Veřejné finance v ČR, rozpočtová politika

Veřejné finance v ČR,
rozpočtová politika
Historie, diagnóza, reformy
Saldo vládního sektoru
v % HDP
Vývoj státního dluhu 1993-2009
32,5
900
23,2
800
21,1
19,1
700
600
15,6
500
14,7
13,3
9,2
9,6
9,8
300
158,8 157,3 154,4 155,2 173,1 194,7
11,0
228,4
289,3
345,0
691,2
16,1
1178,2
24,9 25,2
802,5 892,3
999,8
25
20
592,9
493,2
13,2
10,5
400
200
30
27,1
1000
15
395,9
10
5
100
0
Stav státního dluhu
Podíl státního dluhu na HDP (%)
20
09
20
08
20
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
20
01
20
00
19
99
19
98
19
97
19
96
19
95
19
94
0
19
93
Stav d lu h u (m ld . K č)
1100
35
Po d íl d lu h u n a H D P (% )
1200
Proč se hovoří o reforně
veřejných rozpočtů?
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Deficity a dluh rostou
Náklady financování dluhu a deficitu
Mezigenerační břemeno - dvě dimenze
Manévrovací prostor fiskální politiky – makroekonomicá
stabilizace (proticyklický obsah fiskální politiky), zvyšování
nákladů stabilizační měnové politiky
Kredibilita vlády, signální efekt
Vnímání země a fiskální politiky finančními trhy
Vnější závazky, zejména ...
... Převzetí eura
Schopnost vlád prosazovat svou politiku - vlády nemohou
vládnout
Deficitní sklon fiskální politiky
(deficit bias)
• Je - vedle hospodářského cyklu – významnou
hybnou silou fluktuace rozpočtové pozice
• Příčiny institucionální a politické:
– institucionální: nedokonalost procesů tvorby a
implementace rozpočtů
– politické: omezená ochota politického systému plně
internalizovat budoucí důsledky stávající fiskální
politiky
– neschopnost voliče docenit intertemporální či
mezigenerační důsledky této politiky
Náklady financování dluhu a
deficitu
• Čím vyšší je deficit a dluh, tím vyšší jsou
náklady státu na jejich financování …
• … absolutně a od jisté absolutní výše deficitu to
může platit i relativně
• stoupá podíl výdajů státního rozpočtu určených
na správu dluhu (splátky úroku a případně i
jistiny) na výdajích celkových
• Efekt sněhové koule - samotná správa
veřejného dluhu vyvolává další růst deficitu
Fiskální nerovnováha - důsledky
•
•
•
•
•
•
Procyklické působení rozpočtů
Vytěsňování soukromých investic
vysoká (vyšší) inflace
nižší důvěra investorů
Tlak na úrokové sazby a na devizový kurz
větší riziková prémie účtovaná investory do vládních
dluhopisů
• zpravidla tak i celkově vyšší zátěž veřejných rozpočtů
náklady dluhové služby (s nevyhnutelným důsledkem
v částečném - větším či menším – vytěsňování výdajů
vlády na spotřebu a transfery)
• zvyšování daňového břemene, daňová optimalizace,
zkracování investičních horizontů
• Sociální a politické důsledky
Mezigenerační břemeno
• Mezigenerační argument: čím vyšší budou
náklady příštích generací na řešení
veřejného zadlužení, tím menší (absolutně
a případně i relativně) bude prostor pro
zajišťování veřejných statků a investic
v příštích letech
• Strukturální dimenze mezigeneračního
argumentu ... Rozložení reformních
nákladů v čase
Manévrovací prostor fiskální
politiky
• Rostoucí deficit a dluh omezují prostor pro
aktivní proticyklickou fiskální politiku
• Kvantitativní hranice proticyklické fiskální
politiky:
– Externí pravidla (M. kritéria)
– Absorpční kapacita trhu
• Kooperace stabilizační fiskální a měnové politiky
(náklady nekooperujících politik!)
• Stejná omezení i pro případnou aktivní
prorůstovou politiku (pokud tomuto konceptu
ovšem věříme)
Kredibilita vlády, signální efekt
• „vláda (či vlády) ztrácejí kontrolu nad vývojem
veřejných financí“ ...
