovačního systému. Jak je však poukázáno v uvedené
syntéze publikované v rámci iniciativy Erawatch, v některých zemích úspěšnost tohoto
orgánu nižší. Důležité je nejenom zastoupení různých ministerstev v Radě, ale také převedení
příslušných odpovědností i úkolů z jednotlivých ministerstev na tuto radu.
Významnou roli hrají i implementační agentury a další instituce zajišťující veřejnou
podporu VaVaI (i když v některých zemích jsou finanční prostředky poskytovány
prostřednictvím útvarů jednotlivých ministerstev). Tyto organizace jsou zpravidla závislé na
příslušném ministerstvu, v některých zemích má každé ministerstvo, které se podílí na
formulaci politiky VaVaI, alespoň jednu agenturu. To vede k poněkud heterogenní
implementaci politiky VaVaI, což klade zpravidla i větší požadavky na celkovou koordinaci.
Dalším významným aktérem, který se podílí na formulaci politiky VaVaI i řízení národní
inovačního systému, jsou poradenské orgány. Zde se ukazuje, že spektrum institucí
poskytujících poradenské služby bývá poměrně široké a ještě více heterogenní, než je tomu
v případě implementačních agentur, neboť tyto aktivity jsou zajišťovány jak již zmíněnými
radami, tak i dalšími subjekty, jako jsou výzkumné instituce, agentury, ad hoc skupiny
ustanovené ke specifickému účelu a další víceméně formální a neformální uskupení.
Poradenské orgány poskytují také poměrně široké spektrum služeb, od analytické činnosti a
hodnocení a evaluací prováděných na různých úrovních, přes návrhy doporučení, přípravu
strategicko-koncepčních dokumentů a zaměření politik VaVaI v budoucnosti.
V následujících kapitolách je pro ilustraci poněkud podrobněji charakterizováno konkrétní
uspořádání systému řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v pěti vybraných
evropských zemích – ve třech zemích, kde je odpovědnost za oblast politiky výzkumu,
vývoje a inovací (VaVaI) rozdělenou mezi dvě ministerstva (Finsko, Švédsko a Rakousko), a
dvou zemích s odpovědnost za politiku VaVaI na jediném ministerstvu (Dánsko a Velká
Británie). Při výběru těchto zemí bylo přihlédnuto vedle dalších faktorů (dostupnost
informací, uvedení v Zelené, Bílé a Modré knize VaVaI atd.) i k jejich srovnatelnosti s ČR systémy velkých zemí (např. Francie, Německo) mají řadu specifik daných mj. i celkovým
objemem výdajů na VaV (z tohoto hlediska malé a střední země ve VaV se chovají jinak, než
země velké).
U každé analyzované země je nejdříve posouzena organizační struktura národního
inovačního systému (NIS), kde jsou uvedeny úlohy nejvýznamnějších ministerstev, které
hrají roli ve tvorbě politiky a financování systému VaVaI v dané zemi. Dále jsou uvedeny
nejvýznamnější agentury a další instituce, které se podílejí na implementaci politiky VaVaI a
distribuci finančních prostředků pro VaVaI. V druhé části dílčích analýz jsou potom stručně
popsány hlavní zásady koordinace národního inovačního systému a role nejvýznamnějších
institucí, které se podílejí na formulaci politiky VaVaI v dané zemi.
Vzhledem k termínu zpracování tohoto dokumentu byla jako hlavní informační zdroj využita
veřejně dostupná databáze Erawatch [1], ve které jsou uvedeny základní informace o
systémech řízení a financování výzkumu a vývoje v evropských i mimoevropských zemích.
Informace za jednotlivé země jsou do databáze dodávány národními korespondenty, kteří v
dané zemi působí. I když jsou tyto národní zprávy vypracovány podle jednotné šablony,
nemají informace v nich obsažené stejnou vypovídací hodnotu a zprávy se liší značně i svým
obsahem a zejména kvalitou (tomu odpovídají i často obtížně srovnatelné údaje pro různé
země, což se mj. odrazilo i na nevyváženosti zjištění uvedených v následujícím textu).
5
Výsledky analýzy a zejména zobecnění poznatků uvedené v závěru je z výše uvedených
důvodů nutné považovat pouze za orientační. Pro získání objektivních obecných závěrů by
bylo nezbytné využít a zpracovat detailnější informace o systému financování v jednotlivých
zemích (například informace na úrovni jednotlivých poskytovatelů podpory), což značně
překračuje rámec této práce i její časové možnosti.
1.2 Země s rozdělenou odpovědností za oblast výzkumu, vývoje a inovací
1.2.1 Finsko
1.2.1.1 Organizační struktura národního inovačního systému
Finsko patří mezi první země, které přijaly koncepci národní inovačního systému (NIS) jako
modelu pro rozvoj vědy, technologií a inovační politiky. Od roku 1990 je tato koncepce
využívána jako politický nástroj, který by měl stimulovat a podporovat vzájemné vztahy,
konkurenceschopnost a internacionalizaci hlavních hráčů NIS (tj. podniků, výzkumných a
vzdělávacích institucí, finančních institucí, státní administrativy apod.).
Odpovědnost za politiku výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) je ve Finsku rozdělena mezi dvě
ministerstva - mezi Ministerstvo školství, které odpovídá především za vzdělávání a
výzkumnou politiku, a Ministerstvo pro zaměstnanost, které je odpovědné za strategii a
politiku zaměstnanosti, průmyslovou a energetickou politiku a politiku pro inovace a
technologie. I když je mezi těmito ministerstvy patrné rozdělení odpovědnosti za výzkumnou
a inovační politiku, v posledních letech se jejich spolupráce zřetelně zlepšuje, což je
důsledkem jejich společných nebo podobných cílů v podpoře výzkumu.
Ministerstvo školství
Opetusministeriö
Ministerstvo školství je odpovědné za oblast vzdělávání, výzkumnou politiku, instituce vyššího
a vysokého školství a Finskou akademii. Klíčovou oblastí výzkumné politiky ministerstva je
především podpora základního výzkumu a příslušné infrastruktury. Ministerstvo školství je také
největším poskytovatelem veřejných finančních prostředků pro veřejný výzkum. Ministerstvo
poskytuje institucím ve veřejném sektoru institucionální podporu VaV (zejména institucím v
sektoru vyššího a vysokého školství). Ministerstvo poskytuje finanční prostředky Finské
akademii, která tyto prostředky dále rozděluje prostřednictvím účelové podpory. Z rozpočtu
Ministerstva školství směřovalo v roce 2008 zhruba 837 mil. € na univerzity a polytechniky
(prostřednictvím institucionální podpory) a cca 309 mil. € bylo určeno pro Finskou akademii.
Ministerstvo má dva ministry – ministra pro výzkum a ministra školství.
Ministerstvo pro zaměstnanost a hospodářství
Työ- ja elinkeinoministeriö
Ministerstvo pro zaměstnanost a hospodářství zahájilo svou činnost 1. ledna 2008, kdy
nahradilo bývalé Ministerstvo obchodu a průmyslu. Ministerstvo je odpovědné za strategii a
politiku zaměstnanosti a její implementaci (včetně její harmonizace s politikou EU),
průmyslovou a energetickou politiku a politiku pro inovace a technologie. Ministerstvo také
odpovídá za agenturu Tekes a některé veřejné výzkumné ústavy. Z rozpočtu ministerstva jsou
také financovány tyto oblasti. V roce 2008 ministerstvo poskytlo celkem 673 mil. € (cca 38 %
vládních výdajů na VaV). Více než 570 mil. € bylo rozděleno prostřednictvím agentury Tekes
(podnikům i veřejnému sektoru), cca 100 mil. € bylo přiděleno výzkumným organizacím
spadajícím pod toto ministerstvo.
6
Kromě Ministerstva školství a Ministerstva pro zaměstnanost a hospodářství poskytují na
VaV finanční prostředky i další ministerstva, jako je Ministerstvo sociálních věcí a
zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství a lesnictví, Ministerstvo obrany, Ministerstvo
dopravy a komunikací, Ministerstvo životního prostředí a další ministerstva.
Mezi nejvýznamnější agentury, které distribuují finanční prostředky na VaVaI, patří Finská
akademie, která zajišťuje především účelovou podporu základního výzkumu s využitím
finančních prostředků Ministerstva školství, a agentura Tekes (Finská agentura pro
financování technologií a inovací), která distribuuje prostředky Ministerstva pro zaměstnanost
a hospodářství.
Tekes (Finská agentura pro financování technologií a inovací)
Tekes (Teknologian kehittämiskeskus)
Finská agentura pro financování technologií a inovací TEKES je hlavní vládní agenturou, která
poskytuje finanční podporu pro výzkum a technologický vývoj ve Finsku a která zároveň
zajišťuje expertní služby v této oblasti. Přestože většina finančních prostředků je určena na
projekty průmyslového VaV v podnicích (zejména inovativní projekty s vyšším
„technologickým“ rizikem), Tekes je i významných poskytovatelem finančních prostředků pro
výzkumné projekty na univerzitách a výzkumných ústavech. V roce 2006 byly prostřednictvím
agentury TEKES podpořeny projekty v celkové částce převyšující 470 mil. €.
Finská Akademie
Suomen Akatemia
Finská akademie je přes svůj poněkud zavádějí název expertní organizací v oblasti výzkumné
politiky a financování výzkumu. Jejím hlavním cílem je posílit postavení finského VaV
dlouhodobou finanční podporou vysoce kvalitního výzkumu na finských univerzitách a
výzkumných ústavech. Objem poskytnutých finančních prostředků přesahuje 14 % celkových
vládních výdajů na VaV a ročně jsou podpořeny projekty přibližně 3000 výzkumných
pracovníků. V roce 2008 Akademie poskytla celkem prostředky ve výši 287 mil. €, přičemž
podíly na jednotlivé nástroje byly následující - výzkumné projekty (49 % rozpočtu), výzkumné
programy (6 %), Centra excelence (12 %), vzdělávání výzkumných pracovníků (13 %),
mezinárodní spolupráce (2 %), výzkumné pozice (12 %) a ostatní poskytnutá podpora činila
zhruba 6 %. Finská akademie se také podílí na tvorbě politik a strategií i evaluaci výzkumu.
Organizační struktura výzkumného a inovačního systému ve Finsku je přehledně znázorněna
na obr. FI-1. Podrobněji je organizační struktura inovačního systém ve Finsku popsána
například v hodnotících zprávách TrendChart a Erawatch.
7
Obr. FI-1 Schéma národního inovačního systému ve Finsku. Zdroj: Erawatch
1.2.1.2 Strategické řízení systému VaVaI
Strategické řízení inovační politiky se ve Finsku spojitě vyvíjí bez radikálních změn. Jisté
Změny jsou patrné na implementační úrovni a je také patrný přechod z úzce definované
výzkumné a technologické politiky směrem k vytvoření široké inovační politiky zahrnující
výzkumnou politiku, inovační politiku i prvky dalších politik.
Současná inovační politika je charakterizována snahou o zaměření výzkumu, vývoje a inovací
(VaVaI) podle potřeb uživatelů („user demand innovation policy“). S tím souvisí i snaha o
důsledné využívání nových poznatků VaV v inovacích, která je patrná ve všech strategických
dokumentech zaměřených na oblast VaVaI.
Jako klíčový poradní orgán vlády v záležitostech týkajících se politiky výzkumu, inovací a
technologií působí Rada pro výzkum a inovace (Tutkimus- ja innovaationeuvosto), ve
