U3V_sylabus_LS_07 - Petra Marikova Vlckova

Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2014/2015
Úvod do egyptské historie – Střední říše
Petra Maříková Vlčková
21.04.2015
Střední říše (MK):
Panovníci 12. dynastie: Amenemhet I., Senusret I., Amenemhet II., Senusret II., Senusret III.,
Amenemhet III., Amenemhet IV., Sobeknefru
Raná 12. dynastie: poměrně známé období = známe hrobky všech panovníků. Ustanovení
typické podoby královské zádušní architektury = pohřební komplex Senusreta I. v Lištu. Nový
způsob přenosu královské moci = KOREGENCE mezi otcem a synem.
Založení nového hlavního města – Amenemhet I. = (Amenemhet-)Ictauej; upevňování
postavení Egypta v rámci mezinárodních vztahů: obchod, defenzivní architektura, útok.
Ustanovení dynastie: Amenemhet I. a Senusret I.: Rodinné vztahy: otec (Amenemhet I) a syn
(Senusret I) – koregence 10 let. Založení nového hlavního města: Ictauej (Lišt). Zahraniční
politika: výstavba tzv. Vládcových zdí v SV deltě; pronikání do Núbie – k 3. kataraktu; Libye –
ojedinělá akce, Přední východ: mírové, obchodní. Senusret I – tzv. bílá kaple, Théby.
Zúrodňování oblasti Fajjúmu: zavlažovací a odvodňovací kanály.
Nové náboženské texty: Texty rakví, Kniha dvou cest. Soukromá zbožnost: stoupá význam
Abydu – kult Usira (vrchol Senusret III)
Období klidu: Amenemhet II., Senusret II.: Rodinné
vztahy: otec (Senusret II.) – syn a koregent (Amenemhet
II) – vnuk a koregent (Senusret II.). Zahraniční kontakty:
obchodního charakteru – Přední východ, Punt, Kréta.
Poklad z Tódu (Amenemhet II). Anály Amenemheta II. Z
Ptahova chrámu v Memfidě (svolávání armády – kořist odměňování).
Vnitřní politika: zájem o Fajjúm (odvodnění). Pohřebiště:
Dahšůr (Amen. II), Láhún (Sen. II. – pyramidové město
Hetep Senusret = Káhůn – půdorys vpravo): pohřby
královských žen – částečně nevykradené: poklady
Pozdní 12. dynastie: od Senusreta III. po konec
12.dynastie. Rychlý úpadek = snad důsledek unáhlené administrativní reformy Senusreta III.
Snaha omezit moc místních vládců – nomarchů X posílení pozice tzv. středního stavu.
Dokončení kolonizace Fajjúmské oázy
Panovníci = zbožštění ještě za svého života: Senusret III. – Núbie; Amenemhet III. - Fajjúm
Královská zádušní architektura: neznáme místo pohřbu všech panovníků. Abnormality – jeden
panovník = více hrobek (Senusret III., Amenemhet III.).
Postupná ztráta území v Núbii – Amenemhet IV. u 2. kataraktu
Senusret III: jeden z nejvýznamnějších panovníků egyptské civilizace. Nejistá koregence
s otcem. Nejvýznamnější panovník Střední říše = administrativní reforma: omezení moci
nomarchů; zavedení nových centrálních správních jednotek – „oddělení“ (waret); výsledek =
destabilizace země
Rozdělení půdy ve Fájjúmu. Upevnění egyptské moci v Núbii. Kontrola cest v Syropalestině.
Pyramidový komplex: Dahšúr; Abydos
Amenemhet IV: Dlouhá koregence se Senusretem III. (20 let)= návaznost na jeho vládu.
Vrcholné období Střední říše. Úplná kolonizace Fajjúmské oblasti – zbožštěn. Jeho rodina –
panovnická tradice konce MK. Nárůst významu královských žen – psaní jmen v kartuších.
Pyramidové zádušní komplexy: Dahšůr, Hawwára (starověký Labyrint)
Závěr 12. dynastie: Členové rodiny Amenemheta III. Amenemhet IV.: Syn/vnuk ?; Nástup jako
starší muž; hrobka: Mazghúna ?
