4/11/2010 1 PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ A NÁSTUP STŘEDNÍ

Transkript

4/11/2010 1 PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ A NÁSTUP STŘEDNÍ
4/11/2010
První přechodné období
PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ A NÁSTUP STŘEDNÍ ŘÍŠE
Petra Maříková Vlčková
Petra
Maříková Vlčková
12.04.2010
Egypt a střední Evropa
7. dynastie – cca 2180‐2170 př. n. l. – „70 vládců během 70 dní“
Špatná interpretace historických pramenů
8. dynastie – cca 2170‐2160 př. n. l. – Pepiseneb, Ibi, Neferirkare, atd. –
,
přibližně 17 panovníků
p
p
Pokračování tradic OK – stejné rezidenční město, umění, administrativa
9./10. dynastie – Hérakleopolské období ‐ cca 2160‐2137 př. n. l. – Merikare, Chetej – přibližně 18 panovníků
11. dynastie – Théby – cca 2137‐1994 př. n. l. Mentuhotep I.
Antef I. – Antef III.
Mentuhotep II. Architektura po konci OK
Hrobka panovníka Ibiho
Parazitní ráz pohřební architektury + primitivní stavební podoba
Ibi, 8. dynastie: jižní Sakkára – poblíž vzestupné cesty Pepiho II.
vnitřní prostory Texty pyramid
Texty pyramid
vnitřní prostory –
9./10. dynastie – Hérakleopolští vládci
nomarchové 20. hornoegyptského kraje (nomu) – Hérakleopolis Magna
(Ihnásíja el‐Medína)
na trůn asi 2134 př. n. l.
cca 18 panovníků – rodové jméno Chetej, označováni také jako „dům Cheteje“:
Chetej III. Meriibre
Merikare
Naučení pro krále Merikarea –
politický text z doby MK
1
4/11/2010
11. dynastie
Vzestup moci thébských monarchů
původ – lokální vládci (nomarchové) 4. hornoegyptského nomu
místo původu ‐ Armant
panovníci:
hranice v době nástupu
Mentuhotepa II
II.
Mentuhotep I. – velký předek
Antef I.‐III.
M t h t II.
Mentuhotep
II
Mentuhotep III.
Mentuhotep IV.
vezír Ameni – budoucí Amenemhet I.
spor o Abydos
před Antefem II.
charakteristika:
postupná emancipace vládců 11. dynastie
obohacení královské ikonografie o tzv. jihoegyptské prvky
rozsáhlé stavební projekty v celém jižním Egyptě
Západní Théby
Hrobky nomarchů 11. dynastie
saff‐hrobky v el‐Tárifu
2
4/11/2010
Nebhepetre Mentuhotep II.
Dér el‐Bahrí
‰ syn Antefa III.; jeho nástupce: Mentuhotep III.
‰ vládl 51 let
‰ v souvislosti s přípravou svátku sed – výrazné úpravy podoby jeho zádušního chrámu
‰ 2x změnil svá jména podle postupně se měnící politické situace
‰ boje s héraklepolskými
boje s héraklepolskými panovníky
‰ sjednotitel a zakladatel Střední říše – k 39. roku vlády
‰ nejistě datované boje v jižní Palestině
‰ boje s Núbijci
‰ rozsáhlý stavební program: Théby, Dendera, Elefantina, Abydos = nic na S od Abydu
‰ stavba zádušního komplexu v Dér el‐Bahrí
‰ po smrti uctíván jako bůh – soukromé památky i královské donace jeho zádušnímu kultu
Konec 11. dynastie
Mentuhotep III. Sanchkare
Mentuhotep IV. Nebtauejre
Thovtova hora
Mentuhotep III.
vezír Ameni – budoucí Amenemhet I.
upevnění hospodářského rozvoje země
stavební činnost
významní hodnostáři: kancléř Meketre
3
4/11/2010
hospodářské dějiny – hrobka kancléře Meketrea
dřevěné modely
STŘEDNÍ ŘÍŠE
‰ problém chronologie: STŘEDNÍ ŘÍŠE – ÉRA RENESANCE
‰ tradiční schéma: doba vlády 12. dynastie