kterou byla počátkem roku 2009 transformována (spíše přejmenována) bývalá Rada pro
výzkumnou a technologickou politiku. Rada hraje významnou roli v koordinaci národního
inovačního systému a je odpovědná za strategický v této oblasti a koordinaci příslušných
politik. Rada také odpovědná za alokaci veřejných finančních prostředků na VaVaI a
organizovala celou řadu evaluací (a to již od roku 1990).
Rada pro výzkum a inovace
Tutkimus- ja innovaationeuvosto
Rada pro výzkum a inovace nahradila 1. ledna 2009 bývalou Rada pro výzkumnou a
technologickou politiku, přičemž její pravomoci zůstaly vesměs zachovány. Rada je
8
nejvýznamnějším poradenským orgánem vlády v záležitostech týkajících se politiky výzkumu,
inovací a technologií, evaluací a využívání výsledků VaVaI. Rada je také odpovědná za
strategický rozvoj národního inovačního systému a koordinaci finské výzkumné a inovační
politiky. Mezi konkrétní aktivity Rady lze zařadit:
V konkrétních pravomocech Rady je napomáhat vládě a ministrům například v těchto oblastech:
- záležitosti týkající se vědecko-technologické politiky a zpracování záměrů a příprava
návrhů v této oblasti;
- otázky týkající se rozvoje výzkumu a vzdělávání výzkumných pracovníků;
- otázky rozvoje a využívání technologií, analýzy dopadu technologií;
- záležitosti mezinárodního výzkumu a mezinárodní spolupráce ve VaV a technologiích,
mezinárodní vývoj ve VaVaI;
- záležitosti týkající se alokace veřejných prostředků na VaV a inovace;
- záležitosti legislativy pro VaVaI a vědeckého vzdělávání; a
- zpracování příslušných návrhů pro vládu a ministerstva.
Jedním z dalších významných úkolů Rady je vydávat tzv. přehledy výzkumné a technologické
politiky, ve kterých je posouzeno minulé období a stanoveny vize a strategie pro rozvoj
národního inovačního systému v budoucnosti.
Složení Rady pro výzkum a inovace je uvedeno v kapitole 1.2.1.3. Členy Rady ustanovuje vláda
na funkční období Parlamentu (na základě usnesení vlády z roku 2006 bylo změněno funkční
období Rady tak, aby odpovídalo volebnímu období). Rada má tři podvýbory - podvýbor pro
vzdělávání, který je řízen ministrem školství, podvýbor pro vědu řízený ministrem pro vědu a
podvýbor pro technologie a inovace řízený ministrem hospodářství. Sekretariát Rady má
generálního sekretáře a další dva pracovníky (všichni na plný úvazek), kteří jsou ustanoveni na
čtyřleté období.
1.2.1.3 Složení poradních orgánů a financování VaV podle rezortů
Složení finské Rady pro výzkum a inovace - Research and Innovation Council:
Rada má 19 členů, předsedou je předseda vlády.
Místopředsedové (2): Ministr školství a vědy, Ministr hospodářství
Členové ministři (5): Ministr financí, Ministr zemědělství a lesnictví, Ministr práce, Ministr
zdravotnictví a sociálních věcí, Ministr kultury a sportu
Členové jmenovaní vládou (11): 3 zástupci vysokých škol, 2 zástupci podniků, 3 zástupci
veřejných výzkumných institucí, 1 zástupce Evropské nadace pro vědu a 1 zástupce Finské
akademie věd (analogie Grantové agentury), 1 zástupce Finské unie pro obchod
Stálí experti (5): vedoucí pracovníci (státní sekretáři, generální ředitelé) Úřadu předsedy vlády
a 4 dalších ministerstev
9
Výdaje na výzkum a vývoj ve Finsku podle rezortů (roky 2008 a 2009 v mil. € a %)
2008
Rezort
2009
(mil. €)
(%)
(mil. €)
(%)
778,3
43,3
837,3
44,1
Ministerstvo pro zaměstnanost a hospodářství
673,4
37,5
723,5
38,1
Ministerstvo sociálních věcí a zdravotnictví
121,7
6,8
121,1
6,4
Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství
96,0
5,3
101,7
5,4
Ostatní ministerstva a správní úřady
128,6
7,1
116,1
6,1
Celkem
1 798,0
100
1 899,7
100
Pramen: Government R&D funding in the state budget 2009, Statistics Finland, 19 February 2009
1.2.2 Švédsko
Inovační systém Švédska je rozvíjen na třech úrovních – národní, odvětvové a regionální.
Hlavní zodpovědnost za rozvoj inovačního systému mají ve Švédsku dvě ministerstva Ministerstvo průmyslu, energetiky a komunikací a Ministerstvo školství, výzkumu a
kultury. Na rozvoji inovačního potenciálu Švédska částečně participuje také Ministerstvo
obrany. Vládní kroky rozvoje VaV ve Švédsku jsou podporovány Radou pro výzkumnou
politiku, která je součástí Ministerstva školství, výzkumu a kultury, a Radou pro inovační
politiku, která je součástí Ministerstva průmyslu, zaměstnanosti a komunikací). Podrobněji
jsou role těchto dvou rad popsány v následující kapitole.
Ministerstvo školství, výzkumu a kultury
Utbildningsdepartementet
Ministerstvo školství, výzkumu a kultury je odpovědné za rozvoj a podporu všech stupňů
vzdělávacího systému Švédska a financování institucí v tomto sektoru. V kompetenci
Ministerstva pro vzdělání a vědu je také koordinace systému výzkumných politik (politiky VaV
jsou však schvalovány zástupci všech kompetentních ministerstev). Ministerstvo finančně a
institucionálně zajišťuje podporu základního výzkumu, aplikovaného průmyslového výzkumu,
výzkum v sociálních vědách a mezinárodní výzkumnou spolupráci a networking. Ministerstvo
má dva ministry – ministra školství, který řídí celé ministerstvo, a ministra pro terciární
vzdělávání a výzkum.
Ministerstvo průmyslu, energetiky a komunikací
Näringsdepartementet
Ministerstvo průmyslu, energetiky a komunikací se podílí na rozvoji inovačního prostředí
prostřednictvím podpory malých a středních podniků a podporou patentových a transferových
aktivit. Ministerstvo zároveň participuje na rozvoji VaV v oblasti nových technologií, využívání
vesmíru, dopravy a komunikací, pracovního prostředí a měřící techniky. V rámci svých
kompetencí Ministerstvo podporuje základní, aplikovaný a průmyslový výzkum a vytváření sítí
spolupráce.
Výše uvedená ministerstva jsou i největšími poskytovateli veřejných financí na VaV:
•
Ministerstvo školství, výzkumu a kultury poskytuje zhruba 52% vládních výdajů na
10
VaV a prostředky jsou určeny především pro univerzity a výzkumné rady (viz dále);
•
Ministerstvo průmyslu, zaměstnanosti a komunikací zajišťuje cca 13% vládních
výdajů, přičemž finanční prostředky jsou určeny především pro rezortní ústavy;
•
Ministerstvo obrany poskytuje zhruba 20 % a prostředky jsou určeny hlavně
agenturám realizujícím takto zaměřený VaV.
Mezi nejvýznamnější veřejné subjekty, které poskytují podporu pro VaVaI, ve Švédsku patří
výzkumné rady a některé vládní agentury. Výzkumné rady jsou zaměřeny na podporu
výzkumu hodnoceného podle vědeckých měřítek (couriosity driven research). Naproti tomu
vládní agentury kladou důraz na podporu needs-driven research, tj. výzkumu kombinujícího
vědecký zájem s potřebami podnikového sektoru, resp. společenskými potřebami.
Nejvýznamnější radou je Švédská výzkumná rada, která je financována Ministerstvem
školství, výzkumu a kultury a která podporuje výzkum v oblastech, jako jsou přírodní vědy,
medicína, sociální vědy a vzdělávání. Prostřednictvím Švédské rady pro výzkum je
rozdělováno cca 10% celkových veřejných prostředků na VaV. Dalšími významnými
vědeckými radami jsou Swedish Council for Working Life and Social Research (FAS) pod
Ministerstvem zdravotnictví nebo Swedish Research Council for Environment a Agricultural
Sciences and Spatial Planning (Formas) pod Ministerstvy zemědělství a udržitelného rozvoje.
Programy „curiosity-driven“ výzkumu jsou také podporovány prostřednictvím šesti částečně
veřejných nadací, jako je například Swedish Foundation for Strategic Research (SSF, výzkum
v přírodních vědách, technice a medicíně) nebo Knowledge Foundation (KKS, výzkum na
nových univerzitách).
Nejvýznamnější agenturou na podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací je
VINNOVA (Švédská vládní agentura pro inovační systémy). Prostřednictvím agentury
VINNOVA je distribuováno cca 5% veřejných prostředků na VaV. Mezi další agentury
orientované na podporu cíleného výzkumu patří úžeji specializované Swedish National Space
Board (SNSB) a Swedish Energy Agency (STEM). Ve Švédsku také působí několik částečně
veřejných („semi-public“) nadací a fondů, které financují strategický výzkum a kompetenční
centra.
Švédská rada pro VaV
Vetenskapsrådet
Švédská rada pro VaV je významnou vládní agenturou pod Ministerstvem školství, výzkumu a
kultury. Rada je zodpovědná za tři základní oblasti – financování VaV, výzkumnou politiku a
komunikaci s výzkumnými institucemi. Rada je největším poskytovatelem finančních
prostředků na základní výzkum na univerzitách a výzkumných pracovištích. Rada podporuje
také vzdělávání a výzkumné aktivity studentů postgraduálního studia. Kromě výzkumu
podporuje Rada také transfer technologií a znalostí mezi výzkumnými pracovníky, mezinárodní
spolupráci a networking. V roce 2008 poskytla rada na podporu základního výzkumu přes
340 mil. €. Téměř 90 % rozpočtu Rady pochází z veřejných zdrojů.
VINNOVA (Švédská vládní agentura pro inovační systémy)
Vinnova
VINNOVA je vládní agenturou pro inovační systémy, jejíž hlavním cílem je podpora
aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Agentura podporuje také udržitelný rozvoj a růst
zaměstnanosti prostřednictvím podpory konkurenceschopnosti a vzniku a rozvoje úspěšných
podniků, a dále pomáhá stimulovat účast Švédska v evropské a mezinárodní spolupráci a ve
výměně zkušeností v oblasti inovací. Hlavními příjemci podpory, kterou VINNOVA
implementuje, jsou podniky. Projekty jsou však zpravidla koncipovány jako projekty spolupráce
11
mezi podniky, univerzitami a výzkumnými institucemi. VINNOVA zajišťuje řadu programů,
které pokrývají všechny úrovně inovačních systémů. Národní programy zajišťují zejména
podporu procesu komercializace výsledků VaV a posílení vazby mezi akademickým a
průmyslovým VaV. Regionální programy (VINNVÄXT) podporují regionální rozvoj
prostřednictvím dynamických inovačních systémů. Odvětvový inovační systém je podporován
prostřednictvím programů rozvoje prioritních oblastí, jako jsou zejména ICT, biotechnologie,
pokročilé výrobní technologie a materiály, doprava a celoživotní vzdělávání.
Švédský národní inovační systém prošel nedávno organizační restrukturalizací. Jejím cílem
bylo snížení počtu agentur poskytující finanční prostředky na programy podporující VaV a
inovace. Bývalá vládní agentura pro podporu inovací NUTEK byla rozdělena do tří institucí:
•
Švédská agentury pro hospodářský a regionální růst, která nahradila aktivity
organizace NUTEK, Švédské národní agentury pro rozvoj venkova a Švédské
agentury pro spotřebitele;
•
Švédská agentury pro inovace - VINNOVA; a
•
Institutu pro strategické a rozvojové studie – ITPS (který popsán v následující
kapitole).