• není jasné, jak stabilní země hospodářsky
v příštích obdobích bude
• není jasné, jak vláda bude v budoucnosti na
problémy ve fiskálním vývoji reagovat
• nahodile, či v rámci uceleného reformního
přístupu, v jakých časových horizontech
• schopnost odhadovat budoucnost, investice vs
spotřeba, důvěra v měnu atp ...
Vnímání země a fiskální politiky
finančními trhy
• oslabení důvěry ve vládu znamená
zvýšení rizikové prémie
• zvyšuje náklady obstarávání prostředků
Vnější závazky a převzetí eura
• Neplnění M. rozpočtového kritéria není
nijak zlehčeno tím, že s tím má problém i
řada dalších zemí EU
• Sankční procedura proti ČR – dopad na
důvěru trhů (ve fiskální politiku, stabilitu
prostředí, investiční výhodnost)
• Větší rizikovost mění apetit investorů
Suma sumárum – „vlády nemohou
vládnout“
• Fiskál jako nástroj politiky ...
• Místo aby se vlády věnovaly zajišťování svých
programových priorit, stojí před nimi úkol reformovat
veřejné finance
• stírá se rozdíl mezi volebními programy
• rozchází se předvolební rétoriky a sliby voličům
s realitou povolební situace
• snižována kredibilita politiky a politiků:
– reforma veřejných rozpočtů (s nevyhnutelnými krátkodobými
sociálními dopady) se špatně prodává v předvolebním
období voličům - neupřímnost politiky a politiků (raději
zatajit problém, raději jej neřešit ...)
– Povolební vystřízlivění
Institucionální aspekty jako faktor
pro rozpočtovou reformu
• Podle vládní finační statistiky představuje ústřední státní
rozpočet jen cca 70% výdajů veřejných rozpočtů a 67% jejich
příjmů
• Klíčovou otázkou v tomto ohledu je, zda se na reformním
pohybu bude podílet jen státní rozpočet či zda a va jakém
rozsahu přispějí ke zlepšení trendu veřejných financí i další
elementy systému
• Faktor míry vlivu vlády na tyto ostatní elementy
• Do jaké míry je jejich hospodaření provázáno s tepem
ekonomiky
• Jaká jsou pravidla pro jejich hospodaření
• Čím je „život“ entit, ležících mimo státní rozpočet na tomto
státnímrozpočtu nezávislejší, o to větší díl případného břemene
konsolidace veřejných rozpočtů poleží na státním rozpočtu
Dobrá reforma veřejných rozpočtů bude obsahovat i institucionální prvek
O čem je řeč: součásti veřejných
rozpočtů ČR
•
•
•
•
•
•
Státní rozpočet (včetně SFA)
FNM, Pozemkový fond
Rozpočty územní samosprávy (kraje, obce)
Zdravotní pojišťovny (veřejné)
Příspěvkové organizace
Státní fondy + agentury (Správa železniční dopravní
cesty, centrum PPP aj.)
Státní fondy + agentury
•
Státní fond kultury
• …životního prostředí
• …pro zúrodnění půdy
• …pro podporu a rozvoj české kinematografie
• … dopravní infrastruktury
• … rozvoje bydlení
• ... Vinařský fond
• Státní zemědělský intervenční fond
•
•
•
•
Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF)
EGAP
ČEB
ČMZRB
Jaká úroveň deficitu (dluhu) je tedy
vlastně přípustná?
Závisí to na specifických okolnostech každé
jednotlivé země:
– Velikost ekonomiky a likvidnost kapitálového trhu
– Míra otevřenosti
– Úroveň poteciálního růstu HDP
– Nominální a reálné úrokové sazby
– Vztah cyklické a strukturální složky deficitu
– Demografické okolnosti atd ...
Výhody a náklady externího pravidla!
Hospodářský růst jako alternativní cesta pro
snížení deficitu a dluhu veřejných rozpočtů
Zvýšení růstového výkonu ekonomik povede
a) k růstu daňového základu a výnosu
b) ke snížení nároků na výdaje: dávky
v nezaměstnanosti, sociální transfery, dotace..
Ale
• břemeno neřešených strukturálních problémů
veřejných rozpočtů - strukturální problém bude
nadále konzumovat velkou část cyklického zlepšení
salda státního rozpočtu
• Kredibilita fiskální politiky jako předpoklad důvěry
trhů
Rozpočtová politika patří
politikům, je to jejich nástroj,
pomáhající jim realizovat jejich
program tj. kupovat si hlasy
voličů.