‰ současné schéma: doba vlády 2./2 11., 12. a 13. dynastie
‰ závěr: nástup 14. dynastie a přenos místa hlavního města z Ictaueje
‰ Struktura založená na OK X větší centralizace a donucovací a dohlížecí aparát
‰ Byrokracie:
‰ Úřednický aparát a panovnický dvůr –zdanění výnosů z půdy a vodních cest
‰ Chrámy částečně osvobozeny ‰ Systém nucených prací – branná povinnost
‰ Úřednické tituly – z OK X rozhojnění a specifikace podle úřadů a povinností –
nárůst úřednického aparátu.
‰ Nosič královské pečeti – kancléř – rozsáhlé pravomoce a povinnosti
‰ Vezír – Rechmire – Povinnosti vezíra‐ hlavní ministr
‰ Nomarcha – největší proměny – minimalizace vlivu
‰ Amenemhet I. – města se stávají administrativními středisky ‰ Vzory v OK – architektura, umění, státní ideologie – kult panovníka (centralizace státní moci, růst bohatství vládce) – návaznost na rozvoj střední třídy
4
4/11/2010
Panovníci 12. dynastie
cca 1994‐1797 př. n. l
Panovník
Amenehet I
Senusret I
Amenemhet II
Senusret II
Senusret III
Amenemhet III
Amenemhet IV
Sebeknofru
Amenemhet I.
Délka vlády
30 let
45 let
38 let
8 let
18 let
44 let
9 let
3 roky
Senusret I.
Syn a koregent Amenemheta I.
dokončení kolonizace Dolní Núbie – ke 3. kataraktu
2 soubory náboženské literatury – Kniha dvou cest, Texty rakví
tzv. Bílá kaple v Karnaku
y expanzivní politika expanzivní politika – západ západ – proti proti
Libyjcům, na východě – mírové styky a obchod
y počátek zúrodňování Fajjůmu –
zavlažovací a odvodňovací kanály
y kult božstev – 35 lokalit – Karnak, Héliopolis, stoupá význam Abydu – Usir – stély soukromníků – vrchol – Senusret III.
odchod z Théb – založení nového hlavního města – Amenemhet‐ictauej
literární prameny:
Naučení Amenemheta I.
povídka O Sinuhetovi
postavil systém Vládcových zdí v SV deltě
pronikání na jih do Núbie
pyramidový komplex – Lišt
Od 20. roku vlády – koregence se svým synem Senusretem I.
zavražděn při harémovém spiknutí –
povídka O Sinuhetovi
PYRAMIDOVÝ KOMPLEX – LIŠT 5
4/11/2010
ROZVOJ THÉBSKÉ OBLASTI
Amenemhet II.
koregence se Senusretem I
rozkvět obchodu – Přední východ, Punt, Kréta
anály Amenemheta
y
II. z Ptahova chrámu v Memfidě
poklad z Tódu
pyramida v Dahšůru – „Bílá pyramida“ – hrobky princezen Ity, Chnumity ‐
šperky Bílá kaple v Karnaku
ANÁLY AMENEMHETA II. V MEMFIDĚ
y 2 bloky z červeného granitu y hieroglyfický nápis ve sloupcích
y řazení podle zakládacích činů A II pro kult jeho otce S I.I
A II. pro kult jeho otce S
y detailní výčet přinášené kořisti, seznam darů pro různé chrámy, kaple a slavnosti bohů v Egyptě
y zmínky o výpravách za hranice Egypta
6
4/11/2010
POKLAD Z TÓDU
y V břeh Nilu – chrám lokálního boha Moncua –
Mentuhotep II., rozšířen Mentuhotepem III. a Senusretem I. y schránka se jménem A. II –
předměty ze Sýrie
y 4 Cu skříňky s drahými kovy, drahokamy a výrobky – krétské, babylonské ozdobné předměty, pečetní válečky z Uru III
Senusret II.
y Mírová vláda – žádné doklady o vojenských výpravách
y koregence s otcem Amenemhetem
II.
y Zájem o Fajjúm – Bahr Jusuf kanál, zbytek jezera Moeris – Birket Karun
y pyramida –
py