Ve Švédsku dále funguje více než 300 subjektů, které získávají veřejné prostředky na aktivity
spojené s podporou VaVaI. Kromě výše uvedených agentur mezi nejvýznamnější subjekty
v této oblasti lze zařadit Innovation Bridge (podpora komercializace VaV prostřednictvím
vzniku start-up podniků), ALMI Business Partner (poskytování zvýhodněných úvěrů
podnikatelskému sektoru) a Invest in Sweden Agency – ISA (přenos informací o investičních
příležitostech ve Švédsku – obdoba CzechInvestu).
Zjednodušené schéma systému výzkumu, vývoje a inovací ve Švédsku je uvedeno na obr.
SE-1.
Švédská agentura pro hospodářský a regionální růst
Tillväxtverket
Švédská agentura pro hospodářský a regionální růst je státní agentura, která nahradila aktivity
organizace NUTEK, Švédské národní agentury pro rozvoj venkova a Švédské agentury pro
spotřebitele. Činnosti bývalé agentury NUTEK zahrnovaly především finanční podporu
inovačních podniků, aktivity v oblasti regionálního rozvoje založeného na VaV a inovačním
podnikání, rozvoj informačních a poradenských služeb a vytváření sítí spolupráce. Jedním z
hlavních nástrojů financování aktivit NUTEK představoval seed-kapitál. Samotný výzkum a
vývoj agentura nefinancovala.
12
Obr. SE-1 Organizační schéma řízení národního inovačního systému Švédska. Vzhledem
k nedávné změně organizační struktury je ve schématu uvedena ještě agentura
NUTEK, která byla v současné době nahrazena Švédskou agenturou pro
hospodářský a regionální růst. Zdroj: INNO-Policy TrendChart
Ačkoliv se inovační politika ve Švédsku rozvíjela od počátku 90. let minulého století, jasně
definována byla až v roce 2001 v souvislosti se zavedením nové institucionální struktury
inovačního systému. V současné době již výzkumná politika patří mezi jednu z priorit vlády.
Tvorba vládní politiky výzkumu vývoje a inovací ve Švédsku je řízena Ministerstvem pro
vzdělávání, výzkum a kulturu. Ve vazbě na přijetí Bílé knihy „Innovative Sweden“ je zde
snaha o zlepšení koordinace při tvorbě a realizaci politiky VaVaI také s Ministerstvem pro
podnikání, energetiku a komunikace.
Hlavními poradními orgány, které poskytují potřebné analytické a koncepční zázemí při
tvorbě výzkumné a inovační politiky (policy intelligence), jsou vládní Rada pro výzkumnou
politiku, vládní Rada pro politiku v otázkách globalizace a nezávislý Institut pro studie
v oblasti růstové politiky. Koordinační roli hraje zejména Rada pro výzkumnou politiku,
která je zároveň poradenským orgánem ministerského předsedy. Jistou roli má i Rada pro
inovační politiku, která je součástí Ministerstva průmyslu, energetiky a komunikací.
13
Podle studie3 nemá žádná z těchto institucí stanovené formální pravomoci a jejich funkce je
čistě poradenská. Za politiku VaVaI i rozpočet je odpovědné Ministerstvo školství, výzkumu
a kultury, avšak jeho rozhodnutí musí být schváleno dalšími ministerstvy. Zatímco je tak
politika VaVaI stanovena jedním ministerstvem, její implementace je prováděna poměrně
nezávislými institucemi, které každý dostávají od vlády příslušné instrukce
(„regleringsbrev“).
Rada pro výzkumnou politiku
Research Policy Coucil
Rada pro výzkumnou politiku byla založena v roce 1962 a po reformě je řízena ministrem pro
vzdělávání, výzkum a kulturu. Rada je nejvýznamnějším poradenským orgánem ministerstva a
hraje významnou roli také při stanovování rozpočtu na VaV každý čtvrtý rok. Podrobnější
informace o činnosti Rady se nepodařilo nalézt.
Rada pro inovační politiku
Innovation Policy Council
Rada pro inovační politiku, která byla založena v roce 2004, je součástí Ministerstva průmyslu,
energetiky a komunikací (někdy je uváděno Ministerstvo průmyslu, zaměstnanosti a
komunikací) a je řízena jeho ministrem. Podrobnější informace o činnosti Rady se nepodařilo
nalézt.
Institut pro studie v oblasti růstové politiky (ITPS)
Institutet för tillväxtpolitiska studier har avvecklats
ITPS je vládní orgán pro provádění analýz a evaluací vládních politik a studií na podporu trvale
udržitelného růstu, vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací. IPTS pomáhá různým subjektům z
vládního i podnikatelského sektoru na národní i regionální úrovni. Rozvojové analýzy
prováděné ITPS jsou zaměřeny zejména na globalizaci a internacionalizaci systému vzdělávání,
VaV a inovací, průmyslového růstu, regionálního rozvoje a rozvoje nových technologií.
1.2.3 Rakousko
Institucionální struktura politiky výzkumu, vývoje a inovací je v Rakousku poměrně
roztříštěná. Na úrovni vlády jsou nejvýznamnějšími aktéry řízení výzkumné a inovační
politiky tři ministerstva:
•
Ministerstvo vědy a výzkumu (BMWF), které vzniklo transformací a
restrukturalizací ministerstva pro vzdělávání, vědu a kulturu a které má na starosti
sektor vysokého školství a akademii věd;
•
Ministerstvo dopravy, inovací a technologií (BMVIT), které odpovídá za podporu
převážné části aplikovaného výzkumu a za financování tematicky zaměřených
technologických programů (podpora vývoje a inovací);
•
Ministerstvo hospodářství a práce (BMWA), které podporuje fungování subjektů a
3
Monitoring and analysis of policies and public financing instruments conducive to higher levels of R&D
investments: The “Policy Mix” project. Country Review – Sweden. European Commission – DG Research 2006
(http://rid.intrasoft-intl.com/PolicyMix/UserFiles/File/UploadedDocs/Policy-Mix_CountryReview_S.pdf)
14
institucí rakouské inovační infrastruktury vytvářející podmínky pro rozvoj inovačních
malých a středních podniků.
Rozpočet rezortních ministerstev je podstatně menší a je převážně určen pro instituce, které
jsou v jejich působnosti. Největší podíl ve výši cca 2,5 % celkových výdajů na VaV má
Ministerstvo zemědělství, lesnictví a správy vod.
Svoji úlohu v institucionálním uspořádání inovačního systému Rakouska hraje také
Ministerstvo financí (Bundesministerium für Finanzen – BMF), které je odpovědné za tvorbu
rozpočtu a nastavení daňového systému, který zakotvuje mimo jiné i odčitatelnou položku na
VaV (obdobně jako v ČR). Je také možné konstatovat, že v posledních letech vliv
Ministerstva financí na politiku VaV poněkud narůstá, a to zejména v souvislostech
s vytvořením standardů pro návrhy, implementace a monitorování programů.
Ministerstvo pro vědu a výzkum
Bundesministerium für Wissenschaft und Forschung (BMWF)
Ministerstvo pro vědu a výzkum, které vzniklo v roce 2007 transformací a restrukturalizací
Ministerstva pro vzdělávání, vědu a kulturu, kdy zároveň vzniklo Ministerstvo pro vzdělání,
umění a kulturu (Bundesministerium für Unterricht, Kunst und Kultur - BMUKK). Ministerstvo
pro vědu a výzkum je odpovědné za terciární vzdělávání a základní výzkum, tj. vysoké školy
(univerzity i techniky) a instituce neuniverzitního výzkumu, jako je například Rakouská
akademie věd nebo Výzkumná společnost Ludwiga Boltzmanna, kterým poskytuje
institucionální podporu. Ministerstvo je dále odpovědné za Fond na podporu vědeckého
výzkumu (FWF) a reprezentuje také Rakousko na úrovni EU (např. v rámcových programech
EU či v souvislosti s mezinárodní mobilitou).
Ministerstvo dopravy, inovací a technologií
Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie (BMVIT)
Ministerstvo dopravy, inovací a technologií odpovídá především za podporu převážné části
aplikovaného výzkumu a za financování tematicky zaměřených technologických programů
(podpora vývoje a inovací). Ministerstvo také poskytuje institucionální podporu pro Rakouská
výzkumná centra (ARC), jejichž je spoluvlastníkem. Ministerstvo vlastní 50% podíl
v implementační Agentuře na podporu výzkumu (FFG), která podporuje většinu aplikačně
orientovaného výzkumu, a přes 50 % podílu má v agentuře AWS (Austria wirtschaftservice
GmbH). Do roku 2009 Ministerstvo dopravy, inovací a technologií odpovídalo také společně
s ministerstvem pro vědu a výzkum za fungování Fondu na podporu vědeckého výzkumu
(FWF).
Ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže
Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend (BMWFJ)
Ministerstvo hospodářství a práce podporuje fungování subjektů a institucí rakouské inovační
infrastruktury vytvářející podmínky pro rozvoj inovačních malých a středních podniků.
Ministerstvo je také odpovědně za alokaci finančních prostředků na ostatní ministerstva a jeho
prostřednictvím jsou přímo poskytovány i finanční prostředky na některé výzkumné instituce,
jako je například Ústav pokročilých studií (IHS) či Rakouský ústav ekonomického výzkumu
(WIFO). Ministerstvo hospodářství a práce zároveň připravuje programy na podporu
technologického transferu, řízení inovací a mobilizace (rizikového) kapitálu pro vznik a
počáteční rozvoj technologicky orientovaných podniků.
Implementace politik na podporu výzkumu, vývoje a inovací je v Rakousku realizována
především prostřednictvím agentur. Mezi hlavní implementační agentury na podporu
výzkumu, vývoje a inovací v Rakousku patří:
15
•
Fond na podporu vědeckého výzkumu (FWF)
•
Agentura na podporu výzkumu (FFG)
•
AWS
Fond na podporu vědeckého výzkumu
Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF)
Fond na podporu vědeckého výzkumu je zaměřen na podporu základního výzkumu v různých
vědních disciplínách. Podporované aktivity nejsou tematicky omezeny a podporované projekty
jsou vybírány podle dosahované excelence, přičemž projekty mohou být předkládány
jednotlivými výzkumnými pracovníky i výzkumnými týmy. Vznik FWF byl ustanoven
zákonem v roce 1968. Za rozpočet FWF je odpovědné Ministerstvo pro vědu a výzkum, které
do roku 2009 mělo společně s Ministerstvo dopravy, inovací a technologií dohled nad jeho
fungováním (od tohoto roku je za činnost FWH odpovědné Ministerstvo pro vědu a výzkum).
Činnost FWF je řízena volenými zástupci vědecké komunity.
Agentura na podporu výzkumu
Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft mbH (FFG)
Agentura na podporu výzkumu je ústřední a největší implementační agenturou na podporu
aplikovaného výzkumu a inovací v Rakousku. Agentura podporuje podnikový VaV výzkum
prováděný ve spolupráci podniků s veřejným výzkumem. Programy podporují neorientovaný
(bottom-up) výzkum i výzkum ve stanovených tematických prioritách.Agentura také poskytuje
informační služby v oblasti mezinárodní spolupráce. Agentura FFG vznikla v roce 2004
spojením čtyř institucí a je ve 100% vlastnictví rakouské vlády (50 % agentury vlastní BMVIT a
dalších podílu vlastní 50 % BMWFJ).
AWS
Austria wirtschaftservice GmbH (AWS)
Společnost AWS je bankovní institucí, která byla založena v roce 2002 jako společnost
s ručením omezeným ve 100% vlastnictví státu. AWS má 8 vlastníků, z nichž pět jsou
