STARÁ ŘÍŠE – éra stavitelů pyramid

3/27/2012
STŘEDNÍ ŘÍŠE
 problém chronologie:
 tradiční schéma: doba vlády 12. dynastie
 současné schéma: doba vlády 2./2 11., 12. a 13. dynastie
STŘEDNÍ ŘÍŠE – ÉRA RENESANCE
 závěr: nástup 14. dynastie a přenos místa hlavního města z
Ictaueje
 Struktura založená na OK X větší centralizace a donucovací a
dohlížecí aparát
Petra Maříková Vlčková
30.03.-31.3.2012
EGYPT A STŘEDNÍ EVROPA
 Byrokracie:
 Úřednický aparát a panovnický dvůr –zdanění výnosů z půdy a vodních
cest
 Chrámy částečně osvobozeny
 Systém nucených prací – branná povinnost
 Úřednické tituly – z OK X rozhojnění a specifikace podle úřadů a
povinností – nárůst úřednického aparátu.
 Nosič královské pečeti – kancléř – rozsáhlé pravomoce a povinnosti
 Vezír – Rechmire – Povinnosti vezíra- hlavní ministr
 Nomarcha – největší proměny – minimalizace vlivu
 Amenemhet I. – města se stávají administrativními středisky
 Vzory v OK – architektura, umění, státní ideologie – kult panovníka
(centralizace státní moci, růst bohatství vládce) – návaznost na
rozvoj střední třídy
Panovníci 12. dynastie
cca 1994-1797 př. n. l
Panovník
Amenemhet I
Senusret I
Amenemhet II
Senusret II
Senusret III
Amenemhet III
Amenemhet IV
Sebeknofru
Raná 12. dynastie
Délka vlády
30 let
45 let
38 let
8 let
18 let
44 let
9 let
3 roky
 poměrně známé období
= známe hrobky všech
panovníků
 Ustanovení typické
podoby královské
zádušní architektury =
pohřební komplex
Senusreta I. V. Lištu
 nový způsob přenosu
královské moci =
KOREGENCE mezi
otcem a synem
 založení nového
hlavního města –
Amenemhet I. =
(Amenemhet-)Ictauej
 upevňování postavení
Egypta v rámci
mezinárodních vztahů
 obchod
 defenzivní architektura
 útok
1
3/27/2012
Amenemhet I.
odchod z Théb – založení nového
hlavního města – Amenemhet-ictauej
literární prameny:
Naučení Amenemheta I.
povídka O Sinuhetovi
postavil systém Vládcových zdí v SV
deltě
pronikání na jih do Núbie
pyramidový komplex – Lišt
Od 20. roku vlády – koregence se svým
synem Senusretem I.
zavražděn při harémovém spiknutí –
povídka O Sinuhetovi
Bílá kaple v Karnaku
Senusret I.
Syn a koregent Amenemheta I.
Jeden z nejlépe známých vládců
dokončení kolonizace Dolní Núbie – ke
3. kataraktu
2 soubory náboženské literatury – Kniha
dvou cest, Texty rakví
tzv. Bílá kaple v Karnaku
 expanzivní politika – západ – proti
Libyjcům, na východě – mírové styky a
obchod
 počátek zúrodňování Fajjůmu –
zavlažovací a odvodňovací kanály
 kult božstev – 35 lokalit – Karnak,
Héliopolis, stoupá význam Abydu – Usir
– stély soukromníků – vrchol – Senusret
III.
OBDOBÍ KLIDU: AMENEMHET II.,
SENUSRET II.
 Rodinné vztahy: otec (Senusret II.) – syn a
koregent (Amenemhet II) – vnuk a koregent
(Senusret II.)
 Zahraniční kontakty: obchodního charakteru –
Přední východ, Punt, Kréta
 Poklad z Tódu (Amenemhet II)
 Anály Amenemheta II. Z Ptahova chrámu v
Memfidě (svolávání armády – kořist odměňování)
 Vnitřní politika: zájem o Fajjúm (odvodnění)
 Pohřebiště: Dahšůr (Amen. II), Láhún (Sen. II.)
 pohřby královských žen: poklady
2
3/27/2012
Pozdní 12. dynastie
 od Senusreta III. po konec
Hetep-Senusret (Káhún)
Senusret III.
 nejistá koregence s otcem
 nejvýznamnější panovník Střední říše
 administrativní reforma
 omezení moci nomarchů
 zavedení nových centrálních správních
12. dynastie
 rychlý úpadek = snad
důsledek unáhlené
administrativní reformy
Senusreta III.
 snaha omezit moc
místních vládců –
nomarchů X posílení
pozice tzv. středního
stavu
 dokončení kolonizace
Fajjúmské oázy
 panovníci = zbožštění
ještě za svého života
 Senusret III. – Núbie
 Amenemhet III. - Fajjúm
 královská zádušní
architektura:
 neznáme místo pohřbu
všech panovníků
 abnormality – jeden
panovník = více hrobek
 postupná ztráta území v
Núbii – Amenemhet IV. u
2. kataraktu
Abydos
jednotek – „oddělení“ (waret)
 výsledek = destabilizace země