(A to významný nástroj, jeden z hlavních.)
Ať se nám to líbí nebo ne,
debata o rozpočtové politice je
debatou o politice jako takové.
Fiskální politika: co to je a kdo ji
dělá, resp. by ji dělat měl
• Funkce veřejných financí:
– Alokační (veřejné statky, nákup zboží a
služeb)
– Stabilizační (makroekonomika)
– Redistribuční (memo: Jánošík! Progresivní
zdanění příjmů vs. sociální podpory)
• Problém konzistentnosti cílů (a politiky)
• Vláda, parlament, místní samosprávy,
fondy, pojišťovny …
Statistika: naše hobby
(údaje roku 2009)
• HDP: 3 649 mld. Kč
• Výdaje VR 1 678 mld. Kč (cca 46 %)
• Saldo 2009: deficit VR/HDP: 5,2%
• Má Parkinson pravdu? Máte cit pro čísla? Znáte,
co kolik stojí nebo zhruba může stát (pavilon
nemocnice, kilometr dálnice, tramvajový vůz,
airbus, kolik výdajů jde na důchody apod.) ???
• Kvíz: kolik nul má miliarda a kolik miliónů se do
ní vejde?
Veřejné finance a penzijní
systémy - klíčová východiska
• Státem provozovaný penzijní systém ve
své stávající podobě je součástí
veřejných rozpočtů
• váhově jde dokonce o jednu z jeho
nejvýznamnějších součástí
• rizikový vývoj veřejných rozpočtů je a do
budoucna bude stále více spojen se
situací v penzijním systému
Debata o penzijní reformě je debatou o:
• o parametrech stávajícího systému a o tom,
jak jej fundamentálně reformovat (NDC?,
fondové systémy?) - „jak velký bude důchod
a kolik bude stát“
• o vlivu penzijního systému (stávajícího,
reformovaného ) na veřejné rozpočty
• o přímém i nepřímém vlivu penzijního
systému (stávajícího, reformovaného) na
současnou a budoucí stabilitu ekonomiky a
na míru její (současné, budoucí) prosperity
Debata o penzijní reformě je debatou o:
• o parametrech stávajícího systému a o tom,
jak jej fundamentálně reformovat (NDC?,
fondové systémy?) - „jak velký bude důchod a
kolik bude stát“
• o vlivu penzijního systému (stávajícího,
reformovaného ) na veřejné rozpočty
• o přímém i nepřímém vlivu penzijního systému
(stávajícího, reformovaného) na současnou a
budoucí stabilitu ekonomiky a na míru její
(současné, budoucí) prosperity
Ageing problem
60,0
Expected Age Structure – % of total
population
55,0
50,0
45,0
0-19
20-59
60+
40,0
35,0
30,0
25,0
20,0
15,0
10,0
2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 2022 2024 2026 2028 2030 2032 2034 2036 2038 2040 2042 2044 2046 2048 2050
Source: Bezděk, Dybczak, Krejdl (2003): Czech Fiscal Policy - Introductory Analysis;
Czech National Bank Working Paper No. 7/2003.
Vývoj základních parametrů
důchodového pojištění
2000
2005
rozdíl mezi příjmy a výdaji (% z HDP)
0
-1
-2
-3
-4
-5
-6
-7
Zdroj: MPSV, 2001
2010
2015
2020
2025
2030
Nutný přebytek „nepenzijní“ části
veřejných rozpočtů ČR do roku 2030
- Za podmínky daného penzijního vývoje
4
-
% z HDP
3
2
1
0
-1
2000
2005
2010
2015
2020
2025
2030
Závěry k hodnocení
• penzijní systém je a ještě dlouho bude pro
stabilitu veřejných financí a pro aktivní
fiskální politiku největším břemenem s
významným destabilizačním potenciálem
• účinky (dosud nejasné) systémové reformy
se projeví jen pozvolna a v dlouhém
časovém horizontu
• v mezičase není jasné za cenu jakých a jak
velkých opatření bude vláda kredibilně
zajišťovat stabilitu veřejných rozpočtů
(Maastricht!)