SOBEKNEFERU/NEFERUSOBEK: Dcera Amenemheta III. a manželka Amenemheta IV. = po
smrti nástup na královský stolec. PRVNÍ ŽENA OFICIELNĚ VLÁDNOUCÍ JAKO PANOVNÍK =
plná královská titulatura. Specifický styl zobrazování
Vývoj královské zádušní architektury MK:
Návrat k tradicím OK X existence novinek = tzv. JIHOEGYPTSKÉ PRVKY: pojmenování
jednotlivých součástí pohřebního komplexu; členění prostoru komplexu pomocí ohradních zdí;
terasovité uspořádání pohřebního komplexu; zapojení hrobek členů královské rodiny do
prostoru královské hrobky a posléze i samotné pyramidy; postupně se komplikuje přístup do
podzemí – vztah s Usirem
Zapojení sušené cihly do staveb pyramid = zrychlení a zefektivnění stavby: skeleton z kamene
a příčné zídky = základní vazební jednotka
Pohřby členek královské rodiny – zachovalá výbava – tzv. poklady. Existence více hrobek pro
jednotlivé panovníky: Senusret III.: Dahšúr, Abydos; Amenemhet III.: Dahšúr, Hawwára.
Specifický případ: komplex Senusreta III. v Abydu
Senusret I. v Lištu (nahoře)
Amenemhet III. v Hawwáře (vpravo)
Přechod mezi 12. a 13. dynastií: Návaznost 12. a 13. dynastie. Sídelním městem zůstává
ICTAUEJ. Pokračování tradice ve smyslu královské architektury  Základní rozdíl spočívá v
dynastické posloupnosti panovníků
13. DYNASTIE: až na 50 vládců (Auibre-Hor) = krátké vlády
X kontinuita úředníků – změna v pojetí královské moci.
Neznáme místa hrobek – jen několik (např. Ameny Kemau v
Dahšúru). Pokračování zádušního kultu Senusreta II. v
Kahúnu = představitel města je stává vezírem. Uznáváni ve
středním a Horním Egyptě. Delta se postupně
osamostatňuje – vzrůstá moc lokálních vládců (předchůdců
14. dynastie)
Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2014/2015
Úvod do egyptské historie – Amarnské období a závěr 18. dynastie
Petra Maříková Vlčková
21.04.2015
AMARNSKÉ OBDOBÍ – 18. dynastie
„Amarnské období“ – podle místa nového hlavního města založeného synem Amenhotepa III. a
nástupcem, Amenhotepem IV. (Achnatonem). Zahrnuje dobu jeho vlády a nástupců:
Smenchkarea, Tutanchatona/Tutanchamona a Ajeho.
AMENHOTEP IV. (asi 1372-1355 BC) – nástupce svého otce Amenhotepa III., syn královny
Teje. Celkem 17 roků vlády. Koregence mezi otcem a synem – problematická – max. 2 roky.
- počátek vlády: žádné příznaky radikálních změn, které měly následovat.
- nástup na trůn –trůnní jméno Nefercheprure „dokonalé jsou podoby Rea“ s epitetem Waenre
„vyvolený Reem“; účastnil se kultů tradičních božstev (Amenrea, Reharachteje); pokračoval ve
stavebních projektech svého otce, zejména v Karnaku.
- 2. rok vlády: Amenhotep oslavil svátek sed – zdůraznění božského pokračování svého rovněž
božského rodiče. V souvislosti se svátkem sed – výstavba 4 chrámů na V straně Karnaku,
zasvěcené slunečnímu bohu „Atonovi“, slunečnímu disku. Stavby z pískovcových bloků
(moderní termín talatát: bloky ve velikosti, kterou mohl snadno přenášet jeden pracovník
(celkem objeveno přibližně 45.000 bloků; posléze stavby rozebral Haremheb). Rekonstrukce
reliéfní výzdoby – velký podíl „velké královské manželky Nefertiti“. Zahájení výstavby dalších
chrámů Atona i na jiných místech Egypta a Núbie.
- 4. rok vlády: zahájení výstavby nového hlavního
města a kultovního centra v Achetatonu (Atonův
obzor, moderní Tell el-Amarna: půdorys vpravo),
podél V břehu Nilu ve středním Egyptě. Král
navštívil staveniště minimálně jednou.