ministerstva, dále FTE-Rat, Rakouská obchodní komora a Národní nadace pro výzkum,
technologie a vývoj (hlavní zastoupení mezi vlastníky má BMVIT, BMWA a BMF). Úlohou
AWS je implementovat programy na podporu inovací v podnikovém sektoru a poskytovat
poradenství pro začínající a rozvíjející se inovační malé a střední podniky. AWS je také
hostitelem sekretariátu Národní nadace pro výzkum, technologie a rozvoj (Nationalstiftung für
Forschung, Technologie und Entwicklung – FTE Stfitung).
Přestože v poslední době došlo k výraznému snížení počtu implementačních agentur, které
mají na starosti programy a opatření na podporu výzkumu, vývoje a inovací (z devíti na tři),
rakouský systém řízení politiky v této oblasti je stále značně fragmentovaný, což je patrné i
z obrázku AT-1.
16
Obr. AT-1
Schéma národního inovačního systému v Rakousku. Zdroj: Erawatch
Přestože je odpovědnost za tvorbu a realizaci politiky výzkumu, vývoje a inovací rozdělena
mezi tři ministerstva, neexistuje zde žádný formální koordinační mechanismus, který by
zabezpečoval efektivnost řízení inovačního systému a zamezil případným duplicitám či
naopak mezerám při stanovování cílů a opatření této politiky. Určitým způsobem koordinaci
napomáhá fungování dvou hlavních poradenských orgánů pro oblast výzkumné a inovační
politiky, kterými jsou:
•
Rada pro výzkum a technologický rozvoj (FTE-Rat) a
•
Rada pro vědu (Österreichische Wissenschaftsrat).
Rada pro výzkum a technologický rozvoj
Rat für Forschung und Technologieentwicklung (FTE-Rat)
Rada pro výzkum a technologický rozvoj (Rat für Forschung und Technologieentwicklung –
FTE-Rat) je ústředním poradním orgánem vlády v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Rada byla
ustanovena zákonem o podpoře výzkumu a technologického rozvoje v červenci 2000 a od září
2004 disponuje vlastní právní subjektivitou. Rada se podílí na formulaci strategie Rakouska
v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a naplňování této strategie průběžně monitoruje. Zároveň
připravuje doporučení a návrhy pro tvorbu programů na podporu výzkumu a vývoje. Rada je
přímo odpovědná rakouské vládě.
Mezi hlavní úkoly Rady lze konkrétně zařadit:
17
- poradenství pro vládu a její ministry ve všech otázkách týkajících se výzkumu, technologií a
inovací;
- stanovení dlouhodobé národní strategie VaVaI a monitorování její implementace;
- příprava směrnic pro národní programy VaVaI;
- vytváření návrhů pro národní programy VaVaI;
- předkládání doporučení pro posílení rakouské pozice v mezinárodních programech a
mezinárodní spolupráci;
- návrh doporučení pro zlepšení spolupráce mezi výzkumem a průmyslem;
- stanovení směrnic pro evaluaci institucí.
Složení Rady je uvedeno v kapitole 1.2.3.3. Sekretariát Rady má osm členů, kteří napomáhají
její činnosti. Činnost Rady je financována Ministerstvem pro dopravy, inovací a technologií.
Rada pro vědu
Österreichische Wissenschaftsrat
Rada pro vědu byla zřízena Zákonem o univerzitách z roku 2002. Rada je ústředním poradním
orgánem rakouského Ministerstva pro vědu a výzkum, parlamentu a universit v oblasti všech
otázek týkajících se rozvoje univerzit a vysokého školství a příslušné politiky. Rada dále
provádí analýzy systému veřejného VaV a připravuje návrhy pro jeho zlepšení. Rada má
12 členů a většinu tvoří výzkumní pracovníci z Rakouska i zahraničí. V Radě je jeden zástupce
podniků a ředitel Rakouské národní knihovny.
V souhlase s odbornou literaturou, lze rakouský systém výzkumu, vývoje a inovací považovat
za značně roztříštěný. Roztříštěnost kompetencí za oblast výzkumu, vývoje a inovací na
národní úrovni se odráží také v neexistenci jednoho strategického dokumentu, který by
určoval společné úsilí všech zainteresovaných ministerstev v této oblasti. Přestože Rada pro
výzkum a technologický rozvoj v roce 2002 vytvořila Národní plán výzkumu a inovací, který
následně aktualizovala v roce 2005 dokumentem Strategie 2010 - Perspektivy pro výzkum,
technologie a inovace v Rakousku, tyto dokumenty nebyly nikdy oficiálně schváleny vládou a
nezískaly tak potřebnou politickou sílu a závaznost. V roce 2005 sice publikovalo
Ministerstvo hospodářství a práce (BMWA) dokument Národní akční plán Inovace –
příspěvek k národnímu programu reforem 2005 – 2008, který stanovuje cíle a opatření v
oblasti inovační politiky, avšak tento dokument není provázán se Strategií 2010 publikovanou
Radou pro výzkum a technologický rozvoj.
Složení rakouské Rady pro výzkum a technologický rozvoj - Rat für Forschung und
Technologieentwicklung
Rada má 8 členů s právem hlasovacím a 4 členy s hlasem poradním.
Členové s právem hlasování: 5 zástupců podniků (předsedou Rady je člen představenstva
koncernu Böhler-Uddeholm), 1 zástupce univerzit, 2 zástupci veřejných výzkumných
instutucí (1 zástupkyně z Irska – Institute for Advanced Studies).
Členové s hlasem poradním: spolková ministryně pro dopravu, inovace a technologie,
spolkový ministr pro vědu a výzkum, spolkový ministr pro hospodářství, rodinu a mládež,
spolkový ministr financí
18
Spolkové výdaje na výzkum v Rakousku podle rezortů (rok 2008, v mil. € a %)
rezort
(mil. €)
(%)
Sp. ministerstvo pro vědu a výzkum
1 279,2
66,3
Sp. ministerstvo pro dopravu, inovace a technologie
350,6
18,2
Sp. ministerstvo financí
132,9
6,9
Sp. ministerstvo hospodářství a práce
64,1
3,3
Sp. ministerstvo zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního
hospodářství
46,9
2,4
Sp. ministerstvo školství, umění a kultury
41,8
2,2
Sp. ministerstvo pro zdraví, rodinu a mládež
5,6
0,3
Sp. ministerstvo obrany
2,1
0,1
Sp. ministerstvo pro sociální zabezpečení a ochranu spotřebitelů
1,8
0,1
Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti
1,8
0,1
Úřad spolkového kancléře
1,7
0,1
Spolkové ministerstvo vnitra
0,6
-
Celkem
1 929,1
100
4
Pramen: Forschungs- und Technologiebericht 2009, BMVIT a BMWF – 2009
1.3 Země s centralizovanou odpovědností za oblast výzkumu, vývoje a
inovací
1.3.1 Dánsko
U dánského inovačního systému bylo řadu let kritizována jeho značná fragmentace a
nekoordinovanost a za jednu z velkých slabin byla mj. považována i nedostatečná vazba mezi
veřejným sektorem (akademickým výzkumem a univerzitami) a podnikovou sférou. Již od
devadesátých let byla proto realizována celá řada opatření a aktivit směřujících k posílení
funkčnosti inovačního systému. V roce 2001 byla dále založena Dánská komise pro výzkum,
jejímž úkolem bylo zrevidovat relevantní legislativu a doporučit změny vedoucí ke zlepšení
účinnosti výzkumného systému. Na základě doporučení této komise parlament a vláda
zahájily v roce 2002 hlubší reformu celého systému výzkumu a inovací. Zároveň byl schválen
nový zákon o technologiích a inovacích.
Během této reformy byla odpovědnost za oblast inovační politiky převedena z Ministerstva
hospodářství a obchodu (Økonomi- og Erhvervsministeriets) na Ministerstvo pro vědu,
technologie a inovace (Ministeriet for Videnskab, Teknologi og Udvikling), které bylo
zřízeno v roce 2001 z bývalého Ministerstva pro informační technologie a výzkum. Na toto
nové ministerstvo bylo zároveň z Ministerstva školství (Undervisningsministeriet)
4
Přes Ministerstvo financí se podílí na podpoře Fondu pro podporu vědeckého výzkumu v Rakousku.
19
převedeno řízení univerzit. I přes tuto významnou změnu kompetencí zůstává stále menší část
odpovědnosti za oblast inovací na původních ministerstvech – na Ministerstvu školství širší
politika pro vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání, a Ministerstvo hospodářství a
obchodu je odpovědné za inovace v tradičních průmyslových sektorech a ochranu duševního
vlastnictví. Koordinaci (na neformální bázi) zajišťuje Ministerstvo pro vědu, technologie
inovace.
Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace
Ministeriet for Videnskab, Teknologi og Udvikling
Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace je nejvýznamnějším orgánem odpovědným za
oblast výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání na univerzitách, a dále za oblast informačních
technologií a telekomunikací. Součástí ministerstva je Dánská agentura pro vědu, technologie a
inovace a některé fondy (nadace). Ministerstvo také prostřednictvím těchto nadací (fondů)
rozděluje většinu státních prostředků na podporu výzkumu, vývoje a inovací v Dánsku. Pod
Ministerstvem pro vědu, technologie a inovace také působí celá řada dalších rad, které mají
poradenské funkce v oblasti tvorby politiky VaVaI.
Undervisningsministeriet
Ministerstvo školství je odpovědné za oblast školství s výjimkou vysokého školství (tj. za
základní školství a střední školství), odborný výcvik, vzdělávání dospělých (celoživotní
vzdělávání).
Ministerstvo hospodářství a obchodu
Økonomi- og Erhvervsministeriets
Ministerstvo hospodářství a obchodu je odpovědné za rozvoj podnikatelského prostředí v
Dánsku, politiku konkurenceschopnosti, ochranu duševního vlastnictví, finanční sektor,
stavebnictví, dopravu a další tradiční dánské sektory (včetně inovací v těchto sektorech).
Ministerstvo také financuje ve výše uvedené oblasti.
Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace je také nejvýznamnějším poskytovatelem
veřejných prostředků na VaV (ministerstvo poskytuje zhruba 75 % všech vládních prostředků
na VaVaI). V roce 2007 činil rozpočet ministerstva na VaV přibližně 1,85 mld. €, z čehož pro
agentury a fondy (rady) bylo 252 mil. €, cca 1,47 mld. € směřovalo na university a zhruba
139 mil. € na rezortní ústavy. Kromě Ministerstva pro vědu, technologie a inovace poskytují
finanční prostředky na VaVaI i další ministerstva, jako je Ministerstvo výživy, zemědělství a
rybářství či Ministerstvo pro hospodářské a podnikové záležitosti. Dalším významným
poskytovatelem veřejné podpory pro VaV je Dánská národní výzkumná nadace, která
podporuje zejména základní výzkum špičkové kvality. Podpora pro VaV a inovace zejména
v oblastech high-tech je poskytována Dánskou národní nadací pokročilých technologií.
Dánská národní výzkumná nadace
Danmarks Grundforskningsfond
Dánská národní výzkumná nadace je nezávislým poskytovatelem finančních prostředků pro
kvalitní výzkum odpovídající vysokým mezinárodním standardům. Hlavním cílem nadace je
posílit základní výzkum (frontier research) v přírodních, technických, lékařských, sociálních a
humanitních vědách. Jednou z významných strategií nadace je vytvořit a finančně podporovat
tzv. Centra excelence (v roce 2005 bylo podpořeno celkem 33 výzkumných center).
Dánská národní nadace pokročilých technologií
Højteknologifonden
20
Dánská národní nadace pokročilých technologií je nezávislým orgánem vládní administrativy,
