kartografické informační fondy

Transkript

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN
FAKULTA STAVEBNÍ
LADISLAV PLÁNKA
KARTOGRAFIE II
MODUL 03
KARTOGRAFICKÉ INFORMA NÍ FONDY
STUDIJNÍ OPORY
PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Kartografie II · Modul 03
© RNDr. Ladislav Plánka, CSc., Brno 2007
- 2 (57) -
Úvod
OBSAH
1 Úvod 4
1.1 Cíle ........................................................................................................4
1.2 Požadované znalosti ..............................................................................4
1.3 Doba pot ebná ke studiu .......................................................................4
1.4 Klí ová slova.........................................................................................5
2 Kartografická literatura ..............................................................................7
2.1 Zahrani ní literatura ..............................................................................7
2.2
eská ( eskoslovenská) literatura ......................................................10
2.3 Kartografická bibliografie...................................................................10
3 Vyhledávací systémy ..................................................................................13
3.1 Mezinárodní desetinné t íd ní (MDT) ................................................13
3.2 Deskriptory..........................................................................................13
4 Kartografické konference a seminá e ......................................................15
5 Archivace kartografických d l ..................................................................17
5.1 Evidence archiválií..............................................................................17
5.2 Zpracování archiválií ..........................................................................17
5.3 Zp ístupn ní archiválií ........................................................................18
6 Významné mapové sbírky..........................................................................19
6.1 Národní mapové sbírky.......................................................................19
6.1.1
Mapová sbírka Úst edního archívu zem m ictví a katastru20
6.1.2
Mapová sbírka Univerzity Karlovy ......................................20
6.1.3
Mapová sbírka Národního technického muzea v Praze........20
6.1.4
Mapová sbírka Národního archívu (d íve: Státního úst edního
archívu...................................................................................21
6.1.5
Mapová sbírka Památníku národního písemnictví................21
6.1.6
Mapová sbírka Odd lení pro hospodá ské d jiny a
historickou geografii p i Ústavu eských a sv tových d jin
AV R ..................................................................................21
6.1.7
Další národní mapové sbírky ................................................21
6.2 Mezinárodní mapové sbírky................................................................22
7 Odv tvová informa ní st ediska ...............................................................23
8 Datové fondy ...............................................................................................25
9 Hodnocení kartografických d l .................................................................27
9.1 Analýza kartografických d l ...............................................................28
9.2 Hodnocení map a mapových soubor .................................................28
9.3 Hodnocení atlas .................................................................................31
9.4 Záznam výsledk hodnocení...............................................................31
10 Národní kartografické orgány a organizace ............................................33
10.1 Historický vývoj národních kartografických orgán a organizací......33
10.2 Sou asné národní kartografické orgány a organizace.........................34
10.2.1
eský ú ad zem m ický a katastrální .................................35
10.2.2 Topografická služba Armády eské republiky.....................36
10.3 Nestátní kartografické orgány a organizace – Kartografické domy ... 37
10.4 Školská a výuková za ízení ................................................................ 38
11 Zahrani ní kartografické orgány a organizace....................................... 41
11.1 Národní kartografické orgány a organizace ....................................... 41
11.1.1 Slovensko ............................................................................. 41
11.1.2 Evropa .................................................................................. 43
11.2 Nestátní kartografické orgány a organizace – Kartografické domy ... 46
11.3 Zahrani ní školská a výuková za ízení............................................... 48
11.3.1 Slovensko ............................................................................. 48
11.3.2 Evropa .................................................................................. 48
12 Mezinárodní kartografické orgány a organizace.................................... 49
12.1 International Cartographic Association.............................................. 49
12.2 EuroGeographics ................................................................................ 51
12.3 International Union for Surveying and Mapping (IUSM).................. 55
13 Záv r ........................................................................................................... 57
13.1 Shrnutí 57
13.2 Studijní prameny ................................................................................ 57
1
Úvod
1.1
Cíle
Informace, které se týkají kartografie obecn a kartografických d l lze nalézt
v širokém spektru zdroj , od archív , p es asopisecké publikace až ke sv tové
po íta ové síti. Nalézt konkrétní informaci však bývá v mnohých p ípadech
problém, zvlášt tehdy, kdy si jednotlivé zdroje výrazn odporují.
V p edkládaném textu se objevuje hrubá informace o kartografické literatu e a
pracovištích, které se kartografií zabývají a už profesionáln , nebo v decky i
ji vyu ují. V žádném p ípad si ne iní nárok na úplnost. Z tohoto pohledu
pokládám tento modul za asov otev ený a p edpokládám jeho pr b žnou
aktualizaci.
1.2
Požadované znalosti
Rychlejší zvládnutí textu umožní znalost základní terminologie obecné
kartografie. I bez ní se však pohybujeme v relativn nové technologické a
technické rovin , takže jej lze zvládnout p i trošce snahy vždy.
1.3
Doba pot ebná ke studiu
Doba pot ebná ke studiu je úm rná zájmu a zam ení. Pro celou problematiku
kartografické tvorby a výroby je plánováno na období letního semestru (14
vyu ovacích týdn ) po 2 hodinách p ednášek a 3 hodinách cvi ení týdn .
Hodiny cvi ení jsou v novány p edevším tvorb digitálních sestavitelských
- 4 (57) -
Úvod
originál kartografických d l (teoretický základ z p ednášek je ov ován na
praktickém p íklad ).
1.4
Klí ová slova
Kartografická literatura, hodnocení kartografických d l, národní a mezinárodní
kartografické orgány.
Kartografická literatura
2
Knižní kartografická produkce je zam ena p edevším na pot ebu vzd lávání a
výchovy kartograf (u ebnice, skripta), p ípadn na historii kartografie
(historické mapování, život a dílo významných kartograf ). Z odborného
hlediska mají velký význam výzkumné zprávy, diplomové, diserta ní a
habilita ní práce, ešící ucelené problémové okruhy praktické a teoretické
kartografie. Významné jsou i p ísp vky ve sbornících odborných seminá a
konferencí. Specifické postavení mají periodika, p edevším pak kartografické
asopisy národního a mezinárodního významu.
2.1
Zahrani ní literatura
Kartografické ro enky:
International Yearbook of Cartography, ro enka Mezinárodní kartografické
asociace, vycházející od roku 1961 v N mecku
Bibliographia Cartographica (Mezinárodní dokumentace kartografické
literatury, 1973 - )
Kartographisches Taschenbuch (spole ná ro enka N mecké, Švýcarské a
Rakouské kartografické spole nosti, 1954? -)
Kartografické listy (ro enka, vydává Kartografická spole nost Slovenské
republiky a Geografický ústav od roku 1993)
Tabulka 2-1 Zahrani ní asopisy s p evažujícím nebo významným
podílem kartografické problematiky
Název
Acta Cartographica
Annals of the Association of
American Geographers
Australian Journal of Earth
Sciences
Bolletino della Associazione
Italiana di Cartografia
Bulletin du Comité Français de
Cartographie
Bulletin of Association of
Canadian Map Libraries and
Archives
Bulletin of the American Society
of Cartographers
Bulletin of the Society of
University Cartographers
Caert-Thressoor
Cartactual
Cartográfia
Cartographica
Cartographica Helvetica
Cartographica Hungarica
Stát
Nizozemsko
USA
Vydáván od:
1961 1911
Itálie
Francie
1901 – 1907, dále od roku
1964
1847 -, 1958 -
Kanada
1901 -
USA
1915 -
Spojené
království
Nizozemsko
Ma arsko
Špan lsko
Kanada
Švýcarsko
Ma arsko
1966 1982 1965
1962 1971 1941 -, 1983 1992 -
Název
Cartography
Cartography and Geographic
Information Science
Computers & Geosciences
Der Globesfreund
Earth-Science Reviews
GEOCARTO International
Geodézia és kartográfia
Geodezija i kartografija
Geodezijam kartografija i
zemeustrojstvo
Geodezja i kartografia
Geografický asopis
Geographia Helvetica
Geographical Review
Geographische Rundschau
Geoinformatica
GEOINFORMATICS
Geoinformation
Geomatica
Geomatics World
GEOmedia
GeoWorld
GIM International
GIS Professional
Globen
Chizu – Map
Imago Mundi
International Journal of
Geographical Information
Science
ITC Journal
Izvestija Rossijskoj Akademii
nauk, serija geografi eskaja
Journal of Geography
Journal of Spatial Science
Journal of the Israeli Map
Collectors Society
Kart og Plan
Kartensammlung und
Kartendokumentation
Kartografie
Kartografisch tijdschrift
Stát
Austrálie
USA
Vydáván od:
1954 - , 1972 The American Cartographer
( 1974 – )
Cartography
and
Geographic
Information
Systems
Rakousko
1952 -
Ma arsko
Rusko
Bulharsko
1949
1959 1963 -
Polsko
Slovensko
Švýcarsko
USA
N mecko
1952 1949 1941 1916 1949 -
Švédsko
Japonsko
1922 1963 1935 – 1948 (Amsterodam),
1949 – (Spojené království)
Rusko
1945 -
USA
1902
Izrael
1984 -
Norsko
N mecko
1906 1966 -
Nizozemsko
Švédsko
1958 1975 -
- 8 (57) -
Název
Kartographische Nachrichten
Lund Sudies in Geography
Mapforum – the web journal
Mapline
Maplines
Mercator´s World
Mitteilungen der
Österreichischen geographischen
Gesellschaft
Nachrichten aus dem Karten- und
Vermessungswesen
Nachrichten der
Niedersächsischen Vermessungsund Kartenverwaltung
Österreichische Zeitschrift für
Vermessung & Geoinformation
Stát
N mecko
Švédsko
Vydáván od:
1952 1949 -
USA
1917 -
USA
Rakousko
1966 1857 -
N mecko
1956 -, 1982 -
N mecko
1951 -
Petermanns Geographische
Mitteilungen
Polski przegl d kartographiczny
Przegl d geograficzny
Revista Brasileira de cartografia
Revista Cartográfica
Revista Cartográfica
Sbornik statjej po kartografii
Slovenský geodet a kartograf
South African Journal of
GeoInformation
SUC Bulletin
N mecko
d íve:
Österreichische
Zeitschrift
für
Vermessungswesen
1860 -
Polsko
Polsko
Brazílie
Argentina
Mexiko
Rusko
Slovensko
1969 1949 1970 1952 1952 1952 1996 -
Spojené
království
USA
1966 -
Surveying and Mapping