Láhún
y šperky Sithathoriunet
y pyramidové město Kahún –
hetep Senusret
y Sochařství – královský sochařský styl OK – mnohem energičtější a plastičtější, výrazné lícní kosti –
snad snaha o portrétní prvek –
předzvěst děl Senusreta III
Pyramida v Il‐Láhúnu
‰ cihlová substruktura + kamenné zdi jako základní vazební prvek
‰ v okolí: nalezeny pohřby královských žen s dochovanou pohřební výbavou – tzv. poklady
‰ údolní chrám existoval X není znám půdorys
‰ poblíž – pyramidové město Láhún
7
4/11/2010
Hetep‐Senusret (Káhůn)
Senusret III.
y nejistá koregence s otcem
y nejvýznamnější panovník Střední říše
y administrativní reforma y omezení moci nomarchů
y zavedení nových centrálních y
y
y
y
Abydos
správních jednotek – „oddělení“ ((waret))
rozdělení půdy ve Fájjúmu
upevnění egyptské moci v Núbii Kontrola cest v Syropalestině
Pyramidový komplex:
y Dahšúr
y Abydos
Amenemhet III.
vrcholné období Střední říše
úplná kolonizace Fajjúmské
oblasti – zbožštěn
jeho rodina – panovnická tradice konce MK
id é ád š í k
l
pyramidové zádušní komplexy:
Dahšůr
Hawwára (starověký Labyrint) 8
4/11/2010
Dokončení Fajjúmského projektu
Amenemhet IV.
y z rodiny Amenemheta III. – syn či vnuk – nastoupil na trůn jako starší muž
y manžel Sobeknefru –
nastoupila po něm na trůn
t
il
ě
tů
y ještě kontroloval území v Núbii
y pyramida ‐ Mazhgúna
PYRAMIDOVÝ KOMPLEX AMENEMHETA IV. V MAZGHÚNĚ
Sobeknefru
y První královna s plnou královskou titulaturou
y umění – kombinace ženských a mužských ik
ikonografických elementů
fi ký h l
tů
9
4/11/2010
Núbie
Zahraniční politika 12. dynastie
vůči Přednímu východu
anály Amenemheta II
zaklínací texty
vůči Núbii
vůči Libyi –
ůči Lib i nepatrný význam
nepatrný ý nam
expedice pro zisk nerostných surovin PŘECHOD MEZI 12. A 13. DYNASTIÍ
Návaznost 12. a 13. dynastie
sídelním městem zůstává ICTAUEJ
pokračování tradice ve smyslu královské architektury
Î Základní rozdíl spočívá v dynastické posloupnosti panovníků 13. DYNASTIE
Sídelní město – region Lištu
V Kahúnu do konce 13. dynastie fungoval kult Senusreta II.
Jména panovníků – střední i Horní Egypt
Merneferre Aje – i v regionu východní Delty
10
4/11/2010
Druhé přechodné období
HYKSÓSOVÉ V EGYPTĚ
Lokality na V od Pelusijského ramene
1. fáze
Podle Manethóna 6 dynastií (1590‐1890 let, 217 vládců)
versus Turínský královský seznam (6 sloupců z nichž každý mohl
obsahovat až 30 jmen) a další prameny
Îdnes: cca 1650‐1550 př. n. l.
Vláda 13. – 17. dynastie
13 dynastie sídelní město Ictauej
13. dynastie –
sídelní město Ictauej (tradice Střední říše) –
(tradice Střední říše) do Střední říše
do Střední říše
14. dynastie – drobná knížectví v Deltě, Nehesej
15. dynastie – vláda Hyksósů, sídelní město Avaris
16. dynastie – možnou rezidencí Théby, otázka existence
17. dynastie – sídelním městem Théby
¾ Někdy chápáno ještě jako součást závěrečné Střední říše
¾ Charakterizována koexistencí dvou paralelních politických entit – Ictaueje (13.) a oblasti Delty (14.) • Panovníci z Delty ještě formálně uznávali královské postavení Ictaueje
•
Nehesej (14. dynastie – správce Avaridy, podle jména Núbijec) přijímá základ královské titulatury