Pamatuj
• Penzijní reforma bude mít i další souvislosti:
– ovlivní trh práce a investic (náklady na pracovní
sílu)
– ovlivní podnikatelské prostředí
– ovlivní finanční (investování úspor)
• respektování těchto souvislostí je
předpokladem dlouhodobé stability
penzijního systému, resp. může být
základem jeho příspěvku k vyšší
konkurenceschopnosti a k vyšší prosperitě
ekonomiky
Fiskální reformy – zdroj
ponaučení
Hypotézy:
• Ekonomika v několika letech před krizí
dynamicky rostla, to bylo mimořádně
příznivé období pro uskutečnění reforem.
Optimální okamžik pro skutečné reformy
jsme však propásli, teď je krize ...
• Krize a pokrizová konsolidace ekonomiky
může komplikovat prosazování fiskálních
reformních opatření a znamená odložení a
prodloužení období konsolidace rozpočtů
...
Východiska
• Literatura i praxe přinesla v posledních dekádách
velké množství úspěšných příkladů fiskálních reforem
• U nás se v poslední době spíše jen reformně
„přešlapuje“
• Oba reformní pokusy ze stávající dekády přinesly
pozitivní prvky, celkově však zaostaly za potřebou
oslovit některé zásadní dlouhodobé problémy
veřejných financí
• 3 otázky:
a) proč jsme zaostali v reformách, resp. čím se
lišíme
b) jak interpretovat lepšící se rozpočtová data
c) co se změní po překonání vrcholu ekonomického
cyklu?
Fiskální konsolidace a (krátkodobý) ekonomický
růst: „trade-off”?
Standardní keynesiánský přístup
• Fiskální konsolidace = snížení deficitu (zvýšení
přebytku) veřejných rozpočtů
• Snížení deficitu = snížení domácí poptávky
• Snížení poptávky = pokles dynamiky ekonomického
růstu
Fiskální konsolidace a ekonomický růst tak jsou
(alespoň krátkodobě) v protikladu. Proto lze
reformovat pouze v „příznivých“ ekonomických
obdobích → jsou (a jaké) obavy na místě?
Nekeynesiánský přístup
Snížení deficitu neznamená automaticky
snížení celkové domácí poptávky
• Proč? Pokles veřejné poptávky může kompenzovat růst
soukromé poptávky.
• Jak? Prostřednictvím spotřebního a/nebo investičního
kanálu:
– očekávání
– vliv na úrokové sazby (financování nižšího dluhu)
– uvolněnější měnová politika
Rozhoduje kredibilita fiskální reformy (velikost snížení
deficitu, výchozí stav fiskální soustavy) a struktura
fiskální konsolidace (⇑ příjmů vs. ⇓ výdajů).
Reforma může být dokonce růstově-expanzivní, a to již v
krátkodobém horizontu.
Empirická verifikace anti-keynesiánských
vlastností fiskální konsolidace
• Řada úspěšných fiskálních konsolidací (Irsko,
Dánsko, Nový Zéland, Skandinávie, atd.)
• Řada akademických studií v posledních cca
10-15 letech (Perotti, Alesina, Blanchard,
Bertola, Drazen, McDermott, Westcott…).
• Předmět zájmu i mezinárodních institucí (IMF
1996, OECD 2003, Evropská komise 2003).
--------------------------------------------------------------...Evropská komise (2003): Public Finances in
EMU - 2003...
Referenční vzorek příkladů úspěšných fiskálních
konsolidací *
•
•
•
•
•
85 period fiskální konsolidace
Vzorek 24 zemí OECD
Období 1979 – 2004
Tj. v některých zemích opakovaně
„Šampióni“: Portugalsko, Řecko 6 period
•
Byly zahrnuty jen úspěšné konsolidační periody = neexistuje statistika
nerealizovaných či selhavších pokusů
• Za úspěšnou periodu fiskální konsolidace se považuje jen taková, která
přinese v průběhu dvou let alespoň jednoprocentní snížení primárního
deficitu = mírné měřítko. To znamená, že nemusí nutně dojít ke snižování
podílu veřejného dluhu na HDP (a také cca v polovině případů nedošlo)
• Statistika neřeší jak resp čím bylo zlepšení dosaženo.