rozdělení půdy ve Fájjúmu
upevnění egyptské moci v Núbii
Kontrola cest v Syropalestině
Pyramidový komplex:
 Dahšúr
 Abydos
3
3/27/2012
ZÁVĚR 12. DYNASTIE
Amenemhet III.
dlouhá koregence se Senusretem
III. (20 let)= návaznost na jeho vládu
vrcholné období Střední říše
úplná kolonizace Fajjúmské oblasti
– zbožštěn
jeho rodina – panovnická tradice
konce MK
Nárůst významu královských žen –
psaní jmen v kartuších
pyramidové zádušní komplexy:
Dahšůr
Hawwára (starověký Labyrint)
 Členové rodiny Amenemheta III.
 Amenemhet IV.
 Syn/vnuk ?
 Nástup jako starší muž
Chrám v Biahmu
 hrobka: Mazghúna ?
 SOBEKNEFERU/NEFERUSOBEK
 Dcera Amenemheta III. a manželka
Amenemheta IV. = po smrti nástup
na královský stolec
 PRVNÍ ŽENA OFICIELNĚ
VLÁDNOUCÍ JAKO PANOVNÍK =
plná královská titulatura
 Specifický styl zobrazování
VÝVOJ KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ
ARCHITEKTURY
VLÁDA 12. DYNASTIE V NÚBII

návrat k tradicím OK X existence novinek = tzv.
JIHOEGYPTSKÉ PRVKY
 pojmenování jednotlivých součástí pohřebního komplexu
 členění prostoru komplexu pomocí ohradních zdí
 terasovité uspořádání pohřebního komplexu
 zapojení hrobek členů královské rodiny do prostoru královské
hrobky a posléze i samotné pyramidy
 postupně se komplikuje přístup do podzemí – vztah s Usirem

zapojení sušené cihly do staveb pyramid = zrychlení a
zefektivnění stavby

pohřby členek královské rodiny – zachovalá výbava –
tzv. poklady

existence více hrobek pro jednotlivé panovníky:
 skeleton z kamene a příčné zídky = základní vazební
jednotka
 Senusret III.: Dahšúr, Abydos
 Amenemhet III.: Dahšúr, Hawwára

specifický případ: komplex Senusreta III. v Abydu
4
3/27/2012
Hrobky princezen
Láhún
PŘECHOD MEZI 12. A 13. DYNASTIÍ
Návaznost 12. a 13. dynastie
sídelním městem zůstává ICTAUEJ
pokračování tradice ve smyslu královské architektury
 Základní rozdíl spočívá v dynastické posloupnosti panovníků
13. DYNASTIE
až na 50 vládců (Auibre-Hor) = krátké vlády X
kontinuita úředníků – změna v pojetí královské
moci
Neznáme místa hrobek – jen několik
pokračování zádušního kultu Senusreta II. v
Kahúnu = představitel města je stává vezírem
uznáváni ve středním a Horním Egyptě
Delta se postupně osamostatňuje
HYKSÓSOVÉ V EGYPTĚ
Lokality na V od Pelusijského ramene
5