která poskytuje granty na spolufinancování výzkumně inovačních aktivit a projektů v oblasti
high-tech. Jejím cílem je zejména posílit hospodářský růst a zajistit zaměstnanost podporou ve
strategických prioritách země. Pozornost je věnována zejména oblastem jako jsou
nanotechnologie, biotechnologie, ICT a příslušné mezioborové technologie. Projekty musí mít
zřejmý komerční potenciál, obsahovat technologický transfer a být realizovány ve spolupráci
veřejných výzkumných organizací a soukromého sektoru.
Zjednodušené schéma systému výzkumu, vývoje a inovací v Dánsku je uvedeno na
následujícím obrázku.
Obr. DK-1
Schéma národního inovačního systému v Dánsku. Zdroj: Erawatch
Pro zlepšení koordinace dánského VaVaI byla jako poradní orgán Ministerstva pro vědu,
technologie a inovace zřízena Rada pro technologie a inovace (Rådet for Teknologi og
Innovation). Rada poskytuje poradenství v otázkách technologické a inovační politiky, a
zároveň napomáhá v implementaci nové legislativy. Rada může také rozhodovat v některých
specifických oblastech.
Pod Ministerstvem pro vědu, technologie a inovace působí celá řada dalších rad, které mají
poradenské funkce a/nebo poskytují finanční prostředky na VaVaI. Zde působí například
Rada pro výzkumnou politiku (Danmarks Forskningspolitiske Råd), která je poradním
orgánem ministerstva pro oblast výzkumné politiky, Dánská agentura pro vědu,
21
technologie a inovace (Forsknings- og Innovationsstyrelsens) a dvě další rady – Rada pro
nezávislý výzkum (Det Frie Forskningsråd) a Rada pro strategický výzkum (Det
Strategiske Forskningsråd), které jsou poradními orgány i zprostředkovateli veřejné podpory
pro VaVaI. Za koordinaci celého výzkumného systému (tj. financování a poradenství) je
odpovědný Koordinační výbor.
Rada pro technologie a inovace
Rådet for Teknologi og Innovation
Rada pro technologie a inovace je poradním orgánem Ministerstva pro vědu, technologie a
inovace pro politiku technologií a inovací. Rada se věnuje zejména otázkám technologického
vývoje, inovací a komercializace VaV, spolupráce a přenosu poznatků VaV mezi akademickou
a podnikovou sférou, financování technologicky založených podniků a mezinárodní spolupráci
v těchto oblastech. Rada také poskytuje expertní služby pro podniky. Rada zároveň administruje
celou řadu iniciativ, zaměřených na podporu inovací a přenosu informací mezi znalostními
institucemi a podniky. Složení rady je uvedeno v kapitole 1.3.1.3.
Rada pro výzkumnou politiku
Danmarks Forskningspolitiske Råd
Rada pro výzkumnou politiku je nejvýznamnějším poradním orgánem Ministerstva pro vědu,
technologie a inovace pro domácí i mezinárodní politiku VaV. Rada byla založena novým
zákonem počátkem roku 2004 a mezí její hlavní poradenské aktivity lze zařadit:
- vytváření rámcových podmínek pro VaV;
- financování VaV;
- velké národní a mezinárodní výzkumné iniciativy;
- mezinárodní spolupráce ve VaV;
- národní strategie výzkumu;
- vzdělávání a nábor výzkumných pracovníků.
Rada mj. také připravila nástroj pro hodnocení kvality výzkumu prováděného ve výzkumných
institucích (v různých výzkumných oblastech) a jeho relevance, který je založen na
mezinárodně srovnatelných kritériích. Nástroj by měl být využíván pro alokaci finančních
prostředků na tyto instituce. Složení rady je uvedeno na závěr kapitoly.
Agentura pro vědu, technologie a inovace
Forsknings- og Innovationsstyrelsens
Dánská Agentura pro vědu, technologie a inovace je institucí, která působí pod Ministerstvem
pro vědu, technologie a inovace. Agentura poskytuje veřejné finanční prostředky pro nezávislý
(neorientovaný) výzkum i výzkum odpovídající tematickým oblastem a výzkumným prioritám.
Agentura pro vědu, technologie a inovace se také zabývá inovační politikou, výzkumnou
politikou EU a mezinárodní spoluprací ve VaVaI, mobilitou výzkumníků, VaVaI na regionální
úrovni, komercializací VaV a spoluprací mezi podniky a znalostními institucemi. Agentura dále
funguje jako sekretariát pro řada dalších institucí, jako je například Rada pro technologie a
inovace, Rada pro nezávislý výzkum, Rada pro strategický výzkum nebo Koordinační výbor.
Rada pro nezávislý výzkum
Det Frie Forskningsråd
Dánská Rada pro nezávislý výzkum poskytuje finanční prostředky pro výzkum, jehož témata
iniciují výzkumní pracovníci a který přispívá ke kvalitě a internacionalizaci dánského výzkumu.
Rada také poskytuje poradenství pro Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace, parlament a
vládu. Dalším cílem Rady je i zlepšení využitelnosti výsledků výzkumu (tj. transfer výsledků
VaV a jejich aplikace) a zlepšení mezinárodní spolupráce ve VaV.
22
Rada pro strategický výzkum
Det Strategiske Forskningsråd
Rada pro strategický výzkum je zaměřená na výzkum v oblastech odpovídajících politickým
prioritám nebo stanovenému tematickému zaměření. Rada zajišťuje tři funkce – financování
výše uvedených aktivit (zejména příprava a realizace výzev ve strategických výzkumných
programech), poradenství (zejména pro Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace) a tvorba
strategií a analýz.
Koordinační výbor
Koordinationsudvalget for forskning
Koordinační výbor je odpovědný za podporu koordinace a vzájemné spolupráce mezi
výzkumnými radami a mezi radami a ostatními součástmi výzkumného a inovačního systému.
Výbor má statut konsensuálního orgánu (tj. nemá žádnou „autoritativní“ funkci). Jeho hlavním
úkolem je zajistit co možná nejlepší koherenci mezi všemi nástroji, kterými je financován
VaVaI.
Členy výboru jsou předsedové Rady pro nezávislý výzkum, Rady pro strategický výzkum a
Dánské národní výzkumné nadace. Další dva členové jsou nominováni Dánskou konferencí
rektorů, jeden člen je nominován Shromážděním generálních ředitelů dánských vládních
výzkumných ústavů (SEDIRK) a jeden člen Radou pro technologie a inovace.
I když je kompetence za oblast terciárního vzdělávání, VaV a inovací centralizována pod
jedno ministerstvo (Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace), existuje v Dánsku celá
řada Rad a fondů (nadací), které mají působnost ve specifických oblastech inovačního
systému (tj. základní výzkum nezávislý i strategicky zaměřený, aplikovaný výzkum
s komerčním využitím apod.), které poskytují nejen poradenství, ale i distribuují veřejnou
podporu v dané oblasti VaV. Tato do jisté míry fragmentovaná implementační struktura je
koordinována tzv. Koordinačním výborem, který zastává především konsensuální funkci.
Role jednotlivých institucí v systému VaVaI je zřetelněji patrná ze schématu, které je uvedeno
na obr. DK-2.
Obr. DK-2 Schéma institucí zajišťujících expertní služby a financování VaVaI v Dánsku.
Zdroj: Dánská agentura pro vědu, technologie a inovace
23
Členové The Danish Council for Technology and Innovation
11 členů – 2 rektoři univerzit, 2 zástupci podniků, 4 ředitelé (vedoucí) veřejných výzkumných
ústavů (pracovišť)‚ 3 vedoucí pracovníci institucí (agentur, fondů) pro podporu výzkumu
Členové The Danish Council for Research Policy (DCRP)
9 členů – 6 vysokoškolských profesorů (z toho jeden ředitel Copenhagen Business School),
3 zástupci podniků (vesměs ředitelé)
Výdaje na výzkum a vývoj v Dánsku podle rezortů (roky 2007 a 2009 v mil. dánských
2007
2009
Rezort
(mil.
DKK)
Ministerstvo vědy, technologií a inovací
9366,6
77,0
11884,2
80,1
Ministerstvo pro potraviny, zemědělství a rybářství
616,9
5,1
580,8
3,9
Ministerstvo kultury
476,4
3,9
482,3
3,2
313,0
2,1
(%)
Ministerstvo pro klima a energii
(mil.
DKK)
(%)
Ministerstvo dopravy a energetiky
293,6
2,4
Ministerstvo školství (vzdělávání)
251,8
2,1
383,4
2,6
Ministerstvo životního prostředí
220,0
1,8
206,2
1,4
Ministerstvo zahraničí
199,9
1,6
283,7
1,9
Ostatní ministerstva
742,5
6,1
1291,0
4,8
12 167,7
100,0
14 843,8
100,0
CELKEM
Pramen: Danish Ministry of Science, Technology and Innovation, vyžádaný podklad, listopad 2009
1.
Dánsko má 21 ministerstev. V roce 2007 i 2009 podporovalo VaV ze svých rozpočtů 15
ministerstev. V Dánsku je veřejná podpora VaV výrazně soustředěna do rozpočtové
kapitoly Ministerstva vědy, technologií a inovací (cca 80 % celkové veřejné podpory).
2.
Tři největší poskytovatelé (Ministerstvo vědy, technologií a inovací, Ministerstvo pro
potraviny, zemědělství a rybářství a Ministerstvo kultury) poskytnou v roce 2009 dle
schváleného rozpočtu 87,2 % celkových státních výdajů na VaV.
24
1.3.2 Velká Británie
V uplynulých letech proběhly ve Velké Británii významné organizační změny v národním
inovačním systému. V červnu roku 2007 bylo vytvořeno Ministerstvo pro inovace, univerzity
a dovednosti (Department for Innovation, Universities and Skills, DIUS), které spojilo některé
funkce dvou předešlých ministerstev – Ministerstva obchodu a průmyslu (Department of
Trade and Industry, DTI), odkud převzalo aktivity týkající se vědy a inovací, a Ministerstva
pro vzdělávání a dovednosti (Department of Education and Skills), kde převzalo odpovědnost
za oblast vyššího vzdělávání.
Při této reformě bylo zároveň vytvořeno Ministerstvo pro podniky a reformu regulací
(Department of Enterprise, and Regulatory Reform, BERR), které spojilo funkce bývalého
DTI (odpovědnost za podniky, obchodní vztahy, regionální rozvoj, trh a energetickou
politiku) a instituce Better Regulation Executive (BRE). Dále bylo vytvořeno Ministerstvo
pro dětské školy a rodiny (Department of Children Schools and Families, DCSF), které
odpovídá za oblast školství do 19 let, předškolní výchovu a otázky týkající se rodiny.
V červnu 2009 bylo spojením BERR a DIUS vytvořeno Ministerstvo pro podniky, inovace
a dovednosti (Department for Business, Innovation and Skills - DBIS). V současné době je
tak odpovědnost za celou oblast vzdělávání, VaV, inovací i podnikání na jedné instituci.
Ministerstvo pro podniky, inovace a dovednosti
Department for Business, Innovation and Skills (DBIS)
Misí nově vytvořeného ministerstva je vybodovat dynamickou a konkurenceschopnou
ekonomiku prostřednictvím vytváření podmínek pro úspěšné podnikání, podporou inovací,
podnikání a VaV a zajištěním dovedností a příležitostí k úspěchu. Ministerstvo je odpovědné za
celou oblast terciárního vzdělávání, VaV, inovací i podnikáni. Ministerstvo má 12 skupin, mezi
skupiny týkající se VaVaI lze zařadit například Podnikové, ekonomické a politické analýzy,
Inovace a podnikání, Věda a výzkum, Strategie a komunikace a Univerzity a dovednosti.
Činnost DBIS je podporována širokým spektrem dalších organizací, které poskytují
ministerstvu příslušné služby, poradenství apod.