The ACSM Bulletin
The Cartographer
The Cartographic Journal
The Geographical Journal
The Map Collector
The Portolan
The Professional Geographer
Vermessungstechnik
Vestnik Moskovskogo
universiteta, serija geografija
World Cartography
Kanada
Velká
Británie
Spojené
království
Spojené
království
USA
USA
N mecko
Rusko
OSN
1953 1968 –
The Canadian Cartographer
(1964 – 1967)
1964 1893 1978 –
USA, 1923 1963 1949 1949 1951 -
Název
Zeitschrift f r
Vermessungswesen
2.2
Stát
N mecko
Vydáván od:
1953 -
eská ( eskoslovenská) literatura
•
Kartografický p ehled ( eskoslovensko, 1946 – 1960)
•
Geodetický a kartografický obzor (m sí ník, vydávaný spole n
eským
ú adem zem m ickým a katastrálním a Úradem geodézie, kartografie a
katastra Slovenskej republiky), vychází od roku 1955 dosud, jeho
p edch dci byly Zem m ický v stník a Zem m ický obzor
•
P ehled informací (VÚGTK Zdiby - dvoum sí ník)
•
Pozemkové úpravy (Ministerstvo zem d lství - tvrtletník)
•
Zpravodaj ÚZK ( ÚZK - ob asník)
•
Zem m ický v stník ( eský svaz geodet a kartograf - 10 ísel ro n , od
roku 1993 asopis eského svazu geodet a kartograf )
•
Ob asník ( eský svaz geodet a kartograf - 10 ísel ro n )
•
Dokumenta ní zpravodaj, ada geodézie a kartografie (Výzkumné st edisko
090 Praha - Analyticko - informa ní st edisko Topografické služby A R,
dvakrát do roka)
•
Zem m i (soukromý náklad, vydavatelství Klaudián a Ji í Kanis v Praze,
dvoum sí ník, vydávaný od roku 1994)
•
Sborník eské geografické spole nosti vydávaný AV R
•
Geoinformace
•
Geoinfo
•
Kartografie a geoinformatika (1999 - )
Významným informa ním zdrojem, p edevším pro rychle se rozvíjející
technologie digitální kartografie, jsou asopisy prvoplánov v nované
informa ním technologiím (nap . CHIP, PS World, Computer aj.) a Internet.
asopisy na Internetu: G-portál, Geoinformatika on-line
Geografie – Sborník eskoslovenské spole nosti zem pisné ( R, 1894 - )
2.3
Kartografická bibliografie
Základní úlohou kartografické bibliografie je souhrnné zpracování a
publikování anota ních a p ípadn i hodnotících záznam o kartografických
dílech a kartografické literatu e. Podle ší e záb ru rozlišujeme bibliografie
mezinárodní, národní, vydavatelství aj.).
Mezinárodní mapové bibliografie lze nalézt v Bibliographie Géographique
Internationale, vydávané v Pa íži, rešeršním odd lení Intergéo v rámci služeb
- 10 (57) -
UNESCO. Dalším zdrojem je Bibliographia Cartographica, která vychází v
Mnichov .
V eské republice provádí pr b žnou bibliografii kartografické literatury
VÚGTK. Svoji anota ní innost publikuje v Literární hlídce (oddíl
Kartografie) P íklad anota ní innosti uvádí tabulka 2-2. Podobnou, avšak
historicky uzav enou roli hraje i Kartografický p ehled (p íklad anotace viz
tabulka 2-3), vyhotovený Úst edním archívem geodézie a kartografie v Praze.
Kritické bibliografie významných kartografických d l a aktuální kartografické
literatury jsou v tuzemsku p íležitostn publikovány v asopisech Geodetický a
kartografický obzor, Zem m i a ve Sborníku eské geografické spole nosti a
v P ehledu informací, kde lze nalézt informace o p ír stcích do knihovny a
p eklady vybraných lánk ze sv tové zem m ické literatury.
Tabulka 2-2 Ukázka anota ního záznamu VÚGTK
528.935:003.62-82 VÚGTK 17 591
VASMUT,A.S.
Osnovnyje principy postrojenija sistemy uslovnych znakov dlja topografi eskich kart (Základní principy
sestavení systému zna ek pro topografické mapy).
Izv. vuzov Geodet. Aerofotosj., 1976, .4,s.93-104, 5 tab, list 5.
Autor p edkládá základní pravidla tvorby zna ek zaru ující dobrou itelnost, velkou informa ní kapacitu
a možnost automatického zpracování.
12/76 947/77 Št
Tabulka 2-3 Ukázka anotace z Kartografického p ehledu
Krkonoše. Automapa. M . 1:200 000. odp. redaktor E.Aunická, 6.vyd. Praha, Kartografie 1982. 44x52
cm.(slož 22x10).Soubor automap 1:200 000 .13. Nákl.50 000. K 6,-.
P i práci s bibliografií je t eba ovládnout minimáln dva vyhledávací systémy,
a to mezinárodní desetinné t íd ní a systém deskriptor .
Vyhledávací systémy
3
Vyhledávací systémy
3.1
Mezinárodní desetinné t íd ní (MDT)
Jedná se o univerzální ale pom rn t žkopádný systém pro indexování všech
obor lidské innosti. MDT se lení do deseti hlavních t íd, v páté z nich
(matematika, p írodní v dy) je pod kódem 528 za azena geodézie i kartografie,
pod dalším d lením 528.9 je kartografie s následujícím kódováním:
528.91 - teoretická kartografie
528.92 - praktická kartografie
528.93 - topografická a chorografická kartografie
528.94 - tématická kartografie
528.95 - glóbusy, reliéfní mapy, atlasová kartografie
528.96 - revize a údržba map
528.97 - vzorové listy a p episy
P i vytvá ení indexu MDT pro konkrétní mapu i kartografickou publikaci se
používá dalších pomocných znak (nap . pro tematické zam ení, rozsah
území, m ítko aj.). Vytvá ení výsledného indexu MDT není zcela jednozna né
a p i podrobn jším len ní závisí na subjektivním p ístupu.
3.2
Deskriptory
Užívání deskriptor je založeno na systému klí ových slov, vyjad ujících
obsahový smysl dokumentu (mapy, atlasu, odborného lánku). Slovník
deskriptor (popisova ) a k nim vztažených klí ových slov tvo í tesaurus.
Volba deskriptor se provádí vždy pro ur itou tematickou oblast, klí ová slova
jsou sou ástí p irozeného jazyka.
Tabulka 3-1 P íklad použití deskriptor p i popisu Atlasu SSR
klí ové slovo
atlas
národní
poznávací
SSR
deskriptor
podoba kartografického díla
rozsah území, zam ení díla
ú el díla
zobrazované území atd.
Kartografické konference a seminá e
4
Kartografické konference a seminá e
Významným informa ním zdrojem jsou odborn zam ené akce národních i
mezinárodních kartografických orgán , z nichž jsou obvykle publikovány
obsáhlé sborníky.
Tabulka 4-1 eskoslovenské kartografické konference
Po ad. íslo
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
Rok konání
1967
1969
1972
1975
1978
1981
1984
1987
1990
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
Místo konání
Liblice u M lníka
Praha
Bratislava
Brno
Banská Bystrica
Janské koupele
Bratislava
Pardubice
Prešov
Brno
Bratislava
Olomouc
Bratislava
Plze
Zvolen
Brno
Bratislava
Archivace kartografických d l
5
Archivace kartografických d l
Kartografická díla vzniklá inností státních orgán , organizací i jednotlivc ,
mající vzhledem ke svému historickému, kulturnímu nebo hospodá skému
významu dokumentární hodnotu, se trvale ukládají v archívech
kartografických d l, nej ast ji ozna ovaných pouze jako mapové archívy.
Ú elov uspo ádaný soubor archiválií tvo í archívní celek. Pokud vznikl
inností jednoho p vodce nazývá se archívní fond. Byl-li vytvo en
sb ratelskou inností bez ohledu na p vod jednotlivých archiválií, jde o
archívní sbírku. Toto hledisko platí i pro kartografické archiválie, tj.
jednotlivé mapy, jejich soubory, glóbusy aj.
5.1
Evidence archiválií
Každá archiválie musí být jako archívní p ír stek ádn zaevidovaná. K tomuto
ú elu se zpracovává:
•
p edávací protokol, který obsahuje ozna ení p edavatele, po adové íslo,
popis a p ípadnou skarta ní lh tu p edávaných dokument ,
•
p ír stková kniha, v níž se chronologicky evidují p ír stky do archívu,
v etn data jejich získání, p vodce a p ípadného vy azení,
•
loka ní plán, který obsahuje schéma ukládacího prostoru (depotu)
s vyzna ením uložení jednotlivých archívních celk .
5.2
Zpracování archiválií
Archiválie se pr b žn hodnotí a t ídí za ú elem vytvá ení uspo ádaného
informa ního fondu schopného všestranného využití. Uspo ádávání archiválií
se provádí podle ú elu archívu, tzn. že mohou existovat r zná t ídící kritéria.
B žná jsou p edevším následující kritéria:
•
organiza ní, kdy se archiválie t ídí podle struktury p vodce
kartografických d l. Toto kritérium je vhodné pro rozsáhlé a relativn
uzav ené a úplné fondy, jako nap . výsledky historických mapování.
•
chronologické, kdy se archiválie t ídí v asovém po adí jejich vzniku bez
ohledu na p vodce a místo vzniku d l. Toto kriterium je vhodné nap . pro
kartografická díla vzniklá do roku 1850.
•
tematické, kdy se archiválie t ídí podle p edem daných tematických skupin,
•
druhové, kdy se archiválie t ídí podle jejich fyzické povahy (nap . mapy,
glóbusy, atlasy aj.).
V praxi se jednotlivá hlediska kombinují s tím, že jedno z nich se považuje za
hlavní. Pro zpracované archiválie se vyhotovují kartoté ní lístky podle
jednotného, p edem dohodnutého schématu, které jsou nezbytnou podmínkou
efektivního zp ístupn ní archiválií.
5.3
Zp ístupn ní archiválií
Archívy jsou sou ástí spole enských informa ních tok . Jejich efektivnost je
podmín na dokonalou evidencí a snadnou orientací v uložených fondech.
Zp ístupn ní archiválií je založeno na jejich inventarizaci a katalogizaci.
Inventarizace se provádí v rámci archívního celku (fondu, sbírky) a jejím
výsledkem je archívní inventá . Tento obsahuje charakteristiku fondu a
inventární seznam, tj. soupis všech inventárních jednotek s inventárními ísly.
Katalogizace se provádí pro uživatelské pot eby. Spo ívá v popisu a
hodnocení archiválií v rámci archívního celku nebo jeho ásti (systematická,
výb rová, tematická katalogizace). Vzniklé katalogy mohou mít lístkovou nebo
knižní podobu. Moderní zp soby katalogizace a inventarizace využívají
výpo etní techniku.
Katalogiza ní záznam by m l obsahovat:
•
adresné (vyhledávací) údaje, tj. inventární
zobrazovaného území aj.,
•
výrobní údaje, tj. autora, redaktory, nakladatele, místo a rok vydání, cenu
aj.
•
popisné údaje, tj. informace o obsažených mapových prvcích a zp sobu
jejich vyjád ení,
•
hodnotící údaje, tj. celkovou charakteristiku kartografického díla.
íslo, název mapy, název
Jednodušší formou katalogizace jsou rejst íky. Rejst íkové záznamy jsou
stru né a skládají se zpravidla pouze z hesla a odkazu na po adové íslo
kartoté ního lístku. Rejst íky slouží pro rychlou orientaci v archívních fondech.
adí se abecedn .
- 18 (57) -
Významné mapové sbírky
6
Zájem o staré mapy probudilo znovuobjevení Ptolemaiova geografického a
kartografického díla ve druhé polovin 15. století (Semotánová, E., 2001). Od
16. století byly mapy sou ástí nejen p edních královských knihoven, ale také
vatikánské knihovny, šlechtických rodinných sbírek a knihoven mnoha
politik , historik , ale i obchodník a ú edník . V tšina map uložených
v t chto knihovnách byla d íve nebo pozd ji vydávána jako sou ást atlas ,
letopis , historických pojednání, pr vodc a pozd ji i asopis . Jednotlivé
mapy byly vydávány také samostatn , asto jako nást nné, podlepené plátnem
a orámované. P estože se jich mnohdy kreslily desítky, a pozd ji tiskly stovky,
ba i tisíce od jednoho druhu, po et exemplá , které se zachovaly do
sou asnosti je srovnání s p vodním nákladem nepatrný a odhaduje se asi na 20
%. Mapy ni ily požáry, b žné denní využívání, hmyz plísn aj.
Základem mnohých soukromých geografických a historických sbírek se v 17. a
18. století staly atlasy Blaeua, Janssonia a Homanna. Pro n které význa né
osobnosti se také sestavovaly individuální mapové sbírky. Nap . ve druhé
polovin 17. století shromáždil amsterodamský m š an Laurens van der Hem
sbírku o padesáti svazcích „Atlas Blaeu-van der Hem“, která obsahovala krom
Blaeuova atlasu (11 svazk ) dalších celkem 2 115 list (je uložena
v Österreichische Nationalbibliothek). Pro Augusta Silného sestavili