- 6. rok vlády: přesunutí královského dvora do
stále ještě nedokončeného Achetatonu; změna
rodného jména z Amenhotepa „Nechť je Amon
spokojen“ na Achnatona „Ten, který slouží
Atonovi“; zákaz uctívání boha Amona + zákaz
brzy rozšířen na všechna tradiční božstva Egypta.
V průběhu času uzavření starých chrámů. Od
tohoto okamžiku: nebyli uctíváni jiní bohové než
sluneční kotouč a jeho syn, Achnaton
- eliminace všech známek o starých bozích –
odstraňování jmen + prosazení fonetického psaní
slov - zakázání používání zobrazení starých bohů
(slova jako „matka, maat“)
– 17 let vlády věnoval vypracování teologie a praktikování Atonova kultu, stejně jako
opětovnému potvrzování centrální role panovníka
- Achnaton podporován vojenskou vrstvou a zástupem nově etablovaných hodnostářů.
Achnaton - syn Atona. On a jeho královna uctívají Atona X zbytek Egypta přistupoval k otci
prostřednictvím jeho syna. Achnaton je považován za
androgenního otce a matku všeho lidstva; byl nejvyšším
knězem slunečního disku a centrem kultu pro všechny
Egypťany. Nefertiti - součástí tohoto monarchického ohniska –
její jméno v kartuši + trůnní jméno Nefernefruaton („dokonalá je
krása Atonova“). Aton chápán jako král: pojetí královské moci.
Achnaton je autorem Velkého hymnu na Atona. Podporoval ho
již Thutmose IV.a Amenhotep III. -“Oslňující/Zářící sluneční
disk”.
Zobrazován jako sluneční disk (či koule/tělesa), ze kterého vycházejí
paprsky; jediný ústupek antropomorfním vyobrazením = ruce na koncích
těchto paprsků, které drží znaky života – kříž anch.
- Atonovy chrámy: výjimečná architektonická podoba – otevřená nádvoří s
velkým množstvím oltářů na otevřeném dvoře.
- málo informací o domácí politice: snad prosazována po celé zemi.
Administrativa - tradiční byrokracie. Výrazní hodnostáři: Aper-el (vezír,
cizinec, hrobka v Sakkáře), Nacht (vezír), Aje (Achnatonův strýc - z rodiny
Nefertiti), vojenští velitelé Maja a Ramose, velitel policie Mahu.
- zahraniční politika: známá díky nálezu klínopisné diplomatické
korespondence, tzv. Amarnské dopisy. Zakročil v Núbii (12. rok:
vzpoura)
- do počátku 14. st. BC - hlavními protivníky: království Mitanni X doba
vlády Amenhotepa III. – čas geopolitických změn na Předním Východě
- nástup Achnatona: v S Sýrii se objevuje chetitský stát (král Šuppiluliuma
I.) porazil mitannské království. Někteří z nejsevernějších vazalů Egypta
přešli na stranu Chetitů
NOVÉ USPOŘÁDÁNÍ KRÁLOVSKÉ RODINY:
NEFERNEFERUATON NEFERTITI – velká královská manželka,
porodila Achnatonovi 6 dcer (Meritaton, Maketaton, Anchesenpaaton/
Anchesenamon, Neferneferuaton-tašerit, Neferure, Setepenre), žádný
syn. Hlavní síla Achnatonovy vlády + snad králova koregentka –
zobrazení Achnatona a dalšího krále. Má vlastní trůnní jméno –
Neferneferuaton = stejné jako následující panovník – Smenchkare.
- další oblíbené ženy: „velmi milovaná manželka krále“ Kija, zemřela
snad před Achnatonem, považovaná za matku Tutanchamona X
výzkumy DNA prokázaly, že jeho matkou byla dosud neznámá žena
(tzv. Mladší dáma z KV35), dcera Amenhotepa III. a královny Teje, tj. byla zároveň i
Achnatonovou sestrou
- v posledním období převzala králova nejstarší dcera Meritaton
funkci nejvýznamnější ženy v Achetatonu- sňatek se
SMENCHKAREEM - po krátkou dobu byl Achnatonův koregent
- doba vlády: přibližně 3 roky. Rodiče nejsou známi:
Achnatonovův starší syn s Kijou? - starší bratr Tutanchamona?
Nebo ženský panovník – Nefertiti? Meritaton?