DBIS je také nejvýznamnějším poskytovatelem finančních prostředků na VaVaI ve veřejném
sektoru. Výzkum a výuku na britských univerzitách financuje především Rada pro
financování vyššího vzdělávání (HEFCE), která těmto institucím poskytuje institucionální
financování ve formě tzv. blokových grantů určených pro výzkumnou infrastrukturu a
umožňující realizovat průkopnický výzkum v souhlase s posláním těchto institucí. Alokace
těchto prostředků je určována na základě hodnocení výsledků institucí, které je známé pod
názvem RAE (Research Assessment Exercise), ve kterém je využívá peer review v různých
vědních oborech. RAE proběhlo v letech 1992, 1996, 2001 a naposledy v roce 2008. Do
budoucna by mělo být nahrazeno hodnocením REF (Research Evaluation Framework), ve
kterém budou vyžívány spíše metody založené na indikátorech.
Finanční prostředky na výzkumné projekty jsou alokovány prostřednictvím sedmi rad pro
výzkum (Rady pro výzkum Spojeného království - Research Councils UK, RCUK) a v menší
míře prostřednictvím Královské společnosti (Royal Society) a Královské technické akademie
(Royal Academy of Engineering), především ve formě programů a grantů na specifické
projekty.
25
Významné část veřejné podpory VaV je ve Velké Británii realizována prostřednictvím
veřejných zakázek zadávaných vládou. Veřejné zakázky jsou přidělovány institucím
v terciárním sektoru, nevládním organizacím a soukromým subjektům.
Výzkum, vývoj a inovace v soukromém sektoru jsou podporovány několika mechanismy,
přičemž jako nejvýznamnější a velice účinný nástroj je dlouhodobě využívána nepřímá
podpora ve formě daňových úlev na VaV, která je administrována Ministerstvem financí
(tento nástroj pokrývá zhruba 75 % veřejných výdajů na VaVaI v podnikovém sektoru).
Organizační schéma národního inovačního systému ve Velké Británie je znázorněno na obr.
UK-1.
Rada pro financování vyššího vzdělávání
Higher Education Funding Council (HEFCE)
Rada pro financování vyššího vzdělávání (HEFCE), která byla vytvořena vládou v roce 1992,
distribuuje veřejné prostředky pro výuku a výzkum na téměř 130 univerzitách a institucích
poskytujících vyšší vzdělání v Anglii (ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku působí instituce
podobného charakteru). HEFCE také monitoruje finanční a organizační situaci na univerzitách
a sleduje kvalitu výuky a výzkumu na těchto institucích.
Rady pro výzkum Spojeného království
Research Councils UK (RCUK)
Rady pro výzkum Spojeného království je strategické sdružení (tj. zastřešující organizace)
sedmi Rad pro výzkum. RCUK poskytuje rámec pro výzkum podporovaný jednotlivými
Radami pro výzkum a tím přispívá k excelenci a vyššímu impaktu veřejného výzkumu. V letech
2004 – 2005 činil rozpočet RCUK 2,4 mld. £, přičemž většina těchto prostředků směřovala na
základní výzkum.
26
Devolved Administrations
(for Scotland, Wales, Northern
Ireland)
Parliamentary Select
Committees
& Sub-Committees
Prime
Minister
Cabinet Office
Ministerial Committee on
Economic Development & other
Ministerial Committees
Parliament
scrutiny
advice
Parliamentary Office of
Science and Technology
Dept. for
Innovation,
Universities
and Skills
(DIUS)
Council for Science & Technology
(chaired by the CSA)
advice
Ministry of
Defence
Research
Councils
NHS
Strategic Health
Authorities
- Government Office for Science
(led by Chief Scientific Adviser)
- DG for Research & Innovation
HEFCE
Dept. of
Health
HM Treasury
Dept. for
Transport
Dept. for
Children,
Schools &
Families
Other Govt.
Departments
(e.g. DFID,
DCLG, DEFRA,
DCMS, Home
Office)
Foreign & Commonwealth
Office
Technology
Strategy Board
International Networks
Science
Regional Development
Agencies
Universities and HEIs
Private sector companies
RTOs
PSREs
Obr. UK-1 Organizační schéma řízení národního inovačního systému Velké Británie.
Vzhledem k tomu, že změna v uspořádaní ministerstev proběhla v letošním roce,
nebylo k dispozici aktualizované schéma NIS, ve kterém by bylo uvedeno
Ministerstvo pro podniky, inovace a dovednosti. Zdroj: INNO-Policy
TrendChart
DBIS je příkladem ministerstva, které komplexně a ve vazbách na další aktivity pokrývá
celou oblast znalostní ekonomiky – od vzdělávání, přes výzkum, vývoj a inovace, po
využívání nových poznatků a podnikání. Součástí Ministerstva je také Úřad vlády pro vědu
(Government Office for Science), který nahradil bývalý Úřad pro vědu a inovace (Office of
Science and Innovation), dříve působící na DTI.
Vstupy pro formulaci výzkumné a inovační politiky poskytuje poměrně rozsáhlá síť výborů a
poradních skupin (orgánů), které působí na různých úrovních (vládní úroveň, parlament,
ministerstva, ad hoc výbory oficiální i neoficiální atd.). DBIS má „dohled“ nad přípravou a
formulací většiny politických dokumentů zaměřených VaVaI a také je zpravidla jejich
hlavním autorem.
Na nejvyšší úrovni působí tzv. Government Chief Scientific Adviser (GCSA), které poskytuje
ministerskému předsedovi a dalším ministrům poradenství týkající se politiky VaVaI a
technologií. GCSA je zároveň vedoucím Vládní kanceláře pro vědu, která je součástí DBIS.
27
Dalším významným poradenským orgánem vlády je Rada pro vědu a technologie. která byla
založena v roce 1993 (a dále byla restrukturována v letech 1998 a 2004). Výzkumné rady
(Research Councils) připravují své specifické politiky, přičemž jejich činnost v této oblasti je
koordinována RCUK a DBIS.
Dalším zdrojem informací pro politiku VaV je nezávislá („neoficiální“) Parlamentní
kancelář pro vědu a technologie (Parliamentary Office of Science a Technology, POST),
která poskytuje členům parlamentu objektivní analýzy a informace v celé oblasti politiky
VaVaI. Významnou roli hraje také Ministerský podvýbor pro vědu a inovace (Ministerial
Sub Committee on Science and Innovation), který působí pod Ministerským výborem pro
ekonomický rozvoj (Committee on Economic Development).
Vládní kancelář pro vědu
Government Office for Science
Vládní kancelář pro vědu je řídí Government Chief Scientific Adviser (GCSA). Kancelář
zajišťuje, že rozhodnutí vlády jsou podložena důkladně zpracovanými podklady (kancelář
v podstatě zajišťuje podporu pro GCSA). Kancelář má dvě jednotky – Věda ve vládě a
Foresight. Jednotka Věda ve vládě (Science in Government - SiG) zajišťuje rámcové podmínky
pro řízení vědy na vládní úrovni. SiG také zajišťuje sekretariát pro Radu pro vědu a technologie.
Jednotka Foresight realizuje projety foresightu s využitím progresivních metod zaměřené
dlouhodobé výzvy a příležitosti Velké Británie.
Rada pro vědu a technologie
Council for Science and Technology
Rada pro vědu a technologie je nejvyšším poradním orgánem vlády v otázkách vědy, techniky a
technologií a tvorby příslušných strategií a politik. Aktivity Rady jsou zaměřeny na čtyři oblasti
– (a) věda a společnost, (b) vzdělávání; (c) věda a řízení a (d) technologické inovace. Rada také
koordinuje a evaluuje některé výzkumné aktivity realizované ministerstvy a působí jako
prostředník mezi ministerstvy a vládou. Rada byla založena v roce 1993, v následujících letech
byla její činnost několikrát revidována a její dnešní zaměření, činnost a způsob práce byly
zavedeny v roce 2004.
Parlamentní kancelář pro vědu a technologie
Parliamentary Office of Science and Technology (POST)
Parlamentní kancelář pro vědu a technologie (POST) je parlamentním zdrojem nezávislých
analýz a dalších odborných informací v otázkách politiky VaV a technologií, které jsou
využívány při rozpravách v parlamentu. K těmto účelům POST například provádí a zajišťuje:
-
vydávání krátkých a stručných oznámení („POSTnotes“) a zpracování rozsáhlejších zpráv,
které jsou zaměřeny na aktuální problémy VaVaI;
-
poskytování neformálního poradenství pro výbory parlamentu (briefings, analýzy dat,
podkladové dokumenty apod.);
-
organizování a stimulace diskuzí v oblasti politiky VaVaI (od malých pracovních skupin
po rozsáhlé akce).
Ministerský podvýbor pro vědu a inovace
Ministerial Sub Committee on Science and Innovation
Ministerský podvýbor pro vědu a inovace (Ministerial Sub Committee on Science and
Innovation) působí pod Ministerským výborem pro ekonomický rozvoj (Committee on
Economic Development).V náplní podvýboru je implementace výzkumné a inovační politiky a
28
výbor poskytuje k tomuto účelu podporu vládním ministerstvům. Výbor také posuzuje investice
jednotlivých ministerstev do VaV a trendy v rozpočtech.
Council for Science and Technology
Má 14 členů jmenovaných vládou: Hlavní poradce vlády pro vědu (bývalý špičkový vědec), 8
zástupců univerzit, 5 zástupců podniků.
Ministerial Committee on on Economic Development, Sub-Committee on Science and
Innovation (ED(SI))
Podvýbor má 13 členů: 10 ministrů, 1 státní sekretář z Ministerstva financí, 2 parlamentní
podsekretáři. Na jednání ministerského výboru je zván Hlavní poradce vlády pro vědu.
Struktura veřejných (/státních) výdajů na VaV ve Spojeném království
Relativně složitý systém podpory VaVaI ve Spojeném království se projevuje i v relativně
složité struktuře veřejných (státních) výdajů na VaV. Pro systém VaVaI a jeho podporu jsou
charakteristické následující skutečnosti:
v systému dochází k relativně častým změnám, především v počtech a názvech Rad
pro podporu vybraných skupin vědních oblastí, ale i v působnostech a názvech
zainteresovaných ministerstev,
podpora je poskytována ve třech systémových rámcích:
◦ prostřednictvím výzkumných rad a hlavního odpovědného ministerstva za VaVaI
(Ministerstvo pro podnikání inovace a dovednosti – DBIS)
◦ prostřednictvím civilních ministerstev
◦ prostřednictvím Ministerstva obrany (Ministry of Defence)
podporu poskytují jednak rady (Councils) pro jednotlivé skupiny věd, jednak
ministerstva,
relativně vysoký poddíl obranného (vojenského) výzkumu,
velice podrobné, avšak relativně obtížně interpretovatelné statistiky VaV. Ve
Spojeném království statistiky rozlišují výdaje na vědu a technologie a výdaje na VaV
ve smyslu manuálu Frascati OECD. Data jsou uváděna nikoli pro běžné roky, ale pro
roky finanční (rozpočtové).
Následující tabulky byly zpracovány z podkladu Ministerstva pro podnikání, inovace a
dovednosti (Department for Business Inovation & Skills – DBIS) „SET Statitics – Science,
engineering and technology statistics“, které vzniklo v červnu 2009 sloučením Ministerstva
pro podniky a reformu regulací (Department of Enterprise, and Regulatory Reform, BERR) a
Ministerstva pro inovace, univerzity a dovednosti (Department for Innovation, Universities
and Skills – DIUS)
29
Struktura veřejných (státních) výdajů na VaV ve Spojeném království (£ mil.) (%)
Finanční rok 2007–08
(£ mil.)
(%)