v Amsterodamu v letech 1706 – 1710 devatenáctisvazkový atlas o více než
1400 listech a v rozmezí let 1720 – 1757 shromáždil Philipp von Stosch,
diplomat slezského p vodu, atlas o 324 svazcích s 28 253 mapami. Objemné
kolekce map, plán a jiných rytin obsahovaly atlasy Karla II. ze druhé poloviny
17. století, Friedricha Augusta Saského z p elomu 18. a 19. století, Abrahama
van Stolka z Rotterdamu z 19. století aj. Rakouský diplomat Bernard Pavel
Moll založil podobnou sbírku v roce 1750, v níž se zam il na mapy
rakouských a n meckých zemí, v etn území dnešní eské republiky.
V 19. století vznikaly známé kartografické sbírky p i velkých knihovnách. Ve
Francii roku 1828 u Bibliothéque Royal, v N mecku roku 1859 v Königliche
Bibliothek, V Anglii roku 1867 v British Museum, ve Spojených státech
amerických roku 1897 v Library of Congress a dále soukromé sbírky, nap .
Nordenskiöldova ve Švédsku na konci 19. století.
Obliba starých kartografických d l se odráží i v zájmu p edních auk ních síní –
Christie´s, Sotheby´s a Jonathana Pottera v Londýn a Kennetha Nebenzahla
v Glensoe v USA.
Archivn zpracovat tak etný a p itom r znorodý materiál jakým jsou
kartografická díla, je obtížná a nikdy nekon ící innost. v dalším uvedeme
p ehled a charakteristiku nejvýznamn jších tuzemských mapových sbírek a
stru nou zmínku o sbírkách zahrani ních.
6.1
Národní mapové sbírky
V eských zemích byla založena sbírka map roku 1818 p i vzniku eského
muzea. Základ mapové sbírky pocházel pravd podobn z knihovních fond
Karla Šternberka a Jana Krakovského z Kolovrat, pozd ji z poz stalosti
Františka Šternberka. Roku 1824 m la sbírka kolem 500 kus map a plán ,
roku 1834 ji obohatila poz stalost Františka Jakuba Jind icha Kreibicha (415
položek) a v roce 1864 k nim p ibyly mapy z poz stalosti Pavla Josef Šafa íka.
Postupn se rozši ovala dalšími dary a výjime n i koupí. V roce 1951 byla
za len na do Státní sbírky mapové, nyn jší Mapové sbírky Univerzity
Karlovy.
Rámcový p ehled mapových fond a sbírek podává Lexikon mapových archív
a sbírek eské republiky sestavený E.Semotanovou a R.Šim nkem, který byl
vydán v Praze v roce 2000.
Po roce 1918 byl z ízen Úst ední archív katastrálních map p i Ministerstvu
financí SR. Organiza ními zm nami prošel v letech 1928 a 1950. V roce
1993 se stal Úst edním archívem zem m ictví a katastru.
6.1.1
Mapová sbírka Úst edního archívu zem m ictví a
katastru
Mapová sbírka Úst edního archívu zem m ictví a katastru (bývalý Úst ední
archív geodézie a kartografie - ÚAGK) p edstavuje rozsáhlý mapový fond
obsahující statisíce archiválií velké historické i odborné ceny, vytvo ený prací
našich m i . Základem je fond katastrálních a pozemkových map v etn
originál Stabilního katastru z let 1824-1863, v etn písemného operátu.
Dalším rozsáhlým fondem jsou výsledky vojenských mapování z let 17631884. Cennými unikáty jsou historické mapy, m ické instrukce, vzory
tiskopis , m ické pom cky, stabiliza ní zna ky. V ÚAGK je vedena
celostátní evidence mapového fondu. Depozitá je umíst n na zámku Libo any
u Žatce.
6.1.2
Mapová sbírka Univerzity Karlovy
Mapová sbírka Univerzity Karlovy (bývalá Státní sbírka mapová, mapová
sbírka Geografického ústavu SAV a mapová sbírka p i kated e kartografie
P írodov decké fakulty UK v Praze) byla z ízena roku 1921 p i tehdejším
Geografickém ústavu Karlovy univerzity a dopln na o další sbírky ze
zrušených mapových sbírek knihoven a mnoha zámk v echách a na Morav .
Dokumentace map je vedena po tématických celcích nap . matematická
kartografie, národní atlasy, dopravní kartografie, historická kartografie aj.
Sbírka obsahuje i bývalou sbírku ( eského) Národního muzea v Praze,
tvo enou mnoha cennými rukopisy, starými mapami a atlasy.
6.1.3
Mapová sbírka Národního technického muzea v Praze
Vznikla s jeho založením r. 1905 a je sou ástí geodetického odd lení muzea.
Mapová sbírka v po tu cca 15 000 list je zam ena na mapy dokumentující
zobrazení eských zemí a jeho vývoj.
- 20 (57) -
6.1.4
Mapová sbírka Národního archívu (d íve: Státního
úst edního archívu
Mapová sbírka Národního archívu (d íve: Státního úst edního archívu obsahuje
cca 60 000 list , obsahov velmi r znorodých. Unikátní jsou mapy a plány
evropských bojiš , asov sahajících až do 16. století. Dále ada map
lesnických, d lních, hrani ních aj.
6.1.5
Mapová sbírka Památníku národního písemnictví
Sbírka je uzav ena, obsahuje archiválie z po átku sedmnáctého do konce
devatenáctého století. Zajímavé jsou rukopisné mapy Müllerovy a ada plán
Prahy a dalších evropských m st.
6.1.6
Mapová sbírka Odd lení pro hospodá ské d jiny a
historickou geografii p i Ústavu eských a sv tových
d jin AV R
Mapová sbírka Odd lení pro hospodá ské d jiny a historickou geografii p i
Ústavu eských a sv tových d jin AV R obsahuje krom map zna né
množství atlas z celého sv ta, dále lexikony obcí, statistické ro enky aj.
6.1.7
Další národní mapové sbírky
Vedle uvedených sbírek obsahují etná kartografická díla depozitá e
univerzitních knihoven v Praze a Brn , zemských a oblastních archív (Brno,
Opava, Litom ice aj.), muzeí, památkových ú ad a klášter (nap .
strahovského i tepelského) aj.
•
Moravská zemská knihovna, v níž je umíst na významná Mollova
sbírka obsahující adu prvních historických map našich zemí.
•
Moravský zemský archiv v Brn
•
Mapová sbírka katedry geografie P írodov decké fakulty Masarykovy
univerzity v Brn
•
Státní oblastní archiv v Litom icích
•
Sbírka map a plán Zemského archivu v Opav
•
Archiv Pražského hradu
•
Archív Hlavního m sta Prahy
•
Mapová sbírka Historického ústavu Akademie v d
v Praze
•
Národní knihovna eské republiky v Praze
•
Knihovna Národního muzea v Praze
•
Mapová sbírka Královské kanonie premonstrát v Praze na Strahov
•
Vojenský úst ední archiv v Praze
•
Poštovní muzeum
eské republiky
6.2
Mezinárodní mapové sbírky
Nejv tší sv tovou kartografickou sbírku má z ejm Kongresová knihovna ve
Washingtonu (Library of Congress). Sbírka obsahuje cca 3 miliony map a
n kolik desítek tisíc atlas .
Další významné mapové sbírky jsou, asto jako sou ást univerzitních sbírek,
v Moskv , Petrohradu, Amsterodamu, Leidenu, Utrechtu, Bonn-Bad
Godesbergu, Berlín (Staatsbibliothek Preussischer Kulturbesitz), Mnichov
(Deitsches Museum), v Helsinkách (Nordenskiöldova sbírka v Univerzitní
knihovn ), v Pa íži (Bibliothéque Nationale), v Benátkách (Biblioteca
Marciana), v ím (Biblioteca Nazionale), ve Florencii (Biblioteca Medicea
Laurenciana), ve Vídni (Österreichische Nationalbibliothek a StaatsarchivKriegsarchiv), v Chicagu (Newberry Library), v Providence (John Carter
Brown Library) a v Londýn (British Library - Map Library).
Rozsáhlými sbírkami map se chlubí i v Budapešti (Széchényiho národní
knihovna), v Toruni (Koperníkova knihovna), ve Varšav (Biblioteka
Narodowa), v Moskv (Moskevská státní knihovna) aj.
- 22 (57) -
Odv tvová informa ní s ediska
7
Odv tvová informa ní st ediska
Informa ní innost v rámci resortu zem m ictví a katastru (d íve geodezie a
kartografie), je v rámci eské republiky zabezpe ována:
•
Odv tvovým informa ním st ediskem (ODIS) p i VÚGTK Zdiby, které
k tomuto ú elu vydával Literární hlídku (p ír stkový seznam literatury
v knihovn VÚGTK) a rešeršní materiál Informace. V nedávné dob byly
oba tyto materiály spojeny pod názvem P ehled informací.
•
podnikovými (firemními) archívy, jako nap . Zem m ický ústav a
Kartografie a.s., které obsluhují p edevším provozní dokumentaci
kartografických d l vlastní produkce nebo p ír stky získané vým nou.
•
vysokoškolskými pracovišti geodézie a kartografie univerzitního i
technického sm ru,
•
vojenskými topografickými složkami.
Datové fondy
8
Datové fondy
•
Geoportál Zem m icského ú adu (http://geoportal.cenia.cz/),
•
Mapy na serveru MŽP (http://www.env.cz/),
•
Internetový zobrazova geografických armádních dat (IZGARD) –
p ístupný z Portálu ve ejné zprávy nebo z www.arwen.ceu.cz/izgard,
•
Digitální
knihovna
(http://mapy.vkol.cz),
•
Mapy
Rakouska-Uherska
1
:
200
000
(http://lazarus.elte.hu/hun/digkonyv/topo/3felmeres).
map
V decké
knihovny
v Olomouci
roku
1910
Hodnocení kartografických d l
9
Hodnocením kartografických d l rozumíme proces zjiš ování jejich vlastností,
kvality a vhodnosti díla pro konkrétní ú el. Hodnocení kartografických d l je
komplexní proces, p i n mž je posuzována jejich obsahová úplnost, aktuálnost,
podrobnost a p esnost, použité metody interpretace a další aspekty. Analýzu a
hodnocení kartografických d l je nutné provád t s ohledem na zp sob jejich
vzniku a ú el, pro který je hodnocení požadováno, tedy s ohledem na cílovou
skupinu lidí, pro níž jsou výsledky hodnocení ur eny. Zp soby a cíle
hodnocení se mezi kartografickou a nekartografickou odbornou ve ejností
odlišují
S hodnocením mapových d l se m žeme setkat p edevším v odborných
asopisech (Zem m i , Geodetický a kartografický obzor, Kartografické listy,
Geoinformace, GeoInfo), hodnocení elektronických map obsahují asopisy a
jiné publikace z oblasti informatiky (CHIP, Softwarové noviny, Computer
World), s recenzemi turistických map se m žeme setkat v asopisech pro
turistiku a outdoorové sporty, recenze map ur ených pro vzd lávání (školní
atlasy) jsou otiskovány v asopisech ur ených pro pedagogy, hodnocení
specializovaných tematických map (geologických, demografických aj.) je
možné najít v p íslušných odborných asopisech a sborník z konferencí apod.
Analýza a hodnocení kartografických d l je nutné:
•
pro pot eby vytvá ení informa ních fond ,
•
v procesu tvorby odvozených map, kdy se hodnotí p edevším mapové
podklady
•
p i ešení praktických úloh na mapách, kdy se hodnotí geometrická
p esnost map s ohledem na m ítko a použité zobrazení, podrobnost aj.
•
p i užívání map pro ú ely r zných v dních obor , kdy se hodnotí jejich
obsahová úplnost, názornost, aktuálnost aj.
P ed zahájením hodnocení je nutno stanovit hierarchii ukazatel kvality
hodnocené mapy. V n kterých p ípadech m že být prioritním požadavkem
geometrická p esnost mapy (provádíme-li na mapách m ení), v jiných jejich
podrobnost (slouží-li mapa jako grafický pasport), jindy zase názornost
(používáme-li ji pro orientaci v terénu). Tyto požadavky jsou asto protich dné
(geometrická p esnost – míra generalizace, podrobnost – názornost).
P i úplném hodnocení mapy je t eba zam it se nejprve na její konstruk ní
základ (matematické prvky), úplnost a aktuálnost jejího obsahu, polohovou
p esnost zobrazených prvk , názornost a estetiku jazyka mapy aj. Základem
hodnocení je porovnávání mapy s p edlohou, kterou v i hodnocené map
považujeme za bezchybnou. M že se nap . jednat o již zhodnocenou nejnov jší
mapu v tšího m ítka, soubor geodetických m ení, kosmický nebo
fotogrammetrický snímek, nejnov jší statistické údaje aj.
Velmi obtížné, ale d ležité je p i hodnocení mapy odlišit objektivní názory a
subjektivní sd lení. Hodnocení by m lo být o subjektivní názor hodnotitele
obohaceno, ale tento názor musí být striktn odd len od objektivních
požadavk na mapu. N která hodnotící hlediska však už z podstaty nemohou
být jiná než subjektivní. Subjektivn m žeme hodnotit p edevším estetiku
mapy, ale áste n také kompozici mapy, zna kový klí apod.
9.1
Analýza kartografických d l
Analýza obsahu mapy p edstavuje rozbor obsahu mopy s cílem získat
poznatky o r zných vlastnostech objekt , jev nebo jejich charakteristik