* OECD Economic department working papers 553/2007
Hlavní poznatky:
• Jasná přímá úměrnost mezi prvotní velikostí deficitu, výší
úrokových sazeb a razantností a časovým trváním
konsolidačního období
• Čím větší a delší konsolidační pohyb, tím větší váha na
redukci běžných rozpočtových výdajů
• Konsolidační periody většinou nemají dlouhé trvání (v
průměru dva roky), zlepšení bilance veřejných rozpočtů je
průměrně o 2,8 p.b.
• Čím delší konsolidační perioda, tím nižší průměrné
meziroční zlepšování salda v jejím průběhu
• Potvrzuje se, že jsou preferovány snadnější kroky, reformní
únava je reálným faktorem omezujícím trvání konsolidačních
period (= deficitní bias veřených rozpočtů, resp. politiků)
Fiskální konsolidace a ekonomický růst
• Trvalejší pozitivní výsledky zpravidla přinášejí opatření na
výdajové straně rozpočtů
• Ta mají navíc zpravidla měřitelnou pozitivní „odezvu“ v
ukazatelích ekonomického růstu (efekt snížení úrokových
sazeb vs. efekt zvyšování daňového břemene)
– PŘESTO:
– Ve většině (3/4) konsolidačních epizod byla kombinována výdajová a
příjmová opatření, avšak zejména
– Ve 2/3 epizod byla váha příjmových opatření větší než váha
výdajových opatření
– Konsolidační perioda je delší, pokud je postavena na pohyblivé
strategii (např. nejdříve příjmová opatření, následovaná výdajovými)
• Nelze vypozorovat robustní kauzalitu mezi fází ekonomického
cyklu a časováním začátku konsolidace, avšak je kauzalita
mezi fází cyklu a „odvážností“ opatření)
Fiskální konsolidace a politický cyklus
• Měřitelná souvislost: konsolidační programy
startují většinou na začátku legislativního cyklu
• Překvapivě nebyl zjištěn robustní statistický
důkaz klasické teze o uvolnění fiskální disciplíny
v předvolební periodě
Fiskální pravidla – zázračný
nástroj nebo zbytečnost?
Proč
• Deficitní bias veřejných rozpočtů
• Udržitelnost fiskálního vývoje – vytvoření kultury
stability
• Omezení diskrečních zásahů do fiskálního
vývoje
• Větší transparentnost
• Posílení accountability
↓
• Zvýšení kredibility fiskální politiky
Různorodost fiskálních pravidel
•
•
•
•
•
•
•
Limity deficitu, dluhu či výdajů
Celkové či položkové (diskreční výdaje...)
Skutečné či cyklicky očištěné (strukturální deficit ...)
Dle jednotlivých úrovní, konsolidované
Numerické, poměrové ...
Výjimkovatelné, nevýjimkovatelné ...
Roční, střednědobé, cyklické, trvalé, průběžně
aktualizovatelné (či nikoliv ...)
• Právní ukotvení: zákony, sekundární legislativa,
standardy
• sankcionovatelnost
Jaká by měla být
•
•
•
•
•
•
•
•
Jednoznačně definovaná a interpretovatelná
Srozumitelná
Jednoduchá
Flexibilní
Adekvátní ( cíli)
Konzistentní ( vnitřně, navenek)
Vynutitelná
Efektivní ( proveditelná)
Příklady fiskálních pravidel
• Rakousko 2000 – Domácí Pakt Stability (limity deficitu
pro různé rozpočtové úrovně)
• Německo 2002 – Domácí Pakt Stability (rozpočtovaný
deficit federální vlády nesmí překročit federální
investiční výdaje)
• Japonsko: limit deficitu 3%, numerické stropy v hlavních
výdajových oblastech po dobu tří let
• Švédsko: numerické stropy po dobu dvou let u 27
výdajových položek
• Velká Británie: Kodex fiskální stability: v průběhu cyklu
si vláda bude půjčovat jen na investice, nikoliv na běžné
výdaje
• USA: střednědobé stropy na diskreční výdaje
Vymáhání a sankce
• Rakousko: pokuty
• Belgie: omezení výpůjční autonomie
nižších rozpočtových úrovní
• Švýcarsko: překročení výdajů
financováno povinně vyššími daněmi
• EU: povinná depozita, omezení čerpání
úvěrů EIB atp ...