Ministerstvo pro podnikání, inovace
a dovednosti (DBIS) – vlastní výdaje
810
8,8
674
7,2
2 688
29,3
2 882
30,9
Rada pro fyzikální vědy a
inženýrství
694
7,6
707
7,6
•
Rada pro velká zařízení VaT
548
6,0
583
6,3
•
Rada pro lékařské vědy
494
5,4
528
5,7
•
Ostatní výzkumné rady
952
10,4
1 064
11,4
2 234
1 294
24,4
14,1
2 206
1 420
23,7
15,2
711
7,8
792
8,5
• Výzkumné rady
•
• Rada pro financování vysokého
školství - HEFC(Výdaje na VaV)
Ostatní civilní ministerstva celkem
•
(£ mil.)
(%)
Ministerstvo zdravotnictví, včetně
NHS
Obranný výzkum (Ministerstvo
obrany – Ministry of Defence MoD)
2 139
CELKEM na VaV
9 165
2 107
23,3
100,0
22,6
9 317
100,0
Pramen: „SET Statitics – Science, engineering and technology statistics“ Department for Business Inovation &
Skills – DBIS, aktualizace z listopadu 2009
1. Nejvíce veřejných (státních) prostředků na VaV rozdělují ve Spojeném království
výzkumné rady pro jednotlivé skupiny věd (v letech 2007/08 a 2008/09 kolem 30 %
celkových veřejných (státních) výdajů na VaV. Následuje Rada pro financování
vysokého školství (HEFC), která kromě podpory vzdělávání poskytuje i institucionální
podporu VaV na vysokých školách (tvorba tzv. GUF) s podíly kolem 24 % celkových
veřejných (státních) výdajů na VaV.
2. Téměř jedna čtvrtina celkových veřejných (státních) výdajů na VaV je ve Spojeném
království poskytována na obranný výzkum prostřednictvím Ministerstva obrany
(MoD).
3. Úloha ostatních ministerstev je oproti většině členských zemí OECD podstatně
omezenější. Ministerstvo pro podnikání, inovace a dovednosti a Ministerstvo
zdravotnictví (včetně Národní zdravotní služby - NHS) poskytují (každé z nich) méně
než 10 % celkových veřejných (státních) výdajů na VaV
30
Zjednodušená rekapitulace struktury veřejných (státních) výdajů na VaV ve Spojeném
království (£ mil.) (%)
(£ mil.)
(%)
(£ mil.)
(%)
Výzkumné rady
2 688
29,2
2 882
30,9
Rada pro financování vysokého
školství - HEFC(Výdaje na VaV)
2 234
24,3
2 206
23,7
Ministerstvo obrany – Ministry of
Defence MoD (Obranný výzkum)
2 139
23,3
2 107
22,6
Ministerstvo pro podnikání inovace
a dovednosti (DBIS)
810
8,8
674
7,2
Ministerstvo zdravotnictví, včetně
NHS
711
7,7
792
8,7
Ostatní
609
6,6
656
7,0
9 191
100
9 317
100
CELKEM na VaV
1.4 Nejdůležitější informační zdroje
Erawatch (http://cordis.europa.eu/erawatch/)
INNO-Policy TrendChart (http://www.proinno-europe.eu/)
Policy Mix Web Portal (http://rid.intrasoft-intl.com/PolicyMix/index.cfm,
http://www.policymix.eu/policymixtool/)
Analýza politik výzkumu, vývoje a inovací ve vybraných zemích. Závěrečná zpráva studie
pro RVV. Technologické centrum AV ČR, říjen 2008
Role státu při podpoře inovací ve vybraných zemích. Závěrečná zpráva studie pro RVV.
Technologické centrum AV ČR, listopad 2008
Analýza aktivit vybraných technologických/inovačních agentur v oblasti transferu technologií
a inovací. Závěrečná zpráva studie pro RVV. Technologické centrum AV ČR, duben 2009
31
2. Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR
2.1 Stručné shrnutí zahraničních zkušeností
Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální pravomocí či
„nadřízený“ koordinační orgán (úřad), v dalším textu označovaný jako „autorita“) musí
zajišťovat celou řadu aktivit funkcí, které zajistí nejen formulaci politiky VaVaI, ale i její
implementaci, vyhodnocování a zahrnutí výsledků těchto hodnocení do tvorby politik pro
příští období.
Významnou roli hraje zejména stanovení optimálních strategií nejen ve VaVaI, ale i ve všech
souvisejících oblastech, jako vzdělávání, podnikání a další. V souvislosti s vnímáním inovací
jako průřezového tématu socioekonomického rozvoje dochází ke změnám v přístupu ke
strategiím výzkumu, vývoje a inovací a tvorbě klíčových strategických dokumentů pro oblast
VaVaI. Tento proces se opírá o širokou národní diskusi zástupců veřejné správy (zastoupené
většinou, ne-li dokonce všemi ministerstvy), podnikového sektoru, výzkumné sféry a dalších
zájmových skupin. Všechny tyto subjekty mají dostatek času a prostoru podílet se aktivně na
formulaci strategie, vznášet připomínky a náměty. K přípravě těchto strategicko-koncepčních
dokumentů jsou v zahraničí využívány často služby ustanovených rad (pro VaVaI) i služby
expertních organizací či ad-hoc sestavených skupin.
Vzhledem k průřezovému charakteru inovačního procesu dochází nejen k postupnému
sbližování a intenzivnější koordinaci činností ministerstev odpovědných za výzkumnou a
průmyslovou politiku, ale také k posilování vazeb mezi těmito ministerstvy, úřady
odpovědnými za oblast vzdělávání a dalšími ústředními orgány státní správy. Na významu
proto také nabývá koordinace politik na všech úrovních.
V oblasti financování je kladen důraz na podporu celého inovačního cyklu. Kromě
neorientované podpory VaVaI je poskytována podpora i výzkumu tematicky orientovanému
podle socioekonomických potřeb dané země. Vzhledem k tomu, že podpora je poskytována
v zahraničí prostřednictvím poměrně širokého spektra implementačních agentur, je i zde
nezbytná koordinace všech relevantních nástrojů tak, aby se zabránilo potenciálním
překryvům a duplicitám.
V souvislosti s podporou aplikovaného a orientovaného VaV se dostává do popředí i význam
kvalifikovaného stanovení výzkumných priorit, které odpovídají aktuálním potřebám
společnosti v dané zemi. Tyto priority jsou stanovovány s využitím moderních metod
(foresight), při zapojením širokého spektra expertů a ve vazbě na strategii země ve výzkum,
vývoji a inovacích (viz výše).
Situace v zemích s moderním inovačním systémem také ukazuje, že tvorba politik a
strategické řízení VaVaI představuje kontinuální proces založený na soustavném
vyhodnocování realizovaných opatření (programů veřejné podpory i dalších nástrojů
inovační politiky), analýze prostředí a vývoje v oblasti rozvoje znalostní společnosti,
výhledových studiích zaměřených na technologický, regionální a národní rozvoj a
v neposlední řadě na návrzích koncepčního zaměření a modifikace hospodářsko-politických
opatření. Nedílnou součástí řízení národního inovačního systému jsou proto analytickokoncepční pracoviště zřizovaná či podporovaná vládou, která soustavnou činností zabezpečují
dostatečnou vybavenost rozhodovací sféry informačními, analytickými a koncepčními
podklady.
32
2.2 Základní funkce autority v ČR
Klíčovou funkcí autority je odpovědnost za koordinaci aktivit jednotlivých aktérů veřejné
správy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací na mezinárodní, národní i regionální úrovni. Za
účelem účinného zajištění koordinační funkce by autorita v ČR měla obdobně jako
v národních inovačních systémech evropských inovačně vyspělých zemích plnit řídicí úlohu
zejména v následujících 4 oblastech výzkumu, vývoje a inovací: strategie, priority,
financování a evaluace.
2.2.1 Strategie výzkumu, vývoje a inovací
Formulace jednotné strategie ve výzkumu, vývoji a inovacích zohledňující všechny významné
aspekty socioekonomického rozvoje, jejíž naplňování se stává ústředním cílem všech aktérů
správy národního inovačního systému, je důležitým předpokladem pro realizaci moderní
inovační politiky. Autorita pro řízení systému VaVaI měla pro účely koordinace činností
v této oblasti iniciovat širokou odbornou diskusi, která by vyústila v přípravu dlouhodobé
strategie ČR v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Tato dlouhodobá strategie by tvořila základ
pro formulaci tematických (problémově orientovaných) priorit výzkumu, vývoje a inovací a
na ně navazující alokace finančních prostředků.
Tvorba dlouhodobé strategie zaštítěná autoritou by měla být otevřeným transparentní
procesem využívajícím moderní metody tvorby konečných a operativních cílů a cest k jejich
dosažení (foresight). Strategie musí rovněž obsahovat určité milníky, ve kterých bude
kontrolováno její naplňování a relevance s aktuálními trendy a potřebami.
Shrnutí úkolů autority:
iniciace a zaštítění formulace dlouhodobé strategie ČR v oblasti VaVaI
zabezpečení otevřeného transparentního procesu tvorby strategie
průběžné monitorování a vyhodnocování naplňování strategie (přesah do úkolů v oblasti
evaluace)
2.2.2 Priority výzkumu, vývoje a inovací
Významnou součástí strategického řízení výzkumu, vývoje a inovací je stanovení oblastí
VaVaI, do kterých chce ČR prioritně investovat. Bez ohledu na typ výzkumu5 a vývoje
(základní či aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj) by autorita měla ve vazbě na
dlouhodobou strategii ČR ve VaVaI stanovit problémově orientované priority VaVaI, které
mohou přispět k naplňování této strategie. Priority VaVaI by měly odrážet především potřeby
rozvoje české společnosti, aktuální světové trendy v oblasti VaVaI, kapacity (lidské i
finanční) ČR v oblasti VaVaI, a to jak na straně tvorby výsledků VaV, tak i na straně jejich
realizace, a další. Tyto priority by se měly stát jedním z významných vstupů do systému
rozdělování finančních veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace.
5
V této souvislosti je třeba zdůraznit, že stanovení problémově orientovaných priorit je systémově nadřazeno
pojmům „základní“ nebo „aplikovaný“ výzkum.
33
Stejně jako v případě tvorby dlouhodobé strategie také do procesu formulace priorit VaVaI by
měl být založen na otevřené diskusi zástupců různých aktérů inovačního systému, tj.
výzkumné sféry, veřejného sektoru, podniků a dalších subjektů aplikační sféry.
iniciace a zaštítění formulace tematických (problémově orientovaných) priorit VaVaI
zabezpečení otevřeného transparentního procesu tvorby priorit
zajištění vazby systému financování VaVaI z veřejných prostředků na stanovené priority
2.2.3 Financování výzkumu, vývoje a inovací
Významným prvkem koordinační funkce autority musí být řízení finančních toků na výzkum,
vývoj a inovace ve vazbě na jednotlivé kategorie výzkumu, podpory a poskytovatele, potažmo
nositele výzkumných a inovačních aktivit. Úlohou autority pro řízení systému VaVaI by
v této souvislosti mělo být vyjednávání celkového rozpočtu na VaVaI ve vládě, určování
podílu veřejné podpory poskytované formou institucionálních prostředků, účelových
prostředků a prostředků investovaných do VaVaI formou veřejných zakázek a rozdělení
prostředků na jednotlivé typy výzkumných aktivit (základní výzkum, aplikovaný výzkum a
vývoj, branně bezpečnostní výzkum, výzkum národní a kulturní identity, výzkum pro potřeby
státní správy, mezinárodní spolupráce ve výzkumu a institucionální podpora výzkumných
organizací – VŠ, ústavů AV ČR, resortních výzkumných ústavů a neziskových výzkumných