zobrazených na ní pomocí r zných p ístup . Provádí se zpravidla s cílem
hodnotit mapu.
Rozlišuje se:
•
grafická analýza mapy, kterou rozumíme konstrukci profil , ez ,
diagram , blokdiagram aj. a jejich interpretaci,
•
kartometrická analýza mapy, které spo ívá v ur ení m ítka, zobrazení,
deformací, zkreslení a dalších metrických vlastností mapy nebo v ní
zobrazených objekt a jev ,
•
matematickostatistická analýza mapy, která spo ívá ve využívání
matematicko-statistických postup a metod ke zjiš ování r zných
vlastností a vztah prvk obsahu mapy.
9.2
Hodnocení map a mapových soubor
Obecné schéma (osnova) hodnocení obsahuje:
a) Obecné údaje
Mezi obecné údaje pat í zejména název, m ítko, formát, vydavatel, autor,
místo a rok vydání, po adí vydání, cena, distributor
b) Kompozici mapy
V rámci kompozice mapy hodnotíme zp sob sestavení mapy, její celkové
grafické provedení a umíst ní základních i nadstavbových kompozi ních
prvk .
c) Matematické prvky (konstruk ní základ mapy)
Hodnocení konstruk ního základu je nutno za ít identifikací m ítka a
kartografického zobrazení. Neznalost zobrazení m že zcela zpochybnit
výsledky kartometrického šet ení, a proto je namíst využít k jeho identifikaci
metod matematické kartografie. Je-li zobrazení ur eno známým tvarem
zobrazovacích rovnic a v nich užívaných konstant, je vždy výhodné zakreslit
na hodnocenou mapu pr b h ekvideformát ( ar stejného zkreslení).
U mapových soubor je navíc vhodné hodnotit kompozici kladu mapových
list , jeho vazbu na rovinný sou adný systém, vazbu zna ení mapových list na
polohu listu v území (nap . zda lze z ozna ení listu jednozna n odvodit
polohu a ozna ení sousedních list ).
Ostatní matematické prvky se hodnotí p ípad od p ípadu v závislosti na ú elu
hodnocení.
d) Úplnost a nápl obsahu (objem informací)
- 28 (57) -
Uvažuje se p edevším objem udávaných informací a jejich struktura. Hodnotí
se jednotlivé prvky a posuzuje se vhodnost jejich zastoupení, u každého prvku
zvláš hodnotíme použitý vyjad ovací prost edek, správnost stupnic a
klasifikace do skupin a kategorií. Pozornost se v nuje i použití fyzikálních
jednotek. Nápl se posuzuje podle využití mapy.
Hodnocení zahrnuje nejen samotný po et zobrazených objekt na map , ale i
objem všech zobrazených informací, který je zakódován po tem
vyjad ovaných charakteristik. Vyjád ení úplnosti mapy je v absolutní mí e
velmi problematické. V tšinou se nahrazuje r znými expertními odhady, které
se r zní podle ú elu hodnocení a subjektivního p ístupu experta. Ur itou míru
objektivizace tohoto hodnocení m že p inést zavedení entropie (z teorie
informace) jako míry neur itosti jevu, a to nejspíš až v digitálních
kartografických bázích.
e) V rnost (obsahová správnost) a aktuálnost znázorn ní skute nosti
V podstat se jedná o stanovení míry generalizace jednotlivých obsahových
prvk mapy, což lze provést porovnáním nap . s jinými mapami v tších
m ítek, s leteckými nebo kosmickými snímky ze stejné oblasti,
s nekartografickými zdroji (ná rty, texty, fotografiemi, terénním pr zkumem,
statistickými údaji aj.) . Roli zde hraje i vhodnost použitých prost edk jazyka
mapy a metod generalizace. Je vhodné, aby hodnotitelem (jedním
z hodnotitel ) byl odborník pro danou oblast obsahu mapy (hydrolog, geolog
aj.).
Obsahový soulad mezi mapovým obrazem a realitou ur uje aktuálnost mapy.
Zde je nutno vzít v úvahu, že proces zastarávání mapy za íná datem jejich
redak ní uzáv rky. Vlastní zastarávání však za íná již d íve a je r zné pro
jednotlivé mapové prvky, i územní celky, pokud údaje o nich byly zjiš ovány
mapováním k r znému datu. V p ípad tematických map totéž platí pro data
statistických šet ení.
Hledisko aktuálnosti je významné u map pro ve ejnost, zejména u orienta ních
plán m st, aj. Ideálním stavem je ur ení všech obsahových prvk mapy ke
stejnému datu. V oblasti obecn zem pisných map zde poskytuje dobré
výsledky dálkový pr zkum Zem .
f) Kvalita technického provedení kartografické interpretace
Kartografické výrazové prost edky je t eba posuzovat nejen jednotliv , ale i
v jejich vzájemných návaznostech ve zna kovém klí i (nap . ešení
vzájemného napojování jejich kresby, otázky ešení spole ného p dorysu aj.).
Pozornost je t eba v novat:
•
vzájemné rozlišitelnosti znak ,
•
názornosti znak (asociativnost, sch dnost tení mapy),
•
logické vazby mezi znaky, v etn vyjád ení významu prvku,
•
únosnost grafické zát že mapy,
•
barevné ešení mapy
•
polygrafické provedení (vhodnost použití papíru, p esnost soutisku, ostrost
kresby),
g) V rnost znázorn ní reality a geometrická p esnost
Základní metodou zjišt ní geometrické p esnosti mapy je porovnání jejího
vybraného obsahu se spolehlivou mapou v tšího m ítka nebo souborem
geodetických m ení. Základem je p evod mapové kresby do digitálního tvaru.
P i srovnávání dvou map je vhodné p evést digitální záznam na spole ný
sou adný systém. Doporu uje se vložit jej do mapového rámu hodnocené mapy
a polohové odchylky kresby porovnat vzájemnou projekcí. V p ípad
porovnání s geodeticky získanými kontrolními údaji je vhodný p epo et
výsledk digitalizace do jednotného rovinného sou adného systému a ur ení
st edních polohových chyb pro jednotlivé prvky (identické body). Výsledky
m ení je t eba opravovat o vliv kartografických zkreslení, zvlášt je-li u obou
map odlišné, a o vliv srážky. Je t eba vylou it i další chyby z konstruk ní
p ípravy, z kartografické kresby, z generalizace a reproduk ního zpracování. U
odvozených map se hodnotí i chyby p evzaté z map podkladových.
Výhodná je znalost chyb provázejících proces vzniku mapy p vodní i mapy
hodnocené. U map p vodních se jedná o chyby geodetických základ a
m ických metod, chyby konstruk ní p ípravy a dále chyby související
s kvalitou kresby, její generalizací a polygrafickým zpracováním
kartografického díla. Na odvozené mapy se p enášejí chyby vzniklé p i procesu
vzniku p vodních map, na které se nakládají další chyby vzniklé generalizací a
kresbou „nad míru“ a „posunem kresby“, jež mají povahu systematických chyb
náhodn prom nné velikosti.
Geometrickou p esnost je nutno ur ovat pro jednotlivé prvky obsahu mapy, i
skupiny t chto prvk . Je z ejmé, že nap . zákres geodeticky ur ených bod
(nap . vrcholky hor) je polohov podstatn p esn jší než nap . pr b h
vrstevnic. Odhad nap . celkové polohové chyby mapy jako souhrnu chyb jejich
jednotlivých prvk (nap . dle zákona hromad ní st edních chyb) je záležitost
zcela pochybná jak teoreticky tak prakticky.
Zajímavou aplikaci geometrické p esnosti je odhad m ítka historických map
vyhotovovaných bez geodetických základ Provádí se ur ením sou adnic
identických bod a propo tem jejich délkové osnovy, kterou porovnáme se
známými vzdálenostmi. Výsledkem m že být odhad lokálních deformací
historické mapy a jejího st edního m ítka. Údaje o m ítku historických map
je vždy nutno považovat za veli inu orienta ní.
h)
itelnost mapy
Hodnotí se symbolika jednotlivých prvk (barva, tvar, rozm ry), umíst ní
popisu, itelnost popisu, hierarchie, strukturovanost a dominantnost
nejd ležit jších prvk mapy.
i) Estetika mapy
j) V decká hodnota
Obsah mapy by m l být v souladu s aktuálním stavem v deckého poznání
skute nosti, zejména v oboru technických, p írodních i spole enských v d.
Tento požadavek je tím významn jší, ím více skute ností mapa vyjad uje a
ím jsou vyšší v decké nároky na jejich využití. Týká se to zejména oblasti
syntetických map, jejichž obsah vzniká složitými abstraktními postupy.
Posouzení mapy z tohoto hlediska vyžaduje odbornost v p íslušném oboru.
- 30 (57) -
9.3
Hodnocení atlas
K analýze a hodnocení atlas je možno p istoupit podle kritérií uvedených
výše. Výsledné hodnocení však nelze omezit na pouhý souhrn hodnocení
jednotlivých atlasových map. P i hodnocení atlas p istupuje k uvedeným
hledisk m ješt celková harmonie obsahu i jeho vyjád ení, vyváženost,
úplnost, míra podrobnosti, kompaktnost, aj. Je nutné brát v úvahu, že mapy
v rámci atlasu musí tvo it celek a že mezi nimi existuje ada funk ních vazeb.
Atlas je p edevším systém map vyjad ujících geografické, socioekonomické,
asové a jiné informace komplexním zp sobem. Proto je nutno hodnotit atlas
jako celek, s p ihlédnutím k jeho úplnosti, vnit ní vyváženosti a mí e
podrobnosti.
Z kartografického hlediska je t eba hodnotit unifikaci použitých
kartografických zobrazení, m ítek, forem jazyka mapy i celkové barevné
ešení. P itom je t eba brát v úvahu úsp šnost vy ešení tak protikladných
požadavk jakými jsou nap . formát atlasu a maximální použité m ítko ve
vztahu k podrobnosti map, dále rozsah atlasu a po et map v novaných
jednotlivým tematickým celk m atd.
Závažným faktorem jsou i ekonomické ukazatele, dané proporcí mezi cenou
atlasu a jeho reprezentativností, jeho náklad a provedení vazby. Jiná kritéria
jsou kladena na atlasy, jež se vydávají asto (školní výuka, kapesní atlasy aj.) a
ve velkých nákladech a jiná na špi ková díla kartografie, jakými jsou nap .
národní atlasy, vydávané obvykle s odstupem desítek let. Jejich úrove je
p itom m ítkem kartografické vysp losti státu v i zahrani í.
9.4
Záznam výsledk hodnocení
Výsledky hodnocení je nutno p ehledn uspo ádat. K hodnocení je vhodné
p ipojit i schéma kompozice mapy a ukázku jejího obsahu z míst, kde je kresba
nejsložit jší.
Hodnocení mapy (kartografického díla) m že mít nap . toto uspo ádání:
a) základní údaje o map (kartografickém díle), tj. název, tematika, zobrazené
území, m ítko a zobrazení, údaje o autorovi,sestaviteli, vydavateli a datu
vydání
b) vý et obsahu mapy po prvcích, klasifikace prvk , zp soby vyjád ení
c) zhodnocení jak mapa vyhovuje ú elu svým m ítkem, zobrazením,
obsahem a zp sobem vyjád ení
d) geometrická p esnost (odhad polohových chyb) prvk
generalizace, soudobost obsahu
mapy, kvalita
e) celkové zhodnocení grafické (estetické) úrovn mapy, p ípadn srovnáním
s obdobnou mapou zahrani ní
f) záv r (shrnutí) s vývody pro využití mapy.
Uvedená hlediska není nutno vy erpat beze zbytku. Záleží na ú elu hodnocení
a možnostech jeho realizace.
- 32 (57) -
Národní kartografické orgány a organizace
10
10.1
Historický vývoj národních
orgán a organizací
kartografických
Po vzniku eskoslovenské republiky byla bez podstatných zm n p evzata
z bývalé rakousko – uherské monarchie i organizace velkom ítkového
ve ejného vym ování a mapování i s p íslušnými legislativními normami.
V roce 1919 Byl založen Reproduk ní ústav Ministerstva financí v Praze
s celostátní p sobností, který vydával mapy velkých m ítek (po roce 1954 se
stal sou ástí ÚSGK).
Dne 27.11. 1918 bylo rozkazem . 8 vrchního velení z ízeno odd lení pro
vojenské zem pisné záležitosti (kartografie). Fakticky tak vzniká topografická
služba eskoslovenské armády. V prosinci 1918 bylo toto odd lení v len no
do nov vytvo eného ministerstva národní obrany jako jeho IX. odbor
(Zem pisný ústav). V íjnu 1919 byl tento odbor p etvo en v samostatný
eskoslovenský vojenský zem pisný ústav, který m l podle organiza ního
schématu z roku 1920 tyto odbory: astronomicko-geodetický, topografický,
kartografický reproduk ní a pro popis a statistiku vále ných jeviš (odbor
popisný).
Jeho hlavním úkolem bylo vytvo ení eskoslovenského mapového díla, které
m lo nahradit nevyhovující mapy víde ského vojenského zem pisného ústavu.