Faktory ovliňující volbu fiskálních
pravidel
• Politické faktory (politické, administrativní a
geografické uspořádání, stupeň centralizace
schvalování, řízení a kontroly)
• Politický cyklus, vnímání role rozpočtů (státu) ...
• Fragmentace veřejných rozpočtů
• Kvalita institucí
• Výchozí rozpočtová situace ...
• Podpora reformami ...
• Vnější závazky
Funkce ...
• Analytická (srovnávací) a signální
- statický pohled - míra sladěnosti
- prostor pro proticyklické působení fiskální politiky –
přizpůsobovací mechanismy (vestavěné stabilizátory)
• Disciplinující (normativní) – omezení
negativních dopadů (stabilita ekonomiky,
měnový vývoj a politika ...) – stabilizační funkce
fiskální politiky
• Komunikační – kredibilita fiskální politiky
Hodnocení účinnosti fiskálních pravidel
• Hojně využívaný nástroj v posledních cca 15 letech
• Střednědobě aplikovaná fiskální pravidla předpokladem,
nikoliv však zárukou konsolidačního úspěchu
• Úspěšnější jsou pravidla kombinující omezení deficitu s
výdajovými stropy (než samotné cílení deficitu)
• To je potvrzeno zjištěním, že konsolidační periody končí
zpravidla tím, že (nepřekvapivě) dojde k uvolnění
výdajové disciplíny
Fiskální pravidla a euro
• Deficitní bias veřejných rozpočtů v EU
• Kritéria pro vznik měnové unie (resp. vstup do ní) vs.
rámec pro fiskální politiku po vzniku měnové unie
• Eliminace kurzového rizika a s ním spojené rizikové
prémie po vzniku eurozóny
• Riziko přesunu nákladů financování deficitu na větším
finančním trhu: riziko černého pasažéra
• Uvolnit prostor pro stabilizační potenciál automatických
stabilizátorů
• Kritéria vstupu do klubu vs. nástroj koordinace (SGP)
Maastrichtská fiskální kritéria
•
The Commission shall monitor the development of the budgetary
situation and of the stock of government debt in the Member States
with a view to identifying gross errors. In particular it shall examine
compliance with budgetary discipline on the basis of the following
two criteria:
a) whether the ratio of the planned or actual government deficit to gross
domestic product exceeds a reference value, unless:
• either the ratio has declined substantially and continuously and reached a
level that comes close to the reference value;
• or, alternatively, the excess over the reference value is only exceptional and
temporary and the ratio remains close to the reference value;
b) whether the ratio of government debt to gross domestic product
exceeds a reference value, unless the ratio is sufficiently diminishing
and approaching the reference value at a satisfactory pace.
(článek 104c(2) Smlouvy o založení Evropského společenství)
Maastrichstká fiskální kritéria a SGP:
Cui bono?
• Pro:
•
•
•
•
Srovnatelnost
Sankcionovatelnost
Jednoduchost
Neměnnost
• Proti:
•
•
•
•
•
•
•
•
Jednoduchost
Necitlivost k ekonomickému cyklu
Strukturální odlišnosti ekonomik a veřejných rozpočtů
Necitlivost k podmínkám rychle konvergujících ekonomik
Arbitrárnost a zastaralost hodnot kritérií
Neměnnost
Riziko nekonzistence s racionální hospodářskou politikou
Riziko nerovného dopadu
Reforma SGP
• Benevolentnější nastavování střednědobých cílů „close
to balance or surplus“ (3% hranice však zůstává v
platnosti)
• Cyklicky upravené hodnoty
• Doporučené tempo snižování deficitů s možností
přihlédnout k pozici ekonomiky v cyklu
• Benevolentnější posuzování „severe economic
downturn“
• Benevolentnější posuzování dalších faktorů a
stanovování lhůt pro nápravu vývoje
• Přihlíží se k dopadům strukturálních reforem
= citlivější, flexibilnější, realističtější, kredibilnější ale
= snížení tlaku na reformy, složitost
Situace nových členských zemí EU – budoucích
členů eurozóny – srovnání s původní 15
• Otevřené ekonomiky
• Reálná i nominální konvergence
• Rozdíly v ekonomické výkonnosti a struktuře (riziko
asymetrických šoků)
• Míra redistribuce veřejnými rozpočty většinou neodpovídá
ekonomické výkonnosti a otevřenosti ekonomik
• Rozpočtový vývoj různorodý – u problémových zemí deficity
důsledkem růstu výdajů, nikoliv poklesu příjmů
• Strukturální problémy veřejných rozpočtů, ale ...