TUTANCHATON/TUTANCHAMON (“žijící obraz Atona/Amona”). Syn Achnatona a neznámé
královské ženy (Achnatonova sestra, dcera Amenhotepa III. a královny Teje, tzv. Mladší dáma
z KV35). Sňatek se třetí dcerou Achnatona a Nefertiti: Anchesenpaaton/Anchesenamon (“Ona
žije pro Atona/Amona”). Dominantní úloha: velekněz Aje, generál Haremheb.
- 3 roky vládl z Achetatonu. Probíhala vyjednávání, jež započala již za
Smenchkarea a Meritaton, o opětovném obnovení tradičních božstev a jejich
chrámů. Změna jmen panovníka na Tutanchamona a jeho ženy na
Anchasenamon a přenos královské rezidence do Memfidy.
- zformulování tzv. „restaurační stély“, která se rozcházela s amarnskou
“herezí” a vyhlásila obnovení tradičních náboženských obyčejů: popis Egypta
(dezolátní stav chrámů, vojenské neúspěchy v Sýrii = bohové opustili Egypt)
před Tutanchamonem
- nečekaně zemřel po přibližně 10 leté vládě, nezanechal po sobě
žádného potomka
- pohřben v malé hrobce v Údolí králů (KV 62), která pro něj nebyla
původně určena. Objevena Howardem Carterem v roce 1922
- po Tutanchamonově smrti - dopis od Anchesenamony
Šuppiluliumovi (chetitský král), s žádostí o muže pro královnu.
Vyslán královský syn Zananza, ale v Syropalestině zavražděn dlouhý řetězec nepřátelství mezi Chetity a Egypťany
AJE (trůnní jméno Chepercheprure) - 3 roky vlády. Možná
z rodiny královny Teje (bratr?) a významná pozice již za
Achnatona. Tutanchaton – jeden ze dvou rádců:
velkovezír Aje (v Tutanchamonově hrobce Aje provádí
rituál Otevírání úst) a generál Haremheb = silná aliance
mezi Ajem a Haremhebem.
Pohřben v Západním údolí (tzv. Údolí opic) v Údolí králů
Po jeho smrti nastoupil na trůn HAREMHEB („(Bůh) Hor
se raduje“); trůnní jméno Džesercheprure – asi 1319–
1292 BC, 14/27 let vlády.
- významná pozice již za Achnatona a Tutanchatona /
Tutanchamona – rádce a generál - bez napojení na
královskou rodinu Achnatona - hrobka v Sakkáře. Podpora
armády i Amonova kněžstva
- primární důraz jeho vlády: restaurace starých pořádků,
zahlazení stop po amarnském období a omezení korupce –
nový soudní aparát.
- reorganizace armády - zlepšení její efektivity.
- významný stavitel chrámů: snaha udržet si podporu Amona
(zejména v Karnaku - nové stavby, uzurpace některých
Tutanchamonových památek + téměř úplná destrukce
Achnatonových thébských chrámů)
- bezdětný (manželka Mutnedžmet – dcera Ajeho) + snaha
zajistit stabilitu a vojenskou nadvládu – jmenování svým nástupcem generála Pramese z nilské
delty, který se stal Ramessem I., zakladatel 19. dynastie.
- pohřben v Údolí králů (KV 57)
- byl považován za prvního legitimního vládce po Amenhotepovi III.
Kontrolní otázky
Jak se proměnil způsob vlády v době 12. dynastie?
Jak se proměnil způsob vlády v době 12. a 13. dynastie?
Jak zasáhl do života Egypta panovník Achnaton?
Jak se proměnilo chápání královské rodiny za Achnatona?
Doporučená studijní literatura
Baines, J. – Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996.
Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009.
Mynářová, J.: Bohové, chrámy a lidé. Egyptské chrámy v Syropalestině v době Nové říše. PES
4, 1-5.
J. Mynářová – J. Dušek – P. Čech – D. Antalík. Poskytni králi výmluvná slova. Korespondence
starověké Levanty. Starověké písemnictví Levanty 3. Oikoymenh – FF UK v Praze, 2014.
Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003.
Trigger, B.G. – Kemp, B.J. – O’Connor, D.O. – Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti.
Praha: Vox Globator 2004.
Verner, M.: Chrám světa. Svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia
2010.
Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007.
(mapa a jednotlivá hesla).