Toto dílo zahrnovalo topografické mapy 1:20 000 (ve vybraných oblastech
1:10 000) zpracované na základ nových geodetických m ení, speciální mapu
v m ítku 1:75 000, p ehlednou mapu st ední Evropy (1:500 000) a
eskoslovenska (1:1 000 000). V roce 1929 bylo Ústavu sv eno kartografické
zpracování a tisk Atlasu Republiky eskoslovenské a v letech ........Vojenského
zem pisného atlasu. V roce 1942 byl založen Zem m ický ú ad p i
Ministerstvu vnitra, do n hož se Zem pisný ústav v lenil. innost Ústavu byla
p erušena v dob nacistické okupace.
V roce 1948 byl vydán Zákon . 82/1948 Sb. („tzv. Zem m ický zákon“),
který ukládal Ministerstvu financí m.j. i vyhotovování kartografických
odvozenin ve ejných mapových d l ve všech m ítkách a jejich rozmnožování.
Rozt íšt nost kartografické služby byla vládním na ízením . 1/1954 Sb. od
1.1. 1954 likvidována z ízením Úst ední správy geodézie a kartografie
(ÚSGK) pro obor geodézie, topografie a kartografie, která byla pod ízena
ministru místního hospodá ství a od roku 1958 ministru vnitra. Zpracovávala a
vydávala kartografická díla všeho druhu a ur ení prost ednictvím t chto svých
pod ízených organizací:
•
Geodetický a topografický ústav v Praze (nyn jší Zem m ický ú ad),
•
Kartografický a reproduk ní ústav v Praze (nyn jší Kartografie, a.s. a
Zem m ický ú ad pro státní mapová díla),
•
oblastní ústavy geodézie a kartografie pro jednotlivé kraje,
•
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický ve Zdibech
(od roku 1970).
Od roku 1968 se s p echodem na nová hospodá ská pravidla v ÚSGK
vytvá ejí:
•
Kartografie, n.p., Praha,
•
Kartografické nakladatelství, n.p., Praha.
Kartografické nakladatelství m lo vydavatelskou, nakladatelskou a obchodní
innost na kartografická díla a publikace. Zabezpe ovalo tvorbu, redak ní
zpracování a vydávání školních, kulturn
– vzd lávacích a jiné.
kartografických d l, u ebních kartografických pom cek, p edpis , formulá a
jiné.
Kartografie, n.p. zabezpe ovala zpracování a tisk topografických a státních
map ve velkých m ítkách, v etn jejich tematických, školských a exportních
mutací (reliéfní mapy, globusy a kniha ské práce na kartografických dílech se
provád ly v sesterském podniku v Bratislav ).
Po vzniku federativního státu vzniká zákonem NR . 2/1969 Sb. eský ú ad
geodetický a kartografický ( ÚGK) a následn pak dochází v kartografické
sfé e k t mto zm nám:
• 1.1.1971 je za len no Kartografické nakladatelství do podniku Kartografie,
• v roce 1984 vzniká slou ením Kartografie a Geodetického ústavu
Geodetický a Kartografický podnik (GKP) v Praze,
•
1.1.1972 vznikají krajské geodetické a kartografické správy jako územní
orgány státní správy na zabezpe ování civilních pot eb geodézie a
kartografie.
ÚGK se stal monopolním dohlížitelem, cenzorem a schvalovatelem
jakéhokoliv vyhotovování a rozši ování kartografických d l. Zákonem .
46/1971 o geodézii a kartografii je veškerá kartografická tvorba (krom MNO,
SAV, lesního a vodního hospodá ství a geologie) soust ed na do jeho rukou.
Vydavatelskou innost vykonává prost ednictvím GKP, kartografických a
polygrafických oddíl v n.p. Geodézie v Praze, eských Bud jovicích, Plzni,
Liberci, Pardubicích, Brn a Opav .
Kartografická díla pro širokou ve ejnost jsou vydávána i ve vydavatelství
ORBIS (pr vodci apod.) a v SPN (školní mapy).
10.2
Sou asné národní
organizace
kartografické
orgány
a
eští kartografové se sdružují v:
•
Kartografické spole nosti eské republiky.
•
eskoslovenském kartografickém komitétu, který od roku 1965
zastupoval s. v decko-technickou spole nost ( SVTS) a SAV
v ICA. V roce 1967 byla v rámci SVTS ustanovena sekce geodézie a
kartografie, která se pozd ji transformovala na Spole nost geodézie a
kartografie SVTS. Po roce 1989 Komitét svou innost ukon il.
•
eském svazu geodet a kartograf ( SGK)
- 34 (57) -
•
eská komora inženýr geodet a kartograf (Zem m ická
komora), která vznikla jako zájmové sdružení 1.4.1991
•
eská geografická spole nost
•
eská asociace pro geoinformace (CAGI)
Kartografická spole nost eské republiky byla založena v roce 1993
v Brn . Nejvyšším orgánem Spole nosti je Konference. Tiskovým orgánem
Spole nosti je „Zpravodaj Kartografické spole nosti eské republiky“, který je
k dosažení i na domén Spole nosti http://www.czechmaps.info.
V sou asné dob zabezpe uje kartografické služby na celostátní úrovni:
•
ÚZK – eský ú ad zem m ický a katastrální
•
VGHMÚ - Vojenský geografický a hydrometeorologický ú ad,
•
VÚGTK – Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický
•
Kartografie, a.s.
10.2.1
eský ú ad zem m ický a katastrální
eský ú ad zem m ický a katastrální ( ÚZK) byl z ízen zákonem .
359/1992 Sb. o zem m ických a katastrálních orgánech s ú inností od
1.1.1993.
Orgány státní správy zem m ictví a katastru nemovitostí ízené ÚZK
zajiš ují státní správu v oblasti pozemkové evidence, kterou p edstavuje katastr
nemovitostí R. Krom toho zajiš ují zem m ické innosti ve ve ejném
zákmu, kam pat í zejména správa geodetických bodových polí, vedení
Základní báze geografických dat (ZABAGED), vydávání kolekce Základních
map eské tepubliky, zam ování státních hranic a vedení Úst edního archívu
zem m ictví a katastru.
Státní správu katastru nemovitostí a zem m ické innosti ve ve ejném zájmu
zajiš ují podle zákona . 359/1992 Sb., další správní ú ady ízené ÚZK, a to:
•
14 krajských katastrálních ú ad , které mají 107 pracoviš ve v tších
m stech,
•
7 zem m ických a katastrálních inspektorát , které kontrolují
katastrální ú ady a dohlížejí nad n kterými innostmi komer ní sféry,
jejichž výsledky se p ebírají do kakastru nemovitostí a státních
dokumenta ních fond ,
•
Zem m ický ú ad, který vznikl dnem 1.6.1994 zákonem . 107/1994
Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 359/1992 Sb. Tento orgán
státní správy zem m ictví s celostátní p sobností soust e uje ostatní
innosti zajiš ované ve ve ejném zájmu. Je právním nástupcem
Zem m ického ústavu, z ízeného rozhodnutím p edsedy eského
ú adu geodetického a kartografického ze dne 28.9.1990.
•
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK)
ve Zdibech, který je také autorizovaným metrologickým st ediskem a
provozovatelem Odv tvového informa ního st ediska a Zem m ické
knihovny.
Veškeré kartografické innosti
podléhají Zákonu o zem m ictví
(„Zem m ický zákon“), který po schválení Parlamentem R dne 30.9.1994
nabyl ú innosti 1.1.1995.
Zem m ický ú ad nap . krom správy geodetických základ
R, pé e o
zna ky základního bodového pole, vedení databázových soubor bod
bodového pole evidovaných v technických jednotkách a provád ní
zem m ických inností na státních hranicích, vykonává správu základních
státních mapových d l a tématických státních mapových d l stanovených
ÚZK a správu Základní báze geografických dat R a vede Úst ední
archív zem m ictví a katastru a zast ešuje Názvoslovnou komisi.
Zem m ická sekce Zem m ického ú adu má v Plzni, Liberci, Pardubicích,
Brn a v Opav územní pobo ky, tzv. Zem m ické odbory a v eských
Bud jovicích tzv. Zem m ické odd lení. Z hlediska odborného se jako celek
d lí na Odbor ZABAGED, Odbor triangulace, Odbor správy a užití
geoinformací, Odbor kartografie a polygrafie a Odbor nivelace a
gravimetrie.
10.2.2 Topografická služba Armády eské republiky
Topografická služba Armády eské republiky se v celé historii vyvíjela a
plnila úkoly v souladu s pot ebami a požadavky armády. Jako nedílná sou ást
eskoslovenské armády vznikla po vyhlášení samostatného eskoslovenského
státu na základ rozkazu Vrchního velitelství s. branné moci . 8 ze dne
27.11.1918, kterým se z izovalo odd lení pro vojenské zem pisné záležitosti.
Z bohaté historie vojenské topografické služby je t eba vyzdvihnout zejména
období 1953 – 1957, kdy bylo provedeno ucelené vojenské mapování celého
území státu v m ítku 1:25 000, rok 1979, v n mž bylo zahájeno využívání
automatiza ní a výpo etní techniky ve vojenské kartografii a geografii
zavedením s. automatizovaného kartografického systému AKS DIGIKART,
rok 1987, v n mž bylo rozvinuto hromadné využívání rozsáhlých bází
íselných dat o území v podob digitálního modelu reliéfu (DMR-1 a 2) a rok
1990, kdy byla do provozního využívání p edána první ást vojenského
informa ního systému o území (VISÚ) v podob digitálního modelu území
(DMÚ200). Topografickou službu Armády eské republiky tvo ilo do roku
2003 Topografické odd lení HOS GŠ A R, pod které spadaly:
•
Vojenský topografický ústav Dobruška,
•
Vojenský zem pisný ústav v Praze
•
Úst ední topografická základna v Praze,
•
Výzkumné st edisko 090 v Praze
•
Topografické orgány a útvary vojenských velitelství ZÁPAD, ST ED,
Letectva a PVO
Profesní p íprava d stojník topografické služby probíhala na kated e
vojenských informací o území na VA v Brn .
Od 1. ervence 2003 je v souladu s koncepcí reformy Geografické služby
rozhodující výrobní kapacitou pro zpracování a aktualizaci státních mapových
d l pro pot eby státu Vojenský geografický a hydrometeorologický ú ad
- 36 (57) -
(VGHMÚ ) v Dobrušce. Krom VTOPÚ je také nástupnickou organizací
Vojenského ú adu v Praze aj.). Na ízením ná elníka Generálního štábu .
34/1997 byl Geografické služb Armády R stanoven zásadní úkol – p evést
topografické a tematické mapy do geodetického geocentrického a globálního
prostorového sou adnicového systému WGS 84 a do konce roku 2005 provést
úpravu obsahu a formy map podle standard NATO.
10.3 Nestátní kartografické orgány a organizace –
Kartografické domy
Velké množství kartografických d l p edevším regionálního, tematického,
výukového a propaga ního charakteru vzniká v sou asné dob v celé škále
drobných vydavatelství a grafických studií.
Tabulka
10-1
http://search.centrum.cz/s-5627005-kartografickavydavatelstvi a http://www.firmy.cz (duben 2007)
Název firmy
2000 Forza, s.r.o.
3A Design, s.r.o.
Aretin Geoinformatics, s.r.o.
Art Plus, s.r.o.
B.A.T. Program, spol. s r.o.
DPA, s.r.o.
Everest, a. s.
Garp HK, spol. s r. o.
Geodézie S - kartografické
nakladatelství, s.r.o.
Geogalileo kartografie Brno spol. s
r.o.
Ing. Aleš Hejna
Ing. Dalibor Mat jí ek
Ing. Jan Guziur
Ing. Jan Prášil
Ing. Jaromír Krátký
Ivo Novák - Žaket
Jena Hanáková
Ji í Beneš - Bema Praha
Ji í Dan k
Karel Kupka
Kartografie PRAHA, a. s.
Kate ina Su ková
Klaudian Praha, spol. s r.o.
Ladislav Suchánek-CK Haló
Marco Polo, s.r.o.
Mgr. Kate ina Hrabicová - Mapová
tvorba
Elektronický kontakt
www.travelatlas.cz
www.3adesign.cz
www.aretin.cz
www.historicke-mapy.cz
www.batprogram.cz
www.dpa.cz
firmy.centrum.cz/14380-everest-a-s
www.garp-hk.cz/
www.geodezie.cz/
www.geogalileo.cz/
www.olles.cz
www.jenasumperk.cz
www.testudo.cz/
www.kartografiehp.cz
firmy.centrum.cz/122164-ing-jaromirkratky
www.zaket.cz/
come.to/jena
web.telecom.cz/bema/
www.orienteeringmaps.eu/cze
www.p3k.cz/
www.kartografie.cz/
www.volny.cz/kamenny-klic
http://www.zememeric.cz
www.ckhalo.com
www.mairs.cz
obecniplany.wz.cz/
Název firmy
Mgr. Milan Konšel
NÁST NNÉ MAPY.CZ
Nepala, spol. s r.o.
P.F. art, spol. s.r.o.
Pavel Kova ík - PKT
Planstudio, spol. s r.o.
Robert Helvich
SHOCart, spol. s r.o.
(d íve GeoClub?)
Topograf, spol. s r.o.
Václav Horák - CNC
Vojenský zem pisný ústav Praha
ZES Brno, a.s.
ŽAKET
ROSY
www.globinfo.cz
www.nastennemapy.cz
www.bonechi.cz
www.pfart.cz,
www.pfart.com/
www.pktdc.cz