• U většiny velmi konkurenční daňové systémy, prorůstově
postavené
Hodnocení účinnosti fiskálních pravidel
– vliv eura
• Měřitelně se prokázalo, že ochota přijmout a dodržovat
pravidla fiskální disciplíny byla větší před vznikem
eurozóny než po něm
• Nezpochybnitelný disciplinující impulz vnějšího faktoru a
silného politického cíle ...
• V porovnání s tím nižší disciplinující tlak vnitřních faktorů
(= boj o medaili vs. její obhajoba ...)
• Konsolidace je možná bez ohledu na fázi cyklu
Závěr
• K dlouhodobé udržitelnosti fiskálního
vývoje je v prvé řadě třeba strukturálních
reforem ...
• ... Ale dobře koncipovaná a správně
implementovaná fiskální pravidla mohou
také pomoci
• V obou případech však je podmínkou
politická vůle
• Domácí Pakt Stability: námět k úvaze
• Makro:
Souvislosti (1)
– destabilizační účinek na hospodářský
cyklus (procyklické působení, snížená
flexibilita fiskální politiky, neefektivnost
nástrojů - vestavěných i diskrečních)
– distorze finančního trhu, platebně-bilanční
a kurzové dopady
– suboptimální mix politik (vyšší náklady
ekonomické stability)
– mezigenerační „solidarita“? - růst
veřejného dluhu
A také bezprecedentní promarnění šance
s tím něco udělat …
Souvislosti (2)
• Mikro:
– finanční trh: struktura úspor a investic (finanční
zprostředkovatelé, podniky, domácnosti)
– trh práce (od 1.1.2007 se vyplatí zaměstnání až od 11 500 resp.
13 500 Kč hrubého měsíčně a výše)
– podnikatelské prostředí (fiskální břemeno - velikost a struktura,
transparentnost prostředí)
Rozhodování vždy pragmatické, pokřivená kritéria vedou k
neefektivnosti (na úrovni jednotlivých firem i ekonomiky
jako celku …)
A také bezprecedentní promarnění šance s tím něco udělat …
Veřejný dluh, deficit veřejných rozpočtů a růst HDP
(EU-12 období 1990-2006)
Dluh
Deficit (pravá osa)
HDP (pravá osa)
80
70
4
60
-2,6-2,2
40
30 -3,5 -4,1
-5,0
20
-6,0
-5,4
-1,3
-1,9 -2,5
-4,2
-5,2
-2,4 -2,0
-3,1
-2,8
0
-2
-4
Zdroj:
European Commission,
Eurostat
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
-8
1993
0
1992
-6
1991
10
% HDP
2
0,2
50
1990
Dluh v % HDP
6
Klíčové faktory úspěchu:
- Rozhoduje kredibilita fiskální reformy (velikost
snížení deficitu, výchozí stav fiskální soustavy) a
struktura fiskální konsolidace (⇑ příjmů vs. ⇓
výdajů).
- Reforma může být dokonce růstově-expanzivní, a
to již v krátkodobém horizontu.
Závěry:
•
•
Nejlepší doba už zřejmě pominula ...
To neznamená, že reformy nemohou pokračovat, naopak prostředí pro ně
zůstává příznivé (a paradoxně může být nadále složité argumentovat v
jejich prospěch) ...
• Tím spíše, že doufáme, že růst se jen zpomalí ...
• Při dobré kombinaci opatření lze „uřídit“ náklady ...
• Asi by bylo adekvátní být skeptičtější pokud jde o krátkodobé prorůstové
efekty fiskální reformy (úrokové sazby jsou nízké, měnová politika nemá
prostor „ocenit“ fiskální reformu, na trhu přetrvává vysoká důvěra v naši
ekonomiku a její stabilitu)
• Legislativní cyklus bude co nevidět v polovině, to se může stát problémem
...
• Neztraťme kredit pozapomenutím na některé předchozí, dobře vnímané
kroky (střednědobé výdajové limity ...)