Skaraby a otisky pečetí se jmény egyptských hodnostářů a Hyksóských panovníků
11
4/11/2010
2. fáze
skarabové
¾ Opuštění Ictaueje (konec 13. dynastie) a přenos královské rezidence i tradice do Théb
¾ Opuštění Ictaueje – pokládáno za skutečný počátek Druhého přechodného období
p
¾
¾16. versus 17. dynastie
¾ Dualita prostředí – jih: Théby a sever: Avaris
Zapojení semitského etnika do egyptské kultury
16. A 17. DYNASTIE
9 Pád Ictaueje Î přesun centra do jižního Egypta (Théb)
9 V době Neferhotepa III. – vojska Hyksósů poblíž Théb
9 Dobytí Théb?
¾V Avaridě nová vládní elita – Hyksósové
(15. dynastie)
3. ffáze
3. ¾ Ozbrojený konflikt mezi panovníky 17. (thébské) a 15. (avaridské) dynastie
Asi nikoliv.
9 Pod kontrolou – region až po Abydos
9 Mírová smlouva mezi Avaridou a Thébami
9 Nový vojenský konflikt Î vyhnání Hyksósů (Ahmose)
12
4/11/2010
VOJENSKÝ KONFLIKT
9 Někdy kol. 1555 př. n. l. – Théby 9 Generace: Sekenenre Tao – Kamose – Ahmose (I.)
9 Kamoseho tažení do Núbie Î
tažení do Núbie Î dobytí Buhenu; následně
dobytí Buhenu; následně
sever: Nefrusy a Delta
9 Ahmose jako spoluvládce = transfer moci
9 Finální dobytí Avaridy – kolem 20. roku Ahmose
Kamose Statečný
9 králův
syn a starší bratr Ahmoseho
9 max. 3 roky vlády
9 2 Kamoseho
stély vztyčené na počest vítězství v Karnaku
Prameny:
9 Ahmose, syn Ebany
9 reliéfní zlomky z Abydu
9 Rhindův matematický papyrus
Usazování Asijců již v průběhu Střední říše
Îpřinášení tradic spojených s Předním východem (architektura, náboženské předsta‐
vy, etc.)
Avaris (moderní Tell el
(moderní Tell el‐‐Dabca)
Nejstarší osídlení – První přechodné období (obranný systém V hranice)
Místo kontaktu pozemních a námořních cest – kontaktní bod mezi Levantou a nilským údolím
‐ pohřby zemřelých v areálu sídliště či přímo pod domy
‐ pohřbívání oslů
‐ typy zbraní
‐ typy keramiky
‐ ústřední role Sutecha v panteonu
13
4/11/2010
POHŘBY OSLŮ POH
ŘBY OSLŮ –– naznačují využívání karavan
AVARIS Í MARI
„MITTELSAALHAUS“
Tradice severní Sýrie
POHŘBY VÁLEČNÍKŮ
Vysoké procento hrobů obsahujících zbraně a kadluby
= mnoho obyvatel vojáci a kovodělci
14
4/11/2010
NÚBIE
Opuštění pevností – kdy? jak?
Opětovně dobyto Kamosem a Ahmosem
Nomádské obyvatelstvo – v eg. textech Medžajové
‐ od 12. dynastie jako „policejní jednotky
od 12 dynastie jako policejní jednotky“
‐ odlišný způsob pohřbívání
‐ identifikace Medžajů a „Pan‐grave people“ ?
‐ v textech odlišováni až do konce NK
Dra Abú en-Naga
17. DYNASTIE
9 Pohřbeni v Thébách – Dra Abú en‐Naga
9 Dochovány zbytky pohřební výbavy
9 Komise kontrolující hrobky (20. dynastie) – papyrus o
Vykrádání hrobek – hrobka Sobememsafa vykradena
Î přesuny do „skrýší“
9 1881 – tělo Sekenenrea Taa, Ahmose ...
9 Mumiformní rakve – dekorace „peří“ = tzv. riši, omezená
pohřební výbava
9 Málo písemných památek – rakev královny Mentuhotepy:
= nejstarší plná série toho, co se následně v NK stalo
Knihou vycházení za dne (Knihy mrtvých)
Významné královské ženy:
9 Tetišeri –
babička Ahmose
9 Ahhotep – matka Ahmose
9 Ahmose Nefertari – manželka Ahmose
15