www.planstudio.cz
www.helvich-multimedia.cz
www.shocart.cz
www.topograf.cz
www.retour.cz/cnc,
firmy.centrum.cz/110333-vaclavhorak-cnc
www.zesbrno.cz
10.4 Školská a výuková za ízení
Velkou tradici má na území našeho státu st edoškolské studium geodézie a
kartografie. Od roku 1950 se na St edních pr myslových školách stavebních
v Praze, Brn a Košicích otev ely t ídy st edoškolského geodetického studia.
Již ve školním roce 1951/52 se v Praze osamostatnila SPŠ zem m ická, která
p ipravuje techniky v oboru dodnes.
Ústav geodézie
V roce 1849 bylo v Brn založeno Technické u ilišt , které se v roce 1873
zm nilo na Vysokou školu technickou s n meckým vyu ovacím jazykem.
V roce 1899 se osamostatnila eská c.k. vysoká škola technická v Brn , odkdy
se také datuje výuka geodézie a kartografie na této škole, p estože již od roku
1896 existovala povinnost daná výnosem ministerstva kultury a vyu ování
zavést na technických vysokých školách ty semestrální samostatné
zem m ické studium, zam ené k pot ebám katastru. V roce 1936 p ijala
škola název VŠT Dr. Edvarda Beneše. Roku 1951 bylo zem m ické studium
v Brn zrušeno. V roce 1960 pak vznikla samostatná katedra geodézie (prof.
Mat j Pokora) za len ná do Stavební fakulty Vysokého u ení technického,
které p ijalo toto jméno v roce 1956.
Katedra vojenské geografie a meteorologie
Univerzita obrany Brno (d ív jší Katedra vojenských informací o území jako
samostatná katedra p ešla od 1.9.2005 pod katedru vojenské geografie a
meteorologie).
Adresa: Univerzita obrany, Kounicova 65, 612 000 Brno
Katedra geografie, Laborato geoinformatiky a kartografie
- 38 (57) -
Adresa: Katedra geografie, p írodov decká fakulta Masarykovy univerzity,
Kotlá ská 2, 611 37 Brno
Katedra kartografie a geoinformatiky
Adresa: P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy, Albertov 6, 128 43 Praha
2
Katedra mapování a kartografie
Z roku 1705 pochází první žádost o z ízení školy, na níž se m li eští stavové
m.j. u it i praktická geometrie, tj. geodézie. Návrh podal Kristián Josef
Willenberg, který v roce 1706 získal titul císa ského inženýra, což bylo
podmínkou zahájení výuky na této škole, ke kterému došlo 1.1.1718. Dvouletý
Stavovský inženýrský ústav v Praze je p ímým p edch dcem dnešního VUT
(stejn jako Polytechnický ústav království eského, od roku 1875 C.k. eská
vysoká škola technická a od roku 1918 eská vysoká škola technická), jehož
sou asný název pochází z roku 1921. V letech 1953 – 1960 zde fungovala
samostatná Zem m ická fakulta
Adresa: Fakulta stavení VUT, Thákurova 7, 166 29 Praha 6
Katedra geoinformatiky, P írodov decká fakulta (Univerzita Palackého
Olomouc)
Institut geoinformatiky, VŠB Ostrava
Laborato geoinformatiky UJEP Ústí nad Labem
Ústav systémového inženýrství a informatiky Fakulta ekonomickosprávní, Univerzita Pardubice
Zahrani ní kartografické orgány a organizace
11
Zahrani ní kartografické orgány a
organizace
11.1 Národní kartografické orgány a organizace
11.1.1 Slovensko
Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky (ÚGKK SR) je
vrcholný státní orgán, který koncep n realizuje státní politiku v oblasti
zabezpe ování a vydávání státních mapových d l.. Vznikl v roce 1992. Jeho
p edch dci byla Správa geodézie a kartografie na Slovensku (od roku 1958),
Slovenská správa geodézie a kartografie (od roku 1969) a Slovenský úrad
geodézie a kartografie (od roku 1973). ídí:
•
Geodetický a kartografický ústav (Bratislava),
•
Výskumný ústav geodézie a kartografie (Bratislava),
•
Katastrálny úrad v Žilin (a postupn
katastrálních správ v okresech).
obdobné ú ady ve VÚC a 79
Geodetický a kartografický ústav (GKÚ) v Bratislav vznikl v roce 1991.
Jeho p edch dci byly od roku 1950 Slovenský zememera ský a kartografický
ústav (SLOVZAKU), který vznikl slou ením Triangula nej kancelárie,
Fotogrametrického ústavu, Reproduk ného ústavu a Archívu katastrálnych
máp v etn agendy výškových základ , od roku 1954 Geodetický,
topografický a kartografický ústav, od roku 1957 Geodetický ústav, od roku
1966 Kartografický a geodetický fond, od roku 1969 Geodetický ústav, od
roku 1973 Geodetický ústav, národný podnik a od roku 1989 Geodetický
podnik. Dnes je ústav pov en mj. správcovstvím základního polohového,
výškového
a
gravimetrického
bodového
pole,
provozováním
Automatizovaného informa ního systému geodézie a kartografie, tvorbou,
údržbou a obnovou Státních mapových d l (základních map) SR, standardizací
názvosloví a kone n i archivací, zp ístup ováním a využíváním archívních
dokument z oblasti geodézie, kartografie a katastra SR. Jedním z významných
organiza ních útvar GKÚ je od roku 1990 Ústredný archív geodézie a
kartografie (ÚAGK) v Bratislav . Zabezpe uje p ebírání, evidování,
hodnocení, zp ístupn ní a využívání archívních dokument z oboru geodézie,
kartografie a katastru nemovitostí a jejich všestrannou ochranu v etn
konzervace. Spravuje a archivuje databázi Automatizovaného informa ního
systému geodézie, kartografie a katastru nemovitostí, jakož i mapy velkých
m ítek v rastrovém i vektorovém formátu.
Výskumný ústav geodézie a kartografie v Bratislav byl založen v roce 1970
jako sou ást v decko-výzkumné a vývojové základny na Slovensku v oboru
geodézie, geodetické astronomie, fotogrammetrie, mapování, kartografie,
kartografické polygrafie, dokumentace výsledk geodetických, kartografických
prací a katastru nemovitostí.
Topografický ústav (TOPÚ) v Banské Bystrici byl z ízen v roce 1993 za
ú elem topografického a geodetického zabezpe ení vojsk Ozbrojených sil SR.
Z oblasti topografie jde p edevším o budování Vojenského informa ního
systému o území (VISÚ), práce spojené s leteckým m ickým snímkováním,
realizaci topografické
ásti obnovy topografických map, distribuci
topografických a geografických informací v digitální form aj.
VKÚ, a.s. Harmanec (http://www.vku.sk, http://www.vkuslovakia.com)
vznikl p vodn jako Vojenský kartografický ústav v Harmanci v roce 1948
jako odlou ená ást Vojenského zem pisného ústavu (VZÚ) v Praze. V roce
1951 byla odlou ená ást transformována do organizace s názvem Vojenský
zemepisný ústav Banská Bystrica, který byl v roce 1952 p ejmenován na 2.
vojenský kartografický ústav, v roce 1958 na Vojenský kartografický
ústav Banská Bystrica a v roce 1974 na Vojenský kartografický ústav
Harmanec, státní podnik (VKÚ Harmanec, š.p.)). Jeho hlavní náplní bylo
zabezpe ovat pot eby ( esko)slovenské armády mapami, po roce 1990 i
tvorbou a výrobou kartografických d l pro širokou ve ejnost. V letech 1958 –
1965 se ústav významn kartograficky a reproduk n podílel na zpracování
Vojenského zem pisného atlasu. Od roku 2002 (1992?) je soukromou
kartografickou a polygrafickou akciovou spole ností.
Provádí veškeré innosti související s p ípravou a tiskem vojenských map
všeho druhu, zem pisných a jiných atlas , turistických map, orienta ních plán
m st, automap a autoatlas a jiných map podle p ání zákazník , od roku 1996
výhradn digitálními technologiemi s využitím kartografického software
RASCON. Pro jejich nasazení byla mj. vytvo ena „Jednotná a úplná digitální
báze kartografických údaj “ z celého území Slovenska s podrobností na úrovni
1:50 000 (na podklad turistických map) a 1:100 000 (na podklad automapy)
s využitím WGS 84.
V rámci své vydavatelské innosti vydává VKÚ turistické mapy 1:50 000,
jejichž klad vychází z pot eby pokrýt jednotlivé turisticky atraktivní oblasti a
ve svém souhrnu celé území Slovenska. Výsledkem kompromisu t chto pot eb
je vzájemné p ekrytí t chto map s r znou mírou p ekrytí i r zný formát map (v
roce 2003 jich bylo vytvo eno 64). Jsou vytvo eny v Gauss-Kr gerov
zobrazení, výškovém systému Balt po vyrovnání a orientované tak, že jejich
jižní rám je kolmý na poledník procházející st edem mapového listu. V roce
1995 vydal pro pot eby vydání Autoatlasu SR 1:100 000 (prvního v tomto
m ítku na sv t ) vícedílnou automapu Slovenské repuibliky v m ítku 1:100
000.
Slovenská kartografia (SK) v Bratislav byla jako ú elová vydavatelská a
nakladatelská organizace založena v roce 1970 jako národní podnik (od roku
1989 jako státní podnik), jehož p edch dcem byl Kartografický a reproduk ní
ústav (KRÚ) v Modre-Harmónii. Zabezpe ovala prakticky všechny
kartografické pot eby Slovenska pro civilní sféru. V roce 1992 byla
transformována na akciovou spole nost, která však v roce 196 zbankrotovala.
Její archívní materiály byly z ásti p evedeny na Slovenský národní archív.
Významným kartografickým pracovišt m je na Slovensku i Geografický ústav
SAV, který vznikl v roce 1953. Byla zde autorsky zpracována podstatná ást
map národního atlasu Slovenska. V roce 1975 zde vzniklo odd lení kartografie
a kartoreproduk ní laborato , v nichž byly zpracovány r zné mapy
v souvislosti s geografickými výzkumy, nap . Soubor diagnostických a
prognostických map o krajin a životním prost edí Slovenska v m ítku
- 42 (57) -
1:500 000, n kolik map krajinné pokrývky Slovenska zpracovaných podle
evropského projektu CORINE Land Cover (1996 – 2001) aj. Kartoreproduk ní
laborato byla v roce 1999 zrušena.
Výzkumné a realiza ní pracovišt lesního hospodá ství Lesprojekt Zvolen
zabezpe uje metodiku, tvorbu a správu ady lesnických map z celého území
Slovenska.
Výskumný ústav pôdoznalectva a ochrany pôdy resortu zem d lství
zabezpe oval tvorbu p dních (pedogeografických) map v m ítku 1:10 000 a
menších z celého území Slovenska. Je tv rcem a správcem bonitovaných
p dn -ekologických jednotek (BPEJ) a vydal n kolikadílný Geochemický atlas
pôd.
Kartografická spolo nos Slovenskej republiky (KS SR), jako dobrovolná
nepolitická profesionální organizace sdružující zájemce o kartografická díla,
kartografické informace, prostorové informa ní (geoinforma ní) systémy , o
rozvoj kartografie jako v dy, techniky a kartografických technologií, o
výchovu a vzd lávání kartograf , o historii kartografie, tvorbu, výrobu a
využívání r zných typ map a atlas a o ostatní kartografické aktivity. Vznikla
v roce 1993 rozd lením Kartografické spole nosti SFR a od téhož roku je
lenem ICA. Pro své leny vydává podle pot eby informa ní bulletin
Spravodajca KS SR a ro enku, sborník v deckých a odborných lánk ,
s názvem Kartografické listy.
Slovenská spolo nos geodetov a kartografov (SSGK) je dobrovolná
zájmová profesionální organizace v rámci Zväzu slovenských vedeckotechnických spolo ností. Sdružuje geodety a ty kartografy, kte í mají ke
geodézii blízko (zabývají se p edevším mapováním ve velkých me ítkách). Je
lenem FIG.
Združenie geodetov Slovenska je významným kolektivním lenem SSGK.
Sdružuje v tšinou geodety – st edoškoláky, kte í nejsou leny Komory
geodetov a kartografov.
11.1.2 Evropa
Albánie – Vojenský zem pisný ústav
Belgie – Národní geografický ústav (IGN)
Bulharsko – Hlavní odbor katastru a geodézie Ministerstva místního rozvoje a
ve ejných prací, který ídí 28 regionálních ú ad katastru a zem m ictví, 27
katastrálních územních spole ností a Národní katastrální st edisko.
Kyperská republika – Odbor pozemk a zem m ictví Ministerstva vnitra
Dánsko – Státní katastrální a zem m ický ú ad (KMS) a státní podnik Kort
and Matrikelstyrelsen
Estonsko – Národní pozemkový ú ad a 15 regionálních ú ad
Finsko – Státní zem m ická služba
Francie – Národní geografický ústav (IGN), který má Hlavní ú ad, 17