• Lepší než očekávaný vývoj v posledních 2 letech (a zejména v roce 2007)
nesmí být přeceněn (je však třeba znovu propočítat cyklickou a strukturální
komponentu deficitu resp. vysvětlit, proč byl vývoj tak dobrý ...)
• Nejsme v dosavadní váhavosti až tak odlišní od jiných ...
Důsledky
• Destabilizační potenciál veřejných rozpočtů
přetrvá ještě několik let a dokonce kriticky
narůstá (riziko excesivní poptávky, úroková a
kurzová volatilita)
• hrozba sub-optimálního mixu politik - vyšší
náklady na stabilitu prostředí
• Euro později (náklady obětované příležitosti)
• „vlády nemohou vládnout“
Doplňující grafy
Struktura daní
daně
přímé
z příjmů
majetkové
nepřímé
ostatní
ze spotřeby
pojistné na soc.
zabezpečení
univerzální
selektivní
Rozpočtové určení výnosu daní
•
•
•
•
•
•
•
Pojistné zdravotní: pojišťovny
Pojistné SZ: SR
Daně z nemovitostí: obce
Cla: SR
Spotřební daně: SR + st. Fond dopr. infr.
DPH: SR, obce, kraje
Daně z příjmů: SR, obce. kraje
Fiscal Outlook in Advanced G-20
Countries (all variables in percent of GDP)
0
-2
-4
-6
Overall balance
-8
-10
-12
3
2
1
0
-1
-2
-3
-4
-5
-6
-7
130
2000
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13
14
13
14
Cyclically-adjusted primary balance
Primary balance
2000
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
120
110
100
General Government Gross Debt
90
80
70
66
60
2000
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13
14
Fiscal Balances and Debt In Emerging
G-20 countries (in percent of GDP)
2
55
General government gross debt (right scale)
1
50
0
-1
45
-2
40
-3
35
-4
Fiscal balance (left scale)
-5
30
2000 01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13
14
67
GDP Growth Rates
15
10
Caucasus and Central Asia
5
Baltics and Central European EU members
0
Russia, Turkey, Eastern and
Central Europe (non-EU)
-5
- 10
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
68
Fiscal Outlook: The Baltics and Central
European EU Members (in percent of GDP)
2
60
0
50
-2
40
-4
Gross debt (r.h.s)
-6
30
-8
20
- 10
- 12
Overall fiscal balance
- 14
10
0
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 69
Fiscal Outlook: Russia, Turkey, Central
and Eastern Europe (non-EU)
(in percent of GDP)
8
70
Gross debt, excl. Russia (r.h.s)
6
60
4
50
2
40
0
30
-2
Gross debt (r.h.s)
20
-4 Overall fiscal balance
-6
10
-8
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014 70
Fiscal Outlook: The Caucasus
and Central Asia (in percent of GDP)
45
7
6
40
Gross debt (r.h.s)
35
5
30
4
25
3
20
15
2
10
1
5
0
0
-5
-1
Overall fiscal balance
-10
-2
-15
-3
-20
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
71
Fiscal Challenge: Stylized Facts
• The scale of the problem is unprecedented
United States General Government Debt,
percent of GDP
72
Is Higher Inflation a Reasonable
Price To Pay To Lower Debt?
• Inflation can raise seigniorage and reduce
the real value of debt
• Inflation ↑ (6%) Ö debt ratio ↓ (8-9%)
• Not much fiscal relief, and significant
downsides
• Distortions in resource allocation, reduced
economic growth, and harmful to the poor.
73
The Role of Growth In Lowering
Debt Ratios
Role of Growth in Debt Reduction
120
Debt in Percent of GDP
Baseline
100
29% Difference
80
60
With growth
increased by 1
percentage point
40
20
0
0
1
2
3
4
5
Year
6
7
8
9
10
• Initial debt ratio at
100%
• Increase the growth
rate for 10 years by 1
p.p.
• Spending constant in
per capita terms,
assuming a 40% tax
ratio
• Would lower public
debt by 29% of GDP
74
6.00
4.00
Fiscal Balances in Advanced Economies
(in percent of GDP)
2.00
0.00
-2.00
Cyclically- adjusted
primary balance
-4.00
Primary balance
-6.00
Overall balance
-8.00
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
-10.00
120.00
General government gross debt-to-GDP ratio
100.00
80.00
60.00
40.00
20.00
0.00
2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
75