Podobné dokumenty

U3V_sylabus_LS_05 - Petra Marikova Vlckova

U3V_sylabus_LS_05 - Petra Marikova Vlckova Lokalita: Tell ed-Daba (Avaris) – hlavní centrum Hyksósů v Egyptě. Nejstarší osídlení – FIP – součást obranného systému V delty. Místo kontaktu pozemních a námořních cest – kontaktní bod mezi Levan...

Více

Shaw_Stara rise_Prvni prech

Shaw_Stara rise_Prvni prech které byly za králova života staveny z méne trvanlivých materiálu. Džoser doufal, že zde - po své smrti - bude pokracovat v oslavách významných výrocí, pri nichž jeho energie a síla budou obnoveny,...

Více

KRÁLOVNA TEJE Jana Mynáfiová

KRÁLOVNA TEJE Jana Mynáfiová tradiãních NúbijcÛ a AsijcÛ jsou ãasto zachyceni také obyvatelé Keftiu, tedy starovûké Kréty, ve sv˘ch pestr˘ch odûvech a s nádhern˘mi nádobami ve sv˘ch rukou. Není nadsazené tvrzení, Ïe Egypt se v...

Více

Text práce ve formátu PDF

Text práce ve formátu PDF konče v období Nové říše. Jako jediný královský seznam pak zmiňuje také panovníky Druhé přechodné doby a tedy i jména hyksóských králů. V ostatních seznamech jsou tito králové považováni za nelegit...

Více

Starověké písemnictví – mimoevropské lit.

Starověké písemnictví – mimoevropské lit. ‐ za urážku bohyně platí životem Enkidu, a tak se zdrcený Gilgameš vydá hledat nesmrtelnost  ‐ ve zkoušce, která vyžaduje 6 dní a 7 nocí bdění ale Gilgameš neobstojí, a tak se vrací domů do  Uruku ...

Více

sylabus_2015_06 (1043271) - Petra Marikova Vlckova

sylabus_2015_06 (1043271) - Petra Marikova Vlckova Stavební podoba hrobek FIP a MK: mastaby (zpravidla v okolí hlavního města Amenemhet-Ictauej u Lištu), skalní hrobky (údolí Nilu) v „klasické podobě“, typu saff. Anchtifej v Moalle: 45 km J od Luxo...

Více

DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ

DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ (2IP) Podle Manéthóna 6 dynastií (1590-1890 let, 217 vládců) versus Turínský královský seznam (6 sloupců z nichž každý mohl obsahovat až 30 jmen) a další prameny dnes: cca 16...

Více

mumifikace-LR - Petra Marikova Vlckova

mumifikace-LR - Petra Marikova Vlckova na tzv. archaickém pohřebišti v Sakkáře poměrně velmi dobře zachovanou mumii ženy. Tělo bylo uloženo ve skrčené poloze na levém boku v dřevěné rakvi a bylo zavinuto do šestnácti vrstev obinadel. Př...

Více