regionálních st edisek, 7 meziregionálních center, dokumenta ní st edisko,
Národní školu geov d (Marne-la-Vallée), st edisko zpracování družicových dat
(Toulouse) a tiskárnu map (Saint-Mandé).
Chorvatsko – Státní geodetická správa, která má Úst ední ú ad, Geodetický
ústav, 20 místních ú ad a 92 detašovaných pracoviš
Irsko – Národní mapovací služba (Ordnance Survey) založená v roce 1824,
která má Hlavní ú ad a 6 regionálních ú ad
Island – Zem m ická služba (ISK)
Itálie Vojenský zem pisný ústav (IGM, Instituto Geografico Militare)
Litva – Národní služba geodézie a kartografie s Fotogrammetrickým ústavem,
Národním st ediskem pro geoinformatiku a DPZ a Státním zem m ickým
ústavem
Lotyšsko – Státní pozemková služba, která má 8 regionálních ú ad a 27
místních (katastrálních) ú ad
Lucembursko – Správa katastru a kartografie
Ma arsko – nejvyšším orgánem v oblasti geodézie a kartografie, který spadá
pod Ministerstvo zem d lství a regionálního rozvoje, je Zem m ická a
katastrální služba, v jejímž rámci pracuje Ústav geodézie, kartografie a
dálkového pr zkumu Zem (F MI), Ú ad pro národní katastrální program a 19
župních a 15 okresních pozemkových ú ad . V rámci Ministerstva obrany je
z ízena nezisková Mapovací spole nost. Významným vydavatelem map
s dlouholetou tradicí je podnik Kartográfiai Vállalat.
Moldavsko – Národní ú ad pro katastr, p írodní zdroje a geodézii s Úst edním
katastrálním ú adem, regionálními katastrálními ú ady a Kartografickým
fondem
Nizozemsko – Topografická služba Nizozemska
Norsko – Státní ú ad pro mapování (Statens Kartverk)
N mecko – v jednotlivých spolkových zemích existují zem m ické ú ady,
které jsou koncep n ízené Pracovním výborem zem m ických správ SRN.
Celon meckou p sobnost má Spolkový ú ad pro kartografii a geodézii (BGK)
Polsko – nejvyšším orgánem geodézie a kartografie je Hlavní ú ad geodézie a
kartografie v ele s Hlavním geodetem Polska, kterému podléhá Fond
geodetických a kartografických zdroj . Regionální zem m ická pracovišt
jsou pod ízená maršálk m, vojev dstvím a powiat m (okres m). Významným
vydavatelstvím kartografických d l je Pa stwove przedsiebiorstwo
wydawnictw kartograficznych (PPWK) ve Varšav .
Polská kartografická spole nost
(www.kartografia.pl/jportal), Instytut
Geografii i Przestrzennego Zagospodarowania im. Stanisława Leszczyckiego
Polskiej Akademii Nauk (http://www.igipz.pan.pl/), Instytut Geodezji i
Kartografii (IGiK, www.igik.pl).
Rakousko – Spolkový ú ad pro metrologii a zem m ictví (BEV – Bundesamt
f r Eich- und Vermessungswesen, Víde ), Geografický institut a Universita
v Innsbrucku.
- 44 (57) -
Rusko – Federální služba geodézie a kartografie (Roskartografija) ídí 20
fotogrammetricko-geodetických podnik , 3 topografické bá ské podniky, 6
geoinforma ních st edisek, 3 kartografické závody, výrobní kartografické
sdružení Kartografija, 2 opticko-mechanické závody, Krasovského výzkumný
ústav geodézie, fotogrammetrie a kartografie, Státní výzkumné a výrobní
st edisko Priroda, Úst ední kartografický a geodetický fond, Státní
kartografické a geodetické st edisko, k n muž pat í nakladatelství Kartgeocentr
– Geodezizdat a 4 specializovaná školní výuková za ízení. Jednou z ídících
geoinforma ních institucí je Moskevský výzkumný a výrobní ú ad pro geoinformace „Rosgeoinform“.
ecko – Vojenská zem pisná služba
Slovinsko – Zem m ický ú ad ídí Geodetický ústav, 12 regionálních
geodetických správ a 46 detašovaných geodetických ú ad .
Hlavní organizace související s tvorbou map:
•
Sbírka map na Institutu zem pisu, Universita Lubla
•
Geodetický pr zkum Slovinska a geodetický institut (Hlavními
produkty tohoto institutu jsou topografická a polohopisná
katastrální mapa, plány m st a další tematické mapy.)
•
Zem m ický a mapovací ú ad republiky Slovinsko (SMA)
pracuje na projektu p etvo ení analogových topografickokartografických
materiál
do
digitální
formy
(http://www.gu.gov.si/).
•
Geografický institut Antona Melika vytvá í topografické mapy
1:25 000 (http://www.zrc-sazu.si/gi/)
•
Historický institut Slovinska. Digitální vojenská mapa z let
1763-1787 zpracovávaná tímto ústavem byla dokon ena
v prosinci 2001.
•
Archiv Slovinské republiky dokon il projekt na p evod
katastrálních map z konce 19. století do digitální podoby.
•
Slovinská vládní komise pro standardizaci geografických názv
(http://www.gov.si/kszi/ang/index.html)
•
Geodetický
závod
Slovinska
(http://www.randburg.com/si/gs.html, http://www.gzs-dd.si/)
•
Lubla ská geodetická kancelá (http://www.lgb.si/)
•
Institut
pro
geodesii
a
fotogrammetrii
(http://www.mszs.si/eng/ministry/publications/science/mzteng/p
ub/science-dec98/pog3_22.htm)
Spojené království – Zem m ická služba (Ordnance Survey), která ídí
neziskové státní geodeticko- kartografické aktivity formou grantu NIMSA
Špan lsko – Národní geografický ústav (IGNE), který ídí Národní st edisko
geografické informace. Významným vydavatelstvím je Katalánský
kartografický ústav v Barcelon .
Švýcarsko – Federální topografický ú ad (Federal Office of Topography –
Swisstopo – www.swisstopo.ch) s koordina ní skupinou KOGIS –
mezirezortní koordina ní skupinou pro využití geografické informace a GIS ve
ve ejné správ . Mapování a katastrální vym ování zabezpe ují kantonální a
obecné ú ady. Významný vydavatelstvím s dlouholetou tradicí je Hallwag
K mmerly und Frey (www.swisstravelcenter.ch).
Švýcarská kartografická spole nost (The Swiss Society of Cartography) byla
založená v roce 1969. Jako federální st edisko poskytuje prostorové referen ní
data a odvozené produkty.
P ehled dalších švýcarských kartografických spole ností a institucí: Anderhub
Kartographie AG, Eschenbach/LU (www.zae.ch), Federal Office for Water and
Geology FOWG (www.bwg.admin.ch), Endoxon AG (www.endoxon.com),
Gecko Maps (www.geckomaps.com, www.rohweder.com), Geo-Atelier
(www.geo-atelier.ch), Geoconcept (www.geoconcept.ch), Geomap AG
(www.geomap.ch. www.stadt-info.ch), Hydrological Atlas of Switzerland
(www.hydrant.unibe.ch/hades/hadeshome.htm), Institute of Cartography
(www.karto.ethz.ch), Kartografie Frank Weber ([email protected]), Kohli
Kartografie (www.kohlikarto.ch), Orell Füssli Kartographie AG
(www.orellkarto.ch), Schad+Frey AG (www.sf-ag.ch).
Švédsko – Státní zem m ický ú ad s komer ní organizací Metria a
pozemkovou a geografickou informa ní službou
Turecko – Hlavní velitelství pro mapování p i Ministerstvu obrany
Ukrajina – V roce 1991 vznikl Hlavní ú ad geodézie, kartografie a katastru
(Ukrgeodezkartografia), který byl do roku 1999 pod ízený vlád a od téhož
roku pat í pod správu Ministerstva ekologie a p írodních zdroj jako Odd lení
geodézie, kartografie a katastru. Podléhají mu tyto státní organizace: Státní
v decko-výrobní podnik Kartografija (Kyjev), Kartografický podnik (Vinnica),
podnik Aerogeodezija, který vydává i mapy a Vostok-geoinform. Mapy
vydávají i Vojenský kartografický podnik a Geografický ústav Ukrajinské
akademie v d, který p ipravuje spole n s podnikem Kartografija Národní atlas
Ukrajiny.
11.2 Nestátní kartografické orgány a organizace –
Kartografické domy
Tabulka 11-1
Název firmy
GeoCenter International
UK Ltd.
Velká
Británie
www.geocenter.co.uk
Freytag-Berndt u. Artaria
KG
Rakousko
www.freytagberndt.at,
www.freytagberndt.com
Földmérési és
Távérzékelési Intézet
(FÖMI)
Ma arsko
http://www.fomi.hu
- 46 (57) -
Název firmy
www.cartographia.hu,
Cartografia Budapest
Ma arsko
Cosmographic
Velká
Británie
Cartodirect
N mecko
www.cartodirect.com
Ruskarta
Rusko
http://ruskartex.com,
http://ruskarta.narod.ru/
Rough Guides
Velká
Británie
www.roughguides.com/
Stiefel Eurocart GmbH
N mecko
www.stiefel-online.de/
Victoria Litho
Velká
Británie
www.victoria-litho.co.uk/
Lovell Johns
Velká
Británie
www.lovelljohns.com/
Borch GmbH
N mecko
www.borch.com/
AGT Geocenter
Rusko
Nicolson Maps
Velká
Británie
http://nicolsonmaps.com/
Jana Seta Map Shop
Lotyšsko
www.karsuveikals.lv
Star Informatic
Belgie
Fibermark Lahnstein
N mecko
Verlag Esterbauer
Rakousko
Global Mapping
Velká
Británie
Glowny Urz d Geodezji i
Kartografii
Polsko
Moviken
Francie
ITMB
Kanada
Gizimap
Ma arsko
Lorienne
Francie
Scotprint
Velká
Británie
Oxford Brookes
Velká
Británie
Collins Bartholomew
Velká
Británie
www.cartographiaonline.com
Název firmy
TheBeetleMap
Jižní Korea
Institute of Advanced
Technologies
Ukrajina
Stellanova Verlag
N mecko
Falk-Verlag Hamburg
N mecko
www.falk.de/
Rand Mc Nally
De Rouck Brussel
Hallwag Bern
11.3 Zahrani ní školská a výuková za ízení
11.3.1 Slovensko
Katedra mapovania a pozemkových úprav Stavebnej fakulty Slovenskej
technickej univerzity vznikla ve školním roce 1956/1957 na Fakulte
inženierskeho stavite stva (od školního roku 1960/1961 Stavebnej fakulty)
Slovenskej vysokej školy technickej – SVŠT (od roku 1993 Slovenskej
technickej univerzity – STU) v Bratislav . Vznikla odd lením od Katedry
geodetických základ kv li zabezpe ení výuky mapování, katastru nemovitostí
a pozemkových úprav (od roku 1960 i kartografie). První výuka geodézie a
kartografie na Slovensku (v Bratislav ) v bec se datuje dnem 5.12.1938, tj.
v roce vzniku SVŠT.
Katedra kartografie, geoinformatiky a dia kového prieskumu Zem
Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského vznikla v roce 1992 a
zabezpe uje výuku geografie a kartografie v rámci celé fakulty a od školního
roku 1994/1995 i pro Stavební fakultu STU
11.3.2 Evropa
Polsko – Odd lení kartografie Geografické fakulty Varšavské univerzity
p ipravilo dva národní atlasy Polska.
Rusko – Do systému ruských státních univerzit byl v roce 1993 za azen pod
novým názvem Moskovskij gosudarstvennyj universitét geodézii i
kartografii (MosGUGK) prestižní Moskovskij institut inžen rov geodézii,
aerofotosjomki i kartografii (MIIGAiK), který vyrostl z p vodní zem m ické
školy, založené v Moskv v roce 1779. Má kartografickou fakultu a 3
kartografické katedry.
Moskevská státní Lomonosovova univerzita s kartografickou katedrou na
geografické fakult .
Rakousko – Institut f r Kartographie Víde ské univerzity.
Švýcarsko – Polytechnický institut v Curychu
- 48 (57) -
Mezinárodní kartografické orgány a organizace
12
Mezinárodní kartografické orgány a
organizace
12.1 International Cartographic Association
Kartografická díla p er stají svým významem hranice jednotlivých stát .
Mezinárodní spolupráce je proto v této oblasti nutná. Je organizována již od
roku 1949 ve zvláštní komisi OSN.
V roce 1961 byla z iniciativy nevládních kartografických organizací založena
Mezinárodní kartografická asociace (ICA – International Cartographic
Association, ACI – Association Cartographique International).Do té doby
se mezinárodní kartografické problémy projednávaly na kongresech a
konferencích Mezinárodní geografické unie (International Geographic Union –
IGU). Nejvyšší orgán ICA, Valné shromážd ní delegát , se schází na sjezdech
jednou za ty i roky, a to vždy ve spojitosti s konáním celosv tové
kartografické konference, které se však konají i v mezidobí, tj. jednou za dva
roky. V mezidobí ídí její innost výkonný výbor, který tvo í prezident,
generální sekretá a 5 – 7 víceprezident . Funk ní období je t íleté
)http://www.icaci.org/).
Odborná innost ICA probíhá v komisích pro:
•
výchovu a vzd lávání kartograf , tj. výuku kartografie (v etn
mezinárodní kartografické u ebnice)
•