organizací). Z tematického hlediska by autorita měla koordinovat finanční toky do VaVaI tak,
aby jejich objem odrážel priority VaVaI formulované na základě dlouhodobé strategie ČR
v této oblasti (viz body výše). Důležitou úlohou autority by v souvislosti s řízením finančních
prostředků mělo být pravidelné vyhodnocování efektivity systému VaVaI a účelnosti
vynakládání veřejných prostředků jednotlivými poskytovateli.
vyjednávání celkového rozpočtu na VaVaI
rozhodování o podílu jednotlivých forem podpory v celkových veřejných výdajích na
VaVaI
rozhodování o alokaci veřejných prostředků na jednotlivé typy výzkumných a inovačních
aktivit a rozpočtových kapitol
zajištění vazby objemu finančních prostředků na tematické priority ČR ve VaVaI
vyhodnocování efektivnosti veřejných výdajů na VaVaI na úrovni celého systému a
jednotlivých poskytovatelů (přesah do úkolů v oblasti evaluace)
2.2.4 Evaluace výzkumu, vývoje a inovací
Pravidelné vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti celého systému VaVaI je nezbytnou
součástí účinného řízení systému VaVaI. Úloha autority by v této souvislosti měla spočívat
jak v oblasti evaluací na úrovni celého systému VaVaI, tak i v oblasti řízení evaluací na
úrovni poskytovatelů a metodické podpory při evaluacích realizovaných jednotlivými
34
institucemi. Z hlediska evaluací na úrovni celého systému by autorita měla pravidelně
posuzovat, zda systém funguje efektivně a přispívá k naplňování strategie ČR v oblasti
VaVaI. V případě evaluací na úrovni poskytovatelů by mělo být úlohou autority pravidelné
vyhodnocování účinnosti podpory rozdělované prostřednictvím jednotlivých poskytovatelů.
Autorita by pro tyto účely měly stanovit metodiky pro rozdělování institucionální podpory
v rámci jednotlivých skupin podle typu výzkumných aktivit, tj. metodiku pro VaV
realizovaný na VŠ a AV ČR, metodiku pro výzkum realizovaný pro potřeby státní správy,
případně specifickou metodiku pro branně bezpečnostní výzkum. Tyto metodiky by měly
zohledňovat kvalitu a kvantitu výsledků VaV dosažených v jednotlivých typech výzkumných
aktivit. Úlohou autority v oblasti evaluací na úrovni jednotlivých institucí by měla být
především metodická podpora managementu těchto institucí, kterým by měla prostřednictvím
manuálů a příruček napomáhat k efektivnímu řízení výzkumných a inovačních aktivit.
pravidelné evaluace systému VaVaI
vytvoření metodik pro rozdělování institucionální podpory na VaV ve vazbě na hodnocení
výsledků VaV popř. na další kritéria
metodická podpora evaluací na úrovni institucí
2.3 Politická odpovědnost
Zajištění politické odpovědnosti autority pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací je
nezbytnou podmínkou pro zajištění účelné vazby VaVaI na potřeby rozvoje společnosti. Je
nutné mít stále na paměti, že výzkum a vývoj financovaný z veřejných prostředků je svým
způsobem službou, kterou si společnost platí, neboť je přesvědčena, že tato služba jí přináší
pozitivní efekty v podobě zvýšení kvality života6. Proto je v demokratické společnosti
nezbytné, aby měla společnost možnost prostřednictvím řádně volených zástupců
spoluurčovat směřování VaVaI v ČR. Z tohoto důvodu je nutné, aby ve vedení autority pro
řízení systému výzkumu, vývoje a inovací byl/byli bez ohledu na její institucionální podobu
stejně jako v případě ministerstev člen/členové vlády.
2.4 Návrh autority pro řízení systému VaVaI
V následujícím textu je navrženo institucionální zabezpečení autority pro řízení systému
VaVaI a koordinaci politiky v této oblasti. V první části (2.4.1) je popsán návrh kompetencí
nově založeného ústředního orgánu státní správy pro oblast výzkumu, vývoje a inovací a
potřebné změny v kompetencích jednotlivých subjektů v současném systému VaVaI. Kroky
uvedené v této první části jsou nezbytné k zajištění všech čtyřech funkcí autority pro řízení
systému VaVaI, které jsou uvedeny v části 2.2. (strategie, priority, financování a evaluace).
Druhá část této kapitoly (2.4.2) je věnována principům, které by měly být respektovány
v případě shody na větší centralizaci systému financování VaVaI v ČR. Jedná se však o
6
Kvalita života je zde chápána široce jako obecný koncept zahrnující různé oblasti lidského života (např. zdraví,
životní prostředí, ekonomické postavení, sociální soudržnost, kulturní rozvoj a mnoho dalších).
35
návazné kroky, které nejsou pro zajištění strategického řízení systému VaVaI bezpodmínečně
nutné.
2.4.1 Ústřední orgán pro výzkum, vývoj a inovace
2.4.1.1 Zasazení do systému VaVaI
Ústřední orgán pro VaVaI by měl být založen nově za účelem řízení systému VaVaI
spočívajícím především v plnění funkcí uvedených v kapitole 2.2.
Vláda ČR
Rada odborníků
Odborné nezávislé podklady
(data pro evaluace, expertízy,
analýzy, rešerše, studie)
Ústřední orgán pro VaVaI
Mezirezortní rada
GAČR
TAČR
MPO
MŠMT
… další rezorty
Zřízení ústředního orgánu pro výzkum, vývoj a inovace vyžaduje určité zásahy do současného
vymezení kompetencí MŠMT a RVVI. Ústřední orgán pro VaVaI by měl vykonávat všechny
základní funkce uvedené v kap. 2.2, svěřené v současné době RVVI, a dále by měl zajišťovat
mezinárodní spolupráci ve VaVaI, koncepce pro velké infrastruktury a vykonávat funkci
ústředního správního úřadu (všechny tři oblasti v současné době zajišťovány MŠMT).
Z úkolů v oblasti VaVaI vymezených v současné době MŠMT a RVVI zákonem 130/2002
Sb. by tak ústřední orgán pro VaVaI převzal všechny úkoly RVVI stanovené v § 35 odst. 2 a
úkoly MŠMT stanovené v § 33 odst. 1, § 33 odst. 2 písm. a), b) a d) a § 33 odst. 3.
Změna oproti současnému stavu tedy spočívá výhradně v převzetí všech nadrezortních
funkcí v oblasti VaVaI a nepředstavuje zásah do rezortních kompetencí jednotlivých
poskytovatelů podpory VaVaI.
36
2.4.1.2 Organizační zajištění základních funkcí
Hlavním úkolem ústředního orgánu pro VaVaI musí být zajištění strategického řízení systému
VaVaI a koordinace politik VaVaI mezi jednotlivými rezorty a poskytovateli veřejné
podpory. Všechny základní funkce, tj. strategie, priority, řízení finančních toků a evaluace, by
měly být zabezpečeny prostřednictvím ústředního orgánu pro VaVaI na základě jemu
vymezených kompetencí.
Současně s fungováním ústředního orgánu by měla existovat rada složená z předních
odborníků v jednotlivých oblastech VaVaI (v obrázku pracovně označená jako Rada
odborníků), kteří mají v ideálním případě širší odborný rozhled přesahující hranice
jednotlivých oborů. Tito odborníci by měli být jmenováni vládou na návrh ústředního orgánu
pro VaVaI. Rada by se měla podílet především na určování strategického směřování VaVaI
v ČR a návazně na tvorbě tematických (problémově orientovaných) priorit VaVaI.
Dále by měla být ustanovena rada pro koordinaci poskytovatelů podpory pro VaVaI, která by
měla být složená ze zástupců jednotlivých poskytovatelů (v obrázku pracovně označená jako
Mezirezortní rada). Hlavním úkolem této rady by mělo být zajišťovat koordinaci politik
VaVaI mezi jednotlivými rezorty a dalšími poskytovateli veřejné podpory. Složení této rady
by mělo být na úrovni politicko-administrativní, to znamená, že jednotliví poskytovatelé by
zde měli být zastoupeni na úrovni náměstků či vyšších státních úředníků. Účelem ustanovení
mezirezortní rady je přesun řešení otázek spojených s financováním a strategiemi VaVaI a
dosažení konsensu v této oblasti z úrovně vlády na úroveň této rady.
Vzhledem k tomu, že strategické řízení systému VaVaI vyžaduje odborné podklady pro
rozhodování, měl by mít ústřední orgán k dispozici mechanismy pro externí zajištění
potřebných dat, analýz a odborných studií. Příprava těchto podkladů pro rozhodování
ústředního orgánu založená na soustavném vyhodnocování stavu VaVaI a rozvoji analytické
činnosti by měla tomuto orgánu vytvořit odborné zázemí (ucelený soubor informací a
datových zdrojů) především pro přípravu strategií a priorit VaVaI. Zároveň by ústřední orgán
mohl takto získávat odborné služby v oblasti rozvoje metodik evaluací.
2.4.1.3 Zajištění politické odpovědnosti
Dostatečná politická odpovědnost úřadu pro VaVaI by měla být zajištěna tím, že vedoucí
úřadu by byl zároveň členem vlády, tj. jmenovaným prezidentem republiky na návrh předsedy
vlády.
2.4.2 Centralizace systému financování VaVaI
Jak bylo popsáno v kapitole 2.4.1, zřízení ústředního orgánu pro VaVaI a jeho zasazení do
současného systému VaVaI, nevyžaduje zásah do kompetencí jednotlivých rezortů v této
oblasti. Koordinační funkce ústředního orgánu pro VaVaI tak může být plně vykonávána bez
nutnosti dalších změn v počtu poskytovatelů veřejné podpory na VaVaI a dalších změn v
institucionální struktuře financování VaVaI v ČR.
Na druhou stranu, vytvoření ústředního orgánu pro VaVaI otevírá prostor i pro návazné
variantní kroky směřující ke zvýšení efektivnosti systému financování VaVaI v ČR a jeho
případné další centralizaci. V návaznosti na možné 4 varianty systému financování VaVaI
v ČR popsané v podkladech pro 3. kulatý stůl (varianty jsou uvedeny pro přehlednost i
v příloze těchto podkladů), může ústřední orgán pro VaVaI převzít i odpovědnost za přímé
financování některých oblastí VaVaI.
37
V případě shody na větší centralizaci systému financování VaVaI, je jedním z předpokladů
pro zjednodušení a zprůhlednění tohoto systému převedení kompetencí konkrétních
poskytovatelů na ústřední orgán pro VaVaI ve všech následujících oblastech:
-
odpovědnost za poskytování institucionální podpory
-
odpovědnost za poskytování účelové podpory
-
pravomoc zřizovat podřízené výzkumné organizace
Druhým předpokladem pro zefektivnění systému financování VaVaI je v případě dohody na
jeho větší centralizaci převedení odpovědnosti za financování ucelených oblastí podle typu
výzkumné činnosti (viz podklady pro 3. kulatý stůl v příloze).
38
3. Příloha - varianty systému financování VaVaI
Pro přehlednost jsou v této příloze znovu uvedeny 4 varianty systému financování VaVaI,
které byly popsány v podkladech pro 3. kulatý stůl.
39
40
41
42
43

„AUTORITY“ PRO ŘÍZENÍ SYSTÉMU VÝZKUMU, VÝVOJE A

Transkript

Podobné dokumenty

Milé řešitelky, milí řešitelé

Herning Kommune har i over et årti arbejdet tæt sammen

Postavení žen v české vědě a aktivity na jejich

FS75

PDF článku ke stažení…

Teritoriální uspořádání policejních složek v zemích Evropské unie

2/2010

CS - CORDIS

Malé a střední podnikání a jeho institucionální podpora ze stran

tenkostěnný sendvičový systém z vysokohodnotného

Hodnocení programů účelové podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích

ortopedická obuv na míru ortopedické vložky na míru

Určení Typ Výška Šířka Design Váha pár Počet děr