tvorbu mezinárodního kartografického slovníku
•
automatizaci
•
kartografickou komunikaci
•
kartografické technologie (technologie výroby map)
•
kartografickou historii (historii kartografie)
•
námo ní mapy
•
mapování p írodních zdroj
•
mezinárodní mapování
tvorby
P ípad od p ípadu jsou vytvá eny i r zné pracovní skupiny.
Mezi hlavní aktivity ICA pat í po ádání mezinárodních konferencí (zpravidla
po dvou letech) a sympozií zam ených na konkrétní tematiku (nap .
automatizace kartografické tvorby – EUROCARTO, aj.). Významná je
publika ní innost, která zahrnuje krom sborník konferencí a zpráv komisí i
pracovních skupin i informa ní materiál ICA Newsletter a ro enku
International Yearbook of Cartography. V roce 1973 vydal také 14ti
jazy ný výkladový slovník technických termín v kartografii.
eská republika ( eskoslovensko bylo lenem ICA od roku 1964, ádným
lenem od roku 1968) je v i ICA zastoupena Kartografickou spole ností
eské republiky, a to od roku 1994. ICA má v sou asnosti cca 81 len
(stát ).
Tab. 12-1Konference Mezinárodní kartografické asociace
Po adové
íslo
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
Místo
konání
Stockholm
Londýn
Amsterodam
New Delhi
Stresa
Montreal
Madrid
Moskva
Colege Park
Jakarta
Varšava
Perth
Morelia
Budapeš
Bournemouth
Kolín nad Rýnem
Barcelona
Stockholm
Ottawa
Peking
Durban
Moskva
Stát
Rok
Švédsko
Spojené království
Nizozemsko
Indie
Itálie
Kanada
Špan lsko
SSSR
USA
Indonésie
Polsko
Varšava
Mexiko
Ma arsko
Spojené království
SRN
Špan lsko
Švédsko
Kanada
ína
Jihoafrická republika
1962
1964
1966
1968
1970
1972
1974
1976
1978
1980
1982
1984
1987
1989
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
Rusko
Chile
Zastoupení R v komisích ICA (2005)
Doc. RNDr. Milan Kone ný, CSc. – prezident ICA
Doc. RNDr. Vít Voženílek, CSc. – komise pro výchovu kartograf
Doc. Ing. Miroslav Mikšovský, CSc. – komise pro technologii výroby map
Doc. RNDr. Milan Drápela, CSc. – komise pro historii kartografie
Doc. Ing. Petr Rapant, CSc. – komise pro prostorové informace
Doc. RNDr. Jaromír Ka ok, CSc. – komise pro teorii kartografie
Prof. Ing. Aleš epek, CSc. – komise pro vizualizaci
Ing. Josef Hnojil, PhD. – komise pro mapy na internetu
RNDr. Karel Stan k, PhD. – komise pro generalizaci
RNDr. Eduard Mu ický – komise pro družicové mapování
Mgr. Lucie Friedmannová, PhD. – komise pro regionální atlasy
Ing. Petr Buchar, CSc. – komise pro kartografická zobrazení
Ing. Jarmila Vá ová – komise pro práci žen v kartografii
RNDr. Eva Klímová – komise pro kartografii pro d ti
- 50 (57) -
P ímé vazby má ICA prost ednictvím svých komisí na IGU (International
Geographical Union, Mezinárodní geografickou unii), FIG (Fedération
International des Geométres, Mezinárodní geodetickou federaci), ISPRS
(International Society for Photogrammetry and Remote Sensing, Mezinárodní
spole nost pro fotogrammetrii a dálkové snímání) a ISMS (International
Society of Mine Surveying, Mezinárodní spole nost pro d lní m ictví).
ada domácích, zahrani ních i mezinárodních konferencí s r zným profilovým
zam ením se, n kdy i velmi významn , dotýká i kartografické problematiky.
Nap . ESRI konference, Geoforum cs, Juniorstav Brno, GIS Ostrava aj.
12.2
EuroGeographics
EuroGeographics (http://www.eurogeographics.org) je sdružení, které integruje
p edstavitele národních geodeticko-kartografických a katastrálních institucí
evropských zemí (National Mapping and Cadastral Agencies – NMCA).
Vzniklo 1. ledna 2001 jako nástupce Evropského výboru p edstavitel
geodeticko-kartografických institucí (Comité Européen des Responsables de la
Cartographie officielle - CERCO) a jejího dce inného sdružení Mnohoú elové
evropské polohov orientované informa ní sít (Multipurpose European
Ground-Related Information Network - MEGRIN).
Obr. 12-1 http://www.eurogeographics.org/eng/01_members.asp (k roku
2006)
Jeho úkolem je podporovat vým nu geografických a katastrálních informací,
v etn informací z topografického mapování v Evrop , ale i mezi Evropou a
dalšími státy sv ta. Jejím cílem je vytvo ení Evropské infrastuktury
prostorových dat (European Spatial Data Infrastructure – ESDI). Pro dosažení
tohot cíle p ijaly lenské státy EuroGeographics strategii s ozna ením
EuroSpec, která je zpracovaná v souladu s postupem Evropského parlamentu a
Rady Evropy sm ujícím k založení infrastruktury pro prostorové informace ve
spole nosti (Directive of the European Parliament and the Council establishing
an infrastructure for spatial information in the Community – INSPIRE). Cílem
obou iniciativ je dosažení interoperability digitálních georeferen ních
prostorových údaj vztažených na model Zem a podpo it dostupnost t chto
informací za transparentních podmínek.
Tabulka
12-1
lenové
EuroGeographics
(http://www.eurogeographics.org/eng/01_members.asp)
Stát
Zastupující instituce
Albania
Institut Studimit Tokave
Armenia
State Committee
(www.cadastre.am)
Austria
BEV - Bundesamt
(www.bev.gv.at/)
Belarus
State Committee
Cartography
of
the
für
for
Real
Eich-
Land
und
k roku
Property
2006
Cadastre
Vermessungswesen
Resources,
Geodesy
and
Nationaal Geografisch Instituut/Institut Géographique National
(www.ngi.be)
Belgium
Administration du cadastre, de l'enregistrement et des domaines
(ACED)/Administratie van het kadaster, de registratie en de
domeinen
(AKRED)
www.fiscus.fgov.be/interfakredfr/Taken/overzicht.htm
Bosnia
&
Federal Administration for Geodetic and Real Property Affairs
Herzegovina
Bulgaria
Ministry of Regional Development and Public Works
Croatia
Drzavna Geodetska Uprava
Cyprus
Department of Lands and Surveys, Ministry of the Interior
Czech
Republic
eský ú ad zem m ický a katastralní
Denmark
Kort og Matrikelstyrelsen
Estonia
Maa-amet
Finland
- Maanmittauslaitos
- Finnish Geodetic Institute
France
IGN – Institut Géographique National
Germany
BKG - Bundesamt für Kartographie und Geodäsie
Great Britain Ordnance Survey of Great Britain
Greece
- Hellenic Military Geographical Service
- 52 (57) -
Stát
Zastupující instituce
- Hellenic Mapping and Cadastral Organisation
Hungary
Iceland
Földügyi és Térképészeti Foosztály
- Landmælingar Íslands
- Fasteignamat Rikisins
Ireland
Ordnance Survey of Ireland
Italy
Instituto Geografico Militare Italiano
Kosovo
Kosovo Cadastral Agency
Latvia
Lithuania
- LR Valsts zemes dienests
- Latvijas Geotelpiskas Informacijas Agentura
- National Land Service
- State Enterprise, Centre of Registers
Luxembourg Administration du Cadastre et de la Topographie
Malta
Malta Environment and Planning Authority
Moldova
National Agency of Cadastre, Land Resources and Geodesy
Northern
Ireland
Ordnance Survey of Northern Ireland
Norway
Statens kartverk
Poland
Glówny Urzad Geodezji i Kartografii
Portugal
Instituto Geografico Português
Romania
Agentia Nationala de Cadastru si Publicitate Imobiliara
Russia
Federal Service of Geodesy and Cartography of Russia
Serbia
&
Republicki Geodetski Zavod
Montenegro
Slovakia
Úrad geodézie, kartografie a katastra SR
Slovenia
Geodetska uprava republike Slovenije
Spain
Instituto Geográfico Nacional
Dirección General del Catastro
Sweden
Lantmäteriet
Switzerland
Bundesamt
für
(www.swisstopo.ch)
The
Netherlands
Kadaster en Openbare Registers (www.kadaster.nl)
Turkey
Harita genel komutanligi, General Command of Mapping
Ukraine
State Service of Geodesy, Cartography and Cadastre
Landestopografie
V rámci EuroGeographics pracují následující odborné skupiny:
swisstopo
1. Skupina expert na právní a komer ní záležitosti (Expert Group on
Legal and Commercial Issues)
2. Skupina expert na geodézii (Expert Group on Geodesy)
3. Skupina exper na kvalitu (Expert Group on Quality)
4. Skupina expert na katastr (Expert Group on Cadastre)
5. Skupina expert na architekturu distribuovaných služeb (Distributed
Services Architecture Expert Group)
6. Skupina expert na informace a standardy (Informations and Standards
Expert Group).
Projekty EuroGraphics jsou zam ené do oblasti:
•
projekt Regionální mapy Evropy, tzv. EuroRegionalMap vyústí ve
vytvo ení databanky topografických dat Evropy a digitální mapy
Evropy v m ítku 1:250 000.
•
Projekt Globální mapy Evropy, tzv. EuroGlobalMap je založen na
vytvo ení evropské databanky a digitální mapy Evropy v m ítku 1:1
mil.
•
Projekt Spojité administrativní hranice Evropy (SABE - Seamless
Administrative Boundaries of Europe) p edstavuje vektorovou databázi
administrativních hranic v Evrop .
•
Projekt Systém informací a služeb o evropských referen ních
sou adnicových systémech (Information and Service System for
European Coordinate Reference Systems – ISS ECRS) má poskytnout
popis národních a evropských referen ních sou adnicových systém
(v etn ETRS 89 a EVRS 2000). Informace jsou dostupné na adrese
http://crs.bkg.bund.de/crs-eu/.
•
Projekt Evropský vyhledáva evropských map – metadata (Europe
EuroMapFinder – Metadata – EMF) je projekt vytvo ení služby, která
bude umož ovat vyhledávání a prezentaci geografických informací ze
stát Evropy pomocí souboru metadat. Tato služba nahradí dnes
neaktualizovanou službu Popisný registr geografických údaj
(Geographical Data Description Directory – GDDD), který byl vytvo en
v roce 1994.
•
Cílem projektu Evropské údaje pro dopravní ešení (Pan-European
Road Data Solution – EuroRoadS) je vytvo ení digitální
statndardizované databanky dopravní infrastruktury Evropy.
•
Proijekt Cenové a licen ní záležitosti (Princip and Licensing) sm uje
k vytvo ení p íru ky o spole né cenové a licen ní politice vztažené
k produkt m EuroGeographics.
- 54 (57) -
12.3 International Union for Surveying and Mapping
(IUSM)
Mezinárodní unie pro zem m ictví a mapování sdružovala všechny existující
mezinárodní nevládní organozace v oboru geodézie, fotogrammetrie,
kartografie a d lního m ictví, tj. FIG, ISPRS, ICA a ISMS (International
Society for Mine Surveying) s cílem koordinace jejich innosti po stránce
odborné i organiza ní, tj. odbourat termínové kolize kongres a dalších
velkých mezinárodních setkání. IUSM existovala do konce dvacátého století,
kdy nebyla již ani v le, ale ani prost edky dále udržovat (za cenu pom rn
vysokých náklad ) tuto deštníkovou organizaci.
Záv r
13
Záv r
13.1 Shrnutí
P edložený text p edstavuje digitální verzi
k problematice informa ních fond v kartografii.
13.2 Studijní prameny
(viz Modul 01)
rukopisných
poznámek

kartografické informační fondy

Transkript

Podobné dokumenty

dizertační práce - Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Cestování Tajemná Skandinávie – Finsko 2 Výprava na sopku El

HTA report: Protonová terapie - iHETA

prosinec - březen 2010 - Louňovice pod Blaníkem

Vážená paní - Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a

ˇ - jenasumperk.cz

Diplomová práce - úvod - Západočeská univerzita

Elektronické dovednosti pro pracovní pozice v Evropě - e

Informační podpora geografie - ČLOVĚK

Profesní životopis

Zpracování dat

Sborník abstraktů a příspěvku z 20. kartografické konference

textu práce - Katedra geoinformatiky

a KARTOGRAFICKÝ GEODETICKÝ

Časopis Horská služba, Číslo 7, Zima 2012–13

Přírůstkový seznam

problémy periferních oblastí - The role of human capital in the

Katalog on-line aukcí 27. 4. 2014

Geofyzikální literatura v počátcích výchovy geofyziků

ZÁPIS Z VALNÉ HROMADY Sdružení obcí Kokořínska